NdB_DIVA_noviny_LISTOPAD-2021_na web

Magazín Národního divadla Brno

listopad–prosinec 2021

12

Vánoce?

Louskáček!

balet

30

Tipy

na vánoční dárky

činohra, balet, opera

Vánoční

předplatné

Zážitek. Nedá se

změřit, zvážit ani přepočítat

na peníze, a přesto

má někdy větší cenu než zlato

a drahé kamení. Národní divadlo

Brno se na zážitky specializuje a chce

je darovat co největšímu počtu diváků.

A co je krásnějšího než místo materiálních

věcí věnovat pod stromeček právě takový dárek?

Prodej Vánočního předplatného

jsme zahájili 1. listopadu, to znamená

v dostatečném předstihu před vánočními

svátky. Jednotlivé skupiny jsou koncipovány

tak, aby nadchly jak znalce, tak i úplné začátečníky.

A ceny jsou přizpůsobeny tomu, aby tento krásný dárek

mohlo darovat kupříkladu dítě svým rodičům nebo vnouče prarodičům.

Oproti klasickému sezonnímu předplatnému se vánoční

předplatné neomezuje na divadelní sezonu, ale na kalendářní rok.

Výhody:

• výrazná úspora oproti nákupu jednotlivých vstupenek (až 60 %)

• další vstupenka navíc pro vás za hubičku – za pouhých 100 Kč + slevy

na další mimořádné akce

• předplatného se netýká navýšení cen během sezony

• předplatitelská vstupenka je přenosná, můžete ji tedy darovat nebo půjčit

• máte možnost jedné výměny termínu představení za jiný, a to zcela zdarma

• při změně nebo zrušení představení v předplatitelské skupině ze strany divadla

máte k náhradnímu představení nárok na vstupenku daného souboru se slevou 50 %

• 10% sleva na všechna představení v rámci festivalu Divadelní svět Brno

• máte

své

oblíbené

místo

vždy

jisté!

úvodník

Milí divadelní přátelé!

Další rok se pomalu chýlí ke konci a my všichni v Národním divadle

Brno pevně věříme, že se i během stále kratších podzimních

dní, v adventních týdnech i v čase vánočních svátků budeme moci

v hledištích našich divadel společně setkávat. Repertoár všech souborů

září novotou a v listopadu jej rozšíří poslední inscenace, které

na svou premiéru čekají už předlouhé měsíce. Řecké pašije i baletní

Beethoven si vaši přízeň rozhodně zaslouží. Zároveň samozřejmě

vznikají i inscenace úplně nové. V případě nadšeně přijaté opery

Peter Grimes a chystané činoherní novinky Nebesa se dokonce nabízí

zajímavé srovnání. Naši vídeňští kolegové pocítili ve vzduchu podobná

témata jako dramaturgové našich souborů, a tak můžete v Burgtheatru

vidět inscenaci jedné z nejzajímavějších současných autorek

Lucy Kirkwoodové, v Theater an der Wien a v Janáčkově divadle

běžely téměř souběžně dvě velmi rozdílné inscenace Petera Grimese

a brzy si navíc budete moci třeba i porovnat naši verzi Doktorky

v Redutě s autorskou inscenací této aktuální hry v rakouském hlavním

městě. Brno jako kulturní město totiž už dávno není předměstím

Vídně, ale sebevědomou metropolí, která má co nabídnout. A která

má široce otevřenou náruč k nesčetným tvůrčím impulsům – to vám

dokáže i program festivalu Janáček Brno 2022, který představíme

na konci listopadu a zároveň zahájíme předprodej vstupenek.

Po dlouhotrvajícím kulturním půstu konečně naplno běží velkorysá

hostina. K novinkám se připojují návraty stálic v podobě vánočního

Louskáčka i inscenací, které se na jevištích příliš neohřály. Doporučuji

zejména nepropást reprízy oceňovaných oper Monument a Osud!

Ve stínu nezůstávají ani naši činoherci. Pokud jste ještě neviděli

Racka nebo naši verzi slavné hry Kdo se bojí Virginie Woolfové, vězte,

že jste přišli o hodně. Pokud k nám do divadla chcete chodit pravidelně,

vyzkoušejte individuální předplatné na míru FlexiAbo, které si

můžete kdykoliv poskládat online. A protože se blíží vánoční svátky,

nabízíme jako každý rok i speciální balíčky vánočního předplatného,

které mohou být stejně skvělým dárkem jako jednotlivé vstupenky,

které pro své blízké vyberete vy sami.

Těším se na setkávání v Národním divadle Brno!

Martin Glaser

ředitel NdB

foto na obálce: Ivan Pinkava

Louskáček

Magazín Národního divadla Brno

obsah

Vydává: Národní divadlo Brno, příspěvková organizace,

jejímž zřizovatelem je statutární město Brno.

MK ČR E11077

ISSN 1803-0408

Vedoucí redakce: Martina Mužátková, muzatkova@ndbrno.cz

Editorka: Zuzana Voráčová

Grafická úprava: Robert V. Novák

Tisk: Mafraprint

Obchodní informace

Národní divadlo Brno, příspěvková organizace,

Dvořákova 11, 657 70 Brno

Informace o představení, rezervace a dobírky

obchodni@ndbrno.cz / 542 158 120

Online prodej: http://online.ndbrno.cz

Prodej v hotovosti a na platební kartu

Předprodej vstupenek NdB, Dvořákova 11, 542 158 120

každý všední den 8.30 – 18.00

Infocentrum Dům pánů z Lipé, 539 000 770

po – pá 8.00 – 18.30

Pokladny divadel: 45 minut před představením

* otevírací doba podléhá režimu PES

Zákaznické centrum

Eva Sedláčková, sedlackova@ndbrno.cz / 607 182 866

Zuzana Ivanová, předplatné / abo@ndbrno.cz / 542 158 233

Statutární město Brno finančně

podporuje Národní divadlo Brno,

příspěvkovou organizaci.

4 zprávy

6 premiéra balet Beethoven

8 premiéra činohra Lucy Kirkwoodová – Nebesa

10 premiéra činohra Molière – Amfitryon

12 pozvánka balet Vánoční hit Louskáček!

15 pozvánka opera Advent v opeře

16 pozvánka Poslední den v roce s Národním divadlem Brno!

18 fotoreport Bohuslav Martinů – Řecké pašije

20 rozhovor Smysluplné zkoušení / Džungle divadelní

Dvojrozhovor s Ivanem Krejčím a Tomášem Vůjtkem

22 pozvánka opera Láska ve filmovém ateliéru

23 pozvánka opera Vytvořit pomník

24 panorama Peter Grimes

26 za oponou Kotvit u rekvizity

Rozhovor s Davidem Velčovským

a Miroslavou Dolívkovou

30 tip Tipy na vánoční dárky

34 na obzoru opera Georg Friedrich Händel – Alcina

36 historie Vojtěch Štolfa / Vidět i cítit kresbou

38 přátelé NdB Buď Edison – Adoptuj žárovku!

40 rozhovor Věrnost se vyplácí – Rozhovor s Romanem Kocúrkem,

generálním ředitelem společnosti OHLA ŽS

45 program listopad–prosinec 2021

Ministerstvo kultury finančně

podporuje Národní divadlo Brno,

příspěvkovou organizaci.

Aktivity Národního divadla Brno

jsou podporovány

Jihomoravským krajem.

2–3

zprávy

foto: Martina Mužátková

Life!

Je již tradicí, že se Balet NdB

od zrození projektu Life!, dříve

Dance Life, pravidelně a aktivně

účastní jeho akcí. Letos se opět

zapojí do slavnostního galakoncertu

profesionálních baletních

souborů, tentokrát s choreografií

Mária Radačovského Rossini.

Kromě uměleckého programu se

bude Balet NdB podílet i na marketingových

akcích tohoto Festivalu

sportu, tance a zábavy.

26.–28. listopadu –

Výstaviště Brno ×

Slavíme devadesátiny

Richarda Nováka

Dlouholetý sólista Richard Novák

oslavil 2. října devadesáté

narozeniny. Že je stále ve skvělé

pěvecké kondici se mohli přesvědčit

posluchači jeho písňového

recitálu, který byl první

částí oslav tak významného

životního jubilea. Ta hlavní část

oslav se odehraje 11. prosince,

slavnostní koncert, kde si

v podání Richarda Nováka spolu

s Pavlou Vykopalovou, Peterem

Velmi, velmi, velmi temný příběh

Bergerem a Jiřím Brücklerem,

připomeneme jeho slavné role.

Čekají na nás scény z Verdiho

Dona Carlose, Síly osudu, Otella

a samozřejmě nebude chybět

ani Smetanova Prodaná nevěsta,

Dvořákova Rusalka a Janáčkovy

Příhody lišky Bystroušky.

To vše spolu se sborem a orchestrem

Janáčkovy opery NdB.

Za dirigentský pult se do brněnské

opery při této mimořádné

příležitosti vrátí vzácný host

a dlouholetý dirigent brněnského

operního souboru Jan Štych

a sborového nastudování se

ujme její dlouholetý sbormistr

Josef Pančík. ×

Velmi, velmi,

velmi temný zájezd

Inscenace Michala Vajdičky

Velmi, velmi, velmi temný příběh

vyráží na zájezd do Švandova divadla

na Smíchově. Zpod Petrova

pod Petřín se vydá Činohra NdB

13. prosince, aby zde uvedla nejnovější

hru Martina McDonagha.

Těšíme se! ×

Zkouška inscenace Idomeneus

na Mezinárodním festivalu DIVADLO v Plzni.

Molière 400

V lednu oslaví tento velký francouzský

dramatik čtyřsté narozeniny

(bohužel nedožité), v souvislosti

s jubileem a chystanou

inscenací Činohry NdB Amfitryon

připravujeme ve spolupráci s Alliance

Française molièrovský program,

na který se můžete těšit

počátkem nového roku. ×

Od západu po východ –

zájezdy Činohry NdB

Novou sezonu zahájila Činohra

NdB nejen na svých domovských

scénách, ale také rovnou

na dvou festivalových zájezdech.

Nejprve jsme se vydali do Zlína

foto: Patrik Borecký

na festival Setkaní/Stretnutie,

kde jsme úspěšně odehráli inscenaci

Hana. O týden později

naše cesta vedla opačným směrem,

do Plzně na Mezinárodní

festival DIVADLO, tentokrát

s inscenací Idomeneus. ×

Výstavy v Redutě

V divadle Reduta pro vás chystáme

další řadu výstav! Aktuálně

můžete zhlédnout výstavu v rámci

projektu „Umění propojuje

naše světy“, který si klade již

druhým rokem za cíl vzájemně

provázat svět talentované mladé

generace výtvarníků se světem

lidí po poškození míchy – s klienty

ParaCENTRA Fenix v Brně.

Poté budou navazovat výstavy

fotografů Václava Jiráska a Ivana

Pinkavy, kteří stojí za vizuály

Národního divadla Brno. ×

Do Luhačovic i do světa

Je tu další operní živé vysílání

do celého světa! Janáčkův Osud

s velkým úspěchem zahájil festival

Janáček Brno 2020 a teď se

konečně dočkal i plánovaného

live streamu na OperaVision.

Nenechte si ujít inscenaci světoznámého

režiséra Roberta Carsena,

který v tomto roce získal

International Opera Awards jako

režisér roku. Přijďte 27. listopadu

2021 na Osud do Janáčkova

divadla a staňte se součástí přenosu

přímo na místě mezi kamerami

České televize. Čeká na vás

skvělé představení s vynikajícím

pěveckým obsazením – Alžbětou

Poláčkovou jako Mílou a dvěma

zahraničními hosty Philipem

Sheffieldem a Enricem Casarim

v roli skladatele Živného. ×

foto: Archiv NdB

SALONč4, značkou THEÓ a se

společností Mosilana a. s. Krátce

jsme si o jejich vzniku povídali

s Filipem Vaculíkem, ředitelem

SALONč4.

Gala Umenie

pre život v SND

Balet NdB se 22. října připojil

k účinkujícím galakoncertu

ve Slovenském národním divadle

v Bratislavě na podporu slovenského

Národního onkologického

ústavu. Na prestižním gala,

kterého se účastnili i sólisté

nejvýznamnějších evropských

baletních souborů z Vídně,

Amsterdamu, Stuttgartu nebo

Paříže, se naši tanečníci opět

prezentovali dynamickou choreografií

svého uměleckého šéfa

Mária Radačovského Rossini. ×

Stavte se na punč

s dramaturgy, svými

osobními vánočními

poradci!

Určitě už přemýšlíte, čím potěšit

své blízké. Vstupenky na divadelní

představení můžeme doporučit

z mnoha důvodů. Jsou ekologické,

dobře se balí a zážitek

obdarovaným zůstane navždy.

Nejdůležitější je správně vybrat!

Proto jsme pro vás připravili

speciální adventní akci. Všichni

dramaturgové NdB zasednou

dne 7. prosince na pokladnách

našeho Zákaznického centra

a stanou se s radostí vašimi

osobními vánočními poradci.

Zvažujete, co darovat své nejlepší

přítelkyni, jak potěšit svou

tchyni či babičku? Chcete svým

vnoučatům nebo dětem nadělit

něco opravdu originálního? Společně

na to při rozhovoru s našimi

dramaturgy určitě přijdete.

A možná bude i punč!

Rezervujte si svého

osobního poradce na mailu:

obchodni@ndbrno.cz a udělejte

si v předvánočním shonu chvilku

na netradiční nákup! ×

foto: Jakub Čáp

Vánoční strom před Mahenovým divadlem

Rozsviťme vánoční

strom s Edisonem!

Vánoční průvod z divadla

Reduta k Mahenovu divadlu

bude 28. 11.

Jako každý rok i letos

rozsvítíme o první adventní

neděli společně vánoční strom

před Mahenovým divadlem.

Na pomoc jsme si ovšem letos

přizvali Thomase Alvu Edisona.

Nejprve se vypravíme do divadla

Reduta, kde se můžete

seznámit se životem Edisona

ve stejnojmenném představení

pro děti. Před představením

se uskuteční dílna, ve které

si budete moci vyrobit vlastní

svítilnu, abyste Edisona mohli

na cestě k divadlu doprovodit.

Poté se za doprovodu tohoto

slovutného vynálezce a lidového

dětského souboru Trnavánek

vydáme adventním průvodem

až k našemu stromu před

Mahenovým divadlem.

↗

Dámy v gala!

Edisonovská dílna pro rodiče

s dětmi – vyrob si svou žárovku

14.45 – 15.45 – Vstupné 50,– Kč

Zakoupíte na www.ndbrno.cz

Představení Edison!

