Rejdař Pro vás Prosinec 2019

prosinec 2019
PRO VÁS
Výcvik policejních psů
Rozhovor s generálním ředitelem ČD Rejdař

Slovo ředitele
Je tu konec roku 2019.
Dalšího velmi úspěšného
roku pro Rejdaře. Zejména z
hlediska počtu nových
destinací, do kterých od
nového jízdního řádu
jezdíme. Jsme samozřejmě
nesmírně vděční za každou
příležitost nových spojů
kdekoliv ve světě. Ale s více
zeměmi a městy přichází i
větší zodpovědnost za
bezpečnost. Každá země si
diktuje vlastní požadavky jak
na bezpečnostní kontroly,
tak například i na obsahy
zavazadel.
Bezpečnost je pro nás
bezpochyby to nejdůležitější
. Snažíme se zabezpečit
vlak i lodě co nejvíc to jde,
ale zároveň neomezovat
kvalitu přepravy a komfort
cestujících. V tomto vydání
si můžete přečíst rozhovor s
panem vedoucím našich
policejních psovodů.
Konkrétně naši pejsci jsou,
troufám si říct, dokonalým
kompromisem právě z
hlediska bezpečnosti na
úkor komfortu. Cestující si
může pejska pohladit a ani
netuší, že byl právě
očmuchán
a zkontrolován, proti
chemikáliím a výbušninám.
Samozřejmě ne každý má
rád psy. Pro takové tu
máme stále klasickou
bezpečnostní kontrolu před
každým naloděním, a
dokonce na některých
nádražích, typicky čínských.
Děkujeme všem cestujícím,
kteří s námi cestovali v roce
2019, a přejeme šťastnou
cestu všem do roka 2020!
Ondřej Šimák
Generální ředitel

a komentáře
Rezervace celého kupé je možná
jen k jízdence minimálně pro dvě osoby. V případě rezervace celého kupé
navíc obdržíte měnitelný kód pro zabezpečení kódovým zámkem. Pokud
cestujete sami, není možné rezervovat celé kupé, ale jen jedno místo z
kupé, nebo otevřeného oddílu. Cena rezervace STANDART je + 32% z
ceny jízdenky. Cena rezervace EXPRESS je + 12% z ceny jízdenky.
Ve vlacích ČD Rejdař není povinná rezervace
místa. Nicméně tato možnost se velmi doporučuje, protože mezistaniční
úseky jsou dlouhé cesta trvá dlouho. Není zaručeno, že se ve vlaku bude
nacházet volné sedadlo. Cestující bez platné rezervace nemá nárok na
sedadlo v celorezervovaném kupé, ačkoliv v něm místa jsou.
Cestující bez platné rezervace může dostat přidělenou kajutu s jiným
cestujícím bez platné rezervace místa. Rezervace vlakového místa je
zároveň rezervace kajuty stejné třídy.
Máte také dotaz, nebo podnět?
Neváhejte nás kontaktovat na našem Facebooku, nebo
soukromě na e-mailu info@cdrejdar.cz
- odd pro kontakt s veřejností

Reklamní kampaň
V létě proběhla velká reklamní kampaň s názvem MOŘE INFORMACÍ. Obsahovala
nejrůznější informace z nejrůznějších koutů světa. Jednalo se zatím o největší reklamní
kampaň Rejdaře. Podobné projekty jsou velmi důležité pro lákání potenciálních
zákazníků. Následující kampaně proto budou muset být minimálně tak dobře
propracované, jako bylo Moře informací.
My jsme nejprve zkoušeli
reklamy s motivem PROČ
REJDAŘ, ve kterých jsme
chtěli poukázat na výhody
cestování s Rejdařem. To se
ale ukázalo jako zbytečně
náročné na vytvoření,
vzhledem k efektu celého
projektu.
Pak přišel na řadu projekt
KTERÝ Z NAŠICH VLAKŮ
JSTE. V těchto reklamách
jsme zase shodně uváděli
jména vlaků a destinace do
kterých jezdí. Šlo o ustálený
styl kde se měnilo pouze
jméno vlaku, destinace a
obrázek oné destinace. To se
ukázalo jako nevhodné z
dlouhodobého hlediska, kdy
nebyla jistota, že se jméno
vlaku udrží. V opačném
případě by reklama byla
bezpředmětná.
A tak se rozhodlo o další
změně. Tentokrát se mělo
jednat o formát vybrat z
určité destinace jednu
zajímavost, a tu ukázat
spolu s hláškou
"přesvědčte se na vlastní
oči".
Již od začátku bylo jasné, že
toto je to, co jsme hledali
celou dobu. A reklamní
kampaň mohla začít.
Nakonec vzniklo 20
originálních billboardů s
motivem MOŘE INFORMACÍ
- CEO
Příklad reklamní kampaně MOŘE INFORMACÍ

