KRAJANEK-2019-01-cteni-A4

ČASOPIS nejen PRO ČESKÉ DĚTI ŽIJÍCÍ V ZAHRANIČÍ 

Leden 2019 

Téma: Hory

T V O R B A Č T E N Á Ř Ů S O U T Ě Ž 

Věcnou cenu časopisu Krajánek získali v letní výtvarné soutěži 

Ada, Matyáš a Zoi za tyto obrázky. 

Nahoře: Ada Ulusoy, 11 let, 

Istanbul, Turecko 

Vlevo dole: Matyáš Çelik, 

9 let, Nové Město nad Metují, 

Česká republika 

Vpravo dole: Zoi Skandali, 

9 let, Athény, Řecko 

2

Obsah 

2 Soutěž Hurá, prázdniny! 

3 Úvodník Už je mu pět! 

4—5 Téma Hory 

6—7 Krajánci na cestách Amsterdam 

8—9 Putování za chutěmi Holandská hrachovka 

10—11 U krajánků Jaká je nejvyšší hora v zemi, 

kde žiješ? 

12—13 Volnočasovky Křížovky, rébusy, osmisměrky 

14—15 Hrátky s češtinou Které písmeno chybí? 

16—17 Pověsti a legendy Synové Svatoplukovi 

18 České stopy Lentilky 

19 Víte, že? Zajímavosti a výročí 

z Holandska 

20 Zpívánky Prachovské skály 

21 Říkanky O obrech 

22 Veselá stránka Hádanky a vtipy 

23 Volnočasovky Rudolfova hádanka 

24—25 Krajánkova knihovna Jan Nejedlý 

26—27 Čtení na pokračování Letadélko Jurášek 

28—31 Hrátky s přírodou Čechřice vonná 

32—33 Krajánkovo tvoření Barevné vrstevnice 

34—35 Svět kolem nás Zelená energie 

36 Komiks Knedlík a ohňostroj 

ČASOPIS nejen PRO ČESKÉ DĚTI ŽIJÍCÍ V ZAHRANIČÍ 

Vychází 6. 1. 2019, časopis Leden 2019, měsíčník, ročník 6 

Šéfredaktorka: Ivana Kaçmaz 

Editorka: Zdeňka Strigaro 

Korektury: Ivana Bilošová, Zuzana Dorogiová, 

Jana Rosell, Marie Švédová, Kristýna Vávrová 

Titulní strana: Zuzana Krutá 

Sazba: Ivana Kaçmaz 

krajanek@krajanekvesvete.cz 

Už je mu pět! 

Již pět dlouhých let uplynulo od chvíle, kdy se 

ve městě na dvou kontinentech, u dvou moří – 

Istanbulu, zrodil „malý Krajánek“. Od doby svého 

narození ušel obrovský kus cesty. Postupně 

sílil a rozrůstal se nejdřív napříč Evropou a později 

i po celém světě. Objevoval nové země, 

nová témata, přijímal nové výzvy a na své cestě 

získával spoustu nových kamarádů. Postupně 

se zabydlel v mnoha rodinách a pravidelně 

přináší úsměv na mnoho dětských tváří. 

A spousta maminek (a taky tatínků, babiček 

a dědečků) začala jeho cestu nejen sledovat, 

ale i výrazně podporovat. 

Ať už Krajánka čtete několik let, nebo jen 

pár dní, věřte, že pro nás všechny, co jej připravujeme, 

je rok 2019 výjimečný, protože se 

z malého kloučka stává velký kluk – vlastně už 

skoro školák! Čeká ho další etapa života a my 

ho na ní chceme doprovázet a dělat vše pro to, 

aby nám „nezklackovatěl“, ale rostl z něj i nadále 

silný chlap jak hora, který bude dělat radost 

nejen nám, ale především vám, našim milým 

čtenářům. 

A mimochodem, téma hor se nese celým 

lednovým Krajánkem! 

Za redakci časopisu Krajánek 

Michaela Enžlová 

Vydává Krajánek ve světě z.s. 

Rovné 5, 518 01 Dobré, IČO: 07369522 

Předsedkyně: Lenka Kanellia 

spolek@krajanekvesvete.cz 

www.krajanekvesvete.cz 

www.facebook.com/krajanekvesvete 

© Krajánek ve světě z.s. 

3

T É M A 

Text: Jana Schulzová, grafická úprava: Ivana Kaçmaz 

Tak mě, děti, napadlo, že motiv hor je na začátek nového 

roku ten pravý, tak nějak symbolický. Už tradičně se v krajích, 

kde se vlády chopila královna zima a pokryla kopce 

a pohoří bílou peřinou, právě teď vyráží na prima lyžovačku. 

Ale také si můžeme horu, o níž si povídáme právě 

v lednu, představit jako vrcholek, ze kterého shlížíme do 

daleka, na celý rok, který se před námi rozprostírá jako na 

dlani. Copak nás asi čeká, copak nás nemine? Na co se můžeme 

těšit v nadcházejících dvanácti měsících, co si pro 

nás chystají? Jak se tak z té jako vysoké hory díváme kupředu, 

za kopečky na nás vykukují Velikonoce, za nimi se 

rýsuje konec školního roku a s ním milované prázdniny, 

za nimi pouštění draka, návrat za kamarády-spolužáky, 

pak v dálce šťastné a veselé Vánoce (kde se slaví) a úplně 

daleko, předaleko – kuk! Zase hora a s ní nový rok! 

A mimochodem, děti – pojďte blíž! Šepty 

šepty..., že vás také odjakživa hory 

a kopečky vůbec přitahovaly? Vždyť to 

znáte, stačí vás vypustit do parku nebo 

na hřiště a bude-li tam i jen malilinký 

kopeček, nebo obří kámen či jiné vyvýšené 

místo, určitě se na něj pokusíte vyšplhat! 

Že je to tak? Stejně jako si chcete 

vyzkoušet, jaké to je stát na chvilku 

Děti z České školy v Athénách 

4 

na kuchyňské stoličce nebo na prvním 

schůdku štaflí, když maminka věší záclony, 

nebo na první příčce žebříku, 

když děda češe jablka. Jak jste najednou 

vyšší, jak vysoko a daleko dohlédnete! 

