28.06.2019 Views

KRAJANEK-2019-01-cteni-A4

xxx

xxx

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

ČASOPIS nejen PRO ČESKÉ DĚTI ŽIJÍCÍ V ZAHRANIČÍ<br />

Leden <strong>2<strong>01</strong>9</strong><br />

Téma: Hory


T V O R B A Č T E N Á Ř Ů S O U T Ě Ž<br />

Věcnou cenu časopisu Krajánek získali v letní výtvarné soutěži<br />

Ada, Matyáš a Zoi za tyto obrázky.<br />

Nahoře: Ada Ulusoy, 11 let,<br />

Istanbul, Turecko<br />

Vlevo dole: Matyáš Çelik,<br />

9 let, Nové Město nad Metují,<br />

Česká republika<br />

Vpravo dole: Zoi Skandali,<br />

9 let, Athény, Řecko<br />

2


Obsah<br />

2 Soutěž Hurá, prázdniny!<br />

3 Úvodník Už je mu pět!<br />

4—5 Téma Hory<br />

6—7 Krajánci na cestách Amsterdam<br />

8—9 Putování za chutěmi Holandská hrachovka<br />

10—11 U krajánků Jaká je nejvyšší hora v zemi,<br />

kde žiješ?<br />

12—13 Volnočasovky Křížovky, rébusy, osmisměrky<br />

14—15 Hrátky s češtinou Které písmeno chybí?<br />

16—17 Pověsti a legendy Synové Svatoplukovi<br />

18 České stopy Lentilky<br />

19 Víte, že? Zajímavosti a výročí<br />

z Holandska<br />

20 Zpívánky Prachovské skály<br />

21 Říkanky O obrech<br />

22 Veselá stránka Hádanky a vtipy<br />

23 Volnočasovky Rudolfova hádanka<br />

24—25 Krajánkova knihovna Jan Nejedlý<br />

26—27 Čtení na pokračování Letadélko Jurášek<br />

28—31 Hrátky s přírodou Čechřice vonná<br />

32—33 Krajánkovo tvoření Barevné vrstevnice<br />

34—35 Svět kolem nás Zelená energie<br />

36 Komiks Knedlík a ohňostroj<br />

ČASOPIS nejen PRO ČESKÉ DĚTI ŽIJÍCÍ V ZAHRANIČÍ<br />

Vychází 6. 1. <strong>2<strong>01</strong>9</strong>, časopis Leden <strong>2<strong>01</strong>9</strong>, měsíčník, ročník 6<br />