Moře Informací
- reklamní odd

Přívozy v Omašově
Velkou novinkou v provozu ČD Rejdař jsou přívozy v královském městě Omašov.
ČD Rejdař zde provozuje tři přívozy se třemi loďmi nízkokapacitního typu s
jedním motorem. V budoucnu se plánuje zvýšení kapacity dle vytíženosti
jednotlivých přívozů. Všechny přívozy jsou součástí tarifu IDIOT. Jedná se tedy
o první integrovaný systém, kterého je Rejdař součástí. Klasické Rejdař
jízdenky na přívozech NEPLATÍ.
Město Omašov
Královské město Omašov bylo
založeno v roce 1290 Králem Jiřím
a dnes se jedná o turisticky velmi
atraktivní místo zejména díky svým
destinacím v čele s zoologickou
zahradou na světové úrovni kvality
chovu divokých zvířat, nebo
novodobým městským hradem.
- redakce
Zoologická zahrada Odetice se
zaměřuje na chov šelem. K vidění jsou
zde například tři druhy Lišek a Vlků.

H r y
Sudoku
Řešení:

Osmisměrka
Z á b a v a n a c e s t u
BAKTERIE BANKA BRADA DÁVKA DETAIL DRAČICE DŽÍNY ENERGETIKA
FESTIVAL FIRMA HMOTA KAUZA KONÍČEK KORÁB KOŠILE KULOVNICE
KYTARA LABUŤ LASER LEXIKON LUKOSTŘELBA MASKA MÍCHA MILIARDA
MODLITBA MONOKL OBRANA PADÁK PALBA PILOT POSTAVA POZICE
PRÉMIE PROFIL REPUBLIKA ŘEMEN SAMOPAL SERIÁL SUCHAR SUŠÁK
ŠATNA TURISTIKA UKÁZKA VAŘEČKA VÝKŘIK

Kam s Rejdařem
Maracaibo
druhý cíl pro M1 Linka - TS 23
Maracaibo je město v
severozápadní Venezuele.
Leží nad úžinou která
spojuje jezero Maracaibo
a
Venezuelský
záliv Karibského moře ve
státě Zulia. Město v
posledních několika letech
zaznamenává obrovský
příliv nových obyvatel.
Podle údajů z roku 2005
dosáhlo téměř 2 milionů
obyvatel a předstihlo tak
hlavní město Caracas.
Celá aglomerace má
4 200 000 obyvatel
(2008).
Město založil 8.
září 1529 německý
kolonizátor
(conquistador) Ambrosius
Ehinger pod názvem Nový
Norimberk. V srpnu toho
roku vyrazil z Coro k jezeru
na západě (dnešní jezero
Maracaibo) a zde se utkal s
místními indiány. Po jedné
vítězné bitvě založil na
severním břehu jezera
osadu a nazval ji jménem v
boji zabitého náčelníka
kmene Coquibacao:
Maracaibo.