16.00 – 17.10 v divadle Reduta

Adventní průvod s živou hudbou

17.30 – 18.00

Průvod bude odcházet

od divadla Reduta v 17.30

Rozsvěcení stromu

za doprovodu sboru Trnavánek

18.00 – 18.30 ×

Protože na prvním

dojmu záleží…

Decentní šaty v odstínu půlnoční

modré, zdobené dvěma řadami

zlatých knoflíků – NdB představilo

počátkem sezony společné

uniformy pro veškerý hledištní

personál. Nové uniformy

vznikly ve spolupráci s firmou

4–5

Jaké byly požadavky

na uniformy ze strany

divadla?

Uniformy jsou nově součástí vizuální

identity Národního divadla

Brno. Záměrem bylo sjednotit

oděvy uvaděček do stejnokroje,

který bude mít slušivý střih

a barvu, dámy budou jednoduše

rozeznatelné od diváků a svým

oděvem budou důstojně doplňovat

prostory nově zrekonstruovaného

divadla. Požadavky

na materiál a design byly dlouho

dopředu komunikovány, měli

jsme tedy dostatek času vše

vyladit. Spolupráce s Mosilanou

jako dodavatelem materiálu byla

skvělá. Součástí první schůzky

byla i návštěva výrobních prostor

v brněnské továrně (rok 2019).

Nakolik vám divadlo dalo

volnou ruku? Přišli oni sami

s nějakou vizí?

Návrhem designu se od začátku

zabývala návrhářka Andrea

Lojkásková. Na základě střihů,

které nám dodala, jsme pak

tvořili a pilovali finální prototyp.

V původním návrhu byl vlněný

směsový materiál v odstínu

pařížské modré, ten se v průběhu

tvorby změnil na půlnoční

modrou. Myslím, že to byl skvělý

krok. Dámy vypadají elegantně

a více kompetentně.

Bylo náročné vytvořit

model, který by lichotil

každé postavě?

Ženy mají křivky, a ty je třeba

respektovat. Nebylo snadné

vytvořit střih, který padne všem

typům postav, ale my jsme si

ulehčili práci rafinovaným zavinovacím

střihem. V délce je

zanechána větší záložka, takže

si můžou dámy délku libovolně

prodloužit nebo zkrátit. Stahovačka

za zadním dílu umožňuje

nastavit si obvod pasu, aby byl

každé z dam příjemný a lichotil

jejich postavám.

Co byste popřál

uvaděčkám?

Nabitou divadelní sezonu 21/22

a mnoho spokojených a usměvavých

diváků. Ať uniformu rády

nosí a dobře se o ni starají. ×

×

Beethoven

foto: Pavel Hejný

premiéra balet

Pocta geniálnímu bouřlivákovi

text: Karel Littera

Po roce na den přesně bude uveden v jevištní život největší

společný projekt Baletu NdB spolu se sólisty, sborem

a orchestrem Janáčkovy opery, balet Beethoven. Společná

práce věnovaná 250. výročí narození Ludwiga van

Beethovena, které naše tělesa věnovala loňský podzim,

bude po nuceném odkladu konečně premiérově uvedena

v Janáčkově divadle.

Hudba

Choreografie a režie

Dirigent

Sbormistr

Scéna

Kostýmy

Světelný design

Ludwig van Beethoven

Mário Radačovský

Jakub Klecker

Klára Složilová Roztočilová

Jaroslav Milfajt

Ludmila Várossová

David Kachlíř

Původní premiéra

13. listopadu 2021 v Janáčkově divadle

Beethoven byl jedním z prvních představení, které z důvodu vládních

opatření dospělo pouze do generálních zkoušek. V tomto případě

dokonce nemohlo dojít ani ke společným jevištním zkouškám baletu,

sboru, sólistů a orchestru, takže všechny složky zkoušely odděleně.

Když se tedy po necelém roce choreograf vrátil k již nastudovanému

dílu, naskytly se otázky: Dozrál za tu dobu balet v mysli tvůrce? Nečelil

v posledním měsíci pokušení něco měnit?

Na tyto otázky Mário Radačovský odpovídá: Ale ano, měním.

Je to pro mne živý organizmus a mám potřebu ho stále zlepšovat.

I Beethoven stále škrtal a přepisoval, až skoro zničil partituru. Takže

to zapadá. A hlavně všechno zlé je k něčemu dobré. Nejvíc samozřejmě

měním detaily. A pak také propojení jednotlivých sekcí, které jsou

alfou a omegou pro funkčnost inscenace. V jednotlivých detailech

dotahuji každou sekci tak, aby byla co nejmuzikálnější a jasně definovaná.

Jsem rád, že se i naši sólisté a sbor stále zlepšují, takže ve výsledku

nám paradoxně covidová pauza po této stránce prospěla.

A nabízí se i další otázka, v souboru baletu dochází stabilně

k největší personální obměně. A tak, jak je kariéra tanečníka krátká

a rychlá, stejně tak rychle se dostavuje i progres. Kdo loni byl ještě

nevýrazný, může v této sezoně na sebe upozornit. Co tedy obsazení,

rozšířilo se nebo proměnilo?

Obsazení se pochopitelně po roce také pozmění. Ať už kvůli

loňským odchodům nebo příchodům skvělých nových tváří souboru.

Samozřejmě je tu i pár překvapení, a to i pro mě. Ale to už nechám

posoudit samotné diváky.

V titulní roli baletu se postupně představí Martin Svobodník,

Ilya Mironov a Petr Hos. V pěveckých sólech se zaskví operní pěvkyně

Jana Šrejma Kačírková, Daniela Straková-Šedrlová, Václava Krejčí

Housková, Jana Hrochová a pěvci Aleš Briscein j. h., Richard Samek,

David Nykl a Jiří Sulženko. Klavírní sonáty bude interpretovat virtuos

Jiří Hrubý.

Myšlenky choreografa

Beethoven je nejen pro mne jedna z nejdůležitějších osobností dějin

hudby s ohromným přesahem do dnešních dnů, ale je také významně

spojen s pojmem „svoboda“ a s jejím celoživotním hledáním.

Beethoven byl idealista, věřil ve spravedlivé uspořádání společnosti

a z toho, co o něm vím, usuzuji, že pokud by žil v dnešní době, byl by

jedním z nejslyšitelnějších proevropských hlasů. Zároveň by byl zcela

určitě i jedním z největších kritiků toho, co v Evropě nefunguje, protože

i v hudbě boural vše, co bylo do jeho časů zažité a přežité.

Beethovenova hudební genialita tkví ve formě. Jako by měl přímé

spojení s nebem a někdo mu nadiktoval, která nota je ta pravá a která

má být ta další. Jen ta a ne jiná, jinak by se vše rozpadlo. Jako by

věděl, že toto je ta jediná možnost v celém vesmíru.

Všichni géniové mají bohužel i své temné stránky ovlivňující jejich život.

Můj balet nebude hodnocením jeho osobnosti, to bych si nikdy nedovolil.

Ctím jeho dílo i nelehký, přesto obdivuhodný život.

Je neuvěřitelné, kolik krásy nám zanechal přes všechny útrapy hledání

tvůrčí dokonalosti, zdravotním problémům, své výbušnosti, hlučnosti

a křiku, úplné hluchotě. Navzdory té černotě, která jej nakonec

obklopovala, je jeho hudba pozitivní, nádherná, emočně nabitá vším,

co se ukrývalo v jeho nitru.

6–7

×

Lucy

Kirkwoodová

Nebesa

foto: Václav Jirásek

premiéra činohra

Žena není seznam prádla

pro pradlenu!

text: Barbara Gregorová

„Já vás nežádám, abyste ji měly rády. Žádám vás, abyste v ni

doufaly. A jestli to nemůžete udělat kvůli ní, pomyslete místo toho

na ženy, které budou v téhle místnosti ve chvíli, až se ta kometa

zas vrátí, a za jak málo statečné nás budou mít, jak se budou

stydět, že jsme dostaly prostor, kde jsme mohly rozhodovat samy,

a udělaly z něj přesný obraz toho, co je pod náma.“ (Elizabeth)

Překlad

Režie

Dramaturgie

Scéna a kostýmy

Hudba

Pavel Dominik

Michal Lang

Barbara Gregorová

Mirek Kaczmarek

Michal Lang, Sebastian Lang

Osoby a obsazení:

Sally Poppyová

Zuzana Černá

Elizabeth Lukeová

Isabela Smečková Bencová

Charlotta Caryová

Jana Štvrtecká

Sára Smithová

Marie Durnová

Helen Ludlowová

Hana Tomáš Briešťanská

Emma Jenkinsová

Tereza Groszmannová

Kitty Givensová

Hana Drozdová

Peg Carterová

Veronika Lapková

Judith Brewerová Monika Maláčová j. h.

Sára Hollisová Kateřina Jebavá j. h.

Ann Lavenderová Anna Bangoura j. h.

Mary Middletonová Anita Krausová j. h.

Hannah Rustedová Štěpánka Romová j. h.

William Coombes

Roman Blumaier

Frederick Poppy; Dr. Willis Petr Kubes

Katy Lukeová; Alice Waxová Kristýna Groszmannová j. h. /

Anna Rujbrová j. h.

Lady Waxová Justýna Trojaková j. h. /

Zdeněk Bačko j. h.

Česká premiéra

26. listopadu 2021 v Mahenově divadle

Dvanáct žen povolaných k soudu. Hodina bez jídla a pití ve studené

místnosti na rozhodnutí o osudu vražedkyně. Za okny zuřící dav lačnící

po krvi, na obzoru blížící se Halleyova kometa. Všichni vzhlížejí

k nebesům i do hlubin vlastního svědomí. Bude kometa znamením

nečekané boží milosti, nebo spíše zkázy?

Současná britská dramatička Lucy Kirkwoodová vytvořila brilantní

příběh, v němž postupně odhaluje nejen pozadí hrůzného zločinu,

ale především rozkrývá osudy jednotlivých žen, které se náhle bez

ohledu na věk, inteligenci či sociální postavení octly v situaci, kdy

musejí jednohlasně rozhodnout o životě či smrti jedné z nich.

Autorka nás uvede na anglický venkov druhé poloviny 18. století.

V malém městě na pomezí Norfolku a Suffolku se staví šibenice pro

vražedkyni děvčátka. Ona vražedkyně tvrdí, že čeká dítě, což by znemožňovalo

její popravu. Proto soud povolá dvanáct žen, aby rozhodly,

zda je obviněná Sally Poppyová (v podání Zuzany Černé) skutečně

v požehnaném stavu. Třináct žen a jeden muž, pověřený jejich hlídáním,

je zavřeno ve strohé cele městské pevnosti – a my vnímáme,

že není tak jednoduché určit, zda je Sally těhotná, a že mnohé ženy

nejsou tak nestranné, jak se zpočátku zdálo. Na povrch postupně

vyplouvá jak šílený čin, tak zejména neutěšenost jednotlivých ženských

osudů, ať už jde o vyděšenou a naivní prvorodičku nebo ženu

s nastupující menopauzou. Spolu s porodní bábou Elizabeth Lukeovou

(v podání Isabely Smečkové Bencové), která přivedla na svět děti

všech přítomných, sledujeme s údivem i lítostí, k jaké brutalitě jsou

ženy bité životem a nezřídka i manželi schopné zajít. Jako by samotnou

vraždou vyhřezla pradávná minulost vesnice s řadou utajeného

násilí a křivd, které nebyly nikdy zcela zapomenuty. Nad vší beznadějí

se však klenou „nebesa“, která se v této hře doslova i symbolicky

„sklánějí“ nad rozličnými podobami ženství, které je zde odhalováno

téměř až na kost, ale přitom plné zvláštní naděje i tajemství spojeného

se zázrakem stvoření nové lidské bytosti. Režie se navzdory přesile

žen v obsazení zhostí muž. Režisér a umělecký šéf Divadla pod

Palmovkou v Praze Michal Lang vnímá tento ojedinělý text jako hozenou

rukavici a výzvu ke společnému dialogu nad tématy, o kterých

jsme i dnes zvyklí spíše mlčet.

8–9

×

Molière

Amfitryon

foto: Václav Jirásek

premiéra činohra

Komedie zn. božská

text: Jaroslav Jurečka

Rodina dramatických komedií v divadle Reduta se rozrůstá

o další povedený kousek – k Mirandolíně, Sňatkům na železnici,

Ohnivé zemi Václava Štecha a Velmi, velmi, velmi temnému příběhu

přibude Molièrův Amfitryon.

Režie

Dramaturgie

Scéna a kostýmy

Hudba

Světelný design

Aminata Keita

Jaroslav Jurečka

Ján Tereba

Štěpán Krtička

Ondřej Růžička

Osoby a obsazení:

Amfitryon

Jakub Svojanovský

Sosie

Pavel Čeněk Vaculík

Merkur

Ivan Dejmal

Jupiter Jiří Suchý z Tábora j. h.

Alkména

Eliška Zbranková

Kleanta

Petra Lorencová

Noc, Naukratés, Posiklés Viktor Kuzník

Argatifontidas, Polidas Tomáš David

Posiklés

Viktor Kuzník

Bicí, samply

Štěpán Krtička

Premiéra 10. prosince 2021

v divadle Reduta

Olympskému Jupiterovi se občas zachce pozemské lásky – k získání

milenek využívá proměn ve zvířata či nadpřirozené jevy jako například

zlatý déšť. V tomto případě se ovšem uchýlil ke lsti obzvláště vychytralé:

krásnou Alkménu pán bohů svede v podobě jejího vlastního

manžela Amfitryona. Zatímco Amfitryon nasazuje život v bitvě, užívá

si Jupiter dlouhé noci s jeho ženou, a když se pravý manžel ráno

vrací ke své milované, slyší z jejích úst jen: „Cože? Už jsi tady zas?“

To pochopitelně Amfitryonovi radost neudělá. Kaskáda omylů a nedorozumění,

která následuje po této věrné nevěře, rozechvěje bránice

mladých i starých, v převlekové komedii se ukrývá univerzální téma

v otázce: Kdo jsem? A co mne odlišuje od ostatních?

Teď jsi mě přesvědčil, věřím na zázraky!

Jsi to ty, souhlasím, tahle tvář není má,

ale když já jsi ty, co potom mám být já?

Protože nakonec musím být něco taky.

Takto se ptá Amfitryonův sluha Sosie poté, co dostane nakládačku

od boha Merkura, který na sebe vzal Sosieho podobu, aby mohl

pomáhat Jupiterovi. Sosieho si napsal Molière (1622–1673) na tělo,

a není tedy náhoda, že ačkoliv se děj točí hlavně kolem Amfitryona

a jeho ženy, hlavní rolí je tu sluha Sosie („sosie“ znamená francouzsky

„dvojník“).

Amfitryon je vrcholnou Molièrovou hrou, napsal ji mezi Misantropem

a Lakomcem a kritika tehdejšího královského dvora, a dokonce

samotného Ludvíka XIV. je v ní stejně drsná jako rafinovaná. Král

Slunce ustanovil promiskuitu téměř jako oficiální doktrínu pařížské

aristokracie a sám šel v těchto záležitostech příkladem. Není tedy

těžké domyslet si, do koho se strefuje postava božského svůdce Jupitera,

který může přicházet do ložnic jiných mužů a odcházet odtamtud

beztrestně, bez poskvrny na cti.

