Časopis TZB 03/2020 cz

Technická zařízení budov 

číslo 3/2020 :: ročník XIV. :: 69 Kč 

www.casopistzb.cz 

Realizace 

DAS working & living HOUSE 

Vytápění 

Využití nízkoteplotní energie 

z termálních koupališť 

Trvalá udržitelnost 

Riziko tepelného šoku skel 

Téma: Vytápění

ebm-papst na sobě stále 

pracuje a vyvíjí se: 

pro podporu ostatních. 

Úspěchy sklízíme na celém světě i doma - jako světový lídr na trhu s ventilátory 

a pohony jsme si dobře vědomi síly skryté v týmové práci. 

Podporujeme řadu různých projektů a iniciativ, které pomáhají lidem 

v různých obtížných situacích. 

Více informací o našich aktivitách naleznete na: www.ebmpapst.com/csr

editorial 

Houby na tisíc způsobů 

Co jste dělali v létě o dovolené? Stávající situace ve světě jistě mnohým překazila plány 

a museli zvolit jinou destinaci, než jakou původně chtěli. Já je ovšem strávila typicky 

českým, slovanským způsobem – v lese. Na houbách. A ačkoli začátek prázdnin vypadal 

velmi slibně a dokázali jsme nasbírat dost, abychom nejen utišili chuť na čerstvé houby, 

ale i nasušili pár sklenic do zásoby, radovali jsme se předčasně. Zhruba v půlce července 

už i do lesů přišla každoroční vedra a sucha a člověk musel bloudit celé hodiny, aby 

zakopl alespoň o jednu červavou nohu. Je sice pravda, že lišky rostly poměrně 

konstantně nehledě na počasí, ale na sušení to nebylo. 

Ve vší snaze zlomit tu smůlu jsem se i uchýlila k, jak já tomu říkám, extrémnímu 

houbaření. Po tmě. S baterkou v ruce. Někdo by mi možná řekl, že je bláznivé chodit 

v noci v lese, protože můžu potkat rysa, vlka nebo divoké prase, zvlášť když nám jeden 

takový rys občas odkládá srnčí mršinu před chatou a každou noc se vrací jako do bufetu 

si kus uhryznout. Já si ovšem myslím, že houbaření po tmě má své kouzlo. Člověk se 

musí bezvýhradně soustředit jen na ten kužel světla před sebou, protože mimo něj 

zkrátka nevidí ani na špičku nosu. A svým způsobem je to i zajímavý způsob, jak si 

okořenit klasické houbaření. Zejména když se vám najednou pes s hrůzou v očích pověsí 

na nohu a začne vrčet do tmy, kde ani s baterkou nevidíte vůbec nic. Takové chvilky jsou 

k nezaplacení. 

Nicméně extrémní houbaření má i svou logiku – když je ve dne vedro, že pomalu ani 

hmyz nelétá, třeba i ty houby schovávají klobouky! Jenže neschovávají. Je to prakticky 

ověřeno. Když nejsou, tak prostě nejsou. Nehledě na denní dobu. 

A tak nezbylo než čekat na změnu počasí. Ta samozřejmě přišla, jako každý rok, až na 

konci prázdnin – a řeknu vám něco, co není žádným tajemstvím. Rostou. A rostou 

v takovém množství, že mi skoro není líto, že už není čas si vzít dovolenou. Od konce 

srpna jsme nasušili, naložili, zamrazili a snědli takové množství hub, že už se nám to 

pomalu nechce čistit. Natož sbírat. Když ve čtyřech lidech během necelé hodiny vlečete 

čtyři vrchovaté koše, pečlivě si rozmyslíte, jestli ta houbička, kterou vidíte, za tu námahu 

vůbec stojí. Jestli ji tam nenechat na příště, až trochu povyroste. 

Ale nakonec se sehnete. Vždycky se nakonec sehnete. Stejně jako vždycky vyrazíte do 

lesa, nehledě na to, kde všude už máte doma houby uskladněné. Protože je to zkrátka 

v naší nátuře. A proto si dovolím malou otázku na závěr – nedoporučí mi někdo výborný 

recept z hub? 

Chopte se košíků, našeho časopisu, a až vás sbírání omrzí, sedněte si a zalistujte. 

Příjemné čtení! 

Eliška Hřebenářová 

redaktorka 

www.tzb-haustechnik.cz 3/2020 | TZB HAUSTECHNIK 1

obsah 

10 

Společnost FENIX vyrábí a dodává topné kabely ECOFLOOR od roku 2001. Ohřev 

interiérových podlah s kabely a rohožemi zná odborná veřejnost velmi dobře, 

exteriérové aplikace s těmito topnými kabely však nejsou tak všeobecně známé. 

28 

Důležitou výhodou sálavých systémů je nízký teplotní rozdíl mezi vzduchem v místnosti 

a topným nebo chladicím povrchem, který umožňuje využívat obnovitelné zdroje 

energie, jako jsou tepelná čerpadla, solární kolektory, průmyslové odpadní teplo ad. 

TZB HAUSTECHNIK 3/2020 

Odborný recenzovaný časopis z oblasti TZB a techniky prostředí 

Ročník: XIV. 

Vyšlo: 21. 9. 2020 

Cena: 69 Kč 

Roční předplatné: 236 Kč 

Vydává: Jaga Media, s. r. o. 

Pražská 18, 102 00 Praha 10 

tzb.haustechnik@jagamedia.cz 

Vedoucí redakce 

Ing. Eliška Hřebenářová, tel.: 777 284 678 

eliska.hrebenarova@jagamedia.cz 

Odborná spolupráce: 

Ing. Jiří Dostál; Ing. Tomáš Bäumelt; Ing. Ondřej Zlevor; 

Ing. Lukáš Vele; Ing. Radovan Illith, Ph.D.; Ing. Ondřej Hojer, 

PhD.; Ing. Anna Predajnianska; prof. Ing. Ján Takács, Ph.D.; 

Ing. Jakub Spurný; doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.; Ing. Ján 

Šmelík; Martin Šimko; Michal Krajčík; Daniel Szabó; Dušan 

Petráš; JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura 

Inzerce 

Jaga Media, s. r. o., tel.: 267 219 346 

Vladimír Brutovský, tel.: 777 284 680 

vladimir.brutovsky@jagamedia.cz 

Markéta Šimoníčková, tel.: 775 284 686 

marketa.simonickova@jagamedia.cz 

Miroslava Valtová, tel.: 775 284 685 

miroslava.valtova@jagamedia.cz 

Produkce 

Adéla Bartíková 

adela.bartikova@jagamedia.cz 

Grafická úprava, DTP 

Oľga Svetlíková 

Jazyková úprava 

Lenka Jindrová 

Tisk 

Neografia, a. s. 

Předplatné 

A. L. L. production, s. r. o. 

P. O. BOX 732, 111 21 Praha 1 

e-mail: tzbhaustechnik@predplatne.cz 

tel.: 840 30 60 90, fax: 234 092 813 

www.predplatne.cz 

Registrace 

MK ČR E 18488, ISSN 1803 4802 

Informační povinnost 

Tímto informujeme subjekt údajů o právech vyplývajících 

ze zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, 

tj. zejména o tom, že poskytnutí osobních údajů společnosti 

Jaga Media, s. r. o., se sídlem Pražská 18, Praha 10 je 

dobrovolné, že subjekt údajů má právo k jejich přístupu, 

dále má právo v případě porušení svých práv obrátit 

se na Úřad pro ochranu osobních údajů a požadovat 

odpovídající nápravu, kterou je např. zdržení se takového 

jednání správcem, provedení opravy, zablokování, likvidace 

osobních údajů, zaplacení peněžité náhrady, jakož i využití 

dalších práv vyplývajících z § 11 a 21 tohoto zákona. Všechna 

práva k uveřejněným dílům jsou vyhrazena. Kopírování, 

znovupublikování nebo rozšiřování kterékoli části časopisu se 

povoluje výhradně se souhlasem vydavatele. Články nemusejí 

vyjadřovat stanovisko redakce. Vydavatelství nenese právní 

odpovědnost za obsah inzerce a advertorialů. 

Foto na titulní straně 

isifa/Shutterstock 

© Jaga Media, s. r. o. 

52 

Rodinný dům se čtyřmi lidmi spotřebuje na splachování WC denně maximálně 150 litrů, což činí 55 m 3 vody ročně. Na 

střechu o kolmém průmětu 100 m 2 v ČR v nadmořské výšce 300 m dopadne ročně 70 m 3 vody. Reálný přebytek je tedy 

21 m 3 za rok a ten stačí na zalévání zahrady 600 m 2 . 

4 novinky 

Rozhovor 

6 A. Jakubec: Covid nás nezpomalil, ukázal 

jednodušší a flexibilnější cestu 

Realizace 

8 Kermi: DAS working & living HOUSE, 

Gilching, Neměcko 

10 Fénix: Venkovní ohřev s kabely 

ECOFLOOR překvapí šíří možných aplikací 

Téma: Vytápění 

12 J. Dostál, T. Bäumelt, O. Zlevor, L. Vele: 

IQ-pump: jednotrubková soustava 4.0 

16 O. Hojer: Hodnocení otopných soustav 

vytápění velkoprostorových objektů 

podle ČSN EN 15316-2 

20 R. Illith: Vytápění rodinného domu, typ 

bungalov, v energetické třídě A1 

22 A. Predajnianska, J. Takács: Využití 

nízkoteplotní energie z termálních 

koupališť 

28 M. Šimko, M. Krajčík, D. Szabó, D. Petráš: 

Experimentální ověření přímotopného 

stěnového systému v chladicím režimu 

36 Testo: Efektivní a bezpečné provádění 

měření na otopných zařízeních 

40 J. Spurný, M. Kabrhel: Navrhování 

teplovodních otopných soustav 

s ohledem na provozní stavy 

42 J. Šmelík: Rekuperace tepla z kanalizace 

v obytném domě, roční bilance 

46 NRG flex: Optimalizace návrhu tepelných 

rozvodů při rekonstrukci sítě CZT – 

úspora díky uplatnění hybridního řešení 

Trvalá udržitelnost 

50 Glassolution: Riziko tepelného šoku skel 

52 P. Měchura: Dešťovka naruby – použití 

dešťové vody v praxi 

Firmy informují 

54 Geberit: Úspora místa díky 

optimalizované hydraulice splaškových 

vod 

2 TZB HAUSTECHNIK | 3/2020

Fühl Dich wohl. Kermi. 

Geniální 

vynález ... 

... krátce: 

Ta správná volba: a to originál. 

Technologie x2 od společnosti Kermi. 

Co se skrývá ve všech deskových otopných tělesech Kermi? Patentovaná technologie x2 – průkopnický 

vynález, s nímž Kermi začala revoluci na trhu deskových otopných těles. Již od roku 2005 poskytuje 

technologie x2, založena na principu sériového průtoku, rychlou tepelnou pohodu při zároveň nízké 

energetické spotřebě. Do dnešní doby bylo nainstalováno přes více než 20 milionů deskových radiátorů 

Kermi, a tedy více než 6,3 milionů možných variant. 

Spolehněte se na výkon a jistotu! Více o patentované technologii x2 a výhodách, které vám může 

nabídnout pouze originál, naleznete na www.x2inside.cz 

x-net Plošné 

vytápění / chlazení 

therm-x2 

Desková otopná tělesa 

Designové 

radiátory 

Otopné stěny / 

Konvektory

novinky 

Nová dimenze toalet: čistota, ticho a komfort 

Realizace, odborné články, 

firemní novinky 

ARCHITEKTURA 

architektura mezi viNNými řádky 

Návštěvnické centrum s působivým 

výhledem, výrobna vína i administrativní 

zázemí. Atelier Chybík+Krištof dokončil 

projekt nové budovy vinařství Lahofer 

v Dobšicích u Znojma. 

Více na www.asb-portal.cz. 

sTAvEbnICTví 

Nový stavebNí zákoN míří 

do legislativní rady vlády 

Příprava novelizace zákona, který má dopad na 

velkou část české legislativy, probíhala od roku 

2018. Ministerstvo pro místní rozvoj dokončilo 

finální podobu. 


REKonsTRUKCE 

WC Geberit ONE představuje unikátní 

kombinaci prvotřídního designu 

a inovativního know-how z oblasti 

sanitárních technologií. Velká část 

tohoto novátorského, plně integrovaného 

řešení je nenápadně skrytá. Geberit 

ONE má celou řadu předností – jak 

zjevných, tak těch, které nejsou na první 

pohled viditelné. Pro uživatele to 

znamená více čistoty, komfortu a flexibility 

v koupelně. 

Čistota a integrovaná 

flexibilita 

Elegantní závěsné WC Geberit ONE má 

dokonale vyvážené proporce. Tvar mísy 

je neobvykle asymetrický a nelemuje ho 

žádný splachovací okraj, spláchnutí přesto 

zabezpečuje mimořádně tichá a účinná 

technologie TurboFlush. Díky speciálnímu 

montážnímu prvku lze výšku WC mísy 

flexibilně měnit v rozmezí 4 cm – to je 

Systémy řízeného větrání s rekuperací tepla 

nejsou na českém trhu žádnou novinkou 

a díky přísnějším podmínkám na energetickou 

náročnost novostaveb se stávají jejich běžnou 

součástí. Přístroje LWZ 5/8 CS Premium nabízejí 

komplexní řešení pro větrání, vytápění, 

ohřev vody a chlazení. Mají vestavěné větrací 

jednotky, a navíc i tepelné čerpadlo vzduch– 

voda. Tím prochází vzduch odváděný do venkovního 

prostředí a znovu se v něm rekuperuje. 

Jejich součástí je i vestavěný elektrokotel, 

který pomáhá v největších mrazech a také 

možné bez jakýchkoliv stavebních úprav 

zadní stěny, mechanismus je totiž skrytý 

v samotné WC míse. 

Zdroj: Geberit 

Řízené větrání je dnes u novostaveb 

standardem 

slouží jako záložní zdroj. Tepelné čerpadlo 

vzduch–voda je reverzibilní, takže může nejen 

vytápět dům a připravovat teplou vodu, ale 

v létě také dům chladit. Umí spolupracovat 

i s termickými solárními panely a inteligentní 

fotovoltaikou. Součástí přístroje je sofistikovaný 

řídicí systém, jednoduše obsluhovatelný, 

který optimalizuje všechny provozní režimy 

a současně slouží jako ekvitermní týdenní regulátor 

topení a přípravy TV. 

Zdroj: Stiebel eltron 

miNimalismus jako ideálNí řešeNí 

Potenciální stavebníci narazí občas při hledání 

vhodné parcely či staršího domu k přestavbě 

na objekt, který jako by se vymykal klasické 

představě o bydlení. 


inzerce 


novinky 

For Arch 2020 

Veletrh ve stínu koronaviru, 

s plným, atraktivním programem 

Když v roce 2018 Ministerstvo vnitra ČR dělalo výzkum veřejného mínění k prevenci kriminality, vyplynulo z něj, 

že jakkoliv byla politickým tématem migrace, lidé se cítili ohroženi nejčastěji kapesní krádeží, vloupáním do bytu 

a vandalismem. V letošním roce pojem bezpečnost zcela změnil význam. Změnila ho epidemie, karanténa, kdy 

byli lidé dlouho doma, a ve zdravotnictví a na úřadech se přidaly hrozby kybernetické bezpečnosti. 

Lidé, byty, domy a chaty se vrací do běžného 

režimu a bezpečnost je stále důležitým 

prvkem. Hraje roli i v hodnocení bytů, domů 

a lokalit pro bydlení i pro podnikání. Technologie 

a řešení pro zvýšení bezpečnosti jako 

například bezpečnostní dveře, okenní kování, 

bezpečnostní fólie, zámky, mříže a ploty, 

řízení osvětlení v době nepřítomnosti, kamery, 

technologie pro monitoring a služby 

tak mají své místo i na veletrhu FOR ARCH. 

Vlivem epidemie se změnily i požadavky na 

přístupové systémy v budovách. Požadavek 

na kontrolovaný vstup osob do budov 

je nyní celosvětově vzrůstajícím trendem, 

např. tedy počítání lidí v zóně nebo měření 

teploty při vstupu do budovy. 

Konference, poradenství 

a přednášky 

Pro všechny dotazy ohledně zabezpečení 

domů bude v rámci veletrhu k dispozici poradenské 

centrum v Hale 4 pod garancí Ministerstva 

vnitra ČR a partnerů, Policie ČR 

a Cechu mechanických zámkových systémů 

ČR (CMZS). Návštěvníky tradičně zajímá, 

ve které fázi hrubé stavby začít řešit zabezpečení, 

jaké jsou nabídky firem na trhu, ale 

i rozdíly v používání certifikovaných a necertifikovaných 

produktů. S tím spojená konference 

Zabezpečte se – bezpečný domov se 

zaměří na trendy a možnosti pro moderní 

zabezpečení bytů a rodinných domů. 

K tématu bezpečnost na stavebním veletrhu 

FOR ARCH patří i 5. ročník konference 

Požární bezpečnost staveb, kde se již tradičně 

setkají hasiči, stavaři, specialisté technologií, 

facility manažeři i securita. Letošní 

konference bude reagovat na řadu nových 

předpisů v oboru a zejména na sjednocení 

požadavků na výrobní a nevýrobní objekty. 

Podrobně přiblíží i změny, které se týkají 

především požárního větrání chráněných 

únikových cest. 

V rámci veletrhu bude návštěvníkům k dispozici 

i poradenství z celé řady oblastí – dotazy 

tak lze klást na poradenském centru 

ČKAIT, dřevostavby, stínicí techniky a otvorových 

výplní, zabezpečení, vytápění, světla 

a osvětlování, bazénů a saun… 

Kdy a na co? 

od 22. září – Putovní výstava 12. ročníku 

YOUNG ARCHITECT AWARD 2020 a CZECH 

INDUSTRY PHOTO 

22. září – Zelená, chytrá a odolná města 

23. září – Požární bezpečnost staveb (nutná 

registrace) 

– Efektivní řešení v případě 

dlouhodobé neočekávané odstávky 

technologie bazénů (nutná 

registrace) 

– Nové materiály a jejich použití 

v souladu s principy cirkulární 

ekonomiky (nutná registrace) 

– Stavaři stavařům – 4 kroky, jak 

vyjednat s klientem peníze a čas 

– Inspirace pro váš bytový dům 

24. září – Zabezpečte se – bezpečný domov 

(nutná registrace) 

25. září – Smart city For Arch (nutná 

registrace) 

– Stínicí technika – optimální řešení 

vnitřního klimatu budov (nutná 

registrace) 

– Dotace pro vaše úsporné bydlení 

– Stavaři klientům – 3 nejčastější 

omyly při stavbě nebo rekonstrukci 

domu 

26. září – Chytře na úspory energie 

– Den stavby aneb dřevostavby pod 

lupou 

Bezpečnost především 

V rámci bezpečnosti všech návštěvníků bude 

ve všech vnitřních prostorách výstaviště nezbytné 

zakrytí dýchacích cest rouškou, šátkem 

či jinou látkou. Rovněž se doporučuje 

udržovat bezpečnou vzdálenost minimálně 

2 metrů mezi osobami, které nejsou členy 

jedné domácnosti anebo osobami blízkými. 

Celý areál bude vybaven stojany s antibakteriálnimi 

gely na dezinfekci rukou a návštěvníkům 

bude k dispozici zdravotnická služba 

v případě jakýchkoli zdravotních potíží. Co je 

ovšem nejdůležitější – letos se nepotřesení 

rukou nepovažuje za nezdvořilost, právě naopak! 

Omezení podání rukou při pozdravu je 

silně doporučeno! 

Zdroj: ForArch.cz 

www.tzb-haustechnik.cz 

3/2020 | TZB HAUSTECHNIK 5

ozhovor 

Covid nás nezpomalil, ukázal 

jednodušší a flexibilnější cestu 

Původně německá, dnes již v podstatě mezinárodní společnost ebm-papst patří se svým obratem přes 

2 mld. eur ročně mezi největší světové výrobce ventilátorů a pohonů. Ventilátory vyráběné firmou 

nachází využití od miniaturních elektronických přístrojů a počítačů (nejmenší ventilátor má průměr 

25 mm) přes vytápěcí techniku a automobilový průmysl až po velké klimatizace a chladicí agregáty 

(nejvýkonnější a největší ventilátor má příkon 12 kW a průměr 1 600 mm). 

Na otázky TZB Haustechnik odpovídal Aleš Jakubec, 

ředitel české odnože ebm-papst. 

Jak jste se jako firma postavili k situaci 

kolem covidu? Sledovali jste jeho vývoj 

v Číně už v předstihu? 

Jako mezinárodní společnost jsme o vývoji 

situace při epidemii Covidu byli informováni 

tzv. z první ruky od našich čínských kolegů. 

Již na přelomu ledna a února, kdy bylo evidentní, 

že nákaza se v Evropě rychle rozšíří, 

jsme nakoupili základní ochranné pomůcky, 

jako jsou roušky, respirátory, dezinfekce atd. 

Ochranná opatření jsme zavedli, jakmile se 

první infikovaní objevili v ČR. Vládní nařízení 

pak už jen v podstatě potvrdila, že naše kroky 

vedly správným směrem. 

Jak moc se firmy celá situace dotkla? 

Tato situace pro nás, stejně jako asi pro většinu 

firem, byla zcela nová. V našich firemních 

hodnotách je na prvním místě člověk a hned 

na druhém zákazník. Zavedením redukovaného 

počtu lidí v jednotlivých kancelářích 

a rozdělením zaměstnanců na pracovní týmy 

jsme snížili rizika rozšíření nákazy ve firmě. 

Zaměstnanci, kteří nebyli zrovna v kanceláři, 

pracovali přes home office. Tak jsme zajistili 

v podstatě téměř neredukovanou péči 

o naše zákazníky. 

Samozřejmě osobní kontakt se zákazníky 

i zahraničními kolegy byl hlavně ze začátku 

omezen na nezbytně nutné minimum. Museli 

jsme tedy investovat nějaké prostředky 

na doplnění IT výbavy, abychom pokryli několikanásobně 

zvýšené množství telefonních 

a webových konferencí, a to jak těch interních, 

tak externích se zákazníky. Nakonec se 

ale ukázalo, že tato cesta je v mnoha případech 

jednodušším a flexibilnějším řešením 

a myslím, že nám tato zkušenost naopak pomůže 

dosáhnout větší efektivity v řešení našich 

projektů. Nicméně osobní kontakt je dle 

názoru mého i mých kolegů nepřekonatelný 

a jsme všichni rádi, že se situace alespoň na 

chvíli uvolnila. 

Jak vidíte předpovídanou druhou vlnu 

viru, podnikli jste opatření nebo věříte, že 

nepřijde? 

Dle mého druhá vlna už je jen politická záležitost. 

Virus je tu stále, ve světě podle posledních 

zpráv ještě nedosáhl svého maxima 

a jen díky extrémnímu snížení fluktuace 

evropské populace a s tím spojeným ekonomickým 

dopadům se šíření výrazně, ale 

jen dočasně, zredukovalo. Všichni můžeme 

vidět, jak krátkozraké byly tak dlouho protahované 

tvrdé restrikce a jak mají teď ekonomické 

a populistické priority přednost před 

rozumnými, ekonomicky z větší části inertními 

omezeními, které by šíření zpomalily na 

udržitelnou mez. Ty jsou ale většinou dlouhodobé, 

nepohodlné, a tudíž nepopulární. 

My budeme pokračovat v zavedených opatřeních. 

Věřím, že kolegové ve firmě mají 

dostatečnou sebereflexi i disciplínu k tomu, 

aby si sami řekli, kdy mohou jít do kanceláře 

a kdy je lepší pracovat pro jistotu po nějakou 

dobu z domu, aby případně neinfikovali 

ostatní a tím ohrozili chod celé firmy. 

Jaké máte vize do budoucna? 

Na našich vizích se korona krize zatím neprojevila, 

i když samozřejmě dlouhodobě 

tuto skutečnost nemohu vyloučit. Vize 

firmy ebm-papst se řídí předpokládaným 

dlouhodobým vývojem průmyslu, technologií 

a základních potřeb. Toto pro někoho 

možná dlouhé období covidové krize se na 

zmíněných bodech zas až tak moc nemělo 

šanci projevit. Před 40 lety zakladatel firmy 

ebm-papst (tehdy ebm) Gerhard Sturm viděl 

a určil naši budoucí cestu v energeticky 

úsporných technologiích, ve kterých jsme 

se stali průkopníky. Tzv. EC motory se v po- 


ozhovor 

sledních letech ve světě vzduchotechniky, 

vytápění a chlazení staly standardem, ale 

v 80. a 90. letech, kdy jsme je uváděli na 

trh, se o nich moc i přes jejich nesporné 

výhody nevědělo. My chceme tuto vizi dále 

posouvat a hledat nové hranice technologií 

a efektivních řešení. Naší cestou je maximální 

podpora vývoje a výroby energeticky 

efektivních technologií a systémů. Zákazníkovi 

chceme nabídnout vyladěný systém 

základních komponentů majících vliv na 

efektivitu zařízení. To obnáší hlubokou znalost 

fyzikálních dějů jednotlivých aplikací, 

přehled možností na trhu, velmi úzkou spolupráci 

se zákazníkem a hlavně perfektní síť 

odborníků a proškolených techniků, kteří 

spolu navzájem budou flexibilně komunikovat. 

Většinu z toho již máme k dispozici, 

ale i tak je před námi ještě velký kus práce. 

Věřím, že i tato krize nás posune dál a blíže 

naší vizi a že zákazníkům budeme dobrým 

partnerem nejen v obchodní spolupráci, 

ale i v rámci vývoje inovativních produktů. 

Když mluvíme o budoucnosti, jaké máte 

novinky v portfoliu? Je nějaká převratná 

novinka, na kterou se zákazníci mohou 

těšit? 

Určitě. Letos uvádíme na trh revoluční novinku 

v oblasti axiálních ventilátorů řadu 

AxiEco ve verzích Protect a Perform. Tyto 

ventilátory mají kromě vyšší účinnosti 

i mnohem vyšší výkony, takže zvládnou zvýšenou 

zátěž např. kompaktních provedení 

výměníků, nebo budou mít mnohem vyšší 

účinnost v těsnějších prostorách jednotlivých 

aplikací. Další novinkou je nasazení již 

3. generace EC motorů s plně integrovanou 

elektronikou u větších axiálních i radiálních 

ventilátorů. V oblasti vytápění uvádíme na 

trh ventilátory RadiMix, novou řadu premixových 

ventilátorů pokrývající topné výkony 

až do 150 kW a spoustu dalších menších 

či větších inovací. 


Můžeme se těšit, že vaše novinky uvidíme 

na některém z podzimních veletrhů? 

Pravidelně se v ČR účastníme veletrhu Aquatherm, 

který je jednou za dva roky a byl právě 

letos na jaře. Tzn. na místních veletrzích, 

pokud tedy budou a budou se týkat alespoň 

okrajově naší problematiky či našich zákazníků, 

se bude možné setkat určitě alespoň 

s našimi techniky. Jinak ebm-papst vystavuje 

a aktivně se účastní v podstatě všech větších 

světových výstav týkajících se našeho portfolia. 

V plánu byly Mostra i Chillventa, ale 

ty byly zrušeny. Dále by měly být InnoTrans, 

Compamed, SPS, ISH atd., tak uvidíme, zda 

se veletržní areály znovu otevřou. Pokud 

ano, budeme tam. 

Váš sortiment je zaměřen zejména na 

ventilátory, včetně těch pro vytápění 

a chlazení objektů – řešíte i zdravotní 

stránku věci, například filtry či systémy 

pro čistší vzduch v budovách? 

Co se týče zdravotních aplikací, naše divize 

Medical je v poslední době velmi vytížená 

spoustou nových projektů spojených s pandemií 

viru Covid-19. Jedním z našich prvních 

současných projektů byl např. výběr vhodného 

typu a expresní výroba a dodávka pro 

plicní ventilátory veřejně známého projektu 

CoroVent. Naše ventilátory ale lze najít 

i u čističek vzduchu, filtračních jednotek na 

operačních sálech atd. Nicméně vždy se jedná 

o ventilátor a základní periferii příslušenství 

a regulace. Naším krédem je, že nechceme 

konkurovat našim zákazníkům. 

Cíl společnosti 

Našimi hlavními obchodními partnery jsou 

nejčastěji výrobní společnosti, které mají stejně 

jako my snahu uvádět na trh nové, inovativní 

produkty a posouvat hranice účinnosti 

a udržitelnosti stále dál. Našich 25 výrobních 

závodů a 48 poboček zajišťuje plynulou distribuci 

ventilátorů a motorů, poradenství a servis 

po celém světě. My v ebm-papst nejsme jen 

dodavatelem úsporných a kvalitních technologických 

produktů, ale i vývojovým partnerem 

pro každou myslitelnou – a někdy i těžko 

představitelnou – aplikaci tak, aby výsledek byl 

pro finálního uživatele co nejlepší a pro životní 

prostředí co nejšetrnější. 

Jaký máte ve firmě přístup k v současné 

době často projednávanému problému 

čistoty vzduchu v interiérech? 

Resp. k trvalé udržitelnosti obecně? 

Právě jsme s kolegy a našimi partnery dokončili 

projekt větrání a zpětného získávání tepla 

v našich kancelářích. Již předtím jsme vybavili 

některé exponované prostory lokálními čističkami 

vzduchu a v porovnání s předešlými 

lety jsme se s členy týmu shodli, že tam pozitivní 

rozdíl ve snížení nemocnosti vidět byl. 

Jednoznačně se přikláním k tomu, že prostor 

kontinuálně větraný jakoukoli technologií je 

pro jedince nuceného k dlouhodobému pobytu 

v dané místnosti mnohem zdravější než 

nárazové větrání. Když se k tomu ještě připojí 

rekuperace, je efekt zdvojnásobený. 

Evidentní je to u škol, kde jsou obrovské náklady 

na vytápění hlavně z důvodu pravidelného 

větrání okny a kde žáci v druhé polovině 

hodiny již lehce omámení zvýšenou CO 2 

sotva 

drží pozornost. Tato problematika je již několik 

let intenzivně diskutována, ale modernizace 

škol v tomto ohledu jde velmi pomalu. 

A pokud se ptáte na názor šíření viru ve 

vzduchotechnice – i když nejsem odborník, 

ale uvažuji selským rozumem, tak pokud 

jsem v prostoru, kde se nevětrá, musí tam 

být koncentrace viru řádově větší než v prostoru, 

který se větrá, a tedy i pravděpodobnost 

nákazy je mnohem větší. 

Děkujeme za rozhovor. 

Foto: ebm-papst 


ealizace 

DAS working & living HOUSE, 

Gilching, Německo 

Výrazně červená fasáda krychlové budovy „DAS working & living HOUSE“ zaujme každého řidiče projíždějícího 

průmyslovým areálem v německém městě Gilching. Budova čítá cca 6 600 m 2 rozložených do tří a čtyř pater. 

V komerční budově je nyní sedmnáct společností s přibližně 300 zaměstnanci. 

Koncepce budovy má splňovat symbiózu 

pracovního a osobního života, její prostory 

mají být estetické a zároveň flexibilní. Flexibilitu 

využití místností zajišťují čtyři různá 

pojetí prostoru – například kancelářské 

prostory mohou být modulárně přizpůsobeny 

velikosti mezi 50 a 2 500 m². 

