11.06.2020 Views

TZB CZ 01/2020

  • No tags were found...

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Technická zařízení budov<br />

číslo 1/<strong>2020</strong> :: ročník XIV. :: 69 Kč<br />

www.casopistzb.cz<br />

Smart systémy<br />

Můj chytrý dům, můj<br />

bezpečný hrad<br />

Vytápění, chlazení, klimatizace<br />

Úspory při rekonstrukci kotelen<br />

Zdravotnětechnická<br />

zařízení a instalace<br />

Pitná voda jako samozřejmost<br />

Speciál: Chytré domácnosti


JEDNOTKA ODSÁVÁNÍ ZÁPACHU GEBERIT DUOFRESH<br />

SPOJENÍ<br />

TECHNOLOGIE<br />

A DESIGNU<br />

Jednotka odsávání zápachu Geberit DuoFresh spojuje know-how ukryté ve stěně<br />

s promyšleným designem před stěnou. Jednotka se jednoduše instaluje pod<br />

stávající tlačítko splachování. Geberit DuoFresh přináší vašim zákazníkům čistý<br />

vzduch a vám možnost nabídnout profesionální řešení.<br />

www.geberit.cz/duofresh


editorial<br />

Do nové dekády chytře a šetrně!<br />

Vítejte v roce <strong>2020</strong> a u nového čísla časopisu <strong>TZB</strong>. Osobně musím říct, že na můj vkus<br />

nová dekáda začíná vcelku zostra. Nejprve jsme byli svědky dozvuků obřích australských<br />

požárů následovaných povodněmi, které uvrhly řadu tamějších endemitických<br />

živočichů téměř na pokraj vyhynutí. Poté se provalil problém koronaviru v Číně a pak se<br />

Evropou prohnal orkán Ciara/Sabine následovaný bouří Victoria/Dennis. A to ještě ani<br />

nejsou první dva měsíce roku u konce!<br />

Je samozřejmě jasné, že se jedná o události, kterým nemáme moc šanci zabránit či je<br />

nějak více ovlivnit, zvláště pokud se jedná o počasí, ale rozhodně bychom si měli<br />

uvědomit, že je kolem nás i řada věcí, které přímo ovlivnit můžeme. Každý z nás.<br />

Takovými jsou například způsob našeho života a bydlení.<br />

I když nejsme velkými řečníky, nepotrpíme si na velká gesta a veřejná vystoupení či<br />

podpisy petic za lepší zítřek, můžeme alespoň žít šetrně a udržitelně. Můžeme šetřit<br />

vodou, plynem, energiemi, vypěstovat si v truhlíku na okně vlastní ředkvičky a hrášek<br />

nebo vybavit svou novou či rekonstruovanou domácnost od ložnice a kuchyně až po<br />

koupelnu technickými zařízeními, která jsou sama o sobě šetrná či schopná svůj šetrný<br />

provoz hlídat. A rovněž můžeme všechna tato chytrá zařízení v zájmu úspor a šetrnosti<br />

sloučit pod jedno ovládání a nastavit jejich vzájemnou komunikaci a synchronizaci.<br />

Domy, které se samy vyvětrají, zavřou okna před deštěm, stáhnou za slunných dní<br />

rolety, zatopí před naším příchodem domů a ještě nám uvaří kávu, už nejsou fikcí, ale<br />

pozvolna se rozšiřující realitou. Více o ní si můžete přečíst v naší nové rubrice „Smart<br />

systémy“.<br />

Příjemné čtení.<br />

Eliška Hřebenářová<br />

redaktorka<br />

www.tzb-haustechnik.cz 1/<strong>2020</strong> | <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 1


obsah<br />

18<br />

V českých podmínkách odborníci především u rodinných domů doporučují směrem<br />

k co největším úsporám vzájemné provázání jednotlivých prvků. Synchronizací<br />

stínění s povětrnostními čidly, systémem vytápění, chytrým termostatem<br />

a pohybových čidel lze dosáhnout maximální úrovně automatizace a komfortu<br />

domácnosti.<br />

34<br />

Jaké základní principy a úvahy by měl inženýr/architekt/projektant při volbě zdroje<br />

vytápění a chlazení zvážit, a to zejména s ohledem na legislativní požadavky na<br />

energetickou hospodárnost nově projektovaných staveb?<br />

<strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 1/<strong>2020</strong><br />

Odborný recenzovaný časopis z oblasti <strong>TZB</strong> a techniky prostředí<br />

Ročník: XIV.<br />

Vyšlo: 28. 2. <strong>2020</strong><br />

Cena: 69 Kč<br />

Roční předplatné: 236 Kč<br />

Vydává: Jaga Media, s. r. o.<br />

Pražská 18, 102 00 Praha 10<br />

tzb.haustechnik@jagamedia.cz<br />

Vedoucí redakce<br />

Ing. Eliška Hřebenářová, tel.: 777 284 678<br />

eliska.hrebenarova@jagamedia.cz<br />

Odborná spolupráce:<br />

Martin Malý, MSc, DBA, MRICS; Ing. arch. Ondřej Tomšů;<br />

JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura; Ing. Pavel Dědina;<br />

Martin Šimko; Michal Krajčík; Michal Masaryk; Peter Mlynár;<br />

Ing. Jan Eisner; Pavel Rybka; doc. Ing. Jana Peráčková, PhD.<br />

Inzerce<br />

Jaga Media, s. r. o., tel.: 267 219 346<br />

Vladimír Brutovský, tel.: 777 284 680<br />

vladimir.brutovsky@jagamedia.cz<br />

Markéta Šimoníčková, tel.: 775 284 686<br />

marketa.simonickova@jagamedia.cz<br />

Miroslava Valtová, tel.: 775 284 685<br />

miroslava.valtova@jagamedia.cz<br />

Věra Valterová, tel.: 777 284 681<br />

vera.valterova@jagamedia.cz<br />

Produkce<br />

Adéla Bartíková<br />

adela.bartikova@jagamedia.cz<br />

Grafická úprava, DTP<br />

Tibor Jantoška<br />

Jazyková úprava<br />

Daniela Rabeková<br />

Tisk<br />

Neografia, a. s.<br />

Předplatné<br />

A. L. L. production, s. r. o.<br />

P. O. BOX 732, 111 21 Praha 1<br />

e-mail: tzbhaustechnik@predplatne.cz<br />

tel.: 840 30 60 90, fax: 234 092 813<br />

www.predplatne.cz<br />

Registrace<br />

MK ČR E 18488, ISSN 1803 4802<br />

Informační povinnost<br />

Tímto informujeme subjekt údajů o právech vyplývajících<br />

ze zákona č. 1<strong>01</strong>/2000 Sb., o ochraně osobních údajů,<br />

tj. zejména o tom, že poskytnutí osobních údajů společnosti<br />

Jaga Media, s. r. o., se sídlem Pražská 18, Praha 10 je<br />

dobrovolné, že subjekt údajů má právo k jejich přístupu,<br />

dále má právo v případě porušení svých práv obrátit<br />

se na Úřad pro ochranu osobních údajů a požadovat<br />

odpovídající nápravu, kterou je např. zdržení se takového<br />

jednání správcem, provedení opravy, zablokování, likvidace<br />

osobních údajů, zaplacení peněžité náhrady, jakož i využití<br />

dalších práv vyplývajících z § 11 a 21 tohoto zákona. Všechna<br />

práva k uveřejněným dílům jsou vyhrazena. Kopírování,<br />

znovupublikování nebo rozšiřování kterékoli části časopisu se<br />

povoluje výhradně se souhlasem vydavatele. Články nemusejí<br />

vyjadřovat stanovisko redakce. Vydavatelství nenese právní<br />

odpovědnost za obsah inzerce a advertorialů.<br />

Foto na titulní straně<br />

isifa/Shutterstock<br />

© Jaga Media, s. r. o.<br />

52<br />

Když mluvíme o zdraví a výživě, obvykle se zajímáme o cenné vitamíny a minerální látky nebo naopak o škodlivé tuky<br />

a sacharidy. Nejdůležitější potravinou – potravinou číslo jedna – však vždy byla a je pitná voda. V našich zeměpisných<br />

šířkách máme to štěstí, že s množstvím a kvalitou pitné vody dosud nejsou závažné problémy, ovšem důraz je třeba dát<br />

právě na slovo dosud.<br />

4 Novinky<br />

Realizace<br />

10 ESM – Yzamer: Přichází do praxe vytápění<br />

IV. generace?<br />

Vnitřní prostředí<br />

14 Isover: Akustické a požárně odolné střechy<br />

na perforovaném TR plechu<br />

15 Kolektiv firem: Syndromem nezdravých<br />

budov trpí v Česku dva ze tří lidí. Kde hledat<br />

vinu?<br />

16 Korado: Bolesti hlavy i poruchy<br />

soustředění – nevětrané místnosti ohrožují<br />

zdraví<br />

Smart systémy<br />

18 Lomax: Syndromem nezdravých budov<br />

trpí v Česku dva ze tří lidí. Kde hledat<br />

vinu?<br />

20 Hager: Chytrý dům jako váš pomocník<br />

v každodenním životě<br />

21 Netatmo: Vytápění chytře: uživatelé<br />

inteligentních řešení vytápění ušetří na<br />

energiích<br />

22 Somfy: Můj chytrý dům, můj bezpečný<br />

hrad<br />

Trvalá udržitelnost<br />

24 M. Malý; O. Tomšů: BIM: Posun do vyšších<br />

dimenzí jako cesta k efektivnějšímu<br />

stavebnictví<br />

26 P. Měchura: Voda jako palivo?<br />

Vytápění, chlazení, klimatizace<br />

32 A – Invent: Decentrální větrací systémy<br />

34 P. Dědina: Tepelná čerpadla země-voda jako<br />

standardní projektové řešení<br />

38 M. Šimko, M. Krajčík, M. Masaryk, P. Mlynár:<br />

Chlazení budov sálavými stěnovými systémy<br />

v kombinaci se solárním ejektorovým<br />

chlazením, část I.<br />

42 J. Eisner: Úspory při rekonstrukci kotelen<br />

44 Testo: Komplexní diagnostika<br />

vzduchotechnických a klimatizačních zařízení<br />

v budovách<br />

Zdravotnětechnická zařízení a instalace<br />

48 Viega: Pitná voda jako samozřejmost<br />

50 P. Rybka: Elektronika v koupelně nebo na<br />

toaletě<br />

52 J. Peráčková: Pitná voda v budovách – jak<br />

udržet její kvalitu?<br />

2 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


Fühl Dich wohl. Kermi.<br />

Ideální partner<br />

pro tepelnou pohodu.<br />

S Kermi naleznete kompletní program pro přenos tepla s maximální<br />

energetickou účinností - od deskových, designových a koupelnových<br />

radiátorů, až po konvektory, otopné stěny, plošné vytápění a chlazení.<br />

Kermi desková otopná tělesa přesvědčí vysokým tepelným výkonem<br />

a krátkou dobou ohřevu, díky patentované energeticky úsporné<br />

technologii x2.<br />

Více informací o kompletním programu Kermi na www.kermi.cz.<br />

Vaše výhody s Kermi:<br />

W vše od jednoho dodavatele<br />

W ideální pro novostavby a rekonstrukce<br />

W široké spektrum barev a stavebních rozměrů<br />

W možnosti speciálního a atypického provedení<br />

W k dostání různé sady upevnění, doplňková příslušenství a komponenty<br />

W maximální funkčnost v kombinaci s atraktivním vzhledem<br />

W bezproblémová výměna starých otopných těles bez jakýchkoli<br />

náročných zednických a malířských prací<br />

W 5letá záruka<br />

Navštivte nás na veletrhu<br />

Aquatherm!<br />

hala 4 / stánek č.424<br />

03.03. - 06.03.<strong>2020</strong><br />

x-net Plošné vytápění<br />

a chlazení<br />

therm-x2 Desková<br />

otopná tělesa<br />

Designové a koupelnové<br />

radiátory


novinky<br />

Inteligentní termostatické hlavice detekují otevřená okna<br />

Inteligentní termostatické hlavice Netatmo<br />

jsou nyní vybaveny funkcí Detekování otevřeného<br />

okna umožňující vypnout vytápění<br />

místnosti při otevření okna, čímž šetří spotřebu<br />

energie. Detekování otevřeného okna<br />

je nyní dostupné pro balíček Starter Pack –<br />

Inteligentní termostatické hlavice a Přídavné<br />

termostatické hlavice. Automatická<br />

a bezplatná aktualizace softwaru je připravena<br />

pro všechny Inteligentní termostatické<br />

hlavice, včetně hlavic již prodaných.<br />

Jak to funguje?<br />

Jakmile se otevře okno, snímače na Inteligentní<br />

termostatické hlavici zaznamenají<br />

prudké snížení teploty. Vytápění se tak automaticky<br />

vypne, aby se ušetřila energie.<br />

Na termostatické hlavici a v aplikaci Energy<br />

se zobrazí piktogram, který informuje uživatele.<br />

Inteligentní termostatické hlavice vytápění<br />

místnosti opět spustí, jakmile zaznamenají<br />

zavření okna nebo pokud je okno otevřeno<br />

déle než 30 minut.<br />

Pokud si to uživatel přeje, může ručním<br />

příkazem vytápění radiátorů jednorázově<br />

zachovat i při otevřeném okně. V aplikaci<br />

Energy stačí kliknout na tlačítko „Pokračovat<br />

ve vytápění“, čímž se zabrání jeho vypnutí.<br />

Uživatel má také možnost tuto funkci<br />

v aplikaci zcela deaktivovat, čímž radiátory<br />

budou pokračovat ve vytápění i při otevřeném<br />

okně.<br />

Zdroj: Netatmo<br />

Potrubní izolační pouzdro ze skelné vlny vhodné pro rozvody<br />

chladu<br />

Novinkou letošního jara jsou izolační pouzdra<br />

ISOVER HygroWick®, která umožňují provádět<br />

izolace potrubí studené vody, chladu či<br />

duálních rozvodů v rozmezí teplot 0 až<br />

250 °C. Pouzdra jsou vhodná zejména pro<br />

chladicí rozvody vedené v chráněné únikové<br />

cestě, tedy při požadavku na nehořlavý izolační<br />

materiál.<br />

Izolační pouzdro má tvar dutého podélně děleného<br />

válce vyrobeného z jednoho segmentu.<br />

Výrobek je z vnitřní strany opatřen nehořlavou<br />

kapilárně vodivou tkaninou pro zajištění funkčnosti<br />

při izolování rozvodů pod teplotou rosného<br />

bodu a z vnější strany je opatřen polepem<br />

hliníkovou fólií. Podélné spoje se přelepují systémovou<br />

perforovanou hliníkovou páskou pro<br />

dokonalé uzavření pouzdra.<br />

Tloušťka izolace musí být minimálně taková,<br />

aby povrchová teplota opláštění byla vyšší než<br />

teplota rosného bodu. Výrobek lze snadno řezat<br />

ostrým nožem. Při instalaci není vyžadováno<br />

lepení spojů lepidlem a výrobek lze aplikovat na<br />

potrubí v provozu, což je mezi chladovými izolacemi<br />

unikátní jev. S ohledem na šetrnost k prostředí<br />

je produkt vyroben z minimálně 70 %<br />

z recyklovaného skla.<br />

Zdroj: ISOVER<br />

OmniAssure Touch: Honeywell rozšiřuje nabídku čteček<br />

Honeywell rozšiřuje produktovou řadu přístupových<br />

čteček OmniAssure uvedením<br />

řešení pro řízení přístupu OmniAssure<br />

Touch. OmniAssure Touch chrání před útoky<br />

klonováním a opakováním pověření pomocí<br />

technologie zcela kompatibilní s protokolem<br />

OSDP Secure Channel Protocol (SCP)<br />

a nejnovějšími šifrovacími standardy DESFire<br />

EV2; čtečky vymazávají data šifrování<br />

a certifikátů při detekování manipulace s zařízením;<br />

jsou dostupné ve všech formátech<br />

s kapacitní dotykovou klávesnicí pro dvoufaktorové<br />

ověření. Zároveň nabízí bezproblémové,<br />

uživatelsky přívětivé mobilní pověřovací<br />

funkce bez nutnosti přikládat ke<br />

čtečce telefon; snadnou migraci ze starší<br />

technologie na chytré a mobilní technologie;<br />

a také možnost konfigurovat nastavení<br />

čtečky v terénu prostřednictvím mobilní aplikace.<br />

V neposlední řadě šetří čas nasazením<br />

mobilních pověřovacích údajů přímo<br />

prostřednictvím integrovaných bezpečnostních<br />

sad Honeywell WIN-PAK, WINMAG<br />

a Pro-Watch, odvolává mobilní pověření<br />

v reálném čase a proměňuje způsob, jakým<br />

lidé interagují s budovou pomocí aplikace<br />

Honeywell Vector Occupant.<br />

OmniAssure Touch se dokonale hodí pro<br />

podniková a kritická infrastrukturní prostředí<br />

v celé řadě odvětví, jako jsou průmysl,<br />

bezpečnost, vzdělávání, farmacie, utility<br />

a finance.<br />

Zdroj: Honeywell<br />

4 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


novinky<br />

Zone: rychlý, tenký<br />

a moderní radiátor<br />

S koupelnovým radiátorem, který je svým designem<br />

vhodný nejen do koupelny, přichází na<br />

trh firma PMH. Radiátor ZONE disponuje plochou<br />

konstrukcí (tzv. slim designem), což<br />

v kombinaci s nízkým obsahem vody potřebným<br />

k jeho naplnění znamená velmi rychlé<br />

nahřátí tělesa, a tedy i rychlý nástup zahřívání<br />

chladných prostor.<br />

Radiátor je k dispozici ve dvou velikostech<br />

450 x 1170 mm (výkon 536 W) či 450 x<br />

1570 mm (výkon 725 W) a lze jej napojit pouze<br />

na centrální vytápění připojením na střed<br />

(50 mm).<br />

Těleso je dodáváno v sedmi matných barevných<br />

provedeních se strukturálním povrchem.<br />

Součástí dodávky jsou dva libovolně<br />

instalovatelné držáky ručníků.<br />

Zdroj: PMH<br />

Toshiba Carrier zakládá dceřinou společnost v Evropě<br />

Evropa zaznamenala v posledních třech<br />

letech (2<strong>01</strong>6 – 2<strong>01</strong>8) zdravý růst HVAC se<br />

složenou roční mírou růstu vyšší než 6 %<br />

a očekává se, že i nadále se bude těšit stabilnímu<br />

růstu na základě požadavků na<br />

energeticky úsporné výrobky HVAC v rámci<br />

řešení problémů životního prostředí a legislativy.<br />

Evropa je také svědkem nedávného<br />

nárůstu prodeje zařízení pro vytápění a dodávku<br />

teplé vody pomocí tepelných čerpadel<br />

nebo zařízení vzduch-voda jako alternativy<br />

k zařízením využívajícím plyn či<br />

obvyklým kotlům.<br />

Společnost Toshiba Carrier Corporation<br />

oznámila založení nové výrobní dceřiné společnosti<br />

ve středozápadním Polsku ve městě<br />

Hnězdno. Rozhodujícími faktory pro společnost<br />

Toshiba Carrier je kvalitní pracovní síla<br />

v Polsku, blízkost západoevropským národům<br />

a atraktivní investiční pobídky. Nové<br />

výrobní zařízení umožní společnosti Toshiba<br />

Carrier zkrátit dodací lhůtu produktu o jednu<br />

třetinu, snížit náklady na produkt a posílit<br />

nabídku produktů tak, aby vyhovovala konkrétním<br />

potřebám v Evropě.<br />

Zdroj: Toshiba<br />

Profesionální měřicí přístroje pro<br />

efektivní kontrolu technického<br />

zařízení budov<br />

Firma TESTO srdečně zve všechny čtenáře na návštěvu 23. ročníku mezinárodního<br />

odborného veletrhu AQUATHERM Praha <strong>2020</strong>, který proběhne<br />

v termínu od 3. do 6. 3. <strong>2020</strong> v PVA Praha-Letňany. Stánek firmy<br />

bude k nalezení v hale 3 pod číslem 333.<br />

Pro všechny zájemce bude na stánku TESTO připraven program a spousta<br />

zajímavých nabídek, ze kterých lze zdůraznit praktický analyzátor spalin<br />

testo 300 s největším dotykovým displejem na světě, akční nabídku termokamer<br />

testo 868 a testo 872, přístroje pro intuitivní měření klimatických<br />

veličin testo 400, který kombinuje mnohostrannost s maximálním<br />

komfortem obsluhy, chytrých sond, přístrojů pro měření elektrických<br />

veličin či monitorovacího systému testo 160 IAQ pro sledování teploty,<br />

vlhkosti, atmosférického tlaku a koncentrace CO 2<br />

.<br />

Vybrané produkty firmy budou na Aquathermu nabízeny v cenově<br />

atraktivních sadách či v akční nabídce.<br />

Těšíme se na Vás!<br />

Zdroj: Testo<br />

www.tzb-haustechnik.cz<br />

1/<strong>2020</strong> | <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 5


novinky<br />

Milán ve znamení <strong>TZB</strong><br />

Ve druhé polovině března letošního roku,<br />

konkrétně od úterý 17. do pátku 20., se<br />

uskuteční veletrh Mostra Convegno Expocomfort.<br />

MCE se mimo jiné ponese v duchu<br />

čtyř hlavních témat – vnitřního prostředí, řešení<br />

pro všechny typy využití vody, technologií<br />

pro závody a továrny a chytrých systémů.<br />

Co bude k vidění v rámci jednotlivých bloků?<br />

Vnitřní klima budov<br />

Celé spektrum technologií od vytápění přes<br />

klimatizace až po mražení – všechny navrženy<br />

tak, aby vytvářely ty nejlepší podmínky<br />

pro komfort při řízení všech faktorů souvisejících<br />

se zdravím a wellness. Veškeré systémy<br />

jsou vyspělé, energeticky účinné a integrované,<br />

se silnou obnovitelnou složkou,<br />

která zaručuje příjemné i produktivní, ale<br />

také bezpečné a udržitelné prostředí a zároveň<br />

poskytuje řadu řešení, která splňují<br />

nejnovější potřeby návrhu, instalace a správy<br />

zařízení.<br />

Zařízení koupelen a instalace<br />

Flexibilní výrobu v nejvyšší kvalitě, zajišťující<br />

nejlepší využití vodního zdroje z hlediska<br />

úspory a hygieny, jakož i mnohem delší životnost<br />

a efektivitu výroben. Ke slovu přijde<br />

i estetická a technická stránka věci, inovativní<br />

materiály a řešení personalizovaná<br />

s ohledem na použitelnost, jednoduchost<br />

a spolehlivost při implementaci.<br />

Technologie pro závody<br />

Nejkompletnější a nejpokročilejší řada<br />

komponentů pro jakýkoli druh závodu, výrobny<br />

či továrny, od nejjednodušších po<br />

nejsložitější, které jsou schopny řešit konkrétní<br />

situace a garantovat nejlepší výkony<br />

v každém kontextu v čase.<br />

Chytré systémy<br />

Řídicí a měřicí zařízení, efektivní řízení zdrojů<br />

a energie představují ideální doplněk<br />

k technologiím HVAC pro zaručené a bezpečné<br />

pohodlí, efektivní snížení spotřeby<br />

a vědomou ochranu životního prostředí.<br />

Zdroj: mcexpocomfort.it<br />

Radiátor Zehnder Kazeane: designový<br />

a praktický originál nově v provedení chrom<br />

Firma Zehnder nedávno uvedla na trh novinku,<br />

Zehdner Kazeane v provedení chrom,<br />

který rozzáří každou koupelnu. Designový<br />

radiátor, oceněný prestižní cenou Red Dot<br />

Award, kombinuje funkční a technologické<br />

inovace s kulturním a emocionálním obsahem.<br />

Výrobek již na první pohled zaujme<br />

originálním řešením: trubkami, které se jako<br />

ocelová stuha „vinou“ kolem zaoblených<br />

svislých trubek s obdélníkovým průřezem.<br />

Toto řešení je optimální nejen pro šíření tepla,<br />

ale poskytuje i velkorysý prostor pro pověšení<br />

mokrých ručníků, doslova pro celou<br />

rodinu.<br />

Tento typ radiátoru je k dispozici v téměř padesáti<br />

barevných odstínech a nově v provedení<br />

chrom. Je vhodný pro teplovodní, kombinované<br />

i čistě elektrické vytápění. Kazeane<br />

navíc díky neotřelému modernímu designu<br />

lze využít v prakticky kterékoli místnosti.<br />

Zdroj: Zehnder<br />

REHAU technologie zlepšuje vnitřní prostředí objektů<br />

Velkým tématem v hlavách projektantů je<br />

zdravé bydlení a nízká energetická náročnost<br />

bydlení. Zejména u nízkoenergetických<br />

a pasivních domů se čím dál více prosazuje<br />

kontrolované větrání, jež má zabezpečit<br />

zdravé vnitřní prostředí v interiéru. Společnost<br />

REHAU, která se problematice energetických<br />

úspor věnuje ve všech svých komoditách,<br />

nabízí vylepšení řízeného větrání<br />

s pomocí jednoduché, ale velmi účinné<br />

technologie zemního tepelného výměníku<br />

AWADUKT THERMO.<br />

REHAU AWADUKT THERMO je zařízení, které<br />

využívá schopnosti akumulovat energii<br />

země a předávat ji nasávanému venkovnímu<br />

vzduchu, který následně proudí a je<br />

rozváděn speciálním potrubím do objektu.<br />

Pokud je venku zima, pak jej teplo ze země<br />

předehřívá, a pokud je venku horko, naopak<br />

jej ochladí. Čistotu vzduchu zajistí jednak<br />

vstupní hrubý a jemný filtr pylový, a jednak<br />

speciální potrubí REHAU z polypropylenu<br />

opatřeného antimikrobiální úpravou vnitřního<br />

povrchu (s příměsí stříbra). Dovnitř objektu<br />

se tak dostane předpřipravený, navíc<br />

hygienicky čistý a čerstvý vzduch.<br />

Systém zemního tepelného výměníku<br />

REHAU AWADUKT THERMO má své nesporné<br />

výhody v podobě čistého vzduchu, proto<br />

je velmi vhodný pro alergiky a astmatiky, ale<br />

i ve formě energetických úspor, neboť vylepšuje<br />

energetickou bilanci objektu a šetří<br />

náklady na vytápění.<br />

Zdroj: Rehau<br />

6 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


novinky<br />

Hannover Messe:<br />

Co přinese veletrh v roce <strong>2020</strong>?<br />

Vedoucí světový průmyslový veletrh Hannover Messe se koná 20. – 24. dubna <strong>2020</strong> v Hannoveru. Partnerskou<br />

zemí veletrhu je letos Indonésie. Na co se například můžeme těšit?<br />

neutrální výroba spíše fikce? Digitální éra vyvolává<br />

mnoho podobných otázek.<br />

Na veletrhu Hannover Messe bude od roku<br />

<strong>2020</strong> vytvořena nová platforma Transformation<br />

Stage, v jejímž rámci se budou zástupci<br />

z průmyslu, ekonomiky, politiky a společnosti<br />

zabývat globálními dopady digitálního věku.<br />

Otevřená, kritická a kontroverzní diskuse<br />

o hlavním tématu veletrhu, jímž je transformace<br />

průmyslu (Industrial Transformation),<br />

bude probíhat na metaúrovni a mezioborově.<br />

Veletrh představí v rámci zastřešujícího tématu<br />

Industrial Transformation všechna aktuální<br />

témata průmyslu, jako jsou Průmysl<br />

4.0, umělá inteligence, 5G nebo smart logistics.<br />

Výstavními oblastmi veletrhu jsou: Future<br />

Hub, Automation, Motion & Drives, Digital<br />

Ecosystems, Energy Solutions, Logistics a Engineered<br />

Parts & Solutions. Program veletrhu<br />

doplní přes osmdesát konferencí a fór.<br />

Lehké stavby<br />

Ve všech průmyslových branžích stoupá význam<br />

inteligentních řešení lehkých staveb. Jejich<br />

výhodou je šetrné využívání zdrojů, energetická<br />

účinnost a optimalizace procesů. Lehké<br />

stavby představují velmi inovativní průřezovou<br />

technologii s významným dopadem na trvale<br />

udržitelné hospodářství a pro průmyslové<br />

branže mají stále větší význam. Samy o sobě<br />

jsou lehké stavby udržitelné, protože obsahují<br />

jen tolik materiálu, kolik je bezpodmínečně<br />

nutné, a jako motor inovací hrají rozhodující<br />

úlohu pro ochranu klimatu a snižování emisí<br />

skleníkových plynů. Jejich obrovský potenciál<br />

úspory zdrojů proto musíme bezpodmínečně<br />

začít využívat. Jedná se o téma, které naprosto<br />

odpovídá současným trendům.<br />

V Hannoveru budou představeny jak materiály,<br />

tak postupy a technologie s přesahem<br />

nad rámec jedné branže. Významné místo<br />

zaujmou také inovativní hybridní řešení lehkých<br />

konstrukcí. Summit lehkých staveb proběhne<br />

na veletrhu Hannover Messe druhý<br />

den veletrhu, 21. dubna odpoledne.<br />

Digitální věk a jeho pro a proti<br />

Rychlým tempem vpřed do roku 2030. Kdo<br />

bude středobodem? Člověk, nebo stroj?<br />

Budou malé obchody s potravinami a předměty<br />

denní potřeby minulostí? Nebude pokračující<br />

změně klimatu stát nic v cestě? Je<br />

v budoucnu opravdu možná koexistence člověka<br />

se strojem? Vytlačí internetový obchod<br />

tradiční kamenné obchody? Je klimaticky<br />

Kobot: flexibilní univerzální nástroj<br />

Spolupráce člověka s robotem je spojením<br />

toho nejlepšího ze dvou rozdílných světů.<br />

Spolupráce se daří, pokud jsou vyloučena<br />

rizika. I když to možná zní paradoxně, při<br />

spolupráci s člověkem nesmí robot vynaložit<br />

maximum své síly a pracovat maximální<br />

rychlostí. Proč? Kvůli bezpečnosti. Při kontaktu<br />

s robotem se člověk nesmí zranit. Výkonnost<br />

kobotů se proto pomocí senzoriky<br />

přesně dimenzuje.<br />

Kromě bezpečnosti tu bude upozorněno<br />

na mnoho výhod, které roboti jako bezprostřední<br />

kolegové s sebou přinášejí do výrobní<br />

haly. Snižuje se zátěž kladená na člověka,<br />

procesové kroky jsou flexibilní a celkově ekonomičtější.<br />

Roboti a koboti představují zvláště<br />

ve spojitosti se strojovým učením (Machine<br />

Learning) a umělou inteligencí velký<br />

potenciál pro flexibilní automatizaci výroby.<br />

Potenciály a bezpečnost při interakci člověk-<br />

-stroj jsou tématem výstavní části Automation,<br />

Motion & Drives.<br />

Vytvořeno z podkladů veletrhu Hannover Messe.<br />

Foto: Hannover Messe<br />

www.tzb-haustechnik.cz<br />

1/<strong>2020</strong> | <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 7


novinky<br />

Plně obsazený Aquatherm: na co se letos těšit?<br />

Letňany se opět připravují na nápor návštěvníků. Od 3. března zde otevírá brány veletrh Aquatherm. 23. ročník<br />

této akce bude trvat čtyři dny, tedy až do 6. března a již nyní lze s jistotou říci, že bude naplněn nejnovějšími<br />

informacemi a výrobky – celých 16 000 m 2 plochy je již plně rozebráno!<br />

Kromě stánků, které návštěvníkům představí výrobky například z oblasti sanitárního vybavení, vytápění,<br />

chlazení, klimatizování či ekologických a trvale udržitelných domácností, bude veletrh provázet i odborný<br />

program. Ten se kromě již zmíněných témat bude věnovat například i fotovoltaice a energiím, nakládání<br />

s dešťovou a užitkovou vodou či v poslední době hodně diskutovaným smart systémům.<br />

Drobné ukázky, co všechno na veletrhu čeká na návštěvníky, si lze přečíst v následujících novinkách či dále na<br />

stránkách časopisu.<br />

Bosch představí nové reverzibilní<br />

tepelné čerpadlo vzduch/voda<br />

Firma Bosch na veletrh přichází<br />

mimo jiné s invertorovým reverzibilním<br />

tepelným čerpadlem vzduch/<br />

voda, které šetří životní prostředí, klima<br />

a především náklady na vytápění.<br />

Tento typ čerpadel odebírá energii<br />

z okolního vzduchu, a to i v době chladného<br />

zimního období. Invertorová čerpadla<br />

přizpůsobují svůj výkon okamžitým<br />

potřebám vytápěného objektu.<br />

Přívlastek reverzibilní znamená, že<br />

v letním období mohou zajistit i chlazení.<br />

Tepelné čerpadlo Bosch Compress<br />

7000i AW, aktuálně novinka na trhu,<br />

disponuje možností řízení prostřednictvím<br />

mobilní aplikace Bosch EasyRemote.<br />

Skládá se z vnitřní a venkovní<br />

jednotky, které jsou hydraulicky<br />

a elektricky propojeny. Jeho provoz je<br />

mimořádně efektivní – COP až 5,3 (na<br />

A7/W35). K dispozici je ve dvou vysoce<br />

účinných výkonových variantách – 7, 9,<br />

13 a 17 kW.<br />

Také vnitřní jednotka je ve dvou provedeních:<br />

v závěsném či stacionárním<br />

(s integrovaným zásobníkem teplé<br />

vody o objemu 190 l). Zde je instalován<br />

řídicí panel regulátoru tepelného<br />

čerpadla, které je řízeno podle venkovní<br />

teploty a řídí spínání elektrického<br />

dotopu pouze v době, kdy je to nezbytně<br />

nutné.<br />

Více o novinkách značky Bosch z oblasti<br />

vytápění se lze dozvědět v hale 4 na<br />

stánku 434.<br />

Zdroj: Bosch<br />

Grohe přináší usnadnění instalace<br />

a regulace zařízení v koupelně<br />

Zahájením výroby nového podomítkového<br />

systému Rapid SLX se továrna Porta<br />

Westfalica firmy Grohe stala vstupní<br />

branou do budoucnosti sanitárních systémů.<br />

Nový podomítkový instalační rám<br />

Rapid SLX, který budou mít zákazníci<br />

možnost vidět na veletrhu Aquatherm,<br />

představuje produkt usnadňující práci<br />

instalatérů nejen dnes, ale i v budoucnu.<br />

Rám je vybaven nejen osvědčeným<br />

rychlomontážním systémem Grohe, ale<br />

také velkým, ergonomickým přístupem<br />

k celému splachovacímu systému<br />

a všem přípojkám. Mimořádně praktickým<br />

prvkem je také integrované řízení<br />

průtoku, které usnadňuje regulaci objemu<br />

a intenzity splachování. Objem<br />

spláchnutí lze nastavit během několika<br />

vteřin bez nutnosti demontovat vypouštěcí<br />

ventil, a to i po dokončení instalace<br />

rámu a obložení koupelny.<br />

Kromě regulátoru průtoku obsahuje<br />

nový rám také dedikované trubky pro<br />

zapojení vodovodní a elektrické přípojky<br />

pro pozdější montáž sprchové toalety.<br />

Univerzální vodovodní přípojka<br />

a integrovaná elektrická zásuvka jsou<br />

snadno dostupné skrze otvor za toaletou.<br />

Provádět rozsáhlé konstrukční zásahy<br />

kvůli maličkostem tak již nebude<br />

zapotřebí.<br />

Více o výrobcích Grohe se lze dozvědět<br />

v hale 5 na stánku 520.<br />

Zdroj: Grohe<br />

8 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


novinky<br />

Flexi watch: Medúza v novém kabátě<br />

Hladinový snímač FLD-48 „Medúza“ od<br />

firmy Dinel není na trhu žádnou novinkou<br />

– již řadu let se těší poměrně velké oblíbenosti.<br />

Po téměř 10 letech jejího prodeje se<br />

tak zdálo jako rozumné rozhodnutí nechat<br />

„Medúzu“ zkrátka plavat. Její místo na hladině<br />

zaplní zcela nový příložný hladinový<br />

snímač FLD-32 „Flexi Watch“.<br />

„Flexi Watch“ slouží k limitnímu snímání<br />

hladiny kapalin v nevodivých nádobách<br />

(přes nevodivou stěnu nádob<br />

či potrubí) a je vhodný i pro umístění<br />

na mírně zakřivené plochy. Snímač je<br />

vybaven vysokofrekvenční technologií,<br />

což umožňuje spolehlivou funkci i v případech<br />

ulpívajícího elektricky vodivého<br />

média. Uchycení je možné pomocí samolepicí<br />

vrstvy nebo speciálních upevňovacích<br />

pásků.<br />

Konfigurace a nastavení přístroje probíhá<br />

pomocí „programovacího“ vodiče nebo<br />

magnetického pera.<br />

Samotný snímač je miniaturní v pružném<br />

pouzdru a disponuje LED indikací stavu.<br />

Více o výrobcích Dinel se lze dozvědět<br />

v hale 2 na stánku 213.<br />

Zdroj: Dinel<br />

Realizace, odborné články,<br />

firemní novinky<br />

ANKETA<br />

Jak máme reagovat na kritiku<br />

Prahy od unesCo?<br />

Má UNESCO pravdu, nebo bychom měli používat<br />

vlastní rozum a vnímat upozornění od organizace<br />

jako plané hrozby?<br />

Více na www.asb-portal.cz.<br />

REKONSTRUKCE<br />

Sváry jsou již minulostí<br />

ZnovuZroZení stavení<br />

v Podkrkonoší<br />

Rekonstruovat nebo postavit nový? Tato otázka je<br />

často klíčovou v příběhu mnoha lidí, kteří plánují<br />

pořízení domu k bydlení či rekreaci.<br />

Více na www.asb-portal.cz.<br />

DESIGN<br />

Odborníci z firmy Chuděj se rozhodli novou<br />

dekádu začít modernějším přístupem ke koupelně<br />

– novinka firmy, odtokový žlab Aquarius,<br />

je vyráběna lisováním, a tedy bez svarů.<br />

To v praxi znamená lepší ochranu koupelny<br />

před nežádoucími průsaky vody. Tato nová<br />

technologie usnadňuje a zároveň posunuje<br />

hranici možnosti snadnějšího pracovního<br />

procesu výroby a montáže.<br />

Těleso žlabu je vyrobeno z nerezové oceli DIN<br />

1.44<strong>01</strong> AISI 316 a je lisováno jako jeden kus.<br />

Otočný plastový sifon D50 s integrovanou<br />

silikonovou membránou a vodní hladinou je<br />

navržen s ohledem na maximální zjednodušení<br />

montáže při připojování potrubí. Hydroizolační<br />

membránová fólie je hermeticky<br />

spojena již ve výrobě.<br />

Montážní ALU lišta (délky 700/800/900 mm)<br />

je součástí žlabu a je možné na ni nalepit jak<br />

obklad typu dlažba či sklo, tak i nerezovou lištu.<br />

Rovnost stávajícího obkladu s obkladem<br />

nalepeným na montážní ALU liště zajistí plastové<br />

stavěcí podpěry, které lze nastavit na<br />

požadovanou výšku.<br />

Více o výrobcích firmy Chuděj se lze dozvědět<br />

v hale 5 na stánku 511.<br />

Zdroj: Chuděj<br />

Dům za zDí<br />

Nový dům má díky použitým materiálům a jednoduché<br />

barevnosti skandinávský nádech, který je<br />

ale na úpatí Jizerských hor zcela na místě.<br />

Více na www.asb-portal.cz.<br />

www.tzb-haustechnik.cz<br />

1/<strong>2020</strong> | <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 9


ealizace<br />

Přichází do praxe vytápění<br />

IV. generace?<br />

Odpovědi jsou patrné z objektu bratislavského Blumentálu.<br />

Existuje způsob, jak spojit až donedávna nespojitelné a nemožné. Důkazem je zdroj tepla a chladu propojený<br />

s centralizovaným zásobováním tepla (<strong>CZ</strong>T) doplněný o centrální systém měření a regulace, který je schopen<br />

monitorovat každý kout budovy. Takovou kombinací se pyšní právě objekt Blumentál, který v sobě skrývá<br />

kancelářské a rezidenční prostory, v Mýtné ulici v Bratislavě.<br />

Investor byl ochotný investovat do obnovitelného<br />

zdroje i při nevyhnutelné zákonné<br />

podmínce připojení na centralizované zásobování<br />

teplem. Toto rozhodnutí si vyžadovalo<br />

spoustu odvahy, protože konvenční zdroj<br />

tepla ve variantě odevzdávací stanice tepla<br />

v kombinaci s vlastním zdrojem tepla – navíc<br />

nízkoteplotním obnovitelným zdrojem v podobě<br />

plynových tepelných čerpadel AISIN –<br />

nebylo lehké vymyslet. Celý systém navíc<br />

vyžadoval sofistikovaný řídicí systém, který<br />

by zabezpečil funkčnost celého systému jako<br />

jednoho celku.<br />

OST adm. budova<br />

OST bytový dům<br />

zdroj chladu<br />

CO odvod vzduchu<br />

přehled VZT<br />

VZT CHUC<br />

administrativa<br />

poruch. Hlášení<br />

topologie sítě<br />

měření<br />

NN rozvodna<br />

větrání PP<br />

ext. osvětlení<br />

1NP Retail<br />

požární klapky<br />

vnější teplota 14,1 °C<br />

vítr 13,6 km/h<br />

průměrný vítr 11,1 km/h<br />

nárazový vítr 24,1 km/h<br />

vlhkost vzduchu 78,4 %<br />

tlak 996,7 hPa<br />

osvětlení 3307,1 lx<br />

Systém vytápění a chlazení<br />

Systém vytápění a chlazení se skládá z více<br />

částí. Konvenční zdroj tepla představuje dvě<br />

odevzdávací stanice tepla, kde je primárním<br />

médiem teplá voda z rozvodu Bratislavské<br />

teplárenské, a. s. Celkový instalovaný výkon<br />

je 2,25 MW + 3,3 MW = 5,55 MW.<br />

Obr. 1 Investor byl ochoten investovat do obnovitelného zdroje i při nevyhnutelné zákonné podmínce připojení na<br />

centralizované zásobování teplem.<br />

Konvenční zdroj chladu tvoří dvě elektrické<br />

jednotky chlazené vodou v suterénu objektu<br />

s instalovanými suchými chladiči na střeše<br />

objektu. Instalovaný výkon těchto jednotek<br />

je 1,4 MW. Daný systém technologie byl<br />

doplněn o osm kusů plynových tepelných<br />

Obr. 2 Vnější jednotky plynových tepelných čerpadel AISIN TOYOTA jsou instalované na střeše objektu nad 6. NP.<br />