Molièrovu komedii uvádí Činohra NdB v divadle Reduta jako komedii

se zpěvy, o které se postará skladatel a bubeník Štěpán Krtička,

v režii Aminaty Keita.

10–11

×

Vánoční hit

text: Karel Littera

foto: Ctibor Bachratý

Inscenace z Montrealu opanuje prosincové Janáčkovo

divadlo. Po loňské vynucené přestávce, na kterou nechce

už raději nikdo ani vzpomínat, bude patřit baletní prosinec

opět pohádkovému rodinnému titulu, bez kterého si už

vánoční čas nedokážeme představit. Louskáček! Tento

balet je nejhranějším prosincovým titulem na celém světě,

Brno nevyjímaje.

Balet NdB se uvedením

bloku představení baletu

Louskáček připojuje

k oslavám 100. výročí

narození choreografa

Fernanda Naulta.

pozvánka balet

Louskáček!

Louskáček je prostě vánoční hit brněnské divadelní scény a je typickým

rodinným představením, které pro vás v této inscenační verzi

hrajeme již od roku 2014 s dvěma vynucenými přestávkami. Mimo

té loňské to bylo ještě v době rekonstrukce Janáčkova divadla. I tak

je Louskáček naším nejhranějším a nejnavštěvovanějším titulem

v repertoáru. A proč je tak oblíben? Pro tuto inscenaci je příznačné,

že ji diváci rádi vidí i několikrát, každý rok jim totiž svou vánoční

pohádkovou atmosférou zpříjemňuje zimní sváteční čas, který se

nikdy neomrzí. Louskáček není jen fenomén český nebo evropský,

nýbrž do slova a do písmene světový. Snad v největší míře se projevuje

„louskáčkovská mánie“ ve Spojených státech, kde se každou

zimu ve vánočním čase odehraje na několik set představení tohoto

dětského baletu! Není-li jím, rozhodně Louskáček aspiruje na titul

„nejoblíbenější dětský balet“. Jeho obliba po téměř sto třiceti letech

od původní premiéry stále vzrůstá. Co přitahuje diváka, ať už toho

dospělého nebo dětského, na tomto stoletém kusu dnes, v době

efektních televizních a filmových pohádek a fantastických počítačových

her? Kromě mistrné Čajkovského hudby, tak dokonale ilustrující

dětský svět fantazie, je to především kouzlo Vánoc. Vánoční svátky

se pro nás všechny spojují s atmosférou pohody, přítomností blízkých

a teplem domova.

Balet NdB se pyšní kouzelnou zámořskou produkcí baletu

z Kanady. Choreografická verze Fernanda Naulta ožívá rok co rok již více

než půl století na scéně Les Grands Ballets Canadiens v Montrealu,

kde, stejně jako v celé Severní Americe stovky jiných produkcí tohoto

baletu, způsobuje vánoční „louskáčkovské šílenství“. K přednostem

Naultovy inscenace patří svěží rytmus, plynulý sled jednotlivých scén

a obrazů, ale zejména velkolepá scénická a kostýmní výprava, která

diváky doslova oslní svou bohatostí a barevností. V představení účinkují

kromě profesionálních tanečníků také posluchači Baletní školy

I. V. Psoty a Taneční konzervatoře Brno. A právě s velkou účastí dětí

na představení získává tato choreografická verze ohromné kouzlo

působící na diváky i malé účinkující.

Příběh malé Klárky, který se odehrává na Štědrý večer, nás

zavede nejdříve do reálného světa bohaté měšťanské oslavy Vánoc

a posléze do říše Klárčiných snů. Tam ožívají hračky, svádějí urputné

boje myši a vojáčci, tam se utká Potkaní král s malým Louskáčkem, ze

kterého se po vítězném boji stane krásný princ. S ním potom Klárka

putuje do jeho kouzelného království.

Je evidentní, že Louskáček je největším projektem, který Balet

NdB každoročně produkuje. Je svou diváckou oblíbeností a počtem

v bloku odehraných představení nejen významným ekonomickým přínosem

pro soubor, ale především svým rozsahem a složitostí příprav

12–13

→

největší produkcí. A že takovýto produkt uvést každý rok znovu do života

si žádá dva měsíce příprav, vás v hledišti při sledování Louskáčka

určitě nenapadne.

Připravit každoročně šňůru představení Louskáčka si vyžaduje

nejen velké úsilí, ale také čas. Nevěříte? Vše začíná pozváním ofi ciálního

repetitora inscenace Andrého Laprise, který nám prostřednictvím

Fonds choréographique Fernand Nault uděluje licenci, jejíž

pravidla jasně vymezují zkušební proces. A protože je představení

postaveno z nemalé části na účinkování dětských interpretů, soustředí

se jeho práce hlavně na práci s nimi. Vždyť v jednom představení

dohromady účinkuje na 60 dětí! Koncem měsíce září přilétá André

z Kanady a v tu dobu se začíná zkoušet Louskáček střídavě v Baletní

škole I. V. Psoty a na Taneční konzervatoři v Brně. Děti jsou vybírány

konkurzem pod garancí Andrého Laprise. Začíná se vždy nejmenšími

dětmi z baletní školy, které bojují o roli Myšiček. Hlavní práce ale leží

na výběru a nazkoušení mnoha dětských postav a roliček různého

věku a pokročilosti v rámci studia Louskáčka na Taneční konzervatoři.

Tam repetitor intenzívně dva týdny vyučuje a pracuje s dětmi

za asistence pedagogů konzervatoře, kteří po jeho odjezdu převezmou

odpovědnost za výslednou kvalitu. Spolupráce s Taneční konzervatoří

Brno je klíčová pro celkovou uměleckou úroveň představení

a výsledek je vždy skvělý. Pro malé i větší posluchače je každoroční

účinkování v Louskáčkovi jednou z hlavních mimoškolních aktivit a zároveň

skvělou uměleckou praxí, která se jistě odrazí i v jejich budoucí

taneční kariéře. Zkoušením ale teprve vše začíná. Po dvou měsících

jsou děti připravené ve dvou různých obsazeních vyjít na scénu.

A zde začíná kromě umělecké práce i velká logistická příprava, na které

se podílí 6 pedagogů konzervatoře. Určit obsazení v 13 hracích

termínech a zajistit účast asi 110 dětí v měsíci, kdy jsou hrací termíny

i mezi vánočními svátky a mnohý rodič by rád viděl svoje děti

na horách nebo u babičky, není vůbec jednoduché. Ale i to je pro

malé adepty tanečního umění užitečná zkušenost, vždyť hlavní sezonou

pro všechny živě vystupující umělce je období, kdy mají ostatní

lidé volno a chtějí se bavit. A měsíc prosinec je z tohoto hlediska ten

nejexponovanější. Smysl spolupráce Baletu NdB s Taneční konzervatoří

je jasný, škola by měla vychovávat novou generaci kvalitních tanečníků,

na čemž mají obě instituce obrovský zájem. A projekty jako

Louskáček jsou oboustranně výhodné.

Ale nesmíme zapomínat ani na profesionály! Ti se letos k Louskáčkovi

dostanou díky náročnosti hracího plánu naplno až po premiéře

Beethovena v průběhu měsíce listopadu. O to náročnější bude pak

finální příprava. Vzhledem k vysokému počtu představení je třeba

zajistit až tři obsazení na jednu roli. Balet Louskáček je totiž skvělou

příležitostí nejen ukázat mistrovství sólistů, ale pro množství rolí

a roliček i šancí pro mnohé tanečníky povyrůst na novém uměleckém

úkolu v osobní kariéře. Umělecký šéf pak při tomto vědomí dává příležitost

mladým tanečníkům a nováčkům souboru, stejně jako zkouší

i nová obsazení sólistů. Louskáček je tak nejen magnetem pro více

než deset tisíc diváků, ale i pro tanečníky, kteří od konce září nedočkavě

vyhlíželi zveřejnění letošního obsazení.

Doprovodný program:

Doprovodný program k vybraným představením v rámci celého bloku Louskáček zahrnuje jak lektorské

úvody pro dospělé, tak i program pro děti, který Balet NdB každoročně pořádá ve spolupráci s DIFA JAMU,

Ateliérem Divadlo a výchova (pod vedením MgA. Radky Mackové).

• Návštěva Mikuláše na představení 5. prosince.

• Malování Louskáčka – děti mohou o přestávce namalovat své dojmy z prvního jednání Louskáčka.

Výkresy jsou po posledním představení vyhodnoceny a výherci odměněni zajímavými cenami.

• Edukační program pro školní představení – Lektorský úvod pro děti.

• Dětská dílna Louskáček – interaktivní hra s plněním úkolů, vytvořená speciálně pro balet Louskáček.

• Autogramiáda

• Pro vybraná představení Lektorský úvod pro dospělé – Louskáček.

×

pozvánka opera

Advent v opeře

text: Patricie Částková

foto: Marek Olbrzymek

Mimořádný host švédský tenorista Joachim Bäcktröm

ve strhující inscenaci Davida Radoka.

Lidský hlas s hvězdou ansámblu Janáčkovy opery NdB

Janou Šrejma Kačírkovou.

Lidský hlas

Zapomeňte na všechny rady v lifestylových časopisech, co je potřeba

udělat v rámci předvánočního úklidu, jaké ozdoby na stromeček jsou

letos in a kolik druhů cukroví tchyně očekává. Pojďte místo toho raději

do opery, protože v prosinci tu na vás čeká pestrá nabídka, z níž

si vybere každý.

Chtěli byste zkusit operu 20. století, ale nevíte, kterou začít?

Pak musíte vidět Brittenova Petera Grimese! Velká opera se vším,

co k tomu patří – dramatická hudba, velké sbory a ansámbly, krásné

mezihry, strhující příběh. To vše ve skvělém režijním zpracování Davida

Radoka, s fantastickým Joachimem Bäckströmem v titulní roli.

Jak vypadá opera, kde je sopranistce na jevišti jediným partnerem

telefonní sluchátko? Že to může být skutečně dramatická záležitost,

vám ukáže sopranistka Jana Šrejma Kačírková v Poulencově Lidském

hlasu, další z brněnských inscenací Davida Radoka. Hodinový Lidský

hlas David Radok spojil se snovými Fragmenty z Juliette Bohuslava

Martinů a vytvořil poetický večer na téma lásky, která v jednom okamžiku

proklouzne mezi prsty jako šátek hlavní hrdinky. V roli Michela

poprvé vystoupí Peter Berger.

Mikuláš s čerty a anděly sice chodí už 5. prosince, v Janáčkově

divadle ale čerty najdete celoročně. Můžete si tak s dětmi udělat

hned za týden druhý pokus, jestli ratolesti opravdu nezlobí. Anebo

je prostě jen vzít do divadla na pohádkovou operu Čert a Káča, kde

čerti vládnou pekelné kuchyni a nejen té. Třeba se za vámi přijdou

o přestávce podívat i do foyer a prozradí i nějaký ten pekelný recept.

Pokud byly děti hodné, můžete jim dát už předvánoční dárek v podobě

Ferdy Mravence. Čeká na ně divadlo plné broučí říše, která ví, jak

to chodí v opeře, a naučí to i ostatní v hledišti. Ani ti starší nepřijdou

během prosince v opeře zkrátka. Pro milovníky ruské poezie a s duší

romantiků tu je krásná inscenace Čajkovského Evžena Oněgina

s Lucií Hájkovou a Jiřím Brücklerem v hlavních rolích. Před Vánoci

samozřejmě nesmí chybět Hry o Marii Bohuslava Martinů, velkolepé

mystérium o hříchu a odpuštění, jako stvořené k chvilce vydechnutí

a načerpání té pravé sváteční nálady. A my se samozřejmě taky těšíme,

že se na jevišti Janáčkova divadla zase sejdou všechny tři sbory,

mimo ten náš i Český akademický sbor a Dětský sbor Brno.

B. Britten: Peter Grimes

2. 12. 2021 poslední představení v sezoně

B. Martinů: Tři fragmenty z Juliette / F. Poulenc: Lidský hlas

8. 12.2021

A. Dvořák: Čert a Káča

12. 12. 2021

B. Martinů: Hry o Marii

15. 12. 2021

P. I. Čajkovskij: Evžen Oněgin

19. 12. 2021

E. Zámečník: Ferda Mravenec

22. a 27. 12.2021

14–15

Ferda Mravenec

×

Poslední den v roce

opera

Pořádná silvestrovská

oslava může začít

jedině v Seville!

Tedy letos vlastně v Mahenově

divadle. Právě tam totiž čeká mazaný

holič Figaro a jeho intriky,

které pomohou všem zamilovaným.

Samozřejmě za zvuků Rossiniho

hudby. Jeho Lazebník sevillský

je totiž hitem, který neztrácí

nic ze svého šarmu a svěžesti.

A když se přidá skvělé obsazení

v podobě Romana Hozy (Figaro),

Andreji Široké (Rosina), Ondřeje

Koplíka (Almaviva), Jana Šťávy

(don Basillio) a Jiřího Sulženka

(Bartolo) je o zábavu postaráno,

tím spíš, že o nějaký silvestrovský

žertík navíc určitě nebude

nouze. O přestávce i po představení

je pro diváky připraven přípitek,

který je v ceně vstupenky,

a na závěr si s nimi přiťuknou

na přivítání roku 2022 i všichni

sólisté. Začínáme v 17 hodin.

foto: Vojtěch Sláma

pozvánka

s Národním divadlem Brno!

foto: Jakub Jíra

balet

Silvestrovské Gala Baletu NdB

Nevíte kam letos na silvestra? Přijďte strávit krásný poslední

večer v roce kulturně, na úrovni, ale přesto uvolněně

a s dobrou náladou s Baletem NdB! Připravujeme

pro vás v Janáčkově divadle Silvestrovské Gala, ve kterém

vystoupí sólisté i nadějné baletní mládí ve fragmentech

z našich repertoárových titulů i slavných

klasických pas de deux. Zhlédnete tak mimo jiné i choreografie,

které v současnosti běžně v našem repertoáru

neuvidíte. Večer slavnostně zakončíme ve foyer

společným symbolickým přípitkem. V Janáčkově divadle

od 20 hodin.

činohra

Silvestr s Mirandolínou

U komedie Mirandolína od Carla

Goldoniho se skvěle pobavíte. Setkáte

se v ní se ženou, která žije převážně

přítomností. Svérázná a pohledná majitelka

hostince velmi rázně brání vlastní

nezávislost a svobodu. S lehkostí

a jemnou ironií přechází od nápadníka

k nápadníkovi, dokud se v hostinci

neobjeví zapřisáhlý odpůrce žen.

