Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Magazín Národního divadla Brno
listopad–prosinec 2021
12
Vánoce?
Louskáček!
balet
30
Tipy
na vánoční dárky
činohra, balet, opera
Vánoční
předplatné
Zážitek. Nedá se
změřit, zvážit ani přepočítat
na peníze, a přesto
má někdy větší cenu než zlato
a drahé kamení. Národní divadlo
Brno se na zážitky specializuje a chce
je darovat co největšímu počtu diváků.
A co je krásnějšího než místo materiálních
věcí věnovat pod stromeček právě takový dárek?
Prodej Vánočního předplatného
jsme zahájili 1. listopadu, to znamená
v dostatečném předstihu před vánočními
svátky. Jednotlivé skupiny jsou koncipovány
tak, aby nadchly jak znalce, tak i úplné začátečníky.
A ceny jsou přizpůsobeny tomu, aby tento krásný dárek
mohlo darovat kupříkladu dítě svým rodičům nebo vnouče prarodičům.
Oproti klasickému sezonnímu předplatnému se vánoční
předplatné neomezuje na divadelní sezonu, ale na kalendářní rok.
Výhody:
• výrazná úspora oproti nákupu jednotlivých vstupenek (až 60 %)
• další vstupenka navíc pro vás za hubičku – za pouhých 100 Kč + slevy
na další mimořádné akce
• předplatného se netýká navýšení cen během sezony
• předplatitelská vstupenka je přenosná, můžete ji tedy darovat nebo půjčit
• máte možnost jedné výměny termínu představení za jiný, a to zcela zdarma
• při změně nebo zrušení představení v předplatitelské skupině ze strany divadla
máte k náhradnímu představení nárok na vstupenku daného souboru se slevou 50 %
• 10% sleva na všechna představení v rámci festivalu Divadelní svět Brno
• máte
své
oblíbené
místo
vždy
jisté!
úvodník
Milí divadelní přátelé!
Další rok se pomalu chýlí ke konci a my všichni v Národním divadle
Brno pevně věříme, že se i během stále kratších podzimních
dní, v adventních týdnech i v čase vánočních svátků budeme moci
v hledištích našich divadel společně setkávat. Repertoár všech souborů
září novotou a v listopadu jej rozšíří poslední inscenace, které
na svou premiéru čekají už předlouhé měsíce. Řecké pašije i baletní
Beethoven si vaši přízeň rozhodně zaslouží. Zároveň samozřejmě
vznikají i inscenace úplně nové. V případě nadšeně přijaté opery
Peter Grimes a chystané činoherní novinky Nebesa se dokonce nabízí
zajímavé srovnání. Naši vídeňští kolegové pocítili ve vzduchu podobná
témata jako dramaturgové našich souborů, a tak můžete v Burgtheatru
vidět inscenaci jedné z nejzajímavějších současných autorek
Lucy Kirkwoodové, v Theater an der Wien a v Janáčkově divadle
běžely téměř souběžně dvě velmi rozdílné inscenace Petera Grimese
a brzy si navíc budete moci třeba i porovnat naši verzi Doktorky
v Redutě s autorskou inscenací této aktuální hry v rakouském hlavním
městě. Brno jako kulturní město totiž už dávno není předměstím
Vídně, ale sebevědomou metropolí, která má co nabídnout. A která
má široce otevřenou náruč k nesčetným tvůrčím impulsům – to vám
dokáže i program festivalu Janáček Brno 2022, který představíme
na konci listopadu a zároveň zahájíme předprodej vstupenek.
Po dlouhotrvajícím kulturním půstu konečně naplno běží velkorysá
hostina. K novinkám se připojují návraty stálic v podobě vánočního
Louskáčka i inscenací, které se na jevištích příliš neohřály. Doporučuji
zejména nepropást reprízy oceňovaných oper Monument a Osud!
Ve stínu nezůstávají ani naši činoherci. Pokud jste ještě neviděli
Racka nebo naši verzi slavné hry Kdo se bojí Virginie Woolfové, vězte,
že jste přišli o hodně. Pokud k nám do divadla chcete chodit pravidelně,
vyzkoušejte individuální předplatné na míru FlexiAbo, které si
můžete kdykoliv poskládat online. A protože se blíží vánoční svátky,
nabízíme jako každý rok i speciální balíčky vánočního předplatného,
které mohou být stejně skvělým dárkem jako jednotlivé vstupenky,
které pro své blízké vyberete vy sami.
Těším se na setkávání v Národním divadle Brno!
Martin Glaser
ředitel NdB
foto na obálce: Ivan Pinkava
Louskáček
Magazín Národního divadla Brno
obsah
Vydává: Národní divadlo Brno, příspěvková organizace,
jejímž zřizovatelem je statutární město Brno.
MK ČR E11077
ISSN 1803-0408
Vedoucí redakce: Martina Mužátková, muzatkova@ndbrno.cz
Editorka: Zuzana Voráčová
Grafická úprava: Robert V. Novák
Tisk: Mafraprint
Obchodní informace
Národní divadlo Brno, příspěvková organizace,
Dvořákova 11, 657 70 Brno
Informace o představení, rezervace a dobírky
obchodni@ndbrno.cz / 542 158 120
Online prodej: http://online.ndbrno.cz
Prodej v hotovosti a na platební kartu
Předprodej vstupenek NdB, Dvořákova 11, 542 158 120
každý všední den 8.30 – 18.00
Infocentrum Dům pánů z Lipé, 539 000 770
po – pá 8.00 – 18.30
Pokladny divadel: 45 minut před představením
* otevírací doba podléhá režimu PES
Zákaznické centrum
Eva Sedláčková, sedlackova@ndbrno.cz / 607 182 866
Zuzana Ivanová, předplatné / abo@ndbrno.cz / 542 158 233
Statutární město Brno finančně
podporuje Národní divadlo Brno,
příspěvkovou organizaci.
4 zprávy
6 premiéra balet Beethoven
8 premiéra činohra Lucy Kirkwoodová – Nebesa
10 premiéra činohra Molière – Amfitryon
12 pozvánka balet Vánoční hit Louskáček!
15 pozvánka opera Advent v opeře
16 pozvánka Poslední den v roce s Národním divadlem Brno!
18 fotoreport Bohuslav Martinů – Řecké pašije
20 rozhovor Smysluplné zkoušení / Džungle divadelní
Dvojrozhovor s Ivanem Krejčím a Tomášem Vůjtkem
22 pozvánka opera Láska ve filmovém ateliéru
23 pozvánka opera Vytvořit pomník
24 panorama Peter Grimes
26 za oponou Kotvit u rekvizity
Rozhovor s Davidem Velčovským
a Miroslavou Dolívkovou
30 tip Tipy na vánoční dárky
34 na obzoru opera Georg Friedrich Händel – Alcina
36 historie Vojtěch Štolfa / Vidět i cítit kresbou
38 přátelé NdB Buď Edison – Adoptuj žárovku!
40 rozhovor Věrnost se vyplácí – Rozhovor s Romanem Kocúrkem,
generálním ředitelem společnosti OHLA ŽS
45 program listopad–prosinec 2021
Ministerstvo kultury finančně
podporuje Národní divadlo Brno,
příspěvkovou organizaci.
Aktivity Národního divadla Brno
jsou podporovány
Jihomoravským krajem.
2–3
zprávy
foto: Martina Mužátková
Life!
Je již tradicí, že se Balet NdB
od zrození projektu Life!, dříve
Dance Life, pravidelně a aktivně
účastní jeho akcí. Letos se opět
zapojí do slavnostního galakoncertu
profesionálních baletních
souborů, tentokrát s choreografií
Mária Radačovského Rossini.
Kromě uměleckého programu se
bude Balet NdB podílet i na marketingových
akcích tohoto Festivalu
sportu, tance a zábavy.
26.–28. listopadu –
Výstaviště Brno ×
Slavíme devadesátiny
Richarda Nováka
Dlouholetý sólista Richard Novák
oslavil 2. října devadesáté
narozeniny. Že je stále ve skvělé
pěvecké kondici se mohli přesvědčit
posluchači jeho písňového
recitálu, který byl první
částí oslav tak významného
životního jubilea. Ta hlavní část
oslav se odehraje 11. prosince,
slavnostní koncert, kde si
v podání Richarda Nováka spolu
s Pavlou Vykopalovou, Peterem
Velmi, velmi, velmi temný příběh
Bergerem a Jiřím Brücklerem,
připomeneme jeho slavné role.
Čekají na nás scény z Verdiho
Dona Carlose, Síly osudu, Otella
a samozřejmě nebude chybět
ani Smetanova Prodaná nevěsta,
Dvořákova Rusalka a Janáčkovy
Příhody lišky Bystroušky.
