28.06.2019 Views

KRAJANEK-2019-01-cteni-A4

xxx

xxx

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

ČASOPIS nejen PRO ČESKÉ DĚTI ŽIJÍCÍ V ZAHRANIČÍ<br />

Leden <strong>2<strong>01</strong>9</strong><br />

Téma: Hory


T V O R B A Č T E N Á Ř Ů S O U T Ě Ž<br />

Věcnou cenu časopisu Krajánek získali v letní výtvarné soutěži<br />

Ada, Matyáš a Zoi za tyto obrázky.<br />

Nahoře: Ada Ulusoy, 11 let,<br />

Istanbul, Turecko<br />

Vlevo dole: Matyáš Çelik,<br />

9 let, Nové Město nad Metují,<br />

Česká republika<br />

Vpravo dole: Zoi Skandali,<br />

9 let, Athény, Řecko<br />

2


Obsah<br />

2 Soutěž Hurá, prázdniny!<br />

3 Úvodník Už je mu pět!<br />

4—5 Téma Hory<br />

6—7 Krajánci na cestách Amsterdam<br />

8—9 Putování za chutěmi Holandská hrachovka<br />

10—11 U krajánků Jaká je nejvyšší hora v zemi,<br />

kde žiješ?<br />

12—13 Volnočasovky Křížovky, rébusy, osmisměrky<br />

14—15 Hrátky s češtinou Které písmeno chybí?<br />

16—17 Pověsti a legendy Synové Svatoplukovi<br />

18 České stopy Lentilky<br />

19 Víte, že? Zajímavosti a výročí<br />

z Holandska<br />

20 Zpívánky Prachovské skály<br />

21 Říkanky O obrech<br />

22 Veselá stránka Hádanky a vtipy<br />

23 Volnočasovky Rudolfova hádanka<br />

24—25 Krajánkova knihovna Jan Nejedlý<br />

26—27 Čtení na pokračování Letadélko Jurášek<br />

28—31 Hrátky s přírodou Čechřice vonná<br />

32—33 Krajánkovo tvoření Barevné vrstevnice<br />

34—35 Svět kolem nás Zelená energie<br />

36 Komiks Knedlík a ohňostroj<br />

ČASOPIS nejen PRO ČESKÉ DĚTI ŽIJÍCÍ V ZAHRANIČÍ<br />

Vychází 6. 1. <strong>2<strong>01</strong>9</strong>, časopis Leden <strong>2<strong>01</strong>9</strong>, měsíčník, ročník 6<br />