Šéfredaktorka: Ivana Kaçmaz<br />

Editorka: Zdeňka Strigaro<br />

Korektury: Ivana Bilošová, Zuzana Dorogiová,<br />

Jana Rosell, Marie Švédová, Kristýna Vávrová<br />

Titulní strana: Zuzana Krutá<br />

Sazba: Ivana Kaçmaz<br />

krajanek@krajanekvesvete.cz<br />

Už je mu pět!<br />

Již pět dlouhých let uplynulo od chvíle, kdy se<br />

ve městě na dvou kontinentech, u dvou moří –<br />

Istanbulu, zrodil „malý Krajánek“. Od doby svého<br />

narození ušel obrovský kus cesty. Postupně<br />

sílil a rozrůstal se nejdřív napříč Evropou a později<br />

i po celém světě. Objevoval nové země,<br />

nová témata, přijímal nové výzvy a na své cestě<br />

získával spoustu nových kamarádů. Postupně<br />

se zabydlel v mnoha rodinách a pravidelně<br />

přináší úsměv na mnoho dětských tváří.<br />

A spousta maminek (a taky tatínků, babiček<br />

a dědečků) začala jeho cestu nejen sledovat,<br />

ale i výrazně podporovat.<br />

Ať už Krajánka čtete několik let, nebo jen<br />

pár dní, věřte, že pro nás všechny, co jej připravujeme,<br />

je rok <strong>2<strong>01</strong>9</strong> výjimečný, protože se<br />

z malého kloučka stává velký kluk – vlastně už<br />

skoro školák! Čeká ho další etapa života a my<br />

ho na ní chceme doprovázet a dělat vše pro to,<br />

aby nám „nezklackovatěl“, ale rostl z něj i nadále<br />

silný chlap jak hora, který bude dělat radost<br />

nejen nám, ale především vám, našim milým<br />

čtenářům.<br />

A mimochodem, téma hor se nese celým<br />

lednovým Krajánkem!<br />

Za redakci časopisu Krajánek<br />

Michaela Enžlová<br />

Vydává Krajánek ve světě z.s.<br />

Rovné 5, 518 <strong>01</strong> Dobré, IČO: 07369522<br />

Předsedkyně: Lenka Kanellia<br />

spolek@krajanekvesvete.cz<br />

www.krajanekvesvete.cz<br />

www.facebook.com/krajanekvesvete<br />

© Krajánek ve světě z.s.<br />

3


T É M A<br />

Text: Jana Schulzová, grafická úprava: Ivana Kaçmaz<br />

Tak mě, děti, napadlo, že motiv hor je na začátek nového<br />

roku ten pravý, tak nějak symbolický. Už tradičně se v krajích,<br />

kde se vlády chopila královna zima a pokryla kopce<br />

a pohoří bílou peřinou, právě teď vyráží na prima lyžovačku.<br />

Ale také si můžeme horu, o níž si povídáme právě<br />

v lednu, představit jako vrcholek, ze kterého shlížíme do<br />

daleka, na celý rok, který se před námi rozprostírá jako na<br />

dlani. Copak nás asi čeká, copak nás nemine? Na co se můžeme<br />

těšit v nadcházejících dvanácti měsících, co si pro<br />

nás chystají? Jak se tak z té jako vysoké hory díváme kupředu,<br />

za kopečky na nás vykukují Velikonoce, za nimi se<br />

rýsuje konec školního roku a s ním milované prázdniny,<br />

za nimi pouštění draka, návrat za kamarády-spolužáky,<br />

pak v dálce šťastné a veselé Vánoce (kde se slaví) a úplně<br />

daleko, předaleko – kuk! Zase hora a s ní nový rok!<br />

A mimochodem, děti – pojďte blíž! Šepty<br />

šepty..., že vás také odjakživa hory<br />

a kopečky vůbec přitahovaly? Vždyť to<br />

znáte, stačí vás vypustit do parku nebo<br />

na hřiště a bude-li tam i jen malilinký<br />

kopeček, nebo obří kámen či jiné vyvýšené<br />

místo, určitě se na něj pokusíte vyšplhat!<br />

Že je to tak? Stejně jako si chcete<br />

vyzkoušet, jaké to je stát na chvilku<br />

Děti z České školy v Athénách<br />

4<br />

na kuchyňské stoličce nebo na prvním<br />

schůdku štaflí, když maminka věší záclony,<br />

nebo na první příčce žebříku,<br />

když děda češe jablka. Jak jste najednou<br />

vyšší, jak vysoko a daleko dohlédnete!<br />

I ti nejslavnější pokořitelé velehor – jako<br />

sir Edmund Percival Hillary nebo<br />

Reinhold Messner – začínali na stupínku<br />

a na malém kopečku. Pak se pustili<br />

třeba na Prachovské skály a potom vylezli<br />

například na Sněžku, nejvyšší horu<br />

České republiky. A potom je to táhlo výš<br />

(a dál), na nejvyšší horu Evropy, kterou<br />

je Mont Blanc neboli Monte Bianco na<br />

pomezí Francie a Itálie. Ale ani to jim<br />

nestačilo, zdolávali pěti- a šesti- a sedmitisícovky<br />

a pak si troufli jet do pohoří<br />

Himaláje, kde se do nebe tyčí nejvyšší<br />

hory světa. Jejich královnou je neuvěřitelných<br />

8 848 m vysoká Čumulangma,<br />

slavný Mount Everest. Kdo ví, proč ně-


T É M A<br />

které lidi slézání hor tak přitahuje,<br />

i když to může být i životu nebezpečné.<br />

Počasí je nevyzpytatelné, vítr hučí jako<br />

lokomotiva, zima až praští a až namrzá<br />

vše, co není schované v oblečení, kyslíku<br />

je méně a méně... Přesto celé zástupy<br />

profesionálů i amatérů riziko podstupují<br />

a lezou a šplhají...<br />

první den ve školce, písemka z matematiky,<br />

maturita, praktická zkouška k získání<br />

řidičáku, prezentace před sálem<br />

plným lidí, pohovor na pracovní místo<br />

nebo vyslání sondy na Mars...<br />

Důležité je, že jsme začali lézt, v nejlepším<br />

případě se i vyšplhali, horu jsme<br />

překonali a vydali se na další! Možná to<br />

nešlo někdy napoprvé, ale to také nevadí.<br />

Hlavně že se vždy vrátíme bezpečně<br />

zpátky na zem. Připraveni na další!<br />

Hodně úspěchů a štěstí při lezení, a to<br />

nejen v novém roce!<br />

Vašík, Istanbul<br />

Ačkoli! Když se nad tím trochu zamyslíme,<br />

my vlastně také, tak nějak zase<br />

symbolicky, narážíme v životě na překážky<br />

– hory, které překonáváme. Posouvají<br />

nás dál a výš. Něco jsme dokázali,<br />

něco jsme zvládli. Nezáleží na tom,<br />

jak vysoká naše hora je. Může to být<br />

Ada, Nové Město n. Metují<br />

MINI KVÍZ<br />

Nejvyšší hora světa se jmenuje …………………………….. a měří 8 848 m.<br />

Nejvyšší vrchol Evropy – Mont Blanc/Monte Bianco leží na hranicích dvou států:<br />

…………………………….. a …………………………….. .<br />

Nejvyšší horou České republiky je …………………………….. a měří 1 602 m.<br />

5


K R A J Á N C I N A C E S T Á C H<br />

Text: Eva Voortman Šimánková, ilustrace a sazba: AEK<br />

Vítejte v hlavním městě Nizozemského království, v Amsterdamu. Toto multikulturní<br />

město se rozkládá na řekách IJ a Amstel. Byť nemá ani 900 000 obyvatel, jeho<br />

ulice rozhodně nezejí prázdnotou. Amsterdam, město kanálů, muzeí, parků, květin,<br />

trhů i kaváren, je velkým turistickým lákadlem. Po Amsterdamu je nejjednodušší se<br />

pohybovat pěšky či na kole, které si můžete pronajmout. Určitě nezapomeňte na<br />