10 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


ealizace<br />

Obr. 3 Výměník odevzdání tepla v OST bytového domu<br />

Obr. 4 Systém využívá teplo vyrobené obnovitelným zdrojem tepla i na předehřev pitné vody na teplotu přibližně<br />

47 °C, a to ve dvou akumulačních zásobnících.<br />

čerpadel (PTČ) AISIN TOYOTA s instalovaným<br />

výkonem 640 kW pro vytápění a 568 kW pro<br />

chlazení. Celý systém je hydraulicky propojený<br />

pomocí výměníků tepla a anuloidů.<br />

Výstup z tepelných čerpadel je rozdělen na<br />

tři odběrná místa. Každá odevzdávací stanice<br />

má instalovaný výměník tepla/anuloid<br />

pro dodávku tepla do OST. Do zdroje chladu<br />

se chlad dodává pomocí výměníku chladu.<br />

Vnější jednotky plynových tepelných čerpadel<br />

AISIN TOYOTA jsou instalované na střeše<br />

objektu nad 6. NP společně se suchými chladiči<br />

(obr. 2). Vnitřní jednotky jsou propojené<br />

chladicím potrubím a jsou osazené na 1. NP.<br />

Odsud pokračuje dál po celé budově dvojtrubkový<br />

rozvod do jednotlivých odběrných<br />

míst.<br />

Využití obnovitelného zdroje<br />

Základem využití obnovitelného zdroje tepla<br />

s výstupní teplotou maximálně do 50 °C<br />

bylo přizpůsobení nízkoteplotního rozvodu<br />

vytápění ve velké části budovy. V bytovém<br />

domě je instalováno kombinované konvektorové<br />

a podlahové vytápění. V administrativní<br />

budově je rozvod přizpůsobený na<br />

nízkoteplotní rozvod vedoucí do stěnových<br />

konvektorů a do nízkoteplotních ohřevných<br />

výměníků ve VZT jednotkách. Systém využívá<br />

teplo vyrobené obnovitelným zdrojem<br />

tepla i na předehřev pitné vody na teplotu<br />

přibližně 47 °C, a to ve dvou akumulačních<br />

zásobnících (obr. 4). Technologie v této soustavě<br />

tvoří unikátní způsob spojení primárního<br />

teplovodního zdroje z centralizovaného<br />

zásobování teplem a obnovitelného zdroje<br />

sloužícího na vytápění i chlazení. Plynové<br />

tepelné čerpadlo AISIN se využívá celoročně<br />

a to až do teplot -20 °C.<br />

Řídicí systém<br />

Celý systém bylo potřeba řídit jednotným<br />

inteligentním řídicím systémem. Ten zabezpečuje<br />

ekvitermickou regulaci teploty sledováním<br />

vratné teploty, která se mícháním<br />

ředí a optimalizuje pro maximální využití<br />

obnovitelného zdroje. Obnovitelný zdroj<br />

má v tomto případě podíl přibližně 11 %<br />

na celkovém instalovaném výkonu. Reálný<br />

potřebný výkon se momentálně pohybuje<br />

na hodnotě podílu obnovitelného zdroje<br />

přibližně 40 %.<br />

Obr. 5 Anuloid odevzdání tepla v OST administrativní<br />

budovy<br />

Obr. 6 Rozvaděč MaR a automat doplňování<br />

a odplynování systému ÚK<br />

Obr. 7 Zónovou regulaci v prostorech řeší prostorové<br />

termostaty se snímáním teploty a vlhkosti pro lokální<br />

řízení požadované teploty uživatelem.<br />

www.tzb-haustechnik.cz<br />

1/<strong>2020</strong> | <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 11


ealizace<br />

3 v 1<br />

VÝROBA TEPLA<br />

VÝROBA CHLADU<br />

OHØEV PITNÉ VODY<br />

Jediný zdroj<br />

tepla a chladu<br />

Nízka Nízká hlučnosť hlučnost<br />

aj i při pri plném plnom<br />

výkone výkonu čerpadla<br />

Nízké Nízke<br />

prevádzkové<br />

provozní<br />

náklady<br />

Inteligentné<br />

Inteligentně<br />

riadenie řízené<br />

vykurovania vytápění<br />

info@yzamer.sk<br />

www.yzamer.sk<br />

Plynové tepelné<br />

čerpadlo<br />

AISIN TOYOTA<br />

pro pre výrobu tepla,<br />

chladu a ohriatej ohřáté<br />

pitné pitnej vody vody<br />

Nevyžaduje<br />

kotolňu kotelnu ani<br />

zemné zemní práce<br />

Ekologický<br />

systém<br />

ESM Yzamer, energetické služby a monitoring s.r.o.<br />

Skladová 2, 917 <strong>01</strong> Trnava, Slovenská republika<br />

Obr. 8 Pohled do jednoho z třiceti sedmi rozvaděčů MaR<br />

Centrální systém měření a regulace se skládá ze tří řídicích centrál.<br />

Řídicí systém ELESTA je osazen v OST administrativní budovy a primárně<br />

řídí OST a plynová tepelná čerpadla. Další řídicí stanice řídí<br />

OST bytového domu, kde zabezpečuje řízení doplněné o regulaci<br />

předehřátí pitné vody, radiátorových vytápěcích větví a samostatné<br />

výměníkové stanice pro podlahové vytápění. Třetí centrála je instalována<br />

ve zdroji chladu. Zabezpečuje komplexní řízení kaskády zdroje<br />

chladu, který tvoří osm tepelných čerpadel a dva chladicí stroje.<br />

Systém umožňuje řízení výkonu kaskády PTČ a chladicích strojů.<br />

O zpětnou vazbu prostředí se starají termostaty, které jsou instalované<br />

ve všech vytápěcích a chladicích zónách budovy. Komplexnost<br />

je zabezpečena řízením vzduchotechnických jednotek a řízením<br />

chladicích uzlů instalovaných na každém podlaží bytového<br />

domu. Zónovou regulaci v prostorách řeší prostorové termostaty<br />

se snímáním teploty a vlhkosti pro lokální řízení požadované teploty<br />

uživatelem (obr. 7).<br />

Parametry z jednotlivých termostatů jsou sbírány do řídicího systému,<br />

který s daty interaktivně pracuje. Vyhodnocuje požadavky<br />

na vytápění a chlazení, blokuje nežádoucí spuštění vytápění<br />

v chladicí sezoně a naopak. Data se zaznamenávají a zobrazují<br />

v grafech. Řídicí systém pracuje i s daty z měřičů tepla, chladu,<br />

vody a elektrické energie. Aktivně je zobrazuje a vyhodnocuje.<br />

Bytový dům je doplněný o systém inteligentního měření regulace,<br />

který nabízí koncovému uživateli informace o spotřebě v online<br />

aplikaci. Spotřebitel si tak může svoji spotřebu kontrolovat a optimalizovat<br />

přímo ve svém telefonu.<br />

V objektu je najednou instalováno jednačtyřicet řídicích jednotek,<br />

které mezi sebou komunikují prostřednictvím optické sítě.<br />

Všechny systémy si zároveň vyměňují požadované informace přes<br />

IP ethernetovou síť. Celá budova tak tvoří jeden technologický<br />

celek, který je možné řídit vzdáleně z jakéhokoli mobilního zařízení.<br />

Pracovníci provozu tak dostávají online upozornění o vzniku<br />

problému v jakékoli technologii, která urychluje reakci na vzniklý<br />

problém nebo poruchu, zkracuje reakční čas odstranění poruchy<br />

a zvyšuje komfort uživatele.<br />

Text vznikl ve spolupráci se společností ESM – YZAMER energetické<br />

služby a monitoring, s. r. o.<br />

Foto: ESM – YZAMER energetické služby a monitoring, s. r. o.<br />

12 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


Sleva 30 % z ceny časopisu!<br />

Předplaťte si <strong>TZB</strong> Haustechnik na celý rok a dostanete 4 čísla za cenu tří.<br />

Pouze<br />

192 Kč<br />

na celý rok<br />

Předplatné časopisu <strong>TZB</strong> Haustechnik<br />

A<br />

Předplatné<br />

na 1 rok<br />

4 vydání » za 192 Kč<br />

se slevou 30 %<br />

B se<br />

Předplatné na 2 roky<br />

8 vydání » za 304 Kč<br />

slevou 45 %<br />

Je to jednoduché!<br />

web: www.send.cz | e-mail: jaga@send.cz | tel. č.: 225 985 225, 777 333 370


14 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong><br />

vnitřní prostředí budov<br />

Žijeme v hlučné době. Výrobní průmyslové haly, nákupní střediska, sportovní a koncertní arény a další a další,<br />

to jsou všechno stavby, kde máme problémy s hlukem. Ten se snažíme všemožným způsobem utlumit,<br />

abychom si mohli vychutnat čisté tóny koncertu nebo jen klidný nákup nebo jen každodenní klidnější práci.<br />

Hlukového smogu je všude kolem spousta,<br />

a přitom máme u halových staveb k dispozici<br />

jednoduché, účinné, designově přívětivé,<br />

a dokonce levné řešení – vytvořit akusticky<br />

pohltivou střešní konstrukci. Obrovská střešní<br />

plocha hal, která by fungovala jako obrovský<br />

pohlcovač hluku – to je idea vhodného<br />

řešení.<br />

Lehké střešní pláště na trapézovém plechu<br />

jsou dnes pro velkorozponové halové stavby,<br />

jako jsou obchodní a logistická centra,<br />

výrobní a skladové haly apod., standardní<br />

konstrukcí. Téměř výhradně se používá plnostěnný<br />

trapézový plech, který je z hlediska<br />

prostorové akustiky nepohltivým (odrazivým)<br />

materiálem, a prostorová akustika<br />

musela být dosud v halových stavbách řešena<br />

jinými konstrukcemi. Perforovaný TR<br />

plech s pohltivou minerální výplní není ve<br />

světě výraznou novinkou, nicméně o jeho<br />

vysoké schopnosti pohlcovat hluk se u nás<br />

dosud téměř vůbec nehovořilo. Navíc tyto<br />

akustické střechy s perforovaným TR plechem<br />

dosud neměly odzkoušenou žádnou<br />

požární odolnost.<br />

Stanovení činitele zvukové<br />

pohltivosti<br />

Činitel pohltivosti se stanoví podle ČSN EN<br />

ISO 354 na základě měření doby dozvuku<br />

prázdné dozvukové místnosti a místnosti se<br />

vzorkem. Hodnoty činitele zvukové pohltivosti<br />

α S se vypočítají podle vztahů:<br />

kde<br />

A T je ekvivalentní pohltivá plocha<br />

(m 2 ),<br />

Akustické a požárně odolné střechy<br />

na perforovaném TR plechu<br />

Tab. 1 Třídy zvukové pohltivosti<br />

Třída zvukové<br />

pohltivosti<br />

α w [-]<br />

A 0,90; 0,95; 1,00<br />

B 0,80; 0,85<br />

C 0,60; 0,65; 0,70; 0,75<br />

D<br />

0,30; 0,35; 0,40; 0,45;<br />

0,50; 0,55<br />

E 0,15; 0,20; 0,25<br />

Neklasifikováno 0,00; 0,05; 0,10<br />

Tab. 2 Celkové výsledky zvukové pohltivosti akustických plochých střech Isover ROOF ACOUSTIC<br />

Grafické schéma Skladba Jednočíselné hodnoty zvukové pohltivosti<br />

• Hydroizolační fólie tl. 1,5 mm<br />

• Isover MW horní vrstva tl. 60 mm<br />

• Isover MW spodní vrstva tl. 120 mm<br />

• PE fólie 0,2 mm<br />

• Výplně TR plechu – Isover FASIL<br />

• Geotextilie<br />

• Perforovaný TR plech 150/280/0,75<br />

α w = 0,70 (LM)<br />

NRC = 0,85<br />

SAA = 0,85<br />

• Hydroizolační fólie tl. 1,5 mm<br />

• Isover MW horní vrstva tl. 60 mm<br />

• Isover MW spodní vrstva tl. 120 mm<br />

• PE fólie 0,2 mm<br />

• Perforovaný TR plech 150/280/0,75<br />

α w = 0,40 (LM)<br />

NRC = 0,70<br />

SAA = 0,71<br />

• Hydroizolační fólie tl. 1,5 mm<br />

• Isover MW horní vrstva tl. 60 mm<br />

• Isover MW spodní vrstva tl. 120 mm<br />

• PE fólie 0,2 mm<br />

• Plný TR plech 150/280/0,75<br />

α w = 0,15<br />

NRC = 0,30<br />

SAA = 0,28<br />

• Hydroizolační fólie tl. 1,5 mm<br />

• Skelný vlies 120 g/m 2<br />

• Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

• Isover P tl. 2×30 mm<br />

• PE fólie 0,2 mm<br />

• Výplně TR plechu – Isover FASIL<br />

• Geotextilie<br />

• Perforovaný TR plech 150/280/0,75<br />

α w = 0,70 (LM)<br />

NRC = 0,85<br />

SAA = 0,86<br />

SKLADBA 2<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 4<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana - asfaltový pás<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 3 a 6<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Perforovaný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 7<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Plný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 1 a 5<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z MW<br />

Separacee<br />

Perforovaný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 2<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 4<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana - asfaltový pás<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 3 a 6<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Perforovaný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 7<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Plný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 1 a 5<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z MW<br />

Separacee<br />

Perforovaný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 2<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 4<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana - asfaltový pás<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 3 a 6<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Perforovaný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 7<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Plný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 1 a 5<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z MW<br />

Separacee<br />

Perforovaný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 2<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 4<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana - asfaltový pás<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

Stanovení jednočíselné veličiny<br />

podle ČSN EN ISO 11654<br />

Z naměřených hodnot činitelů zvukové pohltivosti se nejprve<br />

stanoví pro každé oktávové pásmo 125 – 4000 Hz praktický činitel<br />

zvukové pohltivosti α p jako aritmetický průměrtří příslušných<br />

třetinooktávových hodnot, zaokrouhlený na 0,05. Z těchto<br />

hodnot se pomocí směrné křivky určí jednočíselná veličina<br />

– vážený činitel zvukové pohltivosti α w . Jestliže je v některém<br />

pásmu hodnota α p nejméně o 0,25 vyšší než hodnota posunuté<br />

směrné křivky, připojí se k hodnotě α w do závorky indikátor tvaru.<br />

Objeví-li se zvýšená pohltivost na kmitočtu 250 Hz, použije<br />

se označení L, na kmitočtu 500 Hz nebo 1000 Hz označení M<br />

a na kmitočtu 2000 Hz nebo 4000 Hz označení H.<br />

Pro absorbéry, určené k pohlcování zvuku v širokém kmitočtovém<br />

pásmu, uvádí dále ČSN EN ISO 11654, příloha B, klasifikační<br />

systém, podle kterého se materiály zařazují do jednotlivých<br />

tříd zvukové pohltivosti (viz tab. 1).<br />

Zkoušené lehké střešní pláště<br />

V akustické laboratoři CSI Zlín byly zkoušeny variantní skladby<br />

střešních plášťů na trapézovém plechu s tepelnou izolací<br />

z minerální vlny MW, kombinovanou izolací EPS + MW a kombinovanou<br />

izolací PIR + MW. Byly zkoušeny pohltivosti především<br />

střech s perforovaným TR plechem a pro porovnání v jedné<br />

verzi také s plnostěnným TR plechem. Vlastní výsledky měření<br />

akustických střech Isover ROOF ACOUSTIC jsou uvedeny<br />

v následující přehledné tabulce.<br />

Tabulka 1: Třídy zvukové pohltivosti<br />

Třída zvukové pohltivosti α w [-]<br />

A 0,90; 0,95; 1,00<br />

B 0,80; 0,85<br />

C 0,60; 0,65; 0,70; 0,75<br />

D 0,30; 0,35; 0,40; 0,45; 0,50; 0,55<br />

E 0,15; 0,20; 0,25<br />

Neklasifikováno 0,00; 0,05; 0,10<br />

Grafické schéma Skladba Jednočíselné hodnoty zvukové pohltivosti<br />

• Hydroizolační fólie tl. 1,5 mm<br />

• Isover MW horní vrstva tl. 60 mm<br />

• Isover MW spodní vrstva tl. 120 mm<br />

• PE fólie 0,2 mm<br />

• Výplně TR plechu – Isover FASIL<br />

• Geotextilie<br />

• Perforovaný TR plech 150/280/0,75<br />

α w = 0,70 (LM)<br />

NRC = 0,85<br />

SAA = 0,85<br />

• Hydroizolační fólie tl. 1,5 mm<br />

• Isover MW horní vrstva tl. 60 mm<br />

• Isover MW spodní vrstva tl. 120 mm<br />

• PE fólie 0,2 mm<br />

• Perforovaný TR plech 150/280/0,75<br />

α w = 0,40 (LM)<br />

NRC = 0,70<br />

SAA = 0,71<br />

• Hydroizolační fólie tl. 1,5 mm<br />

• Isover MW horní vrstva tl. 60 mm<br />

• Isover MW spodní vrstva tl. 120 mm<br />

• PE fólie 0,2 mm<br />

• Plný TR plech 150/280/0,75<br />

α w = 0,15<br />

NRC = 0,30<br />

SAA = 0,28<br />

• Hydroizolační fólie tl. 1,5 mm<br />

• Skelný vlies 120 g/m 2<br />

• Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

• Isover P tl. 2×30 mm<br />

• PE fólie 0,2 mm<br />

• Výplně TR plechu – Isover FASIL<br />

• Geotextilie<br />

• Perforovaný TR plech 150/280/0,75<br />

α w = 0,70 (LM)<br />

NRC = 0,85<br />

SAA = 0,86<br />

Tabulka 2. Celkové výsledky zvukové pohltivosti<br />

akustických plochých střech Isover ROOF ACOUSTIC<br />

Z výsledků zkoušek Isover ROOF ACOUSTIC je zřejmé:<br />

■ Střešní konstrukce s perforovaným TR plechem<br />

(s akustickou výplní vlny) dosahuje výborné hodnoty<br />

zvukové pohltivosti…α w = 0,70.<br />

■ Vynechání akustické výplně vlny perforovaného TR<br />

plechu zcela degraduje akustikou pohltivost…α w = 0,40<br />

■ Shodná skladba s plnostěnným TR plechem nemá<br />

akustikou pohltivost prakticky žádnou….α w = 0,15<br />

■ Skladba nad parozábranou (MW, EPS, PIR) nemá již žádný<br />

vliv na zvukovou pohltivost střechy s perforovaným TR<br />

plechem (a minerální výplní vlny) …α w = 0,70.<br />

■ Jako horní vrstva minerální izolace se používají desky Isover<br />

S (s pevností v tlaku 70 kPa), nebo Isover S-i (60 kPa).<br />

■ Jako spodní vrstva minerální izolace se používají desky<br />

s podélným vláknem Isover T (40 kPa), Isover R (30 kPa),<br />

Isover P (20 kPa) nebo lamelové desky s kolmým vláknem<br />

Isover LAM 70 (70 kPa), Isover LAM 50 (50 kPa) a Isover<br />

LAM 30 (30 kPa).<br />

■ Jako akustická výplň TR plechu se ve všech případech<br />

používají přířezy z materiálu Isover AKU.<br />

■ Pro kombinované izolace s pěnovým polystyrenem se<br />

používají pro horní vrstvy výrobky Isover EPS 100, 150<br />

a 200 (s pevností v tlaku 100, 150 a 200 kPa). Pro podkladní<br />

vrstvu lze použít i Isover EPS 70 (70 kPa).<br />

Obr. 4.<br />

Typický kmitočtový průběh<br />

zvukové pohltivosti pro α w = 0,70<br />

pro lehké stření pláště<br />

Isover ROOF ACOUSTIC.<br />

SKLADBA 2<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 4<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana - asfaltový pás<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 3 a 6<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Perforovaný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 7<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Plný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 1 a 5<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z MW<br />

Separacee<br />

Perforovaný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 2<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 4<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana - asfaltový pás<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 3 a 6<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Perforovaný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 7<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Plný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 1 a 5<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z MW<br />

Separacee<br />

Perforovaný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 2<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 4<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana - asfaltový pás<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 3 a 6<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Perforovaný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 7<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Plný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 1 a 5<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z MW<br />

Separacee<br />

Perforovaný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 2<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 4<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana - asfaltový pás<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

Stanovení jednočíselné veličiny<br />

podle ČSN EN ISO 11654<br />

Z naměřených hodnot činitelů zvukové pohltivosti se nejprve<br />

stanoví pro každé oktávové pásmo 125 – 4000 Hz praktický činitel<br />

zvukové pohltivosti α p jako aritmetický průměrtří příslušných<br />

třetinooktávových hodnot, zaokrouhlený na 0,05. Z těchto<br />

hodnot se pomocí směrné křivky určí jednočíselná veličina<br />

– vážený činitel zvukové pohltivosti α w . Jestliže je v některém<br />

pásmu hodnota α p nejméně o 0,25 vyšší než hodnota posunuté<br />

směrné křivky, připojí se k hodnotě α w do závorky indikátor tvaru.<br />

Objeví-li se zvýšená pohltivost na kmitočtu 250 Hz, použije<br />

se označení L, na kmitočtu 500 Hz nebo 1000 Hz označení M<br />

a na kmitočtu 2000 Hz nebo 4000 Hz označení H.<br />

Pro absorbéry, určené k pohlcování zvuku v širokém kmitočtovém<br />

pásmu, uvádí dále ČSN EN ISO 11654, příloha B, klasifikační<br />

systém, podle kterého se materiály zařazují do jednotlivých<br />

tříd zvukové pohltivosti (viz tab. 1).<br />

Zkoušené lehké střešní pláště<br />

V akustické laboratoři CSI Zlín byly zkoušeny variantní skladby<br />

střešních plášťů na trapézovém plechu s tepelnou izolací<br />

z minerální vlny MW, kombinovanou izolací EPS + MW a kombinovanou<br />

izolací PIR + MW. Byly zkoušeny pohltivosti především<br />

střech s perforovaným TR plechem a pro porovnání v jedné<br />

verzi také s plnostěnným TR plechem. Vlastní výsledky měření<br />

akustických střech Isover ROOF ACOUSTIC jsou uvedeny<br />

v následující přehledné tabulce.<br />

Tabulka 1: Třídy zvukové pohltivosti<br />

Třída zvukové pohltivosti α w [-]<br />

A 0,90; 0,95; 1,00<br />

B 0,80; 0,85<br />

C 0,60; 0,65; 0,70; 0,75<br />

D 0,30; 0,35; 0,40; 0,45; 0,50; 0,55<br />

E 0,15; 0,20; 0,25<br />

Neklasifikováno 0,00; 0,05; 0,10<br />

Grafické schéma Skladba Jednočíselné hodnoty zvukové pohltivosti<br />

• Hydroizolační fólie tl. 1,5 mm<br />

• Isover MW horní vrstva tl. 60 mm<br />

• Isover MW spodní vrstva tl. 120 mm<br />

• PE fólie 0,2 mm<br />

• Výplně TR plechu – Isover FASIL<br />

• Geotextilie<br />

• Perforovaný TR plech 150/280/0,75<br />

α w = 0,70 (LM)<br />

NRC = 0,85<br />

SAA = 0,85<br />

• Hydroizolační fólie tl. 1,5 mm<br />

• Isover MW horní vrstva tl. 60 mm<br />

• Isover MW spodní vrstva tl. 120 mm<br />

• PE fólie 0,2 mm<br />

• Perforovaný TR plech 150/280/0,75<br />

α w = 0,40 (LM)<br />

NRC = 0,70<br />

SAA = 0,71<br />

• Hydroizolační fólie tl. 1,5 mm<br />

• Isover MW horní vrstva tl. 60 mm<br />

• Isover MW spodní vrstva tl. 120 mm<br />

• PE fólie 0,2 mm<br />

• Plný TR plech 150/280/0,75<br />

α w = 0,15<br />

NRC = 0,30<br />

SAA = 0,28<br />

• Hydroizolační fólie tl. 1,5 mm<br />

• Skelný vlies 120 g/m 2<br />

• Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

• Isover P tl. 2×30 mm<br />

• PE fólie 0,2 mm<br />

• Výplně TR plechu – Isover FASIL<br />

• Geotextilie<br />

• Perforovaný TR plech 150/280/0,75<br />

α w = 0,70 (LM)<br />

NRC = 0,85<br />

SAA = 0,86<br />

Tabulka 2. Celkové výsledky zvukové pohltivosti<br />

akustických plochých střech Isover ROOF ACOUSTIC<br />

Z výsledků zkoušek Isover ROOF ACOUSTIC je zřejmé:<br />

■ Střešní konstrukce s perforovaným TR plechem<br />

(s akustickou výplní vlny) dosahuje výborné hodnoty<br />

zvukové pohltivosti…α w = 0,70.<br />

■ Vynechání akustické výplně vlny perforovaného TR<br />

plechu zcela degraduje akustikou pohltivost…α w = 0,40<br />

■ Shodná skladba s plnostěnným TR plechem nemá<br />

akustikou pohltivost prakticky žádnou….α w = 0,15<br />

■ Skladba nad parozábranou (MW, EPS, PIR) nemá již žádný<br />

vliv na zvukovou pohltivost střechy s perforovaným TR<br />

plechem (a minerální výplní vlny) …α w = 0,70.<br />

■ Jako horní vrstva minerální izolace se používají desky Isover<br />

S (s pevností v tlaku 70 kPa), nebo Isover S-i (60 kPa).<br />

■ Jako spodní vrstva minerální izolace se používají desky<br />

s podélným vláknem Isover T (40 kPa), Isover R (30 kPa),<br />

Isover P (20 kPa) nebo lamelové desky s kolmým vláknem<br />

Isover LAM 70 (70 kPa), Isover LAM 50 (50 kPa) a Isover<br />

LAM 30 (30 kPa).<br />

■ Jako akustická výplň TR plechu se ve všech případech<br />

používají přířezy z materiálu Isover AKU.<br />

■ Pro kombinované izolace s pěnovým polystyrenem se<br />

používají pro horní vrstvy výrobky Isover EPS 100, 150<br />

a 200 (s pevností v tlaku 100, 150 a 200 kPa). Pro podkladní<br />

vrstvu lze použít i Isover EPS 70 (70 kPa).<br />

Obr. 4.<br />

Typický kmitočtový průběh<br />

zvukové pohltivosti pro α w = 0,70<br />

pro lehké stření pláště<br />

Isover ROOF ACOUSTIC.<br />

SKLADBA 2<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 4<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana - asfaltový pás<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 3 a 6<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Perforovaný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 7<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Plný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 1 a 5<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z MW<br />

Separacee<br />

Perforovaný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 2<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 4<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana - asfaltový pás<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 3 a 6<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Perforovaný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 7<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Plný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 1 a 5<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z MW<br />

Separacee<br />

Perforovaný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 2<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 4<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana - asfaltový pás<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 3 a 6<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Perforovaný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 7<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Plný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 1 a 5<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z MW<br />

Separacee<br />

Perforovaný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 2<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 4<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana - asfaltový pás<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

Stanovení jednočíselné veličiny<br />

podle ČSN EN ISO 11654<br />

Z naměřených hodnot činitelů zvukové pohltivosti se nejprve<br />

stanoví pro každé oktávové pásmo 125 – 4000 Hz praktický činitel<br />

zvukové pohltivosti α p jako aritmetický průměrtří příslušných<br />

třetinooktávových hodnot, zaokrouhlený na 0,05. Z těchto<br />

hodnot se pomocí směrné křivky určí jednočíselná veličina<br />

– vážený činitel zvukové pohltivosti α w . Jestliže je v některém<br />

pásmu hodnota α p nejméně o 0,25 vyšší než hodnota posunuté<br />

směrné křivky, připojí se k hodnotě α w do závorky indikátor tvaru.<br />

Objeví-li se zvýšená pohltivost na kmitočtu 250 Hz, použije<br />

se označení L, na kmitočtu 500 Hz nebo 1000 Hz označení M<br />

a na kmitočtu 2000 Hz nebo 4000 Hz označení H.<br />

Pro absorbéry, určené k pohlcování zvuku v širokém kmitočtovém<br />

pásmu, uvádí dále ČSN EN ISO 11654, příloha B, klasifikační<br />

systém, podle kterého se materiály zařazují do jednotlivých<br />

tříd zvukové pohltivosti (viz tab. 1).<br />

Zkoušené lehké střešní pláště<br />

V akustické laboratoři CSI Zlín byly zkoušeny variantní skladby<br />

střešních plášťů na trapézovém plechu s tepelnou izolací<br />

z minerální vlny MW, kombinovanou izolací EPS + MW a kombinovanou<br />

izolací PIR + MW. Byly zkoušeny pohltivosti především<br />

střech s perforovaným TR plechem a pro porovnání v jedné<br />

verzi také s plnostěnným TR plechem. Vlastní výsledky měření<br />

akustických střech Isover ROOF ACOUSTIC jsou uvedeny<br />

v následující přehledné tabulce.<br />

Tabulka 1: Třídy zvukové pohltivosti<br />

Třída zvukové pohltivosti α w [-]<br />

A 0,90; 0,95; 1,00<br />

B 0,80; 0,85<br />

C 0,60; 0,65; 0,70; 0,75<br />

D 0,30; 0,35; 0,40; 0,45; 0,50; 0,55<br />

E 0,15; 0,20; 0,25<br />

Neklasifikováno 0,00; 0,05; 0,10<br />

Grafické schéma Skladba Jednočíselné hodnoty zvukové pohltivosti<br />

• Hydroizolační fólie tl. 1,5 mm<br />

• Isover MW horní vrstva tl. 60 mm<br />

• Isover MW spodní vrstva tl. 120 mm<br />

• PE fólie 0,2 mm<br />

• Výplně TR plechu – Isover FASIL<br />

• Geotextilie<br />

• Perforovaný TR plech 150/280/0,75<br />

α w = 0,70 (LM)<br />

NRC = 0,85<br />

SAA = 0,85<br />

• Hydroizolační fólie tl. 1,5 mm<br />

• Isover MW horní vrstva tl. 60 mm<br />

• Isover MW spodní vrstva tl. 120 mm<br />

• PE fólie 0,2 mm<br />

• Perforovaný TR plech 150/280/0,75<br />

α w = 0,40 (LM)<br />

NRC = 0,70<br />

SAA = 0,71<br />

• Hydroizolační fólie tl. 1,5 mm<br />

• Isover MW horní vrstva tl. 60 mm<br />

• Isover MW spodní vrstva tl. 120 mm<br />

• PE fólie 0,2 mm<br />

• Plný TR plech 150/280/0,75<br />

α w = 0,15<br />

NRC = 0,30<br />

SAA = 0,28<br />

• Hydroizolační fólie tl. 1,5 mm<br />

• Skelný vlies 120 g/m 2<br />

• Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

• Isover P tl. 2×30 mm<br />

• PE fólie 0,2 mm<br />

• Výplně TR plechu – Isover FASIL<br />

• Geotextilie<br />

• Perforovaný TR plech 150/280/0,75<br />

α w = 0,70 (LM)<br />

NRC = 0,85<br />

SAA = 0,86<br />

Tabulka 2. Celkové výsledky zvukové pohltivosti<br />

akustických plochých střech Isover ROOF ACOUSTIC<br />

Z výsledků zkoušek Isover ROOF ACOUSTIC je zřejmé:<br />

■ Střešní konstrukce s perforovaným TR plechem<br />

(s akustickou výplní vlny) dosahuje výborné hodnoty<br />

zvukové pohltivosti…α w = 0,70.<br />

■ Vynechání akustické výplně vlny perforovaného TR<br />

plechu zcela degraduje akustikou pohltivost…α w = 0,40<br />

■ Shodná skladba s plnostěnným TR plechem nemá<br />

akustikou pohltivost prakticky žádnou….α w = 0,15<br />

■ Skladba nad parozábranou (MW, EPS, PIR) nemá již žádný<br />

vliv na zvukovou pohltivost střechy s perforovaným TR<br />

plechem (a minerální výplní vlny) …α w = 0,70.<br />

■ Jako horní vrstva minerální izolace se používají desky Isover<br />

S (s pevností v tlaku 70 kPa), nebo Isover S-i (60 kPa).<br />

■ Jako spodní vrstva minerální izolace se používají desky<br />

s podélným vláknem Isover T (40 kPa), Isover R (30 kPa),<br />

Isover P (20 kPa) nebo lamelové desky s kolmým vláknem<br />

Isover LAM 70 (70 kPa), Isover LAM 50 (50 kPa) a Isover<br />

LAM 30 (30 kPa).<br />

■ Jako akustická výplň TR plechu se ve všech případech<br />

používají přířezy z materiálu Isover AKU.<br />

■ Pro kombinované izolace s pěnovým polystyrenem se<br />

používají pro horní vrstvy výrobky Isover EPS 100, 150<br />

a 200 (s pevností v tlaku 100, 150 a 200 kPa). Pro podkladní<br />

vrstvu lze použít i Isover EPS 70 (70 kPa).<br />

Obr. 4.<br />

Typický kmitočtový průběh<br />

zvukové pohltivosti pro α w = 0,70<br />

pro lehké stření pláště<br />

Isover ROOF ACOUSTIC.<br />

SKLADBA 2<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 4<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana - asfaltový pás<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 3 a 6<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Perforovaný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 7<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Plný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 1 a 5<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z MW<br />

Separacee<br />

Perforovaný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 2<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 4<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana - asfaltový pás<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 3 a 6<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Perforovaný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 7<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Plný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 1 a 5<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z MW<br />

Separacee<br />

Perforovaný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 2<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 4<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana - asfaltový pás<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 3 a 6<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Perforovaný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 7<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Plný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 1 a 5<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Isover S tl. 60 mm<br />

Isover T tl. 120 mm<br />

PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z MW<br />

Separacee<br />

Perforovaný trapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

SKLADBA 2<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana PE folie tl. 0,2 mm<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

SKLADBA 4<br />

Folie Sikaplan 15 G tl. 1,5 mm<br />

Separace<br />

Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

Isover P tl. 2x30 mm<br />

Parozábrana - asfaltový pás<br />

Výplně TR plechu z minerální izolace<br />

Separace<br />

P<br />

rapézový plech TR 150/280/0,75mm<br />

erforovaný t<br />

Stanovení jednočíselné veličiny<br />

podle ČSN EN ISO 11654<br />

Z naměřených hodnot činitelů zvukové pohltivosti se nejprve<br />

stanoví pro každé oktávové pásmo 125 – 4000 Hz praktický činitel<br />

zvukové pohltivosti α p jako aritmetický průměrtří příslušných<br />

třetinooktávových hodnot, zaokrouhlený na 0,05. Z těchto<br />

hodnot se pomocí směrné křivky určí jednočíselná veličina<br />

– vážený činitel zvukové pohltivosti α w . Jestliže je v některém<br />

pásmu hodnota α p nejméně o 0,25 vyšší než hodnota posunuté<br />

směrné křivky, připojí se k hodnotě α w do závorky indikátor tvaru.<br />

Objeví-li se zvýšená pohltivost na kmitočtu 250 Hz, použije<br />

se označení L, na kmitočtu 500 Hz nebo 1000 Hz označení M<br />

a na kmitočtu 2000 Hz nebo 4000 Hz označení H.<br />

Pro absorbéry, určené k pohlcování zvuku v širokém kmitočtovém<br />

pásmu, uvádí dále ČSN EN ISO 11654, příloha B, klasifikační<br />

systém, podle kterého se materiály zařazují do jednotlivých<br />

tříd zvukové pohltivosti (viz tab. 1).<br />

Zkoušené lehké střešní pláště<br />

V akustické laboratoři CSI Zlín byly zkoušeny variantní skladby<br />

střešních plášťů na trapézovém plechu s tepelnou izolací<br />

z minerální vlny MW, kombinovanou izolací EPS + MW a kombinovanou<br />

izolací PIR + MW. Byly zkoušeny pohltivosti především<br />

střech s perforovaným TR plechem a pro porovnání v jedné<br />

verzi také s plnostěnným TR plechem. Vlastní výsledky měření<br />

akustických střech Isover ROOF ACOUSTIC jsou uvedeny<br />

v následující přehledné tabulce.<br />

Tabulka 1: Třídy zvukové pohltivosti<br />

Třída zvukové pohltivosti α w [-]<br />

A 0,90; 0,95; 1,00<br />

B 0,80; 0,85<br />

C 0,60; 0,65; 0,70; 0,75<br />

D 0,30; 0,35; 0,40; 0,45; 0,50; 0,55<br />

E 0,15; 0,20; 0,25<br />

Neklasifikováno 0,00; 0,05; 0,10<br />

Grafické schéma Skladba Jednočíselné hodnoty zvukové pohltivosti<br />

• Hydroizolační fólie tl. 1,5 mm<br />

• Isover MW horní vrstva tl. 60 mm<br />

• Isover MW spodní vrstva tl. 120 mm<br />

• PE fólie 0,2 mm<br />

• Výplně TR plechu – Isover FASIL<br />

• Geotextilie<br />

• Perforovaný TR plech 150/280/0,75<br />

α w = 0,70 (LM)<br />

NRC = 0,85<br />

SAA = 0,85<br />

• Hydroizolační fólie tl. 1,5 mm<br />

• Isover MW horní vrstva tl. 60 mm<br />

• Isover MW spodní vrstva tl. 120 mm<br />

• PE fólie 0,2 mm<br />

• Perforovaný TR plech 150/280/0,75<br />

α w = 0,40 (LM)<br />

NRC = 0,70<br />

SAA = 0,71<br />

• Hydroizolační fólie tl. 1,5 mm<br />

• Isover MW horní vrstva tl. 60 mm<br />

• Isover MW spodní vrstva tl. 120 mm<br />

• PE fólie 0,2 mm<br />

• Plný TR plech 150/280/0,75<br />

α w = 0,15<br />

NRC = 0,30<br />

SAA = 0,28<br />

• Hydroizolační fólie tl. 1,5 mm<br />

• Skelný vlies 120 g/m 2<br />

• Isover EPS 100 tl. 120 mm<br />

• Isover P tl. 2×30 mm<br />

• PE fólie 0,2 mm<br />

• Výplně TR plechu – Isover FASIL<br />

• Geotextilie<br />

• Perforovaný TR plech 150/280/0,75<br />

α w = 0,70 (LM)<br />

NRC = 0,85<br />

SAA = 0,86<br />

Tabulka 2. Celkové výsledky zvukové pohltivosti<br />

akustických plochých střech Isover ROOF ACOUSTIC<br />

Z výsledků zkoušek Isover ROOF ACOUSTIC je zřejmé:<br />

■ Střešní konstrukce s perforovaným TR plechem<br />

(s akustickou výplní vlny) dosahuje výborné hodnoty<br />

zvukové pohltivosti…α w = 0,70.<br />

■ Vynechání akustické výplně vlny perforovaného TR<br />

plechu zcela degraduje akustikou pohltivost…α w = 0,40<br />

■ Shodná skladba s plnostěnným TR plechem nemá<br />

akustikou pohltivost prakticky žádnou….α w = 0,15<br />

■ Skladba nad parozábranou (MW, EPS, PIR) nemá již žádný<br />

vliv na zvukovou pohltivost střechy s perforovaným TR<br />

plechem (a minerální výplní vlny) …α w = 0,70.<br />

■ Jako horní vrstva minerální izolace se používají desky Isover<br />

S (s pevností v tlaku 70 kPa), nebo Isover S-i (60 kPa).<br />

■ Jako spodní vrstva minerální izolace se používají desky<br />

s podélným vláknem Isover T (40 kPa), Isover R (30 kPa),<br />

Isover P (20 kPa) nebo lamelové desky s kolmým vláknem<br />

Isover LAM 70 (70 kPa), Isover LAM 50 (50 kPa) a Isover<br />

LAM 30 (30 kPa).<br />

■ Jako akustická výplň TR plechu se ve všech případech<br />

používají přířezy z materiálu Isover AKU.<br />

■ Pro kombinované izolace s pěnovým polystyrenem se<br />

používají pro horní vrstvy výrobky Isover EPS 100, 150<br />

a 200 (s pevností v tlaku 100, 150 a 200 kPa). Pro podkladní<br />

vrstvu lze použít i Isover EPS 70 (70 kPa).<br />

Obr. 4.<br />

Typický kmitočtový průběh<br />

zvukové pohltivosti pro α w = 0,70<br />

pro lehké stření pláště<br />

Isover ROOF ACOUSTIC.


