You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
ČASOPIS nejen PRO ČESKÉ DĚTI ŽIJÍCÍ V ZAHRANIČÍ<br />
Leden <strong>2<strong>01</strong>9</strong><br />
Téma: Hory
T V O R B A Č T E N Á Ř Ů S O U T Ě Ž<br />
Věcnou cenu časopisu Krajánek získali v letní výtvarné soutěži<br />
Ada, Matyáš a Zoi za tyto obrázky.<br />
Nahoře: Ada Ulusoy, 11 let,<br />
Istanbul, Turecko<br />
Vlevo dole: Matyáš Çelik,<br />
9 let, Nové Město nad Metují,<br />
Česká republika<br />
Vpravo dole: Zoi Skandali,<br />
9 let, Athény, Řecko<br />
2
Obsah<br />
2 Soutěž Hurá, prázdniny!<br />
3 Úvodník Už je mu pět!<br />
4—5 Téma Hory<br />
6—7 Krajánci na cestách Amsterdam<br />
8—9 Putování za chutěmi Holandská hrachovka<br />
10—11 U krajánků Jaká je nejvyšší hora v zemi,<br />
kde žiješ?<br />
12—13 Volnočasovky Křížovky, rébusy, osmisměrky<br />
14—15 Hrátky s češtinou Které písmeno chybí?<br />
16—17 Pověsti a legendy Synové Svatoplukovi<br />
18 České stopy Lentilky<br />
19 Víte, že? Zajímavosti a výročí<br />
z Holandska<br />
20 Zpívánky Prachovské skály<br />
21 Říkanky O obrech<br />
22 Veselá stránka Hádanky a vtipy<br />
23 Volnočasovky Rudolfova hádanka<br />
24—25 Krajánkova knihovna Jan Nejedlý<br />
26—27 Čtení na pokračování Letadélko Jurášek<br />
28—31 Hrátky s přírodou Čechřice vonná<br />
32—33 Krajánkovo tvoření Barevné vrstevnice<br />
34—35 Svět kolem nás Zelená energie<br />
36 Komiks Knedlík a ohňostroj<br />
ČASOPIS nejen PRO ČESKÉ DĚTI ŽIJÍCÍ V ZAHRANIČÍ<br />
Vychází 6. 1. <strong>2<strong>01</strong>9</strong>, časopis Leden <strong>2<strong>01</strong>9</strong>, měsíčník, ročník 6<br />
Šéfredaktorka: Ivana Kaçmaz<br />
Editorka: Zdeňka Strigaro<br />
Korektury: Ivana Bilošová, Zuzana Dorogiová,<br />
Jana Rosell, Marie Švédová, Kristýna Vávrová<br />
Titulní strana: Zuzana Krutá<br />
Sazba: Ivana Kaçmaz<br />
krajanek@krajanekvesvete.cz<br />
Už je mu pět!<br />
Již pět dlouhých let uplynulo od chvíle, kdy se<br />
ve městě na dvou kontinentech, u dvou moří –<br />
Istanbulu, zrodil „malý Krajánek“. Od doby svého<br />
narození ušel obrovský kus cesty. Postupně<br />
sílil a rozrůstal se nejdřív napříč Evropou a později<br />
i po celém světě. Objevoval nové země,<br />
nová témata, přijímal nové výzvy a na své cestě<br />
získával spoustu nových kamarádů. Postupně<br />
se zabydlel v mnoha rodinách a pravidelně<br />
přináší úsměv na mnoho dětských tváří.<br />
A spousta maminek (a taky tatínků, babiček<br />
a dědečků) začala jeho cestu nejen sledovat,<br />
ale i výrazně podporovat.<br />
Ať už Krajánka čtete několik let, nebo jen<br />
pár dní, věřte, že pro nás všechny, co jej připravujeme,<br />
je rok <strong>2<strong>01</strong>9</strong> výjimečný, protože se<br />
z malého kloučka stává velký kluk – vlastně už<br />
skoro školák! Čeká ho další etapa života a my<br />
ho na ní chceme doprovázet a dělat vše pro to,<br />
aby nám „nezklackovatěl“, ale rostl z něj i nadále<br />
silný chlap jak hora, který bude dělat radost<br />
nejen nám, ale především vám, našim milým<br />
čtenářům.<br />
A mimochodem, téma hor se nese celým<br />
lednovým Krajánkem!<br />
Za redakci časopisu Krajánek<br />
Michaela Enžlová<br />
Vydává Krajánek ve světě z.s.<br />
Rovné 5, 518 <strong>01</strong> Dobré, IČO: 07369522<br />
Předsedkyně: Lenka Kanellia<br />
spolek@krajanekvesvete.cz<br />
www.krajanekvesvete.cz<br />
www.facebook.com/krajanekvesvete<br />
© Krajánek ve světě z.s.<br />
3
T É M A<br />
Text: Jana Schulzová, grafická úprava: Ivana Kaçmaz<br />
Tak mě, děti, napadlo, že motiv hor je na začátek nového<br />
roku ten pravý, tak nějak symbolický. Už tradičně se v krajích,<br />
kde se vlády chopila královna zima a pokryla kopce<br />
a pohoří bílou peřinou, právě teď vyráží na prima lyžovačku.<br />
Ale také si můžeme horu, o níž si povídáme právě<br />
v lednu, představit jako vrcholek, ze kterého shlížíme do<br />
daleka, na celý rok, který se před námi rozprostírá jako na<br />
dlani. Copak nás asi čeká, copak nás nemine? Na co se můžeme<br />
těšit v nadcházejících dvanácti měsících, co si pro<br />
nás chystají? Jak se tak z té jako vysoké hory díváme kupředu,<br />
za kopečky na nás vykukují Velikonoce, za nimi se<br />
rýsuje konec školního roku a s ním milované prázdniny,<br />
za nimi pouštění draka, návrat za kamarády-spolužáky,<br />
pak v dálce šťastné a veselé Vánoce (kde se slaví) a úplně<br />
daleko, předaleko – kuk! Zase hora a s ní nový rok!<br />
A mimochodem, děti – pojďte blíž! Šepty<br />
šepty..., že vás také odjakživa hory<br />
a kopečky vůbec přitahovaly? Vždyť to<br />
znáte, stačí vás vypustit do parku nebo<br />
na hřiště a bude-li tam i jen malilinký<br />
kopeček, nebo obří kámen či jiné vyvýšené<br />
místo, určitě se na něj pokusíte vyšplhat!<br />
Že je to tak? Stejně jako si chcete<br />
vyzkoušet, jaké to je stát na chvilku<br />
Děti z České školy v Athénách<br />
4<br />
na kuchyňské stoličce nebo na prvním<br />
schůdku štaflí, když maminka věší záclony,<br />
nebo na první příčce žebříku,<br />
když děda češe jablka. Jak jste najednou<br />
vyšší, jak vysoko a daleko dohlédnete!<br />