projížďku lodičkou po kanálech!<br />

V centru Amsterdamu, na Prinsengracht, je<br />

krásný dům, ve kterém se za druhé světové<br />

války před nacisty ukrývala židovská dívka<br />

Anna Frank. Četli jste již její deník? Výstava se<br />

věnuje všem formám pronásledování a diskriminace.<br />

Bohužel je toto téma stále aktuální.<br />

Jedním ze skvostů Amsterdamu je květinový<br />

„plovoucí“ trh na kanálu Singel. Už od roku<br />

1862 si sem lidé chodí pro cibulky nejrůznějších<br />

tulipánů a narcisů i pro řezané květiny.<br />

Trh je otevřený každý den do půl šesté.<br />

Říšské muzeum − Rijksmuseum<br />

Největší a nejmilovanější muzeum v Nizozemsku. Ve více<br />

než 200 sálech se seznámíte s nizozemskou historií a především<br />

s holandskými mistry. Mimo jiné tu teď můžete být svědky<br />

rekonstrukce obrazu „Noční hlídka“ od Rembrandta! A i tady<br />

mají nachystané speciální prohlídky, kurzy, dílny a hry!<br />

6


K R A J Á N C I N A C E S T Á C H<br />

Nemo je ráj pro zvídavé děti i jejich rodiče.<br />

Máte rádi vědu, techniku a různé experimenty?<br />

Chcete si vyzkoušet detektor lži,<br />

prozkoumat nejtajnější zákoutí mozku či jen<br />

trochu jinak oslavit narozeniny? Tak to jste<br />

určitě na dobré adrese!<br />

Artis je nejstarší ZOO v Nizozemsku. Jeho zakladatelé<br />

chtěli lidem přiblížit přírodu v její živé i neživé<br />

podobě. Součástí ZOO jsou i krásné zahrady, nádherné<br />

budovy a sochy, akvárium a planetárium.<br />

A zvířátka? Těch je tu na 700 druhů!<br />

Van Goghovo muzeum − Van Gogh museum<br />

V tomto muzeu najdete více než 700 obrazů, kreseb<br />

a dopisů Vincenta van Gogha. Ano, toho trochu<br />

bláznivého malíře, který si uříznul ucho. Toto muzeum<br />

není jen „nudná“ obrazárna. Pro děti tu mají speciální<br />

prohlídkové trasy, různé kreativní dílny, a můžete si tu<br />

zahrát i bojovku s kufrem samotného Vincenta.<br />

V Nizozemsku se většinou nesmí chodit<br />

na travnaté plochy a trhat kytičky. Před<br />

návštěvou parku si raději přečtěte návštěvní<br />

řád. Pokuty jsou tu vysoké.<br />

7


P U T O V Á N Í Z A C H U T Ě M I<br />

Text a foto: Eva Voortman Šimánková,<br />

ilustrace a grafická úprava: Zuzana Krutá<br />

Je leden a také v Holandsku je zima<br />

v plném proudu. Když se vrátíte promrzlí<br />

z bruslení či procházky, nic vás<br />

nezahřeje lépe než holandská hrachovka „snert”.<br />

„Snert” je velmi hutný a měla by v něm lžíce stát. Každá<br />

rodina má svůj recept, který se dědí z generace na generaci.<br />

My si dnes uvaříme odlehčenou, vegetariánskou<br />

variantu této klasiky.<br />

Náročnost: „Snert” je velmi<br />

jednoduchý, ale při krájení<br />

zeleniny vám rodiče či starší<br />

sourozenci jistě rádi pomohou.<br />

Budeme potřebovat<br />

Pro 4−6 osob:<br />

• 500 g sušeného loupaného<br />

hrachu<br />

• 2 pórky<br />

• 2 větší mrkve<br />

• ½ celeru<br />

• 2 petržele (nebo 1 pastiňák)<br />

• 5 stonků řapíkatého celeru<br />

• 2 l zeleninového vývaru<br />

• pepř a sůl na dochucení<br />

• hrst jemně nasekaných<br />

petrželových lístků na ozdobu<br />

• případně vegetariánskou uzenou<br />

klobásu<br />

Doba přípravy:<br />

15 minut<br />

+ 1 hodina vaření<br />

8


P U T O V Á N Í Z A C H U T Ě M I<br />

Opláchněte hrášek<br />

a uvařte ho<br />

do měkka v zeleninovém<br />

vývaru. Hrášek se<br />

musí rozpadat.<br />

Mezitím očistěte<br />

zeleninu. Mrkvičku,<br />

petržel a celer nakrájejte<br />

na kostičky, řapíkatý<br />

celer a pórek na<br />

kolečka.<br />

Do velkého hrnce<br />

nalijte olej (aby<br />

pokryl dno) a orestujte<br />

zeleninu. Nejprve dejte<br />

do hrnce tvrdší zeleninu<br />

(celer, mrkvičku),<br />

pak přidejte petržel,<br />

řapíkatý celer a nakonec<br />

pórek.<br />

Uvařený hrášek<br />

přidejte ke změklé<br />

zelenině a ještě krátce<br />

povařte.<br />

Uvařte nebo<br />

osmahněte klobásu<br />

a nakrájejte ji na<br />

kolečka.<br />

Dochuťte polévku<br />

pepřem a solí<br />

a ozdobte ji nasekanou<br />

petrželkou.<br />

„Snert” podávejte<br />

s klobásou<br />

a žitným chlebem.<br />

Dobrou chuť!<br />

Eet smakelijk!<br />

9


U K R A J Á N K Ů<br />

Text: Eva Voortman Šimánková a kolektiv, grafická úprava: AEK<br />

JAKÁ JE NEJV YŠŠÍ HORA V ZEMI, KDE ŽIJEŠ?<br />

Naomi, 9 let, Arnhem, Nizozemsko<br />

V Nizozemsku žádné hory nejsou. Vždyť nejvyšší kopec<br />

Vaalserberg má jen 322,4 m oproti Pico Cristóbal<br />

Colón 5 776 m v Kolumbii, odkud je tatínek.<br />

Juan Pablo, 8 let, Madrid, Španělsko<br />

Nevím, ale Madrid je samý kopec. Proto se<br />

o Madriďanech říká, že jsou „gatos“ (kocouři),<br />

protože pořád musí chodit nahoru a dolů.<br />

Štěpa, 10 let,<br />

Křižatky, Česká republika<br />

Nejvyšší hora mé země je Sněžka, 1 603 m.<br />

Nachází se v pohoří Krkonoše.<br />

Na Sněžku vede lanovka, ale<br />

dá se na ni i vylézt.<br />

Sof inka, 8 let,<br />

Athény, Řecko<br />

Nejvyšší hora Řecka je<br />

Olympos. Žijí tam bohové.<br />

Beáta, 11 let, Brusel, Belgie<br />

Žiju v Belgii, ale jsem tu krátce. Já vím, že<br />

v Česku je nejvyšší hora Sněžka. S paní učitelkou<br />

jsme ale našly v encyklopedii, že nejvyšší<br />

místo v Belgii je Signal de Botrange<br />

a má nadmořskou výšku 694 m.<br />

David, 5 let, St. Pölten, Rakousko<br />

Naše nejvyšší hora je Großglockner. Můj český<br />

děda na ni dokonce vylezl! Já taky rád jezdím<br />

do hor, v létě i v zimě.<br />

Víš, kdo je knihomol? Odpověď pošli do konce ledna na e-mail<br />

krajanek@krajanekvesvete.cz. Otiskneme ji v březnovém čísle.<br />

10


U K R A J Á N K Ů<br />

Text: Eva Voortman Šimánková a kolektiv, grafická úprava: AEK<br />

Jakub, 10 let, Wohlen, Švýcarsko<br />

Máme tu hodně vysokých hor. Pan učitel říkal, že tou nejkrásnější<br />

je symbol Švýcarska, Matterhorn (4 478 m).<br />

„Jedničkou Švýcarska a zároveň dvojkou Evropy“ je ale<br />

Dufourspitze (4 634 m).<br />

Vera, 2,5 roku, Castelletto S. Ticino, Itálie<br />

Nejvyšší je Monte Bianco a druhá nejvyšší je<br />

Monte Rosa, a tu vidím z naší zahrady!<br />

Vašík, 6 let, Istanbul, Turecko<br />

V Turecku je nejvyšší hora Ağrı Dağı (Ararat).<br />

Je na úplně druhé straně Turecka, než jsme<br />

my. Mamka mně povídala příběh o pánovi,<br />

který postavil obrovskou loď, vzal tam všecky<br />

zvířátka, pak byla strašná potopa a když to<br />

skončilo, přistáli na Araratu.<br />

Francesca, 10 let,<br />

Frankfurt nad Mohanem, N ěmecko<br />

Nejvyšší horou Německa je Zugspitze. Ke slavnému<br />

označení „třítisícovka“ ji chybí jen 38 metrů.<br />

Tato čtvrtá nejvyšší hora severních vápencových<br />

Alp měří 2 962 m a je hraniční horou mezi Německem<br />

a Rakouskem.<br />

Honza, 8 let, Lyon, Francie<br />

Nejvyšší hora Francie je Mont Blanc. Nahoře je hodně<br />

ledu a sněhu a když je hezky, jde vidět i z Lyonu.<br />

11


V O L N O Č A S O V K Y<br />

Text a grafická úprava: Radka Çelik<br />

Lezou dva trampi po horách a jeden říká: „Už vůbec necejtím<br />

. . . . (1. tajenka)!“<br />

Druhý mu otráveně odpoví: „Tak si . . . . . (2. tajenka) k mým!“<br />

1. tajenka<br />

1.<br />

2.<br />

1. černobílý medvídek, který žije v Číně<br />

2. africké zvíře s chobotem<br />

4.<br />

3.<br />

3. domácí bílý pták, peče se na sv. Martina<br />

4. hlodavec žijící v zemi a najdete ho ve vyjmenovaných<br />

slovech po S<br />

2. tajenka<br />

5.<br />

5. opičí kluk<br />

6.<br />

6. největší evropská sladkovodní ryba s vousy<br />

7.<br />

7. africký obojživelník s tlustou kůží<br />

8.<br />

8. samice od srnce<br />

9.<br />

9. lesní ryšavá šelma<br />

Nejvyšší hora světa Mount Everest si své výškové prvenství 8 848 m nese už z roku 1852.<br />