co je v Maracaibu
most
metro

P ř í b ě h n a c e s t y
Hledá se DORIS
Příběh se odehrává v
prostředí pražské MHD
Byl to velmi nepříjemný zvuk, co se ozýval místností. Byl to zvuk budíku, který si Willyjeff (Rezistor) včera
nastavil, aby nezaspal na dnešní směnu. Bylo to ráno jako každé jiné. Po snídani si vzal svoji oblíbenou
uniformu a odešel směrem k vozovně. Tam ho čekalo milé překvapení. Dnes pojede svou oblíbenou linku
25 se svým oblíbeným vozem KT8D5. Když vyjížděl z vozovny, byla ještě tma. Zastávky byly prázdné, a
tak se dostal na konečnou ještě s předstihem. Nemusel volat na dispečink, že si musí nutně odskočit a
tak, po návratu do již příjemně vytopené tramvaje si ještě stihl přečíst článek ze včerejších novin.
Začetl se natolik, že přeslechl paní Hazdrovou, jak mu připomíná odjezd za jednu minutu. Vyrušil ho až
kolega přijíždějící za ním. Naštěstí doprava byla ráno klidná a zpoždění skoro dvě minuty s přehledem
dohnal ještě do dalšího kontrolního bodu. První kolo uběhlo velmi rychle a stejně tak
druhé. Třetí kolo už ho doprovázelo mnoho dětí cestujících do školy. Doprava houstla. Jen tak tak
proklouzával skrz křižovatky. Preference dnes byla na jeho straně. Zastavil se jen na Hradčanské.
To už si všiml, že dnešní doprava je divočejší než obvykle. Fronty na červenou se táhnou přes všechny
pruhy, a i jeho zpoždění náhle začalo nabírat na minutách. Na konečnou přijel již s takovým zpožděním,
že nemohl mít ani pauzu. Další výjezd byl prostě horor. Automatické hlášení nefungovalo. Čím dál víc
výhybek se mu nestavělo správně. Už ho nebavilo pořád chodit ven s „tágem“ a rvát se s výhybkami, ale
co měl dělat? Na další pauze zašel za kolegou a zeptal se, jestli neví, co se dnes děje. „U mě je všechno
v pohodě, zkus si zavolat o výměnu vozu“ odpověděl kolega. Willyjeff (Rezistor) z toho nebyl nadšený, a
tak si řekl, že to ještě jedno kolo zkusí. Za tři minuty už nabíral cestující a vše se zdálo být v pořádku. Na
další zastávce ho vyrušilo klepání na dveře kabiny. „Pane, jedete na Hradčanskou?“ zeptal se cestující.
„Ano“ odpověděl Willyjeff (Rezistor) a pomyslel si, proč se ho ptá na takovou věc, to se nemůže podívat do
jízdního řádu, nebo na panely? Další otázka ho překvapila ještě víc: „vy jste pětadvacítka“? „Chlape,
podívejte se zvenčí. Co tam vidíte?!“ odpověděl Willyjeff (Rezistor) trochu naštvaně. „No právě, že nic
pane řidič“ řekl cestující a s uraženým pohledem pokračoval do vozu. Willyjeff (Rezistor) se tedy šel
podívat sám. Nic. Všechny panely byly prázdné. Apex pracoval správně, ale i tak ho zkusil restartovat.
Zabralo to dost času a už si nemohl dovolit další zpoždění, a tak jel dál. Byl tak fascinován všelijakými
symboly, zobrazujícími se na displeji, že si nevšiml značky, kterou někdo umístil do kolejí. Zastavil na
centimetry od načky, div nezničil brzdy. Když šel značku odsunout, podíval se na panely, které mezitím
naskočily a ukazovali linku i směr. Ale vzhůru nohama. Willyjeff (Rezistor) už nevěřil svým očím a šel si
pro mobil, aby si to vyfotil. Ale než se vrátil, linka i směr byly pryč. To byla poslední kapka. Usedl do
kabiny, popadl vysílačku a zavolal na dispečink. Ticho. Zavolal znovu. Na druhé straně jen zašumělo. „Ti
blázni se tam zase jen točí na židlích a flákají se“ pomyslel si a rozjel se k další zastávce. Už se blížil ke
sloupku tak stiskl tlačítko pro vyhlášení zastávky. Náhle se celý systém vypl. Nereagoval na nic. Willyjeff
(Rezistor) se nemohl ani přihlásit svojí kartou. Prostě nic nešlo. Šel tedy říct cestujícím, že zde jízdu končí
z důvodu poruchy.