Mirandolína se s potěšením chopí hozené

rukavice a vytáhne své největší

trumfy. Komedie je ušita přímo na tělo

Tereze Groszmannové, která hru pro

Činohru NdB přeložila a za titulní roli

získala Cenu Thálie. Silvestrovské

představení začíná už v 17 hodin.

foto: Jakub Jíra

16–17

×

Bohuslav Martinů:

Řecké pašije



Celé moře, celá vize osamění a nekonečnosti, celý Cyklus,

který mám pořád před očima, najednou se mezi těmito

jednoduchými, chudobou zasaženými rybáři lidí, mezi těmito

prostými, ukřivděnými, vyhladovělými současnými apoštoly

ve mně rodí pomíjivá planoucí láska k lidstvu a taky pro tuto

zoufalou, šílenou dobu, ve které jsem se náhodou narodil.

Nikos Kazantzakis

fotoreport

Poznáme každého muže a ženu

v záhybech jejich duší, vždy živelně

živoucí a vybuchující s vášnivou

energií, aby došli k vlastním cílům.

Prožíváme s nimi radostné teplo

léta a úrody, divoké milostné spojení

Nikolia s Lenií v přírodě, zoufalý boj

mezi uprchlíky a vesničany a tragickou

smrt Manolia, pastýře Krista.

Jako potůčky krve procházejí dílem

dvě velká témata: lidské dědictví

křesťanských ctností a povinnosti

člověka k lidstvu. Ti, kteří kráčejí

s velkou vírou k všelidské lásce,

nalézají cestu zatarasenou těmi, kdož

odmítají vzdát se sobectví. Každý

člověk směřuje postupně k tomu, co

musí činit, zlo, či dobro. Mohutné síly,

které vřou v podzemí, vybuchnou,

aby je všechny smetly a odnesly

k pustošícímu vyvrcholení.

Bohuslav Martinů

Premiéra: 5. 11. 2021

Reprízy: 7. a 19. 11. 2021, 19. a 27. 3., 10. 4. 2022

18–19

×

Smysluplné

zkoušení

Ivan Krejčí je oceňovaný divadelní režisér, který

se specializuje na klasickou interpretační činohru

postavenou na hereckých výkonech a ansámblové

souhře. Rozhovor se uskutečnil v průběhu zkoušení

inscenace Ohnivá země Václava Štecha, která

měla premiéru 22. října v divadle Reduta.

rozhovor s i. krejčím: Tomáš Vůjtek

rozhovor s t. vůjtkem: Hana Hložková

foto: Jakub Čáp

O čem bude inscenace

Štechovy Ohnivé země?

O české společnosti, české politice a českém

divadle. O tom, jaké to bylo před sto

lety, a o tom, jaké to je teď. O tom, že se nic

až tak moc nezměnilo a že je to pořád tak

nějak hezky česky stejné. Naše.

Ivan Krejčí

Ivan Krejčí

Po studiu činoherní režie na pražské DAMU, které ukončil v roce 1997,

působil jako kmenový režisér ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti

a v letech 1999–2001 byl kmenovým režisér a uměleckým šéfem

v Karlovarském městském divadle. Na podzim 2005 se stal uměleckým

šéfem Komorní scény Aréna v Ostravě, která se pod jeho vedením stala

čtyřnásobným Divadlem roku (2013, 2015, 2016, 2017) a zařadila se tak

mezi nejlepší divadla v kontextu celé ČR. V Komorní scéně Aréna působí

Ivan Krejčí dodnes, mimoto pravidelně pohostinsky režíruje v divadlech

napříč celou republikou (Národní divadlo Brno, pražské Divadlo pod Palmovkou,

Klicperovo divadlo v Hradci Králové, Jihočeské divadlo v Českých

Budějovicích či Divadlo F. X. Šaldy Liberec atd.). Na svém režijním

kontě má přes šedesát činoherních inscenací a čtyři opery (Mefistofeles

v Národním divadle a Otello, Andrea Chénier a Anna Bolena v Národním

divadle moravskoslezském).

V jakém žánru se ocitneme?

V tragikomedii. To je náš oblíbený žánr,

kterým lze nejlépe reflektovat svět, v němž

žijeme. Tragikomický je autor, který vede

zkoušku a sní o dávno zapomenutých slavných

časech, tragikomičtí jsou herci, kteří

chtějí dělat divadlo jinak, aniž by však tušili

jak, a tragikomické jsou i figury Štechovy

komedie, které si chtějí za každou cenu urvat

z toho mála, co jim jejich (náš?) svět nabízí,

co nejvíc.

Proč zrovna Štech?

Štech jako jeden z prvních udělal z politiky

téma svých komedií. Dokázal se chytře vysmát

té „ušlechtilé“ snaze dělat velkou politiku

v malých poměrech. Už tenkrát věděl,

že ve skutečnosti jde jen o byznys. Bohužel,

v tomhle byl vizionář. Mně politika není nijak

cizí a rád se jí ve svých inscenacích zabývám.

Nejspíš proto mi vedení divadla Štecha

nabídlo. Pravda ale je, že Ohnivá země, tak

jak ji Štech původně napsal, by pro mě byla

spíš ke čtení než k inscenování. Doba se

přece jen trošku posunula a dnešní divák už

dávno ví to, co ten tehdejší sotva tušil. Proto

vznikla tahle naše úprava, která otevírá

i jiná zajímavá témata. Ale věřím, že divadelník

Štech by naši divadelní zpověď náležitě

ocenil.

Jsi uměleckým šéfem jednoho z nejmenších

divadel v republice, a každé divadlo,

ve kterém hostuješ, je větší než tvá

domovská scéna. Vnímáš ten rozdíl?

Jo, ale nijak zásadně. To je pouze technikálie,

kterou musíš vzít v potaz, ale podstata je

stále stejná. Vždy a všude je zásadní interakce

mezi hercem a režisérem. Buď funguje,

nebo ne. Buď je inscenace vybudována

na vzájemném pochopení a souznění, nebo

není. Pak ale vznikne paskvil. Klíčem k úspěchu

je práce s hercem. Bez ní se dveře k divákovi

neotevřou. A je úplně jedno, v jakém

divadle se hraje. Z vlastní zkušenosti vím,

že to platí stejně pro činohru jako pro operu.

Režisér, herec, divák. Někdy i autor.

Režíruješ už přes čtvrt století.

Baví tě to ještě?

Ale jo. Někdy víc, někdy míň, ale baví.

Vždycky záleží na tom, s jakým souborem se

potkám. Zkoušení je interakce, to se nedá

okecat. Je to oboustranná nabídka a poptávka.

Pokud mají obě strany co nabídnout, má

smysl zkoušet. A takové smysluplné zkoušení

zažívám právě teď.

Zahajovací zkouška

rozhovor

Džungle

divadelní

Tomáš Vůjtek je renomovaný dramatik a stálý spolupracovník

režiséra Ivana Krejčího. Jejich působení v Komorní scéně

Aréna je více než úspěšné, o čemž svědčí množství kritických

cen nejen pro „divadlo roku“. I to byl impulz pro vznik

původního dramatického textu Ohnivá země Václava Štecha,

který vznikl na objednávku Činohry NdB.

Tomáš Vůjtek

Protože jste zběhlý divadelní praktik

a neméně úspěšný dramatik, nebyla

náhoda, že jste byl požádán o adaptaci

Štechovy hry z roku 1898 do novějšího

tvaru. Jak vznikl nápad zasadit hru

do brněnského divadelního prostředí

a co vás na tomto námětu nejvíc bavilo?

Štech byl tehdy v Brně ředitelem a nám

přišlo zábavné uvést ho do situace, kdy navštíví

zkoušku vlastní hry. Nic takového se

za jeho ředitelování samozřejmě nestalo, ale

stát se to klidně mohlo. Dobové reálie jsou

skutečné, jen jsme do nich zasadili „neskutečný“

příběh. Čerpal jsem z pamětí, které

Štech sepsal (Džungle literární a divadelní:

Paměti českého tvrdohlavce), aby přiblížil

všechny peripetie svého uměleckého života

a trošku si i postěžoval na ty, kdo mu ublížili.

Všechny invektivy, které ve hře zazní, mají

oporu právě v jeho pamětech. Divák se tak

leccos dozví o tehdejších divadelních poměrech

a zároveň v rámci inscenované zkoušky

zhlédne Štechovu Ohnivou zem. Je to sice

její zkrácená verze, ale vše podstatné v ní

zůstalo. A nejvíc mě baví, že divák tak vlastně

uvidí dvě hry v jedné. To mi přijde jako

dostatečně akční ve všech významech, které

to adjektivum dneska má.

Postoj divadelního pragmatika

Václava Štecha k uměleckým ideálům

Jiřího Mahena je jedním z hlavních

konfliktů hry, která se odehrává

na jevišti Divadla Na hradbách

v roce 1922. Tento problém je

aktuální dodnes. Jak vnímáte situaci

současného českého divadla?

Kdo jsem já, abych se vyjadřoval ke stavu

českého divadla? Někdy se divákovi podbízí,

jindy s ním raději ani nepočítá, ale všichni

jsme rádi, že ho máme. Howgh! To už raději

něco o Štechovi. Samozřejmě, že jsem mu

ublížil, když jsem ho napsal, jak jsem ho

napsal, protože tak sebestředný a ublížený

nejspíš nebyl, ale v rámci autorské licence

jsem na to měl právo, protože takových

režisérů, kteří tuto míru narcismu naplňují,

ba i přeplňují, jsem poznal poměrně dost.

Samozřejmě, že měl pravdu, když chtěl dělat

divadlo tak, aby mu divák rozuměl a přitom

se nenásilně kultivoval, protože divadlo bez

kultivovaného diváka zkrátka existovat nemůže.

A samozřejmě, že se divadelní avantgardě

musel jevit jako zpátečnický měšťák,

protože ta se dívá jen dopředu, kde tuší netušené,

zatímco on tam tušil leda katastrofu,

protože hry, které tihle modernisté psali,

podle něj postrádaly jakýkoli řád. Štech ovládal

divadelní řemeslo, věděl, co je divadelní

situace, věděl co a proč v textu škrtnout

(to se naučil od Stroupežnického, který mu

vrátil tři hry) a divadlu a jeho chodu rozuměl

jako málokdo. V devadesátých letech předminulého

století dokonce prosadil, aby autoři

dostávali za uvádění svých her honorář, což

v té době nebylo nijak samozřejmé. Myslím,

že mu za mnohé vděčíme.

Komedii o zoufalém autorovi hry a zároveň

řediteli divadla a o nespokojených

hercích musí psát člověk, který vše

dobře zná z vlastní zkušenosti včetně

„vzpoury herců“. Čím si myslíte, že

bude zajímavá a zábavná pro diváka,

který se v divadelním prostředí vůbec

nepohybuje a nic o něm neví?

Především tím, že nahlédne do divadelního

zákulisí. Herci jsou jako děti; když je něco

nebaví, zlobí. Herec má mít práci, která jej

naplňuje, a umělecké vedení by mu takovou

práci mělo umět nabídnout. Pokud ne, máme

problém. Režisér není pán a herec není

sluha. Pokud ano, máme problém. Oba jsou

umělci, a pokud své ambice neskloubí, nevznikne

nic, co by stálo za koukání. A právě

tohle nakouknutí za oponu by diváka mělo

poučit, jak složitý a křehký organismus divadlo

je a jakým zázrakem je ve své podstatě

každá divadelní inscenace.

V Ohnivé zemi Václava Štecha se hovoří

o problému uvádění starých her

v současném divadle. Co vám na této

praxi vadí?

Vůbec nic. Já hry nedělím na staré a nové, ale

na dobré a špatné. Ve své době byla Ohnivá

země víc než dobrá hra, protože nahlíží

do politického zákulisí a zveřejňuje sobecké

pohnutky, které její hrdiny vedou k tomu,

aby do politiky vstoupili. Na tom se dodnes

nic nezměnilo, v tom je ten text nadčasový.

Změnil se pouze divák, který je s takovými

praktikami konfrontován dnes a denně a o politicích

ví už dávno své. Ostatně proto vznikla

naše úprava. A pokud jde o kritéria, není to

nijak složité. Buď je ve hře konflikt, který

o nás něco podstatného vypovídá, nebo je to

jen zábavný blábol, který chce diváka pouze

pobavit, aby si odpočinul po celodenní práci.

Takhle jednoduché to pro dramaturga je.

A ani sebezábavnější blábol bych na jeviště

nepustil, protože o tenhle druh zábavy v míře

víc než dostatečné pečuje naše televize.

20–21

×

Láska

ve filmovém ateliéru


Potřebujete poradit v milostných vztazích, načerpat

trochu inspirace nebo si jen odpočinout po vánočních

oslavách a užít si příjemný večer plný krásné hudby,

virtuózního zpěvu a humoru? Není problém, protože

Nápoj lásky je zpět!

foto: Pascal Albandopulos

Jedna z nejslavnějších italských oper se vrací na repertoár pouze

na dvě lednová představení a tentokrát přímo do Janáčkova divadla

a s mimořádným pěveckým obsazením. V roli rozmarné Adiny se

v Brně poprvé představí naše sólistka Jana Šrejma Kačírková a role

Nemorina se ujme vzácný host, vynikající tenorista Pavol Breslík,

který pravidelně vystupuje v předních operních domech Evropy.

Do České republiky zavítá jen zřídka a brněnské publikum mělo možnost

slyšet jeho skvělou interpretaci Janáčkova Zápisníku zmizelého

na podzim 2020.

Zažeňte na chvíli zimní počasí, protože inscenace Nápoje lásky

režisérky Magdaleny Švecové vás zavede na slunný italský venkov,

do filmového studia 40. let minulého století, kde Adina je filmová

hvězda, všemi obdivovaná a rozmarná, Nemorino nesmělý člen filmového

štábu, Dulcamara temperamentní herec a režisér v jednom

a celý tým připravuje natáčení lehounké sentimentální komedie. Vztahové

nitky se začnou zamotávat, když na místo činu přijede slavný

zahraniční herec Belcore, sebevědomý lamač dívčích srdcí, a zákulisní

příběh se začne prolínat s natáčeným.

5. 1. a 30. 1. 2022 v Janáčkově divadle

foto: Lenka Hatašová

Host světových scén Pavol Breslík

mimořádně jako Nemorino.

Několikanásobná držitelka ceny

Thálie Jana Šrejma Kačírková

v roli Adiny.

opera

Vytvořit pomník


Oslavme symbolicky 17. listopadu konec

komunistické strany v poslanecké sněmovně ČR

úspěšnou inscenací opery Monument.


Znáte ty chvíle, kdy se před vámi na jevišti odehrává něco, z čeho jde

mráz po zádech, protože si najednou uvědomíte, jak snadno by se to

mohlo znovu stát naší realitou? Právě taková je opera autorské dvojice

Davida Radoka a Marko Ivanoviće Monument.

Příběh je to vlastně jednoduchý. Sochař dostane zakázku,

na které pracovat nechce, ale vládnoucí režim mu nedává na výběr.