O stavbě 

Budova byla postavena ve dvou fázích (2015 

a 2019), neboť poptávka po symbióze „working 

& living“ byla natolik velká, že bylo rozhodnuto 

o rozšíření budovy. Přístavba byla 

postavena se čtyřmi patry, koncepce budovy 

zůstala nedotčena. Přízemí, tzv. manufacture 

area, je ideální pro těžké průmyslové stroje, 

a tedy nabízí prostory pro závodní, montážní 

či výstavní plochy. V prvním a druhém 

patře se nachází kancelářské prostory, 

tzv. cube offices, jež nabízí společenské 

prostory od 50 m 2 do 170 m 2 , a business offices 

poskytující plochu od 160 do 1200 m 2 . 

Prostory tak umožňují neomezený počet 

kombinací sestav. Třetí poschodí je exkluzivní 

patro o 600 m 2 s vlastní střešní terasou 

a skleněným pavilonem, které tvoří jedinečnou 

atmosféru dle idey „business club“. 

Topení a chlazení 

Budova využívá k topení a chlazení podzemní 

vody. První hydraulicko-numerické simulace 

odvodu tepla byly provedeny již v roce 2014. 

Jakmile byly definovány hydrogeologické 

parametry (intenzita podzemní vody, gradient 

podzemní vody…), parametry návrhu 

vrtu (průměr, míra čerpání…) a byly shrnuty 

prognózy pro konkrétní čerpací a injektážní 

vrty – protože nesmí docházet k negativním 

TIP 

Ventilový konvektor KSV disponuje tepelnou 

izolací pro zamezení tepelných ztrát 

před vnějšími zasklenými plochami. Tato 

izolace byla vyvinuta speciální metodou, 

je instalována na zadní straně konvektoru 

a účinně zabraňuje sálání tepla na okenní 

plochu; tím snižuje tepelnou ztrátu až o 80 %. 

tepelným dopadům –, mohlo se začít vrtat. 

Studená voda pro klimatizaci je plně integrovanou 

součástí pracovního a obytného 

domu. Každý nájemce tak může mít ve své 

kanceláři zabudovány nástěnné klimatizační 

jednotky dle vlastního uvážení a výběru. 

Vzhledem k rozměrům jednotlivých kancelářských 

prostor je možné navrhnout i modulární 

řešení, a to bez nutného rozsáhlého 

plánování. Systém lze rovněž snadno rozšířit 

instalací stoupaček až na povrch střechy. 

Ventilační systém pro kavárnu je rovněž 

instalován rozšiřitelným způsobem, který 

umožňuje řadu variant. 

Pro vytápění jednotlivých prostor vybavila 

společnost Kermi tento zajímavý architektonický 

objekt svými tepelnými řešeními. 

V jednotlivých prostorech je tak umístěno 

celkem 105 ventilových konvektorů Kermi 

s izolační deskou KSV a 20 deskových otopných 

těles Kermi Verteo ve formátu na výšku 

a v elegantní antracitové šedé barvě. Moderní 

vzhled otopných těles koresponduje 

s moderním designem celé budovy, která 

spojuje zajímavou formou kombinaci sklo, 

dřevo a ocel. 

Vytvořeno z podkladů Kermi. 

Foto: deltapro Immobilien GmbH, archiv Kermi 


Fühl Dich wohl. Kermi. 

Nedostižný 

originál. 

V roce 2005 odstartovala společnost Kermi revoluci na trhu – díky inovativní, patentované technologii x2, 

založenou na principu sériového průtoku. Od té doby přes více než 20 milionů instalovaných deskových 

otopných těles Kermi s technologií x2 poskytují rychlou tepelnou pohodu, nejvyšší tepelný komfort 

a energetickou účinnost. Pokud jde o maximální výkon, existuje pouze jedna správná volba: a to originál. 

Spolehněte se na výkon a jistotu! Více o patentované technologii x2 a výhodách, které vám může 

nabídnout pouze originál, naleznete na www.x2inside.cz 

x-net Plošné 

vytápění / chlazení 

therm-x2 

Desková otopná tělesa 

Designové 

radiátory 

Otopné stěny / 

Konvektory

speciál: vytápění 

Venkovní ohřev s kabely ECOFLOOR 

překvapí šíří možných aplikací 

Společnost FENIX vyrábí a dodává topné kabely ECOFLOOR od roku 2001. Ohřev interiérových podlah s kabely 

a rohožemi zná odborná veřejnost velmi dobře, exteriérové aplikace s těmito topnými kabely však nejsou tak 

všeobecně známé. 

Pomocí topných kabelů ECOFLOOR lze chránit 

jakoukoliv komunikační plochu – chodník, 

cestu, schodiště –, k těmto aplikacím se používají 

speciální topné kabely robustní konstrukce 

se slaněnou rezistencí a příkony 20– 

30 W/m. Vyhřívání lze provést z topného 

okruhu i topné rohože. U pochozích komunikací 

se topný prvek umisťuje do pískového 

lože nebo do betonové desky, u schodů, teras 

apod. do lepicího tmelu. U pojízdných komunikací 

je potřeba umístit topný prvek do asfaltu 

nebo betonové desky, která bude chránit 

topný kabel před poškozením při zatížení komunikace 

automobilem. 

ECOFLOOR ohřívá Národní muzeum 

Jednou z posledních referencí je loni otevřené 

rekonstruované Národní muzeum v Praze, 

které má na střeše kabely ECOFLOOR pro 

ohřev do žlabů a odtoků – není to přitom 

žádná výjimečná instalace, naopak. Topnými 

kabely ECOFLOOR jsou například vyhřívány 

venkovní plochy a střecha Knihovny prezidenta 

Nazarbajeva v hlavním městě Kazachstánu 

Astaně. Tyto topné rohože a kabely jsou také 

pod venkovními plochami a na střeše nového 

vlakového nádraží Nurly Zhol v Astaně, které 

bylo slavnostně otevřeno před zahájením světové 

výstavy EXPO. Kabely z Jeseníku vyhřívají 

nejen křesťanské kostely v Itálii či u nás – venkovní 

plochy pravoslavné katedrály Uspensky 

Cathedral ohřívají také topné rohože ECO- 

FLOOR. I u astanské mešity The Hazret Sultan 

Mosque se v plné míře uplatnily výhody 

topných rohoží, které vyhřívají v zimním období 

venkovní plochy a střechu mešity. A je 

toho samozřejmě mnohem víc – protimrazovou 

ochranu vinic v oblasti Champagne 

zkouší francouzská a španělská pobočka skupiny 

Fenix Group. 

Vyhřívaný trávník 

V našich podmínkách doposud dominují 

teplovodní ohřevy trávníků a dobrou reklamu 

elektrickému vytápění stadionů neudělaly 

ani některé neodborné instalace, 

které skepsi tuzemských trávníkářů jen posílily. 

Přesto jde o spolehlivou, odzkoušenou 

a ve srovnání s teplovodním ohřevem trávníků 

velmi efektivní a ke kvalitě trávníku maximálně 

ohleduplnou cestu vytápění. 

Velmi úspěšně se uplatňuje ohřev fotbalových 

stadionů s kabely ECOFLOOR například 

v Norsku. V roce 2018 dodala firma FENIX 

topné kabely na 4 fotbalová hřiště s umělou 

trávou, v roce 2019 proběhlo už 11 instalací 

s topnými rohožemi z Jeseníku. Průměrná 

spotřeba je 216 ks rohoží/hřiště, plošný 

příkon je 97 W/m 2 a celkový instalovaný 

příkon na jedno hřiště je přibližně 700 kW. 

Odezvy od norských klubů jsou zatím velmi 

dobré, hráči podle zpráv preferují trénink na 

hřištích s elektrickým vytápěním, na kterých 

se jim lépe hraje. 

Topení i pro beton 

Použití topných kabelů ECOFLOOR při 

urychlení zrání betonu v průběhu zimních 

měsíců ve Finsku – v zimě 2018–2019 se 

tady instalovalo cca 50 000 ks! V tomto konkrétním 

případě (kabely PDS1P) jde o kabely 

krátkodobého jednorázového použití v zimním 

období pro urychlení vyzrání a vytvrzení 

betonu. Díky topným kabelům je betonáž 

možná až do -10 °C. Kabely se instalují na 

kari síť a po ukončení procesu vyzrání se 

odpojí a zůstanou v betonové desce jako 

tzv. ztracené. 

Vytvořeno z podkladů Fénix. 

Foto: Fénix 


Stropní topné moduly ECOFILM MH reagují 

i na rostoucí cenu lidské práce 

advertorial 

Stropní vytápění zatím stále patří v našich 

podmínkách k méně preferovaným systémům, 

přitom praktická měření, provedená 

v rámci studie UCEEB při ČVUT Praha, ukázala, 

že stropní vytápění má vyšší podíl sálavé 

složky než podlahové vytápění. Díky nulovým 

omezením z pohledu vnitřní dispozice 

zařízení patří stropní vytápění k ideálním 

systémům v současných stavbách pro bydlení. 

Jeho dalšímu rozšíření by měl pomoci 

i nový stavebnicový systém s topnými moduly 

ECOFILM MH. 

Projekt1_Sestava 1 20.08.20 1:16 Stránka 1 

Nejde tak úplně o nový systém – topné moduly 

už několik let úspěšně prodává na francouzském 

trhu místní dceřiná firma společnosti 

Fenix Group. Důvodem je specifikum 

tohoto regionu – odbornost „elektromontér“ 

v našem pojetí zde neexistuje, elektrospotřebiče 

(včetně elektrického vytápění) se 

montují téměř výhradně „plug-in“ systémem 

– tedy pomocí konektorů, zástrček a zásuvek. 

Také cena lidské práce je zde podstatně vyšší, 

proto jsou preferovány stavebnicové systémy, 

jejichž vyšší cena je velmi snadno vyvážena 

nižší pracností. Protože v České republice 

roste cena lidské práce a chybí i kvalifikované 

pracovní sily, začala společnost Fenix Trading 

nabízet topné moduly i na tuzemském trhu. 

Samotné topné moduly jsou tvořeny izolací 

z minerální vlny tl. 5 cm a mají formát 

50 x 120 cm. Na tepelné izolaci je speciálním 

lepidlem přilepena topná fólie ECOFILM 

o plošném příkonu 140 W/m 2 . Topná fólie je 

již z výroby opatřena připojovacím vodičem 

se zástrčkou, šířka modulů odpovídá osové 

rozteči (50 cm) nosných CD profilů u sádrokartonových 

podhledů. Topné moduly se proto 

velmi jednoduše pokládají přímo na CD profily 

a zapojují do páteřního vodiče se zásuvkami. 

K vyplnění netopných ploch (např. kolem světel, 

podél stěn apod.) jsou v nabídce netopné 

moduly, které lze dle potřeby ořezávat. 

Při porovnání se stávající nabídkou topných 

fólií ECOFILM C pro stropní vytápění vychází 

cena topných modulů vyšší, vezmeme-li ale 

v úvahu, že součástí modulů je i teplená izolace, 

a započteme-li úsporu na lidské práci 

(pokládku mohou provádět i sádrokartonáři), 

může být modulový systém velmi zajímavou 

alternativou. 

Více informací najdete na www.fenixgroup.cz. 

>> chytré vytápění


IQ-pump: jednotrubková soustava 4.0 

Díky novým technologickým možnostem jsme schopni využít dosud 

nevyužitý potenciál jednotrubkových vytápěcích soustav. 

Ing. Jiří Dostál, Ing. Tomáš Bäumelt, Ing. Ondřej Zlevor a Ing. Lukáš Vele 

Autoři působí v Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT v Praze. 

Článek projednává problematiku jednotrubkových sítí otopných systémů. Představuje historický podtext 

a naváže moderním pojetím této topologie. Čtenář se zde dozví princip patentovaného chytrého čerpadla 

IQ-pump, které je základním stavebním kamenem řízení tepelného toku. Nakonec je představen virtuální 

senzor průtoku a stručný popis testovacího zařízení nacházející se na půdě Univerzitního centra energeticky 

efektivních budov ČVUT. 

Představení čerpadlové jednotrubky 

Stručná historie otopných systémů 

Teplovodní vytápění v nám známé podobě 

provází civilizaci již od konce 19. století, 

kdy postupně převzalo otěže od parních 

otopných soustav. Od té doby však prošlo 

významným vývojem a objevilo se množství 

modifikací jak v topologii, tak v regulaci. 

Nejčastěji používaná je dvoutrubková topologie. 

Ta byla v počátcích z fyzikálních důvodů 

možná pouze s přirozeným oběhem, 

ale po vynálezu oběhového čerpadla (Wilo, 

1928) se projektovala s nuceným oběhem 

a objevila se v dalších úpravách (souproudá, 

protiproudá) či v kombinaci s jednotrubkovou 

soustavou. Jednotrubkové soustavy se 

výrazněji začaly objevovat v 70. a 80. letech 

20. století, zejména z důvodu materiálových 

úspor, ale postupem času jejich zastoupení 

sláblo. Výrazné změny do regulace ve vytápění 

vnesly termostatické ventily (Danfoss, 

1952) a později také automatické, tlakově 

nezávislé řídicí ventily (PICV). Nyní se nacházíme 

na prahu nových možností, které nám 

přinášejí pokrok na poli BLDC motorů, IoT 

a MPC, čímž jsme schopni využít dříve nevyužitý 

potenciál jednotrubkových otopných 

soustav. 

Jednotrubková soustava 

Následující text se bude zabývat čerpadlovou 

jednotrubkovou soustavou, která se nejvíce 

podobá horizontální jednotrubkové soustavě 

s obtokem. Ta obsahuje kmenovou horizontální 

trubku s nuceným oběhem, na kterou 

jsou pomocí tzv. Venturiho T-kusu připojena 

jednotlivá otopná tělesa (OT) tak, že část vody 

protéká kmenovou trubkou a zbytek otopným 

tělesem (obr. 2). V kmenové trubce dochází 

ke směšování vody z průběžné části kmenové 

trubky a ochlazené vody OT, takže následujícím 

OT protéká voda o nižší teplotě, než jakou 

měla voda protékající předchozím OT. 

V případě čerpadlové jednotrubky je připojení 

okruhu s OT ke kmenové trubce realizováno 

pomocí tzv. dvojité T-odbočky. Přípojky 

pro sání otopné vody a přimíchání vratné 

vody do kmenové trubky se nachází téměř 

v jednom místě a kmenová trubka neobsahuje 

prvky pro zvýšení hydraulického odporu 

v obtokové části. Průtok otopným tělesem 

je podněcován pouze činností malého oběhového 

čerpadla přiřazeného ke každému 

otopnému tělesu. Regulace průtoku vody 

otopným tělesem není prováděna změnou 

hydraulického odporu v odbočce do OT, nýbrž 

pouze činností čerpadla. 

Čerpadlová jednotrubková soustava má s „tradiční“ 

ventilovou společné teplotní interakce 

(činnost jednoho OT ovlivní vstupní teplotu 

vody OT v řadě za ním), ale v čerpadlové jednotrubce 

nedochází k tlakovým interakcím (průtok 

jedním OT neovlivní průtoky ostatními OT). 

Současné použití 

Přestože je v Evropě povědomí o čerpadlových 

jednotrubkových soustavách poměrně 

nízké, v USA a v Kanadě se používají. Například 

společnost Tacho je realizuje s obchodním 

názvem Tacho Loadmatch a uvádí pro 

ukázku přes 30 realizací, pro které se čerpadlová 

jednotrubková soustava osvědčila jako 

nejlepší možné řešení [1]. 

Obr. 1 Schéma čerpadlové jednotrubkové soustavy. Soustava neobsahuje žádné regulační prvky na principu 

zvyšování hydraulického odporu. 

Obr. 2 Schéma ventilové jednotrubkové soustavy. Okruhy s OT jsou napojeny pomocí tzv. Venturiho-T. 



Obr. 3 Nahrazení staré dvoutrubkové soustavy s dvoutrubkovými jednotkami FCU (vlevo) za speciální 

jednotrubkovou soustavu se čtyřtrubkovými jednotkami FCU (vpravo). V novém uspořádání můžou některé 

jednotky chladit, zatímco jiné topí. 

Obr. 4 Budova Council Tower v St. Louis 

Zajímavým a specifickým případem využití 

čerpadlové jednotrubky je rekonstrukce 

bytového domu Council Tower v St. Louis 

(obr. 3 a 4), kde došlo k nahrazení dvoutrubkové 

soustavy využívající dvoutrubkové 

vzduchotechnické jednotky za jednotrubkovou 

soustavu využívající čtyřtrubkové 

vzduchotechnické jednotky [2]. Toto řešení 

umožnilo, že celá soustava budovy nemusí 

být přepínána na chlazení nebo vytápění, 

aby jednotlivé jednotky mohly topit, zatímco 

jiné chladit. Výhodou jednotrubkové 

soustavy byla možnost využití stávající infrastruktury 

stoupacího vedení. 

Návrhový nástroj 

Jak již bylo zmíněno výše, u jednotrubkových 

soustav každé OT sníží teplotu otopné vody, 

která vtéká do následujících OT. Změní-li tedy 

projektant v návrhu velikost jednoho OT, 

ovlivní tím tepelné výkony všech OT a je nutné 

přepočítat i jejich velikosti, což činí z návrhu 

jednotrubkových soustav pracný iterativní 

proces. 

Proto byl vyvinut návrhový nástroj, využívající 

metod optimalizace, který nalezne 

optimální sestavu OT ze zadané množiny dostupných 

OT a navrhne průtoky vody těmito 

OT, jež zajistí požadované tepelné výkony. 

Princip nástroje je schematicky vyobrazen na 

obr. 5. Výsledkem je optimální rozmístění OT 

z předdefinované množiny OT. Postup návrhu 

je specifický a lze využít pouze v případě čerpadlových 

jednotrubkových soustav, protože 

jednotlivé okruhy s OT jsou tlakově odděleny 

a změna průtoku jednotlivými OT neovlivní 

průtok v kmenové trubce ani v ostatních 

okruzích s OT. 

Návrhový nástroj je volně k dispozici v repozitáři 

UCEEB [3], kde je možné si stáhnout 

skript v Python převedený do spustitelného 

*.exe souboru, který se spouští ze souboru 

v programu MS Excel. Momentálně se pracuje 

na webové verzi návrhového nástroje, 

takže brzy bude použití výrazně jednodušší. 

Návrhový nástroj s příkladem je podrobněji 

popsán v článku [4]. 

Obr. 5 Schéma funkce návrhového nástroje čerpadlové jednotrubky. Uživatel zadefinuje požadované výkony 

otopných těles, teplotu otopné vody, požadovanou teplotu vratné vody, teplotu vzduchu v místnosti a množinu 

otopných těles, ze kterých návrhový nástroj může vybírat. Nástroj poté nalezne optimální sestavu OT a dopočte 

průtoky otopné vody tak, aby byly splněny požadavky na dodávaný výkon. V kritériu optimality může uživatel volit 

mezi váhou na minimalizaci velikostí OT a minimalizaci průtoků jednotlivými OT. 


Benefity 

Je nasnadě se ptát, jaké výhody může využívání 

této technologie přinést. Oblastí, ve 

kterých je potenciál úspor či zvýšení komfortu 

uživatelů, je hned několik. Začneme-li 

instalací, jednotrubková soustava spotřebuje 

méně materiálu (nižší délka trubek), umožňuje 

jednodušší vedení trubek (méně spojů, 

méně vrtaných děr do zdi) a odpadá nutnost 

hydraulického vyvažování soustavy, které je 

v mnohých případech časově velmi náročné. 

Při provozu nedochází k maření čerpací práce 

na škrticích prvcích. Čerpací energie nutná ke 

správné distribuci tepla je minimální možná. 



Nicméně úspora elektrické energie není tak 

výrazná díky mírně snížené účinnosti mikročerpadla 

dané jeho velikostí. 

Dále je třeba zmínit potenciál inteligentního 

distribuovaného řízení otopné soustavy a autodiagnostické 

schopnosti systému (např. detekce 

snížení koeficientu prostupu tepla OT), 

což celkově přispívá k efektivnímu využívání 

celé soustavy. 

IQ-pump 

Nyní bude představen patentovaný řídicí prvek 

pro čerpadlovou jednotrubkovou soustavu. 

Hlavní funkcí zařízení je pomocí čerpadla 

dopravit ve správném množství teplonosnou 

kapalinu do otopného tělesa – zejména například 

vzduchotechnické jednotky. Zařízení tvoří 

malé odstředivé čerpadlo s mokrým rotorem, 

elektronika s mikročipem a armatura, která 

také integruje dva teplotní senzory pro měření 

teploty vstupní a výstupní kapaliny v daném 

sekundárním okruhu s tepelným výměníkem. 

Schéma uvedené na obr. 6 zobrazuje integrované 

součásti IQ-pump v čárkovaném čtverci. 

Na obr. 7 je poté vyobrazena vizualizace samotného 

zařízení. Pro připojení jednoho OT je 

zapotřebí spojit pouze čtyři spoje. 

Systém zapojení včetně popsané funkce je 

chráněn patenty v Evropě a Severní Americe. 

Stanovení průtoku čerpadlem bez 

průtokoměru 

Dalším integrovaným, tentokrát softwarovým 

prvkem tohoto chytrého čerpadla (IQ-pump) 

je virtuální senzor průtoku kapaliny sekundárním 

okruhem. Senzor využívá několik dostupných 

informací, které agreguje do výsledného 

odhadu průtoku. 

Základními daty jsou přesně změřené charakteristiky 

(průtok – tlak, průtok – elektrický 

výkon). Tyto charakteristiky jsou použity 

Obr. 6 Schéma odbočky z kmenové trubky do 

sekundárního okruhu s tepelným výměníkem. 

Černý čárkovaný čtverec ohraničuje oblast, která je 

integrována do zařízení IQ-pump. 

společně s aktuálně změřeným elektrickým 

výkonem motoru čerpadla a jeho otáčkami 

v ustáleném stavu k vlastnímu odhadu průtoku. 

Samotný odhad se skládá z několika dílčích 

kroků, jež jsou zobrazeny v přehledovém 

schématu na obr. 8. 

První odhad průtoku vzniká na základě informace 

o aktuálním změřeném elektrickém 

výkonu čerpadla a jeho otáček (PQ odhadovač). 

Dále je díky těmto prvotním odhadům 

(desítky bodů rozložené v rovině HQ) odhadnuta 

odporová křivka (polynom H R 

) zátěže. 

Společně s aktuální hodnotou otáček motoru 

čerpadla lze poté sestrojit druhý odhad průtoku 

(HQ odhadovač). Následně jsou tyto dva 

odhady průtoku váhováním na základě přesnosti 

(datová fúze) agregovány do výsledného 

odhadu průtoku. 

Virtuální senzory průtoku a tepelného toku 

V předchozí sekci byl schematicky popsán 

tzv. virtuální senzor průtoku, který poskytuje 

bezesporu užitečnou informaci o průtoku 

kapaliny. Jeho hlavní funkcí je ovšem klíčový 

Obr. 7 Vizualizace zařízení IQ-pump. Ve spodní části lze 

vidět kmenovou trubku o větší dimenzi a z ní odbočující 

trubky sekundárního okruhu. Horní část zapouzdřuje 

čerpadlo s BLDC motorem a elektronikou. 

podíl v odhadovači tepelného výkonu výměníku. 

Tepelný výkon otopného tělesa lze charakterizovat 

jako 

Q = ṁc(T in 

–T out 

), (1) 

kde ṁ[kg/s] je hmotnostní průtok otopného 

média, c[J/(kg . K] je jeho měrná tepelná 

kapacita a T in 

[K], resp. T out 

[K], je vstupní, 

resp. výstupní teplota média protékajícího 

tělesem. 

Jelikož průtok média je odhadován pomocí 

virtuálního senzoru, který byl popsán 

v předešlé sekci, zbývá pro konečný odhad 

tepelného výkonu určit teplotní spád teplonosného 

média a znát jeho měrnou tepelnou 

kapacitu. Teploty T in 

a T out 

jsou měřeny 

pomocí teplotních senzorů obsažených v těle 

zařízení IQ-pump, jak je znázorněno na obr. 6. 

Díky této sestavě je možné v reálném čase 

odhadovat tepelný výkon daného OT a tím 

přesněji (či např. prediktivně – MPC) řídit teplotu 

vzduchu v zóně napojení na OT. 

PQ odhadovač 

Fúze odhadů 

Měření BLDC 

motoru čerpadla 

Odhadovač zátěže 

HQ odhadovač 

Obr. 8 Přehledové schéma návrhu inferenčního senzoru průtoku. Vstupem jsou aktuální elektrický výkon P a otáčky motoru čerpadla s, výstupem potom střední hodnota průtoku 

Q – a směrodatná odchylka odhadu průtoku σ Q 

. Dále h značí výtlačnou výšku, H R 

polynom hydraulické zátěže a p hustotu pravděpodobnosti. 



Obr. 9 Validační 

měření stanovení 

průtoku z běhových 

dat čerpadla. Měřeno 

na testovacím zařízení 

při teplotě 35 °C. 

Směrodatná odchylka 

odhadu RMSE = 

13,4 l/h. 

Okamžitý odhad tepelného výkonu výměníku také nabízí další možnosti 

využití. Např. lze získat integrací výkonu v čase odhad spotřeby 

tepla či vyhodnocovat různé trendy, a tím obdržet tepelnou diagnostiku 

výměníku. 

Ověření v laboratoři 

V této sekci je představen krátký výběr z laboratorních měření na 

testovacím zařízení (obr. 10). Testovací zařízení obsahuje zejména 

přesný Coriolisův průtokoměr (přesnost ~1 l/h) a je řízeno z prostředí 

Matlab přes PLC Unipi pomocí námi vyvinuté „Rychlé prototypovací 

platformy – UPI“. Ta umožňuje mimo jiné také nasazení modelů 

z Matlab Simulink pro samostatný běh v PLC. Testovací zařízení se 

nachází na ČVUT UCEEB. 

Na obr. 9 je vyobrazena ukázka validačního měření virtuálního senzoru 

průtoku. Validační data byla měřena za jiných podmínek než 

data, na kterých byl virtuální senzor kalibrován. Pro průtoky v rozsahu 

0–600 l/h vychází v tomto měření směrodatná odchylka odhadu 

13,4 l/h. 

Zajímavá jsou také měření validující předpoklad tlakové nezávislosti 

mezi kmenovou trubkou a sekundárním okruhem. Průtok sekundárním 

okruhem není, dle měření, v průměru ovlivněn více než o 5 l/h 

při změně průtoku kmenovou trubkou o 1000 l/h. K zamezení samovolného 

toku sekundárním okruhem například gravitačním oběhem 

slouží zpětný ventil s pružinou. 

Tato práce vznikla za finanční podpory MŠMT v rámci programu NPU I 

č. LO1605. 

Foto: archiv autorů 

Literatura 

[1] Taco: Taco Comfort Solutions: LoadMatch, 2020. [Online]. Available: https://www. 

tacocomfort.com/products/systems/the_loadmatch_system/index.html. [Přístup 

získán 2020]. 

[2] Cunniff, G.: Less Is More, PM Engineer, s. 18–22, 2011. 

[3] UCEEB, Github: Onepipe Hydronic Design Tool, 2019. [Online]. Available: https:// 

github.com/UCEEB/Onepipe-Hydronic-Design-Tool/releases/tag/v1.0. 

[4] Zlevor, O. – Dostál, J.: Demand-oriented Hydronic Heating System and the Active 

One-pipe System Design Tool. In: CLIMA 2019, Bucharest 2019. 

Obr. 10 Testovací 

zařízení Hydronics 

4.0 na půdě ČVUT 

UCEEB. Šipkou je 

označeno umístění 

experimentální verze 

zařízení IQ-pump. 

časopis 

o architektuře, 

stavebnictví 

a byznysu 

+ odborné analýzy 

+ připravované projekty 

+ zajímavé realizace 

+ interiérový design 

+ nové materiály a konstrukce 

+ konstrukční detaily 

Objednávky předplatného: 

e-mail: jaga@send.cz, web: www.send.cz 

inzerce 




Hodnocení otopných soustav 

vytápění velkoprostorových 

objektů podle ČSN EN 15316-2 

Ing. Ondřej Hojer, Ph.D. 

Autror pracuje ve firmě KOTRBATÝ V.M.Z., spol. s r. o. 

Oblast hodnocení energetické náročnosti budov prošla v poslední době velmi hektickým obdobím. Dá se říci, 

že byly změněny téměř všechny normy, které se energetické náročnosti týkají. A protože platí, že každá norma 

je jenom tak dobrá, jak moc se využívá, stojíme nyní všichni před velkým úkolem naučit se tento soubor norem 

prakticky používat. 

Článek se zabývá konkrétně normou ČSN 

EN 15316-2 z roku 2018 [1], která hodnotí 

sdílení tepla do vytápěného prostoru 

a poskytuje nástroj k hodnocení energetické 

náročnosti různých soustav sdílení 

tepla. Rekodifikací původní normy ČSN EN 

15316-2-1:2010 [2] byly sjednoceny původní 

dvě výpočetní metody a byla poskytnuta 

celá řada jmenovitých hodnot, 

které je možné v univerzálních případech 

použít. Zůstává i možnost v případě jejich 

znalosti použít místo standardizovaných 

vstupů tyto hodnoty přímo od výrobce zařízení. 

Detaily původní normy a její praktickou 

aplikaci v oblasti vytápění velkoprostorových 

objektů najdete v [3]. 

Předmětem tohoto článku není hodnocení 

pomocné energie soustav sdílení tepla, 

které je v normě [1] popsané také, ani 

hodnocení režimu chlazení. 

Hlavní specifika metodiky výpočtu 

Výpočet je založen na stanovení dodatečné 

ztráty tepla/chladu soustav pro sdílení. 

Spočívá v přepočítávání tzv. ekvivalentní 

vnitřní teploty a jednotlivých ztrát definovaných 

rozdíly teplot. Mezi důvody ztrát jsou 

jak faktory fyzikální (vliv integrace prvků do 

obálky budovy ΔƟ emb 

, vliv sálání ΔƟ rad 

, teplotní 

stratifikace vzduchu s výškou ΔƟ str 

, přerušovaný 

provoz ΔƟ im 

), tak faktory závisející 

na chování osob ve vztahu ke kvalitě těchto 

prvků (automatizace budovy a regulace 

ΔƟ ctr 

, hydraulické vyvážení ΔƟ hydr 

, správa budov 

ΔƟ roomaut 

). V následujících vzorcích jsou 

prezentovány základní vztahy normy [1], 

které byly následně použity pro porovnání 

jednotlivých způsobů vytápění. 