To vše spolu se sborem a orchestrem
Janáčkovy opery NdB.
Za dirigentský pult se do brněnské
opery při této mimořádné
příležitosti vrátí vzácný host
a dlouholetý dirigent brněnského
operního souboru Jan Štych
a sborového nastudování se
ujme její dlouholetý sbormistr
Josef Pančík. ×
Velmi, velmi,
velmi temný zájezd
Inscenace Michala Vajdičky
Velmi, velmi, velmi temný příběh
vyráží na zájezd do Švandova divadla
na Smíchově. Zpod Petrova
pod Petřín se vydá Činohra NdB
13. prosince, aby zde uvedla nejnovější
hru Martina McDonagha.
Těšíme se! ×
Zkouška inscenace Idomeneus
na Mezinárodním festivalu DIVADLO v Plzni.
Molière 400
V lednu oslaví tento velký francouzský
dramatik čtyřsté narozeniny
(bohužel nedožité), v souvislosti
s jubileem a chystanou
inscenací Činohry NdB Amfitryon
připravujeme ve spolupráci s Alliance
Française molièrovský program,
na který se můžete těšit
počátkem nového roku. ×
Od západu po východ –
zájezdy Činohry NdB
Novou sezonu zahájila Činohra
NdB nejen na svých domovských
scénách, ale také rovnou
na dvou festivalových zájezdech.
Nejprve jsme se vydali do Zlína
foto: Patrik Borecký
na festival Setkaní/Stretnutie,
kde jsme úspěšně odehráli inscenaci
Hana. O týden později
naše cesta vedla opačným směrem,
do Plzně na Mezinárodní
festival DIVADLO, tentokrát
s inscenací Idomeneus. ×
Výstavy v Redutě
V divadle Reduta pro vás chystáme
další řadu výstav! Aktuálně
můžete zhlédnout výstavu v rámci
projektu „Umění propojuje
naše světy“, který si klade již
druhým rokem za cíl vzájemně
provázat svět talentované mladé
generace výtvarníků se světem
lidí po poškození míchy – s klienty
ParaCENTRA Fenix v Brně.
Poté budou navazovat výstavy
fotografů Václava Jiráska a Ivana
Pinkavy, kteří stojí za vizuály
Národního divadla Brno. ×
Do Luhačovic i do světa
Je tu další operní živé vysílání
do celého světa! Janáčkův Osud
s velkým úspěchem zahájil festival
Janáček Brno 2020 a teď se
konečně dočkal i plánovaného
live streamu na OperaVision.
Nenechte si ujít inscenaci světoznámého
režiséra Roberta Carsena,
který v tomto roce získal
International Opera Awards jako
režisér roku. Přijďte 27. listopadu
2021 na Osud do Janáčkova
divadla a staňte se součástí přenosu
přímo na místě mezi kamerami
České televize. Čeká na vás
skvělé představení s vynikajícím
pěveckým obsazením – Alžbětou
Poláčkovou jako Mílou a dvěma
zahraničními hosty Philipem
Sheffieldem a Enricem Casarim
v roli skladatele Živného. ×
foto: Archiv NdB
SALONč4, značkou THEÓ a se
společností Mosilana a. s. Krátce
jsme si o jejich vzniku povídali
s Filipem Vaculíkem, ředitelem
SALONč4.
Gala Umenie
pre život v SND
Balet NdB se 22. října připojil
k účinkujícím galakoncertu
ve Slovenském národním divadle
v Bratislavě na podporu slovenského
Národního onkologického
ústavu. Na prestižním gala,
kterého se účastnili i sólisté
nejvýznamnějších evropských
baletních souborů z Vídně,
Amsterdamu, Stuttgartu nebo
Paříže, se naši tanečníci opět
prezentovali dynamickou choreografií
svého uměleckého šéfa
Mária Radačovského Rossini. ×
Stavte se na punč
s dramaturgy, svými
osobními vánočními
poradci!
Určitě už přemýšlíte, čím potěšit
své blízké. Vstupenky na divadelní
představení můžeme doporučit
z mnoha důvodů. Jsou ekologické,
dobře se balí a zážitek
obdarovaným zůstane navždy.
Nejdůležitější je správně vybrat!
Proto jsme pro vás připravili
speciální adventní akci. Všichni
dramaturgové NdB zasednou
dne 7. prosince na pokladnách
našeho Zákaznického centra
a stanou se s radostí vašimi
osobními vánočními poradci.
Zvažujete, co darovat své nejlepší
přítelkyni, jak potěšit svou
tchyni či babičku? Chcete svým
vnoučatům nebo dětem nadělit
něco opravdu originálního? Společně
na to při rozhovoru s našimi
dramaturgy určitě přijdete.
A možná bude i punč!
Rezervujte si svého
osobního poradce na mailu:
obchodni@ndbrno.cz a udělejte
si v předvánočním shonu chvilku
na netradiční nákup! ×
foto: Jakub Čáp
Vánoční strom před Mahenovým divadlem
Rozsviťme vánoční
strom s Edisonem!
Vánoční průvod z divadla
Reduta k Mahenovu divadlu
bude 28. 11.
Jako každý rok i letos
rozsvítíme o první adventní
neděli společně vánoční strom
před Mahenovým divadlem.
Na pomoc jsme si ovšem letos
přizvali Thomase Alvu Edisona.
Nejprve se vypravíme do divadla
Reduta, kde se můžete
seznámit se životem Edisona
ve stejnojmenném představení
pro děti. Před představením
se uskuteční dílna, ve které
si budete moci vyrobit vlastní
svítilnu, abyste Edisona mohli
na cestě k divadlu doprovodit.
Poté se za doprovodu tohoto
slovutného vynálezce a lidového
dětského souboru Trnavánek
vydáme adventním průvodem
až k našemu stromu před
Mahenovým divadlem.
↗
Dámy v gala!
Edisonovská dílna pro rodiče
s dětmi – vyrob si svou žárovku
14.45 – 15.45 – Vstupné 50,– Kč
Zakoupíte na www.ndbrno.cz
Představení Edison!
16.00 – 17.10 v divadle Reduta
Adventní průvod s živou hudbou
17.30 – 18.00
Průvod bude odcházet
od divadla Reduta v 17.30
Rozsvěcení stromu
za doprovodu sboru Trnavánek
18.00 – 18.30 ×
Protože na prvním
dojmu záleží…
Decentní šaty v odstínu půlnoční
modré, zdobené dvěma řadami
zlatých knoflíků – NdB představilo
počátkem sezony společné
uniformy pro veškerý hledištní
personál. Nové uniformy
vznikly ve spolupráci s firmou
4–5
Jaké byly požadavky
na uniformy ze strany
divadla?
Uniformy jsou nově součástí vizuální
identity Národního divadla
Brno. Záměrem bylo sjednotit
oděvy uvaděček do stejnokroje,
který bude mít slušivý střih
a barvu, dámy budou jednoduše
rozeznatelné od diváků a svým
oděvem budou důstojně doplňovat
prostory nově zrekonstruovaného
divadla. Požadavky
na materiál a design byly dlouho
dopředu komunikovány, měli
jsme tedy dostatek času vše
vyladit. Spolupráce s Mosilanou
jako dodavatelem materiálu byla
skvělá. Součástí první schůzky
byla i návštěva výrobních prostor
v brněnské továrně (rok 2019).
Nakolik vám divadlo dalo
volnou ruku? Přišli oni sami
s nějakou vizí?
Návrhem designu se od začátku
zabývala návrhářka Andrea
Lojkásková. Na základě střihů,
které nám dodala, jsme pak
tvořili a pilovali finální prototyp.
V původním návrhu byl vlněný
směsový materiál v odstínu
pařížské modré, ten se v průběhu
tvorby změnil na půlnoční
modrou. Myslím, že to byl skvělý
krok. Dámy vypadají elegantně
a více kompetentně.
Bylo náročné vytvořit
model, který by lichotil
každé postavě?
Ženy mají křivky, a ty je třeba
respektovat. Nebylo snadné
vytvořit střih, který padne všem
typům postav, ale my jsme si
ulehčili práci rafinovaným zavinovacím
střihem. V délce je
zanechána větší záložka, takže
si můžou dámy délku libovolně
prodloužit nebo zkrátit. Stahovačka
za zadním dílu umožňuje
nastavit si obvod pasu, aby byl
každé z dam příjemný a lichotil
jejich postavám.
Co byste popřál
uvaděčkám?