I ti nejslavnější pokořitelé velehor – jako<br />
sir Edmund Percival Hillary nebo<br />
Reinhold Messner – začínali na stupínku<br />
a na malém kopečku. Pak se pustili<br />
třeba na Prachovské skály a potom vylezli<br />
například na Sněžku, nejvyšší horu<br />
České republiky. A potom je to táhlo výš<br />
(a dál), na nejvyšší horu Evropy, kterou<br />
je Mont Blanc neboli Monte Bianco na<br />
pomezí Francie a Itálie. Ale ani to jim<br />
nestačilo, zdolávali pěti- a šesti- a sedmitisícovky<br />
a pak si troufli jet do pohoří<br />
Himaláje, kde se do nebe tyčí nejvyšší<br />
hory světa. Jejich královnou je neuvěřitelných<br />
8 848 m vysoká Čumulangma,<br />
slavný Mount Everest. Kdo ví, proč ně-
T É M A<br />
které lidi slézání hor tak přitahuje,<br />
i když to může být i životu nebezpečné.<br />
Počasí je nevyzpytatelné, vítr hučí jako<br />
lokomotiva, zima až praští a až namrzá<br />
vše, co není schované v oblečení, kyslíku<br />
je méně a méně... Přesto celé zástupy<br />
profesionálů i amatérů riziko podstupují<br />
a lezou a šplhají...<br />
první den ve školce, písemka z matematiky,<br />
maturita, praktická zkouška k získání<br />
řidičáku, prezentace před sálem<br />
plným lidí, pohovor na pracovní místo<br />
nebo vyslání sondy na Mars...<br />
Důležité je, že jsme začali lézt, v nejlepším<br />
případě se i vyšplhali, horu jsme<br />
překonali a vydali se na další! Možná to<br />
nešlo někdy napoprvé, ale to také nevadí.<br />
Hlavně že se vždy vrátíme bezpečně<br />
zpátky na zem. Připraveni na další!<br />
Hodně úspěchů a štěstí při lezení, a to<br />
nejen v novém roce!<br />
Vašík, Istanbul<br />
Ačkoli! Když se nad tím trochu zamyslíme,<br />
my vlastně také, tak nějak zase<br />
symbolicky, narážíme v životě na překážky<br />
– hory, které překonáváme. Posouvají<br />
nás dál a výš. Něco jsme dokázali,<br />
něco jsme zvládli. Nezáleží na tom,<br />
jak vysoká naše hora je. Může to být<br />
Ada, Nové Město n. Metují<br />
MINI KVÍZ<br />
Nejvyšší hora světa se jmenuje …………………………….. a měří 8 848 m.<br />
Nejvyšší vrchol Evropy – Mont Blanc/Monte Bianco leží na hranicích dvou států:<br />
…………………………….. a …………………………….. .<br />
Nejvyšší horou České republiky je …………………………….. a měří 1 602 m.<br />
5
K R A J Á N C I N A C E S T Á C H<br />
Text: Eva Voortman Šimánková, ilustrace a sazba: AEK<br />
Vítejte v hlavním městě Nizozemského království, v Amsterdamu. Toto multikulturní<br />
město se rozkládá na řekách IJ a Amstel. Byť nemá ani 900 000 obyvatel, jeho<br />
ulice rozhodně nezejí prázdnotou. Amsterdam, město kanálů, muzeí, parků, květin,<br />
trhů i kaváren, je velkým turistickým lákadlem. Po Amsterdamu je nejjednodušší se<br />
pohybovat pěšky či na kole, které si můžete pronajmout. Určitě nezapomeňte na<br />
projížďku lodičkou po kanálech!<br />
V centru Amsterdamu, na Prinsengracht, je<br />
krásný dům, ve kterém se za druhé světové<br />
války před nacisty ukrývala židovská dívka<br />
Anna Frank. Četli jste již její deník? Výstava se<br />
věnuje všem formám pronásledování a diskriminace.<br />
Bohužel je toto téma stále aktuální.<br />
Jedním ze skvostů Amsterdamu je květinový<br />
„plovoucí“ trh na kanálu Singel. Už od roku<br />
1862 si sem lidé chodí pro cibulky nejrůznějších<br />
tulipánů a narcisů i pro řezané květiny.<br />
Trh je otevřený každý den do půl šesté.<br />
Říšské muzeum − Rijksmuseum<br />
Největší a nejmilovanější muzeum v Nizozemsku. Ve více<br />
než 200 sálech se seznámíte s nizozemskou historií a především<br />
s holandskými mistry. Mimo jiné tu teď můžete být svědky<br />
rekonstrukce obrazu „Noční hlídka“ od Rembrandta! A i tady<br />
mají nachystané speciální prohlídky, kurzy, dílny a hry!<br />
6
K R A J Á N C I N A C E S T Á C H<br />
Nemo je ráj pro zvídavé děti i jejich rodiče.<br />
Máte rádi vědu, techniku a různé experimenty?<br />
Chcete si vyzkoušet detektor lži,<br />
prozkoumat nejtajnější zákoutí mozku či jen<br />
trochu jinak oslavit narozeniny? Tak to jste<br />
určitě na dobré adrese!<br />
Artis je nejstarší ZOO v Nizozemsku. Jeho zakladatelé<br />
chtěli lidem přiblížit přírodu v její živé i neživé<br />
podobě. Součástí ZOO jsou i krásné zahrady, nádherné<br />
budovy a sochy, akvárium a planetárium.<br />
A zvířátka? Těch je tu na 700 druhů!<br />
Van Goghovo muzeum − Van Gogh museum<br />
V tomto muzeu najdete více než 700 obrazů, kreseb<br />
a dopisů Vincenta van Gogha. Ano, toho trochu<br />
bláznivého malíře, který si uříznul ucho. Toto muzeum<br />
není jen „nudná“ obrazárna. Pro děti tu mají speciální<br />
prohlídkové trasy, různé kreativní dílny, a můžete si tu<br />
zahrát i bojovku s kufrem samotného Vincenta.<br />
V Nizozemsku se většinou nesmí chodit<br />
na travnaté plochy a trhat kytičky. Před<br />
návštěvou parku si raději přečtěte návštěvní<br />
řád. Pokuty jsou tu vysoké.<br />
7
P U T O V Á N Í Z A C H U T Ě M I<br />
Text a foto: Eva Voortman Šimánková,<br />
ilustrace a grafická úprava: Zuzana Krutá<br />
Je leden a také v Holandsku je zima<br />
v plném proudu. Když se vrátíte promrzlí<br />
z bruslení či procházky, nic vás<br />