Dodatečné ztráty tepla/chladu částí soustav 

pro sdílení se vypočítají podle vztahu: 

ΔƟ 

Q em,Is 

= Q . __________ int,inc 

em,out 

ΔƟ int,inc 

− Ɵ [kWh], 

e,comb 

kde 

Q em,Is 

je ztráta části soustavy pro sdílení 

tepla/chladu na vytápění/chlazení 

(v příslušném časovém 

úseku) [kWh]; 

Q em,out 

– výstup tepla z části soustavy 

pro sdílení tepla/chladu na vytápění/chlazení 

[kWh]; 

ΔƟ int,inc 

– změna teploty způsobená všemi 

ztrátami [K]; 

Ɵ int,inc 

– počáteční vnitřní teplota; pro 

režim vytápění Ɵ H,int,inc 

[°C] 

a pro režim chlazení Ɵ C,int,inc 

[°C] 

(operativní teplota); 

Ɵ e,comb 

– kombinovaná venkovní teplota 

se pro režim vytápění rovná 

Obr. 1 Porovnání ztrát tepla sdílením v režimu vytápění dle ČSN EN 15316-2 pro 4 m 

vysoký prostor 



SP – sálavé panely vodní, TIZ – tmavé plynové infrazářiče, SIZ – světlé plynové infrazářiče, PV – podlahové vytápění, TJ – teplovzdušná jednotka, higheff+ – vysoká sálavá 

účinnost, optimální rozmístění, higheff+ – vysoká sálavá účinnost, loweff – nízká sálavá účinnost, strop, zeď – umístění teplovzdušné jednotky 











Dále platí: 

Ɵ e,avg 

(venkovní teplotě ve výpočtovém 

intervalu [°C]). 

Ɵ H,int,inc 

= Ɵ H,int,ini 

+ ΔƟ int,inc 

[°C], 

Ɵ C,int,inc 

= Ɵ C,int,ini 

+ ΔƟ int,inc 

[°C], 

kde 

Ɵ H,int,inc 

– je ekvivalentní vnitřní teplota 

pro režim vytápění [°C]; 

Ɵ C,int,inc 

– ekvivalentní vnitřní teplota pro 

režim chlazení [°C]; 

Ɵ H,int,ini 

– počáteční vnitřní teplota pro 

vytápění [°C]; 

Ɵ C,int,ini 

– počáteční vnitřní teplota pro 

chlazení [°C]; 


Porovnání způsobů vytápění 

místností s vysokými stropy 

Aby bylo možné se s normou naučit pracovat, 

je třeba nejprve pochopit její možnosti, 

omezení a vzájemné souvislosti. Současně 

je nutné projít všechny požadované vstupy 

a prověřit, zda jsou k dispozici všechny 

potřebné údaje. Níže v textu jsou prezentovány 

výsledky, kdy byl pro každý způsob 

vytápění zvolen typický provozní profil a na 

základě něj byly z přílohy B normy [1] vybrány 

základní hodnoty vstupů. S těmito 

vstupy byl pak proveden výpočet dodatečných 

ztrát Q em,Is 

pro 7 různých výšek prostoru 

4, 6, 8, 10, 12, 16 a 20 m. Výsledky 

získané u každého způsobu vytápění byly 

mezi sebou odečteny, a tak vznikly hodnoty 

v obr. 1 až 7. 

Cílem nebylo prezentovat všechny kombinace 

vstupních parametrů ani vyčerpávající citlivostní 

analýzu, ale spíše nastínit možnosti 

a ukázat určité typické hodnoty u dnes běžně 

používaných systémů a způsobů vytápění. 

Primárně bylo cílem iniciovat diskusi nad 

použitím této normy, protože řada faktorů 

umožňuje definování parametrů na volnějším 

principu a u některých vstupních údajů 

není zcela jasné, jaké konkrétní hodnoty by 

se měly vkládat. Tyto vstupy je třeba sjednotit 

a publikovat. 

Diskuse nad získanými výsledky 

Na normě je zajímavé, že poprvé bere 

v úvahu různou účinnost v rámci jednoho 

výrobku, takže je možné najít typické 

vstupní hodnoty jak pro způsob vytápění 

s výrobky vysoké účinnosti (v obr. 1 až 7 

označené higheff), tak výrobky s nízkou 

účinnosti (označené loweff). Proto bylo 

i porovnání provedeno pro obě tyto varianty. 

U vodních sálavých panelů je při rozhodování 

možné vycházet z hodnot sálavé 

účinnosti ηs, které výrobcům předává příslušná 

laboratoř při každém měření výkonu 

(obr. 8), u plynových infrazářičů z hodnot 

sálavého faktoru (činitele sálání RF), pro 

který se příslušné měření nyní reviduje. 

Dále se ukazuje, že už neplatí (jako v případě 

původní normy), že pořadí jednotlivých 

způsobů vytápění, které při určité výšce 

objektu vyšlo, zůstane s narůstající výškou 

stejné. Jak je vidět z obr. 1 až 7, i pořadí se 

může změnit. 

Norma ČSN EN 15316-2 říká jednoznačně, že 

hodnoty sálavé účinnosti mají být pro sálavé 

panely stanoveny na základě výrobkové normy 

ČSN EN 14037-3. Protože postup v normě 

předpokládá měření, je třeba si konkrétní 

hodnotu vyžádat od konkrétního výrobce. 

Indikativní hodnoty je možné nalézt v obr. 8. 

Jak je patrné, průměrné hodnoty se pohybují 

kolem 70 %. Tuto hodnotu je možné brát 

za mezní a určovat podle ní výrobek s nízkou 

účinností (loweff) a vysokou účinností 

(higheff). Obecně platí, že čím vyšší šířka 

panelu a čím vyšší teplota, tím vyšší sálavá 

účinnost. 

Další, ne zcela jasnou hodnotou ve výpočtu 

je měrný tepelný výkon p h 

, který se zadává 

u sálavých otopných soustav. Je třeba zde 



η S [%] 

85,0 

80,0 

75,0 

70,0 

Higheff 

b = 1500 mm 

b = 1350 mm 

b = 1200 mm 

b = 1050 mm 

b = 900 mm 

b = 750 mm 

b = 600 mm 

b = 450 mm 

b = 300 mm 

65,0 

60,0 

Loweff 

20 30 40 50 60 70 80 90 

(t w1 +t w2 )/2 - t i [K] 



Obr. 8 Typický průběh závislosti sálavé účinnosti na šířce panelu a na teplotách vody 

t w1,2 

a vnitřní návrhové teplotě t i 

[5] 

odlišovat celoplošné rovnoměrné vytápění, 

kde je možné brát instalovaný výkon podělený 

podlahovou plochou, a vytápění osamělých 

pracovišť, kde je třeba brát pouze výkon 

sálavý podělený plochou pracoviště, protože 

konvektivní výkon je jednoznačně ztrátový. 

Závěr 

Použití nové normy ČSN EN 15316-2 není pro 

člověka, který se v tomto oboru delší dobu 

nepohybuje, ani jednoduché, ani snadno 

a rychle pochopitelné. Některé vstupy odkazují 

na další normy, informace od výrobců, 

národní přílohy, a dokonce i vlastní invenci. 

To bohužel nepřispívá k jednoznačnosti, 

a tím ani k možnosti vzájemně porovnávat 

výsledky od jednotlivých zpracovatelů. Bude 

třeba delšího období a důsledné prezentace 

i vzájemných konzultací výstupů, použitých 

vstupů i osobních zkušeností pro to, aby byly 

nejasnosti odstraněny a norma se stala široce 

používaným standardem. 

Zde prezentované výsledky sice mohou být 

použity jako orientační při volbě vhodného 

způsobu vytápění, je však třeba nezapomenout 

na fakt, že pro konkrétní objekt 

a konkrétní okrajové podmínky tyto hodnoty 

nemusí přesně odpovídat. Vždy je třeba 

provést výpočet se vstupními parametry 

odpovídajícími konkrétnímu uvažovanému 

způsobu vytápění, uvažovanému způsobu 

regulace, uživatelskému chování i výšce prostoru 

a provedení posuzované otopné soustavy. 

Pro doplnění celkového pohledu – potřeba 

tepla na vytápění nikdy není jediným kritériem 

při volbě způsobu vytápění pro konkrétní 

objekt. Při rozhodování do hry vstupují 

i další aspekty, a to jak racionální, tak čistě 

iracionální, závislé na momentální náladě, 

osobním rozpoložení nebo pocitu. Některé 

z těch hlavních racionálních aspektů jsou 

prezentovány a diskutovány v [4]. 

Foto: archiv autora 

Literatura 

[1] ČSN EN 15316-2:2018. Energetická náročnost 

budov – Metoda výpočtu potřeb energie 

a účinností soustav – Část 2: Části soustav pro 

sdílení (vytápění a chlazení), Modul M3-5, M4-5. 

Originál vydán 2017. 

[2] ČSN EN 15316-2-1:2010. Tepelné soustavy 

v budovách – Výpočtová metoda pro stanovení 

potřeby energie a účinností soustavy – Část 2-1: 

Sdílení tepla pro vytápění. Originál vydán 2007. 

[3] Hojer, O.: Porovnání různých způsobů vytápění 

z pohledu potřeby energie. Portál tzb-info.cz. 

Dostupné online: https://vytapeni.tzb-info.cz/ 

vytapeni-prumyslovych-a-velkoprostorovychobjektu/16154-porovnani-ruznych-zpusobuvytapeni-z-pohledu-potreby-energie. 

21. 8. 2017. 

[4] Hojer, O.: Volba způsobu vytápění průmyslových 

a velkoprostorových objektů. Portál tzb-info.cz. 

Dostupné online: https://vytapeni.tzb-info.cz/ 

vytapeni-prumyslovych-a-velkoprostorovychobjektu/20131-volba-zpusobu-vytapeniprumyslovych-a-velkoprostorovych-objektu. 

21. 1. 2020. 

[5] HLK Stuttgart. Prüfbericht H.1210.P.965.KOT. 

Zpráva z měření pro firmu KOTRBATÝ V.M.Z., 

spol. s r. o. Referenzprüfstelle 0626. 2012 

Stuttgart. 

[6] Hojer, O.: Hodnocení otopných soustav vytápění 

velkoprostorových objektů podle ČSN EN 15316-2. 

Portál tzb-info.cz. Dostupné online: https:// 

vytapeni.tzb-info.cz/vytapeni-prumyslovych-hala-velkych-objektu/20707-hodnoceni-otopnychsoustav-vytapeni-velkoprostorovych-objektupodle-csn-en-15316-2. 

25. 5. 2020. 

inzerce 

Praktický 

rádce 

pro každého 

stavaře 

Časopis pro vašeho stavbyvedoucího 

Předplatné 

tel.: 225 985 225, 777 333 370 

e-mail: jaga@send.cz 

web: www.send.cz 

jen 

200 Kč 

na celý rok 


Flexibilita kanceláří během celého životního 

cyklu budovy: systém WAGO flexROOM® 

advertorial 

Výstavba administrativních prostor většinou probíhá tak, že stavitel dokončí budovu ve stavu „shell & core“, kdy se 

otevřené prostory bez finálních úprav interiéru vybaví pouze technologiemi nutnými pro provoz budovy. Realizace 

vnitřních příček se zbývajícími instalacemi, tedy tzv. „fitout“, se posléze nechává v rukou samotného nájemce. To přináší 

výhody oběma stranám: nájemce si může vytvořit pracovní prostor podle svých potřeb a moderních trendů, investor 

zase nabízí svým nájemcům velkou míru flexibility, zvyšuje atraktivitu nemovitosti a zároveň snižuje náklady na stavbu. 

Investor často stojí před otázkou, jaké technologie 

do fáze shell & core ještě začlenit a jaké 

nechat jako součást pozdějších fit-outů. 

Příkladem mohou být dnes často využívané 

indukční jednotky (koncové prvky pro výměnu 

vzduchu a chlazení). Ty jsou součástí 

technického zabezpečení budov (TZB), měly 

by tedy být zahrnuty ve fázi shell & core. Zároveň 

však jsou součástí vnitřního designu 

finálních prostor, patřilo by se tedy o nich 

rozhodovat až ve fázi fit-outů. 

Již před sedmi lety uvedla společnost WAGO 

na trh pod značkou flexROOM® řešení, které 

tuto problematiku významně zjednodušuje, 

zlevňuje celý proces přípravy a realizace 

stavby a hlavně zrychluje nastěhování nájemců. 

Za tu dobu byl tento systém prověřen 

na mnohých zajímavých administrativních 

budovách. Z projektů na území Česka, 

kde byl flexROOM® nasazen, stojí za zmínku 

centrála společnosti Vodafone, projekt 

Telehouse a mediálně nejznámější budova 

The Flow Building na Václavském náměstí. 

Z významných zahraničních projektů pak 

zmiňme centrálu společnosti Philips v Hamburku, 

Evropskou centrální banku ve Frankfurtu 

nebo jednu z posledních realizací HVB- 

-Tower v Mnichově. 

Jak systém funguje? 

WAGO flexROOM® řídí všechny technologie 

zajišťující vnitřní komfort v místnostech (zastínění, 

osvětlení, vytápění/chlazení). Pracuje 

s tzv. stavebním modulem, což je nejmenší 

nedělitelná část vnitřního prostoru, zpravidla 

odpovídající šířce jednoho okna, která obsahuje 

zmíněné technologie. Díky tomu si může 

nájemce z jednotlivých stavebních modulů 

vytvořit libovolný fit-out dle svých potřeb, ať 

už je jakéhokoliv typu (open space, uzavřené 

kanceláře, kanceláře typu „living room“ aj.). 

Rozdělení prostor z hlediska elektroinstalace 

a měření a regulace se následně řeší už jen 

virtuálně, resp. za pomoci konfigurace ve 

webovém prohlížeči. Není proto zapotřebí 

žádných následných montáží a zdlouhavého 

zprovozňování a programování. 

Snadnější projektování 

Z hlediska projektování TZB je zmíněný princip 

velmi výhodný. Jednotlivým profesím 

umožňuje od začátku přesně popsat fungování 

technologií a jednoznačně definovat 

tendrovou a projektovou dokumentaci, která 

zamezí jakýmkoliv budoucím konfliktům 

při realizaci stavby. Právě tyto neshody často 

stojí za zpožděním a prodražením stavby. 

Standardem se stává projektová dokumentace 

vytvořená ve 3D, případně pomocí modelů 

BIM (Building Information Modeling). 

Na tyto požadavky je flexROOM® připraven. 

Ekonomické řešení 

Investice do flexibilního systému se rychle 

vrátí při tvorbě fit-outů. Jednotný software 

pro celou budovu, namísto programování 

každé nájemní jednotky, umožňuje zrychlit 

nastěhování nájemce. Dostatečná hardwarová 

rezerva otevírá možnosti pro jakékoliv 

budoucí zákaznické požadavky. Tyto argumenty 

ze systému flexROOM® už při prvotním 

rozčlenění budovy dělají cenově efektivní 

řešení. S každou další změnou nájemce se 

pak tyto výhody násobí. 

Investoři, kteří se rozhodli flexROOM® ve 

svých budovách instalovat, zmiňují jako 

hlavní výhody jednoduchost, efektivitu, 

rychlost adaptace pro nové nájemce a možnosti 

integrace s dalšími systémy v budově 

(např. docházkový a rezervační systém, AV 

technika, facility management). 

WAGO-Elektro, spol. s r. o. 

Text: Zdeněk Štěpka, Filip Cenefels, Roman 

Vacek, WAGO 

Foto: Flow East, WAGO 

Tel.: +420 261 090 143 

E-mail: automatizace@wago.com 




Vytápění rodinného domu, typ 

bungalov, v energetické třídě A1 

Ing. Radovan Illith, Ph.D. 

Autor působí ve firmě SPP – distribuce, a. s. 

Topný systém, jehož součástí je i příprava teplé vody, je nedílnou součástí každého rodinného a bytového 

domu. Jeho výběr je ovšem nutné a vhodné důkladně zvážit ještě před samotnou výstavbou příslušné budovy. 

Volba systému ovlivní pozitivní nebo negativní tepelnou pohodu v domě, samotný komfort bydlení, ale 

i celkové finanční náklady na instalaci a provoz topného systému na dlouhou dobu! Majitel domu (investor) by 

si měl sám, alespoň orientačně, ověřit, jakou hodnotu získá za vynaložené peníze a kdo bude konečný příjemce 

výhod při zvoleném, či naopak nezvoleném topném systému. 

V současné době se rodinné domy ve stylu 

bungalov těší velké oblibě. Bungalov je dům 

ve tvaru velké „placky“ s nízkou střechou. 

Původ bungalovu sahá od koloniální Indie do 

Bengálska. Tvar vyhovoval svému poslání – 

vzdušné domy, dřevěná lehká konstrukce, 

střecha z palmových listů. 

Z Británie byla následně móda bungalovů 

„exportována“ do USA a do kontinentální 

Evropy. Zatímco v Británii se jedná o určitý 

pozůstatek kulturního dědictví, v našich 

zeměpisných podmínkách je bungalov 

z energetického hlediska zcela nevhodný typ 

rodinného domu. Staví se pouze z důvodu 

vzhledu. 

Vliv tvaru domu 

Ve smyslu akčního plánu EU 20/20/20 se 

po roce 2016 staví už jen nízkoenergetické 

budovy (energetická třída A1) a po roce 

2020 se budou stavět už jen budovy s téměř 

nulovou potřebou energie (energetická třída 

A0), což bude představovat zcela nový 

pohled na projektování, samotnou realizaci 

stavby a v neposlední řadě provozování budovy, 

a to tak, aby budovy byly energeticky 

aktivní, ekologicky bezpečné a ekonomicky 

efektivní. Docílit minimální potřeby tepla na 

vytápění je možné bez větších problémů při 

dodržení základních požadavků: 

• součinitel prostupu tepla (izolace) by se 

měl blížit k hodnotě 0,15 W / m 2 .K (dnes 

již k dispozici vhodné konstrukce obvodového 

pláště), 

• budova musí mít vhodný, jednoduchý tvar 

(minimalizace tepelných mostů) – faktor 

tvaru budovy pod hodnotou 0,7, 

• důležitá je orientace budovy, 

Potřeba energie 

Celková potřeba energie pro zkoumaný bungalov 

je 95,89 kWh / (m 2 .rok) a pro dvoupodlažní 

rodinný dům 72,11 kWh / (m 2 .rok). Bungalov 

při téže rozloze jako dvoupodlažní rodinný dům 

má o 24 kWh / (m 2 .rok) vyšší potřebu energie! 

• podstatná je velikost a typ prosklených 

ploch (pasivní solární zisky), 

• volba řízeného větrání s rekuperací pro 

energetickou třídu A0, 

• zdroj tepla musí mít pečlivě zvolené umístění 

a izolaci rozvodů tepla a teplé vody. 

Tepelná ochrana budovy následně ovlivňuje 

zařazení budovy do energetické třídy. Platí, 

že čím je tepelná ochrana vyšší, tím je nižší 

potřeba tepla na vytápění, a tím může být 



Tab. 1 

Druh paliva Zemní plyn Dřevěné pelety Dřevo TČ vzduch/voda 

Výhřevnost paliva 10,69 kWh/m 3 5,00 kWh/kg 3,88 kWh/kg 1 

Tepelné zařízení Kondenzační kotel Konvenční kotel Konvenční kotel TČ – vzduch/voda 

Účinnost (resp. COP) 93 % 90 % 70 % 300 % 

Jednotková cena 0,0442 euro/kWh 190 euro/tunu 75 euro/tunu 0,1270 euro/kWh 

Teplo v palivu 15 968 kWh 16 500 kWh 21 214 kWh 4 950 kWh 

Množství paliva 1 494 m 3 3 300 kg 5 468 kg 4 950 kWh 

Provozní náklady (OPEX) Zemní plyn Dřevěné pelety Dřevo TČ – vzduch/voda 

Roční náklady na palivo 706 euro/rok 627 euro/rok 410 euro/rok 628 euro/rok 

Servis 80 euro/rok 110 euro/rok 110 euro/rok 100 euro/rok 

Dovoz paliva - 100 euro/rok 100 euro/rok - 

DOHROMADY 786 euro/rok 837 euro/rok 620 euro/rok 728 euro/rok 

Investiční náklady (CAPEX) Zemní plyn Dřevěné pelety Dřevo TČ – vzduch/voda 

Zdroj 1 600 euro 3 700 euro 1 000 euro 11 257 euro 

Zásobník na TÚV součástí 450 euro 450 euro součástí 

Instalace 800 euro 800 euro 800 euro 2 500 euro 

Uvedení do provozu 170 euro 170 euro 170 euro 170 euro 

Plynová přípojka 1 700 euro - - - 

Komín (pokud je třeba) 300 euro 1 000 euro 1 000 euro - 

DOHROMADY 4 570 euro 6 120 euro 3 420 euro 13 927 euro 

Zemní plyn Dřevěné pelety Dřevo TČ – vzduch/voda 

Úplné náklady za 15 let 16 355 euro 18 675 euro 12 721 euro 24 854 euro 

Poznámka: 

- V investičních nákladech pro topné systémy na tuhá paliva a tepelné čerpadlo nejsou započítány náklady na zřízení kotelny a skladovací prostory na dřevo a dřevní peletky. 

- COP 3,0 je sezónní reálné COP tepelného čerpadla vzduch/voda 

Pozor! 

Do výpočtu je třeba připočítat i náklady na 

zřízení kotelny a skladovacích prostor (dřevo, 

dřevní štěpka), pak se dřevo a štěpka posune 

na poslední místo při hodnoceny metodou 

TCO. 

budova zařazena do vyšší energetické třídy. 

Do výpočtu potřeby tepla na vytápění vstupuje 

přímo i faktor tvaru budovy. 

Faktor tvaru budovy je poměr vnější plochy 

rodinného domu (plocha, která je ochlazována, 

a tedy přes kterou „uniká“ teplo do 

okolí) k vnitřnímu objemu budovy. Budova, 

která při stejném vnitřním objemu (velikosti 

místností) má nejmenší vnější ochlazovanou 

plochu (stejná tepelná izolace, stejné 

otvorové konstrukce a podobně), má i nižší 

tepelnou ztrátu. Respektive čím je vnější 

(ochlazovaná) plocha domu menší, tím 

má budova nižší tepelné ztráty při stejném 

vnitřním objemu. 

Jaké topení je nejvhodnější pro 

bungalov? 

Při průzkumu byly srovnány dva typy rodinného 

domu – bungalov a dvoupodlažní rodinný 

dům. Oba rodinné domy mají stejnou 

rozlohu, a to 150 m 2 . Rodinné domy jsou 


zhotoveny z téhož materiálu s toutéž tepelnou 

izolací (U stěny 

= 0,17 W / (m 2 .K), U otv 

= 

0,85 W / (m 2 .K), U střecha 

= 0,12 W / (m 2 .K) ...). 

Zdroj tepla pro rodinný dům pak ovlivní nejen 

pohodu a komfort, ale i finanční náklady, 

které majitel domu vynaloží zejména při 

koupi topného systému, ale také následně 

náklady při provozu vytápění. Majitel domu 

by si proto měl sám, alespoň orientačně, 

ověřit, jakou hodnotu získá za vynaložené 

peníze, a ne jakou hodnotu získá prodejce 

toho či onoho topného systému. 

Porovnávané topné systémy 

• kondenzační kotel na zemní plyn, 

• kotel na dřevěné peletky, 

• kotel na kusové dřevo, 

• elektrické tepelné čerpadlo. 

Metoda analýzy systémů 

Při pozorování byla zvolena metoda tzv. Total 

cost of ownership (TCO) – veškeré náklady, 

které musí majitel RD vynaložit během 

sledovaného období, resp. doby provozu. 

Do ekonomického hodnocení jakýchkoliv 

topných systémů přitom vstupují dva základní 

parametry: 

• investiční náklady, 

• provozní náklady po dobu životnosti zařízení, 

resp. po dobu hodnotícího období. 

Podstatou bylo následně posoudit, zda peníze 

investora/majitele, které vynaložil na 

instalaci a provozování topného systému, 

budou skutečně vynaloženy nejlépe, jak 

bylo v dané situaci možné, pro dosažení 

stanoveného cíle – tedy pro krytí tepelných 

ztrát a přípravu teplé vody. 

Nový bungalov energetické třídy A1 

Pro účely srovnání základních zdrojů vytápění 

byly zvoleny následující parametry: 

• rodinný dům v energetické třídě A1 o rozloze 

150 m 2 , 

• faktor tvaru budovy > 1, 

• nízkoteplotní podlahový topný systém 

(teplovodní), 

• potřeba tepla (na vytápění a teplou vodu) 

14 850 kWh, 

• ostatní spotřeba elektrické energie 

3 000 kWh (včetně oběhových čerpadel). 

Závěr 

Co se týče celkových nákladů na topný systém 

během hodnotícího období 15 let, nejvýhodnější 

je topení dřevem. Potom následuje 

zemní plyn, peletky a nakonec tepelné 

čerpadlo. Pokud do hodnocení zahrneme 

navíc i uživatelský komfort, tak je vytápění 

zemním plynem nejvhodnější volba i z pohledu 

hodnoty za peníze. 

Foto: Shutterstock 



Využití nízkoteplotní energie 

z termálních koupališť 

Ing. Anna Predajnianska, prof. Ing. Ján Takács, Ph.D. 

Autoři působí na katedře TZB na Stavební fakultě STU Bratislava. 

Existuje množství definic geotermální energie. Podle světových odborníků z oblasti geologie je geotermální 

energie klasifikována jako nejstarší energie na naší planetě, kterou využívali už američtí indiáni před více než 

10 000 lety. Pro přenos geotermální energie se využívá v parním skupenství geotermální pára nebo v kapalném 

skupenství geotermální voda, které se nacházejí v otevřených nebo uzavřených rezervoárech pod zemským 

povrchem. 

Slovensko je země s poměrně velkým geotermálním 

potenciálem. Podle údajů z Atlasu 

geotermální energie Slovenska se na Slovensku 

nacházelo 27 perspektivních oblastí, 

ve kterých se nachází 61 geotermálních vrtů 

[Franko a kol., 1995]. V průběhu následujících 

let stoupal počet perspektivních oblastí 

a také počet realizovaných geotermálních 

vrtů. V současnosti můžeme na Slovensku 

najít 32 oblastí s geotermálním potenciálem 

[Fričovský a kol., 2017]. V těchto oblastech 

se nachází 176 registrovaných geotermálních 

vrtů, v nichž se teplota geotermální 

vody pohybuje v rozmezí 30 až 130 °C. 

Využívání geotermální energie na Slovensku 

v současnosti dosahuje instalovaného tepelného 

výkonu zhruba 214 MW, což je asi 3,1 % 

z celkového potenciálu geotermální energie. 

Využitelný energetický potenciál Slovenska 

podle odborníků z geologické sféry představuje 

5 538,0 MW [Franko a kol., 1995]. 

V současnosti se geotermální energie na 

Slovensku používá zejména pro rekreační 

účely v termálních koupalištích. Své využití 

Tab. 1 Odběrná místa využívající GE [Autor] 

Odběrné místo 

našla i v soustavách centralizovaného zásobování 

teplem, předávacích stanicích tepla, 

ale i v průmyslových a zemědělských zařízeních 

(vyhřívání skleníků, fóliovníků, rybí farmy, 

sušení dřeva). [1, 3, 5] Přehled využívání 

geotermální energie na Slovensku je uveden 

v tab. 1. 

Z podkladů Úřadu veřejného zdravotnictví 

Instalovaný tepelný výkon 

(MW) (%) 

Roční výroba tepla 

(TJ/r) 

Rekreační účely 128,3 60,0 2 170,3 

Centralizované zásobovaní teplem 35,9 16,8 676,9 

Skleníky a fóliovníky 34,8 16,3 622,3 

Tepelná čerpadla 10,4 4,9 320,1 

Chov ryb 4,6 2,0 72,4 

Dohromady 214,0 100,0 3 862,0 

Slovenské republiky [Mgr. RNDr. MUDr. Ján 

Mikas, Ph.D.] O připravenosti přírodních 

ploch a umělých koupališť na sezónu 2018 

(stav ke dni 12. 6. 2018) se během koupací 

sezóny sledovalo zhruba 212 umělých koupališť, 

což činilo celkem 657 bazénů. Bazénů, 

které využívaly geotermální vodu, bylo 

194 a bazénů, které využívaly netermální 

Studená voda 

Ɵ sv 

= 15 °C 

napouštění 4,71 l/s 

provoz 2,36 l/s 

Fiktivní průtočný bazén 

V = 350 m 3 

Ɵ b 

= 38 °C 

Geotermální voda 

Ɵ gtv 

= 70 °C 



Bazénová voda 

Ɵ b 

= 38 °C 



Odpadní bazénová voda 

Ɵ od 

= 8,10 l/s 

průtok 8,10 l/s 

směšovací 

komora 

Obr. 1 Schéma fiktivního průtočného bazénu bez rekuperace tepla [Autor] 



teplota (°C) 

teplota (°C) 

napouštění 

napouštění 

provoz 

objem (m 3 ) 

provoz 

vodu, bylo celkem 463. Ke dni 12. 6. 2018 

dostalo povolení k provozu jen 98 koupališť 

s kvalitou vody vyhovující ke koupání. 

[5, 6, 7] 

Podle zákona č. 364/2004 CFU o vodách 

a o změně zákona Slovenské národní rady č. 

372/1990 Sb. o přestupcích ve znění pozdějších 

předpisů (neboli vodní zákon) je stanovena 

maximální teplota odpadní bazénové 

vody na hodnotu 25 °C. Při této teplotě je 

bezpečné vypouštět odpadní bazénovou 

vodu do recipientu bez ohrožení životního 

52% 

využití energie 

48% 

odpadní energie 

objem (m 3 ) 

Obr. 3 Grafické zobrazení energie smíšené vody během napouštění a provozu [Autor] 

legenda 

energie SV 

odpadní energie GTV 

užitečné využití 

energie GTV 

Obr. 2 Grafické zobrazení využívání energie při napouštění a provozu bazénu bez zpětného získávání tepla [Autor] 

legenda 

energie smíšené 

vody 

prostředí. Ve většině případů tato podmínka 

splněna není, což má za následek sankce 

za znečišťování životního prostředí. Pomocí 

zpětného získávání tepla z odpadní bazénové 

vody by bylo možné docílit snížení teploty 

odpadní vody tak, aby byl splněn požadavek 

na životní prostředí a také aby se předešlo 

nemalým sankcím za ohrožování životního 

prostředí. Dalším aspektem je, že po aplikování 

správních předpisů – nasazení výměníků 

tepla – bychom mohli docílit zvýšení 

míry využití geotermálního energetického 

systému a zároveň snížení potřeby primární 

geotermální vody, a tím prodloužit životnost 

celého geotermálního energetického systému. 

[3, 7] 

Výpočet energetické bilance 

V termálních koupalištích se používají primárně 

tři základní typy bazénů. Prvním 

typem je průtočný bazén plněný jen geotermální 

vodou. Druhý, nejvíce využívaný, 

je průtočný bazén plněný smíšenou geotermální 

a studenou vodou. Nevýhodou těchto 

bazénů je, že jsou energeticky náročné a vyžadují 

velkou vydatnost zdroje geotermální 

i studené vody. Dalšími typy jsou cirkulační 

bazény s vyrovnávací nádrží (nebo bez ní), 

které jsou technicky náročnější, ale lépe 

hospodaří s geotermální i studenou vodou. 