vnitřní prostředí budov<br />

S – plocha vzorku (m 2 ),<br />

V – objem dozvukové místnosti (m 3 ),<br />

T 1<br />

– doba dozvuku prázdné místnosti<br />

(s),<br />

T 2<br />

– doba dozvuku místnosti se<br />

vzorkem (s),<br />

c 1<br />

– rychlost šíření zvuku ve vzduchu<br />

při teplotě t 1<br />

(m/s),<br />

c 2<br />

– rychlost šíření zvuku ve vzduchu<br />

při teplotě t 2<br />

(m/s),<br />

m 1<br />

– součinitel útlumu ve vzduchu<br />

při měření prázdné místnosti<br />

(m -1 ),<br />

m 2<br />

– součinitel útlumu ve vzduchu<br />

při měření místnosti se vzorkem<br />

(m -1 ).<br />

Tvar dozvukové místnosti, umístění vzorku,<br />

polohy zdroje zkušebního signálu a polohy<br />

mikrofonu jsou schematicky znázorněny na<br />

obr. 3.<br />

Stanovení jednočíselné veličiny dle<br />

ČSN EN ISO 11654<br />

Z naměřených hodnot činitelů zvukové pohltivosti<br />

se nejprve stanoví pro každé oktávové<br />

pásmo 125 – 4000 Hz praktický činitel zvukové<br />

pohltivosti α p<br />

jako aritmetický průměr<br />

tří příslušných třetinooktávových hodnot,<br />

zaokrouhlený na 0,05. Z těchto hodnot se<br />

pomocí směrné křivky určí jednočíselná<br />

veličina – vážený činitel zvukové pohltivosti<br />

α w<br />

. Jestliže je v některém pásmu hodnota<br />

α p<br />

nejméně o 0,25 vyšší než hodnota posunuté<br />

směrné křivky, připojí se k hodnotě α w<br />

do závorky indikátor tvaru. Objeví-li se zvýšená<br />

pohltivost na kmitočtu 250 Hz, použije<br />

se označení L, na kmitočtu 500 Hz nebo<br />

1000 Hz označení M a na kmitočtu 2000 Hz<br />

nebo 4000 Hz označení H.<br />

Pro absorbéry, určené k pohlcování zvuku<br />

v širokém kmitočtovém pásmu, uvádí dále<br />

ČSN EN ISO 11654, příloha B, klasifikační<br />

systém, podle kterého se materiály zařazují<br />

do jednotlivých tříd zvukové pohltivosti (viz<br />

tab. 1).<br />

Zkoušené lehké střešní pláště<br />

V akustické laboratoři CSI Zlín byly zkoušeny<br />

variantní skladby střešních plášťů na<br />

trapézovém plechu s tepelnou izolací z minerální<br />

vlny MW, kombinovanou izolací EPS<br />

+ MW a kombinovanou izolací PIR + MW.<br />

Byly zkoušeny pohltivosti především střech<br />

s perforovaným TR plechem a pro porovnání<br />

v jedné verzi také s plnostěnným TR plechem.<br />

Vlastní výsledky měření akustických<br />

střech jsou uvedeny v tab. 2.<br />

Závěr<br />

Z výsledků zkoušek vyplývá několik poznatků:<br />

střešní konstrukce s perforovaným<br />

Obr. 3 Půdorys dozvukové místnosti<br />

A–E – polohy zdroje zkušebního signálu<br />

1–6 – polohy mikrofonu<br />

TR plechem (s akustickou výplní vlny) dosahuje<br />

výborné hodnoty zvukové pohltivosti,<br />

vynechání akustické výplně vlny<br />

perforovaného TR plechu zcela degraduje<br />

akustikou pohltivost, shodná skladba s plnostěnným<br />

TR plechem nemá akustickou<br />

pohltivost prakticky žádnou a skladba nad<br />

parozábranou (MW, EPS, PIR) nemá již<br />

žádný vliv na zvukovou pohltivost střechy<br />

s perforovaným TR plechem (a minerální<br />

výplní vlny).<br />

Vytvořeno z podkladů Ing. Pavla Rydla a firmy<br />

Isover.<br />

Syndromem nezdravých budov trpí<br />

v Česku dva ze tří lidí.<br />

SBS syndrom popisuje nespecifické zdravotní potíže osob v budovách. Potíže nemají zjevné příčiny, ale vypadá<br />

to, že souvisí s budovou, protože po opuštění budovy vymizí. Podle aktuálních statistik je takzvaný syndrom<br />

nezdravých budov (SBS) typický pro tři čtvrtiny veřejných budov.<br />

Syndrom nezdravých budov se vyskytuje<br />

převážně v moderních novostavbách nebo<br />

špatně rekonstruovaných budovách, mnohem<br />

méně ve starší zástavbě. Důvodů je<br />

hned několik. Jedním z nich jsou špatně provedené<br />

rekonstrukce – ty se v mnohých případech<br />

dělají neodborně a nevhodně.<br />

Další problematikou je fakt, že současní aktéři<br />

na trhu se snaží realizovat budovy s minimálními<br />

tepelnými ztrátami. To je dáno zejména<br />

legislativou, podle které by měly být stavby<br />

čím dál úspornější. Ostatně od začátku letošního<br />

roku platí další zpřísnění nároků.<br />

Problémy přitom postihují prakticky všechny<br />

budovy – od bytových domů, přes ubytovny,<br />

veřejné budovy, kanceláře, až například<br />

po školy. Právě v nich je však podle expertů<br />

možné sledovat, že se kvalitě vnitřního prostředí<br />

a syndromu nezdravých budov věnují<br />

více než v minulosti. V posledních letech lze<br />

pozorovat zejména větší starost o zdraví žáků<br />

a kvalitu vzduchu ve třídách, což se následně<br />

www.tzb-haustechnik.cz<br />

projevuje na zvýšeném zájmu o systémy nuceného<br />

větrání s rekuperací vzduchu.<br />

Problémy v kancelářích<br />

Nejvíce postiženými místy jsou dlouhodobě<br />

kanceláře. Problémy se objevují především<br />

u lidí pracujících v nově vybudovaných administrativních<br />

budovách. Jedním ze základních<br />

rysů takzvaných nezdravých budov je,<br />

že byly postaveny či zrekonstruovány v posledních<br />

šedesáti letech, jsou klimatizovány<br />

a obsahují značné množství umělých materiálů.<br />

Typickým příkladem jsou ještě nedávno<br />

tolik populární „open space“ kanceláře.<br />

V takovém prostředí dochází ke kumulativnímu<br />

působení řady rizikových faktorů<br />

pracovního prostředí s následky mnohem<br />

výraznějšími, než lze očekávat při působení<br />

jednotlivých činitelů samostatně.<br />

Různé rizikové faktory<br />

Většina nových a rekonstruovaných objektů<br />

je v nízkoenergetickém provedení a ukazuje<br />

se, že mají problém nejen v letním období,<br />

ale často i v obdobích přechodných, kdy<br />

dochází k jejich přehřívání. Vysoké teploty<br />

totiž mají velký vliv na únavu či soustředěnost.<br />

V tomto směru pomáhá venkovní stínicí<br />

technika, která teplo zadrží ještě před<br />

jeho vstupem do interiéru. Pokud jsou navíc<br />

osazeny čidly, pouští do interiéru optimální<br />

množství světla.<br />

Kromě zmíněných fyzických faktorů však lze<br />

podle odborníků zmínit i další druhy – biologické<br />

(plísně, houby, roztoči), chemické<br />

(těkavé organické sloučeniny, formaldehyd,<br />

texanol), psychosociální (monotónní práce)<br />

či individuální (pohlaví, kouření, psychika).<br />

Vytvořeno z podkladů firem Lomax, Enbra,<br />

portály BOZP.cz a BezpečnostPráce.info<br />

a vyjádření Státního zdravotního ústavu<br />

a Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany<br />

zdraví<br />

1/<strong>2020</strong> | <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 15


vnitřní prostředí budov<br />

Bolesti hlavy i poruchy soustředění –<br />

nevětrané místnosti ohrožují zdraví<br />

Mnoho lidí si možná ani neuvědomuje, jak zásadní dopad má kvalita vnitřního prostředí na naše zdraví<br />

a pohodu. Proto se dnes při projektování staveb řeší nejen tepelnětechnické parametry samotné budovy, ale<br />

i vnitřní mikroklima, tj. osvětlení, hluk, teplota či kvalita vnitřního ovzduší.<br />

Základem pro zdravé prostředí a regeneraci<br />

lidského organismu je dostatek čerstvého vzduchu<br />

a tepelný komfort. Vlny dotačních programů,<br />

které podporují zateplování všech typů budov,<br />

přinesly kromě energetické úspory také<br />

diskuze o zdravém prostředí nejen v domácnostech,<br />

ale i ve veřejných budovách, například školách.<br />

Mnoho budov se ve jménu snížení tepelných<br />

ztrát proměnilo v téměř vzduchotěsné<br />

schránky. Problém je to nejen u starších budov,<br />

ale i novostaveb, kde se tímto procesem eliminovala<br />

přirozená výměna vzduchu (infiltrace),<br />

a proto je třeba vyřešit otázku větrání.<br />

Nebezpečí nevětraných místností<br />

Nízká kvalita vnitřního prostředí budov se<br />

objevuje především v rekonstruovaných budovách,<br />

které jsou nově zatepleny a kde byla<br />

provedena výměna starých oken za nová. Starší<br />

budovy větraly přirozeně netěsnostmi a uzavřením<br />

vnější obálky došlo k zamezení přísunu<br />

vzduchu infiltrací. Vzduchotěsná budova bez<br />

přirozeného větrání přináší riziko hromadění<br />

škodlivin, jako je zejména CO 2<br />

a vlhkost, ale<br />

i dalších těkavých látek. Zvýšené množství oxidu<br />

uhličitého způsobuje snížení koncentrace,<br />

ospalost a únavu. Problém vzniká například<br />

v ložnicích, kde je nereálné jednou za dvě hodiny<br />

pravidelně větrat, proto koncentrace CO 2<br />

stoupá o to rychleji. V místnosti se zavřenými<br />

dveřmi a okny pak hodnoty CO 2<br />

velmi rychle<br />

Hygienické požadavky na vnitřní prostředí staveb<br />

Koncentrace [ppm]<br />

cca 350<br />

do 1000<br />

Úroveň venkovního prostředí.<br />

přesahují koncentraci 2000 ppm (parts per<br />

million, počet jednotek v milionu celkových<br />

jednotek). Pro představu: vydechovaný vzduch<br />

má cca 40 000 ppm, doporučený horní limit ve<br />

vnitřních prostorách je 1500 ppm.<br />

Pokud jde o vlhkost, problém zpravidla nastává<br />

ve chvíli, kdy relativní vlhkost vzduchu<br />

přesáhne hranici 60 %. Při vyšší vlhkosti<br />

hrozí tvorba plísní, které samozřejmě nejsou<br />

pro zdraví obyvatel žádným přínosem.<br />

Průměrná čtyřčlenná rodina přitom dokáže<br />

během jednoho dne vyprodukovat okolo<br />

12 litrů vody ve formě vodní páry. Budovy je<br />

tak třeba účinně a řízeně větrat.<br />

Účinky<br />

Doporučená úroveň CO 2<br />

ve vnitřních prostorách.<br />

1200 – 1500 Doporučená maximální úroveň CO 2<br />

ve vnitřních prostorách.<br />

1000 – 2000 Nastávají příznaky únavy a snižování koncentrace.<br />

2000 – 5000 Nastávají možné bolesti hlavy.<br />

5000 Maximální bezpečná koncentrace bez zdravotních rizik.<br />

> 5000 Nevolnost a zvýšený tep.<br />

> 15000 Dýchací potíže.<br />

> 40000 Možná ztráta vědomí.<br />

(Zdroj tabulky: Mathauserová Z., Hygienické požadavky na vnitřní prostředí staveb)<br />

Jak na účinné řešení?<br />

U novostaveb i rekonstrukcí domů je proto<br />

stěžejní otázka, jakým způsobem bude zajištěn<br />

přívod čerstvého vzduchu a zda je možné<br />

jej zajistit pravidelným otevíráním oken.<br />

Větrání okny způsobuje průvan, zvyšuje náklady<br />

na vytápění, do místností vnikají pyly,<br />

prach, hluk a chemické výpary. Navíc tímto<br />

způsobem větrání není možné zajistit účinné<br />

větrání – buď větráme moc, nebo málo.<br />

Nejvhodnějším a stále častěji používaným<br />

řešením tohoto problému je nucené rovnotlaké<br />

větrání, které sestává z přívodu<br />

čerstvého a odvádění znehodnoceného<br />

vzduchu, které je zpravidla doplněno o rekuperaci<br />

(předehřev přiváděného vzduchu).<br />

V novostavbách se jako zařízení pro výměnu<br />

vzduchu instalují nejčastěji centrální rekuperační<br />

jednotky, které však pro stávající<br />

objekty nejsou většinou vhodným řešením.<br />

Jejich instalace totiž vyžaduje rozvody vzduchu,<br />

které je potřeba někam zabudovat a ve<br />

výsledku je jejich instalace příliš nákladná.<br />

Druhou možností jsou lokální větrací jednotky,<br />

které mohou být doplněny o rekuperaci.<br />

Tyto jednotky, jak název napovídá, jsou určeny<br />

pouze pro jednu místnost, ve které zajišťují<br />

řízenou výměnu vzduchu. Díky tomu mají<br />

menší rozměry a jejich montáž spočívá ve<br />

vyvrtání jednoho otvoru do obvodové stěny.<br />

Stejně jako centrální větrací jednotky zaručují<br />

i ty lokální provětrání celého prostoru, filtraci<br />

přiváděného vzduchu, nízkou hladinu hluku<br />

a šetření nákladů na vytápění. Vhodné jsou<br />

zejména pro rekonstrukce, ačkoliv bývají často<br />

používány i pro novostavby.<br />

Vytvořeno z podkladů firmy Korado. Firma<br />

bude v rámci veletrhu Aquatherm své výrobky<br />

prezentovat v hale 4 na stánku 431.<br />

Foto: Korado<br />

16 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


advertorial<br />

Elektrikáři z praxe testovali bezšroubové<br />

řešení Hager quickconnect<br />

S technologií bezšroubového připojení Hager quickconnect jsou kabely a nyní také fázové přípojnice jednoduše<br />

zapojeny do instalace pomocí nástrčného systému místo šroubových svorek. Systém quickconnect především<br />

zvyšuje bezpečnost instalace a zkracuje čas montáže. Jak tuto novinku přijmou ti, pro které je primárně určena –<br />

elektrikáři? Co si doopravdy o novém bezšroubovém připojení myslí, jaké výhody systému je zaujaly a jaké na něm<br />

naopak našli mouchy? Zeptali jsme se za vás!<br />

o způsobu připojení vodičů (plný vodič lze<br />

zasunout přímo bez nástroje, ohebný vodič<br />

musí být nasunut pomocí nástroje).<br />

Zlatým hřebem ovšem byl test časové<br />

úspory. Cílem bylo zjistit a vyčíslit, o kolik<br />

se reálně zkrátí doba instalace typického<br />

domovního rozvaděče při použití šroubové<br />

a bezšroubové varianty. Propojení jednotlivých<br />

přístrojů pomocí bezšroubové propojky<br />

se nakonec ukázalo o více než 40 % rychlejší<br />

než připojování „po staru“ šroubováním<br />

a dotahováním všech jednotlivých svorek!<br />

Protože si jednotliví elektrikáři měli možnost<br />

systém důkladně osahat a vyzkoušet,<br />

zeptali jsme se na konci našeho testovacího<br />

workshopu, jaké hlavní výhody je při práci se<br />

systémem quickconnect napadají a jaké naopak<br />

našli nevýhody. Z výhod byla na předních<br />

příčkách jmenována rychlost montáže<br />

a úspora času. Respondenti ale akcentovali<br />

i bezpečnost instalací, kdy nehrozí neúmyslné<br />

nedotažení některé svorky nebo postupné<br />

uvolňování spojů. Ocenili také možnost<br />

snadného opětovného rozebrání instalace<br />

a vyndání přístroje z prostřední řady.<br />

Sami zákazníci potvrdili, že systém bezšroubového<br />

propojení quickconnect je synonymem<br />

rychlé bezpečné a pohodlné instalace. A protože<br />

ve společnosti Hager jsme si tohoto vědomi,<br />

dáváme nyní na produktová řešení quickconnect<br />

záruku 5 let! Více informací o systému<br />

quickconnect najdete na webu hager.cz<br />

Pět elektrikářů přijalo naše pozvání. Souhlasili<br />

s tím, že si na vlastní kůži vyzkouší práci<br />

se systémem Hager quickconnect. Nepochybovali<br />

jsme o tom, že se snadné a rychlé<br />

bezšroubové propojení bude elektrikářům<br />

líbit. Otázkou bylo, o kolik dokáže toto řešení<br />

doopravdy instalaci urychlit, a také jaké<br />

další přednosti elektrikáři objeví. Pro všetečné<br />

dotazy elektrikářů byli připraveni šéf<br />

technického oddělení Hager David Hlavička<br />

a produktový manažer Štěpán Tyc.<br />

Po teoretickém představení systému quickconnect<br />

už se všichni s radostí přesunuli<br />

k rozvaděčům a přístrojům. Pro všechny byly<br />

připraveny rozvodnice volta a jejich obvyklá<br />

náplň – instalační přístroje pro takový běžný<br />

rodinný domek. Na našich „testovacích<br />

pilotech“ bylo znát, že jsou to muži z praxe,<br />

dotazy jen pršely a rozvinula se čilá diskuse:<br />

např. o značení k rozeznání rozvodnic (S značí<br />

bezšroubové, N šroubové řešení) nebo<br />

Společnost Hager založili již před více<br />

než šedesáti lety otec a synové Hagerovi<br />

v Sársku. Svou reputaci značka Hager<br />

vystavila na rozvaděčové technice a přístrojovém<br />

vybavení pro distribuci a bezpečné<br />

nakládání s elektrickou energií,<br />

postupně do portfolia přibyla řešení<br />

pro vedení kabelů tehalit, systémy pro<br />

automatizaci budov, designové vypínače<br />

berker, dveřní komunikátory, nebo<br />

dokonce nabíjecí stanice pro elektromobily.<br />

V České republice působí Hager<br />

Electro od poloviny devadesátých let.<br />

O české a slovenské zákazníky se stará<br />

tým obchodních, technických a marketingových<br />

specialistů. Česká pobočka<br />

Hager se účastní oborových veletrhů,<br />

pořádá konference, semináře a odborná<br />

technická školení a vyvíjí a lokalizuje pro<br />

místní zákazníky technickou dokumentaci,<br />

katalogy a softwarové pomůcky.<br />

www.hager.cz<br />

www.tzb-haustechnik.cz<br />

1/<strong>2020</strong> | <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 17


smart systémy<br />

Komplexní chytrá domácnost<br />

v zimě ušetří až 30 % za vytápění<br />

– v budoucnu jí může vládnout<br />

virtuální realita<br />

Zatímco současné chytré domácnosti fungují na bázi jednotného systému, před téměř devadesáti lety měli<br />

lidé o fungování domu či bytu v budoucnosti jiné představy. První „chytrý“ dům v pravém slova smyslu<br />

se objevil v roce 1950 a postavil si ho americký kutil Emil Mathias. Dům známý jako Push Button Manor<br />

(doslova „panství na tlačítko“) uměl mimo jiné na stisknutí tlačítka spustit žaluzie a zavřít okna. Jak chytré<br />

domy vypadaly, vypadají a co možná chystá budoucnost?<br />

Snahy o automatizaci našich domovů pokračovaly<br />

i v 80. letech, kdy dorazily první<br />

programovatelné termostaty a rovněž domácí<br />

počítače, roku 1984 se pak oficiálně objevil<br />

i pojem „smart house“. V roce 1999 představil<br />

svou vizi chytrého domu rovněž Microsoft.<br />

Právě jeho představa se již příliš nelišila od<br />

toho, co v oblasti chytrých domácností známe<br />

i dnes. Dům měl být ovládán přes kapesní<br />

počítač Pocket PC, disponovat například chytrými<br />

zámky, ovladači osvětlení a vytápění,<br />

kamerovým bezpečnostním systémem, a dokonce<br />

i skenerem čárových kódů pro vytvoření<br />

nákupního seznamu.<br />

Opravdový rozmach v oblasti automatizovaných<br />

a chytrých domů pak nastal po nástupu<br />

nového milénia, kdy se tento koncept začal<br />

stávat čím dál populárnějším. Na vzestupu<br />

je i v současnosti, například jen v Evropě se<br />

počet chytrých domácností mezi lety 2<strong>01</strong>4<br />

a 2<strong>01</strong>7 ztrojnásobil. V České republice držely<br />

před rokem chytré domácnosti čtyřprocentní<br />

podíl, zájem o ně se ale zvlášť mezi mladou<br />

generací zvyšuje, za tři roky by jich zde<br />

proto mohlo být až patnáct procent.<br />

Propojení více prvků<br />

Důvodem obliby těchto chytrých řešení přitom<br />

není ani tak fascinace moderními technologiemi,<br />

jako spíše snaha o maximalizaci<br />

energetických úspor. Výrazně se to projevuje<br />

zejména v zimě, hlavní podíl na tom mají<br />

krátké dny, nízké teploty a zhruba třetinová<br />

doba slunečního svitu oproti létu.<br />

Proti těmto vnějším podmínkám se velká<br />

část českých domácností snaží v zimě obrnit<br />

různými variantami vytápění, při stoupajících<br />

cenách energie si však zároveň klade<br />

otázku, jak ušetřit. Kromě citlivého zacházení<br />

s topením pomáhají i jiné prvky v domácnosti.<br />

Jejich účinnost z hlediska úspor<br />

za vytápění se přitom zvyšuje, pokud jsou<br />

vybaveny moderními technologiemi, které<br />

umožnují napojení na systém takzvané chytré<br />

domácnosti. Podle odborníků má konkrétní<br />

prvek vliv na úsporu především tehdy,<br />

pokud je vhodně používán. Když si totiž<br />

uživatel nainstaluje například stínicí prvek<br />

a pak není doma a toto zařízení zároveň nereaguje<br />

na vnější vlivy, může být jeho účinnost<br />

z hlediska úspor za vytápění nulová. Pokud<br />

však díky domácí automatizaci dochází<br />

k reakcím na vnější okolnosti, energetická<br />

úspora výrazně roste<br />

V případě zmíněného stínění jsou v zimě<br />

nejúčinnějším řešením předokenní rolety,<br />

které se mohou opřít o výborné tepelněizolační<br />

vlastnosti. Výrazně se to projevuje především<br />

v noci, kdy rolety přispívají k udržení<br />

tepla v interiéru a brání ochlazování z okolí.<br />

Domácnost proto není nutné tolik vytápět<br />

jako bez použití rolet. Celková úspora se dle<br />

výpočtů pohybuje okolo deseti procent. Především<br />

u větších objektů se tak může jednat<br />

o tisíce korun ročně. Při propojení s dalšími<br />

automatickými systémy pak samozřejmě<br />

úspora dále stoupá.<br />

Úspory ovlivňuje orientace domu<br />

či plocha oken<br />

Dalším výrazným prvkem jsou takzvané chytré<br />

termostaty, které umožňují odkudkoliv nastavit<br />

optimální teplotu domácnosti a pak ji<br />

udržovat. Nedochází tak ke zbytečnému přetápění<br />

místnosti. Pokročilejší varianty pak reagují<br />

i na vzdálenost uživatele od domu či na<br />

vnější povětrnostní podmínky a předpověď<br />

počasí. Větším úsporám za vytápění mohou<br />

pomoci i pohybová čidla v interiéru, která zaznamenávají,<br />

zda se v místnosti či bytě někdo<br />

18 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


smart systémy<br />

nachází. Pokud je na senzory napojený například<br />

právě chytrý termostat, může na základě<br />

aktuálního stavu regulovat teplotu díky<br />

nastavenému schématu dle potřeby a bez<br />

zásahu uživatele.<br />

Ačkoliv úspory mohou podle společností působících<br />

na poli chytrých domácností dosahovat<br />

až třiceti procent, jedná se spíše o horní<br />

hranici. Záleží na celé řadě faktorů, například<br />

na orientaci domu, ploše oken či počtu slunečných<br />

dní v daném roce. Výši úspor také<br />

výrazně ovlivňuje fakt, zda se domácnost nachází<br />

v bytovém, či rodinném domě, kde platí<br />

jiná pravidla pro rozúčtování tepla. Významnou<br />

roli hrají také zvyky spojené s topením<br />

v zimě, pokud jsou totiž lidé zvyklí výrazně<br />

topit celé dny, i když nejsou doma, může jim<br />

k nemalým úsporám dopomoci prakticky<br />

pouze zmíněný chytrý termostat.<br />

Ušetřené náklady za energie<br />

i potenciální škody<br />

V českých podmínkách odborníci především<br />

u rodinných domů doporučují směrem k co<br />

největším úsporám vzájemné provázání jednotlivých<br />

prvků. Synchronizací stínění s povětrnostními<br />

čidly, systémem vytápění, chytrým<br />

termostatem a pohybových čidel lze<br />

dosáhnout maximální úrovně automatizace<br />

a komfortu domácnosti. Jedná se v současnosti<br />

o nejvyspělejší řešení, které z hlediska<br />

nákladů za vytápění poskytuje především ve<br />

velkých domech mimořádně vysoké úspory.<br />

Pokud se tedy uživatel nachází mimo domov<br />

a vysvitne slunce, systém chytré domácnosti<br />

vypne pomocí termostatu topení, vytáhne<br />

stínicí techniku a domácnost vytopí slunečním<br />

zářením.<br />

Podle odborníků přitom zhruba třetinová<br />

úspora za vytápění ještě nemusí být konečným<br />

číslem. Výrazně se na tom podílí<br />

moderní technologie a jejich neustálé vylepšování.<br />

V posledních letech se totiž programátorům<br />

daří systémy neustále zlepšovat,<br />

další aktualizace softwaru tak v budoucnu<br />

mohou znamenat i vyšší úspory.<br />

Takzvaná chytrá domácnost při vhodném<br />

propojení jejích jednotlivých částí nemusí<br />

znamenat pouze úsporu energie. Výhodou,<br />

která se tak často nezmiňuje, je také zvýšení<br />

bezpečnosti domácnosti v momentech, kdy<br />

v ní uživatel není přítomen. Díky automatizaci<br />

je možné jednotlivé prvky naprogramovat<br />

tak, aby dávaly zdání, že se člověk doma<br />

opravdu nachází.<br />

V tomto směru existuje celá řada variant od<br />

večerního rozsvěcování světel až po pohyb<br />

rolet či žaluzií různě během dne. Uživatel má<br />

možnost si jednotlivé prvky buď naprogramovat,<br />

a tedy se spolehnout přímo na systém<br />

chytré domácnosti, nebo prvky dálkově<br />

ovládat pomocí aplikace prakticky odkudkoliv<br />

na světě. Obě varianty přitom potenciálního<br />

zloděje spolehlivě odradí.<br />

Budoucnost chytrých systémů<br />

Uživatelský komfort do budoucna půjde<br />

nejspíše ještě dál. V nejbližších letech lze<br />

očekávat rozšíření z hlediska dalších spotřebičů,<br />

které bude možné napojit na systém<br />

chytré domácnosti. Na významu do<br />

budoucna bude nabývat i ovládání chytrých<br />

technologií hlasem. To je patrné již<br />

dnes v případě chytrých telefonů. Systém<br />

chytré domácnosti by tak v budoucnu mohl<br />

z hlasu poznat i emoční rozpoložení uživatele<br />

a podle toho automaticky nastavit například<br />

úroveň osvětlení nebo zapnout relaxační<br />

hudbu. Velké naděje jsou vkládány<br />

též do vývoje umělé inteligence, která by<br />

umožnila aplikacím chytré domácnosti učit<br />

se podle preferencí obyvatel domu, čímž by<br />

se ještě více zautomatizovaly.<br />

Ve vzdálenější budoucnosti – odhadem odborníků<br />

kolem roku 2050 – pak může chytrým<br />

domovům vládnout virtuální realita.<br />

Namísto současných speciálních brýlí by<br />

však lidé měli používat inteligentní kontaktní<br />

čočky. Virtuální realita díky nim umožní během<br />

okamžiku změnit například barvu stěn<br />

nebo styl bytových dekorací, a to dle preferencí<br />

každého jedince, takže každá osoba<br />

bude moci interiér vidět jinak. Dámy se zase<br />

budou moci spolehnout na nového pomocníka<br />

v podobě chytrého zrcadla, které ukáže,<br />

jak jim pasuje zvolený oděv, a to bez toho,<br />

že by si ho vůbec musely obléci. Odborníci<br />

zároveň zmiňují i chytré textilie, kupříkladu<br />

potahy postelí a gaučů, různé přehozy nebo<br />

peřiny se schopností změnit svou barvu,<br />

vzory či texturu.<br />

Zpracováno z podkladu firmy Lomax.<br />

Foto: Lomax<br />

Novinka od Lomax<br />

Portfolio stínicí techniky českého výrobce<br />

LOMAX rozšiřuje exteriérová lamela Z70 se<br />

subtilním provedením. Sedmicentimetrová<br />

šířka listu působí jemnějším dojmem než starší<br />

model Z93 a umožňuje instalaci i do mělčích<br />

ostění. Minimální realizovatelná šířka 435<br />

milimetrů dále umožňuje použití i pro nejužší<br />

typy oken. Exteriérové žaluzie Z70 jsou na<br />

hranách opatřeny těsněním pro tiché dosedání<br />

a jejich průřez připomíná tvar písmene Z,<br />

což zaručuje, že do sebe lamely při zatažení<br />

dokonale zapadají a stíní interiér. Snížená<br />

výška listu slouží k minimálnímu zastínění<br />

výhledu při otevření. Exteriérové žaluzie lze<br />

ovládat na dálku i pomocí mobilního zařízení.<br />

www.tzb-haustechnik.cz<br />

1/<strong>2020</strong> | <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 19


smart systémy<br />

Chytrý dům jako váš pomocník<br />

v každodenním životě<br />

Člověk nemající žádná pohybová omezení si nedovede představit, jakým problémem může být třeba pro<br />

vozíčkáře, prosté otevření okna, obzvlášť pokud se nachází za nějakou překážkou či příliš vysoko. S chytrou<br />

domácností to nemusí být problém. Kromě dnes již běžného řízení osvětlení nebo žaluzií či topení máme<br />

mnoho dalších systémů, které můžete propojit s vaší vysněnou chytrou domácností.<br />

Stejně jako řídíme pohyb žaluzií, můžeme<br />

řídit i vlastní otevírání a zavírání oken. Je jedno,<br />

zda vypínačem, dálkovým ovládáním<br />

nebo aplikací v mobilu, případně z počítače.<br />

A to není zdaleka jediné, s čím může chytrý<br />

dům lidem pomoci. K dispozici je například<br />

i otevírání dveří, brány před domem nebo<br />

prosté zalévání zahrádky, zatemnění oken,<br />

včetně střešních, anebo třeba odtávání sněhu<br />

z chodníku, aby bylo možné se snadno<br />

a bezpečně dostat do poštovní schránky<br />

u branky.<br />

V neposlední řadě chytrý dům dokáže být nápomocen,<br />

i pokud jde o bezpečnost – vypne<br />

plyn nebo vodu v případě havárie, třeba ve<br />

spojení s kouřovým čidlem nebo senzorem<br />

zaplavení, přeteče-li vana nebo vyteče pračka.<br />

Nejen starší lidé ocení i funkci centrálního<br />

vypínače při odchodu z domu – stisknutím jediného<br />

tlačítka se tak zhasnou všechna světla<br />

kromě orientačního osvětlení u vchodu, odpojí<br />

se všechny zásuvky kromě např. lednice<br />

a mrazáku a aktivuje se alarm. Nikdo si tak<br />

nemusí dělat starosti, zda před odchodem<br />

z domu vypnul žehličku nebo nenechal vařit<br />

vodu na varné desce. Chytrý dům jako bodyguarda<br />

ocení všichni jeho obyvatelé, nejen ti,<br />

co využívají možností „smart“ systémů jako<br />

kompenzační pomůcky.<br />

KNX spojuje vše<br />

O rozhraní KNX byla napsána a zveřejněna<br />

již řada článků. Jedná se o celosvětově používané<br />

rozhraní, díky němuž jsou moduly<br />

KNX mezi sebou záměnné, bez ohledu na<br />

konkrétního výrobce. Tato univerzálnost je<br />

největší výhodou systémů pracujících na<br />

bázi KNX: dělá z něho systém s nekonečnými<br />

možnostmi díky vzájemné kompatibilitě<br />

a kombinovatelnosti při výběru různých<br />

produktů od mnoha výrobců, kterých je aktuálně<br />

přes pět set na celém světě. Zní to<br />

banálně, ale zeptejte se jakéhokoli elektrikáře,<br />

kolikrát již byl v domácnosti, kde majitel<br />

kontroloval dům pomocí několika mezi<br />

sebou nekomunikujících systémů. Mnohdy<br />

uživatel dlouhé minuty hledá v jednotlivých<br />

aplikacích v mobilu, aby mohl spustit některý<br />

z povelů pro vybranou technologii.<br />

Výběrem jednoho systému, který umožní<br />

sdružení co největšího množství produktů<br />

a výrobků a nabízí tak všechny funkce v jednom,<br />

si ušetříme řadu komplikací a starostí.<br />

Například sdružení světelných zdrojů, hlasových<br />

asistentů a reproduktorů nám umožní<br />

ztlumit světlo a zapnout a ovládat audio hlasem.<br />

Prozatím jsme limitováni jazyky zařízení<br />

IoT (Internet of Things) – v mnoha prozatím<br />

chybí čeština, ale například angličtina<br />

není problém. Záleží už jen na personálním<br />

výběru a na tom, jak moc omezující to pro<br />

uživatele je. I při ovládání hlasem nejde jen<br />

o předvádění, jak mohu svůj dům řídit a co<br />

všechno chytrý dům dovede, pro mnohé to<br />

může být i další způsob, jak snadno využít<br />

možnosti chytrého domu v případech, kdy<br />

mají nějaké zdravotní omezení nebo tělesný<br />

hendikep.<br />

Možnost mít pod kontrolou takový dům<br />

i vzdáleně, tedy například z práce, výletu<br />

nebo dovolené, patří dnes k běžnému<br />

standardu. Chytrý dům tak nejen že dokáže<br />

zvýšit komfort svých obyvatel a snižovat jim<br />

účty za elektřinu, ale může výrazně zvýšit<br />

šanci starších lidí nebo lidí s hendikepem na<br />

bydlení ve vlastním domově, samostatně,<br />

bez nutnosti přesunu do domů s pečovatelskou<br />

službou.<br />

Vytvořeno z podkladů firmy Hager.<br />

Foto: Hager<br />

Řešení od Hager<br />

Nový Domovea server v sobě spojuje tři<br />

moduly za jednu cenu. Zákazníci ocení<br />

úsporu místa i cenovou výhodnost řešení.<br />

Programovací modul umožní velmi snadné<br />

oživení systému KNX easy i bez nutnosti<br />

software ETS a hlubších programovacích<br />

znalostí. Naprogramované funkce se<br />

automaticky promítnou do webového<br />

rozhraní a IoT controller umožní spojení<br />

KNX systému s dalšími produkty fungujícími<br />

v prostředí IoT.<br />

Plusem pro KNX modul Domovea je snadná<br />

integrace IP kamer s protokolem onvif do<br />

vizualizace. V případě Domovea basic lze takto<br />

sledovat pět a u verze expert až padesát IP<br />

kamer. Domovea nabízí i možnost integrace<br />

domácího videotelefonu do systému KNX<br />

a komunikaci on-line z aplikace Domovea ode<br />

dveří – samozřejmě s možností odemknout<br />

zámek, rozsvítit světlo nebo třeba zvednout<br />

závoru.<br />

20 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


smart systémy<br />

Vytápění chytře: uživatelé<br />

inteligentních řešení vytápění<br />

ušetří na energiích<br />

Jaké jsou nejnovější údaje týkající se vytápění v domácnostech? Jaká jsou inteligentní řešení pro vytápění<br />

a jak domácnosti ovlivňují?<br />

Průměrná roční energetická náročnost českých<br />

domácností klesá, hlavně díky zateplení<br />

nebo výměně oken. I přesto Češi spotřebují<br />

na vytápění dvě třetiny veškerých energií,<br />

které vyčerpají. V roce 2<strong>01</strong>8 tak v průměru<br />

zaplatila česká domácnost za vytápění 14 až<br />

16 tisíc korun ročně. 1 Ceny energií však v posledních<br />

pár letech prudce stoupají. Optimalizace<br />

vytápění je nezbytná pro zajištění energetických<br />

úspor při zachování stálého<br />

tepelného komfortu. Například průměrná<br />

čtyřčlenná rodina žijící v rodinném domku vytápěném<br />

elektřinou utratila za vytápění podle<br />

ceníku z minulého roku 31 570 Kč (při<br />

spotřebě 12,99 MWh). 2 Inteligentní regulace<br />

vytápění je vůbec nejčastěji využívaný prvek<br />

chytrých domácností a pro domácnost může<br />

každoročně přinést nejen několikatisícové<br />

úspory – až 94 % uživatelů inteligentního vytápění<br />

v České republice si povšimlo nižších<br />

částek na ročním účtu za vytápění 3 a 99 %<br />

českých uživatelů uvedlo, že s inteligentním<br />

vytápěním pociťuje vyšší pohodlí.<br />

Chytrá řešení<br />

Zákazníci s individuálním vytápěním zemním<br />

plynem, elektřinou, pevnými palivy nebo<br />

tepelnými čerpadly mohou ke kontrole spotřeby<br />

tepla využít chytrý termostat, který lze<br />

doplnit chytrými termostatickými hlavicemi.<br />

Takto dálkově je nyní vytápěno 1,48 milionu<br />

bytů v České republice a dohromady se to<br />

týká zhruba čtyř až pěti milionů obyvatel.<br />

Uživatelé s takto vybavenou domácností<br />

mohou nastavit teplotu ze svého mobilního<br />

telefonu, což je ideální například v případě,<br />

kdy je majitel na cestě z práce nebo se děti<br />

vrátí dříve ze školy.<br />

Běžné vytápění pak funguje na základě<br />

přednastaveného plánu, který je přizpůsobený<br />

životnímu rytmu členů domácnosti<br />

– topení se zapne, jen když je to skutečně<br />

potřeba. Když obyvatelé odcházejí z domova,<br />

vytápění se ztlumí, aby tak nedocházelo<br />

ke zbytečnému plýtvání. Před návratem se<br />

topení naopak znovu zapne a členové domácnosti<br />

tak vstoupí do příjemně vyhřátého<br />

obydlí. K tomuto plánu lze přidat například<br />

i režimy „Mimo domov“ a „Ochrana před<br />

zamrznutím“, které uzpůsobí plán vytápění<br />

situaci, kdy uživatelé odjedou na několik dní<br />

pryč. Díky těmto funkcím můžete optimalizovat<br />

vytápění beze strachu, že se to projeví<br />

na faktuře.<br />

V kuchyni teplo, v ložnici chlad<br />

Trendem současnosti je odklon od těžkých<br />

radiátorů a jejich náhrada za lehčí otopná<br />

tělesa nebo článkové radiátory z důvodu<br />

snadnější regulovatelnosti. Ještě snazší<br />

a efektivnější tato snaha může být s termostatickými<br />

hlavicemi, které umožňují nastavit<br />

program vytápění pro jednotlivé místnosti.<br />

Uživatelé tak mohou nastavit, aby se<br />

vytápění v koupelně spustilo ještě předtím,<br />

než se probudí, ale ve zbytku obydlí zůstalo<br />

Netatmo doporučuje<br />

Netatmo ve svém produktovém portfoliu<br />

nabízí výrobky s funkcí Auto-Adapt, které jsou<br />

schopny naplánovat zapnutí vytápění podle<br />

úrovně izolace budovy nebo venkovní teploty<br />

a zaručit tak vhodnou teplotu ve správnou<br />

chvíli, aniž by do vytápění musel zasahovat<br />

uživatel.<br />

Výrobky Netatmo – chytré termostaty<br />

i termostatické hlavice – jsou kompatibilní<br />

s předními hlasovými asistenty: Apple<br />

HomeKit, Google Asistent a Amazon Alexa.<br />

Díky této kompatibilitě mohou uživatelé řídit<br />

vytápění domu hlasem. Stačí říci: „Alexa,<br />

nastav teplotu termostatu Netatmo na 20 °C“,<br />

„Ok Google, zvyš teplotu o 5 stupňů“, nebo<br />

„Siri, sniž teplotu o 3 stupně.“<br />

vypnuté. To samozřejmě domácnosti může<br />

ušetřit až několik desítek procent nákladů<br />

díky rychlejším reakcím na výkyvy teplot<br />

a udržování stabilnější teploty v místnosti<br />

bez teplotních špiček. 4<br />

Vypracováno z podkladů firmy Netatmo.<br />

Foto: Netatmo<br />

Zdroje:<br />

1<br />

Český statistický úřad (2<strong>01</strong>7 – 2<strong>01</strong>9)<br />

2<br />

Kozelský, Novák (2<strong>01</strong>8), Teplárenství v ČR: Česká<br />

spořitelna<br />

3<br />

Studie spokojenosti Netatmo z roku 2<strong>01</strong>8 – 15 400<br />

účastníků v Evropě, z toho 5770 ve Francii<br />

4<br />

Teplárenské sdružení České republiky, 2<strong>01</strong>8: http://<br />

www.naseteplo.cz/<br />

www.tzb-haustechnik.cz<br />

1/<strong>2020</strong> | <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 21


smart systémy<br />

Můj chytrý dům, můj bezpečný hrad<br />

Zazvoní budík, člověk vstane, roztáhne rolety a vyrazí si uvařit kávu a odbýt si svou ranní rutinu v koupelně.<br />