Nabitou divadelní sezonu 21/22
a mnoho spokojených a usměvavých
diváků. Ať uniformu rády
nosí a dobře se o ni starají. ×
×
Beethoven
foto: Pavel Hejný
premiéra balet
Pocta geniálnímu bouřlivákovi
text: Karel Littera
Po roce na den přesně bude uveden v jevištní život největší
společný projekt Baletu NdB spolu se sólisty, sborem
a orchestrem Janáčkovy opery, balet Beethoven. Společná
práce věnovaná 250. výročí narození Ludwiga van
Beethovena, které naše tělesa věnovala loňský podzim,
bude po nuceném odkladu konečně premiérově uvedena
v Janáčkově divadle.
Hudba
Choreografie a režie
Dirigent
Sbormistr
Scéna
Kostýmy
Světelný design
Ludwig van Beethoven
Mário Radačovský
Jakub Klecker
Klára Složilová Roztočilová
Jaroslav Milfajt
Ludmila Várossová
David Kachlíř
Původní premiéra
13. listopadu 2021 v Janáčkově divadle
Beethoven byl jedním z prvních představení, které z důvodu vládních
opatření dospělo pouze do generálních zkoušek. V tomto případě
dokonce nemohlo dojít ani ke společným jevištním zkouškám baletu,
sboru, sólistů a orchestru, takže všechny složky zkoušely odděleně.
Když se tedy po necelém roce choreograf vrátil k již nastudovanému
dílu, naskytly se otázky: Dozrál za tu dobu balet v mysli tvůrce? Nečelil
v posledním měsíci pokušení něco měnit?
Na tyto otázky Mário Radačovský odpovídá: Ale ano, měním.
Je to pro mne živý organizmus a mám potřebu ho stále zlepšovat.
I Beethoven stále škrtal a přepisoval, až skoro zničil partituru. Takže
to zapadá. A hlavně všechno zlé je k něčemu dobré. Nejvíc samozřejmě
měním detaily. A pak také propojení jednotlivých sekcí, které jsou
alfou a omegou pro funkčnost inscenace. V jednotlivých detailech
dotahuji každou sekci tak, aby byla co nejmuzikálnější a jasně definovaná.
Jsem rád, že se i naši sólisté a sbor stále zlepšují, takže ve výsledku
nám paradoxně covidová pauza po této stránce prospěla.
A nabízí se i další otázka, v souboru baletu dochází stabilně
k největší personální obměně. A tak, jak je kariéra tanečníka krátká
a rychlá, stejně tak rychle se dostavuje i progres. Kdo loni byl ještě
nevýrazný, může v této sezoně na sebe upozornit. Co tedy obsazení,
rozšířilo se nebo proměnilo?
Obsazení se pochopitelně po roce také pozmění. Ať už kvůli
loňským odchodům nebo příchodům skvělých nových tváří souboru.
Samozřejmě je tu i pár překvapení, a to i pro mě. Ale to už nechám
posoudit samotné diváky.
V titulní roli baletu se postupně představí Martin Svobodník,
Ilya Mironov a Petr Hos. V pěveckých sólech se zaskví operní pěvkyně
Jana Šrejma Kačírková, Daniela Straková-Šedrlová, Václava Krejčí
Housková, Jana Hrochová a pěvci Aleš Briscein j. h., Richard Samek,
David Nykl a Jiří Sulženko. Klavírní sonáty bude interpretovat virtuos
Jiří Hrubý.
Myšlenky choreografa
Beethoven je nejen pro mne jedna z nejdůležitějších osobností dějin
hudby s ohromným přesahem do dnešních dnů, ale je také významně
spojen s pojmem „svoboda“ a s jejím celoživotním hledáním.
Beethoven byl idealista, věřil ve spravedlivé uspořádání společnosti
a z toho, co o něm vím, usuzuji, že pokud by žil v dnešní době, byl by
jedním z nejslyšitelnějších proevropských hlasů. Zároveň by byl zcela
určitě i jedním z největších kritiků toho, co v Evropě nefunguje, protože
i v hudbě boural vše, co bylo do jeho časů zažité a přežité.
Beethovenova hudební genialita tkví ve formě. Jako by měl přímé
spojení s nebem a někdo mu nadiktoval, která nota je ta pravá a která
má být ta další. Jen ta a ne jiná, jinak by se vše rozpadlo. Jako by
věděl, že toto je ta jediná možnost v celém vesmíru.
Všichni géniové mají bohužel i své temné stránky ovlivňující jejich život.
Můj balet nebude hodnocením jeho osobnosti, to bych si nikdy nedovolil.
Ctím jeho dílo i nelehký, přesto obdivuhodný život.
Je neuvěřitelné, kolik krásy nám zanechal přes všechny útrapy hledání
tvůrčí dokonalosti, zdravotním problémům, své výbušnosti, hlučnosti
a křiku, úplné hluchotě. Navzdory té černotě, která jej nakonec
obklopovala, je jeho hudba pozitivní, nádherná, emočně nabitá vším,
co se ukrývalo v jeho nitru.
6–7
×
Lucy
Kirkwoodová
Nebesa
foto: Václav Jirásek
premiéra činohra
Žena není seznam prádla
pro pradlenu!
text: Barbara Gregorová
„Já vás nežádám, abyste ji měly rády. Žádám vás, abyste v ni
doufaly. A jestli to nemůžete udělat kvůli ní, pomyslete místo toho
na ženy, které budou v téhle místnosti ve chvíli, až se ta kometa
zas vrátí, a za jak málo statečné nás budou mít, jak se budou
stydět, že jsme dostaly prostor, kde jsme mohly rozhodovat samy,
a udělaly z něj přesný obraz toho, co je pod náma.“ (Elizabeth)
Překlad
Režie
Dramaturgie
Scéna a kostýmy
Hudba
Pavel Dominik
Michal Lang
Barbara Gregorová
Mirek Kaczmarek
Michal Lang, Sebastian Lang
Osoby a obsazení:
Sally Poppyová
Zuzana Černá
Elizabeth Lukeová
Isabela Smečková Bencová
Charlotta Caryová
Jana Štvrtecká
Sára Smithová
Marie Durnová
Helen Ludlowová
Hana Tomáš Briešťanská
Emma Jenkinsová
Tereza Groszmannová
Kitty Givensová
Hana Drozdová
Peg Carterová
Veronika Lapková
Judith Brewerová Monika Maláčová j. h.
Sára Hollisová Kateřina Jebavá j. h.
Ann Lavenderová Anna Bangoura j. h.
Mary Middletonová Anita Krausová j. h.
Hannah Rustedová Štěpánka Romová j. h.
William Coombes
Roman Blumaier
Frederick Poppy; Dr. Willis Petr Kubes
Katy Lukeová; Alice Waxová Kristýna Groszmannová j. h. /
Anna Rujbrová j. h.
Lady Waxová Justýna Trojaková j. h. /
Zdeněk Bačko j. h.
Česká premiéra
26. listopadu 2021 v Mahenově divadle
Dvanáct žen povolaných k soudu. Hodina bez jídla a pití ve studené
místnosti na rozhodnutí o osudu vražedkyně. Za okny zuřící dav lačnící
po krvi, na obzoru blížící se Halleyova kometa. Všichni vzhlížejí
k nebesům i do hlubin vlastního svědomí. Bude kometa znamením
nečekané boží milosti, nebo spíše zkázy?
Současná britská dramatička Lucy Kirkwoodová vytvořila brilantní
příběh, v němž postupně odhaluje nejen pozadí hrůzného zločinu,
ale především rozkrývá osudy jednotlivých žen, které se náhle bez
ohledu na věk, inteligenci či sociální postavení octly v situaci, kdy
musejí jednohlasně rozhodnout o životě či smrti jedné z nich.
Autorka nás uvede na anglický venkov druhé poloviny 18. století.
V malém městě na pomezí Norfolku a Suffolku se staví šibenice pro
vražedkyni děvčátka. Ona vražedkyně tvrdí, že čeká dítě, což by znemožňovalo
její popravu. Proto soud povolá dvanáct žen, aby rozhodly,
zda je obviněná Sally Poppyová (v podání Zuzany Černé) skutečně
v požehnaném stavu. Třináct žen a jeden muž, pověřený jejich hlídáním,
je zavřeno ve strohé cele městské pevnosti – a my vnímáme,
že není tak jednoduché určit, zda je Sally těhotná, a že mnohé ženy
nejsou tak nestranné, jak se zpočátku zdálo. Na povrch postupně
vyplouvá jak šílený čin, tak zejména neutěšenost jednotlivých ženských
osudů, ať už jde o vyděšenou a naivní prvorodičku nebo ženu
s nastupující menopauzou. Spolu s porodní bábou Elizabeth Lukeovou
(v podání Isabely Smečkové Bencové), která přivedla na svět děti
všech přítomných, sledujeme s údivem i lítostí, k jaké brutalitě jsou
ženy bité životem a nezřídka i manželi schopné zajít. Jako by samotnou
vraždou vyhřezla pradávná minulost vesnice s řadou utajeného
násilí a křivd, které nebyly nikdy zcela zapomenuty. Nad vší beznadějí
se však klenou „nebesa“, která se v této hře doslova i symbolicky
„sklánějí“ nad rozličnými podobami ženství, které je zde odhalováno
téměř až na kost, ale přitom plné zvláštní naděje i tajemství spojeného
se zázrakem stvoření nové lidské bytosti. Režie se navzdory přesile
žen v obsazení zhostí muž. Režisér a umělecký šéf Divadla pod
Palmovkou v Praze Michal Lang vnímá tento ojedinělý text jako hozenou
rukavici a výzvu ke společnému dialogu nad tématy, o kterých
jsme i dnes zvyklí spíše mlčet.