[3, 5, 6] 

Na výpočet energetické bilance byl zvolen 

fiktivní průtočný klidový bazén s celkovým 

objemem 350 m3. Pro výpočet byla vytvořena 

jednoduchá excelová tabulku, do které 

je třeba zadat základní vstupní údaje – 

požadovanou teplotu bazénové vody 38 °C, 

teplotu geotermální vody 70 °C a teplotu 

studené vody 15 °C. Další údaje, které jsou 

potřebné pro výpočet, jsou: doba provozu 

fiktivního průtočného bazénu, která byla 

stanovena na 65 dní, a počet dní, kdy byl 

bazén mimo provoz, zde 11 dní. V období 

těchto 11 dní se uskutečnilo čištění bazénu, 

vypuštění vody a hygienické očištění stěn 

bazénu. Kromě předešlých veličin je samozřejmě 

třeba znát i vydatnost geotermálního 

vrtu. [3, 7] 

Pro dosažení požadované teploty bazénové 

vody je třeba ve vhodném poměru smíchat 

geotermální vodu se studenou vodou v mísicí 

komoře. Výpočtem byly zjištěny objemové 

průtoky studené a geotermální vody 

potřebné k dosažení požadované teploty 

bazénové vody. Během napouštění z bazénu 

neodtéká žádná odpadní voda, avšak 

během provozu odtéká z bazénu odpadní 

voda s teplotou 38 °C. Tato voda je odváděna 

do vychlazovacího jezírka, kanálu nebo 

do recipientu bez dalšího využití. Odpadní 

Předhrátá studená voda 

Ɵ psv 

= 27,7 °C 



Fiktivní průtočný bazén 

V = 350 m 3 

Ɵ b 

= 38 °C 

Geotermální voda 

Ɵ gtv 

= 70 °C 

Bazénová voda 

Ɵ b 

= 38 °C 

Odpadní bazénová 

voda 

Ɵ od 

= 38 °C 

Studená voda 

Ɵ sv 

= 15 °C 




provoz 2,03 l/s 




směšovací 

komora 

ochlazená odpadní 

bazénová voda 

Ɵ od 

= 30 °C 


výměník 

tepla 

Obr. 4 Schéma fiktivního průtočného bazénu s rekuperací tepla [Autor] 




voda s takto vysokou teplotou nemůže být 

vypouštěna jak vzhledem k ochraně životního 

prostředí, tak z důvodu značného 

energetického potenciálu. Proto je třeba 

navrhnout opatření pro efektivnější využívání 

energetického potenciálu odpadní 

vody. [3, 7] 

Obr. 2 graficky znázorňuje využívání geotermální 

energie. Graf zobrazuje energii studené 

vody (modrá), energii geotermální vody 

(oranžová) a užitečně využitou část geotermální 

energie (zelená). Lze vidět, že 52 % 

z celkové geotermální energie je užitečně 

využitých a zbývajících 48 % energie je odváděno 

do recipientu bez dalšího využití. Toto 

lze vysledovat i z grafu na obr. 3, kde celá 

energie smíšené vody (bledě modrá) není 

dále využita. 

Problémem je, že odpadní bazénová voda 

má příliš vysokou teplotu (až 38 °C) a, jak 

již bylo zmíněno, je nepřípustné vypouštět 

vodu s tak vysokou teplotou do recipientu 

vzhledem k ochraně životního prostředí. 

Aby byla splněna podmínka podle vyhlášky, 

odpadová bazénová voda má mít maximálně 

25 °C, aby bylo bezpečné vypouštět 

ji do recipientu. Pokud není tato podmínka 

dodržena, provozovatelé čelí sankcím za 

nedodržení podmínek ochrany životního 

prostředí. Finance, resp. penále, by přitom 

mohli použít na modernizaci technologických 

zařízení. [3, 7] 

Opatření pro efektivnější využívání 

Abychom dosáhli zvýšení míry využití GE 

a zároveň snížení teploty odpadní bazénové 

vody, je třeba do okruhu odpadní 

bazénové vody zařadit rekuperační výměník 

tepla (viz obr. 4). Odpadní bazénová 

voda prochází výměníkem tepla, v něm se 

ochladí a své teplo předá přiváděné studené 

vodě, která se předehřeje a následně 

je odvedena do směšovací komory. Zde se 

smíchá s geotermální vodou, a protože do 

směšovací komory přivádíme předehřátou 

studenou vodu na vyšší teplotu, nastává 

snížení požadovaného množství geotermální 

vody. Vzhledem k tomu, že studená 

voda byla ohřáta pomocí zpětného získávání 

tepla z odpadní bazénové vody, zvýšila 

se míra využití geotermální vody a zároveň 

snížila potřeba jejího množství. Pomocí tohoto 

opatření lze dosáhnout již zmíněných 

důležitých aspektů – v první řadě zajištění 

takové teploty bazénové odpadní vody, 

která nebude nebezpečná pro životní prostředí, 

a zároveň zajištění většího využití 

geotermálního energetického systému 

a snížení potřebného množství geotermální 

vody odebrané z geotermálního vrtu. 

Tím bude dosaženo i prodloužení životnosti 

celého geotermálního energetického 

systému. [7] 

teplota (°C) 

napouštění 

provoz 

objem (m 3 ) 

Obr. 5 Grafické zobrazení využití energie při napouštění a provozu bazénu se zpětným získáváním tepla [Autor] 

teplota (°C) 

Tepelný výkon výměníku tepla Q (kW) 

napouštění 

provoz 

Obr. 5 znázorňuje využití energie při napouštění 

a provozu bazénu se zpětným získáváním 

tepla. V diskutovaném řešení byla 

odpadní bazénová voda ochlazena z 38 °C 

na 30 °C a potenciál této vody byl použit na 

předehřátí studené vody z původních 15 °C 

na 27,7 °C. Tento systém provozu vykazuje 

míru využívání 69 % z původních 58 %. 

Na obr. 6 je patrné, že část odpadní energie 

byla užitečně využita k předehřátí studené 

vody, která se mísí s geotermální 

vodou. Předehřátí studené vody mělo za 

následek zvýšení míry využití geotermální 

energie a zároveň snížení primárního 

množství geotermální vody. Ideálním případem 

by ovšem bylo, kdyby teplota odpadní 

bazénové vody klesla až na 15 °C, 

52% 

využití energie 

48% 

odpadní energie 

Teplota vychlazení odpadové bazénové vody t b 

(°C) 

Obr. 7 Graf pro návrh výkonu výměníku tepla [3, 7] 

legenda 

Tepelný výkon výměníku tepla v závislosti na chlazení bazénové vody 

energie SV 

odpadní energie GTV 

užitečné využití 

energie GTV 

legenda 

energie smíšené 

vody 

užitečně využitá 

energie odpadní 

bazénové vody 

objem (m 3 ) 

Obr. 6 Grafické zobrazení energie smíšené vody během napouštění a provozu bazénu se zpětným získáváním tepla 

[Autor] 

což je hladina nulové exergie, kdy voda již 

nemá žádný energetický potenciál. Takového 

výsledku bychom dosáhli nasazením 

tepelného čerpadla, které by zprostředkovalo 

vychlazení odpadní bazénové vody na 

úroveň 15 °C. [3, 7] 

Návrh výměníku tepla 

Při návrhu rekuperačního výměníku tepla 

je třeba vědět, jaké teploty odpadní vody 

chceme dosáhnout. Od této hodnoty se odvíjí 

tepelný výkon výměníku tepla. V řešeném 

příkladu by na snížení teploty odpadní 

vody z 38 °C na 30 °C bylo třeba výměníku 

tepla s výkonem přibližně 145 kW. Platí 


speciál: advertorial vytápění 

podmínka, že čím větší ochlazení odpadní 

bazénové vody požadujeme, tím větší tepelný 

výkon výměníku tepla bude potřebný. 

[3, 7] 

Závěr 

Na řešeném příkladu provozu rekreačního 

bazénu lze sledovat, jakým způsobem se 

dá z odpadní bazénové vody zpětně získat 

energie, která v současné době není nijak 

využívána a je považována za odpadní 

energii. Zařazením rekuperačního výměníku 

tepla do okruhu odpadní bazénové vody lze 

dosáhnout lepšího vychlazení odpadní bazénové 

vody a zároveň zvýšení míry využívání 

geotermálního energetického systému. 

Další výhodou je snížení potřeby primární 

geotermální vody, což má za následek prodloužení 

životnosti geotermálního energetického 

systému. 

Důležitým aspektem pro provozovatele bazénů 

termálních koupališť je, že snížením 

teploty odpadní vody na přípustnou hranici 

se předejde sankcím za znečišťování okolního 

životního prostředí. Ušetřené finance tak 

mohou být využity na renovaci technologických 

zařízení. Celý tento geotermální energetický 

systém by mohl být účinnější po zařazení 

tepelných čerpadel, která by ochladila 

odpadní bazénovou vodu na teplotu 15 °C. 

[10, 11] Těmito opatřeními by bylo možné 

splnit požadavky směrnice Rady EU a Evropského 

parlamentu č. 31/2010 o energetické 

účinnosti budov a také podmínku maximální 

teploty odpadní bazénové vody podle Zákona 

č. 364/2004. 

Tato práce byla podporována Ministerstvem 

školství, vědy, výzkumu a sportu SR 

prostřednictvím grantu VEGA 1/0807/17. 

Tato práce byla podporována Ministerstvem 

školství, vědy, výzkumu a sportu SR 

prostřednictvím grantu VEGA 1/0847/18. 


Literatura 

[1] PETRAŠ, D. a kol.: Obnoviteľné zdroje energie 

pre nízkoteplotné systémy. JAGA, Bratislava 

2009, 223 str., ISBN 978-80-8076-075-5. 

[2] FRANKO, O. a kol.: Atlas geotermálnej energie 

Slovenska, Geologický ústav Dionýza Štúra 

v Bratislave, Bratislava 1995. 

[3] TAKÁCS, J. – PREDAJNIANSKA, A.: Rekuperácia 

tepla v bazénových hospodárstvach termálnych 

kúpalísk. In: Sanhyga 2019, Piešťany 10.–11. 10. 

2019. Bratislava 2019, s. 145–151, ISBN 978-80- 

89878-49-9. 

[4] PREDAJNIANSKA, A. – TAKÁCS, J.: Využívanie 

geotermálnej energie vo svete a na Slovensku. 

In: TZB Haustechnik: Odborný recenzovaný 

časopis z oblasti TZB a techniky prostredia, roč. 

27, č. 3, s. 13–15, ISSN 1210-356X. 

[5] TAKÁCS, J. – GAŽÍKOVÁ S.: A hévízzel 

töltött medencék energetikai elemzése és 

a hőviszanyerés lehetősége. In: ÉPKO 2019: 23th 

International conference on civil engineering and 

architecture. Sumuleu Ciuc, 13-16 June 2019, 

XXIII. Nemzetközi építéstudományi konferencia. 

Cluj: Hungarian Technical Scientific Society of 

Transylvania, 2019, s. 137–140. ISSN 1843-2123. 

[6] TAKÁCS, J. – GAŽÍKOVÁ, S.: Koncepcia a návrh 

využívania odpadového tepla z bazénových 

hospodárstiev. In: Obnoviteľné zdroje energie 

2019 [elektronický zdroj]: zborník prednášok 

z 19. vedecko-odbornej konferencie so 

zahraničnou účasťou na tému „Zásobovanie 

teplom budov s nulovou potrebou energie“. 

Nový Smokovec, SR, 16.–17. 5. 2019. Bratislava 

2019, CD-ROM, s. 61–66. ISBN 978-80-89878- 

45-1. 

[7] TAKÁCS, J. – PREDAJNIANSKA, A.: Ako ďalej 

s nízkoteplotnou energiou z termálnych 

kúpalísk? In: Vykurovanie 2020, Podbanské, 

Vysoké Tatry, 10.–14. február 2020. Bratislava 

2020, s. 147–150, ISBN 978-80-89878-58-1. 

[8] JURKA, P.: Analýza prevádzky dvoch bazénov 

napúšťaných geotermálnou vodou. In: Advances 

in Architectural, Civil and Environmental 

Engineering [elektronický zdroj] : 23rd Annual 

PhD student conference. Bratislava 2013. ISBN 

978-80-227-4102-6. – CD-ROM, s. 701–707. 

[9] FRIČOVSKÝ, B. a kol.: Obnoviteľnosť a trvalo 

udržateľné využitie a využívanie zdrojov 

geotermálnej energie: Potreby a princípy 

v podmienkach Slovenska. In: Zborník 

z konferencie Obnoviteľné zdroje energie 2017 – 

Budovy s takmer nulovou potrebou energie, 17. 

vedecko-odborná konferencia, 9.–10. máj 2017, 

Štrbské Pleso. ISBN 978-80-89878-10-9. 

[10] NYERS, J. – TOMIC, S. – NYERS, Á.: Economic 

Optimum of Thermal Insulating Layer for 

External Wall of Brick, Acta Polytechnica 

Hungarica 11: (7), s. 209–222. 

[11] KASSAI, M.: Heat Pump Heating System 

Development of Educational Building based 

on Energy, Economical and Environmental. 

Periodica Polytechnica Mechanical Engineering, 

63(3), s. 207–213, 2019 (https://doi. 

org/10.3311/PPme.13872). 

Nezámrzný ventil Schell Polar II usnadní 

zazimování domů a chalup 

S přicházejícím podzimem se každoročně zvedá zájem zákazníků o nezámrzný ventil Polar II. Tento výrobek 

německé firmy Schell totiž spolehlivě ochrání venkovní armatury v mrazivých dnech. 

Zavírání a vypouštění vody na zimu u armatur 

umístěných vně domu nepatří zrovna 

k oblíbeným činnostem domácích kutilů 

a zahrádkářů v podzimních sychravých 

dnech. Navíc i během zimních měsíců se 

občas tekoucí voda venku hodí, ať už potřebujete 

například opláchnout auto nebo jen 


umýt ruce po práci. Tradiční německý výrobce 

armatur Schell těmto potřebám vyhověl 

a nabízí venkovní ventil, který po uzavření 

vodu automaticky vypustí, a tak eliminuje 

možnost zamrznutí a poškození armatury. 

Polar II je vybaven inovativním systémem 

nuceného přivzdušnění, díky kterému se 

ventil automaticky po každém uzavření sám 

vyprázdní. Uplatnění najde prakticky u všech 

rodinných domů, chalup, terasových bytů, 

balkonů apod., ale ocení ho i provozovatelé 

objektů, jako jsou prodejny, nákupní centra, 

kancelářské budovy, sportoviště, hotely, 

penziony apod. Díky instalaci ventilu Polar II 

můžete vodu odebírat celoročně bez starostí, 

že by mohlo dojít k poškození či prasknutí 

armatury vlivem mrazu. 

Vysoká kvalita užitých materiálů je u Schellu 

pevně dodržovanou tradicí, proto i Polar II je 

vyroben z mosazi ověřené kvality s chromovaným 

povrchem. Balení nezámrzného ventilu 

Polar II je na trh dodáváno s dvěma typy 

ovládání. Na výběr je jak pohledová rukojeť 

Comfort, tak nástrčný klíček, díky kterému 

je zamezeno neoprávněnému odběru vody 

z armatury. Pokud chcete instalovat Polar II 

v místech, kde hrozí černý odběr vody, lze 

k výrobku objednat i bezpečnostní uzamykatelnou 

rukojeť Secur na klíček. 

Tento na našem trhu stále oblíbenější výrobek 

s visačkou „Made in Germany“ splňuje, 

stejně jako ostatní produkty Schell, přísné 

normy nejen Evropské unie, ale také požadavky 

domácího Německého svazu plynařů 

a instalatérů, který je vyhlášený svou přísností 

a velmi dbá na bezpečnost. 

Více informací o firmě Schell získáte na 

www.schell.eu nebo na tomto kontaktu: 

Ing. Aleš Řezáč, obchodní manažer ČR 

tel.: +420 602 754 712 

e-mail: ales.rezac@schell.eu 

3/2020 | TZB HAUSTECHNIK 25 

advertorial

advertorial 

Screenové rolety pro fasádní systémy: 

V současné architektuře se stále častěji objevují 

plně prosklené fasádní systémy. Naleznete 

je nejen na budovách pro komerční 

použití, ale stále častěji i v projektech rezidenčního 

bydlení. Prosklená fasáda nabízí 

dostatek denního světla a jakkoliv je denní 

světlo v mnoha ohledech výhodné, rozhodně 

by nemělo snižovat úroveň pohodlí v interiéru 

domu. Pro lepší kontrolu světla prostupujícího 

do interiéru by se proto nemělo 

zapomínat na nutné exteriérové stínění. 

Jeho výhody pocítíte nejen v horkých letních 

dnech, ale i v zimním období. 

Společnost Renson® proto vytvořila dvě unikátní 

produktové řady nazvazené Fixscreen 

CW 50 a Fixscreen CW 60. Jedná se o řady 

stínicích screenových rolet, které jsou zcela 

integrovány do 50mm nebo 60mm fasádního 

systému. Při vývoji a konstrukci těchto 

rolet bylo počítáno i s tepelnou roztažností, 

a proto je systém možné neustále napojovat 

a vytvořit tak nekonečnou řadu vždy ukázkově 

vypnutých stínicích rolet, které jsou zcela 

integrovány do fasády. 


advertorial 

Renson Fixscreen cw50 a cw60 

Díky své technologii umožňují zastínit velké 

plochy – až 22 m 2 s jednou roletou. Vodicí 

lišty na sobě nemají žádné viditelné šrouby 

a nabízí tak čistou pohledovou šířku 50 

mm, resp. 60 mm dle zvoleného fasádního 

systému. To vše při vysoké a certifikací 

ověřené odolnosti proti větru – až do 130 

km/h. Tyto vlastnosti tak oceníte na všech 

výškových budovách nebo budovách vystavených 

silnému větru, např. v horských oblastech. 

Základní nabídka barevného provedení 

vodicích lišt (300 barev) umožňuje 

systém RENSON® Fixscreen CW 50 a REN- 

SON® Fixscren CW 60 dokonale sladit s barvou 

okenních profilů a designem celé fasády. 

Samotný box rolety je možné skrýt pod 

fasádní kazetu a učinit tak stínicí systém 

„neviditelným“, pokud není stínění potřeba. 

Široká nabídka stínicích látek umožňuje 

dotvořit design budovy svojí barevností 

nebo technicky upravit vlastnosti fasádního 

systému, např. s ohledem na chlazení objektu 

v letních měsících. Tím může zásadně 

snížit energetickou spotřebu celé budovy, 

ale především výrazně zvýšit kvalitu života 

uvnitř budovy! 

Kontakt: 

Tomáš Strnad 

Architect advisor Czech Republic 

+420 777 809 283 

tomas.strnad@renson.net 

www.renson.eu 




Experimentální ověření přímotopného 

stěnového systému v chladicím režimu 

Martin Šimko, Michal Krajčík, Daniel Szabó, Dušan Petráš 

Autoři působí na Stavební fakultě Slovenské univerzity v Bratislavě. 

Recenzent: doc. Ing. Michal Masaryk, PhD. 

Recenzent působí na Strojní fakultě Slovenské technické univerzity v Bratislavě. 

Jedním z trendů při návrhu chlazení obytných místností je použití sálavých chladicích systémů [1, 2]. Důležitou 

výhodou sálavých systémů je nízký teplotní rozdíl mezi vzduchem v místnosti a topným nebo chladicím 

povrchem, který umožňuje využívat obnovitelné zdroje energie, jako jsou tepelná čerpadla, solární kolektory, 

průmyslové odpadní teplo nebo stávající přírodní zdroje vody ve vrtech, jezerech a řekách [3, 4]. 

Důkazy z nedávných studií naznačují, že 

v některých případech mohou být systémy sálavých 

stěn lepší než běžné podlahy a stropy. 

Například v dobře izolovaných budovách 

v mírných klimatických podmínkách může stačit 

pouze relativně malý fragment stěny pro 

vytvoření tepelného komfortu [5]. Stěnové 

systémy môžu byť vhodné při rekonstrukcích 

budov, protože se dají snadno připevnit na stávající 

stěny. Ve srovnání s podlahovým vytápěním 

může stěnové chlazení vést stejnorodější 

rozložení pokojové teploty a snížit riziko tepelného 

nepohodlí v důsledku studených podlah 

[6]. Sálavé stěny jsou z hlediska sálání chladu 

účinnější než chlazené podlahy. Mají vyšší 

chladicí kapacitu na plochu než podlahy, v důsledku 

širšího rozsahu přípustných povrchových 

teplot [7]. Stěny mohou být případně 

provozovány jako tepelné bariéry, aby se zabránilo 

ztrátám tepla v zimě [8] a aby absorbovaly 

nadměrné tepelné zisky v létě [9, 10, 11]. 

Několik studií přímo porovnává stěnu se systémem 

podlahy a stropu. Předmětem těchto 

studií byl například výpočet energetické náročnosti 

a tepelný komfort, který vytváří podlahové 

chlazení, chlazený strop a chlazení stěn 

s trubkami pod povrchem [12]. Jiné studie 

zase prokázaly, že potřeba energie na ochlazování 

je v případě podlahového systému nižší 

než v případě stěnových a stropních systémů 

[13]. Zkoumán byl i přenos tepla v stěnovém 

chladicím systému s kapilárními rohožemi 

umístěnými pod povrchem a izolovanými od 

nosné konstrukce [14]. Důležitým faktorem, 

který byl zkoumán, je to, že umístění potrubí 

ve stěně má významný vliv na tepelný výkon 

[8] a také že při chlazení stěn systémy s trubkami 

pod povrchem vyžadují menší plochu povrchu 

nebo vyšší teplotu chladicí vody z důvodu 

jejich většího výkonu oproti TABS [15]. 

Současný výzkum se zaměřuje buď na řešení 

stěnového chlazení s trubkami, které jsou tepelně 

izolovány od nosné konstrukce budovy, 

nebo na systémy s trubkami zabudovanými 

do tepelně aktivovaného betonového jádra 

(TABS). Předcházející studie [15] naznačila, že 

stěnový chladicí systém s trubkami připevněnými 

na tepelně izolující místo tepelně vodivé 

desky může poskytnout určité výhody. Například 

jeho tepelná odezva je rychlá, má přiměřený 

chladicí výkon při současném zajištění 

určitého omezeného ukládání chladu a potrubí 

může být přímo připevněno ke stávající 

stěně, čímž je systém vhodný pro dodatečné 

vybavení budovy. Tepelné vlastnosti takového 

systému nebyly laboratorními měřeními 

podrobně zkoumány. Tento dokument proto 

představuje experimentální studii sálavého 

stěnového systému s trubkami připevněnými 

na tepelně izolované cihly vyrobené z pórobetonu. 

Teplotní profil ve stěně, povrchová 

teplota a chladicí výkon je zkoumán v pěti 

případech. 

Zkoumaný stěnový systém 

exteriérová komora 

hot-box 

pórobeton Ytong 

tepelná izolace Styrodur 

tepelná izolace Styrodur (FIBRAN XPS) 

pur pěna 

interiérová omítka 

chladič 

ohřívač 

exteriérová 

komora 

interiérová 

komora 

ventilátor 

potrubí / Rautherm s 10,1 × 1,1 

směr proudění vzduchu 

měřené body 

snímač rychlosti proudění vzduchu v hot-boxu 

snímač teploty vzduchu v hot-boxu 

snímač teploty přívodní a vratné vody 

Obr. 1 Průřez a technologie klimatické komory s hot-boxem spolu s fragmentem stěny 



Obr. 2 Fragment stěny s tepelnou izolací osazený v klimatické komoře 

Obr. 3 Fragment stěny s trubkami v omítce v interiérové komoře 

Experimentální návrh a postup 

Experimentální měření probíhala na fragmentu 

stěny, který představuje vnější obvodovou 

stěnu sestávající z pórobetonového 

zdiva tloušťky 200 mm a tepelné izolace Styrodur 

(Fibran XPS) tloušťky 100 mm. V interiérové 

omítce byl umístěn trubkový registr, 

který v tomto případě tvořil přímotopný sálavý 

stěnový systém. 

Klimatická komora a umístění fragmentu 

Experimentální fragment byl zabudován do 

stěny, která dělila dvě klimatické komory s regulovanou 

teplotou vzduchu a vlhkostí: jedna 

komora simulovala vnitřní prostředí, zatímco 

druhá simulovala vnější klimatické podmínky 

(obr. 1). Požadované teploty vzduchu na vnitřní 

straně fragmentu se dosáhlo připojením 

hot-boxu ke stěně. Během experimentů bylo 

požadované teploty vzduchu v obou klimatických 

komorách dosaženo technologií klimatické 

komory, a to ve studené komoře ohřívačem 

nebo chladičem a v teplé komoře technologií 

hot-boxu, který je vybaven výměníkem tepla 

a elektrickými ohřívacími spirálami (obr. 1). 

Rychlost proudění vzduchu v klimatické komoře 

byla zajištěna ventilátory, kde v exteriérové 

komoře vzduch cirkuloval shora dolů a v hot- 

-boxu v interiérové komoře taktéž (obr. 1). 

Model fragmentu stěny a měřicí snímače 

Fragment stěny sestával z jádra složeného 

z cihel z pórobetonu a vnější tepelné izolace 

(obr. 2) a tepelně aktivní omítky obsahující 

trubky (obr. 2 a obr. 3). Na obr. 3 je vidět 

budování trubkového registru pro chlazení, 

který spolu s fragmentem stěny představuje 

stěnový sálavý chladicí systém. 

Konstrukční termofyzikální vlastnosti materiálů 

stěny jsou uvedeny na obr. 4. Čísla 1–5 

představují vrstvy materiálů, z nichž sestával 

fragment stěnového systému, a těmto 

číslům přísluší materiálové charakteristiky, 

které je vidět na obr. 4. 

Rozměry fragmentu Steba byly 1 200 mm x 

1 200 mm a tloušťka cihelného jádra byla 

200 mm (obr. 5). Přestože je tato tloušťka relativně 

nízká, předchozí teoretická studie [15] 

exteriér 

interiér 

Č. Materiál 

Tloušťka 

Objemová 

hmotnost 

Součinitel 

tepelné 

vodivosti 

Měrná 

tepelná 

kapacita 

d ρ λ c 

m kg/m³ W/(m.K) J/(kg.K) 

(1) Vnitřní omítka 0,025 1300 0,7 840 

(2) Potrubí ø 10,1 x 1,1 1200 0,35 1000 

(3) Pórobetónové zdivo 0,2 600 0,19 1000 

(4) TI – Fibran – XPS 0,1 17 0,035 1270 

(5) Vnější omítka 0.01 1600 0,8 840 

Obr. 4 Fyzikální model stěnového chladicího systému a materiálové charakteristiky 




ukázala, že pro tento typ stěny má tloušťka 

betonu malý vliv na tepelný výkon v rozsahu 

od 200 do 400 mm. Ukázalo se také, že tepelný 

tok a distribuce teploty jsou podobné bez 

ohledu na umístění stěny (vnější či vnitřní). 

Teplota betonu byla monitorována pomocí odporových 

snímačů PT100 typ CRZ-2005-100-A- 

1-Ni umístěných na vybraných místech podél 

panelu, jak je znázorněno na obr. 5, spolu se 

snímači T s 

a T r 

, které zaznamenávají teplotu 

přívodní a vratné vody (teplotní snímače s třídou 

přesnosti 1 a přesností v rozsahu ± (0,15 

+ 0,002 * t) °C). V bodech A až D se teplota 

zaznamenala ve čtyřech hloubkách, aby se 

získaly profily teploty v průřezu. Tepelný tok 

byl monitorován senzorem (Schmidtův kobereček) 

typu FQA017CSI pro studium záření 

a konvekčního tepelného toku s úrovní přesnosti 

v rozmezí ± 5 % měřené hodnoty. Senzor 

byl umístěn na povrchu uprostřed fragmentu 

podle doporučení [16]. 

Zkoumané případy 

V této studii nebyly zohledněny účinky větru 

a deště. Vzhledem k vyšší úrovni tepelné izolace 

se předpokládalo, že ignorování klimatických 

podmínek bude mít jen malý vliv na 

použitelnost výsledků. V tab. 1 jsou seřazena 

experimentální měření fragmentu sálavé 

stěny v režimu chlazení. 

Výsledky 

V laboratorních podmínkách klimatické komory 

byla provedena experimentální měření 

přímotopného stěnového systému v režimu 

vysokoteplotního chlazení. 

Ověření stěnového chlazení při 

venkovní teplotě 40 °C 

V klimatické komoře byly nastaveny okrajové 

podmínky: teplota v exteriérové komoře 

T e 

= 40 °C při rychlosti proudění vzduchu 

v e 

= 2 m/s, teplota v hot-boxu (HB) interiérové 

komory T i 

= 26 °C s rychlostí proudění vzduchu 

V HB 

= 0, 9 m/s a teplota vody v trubce stěnového 

systému T v 

= 18 °C. Začátek a konec měření 

jsou znázorněny v tab. 1. Chlazení bylo zapnuto 

dne 19. 2. 2020 v čase 20:45 a vypnuto dne 

21. 2. 2020 v čase 17:15. Na obr. 6 je vidět průběh 

povrchových teplot v bodech A-1, B-1, C-1 

a D-1, průběh teplot přívodní T s 

a vratné vody 

T r 

podle obr. 5 a průběh tepelného toku q i 

měřený 

Schmidtovým koberečkem. 

Na obr. 6 jsou barevně znázorněny křivky, z nichž 

červená ukazuje průběh teploty přívodní vody 

v potrubí, modrá průběh vratné vody v potrubí, 

šedá teplotu na vnitřním povrchu stěny v bodě 

A-1, hnědá čárkovaná teplotu na vnitřním 

povrchu stěny v bodě B-1, růžová teplotu na 

vnitřním povrchu stěny v bodě C-1 a oranžová 

čárkovaná teplotu na vnitřním povrchu stěny 

v bodě D-1. Zelená křivka představuje průběh 

tepelného toku z interiéru měřený Schmidtovým 

koberečkem. Z grafického průběhu křivek 

na obr. 6 lze vidět při spuštění chlazení při teplotě 

vody T v 

= 18 °C určité výkyvy od spuštění 

systému dne 19. 2. 2020 v čase 20:45 až do 21. 

2. 2020 v čase 17:15, kdy byl systém vypnutý. 

Obr. 5 Schéma rozložení snímačů 

teplota [°C] 

řez 

A -á 

Tab. 1 Případy experimentálních měření 

Start 

měření 

Stop 

měření 

pohled interiér 

Teplota 

interiér 

[°C] 

Tento fakt může být zapříčiněn kolísáním tlaku 

a průtoku ve veřejném vodovodu v nočních hodinách, 

a tím i v samotném chladicím systému, 

protože systém chlazení byl přímo napojen na 

veřejný vodovod a využíval jeho teplotu vody, 

kterou chladicí systém trojcestným ventilem 

upravoval na požadovanou teplotu přívodní 

vody T v 

= 18 °C. Vzhledem k této skutečnosti 

se měření zopakovalo už pouze u samotného 

spuštění systému, jak je vidět na obr. 7. 

Teplota 

exteriér 

[°C] 

řez 

A -á 

pórobeton tepelná izolace trubky Rautherm 

Teplota 

vody 

[°C] 

Rychlost 

proudění 

v hot-boxu 

[m/s] 

Režim 

provozu 

19. 2. 20:45 21.2. 17:15 26 40 18 0,9 chlazení 

21. 2. 17:15 24.2. 08:48 26 40 18 0,9 vypnuté chl. 

24. 2. 09:06 25.2. 19:48 26 40 18 0,9 chlazení 

25. 2. 20:04 26.2. 19:00 26 32 18 0,9 chlazení 

26. 2. 19:00 27.2. 18:53 26 32 18 0,9 vypnuté chl. 

27. 2. 19:07 29.2. 10:00 26 32 18 0,45 chlazení 

29. 2. 10:00 2.3. 08:36 26 32 18 0,45 vypnuté chl. 