nezahřeje lépe než holandská hrachovka „snert”.<br />
„Snert” je velmi hutný a měla by v něm lžíce stát. Každá<br />
rodina má svůj recept, který se dědí z generace na generaci.<br />
My si dnes uvaříme odlehčenou, vegetariánskou<br />
variantu této klasiky.<br />
Náročnost: „Snert” je velmi<br />
jednoduchý, ale při krájení<br />
zeleniny vám rodiče či starší<br />
sourozenci jistě rádi pomohou.<br />
Budeme potřebovat<br />
Pro 4−6 osob:<br />
• 500 g sušeného loupaného<br />
hrachu<br />
• 2 pórky<br />
• 2 větší mrkve<br />
• ½ celeru<br />
• 2 petržele (nebo 1 pastiňák)<br />
• 5 stonků řapíkatého celeru<br />
• 2 l zeleninového vývaru<br />
• pepř a sůl na dochucení<br />
• hrst jemně nasekaných<br />
petrželových lístků na ozdobu<br />
• případně vegetariánskou uzenou<br />
klobásu<br />
Doba přípravy:<br />
15 minut<br />
+ 1 hodina vaření<br />
8
P U T O V Á N Í Z A C H U T Ě M I<br />
Opláchněte hrášek<br />
a uvařte ho<br />
do měkka v zeleninovém<br />
vývaru. Hrášek se<br />
musí rozpadat.<br />
Mezitím očistěte<br />
zeleninu. Mrkvičku,<br />
petržel a celer nakrájejte<br />
na kostičky, řapíkatý<br />
celer a pórek na<br />
kolečka.<br />
Do velkého hrnce<br />
nalijte olej (aby<br />
pokryl dno) a orestujte<br />
zeleninu. Nejprve dejte<br />
do hrnce tvrdší zeleninu<br />
(celer, mrkvičku),<br />
pak přidejte petržel,<br />
řapíkatý celer a nakonec<br />
pórek.<br />
Uvařený hrášek<br />
přidejte ke změklé<br />
zelenině a ještě krátce<br />
povařte.<br />
Uvařte nebo<br />
osmahněte klobásu<br />
a nakrájejte ji na<br />
kolečka.<br />
Dochuťte polévku<br />
pepřem a solí<br />
a ozdobte ji nasekanou<br />
petrželkou.<br />
„Snert” podávejte<br />
s klobásou<br />
a žitným chlebem.<br />
Dobrou chuť!<br />
Eet smakelijk!<br />
9
U K R A J Á N K Ů<br />
Text: Eva Voortman Šimánková a kolektiv, grafická úprava: AEK<br />
JAKÁ JE NEJV YŠŠÍ HORA V ZEMI, KDE ŽIJEŠ?<br />
Naomi, 9 let, Arnhem, Nizozemsko<br />
V Nizozemsku žádné hory nejsou. Vždyť nejvyšší kopec<br />
Vaalserberg má jen 322,4 m oproti Pico Cristóbal<br />
Colón 5 776 m v Kolumbii, odkud je tatínek.<br />
Juan Pablo, 8 let, Madrid, Španělsko<br />
Nevím, ale Madrid je samý kopec. Proto se<br />
o Madriďanech říká, že jsou „gatos“ (kocouři),<br />
protože pořád musí chodit nahoru a dolů.<br />
Štěpa, 10 let,<br />
Křižatky, Česká republika<br />
Nejvyšší hora mé země je Sněžka, 1 603 m.<br />
Nachází se v pohoří Krkonoše.<br />
Na Sněžku vede lanovka, ale<br />
dá se na ni i vylézt.<br />
Sof inka, 8 let,<br />
Athény, Řecko<br />
Nejvyšší hora Řecka je<br />
Olympos. Žijí tam bohové.<br />
Beáta, 11 let, Brusel, Belgie<br />
Žiju v Belgii, ale jsem tu krátce. Já vím, že<br />
v Česku je nejvyšší hora Sněžka. S paní učitelkou<br />
jsme ale našly v encyklopedii, že nejvyšší<br />
místo v Belgii je Signal de Botrange<br />
a má nadmořskou výšku 694 m.<br />
David, 5 let, St. Pölten, Rakousko<br />
Naše nejvyšší hora je Großglockner. Můj český<br />
děda na ni dokonce vylezl! Já taky rád jezdím<br />
do hor, v létě i v zimě.<br />
Víš, kdo je knihomol? Odpověď pošli do konce ledna na e-mail<br />
krajanek@krajanekvesvete.cz. Otiskneme ji v březnovém čísle.<br />
10
U K R A J Á N K Ů<br />
Text: Eva Voortman Šimánková a kolektiv, grafická úprava: AEK<br />
Jakub, 10 let, Wohlen, Švýcarsko<br />
Máme tu hodně vysokých hor. Pan učitel říkal, že tou nejkrásnější<br />
je symbol Švýcarska, Matterhorn (4 478 m).<br />
„Jedničkou Švýcarska a zároveň dvojkou Evropy“ je ale<br />
Dufourspitze (4 634 m).<br />
Vera, 2,5 roku, Castelletto S. Ticino, Itálie<br />
Nejvyšší je Monte Bianco a druhá nejvyšší je<br />
Monte Rosa, a tu vidím z naší zahrady!<br />
Vašík, 6 let, Istanbul, Turecko<br />
V Turecku je nejvyšší hora Ağrı Dağı (Ararat).<br />
Je na úplně druhé straně Turecka, než jsme<br />
my. Mamka mně povídala příběh o pánovi,<br />
který postavil obrovskou loď, vzal tam všecky<br />
zvířátka, pak byla strašná potopa a když to<br />
skončilo, přistáli na Araratu.<br />
Francesca, 10 let,<br />
Frankfurt nad Mohanem, N ěmecko<br />
Nejvyšší horou Německa je Zugspitze. Ke slavnému<br />
označení „třítisícovka“ ji chybí jen 38 metrů.<br />
Tato čtvrtá nejvyšší hora severních vápencových<br />
Alp měří 2 962 m a je hraniční horou mezi Německem<br />
a Rakouskem.<br />
Honza, 8 let, Lyon, Francie<br />
Nejvyšší hora Francie je Mont Blanc. Nahoře je hodně<br />
ledu a sněhu a když je hezky, jde vidět i z Lyonu.<br />
11
V O L N O Č A S O V K Y<br />
Text a grafická úprava: Radka Çelik<br />
Lezou dva trampi po horách a jeden říká: „Už vůbec necejtím<br />
. . . . (1. tajenka)!“<br />
Druhý mu otráveně odpoví: „Tak si . . . . . (2. tajenka) k mým!“<br />
1. tajenka<br />
1.<br />
2.<br />
1. černobílý medvídek, který žije v Číně<br />
2. africké zvíře s chobotem<br />
4.<br />
3.<br />
3. domácí bílý pták, peče se na sv. Martina<br />
4. hlodavec žijící v zemi a najdete ho ve vyjmenovaných<br />
slovech po S<br />
2. tajenka<br />
5.<br />
5. opičí kluk<br />
6.<br />
6. největší evropská sladkovodní ryba s vousy<br />
7.<br />
7. africký obojživelník s tlustou kůží<br />
