8. číslo školního časopisu Ozvěny z Hrdlořez

6 7
Máš nějaké úspěchy v ČR či v zahraničí?
V České republice jsem již třikrát obhájil titul nejlepšího bboye do šestnácti let.
Od té doby se snažím jezdit hlavně do zahraničí. Největším a nejaktuálnějším
úspěchem je top čtyři na světové online soutěži do šestnácti let.
MÁME ŠIKOVNÉ ŽÁKY
V minulém čísle jste měli možnost dozvědět se něco o našich talentovaných žácích 3. a 4.
ročníku. Tentokrát se naši redaktoři zaměřili na 1. a 2. ročník.
TEREZA DOLEJŠKOVÁ, 1. A
Jak dlouho už děláš judo a co tě k tomuto sportu motivovalo?
Judu se věnuju od 4. třídy ZŠ. Před tím jsem dělala aikido, ale rozhodla
jsem se skončit a hledala jsem nový bojový sport. No a ve škole byl kroužek
juda.
Jaký je tvůj nejvtipnější zážitek z juda?
Jedním z nejvtipnějších zážitků bylo překvapení od trenéra za pomoc
na víkendovém trénování dětí. Vzal nás na hororovou únikovou hru
Poltergeist, kterou jsme si i přes veliký strach velmi užili.
Jak bys srovnala tréninky teď s těmi před covidem?
Teď cvičím podle plánu od trenéra. Velice mi chybí trénování s kamarády a soustředění. Myslím si, že
cvičení v normálním režimu je nepřekonatelné, oproti trénování doma.
Jezdíš na hodně soutěží? A jaký je tvůj největší cíl?
Dříve jsem byla téměř každý víkend na závodech, v ČR nebo v zahraničí.
Moje největší úspěchy jsou titul mistryně ČR, 2x mistryně ČR v družstvech,
3. místo na mezinárodním evropském poháru ve Varšavě a mým snem je
dostat se na vrchol světového žebříčku a zúčastnit se olympiády.
Plánuješ se judu věnovat i do budoucna?
Judu bych se chtěla věnovat tak dlouho, dokud to půjde.
S jakým cílem ses rozhodla jít na policejní školu?
Policejní školu jsem si vyhlídla kvůli zajímavému studiu, a protože práce u PČR nabízí řadu zajímavých
možností. Také se mi líbí, že zde mohu uplatnit svoje zkušenosti z juda v rámci sebeobrany.
Terko, děkuji za rozhovor a přeji ti mnoho dalších závodních i školních úspěchů a ať se ti tvé cíle vyplní.
ŠTĚPÁN KOHLER, 1. A
Tichá Petra, 3. A
Dnes se podíváme blíže na žáka Štěpána Köhlera z 1. A, jenž si vybral opravdové hobby, které jen tak na naší škole
neuvidíte. Pro ty, co nevědí, tak je to breakdance, což je bezkontaktní, akrobatický druh tance street dance. Chcete
vědět o něm více?
Jak ses dostal k breakdance a od kolika let se tím zabýváš?
Dostal jsem se k tomu stejně jako každý druhý. Chtěl jsem nějaké
hobby a k pohybu jsem měl blízko už od mala. Začal jsem v pěti
letech se street dance a o rok později jsem začal dělat breakin, u
kterého jsem zůstal do teď.
Naplňuje tě to nějakým způsobem?
Breakin je pro mě už součástí života. Tancuji několikrát týdně a
nedokážu si představit, že bych s tím ze dne na den přestal.
Je to náročné nebo bych to zvládla i já?
Každý nějak začínal. Breakin může dělat každý nehledě na věk či pohlaví.
Stačí tomu dát trpělivost, věnovat pouze čas a po roce můžete překonat sami
sebe na soutěži.
Zajímavé že? Pokud chcete vidět více, tak neváhejte a navštivte Štěpánův instagram, stačí zadat stepan_pbs.
ESTER HRDINOVÁ, 1. B
Konrádová Veronika, 3. C
Nejdřív asi pověz něco o sobě: Co máš ráda, co tě baví…?
Mám ráda přírodu, cestování, sport, hudbu (mám za sebou roky atletiky a
lidovky na kytaru a violu), ale pokud něčím žiju, tak jsou to knihy. Čtení
zabírá asi největší část mého volného času, zvlášť v lockdownu. Nejoblíbenější
autor? Jednoznačně Tolkien.
Jak dlouho se věnuješ dobrovolnictví a jakým způsobem takto pomáháš?
Nejsem moc velký dobrovolník, bude to necelý rok, co jsem začala sem
tam pomáhat. Hlavně šitím roušek pro příbuzné a jeden domov seniorů v
mém okolí. Kromě toho jsme také, jako rodina, hlídali psa jednomu pánovi
důchodového věku, když byl v nemocnici kvůli operaci a pak i onemocnění
covid-19. Plánovala jsem se i zúčastnit dobrovolnického úklidu, ale kvůli lockdownu a celé situaci
není rozumné a ani možné dělat nějaké organizované akce. Ráda bych řekla, že je toho víc, ale zatím
ne. Chci se určitě do budoucna zapojit více do pomáhání svému okolí a motivovat ostatní, aby se také
zapojili (klidně i něčím, co se zdá jako malá pomoc), protože to má cenu. I když začínáte s něčím
jednoduchým, jako je šití roušek.
Jak ses vlastně dostala k dobrovolnictví?
Situace s covidem je pro všechny velmi nepříjemná, ale zároveň si díky ní můžeme uvědomit důležitost
komunity více než dřív. I mě k této činnosti přivedla právě dnešní situace. Mimo pomáhání v komunitě
jde hlavně o můj zájem o přírodu. Mrzí mě, když v lese vidím jen tak pohozené plechovky a jiné
odpadky. Není to můj odpad, ale je to moje planeta. Tak jsem začala příležitostně sbírat odpad v
přírodě a z toho pocházel i můj zájem o organizovaný dobrovolnický úklid.
Doslechla jsem se, že ses také dobře umístila v literární soutěži z AJ. Vyjádřila by ses krátce k této události?
Probíhalo to formou slohové práce na téma OSN, její a naší (jednotlivců) pomoci k lepšímu světu.
Soutěž byla u příležitosti výročí UN. Bylo to zajímavé a určitě bych ostatním doporučila zúčastnit se,
i když nevím, na jaké téma nebo jakou formou by příští soutěž proběhla. Když jde o formu slohové
práce, tak je to velká příležitost se zúčastnit i pro ty, kteří by jinak mohli mít problém s vyjádřením se
v mluveném projevu.
Přišla ti soutěž těžká?
Určitě ne, času bylo dost, a tak jsem nebyla vůbec pod tlakem. Navíc téma bylo dost otevřené, takže
inspirace přišla sama. Umístila jsem se na prvním místě v kategorii prvních a druhých ročníků.
Staňková Kamila, 3. C