2. 3. 08:46 3.3. 09:31 26 28 18 0,9 chlazení 

3. 3. 09:31 4.3. 09:26 26 28 18 0,9 vypnuté chl. 

stěnový chladicí systém při T e 

= 40 °C 

Obr. 6 Průběh povrchových teplot a tepelného toku při Te = 40 °C 

vypnutí systému 

datum, čas (den, rok, hodina, minuta) 

pohled exteriér 

tepelný tok [W/m 2 ] 

Měření se opakovalo při stejných okrajových 

podmínkách a sledovalo se pouze samotné 

spuštění stěnového systému chlazení. Začátek 

a konec měření jsou znázorněny v tab. 1. 

Chlazení bylo zapnuto dne 24. 2. 2020 v čase 

9:06 a měření bylo ukončeno 25. 2. 2020 

v čase 19:48. Na obr. 7 je vidět průběh povrchových 

teplot v bodech A-1, B-1, C-1 a D-1, 

průběh teplot přívodní T s 

a vratné vody T r 

podle obr. 5 a průběh tepelného toku q i 

mě- 



teplota [°C] 

teplota [°C] 

teplota [°C] 

řený Schmidtovým koberečkem. Jak lze vidět 

na obr. 6 a 7 v ustáleném stavu po spuštění 

systému, systém v režimu chlazení při daných 

okrajových podmínkách dosahoval tepelného 

toku q i 

= 39 W/m 2 i po zopakování měření. Jak 

je vidět na obr. 7, po spuštění systému je časová 

odezva, kdy se systém přiblíží výše uvedené 

hodnotě tepelného toku v jeho ustáleném stavu, 

relativně krátká, a dá se tedy konstatovat, 

že systém má rychlý náběh při jeho spuštění. 

Na obr. 7 je také vidět rozdíl mezi povrchovými 

teplotami T A-1 a T D-1, které se nacházejí 

na interiérovém povrchu stěny nad trubkami, 

a povrchovými teplotami T B-1 a T C-1, které 

se nacházejí na interiérovém povrchu stěny 



= 40 °C (spuštění systému) 

- - - - 


Obr. 7 Průběh povrchových teplot a tepelného toku při spuštění systému při T e 

= 40 °C 


= 32 °C, v HB 

= 0,9 m/s 


Obr. 8 Průběh povrchových teplot a tepelného toku při T e 

= 32 °C a rychlosti v hot-boxu V HB 

= 0,9 m/s 


= 32 °C, v HB 

= 45 m/s 





= 32 °C a rychlosti v hot-boxu V HB 

= 0,45 m/s 

mezi trubkami. Povrchové teploty měřené 

v bodech T A-1 a T D-1 jsou nižší v porovnání 

s povrchovými teplotami T B-1 a T C-1. A také 

se dá konstatovat, že systém v režimu chlazení 

je spolehlivý při daných okrajových podmínkách, 

jako je vidět z grafického průběhu tepelného 

toku na obr. 7. 


venkovní teplotě 32 °C při různých 

rychlostech v HB 



T e 

= 32 °C při rychlosti proudění vzduchu ve 


- 




komory T i 


V HB 

= 0, 9 m/s, a teplota vody v trubce 

stěnového systému T v 

= 18 °C. Začátek a konec 

měření jsou uvedeny v tab. 1. Chlazení 

bylo zapnuto dne 25. 2. 2020 v čase 20:04 

a vypnuto dne 26. 2. 2020 v čase 19:00. 

Měření se opakovalo při stejných podmínkách 

se změnou rychlosti proudění vzduchu v HB, 

která se snížila z 0,90 m/s na 0,45 m/s. Začátek 

a konec měření jsou znázorněny v tab. 1. Systém 

byl zapnutý dne 27. 2. 2020 v čase 19:07 

a vypnutý dne 29. 2. 2020 v čase 10:00. Průběh 

teplot a tepelného toku je vidět na obr. 9. 

Jak je vidět na obr. 8 v ustáleném stavu po 

spuštění systému, systém v režimu chlazení 

při daných okrajových podmínkách dosahoval 

hodnoty tepelného toku přibližně q i 

= 

39,32 W/m 2 a na obr. 9 je zase vidět, že v ustáleném 

stavu po spuštění systému systém 

v režimu chlazení při daných okrajových podmínkách 

dosahoval hodnoty tepelného toku 

přibližně q i 

= 30,78 W/m 2 . Rozdíl v hodnotách 

tepelných toků tedy poukazuje na významný 

vliv rychlosti proudění vzduchu v hot-boxu 

v interiérové komoře. Je tedy zjevné, že čím 

vyššími rychlostmi je fragment stěny v interiéry 

ofukován, tím větší je tepelný tok q i 

. Na obr. 

8 je také dobře vidět rozdíl mezi povrchovými 

teplotami T A-1 a T D-1, které se nacházejí na 

interiérovém povrchu stěny nad trubkami, 

a povrchovými teplotami T B-1 a T C-1, které 

se nacházejí na interiérovém povrchu stěny 

mezi trubkami. Povrchové teploty měřené 

v bodech T A-1 a T D-1 jsou nižší v porovnání 

s povrchovými teplotám T B-1 a T C-1. Na obr. 

8 a 9 je možné vidět rozdíl teplot přívodní T s 

= 

17,8 °C a vratné vody T v 

= 18,3 °C při provozu 

chlazení. Na základě grafického průběhu tepelného 

toku z obr. 7. obr. 8 a 9 se dá konstatovat, 

že při daných okrajových podmínkách je 

systém v režimu chlazení spolehlivý. 


venkovní teplotě 28 °C 



T e 

= 28 °C při rychlosti proudění vzduchu 

v e 


komory T i 


V HB 

= 0,90 m/s a teplota vody v trubce stěnového 

systému T v 

= 18 °C. Začátek a konec 

měření jsou znázorněny v tab. 1. Chlazení bylo 

zapnuto dne 2. 3. 2020 v čase 8:48 a vypnuto 

dne 3. 3. 2020 v čase 9:31. Na obr. 10 je vidět 

průběh povrchových teplot v bodech A-1, B-1, 

C-1 a D-1, průběh teplot přívodní T s 

a vratné 

vody T r 

podle obr. 5 a průběh tepelného toku 

qi měřený Schmidtovým koberečkem. 

Jak je vidět na obr. 10 v rovnovážném stavu 

po spuštění systému, systém v režimu chlazení 

při daných okrajových podmínkách dosahoval 

hodnoty tepelného toku přibližně 

q i 

= 39,6 W/m 2 . Na obr. 10 je také dobře vidět 

rozdíl mezi povrchovými teplotami T A-1 

a T D-1, které se nacházejí na interiérovém 

povrchu stěny nad trubkami, a povrchovými 

teplotami T B-1 a T C-1, které se nacházejí na 

interiérovém povrchu stěny mezi trubkami. 



Povrchové teploty měřené v bodech T A-1 

a T D-1 jsou nižší v porovnání s povrchovými 

teplotám T B-1 a T C-1. Na obr. 10 je možné 

vidět rozdíl teplot přívodní T s 

= 17,87 °C a vratné 

vody T v 

= 18,51 °C při provozu chlazení. Na 

základě grafického průběhu tepelného toku 

z obr. 10 se dá také konstatovat, že systém měl 

rychlý náběh a při daných okrajových podmínkách 

je v režimu chlazení spolehlivý. 

Na obr. 11 je možné vidět fotografii experimentálních 

vzorků fragmentu stěny se stěnovým 

chladicím registrem a termovizní snímek 

přímotopného stěnového sálavého systému 

v režimu chlazení. Na termovizním snímku 

z obr. 11 je dobře vidět homogenní rozložení 

teplot při provozu SYSSTAT v režimu chlazení. 

V tab. 2 jsou znázorněny případy stěnového 

chlazení během jedné hodiny v ustáleném 

režimu chlazení podle tab. 1. Pro případ CH1 

podle tab. 2 byla zkoumána 1 hodina v ustáleném 

stavu dne 21. 2. 2020 od 14:00 do 15:00 

a chladicí výkon systému činil 34,8 W/m 2 , 

případ CH1b byl zkoumán dne 25. 2. 2020 od 

18:48 do 19:48 a chladicí výkon systému činil 

38,3 W/m 2 . Případ CH2 byl zkoumán v ustáleném 

stavu dne 26. 2. 2020 od 18:00 do 19:00 

a chladicí výkon systému činil 39,1 W/m 2 

a případ CH2b byl zkoumán dne 29. 2. 2020 

od 16:00 do 17:00 a chladicí výkon systému 

činil 30,7 W/m 2 . Případ CH3 byl v ustáleném 

stavu zkoumán dne 3. 3. 2020 od 8:30 do 9:30 

a chladicí výkon systému činil 39,4 W/m 2 . 

Z tab. 2 je zjevné, že při jednotlivých měřeních 

systému v režimu chlazení nejsou povrchové 

teploty a tepelné toky až tak odlišné 

s výjimkou případů CH2 a CH2b, kdy došlo ke 

změně rychlosti proudění vzduchu v hot-boxu 

z hodnoty 0,9 m/s na hodnotu 0,45 m/s, což 

mělo vliv na rozdíl v tepelných tocích. Z tab. 2 

je také možné konstatovat, že rozdíl teplot 

T vzd,ext 

nemá významný vliv na tepelné toky. 

Na tepelný tok q i 

má vliv rozdíl mezi teplotou 

vzduchu v hot-boxu T vzd,HB 

a teplotou přívodní 

vody T s 

a také má na tepelný tok q i 

významný 

vliv rychlost proudění vzduchu v hot-boxu 

v vzd,HB 

. Čím je vyšší rozdíl mezi T vzd,HB 

a T s 

, tím 

větší je tepelný tok q i 

, a čím vyšší je rychlost 

v vzd,HB 

, tím větší je tepelný tok q i 

. 

Závěr 

Zkoumán byl stěnový přímotopný sálavý systém 

v režimu chlazení v podmínkách klimatické 

komory při různých okrajových podmínkách. 

Zkoumanými parametry byly tepelný 

tok, teploty v referenčních bodech fragmentu 

stěny a časová odezva systému při jeho náběhu. 

Zkoumáno bylo 5 případů při různých 

okrajových podmínkách chlazení, jak je vidět 

v tab. 2. Ve všech zkoumaných případech režimu 

chlazení se uvažovalo, že fragment stěny 

sousedí s exteriérem. Z výsledků reprezentujících 

jednu hodinu jednotlivých provozů v režimu 

chlazení, které jsou znázorněny v tab. 2, 

vyplývá, že exteriérové podmínky teploty 

vzduchu nemají výrazný vliv na tepelný tok. 

Na straně druhé je však vidět vliv rychlosti 

proudění vzduchu na interiérové části fragmentu 

stěny v blízkosti trubkového registru. 

Tab. 2 Měřené parametry během jedné hodiny v ustáleném režimu chlazení (průměr, ±odchylka) 

Případ 

CH1 

chlazení 

CH1b 

chlazení 

CH2 

chlazení 

CH2b 

chlazení 

CH3 

chlazení 

Regulované proměnné 

Pro rychlost proudění interiérového vzduchu 

0,9 m/s pro případ CH2 je tepelný tok vyšší 

než pro případ CH2b s rychlostí proudění interiérového 

vzduchu 0,44 m/s. Z grafického 

znázornění průběhu teplot v referenčních 

bodech a tepelných toků je možné konstatovat, 

že tento systém přímotopného sálavého 

stěnového chlazení má relativně rychlý náběh 

a ve zkoumaných případech se jeví jako 

spolehlivý systém chlazení. To, že zkoumaný 

systém v těchto podmínkách dokáže místnost 

chladit, je dobře vidět i na obr. 11. Na tepelný 

tok q i 

má vliv rozdíl mezi teplotou vzduchu 

v hot-boxe T vzd,HB 

a teplotou přívodní vody T s 

a také má na tepelný tok q i 

významný vliv 

rychlost proudění vzduchu v hot-boxe v vzd,HB 

. 

Čím je vyšší rozdíl mezi T vzd,HB 

a T s 

, tím větší je 

tepelný tok q i 

, a čím vyšší je rychlost v vzd,HB 

, 

tím větší je tepelný tok q i 

. 

Tento systém by bylo v dalším výzkumu vhodné 

porovnat z hlediska náběhu systému při 

spuštění provozu, chladicí kapacity a chladicího 

výkonu s obdobnými systémy při stejných 

okrajových podmínkách při různé poloze 

trubkového registru napříč skladbou stěny 

Měřené údaje – fragment stěny 

T s 

T vzd,ext 

T vzd,HB 

v vzd,HB 

T povrch,HB 

T vzd,A-D 

T povrch,A-D 

q i,A-D 

(°C) (°C) (°C) (m/s) (°C) (°C) (°C) (W/m 2 ) 

18,4 

±0,2 

17,9 

±0,0 

17,9 

±0,0 

17,9 

±0,0 

17,9 

±0,1 

40,0 

±0,0 

40,0 

±0,0 

32,0 

±0,0 

32,0 

±0,0 

28,0 

±0,1 

26,0 

±0,0 

26,0 

±0,0 

26,0 

±0,0 

26,0 

±0,0 

26,0 

±0,0 

0,92 

±0,00 

0,90 

±0,00 

0,90 

±0,00 

0,44 

±0,00 

0,95 

±0,00 

21,1 

±0,0 

20,6 

±0,0 

20,5 

±0,0 

20,3 

±0,0 

20,7 

±0,0 

26,3 

±0,0 

26,3 

±0,0 

26,3 

±0,0 

26,5 

±0,0 

26,3 

±0,0 

(např. v tepelné izolaci), při různých materiálech 

nosné stěny (železobeton, pálená cihla 

aj.). Na základě této studie je však zjevné, 

že zkoumaný přímotopný sálavý stěnový systém 

při daných okrajových podmínkách s teplotou 

chladicí vody 18 °C by mohl v kombinaci 

s obnovitelnými zdroji (například solární 

ejektorové chlazení s Fresnelovými kolektory, 

tepelná čerpadla aj.) představovat vhodné řešení 

i pro chlazení obytných budov. 

Poděkování 

Tento výzkum podpořila Slovenská agentura 

pro výzkum a vývoj na základě smlouvy 

č. APVV-16-0126, grant Ministerstva školství, 

vědy, výzkumu a sportu SR č. 1/0847/18. 

Děkujeme společnosti PAVJAN, s. r. o, za její 

pomoc při konstrukci tepelně aktivní topné 

a chladicí vrstvy fragmentu stěny a Regulaterm, 

s. r. o., za pomoc s výstavbou topného 

a regulačního systému, a REHAU, s. r. o., za 

jeho pomoc při konstrukci tepelně aktivní 

topné a chladicí vrstvy fragmentu stěny. 


21,0 

±0,0 

20,5 

±0,0 

20,4 

±0,0 

20,2 

±0,0 

20,6 

±0,0 

34,8 

±0,2 

38,3 

±0,2 

39,1 

±0,2 

30,7 

±0,2 

39,4 

±0,3 

T s 

– teplota přívodní vody, T vzd, ext 

– teplota vzduchu v exteriérové komoře, T vzd, HB 

– teplota vzduchu v hot-box, 

T vzd, HB 

– rychlost proudění vzduchu v hot-boxu, T povrch, HB 

– průměrná povrchová teplota měřená čidly teploty 

v bodech AJ (obr. 5), T vzd, A–D 

– teplota vzduchu měřená v blízkosti středu fragmentu stěny, T povrch, A–D 

– průměrná 

povrchová teplota měřená čidly v bodech A–D (obr. 5), q i, A–D 

– tepelný tok měřený Schmidtovým koberečkem 

umístěným uprostřed fragmentu stěny (obr. 5) 

teplota [°C] 


= 28 °C 



= 28 °C 





a) b) 

Obr. 11 Experimentální fragment stěny. a) fotka fragmentu stěny b) termovizní snímek v chladicím režimu 

Literatura 

[1] Wu, X. – Fang, L. – Olesen, B. W. a kol.: Comparison 

of indoor air distribution and thermal environment 

for different combinations of radiant heating 

systems with mechanical ventilation systems, 

Building Serv. Eng. Res. Technol., 2017, s. 81–97. 

[2] Šimko, M. – Petráš, D.: Energy benefits of low-exergy 

wall system operated as thermal barrier. In: AEE World 

Proceedings, Washington, DC 2019, s. 4253–4257. 

[3] Romaní, J. – Pérez, G. – de Gracia, A.: Experimental 

evaluation of a cooling radiant wall coupled to 

a ground heat exchanger, Energy Build 2016, 

s. 484–490. 

[4] Wang, X. – Zheng, M. – Zhang, W. a kol.: 

Experimental study of a solar-assisted groundcoupled 

heat pump system with solar seasonal 

thermal storage in severe cold areas, Energy Build 

2010, s. 2104–2110. 

[5] Harmati, N. – Folić, R. J. – Magyar, Z. F. a kol.: 

Building envelope influence on the annual energy 

performance in office buildings, Therm Sci 2016, 

s. 679–693. 

[6] Tomasi, R. – Krajčík, M. – Simone, A. a kol.: 

Experimental evaluation of air distribution in 

mechanically ventilated residential rooms: Thermal 

cmfort and ventilation effectiveness, Energy Build 

2013, s. 28–37. 

[7] Babiak, J. – Olesen, B. W. – Petráš, D.: Low 

temperature heating and high temperature cooling, 

Rehva Guidebook No 7, Brussels 2013, s. 108. 

[8] Šimko, M. – Krajčík, M. – Šikula, O. a kol.: Insulation 

panels for active control of heat transfer in walls 

operated as space heating or as a thermal barrier: 

Numerical simulations and experiments, Energy 

Build 2018, s. 135–146. 

[9] Zhu, Q. – Li, A. – Xie, J. a kol.: Experimental 

validation of a semi-dynamic simplified model of 

active pipe-embedded building envelope. Int J 

Therm Sci 2016, 108:70–80. 

[10] Xie, J. – Xu, X. – Li, A. a kol.: Experimental validation 

of frequency-domain finite-difference model of 

active pipe-embedded building envelope in time 

domain by using Fourier series analysis, Energy 

Build 2015, s. 177–188. 

[11] Krzaczek, M. – Kowalczuk, Z.: Gain Scheduling 

Control applied to Thermal Barrier in systems of 

indirect passive heating and cooling of buildings, 

Control Eng Pract 2012, s. 1325–1336. 

[12] Oxizidis, S. – Papadopoulos, A. M.: Performance of 

radiant cooling surfaces w respect to energy and 

comfort, Energy and Buildings 2013, s. 199–209. 

[13] Le Dréau, J. – Heiselberg, P.: Sensitivity analysis 

of performance of radiant and convective cooling 

terminals, Energy and Buildings 2014, s. 482–491. 

[14] Mikeska, T. – Svendsen, S.: Study of thermal 

performance of capillary micro tubes integrated 

into the building sandwich element made of high 

performance concrete, Appl Therm Eng 2013, 

s. 576–584. 

[15] Krajčík, M. – Šikula, O.: The possibilities and 

limitations of using radiant wall cooling in new and 

retrofitted existing buildings, Appl Therm Eng 2020, 

s. 114490. 

[16] Lakatos, Á.: Comprehensive thermal transmittance 

investigations carried out on opaque aerogel 

insulation blanket, Materials and Structures 2016. 

KORADO 

KOMPLETNÍ 

ŘEŠENÍ V OBLASTI VYTÁPĚNÍ 

KORATHERM 

KORALUX 

KORALINE 

jsme česká firma s více než 50letou tradicí 

nabízíme řešení vytápění pro každý typ budovy 

myslíme ekonomicky, ekologicky a efektivně 

komplexnost, kvalita, inovace a design 

KORASMART, KORAVENT 

Lokální větrací a rekuperační jednotky 

www.korado.cz 

facebook.com/korado.as 

inzerce 

17425-Korado-Kampan printy-2020-TZB Haustechnik-3-180x129-ZR-PORTFOLIO.indd 1 26.08.2020 9:52:10 

3/2020 | TZB HAUSTECHNIK 33 

www.tzb-haustechnik.cz

advertorial 

Univerzální řešení pro připojení 

na otopnou soustavu 

Kromě tepelného výkonu, rozměru a ceny je základním požadavkem při výběru tělesa i způsob jeho připojení na 

otopnou soustavu. 

Rozšiřující možnosti připojení těles RADIK VKM8 na otopnou soustavu 

Nejčastěji využívané možnosti připojení těles RADIK VKM8 

Proč použít RADIK VKM8? 

Toto těleso, z pohledu jeho možného napojení 

na otopnou soustavu, disponuje 8 

připojovacími otvory: 4 pro boční připojení, 

2 pro spodní středové připojení a 2 pro 

spodní pravé připojení. Tělesa bez navařených 

zadních příchytek lze otočit a vytvořit 

tak i spodní levé připojení. Model RADIK 

VKM8 tak pokrývá 4 nejčastěji používané 

způsoby připojení těles na otopnou soustavu. 

Dalších 12 způsobů připojení je v praxi 

méně častých, ale umožňují snížit náročnost 

montáže ve speciálních případech, 

které často vznikají při modernizacích. 

Z pohledu nároků na instalaci nové otopné 

těleso RADIK VKM8 nic nemění. Stejně jako 

u ostatních těles v provedení ventil kompakt 

je uvnitř tělesa RADIK VKM8 integrován 

osmistupňový regulační ventil s plynule 

nastavitelnou regulací průtoku, který lze 

osadit termostatickou hlavicí. 

Výhody v praxi 

Zavedení nového otopného tělesa RADIK 

VKM8 znamená výhodu především pro 

odborníky. Projektant zvýší svoji jistotu, 

že omylem nezvolí nevhodnou variantu 

otopného tělesa z hlediska jeho připojení 

a usnadní si i vyhledání tělesa v katalogu, respektive 

v digitální datové základně pro svůj 

projektový software, včetně BIM, z mnohem 

menšího počtu variant. 

Topenář nebude muset přerušit montáž, 

když mu ztížené stavební poměry neumožní 

realizovat zamýšlený způsob připojení tělesa 

a bez problémů zvolí jiný, stavebním poměrům 

odpovídající. 

Prodejce sníží počet objednávaných variant 

otopných těles od výrobce, sníží si skladové 

zásoby, objem skladu a přitom bude s nabídkou 

těles RADIK VKM8 schopen okamžitě reagovat 

i na poptávku po méně častých způsobech 

napojení. Koncový zákazník speciální 

konstrukci těles VKM8 prakticky nepozná. 

Nicméně v případě, že pro instalaci tělesa 

bude optimální méně běžný způsob připojení 

na otopnou soustavu, jednoduše RADIK 

VKM8-U otočí dle potřeby. 

Flexibilita pro výměny 

Spodní středové připojení těles RADIK VKM8 

umožňuje i dodatečnou záměnu typů 20, 

21, 22 a 33 bez nutnosti měnit vzdálenost 

připojovacího potrubí od stěny. Stejně tak 

není nutné měnit polohu připojovacího potrubí 

v případě operativní změny výšky nebo 

délky tělesa. 

Sortiment RADIK VKM8 

Orientace v sortimentu deskových otopných 

těles RADIK VKM8, přestože pokrývá i nejméně 

obvyklé způsoby napojení těles na otopnou 

soustavu, je zásadně zjednodušena. 

V zásadě lze volit tělesa s pevnými zadními 

příchytkami (RADIK VKM8, RADIK VKM8- 

-L), tedy bez možnosti jejich otočení. Nebo 

tělesa bez příchytek (RADIK VKM8-U), která 

lze otočit podle požadavku na levé nebo pravé 

spodní připojení. Designová řešení nabízejí 

provedení PLAN a LINE. 

Více na www.korado.cz 

Designové varianty - LINE, VKM8, PLAN 

Při výměně lze s využitím těles RADIK VKM8 a spodního středového připojení zaměnit 

rozměry tělesa bez nutnosti úpravy připojení. Tato potřeba může vzniknout například 

při přechodu na jiný zdroj tepla, typicky ze zastaralého kotle na pevná či kapalná paliva 

na nový nízkoteplotní zdroj. 



Efektivní a bezpečné provádění 

měření na otopných zařízeních 

Popisované pracovní kroky a informace exemplárně ukazují, jak má vypadat zkouška funkčnosti a seřízení 

při uvádění atmosférických plynových kotlů a kondenzačních kotlů do provozu. Nejsou uváděny činnosti na 

plynových hořácích s ventilátorem. 

Před uvedením do provozu musí být zkontrolován 

připojovací tlak plynu. Ten musí být 

v rozmezí přípustného rozsahu tlaku podle 

pokynů výrobce (u zemního plynu většinou 

18–25 mbar). Pro změření připojovacího tlaku 

plynu se připojí při zavřeném plynovém kohoutu 

tlakoměr na odpovídající měřicí otvory 

plynové armatury kotle. Při otevřeném plynovém 

kohoutu se potom hořák pustí přes aktuální 

menu obsluhy na maximální výkon 

a změří se připojovací tlak plynu. Při správném 

připojovacím tlaku se měřicí otvory opět 

uzavřou a uvádění do provozu pokračuje. 

Nastavení poměru plyn – vzduch 

Cílem provozu zařízení, který bude šetrný 

vůči životnímu prostředí, je dokonalé spalování 

paliva a co možná nejlepší využití zařízení. 

Směrodatnou veličinou pro optimální 

provoz je množství nasávaného vzduchu. 

V praxi se prokázal jako optimální pro zařízení 

mírný přebytek vzduchu – pro spalování je 

přiváděno o něco více vzduchu, než by bylo 

teoreticky nutné. 

Součinitel přebytku vzduchu se určuje v závislosti 

na koncentraci CO, CO 2 

a O 2 

. Vztahy ukazuje 

tzv. graf spalování (obr. 1). Koncentrace 

CO 2 

je během spalování závislá na koncentraci 

CO (při nedostatku vzduchu λ < 1), příp. 

O 2 

(při přebytku vzduchu λ > 1). Protože hodnota 

CO 2 

probíhá přes maximum, není sama 

jednoznačná, takže je zapotřebí dodatečné 

měření CO nebo O 2 

. Při provozu s přebytkem 

vzduchu (normální stav) se dnes upřednostňuje 

zpravidla měření O 2 

. Pro každé palivo je 

specifická tabulka s hodnotou pro CO 2 

max. 

U kondenzačních kotlů se provádí seřízení 

poměru plynu a vzduchu manometrickou 

metodou, tzn. že tlak na tryskách je seřízen 

na minimální a maximální výkon. K tomu se 

Pro seřizovací práce je nezbytný analyzátor spalin, 

např. testo 300. 

na měřicích otvorech pro tlak na tryskách povolí 

těsnicí šroubek a připojí se tlakoměr. Plynový 

kotel se potom pomocí menu obsluhy 

přivede zpravidla nejdříve na maximální (plný 

výkon) a potom na minimální výkon (nízký 

výkon). Pro oba stupně výkonu se na příslušném 

seřizovacím šroubku na plynové armatuře 

změní tlak trysek a pomocí tlakoměru 

se zkontroluje. Údaje k potřebnému tlaku na 

tryskách jsou v podkladech výrobce (v závislosti 

na indexu Wobbe používaného plynu, 

který je možné vyžádat u dodavatele plynu): 

u kondenzačních kotlů se většinou poměr 

plynu a vzduchu nastavuje pomocí měření 

obsahu oxid uhličitého (CO 2 

) ve spalinách. 

K tomu účelu je připraven analyzátor spalin 

a ve spalinovém kanálu je umístěna odběrová 

sonda. Přes menu obsluhy je nakonec kotel 

Odečítání připojovacího tlaku plynu a tlaku na tryskách 

na přístroji testo 510 

uveden na maximální výkon a měří se obsah 

CO 2 

ve spalinách. Pro nastavení poměru plynu 

a vzduchu se nyní mění množství plynu pomocí 

nastavovacího šroubku (škrticího ventilu), 

dokud hodnoty CO 2 

ve spalinách neodpovídají 

údajům výrobce. Výrobci ještě částečně 

stanovují nastavovací hodnoty pro minimální 

výkon zařízení. Seřízení probíhá v souladu 

s postupem pro maximální výkon. Po těchto 

základních nastaveních musí proběhnout kontrola 

seřízeného plynového kotle. Ta obsahuje 

měření komínové ztráty (qA) a obsahu oxid 

uhelnatého (CO) ve spalinách. 

Příprava analyzátoru spalin 

Definice ochrany senzorů 

λ = 1 

Pro ochranu senzorů proti přetížení při vysokých 

koncentracích CO je možné definovat 

Ideální spalování 

λ = 1 

Skutečné spalování 

Zbytek paliva 

λ > 1 



Spalinové složky 

Nedostatek vzduchu 

Směs palivo/ 

vzduch 

Kysličník uhelnatý 

Optimální 

pracovní rozsah 

spalovacího zařízení 

Přebytek vzduchu 

Komínová ztráta 

Kysličník uhličitý (CO 2 

) 

Kyslík (O 2 

) 

Nízkoteplotní kotel 

100 % vztaženo 

na H U 

11 % nevyužitého 

kondenzačního 

tepla 

8 % komínové 

ztráty 

1 % ztráty 

vyzařováním 

Kondenzační 

kotel 

111 % vztaženo 

na H U 

1,5 % nevyužitého 

kondenzačního 

tepla 

1 % komínové 

ztráty 

0,5 % ztráty 

vyzařováním 

λ = 1 

Přebytek vzduchu 

Obr. 1 Graf ukazuje, že komínová ztráta stoupá jak při určité míře nedostatku vzduchu, 

tak také při určité míře přebytku vzduchu. To je vysvětlováno následovně: 

1. V oblasti nedostatku vzduchu se disponibilní palivo nespálí kompletně a nepřemění 

se na teplo. 

2. V oblasti přebytku vzduchu se ohřeje příliš mnoho kyslíku a ten je komínem 

odveden rovnou ven, aniž by byl využit k výrobě tepla. 

91 % využité 

tepelné energie 

108 % využité 

tepelné energie 

Obr. 2 Ztráty energie u nízkoteplotních a kondenzačních kotlů 

limitní hodnoty, od kterých dojde k odpojení 

spalinového čerpadla a do měřicího přístroje 

již nejsou nasávány spaliny. U některých 

měřicích přístrojů (testo 330-2, testo 330) 

následuje při překročení limitní hodnoty 

ředění spalin čerstvým vzduchem a měření 

nemusí být přerušeno. 

Zkouška těsnosti 

Aby se zabránilo tomu, že se dostane nepozorovaně 

do přístroje čistý vzduch a zkreslí 

výsledky měření, měla by se před měřením 

provést zkouška těsnosti. Odběrová sonda 

je při ní uzavřena krytkou, takže po určitém 

čase se průtok čerpadlem měřeného plynu 

dostane na nulu. Pokud tomu tak není, je 

přístroj netěsný a mělo by se např. zkontrolovat, 

zda je uzávěr jímky kondenzátu správně 

uzavřen. 

Nulování plynových senzorů a senzoru 

tahu 

Pro nulování senzorů musí být odběrová 

sonda mimo spalinový kanál, v optimálním 

případě na čistém vzduchu. Měřicí přístroj 

nasává okolní vzduch přes odběrovou sondu 

a vede jej skrz plynové senzory. Ty se 

tímto „proplachují“ a naměřená koncentrace 

plynu je nastavena na „nulu“. Současně 

se nuluje tlakový senzor analyzátoru spalin 

na tlak vzduchu v okolí spalovacího zařízení. 