Šéfredaktorka: Ivana Kaçmaz<br />

Editorka: Zdeňka Strigaro<br />

Korektury: Ivana Bilošová, Zuzana Dorogiová,<br />

Jana Rosell, Marie Švédová, Kristýna Vávrová<br />

Titulní strana: Zuzana Krutá<br />

Sazba: Ivana Kaçmaz<br />

krajanek@krajanekvesvete.cz<br />

Už je mu pět!<br />

Již pět dlouhých let uplynulo od chvíle, kdy se<br />

ve městě na dvou kontinentech, u dvou moří –<br />

Istanbulu, zrodil „malý Krajánek“. Od doby svého<br />

narození ušel obrovský kus cesty. Postupně<br />

sílil a rozrůstal se nejdřív napříč Evropou a později<br />

i po celém světě. Objevoval nové země,<br />

nová témata, přijímal nové výzvy a na své cestě<br />

získával spoustu nových kamarádů. Postupně<br />

se zabydlel v mnoha rodinách a pravidelně<br />

přináší úsměv na mnoho dětských tváří.<br />

A spousta maminek (a taky tatínků, babiček<br />

a dědečků) začala jeho cestu nejen sledovat,<br />

ale i výrazně podporovat.<br />

Ať už Krajánka čtete několik let, nebo jen<br />

pár dní, věřte, že pro nás všechny, co jej připravujeme,<br />

je rok <strong>2<strong>01</strong>9</strong> výjimečný, protože se<br />

z malého kloučka stává velký kluk – vlastně už<br />

skoro školák! Čeká ho další etapa života a my<br />

ho na ní chceme doprovázet a dělat vše pro to,<br />

aby nám „nezklackovatěl“, ale rostl z něj i nadále<br />

silný chlap jak hora, který bude dělat radost<br />

nejen nám, ale především vám, našim milým<br />

čtenářům.<br />

A mimochodem, téma hor se nese celým<br />

lednovým Krajánkem!<br />

Za redakci časopisu Krajánek<br />

Michaela Enžlová<br />

Vydává Krajánek ve světě z.s.<br />

Rovné 5, 518 <strong>01</strong> Dobré, IČO: 07369522<br />

Předsedkyně: Lenka Kanellia<br />

spolek@krajanekvesvete.cz<br />

www.krajanekvesvete.cz<br />

www.facebook.com/krajanekvesvete<br />

© Krajánek ve světě z.s.<br />

3


T É M A<br />

Text: Jana Schulzová, grafická úprava: Ivana Kaçmaz<br />

Tak mě, děti, napadlo, že motiv hor je na začátek nového<br />

roku ten pravý, tak nějak symbolický. Už tradičně se v krajích,<br />

kde se vlády chopila královna zima a pokryla kopce<br />

a pohoří bílou peřinou, právě teď vyráží na prima lyžovačku.<br />

Ale také si můžeme horu, o níž si povídáme právě<br />

v lednu, představit jako vrcholek, ze kterého shlížíme do<br />

daleka, na celý rok, který se před námi rozprostírá jako na<br />

dlani. Copak nás asi čeká, copak nás nemine? Na co se můžeme<br />

těšit v nadcházejících dvanácti měsících, co si pro<br />

nás chystají? Jak se tak z té jako vysoké hory díváme kupředu,<br />

za kopečky na nás vykukují Velikonoce, za nimi se<br />

rýsuje konec školního roku a s ním milované prázdniny,<br />

za nimi pouštění draka, návrat za kamarády-spolužáky,<br />

pak v dálce šťastné a veselé Vánoce (kde se slaví) a úplně<br />

daleko, předaleko – kuk! Zase hora a s ní nový rok!<br />

A mimochodem, děti – pojďte blíž! Šepty<br />

šepty..., že vás také odjakživa hory<br />

a kopečky vůbec přitahovaly? Vždyť to<br />

znáte, stačí vás vypustit do parku nebo<br />

na hřiště a bude-li tam i jen malilinký<br />

kopeček, nebo obří kámen či jiné vyvýšené<br />

místo, určitě se na něj pokusíte vyšplhat!<br />

Že je to tak? Stejně jako si chcete<br />

vyzkoušet, jaké to je stát na chvilku<br />

Děti z České školy v Athénách<br />

4<br />

na kuchyňské stoličce nebo na prvním<br />

schůdku štaflí, když maminka věší záclony,<br />

nebo na první příčce žebříku,<br />

když děda češe jablka. Jak jste najednou<br />

vyšší, jak vysoko a daleko dohlédnete!<br />

I ti nejslavnější pokořitelé velehor – jako<br />

sir Edmund Percival Hillary nebo<br />

Reinhold Messner – začínali na stupínku<br />

a na malém kopečku. Pak se pustili<br />

třeba na Prachovské skály a potom vylezli<br />

například na Sněžku, nejvyšší horu<br />

České republiky. A potom je to táhlo výš<br />

(a dál), na nejvyšší horu Evropy, kterou<br />

je Mont Blanc neboli Monte Bianco na<br />

pomezí Francie a Itálie. Ale ani to jim<br />

nestačilo, zdolávali pěti- a šesti- a sedmitisícovky<br />

a pak si troufli jet do pohoří<br />

Himaláje, kde se do nebe tyčí nejvyšší<br />

hory světa. Jejich královnou je neuvěřitelných<br />

8 848 m vysoká Čumulangma,<br />

slavný Mount Everest. Kdo ví, proč ně-


T É M A<br />

které lidi slézání hor tak přitahuje,<br />

i když to může být i životu nebezpečné.<br />

Počasí je nevyzpytatelné, vítr hučí jako<br />

lokomotiva, zima až praští a až namrzá<br />

vše, co není schované v oblečení, kyslíku<br />

je méně a méně... Přesto celé zástupy<br />

profesionálů i amatérů riziko podstupují<br />

a lezou a šplhají...<br />

první den ve školce, písemka z matematiky,<br />

maturita, praktická zkouška k získání<br />

řidičáku, prezentace před sálem<br />

plným lidí, pohovor na pracovní místo<br />

nebo vyslání sondy na Mars...<br />

Důležité je, že jsme začali lézt, v nejlepším<br />

případě se i vyšplhali, horu jsme<br />

překonali a vydali se na další! Možná to<br />

nešlo někdy napoprvé, ale to také nevadí.<br />

Hlavně že se vždy vrátíme bezpečně<br />

zpátky na zem. Připraveni na další!<br />

Hodně úspěchů a štěstí při lezení, a to<br />

nejen v novém roce!<br />

Vašík, Istanbul<br />

Ačkoli! Když se nad tím trochu zamyslíme,<br />

my vlastně také, tak nějak zase<br />

symbolicky, narážíme v životě na překážky<br />

– hory, které překonáváme. Posouvají<br />

nás dál a výš. Něco jsme dokázali,<br />

něco jsme zvládli. Nezáleží na tom,<br />

jak vysoká naše hora je. Může to být<br />

Ada, Nové Město n. Metují<br />

MINI KVÍZ<br />

Nejvyšší hora světa se jmenuje …………………………….. a měří 8 848 m.<br />

Nejvyšší vrchol Evropy – Mont Blanc/Monte Bianco leží na hranicích dvou států:<br />

…………………………….. a …………………………….. .<br />

Nejvyšší horou České republiky je …………………………….. a měří 1 602 m.<br />

5


K R A J Á N C I N A C E S T Á C H<br />

Text: Eva Voortman Šimánková, ilustrace a sazba: AEK<br />

Vítejte v hlavním městě Nizozemského království, v Amsterdamu. Toto multikulturní<br />

město se rozkládá na řekách IJ a Amstel. Byť nemá ani 900 000 obyvatel, jeho<br />

ulice rozhodně nezejí prázdnotou. Amsterdam, město kanálů, muzeí, parků, květin,<br />

trhů i kaváren, je velkým turistickým lákadlem. Po Amsterdamu je nejjednodušší se<br />

pohybovat pěšky či na kole, které si můžete pronajmout. Určitě nezapomeňte na<br />

