Časopis TZB 04/2020 (CZ)

Technická zařízení budov 

číslo 4/2020 :: ročník XIV. :: 69 Kč 

www.casopistzb.cz 

Realizace 

Základní škola Amos pro Psáry 

a Dolní Jirčany 

Téma 

Revoluce v energetice 

Trvalá udržitelnost 

Doporučené postupy pro 

realizaci vegetačních střech 

Téma: 

Efektivní nakládání s energiemi

Předplatné TZB Haustechnik 

Sleva 30 % z ceny časopisu! 

Předplaťte si TZB Haustechnik a dostanete 4 čísla za cenu tří. 

Pouze 

192 Kč 

na celý rok 

Ušetříte 30 % z prodejní ceny 

Časopis dostanete až do schránky 

Nepromeškáte žádné číslo 

A 

Předplatné 

na 1 rok 

4 vydání » za 192 Kč 

se slevou 30 % 

B se 

Předplatné na 2 roky 

8 vydání » za 304 Kč 

slevou 45 % 

top 

nabídka 

Objednávky: 

web: www.send.cz | e-mail: jaga@send.cz | tel. č.: 225 985 225

editorial 

Podzimní asociace 

Vzhledem k tomu, jak vypadalo několik posledních týdnů, jakou hrůzu pouští média, 

jak s každým dnem přibývají nová a nová opatření, přestože nám bylo slíbeno, že 

takových opatření už nebude třeba, myslím si, že je vhodné si chvíli sednout 

a přemýšlet nad něčím jiným. Nad něčím příjemným. A podzim rozhodně je takové 

hezké téma. 

Je sice pravda, že by někdo mohl namítnout, že podzim s sebou přinesl intenzivní, 

několik dní trvající deště, které zvedly hladinu řek a řadě obyvatel republiky zaplavily 

sklepy (či hůře) – a kvůli vládním opatřením, která zavřela hobby markety, není 

možné řadu škod ani rychle a efektivně opravit... Ale ruku na srdce, trochu si za to 

můžeme sami naším hospodařením s vodními zdroji. 

Já osobně si podzim spojuji s barevným listím a celou řadou ovoce, které je 

připraveno ke sklizni. A přestože jaro letos nebylo přívětivé nejen pro nás, ale ani pro 

přírodu, úroda na zahrádkách je poměrně dobrá. A není nad vlastní zavařené 

broskve, švestky a džemy. Nebo nad borůvkový koláč uprostřed zimy (pokud jsme 

samozřejmě stihli včas naplnit mrazák). K vodním zdrojům máme možná přístup 

nesprávný, ale naším přístupem k ovoci a zelenině se výrazně lišíme od ostatních 

Evropanů. Nasušené houby, sklepy a spíže přetékající zavařeninami a nakládačkami 

a mrazáky plné trhaných bobulí – to je to, co nás od ostatních národů odlišuje 

nejvíce. Vždyť i jistý politik ve svém proslovu k Poslanecké sněmovně řekl, že Češi 

mají zájem zahradničit a také bychom všichni více zahradničit měli! 

Pozitivní na tom všem je ovšem ještě jedna věc – chodit ven, na zahrádky, na 

procházky nebo i sbírat dobroty přírody nám nikdo zakázat nemůže. I kdybychom 

ovšem nechtěli nic sbírat, tak už jen pro to veselé, barevné listí nebo pár kaštanů jen 

tak do kapsy bychom si ven vyrazit měli. Přece jen je venku vždy čerstvější vzduch 

než v interiéru a i po psychické stránce se nám nepochybně výrazně uleví. Pokud 

navíc máme po ruce čtyřnohého kamaráda, který takové procházky vyloženě 

vyžaduje, o to veselejší naše výlety budou. Minimálně do chvíle, než někdo vymyslí, 

že by roušku měl nosit i pes. 

Pevně doufám, že až začátkem roku 2021 roztaje poslední sníh, přijde nejen krásně 

rozkvetlé jaro, ale i klidnější nový rok. Příjemné čtení. 

Eliška Hřebenářová 

redaktorka 

www.tzb-haustechnik.cz 4/2020 | TZB HAUSTECHNIK 1

obsah 

Měřená spotřeba 1. 8. 2019 – 31. 8. 2019 

18 

srpen 

září 

říjen 

listopad 

prosinec 

leden 

únor 

březen 

duben 

květen 

červen 

červenec 

srpen 

Evropa v rámci energetické politiky přijala ambiciózní cíle k dosažení poklesu roční 

spotřeby energie o 20 % do roku 2020 a nízkouhlíkového hospodářství do roku 2050. 

Změny v energetické politice jsou citelné při konkrétních technologických řešeních. 

Dosažení těchto cílů je proveditelné také díky opatřením a přísnějším požadavkům 

i v rámci významné obnovy budov. 

40 

Řešení odvodnění musí být komplexní a koncepční. Každý zachycený milimetr srážky je 

dobrý a přispěje nejen k lepšímu vzhledu a klimatu města, ale také k čistotě 

povrchových vod. Začít je třeba hned. 

TZB HAUSTECHNIK 4/2020 

Odborný recenzovaný časopis z oblasti TZB a techniky prostředí 

Ročník: XIV. 

Vyšlo: 4. 11. 2020 

Cena: 69 Kč 

Roční předplatné: 236 Kč 

Vydává: Jaga Media, s. r. o. 

Pražská 18, 102 00 Praha 10 

tzb.haustechnik@jagamedia.cz 

Vedoucí redakce 

Ing. Eliška Hřebenářová, tel.: 777 284 678 

eliska.hrebenarova@jagamedia.cz 

Odborná spolupráce: 

Ing. Ingrida Skalíková, Ph.D.; doc. Ing. Belo Füri, Ph.D.; 

Ing. Lukáš Skalík, Ph.D.; Ing. Mária Kurčová, Ph.D.; Ing. Michal 

Fryš; Ing. Alfréd Gottas; doc. Ing. Daniel Kalus, Ph.D.; Ing. 

Matej Kubica; JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura; Ing. Jakub 

Maščuch, Ph.D.; RNDr. Jindřich Duras, Ph.D.; Ing. arch. Josef 

Hoffman; Ing. arch. Jan Kasl; Martin Šimko, Michal Krajčík, 

Daniel Szabó, Dušan Petráš 

Inzerce 

Jaga Media, s. r. o., tel.: 267 219 346 

Vladimír Brutovský, tel.: 777 284 680 

vladimir.brutovsky@jagamedia.cz 

Markéta Šimoníčková, tel.: 775 284 686 

marketa.simonickova@jagamedia.cz 

Miroslava Valtová, tel.: 775 284 685 

miroslava.valtova@jagamedia.cz 

Produkce 

Adéla Bartíková 

adela.bartikova@jagamedia.cz 

Grafická úprava, DTP 

Oľga Svetlíková 

Jazyková úprava 

Lenka Jindrová 

Tisk 

Neografia, a. s. 

Předplatné 

A. L. L. production, s. r. o. 

P. O. BOX 732, 111 21 Praha 1 

e-mail: tzbhaustechnik@predplatne.cz 

tel.: 840 30 60 90, fax: 234 092 813 

www.predplatne.cz 

Registrace 

MK ČR E 18488, ISSN 1803 4802 

Informační povinnost 

Tímto informujeme subjekt údajů o právech vyplývajících 

ze zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, 

tj. zejména o tom, že poskytnutí osobních údajů společnosti 

Jaga Media, s. r. o., se sídlem Pražská 18, Praha 10 je 

dobrovolné, že subjekt údajů má právo k jejich přístupu, 

dále má právo v případě porušení svých práv obrátit 

se na Úřad pro ochranu osobních údajů a požadovat 

odpovídající nápravu, kterou je např. zdržení se takového 

jednání správcem, provedení opravy, zablokování, likvidace 

osobních údajů, zaplacení peněžité náhrady, jakož i využití 

dalších práv vyplývajících z § 11 a 21 tohoto zákona. Všechna 

práva k uveřejněným dílům jsou vyhrazena. Kopírování, 

znovupublikování nebo rozšiřování kterékoli části časopisu se 

povoluje výhradně se souhlasem vydavatele. Články nemusejí 

vyjadřovat stanovisko redakce. Vydavatelství nenese právní 

odpovědnost za obsah inzerce a advertorialů. 

Foto na titulní straně 

isifa/Shutterstock 

© Jaga Media, s. r. o. 

50 

Stěnové vytápění představuje nový trend při návrhu vytápění obytných místností i s ohledem na nízký teplotní rozdíl 

mezi teplotou vzduchu v místnosti a teplotou topné plochy, který umožňuje využívat obnovitelné zdroje energie, jako 

jsou tepelná čerpadla, solární kolektory, průmyslové odpadní teplo a podobně 

4 novinky 

Realizace 

6 Stavba roku: Základní škola Amos pro 

Psáry a Dolní Jirčany 

8 Fénix: Špičkovací stanice AERS 

v Rumburku funguje k plné spojenosti 

Téma: Efektivní nakládání s energiemi 

12 A. Gottas: Využití solární energie 

v bytově-komunální sféře 

16 M. Fryš: Současné možnosti čerpání 

a ukládání energie – hloubkové vrty, 

plošné kolektory, vodní díla, energetické 

piloty 

18 I. Skalíková, B. Füri, L. Skalík, M. Kurčová: 

Vliv provozu tepelných čerpadel na 

významnou renovaci bytového domu 

20 P. Měchura: Chceme levně akumulovat 

elektřinu? Obraťme toky řek! 

24 Hager: Jak si vybrat vypínač a co vše 

může umět 

26 D. Kalus, M. Kubica: Aplikace tepelně 

aktivních panelů v budovách s využitím 

OZE 

29 J. Maščuch: Revoluce v energetice 

Vnitřní prostředí 

32 Testo: Kvalita vzduchu v místnosti 

a pohoda prostředí na pracovišti 

36 Camfil: Získejte opět kontrolu nad 

kvalitou ovzduší ve své společnosti 

Rozvody a instalace 

37 Rehau: Čistá pitná voda od zdroje až do 

kuchyně 

38 NRG Flex: Hybridní řešení v praxi: ověření 

výhod při návrhu a realizaci projektu 

s plastovým flexibilním potrubím 

Trvalá udržitelnost 

40 J. Duras: Zelené střechy a fasády, dešťové 

zahrádky – má to všechno smysl? 

44 Český soběstačný dům: jak se staví dům 

bez inženýrských sítí? 

46 J. Hoffmann, J. Kasl: Doporučené postupy 

pro realizaci vegetačních střech 

Vytápění 

50 M. Šimko, M. Krajčík, D. Szabó, D. Petráš: 

Experimentální ověření přímotopného 

stěnového systému v topném režimu 

Firmy informují 

56 Geberit: Toaleta bez zápachu 

2 TZB HAUSTECHNIK | 4/2020

advertorial 

Otevření bungalovu do krovu 

neznamená zvýšení nároků na energie 

Bungalovy v Čechách zažívají zlaté časy. Typické vazníkové konstrukce krovu se zatepleným podhledem se ale častokrát 

používají bez rozmyslu. Tím obyvatelé přicházejí nejen o nenahraditelné denní světlo, ale také o pasivní solární zisky. 

Není nad denní světlo 

Dnes se stále častěji mluví o tom, že složení 

denního světla nenahradí žádné umělé osvětlení 

a jeho nedostatek má výrazný vliv na syndrom 

nemocných budov (SBS – sick building 

syndrome). V kombinaci s faktem, že podle 

výzkumů žijeme až 90 % času v interiérech budov, 

je přítomnost oken v domech rozhodující. 

Střešní okna 

přivedou do interiéru 

až 2x více světla než 

vertikální. 

A prosvětlení střední části dispozice bungalovu 

nechá na umělé osvětlení. Je tato obava 

pravda, nebo mýtus? 

Odpověď jsme hledali 

u výzkumníků 

Stavební fakulta VUT v Brně vypracovala studii, 

v níž porovnala potřebu energie na vytápění 

při uzavřeném krovu bez střešních oken 

a při otevřeném krovu se střešními okny. 

Posuzovaly se tři úrovně hodnoty měrné potřeby 

energie na vytápění E a 

= 35 kWh/m 2 .rok, 

E a 

= 55 kWh/m 2 .rok a E a 

= 70 kWh/m 2 .rok. 

Jako výpočetní nástroj pro bilanční výpočet 

Půdorys posuzovaného domu 

energetické náročnosti budov se použil v této 

studii NKN v-3.01. Dohromady se posoudilo 

80 variant umístění střešních oken a 55 variant 

různých parametrů obálky domu. Celkově 

tedy bylo vykonaných 12 000 výpočtů měrné 

potřeby energie na vytápění. 

V drtivé většině případů byly tepelné ztráty 

při otevření krovu a použití střešních oken 

umístěných na jih, východ a západ zanedbatelné. 

V uvedeném příkladě je to do 6 %. Střešní 

okna mají pozitivní energetickou bilanci, 

proto je celkový dopad změny na spotřebu 

energie na vytápění jen 2,4 %. 

potom 

predtým 

Podhled v bungalovu 

Bungalov má velkou výhodu v možnosti 

být v přímém kontaktu s denním světlem, 

ale podhled ho o tuto příležitost obírá. Pro 

70 % majitelů domů je dostatek denního 

světla nejdůležitějším kritériem při výběru 

nového domu. Spolehnout se pouze na vertikální 

okna je v případě bungalovu troufalost. 

Konzervativní stavitel však postupuje pomalu 

a přemýšlí. Pokud odkryje krov, jeho 

dům bude mít větší energetickou spotřebu 

a tím se bydlení v takovém domě prodraží. 

1 pohľad 2 

řez otevřeným krovem 

Schéma porovnání spotřeby energie 

Porovnání potřeby energie na vytápění bungalovu 

Otevřený strop, 

4 střešní okna 

(3 s orientací na jih, 

1 na sever), 

řez uzavřeným krovem 

Uzavřený strop 

bez střešních oken 

* 3 střešní okna s trojskly jsou orientována na jih, 1 ks na sever 

www.velux.cz/odbornici/architekti-a-projektanti 

Bungalov bez střešních oken působí dojmem bytu. Prosvětlení hlubších místností 

je problematické. 

potom 

Střešní okna v bungalovu řeší kromě prosvětlení i účinnější větrání, které je pro zdravé 

bydlení nejdůležitější. 

www.tzb-haustechnik.cz 4/2020 | TZB HAUSTECHNIK 3 

ým 

pohľad 1 pohľad 2

novinky 

Platforma eIoT 

Internet věcí (IoT) je velmi často 

skloňované téma, které předpokládá, 

že jednoho dne bude 

„všechno se vším komunikovat“. 

V oblasti energetiky je takovým 

prvním krokem k uskutečnění 

této vize platforma eIoT (energetické 

IoT), která v sobě spojuje 

automatizaci sběru a zpracování 

dat v energetice s následným vyhodnocením 

a možností profinancování. 

Díky této platformě 

lze efektivně rozhodovat o potřebných 

opatřeních a způsobu 

dosažení co nejlepšího energetického 

profilu. 

Platforma eIoT je unikátní v tom, 

že spojuje vzdálený smart-monitoring 

s komplexním energe- 

Obrázek 1 Blokové schéma platformy eIoT 

tickým managementem v robustním 

a modulárním CAFM 

softwaru. Největší přínos má 

nasazení této platformy v oblasti 

podpůrných a garantovaných 

energetických služeb (GES/ 

EPC), kde se stále více mluví 

o úsporách, omezených zdrojích 

a o tom, jak být „zelenější“. 

Platforma vznikla dlouhodobou 

spoluprací firem AmiNet, CHAS- 

TIA a KOOR v oblastech telekomunikačních, 

energetických 

služeb a dodávek CAFM řešení, 

což umožnilo podívat se na celou 

problematiku z různých úhlů 

pohledu. 

Zdroj: CHASTIA 

Geberit – nové možnosti 

pro celou koupelnu 

Spojením know-how 

v oblasti sanitární techniky, 

designu a inovativních funkcí 

otevírá Geberit nové 

možnosti v oblasti plánování, 

projektování a instalace 

koupelen. 

Už loni rozšířil Geberit své 

portfolio o série koupelnové 

keramiky a nábytku. Letos 

v tomto trendu pokračuje a na 

trh přichází s koupelnovou 

sérií Geberit Selnova. Ta je 

díky svým klasickým tvarům 

vhodnou volbou do jakékoliv 

koupelny. V nabídce zde 

Geberit vsadil na jednoduchý 

a neokázalý design a zaměřil 

svou pozornost především na 

funkčnost. Součástí série je 

například bezbariérová řada 

Comfort, jejíž výrobky umožňují 

starším lidem a osobám 

se sníženou pohyblivostí 

zachovat si v koupelně svou 

nezávislost, a to bez jakýchkoliv 

kompromisů na úkor 

kvality. Za zmínku také stojí 

řada Compact, která je určena 

do koupelen malých rozměrů. 

Kolekce Selnova se vymyká 

skvělým poměrem ceny a výkonu 

a vysokou kvalitou, která 

je již s Geberitem neodmyslitelně 

spojená. 

Zdroj: Geberit 

Rohové ventily 

SCHELL: spolehlivá 

ochrana armatur 

Poslední rok slaví úspěchy na trhu také inovované 

rohové ventily s filtrem Schell Comfort. 

Ty svou hygienickou funkci vylepšují díky 

jemnějšímu filtru a z uživatelského hlediska 

stojí za pozornost i lehčí chod rukojeti a její 

inovovaný design. Speciální filtr z velmi odolného 

polyetylenu je uložen v dutém vřeteni 

rohového ventilu. Velikost jeho ok je pouhých 

250 mikronů, což zaručuje spolehlivé zadržení 

i jemných nečistot, nebrání však samotnému 

průtoku vody. Ten je možno regulovat rukojetí 

Schell Comfort. Rohové ventily s filtrem 

SCHELL plní dva důležité úkoly zároveň: jednak 

chrání připojené armatury před mechanickým 

poškozením, jednat také přispívají 

k výraznému zvýšení kvality pitné vody. 

Zdroj: Schell 

Zdravé prostředí ve školní třídě bez 

rekuperace i klimatizace 

Koncentrace studentů je přímo úměrná 

kvalitě vnitřního vzduchu ve třídě. To si dobře 

uvědomovalo vedení školy i architekt při 

rekonstrukci školních budov OLV College 

Velvoorde v Belgii. Při rekonstrukci byl kladen 

důraz především na dostatek přirozeného 

denního světla, přísun čerstvého vzduchu 

a příjemnou interiérovou teplotu. 

Všechny tyto požadavky se podařilo skloubit 

díky technologii známé jako C+. Ta zahrnuje 

přirozený přívod čerstvého vzduchu 

přes okenní větrací štěrbiny a řízený odvoz 

znečištěného vzduchu na základě senzorů 

CO 2 

. Čerstvý vzduch je přiváděn větracími 

štěrbinami kombinovanými s vnějšími 

screenovými roletami Renson Fixvent. Pro 

odvod vzduchu je použitý jednoduchý ventilační 

systém, který v každé učebně doplňují 

dva konektory Renson Healthconnector. Ty 

nepřetržitě snímají kvalitu vzduchu uvnitř 

učebny a řídí poptávku na výměnu vzduchu. 

Tímto jednoduchým způsobem byly splněny 

všechny požadavky na zajištění zdravého 

a kvalitního prostředí pro studenty školy. 

Zdroj: Renson 


Nejčastější mýty o dřevostavbách 

novinky 

Dřevostavby jsou v našich končinách opředeny nekonečnými mýty. Je to pochopitelné. Moderní sendvičové 

dřevostavby u nás totiž nemají zatím takovou tradici jako třeba v severských zemích. To ale neznamená, že 

bychom se jim měli vyhýbat, naopak. 

Nízká životnost 

Jedním z velkých mýtů je životnost dřevostaveb. 

Vůči těmto stavbám ve společnosti 

panuje obecně velká nedůvěra, protože 

přece nemohou vydržet tak dlouho jako 

klasické cihlové domky. Ovšem při správné 

údržbě mají dřevostavby minimálně stejně 

dlouhou životnost jako klasický zděný dům. 

Navíc je nutné si uvědomit, že s každou generací 

se mění životní styl a s ním i nároky 

na bydlení. V praxi to znamená, že další generace 

už nebude chtít bydlet stejně jako 

ta stávající. A v tom má dřevostavba oproti 

zděným materiálům nesmírnou výhodu, 

protože její modernizace není tak náročná – 

jak na práci a materiál, tak ani z hlediska 

financí. 

Hoří jako papír 

Mýtus, že dřevěný domek rychle shoří, je 

velmi pevně zažitá představa. Stejně jako 

domy postavené z tradičních stavebních 

materiálů musí i dřevostavba splňovat platné 

a pevně dané protipožární předpisy a ty 

jsou pro všechny stavby stejné. 

Například v případě roubenky či srubu jsou 

stěny tvořeny kulatinou nebo hraněným 

dřevem, které má velký průřez a zbytkovou 

vlhkost. Ta se při hoření musí nejprve odpařit, 

a tím hoření zpomaluje. Oheň navíc 

v případě masivních kusů proniká pouze do 

vrchní části a postupně uhasíná. Takzvaná 

uhlíková krusta, která se vytvoří na povrchu, 

totiž zabrání přísunu vzduchu. Dále si 

pak dřevo nepoškozené ohněm zachovává 

pevnost a tuhost, takže konstrukce jsou 

i po uhašení požáru stabilnější než ty z ocele 

či železobetonu, které mají při velkých 

teplotách naopak velkou roztažnost a sníženou 

nosnost, takže jsou v případě požáru 

dalším nebezpečím pro člověka. 

Obavy spjaté s ohněm tedy v případě dřevostaveb 

nejsou vůbec na místě. Ještě 

lepší vlastnosti při případném požáru pak 

vykazují tzv. sendvičové konstrukce na 

bázi dřeva. Nosná konstrukce je opláštěná 

většinou materiály, které jsou nehořlavé, 

jako jsou sádrokarton, sádrovláknité desky, 

minerální tepelná izolace a podobně. 

Mnohem nebezpečnější tak je pro obyvatele 

dřevostavby vzplanutí interiéru, tedy 

nábytku, textilu a spotřebičů, než samotné 

konstrukce. 

Nadměrný hluk 

Dřevo si obstojně poradí také s akustikou, 

protože dokáže pohltit zvukové vlny. Záleží 

ovšem na architektovi, jakou roli a funkci 

využitelnému materiálu dřeva přiřadí, protože 

už při návrhu je důležité na zvukovou 

izolaci myslet. Ideální je, když se dřevěná 

konstrukce opláští sádrokartonovými deskami, 

které napomáhají společně s vloženou 

izolací, např. minerální vatou, ke zlepšení 

akustiky. 

Zdroj: Rigips 

www.tzb-haustechnik.cz 

4/2020 | TZB HAUSTECHNIK 5

ealizace 

Základní škola Amos 

pro Psáry a Dolní Jirčany 

Vítěz Středočeské stavby roku 2020 

Nová základní škola volně doplňuje zástavbu na okraji obce a výraznou archetypální siluetou dotváří její 

vizuální identitu. Budova s klastrovým uspořádáním učeben je navržena v pasivním energetickém standardu 

s důrazem na kvalitní společné prostory a slouží jako komunitní centrum obce. 

Nová základní škola volně doplňuje zástavbu 

srostlice obcí Psáry a Dolní Jirčany. Budova je 

zasazena do mírného svahu a její veřejný 

předprostor ukončuje urbanistickou osu vedoucí 

k právě revitalizované dolnojirčanské 

návsi. Dvě podlouhlá křídla školy s nenápadným 

výrazem inspirovaným vesnickými hospodářskými 

staveními, která obsahují především 

učebny a administrativu, svírají v úhlu 

mezi sebou nižší kvádrovitý objekt jídelny 

a tělocvičen obložený dřevěnými lamelami. 

Interiér školní budovy je navržen jako volně 

plynoucí prostor vytvářející přirozeně ohraničené 

zóny s rozdílnou mírou intimity, tzv. learning 

landscape. Budova v rámci obce plní 

i funkci komunitního centra, důraz byl proto 

kladen na kvalitní společné prostory. Srdcem 

školy je dvoupodlažní prostor jídelny, který je 

díky důmyslnému dispozičnímu uspořádání 

možné přeměnit na auditorium s jevištěm 

v přilehlé malé tělocvičně. Místo pro setkávání 

poskytuje i přilehlá venkovní terasa s pobytovým 

schodištěm, která zároveň rozšiřuje 

výukový prostor odborných učeben v přízemí. 

Veřejnosti mohou sloužit i dvě tělocvičny, venkovní 

sportoviště a školní knihovna. Výukové 

prostory jsou organizovány do klastrů složených 

ze dvou až tří kmenových učeben seskupených 

kolem společné centrální haly. Klastry 

jsou vertikálně propojené pobytovými schodišti, 

každý má vlastní barevnou identitu a přístup 

na venkovní terasu. Důležitá pro celkový 

charakter interiéru je práce se dřevem. Je použito 

jako konstrukční materiál nad vstupním 

vestibulem a jídelnou, na obkladech stěn 

a nábytkových vestavbách, parapetech i fasádě 

a dodává škole hřejivou a domácí atmosféru 

podpořenou orientačním systémem založeným 

na principu dětské kresby. Celý objekt 

je řešen jako energeticky pasivní s vlastním 

systémem sběru dešťové vody. 

Urbanistické a architektonické řešení 

Areál nové školy vytváří v kontextu obce 

místo s vlastní identitou, které navzdory své 

velikosti není ve významovém ani prostorovém 

konfliktu se stávající zástavbou a jejími 

přirozenými centry. Budova a její vstupní 

prostranství ukončují urbanistickou osu vedoucí 

k návsi a dávají jí potenciál živé obecní 

komunikace s přirozeně fungujícím parterem. 

Komunitní charakter budovy je podpořen 

veřejnou knihovnou v exponovaném 

nároží orientovanou směrem k obci. 

Škola je zasazena do mírného svahu a pracuje 

s rozdílnou podlažností vůči vstupnímu 

prostranství a směrem do areálu. Budova 

je rozčleněná na dílčí stavební hmoty, které 

se měřítkem co nejvíce přibližují stavbám 

v okolí. Tvář školy vůči obci určují výškově 

dominantní dvoupodlažní objekty s archetypálním 

výrazem inspirovaným vesnickými 

hospodářskými staveními, které obsahují 

především učebny a administrativu. Mezi 

sebou svírají nižší kvádrovitý objekt jídelny 

a tělocvičen. V kontrastu s minimalistickým 

materiálovým řešením výukových objektů 

se prezentuje výrazně profilovanou, ale celkově 

kompaktní fasádou z dřevěných lamel 

pracující s různými stupni průhlednosti podle 

potřeb vnitřních prostorů. 

Dispoziční a provozní řešení 

Interiér školní budovy je navržen jako volně 

plynoucí prostor vytvářející přirozeně ohraničené 

zóny s rozdílnou mírou intimity podle 

plánovaného využití, tzv. learning landscape. 

Srdcem školy je dvoupodlažní multifunkční 

prostor jídelny umístěný v centrálním objektu 

a volně navazující na vstupní foyer. Díky 


ealizace 

Materiály 

Linoleum Tarkett – podlahy výukové části, 

jídelna, tělocvičny 

STO PUR stěrky – podlahy společné prostory 

AMF Heradesign – akustické obklady stěn 

a stropů společné prostory 

Wienerberger cihelná dlažba – dlažba veřejný 

parter 

KM beta Sendwix – vápenopískové výplňové 

zdivo skeletu, akustické příčky 

Produkty 

Ecophon Master Rigid – akustické podhledy 

učeben 

Desso koberce – podlahy administrativa 

HARO sportovní podlahy a obklady stěn – 

tělocvičny 

Lindab střešní krytiny – sedlové střechy 

Jánošík okna dveře – dřevohliníková okna, 

vstupní dveře 

Solara – velkorozměrové střešní světlíky šikmé 

střechy 

Lightway – světlovody, světlíky střešní terasy 

MM Cité – parterový mobiliář 

SAPELI – interiérové dřevěné dveře 

PKS Okna – interiérové hliníkové dveře 

TriLine – ocelové protipožární dveře 

OTIS – výtahy 

důmyslnému dispozičnímu uspořádání je 

možné jídelnu přeměnit na auditorium s jevištěm 

v přilehlé malé tělocvičně, které se 

do prostoru otevře velkým portálem ve stěně. 

Místo pro setkávání poskytuje i přilehlá 

venkovní terasa s pobytovým schodištěm, 

která zároveň rozšiřuje výukový prostor odborných 

učeben v přízemí. 

Tělocvičny se zázemím umístěné v severozápadní 

části centrálního objektu potom 

společně s venkovními sportovišti představují 

další prostory umožňující široké mimoškolní 

využití. Veřejnosti je otevřena i školní 

knihovna orientovaná velkoformátovým oknem 

do veřejného předprostoru školy. 

Výukové prostory jsou umístěné v přilehlých 

křídlech budovy. Dispoziční uspořádání 

je založeno na principu klastrů složených 

ze dvou až tří kmenových učeben seskupených 

kolem společné centrální haly. Díky 

vizuálnímu propojení učeben s halou vzniká 

jasně ohraničený variabilní prostor pro výuku 

v mnoha formách, se kterým se mohou 

jeho uživatelé v rámci velké školy snadněji 

identifikovat a přizpůsobit si ho. Klastry jsou 

vertikálně propojené pobytovými schodišti, 

každý má vlastní barevnou identitu a přístup 

na venkovní terasu. 

Konstrukční řešení 

Nosnou konstrukci budovy tvoří monolitický železobetonový 

skelet se skrytými průvlaky. Společné 

prostory centrálního objektu jsou zastropeny lepenými 

dřevěnými vazníky, zastřešení objektů se 

sedlovými střechami je řešeno pomocí ocelových 

rámů. Výplňové konstrukce obvodových stěn 

a vnitřní akustické příčky jsou realizovány z vápenopískových 

bloků. 

TZB 

Budova je navržena jako energeticky pasivní. 

Vytápění objektu je primárně zajištěno kaskádou 

tepelných čerpadel, napojených do 

akumulačních nádrží s vnořenými zásobníky 

TUV. Dalším zdrojem tepla je soustava kondenzačních 

plynových kotlů, které vykrývají 

špičkové potřeby a umožňují tak provozovat 

tepelná čerpadla v optimálním režimu. Předání 

tepla do místností je zajištěno převážně 

systémem teplovodního podlahového vytápění 

doplněným o radiátory v učebnách. 

Výměna vzduchu je zajištěna systémem rovnotlakého 

řízeného větrání s pasivní rekuperací 

tepla s účinností 77 %. Vzduchotechnické 

jednotky jsou umístěny decentralizovaně na 

střechách a v podkrovních prostorech jednotlivých 

objektů tak, aby byly trasy rozvodů 

co nejkratší. Výměna vzduchu probíhá s proměnlivou 

intenzitou na základě hodnot CO 2 

v učebnách. V přechodovém a letním období 

je systém využíván k nočnímu předchlazení 

budovy pomocí intenzivnějšího větrání. 

V objektu je instalován systém sběru dešťové 

vody, která je využívána ke splachování 

toalet. 

Vytvořeno z podkladů aktuálního ročníku 

Stavby roku. 

Foto: archiv soutěže 



ealizace 

Špičkovací stanice AERS v Rumburku 

funguje k plné spokojenosti majitele 

strojíren i generálního dodavatele 

Ve čtvrtek 4. září 2020 se v Rumburku sešli na společném setkání zástupci všech firem a sdružení, 

které se na projektu fotovoltaické elektrárny a bateriového úložiště pro Strojírny Rumburk podíleli. 

Cílem bylo dát dohromady všechny klíčové 

lidi, kteří se o úspěšné dokončení projektu 

zasloužili, aby se mohli seznámit s celou 

technologií FVE a špičkovací stanice. 

Hlavním cílem projektu bylo snížení spotřeby 

nakupované energie z cizích zdrojů 

pomocí energetického opatření Instalace 

FVE. Investor proto od bateriového úložiště 

očekával zejména akumulaci elektrické 

energie, snížení rezervovaného výkonu, 

omezení čtvrthodinových maxim, symetrizaci 

odběru ze sítě, vykrývání a filtrace 

mikrovýpadků dodávek elektrické energie, 

provozní zálohu energie pro doběh technologií 

(Power UPS) a funkci off-grid (ostrovní 

režim provozu, nezávislý na síti). Zvolená 

špičkovací stanice v sobě standardně zahrnuje 

všechny výše uvedené funkce, a tím 

je na tuzemském trhu jedinečná. Při každé 

obdobné aplikaci je však nutné odladit 

jednotlivé funkce a způsob jejich nastavení. 

Důležitou referencí proto byla pilotní 

dodávka špičkovací stanice s kapacitou 

2x 307 kWh pro výrobní závod společností 

Fenix, s. r. o., v Jeseníku, kde funguje bateriové 

úložiště od roku 2018. 

Zařízení firmy AERS umí spolupracovat 

s fotovoltaickou elektrárnou a akumulovat 

energii či zacházet s přebytky, ale také vykrývat 

mikrovýpadky nebo nižší kvalitu dodávek 

elektrické energie – právě například výpadky 

energie umí stanice v řádu milisekund dokonale 

vykrýt. 

Kvalita sítě se zhoršuje a stanice umí velmi 

rychle a kvalitně reagovat nejen na mikrovýpadky, 

ale i na přepětí, podpětí či změny 

frekvence. Například dva dny před akcí došlo 

ve Strojírnách Rumburk k mikrovýpadku 

a nikdo ze zaměstnanců včetně ředitele 

strojíren to ani nezaznamenal. Výroba bez 

problémů pokračovala. 