I ti nejslavnější pokořitelé velehor – jako 

sir Edmund Percival Hillary nebo 

Reinhold Messner – začínali na stupínku 

a na malém kopečku. Pak se pustili 

třeba na Prachovské skály a potom vylezli 

například na Sněžku, nejvyšší horu 

České republiky. A potom je to táhlo výš 

(a dál), na nejvyšší horu Evropy, kterou 

je Mont Blanc neboli Monte Bianco na 

pomezí Francie a Itálie. Ale ani to jim 

nestačilo, zdolávali pěti- a šesti- a sedmitisícovky 

a pak si troufli jet do pohoří 

Himaláje, kde se do nebe tyčí nejvyšší 

hory světa. Jejich královnou je neuvěřitelných 

8 848 m vysoká Čumulangma, 

slavný Mount Everest. Kdo ví, proč ně-

T É M A 

které lidi slézání hor tak přitahuje, 

i když to může být i životu nebezpečné. 

Počasí je nevyzpytatelné, vítr hučí jako 

lokomotiva, zima až praští a až namrzá 

vše, co není schované v oblečení, kyslíku 

je méně a méně... Přesto celé zástupy 

profesionálů i amatérů riziko podstupují 

a lezou a šplhají... 

první den ve školce, písemka z matematiky, 

maturita, praktická zkouška k získání 

řidičáku, prezentace před sálem 

plným lidí, pohovor na pracovní místo 

nebo vyslání sondy na Mars... 

Důležité je, že jsme začali lézt, v nejlepším 

případě se i vyšplhali, horu jsme 

překonali a vydali se na další! Možná to 

nešlo někdy napoprvé, ale to také nevadí. 

Hlavně že se vždy vrátíme bezpečně 

zpátky na zem. Připraveni na další! 

Hodně úspěchů a štěstí při lezení, a to 

nejen v novém roce! 

Vašík, Istanbul 

Ačkoli! Když se nad tím trochu zamyslíme, 

my vlastně také, tak nějak zase 

symbolicky, narážíme v životě na překážky 

– hory, které překonáváme. Posouvají 

nás dál a výš. Něco jsme dokázali, 

něco jsme zvládli. Nezáleží na tom, 

jak vysoká naše hora je. Může to být 

Ada, Nové Město n. Metují 

MINI KVÍZ 

Nejvyšší hora světa se jmenuje …………………………….. a měří 8 848 m. 

Nejvyšší vrchol Evropy – Mont Blanc/Monte Bianco leží na hranicích dvou států: 

…………………………….. a …………………………….. . 

Nejvyšší horou České republiky je …………………………….. a měří 1 602 m. 

5

K R A J Á N C I N A C E S T Á C H 

Text: Eva Voortman Šimánková, ilustrace a sazba: AEK 

Vítejte v hlavním městě Nizozemského království, v Amsterdamu. Toto multikulturní 

město se rozkládá na řekách IJ a Amstel. Byť nemá ani 900 000 obyvatel, jeho 

ulice rozhodně nezejí prázdnotou. Amsterdam, město kanálů, muzeí, parků, květin, 

trhů i kaváren, je velkým turistickým lákadlem. Po Amsterdamu je nejjednodušší se 

pohybovat pěšky či na kole, které si můžete pronajmout. Určitě nezapomeňte na 

projížďku lodičkou po kanálech! 

V centru Amsterdamu, na Prinsengracht, je 

krásný dům, ve kterém se za druhé světové 

války před nacisty ukrývala židovská dívka 

Anna Frank. Četli jste již její deník? Výstava se 

věnuje všem formám pronásledování a diskriminace. 

Bohužel je toto téma stále aktuální. 

Jedním ze skvostů Amsterdamu je květinový 

„plovoucí“ trh na kanálu Singel. Už od roku 

1862 si sem lidé chodí pro cibulky nejrůznějších 

tulipánů a narcisů i pro řezané květiny. 

Trh je otevřený každý den do půl šesté. 

Říšské muzeum − Rijksmuseum 

Největší a nejmilovanější muzeum v Nizozemsku. Ve více 

než 200 sálech se seznámíte s nizozemskou historií a především 

s holandskými mistry. Mimo jiné tu teď můžete být svědky 

rekonstrukce obrazu „Noční hlídka“ od Rembrandta! A i tady 

mají nachystané speciální prohlídky, kurzy, dílny a hry! 

6

K R A J Á N C I N A C E S T Á C H 

Nemo je ráj pro zvídavé děti i jejich rodiče. 

Máte rádi vědu, techniku a různé experimenty? 

Chcete si vyzkoušet detektor lži, 

prozkoumat nejtajnější zákoutí mozku či jen 

trochu jinak oslavit narozeniny? Tak to jste 

určitě na dobré adrese! 

Artis je nejstarší ZOO v Nizozemsku. Jeho zakladatelé 

chtěli lidem přiblížit přírodu v její živé i neživé 

podobě. Součástí ZOO jsou i krásné zahrady, nádherné 

budovy a sochy, akvárium a planetárium. 

A zvířátka? Těch je tu na 700 druhů! 

Van Goghovo muzeum − Van Gogh museum 

V tomto muzeu najdete více než 700 obrazů, kreseb 

a dopisů Vincenta van Gogha. Ano, toho trochu 

bláznivého malíře, který si uříznul ucho. Toto muzeum 

není jen „nudná“ obrazárna. Pro děti tu mají speciální 

prohlídkové trasy, různé kreativní dílny, a můžete si tu 

zahrát i bojovku s kufrem samotného Vincenta. 

V Nizozemsku se většinou nesmí chodit 

na travnaté plochy a trhat kytičky. Před 

návštěvou parku si raději přečtěte návštěvní 

řád. Pokuty jsou tu vysoké. 

7

P U T O V Á N Í Z A C H U T Ě M I 

Text a foto: Eva Voortman Šimánková, 

ilustrace a grafická úprava: Zuzana Krutá 

Je leden a také v Holandsku je zima 

v plném proudu. Když se vrátíte promrzlí 

z bruslení či procházky, nic vás 

nezahřeje lépe než holandská hrachovka „snert”. 