projížďku lodičkou po kanálech!<br />

V centru Amsterdamu, na Prinsengracht, je<br />

krásný dům, ve kterém se za druhé světové<br />

války před nacisty ukrývala židovská dívka<br />

Anna Frank. Četli jste již její deník? Výstava se<br />

věnuje všem formám pronásledování a diskriminace.<br />

Bohužel je toto téma stále aktuální.<br />

Jedním ze skvostů Amsterdamu je květinový<br />

„plovoucí“ trh na kanálu Singel. Už od roku<br />

1862 si sem lidé chodí pro cibulky nejrůznějších<br />

tulipánů a narcisů i pro řezané květiny.<br />

Trh je otevřený každý den do půl šesté.<br />

Říšské muzeum − Rijksmuseum<br />

Největší a nejmilovanější muzeum v Nizozemsku. Ve více<br />

než 200 sálech se seznámíte s nizozemskou historií a především<br />

s holandskými mistry. Mimo jiné tu teď můžete být svědky<br />

rekonstrukce obrazu „Noční hlídka“ od Rembrandta! A i tady<br />

mají nachystané speciální prohlídky, kurzy, dílny a hry!<br />

6


K R A J Á N C I N A C E S T Á C H<br />

Nemo je ráj pro zvídavé děti i jejich rodiče.<br />

Máte rádi vědu, techniku a různé experimenty?<br />

Chcete si vyzkoušet detektor lži,<br />

prozkoumat nejtajnější zákoutí mozku či jen<br />

trochu jinak oslavit narozeniny? Tak to jste<br />

určitě na dobré adrese!<br />

Artis je nejstarší ZOO v Nizozemsku. Jeho zakladatelé<br />

chtěli lidem přiblížit přírodu v její živé i neživé<br />

podobě. Součástí ZOO jsou i krásné zahrady, nádherné<br />

budovy a sochy, akvárium a planetárium.<br />

A zvířátka? Těch je tu na 700 druhů!<br />

Van Goghovo muzeum − Van Gogh museum<br />

V tomto muzeu najdete více než 700 obrazů, kreseb<br />

a dopisů Vincenta van Gogha. Ano, toho trochu<br />

bláznivého malíře, který si uříznul ucho. Toto muzeum<br />

není jen „nudná“ obrazárna. Pro děti tu mají speciální<br />

prohlídkové trasy, různé kreativní dílny, a můžete si tu<br />

zahrát i bojovku s kufrem samotného Vincenta.<br />

V Nizozemsku se většinou nesmí chodit<br />

na travnaté plochy a trhat kytičky. Před<br />

návštěvou parku si raději přečtěte návštěvní<br />

řád. Pokuty jsou tu vysoké.<br />

7


P U T O V Á N Í Z A C H U T Ě M I<br />

Text a foto: Eva Voortman Šimánková,<br />

ilustrace a grafická úprava: Zuzana Krutá<br />

Je leden a také v Holandsku je zima<br />

v plném proudu. Když se vrátíte promrzlí<br />

z bruslení či procházky, nic vás<br />

nezahřeje lépe než holandská hrachovka „snert”.<br />

„Snert” je velmi hutný a měla by v něm lžíce stát. Každá<br />

rodina má svůj recept, který se dědí z generace na generaci.<br />

My si dnes uvaříme odlehčenou, vegetariánskou<br />

variantu této klasiky.<br />

Náročnost: „Snert” je velmi<br />

jednoduchý, ale při krájení<br />

zeleniny vám rodiče či starší<br />

sourozenci jistě rádi pomohou.<br />

Budeme potřebovat<br />

Pro 4−6 osob:<br />

• 500 g sušeného loupaného<br />

hrachu<br />

• 2 pórky<br />

• 2 větší mrkve<br />

• ½ celeru<br />

• 2 petržele (nebo 1 pastiňák)<br />

• 5 stonků řapíkatého celeru<br />

• 2 l zeleninového vývaru<br />

• pepř a sůl na dochucení<br />

• hrst jemně nasekaných<br />

petrželových lístků na ozdobu<br />

• případně vegetariánskou uzenou<br />

klobásu<br />

Doba přípravy:<br />

15 minut<br />

+ 1 hodina vaření<br />

8


P U T O V Á N Í Z A C H U T Ě M I<br />

Opláchněte hrášek<br />

a uvařte ho<br />

do měkka v zeleninovém<br />

vývaru. Hrášek se<br />

musí rozpadat.<br />

Mezitím očistěte<br />

zeleninu. Mrkvičku,<br />

petržel a celer nakrájejte<br />

na kostičky, řapíkatý<br />

celer a pórek na<br />

kolečka.<br />

Do velkého hrnce<br />

nalijte olej (aby<br />

pokryl dno) a orestujte<br />

zeleninu. Nejprve dejte<br />

do hrnce tvrdší zeleninu<br />

(celer, mrkvičku),<br />

pak přidejte petržel,<br />

řapíkatý celer a nakonec<br />

pórek.<br />

Uvařený hrášek<br />

přidejte ke změklé<br />

zelenině a ještě krátce<br />

povařte.<br />

Uvařte nebo<br />

osmahněte klobásu<br />

a nakrájejte ji na<br />

kolečka.<br />

Dochuťte polévku<br />

pepřem a solí<br />

a ozdobte ji nasekanou<br />

petrželkou.<br />

„Snert” podávejte<br />

s klobásou<br />

a žitným chlebem.<br />

Dobrou chuť!<br />

Eet smakelijk!<br />

9


U K R A J Á N K Ů<br />

Text: Eva Voortman Šimánková a kolektiv, grafická úprava: AEK<br />

JAKÁ JE NEJV YŠŠÍ HORA V ZEMI, KDE ŽIJEŠ?<br />

Naomi, 9 let, Arnhem, Nizozemsko<br />

V Nizozemsku žádné hory nejsou. Vždyť nejvyšší kopec<br />

Vaalserberg má jen 322,4 m oproti Pico Cristóbal<br />

Colón 5 776 m v Kolumbii, odkud je tatínek.<br />

Juan Pablo, 8 let, Madrid, Španělsko<br />

Nevím, ale Madrid je samý kopec. Proto se<br />

o Madriďanech říká, že jsou „gatos“ (kocouři),<br />

protože pořád musí chodit nahoru a dolů.<br />

Štěpa, 10 let,<br />

Křižatky, Česká republika<br />

Nejvyšší hora mé země je Sněžka, 1 603 m.<br />

Nachází se v pohoří Krkonoše.<br />

Na Sněžku vede lanovka, ale<br />

dá se na ni i vylézt.<br />

Sof inka, 8 let,<br />

Athény, Řecko<br />

Nejvyšší hora Řecka je<br />

Olympos. Žijí tam bohové.<br />

Beáta, 11 let, Brusel, Belgie<br />

Žiju v Belgii, ale jsem tu krátce. Já vím, že<br />

v Česku je nejvyšší hora Sněžka. S paní učitelkou<br />

jsme ale našly v encyklopedii, že nejvyšší<br />

místo v Belgii je Signal de Botrange<br />

a má nadmořskou výšku 694 m.<br />

David, 5 let, St. Pölten, Rakousko<br />

Naše nejvyšší hora je Großglockner. Můj český<br />

děda na ni dokonce vylezl! Já taky rád jezdím<br />

do hor, v létě i v zimě.<br />

Víš, kdo je knihomol? Odpověď pošli do konce ledna na e-mail<br />

krajanek@krajanekvesvete.cz. Otiskneme ji v březnovém čísle.<br />

10


U K R A J Á N K Ů<br />

Text: Eva Voortman Šimánková a kolektiv, grafická úprava: AEK<br />

Jakub, 10 let, Wohlen, Švýcarsko<br />

Máme tu hodně vysokých hor. Pan učitel říkal, že tou nejkrásnější<br />

je symbol Švýcarska, Matterhorn (4 478 m).<br />

„Jedničkou Švýcarska a zároveň dvojkou Evropy“ je ale<br />

Dufourspitze (4 634 m).<br />

Vera, 2,5 roku, Castelletto S. Ticino, Itálie<br />

Nejvyšší je Monte Bianco a druhá nejvyšší je<br />

Monte Rosa, a tu vidím z naší zahrady!<br />

Vašík, 6 let, Istanbul, Turecko<br />

V Turecku je nejvyšší hora Ağrı Dağı (Ararat).<br />

Je na úplně druhé straně Turecka, než jsme<br />

my. Mamka mně povídala příběh o pánovi,<br />

který postavil obrovskou loď, vzal tam všecky<br />

zvířátka, pak byla strašná potopa a když to<br />

skončilo, přistáli na Araratu.<br />

Francesca, 10 let,<br />

Frankfurt nad Mohanem, N ěmecko<br />

Nejvyšší horou Německa je Zugspitze. Ke slavnému<br />

označení „třítisícovka“ ji chybí jen 38 metrů.<br />

Tato čtvrtá nejvyšší hora severních vápencových<br />

Alp měří 2 962 m a je hraniční horou mezi Německem<br />

a Rakouskem.<br />

Honza, 8 let, Lyon, Francie<br />

Nejvyšší hora Francie je Mont Blanc. Nahoře je hodně<br />

ledu a sněhu a když je hezky, jde vidět i z Lyonu.<br />

11


V O L N O Č A S O V K Y<br />

Text a grafická úprava: Radka Çelik<br />

Lezou dva trampi po horách a jeden říká: „Už vůbec necejtím<br />

. . . . (1. tajenka)!“<br />

Druhý mu otráveně odpoví: „Tak si . . . . . (2. tajenka) k mým!“<br />

1. tajenka<br />

1.<br />

2.<br />

1. černobílý medvídek, který žije v Číně<br />

2. africké zvíře s chobotem<br />

4.<br />

3.<br />

3. domácí bílý pták, peče se na sv. Martina<br />

4. hlodavec žijící v zemi a najdete ho ve vyjmenovaných<br />

slovech po S<br />

2. tajenka<br />

5.<br />

5. opičí kluk<br />

6.<br />

6. největší evropská sladkovodní ryba s vousy<br />

7.<br />

7. africký obojživelník s tlustou kůží<br />

8.<br />

8. samice od srnce<br />

9.<br />

9. lesní ryšavá šelma<br />

Nejvyšší hora světa Mount Everest si své výškové prvenství 8 848 m nese už z roku 1852.<br />