Český systém stanice se dá rovněž snadno 

rozšířit. Případné doprogramování a odladění 

podobného projektu je proto mnohem 

snazší, než kdyby se jednalo o systém 

zahraniční firmy. Tradiční zahraniční přístup 

totiž bývá: „Tady je produkt a je na vás, jak 

O realizaci 

Fotovoltaická elektrárna má výkon min. 

210,1 kWp a je instalována na pěti objektech 

areálu strojíren. Součástí dodávky byla 

kromě FVE i dodávka velkokapacitní baterie 

AERS. Originálním řešením, se kterým přišel 

generální dodavatel projektu, bylo inteligentní 

řízení fotovoltaického systému FVE. Součástí 

dodávky bylo i zajištění oprávnění pro výrobu 

el. energie („licence“) u Energetického 

regulačního úřadu. Projekt byl předložen 

v rámci Operačního programu Podnikání 

a inovace pro konkurenceschopnost a byl 

spolufinancován Evropskou unií. 

jej využijete.“ Přestože je zvolená stanice sériovým 

výrobkem, bylo možné ji za pomoci 

firmy AERS nastavit tak, aby plně vyhovovala 

všem požadavkům investora. 

Jak šel čas 

Smlouva o dílo se společností AERS byla podepsána 

v říjnu 2019 a montáž samotného 


advertorial realizace 

bateriového úložiště probíhala na jaře 2020. 

Špičkovací stanice byla předána investorovi 

dle dohodnutého harmonogramu (a to 

i přes restrikce spojené s koronavirovou karanténou) 

31. 3. 2020. 

Nároky na stavební úpravy prostor pro špičkovací 

stanici nebyly vysoké – před samotnou 

instalací tak byly v původních prostorách 

elektrorozvodny provedeny jen drobné 

stavební úpravy. 

Během jara 2020 probíhalo ladění konkrétních 

potřeb výrobního areálu Strojíren 

Rumburk a hledání správné hladiny čtvrthodinového 

maxima areálu. Instalovaný výkon 

špičkovací stanice je 200 kW, instalovaná 

kapacita 204 kWh. Špičkovací stanice funguje 

jako systémová záloha výrobního areálu 

Strojíren Rumburk, přičemž přechod do 

ostrovního režimu při výpadku sítě zajistí do 

cca 10 ms. 

Pro jaké aplikace je špičkovací stanice 

určena? 

– Akumulační záloha energie pro výrobní 

provozy, 

– akumulační nabíjecí stanice pro 

elektromobily, 

– energetické stanice pro podporu provozů 

těžkého průmyslu, 

– dynamické energetické balancovací stanice. 

Výhled do budoucna 

Zavedením předmětného opatření společnost 

uspoří až 153,34 MWh/rok elektrické 

energie. Výrazně taktéž sníží množství škodlivých 

látek, které působí nepříznivě na životní 

prostředí a zdraví zaměstnanců i osob 

v tomto okrese. Rozdíl oproti původnímu 

stavu emisí je dle analýzy energetického 

specialisty 155,12 t/rok. 

Strojírny Rumburk jsou nyní na konci první 

etapy, dalším krokem je rozšíření kapacity 

fotovoltaické elektrárny a zálohované energie 

v dalších dvou etapách tak, aby bylo 

možné obsluhovat nejen tento výrobní závod, 

ale elektrickou energii i prodávat. 

Strojírny Rumburk rovněž zvažují vybudování 

nabíjecí stanice pro elektromobily, jelikož 

v okolních státech, zejména v Německu nedaleko 

Rumburku, jejich počet neustále vzrůstá. 

Vytvořeno z podkladů Fénix. Foto: Fénix 

Bateriové akumulační stanice firmy AERS 

pronikají do průmyslu i domácností 

Kromě průmyslových aplikací trvale roste i poptávka po domácích systémech ukládání energie. Na situaci na 

trhu zareagovala i společnost AERS, s. r. o, která začala od ledna letošního roku nabízet zákazníkům domácí 

bateriové stanice AES. 

Tyto stanice 

jsou kompletně 

českým řešením 

– know- 

-how pochází 

od firmy AERS, 

samotná úložiště 

jsou pak 

sestavována 

ve výrobním 

závodě Fenix 

v Jeseníku. 

Výroba domovních 

akumulačních 

stanic 

AES tak bude v Jeseníku třetím stěžejním 

výrobkovým střediskem ke stávající výrobě 

sálavých panelů ECOSUN a topných kabelů 

a rohoží ECOFLOOR. 


Jako první uvedla firma AERS na trh stanici 

typu AES 10, což je akumulační stanice 

o výkonu 10 kW s kapacitou úložiště 11,25 

kWh. Je to modulární systém a kapacita 

této verze se dá jednoduše dodatečně rozšířit 

až na kapacitu 22 kWh. V současnosti 

je stanice součástí několika pilotních projektů 

u soukromých majitelů a několikaměsíční 

provoz potvrzuje, že toto originální 

české řešení má na trhu velkou perspektivu. 

Svědčí o tom i slova jednoho z majitelů 

této stanice: 

„Nakonec jsem po zvážení všech parametrů 

dal přednost stanici AES od firmy AERS. Líbilo 

se mi jejich inovativní technické řešení 

(např. možnost dodávat do jedné fáze proud 

až 32 A) a český koncept. Jako lokální patriot 

v posledních letech tento faktor hodně oceňuji 

a českým výrobkům dávám přednost. 

Velmi dobrý dojem zanechali i lidé z firmy 

AERS, jejich řešení a přístup se mi líbil a jsem 

přesvědčen, že jejich výrobek je velmi perspektivní. 

Nevýhodou byla o něco vyšší cena 

a vzhledem k zavádění stanic do reálného 

provozu více starostí s pilotním projektem, 

laděním a odchytáváním všech „dětských 

nemocí“. Přesto jsem i po roce s volbou spokojen. 

Nyní jsme už ve finální fázi a řešíme 

pouze detaily, které mi dovolí v budoucnu 

využívat stanici co nejefektivněji. Baterie 

funguje spolehlivě a plní vše, co jsem od ní 

očekával.“ 

Více informací o průmyslových aplikacích 

a využití špičkovacích stanic a podrobnosti 

o možnostech domácích bateriových úložišť 

najdete na www.aers.cz. 

4/2020 | TZB HAUSTECHNIK 9 

advertorial

advertorial 

Když potřebujete nakrmit draka, 

a princezna zrovna není po ruce… 

Dva úchvatní světelní draci zavěšení u stropu vstupní haly nově vybudovaného hotelu Imperial Pacific na 

tichomořském ostrově Saipan. Každý 20 tun váhy, 32 metrů délky a dohromady 2,5 milionu kusů křišťálů, které se na 

26 tisíc kovových šupin vyplétaly ručně kámen po kameni. To je výsledek tříleté práce české sklářské a designérské 

společnosti Lasvit. 

Obr. 01. Světelní draci zavěšení u stropu vstupní haly nově vybudovaného hotelu Imperial Pacific na tichomořském ostrově Saipan 

Jedná se o nejrozměrnější šperk i svítidlo na 

světě, které usiluje o zápis do Guinessovy knihy 

rekordů. „Tento projekt je tím největším, 

co jsme kdy vyrobili. Posunuli jsme díky němu 

hranice toho, co lze ze skla a kovu vyrobit. 

Museli jsme zde spojit dvě tradiční řemesla 

– sklářství a kovářství. Využili jsme hluboké 

znalosti z obou oborů a výsledek obohatili 

o nejmodernější technologie,“ řekl k projektu 

Leon Jakimič, majitel a prezident společnosti. 

Složitá lokalita, složité požadavky, 

elegantní řešení 

Zajímavou výzvou byla i lokalita, na které instalace 

probíhala. Ostrov Saipan se nachází 

v seizmicky aktivní oblasti, a proto byl kladen 

důraz na pružnost a nízkou hmotnost 

celé konstrukce. Těla draků jsou dutá a skrývají 

v sobě „technické zázemí“ v podobě rozvodných 

skříní a kabeláže. 

Obr. 02. Dutá konstrukce draků dovolovala technikům pohybovat se během instalace uvnitř již zavěšených draků, 

stejně tak dovoluje přístup i během případné údržby. 


advertorial 

Obr. 03. Kovové šupiny pokryté broušenými křišťály podsvěcují programovatelné a na 

dálku ovládané LED moduly (detail). 

Obr. 04. Šupiny jsou podsvíceny LED moduly. Díky nim lze draky okamžitě „převléct“ 

do jakékoliv statické, ale i dynamické barevné představy. 

Toto technické řešení umožnilo nerušený 

pohled na draky při zachování všech technických 

požadavků. Dutá konstrukce dovolovala 

technikům pohybovat se během instalace 

uvnitř již zavěšených draků, stejně tak 

umožňuje přístup i během případné údržby. 

Již zmiňované kovové šupiny pokryté broušenými 

křišťály jsou podsvíceny programovatelnými 

a vzdáleně ovládanými LED moduly. 

Díky nim lze draky ve vteřině „převléct“ 

do jakékoliv barevné představy. Obsluha má 

k dispozici různé přednastavené barevné 

kombinace a světelné scény, ať už statické, 

ale i dynamické v podobě různých barevných 

vln. 

Celková spotřeba LED diod v jednom drakovi 

je přibližně 25 kW a tento výkon musel být 

dodán a jištěn tak, aby byl provoz těchto 

šperků bezpečný. Současně musela být celá 

elektro-výzbroj co nejlehčí. Z tohoto důvodu 

byla zvolena koncepce distribuovaných elektrorozvaděčů, 

ve kterých je měněno napájecí 

napětí 3 x 480 V 60 Hz na 24 V DC. Tento 

rozvaděč současně obsahuje DMX kontroléry 

a elektronické jištění příslušných sekcí. 

Draky krmí produkty WAGO 

Pro napájení a jištění byly zvoleny produkty 

společnosti WAGO. Důležitými atributy byla 

celosvětová dostupnost produktů i služeb, 

technická podpora při návrhu a oživování, 

ale také splnění výjimečných technických 

požadavků. Pro takovouto instalaci na území 

USA je totiž nutné, aby zařízení splňovalo 

NEC Class 2 standard (omezený maximální 

výkon a nemožnost dodání většího výkonu 

i v případě jedné poruchy v napájecím 

řetězci). Protože celé elektro-vybavení je 

umístěno uvnitř draka zavěšeného 7 metrů 

vysoko a neumožňuje jednoduchý přístup 

jako do běžného rozvaděče, bylo také nutné 

mít k dispozici informaci o stavu jednotlivých 

sekcí draka (napájecí proud a napětí) 

a případně mít možnost tyto sekce zapnout 

při výpadku jističe. Tento požadavek v době 

návrhu splňovaly jen elektronické jističe 

WAGO, typy 787-1662/004-1000 (dvoukanálová 

varianta) a 787-1664/004-1000 (čtyřkanálová 

varianta). Ty v kombinaci s třífázovými 

zdroji řady PRO (typ 787-840) vytvořily 

dokonalou kombinaci pro napájení draků. 

A opět ta složitost lokality 

Celý ostrov je napájen z dieselagregátů, které 

při připojování a odpojování způsobují 

v místních podmínkách rázy v síti, případně 

kolísání napětí. Díky velkému rozsahu vstupního 

napětí zdroje WAGO i v těchto podmínkách 

dodávají stabilní výstupní napětí. Zdroje 

také dokážou pracovat ve velkém rozsahu 

teplot a vlhkostí. 

Jističe při sepnutí spínají jednotlivé kanály 

za sebou, a tím i ony zmenšují případné rázy 

v síti. Nesepne se celý výkon 25 kW v jeden 

okamžik, ale postupně ve velmi krátké sekvenci, 

při které na dracích není postřehnutelný 

žádný rušivý vizuální element. Údaje 

z jističů jsou vyčítány pomocí PLC WAGO 

PFC200 (typ 750-8202) a dále předávány do 

vizualizačního prostředí (Reliance). To umožňuje 

provádět dlouhodobou diagnostiku, ale 

hlavně lze jednotlivé napájecí sekce draků 

ovládat vzdáleně. Pro tyto úkony tedy není 

nutná fyzická přítomnost technika, ať už 

uvnitř draka, nebo vůbec na ostrově. 

V závěru se jen krátce vraťme k již zmiňovaným 

LED modulům. Značka WAGO je asi nejvíce 

spojována s pružinovými svorkami. I ty 

si v dracích našly své místo. Právě jednotlivé 

LED moduly jsou totiž osazeny svorkami 

WAGO určenými pro LED osvětlení. Použito 

bylo přibližně sto tisíc kusů typů 2060- 

452/998-404 a 2060-453/998-404. Vedle 

těchto mini svorek byly v projektu v rozvaděčích 

použity řadové svorky TOPJOB®S a za 

zmínku stojí také relé řady 788. 

A jedna perlička na závěr 

Společnost WAGO je jedním z předních světových 

výrobců technologií pro automatizaci 

budov. Nabízí se zde proto na závěr směrem 

k této krásné zakázce společnosti Lasvit jedno 

zajímavé srovnání. Oba draci komunikují 

enormní množství informací. Konkrétně se 

jedná o cca 3 000 datových bodů. Z pohledu 

komunikace tedy tyto dva šperky odpovídají 

jedné menší kancelářské budově. 

Obr. 05. Třífázový zdroj řady PRO a čtyřkanálová varianta elektronického jističe WAGO 


WAGO-Elektro, spol. s r.o. 

Text: Zdeněk Štěpka, marketing, Tomáš Fencl, 

technická podpora 

Foto: Lasvit, WAGO 

Tel.: +420 261 090 143 

E-mail: info.cz@wago.com 


energie 

Využití solární energie 

v bytově-komunální sféře 

Ing. Alfréd Gottas 

Autor pracuje ve společnosti THERMO / SOLAR Žiar, s. r. o. 

Snižování energetické náročnosti budov a ekologicky přijatelnější zdroje energie s minimálním dopadem na 

životní prostředí – to je část z požadavků, které jsou kladeny na všechny správce nemovitostí bez ohledu na to, 

zda se jedná o rodinný dům, který spravuje samostatná rodina, nebo dům bytový, kde o správě rozhodují různé 

skupiny vlastníků. Směr nám udává stále více se zpřísňující legislativa, ale mnohdy i světové trendy. 

Solární termické systémy patří do skupiny 

zařízení, která výrazným způsobem ovlivňují 

ekologickou stránku věci a dokážou majiteli 

ušetřit stovky eur. Určitou nevýhodou může 

být ještě i v současnosti slabší informovanost 

o reálných možnostech této technologie. Častokrát 

se setkáváme s tím, že očekávání investorů 

jsou nerealistická. Jejich představy jsou 

zkreslené – investoři čekají, že po instalaci 

solárního systému vypnou kotle nebo ukončí 

smlouvu s dodavatelem tepla. Naopak jsou 

i investoři, kteří mají velmi dobrý přehled 

a vědí přesně, co chtějí, co mohou od této 

technologie očekávat a jak mají v plánu realizovat 

svůj záměr. 

Jak se zorientovat na trhu 

Když zájemce (investor) začíná uvažovat o využití 

slunečního záření jako zdroje energie 

pro svůj dům, pochopitelně hledá co nejvíce 

informací. Těch je v současnosti více než dost 

všude. Jsou to však vždy relevantní informace, 

na které se dá spolehnout? Není to jen 

nějaká reklama, která má za úkol přilákat co 

nejvíce zákazníků, a realita je jiná? Těm, kteří 

v tom nemají zcela jasno, se následující článek 

pokusí objasnit, jak se lépe zorientovat v této 

problematice, aby se nedali nachytat různými 

zkreslenými reklamami a kampaněmi, které 

nemusí mít vždy tu správnou vypovídací hodnotu. 

V následujících řádcích si na příkladu 

nastíníme solární systém pro bytový dům, kde 

budeme hledat ideální počet kolektorů, a ukážeme 

si některá specifika při návrhu. 

Hned na začátku je pro správný návrh třeba 

získat od investora podstatné informace 

ohledně energetické spotřeby domu na 

ohřev TUV, složení obyvatel domu (mladí, 

důchodci, rodiny s dětmi...), spotřeby teplé 

vody a dalšího. Ideální je, když investor může 

poskytnout vyúčtování domu za poslední 

1 nebo 2 roky. Při důsledném návrhu je třeba 

uvažovat i se ztrátami tepla v cirkulačním potrubí, 

pro jednoduchost a názornost příkladu 

ovšem tyto ztráty zanedbáme. 

20 x TS300 

celková plocha: 40.60 m 2 

azimut: 0° 

Sklon: 45° 

Obr. 1 Schéma solárního systému 

získaná energie za rok [MWh] 

solární 

předohřev 

Modelový příklad 

Představíme si nyní na zjednodušeném příkladu 

návrh solárního systému pro bytový 

dům. Návrh systému budeme realizovat s pomocí 

výpočetního simulačního softwaru T * 

SOL Expert. Představovaný bytový dům bude 

situovaný v Prievidzi a bude v něm žít 100 

4 m 3 /den 

50 °C 

konvenční 

doohřev 

zásobník TB -2000 zásobník TB -1000 

počet kolektorů 

Graf 1 Energetický zisk v porovnání s počtem kolektorů 

Legenda: A - solární zásobník 

B - dohřívací zásobník 

K - kolektorové pole 

plynový 

kotel 

12kW 

osob, které dohromady během dne spotřebují 

4 000 litrů teplé vody (teplota teplé vody 

se bere v úvahu 45–50 °C). Dům není napojen 

na CZT, ale má vlastní plynovou kotelnu. 

Střechu jsme si během osobní obhlídky důkladně 

prohlédli, přeměřili a máme dostatek 

volného místa k umístění i většího počtu ko- 


energie 

sluneční záření 

zasklení 

emisní ztráty 

ztráty zářením 

ztráty reflexí 

ztráty 

vedením 

absorpce ve skle 

teplonosná 

kapalina 

tepelná izolace 

vana kolektoru absorbér meander 

ztráty tepelnou izolací 

využitelná 

sluneční 

energie 

výkon kolektoru 

Obr. 2 Tepelné ztráty kolektoru 

[°C] 

140 

130 

120 

110 

100 

90 

80 

70 

60 

50 

40 

30 

20 

10 

Graf 3 Teploty kolektorů v předimenzovaném systému 

lektorů; maximální možný počet v tomto případě 

je 80 ks typu TS 300. Střecha je ideálně 

orientovaná a kolektory můžeme nasměrovat 

na jih se sklonem 45°. Podle složení obyvatelstva 

domu umíme v simulačním softwaru 

namodelovat průběhy spotřeby teplé vody 

během dne i během celého roku. Denní 

spotřeba má špičky zejména ráno a večer, 

v době, kdy jdou lidé do práce/školy a kdy se 

vracejí domů. Během roku je spotřeba více 

méně rovnoměrná, v letním období obyvatelé 

spotřebují zpravidla trochu méně teplé 

vody než v přechodných a zimních měsících. 

Na zjednodušeném schématu solárního systému 

(obr. 1) jsou znázorněny jednotlivé uzly 

(zařízení) a jejich vzájemné propojení. Jako 

nejvhodnější schéma bylo vybráno schéma 

solárního předehřevu a následného konvenčního 

dohřevu teplé vody. Kolektory předávají 

teplo do „předehřívacího“ solárního zásobníku, 

který je napojen na studenou vodu, 

a následně už sluncem ohřátá teplá voda 

(s neurčenou teplotou) vstupuje do dalšího 

zásobníku, kde se dohřeje na požadovanou 

teplotu běžným zdrojem tepla, konkrétně 

v tomto případě plynovým kotlem. 

Berme v úvahu ohřev studené vody z 10 na 

50 °C. Na základě údajů poskytnutých od 

správce domu byly vypracovány simulace s různými 

počty kolektorů. Simulace proběhla s 80, 

60, 40 a 20 kolektory typu TS 300 při zachování 

stejné spotřeby. V simulacích byl kromě kolektorů 

zvyšován úměrně i objem, do kterého 

byla získaná sluneční energie akumulovaná. Je 

třeba si uvědomit, že závislost energetického 

zisku kolektorového systému není přímo úměrně 

závislá na počtu použitých kolektorů. Na to, 

jaký maximální energetický zisk je možné ze 

systému získat, mají vliv dva limitující faktory. 

Jsou to ohraničená denní spotřeba TUV a křivka 

účinnosti termického kolektoru. 

Z grafu 1 lze vyčíst, že i když zdvojnásobíme počet 

kolektorů z 20 na 40, nezdvojnásobí se nám 

získaná energie. Toto je jedno z častých a mylných 

očekávání investorů. Na to, abychom 

zdvojnásobili získanou energii z kolektorů, bychom 

museli navýšit počet kolektorů v systému 

v tomto případě více než trojnásobně. 

led. ún. břez. dub. květ. čvn. čvc. srp. zář. říj. lis. pros. 

rozdíl teploty ΔT 

T absorbér, T okolí kolektoru [K] 

Graf 2 Výřez účinnostní křivky kolektoru 

Z teorie do praxe 

Proč ale neumíme ze 40 kolektorů získat 

dvojnásobek energie? Kolektor má své limity, 

které jsou dány jeho konstrukcí a použitými 

technologiemi. Čím je na výstupu z kolektoru 

nižší teplota kapaliny, tím účinněji kolektor 

přeměňuje dopadající sluneční záření na využitelné 

teplo. Naopak pokud je na výstupu 

z kolektoru požadována vyšší teplota, ztráty 

tepla se také zvětšují. Na obr. 2 lze vidět, 

jak ze 100 % dopadajícího slunečního záření 

získáme přibližně 60 % využitelné energie. 

Na křivce účinnosti kolektoru je zřejmé, že 

se stoupajícím rozdílem teplot mezi absorbérem 

kolektoru a okolním vzduchem se 

snižuje jeho výkon. Při stejných provozních 

podmínkách má kolektor při ΔT = 40 K výkon 

1170 W a při ΔT = 20 K výkon 1320 W. Je to 

způsobeno tím, že čím je vyšší teplota na výstupu 

z kolektoru, tím vyšší jsou i ztráty do 

okolí. A právě zvyšování počtu kolektorů vede 

k vyšší výstupní teplotě, což má za následek 

zmíněný jev. Takové zvyšování počtu kolektorů 

s sebou přináší negativa nejen v podobě 

navýšení investičních nákladů. Nejsou to jen 

kolektory – je třeba počítat také s adekvátně 

větším počtem nosných konstrukcí, potrubím 

teplonosné kapaliny a ostatním montážním 

materiálem. A samozřejmě také s provedenou 

prací, která rovněž něco stojí. 

Kromě zmíněných zvýšených nákladů při větším 

než „rozumném“ počtu začnou kolektory 

v určitém (zejména letním) období stagnovat. 

Jedná se o stav, kdy teplota na kolektorech 

stoupne nad určitou hodnotu, solární zásobník 

je nahřátý na požadovanou teplotu a kolektory 

v té době další energii do systému nepředávají. 

Z grafu 3 lze vyčíst teploty, kterých lze na kolektorech 

dosáhnout – při počtu 60 kolektorů 

je to 150 °C (při 80 ks až 160 °C). Obecně kolektorům 

takové přehřívání nedělá problémy 

(stagnační teplota kolektoru je na úrovni cca 

190 °C), a pokud je dimenzovaná i správná 

velikost expanzní nádoby, tak to není technický 

problém. Snižuje se tím však životnost teplonosné 

kapaliny a také se přehříváním kolektorů 

snižuje roční energetický zisk, protože 

potenciál kolektorů neumíme naplno využít. 

Zmíněný první limitující faktor ohraničené 

denní spotřeby spočívá v tom, zda dokážeme 

využít veškerou energii z kolektorů během aktuálního 

nebo následujícího dne. Při spotřebě 

teplé vody 4000 l/den nám ji v požadovaném 

množství a teplotě 60 ks (nebo 80 ks) kolektorů 

ohřeje slunce od východu do odpoledne. Zbylou 

část dne až do západu slunce jsou kolektory 

během letních dnů nevyužité a stagnují. 

Závěr 

Při shrnutí jednotlivých návrhů je vidět 

(tab. 1, graf 4), že 60 a 80 kolektorů by nemělo 

velký smysl. Z již řečeného víme, že 

by docházelo jednak k přehřívání a jednak 

k nízkému měrnému energetickému zisku 

z jednotky plochy kolektoru. Lépe to vypadá 

při 20 a 40 kolektorech. Ačkoliv při 20 kolektorech 

máme vysoký energetický zisk z kolektorů, 

tento systém je poddimenzovaný, roční 



energie 

20 

kolektorů 

40 

kolektorů 

60 

kolektorů 

80 

kolektorů 

„poddimenzovaný“ systém 

s vysokým energetickým ziskem 

z 1 m 2 kolektorové plochy 

Graf 4 Různý přístup k dimenzování kolektorového pole 

max. „rozumný“ počet kolektorů 

= přibližně 1 kol. TS 300 

na 100 l/den TÚV 

překročený max. „rozumný“ počet kolektorů – 

v létě je nejsme schopni využít naplno. 

Tab. 1 Výsledky různě dimenzovaných solárních systémů 

Počet kolektorů TS 300 

Objem solárního 

zásobníku 

Energie ze solárního 

systému 

Roční úspory energie na ohřev TÚV z 10 °C na 50 °C 

(bez uvážení ztrát v rozvodech a cirkulaci) 

Měrný energetický zisk 

z kolektorů 

20 2000 litrů 25 MWh 37 % 700 kWh/m 2 /rok 




úspora energie na ohřev vody je pouze 37 %. 

Jako maximální „rozumný“ počet kolektorů 

nám tedy vychází 40 ks, u nichž je dosahována 

úspora na ohřevu vody až 58 % s přiměřeným 

měrným energetickým ziskem. Praxí 

je potvrzeno, že energetický zisk z kolektorů 

v rozmezí 520–620 kWh/m 2 /rok je přijatelný, 

co se týče vyváženosti systému. Samozřejmě, 

některému investorovi může také úspora z 20 

kolektorů vyhovovat s ohledem na jeho investiční 

možnosti. U rodinných domů je cirkulace 

TUV vzácnější, ale u bytových domů jde 

o běžnou věc. Nesmíme rovněž zapomínat, 

že cirkulační ztráty v rozvodech tvoří ve většině 

případů více než 50-60% spotřeby tepla na 

ohřev TUV v závislosti na věku a technickém 

stavu celého systému. Proto je při reálném 

návrhu třeba uvažovat i s tímto parametrem. 

I když by se tak mohlo zdát, že čím více, tím 

lépe, závěrem je třeba konstatovat, že není 

výhodné se hnát za velkými počty kolektorů, 

které nepřinesou ten správný efekt. Návrh 

netřeba podcenit a je dobré se obrátit na odborníky, 

kteří dokážou v dané problematice 

poradit a dovést záměr do úspěšného konce. 

Foto: archiva autora 

Všestranně 

efektivní 

- nyní ještě 

kompaktnější a 

ekonomičtější 

5 let záruka Na celém 

světě 

Kompletní 

sortiment 

Osvědčená 

kvalita 

Krátké dodací 

termíny 

Rozsáhlá 

podpora 

inzerce 

BELIMO CZ spol. s r. o., Severní 277, 25225 Jinočany 

info@belimo.cz, www.belimo.cz 

belimo_6-way-zone-valve-compact_ad_180x129-eu-cz.indd 1 05.10.2020 14:18:44 


Čidla firmy BELIMO – perfektní doplnění 

pohonů a ventilů 

advertorial 

Společnost BELIMO, globální lídr na trhu vývoje a výroby pohonů pro vzduchotechnické, požární klapky, regulačních 

ventilů s pohony pro systémy HVAC, otevřela novou kapitolu v dějinách společnosti a stávající sortiment perfektně 

doplnila rozsáhlou nabídkou čidel pro aplikace HVAC. 

Čidla společnosti BELIMO splňují nejvyšší požadavky 

na kvalitu a spolehlivost, zároveň však 

s pomocí inovativní technologie zaručují jednoduchou 

montáž a bezproblémovou kompatibilitu 

se všemi systémy automatizace budov. 

Jako dodavatel kompletních řešení v oblasti 

polní instrumentace, doplňuje společnost 

BELIMO sortiment čidel pro měření teploty, 

vlhkosti vzduchu, tlaku, CO 2 

a plynných organických 

sloučenin (VOC) pro instalace do VZT 

kanálů a TOP/CHL potrubí ve vnitřních prostorech, 

ale také pro venkovní aplikace. Nová nabídka 

čidel vychází z dlouholetých zkušeností 

a odborných znalostí společnosti BELIMO 

v odvětví HVAC a je projevem snahy nabídnout 

zákazníkům vždy přidanou hodnotu. 

Inovativní design umožňuje jednoduchou 

montáž a bezproblémovou integraci pro zajištění 

optimálního systémového řešení. Čidla 

byla koncipována pro bezproblémovou spolupráci 

se všemi důležitými systémy automatizace 

budov, při zaručení optimálního výkonu 

a energetické efektivity. 

Standardní vysoká kvalita výrobků společnosti 

BELIMO zaručuje spolehlivé a přesně měřené 

hodnoty v celém cyklu životnosti budovy. Velmi 

robustní čidla mají záruku 5 let a odpovídají 

požadavkům NEMA 4X / IP65. 

Čidla společnosti BELIMO mají jedinečnou, 

jednotnou koncepci pouzdra a montáže, a to 

nejen pro rychlou montáž, ale také i pro naprostou 

kompatibilitu se všemi důležitými 

systémy automatizace budov. Tento design 

bezvadně zapadá do sortimentu společnosti 

BELIMO (pohony, armatury a čidla). 

Společnost BELIMO nabízí standardizovaná 

čidla, efektivní metody objednávání, přesné 

dodání přímo na místo stavebního projektu, 

jednoduchou montáž, různé možnosti kabelových 

průchodek, jakož i rychlé uvedení do provozu. 

Atraktivní, jednotný design zjednodušuje 

zapojení a montáž čidel a zaručuje vysokou 

spolehlivost. Navíc díky charakteristickému 

oranžovému zabarvení pouzdra lze čidla rozpoznat 

jako výrobky firmy BELIMO, což je užitečné 

zejména při uvádění do provozu, popř. 

rozšíření instalace. 

Klíčové vlastnosti: 

Zacvakávací kryt 

První pouzdro čidla na trhu, které 

nabízí krytí dle NEMA 4X / IP65 

a dá se otevřít a zavřít bez nářadí. 

Tím se stává montáž nejen rychlejší, ale i spolehlivější. 

BACnet a Modbus komunikační 

protokoly 

Umožňují přímý přístup k údajům 

aplikace a umožňují jednoduché 

uvedení do provozu a parametrování. 

Odnímatelná montážní deska 

Slouží jako vrtací šablona pro jednoduché 

upevnění a montáž. 

Konformita s NEMA 4X / IP65 

Všechna čidla firmy BELIMO 

s jednotným pouzdrem se zacvakávacím 

krytem splňují tyto požadavky. 

Čidla jsou tak vhodná pro náročné aplikace 

ve venkovním a průmyslovém prostředí 

a odolná proti znečištění, prachu, vlhkosti, 

dešti a sněhu. 

Univerzální design 

Poskytuje jednoduchou, přehlednou 

a rychlou volbu výrobku. 

Jednotná koncepce omezuje 

závady při montáži a zkracuje dobu montáže. 

Modulární kabelové průchodky 

Nabízejí další možnosti zapojení 

a montážní konfigurace. 

Push-in svorkovnice 

Umožňuje montáž bez nářadí, 

časově úsporné zapojení a silné 

uchycení vodiče pro maximální 

spolehlivost. 

– Ochrana proti přepólování 

Zaručuje úplnou ochranu elektroniky při špatném 

zapojení. 

Dalším produktem BELIMO z rodiny senzorů 

jsou pokojové jednotky. (obr. 1) 

Nové pokojové senzory a pokojové ovládací 

jednotky jsou dokonalým doplňkem stávajícího 

sortimentu senzorů Belimo. Díky rozšíření 

sortimentu o senzory do interiéru nabízí Belimo 

estetický a nadčasový design pro architekty, 

rychlou instalaci pro montážní firmy, 

snadné uvedení do provozu pro systémového 

integrátora a pohodlné klima v místnosti pro 

koncového zákazníka. 

– Estetický, nadčasový design. 

– Rychlá instalace díky pružinovým svorkovnicím, 

kryt, který lze otevřít a zavřít bez použití 

nářadí. 

– Snadná konfigurace a diagnostika aktivních 

zařízení pomocí NFC. (obr. 2) 

– Krátká doba odezvy. 

– 0 ... 5 V, 0 ... 10 V, 2 ... 10 V nebo MP-Bus 

výstup signály v jednom zařízení. * 

– Digitální vstup s přídavným napájením externího 

zařízení (např. detektor přítomnosti). * 

– Ochrana proti obrácené polaritě. * 

Pokojové jednotky Belimo lze bez problémů 

integrovat do stávajících systémů od výrobců 

třetích stran. Aplikace „Belimo Assistant App“ 

také umožňuje snadné uvedení aktivních pokojových 

čidel do provozu a jejich diagnostiku 

pomocí chytrého telefonu. Near Field Communication 

(NFC) umožňuje konfiguraci, i když 

není čidlo v místnosti připojeno k napájení. 

Pro více informací navštivte www.belimo.ch. 

Obr 1 Obr 2 


BELIMO CZ, spol. s r. o. 

Severní 277, Jinočany 252 25 

+420 271 740 523 


energie 

Současné možnosti čerpání a 

ukládání energie – hloubkové 

vrty, plošné kolektory, vodní díla, 

energetické piloty 

Ing. Michal Fryš 

Obchodní ředitel GEROtop, s. r. o. 

Tepelná čerpadla systému země–voda jsou na našem trhu stabilně k dispozici již více než 25 let. Během této 

doby se všeobecná znalost této technologie v odborných kruzích inženýrů, projektantů a architektů neustále 

rozvíjí. S tím samozřejmě souvisí i stále rostoucí počty realizovaných a projektovaných akcí. 