8.<br />
8. samice od srnce<br />
9.<br />
9. lesní ryšavá šelma<br />
Nejvyšší hora světa Mount Everest si své výškové prvenství 8 848 m nese už z roku 1852.<br />
A představte si, že stále roste. Poprvé byla zdolána v roce 1953, kdy na její vrchol vystoupil<br />
sir Edmund Hillary se svým Šerpou.<br />
Víte, kdo jsou to Šerpové? To je národ lidí, kteří obývají vysokohorské oblasti Himálaje<br />
v Nepálu a jsou schopni horolezcům pomáhat s nošením jejich obrovských zásob. Tak až<br />
uslyšíte o Šerpovi, neznamená to, že je nosič, ale je to jméno jeho národa, jeho etnika.<br />
Věděli byste, v jakých zemích nebo na jakých kontinentech žijí lidé těchto „etnických skupin“?<br />
Spojte je.<br />
Eskymáci<br />
Indiáni<br />
Kozáci<br />
Křováci<br />
Šerpové<br />
Laponci<br />
Afrika<br />
Skandinávie<br />
Nepál<br />
Grónsko<br />
Amerika<br />
Rusko<br />
12<br />
Filip, Athény
V O L N O Č A S O V K Y<br />
Text a grafická úprava: Radka Çelik<br />
Vyzkoušejte si malý horský kvíz. Když odpovíte správně, dostanete název pohoří, ve kterém<br />
„vyrostla“ nejvyšší evropská hora Mont Blanc.<br />
Jak se jmenuje nejvyšší hora<br />
Jižní Ameriky?<br />
a) Aconcagua<br />
b) Anaconda<br />
c) Condurango<br />
Ararat, hora ke které doplula biblická<br />
Noemova Archa, je v jaké zemi?<br />
j) Indie<br />
k) Palestina<br />
l) Turecko<br />
Gunnbjørn je nevyšší hora které země?<br />
o) Finska<br />
p) Grónska<br />
q) Kanady<br />
Nejvyšší hora České republiky se jmenuje:<br />
w) Sněhurka<br />
x) Sněžná hora<br />
y) Sněžka<br />
Vyškrtejte v křížovce názvy všech světových pohoří z legendy.<br />
A N D Y, A P E N I N Y, A T L A S , D O L O M I T Y, H I M Á L A J , K A R A K O R Á N ,<br />
K A R P A T Y, K A V K A Z , K O R D I L L É R Y, K R K O N O Š E , M Á T R A , P A M Í R ,<br />
P I R I N , P Y R E N E J E , R I L A , T A T R Y, U R A L<br />
T A T R Y A P K B C Y<br />
H N Á R O K A R A K R<br />
I D A R T Á M K P Y É<br />
M Y D E Y P Í O Y T L<br />
Á F G J N I R N R I L<br />
L A R U I R S O E M I<br />
A A I S N I A Š N O D<br />
J M L K E N L E E L R<br />
F K A R P A T Y J O O<br />
K A V K A Z A X E D K<br />
13
H R Á T K Y S Č E Š T I N O U<br />
Text: Hana Katzourakisová, grafická úprava: Radka Çelik<br />
KTERÉ PÍSMENO CHYBÍ? I – Í – Y – Ý?<br />
Tentokrát budeme procvičovat psaní i – y po souhlásce P. Kartičky<br />
si vytiskněte, podlepte nebo zalaminujte a vystříhejte. Potom<br />
už můžete doplňovat správná písmena do slov. Můžete je<br />
označit třeba kolíčkem na prádlo nebo kancelářskou svorkou.<br />
Na zalaminované kartičky lze psát obyčejným f ixem a poté vše<br />
zase smazat.<br />
Prima zábavu přeje Krajánek<br />
netop_r lep_dlo p_skoviště<br />
i í y ý i í y ý i í y ý<br />
p_tel brambor koňské kop_to slep_ce<br />
i í y ý i í y ý i í y ý<br />
p_je vodu<br />
barevné pap_ry p_šná princezna<br />
i í y ý i í y ý i í y ý<br />
14
H R Á T K Y S Č E Š T I N O U<br />
Text: Hana Katzourakisová, grafická úprava: Radka Çelik<br />
p_lot letadla motorová p_la malý slep_š<br />
i í y ý i í y ý i í y ý<br />
p_áno skup_na dětí p_smena<br />
i í y ý i í y ý i í y ý<br />
p_r plazivý jehla p_chá včela op_luje<br />
květ<br />
i í y ý i í y ý i í y ý<br />
rozčep_řené<br />
vlasy<br />
třp_tivý prsten<br />
velbloudí p_sky<br />
i í y ý i í y ý i í y ý<br />
15
P O V Ě S T I A L E G E N D Y<br />
Text: Zuzana Dawson Kocourková, ilustrace: Hana Mlčochová<br />
Už jste, děti, slyšely, že v 9. století existovala<br />
Velkomoravská říše? Za vlády<br />
knížete Svatopluka se rozkládala na území<br />
dnešní Moravy, Slovenska, Čech,<br />
Polska, Slezska a Panonie. Opravdu byla<br />
veliká! Kníže Svatopluk byl silný a udatný<br />
panovník a nikdo se neodvážil jeho<br />
říši napadnout.<br />
Kníže Svatopluk měl tři syny. A měl<br />
s nimi starosti! „Ti chlapci pořád zlobí<br />
a perou se, snad z toho časem vyrostou,“<br />
pomyslel si. Když hoši vyrostli, přestali<br />
se sice prát, ale rádi se neměli. Proč?<br />
Přece kvůli tomu, kdo se stane po otci<br />
vládcem! Svatopluk si s tím také lámal<br />
hlavu, měl obavy o osud své říše. Přemýšlel:<br />
„Jestli předám říši nejstaršímu<br />
synovi, budou se další dva cítit ošizeni.<br />
A právem! Pokud zemi rozdělím, tím<br />
snáze ji někdo cizí dobyde. Kdyby ale<br />
mládenci drželi pohromadě… To je nápad!“<br />
Svatopluk přikázal služebníkovi, aby<br />
přinesl tři pruty, a dal si zavolat své syny.<br />
„Pojďte sem mládenci, něco vám<br />
ukážu!“ „K čemu pruty?“ nechápali synové.<br />
„Jen se podívejte, zde jsou tři pruty,<br />
pevně svázané k sobě,“ a podal je<br />
nejstaršímu synovi. „Zkus pruty zlomit,“<br />
vybídl ho. Syn se snažil, ale ani ohnout<br />
se mu je nepodařilo. Svatopluk podal<br />
pruty druhému synovi. „Zkus je zlomit<br />
ty,“ vybídl ho. Druhý syn však také neuspěl.<br />
Nakonec je podal nejmladšímu.<br />
Ale ani ten pruty nezlomil. Potom Svatopluk<br />
pruty rozvázal a každému synovi<br />
podal jeden. To se rozumí, jednotlivé<br />
pruty zlomili okamžitě. „Vidíte?“ smál<br />
se Svatopluk. „Dobře, a co s tím?“ mračil<br />