„Snert” je velmi hutný a měla by v něm lžíce stát. Každá 

rodina má svůj recept, který se dědí z generace na generaci. 

My si dnes uvaříme odlehčenou, vegetariánskou 

variantu této klasiky. 

Náročnost: „Snert” je velmi 

jednoduchý, ale při krájení 

zeleniny vám rodiče či starší 

sourozenci jistě rádi pomohou. 

Budeme potřebovat 

Pro 4−6 osob: 

• 500 g sušeného loupaného 

hrachu 

• 2 pórky 

• 2 větší mrkve 

• ½ celeru 

• 2 petržele (nebo 1 pastiňák) 

• 5 stonků řapíkatého celeru 

• 2 l zeleninového vývaru 

• pepř a sůl na dochucení 

• hrst jemně nasekaných 

petrželových lístků na ozdobu 

• případně vegetariánskou uzenou 

klobásu 

Doba přípravy: 

15 minut 

+ 1 hodina vaření 

8

P U T O V Á N Í Z A C H U T Ě M I 

Opláchněte hrášek 

a uvařte ho 

do měkka v zeleninovém 

vývaru. Hrášek se 

musí rozpadat. 

Mezitím očistěte 

zeleninu. Mrkvičku, 

petržel a celer nakrájejte 

na kostičky, řapíkatý 

celer a pórek na 

kolečka. 

Do velkého hrnce 

nalijte olej (aby 

pokryl dno) a orestujte 

zeleninu. Nejprve dejte 

do hrnce tvrdší zeleninu 

(celer, mrkvičku), 

pak přidejte petržel, 

řapíkatý celer a nakonec 

pórek. 

Uvařený hrášek 

přidejte ke změklé 

zelenině a ještě krátce 

povařte. 

Uvařte nebo 

osmahněte klobásu 

a nakrájejte ji na 

kolečka. 

Dochuťte polévku 

pepřem a solí 

a ozdobte ji nasekanou 

petrželkou. 

„Snert” podávejte 

s klobásou 

a žitným chlebem. 

Dobrou chuť! 

Eet smakelijk! 

9

U K R A J Á N K Ů 

Text: Eva Voortman Šimánková a kolektiv, grafická úprava: AEK 

JAKÁ JE NEJV YŠŠÍ HORA V ZEMI, KDE ŽIJEŠ? 

Naomi, 9 let, Arnhem, Nizozemsko 

V Nizozemsku žádné hory nejsou. Vždyť nejvyšší kopec 

Vaalserberg má jen 322,4 m oproti Pico Cristóbal 

Colón 5 776 m v Kolumbii, odkud je tatínek. 

Juan Pablo, 8 let, Madrid, Španělsko 

Nevím, ale Madrid je samý kopec. Proto se 

o Madriďanech říká, že jsou „gatos“ (kocouři), 

protože pořád musí chodit nahoru a dolů. 

Štěpa, 10 let, 

Křižatky, Česká republika 

Nejvyšší hora mé země je Sněžka, 1 603 m. 

Nachází se v pohoří Krkonoše. 

Na Sněžku vede lanovka, ale 

dá se na ni i vylézt. 

Sof inka, 8 let, 

Athény, Řecko 

Nejvyšší hora Řecka je 

Olympos. Žijí tam bohové. 

Beáta, 11 let, Brusel, Belgie 

Žiju v Belgii, ale jsem tu krátce. Já vím, že 

v Česku je nejvyšší hora Sněžka. S paní učitelkou 

jsme ale našly v encyklopedii, že nejvyšší 

místo v Belgii je Signal de Botrange 

a má nadmořskou výšku 694 m. 

David, 5 let, St. Pölten, Rakousko 

Naše nejvyšší hora je Großglockner. Můj český 

děda na ni dokonce vylezl! Já taky rád jezdím 

do hor, v létě i v zimě. 

Víš, kdo je knihomol? Odpověď pošli do konce ledna na e-mail 

krajanek@krajanekvesvete.cz. Otiskneme ji v březnovém čísle. 

10

U K R A J Á N K Ů 

Text: Eva Voortman Šimánková a kolektiv, grafická úprava: AEK 

Jakub, 10 let, Wohlen, Švýcarsko 

Máme tu hodně vysokých hor. Pan učitel říkal, že tou nejkrásnější 

je symbol Švýcarska, Matterhorn (4 478 m). 

„Jedničkou Švýcarska a zároveň dvojkou Evropy“ je ale 

Dufourspitze (4 634 m). 

Vera, 2,5 roku, Castelletto S. Ticino, Itálie 

Nejvyšší je Monte Bianco a druhá nejvyšší je 

Monte Rosa, a tu vidím z naší zahrady! 

Vašík, 6 let, Istanbul, Turecko 

V Turecku je nejvyšší hora Ağrı Dağı (Ararat). 

Je na úplně druhé straně Turecka, než jsme 

my. Mamka mně povídala příběh o pánovi, 

který postavil obrovskou loď, vzal tam všecky 

zvířátka, pak byla strašná potopa a když to 

skončilo, přistáli na Araratu. 

Francesca, 10 let, 

Frankfurt nad Mohanem, N ěmecko 

Nejvyšší horou Německa je Zugspitze. Ke slavnému 

označení „třítisícovka“ ji chybí jen 38 metrů. 

Tato čtvrtá nejvyšší hora severních vápencových 

Alp měří 2 962 m a je hraniční horou mezi Německem 

a Rakouskem. 

Honza, 8 let, Lyon, Francie 

Nejvyšší hora Francie je Mont Blanc. Nahoře je hodně 

ledu a sněhu a když je hezky, jde vidět i z Lyonu. 

11

V O L N O Č A S O V K Y 

Text a grafická úprava: Radka Çelik 

Lezou dva trampi po horách a jeden říká: „Už vůbec necejtím 

. . . . (1. tajenka)!“ 

Druhý mu otráveně odpoví: „Tak si . . . . . (2. tajenka) k mým!“ 

1. tajenka 

1. 

2. 

1. černobílý medvídek, který žije v Číně 

2. africké zvíře s chobotem 

4. 