8–9
×
Molière
Amfitryon
foto: Václav Jirásek
premiéra činohra
Komedie zn. božská
text: Jaroslav Jurečka
Rodina dramatických komedií v divadle Reduta se rozrůstá
o další povedený kousek – k Mirandolíně, Sňatkům na železnici,
Ohnivé zemi Václava Štecha a Velmi, velmi, velmi temnému příběhu
přibude Molièrův Amfitryon.
Režie
Dramaturgie
Scéna a kostýmy
Hudba
Světelný design
Aminata Keita
Jaroslav Jurečka
Ján Tereba
Štěpán Krtička
Ondřej Růžička
Osoby a obsazení:
Amfitryon
Jakub Svojanovský
Sosie
Pavel Čeněk Vaculík
Merkur
Ivan Dejmal
Jupiter Jiří Suchý z Tábora j. h.
Alkména
Eliška Zbranková
Kleanta
Petra Lorencová
Noc, Naukratés, Posiklés Viktor Kuzník
Argatifontidas, Polidas Tomáš David
Posiklés
Viktor Kuzník
Bicí, samply
Štěpán Krtička
Premiéra 10. prosince 2021
v divadle Reduta
Olympskému Jupiterovi se občas zachce pozemské lásky – k získání
milenek využívá proměn ve zvířata či nadpřirozené jevy jako například
zlatý déšť. V tomto případě se ovšem uchýlil ke lsti obzvláště vychytralé:
krásnou Alkménu pán bohů svede v podobě jejího vlastního
manžela Amfitryona. Zatímco Amfitryon nasazuje život v bitvě, užívá
si Jupiter dlouhé noci s jeho ženou, a když se pravý manžel ráno
vrací ke své milované, slyší z jejích úst jen: „Cože? Už jsi tady zas?“
To pochopitelně Amfitryonovi radost neudělá. Kaskáda omylů a nedorozumění,
která následuje po této věrné nevěře, rozechvěje bránice
mladých i starých, v převlekové komedii se ukrývá univerzální téma
v otázce: Kdo jsem? A co mne odlišuje od ostatních?
Teď jsi mě přesvědčil, věřím na zázraky!
Jsi to ty, souhlasím, tahle tvář není má,
ale když já jsi ty, co potom mám být já?
Protože nakonec musím být něco taky.
Takto se ptá Amfitryonův sluha Sosie poté, co dostane nakládačku
od boha Merkura, který na sebe vzal Sosieho podobu, aby mohl
pomáhat Jupiterovi. Sosieho si napsal Molière (1622–1673) na tělo,
a není tedy náhoda, že ačkoliv se děj točí hlavně kolem Amfitryona
a jeho ženy, hlavní rolí je tu sluha Sosie („sosie“ znamená francouzsky
„dvojník“).
Amfitryon je vrcholnou Molièrovou hrou, napsal ji mezi Misantropem
a Lakomcem a kritika tehdejšího královského dvora, a dokonce
samotného Ludvíka XIV. je v ní stejně drsná jako rafinovaná. Král
Slunce ustanovil promiskuitu téměř jako oficiální doktrínu pařížské
aristokracie a sám šel v těchto záležitostech příkladem. Není tedy
těžké domyslet si, do koho se strefuje postava božského svůdce Jupitera,
který může přicházet do ložnic jiných mužů a odcházet odtamtud
beztrestně, bez poskvrny na cti.
Molièrovu komedii uvádí Činohra NdB v divadle Reduta jako komedii
se zpěvy, o které se postará skladatel a bubeník Štěpán Krtička,
v režii Aminaty Keita.
10–11
×
Vánoční hit
text: Karel Littera
foto: Ctibor Bachratý
Inscenace z Montrealu opanuje prosincové Janáčkovo
divadlo. Po loňské vynucené přestávce, na kterou nechce
už raději nikdo ani vzpomínat, bude patřit baletní prosinec
opět pohádkovému rodinnému titulu, bez kterého si už
vánoční čas nedokážeme představit. Louskáček! Tento
balet je nejhranějším prosincovým titulem na celém světě,
Brno nevyjímaje.
Balet NdB se uvedením
bloku představení baletu
Louskáček připojuje
k oslavám 100. výročí
narození choreografa
Fernanda Naulta.
pozvánka balet
Louskáček!
Louskáček je prostě vánoční hit brněnské divadelní scény a je typickým
rodinným představením, které pro vás v této inscenační verzi
hrajeme již od roku 2014 s dvěma vynucenými přestávkami. Mimo
té loňské to bylo ještě v době rekonstrukce Janáčkova divadla. I tak
je Louskáček naším nejhranějším a nejnavštěvovanějším titulem
v repertoáru. A proč je tak oblíben? Pro tuto inscenaci je příznačné,
že ji diváci rádi vidí i několikrát, každý rok jim totiž svou vánoční
pohádkovou atmosférou zpříjemňuje zimní sváteční čas, který se
nikdy neomrzí. Louskáček není jen fenomén český nebo evropský,
nýbrž do slova a do písmene světový. Snad v největší míře se projevuje
„louskáčkovská mánie“ ve Spojených státech, kde se každou
zimu ve vánočním čase odehraje na několik set představení tohoto
dětského baletu! Není-li jím, rozhodně Louskáček aspiruje na titul
„nejoblíbenější dětský balet“. Jeho obliba po téměř sto třiceti letech
od původní premiéry stále vzrůstá. Co přitahuje diváka, ať už toho
dospělého nebo dětského, na tomto stoletém kusu dnes, v době
efektních televizních a filmových pohádek a fantastických počítačových
her? Kromě mistrné Čajkovského hudby, tak dokonale ilustrující
dětský svět fantazie, je to především kouzlo Vánoc. Vánoční svátky
se pro nás všechny spojují s atmosférou pohody, přítomností blízkých
a teplem domova.
Balet NdB se pyšní kouzelnou zámořskou produkcí baletu
z Kanady. Choreografická verze Fernanda Naulta ožívá rok co rok již více
než půl století na scéně Les Grands Ballets Canadiens v Montrealu,
kde, stejně jako v celé Severní Americe stovky jiných produkcí tohoto
baletu, způsobuje vánoční „louskáčkovské šílenství“. K přednostem
Naultovy inscenace patří svěží rytmus, plynulý sled jednotlivých scén
a obrazů, ale zejména velkolepá scénická a kostýmní výprava, která
diváky doslova oslní svou bohatostí a barevností. V představení účinkují
kromě profesionálních tanečníků také posluchači Baletní školy
I. V. Psoty a Taneční konzervatoře Brno. A právě s velkou účastí dětí
na představení získává tato choreografická verze ohromné kouzlo
působící na diváky i malé účinkující.
Příběh malé Klárky, který se odehrává na Štědrý večer, nás
zavede nejdříve do reálného světa bohaté měšťanské oslavy Vánoc
a posléze do říše Klárčiných snů. Tam ožívají hračky, svádějí urputné
boje myši a vojáčci, tam se utká Potkaní král s malým Louskáčkem, ze
kterého se po vítězném boji stane krásný princ. S ním potom Klárka
putuje do jeho kouzelného království.
Je evidentní, že Louskáček je největším projektem, který Balet
NdB každoročně produkuje. Je svou diváckou oblíbeností a počtem
v bloku odehraných představení nejen významným ekonomickým přínosem
pro soubor, ale především svým rozsahem a složitostí příprav
12–13
→
největší produkcí. A že takovýto produkt uvést každý rok znovu do života
si žádá dva měsíce příprav, vás v hledišti při sledování Louskáčka
určitě nenapadne.