Představme si ovšem jiný scénář – budík zazvoní, rolety se samy vytáhnout a člověk vstane do příjemně vytopené<br />

domácnosti provoněné ranní kávou. Jaký je rozdíl mezi oběma situacemi? Skutečně inteligentní domácnost!<br />

TaHoma® je systém automatizace domácnosti, který bezdrátově ovládá vnitřní i venkovní stínění, osvětlení,<br />

vytápění, alarm nebo vjezdovou bránu a garážová vrata.<br />

Chytrou technologii má v domácnosti téměř<br />

každý, ale o opravdové inteligenci můžeme<br />

hovořit až tehdy, kdy spolu všechny prvky<br />

vzájemně komunikují a je možné je ovládat<br />

centrálně. Prakticky všechno, co funguje na<br />

dálkový ovladač, přes mobilní aplikaci nebo<br />

co lze připojit k internetu, je možné zahrnout<br />

do vzájemně komunikujícího systému, což<br />

s sebou přináší nejen novou dimenzi komfortu<br />

a ovládání domácích spotřebičů a elektroniky,<br />

ale i značné úspory energií a nový pohled<br />

na bezpečnost domácností.<br />

Komfort, úspory i bezpečí<br />

Smyslem propojování jednotlivých technických<br />

zařízení domácnosti do jednoho centrálně<br />

ovládaného celku je poskytnout uživateli<br />

maximální komfort a snížit náklady na provoz<br />

domácnosti optimalizovanou spoluprací jednotlivých<br />

prvků. Typickým příkladem je regulace<br />

vytápění v součinnosti s automatickým<br />

pohybem stínicích prvků a oken na základě<br />

informací z čidel či podle předpovědi počasí.<br />

K úsporám však přispívá i automatická regulace<br />

osvětlení, například rozsvěcování a zhasínání<br />

na základě pohybu osob, či třeba z hlediska<br />

úspor opomíjeného zalévání zahrady<br />

– u chytré domácnosti opět řízeného podle<br />

předpovědi počasí.<br />

Aby ovšem tato úroveň spolupráce všech<br />

součástí chytré domácnosti byla možná, je<br />

nutné všechny prvky synchronizovat pod<br />

jedním centrálním „mozkem“, který uživateli<br />

umožní nastavit si akce, scény a profily dle<br />

vlastního denního režimu či dle nastalých nepředvídatelných<br />

situací. Jako příklad takového<br />

scenária lze uvést přednastavený odchod<br />

z domu – osoba odejde a jediným zmáčknutím<br />

tlačítka v aplikaci zkontroluje všechna<br />

okna, odpojí spotřebiče a zásuvky, ztlumí topení,<br />

zamkne zámky na dveřích a eventuálně<br />

i stáhne rolety. Komplexní systém automatizace<br />

domácnosti tak nejen majiteli usnadní<br />

život a umožní mu zapomenout na klasické<br />

každodenní otázky typu „Zamkl jsem?“, „Vypnul<br />

jsem sporák?“, ale zároveň i zvýší úroveň<br />

zabezpečení domu. Dům lze přitom nejen<br />

zamknout, uzavřít a zabezpečit, ale i spustit<br />

simulaci přítomnosti osob v domě, které rozsvěcí,<br />

zhasínají, manipulují se žaluziemi, televizí,<br />

rádiem atd.<br />

Nespornou výhodou chytrých zabezpečovacích<br />

systémů oproti klasickým alarmům pak<br />

je detekce domácích mazlíčků. Kočka či pes se<br />

Řešení od Somfy<br />

TaHoma od Somfy splňuje všechny<br />

předpoklady chytré domácnosti ovladatelné<br />

jediným kliknutím. S touto řídicí jednotkou<br />

lze domácnost i postupně rozšiřovat o další<br />

chytrá zařízení a ta dále propojovat do<br />

přednastavených scénářů dle požadavků<br />

obyvatel domu. Co je ovšem důležité –<br />

TaHoma není vázaná pouze na produkty<br />

od Somfy, a tedy umožňuje propojit různé<br />

moduly a značky napříč trhem.<br />

TaHomu je možné ovládat přes platformu<br />

IFTTT. Ta dovolí všem aplikacím a přístrojům<br />

spolu komunikovat a vytvářet automatizované<br />

interakce mezi scénáři systému a ostatními<br />

značkami kompatibilními s IFTTT. Lze tak<br />

například jednoduše spojit ovládání prvků<br />

třeba s předpovědí počasí nebo dát předem<br />

určený pokyn hlasovému asistentovi Google<br />

Assistant. TaHoma zároveň využívá vysoce<br />

bezpečnou technologii io-homecontrol®, kde<br />

je možné úroveň zabezpečení porovnat s<br />

běžnými on-line bankovními systémy. Velkou<br />

výhodou protokolu io-homecontrol® je, že<br />

umožňuje obousměrnou výměnu informací<br />

mezi ovladači, automatickými systémy a<br />

pohony. Uživatel má tedy neustále přehled<br />

o stavu domácnosti – sebemenší problém<br />

se objeví na displeji či se ohlásí zvukovým<br />

signálem, což usnadní vyhledání a vyřešení<br />

závady.<br />

Systém TaHoma lze pořídit i do již vybavené<br />

chytré domácnosti a propojit tak veškeré<br />

stávající chytré prvky v jeden systém.<br />

S diskrétním bezdrátovým slunečním čidlem Sunis<br />

WireFree io se rolety (žaluzie, markýza) automaticky<br />

zatáhnou, jakmile sluneční paprsky začnou svítit do skel<br />

oken, a udrží tak uvnitř místnosti příjemný chládek.<br />

22 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


smart systémy<br />

tak může bezpečně svými dvířky dostat domů,<br />

aniž by aktivovaný alarm spustil poplach.<br />

Jak správně vybrat systém?<br />

Jedním ze základních kritérií, která by měla<br />

rozhodovat při koupi zmíněného „centrálního<br />

mozku“, je nezávislost celého systému<br />

na dodavateli daného řešení. Tedy aby byl<br />

systém schopen integrovat produkty různých<br />

výrobců a nebyl vázaný pouze na výrobky<br />

jedné firmy – to by mohlo znemožnit<br />

integraci řady produktů, kterými domácnost<br />

možná již disponuje a zbytečně by to omezilo<br />

možnosti pro budoucí rozšíření chytré<br />

domácnosti o další produkty.<br />

Neméně důležitá je jednoduchost instalace<br />

a samotné nastavení – například tedy i to, jak<br />

kvalitní jsou baterie, zda jsou normálně k sehnání<br />

a nejedná se o nějaký speciální, těžko<br />

dostupný a finančně nákladný typ. Rovněž<br />

je třeba prověřit, zda se systém netváří jako<br />

chytrý, přestože v zásadě chytrý není, protože<br />

neposkytuje zpětnou vazbu o provedení zadaného<br />

či automatického příkazu.<br />

Stejně tak je velmi podstatné zjistit, na jakých<br />

serverech a v jaké zemi jsou ukládány záznamy<br />

z vybraného systému, zejména pak záznamy<br />

z kamer a hlasových snímačů, a tedy jakou<br />

má kupující jistotu, že nebude nevědomě<br />

nahráván a odposloucháván.<br />

Vypracováno z podkladů Somfy.<br />

Foto: Somfy<br />

Ovládejte a centralizujte všechna zařízení se systémem TaHoma®, a to dálkově pomocí tabletu nebo chytrého<br />

telefonu.<br />

Nástěnné sprchové panely<br />

LINUS TREND<br />

– od firmy SCHELL<br />

NOVINKA!<br />

www.tzb-haustechnik.cz<br />

1/<strong>2020</strong> | <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 23


trvalá udržitelnost<br />

BIM: Posun do vyšších dimenzí<br />

jako cesta k efektivnějšímu<br />

stavebnictví<br />

Martin Malý, MSc, DBA, MRICS; Ing. arch. Ondřej Tomšů<br />

Autor je ředitelem projekční kanceláře ARCHCOM, která se v současné době zaměřuje na projektování a výstavbu v systému BIM 5D. Spoluautor Ing. arch. Ondřej Tomšů je ve<br />

společnosti ARCHCOM vedoucím projekčního týmu BIM.<br />

Principy Průmyslu 4.0 se dnes začínají výrazně projevovat také ve stavebnictví (např. prostřednictvím prefabrikace<br />

či digitalizace). Při současném boomu výstavby v ČR, rostoucích cenách a zároveň nedostatku pracovních sil ani<br />

nelze jinak. Cestou budoucnosti se tak jeví být „štíhlá výstavba“ (Lean Construction). Ovšem jak na ni? Jedině<br />

integrovaným procesem výstavby – holistickým přístupem k vzniku budovy, kdy všichni účastníci stavebního procesu<br />

navzájem kooperují po celý životní cyklus nemovitosti: od projektantů při navrhování budovy, přes generálního<br />

dodavatele stavby při její realizaci, až po facility manažery při jejím provozu. Efektivita ve stavebnictví je zásadním<br />

parametrem, který při současném boomu výstavby a rostoucích cenách dělí úspěšné firmy od těch druhých.<br />

Důsledkem tradičního přístupu ve stavebnictví<br />

je ovšem fakt, že většina stavebních projektů<br />

je dodávána pozdě a ještě k tomu překročí<br />

plánovaný rozpočet. Ačkoli některé nadnárodní<br />

stavební koncerny již při realizacích využívají<br />

vyšších dimenzí BIM, v českém měřítku zůstáváme<br />

maximálně v oblasti vizualizace postupu<br />

výstavby bez návaznosti na faktický stav na<br />

stavbě. Pro bezkoliznost na stavbě přitom postačí<br />

využít komplexní model BIM 3D, který<br />

však v ČR stále není automatickou součástí<br />

projektu (pokud existuje prostý model konstrukce<br />

stavby a k tomu projekt od příslušných<br />

profesí jen ve 2D, nelze dosáhnout stejné úrovně<br />

koordinace aktérů stavebního procesu jako<br />

v případě komplexní BIM 3D dokumentace).<br />

Nejlepší možnou koordinaci a efektivní spolupráci<br />

všech aktérů výstavby nejen v projekci,<br />

ale i v samotné realizaci pak momentálně zajišťuje<br />

model BIM 5D. Samotné širší zavádění jakékoli<br />

verze technologie BIM v ČR je ovšem<br />

otázkou zejména mentálního nastavení všech<br />

aktérů stavebního procesu – a to potrvá ještě<br />

nějaký čas.<br />

BIM: tři velké výzvy<br />

BIM se v ČR nyní potýká se třemi zásadními<br />

problémy, které zároveň znamenají výzvu<br />

pro blízkou budoucnost.<br />

Prvním z nich jsou snahy o vyjmutí stavebních<br />

dodavatelů ze sdílené spolupráce na<br />

BIM modelu při realizaci. Ti tak nemají možnost<br />

spoluvytvářet BIM model pro potřeby<br />

vlastní stavby, ale jsou pouhými dodavateli<br />

2D podkladů pro správce BIM modelů. Projektanti<br />

pak vytvářejí virtuální model stavby<br />

se zpožděním proti reálnému postupu výstavby<br />

– samozřejmě bez možnosti okamžité<br />

koordinace, která je pří výstavbě klíčová.<br />

Druhým problémem je nízká úroveň propojení<br />

BIM modelu budovy, která je výstupem<br />

zhotovitele stavby ve stupni as-built (dokumentace<br />

skutečného provedení), na informační<br />

systémy budoucí FM správy.<br />

A konečně třetím problémem jsou chybějící<br />

národní standardy pro použití v cenových<br />

soustavách a zavedení obecných číselníků<br />

nákladových skupin v katalogu stavebních<br />

Jednotlivé konstrukce již v projekční fázi nesou informaci o ceně, která je<br />

zadávána do modelu.<br />

Ve výkazu stěn v prostředí Revit máme jasný přehled o cenách konkrétních<br />

konstrukcí přímo v projektu.<br />

24 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


trvalá udržitelnost<br />

BIM model s cenami umožňuje rychlé označení<br />

konstrukcí/objektů s cenou přesahující daný interval.<br />

Tím je umožněno rychleji hledat a optimalizovat<br />

konstrukce s nestandardní cenou.<br />

výkonů, které budou přijaty většinou odborné<br />

veřejnosti.<br />

Důsledkem výše uvedených tří problémů je<br />

přitom zejména přístup ke stavebním dodavatelům<br />

jako k „zedníkům“, co pouze staví,<br />

a ne jako k integrované součásti celé stavební<br />

výroby. Částečně si za to ale mohou dodavatelé<br />

v ČR sami svým zdráhavým přístupem<br />

k metodice BIM. Vývoj ve světě přitom již<br />

ukázal, že zapojení zodpovědného a schopného<br />

dodavatele do procesu BIM při výstavbě<br />

formou Lean Construction je přínosem<br />

pro všechny zúčastněné – a to i finančně.<br />

Čas<br />

Tým<br />

Provoz<br />

a údržba<br />

Náklady<br />

Plánování<br />

Udržitelnost<br />

technického<br />

řešení<br />

Projektování<br />

FM<br />

Projektová<br />

dokumentace<br />

správa<br />

Ideální diagram procesu BIM 5D<br />

Realizace<br />

Kontrola<br />

Cenová náročnost při zavádění BIM<br />

Diskuse často začínají a končí otázkou, kolik to<br />

bude stát. Z praxe máme zjištěno, že celková<br />

náročnost při zavedení principu BIM do projektování<br />

od začátku (obvykle od koncepční<br />

studie) znamená cca 20 až 25 % člověkohodin<br />

navíc. Doplnění parametrů pro cenový model<br />

stavby v BIM 5D pak nevyžaduje žádné enormní<br />

náklady navíc, navíc zlepšuje koordinaci s architekty<br />

a jejich průběžné změny a požadavky.<br />

Programové vybavení je stále stejné: jde jen<br />

o to, kdo sedí u klávesnice, aby potenciál dnešního<br />

BIM softwaru na 100 % využil. Cenová úroveň<br />

projektů v obecném BIM, přenesená nákladově<br />

na investora, je obvykle vyvážena právě<br />

možnostmi efektivního řízení celé výstavby<br />

a závěrečným převodem budovy do FM správy.<br />

Z českého trhu nemáme signály, že by počáteční<br />

vyšší náklady byly jakoukoli brzdou pro rozhodování<br />

o použití principu BIM anebo BIM 5D do<br />

projektu. To je dáno faktem, že cenový model<br />

stavby je funkcionalitou, která vzniká vždy na<br />

začátku projektu (cenová úroveň v koncepčním<br />

návrhu) a doplňuje se pak parametrizací při výstavbě<br />

bez nějakého zvláštního nákladu.<br />

Přesnější cenotvorba<br />

BIM 5D je benefitem při hledání optimální varianty<br />

stavby, kdy máme k dispozici informace<br />

o celkové ceně výstavby – generované okamžitě<br />

při jakékoliv úpravě projektu. Cena tak<br />

není generována až po kompletním odevzdání<br />

projektu na konci procesu tvorby projektové<br />

dokumentace. Naopak: jak postupují projekční<br />

práce, zpřesňuje se i cenová úroveň nebo<br />

jednotkové ceny. Již ve studii máme agregovaný<br />

přehled o ceně – a možností, jak předat<br />

informace o cenové úrovni, je několik. Může jít<br />

o klasický statický výkaz s cenami v tabulkách<br />

excelu, ale je možné také procházet model stavby<br />

ve 3D a jednotlivé ceny objektů si zobrazovat<br />

individuálně s klientem. V takovém případě se<br />

prolínají výhody 3D modelu a rozšíření do 5D.<br />

BIM 5D nepřináší výhodu pouze pro klienta,<br />

ale díky této dimenzi jsou projektanti schopni<br />

garantovat cenu stavby v nějakém konkrétním<br />

intervalu, a to již od fáze studie.<br />

BIM 6D a BIM 7D – hudba<br />

budoucnosti?<br />

Současný požadavek efektivního řízení výstavby<br />

s ohledem na úspory času, nákladů<br />

Provoz<br />

Architektura<br />

Stavba<br />

Komunikace<br />

Efektivita<br />

BIM v páté dimenzi<br />

Koncepce zavádění BIM v ČR byla českou<br />

vládou schválena již v roce 2<strong>01</strong>7. Již brzy<br />

lze očekávat rozšíření zákonné povinnosti<br />

projektování v systému BIM podle národních<br />

standardů i na všechny veřejné podlimitní<br />

zakázky. Tvorbu projektů v BIM je proto<br />

třeba dobře připravit a rozšířit i na oblasti<br />

rekonstrukcí a modernizací budov. Zde je stále<br />

ještě potenciál pro rozvoj, a to nejen v oblasti<br />

prováděcích předpisů.<br />

Přidaná hodnota BIM je z tohoto pohledu významným<br />

zdrojem informací pro řízení celého<br />

projektu. Technologie BIM byla dosud v české<br />

praxi realizována převážně jako virtuální 3D<br />

model realitního projektu. Pokud se však chceme<br />

vyhnout kolizím na stavbách a vícepracím<br />

(a to nejen při veřejných zakázkách), musíme<br />

BIM posunout do další, páté dimenze.<br />

BIM 5D obohacuje 3D model realitního<br />

projektu o dvě významné funkcionality:<br />

harmonogram výstavby (4D – čas, plánování)<br />

a cenové relace stavebních prací (5D). Právě<br />

BIM 5D umožňuje nejlepší možnou koordinaci<br />

všech účastníků výstavby jak v projekci, tak<br />

v realizaci: spolupráce několika geograficky<br />

vzdálených projekčních a stavebních týmů je<br />

díky tomu plynulá a bez komunikačních šumů.<br />

Zjednodušeně řečeno: veškeré nákladové informace<br />

jsou ve virtuálním modelu stavby BIM<br />

5D na jednom místě a mohou být jednoduše<br />

a kontrolovaně sdílené.<br />

a ohleduplnost k životnímu prostředí je motivací<br />

k použití dalších, vyšších dimenzí BIM<br />

– až po závěrečnou FM správu. Konkrétně<br />

jde o BIM 6D (udržitelnost, energie) a BIM 7D<br />

(podpora Facility Managementu). Stavební<br />

projekty s certifikací BREEAM nebo LEED jsou<br />

již k životnímu prostředí šetrné, a to i s ohledem<br />

na budoucí provoz nebo předepsané základy<br />

postupu prací dodavatelů (snížení emisí,<br />

odpadů, prostojů, uhlíkové stopy apod.).<br />

Nicméně ucelený krok směrem k celkové<br />

udržitelnosti výstavby bude doménou zejména<br />

stavebních dodavatelů, kteří budou nuceni<br />

tento princip přijmout za svůj. Domníváme<br />

se proto, že posun od BIM 5D do ještě vyšších<br />

dimenzí bohužel potrvá v ČR dalších několik<br />

let – stejně jako trval vývoj v obecném systému<br />

projekce BIM od 3D k 5D.<br />

Foto: archiv autorů<br />

Takto vypracovaný export pohledu na kuchyň je pouze základním výstupem z jednoho BIM modelu pro klienta.<br />

Nejenže mu dokáže nastínit vzhled, ale zároveň mu umožní nahlédnout jednoduše na ceny prvků.<br />

Cenové informace se objevují i u konkrétních<br />

zařizovacích předmětů. Zde například u digestoře.<br />

S tímto přístupem má klient možnost rychlého<br />

přehledu o nákladech vybavení již ve fázi studie.<br />

www.tzb-haustechnik.cz<br />

1/<strong>2020</strong> | <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 25


trvalá udržitelnost<br />

Voda jako palivo?<br />

JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura<br />

Autor je předním odborníkem v oblasti vytápění, spalování a úspor energií a mj. stojí například za zavedením tzv. kotlíkových dotací.<br />

Již konstruktéři leteckých motorů spojeneckých bombardérů za 2. světové války vstřikovali vodu do sacího<br />

traktu svých motorů, aby bombardéry s maximálním nákladem bomb a plnými nádržemi vůbec vzlétly. I naše<br />

babičky, pokud pálily v kamnech mour, ho vždy vlhčily. Nepochybně i Ostraváci si dobře pamatují doby, kdy<br />

před každým barákem byla na ulici kupka mokrého mouru, se kterým se pak celou zimu vesele topilo. Jak to<br />

tedy s vodou je? Opravdu lze vodu bez problémů bezpečně spalovat a ještě tím získávat energii?<br />

Úloha vody v plynných palivech<br />

Nejprve si vyjasníme úlohu vody ve spalovacích<br />

motorech. To, že vstřikování vody do<br />

sacího traktu těchto motorů může významně<br />

zvýšit jejich výkon, je pravda. Vysvětlení<br />

je ale prosté, jednoduché – vstřikovaná voda<br />

totiž při svém odpařování ochladí spalovací<br />

směs, která tak rapidně sníží svůj objem,<br />

takže jí potrubím a ventily může projít za<br />

jednotku času více a také se jí vejde více do<br />

válců – a čím více paliva projde motorem za<br />

jednotku času, tím má motor vyšší výkon.<br />

Což bylo zvláště pro těžká bombardovací letadla<br />

velmi důležité, neboť spalovací vzduch<br />

od kompresorů jejich motorů (které letadla<br />

oproti osobním automobilům používají již<br />

dávno, protože zvláště ve větších výškách je<br />

vzduch již tak řídký, že by nestačil pro dokonalé<br />

spalování paliva) byl velmi teplý a paliva<br />

by se do něj už moc nevešlo. Po startu se<br />

vstřikování vody vypínalo, neboť jednak ve<br />

výšce už byl vzduch studenější, ale především<br />

už nebylo třeba tak velkého výkonu pro<br />

vodorovný let. Podobně se za války přidávala<br />

voda s lihem (samotná voda by ve velkých<br />

výškách zamrzla) do motorů legendárních<br />

anglických stíhaček P-47 Thunderbold, které<br />

při dodatečném vstřikování vody s lihem<br />

zvýšily krátkodobě svůj výkon z 2100 koní až<br />

na 2800 koní (o 33 %!) a rychlost z 697 km/h<br />

na 752 km/h, takže v případě nouze bez problémů<br />

ulétly německým Messerschmidtům.<br />

Palivo se tímto postupem samozřejmě ale<br />

ušetřit nedalo, právě naopak, neboť samotného<br />

spalování se tato voda, resp. pára nijak<br />

neúčastnila, a proto přidávání vody do spalovacího<br />

vzduchu, natož do plynných paliv,<br />

nemá žádné jiné opodstatnění, než uvedené<br />

zmenšení objemu spalovací směsi, což<br />

umožní krátkodobé zvýšení výkonu až<br />

o 33 %, a o nic více ani v tomto případě nešlo.<br />

účastnit i samotného spalování. Že to možné<br />

je, se ví již po staletí díky hutnictví železa,<br />

které v době, kdy ještě těžba a přeprava<br />

zemního plynu nebyla na dostatečné úrovni,<br />

respektive nebyla vůbec žádná, potřebovalo<br />

vysoce výhřevné plyny, a ty získávalo zplyňováním<br />

zpravidla uhlí nebo koksu, kdy se na<br />

rozžhavenou vrstvu paliva přiváděl vzduch<br />

s vodní párou, díky níž docházelo k chemickým<br />

reakcím:<br />

C + H 2<br />

O = CO + H 2<br />

,<br />

popř. C + 2H 2<br />

O = CO 2<br />

+ 2 H 2<br />

,<br />

které tzv. chudý plyn obohatily o tzv. vodní<br />

plyn a vytvořily z nich tzv. generátorový (též<br />

smíšený) plyn s výhřevností 5,86 MJ/m 3 , kdy<br />

samotný vodní plyn má spalné teplo dokonce<br />

až 11,7 MJ/m 3 !<br />

Bylo by to senzační, kdyby to, jak už to bývá,<br />

nenarušovala jedna vrcholně nepříjemná<br />

skutečnost – totiž že na výrobu tohoto topného<br />

plynu se spotřebuje všechna energie<br />

z původního paliva, takže jde vlastně jen<br />

o změnu chemického složení, respektive<br />

skupenství této energie (z pevného na plynné).<br />

Takže sice tehdy nadmíru potřebná věc,<br />

ale opět žádný zázrak.<br />

A tak babičkám i Ostravákům šlo nejspíše<br />

jen o to, aby mour nevylétl při prudkém<br />

hoření hned až do komína. Voda zde byla<br />

především jen retardérem prudkého hoření,<br />

a ve skutečnosti zvyšovala účinnost spalování<br />

mouru jen tím, že nevylétl bez užitku<br />

hned komínem, ale zahřál kamna. A proto je<br />

třeba i uhlí venku chránit před deštěm přikrytím<br />

a co nejrychleji ho přemístit doma do<br />

suchého sklepa!<br />

Tragické omyly při hašení<br />

vznícených sazí v komínech<br />

Protože prakticky všechny kotle na tuhá paliva<br />

(výjimkou jsou pouze kotle na pelety, teplovzdušné<br />

či teplovodní krby, krbová kamna<br />

či sporáky) jsou regulovány pouze přívodem<br />

topného vzduchu a nikoliv též paliva, tak<br />

minimálně 95 % doby provozu topí na snížený<br />

výkon a palivo je v nich spalováno při<br />

nedostatku kyslíku (vzduchu) nedokonale<br />

a jeho nespálená část se ukládá v chladnějších<br />

částech topného zařízení (především<br />

Úloha vody při spalování pevných<br />

paliv<br />

U pevných paliv je situace poněkud jiná, neboť<br />

voda, resp. pára se zde skutečně může<br />

Naše babičky, pokud pálily v kamnech mour, ho vždy vlhčily. Mělo toto použití vody při spalování nějaký hlubší význam?<br />

26 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


trvalá udržitelnost<br />

komínu) jako čistý uhlík, tedy známé saze. Ty<br />

se po určité době při náhlém zvýšení teploty<br />

spalování mohou vznítit a bouřlivě hořet<br />

za velmi vysokých teplot (až 1300 °C). Aby<br />

nedošlo k poškození komínu touto vysokou<br />

teplotou, tak se někdy občané snaží toto tzv.<br />

vyhoření sazí či komína uhasit kbelíkem s vodou,<br />

což často končí tragickým výbuchem<br />

a těžkým zraněním. Důvodem této exploze<br />

jsou nejen výše popsané reakce při hašení<br />

uhlí vodou, ale zde ještě navíc i přeměna<br />

vody na páru, která při takto vysoké teplotě<br />

okamžitě mnohonásobně zvětší svůj objem<br />

(10 litrů vody z kbelíku se okamžitě přemění<br />

na 17 m 3 páry!) a mohutně tím podpoří<br />

explozi hořlavých plynů. Přitom k zamezení<br />

těchto těžkých úrazů a poškození komínů<br />

stačí tak málo – topit v kotlích vždy na plný<br />

výkon, tedy používat i ke kotlům akumulační<br />

nádrže (jak je známe např. u teplovodních<br />

krbů). Pak zůstane komín naprosto čistý, bez<br />

sazí i po několika letech provozu, protože<br />

jednak tím dochází vždy k dokonalému spalování<br />

pevných paliv bez tvorby nespáleného<br />

uhlíku – sazí, a pokud by přece jen část<br />

sazí vznikla, tak se v zahřátém komíně nemá<br />

kde usadit na chladné ploše, protože pokud<br />

kotel spaluje na plný výkon, tak i jeho komínové<br />

ztráty jsou několikanásobně vyšší, než<br />

pokud topí jen na zlomek výkonu, a proto je<br />

komín vždy dostatečně vyhřátý. A více jak<br />

poloviční spotřeba paliva je bonusem navíc<br />

pro uživatele, a desetkrát nižší emise (pokud<br />

kotel pracuje na plný výkon, tedy spaluje za<br />

vysokých teplot, tak se tvoří minimální emise)<br />

bonusem pro nás všechny.<br />

Tragický omyl při hašení uhlí vodou<br />

v Bani Handlová<br />

Co bylo příčinou tragické exploze v Bani<br />

Handlová na Slovensku, která měla za následek<br />

smrt několika záchranářů? Uhelný prach<br />

to nebyl, když se už nerubalo, metan také<br />

ne, ten by explodoval jako první a ne až po<br />

požáru. Samotné zplodiny hoření také ne,<br />

neboť uhlí shoří na oxidy uhlíku a to takovou<br />

explozi způsobit nemohlo. To, co explodovalo,<br />

byla směs kyslíku (vzduchu) s tzv. vodním<br />

plynem. Kde se tam vzal?<br />

Při nízkoteplotním (do 600 °C) zplyňování<br />

hnědého uhlí dochází za přítomnosti vzduchu<br />

ke vzniku tzv. chudého plynu, kde je<br />

přes 60 % dusíku, 30 % oxidu uhelnatého<br />

a jen 1 % třaskavého vodíku, a tak má velmi<br />

nízké spalné teplo pouhé 4 MJ/m 3 a těžko<br />

může explodovat. Toho se využívalo běžně<br />

i u nás například při podzemním zplyňování<br />

uhlí přímo v dolech bez těžení, kdy se sloj<br />

odspoda zapálí, jednou svislou šachtou se<br />

tam vhání vzduch a druhou odtahuje tento<br />

tzv. chudý plyn a nic nikdy neexplodovalo.<br />

Pokud se však místo vzduchu do uzavřeného<br />

prostoru vhání na hořící uhlí pára nebo<br />

voda, tak vzniká naopak vysoce výhřevný<br />

tzv. vodní plyn (skoro 12 MJ/m 3 ), který má<br />

složení přes 40 % hořlavého oxidu uhelnatého<br />

a až 50 % vysoce výbušného vodíku<br />

– a to už je z hlediska možné exploze úplně<br />

www.tzb-haustechnik.cz<br />

Výhřevnost dřevní hmoty v závislosti na její vlhkosti<br />

Energie vody<br />

Existují však i jiné možnosti, jak získat energii<br />

z vody. Vodní energie je technicky využitelná<br />

potenciální (polohová, tlaková), kinetická (pohybová)<br />

nebo geotermální (tepelná) energie<br />

veškerého vodstva na Zemi. Jedná se hned po<br />

biomase o druhý nejvyužívanější obnovitelný<br />

zdroj energie.<br />

Zařízení, která proměňují polohovou či<br />

pohybovou energii vody, se nazývají turbíny,<br />

jejichž předchůdci byly tzv. Archimedův šroub<br />

a vodní kola, která však měla malou účinnost<br />

pod 30 %. Druhů turbín je celá řada a jejich<br />

použití se řídí podle spádu vody a jejího množství.<br />

Nejznámější jsou Francisova, Peltonova,<br />

Bánkiho, Kaplanova, vrtulová, vírová, SETUR či<br />

HONE (turbína s čerpadlem v jednom pro přečerpávací<br />

elektrárny), přičemž posledních pět<br />

typů dokonce vzniklo na území naší republiky.<br />

Jejich výhodou je, že mají účinnosti až 90 %<br />

a nemají negativní vliv na životní prostředí.<br />

Jejich nevýhodou však je, že jsou závislé na<br />

vodě, která je v dané lokalitě k dispozici jen<br />

v určitém množství a spádu, což se navíc mění<br />

podle ročních a meteorologických podmínek.<br />

K alespoň částečnému odstranění tohoto omezení<br />

se proto stavějí přehrady, které sice narušují<br />

přírodu, ale současně zvyšují možnosti<br />

využití plného potenciálu těchto turbín, a ještě<br />

vyššího využití lze dosáhnout v přečerpávacích<br />

elektrárnách. U nás sice pokrývají jen několik<br />

procent spotřeby elektrické energie, ale té<br />

nejdůležitější – špičkové.<br />

Geotermální (tepelná) energie vody vychází<br />

ze skutečnosti, že teplota podloží naší Země<br />

s hloubkou stoupá a tím i teplota vody, pokud<br />

ji získáváme z co největší hloubky nebo<br />

v místech tektonických poruch. Zatímco na<br />

Islandu jim tryská na povrch spousta horké<br />

vody, tak u nás jen vlažná v okolí Karlových<br />

Varů, takže její přímé využití je v našich podmínkách<br />

minimální. Na druhé straně je však<br />

i u nás možné (a využívané) nepřímé využití<br />

vlažné vody odebráním její tepelné energie<br />

tepelnými čerpadly.<br />

o něčem jiném! A tomu též nasvědčují měření<br />

před výbuchem – žádný metan a hodně<br />

CO. Vysoce výbušný vodík vzniká reakcí při<br />

zplyňování uhlí (tedy hoření za nedostatku<br />

kyslíku, jinak by okamžitě též shořel) za<br />

přítomnosti vody, zatímco potřebné teplo<br />

pro tyto reakce je dodáváno hořením, tedy<br />

oxidací uhlí, proto je v hořící štole kyslíku,<br />

pokud není stále přiváděn např. čerstvým<br />

vzduchem, záhy minimum.<br />

Miliony let člověk hasil vždy oheň vodou<br />

a nikdy s tím nebyly žádné problémy. Tedy<br />

přesněji do doby, než hořelo uhlí nebo nafta<br />

(mazut) v uzavřených prostorech (šachty,<br />

pece). Tuto zásadní změnu podmínek si patrně<br />

dosud nikdo plně neuvědomil, a tudíž<br />

na ni správně nereagoval. Tam ty podmínky<br />

jsou zásadně odlišné především tím, že tam<br />

chybí kyslík (vzduch), takže pokud je proud<br />

vody slabý a neochladí a neuhasí oheň<br />

ihned, vzniká tzv. vodní plyn, který nemůže<br />

při nedostatku kyslíku v uzavřeném prostoru<br />

shořet, hromadí se, a pokud se štolou dostane<br />

mimo ohnisko požáru, tedy až tam, kde je<br />

opět kyslík, vytvoří třaskavou směs a následně<br />

exploduje, tak jako v Handlové.<br />

Správný nový postup při zdolávání požáru<br />

v uzavřených prostorech by měl být tedy<br />

následující.<br />

1) Pokud není dostatek vody na okamžité<br />

ochlazení a uhašení celého požáru, zásadně<br />

nehasit vodou, a především v žádném<br />

případě nestříkat vodu do centra<br />

ohně, jinak hrozí exploze!<br />

2) Je možné stříkat vodu jen na okraj ohně,<br />

kde dojde k okamžitému uhašení této<br />

části požáru a čekat na větší přísun vody<br />

(natáhnout další hadice).<br />

3) Pokud není možný rychlý přísun velkého<br />

množství vody k okamžitému uhašení<br />

požáru, nezbývá než šachtu zazdít a kyslík<br />

nechat vyhořet, případně objekt (stoh<br />

slámy, seník, auto na dálnici, sklad pneumatik<br />

či plastů nebo barev apod.) nechat<br />

úplně shořet za vysokých teplot a dostatku<br />

kyslíku. Částečné hašení totiž jen zbytečně<br />

ochlazuje plameny, a tím dochází<br />

k nedokonalému spalování za nízkých<br />

teplot s několikanásobnými škodlivými<br />

emisemi.<br />

To, že sloj občas sama zahoří, nelze asi zazlívat<br />

nikomu, to se občas přes veškerou snahu<br />

stává a zpravidla se to obejde bez vážnějších<br />

následků. Zásadní chybou v Handlové ale<br />

bylo, že se dle dosavadních zvyklostí k hašení<br />

velkého požáru ve sloji použila voda, která<br />

nebyla k dispozici v dostatečném množství.<br />

Je zarážející, že s tímto vysvětlením dosud<br />

nedokázali přijít příslušní odborníci, ale já již<br />

několik dní po výbuchu a 500 km vzdálený.<br />

Budiž proto tento tragický případ poučením<br />

do budoucnosti vedoucím ke změně hasicích<br />

zvyklostí, aby se již něco takového nemohlo<br />

nikde stát!<br />

A jaká je situace u biomasy?<br />

Ta se sice také běžně zplyňuje (za války při<br />

nedostatku benzínu i u nás jezdila auta přestavěná<br />

na tzv. dřevoplyn, a i nyní se u nás<br />

vyrábějí zplyňovací kotle na dřevo), ale na<br />

rozdíl od uhlí vždy bez přívodu vodní páry<br />

a též i vzduchu, jinak totiž začne hořet. I zde<br />

ale pokusy na jedné straně dokázaly, že<br />

nepatrný přídavek vodní páry do plamene<br />

z hořící zcela suché biomasy zlepšuje patrně<br />

v důsledku částečné tvorby generátorového<br />

plynu proces prohoření plynů, tedy účinnost<br />

spalování, ale na druhé straně je třeba počítat<br />

s určitou energetickou ztrátou na ohřev<br />

této vody a výrobu páry z ní, takže konečný<br />

1/<strong>2020</strong> | <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 27


trvalá udržitelnost<br />

Za války se přidávala voda s lihem (samotná voda by ve velkých výškách zamrzla) do<br />