3. 

3. domácí bílý pták, peče se na sv. Martina 

4. hlodavec žijící v zemi a najdete ho ve vyjmenovaných 

slovech po S 

2. tajenka 

5. 

5. opičí kluk 

6. 

6. největší evropská sladkovodní ryba s vousy 

7. 

7. africký obojživelník s tlustou kůží 

8. 

8. samice od srnce 

9. 

9. lesní ryšavá šelma 

Nejvyšší hora světa Mount Everest si své výškové prvenství 8 848 m nese už z roku 1852. 

A představte si, že stále roste. Poprvé byla zdolána v roce 1953, kdy na její vrchol vystoupil 

sir Edmund Hillary se svým Šerpou. 

Víte, kdo jsou to Šerpové? To je národ lidí, kteří obývají vysokohorské oblasti Himálaje 

v Nepálu a jsou schopni horolezcům pomáhat s nošením jejich obrovských zásob. Tak až 

uslyšíte o Šerpovi, neznamená to, že je nosič, ale je to jméno jeho národa, jeho etnika. 

Věděli byste, v jakých zemích nebo na jakých kontinentech žijí lidé těchto „etnických skupin“? 

Spojte je. 

Eskymáci 

Indiáni 

Kozáci 

Křováci 

Šerpové 

Laponci 

Afrika 

Skandinávie 

Nepál 

Grónsko 

Amerika 

Rusko 

12 

Filip, Athény


Text a grafická úprava: Radka Çelik 

Vyzkoušejte si malý horský kvíz. Když odpovíte správně, dostanete název pohoří, ve kterém 

„vyrostla“ nejvyšší evropská hora Mont Blanc. 

Jak se jmenuje nejvyšší hora 

Jižní Ameriky? 

a) Aconcagua 

b) Anaconda 

c) Condurango 

Ararat, hora ke které doplula biblická 

Noemova Archa, je v jaké zemi? 

j) Indie 

k) Palestina 

l) Turecko 

Gunnbjørn je nevyšší hora které země? 

o) Finska 

p) Grónska 

q) Kanady 

Nejvyšší hora České republiky se jmenuje: 

w) Sněhurka 

x) Sněžná hora 

y) Sněžka 

Vyškrtejte v křížovce názvy všech světových pohoří z legendy. 

A N D Y, A P E N I N Y, A T L A S , D O L O M I T Y, H I M Á L A J , K A R A K O R Á N , 

K A R P A T Y, K A V K A Z , K O R D I L L É R Y, K R K O N O Š E , M Á T R A , P A M Í R , 

P I R I N , P Y R E N E J E , R I L A , T A T R Y, U R A L 

T A T R Y A P K B C Y 

H N Á R O K A R A K R 

I D A R T Á M K P Y É 

M Y D E Y P Í O Y T L 

Á F G J N I R N R I L 

L A R U I R S O E M I 

A A I S N I A Š N O D 

J M L K E N L E E L R 

F K A R P A T Y J O O 

K A V K A Z A X E D K 

13

H R Á T K Y S Č E Š T I N O U 

Text: Hana Katzourakisová, grafická úprava: Radka Çelik 

KTERÉ PÍSMENO CHYBÍ? I – Í – Y – Ý? 

Tentokrát budeme procvičovat psaní i – y po souhlásce P. Kartičky 

si vytiskněte, podlepte nebo zalaminujte a vystříhejte. Potom 

už můžete doplňovat správná písmena do slov. Můžete je 

označit třeba kolíčkem na prádlo nebo kancelářskou svorkou. 

Na zalaminované kartičky lze psát obyčejným f ixem a poté vše 

zase smazat. 

Prima zábavu přeje Krajánek 

netop_r lep_dlo p_skoviště 

i í y ý i í y ý i í y ý 

p_tel brambor koňské kop_to slep_ce 


p_je vodu 

barevné pap_ry p_šná princezna 


14

H R Á T K Y S Č E Š T I N O U 

Text: Hana Katzourakisová, grafická úprava: Radka Çelik 

p_lot letadla motorová p_la malý slep_š 


p_áno skup_na dětí p_smena 


p_r plazivý jehla p_chá včela op_luje 

květ 


rozčep_řené 

vlasy 

třp_tivý prsten 

velbloudí p_sky 


15

P O V Ě S T I A L E G E N D Y 

Text: Zuzana Dawson Kocourková, ilustrace: Hana Mlčochová 

Už jste, děti, slyšely, že v 9. století existovala 

Velkomoravská říše? Za vlády 

knížete Svatopluka se rozkládala na území 

dnešní Moravy, Slovenska, Čech, 

Polska, Slezska a Panonie. Opravdu byla 

veliká! Kníže Svatopluk byl silný a udatný 

panovník a nikdo se neodvážil jeho 

říši napadnout. 

Kníže Svatopluk měl tři syny. A měl 

s nimi starosti! „Ti chlapci pořád zlobí 

a perou se, snad z toho časem vyrostou,“ 

pomyslel si. Když hoši vyrostli, přestali 

se sice prát, ale rádi se neměli. Proč? 

Přece kvůli tomu, kdo se stane po otci 

vládcem! Svatopluk si s tím také lámal 

hlavu, měl obavy o osud své říše. Přemýšlel: 

„Jestli předám říši nejstaršímu 

synovi, budou se další dva cítit ošizeni. 

A právem! Pokud zemi rozdělím, tím 

snáze ji někdo cizí dobyde. Kdyby ale 

mládenci drželi pohromadě… To je nápad!“ 

Svatopluk přikázal služebníkovi, aby 

přinesl tři pruty, a dal si zavolat své syny. 

„Pojďte sem mládenci, něco vám 

ukážu!“ „K čemu pruty?“ nechápali synové. 

„Jen se podívejte, zde jsou tři pruty, 

pevně svázané k sobě,“ a podal je 

nejstaršímu synovi. „Zkus pruty zlomit,“ 

vybídl ho. Syn se snažil, ale ani ohnout 

se mu je nepodařilo. Svatopluk podal 

pruty druhému synovi. „Zkus je zlomit 

ty,“ vybídl ho. Druhý syn však také neuspěl. 