Připravit každoročně šňůru představení Louskáčka si vyžaduje
nejen velké úsilí, ale také čas. Nevěříte? Vše začíná pozváním ofi ciálního
repetitora inscenace Andrého Laprise, který nám prostřednictvím
Fonds choréographique Fernand Nault uděluje licenci, jejíž
pravidla jasně vymezují zkušební proces. A protože je představení
postaveno z nemalé části na účinkování dětských interpretů, soustředí
se jeho práce hlavně na práci s nimi. Vždyť v jednom představení
dohromady účinkuje na 60 dětí! Koncem měsíce září přilétá André
z Kanady a v tu dobu se začíná zkoušet Louskáček střídavě v Baletní
škole I. V. Psoty a na Taneční konzervatoři v Brně. Děti jsou vybírány
konkurzem pod garancí Andrého Laprise. Začíná se vždy nejmenšími
dětmi z baletní školy, které bojují o roli Myšiček. Hlavní práce ale leží
na výběru a nazkoušení mnoha dětských postav a roliček různého
věku a pokročilosti v rámci studia Louskáčka na Taneční konzervatoři.
Tam repetitor intenzívně dva týdny vyučuje a pracuje s dětmi
za asistence pedagogů konzervatoře, kteří po jeho odjezdu převezmou
odpovědnost za výslednou kvalitu. Spolupráce s Taneční konzervatoří
Brno je klíčová pro celkovou uměleckou úroveň představení
a výsledek je vždy skvělý. Pro malé i větší posluchače je každoroční
účinkování v Louskáčkovi jednou z hlavních mimoškolních aktivit a zároveň
skvělou uměleckou praxí, která se jistě odrazí i v jejich budoucí
taneční kariéře. Zkoušením ale teprve vše začíná. Po dvou měsících
jsou děti připravené ve dvou různých obsazeních vyjít na scénu.
A zde začíná kromě umělecké práce i velká logistická příprava, na které
se podílí 6 pedagogů konzervatoře. Určit obsazení v 13 hracích
termínech a zajistit účast asi 110 dětí v měsíci, kdy jsou hrací termíny
i mezi vánočními svátky a mnohý rodič by rád viděl svoje děti
na horách nebo u babičky, není vůbec jednoduché. Ale i to je pro
malé adepty tanečního umění užitečná zkušenost, vždyť hlavní sezonou
pro všechny živě vystupující umělce je období, kdy mají ostatní
lidé volno a chtějí se bavit. A měsíc prosinec je z tohoto hlediska ten
nejexponovanější. Smysl spolupráce Baletu NdB s Taneční konzervatoří
je jasný, škola by měla vychovávat novou generaci kvalitních tanečníků,
na čemž mají obě instituce obrovský zájem. A projekty jako
Louskáček jsou oboustranně výhodné.
Ale nesmíme zapomínat ani na profesionály! Ti se letos k Louskáčkovi
dostanou díky náročnosti hracího plánu naplno až po premiéře
Beethovena v průběhu měsíce listopadu. O to náročnější bude pak
finální příprava. Vzhledem k vysokému počtu představení je třeba
zajistit až tři obsazení na jednu roli. Balet Louskáček je totiž skvělou
příležitostí nejen ukázat mistrovství sólistů, ale pro množství rolí
a roliček i šancí pro mnohé tanečníky povyrůst na novém uměleckém
úkolu v osobní kariéře. Umělecký šéf pak při tomto vědomí dává příležitost
mladým tanečníkům a nováčkům souboru, stejně jako zkouší
i nová obsazení sólistů. Louskáček je tak nejen magnetem pro více
než deset tisíc diváků, ale i pro tanečníky, kteří od konce září nedočkavě
vyhlíželi zveřejnění letošního obsazení.
Doprovodný program:
Doprovodný program k vybraným představením v rámci celého bloku Louskáček zahrnuje jak lektorské
úvody pro dospělé, tak i program pro děti, který Balet NdB každoročně pořádá ve spolupráci s DIFA JAMU,
Ateliérem Divadlo a výchova (pod vedením MgA. Radky Mackové).
• Návštěva Mikuláše na představení 5. prosince.
• Malování Louskáčka – děti mohou o přestávce namalovat své dojmy z prvního jednání Louskáčka.
Výkresy jsou po posledním představení vyhodnoceny a výherci odměněni zajímavými cenami.
• Edukační program pro školní představení – Lektorský úvod pro děti.
• Dětská dílna Louskáček – interaktivní hra s plněním úkolů, vytvořená speciálně pro balet Louskáček.
• Autogramiáda
• Pro vybraná představení Lektorský úvod pro dospělé – Louskáček.
×
pozvánka opera
Advent v opeře
text: Patricie Částková
foto: Marek Olbrzymek
Mimořádný host švédský tenorista Joachim Bäcktröm
ve strhující inscenaci Davida Radoka.
Lidský hlas s hvězdou ansámblu Janáčkovy opery NdB
Janou Šrejma Kačírkovou.
Lidský hlas
Zapomeňte na všechny rady v lifestylových časopisech, co je potřeba
udělat v rámci předvánočního úklidu, jaké ozdoby na stromeček jsou
letos in a kolik druhů cukroví tchyně očekává. Pojďte místo toho raději
do opery, protože v prosinci tu na vás čeká pestrá nabídka, z níž
si vybere každý.
Chtěli byste zkusit operu 20. století, ale nevíte, kterou začít?
Pak musíte vidět Brittenova Petera Grimese! Velká opera se vším,
co k tomu patří – dramatická hudba, velké sbory a ansámbly, krásné
mezihry, strhující příběh. To vše ve skvělém režijním zpracování Davida
Radoka, s fantastickým Joachimem Bäckströmem v titulní roli.
Jak vypadá opera, kde je sopranistce na jevišti jediným partnerem
telefonní sluchátko? Že to může být skutečně dramatická záležitost,
vám ukáže sopranistka Jana Šrejma Kačírková v Poulencově Lidském
hlasu, další z brněnských inscenací Davida Radoka. Hodinový Lidský
hlas David Radok spojil se snovými Fragmenty z Juliette Bohuslava
Martinů a vytvořil poetický večer na téma lásky, která v jednom okamžiku
proklouzne mezi prsty jako šátek hlavní hrdinky. V roli Michela
poprvé vystoupí Peter Berger.
Mikuláš s čerty a anděly sice chodí už 5. prosince, v Janáčkově
divadle ale čerty najdete celoročně. Můžete si tak s dětmi udělat
hned za týden druhý pokus, jestli ratolesti opravdu nezlobí. Anebo
je prostě jen vzít do divadla na pohádkovou operu Čert a Káča, kde
čerti vládnou pekelné kuchyni a nejen té. Třeba se za vámi přijdou
o přestávce podívat i do foyer a prozradí i nějaký ten pekelný recept.
Pokud byly děti hodné, můžete jim dát už předvánoční dárek v podobě
Ferdy Mravence. Čeká na ně divadlo plné broučí říše, která ví, jak
to chodí v opeře, a naučí to i ostatní v hledišti. Ani ti starší nepřijdou
během prosince v opeře zkrátka. Pro milovníky ruské poezie a s duší
romantiků tu je krásná inscenace Čajkovského Evžena Oněgina
s Lucií Hájkovou a Jiřím Brücklerem v hlavních rolích. Před Vánoci
samozřejmě nesmí chybět Hry o Marii Bohuslava Martinů, velkolepé
mystérium o hříchu a odpuštění, jako stvořené k chvilce vydechnutí
a načerpání té pravé sváteční nálady. A my se samozřejmě taky těšíme,
že se na jevišti Janáčkova divadla zase sejdou všechny tři sbory,
mimo ten náš i Český akademický sbor a Dětský sbor Brno.
B. Britten: Peter Grimes
2. 12. 2021 poslední představení v sezoně
B. Martinů: Tři fragmenty z Juliette / F. Poulenc: Lidský hlas
8. 12.2021
A. Dvořák: Čert a Káča
12. 12. 2021
B. Martinů: Hry o Marii
15. 12. 2021
P. I. Čajkovskij: Evžen Oněgin
19. 12. 2021
E. Zámečník: Ferda Mravenec
22. a 27. 12.2021
14–15
Ferda Mravenec
×
Poslední den v roce
opera
Pořádná silvestrovská
oslava může začít
jedině v Seville!
Tedy letos vlastně v Mahenově
divadle. Právě tam totiž čeká mazaný
holič Figaro a jeho intriky,
které pomohou všem zamilovaným.
Samozřejmě za zvuků Rossiniho
hudby. Jeho Lazebník sevillský
je totiž hitem, který neztrácí
nic ze svého šarmu a svěžesti.