A představte si, že stále roste. Poprvé byla zdolána v roce 1953, kdy na její vrchol vystoupil<br />

sir Edmund Hillary se svým Šerpou.<br />

Víte, kdo jsou to Šerpové? To je národ lidí, kteří obývají vysokohorské oblasti Himálaje<br />

v Nepálu a jsou schopni horolezcům pomáhat s nošením jejich obrovských zásob. Tak až<br />

uslyšíte o Šerpovi, neznamená to, že je nosič, ale je to jméno jeho národa, jeho etnika.<br />

Věděli byste, v jakých zemích nebo na jakých kontinentech žijí lidé těchto „etnických skupin“?<br />

Spojte je.<br />

Eskymáci<br />

Indiáni<br />

Kozáci<br />

Křováci<br />

Šerpové<br />

Laponci<br />

Afrika<br />

Skandinávie<br />

Nepál<br />

Grónsko<br />

Amerika<br />

Rusko<br />

12<br />

Filip, Athény


V O L N O Č A S O V K Y<br />

Text a grafická úprava: Radka Çelik<br />

Vyzkoušejte si malý horský kvíz. Když odpovíte správně, dostanete název pohoří, ve kterém<br />

„vyrostla“ nejvyšší evropská hora Mont Blanc.<br />

Jak se jmenuje nejvyšší hora<br />

Jižní Ameriky?<br />

a) Aconcagua<br />

b) Anaconda<br />

c) Condurango<br />

Ararat, hora ke které doplula biblická<br />

Noemova Archa, je v jaké zemi?<br />

j) Indie<br />

k) Palestina<br />

l) Turecko<br />

Gunnbjørn je nevyšší hora které země?<br />

o) Finska<br />

p) Grónska<br />

q) Kanady<br />

Nejvyšší hora České republiky se jmenuje:<br />

w) Sněhurka<br />

x) Sněžná hora<br />

y) Sněžka<br />

Vyškrtejte v křížovce názvy všech světových pohoří z legendy.<br />

A N D Y, A P E N I N Y, A T L A S , D O L O M I T Y, H I M Á L A J , K A R A K O R Á N ,<br />

K A R P A T Y, K A V K A Z , K O R D I L L É R Y, K R K O N O Š E , M Á T R A , P A M Í R ,<br />

P I R I N , P Y R E N E J E , R I L A , T A T R Y, U R A L<br />

T A T R Y A P K B C Y<br />

H N Á R O K A R A K R<br />

I D A R T Á M K P Y É<br />

M Y D E Y P Í O Y T L<br />

Á F G J N I R N R I L<br />

L A R U I R S O E M I<br />

A A I S N I A Š N O D<br />

J M L K E N L E E L R<br />

F K A R P A T Y J O O<br />

K A V K A Z A X E D K<br />

13


H R Á T K Y S Č E Š T I N O U<br />

Text: Hana Katzourakisová, grafická úprava: Radka Çelik<br />

KTERÉ PÍSMENO CHYBÍ? I – Í – Y – Ý?<br />

Tentokrát budeme procvičovat psaní i – y po souhlásce P. Kartičky<br />

si vytiskněte, podlepte nebo zalaminujte a vystříhejte. Potom<br />

už můžete doplňovat správná písmena do slov. Můžete je<br />

označit třeba kolíčkem na prádlo nebo kancelářskou svorkou.<br />

Na zalaminované kartičky lze psát obyčejným f ixem a poté vše<br />

zase smazat.<br />

Prima zábavu přeje Krajánek<br />

netop_r lep_dlo p_skoviště<br />

i í y ý i í y ý i í y ý<br />

p_tel brambor koňské kop_to slep_ce<br />

i í y ý i í y ý i í y ý<br />

p_je vodu<br />

barevné pap_ry p_šná princezna<br />

i í y ý i í y ý i í y ý<br />

14


H R Á T K Y S Č E Š T I N O U<br />

Text: Hana Katzourakisová, grafická úprava: Radka Çelik<br />

p_lot letadla motorová p_la malý slep_š<br />

i í y ý i í y ý i í y ý<br />

p_áno skup_na dětí p_smena<br />

i í y ý i í y ý i í y ý<br />

p_r plazivý jehla p_chá včela op_luje<br />

květ<br />

i í y ý i í y ý i í y ý<br />

rozčep_řené<br />

vlasy<br />

třp_tivý prsten<br />

velbloudí p_sky<br />

i í y ý i í y ý i í y ý<br />

15


P O V Ě S T I A L E G E N D Y<br />

Text: Zuzana Dawson Kocourková, ilustrace: Hana Mlčochová<br />

Už jste, děti, slyšely, že v 9. století existovala<br />

Velkomoravská říše? Za vlády<br />

knížete Svatopluka se rozkládala na území<br />

dnešní Moravy, Slovenska, Čech,<br />

Polska, Slezska a Panonie. Opravdu byla<br />

veliká! Kníže Svatopluk byl silný a udatný<br />

panovník a nikdo se neodvážil jeho<br />

říši napadnout.<br />

Kníže Svatopluk měl tři syny. A měl<br />

s nimi starosti! „Ti chlapci pořád zlobí<br />

a perou se, snad z toho časem vyrostou,“<br />

pomyslel si. Když hoši vyrostli, přestali<br />

se sice prát, ale rádi se neměli. Proč?<br />

Přece kvůli tomu, kdo se stane po otci<br />

vládcem! Svatopluk si s tím také lámal<br />

hlavu, měl obavy o osud své říše. Přemýšlel:<br />

„Jestli předám říši nejstaršímu<br />

synovi, budou se další dva cítit ošizeni.<br />

A právem! Pokud zemi rozdělím, tím<br />

snáze ji někdo cizí dobyde. Kdyby ale<br />

mládenci drželi pohromadě… To je nápad!“<br />

Svatopluk přikázal služebníkovi, aby<br />

přinesl tři pruty, a dal si zavolat své syny.<br />

„Pojďte sem mládenci, něco vám<br />

ukážu!“ „K čemu pruty?“ nechápali synové.<br />