Zkušenosti s projektováním i realizací zemních 

tepelných čerpadel jsou nyní rozvinuté 

napříč všemi možnými druhy staveb od rodinných 

domů přes stavby občanské, bytové 

až po administrativní a průmyslové. Velkou 

výhodou systému tepelných čerpadel je 

možnost vytápění i chlazení v rámci jednoho 

zařízení. Proto zejména u administrativních 

objektů, kde jsou požadavky na vytápění 

i chlazení dnes již nezbytným standardem, 

nachází technologie tepelných čerpadel 

země–voda své uplatnění a ekonomické 

opodstatnění. Oba procesy (vytápění i chlazení) 

mohou dokonce probíhat současně, 

a to za provozní náklady pouze jednoho 

z nich. Při výrobě chladu tak máme k dispozici 

odpadní teplo např. na přípravu teplé 

vody, zbývajícím nevyužitým teplem si zregenerujeme 

(ohřejeme) geotermální vrty na 

zimní období. 

Tichý a prostorově nenáročný zdroj 

Jedna z prvotních potřebných informací 

pro rozhodnutí se o smyslu tepelného čerpadla 

je jeho prostorová náročnost. Systém 

tepelných čerpadel země–voda je tvořen 

primárním okruhem – vnější částí – a samotným 

tepelným čerpadlem – vnitřní částí, 

která se umístí uvnitř řešeného objektu. 

Primární okruh bývá nejčastěji řešen pomocí 

zemního plošného kolektoru nebo pomocí 

geotermálních vrtů. Méně často pak 

primární okruh tvoří energetické základové 

konstrukce – piloty, vodní náhony, dno vodní 

nádrže apod. Vnější část je zpravidla vždy 

pod terénem a nenarušuje architektonický 

ráz budovy. Oproti systému tepelného 

čerpadla vzduch–voda není tento systém 

zdrojem žádného hluku či vibrací, které by 

Obr. 1 Výřez grafického výstupu z numerického 3D modelu proudění podzemní vody a tepla pro rozsáhlé vrtné pole. 

zatěžovaly okolí či stavbu samotnou. V případě 

energetických pilot či vrtů může být 

primární okruh umístěn pod objektem samotným, 

což prostorové nároky zcela minimalizuje. 

Účinnost a životnost pro velké 

i malé stavby 

Systém tepelných čerpadel je v praxi projektován 

v rozsahu od malých rodinných domů 

s tepelným výkonem 3 kW až do velkých 

administrativních sídel s tepelným výkonem 

1 MW a více. Obecně platné pravidlo návrhu 

systému vytápění zní: čím nižší teplotní 

spád, tím vyšší účinnost tepelného čerpadla 

COP. Tepelná čerpadla jsou dnes schopná 

vyrábět teplou vodu s teplotou až 65 °C. 

Příliš vysoké teploty však mají vliv na nižší 

účinnost a také životnost zařízení. Proto je 

vhodné volit velkoplošné systémy vytápění, 

kde se maximální teploty topné vody pohybují 

řádově do cca 45 °C. Zde jsou dnešní zařízení 

schopna pracovat s průměrnou roční 

účinností COP = 5,0 a vydrží více než 20 let 

provozu. 

Řádně navržený primární okruh má životnost 

řádově odpovídající celé stavbě – tedy 

zůstává a nemění se nikdy. TČ jsou schopné 

jak strojního (aktivního) chlazení pomocí 

kompresorů, tak pasivního bez kompresorového 

chlazení, pouze primárním okruhem. 

V prvním případě je zařízení schopné vyrábět 

„ostrou“ chladicí vodu o běžném teplotním 

spádu 6/12 °C, která se používá zejména 

pro fancoily či chladiče ve VZT jednotkách. 

V případě pasivního chlazení je třeba počítat 

s vyšší teplotou chladicí kapaliny, a sice 

cca 16/19 °C, což je teplota optimální pro 

velkoplošné chlazení (podlahové, stropní, 

stěnové) nebo pro aktivaci betonového já- 


energie 

roční min-max teplota kapaliny [°C] 

Obr. 2 Grafický výstup simulace vývoje maximální a minimální střední teploty teplonosné kapaliny ve vrtech 

dra. U těchto systémů je provoz chlazení 

pouze za cenu oběhových prací. Reálná účinnost 

chlazení se pohybuje okolo EER = 120, 

což tento systém řadí bezkonkurenčně na 

nejvyšší stupeň co do energetické účinnosti. 

rok 

Studie jako podklad pro rozhodnutí 

Za každým důležitým rozhodnutím při projektování 

stojí vždy určité úvahy a porovnávání 

možností, výhod a nevýhod jednotlivých 

variant. Vzhledem k investiční 

náročnosti tohoto zdroje tepla je u akcií většího 

rozsahu vhodné provést prvotní studii, 

která zhodnotí možné technické řešení ve 

vazbě na stavební řešení, hydrogeologické 

podmínky a ekonomickou stránku věci. Ta 

vždy závisí na konkrétních podmínkách využití 

tohoto zařízení, zejména na využitelnosti 

ve vztahu ke všem energetickým požadavkům 

budovy (vytápění / chlazení / příprava 

TV atd.). Při vhodných okrajových podmínkách 

projektu pak bývá ekonomická návratnost 

tohoto zařízení zpravidla okolo 6–8 let 

oproti konzervativnímu řešení zdroje. 

Obr. 3 Měření TRT na pilotním vrtu 

Projekt a hydrogeologický posudek 

vždy předem 

Stejně jako pro stavební část, zdravotechniku, 

sítě, studnu, čističku apod., i tepelná 

čerpadla země–voda je třeba řádně naprojektovat. 

Vnitřní část (stroj) je navrhována 

v rámci projektu vytápění v návaznosti na 

celý systém vytápění/chlazení a energetické 

nároky stavby. Vnější část je řešena samostatnou 

částí projektu – profesí či stavebním 

objektem, který je v případě vrtů pro tepelná 

čerpadla nutné projednat s místně příslušným 

povodím a následně vodoprávním 

úřadem. Pro zařízení s tepelným výkonem 

do 20 kW postačí zařízení pouze územně 

umístit, pro větší systémy je třeba stavební 

povolení. Běžně se však dané zařízení povoluje 

společně s celým domem a projekt je 

tak tvořen v návaznosti a podrobnosti celé 

projektové dokumentace. Součástí projektové 

dokumentace je v případě geotermálních 

vrtů vždy hydrogeologický posudek, který je 

z legislativních důvodů nezbytný. Stejně tak 

nezbytný je pro projektování daného systému 

s ohledem na místní hydrogeologické 

podmínky, případná ochranná pásma, okolní 

vodní zdroje apod. Žádný jiný průzkum legislativa 

nevyžaduje. 

Dimenzování 

Zařízení s menšími výkony jsou projektována 

a dimenzována podle tepelných bilancí stavby 

a podle hydrogeologického posouzení, 

resp. tabulkových hodnot tepelné vodivosti 

podle geologických map, podkladů z Geofondu 

apod. Měření přesných tepelnětechnických 

parametrů podloží by se zde ekonomicky 

nevyplatilo, a je tak vhodnější počítat 

s bezpečnými tabulkovými hodnotami. 

Pro zařízení větších výkonů řádově nad 

50–60 kW se u geotermálních vrtů doporučuje 

měření přesných tepelnětechnických 

parametrů podloží, tzv. TRT (thermal response 

test) – test na pilotním průzkumném vrtu. 

Test teplotní odezvy horninového prostředí 

(TRT) je mezinárodně osvědčený a uznávaný 

postup pro zjištění tepelných parametrů 

podloží. Kompletně vystrojený geotermální 

vrt je při měření tepelně zatížen stanoveným 

přivedeným teplem po dobu 72 hodin a tím 

je podloží aktivováno k teplotní odezvě. Tato 

reakce je charakteristická pro příslušné horniny 

a dovoluje výpočet efektivní tepelné 

vodivosti v okolí sondy. Dále je pomocí testu 

určena klidová teplota podloží, teplotní 

profil a tepelný odpor vrtu. Tyto specifické 

hodnoty jsou nejdůležitějšími veličinami 

pro následné navrhování/dimenzování geotermálních 

vrtů. Díky tomuto průzkumu tak 

můžeme ušetřit mnoho metrů vrtu a tím 

i investiční náklady. 

Samotné dimenzování se pak provádí pomocí 

výpočetních numerických modelů pro 

„neomezenou“ životnost vzhledem k zadaným 

okrajovým podmínkám – bilance tepla/ 

chladu. Korektním dimenzováním primárního 

okruhu tepelného čerpadla jsme schopni 

zajistit jednak záruku min. 100% účinnosti 

tepelného čerpadla vzhledem k udávaným 

hodnotám od výrobců tepelných čerpadel, 

tak jistotu stabilního a „trvalého“ zdroje energie 

s uvažovanou životností více než 80 let. 

Foto: archiv autora 



energie 

Vliv provozu tepelných čerpadel na 

významnou renovaci bytového domu 

Ing. Ingrida Skalíková, Ph.D., doc. Ing. Belo Füri, Ph.D., Ing. Lukáš Skalík, Ph.D., Ing. Mária Kurčová, Ph.D. 

Autoři působí na Katedře technických zařízení budov na Stavební fakultě STU v Bratislavě. 

Evropa v rámci energetické politiky přijala ambiciózní cíle k dosažení poklesu roční spotřeby energie o 20 % 

do roku 2020 a nízkouhlíkového hospodářství do roku 2050. Změny v energetické politice jsou citelné při 

konkrétních technologických řešeních. Dosažení těchto cílů je proveditelné také díky opatřením a přísnějším 

požadavkům i v rámci významné obnovy budov. 

Bytový dům se nachází ve městě Gelnica, 

v zastavěné sídlištní části. Do užívání byl předán 

v roce 1986, což představuje 34 let provozu. 

Bytový dům je samostatně stojící devítipodlažní 

objekt přičleněný k sousednímu bytovému 

domu jedním rohem na štítové stěně 

prostřednictvím dilatační spáry. Půdorys bytového 

domu má pravidelný obdélníkový tvar 

o rozměrech 25,65 x 16,20 m. Vybudován byl 

ve stavební soustavě PS 82 PP. Prostorový 

opěrný systém příčných a podélných nosných 

stěn je v základním modulu 3 600 mm. Obvodový 

plášť je původně sendvičová konstrukce 

o tloušťce 300 mm, složená z vnitřní betonové 

vrstvy, tepelněizolační vrstvy z polystyrenu 

a z vnější ochranné betonové membrány. 

Střecha je plochá jednoplášťová se dvěma 

vnitřními dešťovými vpustmi. 

Rozsah obnovy bytového domu 

• zateplení obvodového pláště (EPS 70 F 

tl. 140 mm, nad výškou 22,40 m byla použita 

minerální vlna), 

• odstranění systémových poruch panelové 

soustavy PS 82 PP, 

• výměna otvorových konstrukcí (plastové 

pětikomorové izolační dvojsklo) – výměna 

neproběhla celoplošně, 

• zateplení stropu v technickém podlaží 

(1. NP), 

• sanace lodžií s výměnou zábradlí, 

• obnova střešního pláště a navýšení tepelné 

izolace (EPS Roof 150 S tl. 80 mm 

a 70 mm), 

• výměna výtahu, 

• výměna rozvodů zdravotnětechnických 

instalací a plynu, 

• obnova ostatních povrchů ve společných 

prostorách bytového domu, 

• odpojení se od CZT a instalace vlastního 

zdroje tepla (tepelná čerpadla 

F2300-20-4 ks), 

• NN přípojka elektrické energie a odběrného 

elektrického zařízení. 

V rámci komplexní obnovy bytového domu 

se v roce 2015/2016 bytový dům odpojil od 

CZT a napojil se na vlastní nově vybudovaný 

zdroj tepla. 

Bilance provozu tepelného čerpadla 

Energetické hodnocení 

Určení energetických tříd dle místa spotřeby 

před obnovou bytového domu a po ní na 

základě měření a výpočtu je patrné z tab. 1. 

Novým zdrojem tepla v obnoveném obytném 

domě jsou 4 ks tepelných čerpadel 

(TČ) vzduch–voda / radiátorové vytápění, 

které jsou umístěny na střeše bytového 

domu. Zdrojem nízkopotenciálního tepla 

je v tomto případě vzduch. Chladivo tepelného 

čerpadla je R 407C. Topný systém 

v objektu je teplovodní s nuceným oběhem 

topné vody. Pro vytápění bytového domu 

se navrhl teplotní spád 55/45 °C (původně 

90/70 °C). Doplňkovým zdrojem otopné 

soustavy je elektrokotel o tepelném výkonu 

18 kW, který slouží jako špičkový zdroj tepla 

pro dohřev při nízkých teplotách venkovního 

vzduchu. Výrobce uvádí COPTČ 3,02 (Coefficient 

of Performance) a předpokládané 

SPFTČ 2,94 (Seasonal Perfomance Factor). 

Podle Vyhlášky č. 324/2016 Sb. se uvažuje 

při TČ vzduch–voda / radiátorovém vytápění 

faktor transformace a distribuce energie 

s hodnotou 2,6. Tepelná čerpadla se dají 

hodnotit různými způsoby, ale jediným reálným 

hodnocením účinnosti (energetické 

účinnosti) tepelného čerpadla je experimen- 

Tab. 1 Potřeba tepla a energií podle měst spotřeby 

Před obnovou – 

výpočet 

normalizované 

údaje [kWh/m 2 .a] 


výpočet lokální 

údaje 

[kWh/m 2 .a] 


měření 

(2009–2014) 

[kWh/m 2 .a] 

Po obnově – výpočet 

normalizované 

údaje 

[kWh/m 2 .a] 

Po obnově – výpočet 

lokální údaje 

[kWh/m 2 .a] 

Po obnově – 

měření 

(2016–2019) 

[kWh/m 2 .a] 

Potřeba 

tepla na ÚK 

55,45 66,23 - 31,12 - - 

třída třída třída třída třída třída 

Energie na ÚK 66,52 C 72,42 - 59,24 C 32,69 B 39,53 B 33,46 B 

Energie TV 22,41 B 22,41 - 28,25 C 22,14 C 22,14 C 15,67 B 

Energie 

celková 

88,93 B 94,83 - 87,49 C 54,83 B 61,67 B 49,13 B 

Globální 

ukazatel 

primární 

energie 

137,63 B 146,76 - 103,83 B 46,4 A1 52,18 A1 38,19 A1 


energie 

Měřená spotřeba 1. 8. 2019 – 31. 8. 2019 

spotřeba elektrické energie TČ (kWh) 

spotřeba elektřiny mimo TČ (kWh) 

teplo do AKU (kWh) 

teplo do TV (kWh) 

SPF 

SPFav 

srpen 

září 

říjen 

listopad 

prosinec 

leden 

únor 

březen 

duben 

květen 

červen 

červenec 

srpen 

Obr. 1 SPF tepelného čerpadla za sledované období jednoho roku a rozlišení vyrobeného tepla pro ÚT a TV 

Tab. 2 Určení SPF pro tepelné čerpadlo na základě experimentálních měření 

Rok 2016 Rok 2017 Rok 2018 Rok 2019 

Spotřeba elektrické 

energie TČ (kWh) 

60727,80 63310,23 56464,77 55696,39 

Spotřeba elektřiny 

mimo TČ (kWh) 

4982,97 5310,58 4138,93 896,00 

Teplo do AKU (kWh) 124985,28 126307,80 104839,80 99503,31 

Teplo do TV (kWh) 57253,15 52250,62 50773,84 52594,73 

SPF 3,00 2,82 2,76 2,73 

SPFav 2,83 

Tab. 3 Měsíční náklady na bytovou jednotku před obnovou a po ní 

Bytová jednotka (73,69 m 2 ) Před instalací Po instalaci 

Mesíční náklady na tvorbu FO 

(fond oprav) 

0,61 €/m 2 (44,95 €) 0,61 €/m 2 (44,95 €) 

Průměrné náklady na ÚK 

(ústřední vytápění) 

43,75 € 13,54 € 

Průměrné náklady na přípravu TV 18,98 € 12,50 € 

Spolu 107,68 € 70,99 € 

tální měření (tab. 2). Výkonové číslo, které 

reprezentuje TČ ve skutečném provozu, je 

SPF; takto stanovené výkonové číslo je možné 

konfrontovat s výrobcem udávaným výkonovým 

číslem COP nebo SPF. 

Příčiny nízké účinnosti v létě a extrémně 

nízké v zimě lze vysledovat až k teplotnímu 

rozdílu mezi zdrojem nízkopotenciálního 

tepla (venkovní vzduch) a výměníkem tepla. 

Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje 

účinnost, je spotřeba energie v řídicích jednotkách. 

Teplota nízkopotenciálního zdroje 

tepla, tedy vzduchu, je také významným 

ukazatelem. V topném období je teplota 

vzduchu nízká, v letním období jsou teploty 

výrazně vyšší, ale v důsledku téměř výhradní 

výroby TV se účinnost pohybuje v podobných 

intervalech. V důsledku toho jsou 

nejvyšší zaznamenané hodnoty SPF v přechodném 

období – říjen 2018 a duben 2019. 

Průměrné SPF za sledované období je 2,71 

(obr. 1). 

Ekonomické hodnocení 

Největší motivací obyvatel (až 55 %) pro 

odpojení se od CZT a instalování vlastního 

zdroje tepla v řešeném bytovém domě je 

podle dotazníkového průzkumu, který byl 

proveden v období po obnově bytového 

domu v měsících červen–srpen 2018, šetření 

peněz. Z celkového počtu respondentů 

byli nejpočetnější skupinou obyvatelé ve 

věku 51 a více let, kteří obývají 3 + kk jako 

jednočlenná domácnost. Náklady na bytovou 

jednotku před obnovou a po ní jsou zobrazeny 

v tab. 3. Podle zjištění poklesly náklady 

na jednu bytovou jednotku až o 34,07 %. 

Na základě studie [4] se téměř čtvrtina rozpočtu 

průměrné české domácnosti investuje 

právě do energií, což je bezkonkurenčně 

nejvíce ze všech členských zemí EU. Je to 

přibližně 1 030 eur ročně, což představuje 

až 23,4 % z celkových nákladů běžné domácnosti 

ve srovnání se Švédskem, kde za energie 

platí z celkového rozpočtu domácnosti 

přibližně 2,8 %. 

Závěr 

Životnost objektů především bytových domů 

se vlivem konstrukčních nedostatků při jejich 

výstavbě, ale i jejich užíváním značně snižuje. 

Z toho důvodu je třeba hledat co nejlepší řešení 

obnovy bytového fondu, a to taková, která 

berou v úvahu technicko-konstrukční i ekonomické 

řešení a v neposlední řadě přihlížejí 

ke spokojenosti samotných obyvatel a vnitřnímu 

prostředí v bytech. Obnova uvedeného 

bytového domu má jasný pozitivní přínos 

i přes nesplnění předpokládaného COP ve 

sledovaném období experimentu. Správně 

použitá technologie a kvalitní materiály jsou 

zárukou návratnosti vynaložených prostředků 

na komplexní obnovu bytového domu. 

Tato práce byla podporována Ministerstvem 

školství, vědy, výzkumu a sportu Slovenské 

republiky prostřednictvím grantu KEGA 

044STU-4/2018. 

Foto: archiv autorů 

Literatura 

[1] Zákon č. 555/2005 Z. z. o energetickej hospodárnosti 

budov a o zmene a doplnení niektorých zákonov 

v zneni neskorších predpisov, ktorým sa mení 

a dopĺňa zákon č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní 

a stavebnom poriadku (stavebný zákon) v znení 

neskorších predpisov (v znení zákona č. 300/2012 Z. z.) 

[2] Vyhláška MDVRR SR č. 364/2012 Z. z., ktorou sa 

vykonáva zákon č. 555/2005 Z. z. o energetickej 

hospodárnosti budov a o zmene a doplnení 

niektorých zákonov v znení neskorších predpisov 

z 12. novembra 2012 

[3] Vyhláška MDVRR SR č. 324/2016 Z. z., ktorou sa 

mení a dopĺňa vyhláška MDVRR SR č. 364/2012 

Z. z., ktorou sa vykonáva zákon č. 555/2005 Z. z. 

o energetickej hospodárnosti budov a o zmene 

a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších 

predpisov 

[4] www.foeeurope.org 



energie 

Chceme levně akumulovat 

elektřinu? Obraťme toky řek! 

JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura 

Autor je předním odborníkem v oblasti vytápění, spalování a úspor energií a mj. stojí například za zavedením tzv. kotlíkových dotací. 

Při útlumu uhelných a jaderných elektráren s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů energie, především slunce 

a větru, nastal problém s přenosem a akumulací jejich elektrického výkonu mimo špičku zatížení elektrizační 

sítě. Tento problém však mohou i v Česku do značné míry a levně vyřešit stávající vodní díla (přehrady, jezy 

a hráze včetně turbín a kanálů a regulací) s využitím stávající přenosové soustavy. 

Známé způsoby akumulace elektrické 

energie mají buď nedostačující kapacitu (pokročilé 

olověné nebo setrvačníkové akumulátory 

jen do 50 MWh), nebo jsou drahé (lithiové 

akumulátory), nebo mají ohraničenou 

dobu akumulace (supravodivé indukční, setrvačníkové 

a tlakovzdušné akumulátory), či 

nízkou účinnost (pod 65 %). 

Jak to zatím vypadá? 

Nedávno byl v tisku zveřejněn projekt firmy 

Gravitricity z Edinburgu (Skotsko) pro ukládání 

energie v bývalých šachtách za pomoci 

závaží, což prý má být mnohem levnější než 

úložiště z lithium-iontových akumulátorů, 

a vládní agentura Spojeného království 

technologii podpořila částkou 640 tisíc liber 

(19 milionů Kč). U nás se obdobným využitím 

opuštěných důlních šachet v Ostravsko- 

-karvinském revíru zabýval bývalý viceprezident 

Hospodářské komory ČR Ing. Pavel 

Bartoš, ředitel společnosti FITE. Po zkušenostech 

se schvalováním předešlých, 

nikdy nevyužitých, projektů z dotačních 

programů MPO nejprve navrhl v roce 2009 

pilotní projekt přečerpávací důlní elektrárny 

(vyčerpaná důlní voda by se v energetických 

špičkách pouštěla přes turbínu zpět 

dolů) a získal na něj v rámci programu MPO 

TIP podporu ze státního rozpočtu více než 

52 milionů Kč. Tristním výsledkem je po 

technické i finanční stránce naprosto nevyužitelný 

prototyp (drahé zařízení i příslušenství 

pro výbušné prostředí, agresivní důlní 

vody navíc s uvolňováním sirovodíku a nutností 

jeho odvětrávání, malé akumulační 

prostory dole i nahoře), který ukázkově běžel 

jen pár minut, a s komerčním provozem 

se proto nikdy nepočítá. 

Tato finanční injekce ovšem v roce 2007 

Ing. Bartoše povzbudila k podání další žádosti 

o finanční podporu projektu Analýza 

využitelnosti hlubinných důlních děl pro 

akumulaci a poskytování elektrické energie, 

tentokráte z mimořádné výzvy programu ministerstva 

průmyslu a obchodu EFEKT, kterou 

pro něj vypsal tehdejší ministr průmyslu 

a obchodu ČR Ing. Jan Mládek jen 3 dny před 

svým odvoláním z ministerstva. Obdobně 

jako výše uvedená skotská firma Gravitricity 

chtěl Ing. Bartoš spouštět v energetických 

špičkách závaží šachtou dolů a následně je 

zase vytahovat na povrch. Jako závaží ale 

chtěl použít stávající důlní vozíky naplněné 

kamením a spouštěné s cyklem jen několika 

minut. Zřejmě však zapomněl na zkušenosti 

Járy Cimrmana s horníky, kteří se mu začali 

dole v dole hromadit, a tak si neuvědomil, 

že zaprvé by důlních vozíků potřeboval pro 

v projektu uvedených 17 šachet několik desítek 

tisíc (a takové množství není k dispozici 

v celé Evropě), a protože by se nevysypávaly, 

tak by je nebylo nahoře a především dole 

v šachtě v tak vysokém počtu kde skladovat 

a manipulovat s nimi. Především ale i každý 

absolvent obecné školy hravě spočítá (jde 

jen o násobení a sčítání) náklady (třísměnný 

provoz několika lidí v každé šachtě nahoře 

i dole + vedení + pronájem šachty, vozíků 

a těžní věže, údržba a další) na tento provoz, 

které vysoko převyšují jiné způsoby akumulace 

udávaného hodinového výkonu pouhých 

11 MW. Nicméně tento nesmysl byl 

ministerstvem průmyslu a obchodu rovněž 

schválen a úspěšně oponován… 

Jak na energii? 

Pokud odhlédneme od výše uvedených nepovedených 

nápadů, které jsou nepochybně 

podávány a schvalovány jen za účelem 

získávání dotací pro spřátelené firmy či pro 

odbyt určitých výrobků a zařízení, tak pro 

vysoké kapacity (až 3 000 MWh) po technické 

stránce u nás přicházejí v úvahu jedině 

přečerpávací hydroelektrárny, které mají 


energie 

Přehled dispozic přehrad Vltavské kaskády 

Říční km 

Přehradní 

jezero 

Nadmořská výška 

[m] 

Rozloha 

[km 2 ] 

Délka 

[km] 

Maximální 

hloubka [m] 

Objem 

tis. [m 3 ] 

Vodní elektrárna 

[MW] 

329,540 Lipno I 725,6 48,70 48,0 21,5 306 000 120 160 

319,120 Lipno II 563,4 0,33 7,0 11,5 1 685 - - 

210,390 Hněvkovice 370,1 2,68 - 27,0 21 100 9,6 15,7 

200,405 Kořensko 353,6 - - - 2 800 3,8 6,2 

144,700 Orlík 353,6 27,30 68,0 74,0 720 000 364 71 

134,730 Kamýk 284,6 1,95 10,0 17,0 12 800 40 16 

91,694 Slapy 270,6 13,92 43 58,0 270 000 144 56 

84,440 Štěchovice 219,4 1,14 9,4 22,5 11 200 22,5 20,1 

71,325 Vrané 200,1 2,51 13,0 9,7 11 100 13,88 10,2 

Spád 

[m] 

vyšší celkovou účinnost než jiné způsoby 

akumulace (kolem 75 %) a prakticky neomezenou 

dobu akumulace. Na druhé straně ale 

jejich výstavba je komplikovaná, zdlouhavá 

(např. přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé 

stráně se stavěla dlouhých 18 let), drahá 

a mívá často negativní vliv na přírodu (zábor 

pozemků, devastace zpravidla chráněné krajiny). 

Osobně však navrhuji ještě jiné řešení: vodu 

ze stávajících vodních nádrží „prohnat“ každý 

den i několikrát turbínami stávajících 

vodních elektráren a čerpadly (nebo reverzními 

turbínami) ji zase vrátit zpět. 

Charakteristika projektu 

Navrhovaný projekt by využil k akumulaci 

elektrické energie především stávající vodní 

díla (vodní přehrady a jezy, jejich hráze 

včetně turbín a kanálů a regulací) a stávající 

přenosovou soustavu (včetně vysokonapěťových 

vedení a transformátorů). Pouze by 

je „doplnil“ o čerpadla (nebo při rekonstrukci 

stávající turbínu nahradil reverzní turbínou), 

která by v období přebytku elektrické 

energie vracela vodu ze spodních nádrží do 

horních, tedy „proti toku řek“. 

S výhodou lze při tom využít kaskád současných 

vodních děl (v České republice především 

Vltavské kaskády, viz tabulka), která 

na sebe navazují (vzdutí jedné přehrady 

zpravidla končí u paty další přehrady, takže 

není třeba budovat kanály či nové přívodní 

šachty, protože kolísání vodních hladin je nevýznamné 

(od 20 cm u Orlické nádrže až po 

max. 200 cm u nádrže Vrané). 

Ekologie a efektvita 

Oproti výstavbě nových elektráren se projekt 

obejde zcela bez dalších zásahů do přírody 

a krajiny. Negativní vliv na životní prostředí 

nemá ani samotný provoz přečerpávací 

elektrárny, což je za 100 let již vyzkoušeno. 

Již stávající soustava vodních děl tak dokáže 

s účinností až kolem 75 % vracet odběratelům 

zpět přebytečnou elektrickou energii, 

pro kterou neexistuje momentální spotřeba 

a která by tak (bez akumulace) přišla vniveč 

(nutnost odstavení větrných turbín či 

fotovoltaických panelů). A to při relativně 

malých investičních nákladech — jde pouze 

o cenu čerpadel a jejich instalace, při rekonstrukcích 

dokonce jen o záměnu turbíny za 

reverzní turbínu oproti vysokým nákladům 

při stavbě nové elektrárny (výkup pozemků, 

jejich zatopení či úprava, stavba přehradní 

hráze, přívodních kanálů, nákup vodních 

turbín a instalace, výstavba vysokonapěťového 

vedení, nákup a instalace transformátorů 

a rozvoden, zázemí pro obsluhu atd.). 

To zvyšuje reálné využití (resp. účinnost) již 

instalovaných či budoucích obnovitelných 

zdrojů energie (hlavně již existujících vodních 

elektráren) a rozvodných sítí až o desítky 

procent nejen u nás, ale i ve světě. 

Šance pro Vltavskou kaskádu? 

U vodních nádrží Lipno I a II lze tímto způsobem 

při spádu 160 m získat výkon až 

100 MW (k již instalovaným 120 MW) až po 

dobu pěti hodin (při mírném zvýšení kapacity 

vyrovnávací nádrže Lipno II) a z kaskády 

vodních nádrží na horní Vltavě a jejich elektráren 

Kořensko – Orlík – Kamýk – Slapy – 

Štěchovice – Vrané lze při jejich celkovém 

spádu 180 m z 588 MW instalovaného výkonu 

získat navíc skoro polovinu, tedy přes 

250 MW po dobu asi pěti hodin. Vyšší využití 

je omezeno kapacitou vodní nádrže ve Vraném, 

aby nedocházelo k výraznému poklesu 

její hladiny, a tím zhoršení splavnosti, lze 

však případně i využít vodu ze vzdutí modřanského 

jezu, tedy především celý přítok 

38 m 3 /s Berounky, a krátkodobě (asi dvě hodiny) 

lze tak získat dokonce výkon až celých 

instalovaných 588 MW. 

Celkově lze tak jen z Vltavské kaskády plně 

využít z jejích 525 metrů spádu od Lipna I až 

po Vrané celých 339 m, což dává v součtu po 

jednotlivých vodních dílech celkový reálný 

výkon asi 350 MW. Když k tomu připočteme 

i řeku Sázavu, která se vlévá s průtokem přes 

25 m 3 /s též do nádrže Vrané a kterou je tedy 

prakticky možno celou přečerpávat místo do 

Vltavy bez vlivu kapacity nádrže Vrané do již 

stávající (od roku 1945) vysokotlaké přečerpávací 

části elektrárny v Štěchovicích, jež má 

při průtoku 27 m 3 /s při spádu 200 m výkon 

45 MW po dobu pěti hodin, tak dojdeme při 

podrobném propočtu k celkovému výkonu 

minimálně 400 MW po dobu pěti hodin či 

přes 700 MW elektrické energie po dobu asi 



energie 

Realizace, odborné články, 

firemní novinky 

architektura 

inzerce 

skleněné sídlO vzdává HOld 

tradičnímu řemeslu 

Vytvořit sídlo pro mezinárodně úspěšnou sklářskou 

a designérskou firmu, ve městě známém pro svou 

sklářskou tradici, je výzvou. 

Více na www.asb-portal.cz. 

styl 

Z pivovaru je knihovna vín 

Rekonverze bývalého pivovaru v jihomoravském 

Znojmě posouvá představy o rekonstrukcích 

budov. 


rozhovory 

Ondřej POkOj O stáži 

v HeatHerwick studiu 

Jako největší výzvu označuje architekt schopnost 

naučit se pracovat ve světě neustálé změny. 


dvou hodin. A to bez započítání možnosti využití 

stávajícího přivaděče vody z elektrárny 

Temelín, který lze s výhodou též využít jako 

přečerpávací vodní elektrárnu (čerpadlo je 

zde již instalováno, takže zbývá pro změnu 

instalovat jen turbínu podobně jako ve víceúčelové 

PVE Dalešice). 

A to vše bez nutnosti stavby nových vodních 

nádrží, jaderných či uhelných elektráren 

a rozvodných sítí a jejich negativního vlivu 

na životní prostředí, a navíc s obrovskými 

úsporami energií a financí! 

Investiční náklady 

Konkrétní výpočet závisí na rozsahu projektu, 

místních podmínkách, cenách čerpadel 

nebo při rekonstrukcích na cenách reverzních 

turbín a nezbytných úprav a také na 

cenách špičkové elektrické energie. Každopádně 

efektivnost je obrovská (minimálně 

v miliardách eur) a návratnost investice právě 

v současnosti bouřlivého rozvoje OZE je 

velmi krátká. 

Jen pro srovnání: současné nejlevnější domácí 

úložiště sluneční energie s pokročilými 

lithium-iontovými akumulátory nejnovější 

generace s výkonem pouhých 7 kW je u nás 

k dostání za cca 200 tis. Kč, takže v projektu 

uvedených 700 MW jen z Vltavské kaskády 

by odpovídalo cca 20 miliardám korun. Za to 

se dá určitě pořídit dle projektu potřebných 

šest čerpadel a jejich připojení k původním 

kanálům k turbínám (nebo přímo reverzních 

turbín výměnou za vysloužilé turbíny) – 

a několik miliard korun ještě zbude. 

Elektrické akumulátory bude přitom třeba 

nejdéle po deseti letech vyměnit a staré nákladně 

recyklovat, a navíc neřeší problém 

s přenosem energií z větrných a solárních 

parků, protože mají kapacitu maximálně do 

70 MW, tedy 100x menší než přečerpávací 

hydroelektrárny. Vodní nádrže s turbínami 

a čerpadly či s reverzními turbínami však 

mají oproti nim životnost nejméně 100 let 

(Štěchovická přečerpávací elektrárna slouží 

bezproblémově již skoro 75 let). 