se nejstarší syn. „Já vám teď rozdělím<br />
říši, každý dostanete jednu část. Nezapomeňte<br />
nikdy na tuto chvíli,“ řekl<br />
Svatopluk, „a jednejte podle mé rady.<br />
Dokud budete stát všichni tři při sobě,<br />
nepřátelé vás nepřemohou, nikdo vás<br />
neohrozí. Jestli budete stát proti sobě<br />
a chtít vládnout každý sám, ztratíte sílu,<br />
nepřítel zlomí každého z vás zvlášť<br />
a zničí celou říši. Když se budete mít rádi<br />
a když se na všem dohodnete, bude<br />
v zemi klid.“<br />
Synové kývali hlavami, zamyšleně koukali<br />
na pruty a slibovali tatínkovi:<br />
„Budeme žít ve svornosti.“ Když Svatopluk<br />
říši rozdělil, odešel do hlubokých<br />
lesů. Stal se poustevníkem, žil v jeskyni<br />
a žádné zprávy se k němu nedonesly.<br />
A to bylo dobře! Jeho synové si totiž jeho<br />
radu k srdci nevzali. Každý chtěl<br />
vládnout sám a po svém a nedokázali se<br />
dohodnout, na ty rozvázané pruty úplně<br />
zapomněli. Nepřátelé s nimi neměli těžkou<br />
práci, a tak se slavná Velkomoravská<br />
říše nakonec rozpadla.<br />
16
P O V Ě S T I A L E G E N D Y<br />
17
Č E S K É S T O P Y<br />
Text: Mirka Bartušková, grafická úprava: Ivana Kaçmaz<br />
Anička, Washington<br />
Tentokrát v Českých stopách zamíříme do světa<br />
sladkostí. Povíme si o dobrotě, která se v latinském<br />
jazyce nazývá lenticula, což v překladu znamená<br />
čočka. Určitě už jste všichni přišli na to, že<br />
řeč bude o lentilkách!<br />
Od roku 1907, kdy se v Holešově začala<br />
tato čokoládová pochoutka vyrábět,<br />
uběhlo už 112 let a dnes si ji mohou koupit<br />
děti na Slovensku, v Holandsku, Německu,<br />
Anglii, Maďarsku a dalších koutech<br />
světa.<br />
Pokud byste se zeptali rodičů, jak vypadaly<br />
lentilky, když byli dětmi, řekli by<br />
vám, že si pochutnávali na pestrých<br />
bonboncích, které se z krabičky vysypaly<br />
v osmi různých barvách. Dnes, pokud<br />
počítáme správně, se osmé barvy ne<br />
a ne dopočítat. Důvod je jednoduchý.<br />
Hnědá barva připadala dětem smutná,<br />
a tak z krabiček zmizela. A tajemství lesku?<br />
To se skrývalo v použití tajné ingredience<br />
– vorvaňoviny neboli tuku z lebky<br />
vorvaně. Možná namítáte, že ne vždy<br />
najdete v krabičce všech sedm barev.<br />
A máte pravdu. Když se lentilky vyrobí,<br />
všechny barvy se smíchají do jednoho<br />
kotle, ze kterého náhodně padají do krabičky.<br />
Možná se vám jednou podaří otevřít<br />
balíček, kde budou lentilky jen jedné<br />
jediné barvy.<br />
Kdo by si myslel, že výroba lentilky, která<br />
měří 1 centimetr a váží 1 gram, je<br />
otázkou minut, ten by se mýlil. V obřích<br />
míchačkách se na čokoládovou čočku<br />
nanáší vrstva křupavé cukrové hmoty.<br />
Aby vznikla krusta, proces nanášení je<br />
potřeba asi pětašedesátkrát zopakovat,<br />
což zabere osm hodin práce!<br />
A u čísel ještě zůstaňme. Představte si,<br />
že za jeden rok se vyrobí až 2 000 tun<br />
lentilek. Tolik tun váží přibližně 1 500<br />
osobních aut!<br />
Ada, Nové Město n. Metují<br />
Na závěr máme jeden tip pro dívky. Nekupujte<br />
drahou rtěnku, stačí vám jedna<br />
červená lentilka. Taková malá čočka<br />
vám vykouzlí krásný úsměv na tváři<br />
a k tomu si ještě pochutnáte!<br />
18<br />
Zdroje: regiony.rozhlas.cz, ekonomika.idnes.cz, awell.blog.cz, ahaonline.cz
Text: Zuzana Dawson Kocourková, grafická úprava: Linda Yurdakul Audyová<br />
Nejvyšší rozhledna<br />
v Nizozemsku je<br />
v Rotterdamu? Vyhlídková<br />
věž Euromast<br />
(185 m) má tvar lodního<br />
stěžně. Odvážlivci<br />
mohou z vrcholku<br />
věže slanit, ale rozhodně<br />
mějte v pohotovosti<br />
fotoaparát!<br />
V Nizozemsku bude <strong>2<strong>01</strong>9</strong> rokem malíře Rembrandta?<br />
4. říjen je totiž 350. výročím jeho úmrtí<br />
a bude to rok plný výstav a zvláštních akcí k oslavě života<br />
a díla jednoho z největších světových umělců.<br />
Český myslitel Jan<br />
Amos Komenský, zakladatel<br />
moderní pedagogiky,<br />
vědy zabývající<br />
se učením a výchovou,<br />
zemřel 15. listopadu<br />
1660 v Amsterdamu?<br />
Věděli jste, že je nazýván<br />
Učitelem národů?<br />
Na nizozemském ostrově Texel žije více ovcí<br />
než lidí? Umíte si to představit? Najdete zde také<br />
tulipány a větrné mlýny, které k Nizozemsku prostě<br />
patří.<br />
19<br />
Adalet, Istanbul
Z P Í V Á N K Y<br />
Text: Michaela Enžlová, grafická úprava: Ivana Kaçmaz<br />
Cmi<br />
(Polez! − E-é.)<br />
Cmi<br />
C7<br />
Zavři svoje oči, Hano, rozvázalo se ti lano.<br />
Fmi<br />
Padej trochu doprava, pod námi jde výprava.<br />
G7<br />
Cmi<br />
Buch, tentokrát to dobře dopadlo.<br />
D7 G7 Cmi B7<br />
Zahrálas jen turistům hrozné divadlo.<br />
Refrén 1:<br />
Es<br />
B7<br />
Co bychom se báli na Prachovské skály,<br />
Es B7 Es B7<br />
dudlaj, dudlaj, dá. (Rum, pum, pum, pum.)<br />
Es<br />
B7<br />
Do Českého ráje cesta příjemná je,<br />
Es B7 Es B7<br />
dudlaj, dudlaj, dá. (Rum, pum, pum, pum.)<br />
Ivan Mládek<br />
Refrén 2:<br />
As<br />
Es<br />
Horolezci, horolezkyně, horolezčata,<br />
F7<br />
B7<br />