Nakonec je podal nejmladšímu. 

Ale ani ten pruty nezlomil. Potom Svatopluk 

pruty rozvázal a každému synovi 

podal jeden. To se rozumí, jednotlivé 

pruty zlomili okamžitě. „Vidíte?“ smál 

se Svatopluk. „Dobře, a co s tím?“ mračil 

se nejstarší syn. „Já vám teď rozdělím 

říši, každý dostanete jednu část. Nezapomeňte 

nikdy na tuto chvíli,“ řekl 

Svatopluk, „a jednejte podle mé rady. 

Dokud budete stát všichni tři při sobě, 

nepřátelé vás nepřemohou, nikdo vás 

neohrozí. Jestli budete stát proti sobě 

a chtít vládnout každý sám, ztratíte sílu, 

nepřítel zlomí každého z vás zvlášť 

a zničí celou říši. Když se budete mít rádi 

a když se na všem dohodnete, bude 

v zemi klid.“ 

Synové kývali hlavami, zamyšleně koukali 

na pruty a slibovali tatínkovi: 

„Budeme žít ve svornosti.“ Když Svatopluk 

říši rozdělil, odešel do hlubokých 

lesů. Stal se poustevníkem, žil v jeskyni 

a žádné zprávy se k němu nedonesly. 

A to bylo dobře! Jeho synové si totiž jeho 

radu k srdci nevzali. Každý chtěl 

vládnout sám a po svém a nedokázali se 

dohodnout, na ty rozvázané pruty úplně 

zapomněli. Nepřátelé s nimi neměli těžkou 

práci, a tak se slavná Velkomoravská 

říše nakonec rozpadla. 

16

P O V Ě S T I A L E G E N D Y 

17

Č E S K É S T O P Y 

Text: Mirka Bartušková, grafická úprava: Ivana Kaçmaz 

Anička, Washington 

Tentokrát v Českých stopách zamíříme do světa 

sladkostí. Povíme si o dobrotě, která se v latinském 

jazyce nazývá lenticula, což v překladu znamená 

čočka. Určitě už jste všichni přišli na to, že 

řeč bude o lentilkách! 

Od roku 1907, kdy se v Holešově začala 

tato čokoládová pochoutka vyrábět, 

uběhlo už 112 let a dnes si ji mohou koupit 

děti na Slovensku, v Holandsku, Německu, 

Anglii, Maďarsku a dalších koutech 

světa. 

Pokud byste se zeptali rodičů, jak vypadaly 

lentilky, když byli dětmi, řekli by 

vám, že si pochutnávali na pestrých 

bonboncích, které se z krabičky vysypaly 

v osmi různých barvách. Dnes, pokud 

počítáme správně, se osmé barvy ne 

a ne dopočítat. Důvod je jednoduchý. 

Hnědá barva připadala dětem smutná, 

a tak z krabiček zmizela. A tajemství lesku? 

To se skrývalo v použití tajné ingredience 

– vorvaňoviny neboli tuku z lebky 

vorvaně. Možná namítáte, že ne vždy 

najdete v krabičce všech sedm barev. 

A máte pravdu. Když se lentilky vyrobí, 

všechny barvy se smíchají do jednoho 

kotle, ze kterého náhodně padají do krabičky. 

Možná se vám jednou podaří otevřít 

balíček, kde budou lentilky jen jedné 

jediné barvy. 

Kdo by si myslel, že výroba lentilky, která 

měří 1 centimetr a váží 1 gram, je 

otázkou minut, ten by se mýlil. V obřích 

míchačkách se na čokoládovou čočku 

nanáší vrstva křupavé cukrové hmoty. 

Aby vznikla krusta, proces nanášení je 

potřeba asi pětašedesátkrát zopakovat, 

což zabere osm hodin práce! 

A u čísel ještě zůstaňme. Představte si, 

že za jeden rok se vyrobí až 2 000 tun 

lentilek. Tolik tun váží přibližně 1 500 

osobních aut! 


Na závěr máme jeden tip pro dívky. Nekupujte 

drahou rtěnku, stačí vám jedna 

červená lentilka. Taková malá čočka 

vám vykouzlí krásný úsměv na tváři 

a k tomu si ještě pochutnáte! 

18 

Zdroje: regiony.rozhlas.cz, ekonomika.idnes.cz, awell.blog.cz, ahaonline.cz

Text: Zuzana Dawson Kocourková, grafická úprava: Linda Yurdakul Audyová 

Nejvyšší rozhledna 

v Nizozemsku je 

v Rotterdamu? Vyhlídková 

věž Euromast 

(185 m) má tvar lodního 

stěžně. Odvážlivci 

mohou z vrcholku 

věže slanit, ale rozhodně 

mějte v pohotovosti 

fotoaparát! 

V Nizozemsku bude 2019 rokem malíře Rembrandta? 

4. říjen je totiž 350. výročím jeho úmrtí 

a bude to rok plný výstav a zvláštních akcí k oslavě života 

a díla jednoho z největších světových umělců. 

Český myslitel Jan 

Amos Komenský, zakladatel 

moderní pedagogiky, 

vědy zabývající 

se učením a výchovou, 

zemřel 15. listopadu 

1660 v Amsterdamu? 

Věděli jste, že je nazýván 

Učitelem národů? 

Na nizozemském ostrově Texel žije více ovcí 

než lidí? Umíte si to představit? Najdete zde také 

tulipány a větrné mlýny, které k Nizozemsku prostě 

patří. 

19 

Adalet, Istanbul

Z P Í V Á N K Y 

Text: Michaela Enžlová, grafická úprava: Ivana Kaçmaz 

Cmi 

(Polez! − E-é.) 

Cmi 

C7 

Zavři svoje oči, Hano, rozvázalo se ti lano. 

Fmi 

Padej trochu doprava, pod námi jde výprava. 

G7 

Cmi 

Buch, tentokrát to dobře dopadlo. 

D7 G7 Cmi B7 

Zahrálas jen turistům hrozné divadlo. 

Refrén 1: 

Es 

B7 

Co bychom se báli na Prachovské skály, 

Es B7 Es B7 

dudlaj, dudlaj, dá. (Rum, pum, pum, pum.) 