Náklady na provoz 

Provozní náklady jsou velmi malé. Stávající 

obsluha turbín zvládne obsloužit i čerpadla 

či reverzní turbíny, neboť nikdy neběží oboje 

současně a náplň práce je téměř shodná. Obdobně 

údržba a provoz přenosové soustavy 

nevyžadují další náklady, protože elektřina, 

která v nich nyní proudí jen po několik hodin 

denně (ve špičkách) jedním směrem z elektrárny, 

by proudila tam a zpět několikrát 

denně, ale pro obsluhu se tím nic nezmění. 

Také se nebudou muset stavět další přenosová 

vedení a transformátory a omezovače 

na hranicích (sníží se poruchovost), protože 

výkon se nebude přenášet přes celou republiku, 

ale jen do nejbližších vodních elektráren, 

tedy zhruba na poloviční vzdálenost. Tím se 

významně sníží i ztráty ve vedení elektřiny. 

Pomoc pro OZE a přenosové sítě 

Při aplikaci projektu jen na Vltavskou kaskádu 

lze v České republice zdvojnásobit současný 

nízký podíl energie z vodních elektráren, 

a tím omezit nutnost stavět nové nebo 

modernizovat stávající uhelné elektrárny, 

a naopak pomoci dalšímu rozvoji využití 

obnovitelných zdrojů energie nejen v naší 

republice, ale i v sousedních zemích (především 

v Německu). Navíc se odlehčí přenosové 

soustavě, protože už by nebylo nutné 

přebytky elektrické energie ze západní Evropy 

přenášet přes celou naši republiku do 

sousedních zemí, nýbrž je u nás akumulovat 

a s vysokou přidanou hodnotou vracet zpět 

zahraničním producentům v dobách jejich 

spotřebních špiček, což by přineslo obrovské 

finanční příjmy s minimálními náklady 

a také menší zatížení životního prostředí. 

Tento projekt je samozřejmě aplikovatelný 

i v dalších zemích, které mají soustavy elektráren 

či vodních nádrží na svých vodních tocích, 

takže celkové úspory energie mohou být v celosvětovém 

měřítku opravdu velmi vysoké. 

Foto: Shutterstock 


advertorial 

Vyber si svůj styl: Hager Electro uvádí na 

trh novou řadu spínacích přístrojů lumina 

Minimalistický tvar, kvalitní řemeslné zpracování a nevtíravá barevnost. Společnost Hager Electro uvádí na český 

a slovenský trh tři nové designové řady vypínačů lumina. Portfolio domovních přístrojů lumina je velmi široké a plně 

vyhoví současným požadavkům na kvalitní provedení elektroinstalace: ať už se jedná o vícenásobné klapky se 

signalizačním podsvícením, nebo bez, otočné stmívače, žaluziové spínače, pohybová čidla nebo třeba HDMI zásuvku, 

přístroje lumina dokáží vyhovět. 

Lumina soul představuje základní designovou 

variantu nové rodiny vypínačů. Díky 

svému nenápadnému vzhledu a univerzální 

bílé barevnosti je ideální volbou do téměř 

jakéhokoliv typu interiéru, protože vypínače 

lumina soul na sebe v žádném případě nepoutají 

pozornost. Standardní jednorámeček 

se vyrábí v rozměru 80 × 80 mm. K dispozici 

máte ale i vícenásobné rámečky: jak 

pro vodorovnou, tak i pro svislou montáž, 

a to až pětirámeček. Vypínače lumina soul 

najdou své uplatnění jak v rezidenčních, tak 

i komerčních a průmyslových objektech. Pro 

jejich široké použití hovoří i příznivá cena. 

Lumina intense je k dispozici ve třech základních 

barvách: lesklá bílá, matná stříbrná 

a matná černá. Tyto vypínače z kvalitního 

plastu představují ideální volbu do současných 

rezidenčních i komerčních interiérů. 

Jednorámeček je o něco větší, než bývá 

obvyklé – 87,4 × 87,4 mm. Pro vodorovnou 

i svislou montáž existují až pětirámečky. 

Lumina passion přináší nejširší možnosti 

výběru barev a materiálů. Rámečky této 

řady spínačů máte k dispozici v následujících 

materiálových a barevných variantách: bílé 

a černé sklo, kartáčovaný hliník ve stříbrné 

nebo černé barvě, mosaz, dubové a bukové 

dřevo. Všechny tyto rozmanité rámečky lze libovolně 

kombinovat s centrálními díly v bílé, 

stříbrné a černé barvě. Pozornost v každém 

interiéru upoutá tento robustní vypínač nejen 

zajímavým provedením, ale i většími rozměry 

91 × 91 mm. Pro vodorovnou montáž 

můžete řadu lumina passion mít až ve čtyřrámečku, 

pro svislou montáž v trojrámečku. 

Při výběru vypínačů ze všech designových řad 

lumina máte nyní možnost rozhodnout se o finální 

volbě vzhledu vypínače na posledních 

chvíli, až do prakticky hotového interiéru. To 

vše je možné díky novému způsobu provedení 

vypínačů Hager, kdy všechny řady vypínačů 

lumina používají identický strojek. Rámeček 

a vnitřní klapku vypínače lze proto na již do 

stěny zabudovaný strojek zasadit později, až 

bude interiér hotový a bude možné opravdu 

zodpovědně a na místě vyzkoušet a vybrat 

z vícera dezénů, materiálů a barev. Stejně 

snadné je kdykoliv v budoucnosti vzhled vypínačů 

inovovat, jednoduchou výměnou rámečku 

a vnitřní klapky, bez nutnosti měnit i strojek. 

Pro ještě snazší výběr designu vypínače je pro 

vás připraven nový konfigurátor lumina, kde si 

každý může zkusit vybrat a sestavit svůj vypínač 

„nanečisto“. Najdete jej na webových stránkách 

https://hagerkonfigurator.cz/lumina/. 

Pokud byste raději vypínač viděli na vlastní 

oči a rádi byste si nové designové řady lumina 

přišli tak říkajíc osahat, je pro vás k dispozici 

showroom Hager Electro ve Zdibech u Prahy. 

Na níže uvedených kontaktech je možné 

domluvit si schůzku v showroomu nebo si 

naopak vypůjčit vzorový kufr lumina domů 

nebo do architektonické kanceláře a v klidu 

si jednotlivé barevné kombinace vyzkoušet 

a promyslet. 

Kontakty: 

Hager Electro, s. r. o. 

Pražská 238 

250 66 Zdiby 

Tel: +420 281 045 730 

info@hager.cz 

www.hager.cz 

www.hager.cz/vypinac 

lumina passion bílé sklo 



energie 

Jak si vybrat vypínač a co vše 

může umět 

Jan Franěk 

Autor pracuje jako technická podpora firmy Hager Electro, s.r.o. 

Každý, kdo se rozhodne vylepšit své bydlení, stojí před rozhodnutím, jestli půjde jen o prostou změnu vzhledu 

prostoru, což znamená i jistá technická omezení, nebo si bydlení kompletně přizpůsobí svým potřebám tak, 

aby nemusel žádná omezení řešit. Pokud si jako příklad vezmeme elektroinstalaci, je třeba si uvědomit, že 

stávající instalace má vždy nějakou životnost, a navíc byla navržena s ohledem na standard běžný v době svého 

vzniku. To může být klidně i více než před třiceti lety. 

Jak víme, standardy v té době byly velmi nízké 

a dnešním požadavkům na moderní a komfortní 

bydlení dávno nevyhovují. Pro příklady 

nemusíme chodit daleko – standardem bylo 

např. jen jedno centrální světlo v každé místnosti, 

žaluzie se ovládaly ručně, pokud vůbec 

byly k dispozici, a řízení dalších technologií 

bylo spíš bráno jako sci-fi. Následující text se 

proto bude věnovat vybavení domácnosti tak 

prostému, jako je běžný vypínač. 

Čím začít při výběru? 

Každý investor ve spolupráci s architektem 

začne obvykle řešit především vzhled vypínačů. 

Zde půjde na prvním místě o barvu 

a materiál vypínače a v neposlední řadě 

i o tvar. Z pohledu investora je to pochopitelné, 

ale velmi důležitý bude i pohled integrátora, 

který může s výběrem vhodných 

vypínačů trochu zamíchat. 

Integrátor je na začátku postaven před požadavek 

řízení světel, ovládání žaluzií a dalších 

technologií v domě. Než začne s návrhem 

řešení, nechá si od architekta a investora 

vysvětlit požadavky kladené na ovládací prvky. 

Nejde jen o vybranou řadu sběrnicových 

vypínačů, ale především o požadavky na samotné 

ovládání světel a spotřebičů. V tuto 

chvíli by již měl být například připravený 

projekt osvětlení i se soupisem jednotlivých 

okruhů a požadavků na jejich řízení. Zjednodušeně 

řečeno, zda bude určitý okruh spínán, 

stmíván nebo řízen DALI bránou, která 

umožňuje řídit nejen jas, ale také například 

barvu světla či teplotu bílé barvy, která může 

přirozeně kopírovat denní dobu a tím přispět 

k celkové pohodě obyvatel domu. Všimněte 

si, že se už nebavíme o jednom centrálním 

stropním světle, ale o více okruzích. Zde už 

se světlo stává nejen prostředkem umožňujícím 

žít po setmění, ale především designovým 

elementem, který dokáže podtrhnout 

nejen celkový dojem z budoucího interiéru, 

ale díky nejrůznějším světelným scénám 

i konkrétní náladu. 

Všechny tyto úvahy mají ve finále vliv na 

správný výběr vypínačů. S počtem okruhů 

totiž roste i požadovaný počet jednotlivých 

Dokonalý přehled o domě ve smartphonu 


energie 

Hager domovea - pohodlné ovládání chytrého domu 

ovládacích přístrojů. Možná, že se dokážeme 

vejít s počtem vypínačů do hezkého 

pětirámečku, ale možná bychom potřebovali 

na velké místnosti ještě více ovládacích 

prvků. Sběrnicové přístroje s více integrovanými 

tlačítky v tomto případě umožňují 

snížit fyzický počet strojků vypínačů na zdi, 

a to nejen při zachování komfortu ovládání, 

ale dokonce se sami mohou stát zajímavým 

a designovým prvkem v interiéru a podtrhnout 

jeho celkový vzhled. A ty opravdu 

náročné investory možná potěší možnost 

zakázkové úpravy těchto sběrnicových tlačítek. 

Tak lze přizpůsobit finální vzhled spínače 

např. netradičním výběrem materiálu 

nebo nadstandardní povrchovou úpravou. 

Využití a variabilita vypínačů 

Další výhodou sběrnicových vypínačů na bázi 

KNX je i velká variabilita celého systému. Jako 

se může dům vybavený domácí automatizací 

přizpůsobovat měnícím se potřebám uživatelů, 

lze například vypínač se dvěma klapkami 

snadno vyměnit za tentýž se čtyřmi klapkami 

a doprogramovat další funkce, když je to 

potřeba nebo pokud vznikl nový požadavek: 

ať už jde o tlačítko ovládající různé přednastavené 

světelné scény, o doplnění ovládání 

světel na zahradě nebo o otevření vjezdových 

vrat vypínačem u okna kuchyně, odkud je na 

příjezd k domu dobře vidět. Velkou chybou 

při výstavbě domu bývá neúměrný tlak na 

co nejnižší počet vypínačů, a tedy kumulaci 

funkcí na jednotlivých tlačítkách. Totéž platí 

o případech, kdy jsou vypínače jinak využívány 

v ložnici, jinak v obývacím pokoji a ještě 

jinak ve zbytku domu. Řízení by mělo být 

jednoduše intuitivní a v celém objektu stejné. 

Pokud už je objekt skutečně rozlehlý a funkce 

systému sofistikované, mohou orientaci 

v jednotlivých ovládacích prvcích dopomoci 

popisky či piktogramy na klapkách. Ty lze na 

vypínače nechat připravit buďto již ve výrobě, 

nebo je u některých designových řad možné 

si je jednoduše vytisknout a vložit pod průhledné 

části klapky. 

Správný výběr 

Vraťme se ke správnému výběru vypínačů. 

Důležitým faktorem pro jejich správnou volbu 

může být i prostředí, kde budou instalovány. 

Na fasádu patří přístroje s vyhovujícím 

krytím proti vlhkosti a odolné vůči slunečnímu 

svitu, včetně odolnosti požadovaným 

teplotním rozsahům, což značně zužuje výběr 

a mnoho výrobců ani s těmito přístroji 

nepočítá. Hager má pro tyto případy v sortimentu 

řadu W.1, která splňuje potřebné 

parametry k venkovnímu využití. 

Výběr vypínačů do interiéru je samozřejmě 

x-násobně větší. Přístroje berker mají architekti 

i investoři k dispozici v mnoha tvarech, 

materiálech i barvách. Výhodou přístrojů 

berker je fakt, že nabídka sběrnicových vypínačů 

až na výjimky kopíruje i design vypínačů 

pro klasickou instalaci, takže v domě 

lze kombinovat jak běžné, tak i inteligentní 

spínače a přitom není třeba dělat kompromisy 

v designu. Další možností ovládání jsou 

vypínače moderního vzhledu s rozšířenými 

funkcemi řízení teploty v místnostech – například 

berker B.IQ nebo berker Tough sensor 

sensor R.1 a R.3. A komu by i toto řešení 

bylo málo a hledal by něco opravdu originálního, 

lze vložit jeden z vestavných sběrnicových 

modulů pod jakýkoliv tlačítkový modul, 

a) b) 

a) Bezdrátové tlačítko v designu berker Q.7 

b) Hager Room controler v designu berker Q.3 

například TS Crystal a udělat i z něj sběrnicový 

vypínač. Velmi oblíbená, a tedy častá je 

i varianta, kdy se tento modul schová pod 

otočný vypínač řady berker 1930, což umožní 

vtipně zkombinovat retro vzhled interiéru 

s moderními technologiemi. To vše značně 

rozšiřuje možný výběr ovladačů, stejně jako 

to, že lze vzájemně propojit nebo nahradit 

KNX vypínače jakéhokoliv výrobce, a to jak 

nainstalované dříve, tak i v budoucnu. Toto 

je de facto největší výhodou celosvětově 

rozšířeného rozhraní KNX. Nenajdete žádný 

jiný systém, kde byste měli na výběr z takové 

široké nabídky vypínačů, protože nejste odkázáni 

na nabídku jediného výrobce. 

Nebojte se požadovat od svých vypínačů silně 

individuální vzhled. A nebojte se pustit do 

svého domu vymoženosti a funkce nabízené 

systémem KNX a odhalte netušené možnosti, 

jak mít svůj dům ještě více pod kontrolou 

– a to i vzdáleně přes mobilní telefon, tablet 

nebo počítač. Posuňte svůj domov do 21. století 

a dovolte současným technologiím pracovat 

pro vás – pro vaše bezpečí, pohodlí 

i úspory energií. 

Foto: archiv autora a firmy 



energie 

Aplikace tepelně aktivních panelů 

v budovách s využitím OZE 

doc. Ing. Daniel Kalus, Ph.D., Ing. Matej Kubica 

Autoři působí na Katedře technických zařízení budov na Stavební fakultě STU Bratislava. 

ITAP panely – interiérové tepelně aktivní panely s integrovanou aktivní plochou – inovativním způsobem 

spojují stávající stavební a energetické systémy do jednoho kompaktního celku a tím vytvářejí kombinované 

stavebně-energetické systémy. Jedná se o stavební konstrukce s vnitřním zdrojem energie. Nízké tepelné 

ztráty, resp. tepelné zisky, predikují pro energeticky úsporné stavby aplikaci nízkoteplotních otopných / 

vysokoteplotních systémů, jako jsou velkoplošné podlahové, stěnové a stropní vytápění/chlazení, které 

predikují zejména aplikaci zdrojů tepla využívajících OZE. 

ITAP panely jsou v současnosti ve fázi experimentálního 

ověřování. Tvořeny jsou 

trubkovým nebo kapilárovým energetickým 

systémem integrovaným v tepelněizolační 

části panelu a tepelně aktivním povrchem 

tvořeným tepelně vodivým 

materiálem (např. tenkovrstvá omítka, deska 

sádrokartonu nebo plechu). Aplikují se 

stejným způsobem jako dosud známé panely 

s integrovanými trubkovými nebo kapilárními 

systémy (např. v SD deskách). 

ITAP panely jsou chráněny evropským patentem 

EP 2 572 057 B1 z 15. 10. 2014 (autor: 

Kalus, D.) [1]. 

Výzkum v této oblasti jsme zaměřili na možnosti 

aplikace ITAP panelů pro velkoplošné 

nízkoteplotní vytápění a vysokoteplotní 

chlazení se zdroji tepla/chladu na bázi OZE 

[1], [2], [3], [4]. Předmětem popisovaného 

výzkumu v tomto příspěvku je parametrická 

studie způsobu šíření tepla/chladu ve 

fragmentu obvodové stěny a vnitřní stěny 

s podomítkovým trubkovým energetickým 

systémem a s ATIP panely, optimalizace 

příslušné tloušťky tepelné izolace, dimenzí 

a rozteče trubek interiérových tepelně aktivních 

panelů s integrovanou aktivní plochou 

[1], [2], [3], [4]. 

Matematicko-fyzikální model 

Jako základ pro parametrickou studii byl vyhotoven 

matematicko-fyzikální model pro 

podomítkové velkoplošné vytápění (obr. 1) 

a matematicko-fyzikální model pro ITAP panely 

(obr. 2). Na matematicko-fyzikálních 

modelech jsou barevně odlišeny materiály, 

ze kterých se skládají charakteristické 

fragmenty obvodové stěny a vnitřní stěny 

s podomítkovým energetickým systémem 

a ITAP panely. Jednotlivým materiálům 

byly přiřazeny materiálové charakteristiky: 

d – tloušťka [m], ρ – objemová hmotnost 

[kg/m 3 ], λ – součinitel tepelné vodivosti 

Matematicko-fyzikální model velkoplošného sálavého vytápění 

název materiálu 

tloušťka 

Objemová 

hmotnost 

součinitel 

tepelné 

vodivosti 

měrná 

tepelná 

kapacita 

symbol 

jednotka 

vnitřní omítka 

tepelněizolační zdivo 

vnější omítka 

L (m) rozestup trubek, DN (m) dimenze trubek, θ m 

(°C) střední teplota teplonosné látky, θ p 

(°C) 

povrchová teplota vytápěcí/chladicí plochy, θ i 

(°C) interiérová teplota, θ e 

(°C) exteriérová teplota 

Obr. 1 Matematicko-fyzikální model pro podomítkové velkoplošné vytápění na obvodové stěně a jednotlivé materiálové charakteristiky dle ČSN 73 0540 - 3 [zdroj: autor – Kalus, D.] 

Matematicko-fyzikální model velkoplošného sálavého vytápění 

název materiálu tloušťka Objemová 

hmotnost 

součinitel 

tepelné 

vodivosti 

měrná 

tepelná 

kapacita 

symbol 

jednotka 

vnitřní omítka 

TI-EPS-F 

Lepiaca malta 

tepelněizolační zdivo 

vnější omítka 

L (m) rozestup trubek, DN (m) dimenze trubek, θ m 

(°C) střední teplota teplonosné látky, θ p 

(°C) povrchová teplota vytápěcí/chladicí plochy, θ i 

(°C) interiérová teplota, θ e 

(°C) exteriérová teplota 

Obr. 2 Matematicko-fyzikální model obvodové stěny s ITAP panely a jednotlivé materiálové charakteristiky dle ČSN 73 0540 - 3 [zdroj: autor – Kalus, D.] 


energie 

Tab. 1 Topné a chladicí tepelné toky ITAP panelů z EPS-F tloušťky 50 mm a rozestup trubek L = 100 mm [zdroj: Kalus, D.] 

Rozestup trubek L = 100 mm 

Tloušťka TUEPS - F (λ = m 0,04 (W.m -2 .K -1 ) 50 mm 

Interiérová teplota θi (°C) 16 18 20 22 24 

Tepelný tok do interiéru q i 

(W/m 2 ) 59,81 46,52 33,23 19,94 6,65 

Tepelný tok do interiéru q e 

(W/m 2 ) 3,40 3,44 3,48 3,52 3,56 

Celkový tepelný tok q celk 

(W/m 2 ) 63,22 49,96 36,71 23,46 10,20 

Povrchová teplota θ p 

(°C) 22,19 22,81 23,44 24,06 24,69 


(W/m 2 ) 93,04 79,75 66,46 53,17 39,87 


(W/m 2 ) 3,81 3,84 3,88 3,92 3,96 


(W/m 2 ) 96,84 83,59 70,34 57,08 43,83 


(°C) 25,623, 26,25 26,87 27,50 28,12 


(W/m 2 ) 126,27 112,98 99,69 86,39 73,10 


(W/m 2 ) 4,61 4,22 4,28 4,32 4,36 


(W/m 2 ) 130,87 117,20 103,97 90,71 77,46 


(°C) 29,06 29,69 30,31 30,94 31,56 


(W/m 2 ) 159,50 146,21 132,91 119,62 106,33 


(W/m 2 ) 4,61 4,65 4,68 4,72 4,76 


(W/m 2 ) 164,10 150,85 137,60 124,34 111,09 


(°C) 32,50 33,12 33,75 34,37 35,00 

Interiérová teplota θi (°C) 20,00 22,00 24,00 25,00 26,00 


(W/m 2 ) 3,23 -46,52 -59,81 -66,46 -73,10 


(W/m 2 ) -1,59 -1,56 -1,52 -1,50 -1,48 


(W/m 2 ) -34,82 -48,08 -61,33 -67,95 -74,58 


(°C) 16,56 17,19 17,81 18,13 18,44 


(W/m 2 ) -26,58 -39,87 -53,17 -59,81 -66,46 


(W/m 2 ) -1,51 -1,48 -1,44 -1,42 -1,40 


(W/m 2 ) -28,10 -41,35 -54,60 -61,23 -67,86 


(°C) 17,25 17,88 18,50 18,81 19,13 


(W/m 2 ) -19,94 -33,23 -46,52 -53,17 -59,81 


(W/m 2 ) -1,43 -1,39 -1,36 -1,34 -1,32 


(W/m 2 ) -21,37 -34,62 -47,88 -54,50 -61,13 


(°C) 17,94 18,56 19,19 19,50 19,81 


(W/m 2 ) -13,29 -26,58 -39,87 -46,52 -53,17 


(W/m 2 ) -1,35 -1,31 -1,28 -1,26 -1,24 


(W/m 2 ) -14,64 -27,90 -41,15 -47,78 -54,40 


(°C) 18,63 19,25 19,88 20,19 20,50 

Vytápěcí období q e 

= -11 °C 

Letní období q e 

= +32 °C 

Střední teplota 

teplonosné 

látky 

θ m 

= 25 °C 


teplonosné 

látky 

θ m 

= 30 °C 


teplonosné 

látky 

θ m 

= 35 °C 


teplonosné 

látky 

θ m 

= 40 °C 


teplonosné 

látky 

θ m 

= 15 °C 


teplonosné 

látky 

θ m 

= 16 °C 


teplonosné 

látky 

θ m 

= 17 °C 


teplonosné 

látky 

θ m 

= 18 °C 

[W / (mK)], c – měrná tepelná kapacita [J / 

(kg.K)], [1], [2], [3], [4]. 

Parametrická studie 

Parametrická studie pro popsaný matematicko-fyzikální 

model – fragmentu obvodové 

a vnitřní stěny s ITAP panely (obr. 2) – byla 

provedena na matematickém konfigurátoru, 

výpočet velkoplošného sálavého vytápění 

(VVSZ) proběhl v MS Excelu (autor – Kalus, 

D.). Vstupní údaje, které lze měnit: tloušťka 

tepelné izolace (ITAP panelu), rozestup a dimenze 

trubek, teplotní spád teplonosné látky 

a teplota v interiéru, exteriéru, respektive 

v sousední místnosti, skladby a tloušťky stavebních 

konstrukcí před/nad a za/pod trubkami, 

tepelnětechnické vlastnosti stavebních 

materiálů (tepelná vodivost materiálů, součinitel 

prostupu tepla). Parametrické výpočty 

byly provedeny při okrajových podmínkách 

představujících zimní období q e 

= -11 °C. 

V tab. 1 jsou uvedena vstupní kritéria pro parametrickou 

studii obvodové stěny s ITAP panely 

– topné období: tloušťka tepelné izolace 

50 mm, dimenze trubek 15 mm, interiérová 

teplota +20 °C, exteriérová teplota -11 °C, 

střední teplota teplonosné látky +35 °C, rozestup 

trubek 100 mm. Pomocí matematického 

konfigurátoru byly vypočteny následující parametry 

stěnového velkoplošného vytápění 

s ITAP panely na obvodové stěně: 

• tepelný tok do interiéru 99,685 W/m 2 , 

• tepelný tok do exteriéru 4,282 W/m 2 , 

• povrchová teplota 30,310 °C. 

• celkový tepelný tok 103,967 W/m 2 , 

• celkové ztráty tepelného 

toku 4,12 %, 

Topný a chladicí výkon ITAP panelů 

Pomocí matematického konfigurátoru byly 

vypočteny topné a chladicí tepelné toky 

ITAP panelů z EPS-F tl. 50 mm s roztečí trubek 

L = 100 mm (tab. 1). Při výpočtu topných 

tepelných toků jsme uvažovali se střední 

teplotou topné látky 25 °C, 30 °C, 35 °C, 40 

°C, teplotami v interiéru 16 °C, 18 °C, 20 °C, 

22 °C, 24 °C . Při výpočtu chladicích tepelných 

toků jsme uvažovali se střední teplotou 

topné látky 15 °C, 16 °C, 17 °C, 18 °C a teplotami 

v interiéru 20 °C, 22 °C, 24 °C, 25 °C, 

26 °C. Kromě tepelných toků do interiéru, 

exteriéru a celkového tepelného toku byla 

stanovena i povrchová teplota ITAP panelů. 



energie 

KONVEKTORY 

DESIGNOVÉ A EFEKTIVNÍ 

VYTÁPĚNÍ 

optimální okamžitý topný výkon těles 

významné úspory energie za vytápění 

pro všechny zdroje tepla včetně 

tepelných čerpadel 

mnoho variant rozměrů i barev 

podlahové, nástěnné, lavicové provedení 

Závěr 

Na základě parametrické studie ITAP panelů a podomítkového trubkového 

energetického systému na obvodové stěně a vnitřní stěně 

mezi dvěma místnostmi bylo zjištěno: 

• Tloušťka tepelné izolace ITAP panelů při aplikaci na obvodové 

stěny nemá z hlediska energetického téměř žádný vliv. Tepelné 

topné a chladicí toky jsou přibližně stejné jako při podomítkovém 

trubkovém systému. 

• Při aplikaci velkoplošného sálavého vytápění/chlazení podomítkovým 

trubkovým energetickým systémem a pomocí ITAP panelů 

na vnitřních stěnách, které mají horší tepelný odpor než obvodové 

stěny, vykazují ITAP panely při vytápění a chlazení úsporu 

oproti podomítkovému trubkovému energetickému systému 

díky tepelné izolaci, která upravuje tepelnou propustnost vrstev 

stěny za trubkami směrem do sousední místnosti L b 

(Wm -2 .K -1 ). 

V případě vnitřní stěny (tl. keramických tvarovek 240 mm, tepelná 

vodivost materiálu 0,510 W / (m 2 .K)), vykazují ITAP panely při 

vytápění úsporu cca 13 % a při chlazení cca 11 %. 

• Výrazný vliv na topný a chladicí výkon ITAP panelů, rovněž podomítkového 

trubkového energetického systému, má střední teplota 

teplonosné látky a interiérová teplota vytápěného/chlazeného 

prostoru (tab. 1) a také rozestup trubek, např. při změně z L = 100 

mm na L = 150 mm se jedná o snížení výkonu o cca 15 až 20 % 

a na L = 200 mm o snížení výkonu až cca o 30 až 35 %. 

• Vliv exteriérové teploty, resp. teploty v sousedním prostoru, 

na topný a chladicí výkon ITAP panelů, rovněž podomítkového 

trubkového energetického systému, představuje odchylku cca 

do 5 % v závislosti na tepelněizolačních vlastnostech stavebních 

konstrukcí, na kterých jsou aplikovány velkoplošné sálavé energetické 

systémy. Vliv změny dimenze trubek ITAP panelů, rovněž 

podomítkového trubkového energetického systému, z průměru d 

= 15 mm na d = 20 mm na topný a chladicí výkon představuje 

odchylku cca 2,5%. 

Hlavním přínosem ITAP panelů – interiérových tepelně aktivních panelů 

s integrovanou aktivní plochou – je možnost unifikované a prefabrikované 

výroby. Zároveň představují snížení výrobních nákladů 

vzhledem k jejich technologicky jednoduššímu postupu výroby (DN 

trubek pro tepelně-izolační část ITAP panelů není omezena tak, jako 

u panelů s trubkami v SD), snížení montážních nákladů vzhledem ke 

snížení kroků při realizaci na stavbě a snížení času realizace vzhledem 

k jejich způsob aplikace. ITAP panely jsou předurčeny zejména 

k aplikaci se zdroji využívajícími OZE. 

Foto: archiv autorů 

Tento příspěvek byl podporován Ministerstvem školství, vědy, výzkumu 

a sportu Slovenské republiky prostřednictvím grantu KEGA 044STU - 

4/2018 pod názvem: „Energetické audity a energetická certifikace budov“ 

inzerce 

www.korado.cz | infolinka: 800 111 506 

Literatura 

[1] Preklad európskeho patentového spisu EP 2 572 057 B1. Tepelno-izolačný panel 

pre systémy s aktívnym riadením prechodu tepla. Pôvodca: doc. Ing. Daniel 

Kalús, Ph.D. Dátum vydania európskeho patentového spisu: 15. 10. 2014. Dátum 

sprístupnenia prekladu patentového spisu verejnosti: 2. 10. 2015. Vydal: Úrad 

priemyselného vlastníctva Slovenskej republiky, Banská Bystrica, 2015, číslo 

dokumentu E 18881. 

[2] CVÍČELA, M.: Analýza stenových energetických systémov. Dizertačná práca. 

Slovenská Technická Univerzita v Bratislave, Stavebná fakulta, Slovenská 

republika 2011, 119 s., SVF-13422-17675. 

[3] JANÍK, P.: Optimalizácia energetických systémov s dlhodobou akumuláciou tepla. 

Dizertačná práca. Slovenská technická univerzita v Bratislave, Stavebná fakulta, 

Slovenská republika 2013, 185 s., SvF-13422-16657. 

[4] ŠIMKO, M.: Analýza a využitie obnoviteľných zdrojov energie pri aplikácii aktívnej 

tepelnej ochrany pri rekonštrukciách obytných budov. Písomná časť dizertačnej 

skúšky. Slovenská technická univerzita v Bratislave, Stavebná fakulta, Slovenská 

republika 2014, 88 s. 

17425-Korado-Kampan 28 TZB printy-2019-TZB HAUSTECHNIK Haustechnik | 4/2020 CZ-4-88x263-ZR-KORALINE.indd 1 07.10.2020 10:45:41

energie 

Revoluce v energetice 

Wave – automatický kotel na biomasu 

s výrobou elektřiny je na trhu 

Ing. Jakub Maščuch, Ph.D. 

Autor pracuje jako vedoucí Laboratoře organických Rankinových cyklů a jejich aplikací (LORCA) v Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT v Praze. 

Příspěvek navazuje na článek publikovaný v roce 2016 v časopise TZB Haustechnik, kde byla představena 

mikroelektrárna Wave, jediný kotel na biomasu na trhu, který kromě tepla produkuje elektřinu. Tento 

příspěvek shrnuje postup projektu v posledních čtyřech letech a popisuje možnosti, které řešení nabízí. 

Nízké ceny silové elektřiny, těžební limity pro 

hnědé uhlí, vnitrostátní klimaticko-energetický 

plán, neustálé změny legislativy – dynamika, 

nepředvídatelnost. I takto je možné vnímat situaci 

v české energetice. Ta, ostatně stejně 

jako energetika v celé EU, prochází zásadní 

transformací, dokonce jde o několik revolucí 

současně. Probíhá liberalizace, dekarbonizace, 

decentralizace a není možné odhadnout vývoj 

poptávky po jednotlivých druzích energie. 

Stagnuje či klesá poptávka po teple, stagnuje 

spotřeba elektřiny. Roste nutnost zálohovat 

elektrické odběry v místě spotřeby. Energetický 

regulační úřad připravuje změnu tarifní 

struktury v oblasti distribuce, která se má projevit 

zejména u malých a středních odběrů dynamizací 

plateb za distribuci. 

Stávající paradigma centrální výroby elektřiny 

a velkých systémů centralizovaného zásobování 

teplem je na hranici své morální životnosti. 

EU investuje značné prostředky do vývoje 

technologií spojených s vizí Smart Grids. Předpokládá 

se další razantní přechod k využití 

obnovitelných zdrojů energie a transformace 

zejména distribučních soustav ke kvalitativně 

jiné logice provozu – k integraci malých rozptýlených 

zdrojů. 

Ve stavebnictví se čím dál tím více projevuje 

tlak na úspory energií, zpřísňují se předpisy 

pro výstavbu a přibývají související povinnosti 

majitelů nemovitostí (např. průkaz energetické 

náročnosti budovy). Změna trendu se nedá 

předpokládat, zásobování objektu energiemi 

již zdaleka není v projektové přípravě triviální 

otázkou. Investoři a developeři navíc stále 

více koketují s myšlenkami na „nulové budovy“, 

tedy objekty s vyrovnanou roční produkcí 

a spotřebou energií. Otevřenou otázkou je růst 

tlaku na vyšší úroveň či jiný způsob povinného 

využívání obnovitelné energie v budovách. 