A představte si, že stále roste. Poprvé byla zdolána v roce 1953, kdy na její vrchol vystoupil<br />

sir Edmund Hillary se svým Šerpou.<br />

Víte, kdo jsou to Šerpové? To je národ lidí, kteří obývají vysokohorské oblasti Himálaje<br />

v Nepálu a jsou schopni horolezcům pomáhat s nošením jejich obrovských zásob. Tak až<br />

uslyšíte o Šerpovi, neznamená to, že je nosič, ale je to jméno jeho národa, jeho etnika.<br />

Věděli byste, v jakých zemích nebo na jakých kontinentech žijí lidé těchto „etnických skupin“?<br />

Spojte je.<br />

Eskymáci<br />

Indiáni<br />

Kozáci<br />

Křováci<br />

Šerpové<br />

Laponci<br />

Afrika<br />

Skandinávie<br />

Nepál<br />

Grónsko<br />

Amerika<br />

Rusko<br />

12<br />

Filip, Athény


V O L N O Č A S O V K Y<br />

Text a grafická úprava: Radka Çelik<br />

Vyzkoušejte si malý horský kvíz. Když odpovíte správně, dostanete název pohoří, ve kterém<br />

„vyrostla“ nejvyšší evropská hora Mont Blanc.<br />

Jak se jmenuje nejvyšší hora<br />

Jižní Ameriky?<br />

a) Aconcagua<br />

b) Anaconda<br />

c) Condurango<br />

Ararat, hora ke které doplula biblická<br />

Noemova Archa, je v jaké zemi?<br />

j) Indie<br />

k) Palestina<br />

l) Turecko<br />

Gunnbjørn je nevyšší hora které země?<br />

o) Finska<br />

p) Grónska<br />

q) Kanady<br />

Nejvyšší hora České republiky se jmenuje:<br />

w) Sněhurka<br />

x) Sněžná hora<br />

y) Sněžka<br />

Vyškrtejte v křížovce názvy všech světových pohoří z legendy.<br />

A N D Y, A P E N I N Y, A T L A S , D O L O M I T Y, H I M Á L A J , K A R A K O R Á N ,<br />

K A R P A T Y, K A V K A Z , K O R D I L L É R Y, K R K O N O Š E , M Á T R A , P A M Í R ,<br />

P I R I N , P Y R E N E J E , R I L A , T A T R Y, U R A L<br />

T A T R Y A P K B C Y<br />

H N Á R O K A R A K R<br />

I D A R T Á M K P Y É<br />

M Y D E Y P Í O Y T L<br />

Á F G J N I R N R I L<br />

L A R U I R S O E M I<br />

A A I S N I A Š N O D<br />

J M L K E N L E E L R<br />

F K A R P A T Y J O O<br />

K A V K A Z A X E D K<br />

13


H R Á T K Y S Č E Š T I N O U<br />

Text: Hana Katzourakisová, grafická úprava: Radka Çelik<br />

KTERÉ PÍSMENO CHYBÍ? I – Í – Y – Ý?<br />

Tentokrát budeme procvičovat psaní i – y po souhlásce P. Kartičky<br />

si vytiskněte, podlepte nebo zalaminujte a vystříhejte. Potom<br />

už můžete doplňovat správná písmena do slov. Můžete je<br />

označit třeba kolíčkem na prádlo nebo kancelářskou svorkou.<br />

Na zalaminované kartičky lze psát obyčejným f ixem a poté vše<br />

zase smazat.<br />

Prima zábavu přeje Krajánek<br />

netop_r lep_dlo p_skoviště<br />

i í y ý i í y ý i í y ý<br />

p_tel brambor koňské kop_to slep_ce<br />

i í y ý i í y ý i í y ý<br />

p_je vodu<br />

barevné pap_ry p_šná princezna<br />

i í y ý i í y ý i í y ý<br />

14


H R Á T K Y S Č E Š T I N O U<br />

Text: Hana Katzourakisová, grafická úprava: Radka Çelik<br />

p_lot letadla motorová p_la malý slep_š<br />

i í y ý i í y ý i í y ý<br />

p_áno skup_na dětí p_smena<br />

i í y ý i í y ý i í y ý<br />

p_r plazivý jehla p_chá včela op_luje<br />

květ<br />

i í y ý i í y ý i í y ý<br />

rozčep_řené<br />

vlasy<br />

třp_tivý prsten<br />

velbloudí p_sky<br />

i í y ý i í y ý i í y ý<br />

15


P O V Ě S T I A L E G E N D Y<br />

Text: Zuzana Dawson Kocourková, ilustrace: Hana Mlčochová<br />

Už jste, děti, slyšely, že v 9. století existovala<br />

Velkomoravská říše? Za vlády<br />

knížete Svatopluka se rozkládala na území<br />

dnešní Moravy, Slovenska, Čech,<br />

Polska, Slezska a Panonie. Opravdu byla<br />

veliká! Kníže Svatopluk byl silný a udatný<br />

panovník a nikdo se neodvážil jeho<br />

říši napadnout.<br />

Kníže Svatopluk měl tři syny. A měl<br />

s nimi starosti! „Ti chlapci pořád zlobí<br />

a perou se, snad z toho časem vyrostou,“<br />

pomyslel si. Když hoši vyrostli, přestali<br />

se sice prát, ale rádi se neměli. Proč?<br />

Přece kvůli tomu, kdo se stane po otci<br />

vládcem! Svatopluk si s tím také lámal<br />

hlavu, měl obavy o osud své říše. Přemýšlel:<br />

„Jestli předám říši nejstaršímu<br />

synovi, budou se další dva cítit ošizeni.<br />

A právem! Pokud zemi rozdělím, tím<br />

snáze ji někdo cizí dobyde. Kdyby ale<br />

mládenci drželi pohromadě… To je nápad!“<br />

Svatopluk přikázal služebníkovi, aby<br />

přinesl tři pruty, a dal si zavolat své syny.<br />

„Pojďte sem mládenci, něco vám<br />

ukážu!“ „K čemu pruty?“ nechápali synové.<br />