Es 

B7 

Do Českého ráje cesta příjemná je, 

Es B7 Es B7 

dudlaj, dudlaj, dá. (Rum, pum, pum, pum.) 

Ivan Mládek 

Refrén 2: 

As 

Es 

Horolezci, horolezkyně, horolezčata, 

F7 

B7 

nelezte na skálu co je hodně špičatá. 

Es 

B7 

Spadnete do písku a svou rodnou vísku 

Es G7 

nespatříte více, dudlaj dá. 

Cmi 

(Neboj se, polez! − Nepolezu.) 

Je mi podezřelé, Hano, že ti povolilo lano. 

Že jsi něco vypila? Málem jsi se zabila! 

Ach, příště, než tě vezmu do věží 

foukneš si do balónku, on tě prověří. 

Refrén 1 

Refrén 2 

Recitativ (akordy jako Refrén 1): 

Polez, neboj se, nic to neni. − Nepolezu, já se bojim. 

Neboj se, polez. − Nepolezu. − Polez. − Nikdy. 

Polez, neboj se. − Ne, já bych spad. 

Polez, prosim tě. − Nepolezu. 

Refrén 2 

(Polez, prosim tě. − Tak dobře. 

No vidiš. − Ááá! ... No vidiš, a je po mně.) 


20

Ř Í K A N K Y 

Text: Michaela Enžlová, grafická úprava: Ivana Kaçmaz 

Jiří Žáček (Dobrý den, dobrou noc) 



21

V E S E L Á S T R Á N K A 

Text: Katka Balunová, grafická úprava: Ivana Kaçmaz, kreslený vtip: Mirek Vostrý 

Na zpěv bude asi slabá, 

jenom kuňká, je to… 

Violka, Štětín 

Violka, Štětín 

Dlouhý zobák, klapy klap, 

tím zobákem klape… 

Umazané už je zase, 

jen ho nechte, je to… 

Do tmy září žlutá očka, 

myško, pozor, je to… 

Kde je zelí, tam je Róza, 

mlsná je ta naše… 

Štěkal včera, štěká dnes, 

štěká pořád ten náš… 

Samá tráva, samá tráva, 

to je krása, volá… 

Od kejhání bolí pusa, 

kde je oběd? Volá… 

Kdo má kuřat nejvíce? 

Přece naše… 

Hádanky: Žába. Čáp. Prase. Kočka. Koza. Pes. Kráva .Husa. Slepice. 

22


Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble 

RUDOLFOVA HÁDANKA 

K 

V 

Odpověď z minulého čísla: 

Sýkorka může bydlet v poštovní schránce 

nebo v opuštěném domě. Rudolfovi 

nezbývá, než se do těchto dvou míst podívat 

a sýkorku tam hledat. 

23

K R A J Á N K O V A K N I H O V N A 

Text: Petra Ziegelwagner, grafická úprava: Ivana Kaçmaz 

Už ti někdy někdo řekl „Cože? Vidličky a nože!“? 

Nebo „Kde je vystrčíno, tam je dovolíno?“ Říká 

babička nebo děda „To je švanda, pane Janda.“? 

Všechny tyto české dětské průpovídky sbírá pražský 

učitel, novinář a šéf dětské kapely Tři kastróly 

Jan Nejedlý. Zároveň je i expertem přes legrační 

písničky, rozpočítadla, vtípky, nachytávky, 

hádanky a vůbec lidový humor všeho druhu. 

Doma by ti rozhodně neměla chybět jeho sbírka 

Mistr sportu skáče z dortu se skvěle potrhlými 

ilustracemi od Jaromíra Plachého. Uvidíš, že se 

bude líbit 

i rodičům, kteří se tak vrátí do 

dětských let. A když budeš chtít na 

prázdninách v Česku pobavit třeba 

bratrance a sestřenice, nastuduj 

si jednotlivé lekce v příručce 

Malý humorista. Úspěch zaručen! 

Co nám o sobě a o svých knihách pověděl 

sám Jan Nejedlý? 

Měl jste jako malý kluk přezdívku? 

A vymýšlel jste vtipné přezdívky kamarádům? 

Na základce mi říkali „fotr“. Se spolužáky 

jsme o přestávkách hráli pro pobavení třídy 

humorné scénky. Vymysleli jsme si bláznivou 

rodinku, kde jeden kluk představoval 

matku, druhý dceru a já „fotra“, což mi zůstalo. 

V dospělosti jsem se pak stal fotrem 

tří synů. Pár přezdívek kamarádům jsem 

asi vymyslel, ale spíš si pamatuju, jak jsme 

vynalézali legrační jména jen tak pro pobavení. 

Třeba Giuseppe Sáňky, Ronaldino 

Víčko, Mireček Syreček, Lászlo Máslo, Kastrol 

Spálil a jiné. Tuhle hru na jména jsem 

pak hrával i se svými dětmi. 

24

K R A J Á N K O V A K N I H O V N A 

Vaše knížka Malý humorista je plná 

vtípků, nachytávek a různých návodů. 

Řada z nich může sloužit jako inspirace 

pro školáky-rošťáky. Patřil 

jste ve škole spíš k rošťákům nebo 

k hodným žákům? 

Byl jsem hodný žák. Pastelky v penále jsem 

měl vždy řádně ořezané, okraje v sešitech 

narýsované, cvičky v pytlíku spočítané. Ale 

občas jsem se neudržel a řekl nějakou srandičku 

nebo udělal nějakou habaďůru. 

Vzpomenete si na nějaký svůj školní 

průšvih? 

Se spolužákem Mlejnkem jsme si hráli 

o přestávce na kasičku. On vyplázl jazyk, já 

mu na něj dal pětikorunu a on zatáhl jazyk. 

Pak jsem zmáčkl čudlík, což byl jeho nos, 

on vyplázl jazyk a pětikorunu mi vrátil. 

A tak dokola. Byla to pěkná hra až na to, že 

zbrklý Mlejnek při posledním vkladu minci 

spolknul. Vznikla z toho menší aféra, ačkoli 

jsem tvrdil, že jsme vlastně učili spolužáky 

spořivosti. Asi za dva dny mi Mlejnek pětikorunu 

zase vrátil. Ale já už o ni neměl zájem. 