Je možné v rámci uvedených podmínek hledat 

ekonomicky, ekologicky i technologicky přijatelná 

řešení? 

Cesta k WAVE 

Nápad spustit vlastní vývoj technologie pro 

decentralizovanou energetiku vznikl na Ústavu 

energetiky Fakulty strojní ČVUT v Praze v roce 

2008. Z úvodních analýz a výzkumu vyplynulo, 

že pokud se podaří připravit zařízení pro kombinovanou 

výrobu elektřiny a tepla podobné 

automatickému kotli na biomasu, má taková 

technologie reálnou šanci na trhu uspět, a je 

tak efektivní se vývoji v této oblasti věnovat. 

Jednotka I. generace na biomasu o tepelném 

výkonu 20 kW a elektrickém výkonu 0,5 kW 

byla uvedena do provozu v laboratoři Ústavu 

energetiky Fakulty strojní v roce 2010; zařízení 

posloužilo zejména k detailnímu studiu 

konstrukce a provozu organického Rankinova 

cyklu (ORC), na jehož principu pracuje. Následovala 

stavba několika prototypů zařízení již 

v rámci ČVUT UCEEB, jejichž cílem bylo nabyté 

zkušenosti zúročit a vyvinout technologický 

základ pro další aplikace. 

Mikroelektrárna Wave50 byla na podzim 2018 

instalována jako pilotní komerční aplikace 

v Mikolajicích na Opavsku. Jednotka v kontejnerovém 

provedení je spolu s fotovoltaickou 

elektrárnou součástí většího energetického 

celku, ve kterém kromě pokrývání potřeby 

tepla obecního úřadu, hasičské zbrojnice a obchodu 

dodává také elektrickou energii do mikrosítě. 

Na jednotce proběhlo před kolaudací 

na podzim 2018 nutné autorizované měření 

emisí, které potvrdilo splnění emisních limitů 

na úroveň tzv. Ekodesignu. Jednotka kromě 

emisních limitů dále splňuje veškeré atesty na 

tlakovou bezpečnost, revizi elektrických zařízení, 

hlukové limity atp. 

V současné době jsou v přípravě instalace 

komerčně atraktivní generace produktu 

Víte, že? 

Projekt „Mikroelektrárna WAVE pro výrobu 

elektřiny a tepla z biomasy“ v roce 2015 obdržel 

cenu E.ON Energy Globe Award ČR 2015 (tzv. 

ekologický Oscar) v kategorii Nápad. Prototyp 

mikroelektrárny je v laboratoři LORCA v provozu 

od března 2016, dne 1. 6. 2016 proběhl slavnostní 

křest za účasti místopředsedy vlády ČR Pavla 

Bělobrádka a předsedy představenstva E.ON 

Czech Holding AG Michaela Fehna. 

Wave120; při splnění Ekodesignu došlo k navýšení 

tepelného výkonu na 120 kW a produkci 

6 kW elektřiny do využití po pokrytí všech 

vlastních spotřeb (tj. cca 8,2 kW na hřídeli 

generátoru). Důvodem k přechodu na vyšší 

výkonové parametry je významně lepší ekonomická 

efektivita. 

Díky produkci elektřiny jde o řešení, které generuje 

finanční úspory, a tak „se vrací“. Doba 

návratnosti závisí na ceně elektřiny a dalších 

faktorech v lokální instalaci. Při započtení investiční 

dotace se pohybuje dokonce v jednotkách 

let. Jiný kotel na trhu tuto vlastnost 

nemá. 

Uplatnění najde Wave například v obcích pro 

vytápění větších úřadů a kulturních domů, 

penzionů, hotelů, bytových domů, na farmách 

apod. Ideální ekonomiky pak dosahuje na pilách 

a všude tam, kde je k dispozici dostatek 

levné, i když méně kvalitní biomasy a investor 

pro ni hledá maximálně efektivní využití. 

Technologicky je možné jednotku vybavit pro 

tzv. ostrovní provoz, tedy dodávky elektřiny 

bez nutnosti připojení na elektrizační soustavu. 

Toto bude zajímavé pro zákazníky především 

v horských a jinak odlehlých oblastech. 

Prototyp Wave120 je v provozu na ČVUT 

UCEEB od konce roku 2019, první komerční 

jednotka měla být v provozu letos. Celková situace 

v ekonomice a omezení dotací posunula 



energie 

Provoz Wave je plně automatický včetně diagnostiky 

a bezpečnostních systémů. Zapálení 

paliva je řešeno elektrickým zapalovačem. 

Obr. 1 Pohled na technologickou část Wave50 v Mikolajicích 

Obr. 2 Pohled na „kotelnu“ jednotky Wave50 v Mikolajicích 

realizaci nejméně o rok a půl. Příprava projektů 

je v plném proudu. 

Kotel na biomasu, který vyrábí 

kromě tepla i elektřinu 

Jednotku Wave si lze zjednodušeně představit 

jako automatický biomasový kotel, který zároveň 

vyrábí teplo i elektřinu. Zatímco běžný 

kotel pro svůj provoz elektřinu spotřebovává, 

Wave si svou spotřebu elektřiny pokryje 

a přebytečnou elektřinu dodává do objektu 

nebo je odprodána do distribuční sítě. Výroba 

elektřiny je řešena prostřednictvím tepelného 

oběhu, který je obdobný jako u klasické uhelné 

elektrárny. Namísto vody je však využito 

jako pracovní látky oběhu vhodnější organické 

látky, proto se tento cyklus označuje jako 

organický Rankinův cyklus (ORC). Teplo je po 

průchodu cyklem a dílčí transformaci v elektřinu 

odvedeno do otopné vody určené pro 

vytápění budovy či pro jiné technologické využití. 

Provoz Wave je plně automatický včetně 

diagnostiky a bezpečnostních systémů. Zařízení 

je možné pomocí mobilní aplikace uvést do 

provozu a stejně snadno odstavit. 

Z násypky je dřevní štěpka dopravována 

šnekovým dopravníkem do spalovací komory. 

Spaliny odcházejí z ohniště do vinutých 

trubkových výměníků vlastní konstrukce. Zde 

předávají teplo pracovní látce ORC – silikonovému 

oleji. Spaliny jsou z výměníků odsávány 

odtahovým ventilátorem do komína. 

Spalovací komora je vybavena automatickým 

odpopelněním, výměníky jsou vybaveny automatickým 

čištěním. 

Pracovní látka se ve výměnících vypaří a proudí 

do patentovaného lamelového expandéru, 

který roztáčí generátor. Pára z expandéru kondenzuje 

v kondenzátoru a proudí do zásobníku 

kondenzátu, odkud je čerpána napájecím 

čerpadlem zpět do vinutého výměníku. Kondenzátor 

je chlazený vodou, jejíž výstupní teplota 

je regulovatelná a zajišťuje poptávku tepla 

v připojené budově. 

Ekonomické aspekty investice do 

kotle Wave 

Energie jsou obecně ve firmách i obcích „mnohovrstevným“ 

problémem, ekonomické hodnocení 

v praxi bohužel spíše reflektuje nastavení 

jeho okrajových podmínek než reálnou 

smysluplnost prováděných opatření. V poradenské 

praxi se pak poměrně často setkáváme 

se situacemi, kdy investor nerealizuje doporučená 

opatření, která podle standardních 

ekonomických hodnocení vykazují optimální 

ekonomický přínos. Rozhodování o investicích 

totiž mohou ovlivnit zejména: 

• plán budoucího rozvoje podnikání investora 

(např. minimalizace investic do aktiv, 

která jsou určena k prodeji) 

• stavy dodávek energie, dostupnost a cena 

paliv v konkrétním místě a čase, kapacita 

a typ připojení k elektrické síti 

• podíl energetických nákladů na celkových 

provozních nákladech investora (investor 

vnímá náklady na energie jako nepodstatné, 

minimalizuje investice bez ohledu na 

budoucí provozní náklady zvolených řešení) 

• dostupné finanční prostředky odrážející jejich 

zdroje (dostupnost a ochota investovat 

vlastní prostředky do zvyšování vlastních 

aktiv nebo nutnost investice plně úvěrovat, 

dostupnost a výše dotací) 

• maximální výše investice, kterou je investor 

ochoten zaplatit bez ohledu na provozní 

efektivitu teoreticky optimální investice 

• charakter rozhodovacího činitele, jeho 

averze k riziku a důvěra v řešení či jeho dodavatele 

(„Vždy se to tak dělalo. Nikdy se to 

tak nedělalo. Nikdo z konkurence to nemá. 

Všichni konkurenti mají něco jiného.“) 

• vnímané problémy (investorem řešené 

problémy nemusí nutně odrážet skutečné 

problémy) 

• prostorová omezení pro instalaci nových 

technologií, legislativní omezení při umísťování 

nových staveb, ochrana životního 

prostředí atd. 

Investor by měl s ohledem na mechanismus 

plnění svého cash-flow zvážit otázku, kam tečou 

peníze. V obecném pohledu lze konstatovat, 

že u investic s nízkými investičními náklady 

obvykle odtékají od investora prostřednictvím 

vysokých provozních nákladů k dodavatelům 

energií. U investic s vyššími investičními náklady, 

tedy obvykle do obnovitelných zdrojů 

energie, pak v provozních nákladech odtéká 

i významně méně a investice v optimálním 

případě zvyšují hodnotu majetku investora. 

Jako příklad uvažme ekonomické porovnání 

čtyř variant investic do modernizace modelového 

energetického systému dnes využívajícího 

hnědé uhlí. Jako varianty mohu být uvažovány 

kotel na zemní plyn, kotel na biomasu, 

kogenerační jednotka na zemní plyn a koge- 


energie 

Obr. 3 Schéma zařízení Wave (elektrostatický odlučovač pro čištění spalin není při použití dřevní štěpky instalován, nutný je až při použití velmi nekvalitních paliv) 

nerační systém na biomasu. Typické srovnání 

založené na diskontovaných peněžních tocích 

není podle našich zkušeností z poradenství 

samo o sobě přímým podkladem pro rozhodování 

investora. Při určité volbě diskontní míry, 

která může být zvažována pouze intuitivně, 

nevolí investoři nákladnější investice do kogeneračních 

systémů i v případech, kdy diskontované 

ekonomické hodnocení zvažovaných 

variant ukazuje v době porovnání lepší výsledky. 

Důvodem je neochota k vynaložení vyšších 

investic v době rozhodování a nízká citlivost 

na vysoké provozní náklady v budoucnu. 

Objevují se však i investoři uvažující zcela jiným 

způsobem. Investor například zvažuje 

variantu kogenerace na biomasu oproti referenčnímu 

scénáři, kterým je kotel na biomasu. 

Investice bude vyšší například o 1,5 mil. Kč, 

rozdíl v ročních provozních nákladech bude 

např. 165 tis. Kč ve prospěch varianty s kogenerací 

díky výrobě elektřiny. Investor předpokládá 

životnost obou variant 20 let a uvažuje 

tak, že vynaložení extra nákladů z vlastních 

prostředků mu generuje provozní úspory, které 

vnímá jako výnosy. Ty jsou pak z jeho pohledu 

„zhodnocením peněz“ na úrovni 165/1500 

= 11 %. Tuto hodnotu následně porovná s jinými 

jemu dostupnými variantami využití kapitálu 

na stejnou dobu a dospívá k názoru, že 

investicí dojde k navýšení vlastních jím přímo 

kontrolovatelných a ovlivnitelných aktiv a minimalizuje 

se riziko ztráty v jiných investičních 

příležitostech (akciové, finanční a jiné trhy). 

Takový investor si tedy vybere variantu s kogenerací 

na biomasu. 

Investor, zejména to platí u obcí, by tedy 

neměl provádět pouze zjednodušené hodnocení 

ekonomiky investic do zdrojů energie 

na základě prosté návratnosti s využitím 

aktuálních cen energií a technologií, protože 

je vystaven velkému nebezpečí nezohlednění 

důležitých efektů, které na jeho hospodaření 

investice přináší. Je dobré provádět vyhodnocení 

nákladů a přínosů (nejen výnosů) 

v širším slova smyslu (tzv. cost-benefit analysis, 

CBA) se zahrnutím nejen finančních, ale 

i nefinančních aspektů projektu ve střednědobém 

horizontu. Hledat například odpověď 

na otázku, zda a kolik jsme ochotni či schopni 

zaplatit za určitou energetickou nezávislost 

nebo bezpečnost, kterou s sebou může využití 

nákladnějších zdrojů přinést. Jakou hodnotu 

má schopnost omezeného provozu díky 

vlastním energetickým zdrojům v situacích, 

kdy je podnik či objekt bez elektřiny? V některých 

případech je dostupnost několika kW 

elektrického výkonu otázkou zabránění jednorázových 

ztrát produkce, které jsou v praxi 

srovnatelné s hodnotou celkové investice do 

energetického systému. 

Primárně by investiční projekty do energetiky 

měly být smysluplné, tedy zapadat do 

logického rámce fungování obce či podniku. 

Dobré ekonomické hodnocení s vyčíslením 

hotovostních toků je pak ukazatelem, jak 

se realizace investice projeví v té které části 

rozpočtu. Ideální je zpracování zmíněné CBA 

s hodnocením širších vazeb projektu na organismus 

podniku či obce. 

Širší materiálové, energetické a finanční vztahy 

projektu posouvají otázku ekonomičnosti 

energetických investic daleko od zjednodušeného 

pohledu s využitím prosté návratnosti. 

Obdobně je možné pohlížet na fenomény, 

jakými jsou fotovoltaika, bateriová uložiště 

a elektromobilita i v podnicích. Tam je to však 

více otázkou dostupnosti a plánu nakládání 

s kapitálem. 

Investice do systémů využívajících biomasu 

jsou v obecné rovině otázkou dostupnosti 

biomasy nebo úsilí o využití stávajících zdrojů 

biomasy než primárně otázkou ekonomiky. 

Je-li biomasa investorovi k dispozici a může 

tak volit nízkou diskontní míru pro tuto variantu, 

kogenerace z biomasy se v porovnání 

s ostatními variantami stane nejvhodnější 

možností. Výše bylo navíc ukázáno, že poněkud 

jiný akcent pohledu investora na vlastní 

prostředky může vést k instalaci nákladnějšího 

systému v případech, kdy alternativy 

použití vlastních prostředků vykazují významně 

vyšší riziko a nižší výnos než investice do 

vlastních aktiv v podobě kogeneračního zařízení 

ve vlastním areálu. 

Nebo je možné aplikovat skutečně zjednodušené 

hodnocení, kdy aplikace Wave120 přináší 

oproti kotli na biomasu výše uvedenou roční 

úsporu 165 tis. Kč. Za 20 let doby hodnocení, 

která cca odpovídá reálné životnosti biomasových 

kotlových technologií, než jsou v praxi 

skutečně vyměňovány, jde o 20 x 165 tis. Kč = 

3,3 mil. Kč, což je cena Wave120. Jinými slovy, 

kotel Wave120 za dobu živostnosti vygeneruje 

na elektřině tolik úspor, že se celý zaplatí. Žádný 

jiný kotel na trhu tuto vlastnost nemá. 

Na řešení jsou do ukončení příjmu žádostí 

v prosinci 2020 k dispozici až 50% dotace 

s potenciální dobou realizace projektů i v roce 

2022. Další finanční nástroje pro podporu instalace 

tohoto typu řešení se předpokládají 

v roce 2021. Kůrovcová kalamita navíc vede 

k značnému přebytku dřevní biomasy a k nízkým 

cenám, dostupnost paliva tak lze ve střednědobém 

horizontu předpokládat. 

Poděkování 

Tento článek vznikl za finanční podpory MŠMT 

v rámci programu NPU I č. LO1605 – Univerzitní 

centrum energeticky efektivních budov 

– Fáze udržitelnosti. 

Foto: archiv autora 

Literatura 

[1] MAŠČUCH, Jakub – NOVOTNÝ, Václav – TOBIÁŠ, 

Michal, Ekonomické parametry (ne)investice do 

kombinované výroby elektřiny a tepla. Https:// 

energetika.tzb-info.cz [on-line]. Praha, 1. 4. 2019 [cit. 

2019-10-07]. Dostupné z: https://energetika.tzb-info. 

cz/kogenerace/18838-ekonomicke-parametry-neinvestice-do-kombinovane-vyroby-elektriny-a-tepla 



vnitřní prostředí budov 

Kvalita vzduchu v místnosti 

a pohoda prostředí na pracovišti 

Kvalita vzduchu v místnosti má významný dopad na pohodu zaměstnanců, a proto je rozhodujícím faktorem 

životního prostředí při navrhování pracovišť. Tři nejdůležitější veličiny, které mají na kvalitu vzduchu v místnosti 

vliv, jsou: teplota a vlhkost vzduchu a obsah CO₂. Pravidelné měření těchto veličin tvoří základ pro dosažení 

optimálně upraveného vnitřního klimatu. 

Na pracovišti je nezbytné pro zajištění co 

nejlepší kvality vzduchu v místnosti spolehlivě 

monitorovat všechny příslušné klimatické 

veličiny. K tomu jsou v závislosti na systému 

práce nebo uspořádání místností vhodné 

dva různé přístupy. 

Měření a monitorování 

Pokud je třeba explicitně vyhodnotit jednotlivá 

pracoviště a jejich individuální podmínky, 

doporučuje se pravidelné měření 

univerzálním měřicím přístrojem pro měření 

klimatických veličin, (např. testo 400). 

Na druhé straně, pokud je třeba vyhodnotit 

obecné vnitřní klima nebo citlivé oblasti, 

jako jsou malé zasedací místnosti, je 

účinnějším řešením trvalé monitorování 

okolních hodnot pomocí automatického 

systému pro monitorování dat (např. testo 

Saveris 2). 

Co je třeba měřit a jak? 

Bez ohledu na stížnost zaměstnance je užitečné 

získat nějaké počáteční informace 

o okolních podmínkách provedením jednoduchého 

měření okolní teploty/vlhkosti. 

Osoba v kanceláři se obecně cítí nejpohodlněji 

při okolní teplotě 22 až 24 °C a vlhkosti 

okolního vzduchu 40 až 60 %. 

DIN EN 15251 kategorie II umožňuje maximální 

teploty 26 °C v režimu chlazení a 20 °C 

v režimu vytápění při vlhkosti 25 až 60 %. Pokud 

se naměřené hodnoty výrazně odchylují 

od rozsahu pohody prostředí, není zapotřebí 

další vyhodnocení, neboť jsou pravděpodobně 

způsobeny poruchou klimatizačního 

systému. 

CO 2 

Koncentrace oxidu uhličitého (CO₂) je klíčovým 

ukazatelem „dobré“ kvality vzduchu 

v místnosti. „Špatná“ kvalita vzduchu v důsledku 

nadměrné koncentrace CO₂ vede 

k únavě a nedostatečné koncentraci a může 

způsobit dokonce onemocnění. 

V praxi by koncentrace CO₂ na pracovišti neměla 

překročit 1 000 ppm (podle Pettenkofera). 

Pro dosažení vhodné kvality vzduchu 

v místnosti je třeba na jednoho uživatele 

Grafické znázornění pohody prostředí s ohledem na vlhkost a teplotu okolního vzduchu. 

v místnosti dodržovat rychlost výměny vzduchu 

alespoň 50 m 3 /h. 

Co je tepelná pohoda? 

Tepelná pohoda hraje rozhodující roli při 

ovlivňování fyzických a duševních schopností. 

Citlivost lidského těla na teplo závisí 

v podstatě na jeho tepelné rovnováze. Tato 

tepelná rovnováha je ovlivněna fyzickou aktivitou, 

oblečením nebo také okolními atmosférickými 

parametry. 

Tyto parametry jsou: 

• teplota vzduchu, 

• radiační teplota, 



Tab. 1 Koncentrace CO 2 

– referenční hodnoty 

Obj. % CO 2 

CO 2 

ppm Popis 

0.033 až 0.04 330 až 400 Čerstvý vzduch v přírodě 

0.07 700 Městský vzduch 

0.1 1,000 Mezní hodnota v kancelářích, maximální hodnota podle Pettenkofera 

0.5 5,000 Hodnota MAC 

0.7 7,000 Maximální hodnota v kinech po představení 

2 20,000 Hodnota krátkodobé fyziologické tolerance 

2 až 4 20,000 až 40,000 Těžší dýchání, zvýšená tepová frekvence 

4 až 5.2 40,000 až 52,000 Vydechovaný vzduch 

4 až 8 40,000 až 80,000 Bolesti hlavy, závratě 

8 až 10 

80,000 až 

100,000 

Křeče, rychlá ztráta vědomí, hořící svíčka zhasne 

20 200,000 Smrtelné za pár sekund 

Křivka ukazuje procento nespokojenosti s kvalitou vzduchu v místnosti při určité koncentraci CO 2 

• otevřená okna, 

• strukturální úpravy. 

Před provedením podrobného zkoumání 

na pracovišti by měl technik zkontrolovat 

nastavení klimatizačního a ventilačního 

systému. Zde by mělo být zkontrolováno, 

jakou teplotu hlásí senzory pro měření 

okolní teploty na místě, nebo zda nebyly 

v nedávné době provedeny nějaké změny 

v nastavení ventilačního a klimatizačního 

systému. 

Měření PMV/PPD 

Pokud jsou k dispozici aktuální výsledky pravidelného 

měření veličin vzduchu v místnosti, 

a lze tak vyloučit obecnou poruchu systému, 

je dalším krokem posouzení individuální 

situace na příslušném pracovišti. Hodnota 

PMV/PPD poskytuje integrované posouzení 

tepelných faktorů za příslušných pracovních 

a okolních podmínek na pracovišti. Výsledkem 

měření je objektivní vyjádření o úrovni 

tepelné pohody. 

PMV (Predicted Mean Vote) 

PMV je měřítkem průměrného tepelného 

pocitu většího počtu lidí. Tato hodnota se 

vypočítá z následujících parametrů: 

• okolní teplota, 

• radiační teplota, 

• proudění, 

• relativní vlhkost, 

a ze zadaných hodnot: 

• index oblečení, 

• aktivita. 

Procento nespokojených lidí při určité koncentraci CO 2 

• rychlost vzduchu (průvan), 

• vlhkost vzduchu. 

Tepelná pohoda nastává, když se člověk cítí 

tepelně neutrální. Lidé se tak cítí, když považují 

okolní parametry (teplotu, vlhkost, 

průvan a vyzařované teplo) ve svém okolí za 

příjemné a nemají žádné požadavky na teplejší 

nebo chladnější, sušší nebo vlhčí vzduch 

v místnosti. 

Důvody pro použití měřicí techniky 

na pracovištích 

Tepelná pohoda na pracovišti není pro zaměstnance 

nadbytečným luxusem, je to 

vlastně základní požadavek pro udržení optimálního 

výkonu a produktivity. Proto je třeba 

z ekonomického hlediska vytvořit vhodné 

okolní podmínky. Pro zajištění trvale dobrého 

prostředí na pracovišti by tyto podmínky 

prostředí měly být pravidelně nebo trvale 

monitorovány vhodnou měřicí technologií. 

Tímto způsobem lze včas odhalit jakékoli 

abnormality a zabránit stížnostem zaměstnanců. 

Pokud jsou nějaké stížnosti, je důležité převést 

komentáře zaměstnance o tepelné 

nepohodě na objektivní výsledek měření. 

Pokud jsou všechny parametry v normálním 

rozsahu, může technik okamžitě vyloučit 

jakoukoli nesprávnou konfiguraci klimatizačního 

nebo ventilačního systému. Analýza 


tepelné nepohody zaměstnance musí pak 

být provedena na jiné úrovni. Mohou být 

i jiné důvody pro stížnosti. Například nespokojenost 

s prací, problémy s kolegy, soukromé 

záležitosti nebo zdravotní potíže mohou 

mít vliv na to, jak je vnímána úroveň tepelné 

pohody. 

Opatření přímo na místě 

Pokud zaměstnanec přijde se stížností na tepelné 

podmínky na svém pracovišti, prvním 

krokem by mělo být brát tuto stížnost vážně 

a začít okamžitě s prošetřením situace. 

Před zahájením vyhodnocení kritérií pohody 

prostředí na pracovišti by mělo být zjištěno, 

na co přesně si zaměstnanec stěžuje. 

Je pro něj příliš chladno, horko, sucho nebo 

dusno, nebo je kvůli nesprávně nastaveným 

vyústkám vystaven průvanu? Jsou problémy 

trvalé nebo se vyskytují pouze v určitých 

denních dobách? 

Pro dobrou počáteční představu hned na 

místě je třeba věnovat pozornost následujícímu: 

• Nesprávně nainstalované teplotní senzory 

v místnosti (na přímém slunečním světle, 

zakryté, blízko průvanu) by měly za následek 

špatnou zpětnou vazbu k centrální řídicí 

jednotce klimatizačního a ventilačního systému. 

• blokované/znečištěné vzduchové vyústky, 

Teplota vzduchu 

Teplota vzduchu je údaj, který se vztahuje 

pouze ke vzduchu jako k médiu, který nás 

obklopuje, bez zahrnutí vlivu tepelného 

záření. Teplota vzduchu v místnosti je pak 

určena příspěvkem vzduchu jako takového 

a radiačním teplem z okolních povrchů tímto 

vzduchem obklopených, jako jsou stěny, 

stropy, spotřebiče či osoby. Teplotu lze snadno 

vnímat a vyhodnocovat jako spoluurčující 

faktor pro výsledný stupeň komfortu 

v místnosti. 

Vlhkost 

Vlhkost vzduchu udává podíl vodních par 

obsažených ve vzduchu. Zatímco absolutní 

vlhkost vzduchu vyjadřuje hmotnost vodní 

páry v jednotce objemu vzduchu, v praxi 

používanější relativní vlhkost vzduchu 

udává procentuální poměr mezi aktuálním 

množstvím vodních par a teoretickým 

množstvím při plném nasycení vzduchu za 

stejné teploty a tlaku. 

CO 2 

V kancelářích a na dalších uzavřených 

pracovištích ovlivňují lidé kvalitu vzduchu 

v místnosti také vydechovaným oxidem 

uhličitým (CO₂). Měřením oxidu uhličitého 

lze kvalitu vzduchu v těchto místnostech 

spolehlivě hodnotit. Zvýšené koncentrace 

oxidu uhličitého mají zpravidla negativní 

dopad na schopnost udržet pozornost. 



Oblečení ovlivňuje tepelnou rovnováhu člověka. 

Představuje mezní vrstvu mezi tělem 

a vnitřním klimatem, a má proto přímý dopad 

na tepelnou pohodu. Fyzicky se oblečení 

vyznačuje jeho tepelnou izolací mezi kůží 

a okolním prostředím. 

Úroveň aktivity je měřítkem přeměny energie 

člověka. Osoba v úplném klidu má bazální 

metabolickou rychlost M = 0,8 met (met = 

metabolická rychlost = metabolická jednotka, 

1 met = 58 W/m 2 povrchu těla). 

PPD (Predicted Percentage Dissatisfied) 

PPD popisuje předpokládané procento lidí 

nespokojených s okolními podmínkami. 

Hodnota je vyjádřena v procentech a neklesá 

pod 5 % nespokojených, protože je 

kvůli individuálním rozdílům nemožné určit 

okolní klimatické podmínky, které uspokojí 

každého. 

Pokud si zaměstnanec stěžuje například na 

všeobecnou, trvalou tepelnou nepohodu na 

svém pracovišti, pak je rychlé měření trvající 

několik minut dostačující k získání představy 

o tepelných podmínkách. Pokud však zaměstnanec 

není spokojen s tepelnými podmínkami 

pouze občas, v různých denních 

dobách, pak má smysl provádět dlouhodobé 

měření po celý pracovní den. 

Denní kontrola HVAC systému může vést 

k dočasné tepelné nepohodě. Měřicí cyklus 

zvolený pro dlouhodobé měření by měl být 

rozhodně relativně krátký (5–30 s), protože 

více údajů umožňuje z časového hlediska 

provádět přesnější prošetření. 

Bez ohledu na to, zda bylo provedeno relativně 

krátké nebo dlouhodobé měření v průběhu 

dne, po dokončení měření získáme 

hodnotu PMV/PPD, která je průměrována za 

příslušné období měření. 

Pokud je PMV hodnota mimo mezní hodnotu 

±0,5, musí být provedena analýza příčiny. 

Jako první krok by měly být podrobněji 

prozkoumány výsledky měření jednotlivých 

veličin – teplota kulového teploměru, okolní 

teplota, vlhkost a rychlost proudění. Pokud 

průzkumy odhalí například výrazný teplotní 

rozdíl mezi okolní teplotou a teplotou kulového 

teploměru, může být příčinou vysoké 

sluneční záření přes okno. 

V závislosti na tom, které jednotlivé veličiny 

se od normy odchylují, mohou být příčinou 

vadné komponenty nebo nesprávné nastavení 

klimatizačního a ventilačního systému 

nebo špatné okolní podmínky na místě 

(např. vzduchové vyústky, okna nebo strukturální 

změny). 

Turbulence a průvan 

Pro objektivní vyhodnocení stížností zaměstnanců 

existují kromě měření PMV/PPD i jiné 

metody měření. Pokud si například zaměstnanec 

stěžuje konkrétně na průvan, mělo by 

být vždy provedeno měření rizika turbulence 

nebo průvanu. Měření je nesměrový záznam 

rychlosti proudění vzduchu provedený 

sondou pro pohodu prostředí. 

Turbulence popisuje stejnosměrnost nebo 

Tab. 2 Parametry pro výpočet PMV/PPD 

Parametr [met] 

Fyzická aktivita met W/m² 

Rozsahy 

(s ručním zadáním) 

Uvolněná poloha vleže 0.6 46 0.1 až 0.6 

Uvolněná poloha vsedě 0.9 58 0.7 až 1.0 

Lehká aktivita, sezení 

(kancelářské práce, škola) 

1.2 70 1.1 až 1.4 

Lehká aktivita, vestoje 

(laboratorní práce, lehké průmyslové práce, obchod) 

1.6 93 1.5 až 1.8 

Mírná aktivita, vestoje 

(prodejní činnost, domácí práce, obsluha strojů) 

2.0 116 1.9 až 2.4 

Aktivita 

(těžká práce na strojích, dílenská práce) 

2.8 165 2.5 až 3.0 

Info: met = rychlost metabolismu = metabolická jednotka, 1 met = 58 W/m² povrchu těla 

Parametr [clo] 

Typ oblečení clo m²K/W 

Rozsahy 

(s ručním zadáním) 

Bez oblečení, nahota 0 0 0 až 0.1 

Letní oblečení 

(spodní prádlo, košile s krátkým rukávem / kraťasy / 0.5 0.078 0.2 až 0.6 

ponožky / boty) 

Lehký pracovní oděv 

(spodní prádlo, košile s krátkým rukávem, lehké 0.7 0.11 0.7 až 0.9 

kalhoty, lehké ponožky, boty) 

Normální pracovní oděv 

(kalhoty, košile, kalhoty, kombinéza, ponožky, boty) 

1.0 0.16 1.0 až 1.4 

Teplý pracovní oděv (spodní prádlo s krátkými rukávy 

a nohavicemi, košile, kalhoty, bunda, těžká prošívaná 1.5 0.2325 1.5 až 1.9 

bunda a kombinéza, ponožky, boty) 

Velmi teplý pracovní oděv 

(spodní prádlo s krátkým rukávem a nohavicemi, 

košile,kalhoty, bunda, těžká prošívaná bunda a kombinéza, 

2.0 0.32 2.0 až 2.4 

ponožky, boty, čepice, rukavice) 

Teplé zimní oblečení 

(spodní prádlo s dlouhými rukávy a nohavicemi, 

termobunda a kalhoty, parka s těžkým prošíváním, 

kombinéza s těžkým prošíváním, ponožky, boty, 

čepice, rukavice) 

2.5 0.3875 2.5 až 3.0 

nestejnosměrnost rychlosti proudění vzduchu 

a je nezbytná pro výpočet rizika průvanu. 

Pro výpočet turbulence musí být 

změřena standardní odchylka (Sv) zjištěné 

hodnoty rychlosti proudění vzduchu. 

S v Td = ― * 100 [%] 

ṽ 

kde Sv = standardní odchylka okamžitých 

hodnot rychlosti vzduchu, 

v ~ = průměrná rychlost vzduchu. 

Pro měření musí být splněny následující požadavky: 

• rychlá, objemnější sonda tepelného průtoku 

(sonda pohody prostředí), 

• tři měřené výšky v závislosti na činnosti – 

aktivita vestoje: 0,1 m / 1,10 m / 1,70 m, aktivita 

vsedě: 0,1 m / 0,6 m / 1,10 m, 

• doba měření: 180 sekund (doporučeno), 

• měřicí cyklus: 1 sekunda průvanu. 

Stupeň průvanu představuje předpokládané 

procento nespokojených uživatelů místnosti 

kvůli příliš vysoké rychlosti vzduchu. Výpočet 

zahrnuje teplotu okolního vzduchu (ta), 

průměrnou rychlost proudění vzduchu (v) 

a turbulenci (Tu). 

DR = (34 - ta)(v - 0,05) 0,62 (0,37 × v × Tu + 3,14) [%] 

kde 

DR = stupeň průvanu, 

ta = místní teplota vzduchu [°C], 

v = místní průměrná rychlost proudění 

vzduchu [m/s], 

Tu = místní turbulence [%] (vypočtená 

proměnná). 