U některých měřicích přístrojů, jako je testo 

330-2 nebo testo 330, se může sonda nacházet 

ve spalinovém kanálu i během nulování. 

Tady se jak cesta měřeného plynu, tak také 

tlakový senzor během nulování odpojí od 

odběrové sondy a pro nulování se použije 

koncentrace plynu nebo tlak vzduchu v okolí 

analyzátoru spalin. 


Určení komínové ztráty 

Komínová ztráta je rozdíl mezi teplotou 

spalin a teplotou vzduchu přiváděného ke 

spalování, vztažený na výhřevnost paliva. Je 

tedy měřítkem pro obsah tepla ve spalinách, 

které projdou komínem. Čím vyšší je komínová 

ztráta, tím horší je účinnost, a tím využití 

energie a o to vyšší jsou emise spalovacího 

zařízení. Z tohoto důvodu je v některých 

zemích omezena přípustná komínová ztráta. 

Po zjištění obsahu kyslíku a rozdílu mezi teplotou 

spalin a teplotou nasávaného vzduchu 

lze se specifickými faktory paliva vypočítat 

komínovou ztrátu. Specifické faktory paliva 

(A2, B) jsou v analyzátorech spalin uloženy. 

Pro použití správných hodnot pro A2 a B je 

nezbytné zvolit v měřicím přístroji odpovídající 

palivo. Místo obsahu kyslíku je možné 

pro výpočet použít také koncentraci oxid 

uhličitého (CO 2 

). Teplotu spalin (TS) a obsah 

kyslíku, příp. oxid uhličitého (CO 2 

), je třeba 

v průběhu měření měřit současně v jednom 

bodě. Současně by měla být měřena teplota 

nasávaného vzduchu (TV). 

Komínová 

ztráta: 

qA = 

(TS - TV) 

A2 

+B 

(21 - O 2 ) 

- XK 

kde 

TS je teplota spalin 

TV je 

(AT 

teplota 

- VT) 

nasávaného vzduchu 

qA = A2/B je specifické faktory paliva (viz tabulku) 

O2 

21 je obsah kyslíku ve vzduchu 

O 2 

je naměřená hodnota O 2 

(zaokrouhleno 

na celá čísla) 

Komínová XK je Koeficient, který udává komínovou 

ztrátu qA A2při podkročení 

ztráta: 

(TS rosného - TV) bodu jako mínusovou +B - XK 

qA = 

hodnotu. 

(21 

Nutné 

- O 2 ) 

při měření 

kondenzačních zařízení. Není-li 

teplota rosného bodu podkročena, 

je hodnota XK = 0. 

(AT - VT) 

qA = fx 

CO 2 

Siegertův vzorec pro výpočet komínové ztráty. 

Používá se, když jsou specifické faktory 

paliva A2 a B (viz tabulku) rovny nule. 

Teplota nasávaného vzduchu (TV) 

Většina analyzátorů spalin je standardně vybavena 

teplotní sondou na přístroji. Lze tak díky 

umístění měřicího přístroje na plášti hořáku 

měřit teplotu nasávaného vzduchu v bezprostřední 

blízkosti hořáku. U zařízení nezávislých 

na vzduchu z místnosti je tato sonda nahrazena 

Možné následky špatného tlaku plynu 

Příliš vysoký tlak plynu: 

• plamen zhasíná 

• nedokonalé spalování 

• vysoká koncentrace CO (nebezpečí otravy) 

• vysoká spotřeba plynu 

Příliš nízký tlak plynu: 

• plamen zhasíná 

• velká komínová ztráta 

• vysoký obsah O 2 

• nízký obsah CO 2 

Optimální seřízení spalovacího zařízení přes 

výpočet komínové ztráty se vyplatí: 

• 1 % komínové ztráty = 1 % spotřeby paliva 

navíc 

• ztráta energie/rok = komínová ztráta x spotřeba 

paliva/rok 

Při vypočítané komínové ztrátě 10 % a spotřebě 

3 000 l topného oleje za rok odpovídá ztrátě 

energie cca 300 l topného oleje/rok. 

Netypicky vysoká komínová ztráta může mít 

následující příčiny: 

• špatné nulování měřicího přístroje 

• nastavení nesprávného paliva 

Náhlý pokles teploty spalin může mít následující 

příčiny: 

• na termočlánku (teplotní senzor) se nachází 

kondenzát 

• náprava: umístění odběrové sondy vodorovně 

nebo dolů, aby mohl kondenzát odkapávat. 



samostatným teplotním čidlem, které se umístí 

do přívodu čistého/nasávaného vzduchu. 

Teplota spalin (TS) 

Teplota spalin se měří přes termočlánek 

v odběrové sondě. Odběrová sonda se zavede 

skrz měřicí otvor do spalinového kanálu 

(vzdálenost měřicího otvoru ke kotli by měla 

být minimálně dvojnásobek průměru spalinového 

kanálu). Stálým měřením teploty 

se vyhledá bod s nejvyšší teplotou spalin 

(tak zvané jádro proudění) a v tom místě se 

sonda zafixuje. V jádru proudění je teplota 

a koncentrace oxid uhličitého (CO 2 

) nejvyšší 

a obsah kyslíku (O 2 

) nejnižší. 

Koncentrace O 2 

Zbytkový kyslík, který nebyl spálen, se měří 

jako součinitel přebytku vzduchu, který se 

používá pro výpočet účinnosti spalování. 

Spaliny jsou čerpadlem nasávány odběrovou 

sondou a přes filtry a odlučovač kondenzátu 

přivedeny do senzoru O 2 

pro určení koncentrace 

plynu. Obsah O 2 

se také používá pro 

výpočet koncentrace CO 2 

ve spalinách, což 

– jak je popisováno shora – je využíváno pro 

seřizování kondenzačních kotlů. 

Koncentrace oxid uhličitého (CO 2 

) 

Místo obsahu kyslíku – jak již bylo dříve 

zmíněno – lze použít pro výpočet komínové 

ztráty také koncentraci oxid uhličitého. Vyskytuje-li 

se při nepatrném přebytku vzduchu 

(dokonalé spalování) co nejvyšší podíl 

CO 2 

, je potom komínová ztráta nejnižší. Pro 

každé palivo existuje maximální dosažitelný 

obsah CO 2 

ve spalinách, který je dán chemickým 

složením paliva. Této hodnoty se 

však v praxi nedá dosáhnout, poněvadž pro 

bezpečný provoz hořáku je vždy nutný určitý 

přebytek vzduchu, který procentuální podíl 

CO 2 

ve spalinách redukuje. 

Z tohoto důvodu se při seřizování hořáku 

neusiluje o maximální, nýbrž o co nejvyšší 

obsah CO 2 

. V podkladech výrobce se často 

nacházejí údaje o tom, jakých koncentrací 

CO 2 

lze dosáhnout a jaké změny v seřizování 

množství vzduchu se mají pro dosažení 

těchto hodnot provést. Většina analyzátorů 

spalin není vybavena senzorem CO 2 

, koncentrace 

CO 2 

ve spalinách se totiž vypočítává 

pomocí naměřeného obsahu O 2 

. To je 

možné proto, že obě hodnoty se vůči sobě 

nacházejí v pevném poměru. Jelikož do tohoto 

výpočtu vstupuje hodnota maximálního 

obsahu CO 2 

aktuálního paliva, musí se 

před každým měřením v analyzátoru spalin 

zadat správné palivo, které zařízení používá. 

Zjištění účinnosti (η) 

U konvenčních otopných zařízení 

Účinnost spalování (η) konvenčního otopného 

zařízení se zjistí, když odečteme od celkové 

přivedené energie (výhřevnost HU = 100 % 

přivedené energie) komínovou ztrátu (qA). 

U kondenzačních zařízení 

Protože se u moderních kondenzačních 

Tab. 1 

Koncentrace CO ve vzduchu Doba inhalace a následky 

30 ppm 0,003 % MAX-Wert (max. koncentrace na pracovišti v Německu při osmihodinové 

pracovní době) 

200 ppm 

400 ppm 

0,02 % 

0,04 % 

kotlů zpětně využívá kondenzační teplo, 

byla u firmy Testo pro správný výpočet zavedena 

dodatečná hodnota XK, která obsahuje 

využití kondenzačního tepla vztaženého 

na výhřevnost. Při ochlazování spalin 

pod jejich teplotu rosného bodu, jehož teoretická 

hodnota je specificky dle paliva 

uložena v měřicích přístrojích Testo, udává 

koeficient XK zpětně využívané skupenské 

výparné teplo kondenzující vody jako zápornou 

hodnotu, čímž se komínová ztráta 

sníží, příp. se může stát negativní. Účinnost 

vztažená na výhřevnost proto může dosahovat 

více než 100 %. 

V grafu (obr. 2) je pomocí dalšího příkladu 

ještě jednou objasněno, proč je u kondenzačních 

kotlů účinnost vyšší než 100 % – když 

se palivo úplně přemění, vzniká teplo a vodní 

pára. 

• Jestliže se teplo získá úplně, máme 100 % 

výhřevnosti HU. 

• Počítá-li se k tomu s energií obsaženou 

ve vodní páře (kondenzační teplo), získá 

se výhřevnost HS. 

• Celková výhřevnost HS je vždy vyšší než 

výhřevnost HU. 

• Při výpočtu účinnosti se vždy bere za základ 

účinnost HU. 

• Kondenzační kotle však využívají navíc 

k výhřevnosti kondenzační energii. Proto 

může být účinnost matematicky vyšší než 

100 %. 

Lehké bolesti hlavy během 2 až 3 hodin, bolesti hlavy v oblasti čela 

během 1 a 2 hodin, rozšiřují se do oblasti celé hlavy 

800 ppm 0,08 % Závrať, nevolnost a škubání končetin během 45 minut, bezvědomí 

během 2 hodin 

1.600 ppm 0,16 % Bolesti hlavy, nevolnost a závrať během 20 minut, smrt během 2 

hodin 

3.200 ppm 0,32 % Bolesti hlavy, nevolnost a závrať během 5 až 10 minut, smrt během 

30 minut 

6.400 ppm 0,64 % Bolesti hlavy a závrať během 1 až 2 minut, smrt během 10 až 15 

minut 

12.800 ppm 1,28 % Smrt během 1 až 3 minut 

Tab. 2 

Působení koncentrace CO 2 

na člověka 

387 ppm 0,0387 % Normální koncentrace CO 2 

venku 

5. 00 ppm 0,5 % Maximální povolená koncetrace na pracovišti 

15.000 ppm 1,5 % Minutová plicní ventilace stoupá minimálně o 40 % 

40.000 ppm 4 % Koncentrace CO 2 

při výdechu 

50.000 ppm 5 % Závrať, bolesti hlavy 

80.000 – 

100.000 ppm 

8 bis 10 % Dýchací potíže, pocit slabosti až bezvědomí smrt po 30 až 60 

minutách 

200.000 ppm 20 % Rychlé upadnutí do bezvědobí smrt po 5 až 10 minutách 

Měření komínového tahu 

Komínový tah je u kotlů s přirozeným tahem 

základním předpokladem pro odvod 

spalin komínem. Na základě nízké hustoty 

horkých spalin proti studenému venkovnímu 

vzduchu vzniká v komíně podtlak, který 

se také nazývá komínový tah. Díky tomuto 

podtlaku je nasáván vzduch potřebný pro 

spalování a jsou překonány veškeré odpory 

kotle a spalinového potrubí. U přetlakových 

kotlů není třeba brát ohled na tlakové poměry 

v komíně, poněvadž přetlakový hořák 

potřebný přetlak pro odvod spalin vytváří. 

U těchto zařízení je možno použít menší 

průměr komína. Při měření komínového 

tahu se zjišťuje rozdíl mezi tlakem uvnitř 

spalinového kanálu a tlakem v prostoru, kde 

je zařízení instalováno. Měření probíhá jako 

při určování komínové ztráty v jádru proudění 

ve spalinovém kanálu. Jak bylo dále výše 

popsáno, musí se tlakový senzor měřicího 

přístroje před měřením vynulovat. 

Měření koncentrace CO 

Kontrola hodnoty CO připouští závěry o kvalitě 

spalování a slouží k bezpečnosti provozovatele 

zařízení. Při ucpání spalinových cest by 

se například u atmosférických plynových zařízení 

dostaly spaliny přes komínovou pojistku 

tahu do kotelny, což by vedlo k ohrožení 

provozovatele. Proto se musí po seřizovacích 

pracích změřit koncentrace oxidu uhelnatého 


Použití detektoru zpětného tahu testo 317-1 

(CO) a zkontrolovat spalinové cesty. U plynových 

hořáků s ventilátorem není toto bezpečnostní 

opatření nutné, poněvadž zde jsou 

spaliny do komína vytlačovány. 

Měření se smí provádět nejdříve po 2 minutách 

od uvedení topeniště do provozu, 

poněvadž teprve potom se zvýšený obsah CO 

během náběhu zařízení sníží na normální provozní 

hodnotu. To platí také u plynových kotlů 

s řízeným spalováním, poněvadž tyto kotle po 

zapálení hořáku provádějí kalibraci, během 

které se mohou krátkodobě vyskytnout velmi 

vysoké emise CO. Měření probíhá stejně 

jako při určování komínové ztráty, a to v jádru 

proudění ve spalinovém kanálu. Jelikož jsou 

Jádro proudění 

Měření CO pomocí víceotvorové sondy 

Prameny CO 

spaliny zředěné čistým vzduchem, musí se obsah 

CO zpět přepočítat na neředěné spaliny 

(jinak by mohl být obsah CO manipulován příměsí 

vzduchu). Měřicí přístroj proto vypočítá 

neředěnou koncentraci CO spolu se současně 

naměřeným obsahem kyslíku ve spalinovém 

kanálu a zobrazí ji jako CO neředěný. 

U atmosférických plynových zařízení není 

koncentrace CO ve spalinovém potrubí všude 

stejně vysoká (vytváření pramenů). Proto 

se musí při koncentraci > 500 ppm provést 

odběr vzorku víceotvorovou sondou. Víceotvorová 

sonda má řadu otvorů, které snímají 

koncentraci CO napříč celým průměrem spalinového 

potrubí. 


Kontrola spalinových cest 

Kontrola komínové pojistky tahu 

U atmosférických plynových kotlů s komínovou 

pojistkou je bezchybný odtah spalin 

předpokladem pro bezpečnou funkci vytápěcího 

zařízení. Lze k tomu použít detektor 

zpětného tahu, který je vedle komínové pojistky 

tahu povinný a detekuje tam zachycení 

vlhkosti obsažené ve spalinách. 

Pro zpětný tah připadají v úvahu následující 

příčiny: 

• zúžení spalinovodu nečistotami nebo deformací 

• nedostatečný přísun vzduchu potřebného 

pro spalování 

• únava materiálu u těsnění, uvolněné 

spoje potrubí, koroze 

Zkouška těsnosti spalinových cest 

U vytápěcích zařízení s provozem nezávislým 

na vzduchu z místnosti se těsnost spalinových 

cest kontroluje měřením O 2 

v nasávaném 

vzduchu v mezikruží koaxiálního potrubí. 

Koncentrace O 2 

v nasávaném vzduchu v mezikruží 

by měla být obecně 21 %. Pokud jsou 

naměřeny hodnoty pod 20,5 %, musí to být 

interpretováno jako netěsnost spalinového 

kanálu nacházejícího se uvnitř koaxiálního 

potrubí a zařízení se musí zkontrolovat. 

Vytvořeno z podkladů Testo. 

Foto: Testo 

InzerceTESTOdoTZB-HaustechnikČRč.3_2020_InzerceTESTOdoTZB-Haustechnikč.3_201227.08.20209:53Stránka1 

Chytře 

měřit. 

Všechno 

změřit. 

Snadné ovládání, spolehlivé výsledky měření, 

bezpapírová dokumentace: měřicí přístroje testo 

pro servis otopných zařízení a tepelných čerpadel. 

Testo, s.r.o. 

Jinonická 80, 158 00 Praha 5 

tel.: 222 266 700 

e-mail: info@testo.cz 

www.testo.cz 

Akční 

nabídka! 

inzerce 




Navrhování teplovodních 

otopných soustav s ohledem na 

provozní stavy 

Ing. Jakub Spurný, doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. 

Autoři působí na Katedře technických zařízení budov na Stavební fakultě ČVUT v Praze. 

Článek se zabývá jedním úsekem s otopným tělesem, který má definované okrajové podmínky. V tomto úseku 

byl řešen návrh tepelného výkonu otopného tělesa v jednotlivých variantách s ohledem na ochlazování otopné 

vody a vliv tepelných ztrát z rozvodů jako zisku do vytápěného prostoru. Dále byl pozorován hmotnostní 

průtok, teplotní spád na otopném tělese a teploty otopné vody v určitých místech. 

Ve zmíněném úseku byl řešen návrh jmenovitého, 

resp. redukovaného tepelného 

výkonu OT a hmotnostního průtoku. Dále 

byly pozorovány teploty otopné vody (dále 

OV), a to v místech: 

• přívodní a vratná teplota OV na začátku 

řešeného úseku, 

• teplota OV na vstupu a výstupu z OT, 

resp. konci úseku, 

• střední teplota OV na OT (dále Tm), 

• teplotní spád na OT (dále ΔTk). 

Úsek s OT byl zpracován do jednotlivých 

variant s ohledem na ochlazování OV a vliv 

tepelných ztrát z rozvodů (dále TZR) jako 

možného tepelného zisku do vytápěného 

prostoru. Okrajové podmínky úseku s otopným 

tělesem byly zvoleny: 

• požadovaný výkon na OT (tepelná ztráta 

vytápěného prostoru) roven 1000 W, 

• uvažovaný úsek je přípojkou řešeného 

OT a byl zjednodušeně uvažován celý ve 

vytápěném prostoru. To je zde z důvodu, 

aby mohl být tepelný výkon, při zohlednění 

tepelných zisků z TZR, uvažován do 

dané řešené místnosti celý a nemusel 

být rozdělen (v reálné otopné soustavě 

může úsek procházet přes více místností 

např. i s rozdílnými vnitřními teplotami 

a tepelný zisk z TZR musí pak být mezi ně 

poměrově rozdělen), 

• potrubní rozvod je veden viditelně při 

stěně (uvažování vlivu zisků z TZR) nebo 

v podlaze (neuvažování vlivu zisků z TZR) 

dle jednotlivé varianty, 

• vstupní teplota do úseku je uvažována 

75 °C, ostatní teploty OV v úseku jsou dopočítány 

dle jednotlivých variant, 

• úsek je 10 m dlouhý a je z měděného potrubí 

v dimenzi 18x1, 

• potrubní rozvod je uvažován bez tepelné 

izolace, 

• vnitřní výpočtová teplota řešeného vytápěného 

prostoru je navrhována na 

20 °C, 

• teplotní exponent pro přepočítání tepelného 

výkonů OT je uvažován n = 1,3. 

Popis jednotlivých variant 

Rozdíly v jednotlivých variantách jsou pro 

přehlednost popsány v tab. 1. Za jednotlivými 

variantami OT si můžeme přibližně pro 

Tab. 1 Rozdíly v jednotlivých variantách 

var. ochlaz. OV zisky z TZR pozice trub. ΔTk = 10 °C Tm = 70 °C OT1 OT2 OT3 OT4 shodné „m“ ve var. var. 

A NE NE v podlaze ANO ANO ANO - - - A,B1,B3,E1,E3 A 

B1 ANO NE v podlaze NE NE ANO - - - A,B1,B3,E1,E3 B1 

B2 ANO NE v podlaze ANO NE ANO - - - B2,E2 B2 

B3 ANO NE v podlaze ANO NE - ANO - - A,B1,B3,E1,E3 B3 

C ANO NE v podlaze NE ANO ANO - - - C,D2 C 

D1 ANO ANO při stěně NE ANO - - ANO - D1 D1 

D2 ANO ANO při stěně NE ANO ANO - - - C,D2 D2 

E1 ANO ANO při stěně NE NE ANO - - - A,B1,B3,E1,E3 E1 

E2 ANO ANO při stěně ANO NE ANO - - - B2,E2 E2 

E3 ANO ANO při stěně ANO NE - ANO - - A,B1,B3,E1,E3 E3 

F ANO ANO při stěně NE NE ANO - - - F F 

H NE ANO při stěně ANO ANO - - ANO - H,I1,I3 H 

I1 ANO ANO při stěně NE NE - - ANO - H,I1,I3 I1 

I2 ANO ANO při stěně ANO NE - - ANO - I2 I2 

I3 ANO ANO při stěně ANO NE - - - ANO H,I1,I3 I3 



Obr. 1 Výsledky jednotlivých variant 

Popis jednotlivých znázorněných veličin: 

QOT jmenovitý, resp. redukovaný výkon otopného tělesa [W], Qz,p+z suma zisků z TZR přívodu a zpátečky [W], Qcelk celkový dodaný tepelný výkon do řešené místnosti = QOT + 

Qz,p+z [W], m hmotnostní průtok [kg/h], ΔTk teplotní spád na OT [°C], Tm střední teplota OV na OT [°C], Tp,z teplota OV na začátku úseku – přívod [°C], Tp,k teplota OV na konci 

úseku – přívod [°C], Tz,z teplota OV na začátku úseku – vratné [°C], Tz,k teplota OV na konci úseku – vratné [°C] 

představu dosadit skutečná desková otopná 

tělesa (vit tab. 2). 

Výsledky jednotlivých variant 

Výsledky jednotlivých variant jsou znázorněny 

na obr. 1. Pro přehlednost jsou nadpisy 

variant, kde nebyly uvažovány zisky z TZR, 

psány kurzivou a tučně a text typů OT je otáčen. 

Závěr 

Z výsledků je patrné, že zjednodušeným 

klasickým návrhem dle var. A a var. H se dopouštíme 

nepřesností, pokud zanedbáme 

ochlazování OV a teploty OV tak uvažujeme 

zjednodušeně konstantní. 

Důležitou částí v článku byl vliv zisků z TZR 

dle umístění rozvodu. S tím bylo poukázáno 


Tab. 2 Možné typy OT pro různé varianty ve výškách 500 mm a 600 mm 

OT1 OT2 OT3 OT4 

v. 500 21-5090 21-5100 20-5040 21-5040 

v. 600 11-6100 11-6110 10-6060 10-6070 

na problémy s návrhem velikosti a skutečným 

jmenovitým, resp. redukovaným výkonem 

OT dle vypočítaných teplot OV. To má 

za následek poddimenzování nebo naopak 

předimenzování navržených OT. 

Ve variantách, kde dochází k nedotápění 

nebo přetápění, tzn. celkový dodaný tepelný 

výkon do místnosti se nerovná požadovanému 

výkonu (zde 1000 W), by dále měla být 

dopočtena skutečná výsledná teplota místnosti. 

Jedná se o iterační proces a v rámci 

výpočtu skutečné výsledné teploty prostoru 

se zároveň zjistí i skutečný celkový dodaný 

tepelný výkon. 

Jako další byly ukázány hodnoty hmotnostních 

průtoků protékající OT pro jednotlivé 

varianty. Jejich vliv je důležitý jednak z hlediska 

tepelného působení, ale také z hlediska 

působení hydraulického. To se projeví 

v nastavení termostatického ventilu na OT 

a dále také v nastavení a návrhu vyvažovacích 

a regulačních armatur a oběhových 

čerpadel. 

Model ukazuje pro přehlednost pouze jeden 

úsek s OT, který má pevnou teplotu na počátku 

úseku, a vnitřní výpočtovou teplotou 

v místnosti. Reálné otopné soustavy ale obsahují 

více než jedno OT s místnostmi s rozdílnými 

vnitřními výpočtovými teplotami. 

OV je známá pouze na počátku otopné soustavy. 

Na vstupu do jednotlivých úseků s OT 

již musí být teplota OV dopočítána a je pro 

každý úsek rozdílná, proto je potřeba otopnou 

soustavu modelovat celou najednou 

s pomocí iteračních procesů. 

Dále je potřeba si uvědomit, že model byl 

vytvořen pro rozvody bez tepelné izolace. 

Změna kvality a kvantity tepelné izolace má 

výrazný vliv na výsledky, proto je potřeba ji 

uvažovat již během výpočtu dimenzování, 

s čímž klasický návrh otopných soustav neuvažuje. 

Poděkování 

Tento příspěvek vznikl za podpory grantu 

SGS20/009/OHK1/1T/11. 

Foto: archiv autorů, Shutterstock 

Literatura 

[1] Spurný, J.: Vliv ochlazování topné vody při návrhu 

otopné soustavy, diplomová práce, Praha 2016. 

[2] Cihelka, J. a kol.: Vytápění, větrání a klimatizace. 

Praha 1985. 

[3] Bašta, J.: Otopné plochy (IV – 1. část) – přepočet 

tepelného výkonu. 12. 7. 2019 (https://vytapeni. 

tzb-info.cz/otopne-plochy/3184-otopne-plochy-iv- 

1-cast-prepocettepelneho-vykonu). 

[4] Ráž, J. V.: Kombinovaná regulace ústředního 

vytápění a úspory tepla – 1. část [online]. 

12. 7. 2019 (https://vytapeni.tzb-info.cz/mereni-aregulace/14536-kombinovana-regulace-ustrednihovytapeni-a-uspory-tepla-1-cast). 

[5] KORADO, a. s. – firemní podklady. 



Rekuperace tepla z kanalizace 

v obytném domě, roční bilance 

Ing. Ján Šmelík 

Autor působí ve firmě ENERGIA REAL, s. r. o., Slovenská republika 

Kanalizační soustava odnáší z bytových domů teplo, jehož množství dosud nebylo zjišťováno, teplo, které se 

dosud nevyužívalo a které se dá zhodnotit. Rekuperací tepla z kanalizace v bytových domech se dá zachytit 

srovnatelné množství tepla jako zateplením obvodové konstrukce objektu. 

Na ohřátí studené vody na teplou vodu 

(z teploty 10 °C na 50 °C) je potřebná tepelná 

energie 46,5 kWh/m 3 . S menším množstvím 

tepelné energie se voda ohřát nedá, je 

to dáno fyzikálními zákony. V praxi se často 

setkáváme se soustavami centrálního zásobování 

teplou vodou, kde se spotřebuje na 

ohřev teplé vody výrazně více tepla, protože 

při její výrobě a distribuci dochází ke ztrátám 

a běžné spotřeby jsou na úrovni dokonce 

více než 100 kWh/m 3 . 

Vývojový tým proto hledal možnosti a způsob, 

jak dosáhnout hodnoty spotřeby tepla na 

ohřev vody výrazně pod hranicí 46 kWh/m 3 , 

což v podstatě nebylo dříve myslitelné. Po 

několika letech vývoje, zkoušek a propočtů 

dnes ovšem umíme zajistit ohřev a distribuci 

teplé vody se spotřebou energie pod 

19 kWh/m 3 ! 

Princip 

K řešení byl využit zdroj tepelné energie, 

který je nevyčerpatelný a teplo z něj je k dispozici 

bezplatně. Pro získání tohoto tepla 

spotřebujeme jen poměrně malé množství 

elektrické energie na jeho „přečerpání“ do 

soustavy ohřevu vody nebo otopné soustavy. 

Teplo, které ve skutečnosti na ohřev vody 

využijeme, je zdarma, a proto v žádné bilanci 

tato energie nefiguruje. Lidé najdou ve 

vyúčtování pouze spotřebu elektřiny, kterou 

na zachycení tepla potřebujeme, a vypadá 

to, jako kdybychom připravovali teplou vodu 

pouze se spotřebou elektřiny menší než 

19 kWh/m 3 . Kde tento kouzelný zdroj tepla 

najít? Jde o kanalizaci, která z objektů odnáší 

velké množství tepla. 

Počáteční znalosti 

Do jaké míry má smysl zabývat se touto problematikou? 

Kolik tepelné energie se ukrývá 

v kanalizaci? Kolik tepla se dá ušetřit zachycením 

tepla z kanalizace? Když se vývojový 

tým před několika lety začal této problematice 

věnovat, prakticky nikde nenašel 

odpovědi na dané otázky. Nepomohla odborná 

literatura, internet, ani žádné studie. 

Konzultace s odborníky byly jen na úrovni 

odhadů či předpokladů. Technická řešení 

efektivní rekuperace tepla z kanalizace pro 

oblast objektů nebyla u nás ani v zahraničí 

zmapována. 

rozvod kanalizace 

rozvod studené vody 

rekuperační 

jednotka 

Schéma principu rekuperačního zařízení 

rozvod cirkulace TV 

rozvod teplé vody 

Návrh řešení 

Řešením, se kterým vývojový tým nakonec 

přišel, je instalace rekuperačního zařízení na 

zpětné získávání tepla z kanalizace. Základní 

princip spočívá v umístění tepelného výměníku 

do systému domovní kanalizace, před 

zaústěním do veřejné kanalizace. Pomocí 

výměníku a dalšího technologického zařízení 

se odebírá teplo z odchozí odpadní vody 

a na druhé straně se nachází zařízení, které 

zachycené teplo využívá pro přípravu teplé 

vody. Když zařízení připraví dostatečně teplou 

vodu, přestane objekt odebírat teplou 

vodu z centrálního zdroje a začne dodávat 

do domu vodu ohřátou odpadním teplem. 

Pokud se teplá voda připravená ohřevem 

z odpadu vyčerpá, přepne se dodávka teplé 

vody znovu na centrální zdroj tepla. 

Tímto řešením bylo dosaženo následujícího: 

• Zachycení velkého množství odpadního 

tepla: v rekuperačním zařízení se zachycuje 

dostatečné množství tepla potřebné 

k ohřevu vody pro daný bytový dům, 

které by jinak uniklo z domu bez využití. 

Do kanalizace totiž z domu neodchází jen 

teplo, které přišlo prostřednictvím teplé 

vody. Do kanalizace se dostane i teplo, 

které přišlo do objektu otopnou soustavou 

a přenáší se ohříváním studené vody 

v nádržkách toalet a jejich následným 

spláchnutím, spolu s naším biologickým 

teplem v podobě exkrementů. V kanalizaci 

také skončí elektrická energie, která 

se v pračce nebo myčce přemění na teplou 

odpadní vodu. 

• Legislativně průchodné řešení pro zajištění 

ohřevu vody: výstavba jakýchkoliv 

lokálních zdrojů tepla ve městech s centrálním 

dodavatelem tepla není možná, 

zákon o tepelné energetice na Slovensku 

to neumožňuje. Rekuperační zařízení ale 

není zdroj tepla – je to „zachycovač“ tepla, 

které obyvatelé domu již jednou nakoupili, 

tepla, které je jejich majetkem, 

není proto žádná legislativní překážka při 

jeho instalaci a schvalovacím procesu při 

stavebních povoleních. 

• Zhodnocení úsporných opatření obyvatel 

dotyčného objektu: pokud se v objektu 

připojeném na centrální zdroj tepla 

v soustavě s více objekty provede vyregulování 

a zateplení rozvodů teplé vody, 

úspory z toho opatření se rozdělí pro 

všechny objekty v okruhu zdroje tepla. 

Při instalaci zařízení se úspory ze zateplení 

a vyregulování rozvodů TV v objektu 

v plném rozsahu projeví ve snížené spotřebě 

teplé vody dodávané z centrálního 

zdroje tepla pro objekt a profitují z nich 

obyvatelé objektu – ne obyvatelé celého 

okruhu zdroje tepla. 