„Jen se podívejte, zde jsou tři pruty,<br />

pevně svázané k sobě,“ a podal je<br />

nejstaršímu synovi. „Zkus pruty zlomit,“<br />

vybídl ho. Syn se snažil, ale ani ohnout<br />

se mu je nepodařilo. Svatopluk podal<br />

pruty druhému synovi. „Zkus je zlomit<br />

ty,“ vybídl ho. Druhý syn však také neuspěl.<br />

Nakonec je podal nejmladšímu.<br />

Ale ani ten pruty nezlomil. Potom Svatopluk<br />

pruty rozvázal a každému synovi<br />

podal jeden. To se rozumí, jednotlivé<br />

pruty zlomili okamžitě. „Vidíte?“ smál<br />

se Svatopluk. „Dobře, a co s tím?“ mračil<br />

se nejstarší syn. „Já vám teď rozdělím<br />

říši, každý dostanete jednu část. Nezapomeňte<br />

nikdy na tuto chvíli,“ řekl<br />

Svatopluk, „a jednejte podle mé rady.<br />

Dokud budete stát všichni tři při sobě,<br />

nepřátelé vás nepřemohou, nikdo vás<br />

neohrozí. Jestli budete stát proti sobě<br />

a chtít vládnout každý sám, ztratíte sílu,<br />

nepřítel zlomí každého z vás zvlášť<br />

a zničí celou říši. Když se budete mít rádi<br />

a když se na všem dohodnete, bude<br />

v zemi klid.“<br />

Synové kývali hlavami, zamyšleně koukali<br />

na pruty a slibovali tatínkovi:<br />

„Budeme žít ve svornosti.“ Když Svatopluk<br />

říši rozdělil, odešel do hlubokých<br />

lesů. Stal se poustevníkem, žil v jeskyni<br />

a žádné zprávy se k němu nedonesly.<br />

A to bylo dobře! Jeho synové si totiž jeho<br />

radu k srdci nevzali. Každý chtěl<br />

vládnout sám a po svém a nedokázali se<br />

dohodnout, na ty rozvázané pruty úplně<br />

zapomněli. Nepřátelé s nimi neměli těžkou<br />

práci, a tak se slavná Velkomoravská<br />

říše nakonec rozpadla.<br />

16


P O V Ě S T I A L E G E N D Y<br />

17


Č E S K É S T O P Y<br />

Text: Mirka Bartušková, grafická úprava: Ivana Kaçmaz<br />

Anička, Washington<br />

Tentokrát v Českých stopách zamíříme do světa<br />

sladkostí. Povíme si o dobrotě, která se v latinském<br />

jazyce nazývá lenticula, což v překladu znamená<br />

čočka. Určitě už jste všichni přišli na to, že<br />

řeč bude o lentilkách!<br />

Od roku 1907, kdy se v Holešově začala<br />

tato čokoládová pochoutka vyrábět,<br />

uběhlo už 112 let a dnes si ji mohou koupit<br />

děti na Slovensku, v Holandsku, Německu,<br />

Anglii, Maďarsku a dalších koutech<br />

světa.<br />

Pokud byste se zeptali rodičů, jak vypadaly<br />

lentilky, když byli dětmi, řekli by<br />

vám, že si pochutnávali na pestrých<br />

bonboncích, které se z krabičky vysypaly<br />

v osmi různých barvách. Dnes, pokud<br />

počítáme správně, se osmé barvy ne<br />

a ne dopočítat. Důvod je jednoduchý.<br />

Hnědá barva připadala dětem smutná,<br />

a tak z krabiček zmizela. A tajemství lesku?<br />

To se skrývalo v použití tajné ingredience<br />

– vorvaňoviny neboli tuku z lebky<br />

vorvaně. Možná namítáte, že ne vždy<br />

najdete v krabičce všech sedm barev.<br />

A máte pravdu. Když se lentilky vyrobí,<br />

všechny barvy se smíchají do jednoho<br />

kotle, ze kterého náhodně padají do krabičky.<br />

Možná se vám jednou podaří otevřít<br />

balíček, kde budou lentilky jen jedné<br />

jediné barvy.<br />

Kdo by si myslel, že výroba lentilky, která<br />

měří 1 centimetr a váží 1 gram, je<br />

otázkou minut, ten by se mýlil. V obřích<br />

míchačkách se na čokoládovou čočku<br />

nanáší vrstva křupavé cukrové hmoty.<br />

Aby vznikla krusta, proces nanášení je<br />

potřeba asi pětašedesátkrát zopakovat,<br />

což zabere osm hodin práce!<br />

A u čísel ještě zůstaňme. Představte si,<br />

že za jeden rok se vyrobí až 2 000 tun<br />

lentilek. Tolik tun váží přibližně 1 500<br />

osobních aut!<br />

Ada, Nové Město n. Metují<br />

Na závěr máme jeden tip pro dívky. Nekupujte<br />

drahou rtěnku, stačí vám jedna<br />

červená lentilka. Taková malá čočka<br />

vám vykouzlí krásný úsměv na tváři<br />

a k tomu si ještě pochutnáte!<br />

18<br />

Zdroje: regiony.rozhlas.cz, ekonomika.idnes.cz, awell.blog.cz, ahaonline.cz


Text: Zuzana Dawson Kocourková, grafická úprava: Linda Yurdakul Audyová<br />

Nejvyšší rozhledna<br />

v Nizozemsku je<br />

v Rotterdamu? Vyhlídková<br />

věž Euromast<br />

(185 m) má tvar lodního<br />

stěžně. Odvážlivci<br />

mohou z vrcholku<br />

věže slanit, ale rozhodně<br />

mějte v pohotovosti<br />

fotoaparát!<br />

V Nizozemsku bude <strong>2<strong>01</strong>9</strong> rokem malíře Rembrandta?<br />