motorů legendárních anglických stíhaček P-47 Thunderbold.<br />

Opravdu létaly Hitlerovy rakety V2 na slivovici?<br />

výsledek je sporný a z praktického hlediska<br />

nezajímavý, zvláště když zcela suchá biomasa<br />

díky svým hygroskopickým vlastnostem<br />

existuje v reálné praxi vlastně jen v laboratorních<br />

podmínkách. Co se ale ví dle praktických<br />

pokusů zcela bezpečně, je, že obsah<br />

vody v biomase nad 15 % snižuje výrazně<br />

účinnost topeniště.<br />

Takže se nejprve podívejme na kvalitu běžného<br />

palivového dřeva. Po pokácení má dřevo<br />

vlhkost 50 až 60 % a tomu odpovídající<br />

výhřevnost kolem 7 MJ/kg, po létě na krytém<br />

místě se jeho vlhkost může snížit až na<br />

25 % a jeho výhřevnost zvýšit na 12 MJ/kg<br />

a za další rok lze snížit jeho vlhkost až k 15 %<br />

(níže se již vzhledem k silné hygroskopičnosti<br />

dřeva nelze ve venkovním prostoru dostat)<br />

a tím zvýšit jeho výhřevnost i přes 15 MJ/kg,<br />

tedy více jak dvojnásobně, takže spotřeba<br />

paliva je pak sotva poloviční. A to je ten<br />

hlavní argument (kromě lepších emisí) pro<br />

spalování pouze opravdu suchého dřeva –<br />

viz graf vlivu vlhkosti na výhřevnost.<br />

Přitom výhřevnosti jednotlivých druhů dřeva<br />

vztažené na kg sušiny se příliš neliší, takže to,<br />

že si většina národa stále mylně myslí, že tzv.<br />

tvrdé dřevo má větší výhřevnost, plyne pouze<br />

z toho, že má větší objemovou hmotnost (je<br />

těžší) než tzv. měkké. Většinou ale kupujeme<br />

dřevo na objemové ukazatele – prostorové<br />

neboli rovnané metry (prm, rm = 1 x 1 x 1<br />

m rovnaného dřeva) nebo plnometry neboli<br />

pevné metry (plm, pm = 1 m 3 plné dřevní<br />

hmoty = 1,25 až 1,65 prm dle tloušťky polen<br />

a přes 3 m 3 štěpky či přes 5 m 3 pelet), a tam<br />

má kubík dubu samozřejmě větší hmotnost<br />

než např. smrku, takže ho dle toho můžeme<br />

koupit méně kubíků a ušetřit tak skladovací<br />

prostor. Proto pro nákup palivového dřeva<br />

by neměla být rozhodující pouze jeho cena<br />

za prostorovou míru, např. prm, ale cena dle<br />

jeho hmotnosti násobená jeho výhřevností<br />

podle druhu dřeva a především upravená dle<br />

aktuální vlhkosti tohoto dřeva – za opravdu<br />

suché dřevo se totiž vyplatí zaplatit třeba<br />

i dvojnásobek ceny a ještě ušetříme!<br />

Jiná situace je u dřevěných briket a pelet,<br />

kde výrobce už z technologických důvodů<br />

jejich výroby a skladování garantuje jejich<br />

maximální vlhkost pod 10 %, a tím i jejich<br />

vysokou výhřevnost až skoro 18 MJ/kg, ale<br />

jsou také o trochu dražší, takže ne každému<br />

se vyplatí, na druhé straně však ve spojení<br />

s jejich větší měrnou hmotností (i přes<br />

1250 kg/m 3 , tedy až trojnásobnou oproti<br />

prm) lze ušetřit na skladovacím prostoru,<br />

který může být jen třetinový.<br />

Úloha vody v kapalných palivech<br />

Záměrně se voda do běžných kapalných paliv<br />

nepřidává, už z jednoduchého důvodu<br />

– voda se totiž v ropných palivech nerozpouští,<br />

a tak pokud se už do jejich nádrží<br />

nějaká vlhkost dostane, vysráží se okamžitě<br />

díky své vyšší hmotnosti na dně nádrže, kde<br />

je však zpravidla umístěn i výtok. Spalovací<br />

kotle tak samozřejmě bez přívodu paliva<br />

uhasnou, spalovací motory s karburátorem<br />

se postupně též úplně zastaví, neboť voda<br />

v karburátoru (česky zplyňovač) zabrání odpařování<br />

benzínu a vytváření zápalné směsi,<br />

u motorů se vstřikovacím čerpadlem nastane<br />

jen snížení výkonu z nedostatku paliva<br />

a motor má nepravidelný chod. V zimě však<br />

všem vozidlům hrozí navíc ještě zamrznutí<br />

jejich palivového systému, jehož nepříjemné<br />

následky většina motoristů z dřívějška velmi<br />

dobře zná. Takže i zde se dělá vše pro to, aby<br />

se žádná voda či vlhkost do nádrží či palivového<br />

traktu nedostala, a pokud se tam už<br />

nějaká dostane a zkondenzuje, tak nezbývá<br />

než pravidelně čistit odkalovací jímku či filtr<br />

nebo jednorázově přidat do nádrže takovou<br />

látku, která vodu pohltí a pak bez problému<br />

shoří, nejlépe tedy u benzínu např. líh, u nafty<br />

pak čistou bionaftu. Dnes už to ale není<br />

potřeba, neboť dle nového nařízení Evropské<br />

unie se několik procent lihu přidává do<br />

benzínu povinně již ve výrobě stejně jako<br />

řepkové bionafty do nafty, takže z vody zde<br />

žádné nebezpečí již nehrozí, ale ani zde nelze<br />

získat žádnou energii spalováním vody.<br />

Jedinou výjimkou byly snad jen německé<br />

rakety V2 z konce druhé světové války, ve<br />

kterých jako palivo byl použit alkohol s 25 %<br />

vody. Alkohol po okysličení tekutým kyslíkem<br />

shořel za vysokých teplot na oxid uhličitý<br />

a vodu, takže přídavek vody se této reakce<br />

nijak neúčastnil a sloužil patrně jen k regulaci<br />

této bouřlivé reakce a ke snížení teploty<br />

výstupních reaktivních plynů na tehdy únosných<br />

2000 °C. A jako palivo zde nesloužila ani<br />

voda v parokyslíkové směsi z vyvíječe páry<br />

z katalytického rozkladu 80% peroxidu vodíku,<br />

která přes plynovou turbínku poháněla<br />

v raketě pouze obě čerpadla paliva. Takže ani<br />

zde nešlo v žádném případě získat dodatečnou<br />

energii „spalováním“ vody.<br />

Vlaky tažené "mazutkami" jezdily bez zpoždění a utáhly více vagonů. Již po pár měsících ovšem první z nich vyletěla<br />

do povětří.<br />

Tragický omyl při spalování mazutu<br />

v parních lokomotivách<br />

Parní lokomotivy na první pohled sice „jezdily“<br />

na vodu a uhlí, ale voda zde sloužila<br />

pouze k přeměně tepelné energie na me-<br />

28 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


trvalá udržitelnost<br />

chanickou a spalování se vůbec neúčastnila.<br />

Obrovské nebezpečí však hrozí za určitých<br />

podmínek při spalování mazutu spolu s vodou,<br />

k čemuž v praxi bohužel také došlo.<br />

Mazut je zbytek, chcete-li odpad, který vzniká<br />

na konci destilace ropy a je samozřejmě<br />

silně hořlavý s dobrou výhřevností, tedy na<br />

první pohled jde o levné palivo. Problémem<br />

je ale jeho skupenství, neboť při běžných<br />

teplotách jde o silně viskózní kapalinu, kterou<br />

je třeba k její dopravě na místo určení<br />

dostatečně zahřát, aby vůbec tekla. Ve velkých<br />

průmyslových výtopnách, kde se mazut<br />

nejprve dostatečně zahřeje a pak se samotný<br />

již jako kapalina přivádí do velkých mazutových<br />

hořáků, pak s jeho spalováním není<br />

žádný problém.<br />

Ten nastal až u německých parních lokomotiv<br />

řady 555.0, tzv. němek, které v rámci<br />

válečných náhrad po stovkách zkonfiskoval<br />

Sovětský svaz poraženému nacistickému<br />

Německu a odvezl si je. Tyto jinak výborné<br />

lokomotivy měly snad jedinou nectnost,<br />

a to, že spalovaly stejně jako všechny ostatní<br />

uhlí, zatímco po válce byl přebytek levnějšího<br />

mazutu. Proto jich velká část byla přestavěna<br />

na mazut, přičemž bylo nutné především<br />

předělat jejich topeniště. Rošt na uhlí<br />

již nebyl třeba, naopak ale bylo nutné mimo<br />

jiné zvýšit a zesílit šamotovou vyzdívku topeniště,<br />

aby snesla žár dvou mazutových<br />

spalovacích trysek – menší pro pohotovostní<br />

režim, když lokomotiva stála, a větší pro<br />

jízdu na plný výkon. Jízdní vlastnosti takto<br />

přestavěných lokomotiv, kterým se začalo<br />

říkat „mazutky“ (řada 555.3), se touto přestavbou<br />

podstatně zlepšily – nejen pro jejich<br />

větší hmotnost a s tím spojenou větší trakci,<br />

ale především pro možnost trvalého využití<br />

plného výkonu parního stroje, který již nebyl<br />

závislý na intervalovém přikládání uhlí, kdy<br />

před a těsně po přiložení již nebyl k dispozici<br />

plný topný výkon kotle, zatímco mazutové<br />

hořáky mohly topit neustále na plný výkon.<br />

Vlaky tažené „mazutkami“ tak jezdily bez<br />

zpoždění a utáhly více vagonů a nezapalovaly<br />

jiskrami lesy a pole, takže v letech 1963 až<br />

1966 bylo v Sovětském svazu i pro nás přestavěno<br />

několik desítek těchto lokomotiv.<br />

Byl to však danajský dar. Již po pár měsících<br />

jejich provozu vyletěla jedna z lokomotivního<br />

depa Bratislava do povětří i s osádkou<br />

a záhy na to další z lokomotivních dep<br />

v Brně a ve Zdicích a několik dalších jich<br />

shořelo, někdy dokonce i s výtopnou, jako<br />

např. v Kútoch na Slovensku. Byla sice ihned<br />

ustavena vyšetřovací komise Ministerstva<br />

dopravy, která měla zjistit příčinu těchto<br />

tragických událostí, pravou příčinu se jí však<br />

přes veškerou snahu odhalit nikdy nepodařilo<br />

a „mazutky“ se tak stávaly pro železničáře<br />

postrachem. A protože šlo o „sovětský<br />

zlepšovák“, tak jak jinak v té době, vše se<br />

oficiálně svádělo na chybu lokomotivních<br />

čet, že nedostatečně kontrolovaly hladiny<br />

vody v kotli, ale pro jistotu tyto přestavěné<br />

lokomotivy „mazutky“ byly v tichosti posílány<br />

postupně na „periodickou opravu“, ve<br />

skutečnosti však šly přímo do šrotu, zvláště<br />

poté, co se dodatečně zjistilo, že tyto lokomotivy<br />

létají do povětří i v Sovětském svazu,<br />

akorát nám to jaksi sovětští soudruzi zapomněli<br />

včas říci.<br />

Co však bylo skutečnou příčinou jejich explozí?<br />

Rozhodně ne jen nedbalost lokomotivních<br />

čet, jak to bylo v té době prezentováno,<br />

to by totiž muselo k podobnému<br />

nebezpečnému přehřátí kotle docházet<br />

i u ostatních nepřestavěných lokomotiv vytápěných<br />

uhlím, kde v těchto případech tzv.<br />

olovníky (duté šrouby ve stropě topeniště<br />

vyplněné slitinou cínu a olova) po vytečení<br />

roztaveného olova vpustí proud vody s párou<br />

z kotle přímo na rozžhavené uhlí na<br />

roštu a spolehlivě ho ve chvilce uhasí, lokomotivu<br />

pak odtáhnou do depa, vymění olovníky<br />

a zase může vesele dál tahat<br />

vagony. Že to tak nefungovalo<br />

i u „mazutek“, bylo zapříčiněno<br />

nešťastnou souhrou několika<br />

okolností a především neznalostí<br />

základních fyzikálních zákonitostí<br />

a procesů při „spalování“ vody.<br />

Přestavbou jejich topeniště totiž<br />

došlo k tomu, že nejteplejší<br />

oblast spalování se přesunula<br />

z velké plochy rozžhaveného uhlí<br />

na roštu na dně topeniště o půl<br />

metru výše a na relativně malý<br />

prostor plamene mazutových hořáků,<br />

který byl však o to teplejší.<br />

Zvýšení teploty topeniště dále<br />

přispívala též jeho vyšší a silnější<br />

šamotová vyzdívka, což spolu<br />

s možností trvalého, kontinuálního<br />

maximálního výkonu kotle<br />

vedlo k dalšímu posouvání nejteplejší<br />

oblasti spalování směrem<br />

ke stropu topeniště lokomotivy,<br />

a tudíž k jeho přehřívání. Sovětští<br />

soudruzi s tím možná i počítali,<br />

ale uklidňovali se, že v nejhorším<br />

vytečou olovníky a voda s párou<br />

uhasí plameny mazutového hořáku<br />

stejně spolehlivě, jako vždy<br />

uhasila ty z uhlí, takže žádná tragédie<br />

nemůže nastat. Bohužel už<br />

mezi nimi ale nebyl žádný odborník<br />

na zplyňování uhlí, neboť se<br />

tou dobou již i v Sovětském svazu<br />

používal přímo zemní plyn a nebylo<br />

třeba pracně a se ztrátami<br />

zplyňovat uhlí, takže si nikdo již<br />

ani nevzpomněl na tu výše uvedenou<br />

nešťastnou rovnici zplyňování<br />

uhlí, natož aby ji aplikoval též<br />

na spalování mazutu a domýšlel<br />

její možné negativní dopady při<br />

přestavbě kotlů starých němec-<br />

Porovnání skutečných účinností různých vytápěcích zařízení<br />

www.tzb-haustechnik.cz<br />

1/<strong>2020</strong> | <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 29


trvalá udržitelnost<br />

kých lokomotiv. Takže nikomu ani nepřišlo<br />

podezřelé nejjednodušší řešení, jak dostat<br />

v lokomotivních podmínkách mazlavý mazut<br />

až do topeniště, totiž vstřikovat ho do hořáků<br />

pomocí přehřáté páry, o kterou jedinou nebyla<br />

na lokomotivě nouze. Při styku horké páry<br />

se silným mazutovým plamenem však pravděpodobně<br />

docházelo k výše uvedené masivní<br />

tvorbě tzv. chudého a vodního plynu, které<br />

spolu vytvořily velmi výhřevný tzv. generátorový<br />

plyn, který sice nevydal více tepelné<br />

energie, než měl přiváděný mazut, ale díky<br />

svému plynnému skupenství opět posunul<br />

oblast hoření ještě výše ke stropu topeniště.<br />

Výsledek souhry těchto skutečností byl tragický.<br />

I při dodržování všech provozních<br />

předpisů tak u „mazutek“ nutně muselo občas<br />

dojít k masivnímu přehřátí stropu topeniště<br />

a k vytečení olovníků. U lokomotiv na<br />

uhlí to lokomotivní četa ihned poznala podle<br />

hlučného sykotu unikající páry a samozřejmě<br />

už dál nepřikládala, takže se jí dál už<br />

nic zlého (kromě odtahu do depa a nižších<br />

prémií) stát nemohlo. Zatímco však uhlí hoří<br />

zcela potichu, mazutový hořák vydává silný<br />

zvuk podobný např. autogenovému hořáku<br />

a v něm se sykot unikající páry zcela ztratil.<br />

Tím však lokomotivní četa ztratila poslední<br />

možnost, jak zabránit katastrofě – totiž vypnout<br />

mazutové hořáky. Pokud tedy běžely<br />

i za této situace nadále na plný výkon, tak je<br />

mnohokrát ověřenou skutečností, že proud<br />

vody a přehřáté páry z vyteklých olovníků<br />

jejich plamen nejen že neuhasil (přičemž je<br />

otázkou, zda hlavní proud vody a páry z nich<br />

mířil přímo na mazutové trysky), ale dle výše<br />

uvedené rovnice se při styku přehřáté páry<br />

a mohutného mazutového plamene vytvořil<br />

navíc jen další generátorový plyn, který<br />

opět svým plynným skupenstvím posunul<br />

nejteplejší oblast plamene ještě výše ke<br />

stropu topeniště, který se záhy, zvláště když<br />

únikem páry poklesla hladina vody v kotli<br />

a obnažený strop topeniště tak přestal být<br />

chlazený, katastrofálně přehřál. Kotlové železo,<br />

ze kterého je tento strop vyroben, pak<br />

zcela ztratilo svou pevnost a pod tlakem<br />

páry se náhle zbortilo do topeniště. Mohutný<br />

proud přehřáté páry tak vtrhnul shora do<br />

rozpáleného topeniště, kde spolu s tvořícím<br />

se generátorovým plynem explodoval a roztrhal<br />

topeniště především na té straně, kde<br />

nebyl protitlak páry, tedy na straně osádky.<br />

Ta tak neměla nejmenší šanci na přežití ať<br />

už z důvodů mechanických účinků exploze,<br />

či masivního popálení a opaření.<br />

Tepelná čerpadla jsou něco jiného. Voda se „nespaluje“, jen se teplo o nízké teplotní hladině jeho dalším ochlazením<br />

převádí na vyšší teplotní hladinu.<br />

A co moderní palivové články?<br />

Ty sice též vyrábějí energii (elektřinu nebo<br />

teplo), ale nikoliv z vody, ta z nich naopak<br />

vytéká jako odpad po sloučení (chcete-li<br />

spálení, i když bez plamene) vodíku a kyslíku.<br />

Oba tyto plyny sice můžeme získávat též<br />

i z vody jejím rozkladem, ale jen při vložení<br />

většího množství energie, než získáme pak<br />

jejich spálením, takže se to nevyplatí. Přesto<br />

jeden ze způsobů získání vodíku (a o ten právě<br />

jde, kyslíku je ve vzduchu kolem nás habaděj)<br />

je například z hydridů lehkých kovů,<br />

které po jejich reakci právě s vodou uvolňují<br />

vodík, který pak můžeme spálit v palivovém<br />

článku, přičemž je prokázáno, že tímto postupem<br />

získáme více vodíku, než ho bylo<br />

vázáno v původním hydridu, takže to vypadá,<br />

že vlastně spalujeme vodu. A pokud navíc<br />

použijeme pro aktivaci vodíku z hydridu<br />

zpětně vodu získanou z palivového článku,<br />

máme perfektní perpetuum mobile na výrobu<br />

vodíku z vody. Ale jen do doby, než si uvědomíme,<br />

že abychom plynný vodík dokázali<br />

uskladnit v „pevném stavu“ jako hydrid, tak<br />

spotřebujeme obrovské množství energie,<br />

přičemž část právě této energie je pak posléze<br />

využita též k rozkladu přidané vody na<br />

vodík a kyslík, takže opět žádný zisk energie<br />

z vody se bohužel nekoná.<br />

Existuje možnost, jak získávat<br />

energii „spalováním“ vody?<br />

Pravděpodobně jedinou možností, jak získat<br />

dodatečnou energii z vody při spalování je<br />

její kondenzací v moderních kondenzačních<br />

především plynových, ale i olejových kotlích,<br />

a nově dokonce i spalováním dřevěných pelet.<br />

Při hoření zemního plynu vzniká chemická<br />

reakce CH 4<br />

+ 2O 2<br />

= teplo + CO 2<br />

+ 2 H 2<br />

O,<br />

tedy voda, která ve formě vodní páry odchází<br />

bez užitku komínem do ovzduší. Pokud se<br />

nám ale podaří tuto vodu zkondenzovat, pak<br />

můžeme získat tepelnou energii ve formě<br />

kondenzačního tepla (tedy tepla, které je<br />

potřeba k odpaření této vody). U zemního<br />

plynu můžeme tak získat až 11 % tepelné<br />

energie navíc, u olejového kotle jen 6 %,<br />

u pevných paliv (pelet) ještě méně, ale na<br />

druhé straně lze využít ke kondenzaci i jejich<br />

zbytkové vlhkosti, která bývá kolem 10 %. Jediná<br />

potíž je ale v tom, že u spalování plynu<br />

dochází ke kondenzaci až při snížení teploty<br />

spalin pod 57 °C, u topného oleje dokonce<br />

pod 47 °C, a k dokonalé kondenzaci veškeré<br />

vody ve spalinách je třeba při únosně velikém<br />

výměníku spalin se dostat s teplotou<br />

zpátečky někam až ke 30 °C. Tak nízkou teplotu<br />

však máme jen při částečném zatížení<br />

kotle (tedy na jaře a na podzim) nebo při<br />

podlahovém topení. Takže výrobci těchto<br />

kotlů uváděnou účinnost až 109 % (po odečtení<br />

ztrát) je třeba brát s velkou rezervou,<br />

navíc nejde o účinnost (ta nemůže nikdy<br />

překročit 100 %), ale o normovaný stupeň<br />

využití paliva. Nicméně pokud kupujeme<br />

nový plynový kotel a máme podlahové topení<br />

nebo alespoň předimenzované radiátory<br />

po předchozím zateplení domku, pak je to<br />

asi jediný možný způsob, jak můžeme získat<br />

tepelnou energii z vody při spalování za<br />

přiměřených vícenákladů na koupi dražšího<br />

kondenzačního kotle.<br />

Odlišná situace je u tepelných čerpadel.<br />

V nich se voda „nespaluje“, ale jen se teplo<br />

o nízké teplotní hladině jeho dalším ochlazením<br />

převádí pomocí kompresoru a výparníku<br />

na vyšší teplotní hladinu (umí to ale jen<br />

maximálně do 65 °C), aby se mohlo použít<br />

též pro vytápění či ohřev vody. Získáme ho<br />

sice tím několikanásobně více, než bychom<br />

získali jen z vložené elektrické energie nutné<br />

pro pohon kompresoru a čerpadel, ale na<br />

druhé straně investiční náklady tepelných<br />

čerpadel jsou oproti spalovacím zdrojům též<br />

několikanásobné, takže bez vysokých státních<br />

dotací opět žádný zázrak.<br />

Závěr<br />

Z toho všeho vyplývá tedy jediné – vodu (ať<br />

přímo jako kapalinu, či jako vlhkost nebo<br />

páru) jako „palivo“ v žádném případě nelze<br />

doporučit, neboť v běžné praxi vždy snižuje<br />

účinnost spalování, čímž dochází ke ztrátě<br />

využitelné energie paliva a s tím spojenému<br />

zvýšení emisí CO a CO 2<br />

, protože palivo<br />

se jednak spaluje nedokonale a za druhé je<br />

ho třeba několikanásobně více. Dále vzhledem<br />

k nízkoteplotnímu spalování dochází<br />

i k podstatnému zvýšení emisí škodlivých látek,<br />

které se nestačí rozložit vysokou teplotou<br />

na neškodné, a navíc voda při spalování<br />

bývá často příčinou mnoha poruch. A konečně<br />

je třeba přehodnotit dosavadní zvyklosti<br />

při hašení požárů vodou, kdy při jejím nedostatku<br />

v uzavřených prostorách může být<br />

dokonce i životu nebezpečná a naopak na<br />

otevřeném prostranství může docházet ke<br />

zvýšeným emisím škodlivin při zbytečném<br />

ochlazování plamene vodou!<br />

Foto: archiv autora, Shutterstock<br />

30 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


Technika lisování za studena Viega<br />

Jděte na to chytře.<br />

WORK HARD<br />

WORK SMART<br />

viega.cz<br />

Work smart - haste svou žízeň, ne oheň<br />

Na protipožární dozor nebo ochranu můžete zapomenout: spojujte trubky<br />

rychleji a bezpečněji. Se 100% efektivitou, 0% rizikem, jen s nástrojem<br />

Viega Pressgun v ruce. Viega. Connected in quality.


vytápění, chlazení, klimatizace<br />

Decentrální větrací systémy<br />

Podle studie společnosti Interconnection Consulting Wien zaujímají decentrální větrací přístroje v současné<br />

době na německém trhu největší podíl v oblasti bytové výstavby. V letech 2<strong>01</strong>4 až 2<strong>01</strong>8 zaznamenaly systémy<br />

se střídavým provozem nárůst větší než 100 %. Vděčí za to především mnoha svým přednostem vztahujícím se<br />

k instalaci, použití či flexibilitě při plánování.<br />

Decentrální větrací systémy se skládají<br />

z několika malých větracích přístrojů, které<br />

pracují většinou na párovém principu, jsou<br />

ovládány regulační jednotkou a osazovány<br />

do obvodových zdí. Tyto přístroje se zpravidla<br />

skládají z vnitřního a venkovního krytu<br />

a dále z reverzního ventilátoru a regeneračního<br />

tělesa (v převážné většině z keramiky),<br />

které jsou ukryty ve stavební průchodce. Ve<br />

standardně velkých místnostech je zpravidla<br />

umisťován jeden větrací přístroj, do velkých<br />

prostorů například obývacích pokojů spojených<br />

s jídelnou a kuchyní se používá i několik<br />

přístrojů. Počet těchto větracích přístrojů na<br />

jednu budovu se zpravidla určuje dle konkrétních<br />

projektů.<br />

Decentrální systémy v praxi<br />

Decentrální větrací systémy pracují na takzvaném<br />

principu „push-pull“. To v podstatě<br />

znamená, že se ventilátor větrací jednotky<br />

točí po určitou dobu jedním směrem a odsává<br />

přitom vydýchaný vzduch z vnitřního<br />

prostoru. Při tomto procesu se regenerační<br />

těleso nahřívá teplým odpadním vzduchem.<br />

Po skončení časového intervalu se změní<br />

směr otáček lopatek ventilátoru. Nyní proudí<br />

čerstvý vzduch z venkovních prostorů<br />

dovnitř. Přitom regenerační těleso ohřívá<br />

nashromážděným teplem přiváděný vzduch.<br />

Velká část tepla zůstává tedy zachována. Objem<br />

přiváděného vzduchu musí odpovídat<br />

objemu odváděného vzduchu. Jeden přístroj<br />

je nastavený na nasávání vzduchu a druhý<br />

musí v tentýž okamžik odsávat stejné množství<br />

vzduchu. Proto bývá u decentrálních větracích<br />

systémů běžný vypracovaný projekt,<br />

ve kterém je stanoveno, jakým směrem má<br />

větrací přístroj pracovat při započetí provozu.<br />

Větrací systémy jsou ovládány pomocí regulačních<br />

jednotek, jejichž primárním úkolem<br />

je synchronizovat provoz přístrojů tak,<br />

aby pracovaly párově, sekundárně poskytují<br />

možnost ovládání větrání, například nastavení<br />

intenzity průtoku vzduchu. Ke složitějším<br />

ovládacím modulům mohou být připojeny<br />

další senzory, ať už se jedná o senzory<br />

CO 2<br />

, VOC plynů, či monitorování vzdušné<br />

vlhkosti. Některé ovládací prvky rovněž<br />

umožňují zónové větrání (kdy se může obytný<br />

prostor rozdělit na různé sekce, které lze<br />

větrat v jiných režimech) či připojení na inteligentní<br />

ovládání domů.<br />

Centrální vs decentrální: kde je<br />

rozdíl?<br />

Základním rozdílem mezi centrálním a decentrálním<br />

větracím systémem je absence<br />

potrubních rozvodů. U centrálních systémů<br />

je zpravidla v technické místnosti umístěn<br />

větrací přístroj a z něj jsou rozvedeny potrubní<br />

rozvody po celé budově. Tyto rozvody<br />

jsou umístěny většinou v podhledech nebo<br />

v podlaze s výdechy v jednotlivých místnostech.<br />

Zpravidla nasávají znečištěný vzduch<br />

z kuchyní a koupelen a odvádějí jej přes<br />

rekuperační jednotku ven z objektu. Přes<br />

32 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


vytápění, chlazení, klimatizace<br />

tuto jednotku je nasáván venkovní vzduch<br />

a rozváděn většinou do obývacího pokoje<br />

a ostatních pokojů. Decentrální větrací systémy<br />

se osazují přímo do obvodových zdí<br />

a lze je použít jak pro novostavby, tak pro<br />

rekonstrukce, u nichž je neocenitelná jejich<br />

jednoduchá instalace a nepotřebnost<br />

místa pro potrubní rozvody. Od centrálních<br />

systémů se dále liší tím, že nemají tepelné<br />

patrony pro dohřev v zimním období. Neznamená<br />

to ale, že by v tomto období nefungovaly.<br />

Jejich funkčnost byla laboratorně<br />

prokázaná až do teplot -24 °C. Tím, že mají<br />

pouze malé ventilátory, jsou výhodnější, co<br />

se týká nákladů na provoz, jelikož odběry<br />

těchto ventilátorů jsou nízké, obecně se<br />

pohybují do 4 W. I přesto mají některé typy<br />

používaných ventilátorů další bonusy v podobě<br />

různých senzorů snímajících proudící<br />

vzduch. Někdy se uvádí, že tyto přístroje<br />

nemohou konkurovat centrálním větracím<br />

přístrojům, především co se týká účinnosti<br />

a výměny vzduchu. Výpočty ale bylo prokázáno,<br />

že jsou plnohodnotnými větracími<br />

systémy, které jsou schopny rovnocenně<br />

vyvětrat daný prostor, což dokazuje mimo<br />

jiné i jejich zařazení do dotačního programu<br />

Nová zelená úsporám. Nové generace těchto<br />

přístrojů jsou testovány nezávislými instituty<br />

a mají certifikace jak o hlučnosti (jsou<br />

běžně instalovány do ložnic), tak o stupni<br />

zpětného zisku tepla. Jejich nepopíratelnou<br />

výhodou je možnost údržby konečným<br />

uživatelem, který je schopen provést čištění<br />

systému sám, což u potrubních rozvodů<br />

není zcela možné a údržbu provádějí specializované<br />

firmy.<br />

Specifika instalace<br />

Decentrální systémy mají samozřejmě i svoje<br />

specifika, co se týká instalace. Ta je velice<br />

jednoduchá a při dodržení základních<br />

postupů se lze vyvarovat veškerých chyb<br />

s ní spojených. Důležitá je zásada instalovat<br />

stavební průchodky v mírném spádu 1° až<br />

2° směrem ven z budovy, aby případný kondenzát<br />

odtékal správným směrem. U dřevostaveb<br />

je nejlepší umisťovat tyto průchodky<br />

do panelů přímo ve výrobě, kdy je zajištěno<br />

také správné uložení průchodky a její izolace<br />

v kompozitu stěny budoucích domů. Způsob<br />

decentrálního větrání spočívá ve volném<br />

pohybu vzduchu mezi jednotlivými páry větracích<br />

přístrojů. Z tohoto důvodu nesmějí<br />

být vnitřní dveře vzduchotěsně zavřeny. Aby<br />

docházelo ke správnému proudění vzduchu,<br />

musí být pod dveřmi zachována štěrbina cca<br />

10 mm, nebo musí být dveře povoleny v závěsech<br />

o 5 mm, popřípadě je nutné dveře<br />

osadit větrací mřížkou nebo speciálními tzv.<br />

padacími prahy. V případě, že je zapotřebí<br />

mít nějakou místnost vzduchově izolovanou,<br />

nabízí výrobci decentrálních větracích systémů<br />

ve svých produktových řadách řešení<br />

i pro tyto případy.<br />

Efektivnost doložená studií<br />

Vysoká technická škola RWTH v Cáchách<br />

(Německo) ve spolupráci s výzkumnou společností<br />

HLK Stuttgart a s ITG Institutem pro<br />

technické vybavení budov v Drážďanech prováděla<br />

v letech 2<strong>01</strong>6 až 2<strong>01</strong>8 vědeckou studii<br />

EwWalt (Energetické hodnocení decentrálních<br />

řízených větracích systémů se střídavým provozem).<br />

Tato studie shromažďuje poznatky<br />

k větracím systémům s provozem „push-pull“<br />

a předkládá nové možnosti k jejich normativnímu<br />

posuzování. Mezi důležité poznatky této<br />

studie patří mimo jiné skutečnosti, dokládající<br />

na základě simulací CFD, že efektivnost větrání<br />

a základní způsob funkčnosti přístrojů jsou<br />

jednoznačně srovnatelné a na stejné úrovni<br />

s jinými stávajícími „typickými“ větracími systémy<br />

(například centrálními větracími systémy).<br />

Studie se také zabývá vlivem větru na<br />

funkci větracího zařízení, potvrdila účinnost<br />

větrání i v případě umístění větracích jednotek<br />

v různých podlažích objektu či otestovala<br />

pozitivní funkci takzvané dvojité efektivnosti<br />

větrání. Tato studie je momentálně pouze<br />

v německém a anglickém jazyce a případným<br />

zájemcům je na vyžádání k dispozici.<br />

Vytvořeno z podkladů firmy A-INVENT.<br />

Foto: A-INVENT<br />

Uvidíte na Aquathermu<br />

Větrací systém inVENTer® každoročně uvádí na<br />

trh nějaké novinky či inovace svých produktů.<br />

Ani minulý rok nebyl výjimkou, od léta je v<br />

prodeji nový multifunkční odtahový ventilátor<br />

Aviant, vybavený pachovým senzorem, který<br />

získal navíc prestižní cenu Reddot award 2<strong>01</strong>9.<br />

Od letošního roku bude uveden na trh nový<br />

typ ovládání větracích systémů inVENTer®.<br />

Díky vlastní nezávislé síti pro bezdrátovou<br />

komunikaci nebude již zapotřebí žádných<br />

regulátorů či vypínačů. Větrací systém bude<br />

možné ovládat pomocí chytrého telefonu.<br />

Více o novinkách, které vstoupí letos na trh, se<br />

lze dozvědět v hale číslo 2 na stánku 250 firmy<br />

A-INVENT, s. r. o.<br />

www.tzb-haustechnik.cz<br />

1/<strong>2020</strong> | <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 33


vytápění, chlazení, klimatizace<br />

Tepelná čerpadla země-voda jako<br />

standardní projektové řešení<br />

Ing. Pavel Dědina<br />

Autor pracuje jako vedoucí oddělení projekce společnosti GEROtop, spol. s r. o.<br />

Jaké základní principy a úvahy by měl inženýr/architekt/projektant při volbě zdroje vytápění a chlazení zvážit,<br />

a to zejména s ohledem na legislativní požadavky na energetickou hospodárnost nově projektovaných staveb?<br />

Tepelná čerpadla systému země-voda jsou<br />

na českém trhu stabilně k dispozici již více<br />

než 25 let. Během této doby se všeobecná<br />

znalost této technologie v odborných kruzích<br />

inženýrů, projektantů a architektů neustále<br />

rozvíjí. S tím samozřejmě souvisejí<br />

i stále rostoucí počty realizovaných a projektovaných<br />

akcí.<br />

Vytápění a chlazení v jednom<br />

Zkušenosti s projektováním i realizací zemních<br />

tepelných čerpadel jsou nyní napříč<br />

všemi možnými druhy staveb od rodinných<br />

domů, přes stavby občanské, bytové, administrativní<br />

i průmyslové. Velkou výhodou<br />

systému tepelných čerpadel je možnost vytápění<br />

i chlazení v rámci jednoho zařízení<br />

– stroje. Proto zejména u administrativních<br />

objektů, kde jsou požadavky na vytápění<br />

i chlazení dnes již nezbytným standardem,<br />

nachází tato technologie tepelných čerpadel<br />

země-voda své uplatnění a ekonomické<br />

opodstatnění. Oba procesy (vytápění i chlazení)<br />

mohou dokonce probíhat zároveň, a to<br />

za provozní náklady pouze jednoho z nich.<br />

Při výrobě chladu tak máme k dispozici odpadní<br />

teplo např. pro přípravu teplé vody,<br />

zbývajícím nevyužitým teplem si zregenerujeme<br />

(ohřejeme) geotermální vrty na zimní<br />

období.<br />

Tichý a prostorově nenáročný zdroj<br />

Jedna z prvotních potřeb pro rozhodnutí se<br />

o smyslu TČ je jeho prostorová náročnost.<br />

Systém tepelných čerpadel země-voda je<br />

tvořen primárním okruhem – venkovní<br />

částí a samotným tepelným čerpadlem, tj.<br />

vnitřní částí, která se umístí uvnitř řešeného<br />

objektu. Primární okruh bývá nejčastěji<br />

řešen pomocí zemního plošného kolektoru<br />

nebo pomocí geotermálních vrtů. Méně<br />

často pak primární okruh tvoří energetické<br />

základové konstrukce – piloty, vodní náhony,<br />

dno vodní nádrže apod. Venkovní část<br />

je zpravidla vždy pod terénem a nenarušuje<br />

architektonický ráz budovy. Oproti systému<br />

tepelného čerpadla vzduch-voda není tento<br />

systém zdrojem žádného hluku či vibrací,<br />

Měření TRT na pilotním vrtu<br />

které by zatěžovaly okolí či stavbu samotnou.<br />

V případě energetických pilot či vrtů<br />

může být primární okruh umístěn pod objektem<br />

samotným, což prostorové nároky<br />

zcela minimalizuje. Vnitřní část – samotné<br />

tepelné čerpadlo – se umisťuje do technické<br />

místnosti podobně jako jiné zdroje tepla<br />

a jeho velikost se od konzervativních zdrojů<br />

také příliš neliší.<br />

Uvidíte na Aquathermu<br />

Zemní tepelná čerpadla dnes patří mezi nejstabilnější<br />

a nejefektivnější obnovitelné zdroje.<br />

Před pořízením takového čerpadla je ovšem<br />

vhodné zvážit, zda je pro konkrétní objekt toto<br />

zařízení vhodné jako zdroj vytápění a chlazení.<br />

Výběr se rovněž musí přizpůsobit požadavkům<br />

a očekáváním klienta.<br />

V hale číslo 4 na stánku 464 firmy GEROtop,<br />

člena Asociace pro využití tepelných čerpadel<br />

budou návštěvníci mít možnost se nejen<br />

seznámit s jednotlivými druhy a značkami tepelných<br />

čerpadel, ale rovněž si nechat poradit<br />

odborníky společnosti se všemi potřebnými<br />

náležitostmi, které projekt tepelného čerpadla<br />

doprovází.<br />

Vysoká účinnost a životnost pro<br />

malé i velké stavby<br />

Systém tepelných čerpadel je v praxi projektován<br />

v rozsahu od malých rodinných domů<br />

o tepelném výkonu 3 kW až do velkých administrativních<br />

sídel s tepelným výkonem<br />

1 MW a více. Obecně platné pravidlo návrhu<br />

systému vytápění zní: čím nižší teplotní<br />

spád, tím vyšší účinnost tepelného čerpadla<br />

COP. Tepelná čerpadla jsou dnes schopna<br />

vyrábět teplou vodu o teplotě až 65 °C. Příliš<br />

vysoké teploty však mají dopad na nižší<br />

účinnost a také životnost zařízení. Proto je<br />

vhodné volit velkoplošné systémy vytápění,<br />

kde se maximální teploty topné vody pohybují<br />

řádově do cca 45 °C. Zde jsou dnešní zařízení<br />

schopna pracovat s průměrnou roční<br />

účinností COP = 5,0 a vydrží více než 20 let<br />

provozu.<br />

Řádně navržený primární okruh má životnost<br />

řádově odpovídající celé stavbě, tedy<br />

zůstává a nemění se nikdy. TČ jsou schopna<br />

jak strojního, aktivního chlazení pomocí<br />

kompresorů, tak pasivního bez kompresorového<br />

chlazení pouze primárním okruhem.<br />

V prvním případě je zařízení schopno vyrábět<br />

„ostrou“ chladicí vodu o běžném teplot-<br />

34 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


vytápění, chlazení, klimatizace<br />

ním spádu 6/12 °C, která se používá zejména<br />

pro „fancoily“ či chladiče ve VZT jednotkách.<br />

V případě pasivního chlazení je třeba počítat<br />

s vyšší teplotou chladicí kapaliny, a sice cca<br />

16/19 °C, což je teplota optimální pro velkoplošné<br />

chlazení (podlahové, stropní, stěnové)<br />

nebo pro aktivaci betonového jádra.<br />

U těchto systémů je provoz chlazení pouze<br />

za cenu oběhových prací. Reálná účinnost<br />

chlazení se pohybuje kolem EER = 120, což<br />

tento systém řadí bezkonkurenčně na nejvyšší<br />

stupeň co do energetické účinnosti.<br />

Studie jako podklad pro správné<br />

rozhodnutí<br />

Za každým důležitým rozhodnutím při<br />

projektování stojí vždy určité úvahy a porovnávání<br />

možností, výhod a nevýhod jednotlivých<br />

variant. Vzhledem k investiční<br />

náročnosti tohoto zdroje tepla je u akcí většího<br />

rozsahu vhodné provést prvotní studii,<br />

která zhodnotí možná technická řešení ve<br />

vazbě na stavební řešení, hydrogeologické<br />

podmínky a ekonomickou stránku věci.<br />

Ta vždy závisí na konkrétních podmínkách<br />

využití tohoto zařízení, zejména na využitelnosti<br />

ve vztahu ke všem energetickým<br />

požadavkům budovy (vytápění/chlazení/<br />

příprava TV atd.). Při vhodných okrajových<br />

podmínkách projektu pak bývá ekonomická<br />

návratnost tohoto zařízení zpravidla kolem<br />

6 až 8 let oproti konzervativnímu řešení<br />

zdroje. Studie nasazení technologie tepelných<br />

čerpadel země-voda tak často bývá<br />

prvním relevantním podkladem architektů<br />

a investorů při rozhodování se o využití<br />

této technologie.<br />

Realizace tepelného čerpadla<br />

země-voda<br />

Stejně jako stavební část, zdravotechniku,<br />

sítě, studnu, čističku apod., tak i tepelná čerpadla<br />

země-voda je třeba řádně naprojektovat.<br />

Vnitřní část – stroj je navrhován v rámci<br />

projektu vytápění v návaznosti na celý systém<br />

vytápění/chlazení a energetické nároky<br />

stavby. Venkovní část je řešena samostatnou<br />

částí projektu – profesí či stavebním objektem,<br />

který je v případě vrtů pro tepelná čerpadla<br />

nutné projednat s místně příslušným<br />

povodím a následně vodoprávním úřadem.<br />

Výřez grafického výstupu z numerického 3D modelu proudění podzemní vody a tepla pro rozsáhlé vrtné pole<br />