Osobní život, morálku a umělecké přesvědčení ale nejde oddělit

od toho, co umělec odevzdává do veřejného života. Jedinou volbou je

pak smrt.

Jak říká sám skladatel a dirigent Marko Ivanović: Monument je

zamyšlením nad věcmi. Každý umělecký žánr má něco, díky čemu se

dokáže dostat lidem pod kůži, a opera díky spojení hudby a divadla

nabízí nahlédnutí do vnitřní psychologie postav. Hudba může hodně

dopovědět a Monument je přesně takový, aby fungoval jako opera.

Příběh, který diváka strhne.

Až do mých 8 let dominoval z Letné Stalinův žulový pomník celé Praze.

Viděno z dětské perspektivy působilo sousoší obludně –

ne jako socha, ale jako monstrum a to jsem ještě netušil, že se jedná

o pomník masového vraha.

V roce 1962 našla konečně komunistická strana odvahu

odstranit sochu.

Části sousoší se dočasně uskladňovali na Štvanici ve velké

ohradě za Zimním stadiónem. Štvanice byl můj dětský rajón a tak

nás zvědavost nutila proniknout do ohrady a objevit toto strašidelné

panoptikum fragmentů sochy, kde na knoflíku od košile se dalo

pohodlně sedět.

David Radok

22–23

×

panorama

Benjamin Britten

Peter Grimes

Dirigent: Marko Ivanović

Režie : David Radok


24–25

Kotvit u rekvizity

text: Jirka Hofbauer

foto: Libor Havlík

Konstantin Sergejevič uchopil první hůlku, která se

mu namanula, a s neobyčejným půvabem kráčí sálem.

Něco si prozpěvuje a brouká, tu a tam si něco zahvízdá

a hůlka v jeho ruce v pravém smyslu slova „žije“, vypráví

o myšlenkách a rozpoložení svého pána. Hle, jak běží,

spěchá, tančí vedle Konstantina Sergejeviče! Chvílemi

poslušna pohybu jeho ruky, jako by ho dokonce předbíhala…

Pojednou ona první znehybní a zastaví pohyb celé postavy.

Nikolaj Gorčakov: Režijní lekce K. S. Stanislavského. Praha: Orbis, 1955. s. 236, 237.

David Velčovský

Vávrův hrnek. Bezvládná Černá peruť.

Kouzelnické hůlky. Vánoční perníčky. Meče

a šavle. Knoflíky českých drah. Dalekohledy.

Vojenské přilbice. Pro někoho veteš hodná

toho nejzapadlejšího bazaru. Pro něho malé

poklady. Některé z nich koupil v aukcích, jiné

jsou dárky od známých, známých známých

a nových známých.

věci – meče, sekery, příbory, kterým necháváme

původní zašlý vzhled. Divadlo je svým

způsobem milosrdné v tom, že vám ukáže

celek. Filmová kamera divákovi ukazuje přesně

to, na co se má dívat. A současně nic neodpustí.

Špatně udělanou rekvizitu, chybějící

knoflík, odlepující se paruku. Divadlo se tak

posunulo z iluzivního světa blíž k realitě. Dřív

se na všechno hrálo. Dnes se požaduje, aby

vše bylo skutečné. Nebo co nejvíc skutečné.

Asi je to přirozený vývoj, snaha dělat věci co

nejlépe.

„Rekvizita je taková menší relikvie.

Herec jí předává část své energie –

uchopí ji, nějak s ní zachází a za něco

ji vydává. Stává se součástí jeho

charakteru jako jistý vyjadřovací

prostředek. Pomáhá herci učinit

hereckou akci a charakter

věrohodnějšími,“ říká David Velčovský,

vedoucí oddělení rekvizit. Na stávající

pozici působí rok.

Prakticky žádný předmět se nemůže objevit

na jevišti v takové podobě, jak jsme zvyklí

v civilním životě. Vše se musí přizpůsobit,

aby předměty vydržely ten provoz, každodenní

nápor. Samozřejmě záleží na režisérovi,

jestli chce, abychom pracovali se skutečnými

rekvizitami, které pouze upravíme, nebo vyrobíme

rekvizity na míru dle jeho požadavků.

Důležitým aspektem je tedy stylizační klíč

neboli zjednodušená skutečnost. Například

hodinky, které nemají sklo a ciferník je pouze

namalovaný. Mně v tomhle pochopení

a uchopení reality velmi pomohla moje

loutkařská praxe. Rozlišuju, co je naturální

vzhled, a co stylizace.

Mění se nějak rekvizity v průběhu let?

Rekvizity poslední dobou prošly velkými

změnami. Od umělecké zkratky se někdy

dostáváme až k hyperrealitě. Výtvarníci

velmi často vyžadují jakoby filmový vzhled.

Musíme tedy o rekvizitách uvažovat úplně

jinak. Nakupovat autentické a opotřebené

Kašírované, téměř metr veliké hlavy prezidentů

uvidíte v opeře Libuše.

za oponou

Rekvizita je pro mnohé herce jako kotva. Existuje oblíbené rčení, že „kotvím u rekvizity“

Když na začátku zkoušení začínáme „aranžovat“ a o postavě toho ještě moc nevíme,

často sáhneme po rekvizitě, kterou musí rekvizitáři mnohdy složitě shánět, abychom

před premiérou zjistili, že se bez ní vlastně obejdeme. Rekvizitárna je království kotev.

Tereza Groszmannová Grygarová, herečka činohry NdB

Je to dobře, nebo špatně?

Nelze říct, že by to bylo dobře, ani špatně.

Je to jiné. Některé věci se totiž hůře shánějí,

vyrábějí, udržují, opravují. Naše dílna umí

vytvořit věci tak, že z hlediště nepoznáte,

zda jsou skutečné, nebo stylizované. Umíme

patinovat, háčkovat, vyšívat, šijeme, modelujeme,

tvarujeme, pracujeme s kovem a různými

hmotami a materiály. Současně musíme

být takovými všeználky. Vědět, co je kde

uloženo, co, jak a kdy se dělalo. Výtvarníci

mnohdy přijdou s úžasnou vizí či požadavkem,

ale neví, jak jí docílit, a to pak přichází

naše chvíle a musíme jim nabídnout řešení,

jak to zrealizovat.

Co všechno vyrábíte?

Výroba rekvizit je specifická tím, že obsahuje

výrobu prakticky čehokoliv. Ve výrobně

dekorací je to jasné, tam se specializují

na velké scénické věci a na konstrukce. Kloboučnice

dělají pokrývky hlav. My čekáme

na to, co si na nás připraví inscenační tým.

Na explikační poradě se seznamujeme s celou

hrou a rozdělujeme si výrobní role. K nám

se nakonec dostane to, co přijde do kontaktu

s hercovýma rukama – tudíž řešíme vlastně

zásadně detaily.

Takže každý detail musí být perfektní.

Rozhodně! Rekvizita mnohým připadá jako

banalita. Ale nejde jen o věc jako takovou.

Za každým předmětem je mnoho hodin přemýšlení

a práce, než vznikne a je takový, jaký

je. Teoreticky by měla rekvizita herce doplňovat.

Prakticky ale mnohdy herce zachraňuje.

Pomáhá vytvářet celkový uvěřitelný dojem.

Něco jako iluzi?

Ano, do jisté míry jsou to iluze. Jen záleží

na tom, jak chcete, aby vypadala, jak moc

věrně má napodobit skutečnost. Já třeba

rád žiju ve své vlastní fantazii. Obecně mě

tato doba příliš neuspokojuje. Díky bohu

za divadlo! Mám kam utíkat a kde žít. V tomto

divadelním světě rekvizit je mi dobře

a jsem tady šťastný.

Neřešíte jen jeden soubor, ale rovnou

tři, jak moc je to náročné?

Tři soubory – činohra, opera a balet, a tedy

stabilně tři rozdílné prostory. Ve srovnání

s jinými dílnami nedostáváme tak podrobné

technické či výtvarné nákresy. Většinou pracujeme

s referenčními obrázky daného předmětu.

Řekněme jídelní servis. Potřebujeme

znát přesná specifika, vědět, jakou přesně

roli ten servis na jevišti bude mít. Bude ho

někdo přinášet, nebo jen odnášet? Má být

slyšet cinkání? Má se rozbít? Bude se z něj

jíst a případně co? Někdy se až v průběhu

zkoušek rozhodne, že se z talířů bude jíst

nebo je má herec rozbít. A pak jsme tady

od toho, abychom to upravili, jen někdy je to

těžké udělat narychlo.

Takže musíte být připraveni pořád

a na všechno.

Ano. Připravenost, operativnost, pohotovost,

kreativita. Bez toho to nejde. Do Evžena Oněgina

jsme řešili scénu, v níž postavu zasype

spousta dopisů. Vyrobilo se, zkouška běžela,

listy-dopisy padaly, ale najednou se ozvalo:

Ty listy šíleně šustí! Ruší to orchestr a při

přestavbě dekorací je slyšet jejich úklid. To

nás samozřejmě nikoho nenapadlo. Takže

Dobrá rekvizita může být klíčem, který od prvního okamžiku, kdy ji dostane

herec do ruky, odemkne cestu k podobě a způsobu jednání postavy. Ve chvíli

tápání může správná rekvizita zázrakem prolomit bariéry, které brání

dostat se postavě pod kůži nebo nedovolují správně a obrazivě otevřít dramatickou

situaci. A nakonec může být i třešinkou na dortu, která ve finále

korunuje týdny práce na zkušebně. Rekvizita je prostě dar – a dobrý rekvizitář

je svého druhu kouzelník! Martin Glaser, režisér a ředitel NdB

26–27

David Velčovský

jsme hledali variantu, která nebude šustit.

A povedlo se to, jen to nesměl být papír jako

takový. Musíme dodržet zadání, ale současně

hlídat i bezpečnou manipulaci s předmětem.

Hrneček, který se má rozbít v jedné scéně

v Leopoldstadtu, jsme nejprve rozbili, bylo

několik pokusů, poté jsme obrousili ostré hrany,

aby se nikdo nezranil, a znovu ho slepili,

aby se následně rozbil dle představ a hlavně

v místech, kde je to očekávané. Zajímavým

úkolem byly mapy konkrétních míst kolem

Moravského Krumlova pro inscenaci Kočár

do Vídně. Kdyby si někdo všiml, a věřte, že

diváci jsou všímaví, tak abychom byli lokačně

přesní. Podařilo se nám najít z daného období

potřebnou lokalitu, což byla následná velká

radost. Myslím, že je to tak vlastně dobře,

protože si divák může oněch detailů všímat

a zkoumat je. Ano, je to divadlo. Ano, je to

hra. Ale není to hra na divadlo. Teď to vypadá,

jako kdybychom uměli zachraňovat svět.

To bohužel neumíme. Ale chcete sehnat porcelán

z 18. století? Fajn, to umíme.

Jak je to s jídlem na jevišti?

Málokteré jídlo je na jevišti opravdové, pokud

se zrovna nejí. Většinou se všechno dělá

drobátko větší, než to ve skutečnosti je, a trvanlivější.

Základním materiálem je pro nás

molitan a revultex. Specifickým postupem

pak docílíme potřebného povrchu a vlastností.

Samozřejmě existují i spotřební rekvizity,

ale za ty spíše odpovídají samotní rekvizitáři

na jevišti, kteří je dokupují. Ve chvíli, kdy

víme, že do inscenace jde dvacet baget či

chleby, které se jíst nebudou, tak je vyrobíme.

→

Rekvizita je věc, která se může zdát být méně důležitá než kostým či dekorace, ale pro herce je často

klíčová. Vždycky je na ni málo času a ještě méně peněz, mnohdy se řeší na poslední chvíli, vyžaduje

se ale obratem, není čas ji předělávat či opravovat, a musí být dokonalá v detailu. Je to prostě takový

obsah žluté schránky v kindervajíčku. Lenka Tesáčková, provozní ředitelka NdB

Předpokládám,

že ani alkohol nebude pravý.

Jako všude i na jevišti se musí dodržovat

bezpečnost práce. Nikdo nesmí na jeviště

opilý. Snad nemusím zdůrazňovat, že alkohol

se na jevišti nepije. Vše jsou nealkoholické,

ale autentické náhražky, které barevný alkohol

pouze simulují.

Zdá se, že pro vás nic není problém.

Zázraky na počkání…

Děkujeme moc! To jen tak vypadá, stále

přemýšlíme a stále se objevují nové a nové

výzvy. Máme úžasný tým, vzájemně se podporujeme

a inspirujeme. Hanka, která je tak

precizní! Neznám nikoho, kdo by měl takový

smysl a cit pro detail jako ona. Katka, která

je nesmírně vizuální a umí nás překvapit nápady

a postřehy. Veronika je také detailistka,

kterou baví výroba různých zvířat nebo

panenek, ale současně už je i kumštýřka.

Šperkarstvi a práci s kovy se u nás věnuje

František a mimo jiné je to člověk, který rád

objevuje technické novinky, jako je 3D tisk.

Je pro mě čest tady s nimi být. Díky nim je

divadlo pro mě druhým domovem. A pak tady

máte Miroslavu Dolívkovou. Snažím se nepřehánět,

ale Mirka je bohyně a hlavně profesionál.

Ona zná rozdíly, podobnosti, detaily. Ví,

jaký použít nástroj a techniku. Zná kontexty,

ví, co se dělalo, proč se něco nedělalo. Vedle

ní vidím, kolik se toho ještě musím naučit.

Liška Bystrouška skrytá

v rekvizitárně divadla Reduta.

Zbavit se kostlivců ve skříni? Nikoliv pro rekvizitárny.

Tento kostlivec čeká v rekvizitárně od roku 2003.

Miroslava Dolívková

Dílnu výroby rekvizit přebrala po legendách,

jako byli Karel Jelen či Zdenek Šebesta. Byla

divadelní benjamínek. V divadle pracovala

od osmnácti. Funkci vedoucí výroby rekvizit

převzala ve svých 24 letech. První roky nebyly

nejlehčí, protože šéfovala kolegům starším

o 15 i 30 let. Dnes je Miroslava Dolívková

neodmyslitelnou součástí a dobrou duší výroby

rekvizit.

Před rokem jste na své pozici z vlastní

vůle skončila. Ne proto, že byste

divadla měla dost, ale právě naopak.

Abyste ho mohla dál milovat. Proč?