„Jen se podívejte, zde jsou tři pruty,<br />

pevně svázané k sobě,“ a podal je<br />

nejstaršímu synovi. „Zkus pruty zlomit,“<br />

vybídl ho. Syn se snažil, ale ani ohnout<br />

se mu je nepodařilo. Svatopluk podal<br />

pruty druhému synovi. „Zkus je zlomit<br />

ty,“ vybídl ho. Druhý syn však také neuspěl.<br />

Nakonec je podal nejmladšímu.<br />

Ale ani ten pruty nezlomil. Potom Svatopluk<br />

pruty rozvázal a každému synovi<br />

podal jeden. To se rozumí, jednotlivé<br />

pruty zlomili okamžitě. „Vidíte?“ smál<br />

se Svatopluk. „Dobře, a co s tím?“ mračil<br />

se nejstarší syn. „Já vám teď rozdělím<br />

říši, každý dostanete jednu část. Nezapomeňte<br />

nikdy na tuto chvíli,“ řekl<br />

Svatopluk, „a jednejte podle mé rady.<br />

Dokud budete stát všichni tři při sobě,<br />

nepřátelé vás nepřemohou, nikdo vás<br />

neohrozí. Jestli budete stát proti sobě<br />

a chtít vládnout každý sám, ztratíte sílu,<br />

nepřítel zlomí každého z vás zvlášť<br />

a zničí celou říši. Když se budete mít rádi<br />

a když se na všem dohodnete, bude<br />

v zemi klid.“<br />

Synové kývali hlavami, zamyšleně koukali<br />

na pruty a slibovali tatínkovi:<br />

„Budeme žít ve svornosti.“ Když Svatopluk<br />

říši rozdělil, odešel do hlubokých<br />

lesů. Stal se poustevníkem, žil v jeskyni<br />

a žádné zprávy se k němu nedonesly.<br />

A to bylo dobře! Jeho synové si totiž jeho<br />

radu k srdci nevzali. Každý chtěl<br />

vládnout sám a po svém a nedokázali se<br />

dohodnout, na ty rozvázané pruty úplně<br />

zapomněli. Nepřátelé s nimi neměli těžkou<br />

práci, a tak se slavná Velkomoravská<br />

říše nakonec rozpadla.<br />

16


P O V Ě S T I A L E G E N D Y<br />

17


Č E S K É S T O P Y<br />

Text: Mirka Bartušková, grafická úprava: Ivana Kaçmaz<br />

Anička, Washington<br />

Tentokrát v Českých stopách zamíříme do světa<br />

sladkostí. Povíme si o dobrotě, která se v latinském<br />

jazyce nazývá lenticula, což v překladu znamená<br />

čočka. Určitě už jste všichni přišli na to, že<br />

řeč bude o lentilkách!<br />

Od roku 1907, kdy se v Holešově začala<br />

tato čokoládová pochoutka vyrábět,<br />

uběhlo už 112 let a dnes si ji mohou koupit<br />

děti na Slovensku, v Holandsku, Německu,<br />

Anglii, Maďarsku a dalších koutech<br />

světa.<br />

Pokud byste se zeptali rodičů, jak vypadaly<br />

lentilky, když byli dětmi, řekli by<br />

vám, že si pochutnávali na pestrých<br />

bonboncích, které se z krabičky vysypaly<br />

v osmi různých barvách. Dnes, pokud<br />

počítáme správně, se osmé barvy ne<br />

a ne dopočítat. Důvod je jednoduchý.<br />

Hnědá barva připadala dětem smutná,<br />

a tak z krabiček zmizela. A tajemství lesku?<br />

To se skrývalo v použití tajné ingredience<br />

– vorvaňoviny neboli tuku z lebky<br />

vorvaně. Možná namítáte, že ne vždy<br />

najdete v krabičce všech sedm barev.<br />

A máte pravdu. Když se lentilky vyrobí,<br />

všechny barvy se smíchají do jednoho<br />

kotle, ze kterého náhodně padají do krabičky.<br />

Možná se vám jednou podaří otevřít<br />

balíček, kde budou lentilky jen jedné<br />

jediné barvy.<br />

Kdo by si myslel, že výroba lentilky, která<br />

měří 1 centimetr a váží 1 gram, je<br />

otázkou minut, ten by se mýlil. V obřích<br />

míchačkách se na čokoládovou čočku<br />

nanáší vrstva křupavé cukrové hmoty.<br />

Aby vznikla krusta, proces nanášení je<br />

potřeba asi pětašedesátkrát zopakovat,<br />

což zabere osm hodin práce!<br />

A u čísel ještě zůstaňme. Představte si,<br />

že za jeden rok se vyrobí až 2 000 tun<br />

lentilek. Tolik tun váží přibližně 1 500<br />

osobních aut!<br />

Ada, Nové Město n. Metují<br />

Na závěr máme jeden tip pro dívky. Nekupujte<br />

drahou rtěnku, stačí vám jedna<br />

červená lentilka. Taková malá čočka<br />

vám vykouzlí krásný úsměv na tváři<br />

a k tomu si ještě pochutnáte!<br />

18<br />

Zdroje: regiony.rozhlas.cz, ekonomika.idnes.cz, awell.blog.cz, ahaonline.cz


Text: Zuzana Dawson Kocourková, grafická úprava: Linda Yurdakul Audyová<br />

Nejvyšší rozhledna<br />

v Nizozemsku je<br />

v Rotterdamu? Vyhlídková<br />

věž Euromast<br />

(185 m) má tvar lodního<br />

stěžně. Odvážlivci<br />

mohou z vrcholku<br />

věže slanit, ale rozhodně<br />

mějte v pohotovosti<br />

fotoaparát!<br />

V Nizozemsku bude <strong>2<strong>01</strong>9</strong> rokem malíře Rembrandta?<br />