Pro zařízení o tepelném výkonu do 20 kW postačí<br />

zařízení pouze územně umístit, pro větší<br />

systémy je třeba stavební povolení. Běžně se<br />

však dané zařízení povoluje společně s celým<br />

domem a projekt je tak tvořen v návaznosti<br />

a podrobnosti celé projektové dokumentace.<br />

Součástí projektové dokumentace je v případě<br />

geotermálních vrtů vždy hydrogeologický<br />

posudek, který je z legislativních důvodů nezbytný.<br />

Stejně tak nezbytný je pro projektování<br />

daného systému s ohledem na místní hydrogeologické<br />

podmínky, případná ochranná<br />

pásma, okolní vodní zdroje apod. Žádný jiný<br />

průzkum legislativa nevyžaduje.<br />

Správné dimenzování<br />

Zařízení s menšími výkony jsou projektována<br />

a dimenzována dle tepelných bilancí<br />

stavby a dle hydrogeologického posouzení,<br />

resp. tabulkových hodnot tepelné vodivosti<br />

dle geologických map, podkladů<br />

z geofondu apod. Měření přesných tepelně-technických<br />

parametrů podloží by se<br />

zde ekonomicky nevyplatilo, a je tak vhodnější<br />

počítat s bezpečnými tabulkovými<br />

hodnotami.<br />

Pro zařízení větších výkonů řádově nad 50<br />

až 60 kW se u geotermálních vrtů doporučuje<br />

měření přesných tepelně-technických<br />

parametrů podloží – tzv. TRT (thermal response<br />

test) test na pilotním průzkumném<br />

vrtu. Test teplotní odezvy horninového<br />

prostředí (TRT) je mezinárodně osvědčený<br />

a uznávaný postup pro zjištění tepelných<br />

parametrů podloží. Kompletně vystrojený<br />

geotermální vrt je při měření tepelně zatížen<br />

stanoveným přivedeným teplem po<br />

dobu 72 hodin a tím je podloží aktivováno<br />

k teplotní odezvě (response). Tato reakce je<br />

charakteristická pro příslušné horniny a dovoluje<br />

výpočet efektivní tepelné vodivosti<br />

v okolí sondy. Dále je pomocí testu určena<br />

klidová teplota podloží, teplotní profil a tepelný<br />

odpor vrtu. Tyto specifické hodnoty<br />

jsou nejdůležitějšími veličinami pro následné<br />

navrhování/dimenzování geotermálních<br />

vrtů. Díky tomuto průzkumu tak můžeme<br />

ušetřit mnoho metrů vrtu a tím i investiční<br />

náklady. Samotné dimenzování se pak<br />

provádí pomocí výpočtových numerických<br />

modelů pro „neomezenou“ životnost<br />

vzhledem k zadaným okrajovým podmínkám<br />

– bilancím tepla/chladu. Korektním<br />

dimenzováním primárního okruhu tepelného<br />

čerpadla jsme schopni zajistit jednak<br />

záruku min. 100% účinnosti TČ vzhledem<br />

k udávaným hodnotám od výrobců tepelných<br />

čerpadel, jednak jistotu stabilního<br />

a „trvalého“ zdroje energie s uvažovanou<br />

životností více než 80 let.<br />

Foto: archiv autora<br />

Grafický výstup simulace vývoje maximální a minimální střední teploty teplonosné kapaliny ve vrtech<br />

www.tzb-haustechnik.cz<br />

1/<strong>2020</strong> | <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 35


advertorial<br />

Provoz jedné z prvních realizací<br />

velkokapacitní průmyslové baterie<br />

v ČR je ekonomicky velmi efektivní<br />

Projekt využití velkokapacitní baterie pro vyhlazování odběrových špiček a jako zálohování provozu výrobního<br />

závodu holdingu Fenix Group v Jeseníku byl zahájen v roce 2<strong>01</strong>8 a po více jak roce provozu je zřejmé, že je plně<br />

funkční a rychlá bude i jeho návratnost.<br />

Výrobní závod v Jeseníku zajišťuje výrobu<br />

systémů topných kabelů a rohoží, sálavých<br />

panelů, sálavých pohledových a mramorových<br />

panelů a jeho součástí je také výrobní<br />

technologie extrudérů a vstřikovacích lisů<br />

a galvanovna s práškovou lakovnou. Díky<br />

modernizaci a investicím z posledních let je<br />

velká část výroby automatizována (lisovacími<br />

a tvářecími stroji), části výrobních procesů<br />

jsou robotizovány. Rezervovaný příkon je<br />

700 kW a tarif Amper Business-VN.<br />

S myšlenkou využití velkokapacitní baterie<br />

ve výrobním závodě přišel majitel a zakladatel<br />

společnosti Fenix Group ing. Cyril Svozil<br />

a jeho zadání bylo od počátku jasné – využít<br />

dobré zkušenosti z instalace bateriového<br />

uložiště v provozu nového administrativního<br />

centra společnosti Fenix Trading v Jeseníku<br />

a vyzkoušet v pilotním projektu spolehlivost<br />

a ekonomickou návratnost velkokapacitní<br />

průmyslové baterie od společnosti<br />

AERS, s. r. o, která je součástí holdingu Fenix<br />

Group.<br />

„Už z provozu našeho administrativního<br />

centra jsme věděli, že bateriové uložiště je<br />

velmi flexibilním nástrojem optimalizace<br />

spotřeby budovy. Ale úspora nákladů na<br />

rezervovaný výkon apod. nebyla hlavním<br />

cílem, pro který jsme do špičkovací stanice<br />

ve výrobním závodě investovali. Naším cílem<br />

bylo primárně zajistit spolehlivé dodávky<br />

energie pro naše robotizovaná pracoviště,<br />

sekundárně pak samozřejmě snížit rezervovaný<br />

výkon, vykrývat energetické odběrové<br />

špičky (vyrovnání diagramu), pokrývat<br />

čtvrthodinová maxima, eliminovat pokuty za<br />

překročení maxim a fungovat i jako provozní<br />

záloha energie pro doběh technologií (PO-<br />

WER UPS). Projekt jsme financovali bez dotací<br />

a v reálném provozu jsme si chtěli ověřit<br />

i ekonomickou stránku věci – tedy kolik nás<br />

to celé bude stát a za jak dlouho se investované<br />

prostředky vrátí,“ řekl k cílům celého<br />

projektu ing. Cyril Svozil.<br />

Pro umístění špičkovací stanice (dále jen<br />

SAS) byla zvolena technická místnost v objektu<br />

bývalého skladu, který byl rekonstruován<br />

na nové výrobní prostory v rámci zvyšování<br />

výrobních kapacit podniku. Stanice<br />

je sestavena z následujících funkčních celků:<br />

• velkokapacitní akumulační uložiště 2x<br />

307kWh se systémem BMS,<br />

• blok výkonových měničů 2x 350kW (přetížitelnost<br />

2x 400kW),<br />

• blok výkonových připojovacích transformátorů<br />

2x 400kVA,<br />

• rozvaděč hlavního výkonového připojení<br />

SAS na DTS, která je uvnitř areálu,<br />

• rozvaděče Synchrometteringu a výkonových<br />

stykačů (dovybavení DTS),<br />

• Power Management System řídicí jednotka<br />

aplikace SAS,<br />

• rozvaděče podpůrných obvodů (zálohované<br />

napájení 24V, VZT, SHZ).<br />

„Loni v květnu jsme formou třídenní akce<br />

prezentovali našim partnerům výsledky<br />

provozu, v té době jsme se soustředili hlavně<br />

na technickou stránku věci a spolehli-<br />

36 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


advertorial<br />

vost celého řešení,“ říká ředitel společnosti<br />

AERS, s. r. o., Mgr. Cyril Svozil jr. a dodává:<br />

„Reálný provoz a dlouhodobá měření už<br />

v té době potvrdily, že uložiště funguje<br />

po celou dobu zcela dle očekávání a plní<br />

všechny hlavní funkce, které od něj investor<br />

očekával.“<br />

Stanice SAS je v rámci pilotního projektu využívána<br />

i pro řešení a ověřování optimalizačních<br />

funkcí pro širší průmyslové a komerční<br />

uplatnění stanic SAS v široké obchodní<br />

praxi. Pilotní aplikace je současně vzdáleně<br />

monitorována společností AERS a Univerzitním<br />

centrem energeticky efektivních budov<br />

ČVUT.<br />

Technické řešení špičkovací akumulační stanice<br />

ve výrobním závodě společnosti Fenix,<br />

s. r. o., v Jeseníku bylo oceněno i v rámci<br />

17. ročníku celostátní soutěže Český energetický<br />

a ekologický projekt, stavba, inovace<br />

roku 2<strong>01</strong>8. Cenu Titul ČEEP 2<strong>01</strong>8 v kategorii<br />

Inovace a cenu Technologické agentury ČR<br />

převzal v listopadu loňského roku za projekt<br />

ing. Cyril Svozil, ředitel a předseda správní<br />

rady společnosti Fenix Group, a. s.<br />

„Získaná data a zkušenosti nám ukázaly,<br />

že uložiště funguje zcela dle našich potřeb<br />

a plní všechny hlavní funkce, které jsme<br />

od něj očekávali. Data z více jak rok trvajícího<br />

provozu jsme prezentovali i na 5.<br />

ročníku konference a výstavy Smart Energy<br />

Forum 2<strong>01</strong>9. Účastníky zajímaly zejména<br />

ekonomické benefity této investice,<br />

kterou – a to opakuji a zdůrazňuji – jsme<br />

realizovali bez jakýchkoliv dotací. Celkové<br />

náklady představovaly 12 mil. Kč a jejich<br />

návratnost vidíme podle dosavadních měření<br />

na cca 7 let, výhledově bude ještě nižší.<br />

V reálném provozu se například podařilo<br />

snížit sjednané maximum o 25 %, přesto<br />

největší přínos není v úsporách energetických<br />

nákladů, i když i tady ročně šetříme<br />

stovky tisíc korun. Zásadní je pro nás naprostá<br />

spolehlivost v dodávkách energie<br />

a 100% absence mikrovýpadků, tam jsou<br />

roční úspory vyšší než 1,5 mil. Kč,“ řekl<br />

ing. Svozil.<br />

Špičkovací akumulační stanice je koncepčně<br />

navržena tak, aby mohla být použita v širokém<br />

spektru cílových aplikací. Stanice SAS<br />

obecně zajišťují vytvoření vlastní energetické<br />

kapacitní zálohy provozu výrobního nebo<br />

obchodně-komerčního objektu a jsou určeny<br />

pro provoz v následujících pracovních<br />

režimech:<br />

• snížení rezervovaného výkonu (rozložení<br />

spotřeby do 24odin),<br />

• řízení čtvrthodinového maxima,<br />

• ochrana a energetická záloha proti výpadkům,<br />

které mohou způsobit významné<br />

škody ve výrobě,<br />

• řízení a kompenzace kvality sítě,<br />

• eliminace pokut za překročení maxim.<br />

Hlavními oblastmi využití SAS jsou energetické<br />

stanice pro podporu průmyslových provozů<br />

a dynamické energetické balancovací<br />

stanice pro široké rozmístění v distribučních<br />

soustavách s hromadným řízením pro omezení<br />

vlivu místních výroben z OZE. Špičkovací<br />

akumulační stanice může být svým modulárním<br />

konstrukčním uspořádáním využita<br />

také ve dvacetistopých spe ciálně upravených<br />

kontejnerech jako mobilní energetický<br />

zásobník, například pro oblasti bez stálého<br />

zdroje elektrické energie či pro oblasti s nízkou<br />

kvalitou sítě.<br />

Další aplikací jsou akumulační nabíjecí stanice<br />

pro elektromobily ve formě kontejnerové<br />

nabíjecí akumulační stanice pro silniční<br />

čerpací stanice nebo pevné akumulační<br />

stanice pro nabíjení elektromobilů v rámci<br />

korporátní sféry, obchodních center, administrativních<br />

objektů nebo aglomeračních<br />

celků.<br />

„Potenciální zákazníci z řad průmyslových<br />

podniků by se při kalkulacích návratnosti financí<br />

vložených do zřízení špičkovací stanice<br />

neměli soustředit na úspory nákladů na výkon<br />

či na minimalizaci pokut, i když i ty nejsou<br />

malé. Co je klíčové, je stabilita dodávek<br />

energie a naprostá absence mikrovýpadků<br />

– tam jsou u moderních automatizovaných<br />

výrobních linek úspory o řád vyšší. Potvrzují<br />

to i zkušenosti zahraničních dodavatelů<br />

těchto bateriových stanic a jejich zákazníků,“<br />

upozorňuje Mgr. Cyril Svozil jr., ředitel<br />

společnosti AERS, s. r. o.<br />

Další informace o využití velkokapacitních<br />

baterií najdete na www.aers.cz.<br />

www.tzb-haustechnik.cz<br />

1/<strong>2020</strong> | <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 37


vytápění, chlazení, klimatizace<br />

Chlazení budov sálavými stěnovými<br />

systémy v kombinaci se solárním<br />

ejektorovým chlazením, část I.<br />

Martin Šimko 1 , Michal Krajčík 1 , Michal Masaryk 2 a Peter Mlynár 2<br />

Autoři působí na stu v Bratislavě na Fakultě stavební 1 a strojní 2 .<br />

Dominantní úloha budov jako spotřebitelů energie a producentů skleníkových plynů [1] vedla politiky<br />

k posílení požadavků na energetickou účinnost budov v nedávno schválených směrnicích EU. Například<br />

požadovaný podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energie v budově je v roce 2030 32 % [2],<br />

snížení emisí CO 2<br />

je 80 až 95 % v roce 2050 ve srovnání s úrovněmi v roce 1990 [3] a snížení primární energie<br />

je 32,5 % v roce 2030 [4].<br />

Potřeba energie na chlazení a její podíl na<br />

využívání energie v budovách se od 90. let 20.<br />

století neustále zvyšuje [5], částečně z důvodu<br />

zvyšujícího se podílu moderních budov<br />

s vysokým počtem zasklených ploch. Hlavními<br />

spotřebiteli energie v chladicích systémech<br />

jsou chladicí stroje spotřebovávající<br />

elektřinu s vysokým faktorem primární energie.<br />

Energetickou náročnost budov je proto<br />

možné zlepšit zlepšením energetické účinnosti<br />

systémů chlazení místností.<br />

Kompresorové chladiče se tradičně používají<br />

k výrobě chladu pro systémy, které zajišťují<br />

chlazení prostoru. Ejektorový chladicí oběh,<br />

ve kterém roli kompresoru přebírá ejektorová<br />

tryska, představuje alternativu ke kompresorovým<br />

parním systémům [6-8]. Nejdůležitější<br />

výhodou ejektorového chladicího oběhu oproti<br />

kompresorovým chladičům je skutečnost, že<br />

je poháněn teplem namísto elektrické energie.<br />

To znamená, že může představovat konkurenceschopnou<br />

technologii za předpokladu, že je<br />

k dispozici dostatek slunečního nebo průmyslového<br />

odpadního tepla.<br />

Ejektorový chladicí systém sestává převážně<br />

ze tří deskových výměníků tepla. Klíčovým<br />

komponentem je tryska (ejektor), kde<br />

je podtlak způsobený Venturiho efektem.<br />

V důsledku podtlaku v trysce se pracovní<br />

tekutina nasává z výparníku, čímž se vytváří<br />

tlakový rozdíl. V klasických kompresorových<br />

strojích tento tlak vytváří kompresor. Vzhledem<br />

k této skutečnosti účinnost ejektorového<br />

chladicího oběhu může být nižší než<br />

účinnost kompresorového parního chladicího<br />

oběhu. Jeho hlavní výhodou je, že hlavní<br />

hnací silou je teplo namísto elektřiny. Další<br />

výhodou je, že může používat vodu jako<br />

chladivo s výrazně nižším potenciálem globálního<br />

oteplování než běžně používané halogenové<br />

uhlovodíky.<br />

Kombinace ejektorového chlazení s Fresnelovými<br />

kolektory představuje novou technologii,<br />

která má potenciál výrazně zvýšit účinnost<br />

chladicích systémů [9-11]. Fresnelovy<br />

kolektory se skládají z leštěných reflexních<br />

zrcadel, která se otáčejí kolem vodorovné osy<br />

a sledují tak umístění slunce na obloze a odrážejí<br />

sluneční záření do absorbéru. Absorbérem<br />

je zasklená průhledná vakuová trubice<br />

umístěna pod reflexní střechou. Fresnelovy<br />

kolektory mohou být vhodnější než tradiční<br />

ploché solární kolektory, protože umožňují<br />

dosáhnout vyšší provozní teploty. To zvyšuje<br />

účinnost zařízení ejektorových chlazení.<br />

Nejdůležitějším parametrem ovlivňujícím<br />

účinnost chladicího zařízení je výparná teplota<br />

chladiva ve výparníku [12, 13]. Čím vyšší<br />

je výparná teplota, tím vyšší je účinnost chladicího<br />

zařízení a tím méně energie se spotřebuje.<br />

Z tohoto hlediska může použití sálavých<br />

systémů pomoci zlepšit účinnost systému. Ve<br />

srovnání se vzduchovými systémy potřebují<br />

sálavé chladicí systémy podstatně vyšší teplotu<br />

vody, aby se dosáhlo stejné rozumné chladicí<br />

kapacity [14, 15]. Další potenciální výhodou<br />

sálavých systémů je možnost uchovávat<br />

chlad v jejich tepelné hmotě, což by mohlo<br />

umožnit vypnutí chladicích agregátů během<br />

dne či zredukovat odběrové špičky. Chlad<br />

lze generovat a ukládat v noci, kdy je cena<br />

elektrické energie nižší než během dne [16-<br />

vnější omítka – 0,<strong>01</strong> m vnější omítka – 0,<strong>01</strong> m vnější omítka – 0,<strong>01</strong> m<br />

TI (minerální vlna) – 0,2 m TI (minerální vlna) – 0,2 m TI (minerální vlna) – 0,2 m<br />

omítka – 0,02 m<br />

beton – 0,25 m<br />

beton – 0,2-0,4<br />

trubky PE-Xa/Al/PE 20x2,9 trubky PE-Xa/Al/PE 20x2,9 TI (polystyren) – 0,03 m<br />

beton – 0,25 m<br />

vnitřní omítka – 0,03 m vnitřní omítka – 0,03 m<br />

vnitřní omítka – 0,<strong>01</strong> m<br />

trubky PE-Xa/Al/PE 20x2,9<br />

Stěna A Stěna B Stěna C<br />

tepelná<br />

izolace<br />

beton<br />

(nosná konstrukce)<br />

omítka<br />

Obr. 1 Systémy stěnového chlazení použité v případové studii<br />

chladicí<br />

trubky<br />

Dopadající záření lg (W/m 2 )<br />

500<br />

400<br />

300<br />

200<br />

100<br />

0<br />

Ig Ig (avg 9-17)<br />

Tamb Tamb (avg 9-17)<br />

Tsol-air Tsol-air (avg 9-17)<br />

45<br />

T sol-air (avg 9-17)<br />

40<br />

I g (avg 9-17)<br />

35<br />

T amb (avg 9-17)<br />

hodiny v průběhu dne<br />

Obr. 2 Průběh sluneční teploty T sol-air<br />

, okolní teploty a intenzity slunečního záření<br />

během dne.<br />

30<br />

25<br />

20<br />

15<br />

teplota (°C)<br />

38 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


vytápění, chlazení, klimatizace<br />

stěna A<br />

RH = 70 %<br />

stěna B<br />

stěna C<br />

Teplota v místnosti (°C)<br />

Obr. 3 Teplota rosného bodu pro různé kombinace teploty v místnosti a relativní vlhkosti vzduchu.<br />

Obr. 4 Rozložení teploty uvnitř fragmentů stěn tří<br />

stěnových chladicích systémů.<br />

18]. Může také pomoci zabránit překročení<br />

maximálních povolených špičkových odběrů<br />

elektrické energie.<br />

I když se výzkum velkoplošných sálavých<br />

systémů většinou zaměřoval na konstrukce<br />

podlah a stropů, důkazy z několika výzkumných<br />

studií naznačují, že sálavé stěny také<br />

představují potenciální možné řešení [19-<br />

21]. Sálavé stěny jsou efektivnější z hlediska<br />

odevzdávání tepla a chladu jako topné stropy<br />

a chladicí podlahy a mají vyšší topnou<br />

kapacitu na plochu povrchu jako podlahové<br />

vytápění v důsledku širšího rozsahu přípustných<br />

povrchových teplot [22, 23]. Kromě<br />

toho mohou být stěnové systémy vhodnější<br />

na dodatečné vybavení budov [24, 25],<br />

mají vyšší chladicí kapacitu než podlahy [26]<br />

a mohou se teoreticky provozovat jako tepelné<br />

bariéry.<br />

V této studii uvažujeme o dvou typech chladicích<br />

strojů používaných v chladicí technologii:<br />

(1) běžně používaný kompresorový<br />

parní chladicí stroj a (2) novou slibnou kombinaci<br />

ejektorového chlazení poháněného<br />

Fresnelovými slunečními kolektory. Tyto dva<br />

typy chladicích strojů byly uvažovány v kombinaci<br />

s fancoily, které představují běžné<br />

technické řešení, a se třemi typy stěnových<br />

chladicích systémů, které se navzájem liší<br />

uspořádáním materiálových vrstev a úrovní<br />

tepelné hmoty. Cíle jsou definovány takto:<br />

• srovnání teploty vody, potenciálu akumulace<br />

energie a tepelné dynamiky tří<br />

stěnových chladicích systémů; tyto údaje<br />

se použijí jako vstupy pro následné výpočty<br />

účinnosti chladicích agregátů,<br />

• prozkoumání energetické výhody používání<br />

solárních ejektorových chlazení<br />

ve srovnání s tradičním kompresorovým<br />

chlazením,<br />

• stanovení energetické výhody kombinování<br />

chladicích zařízení s vysokoteplotním<br />

stěnovým chladicím systémem namísto<br />

tradičně používaných fancoilů.<br />

Teplota vody a tepelná dynamika<br />

stěnového sálavého chlazení<br />

Zkoumané stěnové chladicí systémy<br />

Tři uvažované systémy stěnového sálavého<br />

chlazení jsou znázorněny na obr. 1 a jsou popsány<br />

následovně.<br />

Stěna A má trubky zabudované do cementové<br />

malty mezi betonem a tepelnou izolací.<br />

Může být použita pro nové budovy nebo<br />

připevněna k fasádám stávajících budov<br />

jako součást jejich dodatečné montáže bez<br />

výrazného zásahu do interiéru.<br />

Stěna B má trubky zabudované do betonového<br />

jádra, což dělá její instalaci realizovatelnou<br />

pouze v nových budovách.<br />

Stěna C má trubky tepelně oddělené od betonového<br />

jádra vrstvou tepelné izolace. Je<br />

potenciálně vhodná jako součást dodatečné<br />

montáže.<br />

Fyzikální model a metody výpočtu<br />

Přenos tepla byl vypočten pomocí počítačových<br />

simulací pro charakteristický fragment<br />

stěny s chladicím systémem. Výpočtový model<br />

stěny A byl ověřen pro letní podmínky [27]. Klimatické<br />

podmínky, nastavení simulace a řešení<br />

v ref. [27] byly totožné s řešeními použitými<br />

v této studii. Geometrie a termofyzikální vlastnosti<br />

materiálových vrstev byly v této studii<br />

mírně upraveny tak, aby byl systém vhodnější<br />

pro praktické použití. Ve výpočetních modelech<br />

ostatních stěnových systémů (B, C) byly<br />

termofyzikální vlastnosti materiálových vrstev,<br />

nastavení simulace, postup výpočtu a okrajové<br />

podmínky stejné jako pro stěnu A.<br />

Stacionární simulace byly použity pro výpočet<br />

chladicího výkonu a distribuce tepla<br />

v rámci fragmentu, zatímco dynamické<br />

simulace sloužily k určení tepelné energie<br />

akumulované ve fragmentu. Výpočty byly<br />

provedeny pomocí softwaru CalA 3.2, který<br />

byl ověřen v souladu s EN ISO 10211 [28].<br />

Software řeší ustálený a dynamický 2D přenos<br />

tepla vedením:<br />

kde<br />

(1),<br />

T je teplota (K);<br />

S – vnitřní zdroj tepla (W/m 3 );<br />

τ – čas (s);<br />

λ – tepelná vodivost (W/(m.K));<br />

ρ – objemová hmotnost (kg/m 3 );<br />

c – měrná tepelná kapacita (J/(kg.K)).<br />

Teplo se předávalo do prostředí přes povrchy<br />

směřující do vnitřního a vnějšího prostředí.<br />

2200<br />

2000<br />

1800<br />

3000<br />

2500<br />

chladicí výkon (W)<br />

1600<br />

1400<br />

1200<br />

1000<br />

800<br />

600<br />

400<br />

200<br />

stěna A<br />

5 m²<br />

10 m²<br />

15 m²<br />

20 m²<br />

25 m²<br />

30 m²<br />

35 m²<br />

40 m²<br />

45 m²<br />

50 m²<br />

chladicí výkon (W)<br />

2000<br />

1500<br />

1000<br />

500<br />

stěna B<br />

5 m²<br />

10 m²<br />

15 m²<br />

20 m²<br />

25 m²<br />

30 m²<br />

35 m²<br />

40 m²<br />

45 m²<br />

50 m²<br />

0<br />

8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25<br />

střední teplota vody (°C)<br />

Obr. 5 Vliv teploty vody na chladicí výkon pro různé oblasti chladicích ploch (Stěna A).<br />

0<br />

12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25<br />

střední teplota vody (°C)<br />

Obr. 6 Vliv teploty vody na chladicí výkon pro různé oblasti chladicích ploch (Stěna B).<br />

www.tzb-haustechnik.cz<br />

1/<strong>2020</strong> | <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 39


vytápění, chlazení, klimatizace<br />

2400<br />

E 14 °C E 18 °C E 22 °C<br />

chladicí výkon (W)<br />

2000<br />

1600<br />

1200<br />

800<br />

400<br />

0<br />

16 17 18 19 20 21 22 23 24 25<br />

střední teplota vody (°C)<br />

stěna C<br />

5 m²<br />

10 m²<br />

15 m²<br />

20 m²<br />

25 m²<br />

30 m²<br />

35 m²<br />

40 m²<br />

45 m²<br />

50 m²<br />

uložená energie (Wh/m 2 )<br />

800<br />

700<br />

600<br />

500<br />

400<br />

300<br />

200<br />

100<br />

0<br />

0<br />

5<br />

10<br />

15<br />

20<br />

25<br />

30<br />

35<br />

40<br />

45<br />

50<br />

55<br />

60<br />

65<br />

70<br />

75<br />

80<br />

85<br />

90<br />

95<br />

100<br />

čas (h)<br />

Obr. 7 Vliv teploty vody na chladicí výkon pro různé oblasti chladicích ploch (Stěna C).<br />

Obr. 8 Chladicí energie uložená při různých teplotách vody (Stěna A).<br />

Ostatní povrchy se považovaly za adiabatické.<br />

Měrný tepelný tok na vnitřním a vnějším<br />

povrchu výpočetní domény, jakož i na<br />

povrchu trubky, se vypočítal podle Robin-<br />

-Newtonovy okrajové podmínky. Simulační<br />

krok použitý při dynamických simulacích<br />

byl 15 minut. Součinitele prostupu tepla na<br />

vnitřní a vnější ploše stěny byly 8 W/(m 2 .K)<br />

a 15 W/(m 2 .K). Princip výpočtu byl podrobně<br />

popsán v [24, 29].<br />

V této studii je nosná konstrukce vyrobena<br />

ze železobetonu, protože použití tohoto materiálu<br />

má smysl pro TABS (stěny A a B). Ve<br />

všech simulacích byly termofyzikální vlastnosti<br />

materiálů považovány za konstantní,<br />

izotropní a nezávislé na teplotě.<br />

Tab. 1 Vliv teploty vody na povrchovou teplotu tří stěnových chladicích systémů<br />

T vody<br />

T povrchu, průměr<br />

Stěna A<br />

Stěna B<br />

Stěna C<br />

T povrchu, min<br />

Tab. 2 Okrajové podmínky použité ve výpočtech pro uloženou chladicí energii<br />

Stěna čas T sol-air<br />

T vody<br />

T místnosti<br />

Kombinovaný účinek okolní teploty a slunečního<br />

záření dopadajícího na stěnu byl<br />

nahrazen sluneční teplotou (T sol-air<br />

). Sluneční<br />

teplotu lze interpretovat jako teplotu venkovního<br />

vzduchu, která by při nepřítomnosti slunečního<br />

záření poskytla stejné rozdělení teploty<br />

a rychlost přenosu tepla přes zeď, jaké<br />

existuje v důsledku kombinovaných účinků<br />

skutečného rozdělení venkovní teploty spolu<br />

s dopadajícím slunečním zářením [30].<br />

Hodinové a průměrné hodnoty teploty okolního<br />

vzduchu, intenzity slunečního záření<br />

a sluneční teplota (T sol-air<br />

) za reálný den pro<br />

region střední Evropy jsou znázorněny na<br />

obr. 2. V následujících výpočtech byla použita<br />

sluneční teplota (T sol-air<br />

) 45 °C. Analýza citlivosti<br />

ukázala, že kolísání sluneční teploty (T sol-air<br />

)<br />

o několik stupňů Celsia má zanedbatelný vliv<br />

na distribuci teploty ve stěnách z důvodu dostatečně<br />

silné tepelné izolace.<br />

Povrchová teplota a rosný bod<br />

Tab. 1 ukazuje vliv teploty vody na průměrnou<br />

a minimální povrchovou teplotu sálavých<br />

chladicích systémů. Minimální teplota<br />

vody je omezena teplotou rosného bodu na<br />

povrchu stěny. V případě stěn A a B je průměrná<br />

povrchová teplota stejná jako minimální<br />

povrchová teplota, zatímco v případě<br />

stěny C je rozdíl až 2 K.<br />

Obr. 3 ukazuje, že při teplotě vzduchu v místnosti<br />

26 °C a relativní vlhkosti 70 % je limit<br />

minimální přípustné povrchové teploty okolo<br />

20 °C. Teplota vody pro stěny A a B, která<br />

odpovídá povrchové teplotě asi 20 °C, je<br />

v tab. 2. Přestože rosný bod klesá se snižující<br />

se teplotou vzduchu v místnosti a relativní<br />

vlhkostí, 20 °C se považuje za bezpečnostní<br />

limit, aby se zabránilo kondenzaci během typických<br />

provozních podmínek.<br />

Detailní teplotní pole na obr. 4 umožňují pochopit<br />

rozložení teploty ve fragmentech stěny<br />

(tab. 1). Tab. 1 ukazuje, že stěna B potřebuje<br />

teplotu vody, která je o 4 K nižší než teplota<br />

stěny C, aby se dosáhlo stejné povrchové teploty<br />

20 °C. Teplota vody potřebná pro stěnu<br />

A je tak nízká, že je velmi blízko k teplotám<br />

vody potřebným pro fancoily. Tento systém<br />

se proto při následných výpočtech účinnosti<br />

chladicího systému nezohledňuje.<br />

Teplota vody a chladicí výkon<br />

Obr. 5 až 7 znázorňují chladicí výkon tří stěnových<br />

systémů pro různé oblasti chladicí<br />

plochy a teplotu místnosti 26 °C. V případě<br />

systémů sálavého vytápění a chlazení je<br />

chladicí výkon regulován pomocí „samoregulace“,<br />

což znamená, že malé snížení teploty<br />

v místnosti významně sníží teplotní rozdíl<br />

mezi stěnou, a tím i tepelný výkon z chladicí<br />

stěny [31]. Studie citlivosti potvrdila, že<br />

u každého ze stěnových chladicích systémů<br />

se snížením teploty vzduchu v místnosti<br />

o 1 K sníží chladicí výkon o několik W/m 2 .<br />

Obr. 5 a 6 ukazují, že pro chladicí plochu<br />

50 m 2 odpovídá chladicí výkon stěny A při<br />

teplotě vody 8 °C chladicímu výstupu stěny<br />

B při 16 °C. Chladicí výkon stěny B při teplotě<br />

vody 16 °C odpovídá výkonu stěny C<br />

40 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


vytápění, chlazení, klimatizace<br />

uložená energie (Wh/m 2 )<br />

E 14 °C E 18 °C E 22 °C<br />

1400<br />

1200<br />

1000<br />

800<br />

600<br />

400<br />

200<br />

0<br />

0<br />

5<br />

10<br />

15<br />

20<br />

25<br />

30<br />

35<br />

40<br />

45<br />

50<br />

55<br />

60<br />

65<br />

70<br />

75<br />

80<br />

85<br />

90<br />

95<br />

100<br />

čas (h)<br />

Obr. 9 Chladicí energie uložená při různých teplotách vody (Stěna B).<br />

uložená energie (Wh/m 2 )<br />

E 18 °C E 22 °C E 25 °C<br />

400<br />

350<br />

300<br />

250<br />

200<br />

150<br />

100<br />

50<br />

0<br />

-50<br />

0<br />

5<br />

10<br />

15<br />

20<br />

25<br />

30<br />

35<br />

40<br />

45<br />

50<br />

55<br />

60<br />

65<br />

70<br />

75<br />

80<br />

85<br />

90<br />

95<br />

100<br />

čas (h)<br />

Obr. 10 Chladicí energie uložená při různých teplotách vody (Stěna C).<br />

při 16 °C, přestože trubka je velmi blízko<br />

povrchu ve stěně C. Je to proto, že rozložení<br />

teploty na celém povrchu stěny C není homogenní.<br />

Povrch stěny C je chladnější než<br />

povrch stěny B v blízkosti potrubí, ale je<br />

teplejší než povrch stěny B mezi trubkami.<br />

Průměrná povrchová teplota těchto dvou<br />

systémů je tedy podobná.<br />

Uložená chladicí energie<br />

Chladicí energie uložená v konstrukci byla<br />

vypočtena pomocí dynamických počítačových<br />

simulací pro tři reálné okrajové podmínky<br />

(tab. 2). Tyto podmínky představují<br />

tři úrovně chladicího zatížení a odpovídají<br />

nastavení teploty vody.<br />

Obr. 8 až 10 ukazují podstatné rozdíly v uložené<br />

chladicí energii v závislosti na kombinaci<br />

sluneční teploty T sol-air<br />

a vody a zkoumaného<br />

chladicího systému stěny. Při teplotě vody<br />

14 °C uchovává stěna B o 30 až 40 % více<br />

chlazení než stěna A. Je to způsobeno vyššími<br />

ztrátami a méně homogenním rozložením<br />

teploty pro stěnu A. U stěny B lze akumulovat<br />

asi 800 Wh/m 2 během pěti hodin a asi<br />

1200 Wh/m 2 během deseti hodin. To v praxi<br />

znamená, že chlad lze skladovat v konstrukci<br />

a chladicí stroj lze vypnout během několika<br />

hodin, kdy se chlad vypouští. V případě stěny<br />

C je množství uskladněné energie nízké a také<br />

rychlost ukládání je příliš nízká na to, aby se<br />

uložiště v praxi využilo. Při teplotě vody 25 °C<br />

a sluneční teplotě T sol-air<br />

18 °C se akumulovaná<br />

energie nakonec stává zápornou. Je to proto,<br />

že na začátku dynamické simulace byla konstrukce<br />

již předem ochlazená vlivem sluneční<br />

teploty T sol-air<br />

(18 °C) nižší než teplota vody<br />

(25 °C) a teplota místnosti (26 °C). Chladicí<br />

energie uložená v konstrukci před začátkem<br />

simulací byla vysálaná do interiéru, a to tedy<br />

vysvětluje záporné hodnoty.<br />

V příštím čísle…<br />

Druhá část článku se bude věnovat problematice<br />

kompresorového parního oběhu<br />

a ejektorového chladicího oběhu. Rovněž dojde<br />

k porovnání výkonů jednotlivých oběhů.<br />

Poděkování<br />

Tato práce byla podporovaná Ministerstvem<br />

školství, vědy, výzkumu a sportu SR<br />

prostřednictvím grantů VEGA 1/0847/18<br />

a KEGA 044STU – 4/2<strong>01</strong>8.<br />

www.tzb-haustechnik.cz<br />

Foto: archiv autorů<br />

Literatura<br />

1. International Energy Agency. Global Status Report<br />

– Towards a zero-emission, efficient and resilient<br />

buildings and construction sector (2<strong>01</strong>8).<br />

2. Directive (EU) 2<strong>01</strong>8/20<strong>01</strong> of the European<br />

Parliament and of the Council of 11 December<br />

2<strong>01</strong>8 on the promotion of the use of energy from<br />

renewable sources.<br />

3. Directive 2<strong>01</strong>2/27/EU of the European Parliament<br />

and of the Council of 25 October 2<strong>01</strong>2 on energy<br />

efficiency, amending Directives 2009/125/EC and<br />

2<strong>01</strong>0/30/EU and repealing Directives 2004/8/EC<br />

and 2006/32/EC.<br />

4. Directive (EU) 2<strong>01</strong>8/2002 of the European<br />

Parliament and of the Council of 11 December<br />

2<strong>01</strong>8 amending Directive 2<strong>01</strong>2/27/EU on energy<br />

efficiency.<br />

5. IEA – International Energy Agency, https://<br />

www.iea.org/topics/energyefficiency/buildings/<br />

cooling/ (Accessed 18 May 2<strong>01</strong>9).<br />

6. Nguyen V.M., Riffat S.B. and Doherty P.S., 20<strong>01</strong>,<br />

Development of a solar-powered passive ejector<br />

cooling system, Applied Thermal Engineering, 21,<br />

157-168.<br />

7. Varga S., Oliveira A.C., Diaconu B., 2009, Analysis<br />

of a solar-assisted ejector cooling system for air<br />

conditioning, International Journal of Low-Carbon<br />

Technologies, 4, Issue 1, 2–8.<br />

8. Rusly E., Aye L., Charters W.W.S. and Ooi A.,<br />

2005, CFD analysis of ejector in a combined<br />

ejector cooling system, International Journal of<br />

Refrigeration, 28, Issue 7, 1092-11<strong>01</strong>.<br />

9. Masaryk M. and Mlynár P., Solar-air-condition by<br />

ejector cooling, AIP Conference Proceedings 2000,<br />

020<strong>01</strong>3, 2<strong>01</strong>8.<br />

10. Sioud D., Raoudha G. and Bellagi A., 2<strong>01</strong>8<br />

Thermodynamic Analysis of a Solar Combined<br />

Ejector Absorption Cooling System, Journal of<br />

Engineering, 2<strong>01</strong>8, 12 pages.<br />

11. Bellos E., Tzivanidis Ch., 2<strong>01</strong>7, Optimum design<br />

of a solar ejector refrigeration system for various<br />

operating scenarios, Energy Conversion and<br />

Management, 154, 11-24.<br />

12. Wang Z., Wang F., Wu X. and Tian Ch., 2<strong>01</strong>6,<br />

Experimental investigation on dynamic<br />

performance of air-source heat pump water<br />

heater using R134a, International Journal of<br />

Exergy (IJEX), 19, No. 2.<br />

13. Lecuona A., Ventas R., Venegas M., Zacarías A. and<br />

Salgado R., 2009, Optimum hot water temperature<br />

for absorption solar cooling, Solar Energy, 83,<br />

1806-1814.<br />

14. Olesen B.W., 2008, Radiant floor cooling systems,<br />

ASHRAE Journal, 50, Issue 9, 16-22.<br />

15. Chicote M.A., Tejero A., Gómez E.V. and Rey F.J.,<br />

2<strong>01</strong>2, Experimental study of the cooling capacity<br />

of a radiant cooled ceiling system, Energy and<br />

Buildings, 54, 207–214.<br />

16. B. Lehmann B., Dorer V. and Koschenz M.,<br />

2007, Application range of thermally activated<br />

building systems tabs, Energy and Buildings, 39,<br />

593–598.<br />

17. Schmelas M., Feldmann T., Wellnitz P. and Bollin<br />

E., 2<strong>01</strong>6, Adaptive predictive control of thermoactive<br />

building systems (TABS) based on a multiple<br />

regression algorithm: first practical test, Energy<br />

and Buildings, 129, 367–377.<br />

18. Koudelková D., 2<strong>01</strong>8, Experimental measurement<br />

of the accumulated heat from the operation<br />

system of the heating in a building with<br />

a lightweight envelope, Slovak Journal of Civil<br />

Engineering, 26, 65–70.<br />

19. Karabay H., Arici M. and Sandik M., 2<strong>01</strong>3,<br />

A numerical investigation of fluid flow and heat<br />

transfer inside a room for floor heating and<br />

wall heating systems, Energy and Buildings, 67,<br />

471–478.<br />

20. Myhren J.A. and Holmberg S., 2008, Flow patterns<br />

and thermal comfort in a room with panel, floor<br />

and wall heating, Energy and Buildings, 40,<br />

524–536.<br />

21. Bojić M., Cvetković D., Marjanović V., Blagojević<br />

M. and Djordjević Z., 2<strong>01</strong>3, Performances of low<br />

temperature radiant heating systems, Energy and<br />

Buildings, 61, 233–238.<br />

22. Romani J., Perez G. and de Gracia A., 2<strong>01</strong>6,<br />

Experimental evaluation of a cooling radiant wall<br />

coupled to a ground heat exchanger, Energy and<br />

Buildings, 129, 484–490.<br />

23. Wang X., Zheng M., Zhang W., Zhang S. and Yang<br />

T., 2<strong>01</strong>0, Experimental study of a solar-assisted<br />

ground coupled heat pump system with solar<br />

seasonal thermal storage in severe cold areas,<br />

Energy and Buildings, 42, 2104–2110.<br />

24. Krajcik M. and Sikula O., <strong>2020</strong>, The possibilities<br />

and limitations of using radiant wall cooling in new<br />

and retrofitted existing buildings, Applied Thermal<br />

Engineering, 164, 114490.<br />

25. Harmathy N., Urbancl D., Goričanec D. and<br />

Magyar Z., 2<strong>01</strong>9, Energy efficiency and economic<br />

analysis of retrofit measures for single-family<br />

residential buildings, Thermal Science, 23, No.<br />

3B, 2071-2084.<br />

26. Babiak J., Olesen B. W. and Petráš D., 2<strong>01</strong>3, Low<br />

temperature heating and high temperature<br />

cooling, Rehva Guidebook No 7, 3rd revised ed.,<br />

Rehva, Brussels.<br />

27. M. Šimko, M. Krajčík, O. Šikula, Radiant wall<br />

cooling with pipes arranged in insulation panels<br />

attached to facades of existing buildings, Proc.<br />

of the 13th REHVA World Congress Clima 2<strong>01</strong>9,<br />

Bucharest, Romania.<br />

28. EN ISO 10211:2008, Thermal bridges in<br />

building construction. Heat flows and surface<br />

temperatures, Detailed calculations.<br />

29. Šikula O., 2<strong>01</strong>1, Software CalA User Manual (In<br />

Czech), Tribun, Brno, p. 42.<br />

30. O´Callaghan P.W. and Probert S.D., 1977, Sol-air<br />

temperature, Applied Energy, 3, 307-311.<br />

31. Olesen, B.W., 2002, Radiant floor heating in theory<br />

and practice, ASHRAE Journal, 7, 19-24.<br />

32. Fritsche U. and Greß W., 2<strong>01</strong>5, Development of<br />

the Primary Energy Factor of Electricity Generation<br />

in the EU-28 from 2<strong>01</strong>0-2<strong>01</strong>3, International<br />