• Ochrana životního prostředí ve městech 

– snižování teploty: zachycením tepla 

z kanalizace se omezuje ohřívání ovzduší 

měst. Kanalizační soustava je obrovský 

topný kolektor, který vyhřívá (hlavně 

v zimním období) podzemí měst. Proč 

se ve městech sníh neudrží, ale v okolí 

měst je v zimě pěkně bílo? Proč zmizely 



Tab. 1 Energetické a ekonomické srovnání provozu 

PŮVODNÍ STAV 

NAVRŽENÝ STAV 

spotřeba teplé vody 

2 267,40 m 

(dále jen TV) (2016) 

3 /rok spotřeba TV 2 267,40 m 3 /rok 

měrná spotřeba tepla 

na ohřev TV (2016) 

cena tepla 

(2016) 

cena tepla – 

fixní složka (2016) 

cena tepla – 

variabilní složka (2016) 

fixní spotřeba 

tepla 

krysy z okolí objektu, kde jsme začali zachycovat 

teplo z kanalizace? Jsou to otázky, 

na které již umíme odpovědět. Tento 

kanalizační „topný kolektor“ dokážeme 

vychladit, čímž se podzemí měst ochladí 

a odebrané teplo z kanalizace zůstane 

v objektech, kde se opakovaně využije. 

• Ochrana ovzduší a výrazné snižování 

produkce CO 2 

: zachycené teplo opět vracíme 

do systému ohřevu vody a vytápění, 

není proto třeba teplo produkovat spalováním 

paliv v teplárnách a kotelnách, 

a tím se výrazně snižuje produkce látek 

znečišťujících ovzduší. 

Zkušenosti – roční bilance 

Dnes je možné zhodnotit dosavadní zkušenosti 

z již ročního provozu rekuperačního 

zařízení na získávání tepla z kanalizace 

a ohřev vody v bytovém domě (88 bytů) na 

Slovensku. Šlo o zcela první instalaci takového 

rozsahu v obytném domě, která byla 

realizována v období červen až září 2018. 

V říjnu byla zařízení uvedena do zkušebního 

provozu a začala se sbírat první data z měřičů. 

Konečně mohlo dojít i k porovnání 

skutečnosti s původními předpoklady a výpočty. 

Jelikož se jednalo o prototyp zařízení, 

vyladění technologie trvalo 7 měsíců. Během 

této doby byl ovšem provoz schopen 

teplem z kanalizace zajistit ohřev vody již na 

88,2 %. Zbývajících 11,8 % teplé vody bylo 

dodáno standardním způsobem od dodavatele 

tepla. Během následujících 5 měsíců 

jsme zvýšili podíl dodané teplé vody ohřáté 


měrná spotřeba tepla na 

121,00 kWh/m 3 ohřev TV 

0,102 €/kWh 

servisní a provozní náklady, 

revize, … 

291,2378 €/kW 

cena elektřiny (celková – 

včetně distribuce) 

0,0420 €/kWh 

roční spotřeba tepla na 

ohřev TV 

74,3332 kW 

spotřeba elektřiny zpětného 

získávání (kW/kW) 

64,00 kWh/m 3 

3 600,00 €/rok 

0,130 €/kWh 

145 113,60 kWh 

0,210 

variabilní spotřeba tepla 276 328,57 kWh krytí výroby tepla: Rekup-ER 95,00 % 

pevná složka ceny tepla 

(2016) 

variabilní složka ceny 

tepla (2016) 

roční spotřeba tepla 

na ohřev TV 

roční náklad 

na ohřev TV 

21 648,64 € 

11 605,800 € 

276 328,57 kWh 

33 254,44 € 

roční spotřeba elektřiny na 

ohřev TV: Rekup-ER 

roční spotřeba tepla na 

ohřev TV: dodavatel tepla 

roční náklad na ohřev TV – 

elektřina 

roční náklad na ohřev TV – 

teplo (po úpravě 

fixní složky) 

28 950,16 kWh 

13 717,77 kWh 

3 763,52 €/rok 

1 329,95 €/rok 

náklad na ohřev 1 m 3 TV 14,67 €/m 3 roční náklad na ohřev TV 8 693,47 € 

náklad na ohřev 1 m 3 TV 3,83 €/m 3 

roční úspora při ohřevu TV 24 560,97 € 

odpadním teplem na 99,5 %. Dnes již systém 

dokáže garantovat dodávku teplé vody 

ohřevem jen odpadním teplem z kanalizace 

na 100 %. 

Co se týče energetické náročnosti zachycování 

tepla z kanalizace, za prvních 7 měsíců 

zkušebního provozu bylo dosaženo průměrné 

spotřeby elektrické energie 21,8 kWh/m 3 

a v následujících 5 měsících byla tato potřeba 

stabilizována na průměrné hodnotě 

18,6 kWh/m 3 , kdy je elektřina spotřebována 

jen na „přečerpávání“ tepla z kanalizace 

do ohřívané vody, nevyužívá se na přímý 

ohřev vody. Když to porovnáme s předchozím 

obdobím, kdy dodavatel tepla dodával 

do objektu teplou vodu se spotřebou tepla 

121 kWh/m 3 na její ohřev a distribuci, dosahujeme 

energetické úspory 84,63 %. 

Když přepočítáme spotřebovanou energii na 

ohřev vody na primární energii, bilance se 

nejeví až tak oslnivá. Faktor primární energie 

je totiž pro teplárny stanoven zvláštním 

způsobem. Když uvažujeme, že v teplárně se 

při spálení plynu (fp = 1,36) a uhlí (fp = 1,40) 

produkuje přibližně polovina elektrické 

energie a polovina tepla, je zvláštní, že dva 

produkty téhož výrobního procesu, které 

jsou oba neoddělitelně přítomny při výrobě, 

jsou zatíženy v konkrétním případě koeficientem 

primární energie: TEPLO fp = 0,46, 

ELEKTŘINA fp = 2,764. Zohledněním uvedených 

koeficientů bylo dosaženo energetické 

náročnosti ohřevu vody z centrálního zdroje 

tepla v minulosti 55,66 kWh/m 3 a nyní 

51,41 kWh/m 3 , čili prostřednictvím umělého 

zvýhodňování tepláren při určování faktoru 

primární energie jsme snížili spotřebu primární 

energie o 7,6 %. 

I ve vztahu k životnímu prostředí je naše řešení 

skutečně výjimečné. Produkci CO 2 

jsme 

snížili oproti původnímu systému dodávky TV 

z původních 76,19 kg/m 3 ohřáté vody na 5,45 

kg/m 3 , což je úspora 92,8 % produkce CO 2 

. 

Pro většinu investorů je samozřejmě nejzajímavější 

téma „finanční úspora“. Zde se 

ale nedají výsledky zobecňovat. Každý zdroj 

tepla má různou efektivitu výroby a distribuce 

teplé vody, různou cenu tepla a výsledkem 

je výrazný rozdíl v platbách, které lidé 

zaplatí za ohřev vody. Běžně se setkáváme 

s objekty, kde je cena za ohřev vody nad 

13 eur/m 3 , ale byly zaznamenány i objekty, 

kde byla voda ohřívána za cenu pod 7 eur/ 

m 3 . Návratnost investice je tedy třeba vypočítat 

pro každý objekt individuálně. Pro 

ilustraci viz tab. 1 se základními údaji, se 

kterými jsme vstupovali do projektu. Oproti 

údajům v tabulce dnes už dosahujeme 

100% krytí dodávky teplé vody z rekuperátoru 

a nižší spotřeby elektrické energie, čili 

výsledná čísla jsou ještě příznivější. 

Upozorňujeme, že stav finančních úspor uvedený 

v tabulce nastane až po dvou letech 

od uvedení do provozu. První dva roky po 

provedení jakéhokoli úsporného opatření ke 

snížení spotřeby tepla se v podmínkách naší 

legislativy úspory dosáhnout nedá. To se týká 

všech úsporných opatření (zateplení, regulace, 

rekuperace). Fixní složka ceny tepla je určena 

dle spotřeby tepla před dvěma lety, čili 

i kdyby se snížila spotřeba tepla na nulu, fixní 

složku bude odběratel platit v plné výši ještě 

2 roky. V konkrétním případě našeho objektu 

tvoří fixní složka dvě třetiny platby za teplo, 

kterou je třeba zaplatit i v případě nulového 

odběru tepla. Je to dáno platnou legislativou, 

která tak garantuje příjmy dodavatelům tepla 

ještě na další 2 roky – to se dá komentovat 

jen velmi kriticky a lze to považovat za vážné 

téma vhodné k diskusi pro širokou odbornou 

veřejnost. Navzdory uvedené skutečnosti je 

plánovaná návratnost investice v první realizaci 

v horizontu do 7 let. 

Závěr 

První instalace a roční provoz zařízení na rekuperaci 

tepla z kanalizace v obytném domě 

v Košicích potvrdila, že jsme se vydali správným 

směrem. Měření dokázala, že v podzemí 

našich měst je obrovský rezervoár tepla, 

ze kterého se dá čerpat srovnatelné množství 

tepla, jaké produkují teplárny, kotelny 

a jiné zdroje tepla v těchto městech. Je to 

teplo, které uniká z budov nekontrolovaným 

způsobem ve velmi překvapivém množství. 

Při současné realizaci dalšího bytového 

domu je novým cílem zajistit odpadním 

teplem, které je zachyceno v rekuperátoru, 

ohřev vody v plném rozsahu a dodání tepla 

do otopné soustavy v množství 25 % roční 

spotřeby tepla. 

Foto: archiv autora 


advertorial 

Koupelnová série Geberit Selnova 

Klasicky nadčasová 

Ať už se chystáte zařídit si novou koupelnu, nebo jste se rozhodli pro rekonstrukci, koupelnová série Geberit Selnova 

dokáže vyhovět vašim požadavkům. Její široký sortiment, oblé i hranaté tvary, modulární nábytek, prostorově 

úsporné verze do malých koupelen a speciální bezbariérový sortiment nabízí řešení pro jakoukoliv situaci. 

Koupelnová série Geberit Selnova se vyznačuje skvělým poměrem ceny a výkonu s vysokou kvalitou, která je se 

značkou Geberit neodmyslitelně spjatá. 

Vhodné řešení 

Umyvadla, toalety a bidety koupelnové série 

Geberit Selnova existují ve dvou variantách – 

v ladných organických oblých křivkách nebo 

v moderních hranatých tvarech, což umožňuje 

sladit jednotlivé prvky v koupelně do 

požadovaného designu. V nabídce je několik 

typů závěsných WC, která nabízí hned několik 

výhod: koupelna působí stylově a moderně, 

prostor okolo WC mísy se snadno udržuje 

v čistotě a závěsné WC zabírá méně místa. 

Nabídku doplňují stojící WC v různých designech. 

Bez ohledu na to, jestli si vyberete 

závěsné nebo stojící WC, určitě je dobré zvážit 

mísu bez splachovacího okraje Rimfree, 

která nemá žádná skrytá a nedostupná místa. 

Díky tomu ji vždy rychle a snadno vyčistíte. 

Pro malé koupelny 

V koupelnové sérii Selnova najdete celou 

řadu výrobků určených pro malé koupelny 

nebo koupelny pro hosty, kde často záleží 

na každém centimetru. Zkrácené toalety, 

šikovné tvary umyvadel a praktické skříňky – 

výrobky Selnova Compact se vyznačují tvary, 

které méně zasahují do prostoru a ponechávají 

dostatek místa na volný pohyb. Zároveň 

nabízí pohodlí a elegantní design, jaký od 

nich očekáváte. 

Modulární nábytek 

Velkou výhodou modulárního nábytku je 

možnost vyskládat si sestavu podle vašich 

představ a potřeb. Skříňky v různých šířkách, 

výškách a hloubkách a v různých barevných 

Koupelna Geberit Selnova nabízí řešení pro koupelny všech velikostí. 

vyhotoveních nabízí neomezený prostor pro 

vaši fantazii. Soupravy štíhlých nábytkových 

umyvadel a umyvadlových skříněk s dvířky 

nebo zásuvkami poskytují elegantní a praktický 

úložný prostor na věci každodenní potřeby. 

Do zásuvek je možné vložit šikovné 

úložné boxy. Sortiment doplňují zrcadlové 

skříňky s volitelným osvětlením. U všech výrobků 

je samozřejmostí tiché dovírání dvířek 

i zásuvek. 

Bezbariérové řešení 

Produktová řada Geberit Selnova Comfort 

myslí na osoby se sníženou pohyblivostí a jejich 

pohodlí. Výše posazené a prodloužené 

toalety nebo ergonomická plochá umyvadla 

s dostatečným prostorem na nohy pod umyvadlem 

jsou vhodné pro osoby na vozíku 

a umožňují jim zachovat si svou nezávislost 

při každodenní hygieně. 

www.geberit.cz/selnova 

Elegantní umyvadlo se štíhlým okrajem a dobře 

organizovaný koupelnový nábytek Geberit Selnova 

Umyvadla Geberit Selnova Comfort poskytují pohodlí 

osobám se sníženou pohyblivostí. 

Prostorově úsporné řešení Geberit Selnova Compact je 

ideální do malých koupelen. 


Nová univerzální požárně ochranná 

manžeta PROMASTOP®-FC MD 

advertorial 

Požárně ochranná manžeta PROMASTOP®-FC MD je novinkou v nabídce normově odzkoušených a klasifikovaných 

konstrukcí Promat®. Je určena pro utěsnění plastových potrubních rozvodů do průměru 125 mm, které prostupují 

požárně dělicími konstrukcemi. Intumescentní materiál, umístěný pod nerezovým pláštěm manžety, v případě požáru 

expanduje, nahrazuje degradované části potrubí a zabraňuje tak šíření ohně do ostatních požárních úseků. 

PROMASTOP®-FC MD 

požárně ochranný pás 

Spojovací spona A Spojovací spona B Upevňovací příchytka C 

Tab. 1 Délka manžetového pásu 

Vnější 

průměr 

potrubí 

(mm) 

Délka 

manžety 

(mm) 

Požadovaný 

počet 

příchytek 

40 225 2 

50 255 2 

64 300 3 

75 335 3 

90 380 3 

110 445 3 

125 490 4 

Obr. 1 – PROMASTOP®-FC MD – spojovací spony a upevňovací příchytka 

Montáž i zpracování nové univerzální manžety 

je snadné. Podle vnějšího průměru potrubí 

se z manžetového pásu (délky 3,2 m) 

uřízne požadovaná délka manžety (viz 

tabulka 1). Na oba konce pásu se nasadí 

spojovací spony A a B (součást balení), které 

mají po stranách malé jazýčky. Pomocí 

kleští se ohnou o 90° a zacvaknou do zpěňující 

části manžety. Upevňovací příchytky 

(součást balení) se symetricky rozmístí na 

připraveném pásu. Následně se požárně 

ochranná manžeta PROMASTOP®-FC MD 

nasadí na potrubí (nerezový plášť musí 

vždy směřovat ven) a ohnutím jazýčku spojovací 

spony o 180° se zafixuje. Manžeta se 

upevňuje k lehkým montovaným příčkám 

pomocí závitových tyčí, k masivním stěnám 

a stropům pomocí ocelových kotevních 

prvků. Požárně ochrannou manžetu 

PROMASTOP®-FC MD lze použít pro požární 

těsnění prostupů plastových potrubí 

v kruhových otvorech v normových a odvozených 

požárně dělicích konstrukcích, jako 

jsou lehké příčky, masivní stěny a masivní 

stropy (obr. 3 a 4). 

Podrobné informace naleznete na webových 

stránkách společnosti Promat 

www.promatpraha.cz. Je možné kontaktovat 

naše technické oddělení, popř. jednotlivé 

regionální zástupce. Můžete také navštívit 

www.facebook.com/promatpraha 

≤ 31 

≥ 100 

Obr. 3 – prostup plastového potrubí v lehké příčce nebo 

masivní stěně 

≤ 31 

Ø 

≥ 150 

Ø 

Obr. 2 – požární těsnění plastového potrubí 

Obr. 4 – prostup plastového potrubí v masivním stropě 




Případová studie: Optimalizace 

návrhu tepelných rozvodů při 

rekonstrukci sítě CZT – úspora díky 

uplatnění hybridního řešení 

Ing. Eva Švarcová 

Autorka je absolventkou Stavební fakulty Slovenské technické univerzity a nadále pokračuje ve studiu doktorátu v oboru Teorie a technika prostředí budov. 

V rámci spolupráce s NRG flex se věnuje návrhům tepelných sítí a podílí se na přípravě studií vedoucích k optimalizaci tepelných rozvodů u rekonstrukcí 

centralizovaných rozvodů tepla pro vytápění a teplou vodu. 

Řešeným projektem pro rekonstrukci rozvodných tepelných sítí pro okruhy kotelen byla výměna starých 

potrubních rozvodů v zastavěném území – v intravilánu města na východě Slovenska. Jednalo se o rozvody 

otopné vody a teplé vody, které byly umístěny v kanálovém systému rozvodu potrubí. 

Rekonstrukce těchto tepelných sítí má 

charakter nutné výměny původních potrubí, 

aby se zamezilo únikům tepla do okolí. 

Novými potrubními rozvody se zabezpečují 

požadované parametry teplonosné látky 

pro koncové uživatele, což přispívá k celkovému 

zlepšení provozu tepelné sítě. 

Rekonstrukce je rozdělena do několika částí 

potrubních rozvodů pro připojené kotelny 

v okolí. K síti je celkem připojeno přes 

100 odběrných míst, přičemž polovina je 

napojena na přímý odběr a ostatní odběratelé 

jsou napojeni na deskové předávací 

tepelné stanice. Modernizací teplovodu 

dojde k výraznému zvýšení efektivnosti 

distribuce tepelné energie do odběrných 

míst. Snížením úniků tepla do okolí se tak 

může ušetřit při výrobě a přenosu teplonosné 

látky. 

Zadání 

V rámci studie bylo posouzeno a zhodnoceno, 

jak lze realizovat skutečný projekt prostřednictvím 

různých potrubních rozvodů. A zda 

(a v jaké míře) je možné optimalizovat návrh 

výměny rozvodů tepla tak, jak byl navržen do 

výběrového řízení. Pro venkovní rozvody tepla 

ústředního vytápění byl stanoven požadavek 

na použití nového ocelového potrubí v bezkanálovém 

předizolovaném provedení. 

Ocelové předizolované potrubí mělo být 

v nejvyšší izolační třídě 3. Pro srovnání byly 

vybrány všechny tři třídy oceli NRG PREMIO 

v sériích 1, 2 a 3 a porovnány s plastovým 

předizolovaným potrubím NRG FibreFlex Pro. 

Pro venkovní rozvody teplé vody byl stanoven 

požadavek na použití nového polypropylenového 

potrubí v bezkanálovém 

Víte, že? 

Díky tomu, že flexibilní plastová potrubí 

NRG FibreFlex mají menší tloušťku stěny 

trubky pro médium, můžeme oproti 

původnímu návrhu rozměrů pro potrubí 

PPR v návrhu na použití flexibilního 

plastového potrubí NRG FibreFlex snížit 

světlost o jednu dimenzi. Tím zůstane 

zachován vnitřní průřez a průtok 

v potrubích a nezmění se tlakové poměry 

podle výpočtu a regulování sítě. 

předizolovaném provedení. Předizolované 

potrubí mělo být v izolační třídě 2. Pro 

srovnání pro teplou vodu bylo provedeno 

zhodnocení polypropylenového potrubí 

v sériích 1, 2 a 3 a porovnáno s plastovým 

potrubím NRG FibreFlex. 

Tab. 1 Vnitřní světlost potrubí pro plastové NRG FibreFlex potrubí a pro 

navrhované polypropylenové potrubí 

Dimenze NRG FibreFlex PPR 

d25 20,6 16,6 

d32 27,0 21,2 

d40 34,4 26,6 

d50 40,4 33,4 

d63 50,5 42,0 

d75 60,3 50,0 

d90 72,0 60,0 

d110 88,0 73,4 

Obr. 1 Průřez potrubím pro různé druhy potrubí 



Tab. 2 Přehled alternativ potrubí pro rozvody vytápění 

Dimenze 

potrubí 

Trasa 

Počet 

potrubních 

spojů 

Ocel S1 Ocel S2 Ocel S3 Dimenze 

potrubí 

Celkové ztráty potrubí 

Trasa 

Počet 

potrubních 

spojů 

Plast 

Fibreflex 

Pro 

Plast 

Fibreflex 

Pro PLUS 


DN [mm] [m] [ks] [kW] [kW] [kW] d [mm] [m] [ks] [kW] [kW] 

DN200 312,00 74,00 7,79 5,98 4,84 

DN150 732,00 142,00 16,82 13,29 10,90 

DN125 1362,00 314,00 26,26 21,73 18,35 

DN100 1506,00 338,00 24,93 20,77 18,08 d110 1506,00 165,00 25,49 19,79 

DN80 1002,00 238,00 15,88 13,28 11,61 2xd90 501,00 56,00 8,27 8,27 

DN65 1884,00 380,00 28,98 23,83 20,61 2xd75 942,00 45,00 13,28 10,91 

DN50 1344,00 296,00 17,47 15,11 13,05 2xd63 672,00 18,00 8,51 8,51 

DN40 852,00 176,00 9,89 8,54 7,62 2xd50 426,00 4,00 4,96 4,96 

Celý projekt 1958,00 148,02 122,53 105,06 Optimalizace 288,00 60,44 52,44 

Optimalizovaná část 1428,00 97,15 81,53 70,97 

Tab. 3 Přehled alternativ potrubí pro rozvody teplé vody 

Dimenze 

potrubí 

Trasa 

Počet 

potrubních 

spojů 

Ocel S1 Ocel S2 Ocel S3 Dimenze 

potrubí 


Trasa 

Počet 

potrubních 

spojů 

Plast 

Fibreflex 

Pro 

Plast 

Fibreflex 

Pro PLUS 


d [mm] [m] [ks] [kW] [kW] [kW] d [mm] [m] [ks] [kW] [kW] 

d25 792 

5,37 4,62 

d32 792 7,70 6,37 5,70 d32 795 6,84 5,68 

d40 795 7,82 6,87 6,20 d40 863 7,73 6,28 

d50 863 10,98 9,32 8,23 d50 638 5,52 4,84 

1103,00 

339,00 

d63 638 9,26 7,89 6,70 d63 834 7,89 6,89 

d75 834 13,26 10,81 9,26 d75 393 3,96 3,40 

d90 393 6,72 5,52 4,79 d90 581 6,32 5,45 

d110 581 9,48 7,88 6,87 

65,22 54,65 47,75 43,62 37,16 

Parametry nové rozvodné sítě 

Výpočtové teploty a tlaky – teplovod: 

– Výpočtová teplota přívodu ústředního 

vytápění: Tp = 80 °C 

– Výpočtová teplota zpátečky ústředního 

vytápění: Ts = 60 °C 

– Rozdíl teplot: T = 20 °C 

– Konstrukční tlak rozvodu ústředního vytápění: 

PN 10, 1,0 MPa 

– Výpočtová teplota přívodu teplé vody: 

Tp = 60 °C 

– Konstrukční tlak rozvodu teplé vody: 

PN 10, 1,0 MPa 

Porovnání 

Záměrem studie tohoto projektu bylo posoudit 

různé alternativy a ukázat, jaké možnosti 

se nabízejí pro tento konkrétní typ 

projektu a provozu s reálnými hodnotami. 

Každý teplovod má jiné provozní podmínky, 

teplotu teplonosné látky, provozní tlak 

a průtoky, proto je nutné vybrat správný 

typ potrubí tak, aby provozovatel měl k dispozici 

efektivní a ekonomicky přijatelné 


Obr. 2 Ztráty tepla na metr trasy [W] pro plastové potrubí NRG FibreFlex Pro a pro ocelové potrubí v sérií 1, 2, 3 

řešení. V následující části jsou znázorněny 

rozdíly v tloušťce světlostí různých potrubních 

rozvodů a s tím spojená souvislost se 

změnou rozměru (tab. 1). 

Jak lze z průřezu potrubí vidět (obr. 1), při 

nahrazení systémů při stejném nominálním 

vnějším průměru se světlost potrubí výrazně 

odlišuje. Při návrhu potrubí je třeba si 



Tab. 4 Porovnání celkových tepelných ztrát 

v rozvodech pro ústřední vytápění 

Potrubí 

Ztráty [W] 

NRG FibreFlex Pro 

60 440 

(double verze) 

NRG FibreFlex Pro PLUS 52 440 

(double verze) 

NRG PREMIO, série 1 97 163 



Tab. 5 Porovnání celkových tepelných ztrát v rozvodech pro teplou vodu 

Ztráty [W] 

Alternativa 1 Alternativa 2 

NRG FibreFlex (95 °C PN10) 48 594 43 624 

NRG FibreFlex (95 °C PN10) PLUS 41 122 37 156 

PPR série 1 65 223 



uvědomit, že původní rozvodná síť může 

mít jiný rozměr, než jaký je nutný u nového 

rozvodu, proto je třeba provést nový návrh 

dle výběru potrubí. 

To, jaké potrubí vybereme, má tedy velký 

vliv na celou rozvodnou síť. To totiž ovlivňuje 

velikost průtoku v potrubí, a tím i celkový 

tlak v potrubí. 

Z obr. 1 je vidět, že vnitřní světlost je u různých 

potrubí různá, a tím se mění i průtok 

v potrubních sítích. V tab. 1 jsou uvedeny 

skutečné vnitřní průměry pro plastové potrubí 

NRG FibreFlex a pro polypropylenové 

potrubí. Další částí zhodnocení je celková 

ztráta tepla na metr trasy. Na obr. 2 

je zobrazen průběh ztráty tepla na metr 

trasy pro příslušnou dimenzi jednotlivých 

potrubních systémů oceli NRG PREMIO 

a plastového předizolovaného potrubí NRG 

FibreFlex Pro. V tab. 2 jsou uvedeny důležité 

údaje, kde se porovnávala ocel v sériích 

1, 2 a 3, což je třída izolace ocelového 

potrubí, přičemž série 3 je série s největší 

tloušťkou izolace, a součástí tab. 2 je tabulka 

s flexibilním plastovým předizolovaným 

potrubím NRG FibreFlex Pro a izolací PLUS 

v systému dvoutrubkového provedení. 

V tabulkách je uvedeno srovnání celkových 

ztrát na trasu v rozvodech pro ústřední vytápění, 

ale i velký rozdíl v poměru počtu 

spojů ve srovnání s plastovým potrubím. 

Svařované spoje u ocelových potrubí musí 

být každých 12 m, ale při použití plastových 

potrubí je lze, díky navinutí na kotouč v potřebných 

délkách, zredukovat na těchto pár 

spojů. 

Pro optimalizovanou část rozvodu vytápění 

to představuje až o 80 % méně a pro rozvody 

teplé vody o 70 % méně spojů (u spojů 

se pro objektivní srovnání počítá každý spoj 

na trase, na kolenou a odbočkách). Z hlediska 

doby montáže i šířky výkopů pro plastové 

potrubí se při výměně starých rozvodů 

jedná o velmi vhodnou alternativu. 

V tab. 3 je uveden přehled dimenzí pro PPR 

potrubí ve třech sériích izolace v navrhované 

dimenzi z projektu a pro flexibilní plastové 

předizolované potrubí NRG FibreFlex 

jsou uvedeny optimalizované dimenze. 

Shrnutí 

V tab. 4 a 5 lze vidět výsledné srovnání řešených 

alternativ pro projekt rekonstrukce 

Tab. 6 NRG FibreFlex Pro PLUS ve srovnání s realizací v oceli 

Ztráta 

[%] 

tepelných sítí, a to pro ústřední vytápění, 

kde byly porovnány systémy flexibilního 

plastového předizolovaného potrubí NRG. 

Ztráta 

[kW] 

Roční úspora 

[GJ·a –1 ] 

Úspora oproti oceli S2: –46 –44,8 852 



Předpokládali jsme topné období 220 dní v roce a s provozem 24 hodin denně. 

Tab. 6 NRG FibreFlex Pro PLUS ve srovnání s realizací v oceli 

Ztráta 

[%] 

Ztráta 

[kW] 

Roční úspora 

[GJ·a –1 ] 




Předpokládali jsme přípravu teplé vody 365 dní v roce a s provozem 24 hodin denně. 

* Údaje pro konkrétní zadání srovnávaného projektu 

ohyb 

bez kolena 

Obr. 3 Výhody hybridního řešení 

vynechání 

kompenzátoru 

ocelové potrubí 

obcházení 

překážky 

plastové potrubí 

plynulý 

přechod 

Výpočet úspory při optimalizaci 

návrhu a technického řešení 

Pokud budeme uvažovat celoroční provoz 

za daných parametrů, jedná se o úsporu 

590 až 1413 GJ tepla za rok. Když bereme 

v úvahu aktuální přiměřené palivové náklady 

na výrobu jednoho GJ tepla v ceně okolo 

255 Kč bez DPH, jde o roční úsporu 125 až 

392 000 Kč. Během doby provozu teplovodu 

20–30–40 let bude toto číslo násobně 

vyšší… 

Samozřejmě je důležitá i otázka investičních 

nákladů. Pokud se díváme na dílo jako 

na celek (dodávka materiálu, montáž potrubí, 

výkopové práce, dopravní omezení, 

množství spojů…), jsou investiční náklady 

více méně stejné nebo mírně vyšší oproti 

běžnému řešení realizace v ocelovém předizolovaném 

potrubí. 

Závěr 

Záměrem studie bylo porovnat možnosti 

výměny potrubí při rekonstrukci a na základě 

toho ilustrovat, jak lze provést optimalizaci 

celkové rozvodné sítě. Tento čtyřtrubkový 

systém, který byl pro ústřední vytápění 

původně navrhován celý vyrobený 

z oceli a pro přípravu teplé vody v řešení 

s potrubím PPR, lze doporučit s použitím 

materiálů, které jsou dnes dostupné na 

trhu, upravit do podoby hybridního řešení 

obsahujícího kombinaci oceli a flexibilních 



Shrnutí výhod hybridního řešení 

• Hybridní sítě posouvají rekonstrukce 

a budování tepelných sítí – nejen na zastavěném 

území – do zcela nové perspektivy. 

• Dimenze pod DN125 lze bez problémů 

nahradit plastovým flexibilním potrubím 

a získat tím výhody při realizaci a hlavně 

dlouhodobé úspory při provozu. 

• Snížením tepelných ztrát v systému navíc 

šetříme i životní prostředí, palivo a CO 2 

. 

• Naší filozofií a řešením je v maximální míře 

používat efektivně flexibilní řešení, která 

jsou plně kompatibilní s robustními předizolovanými 

rozvody v potrubí s ocelovou 

trubkou pro médium. 

• Jedná se o plně kompatibilní a vyladěný 

systém pro každou situaci a typ spoje. 

• Hledáme optimální řešení z pohledu 

rychlosti realizace a snížení zatížení při 

budování či rekonstruování tepelné sítě. 

• Snažíme se o minimalizaci provozních nákladů 

po dobu životnosti, předpokládanou 

na minimálně 30 až 50 let v závislosti na 

provozních parametrech. 

potrubí do DN100 a vyšší dimenze ocelového 

potrubí. U teplé vody je doporučeno 

použít pouze plastová flexibilní potrubí. 