A když se přidá skvělé obsazení
v podobě Romana Hozy (Figaro),
Andreji Široké (Rosina), Ondřeje
Koplíka (Almaviva), Jana Šťávy
(don Basillio) a Jiřího Sulženka
(Bartolo) je o zábavu postaráno,
tím spíš, že o nějaký silvestrovský
žertík navíc určitě nebude
nouze. O přestávce i po představení
je pro diváky připraven přípitek,
který je v ceně vstupenky,
a na závěr si s nimi přiťuknou
na přivítání roku 2022 i všichni
sólisté. Začínáme v 17 hodin.
foto: Vojtěch Sláma
pozvánka
s Národním divadlem Brno!
foto: Jakub Jíra
balet
Silvestrovské Gala Baletu NdB
Nevíte kam letos na silvestra? Přijďte strávit krásný poslední
večer v roce kulturně, na úrovni, ale přesto uvolněně
a s dobrou náladou s Baletem NdB! Připravujeme
pro vás v Janáčkově divadle Silvestrovské Gala, ve kterém
vystoupí sólisté i nadějné baletní mládí ve fragmentech
z našich repertoárových titulů i slavných
klasických pas de deux. Zhlédnete tak mimo jiné i choreografie,
které v současnosti běžně v našem repertoáru
neuvidíte. Večer slavnostně zakončíme ve foyer
společným symbolickým přípitkem. V Janáčkově divadle
od 20 hodin.
činohra
Silvestr s Mirandolínou
U komedie Mirandolína od Carla
Goldoniho se skvěle pobavíte. Setkáte
se v ní se ženou, která žije převážně
přítomností. Svérázná a pohledná majitelka
hostince velmi rázně brání vlastní
nezávislost a svobodu. S lehkostí
a jemnou ironií přechází od nápadníka
k nápadníkovi, dokud se v hostinci
neobjeví zapřisáhlý odpůrce žen.
Mirandolína se s potěšením chopí hozené
rukavice a vytáhne své největší
trumfy. Komedie je ušita přímo na tělo
Tereze Groszmannové, která hru pro
Činohru NdB přeložila a za titulní roli
získala Cenu Thálie. Silvestrovské
představení začíná už v 17 hodin.
foto: Jakub Jíra
16–17
×
Bohuslav Martinů:
Řecké pašije
text: Patricie Částková
foto: Marek Olbrzymek
Celé moře, celá vize osamění a nekonečnosti, celý Cyklus,
který mám pořád před očima, najednou se mezi těmito
jednoduchými, chudobou zasaženými rybáři lidí, mezi těmito
prostými, ukřivděnými, vyhladovělými současnými apoštoly
ve mně rodí pomíjivá planoucí láska k lidstvu a taky pro tuto
zoufalou, šílenou dobu, ve které jsem se náhodou narodil.
Nikos Kazantzakis
fotoreport
Poznáme každého muže a ženu
v záhybech jejich duší, vždy živelně
živoucí a vybuchující s vášnivou
energií, aby došli k vlastním cílům.
Prožíváme s nimi radostné teplo
léta a úrody, divoké milostné spojení
Nikolia s Lenií v přírodě, zoufalý boj
mezi uprchlíky a vesničany a tragickou
smrt Manolia, pastýře Krista.
Jako potůčky krve procházejí dílem
dvě velká témata: lidské dědictví
křesťanských ctností a povinnosti
člověka k lidstvu. Ti, kteří kráčejí
s velkou vírou k všelidské lásce,
nalézají cestu zatarasenou těmi, kdož
odmítají vzdát se sobectví. Každý
člověk směřuje postupně k tomu, co
musí činit, zlo, či dobro. Mohutné síly,
které vřou v podzemí, vybuchnou,
aby je všechny smetly a odnesly
k pustošícímu vyvrcholení.
Bohuslav Martinů
Premiéra: 5. 11. 2021
Reprízy: 7. a 19. 11. 2021, 19. a 27. 3., 10. 4. 2022
18–19
×
Smysluplné
zkoušení
Ivan Krejčí je oceňovaný divadelní režisér, který
se specializuje na klasickou interpretační činohru
postavenou na hereckých výkonech a ansámblové
souhře. Rozhovor se uskutečnil v průběhu zkoušení
inscenace Ohnivá země Václava Štecha, která
měla premiéru 22. října v divadle Reduta.
rozhovor s i. krejčím: Tomáš Vůjtek
rozhovor s t. vůjtkem: Hana Hložková
foto: Jakub Čáp
O čem bude inscenace
Štechovy Ohnivé země?
O české společnosti, české politice a českém
divadle. O tom, jaké to bylo před sto
lety, a o tom, jaké to je teď. O tom, že se nic
až tak moc nezměnilo a že je to pořád tak
nějak hezky česky stejné. Naše.
Ivan Krejčí
Ivan Krejčí
Po studiu činoherní režie na pražské DAMU, které ukončil v roce 1997,
působil jako kmenový režisér ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti
a v letech 1999–2001 byl kmenovým režisér a uměleckým šéfem
v Karlovarském městském divadle. Na podzim 2005 se stal uměleckým
šéfem Komorní scény Aréna v Ostravě, která se pod jeho vedením stala
čtyřnásobným Divadlem roku (2013, 2015, 2016, 2017) a zařadila se tak
mezi nejlepší divadla v kontextu celé ČR. V Komorní scéně Aréna působí
Ivan Krejčí dodnes, mimoto pravidelně pohostinsky režíruje v divadlech
napříč celou republikou (Národní divadlo Brno, pražské Divadlo pod Palmovkou,
Klicperovo divadlo v Hradci Králové, Jihočeské divadlo v Českých
Budějovicích či Divadlo F. X. Šaldy Liberec atd.). Na svém režijním
kontě má přes šedesát činoherních inscenací a čtyři opery (Mefistofeles
v Národním divadle a Otello, Andrea Chénier a Anna Bolena v Národním
divadle moravskoslezském).
V jakém žánru se ocitneme?
V tragikomedii. To je náš oblíbený žánr,
kterým lze nejlépe reflektovat svět, v němž
žijeme. Tragikomický je autor, který vede
zkoušku a sní o dávno zapomenutých slavných
časech, tragikomičtí jsou herci, kteří
chtějí dělat divadlo jinak, aniž by však tušili
jak, a tragikomické jsou i figury Štechovy
komedie, které si chtějí za každou cenu urvat
z toho mála, co jim jejich (náš?) svět nabízí,
co nejvíc.
Proč zrovna Štech?
Štech jako jeden z prvních udělal z politiky
téma svých komedií. Dokázal se chytře vysmát
té „ušlechtilé“ snaze dělat velkou politiku
v malých poměrech. Už tenkrát věděl,
že ve skutečnosti jde jen o byznys. Bohužel,
v tomhle byl vizionář. Mně politika není nijak
cizí a rád se jí ve svých inscenacích zabývám.
Nejspíš proto mi vedení divadla Štecha
nabídlo. Pravda ale je, že Ohnivá země, tak
jak ji Štech původně napsal, by pro mě byla
spíš ke čtení než k inscenování. Doba se
přece jen trošku posunula a dnešní divák už
dávno ví to, co ten tehdejší sotva tušil. Proto
vznikla tahle naše úprava, která otevírá
i jiná zajímavá témata. Ale věřím, že divadelník
Štech by naši divadelní zpověď náležitě
ocenil.
Jsi uměleckým šéfem jednoho z nejmenších
divadel v republice, a každé divadlo,
ve kterém hostuješ, je větší než tvá
domovská scéna. Vnímáš ten rozdíl?
Jo, ale nijak zásadně. To je pouze technikálie,
kterou musíš vzít v potaz, ale podstata je
stále stejná. Vždy a všude je zásadní interakce
mezi hercem a režisérem. Buď funguje,
nebo ne. Buď je inscenace vybudována
na vzájemném pochopení a souznění, nebo
není. Pak ale vznikne paskvil. Klíčem k úspěchu
je práce s hercem. Bez ní se dveře k divákovi
neotevřou. A je úplně jedno, v jakém
divadle se hraje. Z vlastní zkušenosti vím,
že to platí stejně pro činohru jako pro operu.
Režisér, herec, divák. Někdy i autor.
Režíruješ už přes čtvrt století.
Baví tě to ještě?
Ale jo. Někdy víc, někdy míň, ale baví.
Vždycky záleží na tom, s jakým souborem se
potkám. Zkoušení je interakce, to se nedá
okecat. Je to oboustranná nabídka a poptávka.
Pokud mají obě strany co nabídnout, má
smysl zkoušet. A takové smysluplné zkoušení
zažívám právě teď.
Zahajovací zkouška
rozhovor
Džungle
divadelní
Tomáš Vůjtek je renomovaný dramatik a stálý spolupracovník
režiséra Ivana Krejčího. Jejich působení v Komorní scéně
Aréna je více než úspěšné, o čemž svědčí množství kritických
cen nejen pro „divadlo roku“. I to byl impulz pro vznik
původního dramatického textu Ohnivá země Václava Štecha,
který vznikl na objednávku Činohry NdB.