Institute for Sustainability Analysis and Strategy.<br />

33. Darmstadt.<br />

1/<strong>2020</strong> | <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 41


vytápění, chlazení, klimatizace<br />

Úspory při rekonstrukci kotelen<br />

Ing. Jan Eisner<br />

Autor je absolventem ČVUT Fakulty strojní, Ústavu techniky prostředí, je členem Odborné sekce OS2 – Vytápění, pod Společností pro techniku prostředí a v současné době<br />

pracuje pro značku Buderus.<br />

Článek popisuje modelové případy sloužící jako inspirace pro provozovatele kotelen s kotli instalovanými v 90.<br />

letech. Konkrétně s litinovými stacionárními článkovými kotli, které dodnes bezproblémově fungují. Co si tedy<br />

s uvedenými instalacemi počít? Jaké je ideální řešení?<br />

Každý provozovatel otopného systému se<br />

zdrojem tepla na plyn si klade otázku, jakým<br />

vhodným způsobem snížit provozní náklady.<br />

Odborných článků na toto téma již bylo napsáno<br />

mnoho. Všichni se shodneme, že při<br />

rekonstrukci kotelen je vhodným řešením<br />

použití moderních kondenzačních kotlů<br />

v kombinaci s adekvátní úpravou otopného<br />

systému. Ne pokaždé je ovšem ideální konstelace<br />

na výše uvedené řešení. Důvodem<br />

mohou být peníze, dispoziční možnosti či<br />

technické řešení.<br />

Historie litinových kotlů<br />

Nejdříve se vraťme v čase zpět. Historie<br />

kotlářských značek sahá až do roku 1731,<br />

kdy se začíná zpracovávat železná ruda pro<br />

výrobu litinových plátů na kamna. První pokusy<br />

o výrobu litinových kotlů přichází ze<br />

zámoří. V roce 1895 byl v Německu patentován<br />

princip litinového článkového kotle,<br />

čímž započala průmyslová výroba stacionárních<br />

litinových kotlů v Evropě. Kolem roku<br />

1950 se již zavádí sériové odlévání a tím se<br />

daří pokrývat potřeby trhu na moderní zdroj<br />

tepla větších výkonů. Pro oblast residenční<br />

výstavby se zavádí výroba litinový kotlů<br />

menších výkonů kolem roku 1985. Za dob<br />

minulých se do Československa dostávaly litinové<br />

kotle ze zahraničí, ale poptávka bývala<br />

uspokojena i lokální výrobou. Po revoluci<br />

vtrhly na trh v plné síle zahraniční značky,<br />

které umožnily realizaci spousty kotelen,<br />

z nichž některé fungují dodnes.<br />

Víte, že?<br />

Stánek s výrobky značky Buderus bude možné<br />

navštívit na veletrhu Aquatherm v hale 4 na<br />

stánku 428.<br />

Současnost litinových kotlů<br />

Nástup kondenzační techniky a legislativa<br />

spojená s ekodesignem má značný negativní<br />

vliv na produkci klasických nízkoteplotních<br />

litinových kotlů. Nekondenzační kotle do<br />

400 kW nelze podle této směrnice použít<br />

na vytápění a ohřev TV. Kotle s výkonem<br />

pod 400 kW lze použít pouze na vybrané<br />

technologie, ČOV apod. Přesto si tyto kotle<br />

umí udržet svoje nezastupitelné místo v nabídce<br />

některých značek. Nekondenzační<br />

kotle se převážně používají v místech, kde<br />

je potřeba vysoké provozní teploty, technologického<br />

tepla, jako jsou různé výrobní<br />

závody, bioplynové stanice, plynové regulační<br />

stanice a další. Hlavně v 90. letech<br />

vzniklo v ČR mnoho kotelen, které je nutné<br />

po dlouhých letech vyměnit. Ani ne z důvodu<br />

poruchy kotlového tělesa, ale spíše<br />

z důvodu nefunkčnosti regulací nebo dalších<br />

elektronických komponent u kotle či hořáku.<br />

U některých značek, které již zanikly, je<br />

to také z důvodu nedostupnosti náhradních<br />

dílů či nemožnosti dohledat jakoukoli dokumentaci.<br />

Mnohdy kotelny vznikaly smontováním<br />

jednotlivých litinových článků v málo<br />

přístupných prostorách. Do těchto prostor<br />

většinou nelze bez stavebních úprav dopravit<br />

ocelové či nerezové kotle. Moderní<br />

nástěnné či stacionární kondenzační kotle<br />

menších výkonů jsou pak u těchto instalací<br />

instalovány zpravidla v nesmyslném počtu.<br />

Pak opět nastupuje výhoda článkových kotlů,<br />

u nichž se jednotlivé články dopraví na<br />

místo původních kotlů a kotel se smontuje<br />

přímo na místě.<br />

Modelové případy při rekonstrukci<br />

kotelen<br />

Prvním modelovým příkladem pro rekonstrukci<br />

kotelny je administrativní budova<br />

v Praze. Budova postavená v roce 1963<br />

s 10 000 m 2 kancelářské plochy a s aktuál-<br />

Obr. 1 Provoz slévárny litinových stacionárních kotlů ve městě Lollar v Německu<br />

Obr. 2 Kotelna administrativní budovy v Praze o celkovém výkonu 855 kW<br />

42 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


vytápění, chlazení, klimatizace<br />

Obr. 3 Původní zdroj tepla v bytovém domě o výkonu 2 x 130 kW<br />

Obr. 4 Moderní zdroj tepla pro bytové domy<br />

ním počtem cca 600 osob. V roce 1996<br />

byla modernizována kotelna, byly osazeny<br />

litinové článkové kotle s celkovým výkonem<br />

900 kW s analogovou základní regulací<br />

a byla vybudována nová otopná soustava.<br />

Před 10 lety byly vyměněny plynové přetlakové<br />

hořáky za moderní modulační a byly<br />

osazeny moderní okenní a dveřní výplně.<br />

Budova jinak prakticky zůstala v původní<br />

podobě. Aktuální průměrná potřeba tepla<br />

pro vytápění a ohřev teplé vody se ustálila<br />

na hodnotě 930 MWh/rok. Prakticky po 20<br />

letech provozu, kdy byl prováděn pravidelný<br />

servis, došlo k úniku topné vody přes kotlové<br />

těleso. Při rozmontování kotle se zjistilo,<br />

že kotel je již neopravitelný. Navíc původní<br />

výrobce kotle již nemá náhradní díly a úplně<br />

zrušil výrobu nízkoteplotních litinových<br />

článkových kotlů. Proč to vůbec zmiňovat?<br />

Na obr. 2 jsou vidět vstupní dveře do kotelny<br />

a je to jediný transportní otvor pro nový<br />

zdroj tepla. Investor měl představu zásadně<br />

nezasahovat do funkčního otopného systému,<br />

takže nepřicházelo k úvaze použít<br />

kondenzační kotle. To i z důvodu, že otopný<br />

systém je provozován na vyšší teplotní spád<br />

a předělat systém na vhodnější pro kondenzační<br />

provoz není možné. Provozovatel<br />

oslovil prostřednictvím topenářské firmy<br />

renomovanou firmu dodávající stacionární<br />

kotle, která má i nadále v sortimentu článkové<br />

litinové kotle. Dodávka kotle proběhla<br />

v rozmontovaném stavu po článcích a kotel<br />

byl po jednotlivých článcích sestaven<br />

přímo v kotelně zkušenou topenářskou<br />

firmou. Kotel byl osazen původním modulačním<br />

hořákem, ale nově digitální regulací<br />

a prvky pro zajištění provozních podmínek<br />

nízkoteplotního kotle. Provozovatel již po<br />

prvním roce provozu vidí provozní úspory.<br />

Systém je provozován hlavně na nový kotel.<br />

Tato kombinace nového kotle, původního<br />

nadřazeného MaR s digitální regulací kotle<br />

zajistila úsporu cca 13 %. Uspořené provozní<br />

náklady provozovatel investoval ke konci<br />

roku 2<strong>01</strong>8 do modernizace oběhových<br />

čerpadel na sekundárním okruhu. Na rok<br />

www.tzb-haustechnik.cz<br />

2<strong>01</strong>9 je uvažováno s modernizací řídicího<br />

systému celé otopné soustavy včetně řízení<br />

kotlů. Tímto krokem je možné ze zkušenosti<br />

dosáhnout dalších provozních úspor.<br />

Posledním krokem bude osazení druhého<br />

nového litinového kotle, nejen z důvodu<br />

dosažení dalších úspor, ale i ke sjednocení<br />

značky kotlů v kotelně.<br />

Druhý modelový příklad pro rekonstrukci kotelny<br />

a dosažení provozních úspor, je bytový<br />

dům v Praze. Jedná se o klasický panelový<br />

dům z roku 1977, který má čtyři patra a na<br />

každém patře je pět bytů. Zdrojem tepla byla<br />

kaskáda plynových stacionárních litinových<br />

kotlů s atmosférickými hořáky o výkonu 2 x<br />

130 kW a pro přípravu teplé vody byly použity<br />

dva zásobníky o objemu 300 litrů. Již od<br />

roku 1977 byly použity plynové kotle a kotle<br />

na obr. 3 byly instalovány v roce 1999.<br />

V roce 2<strong>01</strong>3 si členové bytového družstva<br />

odsouhlasili kompletní revitalizaci bytového<br />

domu. Jednalo se o zateplení, výměnu<br />

oken a rekonstrukci kotelny. To vše proběhlo<br />

z kraje roku 2<strong>01</strong>4. Po přepočítání tepelných<br />

ztrát a zjištění potřeby tepla, byla zvolena<br />

jako zdroj tepla kaskáda dvou nástěnných<br />

kondenzačních kotlů o výkonu 2 x 100 kW.<br />

Pro centrální přípravu teplé vody byl zvolen<br />

nepřímotopný zásobník o objemu 750 litrů.<br />

Původní potřeba tepla na vytápění<br />

a ohřev teplé vody oscilovala okolo hodnoty<br />

1850 GJ/rok. Po rekonstrukci se tato hodnota<br />

snížila na průměrných 1150 GJ/rok. Celkovou<br />

rekonstrukcí a výměnou zdroje tepla<br />

došlo ke snížení potřeby tepla o cca 42 %.<br />

Bez celkové revitalizace bytového domu<br />

a použití kondenzačních kotlů by uvedených<br />

úspor nebylo dosaženo.<br />

Závěr<br />

Litinové článkové stacionární kotle mají stále<br />

své místo na trhu a cílem tohoto článku<br />

bylo připomenout tuto skutečnost. U těchto<br />

kotlů se nemusíme bát nehospodárnosti či<br />

neplnění přísných emisních limitů vyhláškou<br />

č. 452/2<strong>01</strong>7 Sb., pouze musíme zohlednit<br />

směrnici o ekodesignu pro kotle do 400 kW.<br />

Jinak se ale jedná o léty prověřené a spolehlivé<br />

zdroje tepla. Jak již bylo uvedeno, jsou<br />

aplikace a situace, kdy nám prostě nezbývá,<br />

než uvedené kotle nasadit. Jsou to například<br />

nutnost vysoké provozní teploty u technologií<br />

či spalování speciálních plynů. Dále<br />

nemožnost u rekonstrukcí či starých a památkově<br />

chráněných budov předělat topný<br />

systém na použití kondenzačních kotlů. Výhodou<br />

článkových kotlů je možnost smontování<br />

přímo v kotelně, kdy se jednotlivé články<br />

do kotelny nanosí i špatně přístupnými<br />

prostory. Pokud je požadována kotelna větších<br />

výkonů, pak lze realizovat inteligentní<br />

a smysluplnou kaskádu kotlů a ne často viděné<br />

nesmyslné počty nástěnných či stacionárních<br />

kotlů. Aktuálně vyráběné litinové kotle<br />

dosahují provozní účinnosti okolo 93 %, což<br />

je velmi dobrá hodnota. A pro provozovatele<br />

starších zdrojů tepla jsou tyto kotle schopny<br />

uspořit deset i více procent provozních nákladů<br />

z paliva při prosté výměně původních<br />

kotlů. To je dáno konstrukcí kotlů a použitím<br />

digitální regulace. Ukázkově je to vidět na<br />

prvním modelovém případu. Druhý modelový<br />

případ popisuje situaci u objektů, kde<br />

lze provést revitalizaci objektu a otopné soustavy.<br />

I když nám ekodesign u těchto objektů<br />

předepisuje použití kondenzačních kotlů, tak<br />

právě revitalizací objektu a rekonstrukcí kotelny<br />

je možné maximálně využít kondenzace<br />

a dosáhnout tak vyšších úspor než 10 %.<br />

U bytových domů lze zateplením a výměnou<br />

oken dosáhnout úspory až 30 % a výměnou<br />

starých kotlů za nové kondenzační lze dosáhnout<br />

další úspory až 20 %.<br />

Foto: archiv autora<br />

Literatura<br />

[1] Firemní materiály značky Buderus. Dostupné z:<br />

www.buderus.cz<br />

[2] Vyhláška č. 452/2<strong>01</strong>7 Sb., vyhláška, kterou se<br />

mění vyhláška č. 415/2<strong>01</strong>2 Sb., o přípustné úrovni<br />

znečišťování a jejím zjišťování a o provedení<br />

některých dalších ustanovení zákona o ochraně<br />

ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Sbírka<br />

zákonů, ročník 2<strong>01</strong>7, část 161.<br />

1/<strong>2020</strong> | <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 43


vytápění, chlazení, klimatizace<br />

Komplexní diagnostika<br />

vzduchotechnických<br />

a klimatizačních zařízení<br />

v budovách<br />

Úprava a distribuce vzduchu je ovlivněna fyzikálními zákony a návrh vzduchotechniky vyžaduje znalosti hodnot<br />

fyzikálních veličin, se kterými následně pracuje. Jejich zjišťování není vždy jednoduché už z podstaty toho, že<br />

správně fungující vzduchotechnika je laickým uživatelem vnímána pouze jako „příjemné vnitřní prostředí“.<br />

Realizační firmy jsou proto odkázány na kvalitní a spolehlivé měřicí přístroje.<br />

Každý realizovaný projekt projde před svou<br />

realizací důkladnou kontrolou, jejímž výsledkem<br />

je mnohdy přepracovaný projekt. Zde se<br />

odrážejí zkušenosti zúčastněných odborníků<br />

z praxe, předchozích zakázek a jejich uvádění<br />

do provozu. Zakázky většího rozsahu obsahují<br />

řadu regulačních a konfigurovatelných prvků,<br />

které je nutné před spuštěním systému<br />

správně nastavit. Předpokladem funkčního<br />

řešení vedoucího ke spokojenému zákazníkovi<br />

je, aby se při uvádění do provozu systém<br />

správně zreguloval a nastavil, případně aby se<br />

na základě zkušeností z provozu provedla<br />

pozdější úprava nastavení. Klíčovou roli zde<br />

hrají přístroje pro měření diferenčního tlaku,<br />

průtoku vzduchu v potrubí i na distribučních<br />

prvcích, případně přístroje pro měření dalších<br />

vlastností vzduchu (teplota, vlhkost aj.).<br />

Technická příprava<br />

Při rekonstrukcích a rozšiřování stávajících<br />

provozů je nutné změřit a analyzovat<br />

původní stav a na základě tohoto měření<br />

navrhnout zákazníkovi funkční a cenově akceptovatelné<br />

řešení. Zde se uplatní měření<br />

především na distribučních prvcích, kde se<br />

využívá především přístroj pro měření objemu<br />

průtoku. Pro orientační měření lze také<br />

využívat žárové anemometry a vrtulkovou<br />

sondu. Výstupy těchto měření lze však použít<br />

pouze jako orientační a velmi závislé na<br />

zkušenostech a odhadu technika, který zná<br />

charakteristiku proudění vzduchu jednotlivých<br />

distribučních elementů.<br />

Instalace a realizace<br />

Zrychlení montáže představuje použití měřicího<br />

přístroje určeného pro instalaci a servis<br />

chladicích zařízení s chladicím médiem (F-<br />

-plynů a jeho náhrad). Zde má velký význam<br />

výběr měřicího přístroje – běžné analogové<br />

měřicí přístroje již nedávají tak přesné hodnoty<br />

jako jiné, modernější přístroje na trhu,<br />

což může ovlivnit servis, diagnostiku závad,<br />

ale i samotné uvedení do provozu.<br />

Uvedení do provozu a zregulování<br />

Klíčová fáze každého projektu přichází bezprostředně<br />

před jeho předáním uživateli.<br />

Při nastavování vzduchotechniky se uplatní<br />

diferenční tlakoměr, který odečte proudění<br />

vzduchu v jednotlivých větvích potrubí. Při<br />

měření celkového množství vzduchu a regulaci<br />

koncové distribuce a distribučních<br />

elementů se dále uplatní především vrtulková<br />

sonda. Zde je v rámci urychlení měření<br />

klíčová dostupnost teleskopického nástavce<br />

vrtulkové sondy a dlouhého tubusu u objemového<br />

průtoku – to umožňuje měření<br />

z podlahy nebo nízkých schůdků, a je proto<br />

dobré se při koupi přístroje na tyto detaily<br />

zaměřit.<br />

Při měření se využívají především ukazatele<br />

okamžitých nebo zprůměrovaných hodnot,<br />

které se zaznamenávají do připravených tabulek<br />

ručně. Přístroje na trhu už ovšem nabízí<br />

uložení, vytřízení a vystavení příslušného<br />

protokolu přímo na místě měření. Je tedy<br />

na osobní preferenci technika, zda zůstane<br />

u starých, ručních metod, nebo se přikloní<br />

k modernějšímu řešení, které má potenciál<br />

šetřit čas všem zúčastněným stranám.<br />

44 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


vytápění, chlazení, klimatizace<br />

Servis a diagnostika<br />

Nabízený servis tvoří důležitou součást kompletní<br />

mozaiky služeb pro zákazníky. Klíčovou<br />

úlohou servisu je udržet optimální chod<br />

vzduchotechniky, předcházet jejím poruchám<br />

a následné nefunkčnosti. Pokud však<br />

takové situace nastanou, je nutné je diagnostikovat<br />

a následně poruchy odstranit.<br />

Měřicí přístroje se uplatní při ladění systému<br />

distribuce vzduchu, které se provádí zpravidla<br />

po delším používání, kdy zákazník potřebuje<br />

systém upravit nebo ověřit jeho správnou<br />

funkčnost. V případech pravidelné údržby chladicích<br />

zařízení je nutné provádět měření potenciálních<br />

úniků chladicího plynného média. Chladicí<br />

zařízení jsou díky své mechanické složitosti<br />

náchylná ke komplikovaným poruchám.<br />

Uvidíte na Aquathermu:<br />

• kompaktní datalogger testo 174H: dokáže<br />

s nízkými náklady dlouhodobě zaznamenávat<br />

křivku vývoje teploty a vlhkosti, je<br />

možné jej využít při monitorování vývoje<br />

teploty a vlhkosti například ve skladových<br />

prostorách, kde se měření provádí při podezření<br />

na nestandardní a nahodilé chování<br />

vzduchotechniky, respektive její regulace<br />

s cílem zjistit příčinu tohoto chování,<br />

• testo 420: přístroj pro měření objemu průtoku,<br />

• testo 550: přístroj pro instalaci a servis chladicích<br />

zařízení s chladicím médiem,<br />

• testo 440 dP nebo testo 400 s příslušnou<br />

sondou: diferenční tlakoměr.<br />

Více o výrobcích Testo se lze dozvědět v hale 3<br />

na stánku 333.<br />

Jaká je praxe: přístroje testo<br />

Společnost z oblasti automobilového průmyslu<br />

oslovila servisní společnost s požadavkem<br />

na zlepšení kvality prostředí doplněním<br />

chlazení. Jedná se o třípatrovou<br />

kancelářskou budovu, která je součástí výrobního<br />

závodu. Měřením se mělo prověřit,<br />

zda pro nově instalovaný chladicí výkon<br />

bude proudění vzduchu v systému dostatečně<br />

dimenzované, aby bylo možné upravený<br />

vzduch účinně a rovnoměrně distribuovat<br />

do potřebných prostor.<br />

Samotné měření probíhalo tři dny. Nejprve se<br />

pomocí vrtulkové sondy o průměru 100 mm<br />

s univerzálním přístrojem testo 445 změřil<br />

celkový průtok vzduchu na venkovních žaluziích<br />

pro přívod a odvod do vzduchotechnické<br />

jednotky. Následně za použití objemového<br />

měřiče průtoku vzduchu testo 420 s jeho rukávovým<br />

nástavcem o základně 610 x 610 mm<br />

měřil přívod a odvod vzduchu na koncových<br />

elementech, nejčastěji anemostatech. Oproti<br />

dříve používané metodě měření na koncových<br />

elementech pomocí vrtulkové sondy o průměru<br />

100 mm na univerzálním přístroji testo<br />

445 proběhlo samotné měření výrazně rychleji<br />

(odhadovaná úspora času je až 50 %), mj.<br />

i proto, že nástavec zakryje celou plochu vyústky<br />

a není nutné před měřením zadávat její<br />

rozměry a k hodnotám se dopočítávat zprůměrovaným<br />

měřením. Délka rukávového nástavce<br />

(usměrňovače proudění) je dostatečná<br />

k tomu, aby osoba běžného vzrůstu v kancelářských<br />

prostorách do světlé výšky 3 m zvládla<br />

provést měření z podlahy. Ačkoliv je v nabídce<br />

i větší usměrňovač průtoku o rozměrech 915<br />

x 915 mm, nebyl v našem případě potřeba.<br />

Standardně dodávaný nástavec zvládne měřit<br />

většinu běžně používaných rozměrů vyústek.<br />

Výhodou měřicího přístroje testo 420 je i možnost<br />

jej odmontovat z konzoly a využít pro měření<br />

diferenčních tlaků.<br />

Vytvořeno z podkladů Testo.<br />

InzerceTESTOdo<strong>TZB</strong>-HaustechnikČRč.1_<strong>2020</strong>_InzerceTESTOdo<strong>TZB</strong>-Haustechnikč.3_2<strong>01</strong>204.02.202<strong>01</strong>4:14Stránka1<br />

Foto: Testo<br />

Intuitivní<br />

měření<br />

klimatických<br />

veličin<br />

Nový univerzální IAQ přístroj testo 400<br />

• Rychlé zapnutí: jednoduchá výměna sond<br />

během měření bez nutnosti restartu přístroje.<br />

• Asistent měření: chytrá podpora<br />

pro realizaci bezchybných měření.<br />

• Úspora času: dokončení měření s kompletní<br />

dokumentací přímo na místě u zákazníka.<br />

Testo, s.r.o.<br />

Jinonická 80, 158 00 Praha 5<br />

tel.: 222 266 700<br />

e-mail: info@testo.cz<br />

www.testo.cz<br />

Těšíme se na Vás<br />

v našem stánku<br />

č. 333 v hale 3.<br />

www.tzb-haustechnik.cz<br />

1/<strong>2020</strong> | <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 45


advertorial<br />

FanGrid – řešení pro vysoký průtok<br />

vzduchu<br />

Abychom dosáhli vyššího průtoku vzduchu pro ventilaci, rozhodli jsme se zkombinovat několik menších<br />

ventilátorů, a tak vznikl FanGrid. Ebm-papst má nyní ve svém portfoliu moduly FanGrid s radiálními ventilátory<br />

Radipac – s automatickou detekcí rezonancí pro větší provozní spolehlivost.<br />

Řada aplikací vyžaduje velmi vysoké průtoky<br />

vzduchu. Typickými příklady jsou data<br />

centra, velké komplexy průmyslových budov,<br />

rezidenční komplexy nebo nemocnice.<br />

Opláštění ve tvaru kvádru napomáhá<br />

snadné instalaci<br />

Ebm-papst dodává ventilátory pro FanGrid<br />

v podpůrné konstrukci. Tyto krychle/kvádry<br />

mají velmi velkorysé rozměry, které brání<br />

ztrátám způsobeným nevhodnou instalací,<br />

kdy jsou ventilátory umisťovány příliš blízko<br />

u sebe a navzájem se pak mohou ovlivňovat.<br />

Automatická detekce rezonancí pro<br />

větší provozní spolehlivost<br />

V závislosti na způsobu instalace mohou rezonance<br />

způsobit při určitých rychlostech<br />

vibrace. Tyto vibrace pak mohou poškodit<br />

ložiska a vést až k poškození ventilátoru.<br />

Ebm-papst proto vyvinulo automatický systém<br />

detekce rezonancí, který minimalizuje<br />

vliv vibrací na použité radiální ventilátory<br />

(Radipac).<br />

Energeticky úsporná EC technologie<br />

s pohodlným ovládáním v uzavřené<br />

smyčce<br />

Hnací silou ventilátorů instalovaných v rámci<br />

FanGridu jsou moderní EC motory, které<br />

mají vysokou účinnost jak při plném tak i při<br />

částečném zatížení. Vše je završeno novým<br />

ovladačem, který vyžaduje pouze minimální<br />

kabeláž. Ebm-papst FanGrid moduly jsou<br />

Obr. 1: Pro dosažení vysokého průtoku vzduchu se<br />

dnes již nepoužívají jednotlivé velké ventilátory.<br />

Namísto toho lze doporučit použití skupiny paralelně<br />

umístěných menších ventilátorů.<br />

k dispozici ve verzi plug & play, tedy velmi<br />

snadno instalovatelné kompletní jednotky<br />

sestávající z ventilátorů, vstupní mřížky, nosné<br />

desky, konektorů a distančních profilů<br />

pro přímou instalaci na místě.<br />

Menší, lehčí, lepší: FanGrid<br />

V praxi nabízí FanGrid celou řadu benefitů.<br />

Jednotlivé ventilátory mohou být umístěny<br />

vedle sebe nebo nad sebou v rámci šetření<br />

prostorem. (obr. 1) Výrazně zlepšují distribuci<br />

vzduchu a zajišťují rovnoměrnější proudění<br />

vzduchu přes jednotlivé komponenty,<br />

jako jsou např. tepelné výměníky nebo filtry.<br />

(obr. 2) Vysoký počet ventilátorů také zvyšuje<br />

provozní spolehlivost, protože ostatní<br />

ventilátory mohou kompenzovat chybějící<br />

vzduchový výkon. Nakolik je počet ventilátorů<br />

nadbytečný a nakolik naopak užitečný, je<br />

třeba zvážit při přípravě projektu.<br />

O společnosti ebm-papst<br />

Skupina ebm-papst je předním světovým<br />

výrobcem ventilátorů a motorů. Od svého<br />

založení tato technologická společnost neustále<br />

nastavuje standardy na celosvětovém<br />

trhu. Vývoj pokrývá oblast od elektronicky<br />

řízených EC ventilátorů přes aerodynamická<br />

vylepšení lopatek ventilátorů až k výběru<br />

materiálů ze zdrojů šetrných k životnímu<br />

prostředí, přičemž jednou z možností jsou<br />

i biomateriály.<br />

Ve fiskálním roce 2<strong>01</strong>8/2<strong>01</strong>9 společnost<br />

dosáhla obratu ve výši 2,185 miliardy EUR.<br />

Společnost ebm-papst zaměstnává na celém<br />

světě ve 29 výrobních závodech (včetně<br />

Německa, Číny a USA) a ve 48 prodejních<br />

kancelářích přibližně 15 058 zaměstnanců.<br />

Ventilátory a motory od lídra celosvětového<br />

trhu lze nalézt v mnoha odvětvích včetně<br />

vzduchotechniky, klimatizace a chlazení,<br />

domácích spotřebičů, topení, IT a telekomunikací,<br />

stejně jako v automobilech a užitkových<br />

vozidlech.<br />

Více informací najdete na www.ebmpapst.cz.<br />

Přijďte se seznámit s novinkami na veletrh<br />

Aquatherm <strong>2020</strong>, který se koná ve dnech<br />

3. – 6. 3. <strong>2020</strong> v areálu PVA Letňany v Praze.<br />

Navštivte nás na našem stánku č. 221<br />

v hale 2.<br />

Obr. 2: Distribuce vzduchu s řešením FanGrid (vpravo) je mnohem kvalitnější. K další prvkům, jako jsou např. filtry<br />

nebo tepelné výměníky, se tak dostane více vzduchu než při použití jednoho velkého ventilátoru. Díky tomu lze<br />

dosáhnout vyšší účinnosti filtrace a přenosu tepla.<br />

46 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


RadiPac.<br />

Specialista na<br />

nekonečný objem vzduchu.<br />

Vysoce účinné radiální EC ventilátory pro modulární řešení<br />

FanGrid: Neexistuje nic, co by RadiPac nedokázal.<br />

ebmpapst.com/modularity


zdravotnětechnická zařízení a instalace<br />

Pitná voda jako samozřejmost<br />

Pitná voda patří spolu se vzduchem mezi základní a nejdůležitější látky pro život. Obsahuje mnoho složek, které<br />

mají příznivé účinky na naše tělo, duševní pohodu a přispívá také ke správnému fungování procesů v lidském těle.<br />

Může nicméně obsahovat i bakterie a mikroorganismy, které dokáží s naším tělem pěkně zamávat. Jednou z nich<br />

je i bakterie Legionella pneumophila.<br />

K nákaze Legionellou dochází při vdechnutí<br />

aerosolu vody, ve kterém mohou být obsaženy<br />

její bakterie. Vodní aerosol se tvoří všude<br />

tam, kde se voda míchá nebo teče. Nejčastějším<br />

místem možné nákazy je domácnost.<br />

Každý z nás si doma před vařením myje potraviny,<br />

každodenně čistí zuby, myje ruce, koupe<br />

a sprchuje se... Legionella je nitrobuněčný<br />

parazit, který vniká do lidských buněk a tam<br />

se následně rozmnožuje. Nejlépe se jí daří<br />

v prostředí s teplotou mezi 25 °C až 50 °C.<br />

Většina orgánů přitom vyžaduje teplotu okolo<br />

37 °C, a proto jsou i naše dýchací cesty<br />

a plíce ideálním prostředím pro její množení.<br />

Legionářská nemoc má podobný průběh jako<br />

zápal plic, a proto je velmi těžké ji v zárodku<br />

rozpoznat. Bakterie nepředstavuje velké riziko<br />

pro zdravé lidi. Problém nastává u lidí<br />

s oslabenou imunitou vystavených extrémnějšímu<br />

množství bakterií. Nejvíce ohroženi<br />

jsou pacienti po operacích, lidé užívající léky<br />

na potlačení imunity a osoby nad 40 let.<br />

Z tab. 1 je patrné, že pro snížení rizika nákazy<br />

legionářskou nemocí je třeba se zabývat i tak<br />

základními prvky, jako jsou potrubní rozvody,<br />

kterými je voda ke koncovému uživateli přiváděna.<br />

Rozvody vody totiž mohou snadno<br />

z kvalitní vody udělat vodu hygienicky nevyhovující<br />

a závadnou.<br />

Svařovat, pájet nebo lisovat<br />

Svařování a pájení spojů potrubních rozvodů<br />

patří mezi nejčastější techniky spojování.<br />

Jejich velkou výhodou je tuhost a těsnost.<br />

Nicméně odbornost a dlouholeté zkušenosti<br />

profesionálního svářeče nejsou vždy zárukou<br />

dokonale těsného spoje – hlavně v místech<br />

velmi špatného přístupu. Svařování a pájení<br />

je činnost s otevřeným ohněm, která vyžaduje<br />

speciální nástroje, požární dozor a je nepoužitelná<br />

v prostorách s výbušnou atmosférou.<br />

Svařováním plastového potrubí se zase<br />

zužuje vnitřní průměr potrubí. Při svařování<br />

kovů se mohou dovnitř uvolňovat zbytky materiálu<br />

a jiné částice, které později poslouží<br />

jako živná půda pro růst biofilmů a bakterií<br />

včetně Legionelly.<br />

Aby byla zachována tuhost a těsnost spojů<br />

a zároveň došlo k odstranění hlavních nevýhod<br />

svařovaných spojů, bylo žádoucí vyvinout<br />

novou metodu spojování – lisování. Lisování<br />

je rychlé, jednoduché a bezpečné. Při lisování<br />

navíc nedochází k tak velkému zúžení vnitřního<br />

průměru potrubí ani k uvolňování zbytků<br />

materiálu. Tvarovky lze navíc navrhnout tak,<br />

aby při vkládání a spojování trubek nedocházelo<br />

k poškození těsnění a jeho následnému<br />

uvolnění do potrubí. Tím nedáváme prostor<br />

bakteriím k jejich rozmnožování na zbytcích<br />

uvolněného materiálu nebo těsnění.<br />

Lisovací techniku může bez problémů používat<br />

každý odborný řemeslník, bez nutnosti<br />

speciální kvalifikace, stačí absolvovat školení.<br />

Pomocí lisovacích nástrojů, čelistí a prstenců<br />

se dostane i na těžko přístupná místa. Samotné<br />

lisování je záležitostí tří pracovních kroků:<br />

odříznout, odhrotovat, slisovat – čímž dochází<br />

k úspoře až 80 % času oproti svařování.<br />

Top materiály: měď a ušlechtilá<br />

ocel<br />

V poslední době dochází u veřejnosti k nárůstu<br />

zájmu o zdraví prospěšné instalační materiály,<br />

což samozřejmě zvyšuje nároky kladené<br />

na jednotlivé produkty z hlediska zdravotní<br />

nezávadnosti. Mezi materiály, které lze z tohoto<br />

hlediska doporučit, patří zejména měď<br />

a ušlechtilá ocel.<br />

Většina z nás si měď ihned spojí s rozvodem<br />

Řešení Viega<br />

Mezi osvědčený a zdravotně nezávadný systém<br />

z mědi, který lze nasadit ve všech oblastech<br />

použití, tedy i v oblasti rozvodů teplé<br />

a pitné vody, patří Viega Profipress. Všechny<br />

spojky tohoto systému se lisují a jsou vyrobené<br />

z mědi a červeného bronzu. Navíc mají vysoce<br />

odolný těsnicí prvek z etylen-propylenu,<br />

tzv. EPDM.<br />

Mezi nerezové systémy splňující ty nejpřísnější<br />

hygienické požadavky pak patří Viega Sanpress<br />

Inox – řada zahrnuje produkty jak z austenitické<br />

oceli 1.44<strong>01</strong>, tak i z feritické oceli 1.4521.<br />

Obě ušlechtilé oceli lze použít na pitnou vodu<br />

a díky vysokému obsahu chrómu a molybdenu<br />

jsou velmi korozivzdorné. Nerezová ocel<br />

1.44<strong>01</strong> obsahuje mimo chromu více molybdenu<br />

a také nikl, prvek, který zvyšuje její korozivní<br />

odolnost.<br />

Pro stoprocentní jistotu těsnosti všech spojů<br />

pak firma nabízí bezpečnostní prvek, tzv.<br />

SC-Contur. Ten se stará o to, aby omylem neslisované<br />

spojky byly při tlakové zkoušce okamžitě<br />

rozpoznatelné pouhým okem.<br />

Legionella pneumophila je parazit, který vniká do<br />

lidských buněk a způsobuje tzv. legionářskou nemoc.<br />

Ta má podobný průběh jako zápal plic. Pro lidi s<br />

oslabenou imunitou představuje životu nebezpečné<br />

onemocnění.<br />

Kvalitní a hygienicky nezávadná pitná voda není zdaleka<br />

samozřejmostí ani ve vyspělých evropských zemích.<br />

Zásadní je nejen zdroj pitné vody, ale také za jakých<br />

podmínek se voda rozvádí a s jakými materiály přichází<br />

voda do styku.<br />

Ušlechtilá ocel je díky svým skvělým vlastnostem jeden<br />

z nejvhodnějších materiálů pro vedení rozvodů pitné<br />

vody. Bezpečná lisovací technika zajistí precizní spojení,<br />

aniž by narušila výborné hygienické prostředí uvnitř<br />

trubek.<br />

48 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


zdravotnětechnická zařízení a instalace<br />

Měď je osvědčeným a vhodným materiálem pro<br />

rozvody pitné vody. Uvolňované stopové prvky mají<br />

pozitivní vliv na lidské zdraví. Je však potřeba zohlednit,<br />

kolik mědi v sobě již obsahuje samotná vedená pitná<br />

voda, nejlépe laboratorním testem.<br />

elektrického proudu. Avšak, spolu s železem<br />

a zinkem je to jeden z nejvíc zastoupených<br />

stopových prvků v organismu. V těle dospělého<br />

člověka se nachází přibližně 100 mg<br />

mědi, a pokud jí máme nedostatek, dostavují<br />

se zdravotní problémy.<br />

Tab. 1 Mezi rizikové faktory, vedoucí ke vzniku<br />

a šíření bakterie Legionelly patří:<br />

teplota vody mezi 25 °C až 50 °C<br />

nehybnost, stagnace nebo nízký průtok<br />

vody<br />

vysoká mikrobiální koncentrace<br />

přítomnost biofilmů, vodního kamene,<br />

usazenin, kalu a jiné<br />

poškozené instalatérské materiály, jako jsou<br />

gumová těsnění<br />

Měď získáváme nejen z potravin, ale i z pitné<br />

vody, pokud její rozvody obsahují měděné<br />

prvky. Chemické složení vody totiž určuje<br />

množství mědi, která se uvolňuje vlivem koroze<br />

z materiálu potrubí. U některých druhů<br />

pitné vody, většinou kyselých vod s vysokým<br />

obsahem celkového organického uhlíku, je<br />

však možné pozorovat zvýšenou rozpustnost<br />

mědi. Při dlouhodobějším vystavení<br />

více než 1 mg/l mědi (což je nejvyšší mezní<br />

hodnota dána vyhláškou o pitné vodě, přičemž<br />

pro představu doporučená denní dávka<br />

mědi je 2,5 až 3 mg/l) můžeme očekávat<br />

zdravotní komplikace u kojenců, a při 3 mg/l<br />

dokonce i střevní a žaludeční problémy nebo<br />

tzv. měděnou horečku. Pro dosažení optimální<br />

kvality pitné vody je tedy nutné vodu<br />

v měděném potrubí udržovat v pH ≥ 7,4 nebo<br />

při celkovém množství organického uhlíku<br />

≤ 1,5 mg/l v hodnotě pH = 7,0 až 7,4. Měď<br />

je tedy pro člověka sice nenahraditelná a potřebná,<br />

ale je nutné ji přijímat ve zdravém<br />

množství.<br />

Obdobně vhodná je i ušlechtilá ocel, hovorově<br />

ustálená jako nerezová ocel. Jedná se<br />

o vysoce legovanou ocel, která se vyznačuje<br />

zvýšenou odolností proti chemické a elektrochemické<br />

korozi. V oblasti technického<br />

zařízení budov se nejčastěji používá austenitická<br />

a feritická ocel. Při výběru vhodného<br />

typu ušlechtilé oceli pro rozvody pitné vody<br />

je nutné uvážit druh chemické dezinfekce.<br />

Ne vždy mohou být správcem sítě dodrženy<br />

přípustné koncentrace obsahu chlordioxidu<br />

ve vnitřním vodovodu, který má silné korozivní<br />

účinky.<br />

Hlavní složkou, která zajišťuje odolnost vůči<br />

korozi, je chrom. Ten vytváří na vzduchu pasivní<br />

vrstvu oxidu chromitého, která chrání<br />

materiál a při jejím narušení se dokáže okamžitě<br />

obnovit. U ušlechtilých ocelí by obsah<br />

chromu měl být min. 10,5 %, přičemž obsah<br />

uhlíku by neměl přesahovat 1,2 %. Pokud<br />

chceme zvýšit odolnost proti korozi, je možné<br />

ji navýšit podílem legujících prvků, jako je<br />

například nikl nebo molybden. Odolnost vůči<br />

korozi nespočívá jen v chemickém složení, ale<br />

i ve správném tepelném zpracování, homogenitě<br />

a opracování povrchu.<br />

Vytvořeno z pokladů firmy Viega.<br />

Foto: Viega<br />

Ostendorf - OSMA představuje: KG2000 SN16<br />

Kruhová tuhost vyšší než 16 kN / m²<br />

25 let záruka<br />

90°C<br />

TEMPERATURE<br />

RESISTANCE<br />

100%<br />

RECYCLABLE<br />

Patentované trojité těsnění,<br />

jednoduchá a bezpečná<br />

instalace<br />

Světlý antistatický<br />

vnitřní povrch odolný<br />

proti oděru<br />

vyráběno v dimenzích DN/OD 110 až DN/OD 500<br />

stavební délky 1000mm, 3000mm a 6000mm<br />

široký sortiment tvarovek DIN EN 14758-1,<br />

určený pro SN 10 a zároveň SN 16<br />

vysoká kruhová tuhost - vyšší než 16 kN / m²<br />

SN<br />

16<br />

díky modifikovanému polypropylénu mají trubky a tvarovky<br />

neměnné fyzikální vlastnosti při teplotách -20°C až 90°C<br />

Kruhová tuhost >SN 16 (dle MPA protokolu >16 kN/m² dle DIN EN ISO 14758-1) použitelné při velkém zatížení (SLW 60).<br />