4. říjen je totiž 350. výročím jeho úmrtí<br />

a bude to rok plný výstav a zvláštních akcí k oslavě života<br />

a díla jednoho z největších světových umělců.<br />

Český myslitel Jan<br />

Amos Komenský, zakladatel<br />

moderní pedagogiky,<br />

vědy zabývající<br />

se učením a výchovou,<br />

zemřel 15. listopadu<br />

1660 v Amsterdamu?<br />

Věděli jste, že je nazýván<br />

Učitelem národů?<br />

Na nizozemském ostrově Texel žije více ovcí<br />

než lidí? Umíte si to představit? Najdete zde také<br />

tulipány a větrné mlýny, které k Nizozemsku prostě<br />

patří.<br />

19<br />

Adalet, Istanbul


Z P Í V Á N K Y<br />

Text: Michaela Enžlová, grafická úprava: Ivana Kaçmaz<br />

Cmi<br />

(Polez! − E-é.)<br />

Cmi<br />

C7<br />

Zavři svoje oči, Hano, rozvázalo se ti lano.<br />

Fmi<br />

Padej trochu doprava, pod námi jde výprava.<br />

G7<br />

Cmi<br />

Buch, tentokrát to dobře dopadlo.<br />

D7 G7 Cmi B7<br />

Zahrálas jen turistům hrozné divadlo.<br />

Refrén 1:<br />

Es<br />

B7<br />

Co bychom se báli na Prachovské skály,<br />

Es B7 Es B7<br />

dudlaj, dudlaj, dá. (Rum, pum, pum, pum.)<br />

Es<br />

B7<br />

Do Českého ráje cesta příjemná je,<br />

Es B7 Es B7<br />

dudlaj, dudlaj, dá. (Rum, pum, pum, pum.)<br />

Ivan Mládek<br />

Refrén 2:<br />

As<br />

Es<br />

Horolezci, horolezkyně, horolezčata,<br />

F7<br />

B7<br />

nelezte na skálu co je hodně špičatá.<br />

Es<br />

B7<br />

Spadnete do písku a svou rodnou vísku<br />

Es G7<br />

nespatříte více, dudlaj dá.<br />

Cmi<br />

(Neboj se, polez! − Nepolezu.)<br />

Je mi podezřelé, Hano, že ti povolilo lano.<br />

Že jsi něco vypila? Málem jsi se zabila!<br />

Ach, příště, než tě vezmu do věží<br />

foukneš si do balónku, on tě prověří.<br />

Refrén 1<br />

Refrén 2<br />

Recitativ (akordy jako Refrén 1):<br />

Polez, neboj se, nic to neni. − Nepolezu, já se bojim.<br />

Neboj se, polez. − Nepolezu. − Polez. − Nikdy.<br />

Polez, neboj se. − Ne, já bych spad.<br />

Polez, prosim tě. − Nepolezu.<br />

Refrén 2<br />

(Polez, prosim tě. − Tak dobře.<br />

No vidiš. − Ááá! ... No vidiš, a je po mně.)<br />

Vašík, Istanbul<br />

20


Ř Í K A N K Y<br />

Text: Michaela Enžlová, grafická úprava: Ivana Kaçmaz<br />

Jiří Žáček (Dobrý den, dobrou noc)<br />

Ada, Nové Město n. Metují<br />

Vašík, Istanbul<br />

21


V E S E L Á S T R Á N K A<br />

Text: Katka Balunová, grafická úprava: Ivana Kaçmaz, kreslený vtip: Mirek Vostrý<br />