Zvláštní výzvy 

V čistých prostorech jsou na parametry 

vzduchu v místnosti kladeny velmi vysoké 

požadavky – nejen na optimální procesní 

podmínky, ale také na bezpečnost a pohodu 

zaměstnanců. Příklad: laminární průtokové 

skříně pro mikrobiologické a biotechnické 

práce musí být vybaveny vhodnými ventilačními 

systémy pro ochranu zde pracujících 



Tab. 3 Výpis z DIN EN ISO 7730 

Typ 

místnosti 

Jedna 

kancelář 

Kancelářské 

prostředí 

Konferenční 

místnost 

Hlediště 

Jídelna / 

restaurace 

Učebna 

Aktivita 

v met 

Faktor oblečení 

v clo 

osob a pro ochranu pracovního objektu, podle 

DIN EN 12469. 

Na pracovištích s významným tepelným zářením, 

například ve sklářském průmyslu, slévárnách, 

výstavbě silnic nebo ve sportovních 

zařízeních, nesmí tepelné zatížení překročit 

určité limitní hodnoty. Aby bylo možné stanovit 

maximální přípustnou dobu expozice 

na těchto pracovištích a definovat limity zatížení, 

je nutné stanovit přesně index WBGT 

v souladu s ISO 7243 nebo DIN 33403-3. 

Kategorie 

Provozní teplota 

(kulového 

teploměru) ve °C 

Max. průměrná 

rychlost vzduchu 

v m/s 

Léto Zima Léto Zima Léto Zima 

1.2 0.5 1.0 B 

24.5 

± 

1.5 

Závěr 

S narůstajícím počtem plně klimatizovaných 

pracovišť v energeticky účinnějších nových 

nebo rekonstruovaných budovách vzrůstají 

také stížnosti zaměstnanců na tepelnou nepohodu 

na pracovišti. Bez vhodné měřicí techniky 

je prakticky nemožné, aby technici zjistili 

rozdíl mezi osobní nepohodou a skutečnými 

negativními klimatickými účinky v interiéru. 

To je nezbytné pro odstranění případných negativních 

vlivů klimatizačních a ventilačních 

Doporučujeme 

S měřicím přístrojem testo 400 pro měření 

klimatických veličin a jeho rozsáhlým výběrem 

sond je možné zaznamenávat, analyzovat 

a dokumentovat všechny klíčové veličiny 

rychle a efektivně, aby bylo možné přijmout 

vhodná nápravná opatření. 

Pokud je také vyžadováno trvalé monitorování 

kvality vzduchu v místnosti, zajišťují WLAN 

záznamníky dat, jako je testo 160 IAQ, plynulé 

monitorování včetně zasílání alarmů při 

překročení nastavených hodnot. 

systémů. V tomto ohledu je jednoduchá 

a hospodárná implementace metod měření 

neúměrná rizikům, která mohou špatně nebo 

nesprávně nakonfigurované ventilační nebo 

klimatizační technologie v budovách způsobit. 

Vytvořeno z podkladů Testo. 

Foto: Testo 

InzerceTESTOdoTZB-HaustechnikČRč.4_2020_InzerceTESTOdoTZB-Haustechnikč.3_201216.09.202010:46Stránka1 

22.0 

± 

2.0 

0.19 0.16 

Maximální průměrná rychlost proudění vzduchu je založena na 40% turbulenci a teplotě vzduchu, která 

se rovná teplotě kulového teploměru. Pro léto a zimu se používá 60% nebo 40% relativní vlhkost. Pro 

stanovení maximální průměrné rychlosti proudění vzduchu se v létě i v zimě zvolí nižší teplota rozsahu. 

Více 

kontroly. 

Méně 

rizika. 

Přesvědčte se, jak může 

kontrolní měření a monitoring 

efektivně chránit zdraví zaměstnanců 

na pracovištích. 

Testo, s.r.o. 

Jinonická 80, 158 00 Praha 5 

tel.: 222 266 700 

e-mail: info@testo.cz 

www.testo.cz 

inzerce 




Získejte opět kontrolu nad kvalitou 

ovzduší ve své společnosti 

Martin Fara 

Autor pracuje jako HVAC Sales Engineer pro Camfil East Europe. 

V čase pandemie COVID-19 je důležité zaměřit se na ochranu před šířením znečišťujících látek ve vzduchu 

v budovách. Zvýšení intenzity ventilace může pomoci chránit před šířením virů přenášených vzduchem – zatím 

však neexistují studie o tom, že by rychlost ventilace s venkovním vzduchem bezpečně snížila riziko infekce. 

Stávající normy v nebytových budovách stanovují 

asi 10 l/s na osobu, což odpovídá alespoň 

dvěma výměnám vzduchu za hodinu. 

Všechny ventilační systémy by podle možností 

měly vy-užívat 100 % přívodního vzduchu. Pokud 

není nutná recirkulace vzduchu, jsou zbytečná 

zařízení typu UV lampy, ionizátory apod. 

Venkovní vzduch není zdrojem kontaminace. 

inzerce 

Recirkulace vzduchu 

Při nutnosti recirkulace v HVAC systému by se 

na snížení šíření vnitřních kontaminantů měly 

zavést HEPA bariéry. Filtrace vzduchu je jedním 

ze způsobů, jak bojovat proti dopadu potenciálních 

rizik, jako jsou patogeny přenášené 

vzduchem, těkavé organické sloučeniny (VOC), 

znečištění prachem atd. Lidé tráví většinu času 

uvnitř a škodlivé látky mohou ohrozit schopnost 

člověka bojovat s infekcemi. Filtry vzduchu 

ochraňují lidi ve chvílích, kdy je úroveň 

znečišťujících látek vyšší, než je doporučeno. 

Jaké filtry je ale správné do vzduchotechniky 

použít? Je dobré vycházet z požadavku čistoty 

vnitřního prostředí rozdělených do 5 tříd 

(SUP) a 3 kategorií kvality venkovního vzduchu 

(ODA) dle nezávislé neziskové evropské organizace 

Eurovent definované normou EN 16798- 

3. Pro zlepšení kvality ovzduší a eliminaci 

možného viru lze využít čističky vzduchu. Prostřednictvím 

velkých vzduchových výkonů (od 

malých čističek pro místnosti do velikosti 75m 2 

až po čističky o výkonu 6000 m 3 /h) a vysoké 

účinnosti filtrace je možné snížit kontaminaci 

v místnosti o 90 % a více. Čističky vzduchu je 

ideální využívat ve vysoce rizikových oblastech 

a na místech, kde je vyšší koncentrace lidí bez 

možnosti rozestupů (například čekárny aj.). 

Kontrola jednotek 

Neposledním krokem je zajištění pravidelné 

kontroly vzduchotechnických jednotek, aby 

bylo zajištěno, že nedochází k úniku nečistot 

přes filtr a jednotka má správnou těsnost – 

v případě úniku vzduchu ze VZT jednotky je 

narušena hygiena a účinnost vzduchového 

filtru. 

Další kontrolou je měření tlakové ztráty, ke 

které dochází při instalaci filtru do vzduchotechnické 

jednotky. Při modernizaci 

vzduchových filtrů je důležité zajistit jejich 

soulad s normou ISO 16890 a pro filtry HEPA 

EN1822: 2019. Volba vzduchového filtru závisí 

na riziku aplikace a účinnosti, které je 

třeba dosáhnout, aby se snížila potenciální 

rizika. 

Foto: archiv firmy 


ozvody a instalace 

Čistá pitná voda od zdroje 

až do kuchyně 

Voda, která putuje od pramene (zdroje) ke spotřebiteli, prochází většinou určitou úpravou. Rodinné domy 

napojené na obecní vodovod mají v tomto ohledu o jednu starost méně, protože voda přitéká k domu již 

„chemicky“ ošetřena a neměla by obsahovat žádné mikroorganismy. Obsahuje ovšem chlor, který do vody 

přidávají vodárny. 

Domy s vlastní studnou si musí nejprve nechat 

udělat rozbor, který zjistí, do jaké míry 

je čerpaná voda hygienicky nezávadná a případně 

učinit příslušná opatření včetně následné 

úpravy, pokud je to ovšem možné. 

Každopádně cílem je, aby tato stále vzácnější 

a k životu potřebná surovina dorazila ke 

spotřebiteli 100% hygienicky čistá. Podstatnou 

část tohoto úkolu řeší různá zařízení přímo 

na vstupu vody do domu. Jedná se o filtry. 

Například uhlíkové filtry, mechanické 

filtry, změkčovače vody apod. Druhou, ovšem 

neméně důležitou součástí je vlastní 

distribuce vody v domě. 

Co umí filtry? 

Na vstupní přípojku vodovodního řádu do 

objektu lze umístit buď konkrétní filtr, který 

bude řešit jen určitý problém, anebo komplexní 

úpravnu vody. Mezi základní filtry patří 

uhlíkový filtr, který zmenší podíl chloru, 

jenž je ve vodě přítomen proto, aby se v ní 

nemnožily mikroorganismy. Současně umí 

tento filtr odstranit těžké kovy, pesticidy 

a zlepšuje tak chuť vody. Často používané 

jsou změkčovače vody, které mají za úkol 

odstraňovat vodní kámen, respektive usazeniny 

z vápenatých solí atd. Tvrdá voda se 

stává agresivní zejména u spotřebičů, kde 

je ohřívána. Vznikající usazeniny v tomto 

případě snižují životnost nebo efektivnost 

funkce těchto přístrojů. Dalším velmi často 

používaným filtrem je mechanický filtr, který 

odstraňuje pevné částice. Tyto filtry jsou 

absolutně nezbytné v případě čerpání vody 

z vlastní studny, ale doporučuje se instalovat 

je ve všech případech. Pro jistotu. Voda z vodáren 

proudí k domům často ve starém potrubním 

systému. Na jedné straně vodu tyto 

mechanické filtry čistí, na straně druhé chrání 

před znečištěním potrubí, které se tak nezanáší 

a není pak zdrojem dalších problémů. 

Distribuce vody od filtru k armatuře 

Péče o vodu jedním filtrem na vstupu za 

vodoměrem zdaleka nekončí. Voda se musí 

dostat čistá také k armaturám a k uživateli 

po výstupu z filtru. První zásadou je, aby 

byla neustále v pohybu. Nesmí nikde zůstávat 

„stát“ v méně používaných odběrových 

místech, protože tam se tvoří bakterie 

a mikroorganismy. Na to se musí myslet již 

v projektu rozvodů vody – voda se musí dát 

do pohybu kdykoliv dojde kdekoliv v domě 

k odběru. K tomu pomáhá například systém, 

kdy se k odběrnému místu voda dostává 

dvěma cestami. 

Dalším důležitým faktorem jsou kvalitní rozvody 

z materiálů, které zabezpečí 100% hygienu 

a bezpečnost spojů (například potrubí 

ze síťovaného polyetylenu PE-Xa). Nemalou 

roli sehrává rovněž kvalitní tepelná izolace, 

protože kdyby se teplá voda příliš ochladila, 

anebo naopak studená ohřála, vznikají opět 

podmínky k tvorbě bakterií. 

Na zvážení je detektor úniků vody, který se 

instaluje ihned na vstupu ještě před filtrem 

pevných částic a hlídá sebemenší úniky od 

kapající armatury přes prasklou přívodní hadičku 

k pračce apod. 

Filtrace vody může probíhat i v místě odběru pitné vody 

(v kuchyni), zatímco jinde v domě je voda brána jako 

užitková. Na obrázku je komplexní systém RE.SOURCE 

s aktivním uhlím (REHAU). 

Komplexnost se vyplatí 

Komplexní přístup v péči o vodu se určitě vyplatí, 

a to nejen z hlediska hygienického, ale 

rovněž ekonomického. Mít svůj rozvodový 

systém navržený a realizovaný tak, aby byl 

dlouhodobě bezpečný a zdravotně nezávadný, 

stojí určitě za to. Shrnuto, podtrženo – na 

vstupu do objektu vodu filtrovat, ohlídat její 

případný únik, distribuovat kvalitním potrubím 

a dodržet pravidlo vody v pohybu. 

Vytvořeno z podkladů Rehau. 


Chytrý detektor úniků vody RE.GUARD instalovaný za vodoměrem na vstupu do domu 

Potrubní systém RAUTITAN vyráběný 

ze síťovaného polyetylenu PE-Xa 

Voda musí v celém systému neustále téci. 

To zajistí správný projekt. 




Hybridní řešení v praxi: ověření 

výhod při návrhu a realizaci projektu 

s plastovým flexibilním potrubím 

Z případových studií vypracovaných pro investory je zřejmé, že „papírově“ je jednoznačně výhodné 

v maximální možné míře využívat plastová předizolovaná potrubí. Vždy je ale zajímavé i ověření v praxi, kde se 

často ukáže síla a krása technického řešení. 

Během roku 2020 proběhla dodávka potrubí 

pro celou řadu zajímavých stavebních 

projektů, což s sebou přineslo celou řadu 

nových úkolů a výzev. Některé vyšly ze strany 

investorů či progresivně přemýšlejících 

projektantů, s některými přišla firma sama 

– jsou výsledkem snahy o maximalizaci 

úspory tepla a investovaných prostředků. 

Například u projektů s dimenzemi nad 

DN100/125 se jedná o kombinaci flexibilních 

plastových předizolovaných potrubí a ocelových 

12m potrubí. 

Z realizovaných projektů stojí za zmínku 

zejména dodávka hybridního systému pro 

teplovod v obci Dukovany, komplexní rekonstrukce 

rozvodu z kotelny na biomasu 

v Turčianských Teplicích / Rakovce a výměna 

rozvodu v průchozích technických kanálech 

v Chebu. 

Realizace rozvodu tepla CZT 

Dukovany, 2. etapa 

Zajímavým příkladem hybridního řešení 

byl projekt realizovaný v České republice 

v obci Dukovany, kde se budovala tepelná síť 

v kombinaci ocel–plast. První etapy projektu 

v minulých letech byly realizovány „klasicky“ 

s použitím ocelových 12m potrubí. Pro 

tuto poslední etapu se generální dodavatel 

rozhodl pro realizaci v hybridním provedení. 

d63/DA126 

Pohled na budovu kotelny v Dukovanech 

Přece jen připojování rodinných domů ve 

stísněných uličkách ne vždy probíhalo bez 

problému a obyvatelům to přinášelo určitá 

omezení. 

Hlavní rozvodná trasa předizolovaného 

ocelového potrubí pro ústřední vytápění je 

vedena v dimenzi DN125. Jako pokračování 

d110/DA182 

Kladečský plán a vyznačení montážních otvorů při vtahovaní potrubí do existujícího technického kanálu v Chebu 

239 

hlavní trasy se připojuje (verze single) jednotrubkové 

plastové potrubí NRG FibreFlex Pro 

dimenze D110. 

Ostatní připojené odbočky a větvení sítě se 

realizovalo v double verzi flexibilního plastového 

potrubí – dvě potrubí ve společné 

izolaci – dimenze od 2xd32 až po 2xd75. 

Plastové předizolované potrubí umožní 

flexibilní změny trasy při vyhýbání se překážkám, 

které se mohou vyskytnout při 

výkopových pracích, např. vyhýbání se stromům, 

křížení se stávajícími sítěmi či dešťovou 

kanalizací. 

Zajímavostí v rámci tohoto projektu je i zdroj 

tepla. Kdo by u jaderné elektrárny očekával 

využití odpadního tepla, je zatím na omylu. 

Zdrojem tepla pro celou obec Dukovany jsou 

v tuto chvíli dva kotle VESKO-B na biomasu, 

každý o výkonu 1,5 MW. Celkově je na centrální 

rozvod tepla, podle vyjádření zástupce 

dodavatele kotlu firmy TTS boilers, napojeno 

přes 200 rodinných domů, ale i místní zámek, 

bytové domy, mateřská škola, hasičská 

zbrojnice a místní firmy či supermarket. 



Modernizace rozvodu tepla CZT 

Horné Rakovce 

Rozvodná tepelná síť je situována na území 

města Turčianske Teplice – místní část Horné 

Rakovce. Od zdroje tepla – kotelny – umístěného 

v samostatném objektu vede trasa 

ocelového potrubí ve dvou větvích dimenze 

DN300 a DN100 k zásobovaným objektům 

a jednotlivým odběratelům tepla. Původní 

potrubí bylo vedeno v kanálovém uložení. 

Modernizací rozvodů tepla se zabezpečí 

požadované provozní stavy, zamezí únikům 

tepla do okolí, a tím dojde k nemalé úspoře 

financí. Zajistí se tedy optimální požadavky 

nejen pro provozovatele, ale také pro koncového 

uživatele. 

Provozní podmínky: 

– maximální přenášený výkon ÚT 4560 kW; 

– jmenovitý teplotní spád okruhu 80/60 °C 

zima, 60/40 °C léto. 

Investor zvolil systém hybridního řešení, kde 

mohl využít výhody obou systémů předizolovaných 

potrubí. Předizolované ocelové potrubí 

bylo nainstalováno do nových výkopů 


5,6m 

kolena 

6m 

2x DN 25/90 

12m 3,1m 

spoje 

12m 

3,8m 

3m 

2x DN 40/110 

12m 

2x DN 40/110 

5m 

5,7m 

6,6m 

2x DN 32/110 

2x DN 65/140 

2x DN 25/90 

12m 

7,4m 

12m 

202 

12m 

2x DN 32/110 

Návrh kladečského plánu pro ocelové předizolované potrubí se spoji každých 12 m a koleny 

180 

2x d32/ DA111 

21,2 m 

bez kolen 

25,8 m 

2x d 50/ DA162 

15,1 m 

2x d 50/ DA165 

8,1 m 

kolena 

2x d40/ DA126 

4m 

2x d32/ DA111 

18,9 m 

bez kolen 

40,0 m 

spoje 

bez spojů 

202 

3,1m 

2x d40/ DA126 

Návrh provedení v plastovém flexibilním předizolovaném potrubí NRG FibreFlex Pro na stejném úseku s minimem 

spojů (jen v místech odboček) 

2x d32/ DA111 

2x DN 25/90 

pro dimenze od DN100 po DN300. Alarm 

systém a kompenzátory zajišťují bezproblémový 

chod a kontrolu ocelového rozvodu. 

Použitý ocelový systém NRG PREMIO disponuje 

antidifuzní bariérou nejen pro samotné 

potrubí, ale i kompletní příslušenství – 

tj. kolena, T-kusy a dodatečnou izolaci. Takto 

je zajištěna ochrana PUR pěny před difuzí, 

a tím i dlouhodobě stabilní parametry 

tepelných ztrát. Pro odbočky z hlavní trasy 

a jednotlivé domovní přípojky do DN100 je 

navrženo plastové předizolované potrubí 

s kyslíkovou bariérou. 

Pro tento konkrétní projekt bylo navrženo 

single (jednotrubkové) potrubí NRG AustroPUR. 

Toto potrubí je určeno pro přenos 

teplonosné látky a je tvořeno propojeným 

polyetylenem PE-Xa s červenou kyslíkovou 

bariérou EVOH, zaizolováno do izolace 

PUR s horní částí pláště z paralelně zvlněné 

HDPE. To minimalizuje tepelné ztráty 

z flexibilních systémů, i při největší možné 

flexibilitě systémů izolovaných s použitím 

pěny PUR. 

12m 

6m 

12,4 m 

2x d32/ DA111 

4m 

1m 

Cheb – výměna rozvodu 

v přechodných technických 

kanálech 

Na některých místech se technické kanály 

osvědčily jako ideální řešení pro vedení 

podzemních potrubí a kabelů. V případech, 

kdy je potrubí hluboko pod zemí, se vyplatí 

zachovat kanály a realizovat výměnu přímo 

v nich. Běžné řešení v takovém případě spočívá 

ve výměně za 6 nebo 12m tyče, které 

jsou na místo montáže dopraveny buď jako 

předizolované, nebo se izolují přímo na místě. 

Takové řešení je ovšem časově náročné 

a při izolování na místě není možné dosáhnout 

dnes běžných tepelných ztrát předizolovaných 

potrubí. 

V rámci projektu v Chebu byla realizována 

výměna téměř 400 m potrubí v dimenzi 

d63 a d110. Řešení vyžadovalo důkladnou 

přípravu – ta se vyplatila, protože obě z kotelny 

vycházející větve se podařilo vtáhnout 

během jednoho dne bez nutnosti použití 

„rezervní“ spojky. Takové řešení dokáže výrazně 

zrychlit výměnu a minimalizovat dobu 

odstávky. Zajímavý byl hlavně rozsah výkopu, 

kde byly nachystány montážní otvory ve 

vstupech do šachet a kromě nich jen jeden 

otvor, v délce přibližně 3 metry. 

Předpokládaný postup prací byl navržen tak, 

že se vybourá stávající šachta, a tak vznikne 

montážní otvor MO5. Následně po dokončení 

prací se šachta opět uvede do původního 

stavu. Montážní otvory MO3 a MO4 

dokonce ani nebyly použity. Potrubí pro oba 

úseky bylo nataženo do technického kanálu 

z otevřeného prostranství na úseku 3–4. 

Projektant původně předpokládal, že se 

potrubí d63/DA126 rozdělí na dvě části při 

lomu L6, následně se spojí lisovací spojkou 

a doizoluje se. Podle teoretických propočtů 

se sice dalo předpokládat, že by se mohlo 

podařit položit potrubí vcelku, ale pro jistotu 

se počítalo se spojkou. Realita překonala 

očekávání a skutečně se podařilo potrubí 

natáhnout v jednom kuse. Jak je vidět i na 

obr. 3, jedná se o tři po sobě následující 90° 

lomy, které se podařilo překonat ohybem 

potrubí bez použití kolena. Celému procesu 

pomohla i příprava na místě, kde se lomové 

body „zaoblily“ osazením odříznutých kanalizačních 

trubek, díky tomu se výrazně snížilo 

tření a i nebezpečí možného poškození 

potrubí při vtahování. U větve směrem k divadlu 

s dimenzí d110/DA182 byla manipulace 

o něco složitější, i tak se ji ale podařilo 

realizovat bez větších problému. Je třeba 

brát v úvahu opravdu poměrně stísněný 

montážní otvor, přes který se potrubí vsouvalo 

do technického kanálu. 

Každý způsob realizace má své výhody a při 

zvoleném postupu prací v centru Chebu se 

ukázalo, že je možné zrealizovat výměnu 

potrubí skutečně velmi efektivně a rychle 

s minimálními zásahy a omezeními pro obyvatele. 

Vytvořeno z podkladů firmy NRG Flex. 



trvalá udržitelnost 

Zelené střechy a fasády, dešťové 

zahrádky – má to všechno smysl? 

RNDr. Jindřich Duras, Ph.D. 

Autor se celý profesní život věnuje otázkám hydrobiologie a kvality vody. Tím se nevyhnutelně dostal i ke zdrojům znečištění a fungování krajiny a lidských sídel. 

Řešení odvodnění musí být komplexní a koncepční. Každý zachycený milimetr srážky je dobrý a přispěje nejen 

k lepšímu vzhledu a klimatu města, ale také k čistotě povrchových vod. Začít je třeba hned. 

Pro přemítání o vodě stačí – a také je důležité 

– vycházet z několika málo základních tezí: 

Voda propojuje 

V prostoru, v čase a se všemi. V oceánech 

asi dodnes kolují molekuly vody, které byly 

součástí těl planktonu, ryb, možná i dávných 

ryboještěrů. Z mraků vzniklých nad oceánem 

pochází voda v naší sklenici, aby se stala součástí 

našeho těla a pak putovala dál. V praxi 

se setkáváme spíše s méně romantickými 

propojeními. Voda propojuje pesticidové pole 

Důležité je pochopit, že nelze někde 

zasáhnout do vodního režimu, aniž 

by se následky neprojevily jinde. 

Negativní i pozitivní. 

Čistou vodu milujeme, obdivujeme, jsme jí fascinováni. Jen si nějak neumíme v sobě srovnat, že se k Vodě musíme 

i dobře chovat. 

s vodárenským zdrojem, degradovanou zemědělskou 

krajinu prostřednictvím bleskové 

povodně s obcí ležící níže. Desítky let nešetrného 

a nemoudrého přístupu jsou nemilosrdně 

propojeny s dnešním suchem či povodněmi. 

Námi produkované znečištění ve městech 

a obcích se s vodou dostává (naštěstí už přes 

čistírny odpadních vod) do řek a dále do moří. 

Důležité proto je pochopit, že nelze někde zasáhnout 

do vodního režimu, aniž by se následky 

neprojevily jinde. Negativní i pozitivní. 

Voda klimatizuje 

Voda je naše jediné a velmi efektivní klimatizační 

médium. Nemáme jiné. Kde není voda, 

tam se neklimatizuje. Tak jednoduché to je. 

Pro účinnou klimatizaci naší krajiny – a města 

Kdekoli proto zasáhneme do 

vodního režimu či zeleně, vždycky 

zasáhneme i do teplotního režimu 

daného prostředí – krajiny či města. 

Rekreačně využívaná přehradní nádrž Hracholusky – sinicové vodní květy jsou živeny fosforem z odlehčovaných 

odpadních vod. 

a obce jsou její součástí – potřebujeme tedy 

mít dostatek vody a k tomu i nějaký důmyslný 

systém na její řízené odpařování, reagující na 



Odlehčení: 

Malá obec Lesná v povodí vodárenské nádrže Lučina 

u Tachova 

Mariánské Lázně 

Kladruby u Plzně s klášterem od Santiniho 

Třeboň, malebné lázeňské město 

Starobylé město Stříbro s aspirací vybudovat akvapark, 

ačkoli kousek níž je přehradní nádrž Hracholusky... 

S odlehčovanými odpadními vodami se do 

našeho vodního prostředí dostávají pořádné 

dávky znečištění: 

• makroskopicky patrné: vlhčené ubrousky, 

toaletní papír, prezervativy; visí na větvích 

skloněných nad vodou a jasně ukazují, kde 

je problém a také jak překvapivě vysoko 

sahá voda za deště 

• lehce rozložitelné organické látky: exkrementy, 

zbytky jídla; bakterie je zejména 

v létě rychle rozkládají, spotřebují ve vodě 

všechen kyslík a uhynou ryby i ostatní 

vodní organismy 

• živiny, zejména fosfor: moč a tablety do 

myček; fosfor je klíčovým růstovým faktorem 

pro sinice 

• Bakterie a viry: strašákem jsou zejména 

bakterie rezistentní vůči antibiotikům, 

nicméně viry také neradno podceňovat; 

riziko pro rekreaci a vodárenské odběry na 

řekách 

• organické mikrokontaminanty: populární 

jsou zejména hormony, ale vážně je třeba 

brát i zbytky léčiv, zpomalovače hoření, 

impregnace, domácí chemii, mošusové látky 

(způsobují „voňavost“ výrobků) a třeba 

také kofein a umělá sladidla; z větší části 

ovšem procházejí i běžnou čistírenskou 

technologií 

• olovo a ropné látky, které nás strašily 

dříve, už teď naštěstí řešit víceméně 

nemusíme 

dostupnost vody i na aktuální počasí. A tím 

systémem je vegetace, zejména stromy, které 

navíc jako vedlejší produkt poskytují také například 

stín, dřevo, kyslík… A líbí se nám. 

Kdekoli proto zasáhneme do vodního režimu 

či zeleně, vždycky zasáhneme i do teplotního 

režimu daného prostředí – krajiny či města. 

Voda ve městech a obcích 

Voda propojuje a klimatizuje, podporuje 

růst vegetace, bez které město nemůže nabídnout 

zdravý prostor svým obyvatelům, 

či být dokonce atraktivní pro vysoce kvalifikované 

pracovníky, pracovníky, kteří jsou 

klíčoví pro rozvoj výrob s vysokou přidanou 

hodnotou či pro podporu vysokého školství. 

Toho všeho se zhusta dovolávají volební programy 

před komunálními volbami. Zdálo by 

se, že věc je jasná a není, co dodat. Bohužel 

nám ale chybí jeden důležitý článek skládanky. 

Tragicky opomíjená otázka odlehčovaných 

odpadních vod. 

Z pohledu na naše města a obce s velkými 

rozlohami zpevněných ploch je zřejmé, že za 

deště vznikají obrovské objemy vody, s nimiž 

je třeba nějak naložit. Zelené střechy jsou 

zatím velkou vzácností, trávníky s obrubníky 

jsou nad zpevněnými plochami a vše je pečlivě 

vyspádováno ke kanalizačním vpustem. 

Vodu, kterou jsme dostali zadarmo z nebes, 

prostě zahodíme. Máme na to desetiletí 

propracovávaný systém. Jenže vodu zahodit 

není jen tak. Vždycky napácháme další škody 

a nikdy to nebude zadarmo. 


Případ 1: Jednotná kanalizace 

Jednotnou kanalizací je vybavena drtivá většina 

našich měst a obcí, protože se jedná 

o řešení relativně jednoduché a laciné. Laciná 

řešení mají své kouzlo. Zejména pokud 

nezapočteme externality, tedy související 

nákladové položky. 

Za deště se ke splaškům v kanalizaci přidají 

ještě srážkové vody ze zpevněných ploch. 

Aby se stoková síť nepřehltila a zapáchající 

infekční materiál netekl po ulicích, jsou na 

kanalizaci budovány tzv. odlehčovací komory 

(OK), které zmíněný „materiál“ odlehčí do 

potoka, řeky či rybníka. Na menších městech 

bývá OK několik, v krajských městech vyšší 

desítky. Hlavní OK bývá těsně před čistírnou 

odpadních vod (ČOV), což má také svou logiku, 

jinak by se celý objekt se všemi technologiemi 

(a lidmi) zaplavil. 

Otázka zní, jak velký vstup znečištění z odlehčení 

je a zda má cenu se jím vůbec zabývat. 

Měla by nám odpovědět data, která 

poskytuje tzv. provozní monitoring státních 

podniků Povodí a která poměrně hustě pokrývají 

celou ČR. Ale neodpoví, protože standardní 

frekvence odběru vzorků je jednou 

měsíčně, zatímco srážkoodtokové události 

jsou převážně krátké epizody, během kterých 

proběhne celá látková vlna mimo pevné 

vzorkovací schéma – a tím i zcela mimo 

veškerou pozornost. 

Při řešení otázek kvality vody se mimo jiné 

potkáváme s tím, že ačkoli se čištění odpadních 

vod stále zlepšuje, sinic ve vodních nádržích 

neubývá. Zároveň řada úseků vodních 

Znečištění vstupující do vod z odlehčení 

jednotné kanalizace má zásadní význam. Pokud 

ho nevyřešíme, nehneme se sinicovými vodními 

květy, nezlepšíme ekologický stav vodních 

toků a nezabráníme ani významnému ohrožení 

vodárenských odběrů či rekreačních aktivit na 

vodních tocích. 

toků nedosahuje tzv. dobrého ekologického 

stavu, přestože nevidíme příčinu, která by 

tomu bránila – povodí se zdá být poměrně 

v pořádku a standardně monitorovaný chemismus 

vody také. 

Rozhodli jsme se tedy (Povodí Vltavy, státní 

podnik) situaci začít zkoumat na několika 

lokalitách. Věnujeme se zejména Třeboni, 

Pelhřimovu a s podporou Plzeňského kra- 



je pracujeme v povodí nádrže Hracholusky 

(Stříbro, Kladruby, Planá u Mariánských Lázní). 

Výsledky dokážou překvapit i pesimistu. 

Shrnu to nejdůležitější. 

Dávky znečištění s odlehčenými odpadními 

vodami za deště jsou obrovské. U fosforu, 

který jsme zkoumali podrobně, jsme nejhorší 

situaci našli v Pelhřimově před rekonstrukcí 

ČOV, kde za deště proteklo za rok šestkrát 

více fosforu než při běžném provozu ČOV 

(v povodí vodárenské nádrže Švihov – pitná 

voda pro Prahu). V jihočeské Blatné, kde je 

kanalizace v nepořádku dlouhodobě, takže 

často odlehčuje, i když neprší, byl za rok 

odlehčen jen z OK těsně před ČOV zhruba 

čtyřnásobek produkce ČOV. V povodí nádrže 

Hracholusky činí odlehčené vody samy 

o sobě zhruba takové zatížení jako běžný 

odtok z čistíren. 

Situace s organickým znečištěním je obdobná, 

někde až násobně horší než obraz nastíněný 

pro fosfor. Proto také hynou po srážkách 

ryby v řekách pod městy – v létě 2018 

v Berounce pod Plzní uhynulo 3–5 tun ryb! 

U bakteriologické kontaminace, pro kterou 

máme dat nejméně, je situace řádově (!) 

horší než pro fosfor. 

Dramatický dopad má znečištění vstupující 

s odlehčením především v suchých letech. 

Tehdy v řece teče přirozeně málo vody a ta 

odpadní může až násobně převyšovat původní 

průtok. Záludnost je v tom, že voda 

ze zpevněných ploch se dostává do kanalizace 

okamžitě, a velmi rychle je tedy v řece 

také odlehčované znečištění. Na rozdíl od 

měst krajina krátké srážky zachytí a v řece 

se nemusí vůbec projevit. Dlouhodobější 

srážky se projeví se zpožděním až několika 

desítek hodin. To znamená, že působení 

té neblahé koncentrační látkové vlny znečištění 

z odlehčených vod nic nebrání a za 

oběť jí rychle padnou zejména citlivější 

(vzácnější, ekologicky cennější) organismy 

žijící na dně – například raci a larvy vodního 

hmyzu. 

Zkapacitnění Vejprnického potoka v Plzni, aby pobral všechnu srážkovou vodu ze zpevněných ploch v obci 

Pohled na rekreaci 

Vstupující fosfor krmí sinicové vodní květy 

na Orlíku, Vranově, Hracholuskách a dalších 

a dalších vodních nádržích a je to 

aktuálně jeden z nejdůležitějších vlivů na 

kvalitu vody. Záludná je situace na řekách. 

Po dešti se odlehčí notná dávka bakteriální 

kontaminace, která, zejména v létě, kdy 

teče vody přirozeně málo, doputuje někam, 

kde se chtějí lidé koupat, až za den 

dva tři po srážkách a špatném počasí. Typicky 

kontaminace odlehčená v Plzni do 

Berounky a oblast Dobřichovic či Černošic 

Vlhčené ubrousky a spol. – jasná známka, že tudy šlo odlehčení… 

níže. Koupání v řece tam, kde jsou někde 

výše lidská sídla (tedy víceméně všude) je 

tak kvůli možnosti infekce značně riziková 

záležitost. 