Hladký venkovní povrch<br />

s nepřilnavými vlastnostmi<br />

doporučené použití i jako vysoce kvalitní ochrana<br />

pro vysokonapěťové kabely do 380 kV<br />

www.tzb-haustechnik.cz<br />

1/<strong>2020</strong> | <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 49


zdravotnětechnická zařízení a instalace<br />

Elektronika v koupelně<br />

nebo na toaletě<br />

Pavel Rybka<br />

Autor je spolumajitel značky SANELA.<br />

Výrobky sanitárního vybavení s elektronikou, jakými jsou např. umyvadlové baterie nebo splachovače pisoárů,<br />

se instalují převážně na veřejných místech (na čerpacích stanicích, v obchodních centrech nebo na sportovních<br />

stadionech). Nicméně ze svého elektronického oboru toho mají hodně co nabídnout i do privátního sektoru.<br />

Každý den si moderními technologiemi snažíme<br />

usnadnit a zlepšit život. Od mobilních<br />

telefonů až po sušičky oblečení či robotické<br />

vysavače. Podle kvartálních výsledků TEMAX<br />

agentury GfK z první poloviny loňského roku<br />

vzrostl prodej elektroniky o 7 % oproti roku<br />

2<strong>01</strong>8 za stejné období. Nejvíce rostoucími<br />

sektory pak byly telekomunikace a malé domácí<br />

spotřebiče. Češi zkrátka elektroniku milují.<br />

Podívejme se tedy na využití elektroniky<br />

i ve výrobcích zatím ne tak hojně používaných<br />

– konkrétně v koupelně a na toaletě.<br />

Ruce spustí vodu bezdotykově<br />

Automatické umyvadlové baterie jsou jednou<br />

ze skupiny výrobků používaných v domácnosti.<br />

Na trhu se vyskytují především ve dvou<br />

provedeních napájení – na baterie nebo ze<br />

sítě. V případě novostavby, nebo je-li realizována<br />

rekonstrukce koupelny, je dobré myslet<br />

i na přípravu elektroinstalace a přívodu elektřiny<br />

k umyvadlové baterii. Samotná elektronika<br />

pracuje s napětím 24 V DC, a tak baterie<br />

nesmí být připojena přímo do sítě. V takovém<br />

případě by hned elektronika uvnitř shořela.<br />

Proto je potřeba zakoupit i napájecí zdroj,<br />

který transformuje napětí z elektrické sítě<br />

na požadovaných pracovních 24 V DC. Pokud<br />

ale změna nových prostor není v plánu, lze si<br />

pořídit umyvadlovou baterii s napájením na<br />

alkalické baterie. Pouzdro s bateriemi je možné<br />

pouze přilepit díky speciálnímu průmyslovému<br />

suchému zipu pod umyvadlem a nic<br />

nebude kazit celkový design.<br />

Optické čidlo vysílá infračervený paprsek a přijímá<br />

a vyhodnocuje odraz od překážky (ruce,<br />

osoba). Při první instalaci se tato chytrá infračervená<br />

elektronika v baterii „rozhlédne“ po<br />

okolí a sama se nastaví dle parametrů přiřazených<br />

z výroby. Voda se spustí vložením rukou<br />

do snímané zóny, tedy před senzor, čidlo. K vypnutí<br />

vody pak dojde po vyjmutí rukou z této<br />

zóny se zpožděním. Takže není třeba se obávat,<br />

že by kdokoli v domácnosti zapomněl zastavit<br />

vodu. Obecně lze říct, že moderní infračervená<br />

elektronika umožňuje velké množství zákaznických<br />

nastavení – dosah snímané zóny, zpoždění<br />

vypnutí vody po vyjmutí rukou, hygienický<br />

proplach, který je významným pomocníkem<br />

v boji před množením patogenních bakterií ve<br />

vodovodním řádu, nebo lze baterii přepnout do<br />

programu START/STOP, kdy vodu spustí a vypne<br />

pouhé vložení rukou před senzor.<br />

Teplotu vody je možné si individuálně regulovat<br />

u většiny produktů přímo na těle baterie.<br />

Při použití bezdotykové automatické baterie<br />

s úsporným perlátorem s průtokem 6 litrů za<br />

minutu tak lze snížit spotřebu vody a ušetřit<br />

tím i své náklady – jak je vidět z následujícího<br />

příkladu.<br />

Při výpočtu této úspory vody byl zvolen průměrný<br />

patnáctivteřinový mycí cyklus, během<br />

kterého u klasické pákové baterie protečou<br />

3 litry vody. U senzorové baterie je tato spotřeba<br />

téměř třetinová. Pokud je tedy baterie<br />

použita na mytí rukou desetkrát za den, tak<br />

s obyčejnou baterií vyplýtváme 30 litrů vody,<br />

u automatické baterie spotřebujeme okolo 12<br />

litrů. Český statistický úřad zveřejnil, že v uplynulých<br />

letech bylo vydáno okolo 31 tisíc povolení<br />

k nové stavbě nebo rekonstrukci. O kolik<br />

šetrnější k životnímu prostředí by bylo, kdyby<br />

v každém z těchto případů byla naistalována<br />

alespoň jedna automatická baterie...<br />

Baterií to samozřejmě nekončí – u toalety by<br />

měl být samozřejmostí výběr mezi spláchnutím<br />

krátkým, které pustí tři litry vody, nebo<br />

dlouhým, které spláchne šesti litry vody.<br />

Jedním litrem a hygienicky<br />

Posledním výrobkem s elektronikou vhodným<br />

pro domácnosti, jsou domácí pisoáry,<br />

které se těší čím dál větší pozornosti, a to<br />

nejen pro hygieničnost a pohodlí mužských<br />

členů, ale také opět kvůli úsporám vody.<br />

K efektivnímu spláchnutí domácím pisoárem<br />

stačí díky speciálnímu sifonu jen 1 litr vody,<br />

Domácí pisoár s radarových splachovačem<br />

Elektronický dotykový splachovač toalety ve skleněném panelu<br />

50 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


zdravotnětechnická zařízení a instalace<br />

Automatická umyvadlová baterie<br />

Elektronické dotykové ovládání sprchy ve skleněném panelu<br />

zatímco klasická toaleta s děleným splachováním<br />

spotřebuje třikrát více. Pisoár je možné<br />

vybavit radarovým splachovačem, jedním<br />

z nejsofistikovanějších systémů pro bezdotykové<br />

splachování, který reaguje pouze na použití<br />

pisoáru – vyhodnocuje změny, ke kterým<br />

dochází uvnitř pisoáru při průtoku kapaliny.<br />

Ten se umisťuje za samotnou keramikou pisoáru,<br />

takže obklad stěn neruší žádné plastové<br />

nebo nerezové kryty.<br />

Elektronika je také vybavena samočinným<br />

spláchnutím po 6 hodinách od posledního<br />

použití, aby se zvýšil standard hygieničnosti<br />

a nebylo třeba se obávat nežádoucího zápachu<br />

v interiéru.<br />

Elektronika ve skle<br />

Úspora vody nemusí být hlavním argumentem<br />

pro výběr automatického nebo elektronického<br />

vybavení koupelen a toalet.<br />

Samozřejmostí je i celkový vzhled výrobku.<br />

Mnohé potenciální zákazníky může odradit<br />

antivandalový vzhled nerezových krytů automatických<br />

ovládání sprch nebo plastových<br />

splachovačů toalety. Navíc proti vandalům<br />

odolný kryt může disponovat pro domácnosti<br />

designově nevhodným piezo tlačítkem.<br />

A v případě plastových materiálů může u někoho<br />

vzbuzovat pocit laciného provedení.<br />

Elektronické vybavení koupelen, zvláště pro<br />

domácí použití, ovšem lze pořídit i mnohem<br />

designověji – skleněné panely pro ovládání<br />

sprch i splachovačů toalet jsou vhodným<br />

doplněním všech typů interiéru, jsou nenápadné,<br />

a přesto velmi moderní. Zde lze podotknout<br />

pouze jednu věc – tyto skleněné<br />

panely stejně jako kterékoli jiné splachovače<br />

toalet se instalují do montážního rámu<br />

s nádržkou od stejného výrobce, aby byla<br />

zaručena správná funkce celého systému.<br />

Proto je při výběru nutné myslet i na koupi<br />

rámu, který v drtivé většině není součástí<br />

dodávky.<br />

Foto: archiv autora<br />

Časopisy pro architekty<br />

a stavební inženýry<br />

ASB Realizace staveb<br />

<strong>TZB</strong> Haustechnik Inžinierske stavby<br />

Inženýrské stavby<br />

predplatné – Objednávky tel.: 225 985 225, 777 333 370, e-mail: jaga@send.cz, web: www.send.cz<br />

www.tzb-haustechnik.cz<br />

1/<strong>2020</strong> | <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 51


zdravotnětechnická zařízení a instalace<br />

Pitná voda v budovách – jak udržet<br />

její kvalitu?<br />

Jak udržet její dobrou kvalitu v budově?<br />

doc. Ing. Jana Peráčková, PhD.<br />

Autorka působí na Katedře technických zařízení budov SvF STU v Bratislavě.<br />

Recenzoval: prof. Ing. Ján Ilavský, Ph.D.<br />

Když mluvíme o zdraví a výživě, obvykle se zajímáme o cenné vitamíny a minerální látky nebo naopak o škodlivé<br />

tuky a sacharidy. Nejdůležitější potravinou – potravinou číslo jedna – však vždy byla a je pitná voda. V našich<br />

zeměpisných šířkách máme to štěstí, že s množstvím a kvalitou pitné vody dosud nejsou závažné problémy,<br />

ovšem důraz je třeba dát právě na slovo dosud.<br />

Konečně se zvyšuje už i obecné povědomí<br />

lidí a zájem o udržitelné hospodaření s pitnou<br />

vodou, a to nejen s ohledem na její rostoucí<br />

cenu. Je zde snaha využívat „užitkovou“ srážkovou<br />

nebo šedou vodu v budovách na provozní<br />

účely, čímž se stává reálnou i více než<br />

50% úspora pitné vody.<br />

Nestačí však jen přivést kvalitní pitnou vodu<br />

k odběrateli do budovy. Na co stále zapomínáme,<br />

je výběr vhodných, hygienicky bezchybných<br />

materiálů na „dopravu“ potraviny<br />

č. 1 a hlavně důsledná údržba vodovodu<br />

v budově na udržení kvalitní a bezpečné<br />

pitné vody. Základní požadavky v oblasti zásobování<br />

budov vodou, jakož i v oblasti navrhování,<br />

montáže, provozu a údržby vodovodů<br />

uvnitř budov definuje soubor pěti částí<br />

evropské normy ČSN EN 806 [1].<br />

Co je pitná voda?<br />

V evropské legislativě týkající se zásobování<br />

budov vodou se často používá termín podle<br />

směrnice EU 98/83 - / - ES [2], který je ekvivalentem<br />

pitné vody. Jde o termín „voda<br />

určená k lidské spotřebě“, který je definován<br />

jako:<br />

a) voda v původním stavu nebo po zpracování<br />

určená k pití, vaření, přípravě potravin<br />

nebo na jiné domácí účely, bez ohledu<br />

na původ a na to, zda byla dodána z distribuční<br />

sítě, cisterny nebo v lahvích či<br />

nádobách;<br />

b) voda používaná v potravinářských podnicích<br />

při výrobě, zpracování, konzervaci<br />

nebo uvádění výrobků nebo látek určených<br />

k lidské spotřebě.<br />

Podle ČSN EN 806-1 je pitná voda (potable<br />

water) definována jako „voda, která musí být<br />

vhodná k lidské spotřebě a musí splňovat odpovídající<br />

předpisy podle směrnic EHS; voda<br />

se může také používat pro vaření, mytí a hygienické<br />

účely (při teplotě nejvýše 95 °C po<br />

dobu poruchy provozu)“. Užitková voda (non-<br />

-potable water) je souhrnný název pro všechny<br />

jiné druhy vody, než je pitná voda.<br />

Vliv materiálů na kvalitu vody<br />

Voda prostřednictvím kontaktu s materiály<br />

v instalacích rozpouští různá množství látek,<br />

které mohou ovlivnit její kvalitu. Proto je<br />

nezbytné znát kvalitu dodávané pitné vody<br />

do budovy již ve stádiu návrhu distribučního<br />

systému. Při výběru vhodných materiálů<br />

vodovodu mají prvořadý význam hygienické<br />

aspekty. U kovových materiálů se musí dodržovat<br />

požadavky ČSN EN 12502-1 až ČSN<br />

Tab. 1 Vybrané limitní hodnoty parametrů pitné vody podle vyhlášky MZ SR č. 247/2<strong>01</strong>7 Z. z.<br />

Parametr Jednotka Limit<br />

pH 6,5 – 9,5<br />

vodivost ms/m 125<br />

Pb (olovo) mg/l 0,<strong>01</strong><br />

Cu (měď) mg/l 2,0<br />

Fe (železo) mg/l 0,2<br />

Cd (kadmium) mg/l 0,005<br />

Ni (nikl) mg/l 0,02<br />

Sb (antimon) mg/l 0,005<br />

Mn (mangan) mg/l 0,05<br />

+<br />

NH 4<br />

mg/l 0,50<br />

Ca 2+ mg/l > 30<br />

Mg 2+ mg/l 10 – 30 (max. 125)<br />

Na+ mg/l 200<br />

Cl - mg/l 250<br />

-<br />

NO 3<br />

mg/l 50<br />

-<br />

NO 2<br />

mg/l 0,5<br />

2-<br />

SO 4<br />

mg/l 250<br />

F - mg/l 1,5<br />

Cl 2<br />

mg/l 0,3<br />

teplota (doporučená hodnota) °C 8 – 12<br />

celková tvrdost (Mg + Ca) mmol/l o<br />

N 1,1 – 5,0 6,16 – 28,0<br />

52 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


zdravotnětechnická zařízení a instalace<br />

EN 12502-4 [3]. S cílem analyzovat vliv kovových<br />

materiálů na postupnou degradaci<br />

kvality vody by se měly odebírat vzorky na<br />

zjištění zvýšených koncentrací olova, mědi<br />

a niklu (podle národních požadavků). Při<br />

výběru kovových i nekovových materiálů se<br />

doporučuje:<br />

• dodržovat požadavky týkající se plastového<br />

materiálu v kontaktu s pitnou vodou,<br />

• předložit certifikát o vhodnosti použití<br />

potrubí na pitnou vodu,<br />

• zvolit u vodovodů v budovách v souladu<br />

s normou ČSN EN 12502-1 až 4 takové<br />

materiály, aby nebyla nutná antikorozní<br />

opatření na úpravu vody.<br />

V souladu s kvalitou vody, použitými materiály<br />

a specifikovanými provozními podmínkami<br />

se vyberou vhodná opatření k zabránění, případně<br />

snížení tvorby usazenin. Při zásobování<br />

budov pitnou vodou by měly být při kontrole<br />

kvality pitné vody splněny požadované mezní<br />

hodnoty látek. Hodnoty ukazatelů kvality<br />

vody podle vyhlášky MZ SR č. 247/2<strong>01</strong>7 Sb.<br />

[4] jsou v souladu se směrnicí EU 98/83 / ES.<br />

Vybrané limitní hodnoty některých důležitých<br />

parametrů jsou uvedeny v tab. 1. Mezi základní<br />

materiály a jejich vlivy na pitnou vodu<br />

lze počítat zejména měď, nikl, olovo, železo /<br />

ocel / zinek a plastové materiály.<br />

Měď<br />

Má dobrou tepelnou odolnost a antibakteriální<br />

účinek. Většina pitné vodě pochází<br />

z měděných trubek a komponentů, jako jsou<br />

například fitinky, armatury apod. Množství<br />

mědi, které se rozpouští z materiálu potrubí,<br />

určují chemické vlastnosti vody. Měděné<br />

trubky jsou tedy vhodné pouze pro určité<br />

typy pitné vody. U některých typů pitné<br />

vody, většinou mluvíme o kyselých vodách,<br />

lze pozorovat zvýšenou rozpustnost mědi,<br />

což může při současném odstavení (stagnaci)<br />

vést k významným koncentracím mědi ve<br />

vodě (více než 2,0 mg/l) [11].<br />

Zvýšenou koncentraci mědi lze obecně pozorovat<br />

v nových distribučních systémech pitné<br />

vody, kde v závislosti na kvalitě vody může<br />

vysoké riziko nárůstu<br />

Tab. 2 Kritéria výběru u běžných potrubních materiálů ve vztahu k vlastnostem vody [8]<br />

Materiál<br />

Kritéria výběru<br />

nerezavějící ocel 1.44<strong>01</strong>, 1.4521 a jiné bez omezení<br />

plasty PE-X, PE-X/Al/PE-X a jiné bez omezení<br />

měď<br />

pH ≥ 7,4 nebo 7,0 ≤ pH < 7,4 a TOC ≤ 1,5 mg/l<br />

Pozn.: TOC (Total Organic Carbon) = celkový organický uhlík<br />

trvat několik týdnů nebo měsíců od uvedení<br />

do provozu.<br />

Vystavení koncentraci mědi vyšší než 2 mg/l<br />

během několika týdnů nebo měsíců však<br />

může představovat zdravotní riziko pro kojence<br />

a batolata. Zdravé děti a dospělí nejsou<br />

ohroženi, ale mnohým pitná voda s koncentrací<br />

vyšší než 3 mg/l mědi nebude chutnat.<br />

Kromě toho lze očekávat dočasné žaludeční<br />

nebo střevní potíže.<br />

Nikl<br />

Nedostatek niklu způsobuje nadměrné pocení,<br />

poruchy trávení, chudokrevnost a poruchy<br />

funkce jater a ledvin, kde narušuje vstřebávání<br />

železa. Nadbytek niklu v organismu zase<br />

poškozuje sliznice, způsobuje alergické reakce,<br />

chromozomální změny, změny v kostní<br />

dřeni a může se podílet na rozvoji nádorových<br />

buněk. Nadbytek niklu rovněž snižuje<br />

hladinu hořčíku a zinku v parenchymatických<br />

orgánech. Nikl může mít nepříznivé účinky<br />

na srdce, krev a ledviny. Pokud se vdechuje<br />

do plic (atmosférické znečištění, cigaretový<br />

kouř), je karcinogenní, může způsobit rakovinu<br />

plic a nosní dutiny. WHO stanovila pro<br />

nikl hodnotu TDI (přijatelný denní příjem) na<br />

úrovni 5 µg na kilogram tělesné hmotnosti<br />

[5]. Překročení této hodnoty (tab. 1) lze očekávat<br />

v instalacích s poniklovanými komponenty<br />

nebo chromovanými koncovými armaturami,<br />

v nichž některé niklové prvky nejsou<br />

pokryty chromovým povlakem.<br />

Alergické osoby citlivé na účinky niklu<br />

(přibližně jedna ze šesti osob) však mohou<br />

být zranitelnější [6]. Koncentrace niklu ve<br />

vodě na stejném odběrném místě může přitom<br />

v závislosti na stagnaci vody a dalších<br />

faktorech dosahovat i řádově vyšší hodnoty<br />

(až do 500 µg/l) [7, 8].<br />

Kritéria výběru materiálu ve vztahu k vlastnostem<br />

vody jsou uvedena v tab. 2.<br />

Olovo<br />

Olovo se hromadí v těle a může ovlivnit především<br />

vývoj nervového systému dětí. Z tohoto<br />

důvodu jsou těhotné ženy, nenarozené děti,<br />

kojenci a batolata vystaveny zvláštnímu riziku<br />

a musí být chráněny před příjmem olova.<br />

I jiné instalační materiály (jako např. pozinkovaná<br />

ocel nebo slitiny mědi) však mohou<br />

do pitné vody uvolnit olovo. K vysokému<br />

obsahu olova ve vodě mohou přispět i malé<br />

části olověných trubek v kombinaci s jinými<br />

kovovými materiály.<br />

Zinková vrstva pozinkovaných ocelových<br />

trubek je v horkém ponoru kontaminovaná<br />

olovem z výrobního procesu, což může<br />

kontaminovat pitnou vodu, i když samotná<br />

instalace pitné vody v budově neobsahuje<br />

olověné trubky.<br />

Železo / ocel / zinek<br />

V pozinkovaných ocelových trubkách se barva<br />

vody hlavně při stagnaci mění v důsledku koroze<br />

potrubí v hnědou / rezavou. Rozpustné<br />

železo dodává vodě kromě zabarvení i specifickou<br />

chuť a může být živnou půdou pro mikroorganismy.<br />

I když při tom nehrozí bezprostřední<br />

zdravotní riziko, zakalení nebo změna<br />

zbarvení diskvalifikují vodu z pitné kategorie.<br />

Koroze zase zvyšuje pravděpodobnost tvorby<br />

biofilmu. Pozinkované ocelové trubky<br />

nejsou vhodné pro teplou vodu právě z důvodu<br />

koroze, u tenkých vrstev pozinkování<br />

hrozí vyplavení této ochranné vrstvy. V několika<br />

členských státech EU jsou pozinkované<br />

ocelové trubky pro pitnou vodu zakázány.<br />

Potrubí z nerezavějící oceli je vhodné při<br />

každé kvalitě vody.<br />

Obr. 1 Riziko nárůstu rozmnožování Legionelly vlivem teploty vody [10]<br />

www.tzb-haustechnik.cz<br />

Plastové materiály<br />

Certifikované materiály se zkoušejí dle<br />

směrnice na hygienické hodnocení organických<br />

materiálů v kontaktu s pitnou vodou<br />

[9]. Směrnice obsahuje testovací protokoly<br />

a bezpečnostní požadavky na plasty a silikony,<br />

které přicházejí do styku s pitnou vodou.<br />

Některé členské země EU spolupracují<br />

na testování těchto materiálů – což vedlo ke<br />

vzniku tzv. pozitivního seznamu organických<br />

látek, který sestává z látek povolených pro<br />

výrobu organických materiálů používaných<br />

ve výrobcích přicházejících do styku s pitnou<br />

vodou.<br />

Kvalita vody a mikrobiologie<br />

1/<strong>2020</strong> | <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 53


zdravotnětechnická zařízení a instalace<br />

materiál<br />

potrubí<br />

proplach<br />

teplota<br />

vody<br />

kvalita<br />

a hygiena<br />

pitné vody<br />

výměna<br />

vody<br />

proplach<br />

kvalita<br />

a hygiena<br />

pitné vody<br />

kontakt<br />

s<br />

materiály<br />

průtok<br />

vody<br />

rychlost<br />

průměr<br />

potrubí<br />

Obr. 2 Základní faktory ovlivňující kvalitu pitné vody v budovách Obr. 3 Vzájemně závislý trojúhelník na udržení kvality pitné vody [7, 12]<br />

Pitná voda není sterilní. Obsahuje organismy,<br />

které se mohou rozmnožovat ve vodovodním<br />

potrubí a v zařízeních v budovách,<br />

i když je obsah živin nízký. Patogeny mohou<br />

být přítomné v příslušných koncentracích,<br />

pokud se vyskytnou chyby během návrhu,<br />

výstavby, spuštění nebo provozu. Je třeba<br />

přitom rozlišovat mezi samotnou vodou<br />

a povrchy kolonizovanými mikroorganismy,<br />

které jsou v kontaktu s vodou. Nejvyšší koncentrace<br />

mikroorganismů se nachází právě<br />

na těchto površích ve formě biofilmu. Biofilmy<br />

mohou zároveň podporovat růst patogenů,<br />

jako jsou například legionella, atypické<br />

mykobakterie, pseudomonády a jiné heterotrofní<br />

bakterie. Legionella pneumophila<br />

je známým původcem atypické pneumonie<br />

nebo pontiacké horečky (legionelózy).<br />

Jediný způsob infekce, který byl dosud známý,<br />

je inhalace kontaminovaného aerosolu<br />

do plic. V současnosti se také klimatizační<br />

a chladicí systémy s odpařováním jako<br />

například otevřené chladicí věže, fontány,<br />

myčky aut a vířivé vany považují za rizikové,<br />

protože se jimi šíří kontaminované aerosoly.<br />

Pseudomonas aeruginosa může být také<br />

problémem v oblasti studené pitné vody,<br />

architekt<br />

investor<br />

provozovatel<br />

dialog<br />

projektant<br />

zti<br />

instalatér<br />

Obr. 4 Nevyhnutelnost dialogu mezi zúčastněnými<br />

profesemi na zabezpečení kvality pitné vody<br />

způsobuje například infekce ran. Na to, aby<br />

se nadměrně množily, musí mít všechny<br />

mikroorganismy vhodné životní podmínky.<br />

I dlouhá stagnace pitné vody uvnitř zařízení<br />

podporuje šíření mikroorganismů. Během<br />

stagnace se studená pitná voda obvykle<br />

ohřívá a ohřátá pitná voda se ochlazuje, což<br />

umožňuje bakteriím dostat se do svého preferovaného<br />

teplotního rozsahu.<br />

Legionella patří mezi nejdůležitější zdroje<br />

environmentálních infekcí ve všech<br />

budovách, zejména v zařízeních s centralizovaným<br />

systémem ohřevu vody. Jejich<br />

preferovaný biotop je stojatá voda (např.<br />

v potrubích a zásobnících), kde se mohou<br />

nejlépe množit při teplotách mezi 25 až 50<br />

°C. Maximální rychlost nárůstu (kolonizace)<br />

legionelly v závislosti na teplotě vody představuje<br />

červená čára na obr. 1. Z praktických<br />

zkušeností je také známo, že výskyt legionelly<br />

je velmi vzácný při teplotách pitné vody<br />

pod 20 °C. V rozvodech teplé vody se prokázalo<br />

jako obzvlášť účinné trvalé zvýšení teploty<br />

teplé vody nad 55 °C v celém systému.<br />

Další faktory ovlivňující kvalitu<br />

pitné vody<br />

Stagnace, použití nevhodných materiálů, nevhodná<br />

kombinace materiálů a nesprávně<br />

navržený provoz vedou k množení mikroorganismů<br />

nebo ke zvýšené koncentraci látek<br />

rozpuštěných z instalovaných materiálů. Stojící<br />

voda vždy podléhá chemickým, fyzikálním<br />

a mikrobiologickým změnám. Vzhledem<br />

k tomu, že spotřebitel nemůže tyto změny<br />

v individuálním případě vyhodnotit, doporučuje<br />

se preventivně zajistit, aby se voda,<br />

která v zařízení na dodávku vody stagnovala<br />

delší časové období, nikdy nepoužila k přípravě<br />

dětské potravy. Při ohřevu vody se mění<br />

i její kvalita. Inkrustace je způsobena zejména<br />

přítomností vápenatých a hořečnatých solí,<br />

přičemž se zvyšující se teplotou vody rychle<br />

narůstá. Nejčastěji jde o inkrustace z uhličitanu<br />

vápenatého, které způsobují problémy<br />

s výměníkem tepla – snižuje se účinnost<br />

a ztěžuje odstraňování bakterií (biofilmu),<br />

které se usazují a rostou na površích potrubí<br />

a zařízení v kontaktu s vodou.<br />

V důsledku série elektrochemických reakcí<br />

mezi vodou, rozpuštěným kyslíkem a kovovými<br />

povrchy vzniká koroze. Její proces<br />

je způsoben oxidačně-redukčními reakcemi,<br />

přičemž vznikají oxidy kovů. Primárním<br />

zdravotním problémem je možnost zvýšené<br />

hladiny kovových iontů, např. železa, olova<br />

nebo mědi v pitné vodě. Koncentrace kovů,<br />

olova, mědi a niklu ve vzorcích pitné vody<br />

odebraných z odběrného místa spotřebitele<br />

závisí především na následujících ovlivňujících<br />

faktorech, z nichž nejvýznamnější jsou:<br />

● chemické a fyzikální vlastnosti pitné<br />

vody,<br />

● materiály vodovodů a zdravotně technických<br />

zařízení v budovách,<br />

● návrh trasování a světlosti potrubí vodovodů,<br />

systémová řešení vnitřních rozvodů,<br />

● provozní podmínky (časy proudění<br />

a stagnace pitné vody, chování spotřebitelů<br />

apod.),<br />

● věk instalace potrubí a zařízení pitné<br />

vody.<br />

Technická opatření pro udržení<br />

kvality vody v budově<br />

Požadavky na zvýšení kvality pitné vody<br />

v budovách se neustále zvyšují. Odběratel<br />

právem očekává teplotu studené vody (SV)<br />

na odběrném místě 10 až 15 °C a teplotu<br />

teplé (TV) vody min. 50 °C, a to nejen z hlediska<br />

komfortu, ale také z hlediska hygieny<br />

a kvality vody. Z uvedených vlivů na celkovou<br />

kvalitu vody můžeme za nejdůležitější<br />

považovat materiál potrubí, teplotu vody,<br />

kontakt vody s různými materiály, požadovaný<br />

průtok v závislosti na dimenzi (průměru<br />

potrubí) a pravidelnou výměnu (proplachování)<br />

vody v celém distribučním systému<br />

(obr. 2). Z technického hlediska musíme kro-<br />

54 <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK | 1/<strong>2020</strong>


zdravotnětechnická zařízení a instalace<br />

obytné prostory – častý<br />

každodenní odběr vody<br />

Obr. 5 Příklad budovy s nepravidelným odběrem pitné vody (Zdroj: GF JRG AG)<br />

mě správně navrženého materiálu zajistit,<br />

aby:<br />

● voda v potrubí neustále proudila bez delší<br />

stagnace – v celém systému se musí<br />

voda vyměnit minimálně jednou týdně,<br />

● byla teplota studené vody maximálně<br />

25 °C, teplota teplé vody (TV) minimálně<br />

55 °C,<br />

● byla rychlost proudění u daného materiálu<br />

(z hlediska hlučnosti) optimální a aby<br />

se zbytečně nezvětšoval průměr potrubí<br />

(obr. 3).<br />

Z hlediska hygieny pitné vody by byl ideální<br />

nepřetržitý provoz budovy a pravidelný odběr<br />

vody ze všech výtokových armatur. Za<br />

těchto podmínek voda vždy zůstává v pohybu,<br />

takže nehrozí nebezpečí stagnace. Takové<br />

ideální podmínky však většinou nenajdeme.<br />

Často se vyskytují fáze několika dní, týdnů,<br />

nebo dokonce měsíců, ve kterých se budova<br />

nebo její části nepravidelně nebo velmi málo<br />

používají (obr. 4). Výsledná hygienická rizika<br />

se dají snížit správným technickým řešením,<br />

pravidelným provozem, dobrou údržbou,<br />

investicemi do technologií, nebo dokonce<br />

odstraněním nepotřebných odběrných míst.<br />

To však vyžaduje dobrou koordinaci mezi investorem,<br />

vlastníkem, správcem, provozovatelem,<br />

projektantem a instalatérem (obr. 5)<br />

a je důležité kontrolovat střety zájmů jednotlivých<br />

zúčastněných profesí a jejich cíle tak,<br />

aby hygiena vody v budově nebyla ohrožena.<br />

V rámci vybraných rozdílných provozních<br />

částí v budově podle obr. 4 můžeme navrhnout<br />

příslušná opatření. V zelených oblastech,<br />

kde jsou uživatelé každý den a pravidelně<br />

používají výtokové armatury, je riziko<br />

bakteriální kontaminace v pitné vodě nízké.<br />

Může se však zvýšit během několikadenní<br />

nepřítomnosti (svátky, dovolené apod.).<br />

V tomto případě se doporučuje propláchnutí<br />

všech armatur studenou i teplou vodu jednou<br />

za týden ručně nebo automaticky [11].<br />

V částech budovy označených žlutou barvou<br />

se odběrná místa používají nepravidelně,<br />

proto se z důvodu zvýšeného rizika ohrožení<br />

zdraví doporučuje:<br />

● propláchnutí všech armatur na studenou<br />

www.tzb-haustechnik.cz<br />

hotelové pokoje, apartmány –<br />

delší čas bez odběru vody<br />

pokoj pro hosty, vnější ventil<br />

na terase, umyvadlo v 1. PP,<br />

občasný odběr vody<br />

i teplou vodu jednou za týden (ručně<br />

nebo automaticky),<br />

● uzavření domovního přívodu vody (v 1.<br />

PP) a vyprázdnění rozvodů studené i teplé<br />

vody.<br />

V oblastech označených červenou barvou<br />

není jasné, co se bude používat, kdy a kolik.<br />

U těchto odběrných míst pitné vody je velmi<br />

vysoké hygienické riziko. Obzvláště kritická<br />

je studená voda. Přehřívání vody na 25 až 35<br />

°C v letních měsících je běžné a je třeba se<br />

mu vyhnout. Doporučují se proto tato opatření:<br />

● výtokové ventily a armatury instalovat<br />

jen tam, kde je to potřeba, voda se často<br />

může odebírat i z přilehlé místnosti,<br />

● pokud to není možné, příslušné rozvody<br />

uzavřít a vyprázdnit,<br />

● pokud to není možné, pravidelně je proplachovat,<br />

a to ručně nebo automaticky.<br />

Závěr<br />

V důsledku silných tlaků investorů na instalaci<br />

levnějších potrubí vodovodu se i v současnosti<br />

setkáváme s použitím nevhodných<br />

materiálů na rozvody pitné vody v budovách.<br />

Konečně se zvyšuje i všeobecné povědomí lidí<br />

a zájem o trvale udržitelné hospodaření s pitnou<br />

vodou. (zdroj: istock.com)<br />

Dalším negativním aspektem je snižování tepelné<br />

energie na ohřev vody, často se teplota<br />

teplé vody snižuje z požadovaných 60 až 70<br />

°C v zásobníkových ohřívačích na 50 až 45 °C.<br />

Studená pitná voda se v důsledku přehřívání<br />

stává „vlažnou“, často s teplotou nad 25 °C,<br />

což z hygienického hlediska zvyšuje riziko.<br />

Problematické jsou rozvody pitné a ohřáté<br />

vody, které jsou nepravidelně proplachovány,<br />

resp. stagnují, jako například v budovách<br />

škol během prázdnin, v hotelích, penzionech,<br />

nemocnicích a v budovách sezónního cestovního<br />

ruchu. Pravidelná údržba rozvodů pitné<br />

vody však dosud bohužel není ukotvena ve<br />

vědomí uživatelů objektů. I na základní úkony,<br />

jako jsou například údržba a pročištění filtru,<br />

se běžně zapomíná i desetiletí. Zvyšování<br />

povědomí provozovatelů budov a dialog se<br />

všemi zúčastněnými stranami i analýza potřeb<br />

a chování uživatelů tak představují první<br />

kroky k dosažení požadované dobré kvality<br />

pitné vody v budově.<br />

Obrázky: autorka<br />

Článek byl zpracován v rámci projektu VEGA č.<br />

1/0807/17 a VEGA č.1/0847/18.<br />

Literatura<br />

1. ČSN EN 806: Vnitřní vodovod pro rozvod vody<br />

určené k lidské spotřebě – Část 1 až 5<br />

Časť 1. Všeobecne, Časť 2. Navrhovanie,<br />

Časť 3. Dimenzovanie potrubia – zjednodušená<br />

metóda, Časť 4. Montáž, Časť 5. Prevádzka a údržba.<br />

2. Smernica Rady 98/83/ES z 3. novembra 1998<br />

o kvalite vody určenej na ľudskú spotrebu v znení<br />

nariadenia Európskeho parlamentu a Rady (ES).<br />

3. ČSN EN 12502: Ochrana kovových materiálů proti<br />

korozi - Návod na stanovení pravděpodobnosti<br />

koroze v soustavách pro distribuci a skladování vody<br />

- Část 1 až 4. Časť 1. Všeobecne,<br />

Časť 2. Vplyv faktorov na meď a zliatiny medi, Časť<br />

3. Vplyv faktorov na žiarové pozinkovanie železných<br />

materiálov, Časť 4. Vplyv faktorov na nehrdzavejúce<br />

ocele, Časť 5. Vplyv faktorov na liatinu, nelegované<br />

a nízkolegované ocele.<br />

4. Vyhláška MZ SR č. 247/2<strong>01</strong>7 Z. z., ktorou<br />

sa ustanovujú podrobnosti o kvalite pitnej<br />

vody, kontrole kvality pitnej vody, programe<br />

monitorovania a manažmente rizík pri zásobovaní<br />

pitnou vodou.<br />

5. Ilavský, J. – Barloková, D. – Molnár, T.: Nikel v pitnej<br />

vode a možnosti jeho odstraňovania. In: Voda<br />

Zlín 2<strong>01</strong>3, XVII. mezinárodní vodohospodářská<br />

konference, Zlín, ČR,14. – 15. 3. 2<strong>01</strong>3, Olomouc:<br />

Moravská vodárenská, 2<strong>01</strong>4, s. 107 – 112.<br />

6. Höll, K: Wasser. Walter de Gruyter, Berlin, 2002.<br />

7. Schauer C. et al.: Planung und Betrieb 4.0.<br />

Gebäudetechnik als Strukturgeber für Bau- und<br />

Betriebsprozesse, Springer Verlag Berlin, 2<strong>01</strong>8,<br />

s. 167 – 275.<br />

8. Schulte, W.: Planungspraxis für Trinkwassergüte<br />

in Gebäuden. In: C. Kistemann, Schulte W.,<br />

Rudat K., Hentschel W., Häußermann D. (Hrsg.):<br />

Gebäudetechnik für Trinkwasser, Springer Verlag<br />

Berlin, 2<strong>01</strong>2, s. 167 – 275.<br />

9. Guideline for Hygienic Assessment of Organic<br />

Materials in Contact with Drinking Water<br />

(KTW Guideline), marec 2<strong>01</strong>6.<br />

10. Exner, M.: Hygiene in Trinkwasser-Installationen.<br />

Erfahrungen aus Deutschland. Legionellen –<br />

Fachgespräch, 2009.<br />

11. Leitlinie FWH-0<strong>01</strong>: Planung, Errichtung,<br />

Inbetriebnahme und Betrieb von Trinkwasser<br />

– Installationen in Gebäuden. FORUM<br />

Wasserhygiene. 2<strong>01</strong>8.<br />

12. Kistemann, T. et al.: Gebäudetechnik<br />

für Trinkwasser, Springer Verlag Berlin, 2<strong>01</strong>2.<br />

1/<strong>2020</strong> | <strong>TZB</strong> HAUSTECHNIK 55


LIGHTING MANAGEMENT<br />

řízení osvětlení bez programování<br />

Systém LIGHTING MANAGEMENT v sobě kombinuje robustní hardware<br />

s uživatelsky přívětivým softwarem a usnadňuje návrh, uvádění do<br />

provozu i samotný provoz velkých osvětlovacích systémů.<br />

V nové verzi lze integrovat KNX tlačítka a senzory se specifikací DALI-2.<br />

Další novinkou je možnost řízení teploty chromatičnosti jednotlivých<br />

svítidel. To umožňuje vytvořit vhodné prostředí pro uživatele a jeho<br />

biorytmy.<br />

Řešení Lighting Management dále podporuje připojení nouzových<br />

svítidel s jejich následnou správou a testy funkčnosti.<br />

www.wago.com/cz/lighting-management


Systém<br />

AWADUKT THERMO<br />

pro zdravé bydlení<br />

a řízené větrání.<br />

Léto<br />

Zima<br />

Zemní tepelný výměník vzduchu AWADUKT THERMO<br />

zajistí předehřátí nebo ochlazení vzduchu před vstupem<br />

do větracího systému domu. Hygienicky čistý a čerstvý<br />

vzduch zajistí lepší komfort bydlení. AWADUKT<br />

THERMO snižuje energetickou náročnost objektu.<br />

www.rehau.cz


QUALITY AIR FOR LIFE<br />

chlazení pro vaši firmu<br />

Přírodní<br />

chladivo CO 2<br />

Úspory<br />

energií<br />

Řešení<br />

na míru<br />

Spolehlivá japonská<br />

technologie<br />

www.aircon.panasonic.cz | www.panasonicproclub.com<br />

VYROBENO<br />

V ČESKÉ REPUBLICE*<br />

*vnitřní jednotky<br />

3. - 6. 3. <strong>2020</strong><br />

Navštivte nás!<br />

Hala: 2<br />

Stánek: 237<br />

Ve společnosti Panasonic jsme vyrobili první klimatizační jednotku již v roce 1958 a v současné době patříme k lídrům na trhu s vytápěcí a chladicí technikou pro<br />

rodinné domy, firmy i průmyslové areály. Začátkem března představíme na veletrhu Aquatherm Praha <strong>2020</strong> v areálu PVA EXPO PRAHA naše nejnovější produkty!<br />

Chybět nebude náš nový chladicí systém na bázi CO 2 nebo nejnovější generace tepelných čerpadel Aquarea, kterou vyrábíme v Plzni. Náš stánek s číslem 237<br />

najdete v hale 2, těšíme se na vás!

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!