Tomáš Vůjtek
Protože jste zběhlý divadelní praktik
a neméně úspěšný dramatik, nebyla
náhoda, že jste byl požádán o adaptaci
Štechovy hry z roku 1898 do novějšího
tvaru. Jak vznikl nápad zasadit hru
do brněnského divadelního prostředí
a co vás na tomto námětu nejvíc bavilo?
Štech byl tehdy v Brně ředitelem a nám
přišlo zábavné uvést ho do situace, kdy navštíví
zkoušku vlastní hry. Nic takového se
za jeho ředitelování samozřejmě nestalo, ale
stát se to klidně mohlo. Dobové reálie jsou
skutečné, jen jsme do nich zasadili „neskutečný“
příběh. Čerpal jsem z pamětí, které
Štech sepsal (Džungle literární a divadelní:
Paměti českého tvrdohlavce), aby přiblížil
všechny peripetie svého uměleckého života
a trošku si i postěžoval na ty, kdo mu ublížili.
Všechny invektivy, které ve hře zazní, mají
oporu právě v jeho pamětech. Divák se tak
leccos dozví o tehdejších divadelních poměrech
a zároveň v rámci inscenované zkoušky
zhlédne Štechovu Ohnivou zem. Je to sice
její zkrácená verze, ale vše podstatné v ní
zůstalo. A nejvíc mě baví, že divák tak vlastně
uvidí dvě hry v jedné. To mi přijde jako
dostatečně akční ve všech významech, které
to adjektivum dneska má.
Postoj divadelního pragmatika
Václava Štecha k uměleckým ideálům
Jiřího Mahena je jedním z hlavních
konfliktů hry, která se odehrává
na jevišti Divadla Na hradbách
v roce 1922. Tento problém je
aktuální dodnes. Jak vnímáte situaci
současného českého divadla?
Kdo jsem já, abych se vyjadřoval ke stavu
českého divadla? Někdy se divákovi podbízí,
jindy s ním raději ani nepočítá, ale všichni
jsme rádi, že ho máme. Howgh! To už raději
něco o Štechovi. Samozřejmě, že jsem mu
ublížil, když jsem ho napsal, jak jsem ho
napsal, protože tak sebestředný a ublížený
nejspíš nebyl, ale v rámci autorské licence
jsem na to měl právo, protože takových
režisérů, kteří tuto míru narcismu naplňují,
ba i přeplňují, jsem poznal poměrně dost.
Samozřejmě, že měl pravdu, když chtěl dělat
divadlo tak, aby mu divák rozuměl a přitom
se nenásilně kultivoval, protože divadlo bez
kultivovaného diváka zkrátka existovat nemůže.
A samozřejmě, že se divadelní avantgardě
musel jevit jako zpátečnický měšťák,
protože ta se dívá jen dopředu, kde tuší netušené,
zatímco on tam tušil leda katastrofu,
protože hry, které tihle modernisté psali,
podle něj postrádaly jakýkoli řád. Štech ovládal
divadelní řemeslo, věděl, co je divadelní
situace, věděl co a proč v textu škrtnout
(to se naučil od Stroupežnického, který mu
vrátil tři hry) a divadlu a jeho chodu rozuměl
jako málokdo. V devadesátých letech předminulého
století dokonce prosadil, aby autoři
dostávali za uvádění svých her honorář, což
v té době nebylo nijak samozřejmé. Myslím,
že mu za mnohé vděčíme.
Komedii o zoufalém autorovi hry a zároveň
řediteli divadla a o nespokojených
hercích musí psát člověk, který vše
dobře zná z vlastní zkušenosti včetně
„vzpoury herců“. Čím si myslíte, že
bude zajímavá a zábavná pro diváka,
který se v divadelním prostředí vůbec
nepohybuje a nic o něm neví?
Především tím, že nahlédne do divadelního
zákulisí. Herci jsou jako děti; když je něco
nebaví, zlobí. Herec má mít práci, která jej
naplňuje, a umělecké vedení by mu takovou
práci mělo umět nabídnout. Pokud ne, máme
problém. Režisér není pán a herec není
sluha. Pokud ano, máme problém. Oba jsou
umělci, a pokud své ambice neskloubí, nevznikne
nic, co by stálo za koukání. A právě
tohle nakouknutí za oponu by diváka mělo
poučit, jak složitý a křehký organismus divadlo
je a jakým zázrakem je ve své podstatě
každá divadelní inscenace.
V Ohnivé zemi Václava Štecha se hovoří
o problému uvádění starých her
v současném divadle. Co vám na této
praxi vadí?
Vůbec nic. Já hry nedělím na staré a nové, ale
na dobré a špatné. Ve své době byla Ohnivá
země víc než dobrá hra, protože nahlíží
do politického zákulisí a zveřejňuje sobecké
pohnutky, které její hrdiny vedou k tomu,
aby do politiky vstoupili. Na tom se dodnes
nic nezměnilo, v tom je ten text nadčasový.
Změnil se pouze divák, který je s takovými
praktikami konfrontován dnes a denně a o politicích
ví už dávno své. Ostatně proto vznikla
naše úprava. A pokud jde o kritéria, není to
nijak složité. Buď je ve hře konflikt, který
o nás něco podstatného vypovídá, nebo je to
jen zábavný blábol, který chce diváka pouze
pobavit, aby si odpočinul po celodenní práci.
Takhle jednoduché to pro dramaturga je.
A ani sebezábavnější blábol bych na jeviště
nepustil, protože o tenhle druh zábavy v míře
víc než dostatečné pečuje naše televize.
20–21
×
Láska
ve filmovém ateliéru
text: Patricie Částková
Potřebujete poradit v milostných vztazích, načerpat
trochu inspirace nebo si jen odpočinout po vánočních
oslavách a užít si příjemný večer plný krásné hudby,
virtuózního zpěvu a humoru? Není problém, protože
Nápoj lásky je zpět!
foto: Pascal Albandopulos
Jedna z nejslavnějších italských oper se vrací na repertoár pouze
na dvě lednová představení a tentokrát přímo do Janáčkova divadla
a s mimořádným pěveckým obsazením. V roli rozmarné Adiny se
v Brně poprvé představí naše sólistka Jana Šrejma Kačírková a role
Nemorina se ujme vzácný host, vynikající tenorista Pavol Breslík,
který pravidelně vystupuje v předních operních domech Evropy.
Do České republiky zavítá jen zřídka a brněnské publikum mělo možnost
slyšet jeho skvělou interpretaci Janáčkova Zápisníku zmizelého
na podzim 2020.
Zažeňte na chvíli zimní počasí, protože inscenace Nápoje lásky
režisérky Magdaleny Švecové vás zavede na slunný italský venkov,
do filmového studia 40. let minulého století, kde Adina je filmová
hvězda, všemi obdivovaná a rozmarná, Nemorino nesmělý člen filmového
štábu, Dulcamara temperamentní herec a režisér v jednom
a celý tým připravuje natáčení lehounké sentimentální komedie. Vztahové
nitky se začnou zamotávat, když na místo činu přijede slavný
zahraniční herec Belcore, sebevědomý lamač dívčích srdcí, a zákulisní
příběh se začne prolínat s natáčeným.
5. 1. a 30. 1. 2022 v Janáčkově divadle
foto: Lenka Hatašová
Host světových scén Pavol Breslík
mimořádně jako Nemorino.
Několikanásobná držitelka ceny
Thálie Jana Šrejma Kačírková
v roli Adiny.
opera
Vytvořit pomník
text: Patricie Částková
Oslavme symbolicky 17. listopadu konec
komunistické strany v poslanecké sněmovně ČR
úspěšnou inscenací opery Monument.
foto: Marek Olbrzymek
Znáte ty chvíle, kdy se před vámi na jevišti odehrává něco, z čeho jde
mráz po zádech, protože si najednou uvědomíte, jak snadno by se to
mohlo znovu stát naší realitou? Právě taková je opera autorské dvojice
Davida Radoka a Marko Ivanoviće Monument.
Příběh je to vlastně jednoduchý. Sochař dostane zakázku,
na které pracovat nechce, ale vládnoucí režim mu nedává na výběr.
Osobní život, morálku a umělecké přesvědčení ale nejde oddělit
od toho, co umělec odevzdává do veřejného života. Jedinou volbou je
pak smrt.