H l e d á s e D O R I S
Chtěl se poradit s kolegou, ale ať se rozhlížel jak chtěl, nikde žádná tramvaj. Ani ta, co ho už několikrát
dojela. Willyjeff (Rezistor) už úplně zoufalý zkusil ještě zavolat z mobilu dispečerovi. Bohužel už neměl
kredit a z nějakého důvodu se nedovolal na žádné číslo, které zkoušel. Ze zoufalství se rozhodl, že si
dojede na dispečink osobně a zjistí, co se děje. Celou cestu opakovaně zkoušel zapnout apex, ale bez
odezvy. Cesta na IP Pavlovu byla tou nejdelší, kterou kdy zažil. S nefunkčním hlásičem si nemohl
stavět cestu a ani křižovatky mu volno nechtěli jen tak poskytnout. Už byl skoro v centru a zatím nepotkal
ani jednu tramvaj. Teprve na Vltavské proti němu vysvitla světla protijedoucího vlaku. Willyjeff (Rezistor)
rychle vyskočil z kabiny a mával na kolegu, aby mu zastavil. Jako zázrakem protijedoucí tramvaj zastavila.
Řidič rychle vylezl ven, otřel jakýmsi pochybným hadříkem čelní sklo a hbitě naskočil zpět do kabiny a jel
dál. Willyjeff (Rezistor) nevěřil vlastním očím. Konečně dorazil na Pavlák. V tu chvíli už ho vůbec nic
nezajímalo. Nechal tramvaj stát na blikačkách uprostřed magistrály a běžel směrem k dispečinku. Dveře
byly zamčené. „to snad není pravda!“ Ze samé zlosti dveře silou vypáčil. Na vrátnici nikdo nebyl. Výtah
nepřijel. Běžel po schodech. V pátém patře si dal chvíli pauzu. Najednou slyšel zvuky dveří. Nějaký p
acovník přišel na chodbu. „Co se děje?! Proč mi nic nefunguje!?“ vyhrkl Willyjeff (Rezistor) na toho
člověka. „Já nevím, o čem mluvíte“ odpověděl pracovník a šel dál. Willyjeff (Rezistor) tedy našel zbytky
energie a vyběhl do posledního patra. Dveře na dispečink tramvají byly otevřené, ale v místnosti byla tma
a nikdo tam nebyl. Na obrazovkách jen problikával text „DORIS ERROR“. Willyjeff (Rezistor) se vrátil ke
svojí tramvaji. Tam už na něj čekalo přes sto naštvaných řidičů, kteří nemohli projet magistrálou. Sedl si
do kabiny a nevěděl, co má dělat. Všiml si kolem projíždějícího autobusu na lince XC. Zkusil se jít zeptat
řidiče, jestli náhodou neví, kde jsou všechny tramvaje a proč nefunguje doris. Řidič autobusu po
vyslechnutí jeho historky o prázdném dispečinku neváhal, a vyndal kameru. „Takže nazdar, natočíme si
krátké videjko tady s kolegou od tramvají“ spustil autobusák. „proboha co to děláte“ ptal se Willyjeff
(Rezistor). „už dlouho video nebylo“ odpověděl autobusák. Willyjeff (Rezistor)ova směna měla
končit za půl hodiny, a on tady ztrácí čas s nějakým praštěným autobusákem. Napadlo ho, že by mu mohli
pomoct ve vozovně. Cestou potkal pár dalších kolegů, ale už se jich nechtěl ptát, aby nevypadal jako
hlupák. Poslední křižovatka před vozovnou. Už se viděl doma v posteli. Z tohohle zážitku se musí pořádně
vyspat. To, co viděl mu vyrazilo dech. Místo vozovny tam byla jen hromada ohořelých sutin. Zeptal
se dělníků, kdy se to stalo. „dneska ráno o půl šestý“ byla odpověď jednoho z nich. Willyjeff (Rezistor) si
vzpomněl, že vyjížděl o pár minut dřív, a to mu zachránilo život. Náhodou se podíval do zpětného zrcátka
a viděl, že i jeho tramvaj je v plamenech. V šoku vyskočil z tramvaje a praštil se o sloup. Náhle se probudil
s hlavou zabořenou v novinách. Po pohledu na apex zjistil, že už má minutu zpoždění a že je šest ráno.
„Takže to byl sen“ pomyslel si. Pak ho ale neuvěřitelně vylekalo klepání na kabinu a za dveřmi stál
autobus 1195 se slovy: „tak co, našel jsi doris?“