4. říjen je totiž 350. výročím jeho úmrtí<br />

a bude to rok plný výstav a zvláštních akcí k oslavě života<br />

a díla jednoho z největších světových umělců.<br />

Český myslitel Jan<br />

Amos Komenský, zakladatel<br />

moderní pedagogiky,<br />

vědy zabývající<br />

se učením a výchovou,<br />

zemřel 15. listopadu<br />

1660 v Amsterdamu?<br />

Věděli jste, že je nazýván<br />

Učitelem národů?<br />

Na nizozemském ostrově Texel žije více ovcí<br />

než lidí? Umíte si to představit? Najdete zde také<br />

tulipány a větrné mlýny, které k Nizozemsku prostě<br />

patří.<br />

19<br />

Adalet, Istanbul


Z P Í V Á N K Y<br />

Text: Michaela Enžlová, grafická úprava: Ivana Kaçmaz<br />

Cmi<br />

(Polez! − E-é.)<br />

Cmi<br />

C7<br />

Zavři svoje oči, Hano, rozvázalo se ti lano.<br />

Fmi<br />

Padej trochu doprava, pod námi jde výprava.<br />

G7<br />

Cmi<br />

Buch, tentokrát to dobře dopadlo.<br />

D7 G7 Cmi B7<br />

Zahrálas jen turistům hrozné divadlo.<br />

Refrén 1:<br />

Es<br />

B7<br />

Co bychom se báli na Prachovské skály,<br />

Es B7 Es B7<br />

dudlaj, dudlaj, dá. (Rum, pum, pum, pum.)<br />

Es<br />

B7<br />

Do Českého ráje cesta příjemná je,<br />

Es B7 Es B7<br />

dudlaj, dudlaj, dá. (Rum, pum, pum, pum.)<br />

Ivan Mládek<br />

Refrén 2:<br />

As<br />

Es<br />

Horolezci, horolezkyně, horolezčata,<br />

F7<br />

B7<br />

nelezte na skálu co je hodně špičatá.<br />

Es<br />

B7<br />

Spadnete do písku a svou rodnou vísku<br />

Es G7<br />

nespatříte více, dudlaj dá.<br />

Cmi<br />

(Neboj se, polez! − Nepolezu.)<br />

Je mi podezřelé, Hano, že ti povolilo lano.<br />

Že jsi něco vypila? Málem jsi se zabila!<br />

Ach, příště, než tě vezmu do věží<br />

foukneš si do balónku, on tě prověří.<br />

Refrén 1<br />

Refrén 2<br />

Recitativ (akordy jako Refrén 1):<br />

Polez, neboj se, nic to neni. − Nepolezu, já se bojim.<br />

Neboj se, polez. − Nepolezu. − Polez. − Nikdy.<br />

Polez, neboj se. − Ne, já bych spad.<br />

Polez, prosim tě. − Nepolezu.<br />

Refrén 2<br />

(Polez, prosim tě. − Tak dobře.<br />

No vidiš. − Ááá! ... No vidiš, a je po mně.)<br />

Vašík, Istanbul<br />

20


Ř Í K A N K Y<br />

Text: Michaela Enžlová, grafická úprava: Ivana Kaçmaz<br />

Jiří Žáček (Dobrý den, dobrou noc)<br />

Ada, Nové Město n. Metují<br />

Vašík, Istanbul<br />

21


V E S E L Á S T R Á N K A<br />

Text: Katka Balunová, grafická úprava: Ivana Kaçmaz, kreslený vtip: Mirek Vostrý<br />