nelezte na skálu co je hodně špičatá.<br />
Es<br />
B7<br />
Spadnete do písku a svou rodnou vísku<br />
Es G7<br />
nespatříte více, dudlaj dá.<br />
Cmi<br />
(Neboj se, polez! − Nepolezu.)<br />
Je mi podezřelé, Hano, že ti povolilo lano.<br />
Že jsi něco vypila? Málem jsi se zabila!<br />
Ach, příště, než tě vezmu do věží<br />
foukneš si do balónku, on tě prověří.<br />
Refrén 1<br />
Refrén 2<br />
Recitativ (akordy jako Refrén 1):<br />
Polez, neboj se, nic to neni. − Nepolezu, já se bojim.<br />
Neboj se, polez. − Nepolezu. − Polez. − Nikdy.<br />
Polez, neboj se. − Ne, já bych spad.<br />
Polez, prosim tě. − Nepolezu.<br />
Refrén 2<br />
(Polez, prosim tě. − Tak dobře.<br />
No vidiš. − Ááá! ... No vidiš, a je po mně.)<br />
Vašík, Istanbul<br />
20
Ř Í K A N K Y<br />
Text: Michaela Enžlová, grafická úprava: Ivana Kaçmaz<br />
Jiří Žáček (Dobrý den, dobrou noc)<br />
Ada, Nové Město n. Metují<br />
Vašík, Istanbul<br />
21
V E S E L Á S T R Á N K A<br />
Text: Katka Balunová, grafická úprava: Ivana Kaçmaz, kreslený vtip: Mirek Vostrý<br />
Na zpěv bude asi slabá,<br />
jenom kuňká, je to…<br />
Violka, Štětín<br />
Violka, Štětín<br />
Dlouhý zobák, klapy klap,<br />
tím zobákem klape…<br />
Umazané už je zase,<br />
jen ho nechte, je to…<br />
Do tmy září žlutá očka,<br />
myško, pozor, je to…<br />
Kde je zelí, tam je Róza,<br />
mlsná je ta naše…<br />
Štěkal včera, štěká dnes,<br />
štěká pořád ten náš…<br />
Samá tráva, samá tráva,<br />
to je krása, volá…<br />
Od kejhání bolí pusa,<br />
kde je oběd? Volá…<br />
Kdo má kuřat nejvíce?<br />
Přece naše…<br />
Hádanky: Žába. Čáp. Prase. Kočka. Koza. Pes. Kráva .Husa. Slepice.<br />
22
V O L N O Č A S O V K Y<br />
Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble<br />
RUDOLFOVA HÁDANKA<br />
K<br />
V<br />
Odpověď z minulého čísla:<br />
Sýkorka může bydlet v poštovní schránce<br />
nebo v opuštěném domě. Rudolfovi<br />
nezbývá, než se do těchto dvou míst podívat<br />
a sýkorku tam hledat.<br />
23
K R A J Á N K O V A K N I H O V N A<br />
Text: Petra Ziegelwagner, grafická úprava: Ivana Kaçmaz<br />
Už ti někdy někdo řekl „Cože? Vidličky a nože!“?<br />
Nebo „Kde je vystrčíno, tam je dovolíno?“ Říká<br />
babička nebo děda „To je švanda, pane Janda.“?<br />
Všechny tyto české dětské průpovídky sbírá pražský<br />
učitel, novinář a šéf dětské kapely Tři kastróly<br />
Jan Nejedlý. Zároveň je i expertem přes legrační<br />
písničky, rozpočítadla, vtípky, nachytávky,<br />
hádanky a vůbec lidový humor všeho druhu.<br />
Doma by ti rozhodně neměla chybět jeho sbírka<br />
Mistr sportu skáče z dortu se skvěle potrhlými<br />
ilustracemi od Jaromíra Plachého. Uvidíš, že se<br />
bude líbit<br />
i rodičům, kteří se tak vrátí do<br />
dětských let. A když budeš chtít na<br />
prázdninách v Česku pobavit třeba<br />
bratrance a sestřenice, nastuduj<br />
si jednotlivé lekce v příručce<br />
Malý humorista. Úspěch zaručen!<br />
Co nám o sobě a o svých knihách pověděl<br />
sám Jan Nejedlý?<br />
Měl jste jako malý kluk přezdívku?<br />
A vymýšlel jste vtipné přezdívky kamarádům?<br />
Na základce mi říkali „fotr“. Se spolužáky<br />
jsme o přestávkách hráli pro pobavení třídy<br />
humorné scénky. Vymysleli jsme si bláznivou<br />
rodinku, kde jeden kluk představoval<br />
matku, druhý dceru a já „fotra“, což mi zůstalo.<br />
V dospělosti jsem se pak stal fotrem<br />
tří synů. Pár přezdívek kamarádům jsem<br />
asi vymyslel, ale spíš si pamatuju, jak jsme<br />
vynalézali legrační jména jen tak pro pobavení.<br />
Třeba Giuseppe Sáňky, Ronaldino<br />
Víčko, Mireček Syreček, Lászlo Máslo, Kastrol<br />
Spálil a jiné. Tuhle hru na jména jsem<br />
pak hrával i se svými dětmi.<br />
24
K R A J Á N K O V A K N I H O V N A<br />
Vaše knížka Malý humorista je plná<br />
vtípků, nachytávek a různých návodů.<br />
Řada z nich může sloužit jako inspirace<br />
pro školáky-rošťáky. Patřil<br />
jste ve škole spíš k rošťákům nebo<br />
k hodným žákům?<br />
Byl jsem hodný žák. Pastelky v penále jsem<br />
měl vždy řádně ořezané, okraje v sešitech<br />
narýsované, cvičky v pytlíku spočítané. Ale<br />
občas jsem se neudržel a řekl nějakou srandičku<br />
nebo udělal nějakou habaďůru.<br />
Vzpomenete si na nějaký svůj školní<br />
průšvih?<br />
Se spolužákem Mlejnkem jsme si hráli<br />
o přestávce na kasičku. On vyplázl jazyk, já<br />
mu na něj dal pětikorunu a on zatáhl jazyk.<br />
Pak jsem zmáčkl čudlík, což byl jeho nos,<br />
on vyplázl jazyk a pětikorunu mi vrátil.<br />
A tak dokola. Byla to pěkná hra až na to, že<br />
zbrklý Mlejnek při posledním vkladu minci<br />
spolknul. Vznikla z toho menší aféra, ačkoli<br />
jsem tvrdil, že jsme vlastně učili spolužáky<br />
spořivosti. Asi za dva dny mi Mlejnek pětikorunu<br />
zase vrátil. Ale já už o ni neměl zájem.<br />
Jste i autorem knihy Nová pražská<br />
strašidla. Bojíte se strašidel? A máte<br />
rád Halloween?<br />
Jako každý autor strašidelných příběhů se<br />
samozřejmě bojím strašidel, tmy, bouřky,<br />
injekce u doktora i hřbitovů, proto ani neslavím<br />
Halloween. Ale když jsem doma<br />