Protože jsem musela. Divadlo sice miluji, ale

přece jen si na prvním místě cením svého

zdraví. Přijde mi úsměvné, že když se opravuje

nebo staví dálnice, a místo v březnu je

hotovo až v září, nic se neděje. U divadla se

Rekvizity z dílny Mirky, Davida a jejich kolegů jsou pro mě především přehlídkou precizního

zpracování a mimořádného nasazení pro věc. Sekce výroby rekvizit je pro mě

ostrůvkem laskavosti, humoru, nesmírně šikovných rukou, otevřeného hledajícího

přístupu a lidí, kteří doposud splnili všechny mé divadelní sny a očekávání, stejně jako

celé NdB při každé milé spolupráci. I díky nim je pro mě NdB druhým domovem a místem,

kam se vždy rád vracím – a za to hlavně děkuji! David Janošek, scénograf

nic takového stát nemůže. I když vám zadají

práci pozdě nebo špatně, snažíte se jim to

nepokazit. Když nemůžete sehnat materiál,

zvednete telefon a voláte tak dlouho, dokud

ten materiál neseženete. Když v sobě máte

chuť tvořit a ovládnout to řemeslo, tak vám

to nedá, a když u divadla vydržíte, ochočí si

vás, ale vy divadlo taky.

Je to pár dnů, co byla oficiálně

zprovozněna nová budova

na Rooseveltově ulici, ve které teď

sedíme. Máte radost?

Mám a velkou! Vzpomínám na doby, když

končil pan ředitel Prokeš a nastupoval pan

Dvořák. Vzniklo jakési vakuum. My do té

doby roky sídlili ve vedlejší budově, kde je

dnes sklad materiálů. V jednu chvíli jsem se

chopila iniciativy, využila situace, že divadlo

bylo fakticky bez vedení, a zavelela, že se

stěhujeme. Nesmírně mi pomohl vedoucí výroby

dekorací Jarek Peterka. Během pár dnů

jsme se přestěhovali do těchto prostor. Byl

to risk, ale nový pan ředitel to vůbec neřešil.

Díky bohu jsou tady lidi jako Lenka Tesáčková.

Před ní nikdo ze šéfů naše požadavky

a prosby neslyšel. Přišla Tesáčková a slyšela

za oponou

Rekvizity by herci neměly primárně pomáhat, ale měly by především něco znamenat. Mají

na scéně svůj nepominutelný smysl, ale každý, ať herec, herečka či režisér, režisérka, musí

tento smysl nejprve objevit. Tak je to v divadle se vším. Aminata Keita, režisérka

Pracujete často ve stresu?

Beru to tak, že to, co děláme, je forma uměleckého

řemesla. Pracujeme pod tlakem

a ve stresu. Nárazově. Někdy se nahromadí

tolik úkolů, že říkám: Dejme to do klobouku

a prostě něco vylosujme! Proto vždycky

všechny prosím, aby úkoly zadávali včas a my

si to mohli rovnoměrně rozplánovat, měli čas

se nad tím zamyslet, sehnat potřebné komponenty

a ano – alespoň trochu si to i užít.

všechno. Díky ní jsme získali externí sklad,

který pro nás byl zásadní. Netvrdím, že

všechno bylo hned, ale najednou tu byl někdo,

kdo vás poslouchal, věci řešil a vždycky

také vyřešil.

I v roce 2021 platí, že tím nejlepším

„parostrojem“ jsou lidské ruce?

David je nová generace, o mnohých věcech

uvažuje jinak. Chce více zapojit technologie.

Je pravdou, že nás dohnala technika. Máme

tu 3D tiskárnu, bez které bychom si to už

teď nedokázali představit. Kolega František

Zajíc se začal na tento druh výroby specializovat

a nosí tyhle novinky na naše fosilní

oddělení. Sama patřím k těm fosiliím, které

nejraději spoléhají na svoje ruce. V divadle

nikdy není dost peněz. Existují techniky odlévání,

silikony a lepidla, lepší materiály, ale

na to nikdy nebylo. Museli jsme si najít svou

vlastní cestu a vymyslet nějakou lidovější

formu provedení.

Vše se vyrábí tady v dílnách NdB?

Samozřejmě, pokud je něco hodně speciální

nebo je toho příliš, delegujeme to na spřátelené

dílny. Ale neustále se zdokonalujeme,

takže se outsourcuje minimum věcí. V jistých

chvílích se ukazuje jako danajský dar,

když výtvarníci zjistí, co vše umíme vyrobit.

Nemáme nic jako standardizované postupy.

Experimentujeme, nekonečně zkoušíme a vylepšujeme.

Důležitý je výsledek, ne postup.

Jsme vlastně vědecké pracoviště a vývojáři

dohromady.

Je lepší vyrobit skutečně těžký kufr,

nebo hrát, že je kufr těžký?

Záleží na režisérovi, jak moc realistické to

chce. Pravdou je, že herci vyžadují, aby takové

rekvizity byly co nejlehčí, mají na jevišti

už tak dost úkolů. Deklamovat text, dodat

mu emoci, případně umocnit pohybem.

Miroslava Dolívková

A do toho ještě hrát, že je kufr skutečně těžký.

Není divu, že se pak stane, že někdo nese

pytel s moukou doslova na malíčku. Načež

režisér šílí a požaduje, aby to bylo realisticky

zatíženo. Tedy my to zatížíme, režisér je spokojen,

ale herec si stěžuje.

Vnímají vás režiséři a výtvarníci jako

rovnocenné partnery?

Je to hodně individuální. Záleží na konkrétním

režisérovi a samozřejmě na výtvarnících.

Např. David Janošek, Pavel Borák, Simona

Rybáková, Eva Jiříkovská a mnoho dalších

s námi spolupracují a intenzivně komunikují,

vědí, co z nás mohou dostat... Někdy má

výtvarník konkrétní představu a jasné požadavky,

jindy nechá na nás, abychom si s tím

poradili. Je to hozená rukavice.

Zvedají se nároky?

Poslední dobou se to s tím realismem přehání.

Je to jakýsi lacinější pokus o film na divadle.

Ale divák přece ví, že je v divadle, že

to není skutečné. Má tu divadelní naivitu,

chcete-li stylizaci, rád. Jsou chvíle, kdy si

říkám – je tohle ještě divadlo, nebo jsme už

v Hollywoodu? Pravdou je, že se musíme přizpůsobit

technickým, materiálním, finančním

i časovým možnostem.

My v baletu s rekvizitami příliš často do kontaktu nepřicházíme,

a pokud ano, tak na velmi krátkou dobu. Například ve Spící krasavici

nám na začátku prologu přinesou kouzelné hůlky. Nejsou to

dějově významné rekvizity, ale divákovi pomáhají pochopit, že jsme

kouzelné víly, dobré kmotřičky malé Aurory. Rekvizity v baletu tak

vždy jen dokreslují situaci. Proto ani já sama s rekvizitami mnoho

zkušeností nemám. Ale občas mě to mrzí, když vidím, jak krásně

jsou udělané. Hana Abram, demisólistka baletu NdB

28–29

Co je to vlastně rekvizita?

Dnes už vím, že rekvizitou může být cokoliv.

Všechno se může stát rekvizitou. Když hledám

něco ve fundusu, přijde mi, jako bych

se prohrabovala vlastní pozůstalostí. Jsou

tam emoce, vzpomínky, zážitky, nervy, radosti,

technika, řemeslo. V téhle dílně jsme

všichni svého druhu umělci. Osobnosti. Takže

je s námi občas těžké pořízení. Ale žijeme

v divadle a pro divadlo.

Je něco obtížného, co byste se ještě

chtěla naučit?

Nebrat ty věci tak smrtelně vážně. Umět prožívat

život s lehkostí. A taky se naučit říkat NE.

Naučíte se to?

Myslím, že už asi ne.

Lék nebo jed? Lahvičky

z opery Nápoj lásky v rekvizitárně

Mahenova divadla.

×

#darujemoce

Tipy

text: Barbara Gregorová, Hana Hložková,

Karel Littera, Patricie Částková

Ne každý má před Vánocemi jasno, koho čím obdaruje.

Nerozhodných a dárkově málo kreativních jedinců je totiž

pěkná masa, která čeká na to pádné reklamní pobídnutí,

tu správnou inspiraci. A právě pro ně jsme připravili

vybrané tipy na dárky v podobě skvělých inscenací NdB,

kterými můžete potěšit i překvapit své blízké.

činohra →

Kdo se bojí Virginie Woolfové?

/ 31. 1. 2022

Kdo by dokázal odolat pozvání na skleničku do domu

Marty a Jiřího? I když jsou už dvě hodiny ráno a návštěva

se nezdá vhodná, mladý manželský pár, který se nedávno

přistěhoval do univerzitního městečka, podlehne

pokušení získat cenné společenské kontakty.


# život na šikmé ploše

# gin, suché Martini a spousta ledu

# psychologické drama

# fascinující herecké výkony

# slovní hrátky a sarkastický humor

Kdo se bojí Virginie Woolfové?


Stěhování duší / 4. a 24. 1. 2022

Malý sklepní zšeřelý byt, zatuchlý vzduch a pavučinový ráj. Vše působí

provizorně, ale přesto útulně. Uprostřed tohoto zvláštního časoprostoru

se ocitá stárnoucí tanečnice Magdalena, která žije v naději,

že se jednou odstěhuje do Ameriky za milovaným mužem a začne tam

nový život.

Stěhování duší

# meditační monodrama

# excelentní Marie Durnová

# stárnout lze i s humorem

# pro jemné duše se smyslem pro drobné harampádí

tip

na vánoční dárky

Leopoldstadt / 20. 1. 2022

Vídeň je v roce 1899 kulturním středem světa. V dobře situované

židovské rodině Merzových se přelom století očekává s nadějí na převrat

ve společenském i politickém myšlení. Vídeňští patrioti se těší

na světovou výstavu v Paříži, antisemitismus v Rakousku-Uhersku

ustupuje, lidé očekávají nadějnou budoucnost.

# rodinná sága 20. století

# secesní Vídeň

# 29 postav na jevišti, 86 převleků

# Klimt, Freud, Mahler

# pro nezlomné vykladače dějin na pozadí lidských osudů


foto: Tereza Jiroušková

Mahenova Reduta

Mahenova Reduta / 26. 1. 2022

Proč se po Jiřím Mahenovi v Brně jmenuje knihovna,

divadlo, ulice, socha, stráň, společnost i rybářský

klub? Jak to, že stále není obecně tolik známý jako

jiní jeho současníci? V pořadu nazvaném Mahenova

Reduta naleznete odpovědi nejen na tyto otázky.

Leopoldstadt

Sňatky na železnici / 3. 1. 2022

aneb Vídeň, Vídeňské Nové Město, Brno

Bratranci Ignác Stimmstock z Vídně a Petr Stimmstock z Kremže

se touží oženit. Každý z nich si vybral dívku z jiného města a snadný

průběh námluv má na starosti zkušená dohazovačka. Pokud se

namlouvání odehrává na Severní a jižní dráze císaře Ferdinanda

mezi několika místy, mohou se v navenek skvělém plánu ukázat

jisté nedostatky.

# ženichové a nevěsty v nesnázích

# železniční uzel Brno–Vídeň

# kulinářství na jevišti

# třeskutý humor, zpěv a tanec

# pro svobodné, nezadané i šťastné manžele

foto: Patrik Borecký

# komorní hudební večer

# život a dílo brněnské osobnosti v 70 minutách

# 14 zbrusu nových písní od šesti skladatelů

# pro nostalgiky všech generací

Sňatky na železnici

30–31

→

opera →


Tři fragmenty z Juliette / Lidský hlas / 13. 1. 2022

Žijeme ve světě iluzí, které si vytváříme o sobě i jiných. Jedinečné spojení dvou

oper o vztazích muže a ženy, skutečného i domnělého, kde je současnost konfrontována

s reálnou i fiktivní minulostí a postavy se pohybují ve světě představ a snů.

# David Radok

# telefon

# sopranistka

Evžen Oněgin

Hoffmannovy povídky / 20. 2. 2022

Básník Hoffmann hledá marně ženský ideál. Tři lásky,

tři tragédie – skutečně se staly, nebo jsou jen básníkovým

únikem do světa bizarních fantazií.

# pravá láska

# Benátky

# Offenbach

# Barcarola

foto: Marek Olbrzymek foto: Marek Olbrzymek

Tři fragmenty z Juliette / Lidský hlas

Evžen Oněgin / 23. 1., 22. 3. 2022

Tento příběh vlastně mohl skončit rychle a šťastně, kdyby Oněgin

odložil svou přezíravost a viděl Tatianu takovou, jaká doopravdy je.

Čajkovského romantická hudba ve spojení s intimním komorním

dramatem.

# romantické iluze

# Puškin

# život v knize nenajdeš

Piková dáma / 11. a 28. 2. 2022

Trojka, sedma, eso… tři karty, které vždy vyhrávají. Tajemství, jehož

získání mladý carský důstojník Heřman obětuje nejen milostný

vztah k mladičké Líze, ale pro nějž se stane i vrahem.

# Soňa Červená

# ruleta

# drama milostné i hráčské


Hoffmannovy povídky

Piková dáma

tip

foto: Petr Neubert

Don Carlos / 4. a 6. 3. 2022

Politické intriky, náboženství a zakázaná láska – komorní drama

několika postav, které se ocitly uprostřed hry ovládané

vyšší mocí. Verdi ve vrcholné formě od velkolepých sborových

výstupů po intimní pohled do hloubi lidských duší.

# zakázaná láska

# strhující sborové scény

# milostné drama

Don Carlos

balet →


Dáma s kaméliemi / 14., 15., 16., 27. a 29. 1. 2022

Jeden z nejslavnějších milostných příběhů novodobé literatury,

který podnítil vznik dalších adaptací mnoha uměleckých žánrů,

inspiroval významnou choreografku Valentinu Turcu k vytvoření

vlastního tanečního tvaru akcentujícího kromě baletní techniky

také detailní hereckou práci.

# silné emoce

# excelentní sólistky

# sebezničující láska

# láska jako oběť

# Valentina Turcu

4 Elements

4 Elements / 17. a 18. 2. a 2. a 3. 3. 2022

Taneční večer mimořádných choreografií otevírá

Hidden Order o řádu a chaosu Lukáše Timuláka,

následují dvě výjimečné choreografie Jiřího Kyliána,

Falling Angels, s živým doprovodem perkusionistů

DAMA DAMA a Sarabande. Večer uzavře strhující

Gnawa Nacha Duata podbarvená hudbou typickou

pro oblast severoafrického Magrebu.


# mužský a ženský element

# uhrančivé taneční kreace

# řád i chaos, extáze i harmonické souznění

# disciplína a touha po svobodě

Dáma s kaméliemi


Bajadéra / 15., 23. a 24. 2., a 5. 3. 2022

Klasický balet Bajadéra měl svou premiéru v Mariinském divadle

v Petrohradu již v roce 1877, na brněnskou baletní scénu si však našel

cestu až po neuvěřitelných 126 letech v choreografii Jaroslava

Slavického podle původní koncepce Mariuse Petipy.