Je třeba podotknout, že samotný návrh 

a zadání od investora byly nadstandardně 

technicky zpracovány a požadovaná nejvyšší 

třída izolace u ocelového potrubí je dnes 

spíše výjimkou. Ale i za těchto výjimečných 

podmínek by bylo možné použitím návrhu 

a volbou potrubí dosáhnout nemalé úspory 

tepla – celkové úspory u vytápění a přípravy 

teplé vody by dosáhly téměř 24 %. 

Pokud bychom provedli srovnání s běžným 

technickým řešením se základní nebo pouze 

jedenkrát zesílenou tloušťkou izolace 

na ocelovém potrubí a PPR potrubí, tak by 

úspora dosáhla 43–46 %, resp. 32–36 %. 

Existuje několik takto optimalizovaných 

rozvodů, kde se změnou na hybridní řešení 

podařilo zrealizovat rozvody rychleji, 

s menším dopadem na okolí a hlavně 

z provozního hlediska efektivněji, díky čemuž 

se jedná o perspektivní investici do 

budoucnosti. 

Text vznikl ve spolupráci společnosti NRG 

flex, Katedry TZB SvF STU v Bratislavě a prof. 

Ing. Jána Takácse, Ph.D. 

Foto: archiv autorky 

ENERGIE PROUDÍ PŘES NÁS UŽ 10 LET 

10 let přinášíme kvalitní a úsporné řešení předizolovaných potrubních systémů. 

Děkujeme za vaši důvěru. 

www.nrgflex.cz 

inzerce 



trvalá udržitelnost 

Riziko tepelného šoku skel 

Současná doba přináší do architektury a stavebnictví nové trendy ve vzhledu budov. Moderní funkcionalistické, 

nízkoenergetické či pasivní stavby se často vyznačují velkými okny, HS portály nebo celými prosklenými 

fasádami. Uživatelům staveb prosklení poskytuje značnou míru prosvětlení interiéru, výhled, komfort 

a pohodlí. Sklo ale při výstavbě a užívání vyžaduje „jemné“ zacházení, jinak může prasknout. Důvodů praskání 

skel je vícero. Jedním z nich je i termální šok. 

Termální (tepelný) šok je výraz používaný 

pro praskání skel z důvodu nerovnoměrného 

teplotního zatížení. Takovému zatížení je sklo 

vystaveno, pokud je nerovnoměrně prohříváno 

nebo jinak teplotně zatěžováno. V případech 

rovnoměrného prohřívaní dochází k rovnoměrnému 

rozpínaní skla. Pokud se ale na 

skle nacházejí dvě oblasti s vysokým rozdílem 

povrchových teplot, může dojít k prasknutí – 

sklo se rovnoměrně nerozpíná, dochází k pnutí 

a sklo praskne (s ohledem na nízkou tahovou 

pevnost skla). Jak ale rozpoznat prasknutí 

skla v důsledku termálního šoku? Sklo, které 

praskne z důvodů termálního šoku, má specifický 

lom. Ten je vždy kolmý k hraně skla. Jeho 

rozšíření na ploše skla má osobitý tvar v podobě 

vějíře, koruny stromů, anebo tvar prasklin 

působí nepravidelným až neuspořádaným dojmem. 

Znalost chemických a fyzikálních vlastností 

skla, jeho chování v různých podmínkách 

a situacích, ale i samotné umístění skel je důležitým 

předpokladem, jak termálnímu šoku 

předcházet. Rozměry skel, orientace na světové 

strany, formy stínění, zdroje tepla či chladu 

(vnější i vnitřní) by měly být zohledněny už 

v době projektování stavby. 

Návrh budovy 

Sluneční záření z pohledu světových stran 

a intenzity se v průběhu dne či ročního období 

mění. Obzvlášť u velkých skleněných ploch je 

Obr. 1 Teplotní šok v důsledku částečného polepu výlohy 

Obr. 2 Detail prasknutí skla. 

potřeba zvážit vliv záření v návaznosti na zdroje 

stínění. Stín může vytvářet budova v těsné 

blízkosti, její části nebo i okolní zeleň, která zastíní 

jen část prosklené plochy. Podobné podmínky 

mohou nastat i částečným zastíněním 

oken žaluziemi nebo jinými stínícími prvky. 

Obdobný efekt může způsobit i sníh v zimním 

období. Vznikají tak zastíněné plochy a plochy 

skla, které jsou vystavené přímému slunečnímu 

záření, kdy v konečném důsledku dochází 

k nerovnoměrnému zahřívání skla. 

Návrh interiéru 

Roli hraje i nevhodné umístění velkých předmětů, 

jako je křeslo či jiný nábytek, nebo u komerčních 

prostor např. částečný polep výloh. 

Efekt je pak stejný – zastíněná a nezastíněná 

plocha skla se prohřívají nerovnoměrně. 

Zdroje tepla v interiéru jsou pak samostatnou 

skupinou, která termální šok u skla 

může způsobit (nevhodně umístěné topné 

těleso, varná deska, konvice...). 

Výstavba 

I v průběhu výstavby mohou nastat rizikové 

situace – např. zastíněním oken lešením 

a fóliemi (při malování, proti poškrábání 

skel) či nevhodným uskladněním materiálu 

v blízkosti oken. Obdobné je to u skel skladovaných 

na stavbě, která mohou nevhodným 

nebo částečným zakrytím praskat následkem 

termálního šoku. 

Jak tepelnému šoku předejít? 

Kromě vhodného návrhu skel a jejich umístění 

lze riziko tepelného šoku skel snížit 

vhodným opracováním skla, jako je tepelné 

tvrzení, tepelné zpevnění skla, ale i např. 

opracováním hran skla broušením. 

Vytvořeno z podkladů Saint-Gobain 

Glassolutions. Foto: archiv firmy 



Dešťovka naruby – použití dešťové 

vody v praxi 

JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura 

Autor je předním odborníkem v oblasti vytápění, spalování a úspor energií a mj. stojí například za zavedením tzv. kotlíkových dotací. 

Rodinný dům se čtyřmi lidmi spotřebuje na splachování WC denně maximálně 150 litrů, což činí 55 m 3 vody 

ročně. Na střechu o kolmém průmětu 100 m 2 v ČR v nadmořské výšce 300 m dopadne ročně 70 m 3 vody, 

z toho lze ovšem na splachování toalety využít jen 49 m 3 , protože srážky v listopadu až březnu pokrývají 

reálnou potřebu pouze částečně, a 6 m 3 se musí proto dodat z vodovodu. Reálný přebytek je tedy 21 m 3 za rok 

a ten stačí na zalévání zahrady 600 m 2 (uvažováno pro trávu, která spotřebuje za vegetační období až 70 l/m 2 , 

z toho polovinu dostane deštěm). 

K čerpání vody pro využití ke splachování 

nelze použít levná kalová čerpadla, protože 

mají malý výtlak, je proto nutné pořídit čerpadla 

s výtlakem přes 10 m, která mají cenu 

kolem 10 000 Kč. Dále je třeba brát v úvahu 

zhruba 5 000 Kč za průtočný filtr a 5 000 Kč 

za expanzi. Životnost čerpadla i expanze je 

cca 10 let. 

Pokud k tomu připočteme 5 000 Kč za projekt, 

zhruba 20 000 Kč za rozvody a fitinky, 

5 000 Kč za tlakový spínač, montáž a řídicí 

jednotku a min. 35 000 Kč za akumulační 

nádrž o objemu 6 000 litrů (její využitelný 

objem je cca 5 000 litrů a dostaneme zpět 

na dotacích 21 000 Kč) a ještě minimálně 

10 000 Kč za zemní práce, dostáváme se 

k částce minimálně 95 000 Kč za pořízení 

a uvedení systému do provozu. Po odečtení 

dotace SFŽP 51 000 Kč (30 000 + 21 000) 

tedy reálně zaplatíme 44 000 Kč. 

Při ceně vodného kolem 50 Kč za m 3 to je 

4400 : 50 = 880 m 3 vody z vodovodu, kterou 

tím máme investičně „předplacenou“ (bez 

stočného, platby za něj zůstanou zachovány 

v původní výši). 

Technické problémy systému 

Osobní zkušenost s tímto systémem, využívaným 

pro splachování toalety na chalupě, 

vychází z použití vody ze studánky. Tento provoz 

vyžaduje každoroční čištění nejen ventilu, 

ale i sítka splachovače, protože dochází k zanášení 

celého systému nečistotami – a ventil 

do nádržky WC je velmi úzký. Pro představu, 

jaká voda tedy teče do retenčních nádrží, se 

stačí podívat do jakéhokoli okapu rodinného 

domu. Ten se ucpává listím, prachem, pylem… 

Na zmíněné drobnější nečistoty průtočný filtr 

zkrátka nestačí, takže bude nutně docházet 

k jejich usazování v akunádrži a jejich nevyhnutelnému 

rozvíření při deštích – a tedy 

i k následnému ucpání přítoku nádržky. 

Obdobná situace byla vysledována i v Praze. 

Navíc jakmile byla voda do systému čerpána 

z téměř vyčerpaného zdroje, procházela systémem 

voda zakalená a docházelo k usazování 

nečistot. Samozřejmě tím více, čím déle 

voda zůstávala v toaletě stát. Co ovšem ještě 

lze ve jménu ekologie a šetrnosti k přírodě 

omluvit na chalupě, která je pouze dočasným 

rekreačním objektem, to je uprostřed 

města, v trvalém bydlišti, zcela nepřípustné. 

Zbavení se usazenin proto vyžaduje použití 

agresivní chemie, která odpadní vodu původně 

kontaminovanou jen biologickými 

fekáliemi znečistí navíc ještě i chemicky dezinfekcemi, 

barvivy a deodoranty, které pak 

působí proti bakteriálnímu a chemickému 

čištění v ČOV, zvyšují spotřebu bakterií a flokulantů 

a zhoršují parametry vody odtékající 

z ČOV zpět do vodních toků, ze kterých pak 

pracně děláme opět vodu pitnou. 

Dešťovka a další možná použití 

Podobně využití dešťové vody na praní vykazuje 

technické nedostatky. Ano, před 

několika desítkami let bylo možné postavit 

necky pod okap a v takto nasbírané vodě vyprat 

prádlo, doba se ovšem mění – tenkrát 

se netopilo sirnatým uhlím, ani nebylo tolik 

elektráren, takže nebyly ani saze, ani kyselé 

deště. V kyselině sírové se totiž efektivně 

prát nedá. 

Jako možné řešení by se sice nabízelo nasypat 

do akunádrží pár pytlů drceného vápence, 

ale v takovém případě je třeba domyslet 

i dopady na pračku samotnou – o to častěji 

je třeba ji chemicky odvápňovat, jinak přestane 

řádně fungovat. Rovněž je třeba brát 

v úvahu, že pračka sama nepozná, kdy do ní 

teče dešťová voda a kdy už je přepnutá na 

tu pitnou, takže ani není schopná samostatně 

znásobit dávky pracích prostředků pro 

tvrdší vodu, aby vůbec došlo k efektivnímu 

Pozor! 

Svod dešťové vody z pozemků má jeden velký 

háček – po bouřce je silně znečištěná bahnem, 

a pokud je u silnice, i oleji. Její použití pro domácí 

potřeby je proto nevhodné, maximálně 

ji můžeme svést do škarp, tůní, rybníčků. I zde 

ovšem kvůli znečištění musíme vypouštět 

vodu s rozmyslem. Vhodnější proto je použít 

ji ve výjimečných případech sucha na zalévání 

pomocí kalového čerpadla. 

Víte, že? 

Cena kubíku (1000 litrů) vody přímo z úpravny 

vody ze Želivky stojí pouhých 4 Kč, v Praze (ale 

i kdekoli jinde) za ni zaplatíme 95 Kč včetně 

stočného. Zároveň denně nyní vypouštíme ze 

Želivky cca 2500 l/s do Prahy a zhruba stejné 

množství zbytečně do Sázavy – proč tedy 

tuto vodu nevypouštět na zahrady? Vodárny 

to bude stát 4 Kč za kubík, zinkasují ovšem 

zmíněných 95 Kč. Teoreticky tedy při plném 

využití nádrže Želivka, jak tomu bylo před 

30 lety, by bylo možné vodu zlevnit na polovinu, 

zvláště protože nejsou potřeba již žádné 

další nádrže, přivaděče, měřiče, lidé na provoz 

a pro odečty a fakturaci – vše už je k dispozici. 

vyprání prádla. Navíc stále existuje možnost, 

že se přes filtry dostanou zmíněné saze z komína. 

A pokud se taková zbloudilá saze dostane 

do kontaktu s bílým prádlem, můžeme 

předmětný kus oblečení prakticky vyhodit. 

Toto nebezpečí by mohly vyřešit pískové či 

kartušové filtry, ale to jsou samozřejmě další 

finance navíc – na tyto filtry se navíc nevztahuje 

dotace. 

Dešťovou vodu nelze bez dodatečných nákladů 

na jemnou filtraci použít ani pro mytí 

aut, protože ihned vydře vysokotlaké pístové 

čerpadlo wapky, ani pro automatické 



zavlažování rozstřikovači nebo kapénkovou 

závlahou, neboť se ucpou malé trysky. 

A jemná filtrace je možná jen přes diskový či 

pískový filtr nebo přes papírovou kartuši, což 

jsou další náklady ve výši zhruba 10 000 Kč 

a provozně minimálně několik stovek Kč ročně 

(náplně filtrů, čištění). 

A dešťovou vodu nelze využít ani k napouštění 

bazénů – na jaře je jí nedostatek, a pokud 

se potřebných 15 až 50 m 3 vody do bazénu 

bude napouštět po dobu cca 14 dnů až 

ke skimeru, aby mohla začít řádně fungovat 

filtrace, bude bazén znečištěn řasami rychleji, 

než k jeho řádnému napuštění dojde. 

Z vodárny je místo toho možné si nechat 

během jediného dne dovézt vodu křišťálově 

čistou, chemicky ošetřenou, a dokonce 

i vydezinfikovanou. Při vypouštění bazénu je 

navíc možné tuto vodu bez obav použít na 

zalévání zahrady, což lokálně přispěje k zvýšení 

hladiny podzemních vod. 

Vyčíslení 

Z těchto pozorování vyplývá, že celková 

úspora vody z vodovodu tedy může být maximálně 

70 m 3 . Když investičními náklady 

„předplacených“ 880 m 3 vydělíme 70, tak 

dostaneme návratnost 12,6 let, s provozními 

náklady (elektřina, náplně filtrů, údržba) 

pak odhadem kolem 20 let. Za tu dobu však 

potřebujeme nové čerpadlo a novou expanzi 

s ventilem + elektřinu + náplně filtrů, 

tedy dalších min. 25 000 Kč, což už ovšem 

čítá celkovou amortizaci s dotací přes 30 let 

a bez dotace ještě více – kolem 45 let! 

Pokud je navíc předmětná toaleta osazena 

úspornými armaturami, reálná výše úspor je 

prakticky nulová, pravděpodobně je systém 

pro investora dokonce ztrátový. 

Kalkulačka Dešťovky 

Jak je tedy možné, že SFŽP uvádí návratnost 

kolem 10 let s dotací a 20 let bez dotace? 

Pokud do kalkulačky na webu Dešťovky dosadíme 

jakoukoli obec, zjistíme, že návrh 

pro čtyřčlennou rodinu a zahradu 600 m 2 

je i v krajích, kde hodně prší, přijatelný až 

od plochy střechy přes 400 m 2 a s akunádrží 

přes 10 000 litrů (v Praze 4 například vychází 

přijatelná plocha střechy minimálně 458 m 2 

a velikost akunádrže 9,7 m 3 při výši dotace 

63 950 Kč), takže dle samotné kalkulačky 

SFŽP je pro 99 % obyvatel využití Dešťovky 

nevhodné – buď je málo vody, nebo malá 

spotřeba. Udávaná návratnost SFŽP tak vychází 

pouze pro rezidence s plochou střechy 

přes 400 m 2 či pro podnikatele, kteří svádí 

vodu z řady užitných objektů či chlévů a mají 

enormní spotřebu vody. 

Pro většinu obyvatel je systém nevhodný 

i z finančního hlediska – množství vody do 

splaškové kanalizace zůstane stejné, ale 

vodárenské společnosti budou muset jednak 

zdražit vodné kvůli nižšímu využití celé 

vodárenské infrastruktury menšími odběry 

čisté vody, ale i protože vodu odvedenou do 

kanalizace oproti té čisté, čerpané, měřit neumíme, 

a tak ji fakturujeme dle vodného. 


Nyní ovšem bude v kanalizaci mnohem více 

odvedené vody než té měřené vodoměry. 

Proto aby vodárenské společnosti vynahradily 

ztráty, budou muset zdražit i stočné 

(měřené dle vodného) – a na to doplatí i ti 

občané, kteří nemohou jímat dešťovou vodu 

(např. všichni ve městech). Půjde tak o skrytou 

dotaci určité části obyvatelstva ostatními 

obyvateli. 

Rovněž ekologické dopady jsou jiné, než jak 

bývají obecně prezentovány – místo aby se 

dešťová voda vsákla kolem rodinného domu, 

zmizí jí více než polovina v kanalizaci. Samotná 

voda z vodovodu je ovšem také pouze 

dešťová, povrchová voda, jen její zdroj je 

o něco dále než přímo na našich zahradách 

(jako např. v Praze ze Želivky či z Káraného 

z Jizery nebo z Podolí z Vltavy). Podzemní 

vody (tedy z hlubokých studní či vrtů, nikoliv 

z filtračních studní) je reálně využíváno jen 

minimum a pouze v takovém případě mají 

dotace Dešťovky na zalévání a splachování 

ekologický smysl. 

Šedá voda nepomáhá 

Problematické je i samotné splachování 

tzv. šedou vodou (z pračky či umyvadla a sprchy), 

o které se celý svět pokouší již přes 

50 let a zatím bez úspěchu. V teplé vodě 

rozpuštěné nečistoty spolu se saponáty se 

ochlazením vysráží a ucpou všechny ventily 

a trysky a usadí se na tepelných výměnících, 

které tím přestanou fungovat. Aby proto systém 

s opětovným využitím šedé vody řádně 

fungoval, muselo by přijít funkční řešení, které 

by před opětovným použitím šedé vody 

tuto vodu zbavilo nečistot, jež z konečného 

hlediska napáchají více škod než užitku. 

Závěr 

Dešťovou vodu je tak možné občany smysluplně 

využít pouze na zalévání zahrady, a to 

nejlépe z nadzemních nádrží hadicí samospádem 

nebo za použití levných kalových 

čerpadel. V tom případě všude, tedy nejen 

v oblastech postižených suchem, bez jakýchkoliv 

dalších požadavků na akumulační 

nádoby (zateplení, zatemnění apod., ideální 

na zalévání je vlažná voda – v případě zalévání 

přítomnost řas a bakterií nevadí, v zimě 

navíc neprší a ani se nezalévá, takže nádrž 

nemůže zmrznout). Jestli dešťovou vodu 

vsáknu na zahradě a na WC použiji „spodní 

vodu“ ze studny či mělkého vrtu na zahradě, 

je totiž z hlediska bilančního úplně jedno 

a zemní filtrace je navíc zdarma a dokonalejší 

než drahé filtry. 

V konečném důsledku by bylo mnohem jednodušší, 

smysluplnější a efektivnější dávat 

dotace především na úsporné splachovače 

a zmenšení armatur. Snížila by se tím nejen 

spotřeba čisté vody, ale navíc by se tak 

zmenšilo o třetinu i množství splaškových 

vod z WC, čímž by se celkové splaškové vody 

snížily možná až o 15 % a snadněji a lépe by 

se pak v ČOV čistily. 

Současně by se mělo podporovat jakékoliv 

jiné využití té dešťové vody, kterou místo 

vsaku či zahrady posíláme do dešťové či 

splaškové kanalizace, například zakládáním 

mokřadů či rybníčků. 

A především tam, kde jsou obyvatelé zásobováni 

vodou ze Želivky (přes 1 300 000 

obyvatel Prahy a obcí a měst Středočeského 

kraje) je třeba nezakazovat, ale naopak 

doporučovat napouštění bazénů – pokud 

je pak na podzim vypustíme na zahradu – 

a kropení zahrad pitnou vodou, čímž by se 

podstatně zvýšila hladina podzemních vod 

i v okolních studních, kde není zaveden centrální 

vodovod. Odběr pitné vody z nádrže 

na Želivce je oproti konci devadesátých let 

sotva poloviční, takže žádné obavy z jejího 

nedostatku nehrozí, a naopak při vyšších 

odběrech by se její cena mohla podstatně 

snížit, protože přijaté platby za vodné by se 

podstatně zvýšily. A to vše, aniž by se do kanalizace 

dostalo větší množství vody. 

Foto: Shutterstock 


firmy informují 

Úspora místa díky optimalizované hydraulice 

splaškových vod 

Klíčem k vytvoření prostorově úsporného a jednoduchého kanalizačního systému ve výškové budově je 

zachování nepřetržitého vzduchového sloupce. Značnou část kanalizační šachty ve výškových budovách 

obvykle zaujímá větrací potrubí. S novou technologií Geberit SuperTube již však není instalace doplňkového 

větracího potrubí nutná. 

Výhody systému: 

• Více prostoru a podlahové plochy 

• Jednoduché projektování a instalace 

• Potrubí s menší světlostí d110 

• Maximální hydraulická kapacita 12 l/s 

• Žádné doplňkové větrací potrubí 

• Ležaté potrubí bez spádu (do délky 6 metrů) 

Jak to funguje? 

Tvarovka Geberit PE Sovent d110 

Optimalizovaná geometrie tvarovky Geberit PE 

Sovent svádí splaškovou vodu do stoupacího 

potrubí a uvádí ji do rotace, která odstředivou 

silou tlačí vodu ke stěnám trubky. Výsledný 

prstencový tok vytváří uprostřed proudu 

stabilní, nepřetržitý sloupec vzduchu. 

Koleno Geberit PE BottomTurn 

V kolenu Geberit PE BottomTurn získá voda 

jiný směr a prstencové proudění se změní na 

proudění vrstvené, aniž by došlo k narušení 

vzduchového sloupce. Tato změna směru 

výrazně snižuje rázové ztráty ve srovnání 

s konvenčními kanalizačními systémy. 

Koleno Geberit PE BackFlip 

Ve vyklenutém ohybu kolene Geberit PE 

BackFlip začne voda opět vířit a svislým 

potrubím protéká rotačním prouděním. 

Vnitřní sloupec vzduchu zůstává nadále 

neporušen. 

Technologie Geberit SuperTube se skládá 

z tvarovky Geberit Sovent a dvou hydraulicky 

optimalizovaných kolen. Tyto tři prvky 

dokážou vytvořit a zachovat vzduchové jádro 

ve všech úsecích odpadního systému, 

a odbourat tak nutnost instalace doplňkového 

větracího potrubí. Tvarovka GeberiT PE 

Sovent uvádí splaškovou vodu do rotace 

a tím vytváří proudění ve formě dutého válce 

se vzduchovým jádrem uprostřed. Takové 

řešení zvyšuje kapacitu maximálního průtoku 

při zachování poměrně malých dimenzí 

trubek. 

Zároveň je možné použít trubky s menší 

světlostí, a to při zachování hydraulické kapacity 

téměř stejné, jakou dosahuje běžný 

kanalizační systém. Potrubí, které má v celé 

délce menší světlost, si vystačí s užší stoupa- 

cí šachtou a další místo lze získat díky tomu, 

že ležaté potrubí lze pokládat do délky až 

6 metrů bez spádu. 

Prostorově úsporné a účinné 

Kombinace tvarovky PE Sovent a nových kolen 

s technologií SuperTube umožňuje projektantům 

navrhovat výrazně užší stoupací 

šachty. SuperTube dovoluje použít potrubí 

s menší světlostí a další místo ve stoupací 

šachtě se ušetří díky absenci větracího potrubí. 

To stejné platí i pro stropy. Svodné 

ležaté potrubí je možné vést ke svislému 

potrubí až do délky 6 metrů beze spádu. 

Podhledy tak mohou být umístěny velmi 

blízko betonové stropní konstrukci. Kanalizační 

systém si přesto zachovává vysokou 

hydraulickou kapacitu 12 litrů za sekundu. 

Nespornou výhodou pro projektanty je zjednodušení 

projektové dokumentace. 

Vytvořeno z podkladů firmy Geberit. 

Foto: Geberit 


advertorial 

Přesvědčivé výsledky řízeného větrání s entalpickým 

výměníkem 

Unikátní entalpický výměník větracích jednotek Zehnder vytváří příjemné optimální klima v interiéru po celý 

rok – díky rekuperaci tepla a také vlhkosti. V zimě zabraňuje nadměrnému vysoušení vzduchu, sesychání 

dřevěných výrobků a ohřívá přiváděný chladný venkovní vzduch. To nejlepší pro spokojenost zákazníků. 

Kvalitní vzduch chrání zdraví i majetek 

Systém komfortního řízeného větrání zaručí 

dostatečný přísun čerstvého vzduchu do interiéru 

bez průvanu a díky nové generaci entalpických 

výměníků dokáže optimalizovat 

i vlhkost v interiéru. Relativní vlhkost vzduchu 

v interiéru nižší než 30 % může vést k vysušování 

dýchacího ústrojí, negativně ovlivňuje 

zdraví, spánek i soustředění. Nepříznivě 

ovlivňuje také stavební dřevěné konstrukce, 

napomáhá sesychání dřevěných podlah, nábytku, 

koberců. I vysoká vlhkost v interiéru 

dokáže napáchat mnoho škod. Pokud nejsou 

konstrukce obvodových zdí vhodně navrženy 

i provedeny, může docházet k hromadění 

vlhkosti v konstrukci, výskytu plísní. Systém 

řízeného větrání je tedy efektivní, zdravou 

a energeticky úspornou alternativou k otevírání 

oken, která také umožňuje výrazně 

šetřit náklady na vytápění. 

Unikátní entalpický výměník Zehnder 

Entalpický výměník – hlídač 

optimální vlhkosti 

Entalpický výměník vytváří příjemné klima 

v interiéru a vysokou kvalitu vnitřního 

vzduchu díky zpětnému získávání tepla 

a vlhkosti. V zimě udržuje teplo a vlhkost 

v interiéru, zabraňuje nadměrnému vysoušení 

vzduchu a ohřívá přiváděný chladný 

venkovní vzduch. V létě odvádí teplý a vlhký 

vzduch předtím, než je čerstvý vzduch 

přiveden do domu. Vytváří tak optimální 

vnitřní klima po celý rok. 

Maximální hygiena, snadná údržba, 

úspora nákladů 

Entalpický výměník Zehnder je, díky inovativní 

patentované konstrukci s polymerovými 

membránami, snadno čistitelný propláchnutím 

vodou. Mnohonásobně se tak 

zvyšuje jeho životnost bez snižování účinnosti 

rekuperace. Speciální vrstva Microban® 

nepropouští pachy, nečistoty, mikroby 

i plísňové spory všeho druhu a zachovává 

tak vysoce hygienické prostředí. Propustnou 

membránou je umožněn přenos pouze 

vodní páře mezi odváděným a přiváděným 

vzduchem. Mikroorganismy membránou 

neprojdou, jelikož jsou větší než molekuly 

vodní páry. Přenos vodní páry také snižuje 

rosný bod v entalpickém výměníku. Použití 

předehřívačů nebo protimrazové ochrany 

je tedy nutné až při venkovních teplotách 

kolem –6 °C a nižších, což vede k vyšší energetické 

účinnosti bez snížení komfortu v důsledku 

sníženého přívodu vzduchu. 

Entalpický výměník ve větrací jednotce Zehnder 

ComfoAir Q 

Proč řízené větrání s rekuperací tepla 

i vlhkosti 

Entalpický výměník zajišťuje ještě větší energetickou 

účinnost při stabilně vysokém přívodu 

vzduchu – stupeň účinnosti rekuperace je 

až 86 % tepla a až 73 % vlhkosti (hodnoty pro 

jednotku Zehnder ComfoAir Q 350TR s entalpickým 

výměníkem). Ve srovnání s běžným 

výměníkem tepla dokáže předávat z odváděného 

vzduchu do přiváděného čerstvého 

vzduchu i vysoký podíl (až 60–70 %) vzdušné 

vlhkosti, a tak pasivně, bez dodatečné elektrické 

energie, pomáhá optimalizovat relativní 

vlhkost vzduchu v rodinném domě. 

www.zehnder.cz 

Princip fungování entalpického výměníku – rekuperace vlhkosti 



Sleva 30 % z ceny časopisu! 

Předplaťte si TZB Haustechnik na celý rok a dostanete 4 čísla za cenu tří. 

Pouze 

192 Kč 

na celý rok 

Ušetříte 30 % z prodejní ceny 

Časopis dostanete až do schránky 

Nepromeškáte žádné číslo 

Předplatné časopisu TZB Haustechnik 

A 

Předplatné 

na 1 rok 

4 vydání » za 192 Kč 

se slevou 30 % 

B se 

Předplatné na 2 roky 

8 vydání » za 304 Kč 

slevou 45 % 

top 

nabídka 

Objednávky: 

web: www.send.cz | e-mail: jaga@send.cz | tel. č.: 225 985 225

NOVÉ 

KOUPELNA GEBERIT 

SELNOVA 

KLASICKY 

NADČASOVÁ 

Koupelnová série Geberit Selnova je díky svému klasickému tvaru vhodnou volbou 

do jakékoliv koupelny. Geberit vsadil na jednoduchý a neokázalý design a zaměřil svou 

pozornost především na funkčnost. Série Selnova se vyznačuje skvělým poměrem ceny 

a výkonu a zároveň i vysokou kvalitou, která je se značkou Geberit neodmyslitelně spojená. 

Klasicky nadčasová. Pro každou koupelnu. 

www.geberit.cz/selnova

Vytápění, ohřev vody a chlazení 

tepelným čerpadlem. Potichu. 

Proměňte energii vzduchu nebo země v teplo vašeho domova! S tepelnými čerpadly 

STIEBEL ELTRON budete mít jistotu, že vytápění, ohřev vody i chlazení vaší domácnosti 

je nejen ekologické a ekonomické, ale i naprosto tiché. To vše díky technologiím 

STIEBEL ELTRON – světového lídra v oblasti využívání obnovitelných zdrojů. 

Výhody tepelných čerpadel STIEBEL ELTRON 

› Tichá a vysoce účinná 

› Úsporná a kompaktní 

› Navržena a vyrobena v Německu 

› Vhodná pro všechny typy budov, 

› novostavby i rekonstrukce 

› K umístění v interiéru i exteriéru 

› Moderní design 

› Využívají energii vzduchu a země 

› V kombinaci se zásobníkem na teplou 

vodu zajišťují spolehlivě i ohřev teplé vody 

› V létě možnost chlazení 

› Podporována v rámci programů „Nová 

zelená úsporám” a „Kotlíkové dotace” 

Státního fondu životního prostředí 

Invertorové tepelné čerpadlo vzduch | voda 

k vnitřní instalaci pro vytápění a chlazení 

WPL 17 ICS classic 

Více informací najdete na: www.stiebel-eltron.cz/tichacerpadla 

STIEBEL ELTRON spol. s r. o. 

Dopraváků 749/3 | 184 00 Praha 8 | www.stiebel-eltron.cz

Časopis TZB 03/2020 cz

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?