v posteli pod peřinou, hrůzostrašné příběhy<br />
rád vymýšlím. Teď zrovna s malířem<br />
Jaromírem Plachým pracujeme na hororové<br />
čítance pro děti. Budou tam krváky jako<br />
Létající mrtvola, Maminka vraždí za úsvitu,<br />
Facebook mrtvý holky nebo Dvounohý Béďa.<br />
Těšte se, vlastně bojte se!<br />
Na kterém jazykolamu si vždycky<br />
zaručeně zlámete jazyk?<br />
Žili byli tři Japonci: Jak, Jaksitraksi a Jaksitraksitraksigróny.<br />
Žily byly tři Japonky:<br />
Cína, Cincidrýna a Cincidrýnalapapóny.<br />
Jak si vzal Cínu, Jaksitraksi Cincidrýnu<br />
a Jaksitraksitraksigróny Cincidrýnulapapóny.<br />
Co byste vzkázal českým dětem, které<br />
od narození mluví dvěma jazyky?<br />
Mít dva jazyky je výhodné! Jedním můžete<br />
lízat zmrzlinu a druhý vyplazovat na morousy,<br />
kteří berou život příliš vážně.<br />
25
Č T E N Í N A P O K R A Č O V Á N Í<br />
Nejlepší dárek<br />
Tatínek usoudil, že bude nejlepší, když<br />
dnes v kanceláři nebude překážet. Popadl<br />
letadélko a vydal se na parkoviště<br />
k autu. Cestou domů nahlas přemýšlel<br />
o tom, jaký je dnes divný den.<br />
Oliver se mezitím vrátil ze školy.<br />
Shodil aktovku a běžel do garáže. Když<br />
tam své letadélko neviděl, byl smutný.<br />
Hledal ho všude. Doma i na zahradě.<br />
„Jurášku, kde jsi?“ volal nahlas, ale nikdo<br />
se neozýval. Pak zašel za maminkou.<br />
„Mami, neviděla jsi tady někde<br />
malé letadlo?“ zeptal se Oliver naléhavě.<br />
„Neviděla! Naposledy včera, když<br />
sis ho vystřihl,“ odpověděla maminka<br />
a dál se věnovala žehlení.<br />
Oliverovi teď bylo více než jasné,<br />
že letadélko Jurášek mu někam odletě-<br />
lo. A kdo ví,<br />
jestli se ještě vůbec<br />
někdy vrátí!<br />
Oliver se<br />
zavřel do pokojíčku a tiše plakal do<br />
polštáře. Najednou ale na dveře pokojíčku<br />
zaklepal tatínek. Když viděl, že<br />
Oliver pláče, byl trochu v rozpacích.<br />
„Doufám, že jsi nedostal pětku?“<br />
Oliver zavrtěl hlavou. „Ani poznámku?“<br />
vyzvídal dál tatínek. Když Oliver<br />
i tentokrát zavrtěl hlavou, tatínek byl<br />
spokojený.<br />
„Tak v tom případě pro tebe mám<br />
malý dárek! Nechtěl bys letadlo?“ zeptal<br />
se tatínek významně.<br />
„Jo, chtěl, ale…!“<br />
„Vím, že dnes nemáš narozeniny,<br />
ale jedno letadélko bych pro tebe měl.“<br />
Oliver si otřel uslzené oči a podíval<br />
se na letadélko, které tatínek držel<br />
v náruči. „To je paráda! To je přece<br />
Jurášek!“ vykřikl radostně a hrnul se<br />
k tatínkovi. „To nevím. Já se v těch letadlech<br />
moc nevyznám,“ řekl rozpačitě<br />
tatínek.<br />
„A odkud ho máš?“ byl zvědavý<br />
Oliver.<br />
„No, to víš,“ pronesl neurčitě tatínek.<br />
Přece nebude vykládat, že ho našel.<br />
„Tati, to je úplně nejlepší dárek!<br />
Děkuji ti moc!“ poděkoval Oliver. Když<br />
tatínek odešel, Jurášek mu všechno po<br />
pravdě vylíčil, a tak se ti dva pěkně nasmáli.<br />
26
Č T E N Í N A P O K R A Č O V Á N Í<br />
Grafická úprava: Ivana Kaçmaz<br />
Ukázka z knihy Letadélko Jurášek, kterou si můžete objednat na www.grada.cz.<br />
27
H R Á T K Y S P Ř Í R O D O U<br />
Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble<br />
Myrrhis odorata<br />
P<br />
rocházím se jednou<br />
takhle po horách a najednou<br />
to okolo mě zavoní<br />
anýzem. Hmm, říkám si,<br />
anýz na horách? Podívám<br />
se okolo a hledám, hledám<br />
očima, hledám po čichu.<br />
Kolem vidím malé bílé<br />
květinky s listy připomínající<br />
kapradinu. Přízemní<br />
řepíkové listy jsou ve tvaru<br />
trojúhelníků, matné,<br />
malinko zpeřené a na žilkách<br />
krátce chlupaté.<br />
Vrchní listy jsou dlouhé<br />
kolem 50 cm, nepravidelně<br />
zubaté. Složené okolíky<br />
mají asi 15 okolíčků, tak se<br />
říká těm malým květinkám<br />
na stopkách.<br />
N<br />
a některých z nich už<br />
dozrávají semena,<br />
velké polodlouhé dvounažky.<br />
Utrhnu si jedno takové<br />
černé a lesklé semínko,<br />
promnu jej v ruce<br />
a ucítím tu jemnou, příjemnou<br />
vůni anýzu. Anýz to<br />
ale není. Několik zralých<br />
semínek a jednu rostlinku<br />
nakonec utrhnu a vezmu<br />
s sebou domů.<br />
Co to znamená?<br />
Dvounažka: plod složený ze dvou semínek, která se<br />
po dozrání rozdělí na samostatná semínka.<br />
28
H R Á T K Y S P Ř Í R O D O U<br />
Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble<br />
D<br />
oma hledám v atlase, ptám se<br />
známých a také babičky a konečně<br />
se dozvídám jméno této byliny. Je<br />
to čechřice vonná. Jakby také ne,<br />
krásně totiž voní! A dokonce je velmi<br />
užitečná. Listy můžeme použít do salátu<br />
a kořeny na čaj. Šťávou z čechřice<br />
se dá leštit dřevo, říkala dokonce<br />
babička. To jsem našla krásný poklad!<br />
Semínka si hned zasadím!<br />
V<br />
ten den jsem se rozhodla, že si<br />
vypěstuji zahrádku s bylinkami.<br />
Jestli chcete, můžete si také takovou<br />
zahrádku založit. Letos vás totiž budu<br />
seznamovat každý měsíc s rostlinami,<br />
které lehce najdeme v přírodě, a jsou<br />
pro nás velmi užitečné. Jsou to takové<br />
přírodní poklady.<br />