Na zpěv bude asi slabá,<br />

jenom kuňká, je to…<br />

Violka, Štětín<br />

Violka, Štětín<br />

Dlouhý zobák, klapy klap,<br />

tím zobákem klape…<br />

Umazané už je zase,<br />

jen ho nechte, je to…<br />

Do tmy září žlutá očka,<br />

myško, pozor, je to…<br />

Kde je zelí, tam je Róza,<br />

mlsná je ta naše…<br />

Štěkal včera, štěká dnes,<br />

štěká pořád ten náš…<br />

Samá tráva, samá tráva,<br />

to je krása, volá…<br />

Od kejhání bolí pusa,<br />

kde je oběd? Volá…<br />

Kdo má kuřat nejvíce?<br />

Přece naše…<br />

Hádanky: Žába. Čáp. Prase. Kočka. Koza. Pes. Kráva .Husa. Slepice.<br />

22


V O L N O Č A S O V K Y<br />

Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble<br />

RUDOLFOVA HÁDANKA<br />

K<br />

V<br />

Odpověď z minulého čísla:<br />

Sýkorka může bydlet v poštovní schránce<br />

nebo v opuštěném domě. Rudolfovi<br />

nezbývá, než se do těchto dvou míst podívat<br />

a sýkorku tam hledat.<br />

23


K R A J Á N K O V A K N I H O V N A<br />

Text: Petra Ziegelwagner, grafická úprava: Ivana Kaçmaz<br />

Už ti někdy někdo řekl „Cože? Vidličky a nože!“?<br />

Nebo „Kde je vystrčíno, tam je dovolíno?“ Říká<br />

babička nebo děda „To je švanda, pane Janda.“?<br />

Všechny tyto české dětské průpovídky sbírá pražský<br />

učitel, novinář a šéf dětské kapely Tři kastróly<br />

Jan Nejedlý. Zároveň je i expertem přes legrační<br />

písničky, rozpočítadla, vtípky, nachytávky,<br />

hádanky a vůbec lidový humor všeho druhu.<br />

Doma by ti rozhodně neměla chybět jeho sbírka<br />

Mistr sportu skáče z dortu se skvěle potrhlými<br />

ilustracemi od Jaromíra Plachého. Uvidíš, že se<br />

bude líbit<br />

i rodičům, kteří se tak vrátí do<br />

dětských let. A když budeš chtít na<br />

prázdninách v Česku pobavit třeba<br />

bratrance a sestřenice, nastuduj<br />

si jednotlivé lekce v příručce<br />

Malý humorista. Úspěch zaručen!<br />

Co nám o sobě a o svých knihách pověděl<br />

sám Jan Nejedlý?<br />

Měl jste jako malý kluk přezdívku?<br />

A vymýšlel jste vtipné přezdívky kamarádům?<br />

Na základce mi říkali „fotr“. Se spolužáky<br />

jsme o přestávkách hráli pro pobavení třídy<br />

humorné scénky. Vymysleli jsme si bláznivou<br />

rodinku, kde jeden kluk představoval<br />

matku, druhý dceru a já „fotra“, což mi zůstalo.<br />

V dospělosti jsem se pak stal fotrem<br />

tří synů. Pár přezdívek kamarádům jsem<br />

asi vymyslel, ale spíš si pamatuju, jak jsme<br />

vynalézali legrační jména jen tak pro pobavení.<br />

Třeba Giuseppe Sáňky, Ronaldino<br />

Víčko, Mireček Syreček, Lászlo Máslo, Kastrol<br />

Spálil a jiné. Tuhle hru na jména jsem<br />

pak hrával i se svými dětmi.<br />

24


K R A J Á N K O V A K N I H O V N A<br />

Vaše knížka Malý humorista je plná<br />

vtípků, nachytávek a různých návodů.<br />

Řada z nich může sloužit jako inspirace<br />

pro školáky-rošťáky. Patřil<br />

jste ve škole spíš k rošťákům nebo<br />

k hodným žákům?<br />

Byl jsem hodný žák. Pastelky v penále jsem<br />

měl vždy řádně ořezané, okraje v sešitech<br />

narýsované, cvičky v pytlíku spočítané. Ale<br />

občas jsem se neudržel a řekl nějakou srandičku<br />

nebo udělal nějakou habaďůru.<br />

Vzpomenete si na nějaký svůj školní<br />

průšvih?<br />

Se spolužákem Mlejnkem jsme si hráli<br />

o přestávce na kasičku. On vyplázl jazyk, já<br />

mu na něj dal pětikorunu a on zatáhl jazyk.<br />

Pak jsem zmáčkl čudlík, což byl jeho nos,<br />

on vyplázl jazyk a pětikorunu mi vrátil.<br />

A tak dokola. Byla to pěkná hra až na to, že<br />

zbrklý Mlejnek při posledním vkladu minci<br />

spolknul. Vznikla z toho menší aféra, ačkoli<br />

jsem tvrdil, že jsme vlastně učili spolužáky<br />

spořivosti. Asi za dva dny mi Mlejnek pětikorunu<br />

zase vrátil. Ale já už o ni neměl zájem.<br />

Jste i autorem knihy Nová pražská<br />

strašidla. Bojíte se strašidel? A máte<br />

rád Halloween?<br />

Jako každý autor strašidelných příběhů se<br />

samozřejmě bojím strašidel, tmy, bouřky,<br />

injekce u doktora i hřbitovů, proto ani neslavím<br />

Halloween. Ale když jsem doma<br />

v posteli pod peřinou, hrůzostrašné příběhy<br />

rád vymýšlím. Teď zrovna s malířem<br />

Jaromírem Plachým pracujeme na hororové<br />

čítance pro děti. Budou tam krváky jako<br />

Létající mrtvola, Maminka vraždí za úsvitu,<br />

Facebook mrtvý holky nebo Dvounohý Béďa.<br />

Těšte se, vlastně bojte se!<br />

Na kterém jazykolamu si vždycky<br />

zaručeně zlámete jazyk?<br />

Žili byli tři Japonci: Jak, Jaksitraksi a Jaksitraksitraksigróny.<br />

Žily byly tři Japonky:<br />

Cína, Cincidrýna a Cincidrýnalapapóny.<br />

Jak si vzal Cínu, Jaksitraksi Cincidrýnu<br />

a Jaksitraksitraksigróny Cincidrýnulapapóny.<br />

Co byste vzkázal českým dětem, které<br />

od narození mluví dvěma jazyky?<br />

Mít dva jazyky je výhodné! Jedním můžete<br />

lízat zmrzlinu a druhý vyplazovat na morousy,<br />

kteří berou život příliš vážně.<br />

25


Č T E N Í N A P O K R A Č O V Á N Í<br />

Nejlepší dárek<br />

Tatínek usoudil, že bude nejlepší, když<br />

dnes v kanceláři nebude překážet. Popadl<br />

letadélko a vydal se na parkoviště<br />

k autu. Cestou domů nahlas přemýšlel<br />

o tom, jaký je dnes divný den.<br />

Oliver se mezitím vrátil ze školy.<br />

Shodil aktovku a běžel do garáže. Když<br />

tam své letadélko neviděl, byl smutný.<br />

Hledal ho všude. Doma i na zahradě.<br />

„Jurášku, kde jsi?“ volal nahlas, ale nikdo<br />

se neozýval. Pak zašel za maminkou.<br />

„Mami, neviděla jsi tady někde<br />

malé letadlo?“ zeptal se Oliver naléhavě.<br />

„Neviděla! Naposledy včera, když<br />

sis ho vystřihl,“ odpověděla maminka<br />

a dál se věnovala žehlení.<br />

Oliverovi teď bylo více než jasné,<br />

že letadélko Jurášek mu někam odletě-<br />

lo. A kdo ví,<br />

jestli se ještě vůbec<br />

někdy vrátí!<br />

Oliver se<br />

zavřel do pokojíčku a tiše plakal do<br />

polštáře. Najednou ale na dveře pokojíčku<br />

zaklepal tatínek. Když viděl, že<br />

Oliver pláče, byl trochu v rozpacích.<br />

„Doufám, že jsi nedostal pětku?“<br />

Oliver zavrtěl hlavou. „Ani poznámku?“<br />

vyzvídal dál tatínek. Když Oliver<br />

i tentokrát zavrtěl hlavou, tatínek byl<br />

spokojený.<br />

„Tak v tom případě pro tebe mám<br />

malý dárek! Nechtěl bys letadlo?“ zeptal<br />

se tatínek významně.<br />

„Jo, chtěl, ale…!“<br />

„Vím, že dnes nemáš narozeniny,<br />

ale jedno letadélko bych pro tebe měl.“<br />

Oliver si otřel uslzené oči a podíval<br />

se na letadélko, které tatínek držel<br />

v náruči. „To je paráda! To je přece<br />

Jurášek!“ vykřikl radostně a hrnul se<br />

k tatínkovi. „To nevím. Já se v těch letadlech<br />

moc nevyznám,“ řekl rozpačitě<br />

tatínek.<br />

„A odkud ho máš?“ byl zvědavý<br />

Oliver.<br />

„No, to víš,“ pronesl neurčitě tatínek.<br />

Přece nebude vykládat, že ho našel.<br />

„Tati, to je úplně nejlepší dárek!<br />

Děkuji ti moc!“ poděkoval Oliver. Když<br />

tatínek odešel, Jurášek mu všechno po<br />

pravdě vylíčil, a tak se ti dva pěkně nasmáli.<br />

26


Č T E N Í N A P O K R A Č O V Á N Í<br />

Grafická úprava: Ivana Kaçmaz<br />

Ukázka z knihy Letadélko Jurášek, kterou si můžete objednat na www.grada.cz.<br />