Oddílná kanalizace je sama o sobě drahým 

a polovičatým řešením, které obvykle vyžaduje 

hydromorfologickou – a totálně ekologickou – 

degradaci recipientu, zejména vodního toku, 

do kterého ústí. 

Pohled na vodárenské využití 

Samozřejmě se opět jedná o fosfor podporující 

sinice ve vodárenských nádržích. 

Málo reflektovaným rizikem jsou ale vlny 

znečištění z odlehčení pro vodárenské odběry 

na tocích. V zásadě z hodiny na hodinu 

se za deště dramaticky zhorší kvalita vody, 

z níž se pak vodárenská společnost snaží 

udělat vodu pitnou. Typickým příkladem je 

Plzeň a vodárenský tok Úhlava, jehož povodí 

zdobí řada měst, z nichž žádné s vodou 

nehospodaří tak moudře, aby k masivnímu 

odlehčování nedocházelo. Když vzpomeneme 

na to, co všechno takové odlehčené 

znečištění obnáší… 

Přístup k problému znečištění je teprve 

v začátcích, protože ho zatím nikdo ve vší 

ohavnosti vidět nechtěl – vodárenské a čistírenské 

společnosti, města ani obce. Ano, 

pracuje se na legislativě, ovšem aktuálně 

(2020) probíhá něco jako lámání zubů v pracovním 

znění dotyčné vyhlášky a výsledná 

podoba legislativního předpisu patrně ne- 



Hloubení nádrže pro dočasné zadržení (zpomalení odtoku) směsi dešťové a odpadní vody v Plzni: 6 000 m 3 a cca 130 mil. Kč 

Zelené střechy jsou nejen velmi užitečné, ale mohou být i krásné. 

bude k řešení příliš přínosná. A nakonec 

drobná provokace – co když je tak dramatické 

znečišťování vlastně žalovatelné pro 

ohrožení zdraví koupajících se či pro znečištění 

vody odebírané na vodu pitnou? Pak 

bychom se možná bez kdovíjaké legislativy 

i obešli? 

Případ 2: Oddílná kanalizace 

Odlehčované odpadní vody jsou spojeny 

s jednotnou kanalizací. Logicky tak bývá 

u nově řešených lokalit vyžadována kanalizace 

oddílná. Ta je ovšem jen jiným způsobem 

zahazování vody. Je také podstatně 

dražší. Navíc vyžaduje trvalý dohled, protože 

občané s obdivuhodnou tvrdohlavostí napojují 

splašky do dešťové a srážkovou vodu do 

splaškové kanalizace. 


To nejhorší na oddílné kanalizaci, která se 

tváří jako ideální řešení, je to, že musí někam 

ústit, tedy vlévat se do řeky či potoka 

nebo rybníka. Ve městech se obvykle jedná 

o menší vodní tok, kde normálně teče velmi 

málo vody. Za deště se ale průtok zvýší o řád 

během pár minut. Aby koryto potoka takové 

průtoky vůbec pojalo, je nezbytné ho tzv. 

zkapacitnit – aseptický termín pro vraždu 

přírodního prvku. Potok se musí prohloubit, 

napřímit a vydláždit. Na nějakou ekologickou 

hodnotu musíme hned zapomenout, 

to je jasné. Ale padá i rekreační potenciál 

území, které je navíc zdobené vlhčenými 

ubrousky, toaletním papírem a podobně. 

Navíc vodu z jednoho místa takhle pošleme 

jakousi bobovou dráhou maximální rychlostí 

někomu jinému. Voda propojuje… 

Řešení 

Řešit otázku vody a vodního režimu krajiny 

či města lze pouze komplexně. Doposud jsou 

stále ještě preferována jednostranná opatření 

technická, a to v podobě retenčních nádrží 

na jednotné kanalizaci: buď otevřených 

– ty bývají kvůli svému nevábnému obsahu 

přímo v areálu ČOV – nebo podzemních. 

Obojí je velmi nákladné a v principu jde pořád 

pouze o řešení následku (voda v kanalizaci), 

a nikoli příčiny (špatné hospodaření 

s vodou v zástavbě). 

Správným řešením je maximalizovat retenci 

vody v ploše města, přičemž pro každou 

lokalitu je vhodná jiná kombinace způsobů, 

jak na to. Zelené střechy jsou přínosem všude 

– už jednoduché dokážou zachytit kolem 

20 mm lokální srážky. Možná to na první pohled 

není takový zázrak, ale my pozorujeme, 

jak „pracuje“ odlehčovací výusť: už při srážce 

několika málo mm se valí smrdutá voda 

do řek! 

Zelené fasády jsou výborné v kombinaci 

se zadržením dostatku vody pro jejich růst 

například v tzv. dešťových zahrádkách (rain 

gardens). Nenápadné a užitečné jsou průlehy 

v zelených plochách (parky, trávníky, rabátka), 

kde se dešťová voda, například přivedená 

i z vedlejšího chodníku, může pomalu 

zasáknout a pomoci pak v horkých suchých 

obdobích stromům, které se nám následně 

odvděčí efektivní klimatizací místa. Podobně 

mohou fungovat i drobná či větší jezírka. 

Uplatnit se mohou zasakovací příkopy 

či podzemní nádrže buď uchovávající vodu 

pro další využití, nebo s funkcí zasakovací. 

Literatury i příkladů konkrétních řešení je už 

dnes spousta. Vždycky platí, že nejdůležitější 

je zachytit srážkovou vodu co nejblíže jejímu 

dopadu, kdy je její množství ještě zvládnutelné. 

Zápasit s náhlými vysokými průtoky 

až někde pod sídlištěm je nákladný a už víceméně 

předem ztracený boj. Retenční zdrže 

jsou důležitou součástí mixu opatření, ale 

nesmějí být opatřením jediným, jak jsme aktuálně 

svědky. Platí, že čím hůře zvládneme 

hospodaření s vodou v ploše města, tím větší 

a dražší si musíme pořídit retenční nádrže. 

Pro ilustraci: V Plzni byla letos zahájena stavba 

retenční zdrže o objemu 6 000 m 3 s rozpočtem 

130 milionů Kč. Do řešení retence 

vody výše popsanou kombinací „modrozelených“ 

opatření bylo zatím investováno 0 Kč. 

Nepřijde vám to jako nepoměr? Mně ano. 

Efektivně navrhnout vhodný mix opatření 

je možné pouze na základě dobře zadané 

a zpracované studie: generel odvodnění 

nebo studie odtokových poměrů. Řešit 

ale musí nejen kapacitu kanalizace, jak 

bylo tradiční, ale také nakládání se srážkovou 

vodou tak, aby jí do kanalizace vstoupilo 

jen minimum. Zmíněné generely či 

studie si pořídilo zatím pouze několik málo 

měst v ČR. To považuji za zásadní chybu, 

protože bez dobrého „plánu“ nebude ani 

možné čerpat evropské finanční prostředky 

do této oblasti – a zrovna zde by nám mohly 

velmi pomoci. 



Český soběstačný dům: jak se staví 

dům bez inženýrských sítí? 

Dům, který si vyrobí veškerou potřebnou elektrickou energii ze slunce, uloží si ji v bateriích a následně spotřebuje. 

Zachytí maximum dešťové vody, splachuje s ní a po přečištění využije i třeba ve sprše. Nezbavuje se zbytečně 

drahocenného tepla, ale přitom se v něm zdravě dýchá a žije. Dům, který se snaží žít v symbióze s přírodou. 

Koncept prvního Českého soběstačného 

domů vznikal poslední 4 roky, nyní jde 

všechna snaha do finále – realizace objektů 

právě probíhá v místě, kam nevedou žádné 

inženýrské sítě. Po dokončení stavby a uvedení 

domu do provozu budou navíc jeho plány 

zveřejněny zdarma pro všechny, kteří by 

se chtěli inspirovat nebo stávající nápady 

použít či vylepšit. 

Jak to začalo? 

Jako první byl nápad a místo – osada Kyselov 

poblíž Vyššího Brodu v jižních Čechách. 

V okolí lokality je spousta zaniklých zemědělských 

usedlostí, vesnic a nyní pár roztroušených 

domků. Zároveň nejde o nijak přírodně 

chráněnou oblast. Zkrátka místo dostatečně 

mimo civilizaci, ale zároveň v ní. 

V roce 2016 byla uspořádána první malá 

studentská architektonická soutěž Český 

Pořád ještě můžeme zjistit, že to nefunguje. 

Výsledek je ale to nejlepší, co jsme společnými 

silami dokázali vymyslet a realizovat s vypětím 

všech sil, co máme. 

soběstačný dům a série workshopů na Fakultě 

stavební ČVUT v Praze. Zadáním soutěže 

byl dům bez inženýrských sítí na uvedeném 

pozemku. Výstup soutěže nečekaně 

přinesl nejen řadu kvalitních nápadů, ale 

i hlavního architekta a projektanta prvního 

Českého soběstačného domu. 

V roce 2017 se k projektu začali připojovat 

i profesionálové ze všech možných oborů. 

Úplně první, koho se podařilo nápadem 

zaujmout, byla firma GWL, distributor lithiových 

baterií – firma následně vymyslela 

celý systém energetiky soběstačného domu. 

V témže roce vznikla v Praze testovací laboratoř, 

do které byly umístěny všechny páteřní 

technologie, s nimiž se počítá na stavbě 

(tj. včetně solárních panelů na střeše, baterií, 

kotle…). Zde padlo i rozhodnutí, že dům bude 

primárně fungovat analogově tak, aby ho dokázal 

servisovat i „lokální elektrikář“, s pouze 

Informace o stavbě 

Stavba (100 m 2 obdélný půdorys, 95 m 2 obytné 

plochy, přízemí + podkroví) je umístěna 

v roztroušené zástavbě Hodslavského potoka, 

poblíž lyžařského areálu Kramolín u Lipna nad 

Vltavou. Autorem stavebního návrhu je mladý 

architekt Vojtěch Lichý ze studia MLAA a se 

základní technickou rozvahou technologií mu 

pomáhal kolega Petr Pávek. Pozemek má 

cca 4 000 m 2 – půl louka, půl les. 

drobnými prvky tzv. chytré domácnosti jako 

funkční, nezávislou nadstavbou. 

Na podzim roku 2019 bylo konečně možné 

začít s výkopovými pracemi. Do základů objektu 

byly vhozeny japonské jeny pro štěstí. 

Hrubá stavba 

Obvodové zdi domu jsou z broušených cihel 

Porotherm T-profi plněných izolační 

vatou. Vnitřní příčky využívají akustických 

vlastností pálených cihel Porotherm AKU. 

Konstrukce celého domu tak vědomě rozvíjí 

stavební koncept domu e4. Jako výplně 

okenních otvorů budou použita dřevohliníková 

okna Internorm s izolačními trojskly. 

V Českém soběstačném domě se také 

široce uplatní materiály Isover pro izolace 



Co se právě děje? 

V srpnu 2020 byla usazena podzemní nádrž 

na dešťovou vodu. Hrubá stavba se blíží 

ke konci, v interiéru již proběhlo i stříkání 

sádrových omítek. Již pár měsíců probíhají 

návrhy interiéru ve spolupráci s IKEA. Cílem 

je použití maximálního možného množství 

vybavení z druhé ruky či z recyklovaných 

materiálů. 

základů, fasády, podhledů, podkroví a podlah. 

Dále se použije fasádní systém s chytrou 

omítkou, hydroizolace a podlahové hmoty 

Weber či sádrové omítky Rigips. 

Cílem bylo navrhnout malý, poctivý domek 

s dlouhou životností. I proto byla zvolena 

ověřená celokeramická varianta. Vybrané 

cihly minimalizují spotřebu energie domu 

a pomáhají udržovat tepelný komfort v zimě 

i v létě, navíc všechny prokazatelně pocházejí 

z České republiky. Celková tepelná 

ztráta domu bude cca 6,5 kW, počítáno dle 

normy lokace při -18 °C. Ve výsledku se jedná 

o dům v nízkoenergetickém standardu 

– podstatné ovšem je, že skladba technologií 

navrženého objektu by stejně účinně 

fungovala i v dřevostavbě, slaměném domě, 

domě vytištěném z plastového recyklátu 

nebo v tzv. earth-house. 

Volba technologií 

Volba jednotlivých technologií se řídila především 

podle spotřeby elektrické energie, 

která je u domu nezávislého na inženýrských 

sítích klíčová. Celý koncept energetiky navrhli 

odborníci ze společnosti GWL. Jediným 

zdrojem elektřiny bude vlastní fotovoltaická 

elektrárna o instalovaném výkonu 10 kWp, 

doplněná extrémně trvanlivým a kvalitním 

lithium-fosfátovým bateriovým úložištěm 

s kapacitou 20 kWh. 

Standardní fotovoltaické panely budou zabudovány 

v celé ploše jižní části sedlové 

střechy v klasické dvouplášťové skladbě 

s provětrávanou mezerou, a nahrazují tak 

střešní krytinu. Zatímco celá jižní střecha 

bude pokryta solárními panely, na té severní 

jsou projektovány černé keramické tašky 

Tondach. Při osazování se na jižní plochu 

střechy nakonec vešlo 48 celočerných solárních 

panelů. 

Bateriové úložiště a celý energetický systém 

domu nebude žádná černá krabice, 

ale otevřené hardware řešení, které by měl 

být schopen servisovat i lokální elektrikář. 

Použity budou jen volně a běžně dostupné 

komponenty, jež se dají jednoduše vyměnit 

a obratem objednat z dostupných 

e-shopů. Toto řešení bude jednoduše aplikovatelné 

do standardně „připojených“ domů, 

ať už v menší, či větší podobě. 

Vodní hospodářství 

Prioritou návrhu vodního hospodářství bylo 

minimalizovat spotřebu pitné vody z vrtané 

studny na pozemku. Proto bude dešťová 

voda zadržována v podzemní nádrži o objemu 

16 m 3 , což by, pokud to vyjde, mělo 

nahradit přibližně polovinu spotřeby pitné 

vody v porovnání s běžným domem. 

Dešťovka bude po přečištění využívána pro 

splachování, praní, ale i sprchování. Sloužit 

bude samozřejmě i pro závlahu zahrady. Při 

nedostatku dešťové vody systém automaticky 

přepne na pitnou vodu z vrtu, naopak přebytek 

bude akumulován ve venkovním jezírku. 

Odpadní vody budou čištěny biologickou 

čistírnou a dále budou vsakovány na pozemku, 

čímž se koloběh vody uzavře. Celý vodní 

management domu navrhovali a budou realizovat 

odborníci ze společnosti Envi-Pur. 

Vytápění a ohřev teplé vody 

Vytápění a ohřev teplé užitkové vody bude 

v zimních měsících zajišťovat kotel na pelety 

Pelematic Condens od společnosti Okofen 

o výkonu 8 kW. Ten bude dle potřeby i dobíjet 

baterie díky instalovanému Stirlingovu motoru, 

jenž umí přeměnit teplo na elektrickou 

energii. V období, kdy bude dostatek slunečního 

svitu, bude využita k ohřevu vody přímo 

elektrická energie ze solárních panelů. 

A ano, jednou ročně bude třeba dovézt peletky, 

vyvézt kal z čističky atd. Ani veškeré 

jídlo nebude možné vypěstovat přímo na 

pozemku. Nebylo tedy dosaženo absolutní 

soběstačnosti, ale rozhodně se jedná o posun 

kupředu. 

Vytvořeno z podkladů Českého soběstačného 

domu s pomocí Pavla Podruha, zakladatele 

projektu. 

Foto: Český soběstačný dům 




Doporučené postupy pro realizaci 

vegetačních střech 

Téma vegetačních střech je v České republice stále aktuálnější vzhledem k probíhajícím klimatickým změnám, 

zvyšujícímu se suchu, nepravidelným srážkám a tepelným ostrovům ve městech. 

Vegetační střechy tvoří jednu z částí zelené 

(či zelenomodré s akcentem na hospodaření 

s dešťovou vodou) infrastruktury sídel. Snižují 

dopady tepelných ostrovů ve městech, 

zlepšují mikroklima i estetický dojem, přispívají 

k biodiverzitě a také ukládají CO 2 

, zachycují 

škodliviny z ovzduší (prachové částice) 

a v neposlední řadě snižují náklady na provoz 

budov, tj. přinášejí úsporu při vytápění 

a chlazení. 

Při rozhodování, zda aplikovat vegetační 

střechu na budovu, je třeba zohlednit řadu 

kritérií. Doporučujeme prostudovat odbornou 

literaturu věnující se vegetačním střechám 

a zjistit si aktuální možnosti ekonomické 

podpory pro jejich realizaci. Postupy zde 

uvedené představují pouze nastínění základních 

kroků a jsou určeny zájemcům o pořízení 

vegetační střechy nebo projektantům, 

kteří se chtějí s problematikou seznámit 

před zahájením navrhování stavby. 

Vlastní projektování i následnou realizaci 

a údržbu vegetační střechy je nutné svěřit 

autorizovaným odborníkům, krajinářům, 

zahradníkům, realizačním firmám, sdruženým 

např. v SZÚZ a dalších – jako je Česká 

rada pro šetrné budovy (CZCGB), stejně 

jako specializovaným výrobcům a dodavatelům 

stavebních materiálů, tepelných izolací, 

hydroizolací atd. Ti jsou po desetiletích 

zkušeností ze zahraničí i z domova schopni 

vyvarovat se chyb při projektování a realizaci, 

a tedy předejít problémům budoucího 

užívání a údržby. 

Ověření aplikovatelnosti 

Každá střecha je jiná, stejně tak jako území, 

do kterého je situována zamýšlená budova. 

Omezujícími, či naopak podporujícími okrajovými 

podmínkami je územněplánovací dokumentace, 

památkově chráněné území či 

omezené odtokové parametry. 

• ÚPD – ověřit koeficient zeleně a započitatelnost 

vegetačních střech do tohoto 

koeficientu při splnění daných podmínek; 

dopad: typ vegetační střechy může ovlivnit 

zastavěnost pozemku 

• Památková ochrana – ověřit ochranu 

panoramatu města nebo střešní krajiny; 

dopad: ovlivnění vizuální podoby či zamítnutí 

realizace 

• Odtokové parametry – ověřit možnost 

odkanalizování dešťové vody pomocí veřejné 

sítě či její zasakování; dopad: volba 

výšky vegetačního souvrství 

Definování představy o vegetační 

střeše 

Každý typ vegetační střechy splňuje jiné cíle 

a generuje jiné potřeby. Je proto nutné si 

po úvodním ověřovacím kolečku ujasnit, 

co od dané střechy očekáváme, respektive 

jaká bude její funkce. Je nutné přemýšlet, 



zda květy, plody, listí či medovice nebudou 

omezující pro provoz budovy či uživatelů. 

Primární definování si cíle, proč vegetační 

střechu zamýšlíme pro plánovaný objekt, 

definuje funkční, prostorové a vegetační požadavky 

včetně nároků na údržbu. 

• Volba typu vegetační střechy rostlinného 

společenství – extenzivní, polointenzivní 

nebo intenzivní 

• Funkční řešení – definuje využití střechy 

uživateli, od jednoduchého relaxačního 

mola s grilem po modelovaný terén 

s pěstováním zeleniny 

• Vizuální podoba – navazuje na volbu typu 

vegetační střechy, často je podpořena architektonickým 

a estetickým ztvárněním 

prostoru a definicí rostlinného materiálu, 

což bude generovat rozdílné atmosféry. 

Nezbytné je pracovat s růstem rostlin, 

neboť různé životní fáze rostlin nám budou 

utvářet odlišné vnímání konceptu. 

Návrh 

Pokud předchozí dva body byly spíše zjišťovací 

a ověřovací, tato fáze je již projektantská. 

Je nutné převést záměry do reálné podoby 

akceptující okrajové podmínky území, 

budovy a finančních možností investora. 

Nehledě na vyvstalé požadavky na podporu 

vegetační střechy. 

• Architektonicko-krajinářský návrh – „Aby 

to bylo pěkné,“ je často přání investorů. 

Předcházet mu musí kvalitní návrh architekta. 

V případě vegetačních střech, především 

intenzivních, je nezbytné spojení 

stavebního a krajinářského architekta. 

Završujícím dokumentem by měla být 

studie stavby, která podtrhne všechny 

předcházející body a připraví půdu pro 

následující kroky. 

• Výběr vhodného řešení a materiálů – trh 

je sycen ohromným množstvím různých 

materiálů různé kvality. Cena není vždy 

zárukou kvality, proto je nutné obracet se 

na ověřená řešení a firmy. Volba materiálů 

je často ovlivněna dostupností staveniště, 

kde se v intenzivní zástavbě musí 

volit moderní materiály. 

• Stavebně-statický návrh – technická záležitost 

určující únosnost nejen nosných, 

ale i navazujících konstrukcí a skladeb. 

Dostatečnou únosnost musí splňovat 

i tepelné izolanty. Hydroizolace musí mít 

atest proti prorůstání kořínků. Návrh detailů 

musí odpovídat architektonickému 

a krajinářskému záměru. Především detaily 

navrhovat co nejjednodušší. 

• Projekt vegetačních úprav – navazuje na 

projekt stavební části a reflektuje předchozí 

stupně. Jedná se o realizační dokumentaci, 

která popisuje seznam a umístění 

rostlinných společenstev. Musí také 

již počítat s budoucí údržbou. 

Předrealizační fáze 

Tato fáze má sladit návaznost prací – časový 

harmonogram stavby. Výběru realizátora 

vegetační střehy je nezbytné věnovat stejné 

úsilí jako výběru realizátorů ostatních konstrukcí. 

Víte, že? 

Rok 2020 je pro zelené střechy významný – 

6. 6. 2020 se rovněž uskutečnil první Světový 

den zelených střech. Od 15. 5. 2020 se navíc 

výrazně navyšuje státní finanční podpora na 

výstavbu vegetačních neboli zelených střech 

z programu Nová zelená úsporám. Místo 

původních 500 Kč dosahuje nově příspěvek 

800 Kč na metr čtvereční její půdorysné 

plochy. 

Kromě toho navrhuje Ministerstvo životního 

prostředí snížení odvodů za srážkovou vodu 

pro komerční a městskou výstavbu v případě 

vybudování zelených střech. Součástí plánů 

ministerstva je i podpora využívání srážkové 

vody ve městech, obcích i krajích. 

• Ověření realizovatelnosti a návaznosti – 

ve stupních projektové dokumentace 

mohou vznikat různé nuance a návaznosti, 

které se mohou odchylovat od 

původních představ. Často tak vzniká 

mnoho dodatečných změn a je nezbytné 

ověřit, zda tyto změny nelimitují realizaci 

vegetační střechy. Pro další fáze je nutné 

znát i to, v jaké fázi stavby bude střecha 

realizována. Definuje se pro tyto účely 

stavební připravenost, za které bude vegetační 

střecha realizována. 

• Výběrové řízení – jednoduché, přehledné 

a s dostatkem podkladů. 

• Výběr realizátora – neměla by vyhrávat 

nejnižší cena, která často není zárukou 

dobré kvality. Především pro velmi malé 

možnosti nápravy nepovedeného řešení 




je nutné být s finálním výběrem velmi 

důslední a vybírat firmy se zkušenostmi, 

zázemím a dostatkem referencí. 

Realizace 

Realizační podmínky především ovlivňuje 

počasí. Důraz by měl být kladen na vhodné 

podmínky realizace nebo daným podmínkám 

dostatečně přizpůsobit porealizační údržbu. 

• Stavební konstrukce – připravenost stavební 

konstrukce je nezbytná pro úspěšné 

realizování vegetační střechy. Především 

musí být řádně provedena hydroizolace. 

Ideálním stavem je provedení 

zkoušky těsnosti, pro vyvarování se následné 

opravy spojené s demontáží vegetačního 

souvrství. 

• Vegetační souvrství – u navážení a instalace 

materiálů vegetačních střech je 

především nezbytné hlídat, zda materiály 

jsou opravdu ty, které mají na stavbu 

přijít. Pozornost je nutné věnovat i skladování 

materiálu na střeše, a tím redukci 

lokálního přitížení. Z pohledu rostlin se 

jedná především o sázení zdravých rostlin. 

Po realizaci je nezbytné dodat souvrství 

dostatečné množství vody. 

Údržba 

Správně prováděná údržba je nezbytná pro 

dlouhodobou funkčnost vegetační střechy. 

Možnosti a dostupnost pro udržovací práce 

musí být definovány již v prvopočátcích 

záměru v závislosti na typu střechy a jejím 

užívání (není komfortní zalévat střechu 

v 7. podlaží a zdroj vody mít v 1. podlaží). 

Z pohledu stavebního je nutné kontrolovat 

odvodňovací prvky tak, aby nebyly zanesené 

a byly dostatečně funkční. Vegetace se 

udržuje podle typu vegetační střechy v odpovídajícím 

časovém období – od jednoho 

roku po jeden měsíc, od minimálních zásahů 

jednou za rok po pravidelné seče travních 

ploch, zavlažování, přihnojování, odstraňování 

odumřelých částí rostlin, zmlazovací, 

výchovný nebo udržovací řez, doplňování 

substrátu. U trávníků je nutná i vertikutace 

či aerifikace. Údržbu je bezpodmínečně nutné 

svěřit odborné firmě. 

Doporučené postupy byly zpracovány ve 

spolupráci s Ing. arch. Josefem Hoffmannem 

(SG Isover, SZÚZ, CZCGB) a Ing. arch. Janem 

Kaslem (předsedou České komory architektů) 

návazně na diskusní kulatý stůl na téma 

Vegetační střechy, který uspořádal 28. dubna 

2020 časopis ASB ve spolupráci s Českou 

komorou architektů. 

Foto: archiv autorů, Shutterstock 


advertorial 

Ta správná volba: a to originál. 

Technologie x2 od společnosti Kermi. 

Sériově namísto paralelně. Chytrá 

tepelná řešení pouze s originálem. 

U běžných deskových otopných těles se 

všechny desky zahřívají paralelně, to znamená, 

že přiváděná teplonosná látka protéká 

všemi deskami současně. To s sebou přináší 

nejen neuspokojivou energetickou účinnost, 

ale v místnosti se ani nevytváří dostatečný 

tepelný komfort. Společnost Kermi nebyla 

s tímto řešením spokojena a v roce 2005 vytvořila 

zcela nový a jedinečný typ deskového 

otopného tělesa fungujícího na principu sériového 

průtoku: x2. 

x2 od společnosti Kermi. 

www.x2inside.cz 

Přední deska je se zadními deskami zapojena 

do série. Přiváděná otopná voda proto 

protéká nejprve přední deskou, neboť její 

výkon za běžného provozu zcela postačuje. 

Zadní deska tak přebírá funkci izolační 

desky, která minimalizuje tepelné ztráty 

u vnější stěny, na které je deskový radiátor 

instalován. Teprve se stoupající potřebou 

na tepelný výkon přispívá i zadní deska svým 

vysokým konvekčním výkonem k rychlému 

vyhřívání místnosti. 

Tepelná pohoda i v režimu 

částečného provozního zatížení. 

Většinu topné sezóny pracují otopná tělesa 

v režimu částečného provozního zatížení 

s malým hmotnostním průtokem. Průměrná 

povrchová teplota otopného tělesa se 

při tom pohybuje výrazně pod 40 °C. To sice 

postačuje k dosažení požadované teploty 

v místnosti, ne však k dosažení příjemné tepelné 

pohody. Důsledkem je pocit, že radiátory 

nepracují správně, a následné reklamace. 

To neplatí při použití originálního řešení Kermi 

s technologií x2, neboť sériový průtok 

nuceně přivodí výrazně vyšší povrchovou 

teplotu přední desky, což má za následek 

až o 100 % vyšší podíl sálavého tepla. To zaručuje 

maximální tepelnou pohodu i v režimu 

částečného provozního zatížení a ušetří 

mnoho nepříjemných reklamací. 

Chcete ušetřit čas, energie 

a náklady? Možné to je, a to 

s Kermi therm-x2. 

Je jedno, v jakém provedení, otopná tělesa 

therm-x2 přesvědčí dynamickou schopností 

reakce, to znamená, že otopné těleso je 

schopné vytvořit během velmi krátké doby, 

až o 25 % kratší doby ohřevu, příjemnou 

tepelnou pohodu. Nucený průtok zajišťuje 

kratší topný cyklus, kratší provozní dobu 

a rychlejší uzavírání ventilu. 

Značných časových úspor se vám také dostane 

s ventilovými deskovými radiátory Kermi 

(s označením „-V“), jež jsou již z výroby nastaveny 

na příslušný výkon, tudíž se do radiátoru 

přivádí pouze takový hmotnostní 

průtok, který je nutný pro pokrytí potřeby 

tepla. Na místě instalace tak není zapotřebí 

hydraulického vyvážení. 

Kompaktní verze deskového radiátoru 

pro rekonstrukce představují úsporné řešení, 

neboť rozměr roztečí je shodný s roztečí 

starých DIN připojení. Nabízejí tak rychlé, 

bezproblematické výměnné řešení starých 

radiátorů bez jakýchkoli náročných zednických 

a malířských prací, speciálně pro novostavby 

a rekonstrukce. 

Díky patentovanému principu sériového 

průtoku x2 nabízí desková otopná tělesa 

Kermi therm-x2 jedinečné řešení pro 

moderní a účinný přenos energie. Systém 

therm-x2 umožňuje zkrácení doby ohřevu 

až o 25 %, zvýšení podílu příjemného sálavého 

tepla až o 100 % a úsporu energie 

až o 11 %. Desková otopná tělesa Kermi 

snoubí moderní tepelný design s praktickou 

účinností. 

Více informací naleznete na www.x2inside.cz. 



vytápění, chlazení, klimatizace 

Experimentální ověření 

přímotopného stěnového 

systému v topném režimu 

Martin Šimko, Michal Krajčík, Daniel Szabó, Dušan Petráš 

Autoři působí na Stavební fakultě Slovenské technické univerzity v Bratislavě. 

Recenzentka: doc. Ing. Daniela Koudelková, Ph.D. 

Recenzentka působí na Stavební fakultě Slovenské technické univerzity v Bratislavě. 

Stěnové vytápění představuje nový trend při návrhu vytápění obytných místností i s ohledem na nízký teplotní 

rozdíl mezi teplotou vzduchu v místnosti a teplotou topné plochy, který umožňuje využívat obnovitelné zdroje 

energie, jako jsou tepelná čerpadla, solární kolektory, průmyslové odpadní teplo a podobně [1, 2]. Ačkoliv 

výzkum sálavých povrchů je většinou zaměřen na podlahové a stropní vytápění, důkazy z nedávných studií 

naznačují, že v některých případech mohou být systémy sálavých stěn lepší; i proto představují potenciální 

proveditelné řešení pro vytápění prostor. 

Zkoumaný stěnový systém 

exteriérová komora 

exteriérová 

komora 

hot-box 

Obr. 1 Průřez a technologie klimatické komory s hotboxem spolu s fragmentem stěny 

Několik studií přímo porovnává stěnové vytápění 

s jinými alternativami. Například porovnávají 

stěnové a stropní vytápění z hlediska spotřeby 

energie, exergie a provozních nákladů, 

jakož i jmenovitého výkonu zdroje tepla [3, 4]. 

V jedné ze studií se doporučuje upřednostnit 

stěnové vytápění před podlahovým vytápěním, 

protože je možné dosáhnout lepší tepelný 

výkon a komfort s nižší teplotou vody, čímž se 

sníží spotřeba paliva [5]. Počítačové simulace 

potvrdily, že stěnové vytápění je schopné vytvořit 

příjemné vnitřní prostředí v dobře izolované 

místnosti [6]. Zkoumaný byl i přenos tepla 

ve stěnovém topném systému s kapilárními 

rohožemi umístěnými pod povrchem a izolovanými 

od nosné konstrukce, který také prokázal, 

že stěnové vytápění může být dobrou alternativou 

[7]. V jedné ze studií je zdůrazňována důležitost 

umístění potrubí ve stěně vzhledem k tepelnému 

výkonu. Vložením trubek do tepelné 

izolace se může snížit topná kapacita o 50 % ve 

interiérová 

komora 

pórobeton Ytong 

tepelná izolace Styrodur 

tepelná izolace Styrodur (FIBRAN XPS) 

pur pěna 

interiérová omítka 

chladič 

ohřívač 

ventilátor 

potrubí / Rautherm s 10,1 × 1,1 

směr proudění vzduchu 

měřené body 

snímač rychlosti proudění vzduchu v hot-boxu 

snímač teploty vzduchu v hot-boxu 

snímač teploty přívodní a vratné vody 

srovnání se systémem s trubkami zabudovanými 

v tepelném jádru a o 63 % v porovnání se 

systémem s trubkami umístěnými pod povr- 

Obr. 2 Fragment stěny s tepelnou izolací osazený v klimatické komoře 



Obr. 3 Fragment stěny s trubkami ve vnitřní omítce v interiérové komoře 

Č. Materiál 

Tloušťka 

d 

m 

Objemová 

hmotnosť 

ρ 

kg/m³ 

Součinitel tepelné 

vodivosti 

λ 

W/(m.K) 

Měrná tepelná 

kapacita 

c 

J/(kg.K) 

(1) Vnitřní omítka 0,03 1300 0,7 840 

(2) 

Potrubí 

ø 10,1 × 1,1 

1200 0,35 1000 

(3) 

Pórobetonové 

zdivo 

0,2 600 0,19 1000 

(4) 

TI – Fibran 

– XPS 

0,1 17 0,035 1270 

(5) Vnější omítka 0,01 1600 0,8 840 

exteriér 

5 4 3 1 

2 

interiér 

chem [8]. Stěny je například možné provozovat 

jako tepelné bariéry, aby se zabránilo tepelným 

ztrátám v zimě. Kombinování tepelné bariéry 

s akumulací geotermální energie a stanovení 

teploty teplonosné látky na přibližně 17 °C po 

celý rok může pomoci snížit tepelné ztráty přes 

vnější stěny o jednu třetinu ve srovnání s tradičními 

izolovanými stěnami [9]. Ze závěru studie, 

která se zabývá tepelnou bariérou, vyplývá, 

že u stavební konstrukce sestávající ze dvou 

cihlových vrstev, může tepelná bariéra snížit 

přenos tepla z exteriéru do vnitřního prostoru 

na téměř nulu, a tím výrazně snížit spotřebu 

energie [10]. 