Okolík: květy na dlouhých stopkách, které vyrůstají<br />
z jednoho bodu.<br />
Okolíček: na okolíku vznikají další rozvětvené<br />
stonky s květy.<br />
29
H R Á T K Y S P Ř Í R O D O U<br />
Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble<br />
Tady si můžete nakreslit květ nebo list<br />
čechřice.<br />
30
H R Á T K Y S P Ř Í R O D O U<br />
Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble<br />
Listy jsou skvělé<br />
přírodní sladidlo,<br />
můžeme je přidat<br />
do salátu nebo si<br />
s nimi ozdobit pudink<br />
s jahodami.<br />
Čechřici sbíráme<br />
podle potřeby, čerstvé<br />
listy použijeme<br />
hned nebo je nasušíme<br />
a uložíme do<br />
sklenice.<br />
Oddenek můžeme použít vylouhovaný<br />
ve vodě a pít jej jako čaj<br />
při kašli a na dobré trávení.<br />
Co to znamená?<br />
Oddenek: část mezi stonkem a kořenem,<br />
tzv. podzemní stonek.<br />
31
K R A J Á N K O V O T V O Ř E N Í<br />
Text: Marie Švédová, grafická úprava: AEK, tvoří: Luna<br />
Chodíte někdy po kopcích nebo po horách? Pro orientaci v terénu pak určitě<br />
používáte turistickou mapu. Všimli jste si v ní zakreslených vrstevnic,<br />
které pomáhají při orientaci v prostoru a díky nimž z mapy můžeme vyčíst<br />
například to, zda stoupání nebo klesání bude prudké? Vrstevnice je<br />
křivka, která spojuje body se stejnou nadmořskou výškou. Z mapy se tedy<br />
pomocí vrstevnic dozvídáme změny výšky terénu, tvar kopců, hor i údolí.<br />
Zkrátka: trojrozměrný svět lze takto převést na dvourozměrný papír. A co<br />
zpátky? Tak to jde také!<br />
Budeme potřebovat<br />
karton, tužku, nůžky, lepidlo, barvy<br />
32
K R A J Á N K O V O T V O Ř E N Í<br />
Na karton předkreslíme poslední ‒<br />
vrcholovou ‒ vrstevnici. Inspirovat se můžeme<br />
třeba v turistické mapě oblíbených<br />
hor. Vrstevnici vystřihneme, položíme na<br />
karton a kolem ní předkreslíme další vrstevnici.<br />
Tak pokračujeme, dokud nemáme<br />
vrstevnic dostatek k vymodelování<br />
kopce nebo hory podle našeho<br />
výběru.<br />
Jednotlivé vystřižené kousky<br />
kartonu můžeme nabarvit buď<br />
různobarevně, nebo odstíny jedné<br />
barvy.<br />
Nakonec k sobě jednotlivé<br />
vrstevnice slepíme a vymodelujeme<br />
tak kopec nebo horu.<br />
33
S V Ě T K O L E M N Á S<br />
Obnovitelné zdroje energie se přirozeně obnovují a jsou tak opakovaně využitelné<br />
a v určitém množství stále dostupné. Jsou projevem přirozených toků<br />
energie a řídí je procesy, které nejsou závislé na člověku. Přeměna primární<br />
energie na využitelnou energii je šetrná k životnímu prostředí.<br />
Biomasa jsou všechny látky<br />
organického původu.<br />
Energie větru. V Evropě se první mlýny začaly stavět v devátém<br />
století a velký rozmach zaznamenaly ve 14. století v Holandsku.<br />
Tato energie se využívala k mletí obilí, vysušování země, valchování<br />
sukna či řezání dřeva. Dnes pomocí větrných elektráren vyrábíme<br />
elektřinu.<br />
Pro energetické účely se využívají<br />
cíleně pěstované<br />
rostliny (například len či<br />
řepka olejka) nebo odpady<br />
ze zemědělského a lesního<br />
hospodářství i potravinářského<br />
průmyslu (například<br />
močůvka, kůra stromů či<br />
odpady z jatek).<br />
Energie oceánů. Celá hmota moře i oceánů je v neustálém<br />
pohybu, a to i v hloubce. Tento pohyb je<br />
způsobený větrem, vlivem Slunce a Měsíce i vtokem<br />
velkých řek. Zatím se energie oceánů využívá málo,<br />
ale první elektrárny se již staví.<br />
34
S V Ě T K O L E M N Á S<br />
Text: AEK, Michaela Enžlová a Eva Voortman Šimánková,<br />
ilustrace a grafická úprava: AEK<br />
Sluneční energie. Slunce dodává Zemi ohromné<br />
množství energie, z níž jen malou část umíme<br />
využít pro vytápění, ohřívání vody či výrobu<br />
elektřiny. Při každé přeměně sluneční energie<br />
na tepelnou či elektrickou energii dochází ke<br />
ztrátě. Velkou výzvou tedy zůstává, jak solární<br />
energii efektivněji ukládat a využívat.<br />
Vodní energie je jediný druh obnovitelné energie, který<br />
je mírou využití schopný konkurovat fosilním palivům. Lidé<br />
ji od pradávna využívali k dopravě i ke stavbě malých<br />
vodních mlýnů. Později vznikaly hamry, přehrady a od<br />
konce 19. století vodní elektrárny.<br />
Geotermální energie je přírodní teplo Země a je nejstarší energií naší<br />
planety. Její využití nejméně zatěžuje životní prostředí a má velkou budoucnost.<br />
Již teď tvoří 25 % evropské produkce elektřiny. Na Islandu je tato<br />
energie hlavním zdrojem elektřiny. 87 % islandských domácností je vytápěno<br />
právě geotermální energií.<br />
Pravda, nebo lež<br />
Slunce je stabilní zdroj energie, protože pořád svítí.<br />
Obnovitelné zdroje energie jsou vždy po ruce.<br />
Obnovitelné zdroje energie jsou šetrné k životnímu<br />
prostředí.<br />
Všude jsou vhodné podmínky pro větrné mlýny.<br />
Využití obnovitelných zdrojů je vždy bezpečné.<br />
Energie vody i větru vzniká přeměnou slunečního<br />
záření.<br />
35
K O M I K S<br />
Text: Lenka Kanellia, Jana Schulzová a Zdeňka Strigaro, ilustrace: Zdeňka Strigaro<br />
36