Jste i autorem knihy Nová pražská 

strašidla. Bojíte se strašidel? A máte 

rád Halloween? 

Jako každý autor strašidelných příběhů se 

samozřejmě bojím strašidel, tmy, bouřky, 

injekce u doktora i hřbitovů, proto ani neslavím 

Halloween. Ale když jsem doma 

v posteli pod peřinou, hrůzostrašné příběhy 

rád vymýšlím. Teď zrovna s malířem 

Jaromírem Plachým pracujeme na hororové 

čítance pro děti. Budou tam krváky jako 

Létající mrtvola, Maminka vraždí za úsvitu, 

Facebook mrtvý holky nebo Dvounohý Béďa. 

Těšte se, vlastně bojte se! 

Na kterém jazykolamu si vždycky 

zaručeně zlámete jazyk? 

Žili byli tři Japonci: Jak, Jaksitraksi a Jaksitraksitraksigróny. 

Žily byly tři Japonky: 

Cína, Cincidrýna a Cincidrýnalapapóny. 

Jak si vzal Cínu, Jaksitraksi Cincidrýnu 

a Jaksitraksitraksigróny Cincidrýnulapapóny. 

Co byste vzkázal českým dětem, které 

od narození mluví dvěma jazyky? 

Mít dva jazyky je výhodné! Jedním můžete 

lízat zmrzlinu a druhý vyplazovat na morousy, 

kteří berou život příliš vážně. 

25

Č T E N Í N A P O K R A Č O V Á N Í 

Nejlepší dárek 

Tatínek usoudil, že bude nejlepší, když 

dnes v kanceláři nebude překážet. Popadl 

letadélko a vydal se na parkoviště 

k autu. Cestou domů nahlas přemýšlel 

o tom, jaký je dnes divný den. 

Oliver se mezitím vrátil ze školy. 

Shodil aktovku a běžel do garáže. Když 

tam své letadélko neviděl, byl smutný. 

Hledal ho všude. Doma i na zahradě. 

„Jurášku, kde jsi?“ volal nahlas, ale nikdo 

se neozýval. Pak zašel za maminkou. 

„Mami, neviděla jsi tady někde 

malé letadlo?“ zeptal se Oliver naléhavě. 

„Neviděla! Naposledy včera, když 

sis ho vystřihl,“ odpověděla maminka 

a dál se věnovala žehlení. 

Oliverovi teď bylo více než jasné, 

že letadélko Jurášek mu někam odletě- 

lo. A kdo ví, 

jestli se ještě vůbec 

někdy vrátí! 

Oliver se 

zavřel do pokojíčku a tiše plakal do 

polštáře. Najednou ale na dveře pokojíčku 

zaklepal tatínek. Když viděl, že 

Oliver pláče, byl trochu v rozpacích. 

„Doufám, že jsi nedostal pětku?“ 

Oliver zavrtěl hlavou. „Ani poznámku?“ 

vyzvídal dál tatínek. Když Oliver 

i tentokrát zavrtěl hlavou, tatínek byl 

spokojený. 

„Tak v tom případě pro tebe mám 

malý dárek! Nechtěl bys letadlo?“ zeptal 

se tatínek významně. 

„Jo, chtěl, ale…!“ 

„Vím, že dnes nemáš narozeniny, 

ale jedno letadélko bych pro tebe měl.“ 

Oliver si otřel uslzené oči a podíval 

se na letadélko, které tatínek držel 

v náruči. „To je paráda! To je přece 

Jurášek!“ vykřikl radostně a hrnul se 

k tatínkovi. „To nevím. Já se v těch letadlech 

moc nevyznám,“ řekl rozpačitě 

tatínek. 

„A odkud ho máš?“ byl zvědavý 

Oliver. 

„No, to víš,“ pronesl neurčitě tatínek. 

Přece nebude vykládat, že ho našel. 

„Tati, to je úplně nejlepší dárek! 

Děkuji ti moc!“ poděkoval Oliver. Když 

tatínek odešel, Jurášek mu všechno po 

pravdě vylíčil, a tak se ti dva pěkně nasmáli. 

26

Č T E N Í N A P O K R A Č O V Á N Í 

Grafická úprava: Ivana Kaçmaz 

Ukázka z knihy Letadélko Jurášek, kterou si můžete objednat na www.grada.cz. 

27

H R Á T K Y S P Ř Í R O D O U 


Myrrhis odorata 

P 

rocházím se jednou 

takhle po horách a najednou 

to okolo mě zavoní 

anýzem. Hmm, říkám si, 

anýz na horách? Podívám 

se okolo a hledám, hledám 

očima, hledám po čichu. 

Kolem vidím malé bílé 

květinky s listy připomínající 

kapradinu. Přízemní 

řepíkové listy jsou ve tvaru 

trojúhelníků, matné, 

malinko zpeřené a na žilkách 

krátce chlupaté. 

Vrchní listy jsou dlouhé 

kolem 50 cm, nepravidelně 

zubaté. Složené okolíky 

mají asi 15 okolíčků, tak se 

říká těm malým květinkám 

na stopkách. 

N 

a některých z nich už 

dozrávají semena, 

velké polodlouhé dvounažky. 

Utrhnu si jedno takové 

černé a lesklé semínko, 

promnu jej v ruce 

a ucítím tu jemnou, příjemnou 

vůni anýzu. Anýz to 

ale není. Několik zralých 

semínek a jednu rostlinku 

nakonec utrhnu a vezmu 

s sebou domů. 

Co to znamená? 

Dvounažka: plod složený ze dvou semínek, která se 

po dozrání rozdělí na samostatná semínka. 

28



D 

oma hledám v atlase, ptám se 

známých a také babičky a konečně 

se dozvídám jméno této byliny. Je 

to čechřice vonná. Jakby také ne, 

krásně totiž voní! A dokonce je velmi 

užitečná. Listy můžeme použít do salátu 

a kořeny na čaj. Šťávou z čechřice 

se dá leštit dřevo, říkala dokonce 

babička. To jsem našla krásný poklad! 