27


H R Á T K Y S P Ř Í R O D O U<br />

Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble<br />

Myrrhis odorata<br />

P<br />

rocházím se jednou<br />

takhle po horách a najednou<br />

to okolo mě zavoní<br />

anýzem. Hmm, říkám si,<br />

anýz na horách? Podívám<br />

se okolo a hledám, hledám<br />

očima, hledám po čichu.<br />

Kolem vidím malé bílé<br />

květinky s listy připomínající<br />

kapradinu. Přízemní<br />

řepíkové listy jsou ve tvaru<br />

trojúhelníků, matné,<br />

malinko zpeřené a na žilkách<br />

krátce chlupaté.<br />

Vrchní listy jsou dlouhé<br />

kolem 50 cm, nepravidelně<br />

zubaté. Složené okolíky<br />

mají asi 15 okolíčků, tak se<br />

říká těm malým květinkám<br />

na stopkách.<br />

N<br />

a některých z nich už<br />

dozrávají semena,<br />

velké polodlouhé dvounažky.<br />

Utrhnu si jedno takové<br />

černé a lesklé semínko,<br />

promnu jej v ruce<br />

a ucítím tu jemnou, příjemnou<br />

vůni anýzu. Anýz to<br />

ale není. Několik zralých<br />

semínek a jednu rostlinku<br />

nakonec utrhnu a vezmu<br />

s sebou domů.<br />

Co to znamená?<br />

Dvounažka: plod složený ze dvou semínek, která se<br />

po dozrání rozdělí na samostatná semínka.<br />

28


H R Á T K Y S P Ř Í R O D O U<br />

Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble<br />

D<br />

oma hledám v atlase, ptám se<br />

známých a také babičky a konečně<br />

se dozvídám jméno této byliny. Je<br />

to čechřice vonná. Jakby také ne,<br />

krásně totiž voní! A dokonce je velmi<br />

užitečná. Listy můžeme použít do salátu<br />

a kořeny na čaj. Šťávou z čechřice<br />

se dá leštit dřevo, říkala dokonce<br />

babička. To jsem našla krásný poklad!<br />

Semínka si hned zasadím!<br />

V<br />

ten den jsem se rozhodla, že si<br />

vypěstuji zahrádku s bylinkami.<br />

Jestli chcete, můžete si také takovou<br />

zahrádku založit. Letos vás totiž budu<br />

seznamovat každý měsíc s rostlinami,<br />

které lehce najdeme v přírodě, a jsou<br />

pro nás velmi užitečné. Jsou to takové<br />

přírodní poklady.<br />

Okolík: květy na dlouhých stopkách, které vyrůstají<br />

z jednoho bodu.<br />

Okolíček: na okolíku vznikají další rozvětvené<br />

stonky s květy.<br />

29


H R Á T K Y S P Ř Í R O D O U<br />

Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble<br />

Tady si můžete nakreslit květ nebo list<br />

čechřice.<br />

30


H R Á T K Y S P Ř Í R O D O U<br />

Text, ilustrace a grafická úprava: Marta Daeuble<br />

Listy jsou skvělé<br />

přírodní sladidlo,<br />

můžeme je přidat<br />

do salátu nebo si<br />

s nimi ozdobit pudink<br />

s jahodami.<br />

Čechřici sbíráme<br />

podle potřeby, čerstvé<br />

listy použijeme<br />

hned nebo je nasušíme<br />

a uložíme do<br />

sklenice.<br />

Oddenek můžeme použít vylouhovaný<br />

ve vodě a pít jej jako čaj<br />

při kašli a na dobré trávení.<br />

Co to znamená?<br />

Oddenek: část mezi stonkem a kořenem,<br />

tzv. podzemní stonek.<br />

31


K R A J Á N K O V O T V O Ř E N Í<br />

Text: Marie Švédová, grafická úprava: AEK, tvoří: Luna<br />

Chodíte někdy po kopcích nebo po horách? Pro orientaci v terénu pak určitě<br />

používáte turistickou mapu. Všimli jste si v ní zakreslených vrstevnic,<br />

které pomáhají při orientaci v prostoru a díky nimž z mapy můžeme vyčíst<br />

například to, zda stoupání nebo klesání bude prudké? Vrstevnice je<br />

křivka, která spojuje body se stejnou nadmořskou výškou. Z mapy se tedy<br />

pomocí vrstevnic dozvídáme změny výšky terénu, tvar kopců, hor i údolí.<br />

Zkrátka: trojrozměrný svět lze takto převést na dvourozměrný papír. A co<br />

zpátky? Tak to jde také!<br />

Budeme potřebovat<br />

karton, tužku, nůžky, lepidlo, barvy<br />

32


K R A J Á N K O V O T V O Ř E N Í<br />

Na karton předkreslíme poslední ‒<br />

vrcholovou ‒ vrstevnici. Inspirovat se můžeme<br />

třeba v turistické mapě oblíbených<br />

hor. Vrstevnici vystřihneme, položíme na<br />

karton a kolem ní předkreslíme další vrstevnici.<br />

Tak pokračujeme, dokud nemáme<br />

vrstevnic dostatek k vymodelování<br />

kopce nebo hory podle našeho<br />

výběru.<br />

Jednotlivé vystřižené kousky<br />

kartonu můžeme nabarvit buď<br />

různobarevně, nebo odstíny jedné<br />

barvy.<br />

Nakonec k sobě jednotlivé<br />

vrstevnice slepíme a vymodelujeme<br />

tak kopec nebo horu.<br />

33


S V Ě T K O L E M N Á S<br />

Obnovitelné zdroje energie se přirozeně obnovují a jsou tak opakovaně využitelné<br />

a v určitém množství stále dostupné. Jsou projevem přirozených toků<br />

energie a řídí je procesy, které nejsou závislé na člověku. Přeměna primární<br />

energie na využitelnou energii je šetrná k životnímu prostředí.<br />

Biomasa jsou všechny látky<br />

organického původu.<br />

Energie větru. V Evropě se první mlýny začaly stavět v devátém<br />

století a velký rozmach zaznamenaly ve 14. století v Holandsku.<br />

Tato energie se využívala k mletí obilí, vysušování země, valchování<br />

sukna či řezání dřeva. Dnes pomocí větrných elektráren vyrábíme<br />

elektřinu.<br />

Pro energetické účely se využívají<br />

cíleně pěstované<br />

rostliny (například len či<br />

řepka olejka) nebo odpady<br />

ze zemědělského a lesního<br />

hospodářství i potravinářského<br />

průmyslu (například<br />

močůvka, kůra stromů či<br />

odpady z jatek).<br />

Energie oceánů. Celá hmota moře i oceánů je v neustálém<br />

pohybu, a to i v hloubce. Tento pohyb je<br />

způsobený větrem, vlivem Slunce a Měsíce i vtokem<br />

velkých řek. Zatím se energie oceánů využívá málo,<br />

ale první elektrárny se již staví.<br />

34


S V Ě T K O L E M N Á S<br />

Text: AEK, Michaela Enžlová a Eva Voortman Šimánková,<br />

ilustrace a grafická úprava: AEK<br />

Sluneční energie. Slunce dodává Zemi ohromné<br />

množství energie, z níž jen malou část umíme<br />

využít pro vytápění, ohřívání vody či výrobu<br />

elektřiny. Při každé přeměně sluneční energie<br />

na tepelnou či elektrickou energii dochází ke<br />

ztrátě. Velkou výzvou tedy zůstává, jak solární<br />

energii efektivněji ukládat a využívat.<br />

Vodní energie je jediný druh obnovitelné energie, který<br />

je mírou využití schopný konkurovat fosilním palivům. Lidé<br />

ji od pradávna využívali k dopravě i ke stavbě malých<br />

vodních mlýnů. Později vznikaly hamry, přehrady a od<br />

konce 19. století vodní elektrárny.<br />

Geotermální energie je přírodní teplo Země a je nejstarší energií naší<br />

planety. Její využití nejméně zatěžuje životní prostředí a má velkou budoucnost.<br />

Již teď tvoří 25 % evropské produkce elektřiny. Na Islandu je tato<br />

energie hlavním zdrojem elektřiny. 87 % islandských domácností je vytápěno<br />

právě geotermální energií.<br />

Pravda, nebo lež<br />

Slunce je stabilní zdroj energie, protože pořád svítí.<br />

Obnovitelné zdroje energie jsou vždy po ruce.<br />

Obnovitelné zdroje energie jsou šetrné k životnímu<br />

prostředí.<br />

Všude jsou vhodné podmínky pro větrné mlýny.<br />

Využití obnovitelných zdrojů je vždy bezpečné.<br />

Energie vody i větru vzniká přeměnou slunečního<br />

záření.<br />

35


K O M I K S<br />

Text: Lenka Kanellia, Jana Schulzová a Zdeňka Strigaro, ilustrace: Zdeňka Strigaro<br />

36

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!