Současný výzkum se zaměřuje na řešení stěnového 

vytápění s trubkami, které jsou tepelně 

izolovány od hlavní stavební konstrukce. 

Jde o řešení s trubkami, které jsou umístěny 

ve vnitřní omítce a ze strany exteriéru jsou 

izolovány tepelnou izolací od hlavní stavební 

konstrukce z pórobetonového zdiva. Výhodou 

tohoto systému je jeho vhodnost pro instalaci 

v nových i stávajících budovách [11]. Experimentální 

ověření je zaměřeno na zkoumání 

teplotního profilu v cihlách, povrchovou teplotu 

a tepelný výkon. Kromě stěnového vytápění 

je také možné použít nástěnný systém jako tepelnou 

bariéru pro snížení přenosu tepelných 

ztrát [12, 13, 14]. 

Experimentální návrh a postup 

Experimentální měření probíhala na fragmentu 

stěny, který představuje vnější obvodovou stěnu, 

jež sestává z pórobetonového zdiva tloušťky 

200 mm a tepelné izolace Styrodur (Fibran 

XPS) tloušťky 100 mm. Ve vnitřní omítce byl 

umístěn trubkový registr, který v tomto případě 

tvořil přímotopný sálavý stěnový systém. 

Obr. 4 Fragment stěny s trubkami v omítce v komoře 

reprezentující vnitřní prostředí 

Klimatická komora a umístění fragmentu 

Experimentální fragment byl zabudován do 

stěny, která dělila dvě klimatické komory s regulovanou 

teplotou vzduchu: jedna komora 

simulovala vnitřní prostředí, zatímco druhá 

simulovala vnější klimatické podmínky (obr. 1). 

Požadované teploty vzduchu na vnitřní straně 

fragmentu se dosáhlo připojením hotboxu ke 

stěně. Během experimentů bylo požadované 

teploty vzduchu v obou klimatických komorách 

dosaženo technologií klimatické komory, 

a to v exteriérové komoře ohřívačem nebo 

chladičem a v interiérové komoře technologií 

hotbox, která je vyb avena výměníkem tepla 

a elektrickými odporovými spirálami (obr. 1). 

Rychlost proudění vz d uchu v klimatické ko- 

Tab. 1 Případy experimentálních měření 

Start měření 

Konec 

měření 


v interiérové komoře 

[°C] 


v exteriérové komoře 

[°C] 

Teplota vody 

v trubkách 

[°C] 

Rychlost proudění 

vzduchu (hotbox) 

[m/s] 

Režim provozu 

4. 3. 09:35 5. 3. 09:38 20 10 25 0,9 vytápění 

5. 3. 09:38 6. 3. 09:34 20 10 25 0,9 vypnutí vyt. 

6. 3. 11:56 7. 3. 11:17 20 4 29 0,9 vytápění 

7. 3. 11:17 8. 3. 10:28 20 4 29 0,9 vypnutí vyt. 

8. 3. 10:40 9. 3. 11:06 20 4 29 0,45 vytápění 

9. 3. 11:06 10. 3. 09:35 20 4 29 0,45 vypnutí vyt. 

10. 3. 09:47 11. 3. 09:47 20 -11 40 0,9 vytápění 

11. 3. 09:47 12. 3. 10:33 20 -11 40 0,9 vypnutí vyt. 




moře byla zajištěna ventilátory, kde v exteriérové 

komoře i v hotboxu v interiérové komoře 

vzduch cirkuloval shora dolů (obr. 1). 

řez 

A -á 

řez 

A -á 

Model fragmentu stěny a měřicí snímače 

Fragment stěny sestával z jádra složeného z cihel 

z pórobetonu a vnější tepelné izolace (obr. 

2) a tepelně aktivní omítky obsahující trubky 

(obr. 2 a obr. 3). 

Tepeln ě technické vlastnosti materiálů stěny 

jsou uvedeny na obr. 4. Čísla 1 až 5 představují 

vrstvy materiálů, z nichž byl fragment stěnového 

systému složen. Těmto číslům příslušejí 

jednotlivé materiálové charakteristiky, které je 

vidět na obr. 4. 

Rozměr y fragmentu stěny byly 1 200 mm × 

1 200 m m a tloušťka cihelného jádra byla 

200 mm (obr. 5). Přestože je tato tloušťka relativně 

nízká, předchozí teoretická studie [15] 

ukázala, že pro tento typ stěny má tloušťka betonu 

v rozsahu od 200 do 400 mm malý vliv na 

tepelný výkon. Ukázalo se také, že tepelný tok 

a distribuce teploty jsou podobné bez ohledu 

na umístění stěny (vnější nebo vnitřní). Snímač 

tepelného toku byl umístěn na povrchu uprostřed 

fragmentu podle doporučení [16]. 

Případy experimentální studie 

V této studii jsou výslovně zohledněny účinky 

větru a deště. Vzhledem k vyšší kvalitě tepelné 

izolace se předpokládalo, že nezohlednění 

všech vnějších klimatických faktorů bude mít 

jen malý vliv na použitelnost výsledků. V tab. 

1 jso u seřazena experimentální měření fragmentu 

sálavé stěny v režimu vytápění. 

Výsledky 

V lab o ratorních podmínkách klimatické komory 

byla provedena experimentální měření 

přímo t opného stěnového systému v režimu 

nízkoteplotního vytápění. 

Ověření stěnového vytápění při venkovní 

teplotě 10 °C 

V klimatické komoře byly nastaveny okrajové 

podmínky: teplota vzduchu v exteriérové komoře 

T e 

= 10 °C při rychlosti proudění vzduchu 

v e 

= 2 m/s, teplota vzduchu v hotboxu (HB) 

interiérové komory T i 

= 20 °C s rychlostí proudění 

v zduchu V HB 

= 0, 9 m/s a teplota vody 

v trubce stěnového systému T v 

= 18 °C. Začátek 

a konec měření je znázorněn v tab. 1. Vytápění 

bylo zapnuto dne 4. 3. 2020 v čase 09:35 

a vypnuto dne 5. 3. 2020 v čase 09:38. Na obr. 

6 je vidět průběh povrchových teplot v bodech 

A 1, B 1, C 1 a D 1, průběh teplot přívodní T s 

a vratné vody T r 

podle obr. 5 a průběh tepelného 

toku q i 

měřený Schmidtovým koberečkem. 

Na ob r . 6 jsou barevně znázorněny křivky, 

z nichž červená znázorňuje průběh teploty přívodní 

vody v trubkách, modrá křivka průběh 

teplo t y vratné vody v trubkách, šedá křivka 

představuje teplotu na vnitřním povrchu stěny 

v bodě A-1, hnědá čárkovaná křivka teplotu 

na vnitřním povrchu stěny v bodě B-1, růžová 

křivka představuje teplotu na vnitřním povrchu 

stěny v bodě C-1 a oranžová čárkovaná křivka 

teplotu na vnitřním povrchu stěny v bodě D-1. 

Obr. 5 Schéma rozložení snímačů 

Teplota [°C] 

pohled interiér 

pórobeton tepelná izolace trubky Rautherm 

Obr. 6 Povrchové teploty a tepelný tok při venkovní teplotě vzduchu 10 °C 

Teplota [°C] 

Stěnový vytápěcí systém pri T e 

= 10 °C 

datum, čas (den, rok, hodiny, minuty) 


= 4 °C, v HB 

= 0,9 m/s 


vypnutí systému 


pohled exteriér 

Obr. 7 Povrchové teploty a tepelný tok při venkovní teplotě vzduchu 4 °C a rychlosti proudění vzduchu 0,9 m/s 

vzduchu 10 °C 

Tepelný výkon [W/m 2 ] 


Zelen á křivka představuje průběh tepelného 

toku z interiéru měřený Schmidtovým koberečkem. 

Jak je vidět na obr. 6, po spuštění stěnového 

systému v režimu vytápění v ustáleném 

stavu při daných okrajových podmínkách dosahoval 

tepelný tok hodnotu přibližně q i 

= 24,8 

W/m 2 i po zopakování měření. Jak je vidět na 

obr. 6 po spuštění systému, časová odezva, kdy 

se systém přiblíží výše uvedené hodnotě tepelného 

toku v jeho ustáleném stavu, je relativně 

krátká, a dá se tedy konstatovat, že systém má 

rychlý náběh po jeho spuštění. Na obr. 6 je také 

vidět rozdíl mezi povrchovými teplotami T A-1 

a T D-1, které se nacházejí na interiérovém povrchu 

stěny nad trubkami, a povrchovými teplotami 

T B-1 a T C-1, jež jsou na interiérovém 

povrchu stěny mezi trubkami. Povrchové teploty 

měřené v bodech T A-1 a T D-1 jsou vyšší 

v porovnání s povrchovými teplotami T B-1 a T 

C-1. Lze také konstatovat, že systém v režimu 

vytáp ě ní je spolehlivý při daných okrajových 

podmínkách, jak je vidět z grafického průběhu 

tepelného toku na obr. 6. 


teplotě vzduchu 4 °C při různých 

rychlostech proudění vzduchu v HB 



T e 

= 4 °C při rychlosti proudění vzduchu v e 



Tab. 2 Měřené parametry během jedné hodiny v ustáleném topném režimu (průměr, ± odchylka) 

Regulované proměnné Měřené údaje – hotbox Měřené údaje – fragment 

Případ 

T s 

T vzd,ext 

T vzd,HB 

V vzd,HB 

T povrch,HB 

T vzd,A-D 

T povrch,A-D 

q i,A-D 

(°C) (°C) (°C) (m/s) (°C) (°C) (°C) (W/m 2 ) 

V1 

Vytápění 

V2 

Vytápění 

V2b 

Vytápění 

V3 

Vytápění 

24,9 

±0,1 

29,1 

±0,3 

29,1 

±0,3 

39,7 

±0,6 

10 

±0,2 

4,0 

±0,2 

4,0 

±0,2 

-11,0 

±0,0 

20,0 

±0,0 

20,0 

±0,0 

20,0 

±0,1 

20,0 

±0,1 

0,91 

±0,00 

0,90 

±0,00 

0,40 

±0,00 

0,88 

±0,00 

T s 

– teplota přívodní vody, T vzd, ext 

– teplota vzduchu v exteriérové komoře, T vzd, HB 

– teplota vzduchu v hotboxu, v vzd, HB 

– rychlost proudění vzduchu v hotboxu, T povrch, HB 

– 

průměrná povrchová teplota měřená čidly teploty v bodech AJ (obr. 5), T vzd, A –D 

– teplota vzduchu měřená v blízkosti středu fragmentu stěny, T povrch, A–D 

– průměrná 

povrchová teplota měřená čidly v bodech A–D (obr. 5), q i, A–D 

– tepelný tok měřený Schmidtovým koberečkem umístěným uprostřed fragmentu stěny (obr. 5) 

23,0 

±0,0 

25,5 

±0,0 

25,7 

±0,0 

31,8 

±0,0 

19.7 

±0.0 

19.5 

±0.0 

19.4 

±0.2 

19.1 

±0.2 

23,2 

±0,0 

25,8 

±0,0 

26,2 

±0,0 

32,5 

±0,1 

24,8 

±0,3 

44,6 

±0,6 

35,2 

±1,3 

99,7 

±1,7 

Teplota [°C] 

Obr. 8 Povrchové teploty a tepelný tok při venkovní teplotě vzduchu 4 °C a rychlosti proudění vzduchu 0,45 m/s 

Teplota [°C] 

= 2 m/s, teplota vzduchu v hotboxu (HB) interiérové 

komory T i 


vzduchu V HB 

= 0,9 m/s a teplota vody v trubce 

stěnového systému T v 

= 29 °C. Začátek a konec 

měření je uveden v tab. 1. Vytápění bylo zapnuto 

dne 6. 3. 2020 v čase 11:56 a vypnuto 

dne 7. 3. 2020 v čase 11:17. Na obr. 7 je vidět 

průběh povrchových teplot v bodech A 1, B 1, 

C 1 a D 1, průběh teplot přívodní T s 

a vratné 

vody T r 

podle obr. 5 a průběh tepelného toku 

q i 


Měření se opakovalo při stejných podmínkách 

se změnou rychlosti proudění vzduchu v HB, 

která se snížila z 0,90 m/s na 0,45 m/s. Začátek 



Stěnový vytápěcí systém při T e 

= 4 °C, v HB 

= 0,45 m/s 



= 11 °C 


Obr. 9 Povrchové teploty a tepelný tok při venkovní teplotě vzduchu -11 °C 





bylo zapnuto dne 8. 3. 2020 v čase 10:40 a vypnuto 

dne 9. 3. 2020 v čase 11:06. Průběh teplot 

a tepelného toku lze spatřit na obr. 8. Jak je 

vidět na obr. 8 v ustáleném stavu po spuštění 

systému, systém v režimu vytápění při daných 

okrajových podmínkách dosahoval hodnoty tepelného 

toku přibližně q i 

= 44,6 W/m 2 a na obr. 

9 je zase vidět, že v ustáleném stavu po spuštění 

systému dosahoval systém v režimu vytápění 

při daných okrajových podmínkách hodnoty 

tepelného toku přibližně q i 

= 35,2 W/m 2 . 

Rozdíl v hodnotách tepelných toků tedy poukazuje 

na významný vliv rychlosti proudění 

vzduchu v hotboxu v interiérové komoře. Je 

tedy zjevné, že čím vyššími rychlostmi je fragment 

stěny v interiéru ofukován, tím větší je 

tepelný tok q i 

. Na obr. 8 je také dobře vidět rozdíl 

mezi povrchovými teplotami T A-1 a T D-1, 

které se nacházejí na interiérovém povrchu 

stěny nad trubkami, a povrchovými teplotami 

T B-1 a T C-1, které jsou na interiérovém povrchu 

stěny mezi trubkami. Povrchové teploty 

měřené v bodech T A-1 a T D-1 jsou vyšší v porovnání 

s povrchovými teplotami T B-1 a T C-1. 

Stejný fakt je vidět i na obr. 9. 

Na obr. 7 a 8 je také možné vidět rozdíl teplot 

přívodní T s 

= 29,5 °C a vratné vody T v 

= 28,5 °C 

při provozu vytápění. Na základě grafického 

průběhu tepelného toku z obr. 7 a 8 se dá 

konstatovat, že při daných okrajových podmínkách 

je systém v režimu vytápění spolehlivý. 


teplotě -11 °C 



T e 

= -11 °C při rychlosti proudění vzduchu 

ve = 2 m/s, teplota vzduchu v hotboxu (HB) 

interiérové komory T i 


vzduchu V HB 

= 0,90 m/s, a teplota vody 

v trubce stěnového systému T v 

= 40 °C. Začátek 


bylo zapnuto dne 10. 3. 2020 v čase 9:47 

a vypnuto dne 11. 3. 2020 v čase 9:47. Na obr. 

9 je vidět průběh povrchových teplot v bodech 

A 1, B 1, C 1 a D 1, průběh teplot přívodní T s 

a vratné vody T r 

podle obr. 5 a průběh tepelného 

toku q i 


Jak je vidět na obr. 9, stěnový topný systém 

v ustáleném stavu při daných okrajových podmínkách 

dosahoval hodnoty tepelného toku 

přibližně q i 

= 99,7 W/m 2 . Na obr. 9 je také 

dobře vidět rozdíl mezi povrchovými teplotami 

T A-1 a T D-1, které se nacházejí na interiérovém 

povrchu stěny nad trubkami, a povrchovými 

teplotami T B-1 a T C-1, které jsou na 

interiérovém povrchu stěny mezi trubkami. 

Povrchové teploty měřené v bodech T A-1 

a T D-1 jsou vyšší v porovnání s povrchovými 

teplotami T B-1 a T C-1. Na obr. 9 je možné 

vidět rozdíl teplot přívodní T s 

= 41,3 °C a vratné 

vody T v 

= 38,5 °C při provozu vytápění. Na 

základě grafického průběhu tepelného toku 

z obr. 9 lze také konstatovat, že systém má 



Poděkování 

Tento výzkum podpořila Slovenská agentura 

pro výzkum a vývoj na základě smlouvy 

č. APVV-16-0126, grant Ministerstva školství, 

vědy, výzkumu a sportu SR VEGA 1/0847/18. 

Děkujeme společnosti PAVJAN, s. r. o., za pomoc 

při výstavbě fragmentu stěny, společnosti 

Regulaterm, s. r. o., za pomoc při budování zařízení 

zdroje tepla a chladu pro experimentální 

ověření stěnového topného systému a společnosti 

REHAU, s. r. o., za pomoc při budování 

tepelně aktivní topné a chladicí vrstvy fragmentu 

stěny. 

Obr. 10 Experimentální fragment stěny: a) fotka fragmentu stěny b) termovizní snímek v topném režimu 

rychlý náběh a při daných okrajových podmínkách 

je systém v režimu vytápění spolehlivý. 

Na obr. 10 je možné vidět fotografii experimentálního 

vzorku fragmentu stěny s trubkovým 

topným registrem a termovizní snímek 

přímotopného stěnového sálavého systému 

v režimu vytápění. Na termovizním snímku 

z obr. 10 je dobře vidět homogenní rozložení 

teplot při provozu systému v režimu vytápění. 

V tab. 2 jsou znázorněny případy stěnového 

vytápění během jedné hodiny v ustáleném 

topném režimu podle tab. 1. Pro případ V1 

podle tab. 2 byla zkoumána 1 hodina v ustáleném 

stavu dne 5. 3. 2020 od 8:01 do 9:01 

a topný výkon stěnového systému představoval 

hodnotu 24,8 W/m 2 . Případ V2 byl v ustáleném 

stavu zkoumán dne 7. 3. 2020 od 10:01 

do 11:01 a topný výkon stěnového systému 

představoval hodnotu 44,6 W/m 2 při rychlosti 

proudění vzduchu v hotboxu 0,9 m/s a případ 

V2b byl zkoumán v ustáleném stavu dne 9. 3. 

2020 od 10:00 do 11:00 a topný výkon stěnového 

systému představoval hodnotu 35,2 W/ 

m 2 při rychlosti proudění vzduchu v hotboxu 

0,45 m/s. Případ V3 byl v ustáleném stavu 

zkoumán dne 11. 3. 2020 od 8:31 do 9:31 

a topný výkon stěnového systému představoval 

hodnotu 99,7 W/m 2 . 

Z tab. 2 je zjevné, že u jednotlivých měření systému 

v režimu vytápění jsou povrchové teploty 

a tepelné toky odlišné v závislosti na daných 

okrajových podmínkách a zejména v závislosti 

na rychlosti proudění vzduchu v hotboxu v případech 

V2 a V2b, kdy došlo ke změně rychlosti 

proudění vzduchu v hotboxu z hodnoty 0,9 

m/s na hodnotu 0,45 m/s, což mělo vliv na 

rozdíl v tepelných tocích. Z tab. 2 je také možné 

konstatovat, že rozdíl teplot T vzd, ext 

nemá 

významný vliv na tepelné toky. Na tepelný tok 

q i 

má vliv rozdíl mezi teplotou vzduchu v hotboxu 

T vzd, HB 

a teplotou přívodní vody T s 

a také 

má na tepelný tok q i 

významný vliv rychlost 

proudění vzduchu v hotboxu v vzd, HB 

. Čím vyšší 

je rychlost v vzd, HB 

, tím větší je tepelný tok q i 

. 

Závěr 

Cílem experimentálního měření bylo ověření 

provozu stěnového přímotopného systému 

v režimu vytápění v podmínkách klimatické 

komory při různých okrajových podmínkách. 

Měřenými parametry byly: tepelný tok, teploty 

v referenčních bodech fragmentu stěny 

a časová odezva systému při jeho náběhu. 

Zkoumány byly 4 případy provozů systému 

v režimu vytápění při různých okrajových 

podmínkách, jak je vidět v tab. 2. Ve všech 

zkoumaných případech režimu vytápění se 

uvažovalo, že fragment stěny sousedí s exteriérem. 

Z výsledků reprezentujících jednu 

hodinu provozu stěnového systému v režimu 

vytápění, které jsou znázorněny v tab. 2, 

vyplývá, že exteriérové podmínky teploty 

vzduchu nemají výrazný vliv na tepelný tok. 

Na straně druhé je však vidět vliv rychlosti 

proudění vzduchu na interiérové části fragmentu 

stěny v blízkosti trubkového registru. 

Pro rychlost proudění interiérového vzduchu 

0,9 m/s pro případ V2 je tepelný tok vyšší 

než pro případ V2b s rychlostí proudění interiérového 

vzduchu 0,45 m/s. Z grafického 

znázornění průběhu teplot v referenčních 

bodech a tepelných toků je možné konstatovat, 

že tento systém přímotopného sálavého 

stěnového vytápění má relativně rychlý náběh 

a ve zkoumaných případech se jeví jako 

spolehlivý systém vytápění. To, že zkoumaný 

systém v těchto podmínkách dokáže místnost 

vytápět, je dobře vidět i na obr. 10. Na tepelný 

tok q i 

má vliv rozdíl mezi teplotou vzduchu 

v hotboxu T vzd, HB 

a teplotou přívodní vody T s 

a také rychlost proudění vzduchu v hotboxu 

v vzd 

, HB. Čím vyšší je rychlost v vzd, HB 

, tím větší 

je tepelný tok q i 

. 

Tento systém by bylo v dalším výzkumu vhodné 

porovnat z hlediska jeho náběhu při spuštění 

provozu, topné kapacity a topného výkonu 

s obdobnými systémy při stejných okrajových 

podmínkách při různé poloze trubkového registru 

napříč skladbou stěny (např. v tepelné 

izolaci), při různých materiálech nosné stěny 

(železobeton, pálená cihla). Na základě této 

studie je však zjevné, že zkoumaný sálavý 

stěnový systém při daných okrajových podmínkách 

s teplotou topné vody např. 30 °C by 

mohl v kombinaci s obnovitelnými zdroji (odpadní 

teplo z geotermálních koupališť, tepelná 

čerpadla) představovat vhodné řešení i pro vytápění 

obytných budov. 

Literatura 

[1] Romaní, J., Pérez, G., de Gracia, A.,: Experimental 

evaluation of a cooling radiant wall coupled to 

a ground heat exchanger. Energy Build 2016, 

s. 484–490. 

[2] Šimko, M., Petráš, D.: Energy benefits of low-exergy 

wall system operated as thermal barrier. 

In AEE World Proceedings, Washington, DC 2019, 

s. 4253–4257. 

[3] Babiak, J., Olesen, B. W., Petráš, D.: Low temperature 

heating and high temperature cooling. Rehva 

Guidebook No 7, Brussels 2013, s. 108. 

[4] Bojić, M., Cvetković, D., Marjanović, V. a kol.: 

Performances of low temperature radiant heating 

systems. Energy Build. 2013, s. 233-238. 

[5] Karabay, H., Arici, M., Sandik, M.: A numerical 

investigation of fluid flow and heat transfer inside 

a room for floor heating and wall heating systems. 

Energy Build 2013, s. 471–478. 

[6] Myhren, J. A., Holmberg, S.: Flow patterns and 

thermal comfort in a room with panel, floor and wall 

heating. Energy Build 2008, s. 524–536. 

[7] Mikeska, T., Svendsen, S.: Study of thermal 

performance of capillary micro tubes integrated 

into the building sandwich element made of high 

performance concrete. Applied Thermal Engineering 

2013, s. 576–584. 

[8] Šimko, M., Krajčík, M., Šikula, O., Šimko, P., Kalús, D.: 

Insulation panels for active control of heat transfer 

in walls operated as space heating or as a thermal 

barrier: Numerical simulations and experiments. 

Energy Build 2018, s. 135–146. 

[9] Krzaczek, M., Kowalczuk, Z.: Thermal Barrier as 

a technique of indirect heating and cooling for 

residential buildings. Energy Build 2011, s. 823–837. 

[10] Xie, J., Xu, X., Li, A. a kol.: Experimental validation of 

frequency-domain finite-difference model of active 

pipe-embedded building envelope in time domain by 

using Fourier series analysis. Energy Build 2015, 

s. 177–188. 

[11] Zhu, Q., Li, A., Xie, J. a kol.: Experimental validation 

of a semi-dynamic simplified model of active pipeembedded 

building envelope. International Journal 

od Thermal Sciences 2016, s. 70–80. 

[12] Doležel, M., Alternative way of thermal protection by 

thermal barrier. Advanced Materials Research 2014, 

s. 107111. 

[13] Kalus, D., Páleš, P., Pelachová, Ľ.: Self-supporting 

heat insulating panel for the systems with 

active regulation of heat transition. Patent 

WO/2011/146024, 2011. 

[14] Xie, J., Zhu, Q., Xu, X.: An active pipe-embedded 

building envelope for utilizing low-grade energy 

sources. Journal of Central South University, 2012, 

s. 1663−1667. 

[15] Krajčík, M., Šikula, O.: The possibilities and limitations 

of using radiant wall cooling in new and retrofitted 

existing buildings. Applied Thermal Engineering 

2020. 

[16] Lakatos, Á.: Comprehensive thermal transmittance 

investigations carried out on opaque aerogel 

insulation blanket. Material and Structures 2016. 

[17] Kalus D, Páleš P and Pelachová Ľ. Self-supporting 

heat insulating panel for the systems with 

active regulation of heat transition. Patent 

WO/2011/146024, 2011. 


advertorial 

Výhody nočního orientačního světla 

V noci je tlumené světlo neocenitelným pomocníkem 

Každý z nás to už asi zažil: uprostřed noci se ohlásí plný močový měchýř a vytrhne vás z hlubokého spánku. Během 

cesty na toaletu vám orientaci ve tmě usnadní speciální slabá svítidla. Geberit přináší několik tipů, které vám 

pomůžou po nočním výletu na záchod zase rychle usnout. 

Orientační světlO 

Tlumené LED světlo v sedmi možných barvách se automaticky zapne, jakmile se 

přiblížíte k toaletě. Ukáže vám bezpečnou cestu a ulehčí opětovné usnutí. 

integrOvané světlO 

Sprchovací toaleta Geberit AquaClean Sela má v sobě zabudované tlumené světlo, 

které vám pomůže s orientací v temné koupelně. 

Už žádné nakopnuté prsty: 

Orientační světlo vás v noci 

bezpečně dovede k cíli. 

Kvalitní, osvěžující spánek je k nezaplacení. 

Když se v noci pořádně nevyspíte, daň za 

probdělou noc si vyberete ve dne. Každé narušení 

spánku je proto nežádoucí. Naštěstí 

zůstává naše tělo při noční návštěvě toalety 

v polospánku. Je to především díky vylučování 

melatoninu, hormonu, který reguluje 

cyklus spánku a bdění a je zodpovědný za 

to, že naše tělo v noci téměř automaticky 

upadá do říše snů. Pokud si nechcete tento 

přirozený rytmus návštěvou toalety narušit, 

měli byste dodržovat následující zásady. 

• Jasné světlo může tělo zmást a omezit 

produkci melatoninu. Proto pokud možno 

nerozsvěcujte cestou na záchod světlo 

nebo použijte stmívatelnou funkci. 

• Vyvarujte se světla s vysokým podílem 

modré barvy. Naruší produkci melatoninu, 

který je nezbytný pro opětovné usnutí. 

Modré světlo signalizuje tělu: noc skončila! 

• Pořiďte si do koupelny orientační světla 

s pohybovými senzory, která vás v noci 

nasměrují k toaletě. Tato světla jsou 

slabá a ozařují jen to nejnutnější, což je 

v tomto případě toaleta. 



firmy informují 

Toaleta bez zápachu 

Jednotka odsávání zápachu Geberit DuoFresh je vhodná pro novostavby a rekonstruované objekty a lze ji 

namontovat do toalety také dodatečně. Nezbytným technickým požadavkem pro dodatečnou montáž je 

nainstalovaná splachovací nádržka pod omítku Geberit Sigma 12 cm vyrobená po roce 2008 nebo Geberit 

Sigma 8 cm vyrobená po roce 2016. 

Technické údaje: 

• Třída ochrany: III 

• Druh ochrany: IPX4 

• Provozní napětí: 12 V DC 

• Příkon: 7 W 

• Příkon v klidu: ≤ 0.5 W 

Geberit DuoFresh odstraňuje nepříjemný 

zápach přímo z WC mísy. Systém odsává nepříjemný 

zápach přímo z WC mísy přes splachovací 

trubku. Takové řešení je mimořádně 

účinné, protože nedovolí zápachu rozšířit se 

po místnosti. Vzduch se potom pročistí 

v účinném voštinovém filtru a vrátí se zpět 

do místnosti. Výhody má systém zejména 

v zimě – není zapotřebí tak často větrat 

a ztrácet drahocenné teplo. Odsávání se 

spouští automaticky pomocí pohybového 

senzoru a je aktivní jen po nevyhnutelně 

dlouhou dobu. Díky tomu je spotřeba energie 

minimální. 

Kromě toho obsahuje LED podsvícení splachovacího 

tlačítka, které slouží jako orientační 

noční světlo. Čidlo přiblížení zajišťuje 

automatické zapínání a vypínání odsávání 

zápachu i světla. Nastavení tohoto čidla je 

možné individuálně upravovat pomocí aplikace. 

O svěží vůni na toaletě se postarají tyčinky 

rozpuštěné ve splachovací vodě, které 

je možné do nádržky vhazovat přes soupravu 

integrovanou rovněž v modulu DuoFresh. 

Keramický voštinový filtr 

a souprava na vhazování tyčinek 

DuoFresh jsou jednoduše přístupné 

za tlačítkem splachování, které se 

odsune do strany 

Součástí automatické 

jednotky je zabudované 

LED podsvícení.Světlo 

má zabudovaný snímač 

jasu, proto se rozsvítí 

jen ve tmě. 

Keramický voštinový filtr 

vzduch důkladně vyčistí. 

Tichý ventilátor vrátí čistý 

vzduch zpět do místnosti 

skrz průduchy za tlačítkem. 

Nepříjemný zápach je 

odstraněný přímo v místě 

svého vzniku. Odsávání se 

spouští automaticky. 

Instalace a spotřební materiál 

Montáž systému odsávání zápachu Geberit 

DuoFresh je jednoduchá. Systém je možné 

instalovat i dodatečně do již nainstalovaných 

a používaných nádržek. Podmínkou je 

připojení na elektrickou síť – jediným technickým 

požadavkem je připojení na 230 V. 

S výjimkou transformátoru (který se prodává 

pod samostatným prodejním číslem) se 

všechny komponenty instalují přes servisní 

otvor splachovací nádržky. V souladu s předpisy 

je transformátor uložen v oddělené krabici 

pro hrubou montáž se servisním otvorem. 

Kromě několika výjimek lze s jednotkou 

Geberit DuoFresh kombinovat všechna splachovací 

tlačítka řady Sigma. Starší tlačítka 

nejsou s odsáváním kompatibilní a musí být 

v případě dodatečné instalace vyměněna za 

novější typ. 

Díky speciálnímu mechanismu lze jedním 

pohybem ruky ovládací tlačítko odsunout do 

strany a získat přístup k výměně spotřebního 

materiálu. Souprava pro WC tyčinky se nachází 

v dobře přístupné poloze hned za splachovacím 

tlačítkem. Keramický voštinový filtr 

je také pohodlně umístěný a jeho výměnu 

zvládne koncový uživatel sám. Jak keramický 

voštinový filtr, tak WC tyčinky je možné kdykoliv 

objednat ve specializovaném obchodě. 

Vytvořeno z podkladů Geberit. 

Foto: Geberit 


Fühl Dich wohl. Kermi. 

Geniální 

vynález ... 

... krátce: 

Ta správná volba: a to originál. 

Technologie x2 od společnosti Kermi. 

Co se skrývá ve všech deskových otopných tělesech Kermi? Patentovaná technologie x2 – průkopnický 

vynález, s nímž Kermi začala revoluci na trhu deskových otopných těles. Již od roku 2005 poskytuje 

technologie x2, založena na principu sériového průtoku, rychlou tepelnou pohodu při zároveň nízké 

energetické spotřebě. Do dnešní doby bylo nainstalováno přes více než 20 milionů deskových radiátorů 

Kermi, a tedy více než 6,3 milionů možných variant. 

Spolehněte se na výkon a jistotu! Více o patentované technologii x2 a výhodách, které vám může 

nabídnout pouze originál, naleznete na www.x2inside.cz 

x-net Plošné 

vytápění / chlazení 

therm-x2 

Desková otopná tělesa 

Designové 

radiátory 

Otopné stěny / 

Konvektory

NOVÉ 

KOUPELNA GEBERIT 

SELNOVA 

KLASICKY 

NADČASOVÁ 

Koupelnová série Geberit Selnova je díky svému klasickému tvaru vhodnou volbou 

do jakékoliv koupelny. Geberit vsadil na jednoduchý a neokázalý design a zaměřil svou 

pozornost především na funkčnost. Série Selnova se vyznačuje skvělým poměrem ceny 

a výkonu a zároveň i vysokou kvalitou, která je se značkou Geberit neodmyslitelně spojená. 

Klasicky nadčasová. Pro každou koupelnu. 

www.geberit.cz/selnova

Časopis TZB 04/2020 (CZ)

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?