# exotický příběh z baletní klasiky

# pohádkový námět

# láska, pomsta, nenávist a smrt

# chrámová tanečnice

# Indie

Bajadéra

32–33

×

Georg Friedrich Händel

Alcina

na obzoru opera

Neváhejte, chyťte si svého hipogryfa

a vzhůru na Alcinin kouzelný ostrov!


návrhy scény: Dragan Stojčevski

Křesťanský rytíř Ruggiero se v bitvě střetne se saracénskou

bojovnicí, rytířkou Bradamante, a místo souboje na život

a na smrt se do sebe zamilují. V cestě k vytoužené svatbě

jim však nestojí jen fakt, že pocházejí z nepřátelských táborů,

ale i osudná věštba a kouzla snažící se jejich spojení zabránit.

Dirigent

Režie

Scéna

Kostýmy

Václav Luks

Jiří Heřman

Dragan Stojčevski

Alexandra Grusková

V hlavních rolích:

Alcina Pavla Vykopalová, Karina Gauvin

Ruggiero Justin Kim, Ray Chenez

Bradamante Václava Krejčí Housková, Eva Kývalová

Morgana Doubravka Součková, Mirella Hagen

Collegium 1704 a Collegium vocale

V koprodukci s Theâtrè de Caen a Opéra Royal Château de Versailles

Premiéra 5. 2. 2022 v Janáčkově divadle

Reprízy 6. 2., 12. 2., 13. 2., 18. 2. 2022

Předpremiérové kukátko 25. 1. 2022

Hipogryf, kouzelný prsten, rytíři proměnění ve stromy a divou zvěř,

mocná kouzelnice Alcina a její ostrov s vyčarovaným zámkem – ne, to

není pokračování Hry o trůny, ale něco daleko lepšího! Nefalšovaná

barokní opera, která v sobě skrývá všechno, co dnes filmoví tvůrci

pracně vyrábějí na zeleném pozadí. Je až s podivem, že si Netflix

nebo HBO ještě nevšimli takového materiálu, jakým je Ariostův Zuřivý

Roland – 46 zpěvů plných akce, intrik, kouzel, bitev a soubojů o moc,

magických zbraní a žen. Ovšem i ty tu také zdatně vládnou jak mečem,

tak kouzly. To velikánovi barokní hudby G. F. Händelovi tento

skvělý zdroj neunikl, navíc divadelní mašinérie 18. století toho nabízela

hodně a skladatelé jako on se to nebáli použít.

To však není ten hlavní důvod, proč i dnes, téměř po třech

stoletích, jsou Händelovy opery stále diváckým hitem. Magie a velkolepá

scénická kouzla pro něj byly jen efektním pozadím k něčemu

mnohem důležitějšímu – vyprávění příběhů, které se mohou stát

komukoliv z nás. Ani k tomu nepotřebujeme být udatnými křižáckými

rytíři a mocnou kouzelnicí s čarokrásným zámkem na ostrově. Láska,

co si nevybírá a není vždy opětována, aby nás nakonec zanechala

v naší samotě, to je hlavním tématem Händelových oper. Jak velké

téma to je a jak velmi bylo skladatelovu srdci blízké, můžeme vidět

právě na jeho postavách kouzelnic. Byla jich pěkná řádka – Médea,

Armida a především Alcina. Právě jim vždy patřila ta nejkrásnější

hudba opery.

Barokní opery se v ČR zatím nestaly pravidelnou součástí repertoáru

operních domů a je to škoda. Mají všechno, co si jen divák

může přát – krásnou hudbu, dramatický příběh, akci a nečekané

zvraty. I Händelova Alcina se v Brně představí poprvé, ale možná je

dobře, že si mocná kouzelnice počkala, protože teď ji čeká to nejlepší.

K brněnskému souboru se připojí nejen vynikající pěvci, kontratenoristé

Justin Kim a Ray Chenez, kanadská sopranistka Karina Gauvin,

ale také Collegium 1704, orchestr, který si získal za svou interpretaci

barokní hudby na dobové nástroje mezinárodní renomé. Než Alcina

vyrazí na turné do francouzských divadel ve Versailles a Caen, v jejichž

spolupráci vzniká, bude mít v Brně 5 představení.

34–35

×

Vojtěch Štolfa

Vidět i cítit kresbou

Jméno malíře a scénografa Vojtěcha Štolfy je s Národním

divadlem Brno těsně spojeno. Byl šéfem jeho výpravy,

grafikem časopisu, výtvarníkem řady výstav a scénografem

více než dvou set operních, baletních, činoherních

a zpěvoherních inscenací.

text: Jitka Nováková

foto: archiv NdB

Narodil se v Kojetíně 12. prosince 1921. Výtvarné nadání, které

zdědil po otci, rozvíjel ve zlínské Škole umění, pod vedením Josefa

Kaplického na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a na Akademii

výtvarných umění v Sofii. S NdB začal pravidelně spolupracovat

od roku 1951 a v letech 1962–1986 byl šéfem výpravy a hlavním

výtvarníkem. Jeho scénografická tvorba je velmi rozsáhlá a různorodá,

zahrnuje práci pro inscenace všech žánrů, klasiku i moderní díla.

Štolfa měl vždy smysl pro jevištní funkčnost, jeho návrhy ladily s režijním

záměrem a počítaly s potřebami tance, herecké akce i možnostmi

jevištní techniky. Výtvarným zpracováním je pak každý z nich samostatným

uměleckým dílem a není náhodou, že na mnoha domácích

i zahraničních scénografických expozicích získal významná ocenění.

Dominujícím prvkem jeho stylu je kresba. Ať šlo o práci scénografickou,

nebo volnou tvorbu, jíž se od poloviny 50. let také soustavně

věnoval. Jednoduchou linií, náčrtkem i propracovaným detailem

výstižně znázorňoval viděné i cítěné. Stovkami kreseb doprovodil

časopis PROGRAM, který NdB vydávalo v letech 1964–1992 a jehož

byl také grafikem, ilustroval odborné knihy předních českých botaniků

– např. Kvety Tatier (1961), Květy Moravského krasu (1966, 1999),

Trávy (1977), Mohelenská step (1998), Květnice a příroda Tišnovska

(1999), v roce 2000 básně v próze Jakuba Demla Moji přátelé a poslední

Rybník Kolečko u Tovačova (2001).

Další kapitolou je jeho spolupráce s architekty na umělecké

výzdobě interiérů – barevné keramiky, vitráže, štuky a gobelíny navržené

Vojtěchem Štolfou zdobí např. zámek v Orlové, smuteční síň

v Kloboukách, hotel Slavia či pavilon A brněnského výstaviště.

1

1 Vojtěch Štolfa, režisér Oskar Linhart

a kostýmní výtvarník Alois Vobejda

nad Štolfovým návrhem

k Prodané nevěstě (1984)

2 Josef Bohuslav Foerster: Jessika

(návrh scény Vojtěch Štolfa, 1959)

3 Iša Krejčí: Pozdvižení v Efesu

(návrh scény Vojtěch Štolfa, 1968)

2 3

historie

4 Arthur Honegger:

Jana z Arcu na hranici

(návrh scény Vojtěch

Štolfa, 1969)

5 Friedrich Dürrenmatt:

Play Strindberg


Štolfa, 1969)

6 Nikolaj Rimskij-Korsakov:

Zlatý kohoutek

(maketa scény Vojtěch

Štolfa, 1972)

7 Alexandr Borodin:

Kníže Igor


Štolfa, 1973)

8 Sergej Prokofjev:

Popelka


Štolfa, 1982)

4

5

6

7

8

36–37

×

Staňte se vy nebo někdo z vašich blízkých

symbolickým majitelem jedné z žárovek

z centrálního lustru Mahenova divadla.

Adoptuj žárovku!

• podpoříte Národní divadlo Brno stylově

• přispějete k zachování vysoké kvality uměleckých projektů NdB

• získáte netradiční dárek, certifikát i poděkování ve foyer Mahenova divadla

• Mahenovo divadlo bude každý večer zářit i díky vám

• stanete se členem rodiny Přátel NdB

A proč Edison v Mahenově divadle?

Žárovky Thomase Alvy Edisona jsou s Mahenovým divadlem neodmyslitelně

spjaty, a to nejen s jeho elektrickými rozvody. Mahenovo

divadlo bylo totiž prvním plně elektrifikovaným divadlem v Evropě.

Systém elektrifikace pro naše divadlo vyvinula firma T. A. Edisona již

v roce 1882. Thomas Alva Edison rovněž speciálně pro tento projekt

vymyslel 315 m dlouhý kabel, kterým propojil divadlo s nedalekou

nově vzniklou elektrárnou. Sám Edison se na první elektrifikované

divadlo v Evropě přijel osobně podívat 13. 9. 1911.

Přemýšlíte o tom, že byste se rádi stali individuálními podporovateli

NdB? Program Buď Edison je připraven právě pro ty z vás, kteří chcete

být součástí našeho divadla nadstandardně ovšem i jednoduše

a stylově!

Více informací v Zákaznickém centru

nebo: www.ndbrno.cz/budedison

38–39

×

Věrnost se vyplácí

text: Iva Šašinková

foto: OHLA ŽS, archiv NdB

Rozhovor s Ing. Romanem Kocúrkem, generálním

ředitelem společnosti OHLA ŽS, a. s., o náročné

letní sezoně ve znamení nové korporátní identity,

o dlouhodobé spolupráci s NdB, věrnosti a loajalitě.

Již čtvrtým rokem působíte ve společnosti

OHLA ŽS, a. s. (dříve OHL ŽS),

jako generální ředitel, do společnosti

jste však nastoupil již v roce 1996. Čím

vším jste si profesně prošel, než jste

se stal vrcholovým manažerem?

Troufám si říct, že téměř vším. V létě

roku 1996 jsem ještě při studiu začal pracovat

jako brigádník v tehdejší společnosti

ŽS Brno, předchůdkyni dnešní OHLA ŽS.

V lednu 1998 jsem nastoupil jako mistr

na železničních projektech. Velká část mé

profesní dráhy byla následně spjatá právě

s Divizí Železnice, kde jsem se věnoval výstavbě

koridorů v České republice i v zahraničí.

Poté jsem přešel do řízení výroby závodu,

který odpovídal za výstavbu železnic,

mostů, tunelů a technologie. Později došlo

k reorganizaci společnosti, stal jsem se výrobním

ředitelem celé společnosti a v roce

2018 také jejím generálním ředitelem.

Slavnostní otevření administrativně-technické

budovy NdB na ulici Rooseveltova 13

Věrnost a loajalita se vám

tedy v životě vyplácí?

Jak údajně řekl římský historik Titus Livius:

„Prokázaná věrnost většinou opět zavazuje

k věrnosti.“ Toto krédo se mi v životě

opakovaně potvrzuje. Věrnost je trvalou

hodnotou, která je základním kamenem vztahů

profesních i osobních. V mém žebříčku

životních hodnot věrnost zastává jednu

z předních pozic.

Uzavření čtvrté smlouvy o spolupráci

mezi NdB a OHLA ŽS, a. s.

Na začátku října letošního roku jste se

zúčastnil slavnostního otevření administrativně-technické

budovy Národního

divadla Brno (NdB) na ulici Rooseveltova

13, jelikož vaše společnost byla

zhotovitelem rekonstrukce této divadelní

budovy. U této příležitosti byla

také podpisem smlouvy o vzájemné

spolupráci potvrzena další etapa partnerství

mezi OHLA ŽS, a. s. a Národním

divadlem Brno, které jako generální

partner již čtvrtou sezonu podporujete.

Co vedlo v roce 2018 k zahájení spolupráce

s NdB a jaký byl důvod či motiv

pro její prodloužení v tomto roce?

To je velmi jednoduchá otázka – je to správná

věc! Investovat do kultury znamená podpořit

rozvoj celé společnosti, což je, zejména

v dnešní zvláštní době, nesmírně důležité.

Návštěva divadla je vždy trochu výjimečná

záležitost. Přináší nové zážitky, myšlenky

a dojmy, vyplaví se endorfiny nebo

slzy, potěší nebo uleví od každodenních

starostí. Divadlo je jedním z mála institutů,

který má schopnost ukázat nám naše vlastní

problémy z nadhledu. Jak se říká, umí nám

pěkně nastavit zrcadlo.

Partnerství OHLA ŽS s NdB vnímám

ve třech rovinách. První rovinou partnerství

je naše snaha přispět k rozvoji a k nezávislosti

kultury tradičně navázané na podporu.

Druhá rovina partnerství je pak orientována

na naše zaměstnance. Divadelní svět je totiž

krásným únikem od technického způsobu

myšlení. A právě díky dlouhodobé spolupráci

s Národním divadlem Brno si takové obohacení

mohou naši zaměstnanci čas od času

dopřát. Třetí úroveň partnerství je osobní.

Respekt a obdiv k práci Martina Glasera

a jeho spolupracovníků. Opravdu velice obdivuji

jejich profesionalitu, kreativitu i nadšení.

rozhovor

Rekonstrukce Janáčkova divadla v Brně

Do jaké míry se společnost OHLA ŽS

věnuje rekonstrukcím památek nebo

obecně staveb souvisejících s kulturou?

Jaké další historické či kulturní

památky jste rekonstruovali a je práce

na tomto druhu staveb v některém

ohledu specifická?

Naše firma je svým zaměřením multioborová.

Znamená to tedy, že záběr máme opravdu

široký a výsledky naší práce můžete vidět

prakticky kdekoli vás napadne: na železničních

tratích, dálnicích, v nemocnicích,

školách, sportovních halách, divadlech, přehradách,

čističkách odpadních vod, domech

pro seniory a tak dále. Historické objekty

jsou pro nás však vždy výjimečné. Zdařile

a v termínu opravit nejznámější české památky

je pod drobnohledem státu, obcí, památkářů,

architektů, médií i všech obyvatel.

A my jsme hrdí na to, že tyto stavby umíme

realizovat. Říci, že jsme opravili například

Národní divadlo v Praze, Janáčkovo divadlo

v Brně, komplex státního zámku Vimperk

či Mlýnskou kolonádu v Karlových Varech,

má krásný zvuk a nese s sebou i jistou úctu

a prestiž.

Vaši společnost jste během letošního

léta provedl procesem změny korporátní

identity, tedy kompletní změny

vizuální prezentace včetně přejmenování

společnosti z původního názvu OHL

ŽS na OHLA ŽS. O jak velkou změnu se

jednalo a byla to změna „k lepšímu“?

Kompletní změna korporátní identity se dotkla

prakticky všech činností společnosti:

firemní dokumentace, internetových stránek,

loga. Akci takového formátu nelze realizovat

ze dne na den, například označení více než

stovky právě probíhajících staveb podle nového

vizuálního stylu bude ještě chvíli trvat.

Nicméně jsem rád, že první etapu završenou

zápisem našeho nového jména OHLA ŽS,

a. s., do obchodního rejstříku můžeme považovat

za zdárně ukončenou.