Na zpěv bude asi slabá,<br />

jenom kuňká, je to…<br />

Violka, Štětín<br />

Violka, Štětín<br />

Dlouhý zobák, klapy klap,<br />

tím zobákem klape…<br />

Umazané už je zase,<br />

jen ho nechte, je to…<br />

Do tmy září žlutá očka,<br />

myško, pozor, je to…<br />

Kde je zelí, tam je Róza,<br />

mlsná je ta naše…<br />

Štěkal včera, štěká dnes,<br />

štěká pořád ten náš…<br />

Samá tráva, samá tráva,<br />

to je krása, volá…<br />

Od kejhání bolí pusa,<br />

kde je oběd? Volá…<br />

Kdo má kuřat nejvíce?<br />

Přece naše…<br />

Hádanky: Žába. Čáp. Prase. Kočka. Koza. Pes. Kráva .Husa. Slepice.<br />

22


V O L N O Č A S O V K Y<br />

Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble<br />

RUDOLFOVA HÁDANKA<br />

K<br />

V<br />

Odpověď z minulého čísla:<br />

Sýkorka může bydlet v poštovní schránce<br />

nebo v opuštěném domě. Rudolfovi<br />

nezbývá, než se do těchto dvou míst podívat<br />

a sýkorku tam hledat.<br />

23


K R A J Á N K O V A K N I H O V N A<br />

Text: Petra Ziegelwagner, grafická úprava: Ivana Kaçmaz<br />

Už ti někdy někdo řekl „Cože? Vidličky a nože!“?<br />

Nebo „Kde je vystrčíno, tam je dovolíno?“ Říká<br />

babička nebo děda „To je švanda, pane Janda.“?<br />

Všechny tyto české dětské průpovídky sbírá pražský<br />

učitel, novinář a šéf dětské kapely Tři kastróly<br />

Jan Nejedlý. Zároveň je i expertem přes legrační<br />

písničky, rozpočítadla, vtípky, nachytávky,<br />

hádanky a vůbec lidový humor všeho druhu.<br />

Doma by ti rozhodně neměla chybět jeho sbírka<br />

Mistr sportu skáče z dortu se skvěle potrhlými<br />

ilustracemi od Jaromíra Plachého. Uvidíš, že se<br />

bude líbit<br />

i rodičům, kteří se tak vrátí do<br />

dětských let. A když budeš chtít na<br />

prázdninách v Česku pobavit třeba<br />

bratrance a sestřenice, nastuduj<br />

si jednotlivé lekce v příručce<br />

Malý humorista. Úspěch zaručen!<br />

Co nám o sobě a o svých knihách pověděl<br />

sám Jan Nejedlý?<br />

Měl jste jako malý kluk přezdívku?<br />

A vymýšlel jste vtipné přezdívky kamarádům?<br />

Na základce mi říkali „fotr“. Se spolužáky<br />

jsme o přestávkách hráli pro pobavení třídy<br />

humorné scénky. Vymysleli jsme si bláznivou<br />

rodinku, kde jeden kluk představoval<br />

matku, druhý dceru a já „fotra“, což mi zůstalo.<br />

V dospělosti jsem se pak stal fotrem<br />

tří synů. Pár přezdívek kamarádům jsem<br />

asi vymyslel, ale spíš si pamatuju, jak jsme<br />

vynalézali legrační jména jen tak pro pobavení.<br />

Třeba Giuseppe Sáňky, Ronaldino<br />

Víčko, Mireček Syreček, Lászlo Máslo, Kastrol<br />

Spálil a jiné. Tuhle hru na jména jsem<br />

pak hrával i se svými dětmi.<br />

24


K R A J Á N K O V A K N I H O V N A<br />

Vaše knížka Malý humorista je plná<br />

vtípků, nachytávek a různých návodů.<br />

Řada z nich může sloužit jako inspirace<br />

pro školáky-rošťáky. Patřil<br />

jste ve škole spíš k rošťákům nebo<br />

k hodným žákům?<br />

Byl jsem hodný žák. Pastelky v penále jsem<br />

měl vždy řádně ořezané, okraje v sešitech<br />

narýsované, cvičky v pytlíku spočítané. Ale<br />

občas jsem se neudržel a řekl nějakou srandičku<br />

nebo udělal nějakou habaďůru.<br />

Vzpomenete si na nějaký svůj školní<br />

průšvih?<br />

Se spolužákem Mlejnkem jsme si hráli<br />

o přestávce na kasičku. On vyplázl jazyk, já<br />

mu na něj dal pětikorunu a on zatáhl jazyk.<br />

Pak jsem zmáčkl čudlík, což byl jeho nos,<br />

on vyplázl jazyk a pětikorunu mi vrátil.<br />

A tak dokola. Byla to pěkná hra až na to, že<br />

zbrklý Mlejnek při posledním vkladu minci<br />

spolknul. Vznikla z toho menší aféra, ačkoli<br />

jsem tvrdil, že jsme vlastně učili spolužáky<br />

spořivosti. Asi za dva dny mi Mlejnek pětikorunu<br />

zase vrátil. Ale já už o ni neměl zájem.<br />

Jste i autorem knihy Nová pražská<br />

strašidla. Bojíte se strašidel? A máte<br />

rád Halloween?<br />

Jako každý autor strašidelných příběhů se<br />

samozřejmě bojím strašidel, tmy, bouřky,<br />

injekce u doktora i hřbitovů, proto ani neslavím<br />

Halloween. Ale když jsem doma<br />

v posteli pod peřinou, hrůzostrašné příběhy<br />

rád vymýšlím. Teď zrovna s malířem<br />

Jaromírem Plachým pracujeme na hororové<br />

čítance pro děti. Budou tam krváky jako<br />

Létající mrtvola, Maminka vraždí za úsvitu,<br />

Facebook mrtvý holky nebo Dvounohý Béďa.<br />

Těšte se, vlastně bojte se!<br />

Na kterém jazykolamu si vždycky<br />

zaručeně zlámete jazyk?<br />

Žili byli tři Japonci: Jak, Jaksitraksi a Jaksitraksitraksigróny.<br />

Žily byly tři Japonky:<br />

Cína, Cincidrýna a Cincidrýnalapapóny.<br />

Jak si vzal Cínu, Jaksitraksi Cincidrýnu<br />

a Jaksitraksitraksigróny Cincidrýnulapapóny.<br />

Co byste vzkázal českým dětem, které<br />

od narození mluví dvěma jazyky?<br />

Mít dva jazyky je výhodné! Jedním můžete<br />

lízat zmrzlinu a druhý vyplazovat na morousy,<br />

kteří berou život příliš vážně.<br />

25


Č T E N Í N A P O K R A Č O V Á N Í<br />

Nejlepší dárek<br />

Tatínek usoudil, že bude nejlepší, když<br />

dnes v kanceláři nebude překážet. Popadl<br />

letadélko a vydal se na parkoviště<br />

k autu. Cestou domů nahlas přemýšlel<br />

o tom, jaký je dnes divný den.<br />

Oliver se mezitím vrátil ze školy.<br />

Shodil aktovku a běžel do garáže. Když<br />

tam své letadélko neviděl, byl smutný.<br />

Hledal ho všude. Doma i na zahradě.<br />

„Jurášku, kde jsi?“ volal nahlas, ale nikdo<br />

se neozýval. Pak zašel za maminkou.<br />

„Mami, neviděla jsi tady někde<br />

malé letadlo?“ zeptal se Oliver naléhavě.<br />

„Neviděla! Naposledy včera, když<br />

sis ho vystřihl,“ odpověděla maminka<br />

a dál se věnovala žehlení.<br />

Oliverovi teď bylo více než jasné,<br />

že letadélko Jurášek mu někam odletě-<br />

lo. A kdo ví,<br />

jestli se ještě vůbec<br />

někdy vrátí!<br />

Oliver se<br />

zavřel do pokojíčku a tiše plakal do<br />

polštáře. Najednou ale na dveře pokojíčku<br />

zaklepal tatínek. Když viděl, že<br />

Oliver pláče, byl trochu v rozpacích.<br />

„Doufám, že jsi nedostal pětku?“<br />

Oliver zavrtěl hlavou. „Ani poznámku?“<br />

vyzvídal dál tatínek. Když Oliver<br />

i tentokrát zavrtěl hlavou, tatínek byl<br />

spokojený.<br />

„Tak v tom případě pro tebe mám<br />

malý dárek! Nechtěl bys letadlo?“ zeptal<br />

se tatínek významně.<br />

„Jo, chtěl, ale…!“<br />

„Vím, že dnes nemáš narozeniny,<br />

ale jedno letadélko bych pro tebe měl.“<br />

Oliver si otřel uslzené oči a podíval<br />

se na letadélko, které tatínek držel<br />

v náruči. „To je paráda! To je přece<br />

Jurášek!“ vykřikl radostně a hrnul se<br />

k tatínkovi. „To nevím. Já se v těch letadlech<br />

moc nevyznám,“ řekl rozpačitě<br />

tatínek.<br />

„A odkud ho máš?“ byl zvědavý<br />

Oliver.<br />

„No, to víš,“ pronesl neurčitě tatínek.<br />

Přece nebude vykládat, že ho našel.<br />

„Tati, to je úplně nejlepší dárek!<br />

Děkuji ti moc!“ poděkoval Oliver. Když<br />

tatínek odešel, Jurášek mu všechno po<br />

pravdě vylíčil, a tak se ti dva pěkně nasmáli.<br />

26


Č T E N Í N A P O K R A Č O V Á N Í<br />

Grafická úprava: Ivana Kaçmaz<br />

Ukázka z knihy Letadélko Jurášek, kterou si můžete objednat na www.grada.cz.<br />