V l k o b e c n ý
Vlci jsou s Rejdařem spojeni zejména ve spojitosti s novými
vlaky RailWolf. Co vše ovšem víte o těch živých? Měli by se
chránit, nebo to jsou jen přemnožení predátoři?
Měli bychom se učit od jejich postavení ve smečkách?
Vlk obecný (Canis lupus)
je velká psovitá šelma.
Postupná domestikace toh
oto druhu vedla k vydělení
poddruhu Canis lupus
familiaris – psa domácího.
Původně byl rozšířen po
celé severní polokouli,
nyní je jeho výskyt
omezen – jeho počty
radikálně poklesly a na
mnoha místech byl
vyhuben. Přesto je podle
seznamu IUCN veden
jako málo dotčený.
V Česku byl ve 20. století
téměř vyhuben, nicméně
ve druhém desetiletí 21.
století začaly jeho stavy
narůstat.Vlci dosahují
hmotnosti 16 až 80 kg. Žijí
ve smečkách tvořených
obvykle vedoucím
rodičovským (alfa) párem a
několika jejich potomky.
Živí se různorodou kořistí
od hmyzu až
po bizony a pižmoně,
nejběžnější potravou bývají
středně velcí kopytníci.
Jejich nepřáteli jsou kromě
člověka
aké tygři a medvědi.M
ají prominentní
postavení v lidské
mytologii a kultuře,
existuje o nich
množství pohádek,
knih, filmů a ság. Lidé
vlky od dávných dob
zabíjeli, neboť je
považovali za škůdce
a báli se jich.

v l c i v Č e s k u
Vlk obecný je
v Česku chráněným
druhem. Vlci žili na území
Česka v hojném počtu do
konce 17. století, poté
jejich stav klesal kvůli
lovu, až byli na přelomu
19. a 20. století zcela
vyhubeni. Poslední vlk na
Šumavě byl zastřelen 2.
prosince 1874.
Posledního vlka v
Beskydech zastřelil 5.
března 1914 František Jež
(na místě se nachází
pamětní kámen. První
potvrzené údaje o návratu
vlků na území Česka
pocházejí z roku 1994.
Několik
jedinců
obývá Beskydy, kam přišli
ze Slovenska. Jsou velmi
ohroženi nelegálním
odstřelem. Na stav vlků v
ČR má také zásadní vliv
odstřel vlka na Slovensku,
který je v období od 1.
listopadu do 15. ledna
legální. Odhaduje se že k
roku 2000 bylo v
Beskydech a okolí 15-18
jedinců, do roku 2010 se
však počet snížil na 10
jedinců. K roku 2013
byla odhadnuta
přítomnost pouze tří
vlků. Ojediněle se vlci
vyskytují
také
v Rychlebských
horách, Jeseníkách, Krk
onoších
a
na Šluknovsku,
pozorování osamělých
jedinců bylo hlášeno i
na Šumavě.V dubnu
2014 byla zveřejněna
zpráva, že na území
národní přírodní
rezervace Břehyně -
Pecopala byl fotopastí
zachycen jedinec vlka
obecného
pravděpodobně
pocházející z německopolské
populace. V září
téhož roku vydala AOPK
ČR sérii fotografií
mláděte vlka pořízenou
na území CHKO
Kokořínsko – Máchův
kraj, což dokládá
opětovné rozmnožování
vlka obecného na území
Česka. V roce 2014 se
smečka rozrostla o tři
mláďata (dohromady
pět vlků ve smečce).
Koncem dalšího roku
se pak stav populace
vlků u Máchova jezera
dle ochránců zvýšil o
další dvě mláďata
(dohromady sedm vlků
ve
smečce).
Z genetického výzkumu
stop vlků se zjistilo, že
tato populace vlka
přišla
z
východoněmeckopolské
populace. Na
podzim 2015 byl s
největší
pravděpodobností
nalezen trus a stopy
vlka obecného také
na Broumovsku. Fotopa
sti umístěné v této části
republiky však žádné
zřetelné snímky této
šelmy nepořídily. Avšak
bezpečně se ví, že se
od roku 2016 vlk
obecný na Broumovsku
pohybuje, a také, že se
tam rozmnožuje.

VIP Out-Klub
Karta plná výhod!
Karta pro členy
našeho VIP klubu.
Opravňuje k
přednostním
vstupům na atrakce
na lodi, vstup do
VIP salonku s
možností SPA
servisu a případné
slevy na konzumaci
ve vlaku i na lodi a
mnoho dalších
výhod...
DĚKUJEME, ŽE CESTUJETE S NÁMI!
Časopis vám přináší redakce společnosti
ČD Rejdař
- transkontinentálního dopravce
Vydání PROSINEC 2019