Jedním z pilířů nové etapy OHLA je silný

důraz na ochranu životního prostředí a jeho

trvalou udržitelnost. Nové korporátní logo

vyjadřuje posun směrem k nové budoucnosti

a k další etapě růstu, rovnováhu mezi

technickým světem a přírodou. Tmavě modrá

barva symbolizuje tradici a důvěru. I v novém

grafickém pojetí loga společnosti a v naší

Je možné najít společného jmenovatele

stavebnictví a kultury, dvou na první

pohled velice odlišných světů?

Ano, kulturní památky jsou zajímavými stavebními

objekty a předměty zkoumání. Nejen

z estetického úhlu pohledu, ale také z odborného

technologického. Kulturní stavby jsou

nadčasové, jedinečné a často odpovídají

všeobecně platné „definici krásy“ napříč

epochami lidské existence bez ohledu na působení

času.

Oprava Mlýnské kolonády v Karlových Varech

40–41

→

Rekonstrukce Janáčkova divadla v Brně

dlouhodobé vizi je tedy loajalita svým způsobem

ukotvena. Akvamarínově zelená je zase

barvou světového oceánu. Stavět v souladu

s přírodou je zásadní aspekt, který se snažíme

stále více rozvíjet a posouvat dál.

Celý proces přejímání nové korporátní

identity jste završili přesunem sídla

společnosti OHLA ŽS, a. s. do budovy

GREEN BUILDING II v Areálu Slatina

na adrese Tuřanka 1554/115b,

627 00 Brno. Společnost měla dosud

sídlo téměř v centru města na ulici

Burešova v budově, kterou v roce 1977

ještě jako Železniční stavitelství Brno

sama postavila. Co tato změna přinesla

vaší společnosti?

Materiálově a technicky vyspělé kanceláře

s minimální možnou uhlíkovou stopou v moderní

budově přinášejí nejen vysoký komfort

našim zaměstnancům, ale i udržitelná řešení.

Odpovědnost k okolnímu světu je v dnešní

době nejen nevyhnutelná, ale v dlouhodobém

horizontu také ekonomická.

Naše původní sídlo tyto parametry již

nesplňovalo, po kapacitní stránce také nebylo

dostačující. Zaměstnanci společnosti byli

totiž roztroušeni ve více lokalitách napříč celým

městem, takže dalším motivem bylo mít

všechny pod jednou střechou. Tento cíl naše

nové sídlo splnilo a věřím, že nové pracovní

prostředí bude nejen moderní a reprezentativní,

ale také inspirativní a příjemné.

V pozici generálního ředitele velké

a významné společnosti jsou na vás

často upřeny zraky vašich podřízených,

jak to vnímáte?

Nejsem ten extrovertní typ, který by dokázal

bez přípravy vystoupit na pódiu a pronést

řeč. Stále se v tomto ohledu učím a snažím

se zlepšovat. Proto sledovat herce v jejich

rolích je pro mě jak krásným, tak inspirativním

zážitkem a velmi se skláním před jejich

uměním.

Co vás osobně z aktuálního programu

brněnského Národního divadla nejvíce

láká, případně, co vás na divadelním

pódiu zaujalo tak, že na danou scénu či

moment vzpomínáte dodnes?

Tak to je těžká otázka. Prozatím jsem upřednostňoval

činohru. Za poslední dobu mne

oslovilo obnovené zpracování absurdního

dramatu Milana Kundery Majitelé klíčů, které

nabízí spoustu paralel aktuálních i pro dnešní

dobu.

Nyní se také snažím trochu více seznámit

s operou a baletem. Ačkoliv bohužel

nedokážu ohodnotit technické zpracování

těchto představení, celkový dojem a zážitek

ve mně bývá velmi silný, a to v tom nejlepším

slova smyslu.

Obnova státního zámeckého komplexu Vimperk

×

Divadlo je dárek!

Dárkové poukazy 100, 200, 500, 1 000,– Kč

Platnost 1 rok od nákupu.

Vztahují se na představení z produkce NdB, nelze uplatnit na pronájmy a cizí akce.

Poukaz se dá uplatnit pouze jednorázově, nelze jej uplatnit po částech.

Možnost nakoupit on-line.

www.ndbrno.cz

WWW.JOTA.CZ

ŽIJEME (S) KNIHAMI PO CELÝ ROK

beletrie

belet

populárně naučná

pop

populárně naučná

pop

děti

pro

a mládež

generální partner

partneři

mediální partneři

BRNODaily

Je to malý

MRAVENEC,

ale je ho plné jeviště.

V prosinci na vás čeká

v Janáčkově divadle, aby vám

ukázal, jak funguje opera.

Ferda Mravenec, Brouk Pytlík a Beruška Sedmitečná!

22. 12. v 11 a 17 h a 27. 12. v 18 h.

MD Mahenovo divadlo

JD Janáčkovo divadlo

DR Divadlo Reduta

↗ L lektorský úvod – začátek

půl hodiny před představením

ve foyer divadla

EN představení s anglickými

titulky / performance with

english subtitles

listopad 2021

od 12. 11.

opera

pá 12. 11. 10.00 Kocour v botách | DR |

opera pro děti

po 15. 11. 19.00 Nabucco | JD |

role Nabucco – Dalibor Jenis

st 17. 11. 17.00 Monument | JD |

role Sochař – Svatopluk Sem

pá 19. 11. 19.00 Řecké pašije festival Janáček Brno O1 | JD |

role Grigoris – Jan Šťáva

pá 26. 11. 19.00 Osud ↗ L festival Janáček Brno | JD |

role Míla – Alžběta Poláčková

so 27. 11. 19.00 Osud ↗ L festival Janáček Brno O2, O3 | JD |

stream na www.operavision.eu

balet

so 13. 11. 19.00 Beethoven premiéra PB | JD |

ne 14. 11. 17.00 Beethoven B2 | JD |

út 16. 11. 19.00 Beethoven B1 | JD |

so 20. 11. 19.00 Beethoven ↗ L B3 | JD |

ne 21. 11. 17.00 Beethoven ↗ L | JD |

činohra

pá 12. 11. 19.00 Kočár do Vídně | MD |

pá 12. 11. 19.00 ##T#€£#%# | DR |

stand up Terezy Groszmannové

so 13. 11. 17.00 Ohnivá země Václava Štecha Č2 | DR |

so 13. 11. 19.00 Kočár do Vídně | MD |

ne 14. 11. 13.00 Lucerna | MD |

ne 14. 11. 19.00 Lucerna | MD |

ne 14. 11. 19.00 Mars | DR |

po 15. 11. 9.00 Lucerna | MD |

út 16. 11. 19.00 Hana | MD |

st 17. 11. 19.00 Leopoldstadt | MD |

čt 18. 11. 19.00 Králova řeč EN SUB (The King’s Speech) | MD |

čt 18. 11. 19.00 Mirandolína | DR |

ne 21. 11. 19.00 Protokol ↗ L | DR |

po 22. 11. 19.00 Stěhování duší | MD |

po 22. 11. 19.00 Před východem slunce ↗ L | DR |

út 23. 11. 19.00 Liliom | MD |

út 23. 11. 19.00 Velmi, velmi, velmi temný příběh ↗ L | DR |

st 24. 11. 19.00 Jak krásně jsme si žili | MD |

st 24. 11. 19.00 Sňatky na železnici | DR |

čt 25. 11. 10.00 Nebesa veřejná generálka | MD |

čt 25. 11. 19.00 Idomeneus | DR |

pá 26. 11. 19.00 Nebesa premiéra PČ | MD |

pá 26. 11. 19.00 Ohnivá země Václava Štecha ↗ L | DR |

so 27. 11. 15.00 Brněnské pověsti | DR |

so 27. 11. 19.00 Nebesa Č3 | MD |

ne 28. 11. 11.00 Edison! | DR |

zadáno pro DPMB, a. s.

ne 28. 11. 16.00 Edison! | DR |

adventní průvod k Mahenovu divadlu

ne 28. 11. 18.00 Rozsvěcení vánočního stromu NdB | MD |

vstup volný

ne 28. 11. 19.00 Majitelé klíčů | MD |

út 30. 11. 19.00 Stěhování duší | MD |

hosté

so 13. 11. 19.00 Recitál Tomáš Král a Ivo Kahánek | vila Tugendhat |

festival Janáček Brno www.janacek-brno.cz

út 16. 11. 19.00 Fachman | DR |

Divadelní spolek Frída

so 20. 11. 19.00 Pražský filharmonický sbor | Besední dům |


ne 21. 11. 19.00 Kašpárek v rohlíku | MD |

po 29. 11. 19.00 Progres 2 | MD |

koncert slavné brněnské rockové skupiny

út 30. 11. 19.00 Recitál Pavol Breslík a Róbert Pechanec | DR |


pá 19. 11. 19.00 Noc bláznů | MD |

so 20. 11. 19.00 Kdo se bojí Virginie Woolfové? | MD |

so 20. 11. 19.00 Doktorka | DR |

44–45

→

MD Mahenovo divadlo

JD Janáčkovo divadlo

DR Divadlo Reduta

↗ L lektorský úvod – začátek

půl hodiny před představením

ve foyer divadla

prosinec 2021

opera

čt 2. 12. 18.00 Peter Grimes ↗ L | JD |

role Peter Grimes – Joachim Bäckström

pá 3. 12. 18.00 La bohème | JD |

role Rodolfo – Richard Samek

st 8. 12. 18.00 Tři fragmenty z Juliette / Lidský hlas | JD |

role Juliette – Jana Šrejma Kačírková

pá 10. 12. 18.00 Rusalka | JD |

role Rusalka – Kateřina Kněžíková

so 11. 12. 19.00 Slavnostní koncert | JD |

k životnímu jubileu Richarda Nováka

dirigent Jan Štych

ne 12. 12. 18.00 Čert a Káča | JD |

role Káča – Jana Hrochová

st 15. 12. 18.00 Hry o Marii ↗ L | JD |

role Paskalina – Daniela Straková-Šedrlová

pá 17. 12. 10.00 Papageno hraje na kouzelnou flétnu | DR |

opera pro děti

ne 19. 12. 18.00 Evžen Oněgin | JD |

role Oněgin – Jiří Brückler

balet

↗ L d lektorské úvody pro děti

v spolupráci s DIFA JAMU,

vždy hodinu před

představením

EN představení s anglickými

titulky / performance with

english subtitles

st 1. 12. 18.00 Louskáček | JD |

so 4. 12. 14.00 Louskáček ↗ L d

| JD |


| JD |

ne 5. 12. 14.00 Louskáček ↗ L d

| JD |

ne 5. 12. 18.00 Louskáček | JD |

čt 9. 12. 11.00 Louskáček | JD |

čt 9. 12. 18.00 Louskáček | JD |

pá 17. 12. 18.00 Louskáček ↗ L | JD |


| JD |


| JD |

po 20. 12. 18.00 Louskáček ↗ L | JD |

út 28. 12. 14.00 Louskáček | JD |

út 28. 12. 18.00 Louskáček | JD |

pá 31. 12. 20.00 Silvestrovské Gala Baletu NdB | JD |

st 22. 12. 11.00 Ferda Mravenec | JD |

opera pro děti

st 22. 12. 17.00 Ferda Mravenec | JD |

opera pro děti

po 27. 12. 18.00 Ferda Mravenec | JD |

opera pro děti

st 29. 12. 19.00 Hoffmannovy povídky | JD |

role Hoffmann – Luciano Mastro

foto: Xxxxx Xxxxxxxxx

čt 30. 12. 19.00 Nabucco | JD |

role Nabucco – Dalibor Jenis

pá 31. 12. 17.00 Lazebník sevillský | MD |

silvestrovské představení

www.ndbrno.cz

Hry o Marii

program

xxxx: Xxxxx Xxxxxxxxx

Lucerna

činohra

st 1. 12. 19.00 Hana EN SUB (Hana) | MD |

st 1. 12. 19.00 Improvozovna | DR |

zadáno pro ABB s. r. o.

čt 2. 12. 19.00 Mirandolína | DR |

pá 3. 12. 19.00 Doktorka | DR |

so 4. 12. 17.00 Nebesa Č2 | MD |

ne 5. 12. 13.00 Lucerna | MD |

ne 5. 12. 19.00 Stěhování duší | MD |

ne 5. 12. 20.00 Ohnivá země Václava Štecha ↗ L | DR |

út 7. 12. 19.00 Majitelé klíčů | MD |

st 8. 12. 19.00 Kočár do Vídně ↗ L | MD |

čt 9. 12. 10.00 Amfitryon veřejná generálka | DR |

čt 9. 12. 19.00 Kočár do Vídně | MD |

pá 10. 12. 19.00 Amfitryon premiéra PČ | DR |

so 11. 12. 19.00 Saturnin | MD |

so 11. 12. 19.00 Amfitryon Č3 | DR |

ne 12. 12. 17.00 Leopoldstadt | MD |

po 13. 12. 19.00 Liliom | MD |

13. 12. Velmi, velmi, velmi temný příběh – zájezd (Praha)

út 14. 12. 19.00 Nebesa ↗ L Č1 | MD |

st 22. 12. 19.00 Protokol | DR |

čt 23. 12. 19.00 Jak krásně jsme si žili | MD |

čt 23. 12. 19.00 Mahenova Reduta | DR |

komorní hudební večer

út 28. 12. 19.00 Racek | MD |

út 28. 12. 19.00 Nikdo | DR |

st 29. 12. 19.00 Hana | MD |

čt 30. 12. 19.00 Saturnin | MD |

čt 30. 12. 19.00 ##T#€£#%# | DR |

stand up Terezy Groszmannové

pá 31. 12. 17.00 Mirandolína | DR |

silvestrovské představení

hosté

so 4. 12. 18.45 Eurydiké ↗ L | DR |

přímý přenos z Metropolitní opery New York

pá 10. 12. 19.00 Janek Ledecký | MD |

po 6. 12. 19.00 Lenka Filipová | MD |

út 14. 12. 18.45 Kouzelná flétna ↗ L | DR |

záznam z Metropolitní opery New York

čt 16. 12. 20.00 Aneta Langerová | MD |

st 22. 12. 20.00 Vienna Strauss Philharmonic Orchestra | MD |

světově proslulý vídeňský orchestr mimořádně v Brně

st 15. 12. 19.00 Saturnin | MD |

st 15. 12. 19.00 Idomeneus ↗ L | DR |

pá 17. 12. 18.00 Edison! | DR |

zadáno pro DPMB, a. s.

pá 17. 12. 19.00 Pera markýze de Sade ↗ L | MD |

so 18. 12. 19.00 Kdo se bojí Virginie Woolfové? | MD |

so 18. 12. 17.00 Před východem slunce | DR |

ne 19. 12. 17.00 Amfitryon Č2 | DR |

ne 19. 12. 19.00 Králova řeč | MD |

po 20. 12. 19.00 Noc bláznů | MD |

út 21. 12. 19.00 Lucerna ↗ L | MD |

út 21. 12. 19.00 Mars ↗ L | DR |

st 22. 12. 9.00 Lucerna | MD |

46–47

×

NdB_DIVA_noviny_LISTOPAD-2021_na web

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?