Semínka si hned zasadím! 

V 

ten den jsem se rozhodla, že si 

vypěstuji zahrádku s bylinkami. 

Jestli chcete, můžete si také takovou 

zahrádku založit. Letos vás totiž budu 

seznamovat každý měsíc s rostlinami, 

které lehce najdeme v přírodě, a jsou 

pro nás velmi užitečné. Jsou to takové 

přírodní poklady. 

Okolík: květy na dlouhých stopkách, které vyrůstají 

z jednoho bodu. 

Okolíček: na okolíku vznikají další rozvětvené 

stonky s květy. 

29



Tady si můžete nakreslit květ nebo list 

čechřice. 

30



Listy jsou skvělé 

přírodní sladidlo, 

můžeme je přidat 

do salátu nebo si 

s nimi ozdobit pudink 

s jahodami. 

Čechřici sbíráme 

podle potřeby, čerstvé 

listy použijeme 

hned nebo je nasušíme 

a uložíme do 

sklenice. 

Oddenek můžeme použít vylouhovaný 

ve vodě a pít jej jako čaj 

při kašli a na dobré trávení. 

Co to znamená? 

Oddenek: část mezi stonkem a kořenem, 

tzv. podzemní stonek. 

31

K R A J Á N K O V O T V O Ř E N Í 

Text: Marie Švédová, grafická úprava: AEK, tvoří: Luna 

Chodíte někdy po kopcích nebo po horách? Pro orientaci v terénu pak určitě 

používáte turistickou mapu. Všimli jste si v ní zakreslených vrstevnic, 

které pomáhají při orientaci v prostoru a díky nimž z mapy můžeme vyčíst 

například to, zda stoupání nebo klesání bude prudké? Vrstevnice je 

křivka, která spojuje body se stejnou nadmořskou výškou. Z mapy se tedy 

pomocí vrstevnic dozvídáme změny výšky terénu, tvar kopců, hor i údolí. 

Zkrátka: trojrozměrný svět lze takto převést na dvourozměrný papír. A co 

zpátky? Tak to jde také! 

Budeme potřebovat 

karton, tužku, nůžky, lepidlo, barvy 

32

K R A J Á N K O V O T V O Ř E N Í 

Na karton předkreslíme poslední ‒ 

vrcholovou ‒ vrstevnici. Inspirovat se můžeme 

třeba v turistické mapě oblíbených 

hor. Vrstevnici vystřihneme, položíme na 

karton a kolem ní předkreslíme další vrstevnici. 

Tak pokračujeme, dokud nemáme 

vrstevnic dostatek k vymodelování 

kopce nebo hory podle našeho 

výběru. 

Jednotlivé vystřižené kousky 

kartonu můžeme nabarvit buď 

různobarevně, nebo odstíny jedné 

barvy. 

Nakonec k sobě jednotlivé 

vrstevnice slepíme a vymodelujeme 

tak kopec nebo horu. 

33

S V Ě T K O L E M N Á S 

Obnovitelné zdroje energie se přirozeně obnovují a jsou tak opakovaně využitelné 

a v určitém množství stále dostupné. Jsou projevem přirozených toků 

energie a řídí je procesy, které nejsou závislé na člověku. Přeměna primární 

energie na využitelnou energii je šetrná k životnímu prostředí. 

Biomasa jsou všechny látky 

organického původu. 

Energie větru. V Evropě se první mlýny začaly stavět v devátém 

století a velký rozmach zaznamenaly ve 14. století v Holandsku. 

Tato energie se využívala k mletí obilí, vysušování země, valchování 

sukna či řezání dřeva. Dnes pomocí větrných elektráren vyrábíme 

elektřinu. 

Pro energetické účely se využívají 

cíleně pěstované 

rostliny (například len či 

řepka olejka) nebo odpady 

ze zemědělského a lesního 

hospodářství i potravinářského 

průmyslu (například 

močůvka, kůra stromů či 

odpady z jatek). 

Energie oceánů. Celá hmota moře i oceánů je v neustálém 

pohybu, a to i v hloubce. Tento pohyb je 

způsobený větrem, vlivem Slunce a Měsíce i vtokem 

velkých řek. Zatím se energie oceánů využívá málo, 

ale první elektrárny se již staví. 

34

S V Ě T K O L E M N Á S 

Text: AEK, Michaela Enžlová a Eva Voortman Šimánková, 

ilustrace a grafická úprava: AEK 

Sluneční energie. Slunce dodává Zemi ohromné 

množství energie, z níž jen malou část umíme 

využít pro vytápění, ohřívání vody či výrobu 

elektřiny. Při každé přeměně sluneční energie 

na tepelnou či elektrickou energii dochází ke 

ztrátě. Velkou výzvou tedy zůstává, jak solární 

energii efektivněji ukládat a využívat. 

Vodní energie je jediný druh obnovitelné energie, který 

je mírou využití schopný konkurovat fosilním palivům. Lidé 

ji od pradávna využívali k dopravě i ke stavbě malých 

vodních mlýnů. Později vznikaly hamry, přehrady a od 

konce 19. století vodní elektrárny. 

Geotermální energie je přírodní teplo Země a je nejstarší energií naší 

planety. Její využití nejméně zatěžuje životní prostředí a má velkou budoucnost. 

Již teď tvoří 25 % evropské produkce elektřiny. Na Islandu je tato 

energie hlavním zdrojem elektřiny. 87 % islandských domácností je vytápěno 

právě geotermální energií. 

Pravda, nebo lež 

Slunce je stabilní zdroj energie, protože pořád svítí. 

Obnovitelné zdroje energie jsou vždy po ruce. 

Obnovitelné zdroje energie jsou šetrné k životnímu 

prostředí. 

Všude jsou vhodné podmínky pro větrné mlýny. 

Využití obnovitelných zdrojů je vždy bezpečné. 

Energie vody i větru vzniká přeměnou slunečního 

záření. 

35

K O M I K S 

Text: Lenka Kanellia, Jana Schulzová a Zdeňka Strigaro, ilustrace: Zdeňka Strigaro 

36

KRAJANEK-2019-01-cteni-A4

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?