27


H R Á T K Y S P Ř Í R O D O U<br />

Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble<br />

Myrrhis odorata<br />

P<br />

rocházím se jednou<br />

takhle po horách a najednou<br />

to okolo mě zavoní<br />

anýzem. Hmm, říkám si,<br />

anýz na horách? Podívám<br />

se okolo a hledám, hledám<br />

očima, hledám po čichu.<br />

Kolem vidím malé bílé<br />

květinky s listy připomínající<br />

kapradinu. Přízemní<br />

řepíkové listy jsou ve tvaru<br />

trojúhelníků, matné,<br />

malinko zpeřené a na žilkách<br />

krátce chlupaté.<br />

Vrchní listy jsou dlouhé<br />

kolem 50 cm, nepravidelně<br />

zubaté. Složené okolíky<br />

mají asi 15 okolíčků, tak se<br />

říká těm malým květinkám<br />

na stopkách.<br />

N<br />

a některých z nich už<br />

dozrávají semena,<br />

velké polodlouhé dvounažky.<br />

Utrhnu si jedno takové<br />

černé a lesklé semínko,<br />

promnu jej v ruce<br />

a ucítím tu jemnou, příjemnou<br />

vůni anýzu. Anýz to<br />

ale není. Několik zralých<br />

semínek a jednu rostlinku<br />

nakonec utrhnu a vezmu<br />

s sebou domů.<br />

Co to znamená?<br />

Dvounažka: plod složený ze dvou semínek, která se<br />

po dozrání rozdělí na samostatná semínka.<br />

28


H R Á T K Y S P Ř Í R O D O U<br />

Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble<br />

D<br />

oma hledám v atlase, ptám se<br />

známých a také babičky a konečně<br />

se dozvídám jméno této byliny. Je<br />

to čechřice vonná. Jakby také ne,<br />

krásně totiž voní! A dokonce je velmi<br />

užitečná. Listy můžeme použít do salátu<br />

a kořeny na čaj. Šťávou z čechřice<br />

se dá leštit dřevo, říkala dokonce<br />

babička. To jsem našla krásný poklad!<br />

Semínka si hned zasadím!<br />

V<br />

ten den jsem se rozhodla, že si<br />

vypěstuji zahrádku s bylinkami.<br />

Jestli chcete, můžete si také takovou<br />

zahrádku založit. Letos vás totiž budu<br />

seznamovat každý měsíc s rostlinami,<br />

které lehce najdeme v přírodě, a jsou<br />

pro nás velmi užitečné. Jsou to takové<br />

přírodní poklady.<br />

Okolík: květy na dlouhých stopkách, které vyrůstají<br />

z jednoho bodu.<br />

Okolíček: na okolíku vznikají další rozvětvené<br />

stonky s květy.<br />

29


H R Á T K Y S P Ř Í R O D O U<br />

Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble<br />

Tady si můžete nakreslit květ nebo list<br />

čechřice.<br />

30


H R Á T K Y S P Ř Í R O D O U<br />

Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble<br />

Listy jsou skvělé<br />

přírodní sladidlo,<br />

můžeme je přidat<br />

do salátu nebo si<br />

s nimi ozdobit pudink<br />

s jahodami.<br />

Čechřici sbíráme<br />

podle potřeby, čerstvé<br />

listy použijeme<br />

hned nebo je nasušíme<br />

a uložíme do<br />

sklenice.<br />

Oddenek můžeme použít vylouhovaný<br />

ve vodě a pít jej jako čaj<br />

při kašli a na dobré trávení.<br />

Co to znamená?<br />

Oddenek: část mezi stonkem a kořenem,<br />

tzv. podzemní stonek.<br />

31


K R A J Á N K O V O T V O Ř E N Í<br />

Text: Marie Švédová, grafická úprava: AEK, tvoří: Luna<br />

Chodíte někdy po kopcích nebo po horách? Pro orientaci v terénu pak určitě<br />

používáte turistickou mapu. Všimli jste si v ní zakreslených vrstevnic,<br />

které pomáhají při orientaci v prostoru a díky nimž z mapy můžeme vyčíst<br />

například to, zda stoupání nebo klesání bude prudké? Vrstevnice je<br />

křivka, která spojuje body se stejnou nadmořskou výškou. Z mapy se tedy<br />

pomocí vrstevnic dozvídáme změny výšky terénu, tvar kopců, hor i údolí.<br />

Zkrátka: trojrozměrný svět lze takto převést na dvourozměrný papír. A co<br />

zpátky? Tak to jde také!<br />

Budeme potřebovat<br />

karton, tužku, nůžky, lepidlo, barvy<br />

32


K R A J Á N K O V O T V O Ř E N Í<br />

Na karton předkreslíme poslední ‒<br />

vrcholovou ‒ vrstevnici. Inspirovat se můžeme<br />

třeba v turistické mapě oblíbených<br />

hor. Vrstevnici vystřihneme, položíme na<br />

karton a kolem ní předkreslíme další vrstevnici.<br />

Tak pokračujeme, dokud nemáme<br />

vrstevnic dostatek k vymodelování<br />

kopce nebo hory podle našeho<br />

výběru.<br />

Jednotlivé vystřižené kousky<br />

kartonu můžeme nabarvit buď<br />

různobarevně, nebo odstíny jedné<br />

barvy.<br />

Nakonec k sobě jednotlivé<br />

vrstevnice slepíme a vymodelujeme<br />

tak kopec nebo horu.<br />

33


S V Ě T K O L E M N Á S<br />

Obnovitelné zdroje energie se přirozeně obnovují a jsou tak opakovaně využitelné<br />

a v určitém množství stále dostupné. Jsou projevem přirozených toků<br />

energie a řídí je procesy, které nejsou závislé na člověku. Přeměna primární<br />

energie na využitelnou energii je šetrná k životnímu prostředí.<br />

Biomasa jsou všechny látky<br />

organického původu.<br />

Energie větru. V Evropě se první mlýny začaly stavět v devátém<br />

století a velký rozmach zaznamenaly ve 14. století v Holandsku.<br />

Tato energie se využívala k mletí obilí, vysušování země, valchování<br />

sukna či řezání dřeva. Dnes pomocí větrných elektráren vyrábíme<br />

elektřinu.<br />

Pro energetické účely se využívají<br />

cíleně pěstované<br />

rostliny (například len či<br />

řepka olejka) nebo odpady<br />

ze zemědělského a lesního<br />

hospodářství i potravinářského<br />

průmyslu (například<br />

močůvka, kůra stromů či<br />

odpady z jatek).<br />

Energie oceánů. Celá hmota moře i oceánů je v neustálém<br />

pohybu, a to i v hloubce. Tento pohyb je<br />

způsobený větrem, vlivem Slunce a Měsíce i vtokem<br />

velkých řek. Zatím se energie oceánů využívá málo,<br />

ale první elektrárny se již staví.<br />

34


S V Ě T K O L E M N Á S<br />

Text: AEK, Michaela Enžlová a Eva Voortman Šimánková,<br />

ilustrace a grafická úprava: AEK<br />

Sluneční energie. Slunce dodává Zemi ohromné<br />

množství energie, z níž jen malou část umíme<br />

využít pro vytápění, ohřívání vody či výrobu<br />

elektřiny. Při každé přeměně sluneční energie<br />

na tepelnou či elektrickou energii dochází ke<br />

ztrátě. Velkou výzvou tedy zůstává, jak solární<br />

energii efektivněji ukládat a využívat.<br />

Vodní energie je jediný druh obnovitelné energie, který<br />

je mírou využití schopný konkurovat fosilním palivům. Lidé<br />

ji od pradávna využívali k dopravě i ke stavbě malých<br />

vodních mlýnů. Později vznikaly hamry, přehrady a od<br />

konce 19. století vodní elektrárny.<br />

Geotermální energie je přírodní teplo Země a je nejstarší energií naší<br />

planety. Její využití nejméně zatěžuje životní prostředí a má velkou budoucnost.<br />

Již teď tvoří 25 % evropské produkce elektřiny. Na Islandu je tato<br />

energie hlavním zdrojem elektřiny. 87 % islandských domácností je vytápěno<br />

právě geotermální energií.<br />

Pravda, nebo lež<br />

Slunce je stabilní zdroj energie, protože pořád svítí.<br />

Obnovitelné zdroje energie jsou vždy po ruce.<br />

Obnovitelné zdroje energie jsou šetrné k životnímu<br />

prostředí.<br />

Všude jsou vhodné podmínky pro větrné mlýny.<br />

Využití obnovitelných zdrojů je vždy bezpečné.<br />

Energie vody i větru vzniká přeměnou slunečního<br />

záření.<br />

35


K O M I K S<br />

Text: Lenka Kanellia, Jana Schulzová a Zdeňka Strigaro, ilustrace: Zdeňka Strigaro<br />

36

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!