Jak říká sám skladatel a dirigent Marko Ivanović: Monument je
zamyšlením nad věcmi. Každý umělecký žánr má něco, díky čemu se
dokáže dostat lidem pod kůži, a opera díky spojení hudby a divadla
nabízí nahlédnutí do vnitřní psychologie postav. Hudba může hodně
dopovědět a Monument je přesně takový, aby fungoval jako opera.
Příběh, který diváka strhne.
Až do mých 8 let dominoval z Letné Stalinův žulový pomník celé Praze.
Viděno z dětské perspektivy působilo sousoší obludně –
ne jako socha, ale jako monstrum a to jsem ještě netušil, že se jedná
o pomník masového vraha.
V roce 1962 našla konečně komunistická strana odvahu
odstranit sochu.
Části sousoší se dočasně uskladňovali na Štvanici ve velké
ohradě za Zimním stadiónem. Štvanice byl můj dětský rajón a tak
nás zvědavost nutila proniknout do ohrady a objevit toto strašidelné
panoptikum fragmentů sochy, kde na knoflíku od košile se dalo
pohodlně sedět.
David Radok
22–23
×
panorama
Benjamin Britten
Peter Grimes
Dirigent: Marko Ivanović
Režie : David Radok
foto: Marek Olbrzymek
24–25
Kotvit u rekvizity
text: Jirka Hofbauer
foto: Libor Havlík
Konstantin Sergejevič uchopil první hůlku, která se
mu namanula, a s neobyčejným půvabem kráčí sálem.
Něco si prozpěvuje a brouká, tu a tam si něco zahvízdá
a hůlka v jeho ruce v pravém smyslu slova „žije“, vypráví
o myšlenkách a rozpoložení svého pána. Hle, jak běží,
spěchá, tančí vedle Konstantina Sergejeviče! Chvílemi
poslušna pohybu jeho ruky, jako by ho dokonce předbíhala…
Pojednou ona první znehybní a zastaví pohyb celé postavy.
Nikolaj Gorčakov: Režijní lekce K. S. Stanislavského. Praha: Orbis, 1955. s. 236, 237.
David Velčovský
Vávrův hrnek. Bezvládná Černá peruť.
Kouzelnické hůlky. Vánoční perníčky. Meče
a šavle. Knoflíky českých drah. Dalekohledy.
Vojenské přilbice. Pro někoho veteš hodná
toho nejzapadlejšího bazaru. Pro něho malé
poklady. Některé z nich koupil v aukcích, jiné
jsou dárky od známých, známých známých
a nových známých.
věci – meče, sekery, příbory, kterým necháváme
původní zašlý vzhled. Divadlo je svým
způsobem milosrdné v tom, že vám ukáže
celek. Filmová kamera divákovi ukazuje přesně
to, na co se má dívat. A současně nic neodpustí.
Špatně udělanou rekvizitu, chybějící
knoflík, odlepující se paruku. Divadlo se tak
posunulo z iluzivního světa blíž k realitě. Dřív
se na všechno hrálo. Dnes se požaduje, aby
vše bylo skutečné. Nebo co nejvíc skutečné.
Asi je to přirozený vývoj, snaha dělat věci co
nejlépe.
„Rekvizita je taková menší relikvie.
Herec jí předává část své energie –
uchopí ji, nějak s ní zachází a za něco
ji vydává. Stává se součástí jeho
charakteru jako jistý vyjadřovací
prostředek. Pomáhá herci učinit
hereckou akci a charakter
věrohodnějšími,“ říká David Velčovský,
vedoucí oddělení rekvizit. Na stávající
pozici působí rok.
Prakticky žádný předmět se nemůže objevit
na jevišti v takové podobě, jak jsme zvyklí
v civilním životě. Vše se musí přizpůsobit,
aby předměty vydržely ten provoz, každodenní
nápor. Samozřejmě záleží na režisérovi,
jestli chce, abychom pracovali se skutečnými
rekvizitami, které pouze upravíme, nebo vyrobíme
rekvizity na míru dle jeho požadavků.
Důležitým aspektem je tedy stylizační klíč
neboli zjednodušená skutečnost. Například
hodinky, které nemají sklo a ciferník je pouze
namalovaný. Mně v tomhle pochopení
a uchopení reality velmi pomohla moje
loutkařská praxe. Rozlišuju, co je naturální
vzhled, a co stylizace.
Mění se nějak rekvizity v průběhu let?
Rekvizity poslední dobou prošly velkými
změnami. Od umělecké zkratky se někdy
dostáváme až k hyperrealitě. Výtvarníci
velmi často vyžadují jakoby filmový vzhled.
Musíme tedy o rekvizitách uvažovat úplně
jinak. Nakupovat autentické a opotřebené
Kašírované, téměř metr veliké hlavy prezidentů
uvidíte v opeře Libuše.
za oponou
Rekvizita je pro mnohé herce jako kotva. Existuje oblíbené rčení, že „kotvím u rekvizity“
Když na začátku zkoušení začínáme „aranžovat“ a o postavě toho ještě moc nevíme,
často sáhneme po rekvizitě, kterou musí rekvizitáři mnohdy složitě shánět, abychom
před premiérou zjistili, že se bez ní vlastně obejdeme. Rekvizitárna je království kotev.
Tereza Groszmannová Grygarová, herečka činohry NdB
Je to dobře, nebo špatně?
Nelze říct, že by to bylo dobře, ani špatně.
Je to jiné. Některé věci se totiž hůře shánějí,
vyrábějí, udržují, opravují. Naše dílna umí
vytvořit věci tak, že z hlediště nepoznáte,
zda jsou skutečné, nebo stylizované. Umíme
patinovat, háčkovat, vyšívat, šijeme, modelujeme,
tvarujeme, pracujeme s kovem a různými
hmotami a materiály. Současně musíme
být takovými všeználky. Vědět, co je kde
uloženo, co, jak a kdy se dělalo. Výtvarníci
mnohdy přijdou s úžasnou vizí či požadavkem,
ale neví, jak jí docílit, a to pak přichází
naše chvíle a musíme jim nabídnout řešení,
jak to zrealizovat.
Co všechno vyrábíte?
Výroba rekvizit je specifická tím, že obsahuje
výrobu prakticky čehokoliv. Ve výrobně
dekorací je to jasné, tam se specializují
na velké scénické věci a na konstrukce. Kloboučnice
dělají pokrývky hlav. My čekáme
na to, co si na nás připraví inscenační tým.
Na explikační poradě se seznamujeme s celou
hrou a rozdělujeme si výrobní role. K nám
se nakonec dostane to, co přijde do kontaktu
s hercovýma rukama – tudíž řešíme vlastně
zásadně detaily.
Takže každý detail musí být perfektní.
Rozhodně! Rekvizita mnohým připadá jako
banalita. Ale nejde jen o věc jako takovou.
Za každým předmětem je mnoho hodin přemýšlení
a práce, než vznikne a je takový, jaký
je. Teoreticky by měla rekvizita herce doplňovat.
Prakticky ale mnohdy herce zachraňuje.
Pomáhá vytvářet celkový uvěřitelný dojem.
Něco jako iluzi?
Ano, do jisté míry jsou to iluze. Jen záleží
na tom, jak chcete, aby vypadala, jak moc
věrně má napodobit skutečnost. Já třeba
rád žiju ve své vlastní fantazii. Obecně mě
tato doba příliš neuspokojuje. Díky bohu
za divadlo! Mám kam utíkat a kde žít. V tomto
divadelním světě rekvizit je mi dobře
a jsem tady šťastný.
Neřešíte jen jeden soubor, ale rovnou
tři, jak moc je to náročné?
Tři soubory – činohra, opera a balet, a tedy
stabilně tři rozdílné prostory. Ve srovnání
s jinými dílnami nedostáváme tak podrobné
technické či výtvarné nákresy. Většinou pracujeme
s referenčními obrázky daného předmětu.
Řekněme jídelní servis. Potřebujeme
znát přesná specifika, vědět, jakou přesně
roli ten servis na jevišti bude mít. Bude ho
někdo přinášet, nebo jen odnášet? Má být
slyšet cinkání? Má se rozbít? Bude se z něj
jíst a případně co? Někdy se až v průběhu
zkoušek rozhodne, že se z talířů bude jíst
nebo je má herec rozbít. A pak jsme tady
od toho, abychom to upravili, jen někdy je to
těžké udělat narychlo.
Takže musíte být připraveni pořád
a na všechno.
Ano. Připravenost, operativnost, pohotovost,
kreativita. Bez toho to nejde. Do Evžena Oněgina
jsme řešili scénu, v níž postavu zasype
spousta dopisů. Vyrobilo se, zkouška běžela,
listy-dopisy padaly, ale najednou se ozvalo:
Ty listy šíleně šustí! Ruší to orchestr a při
přestavbě dekorací je slyšet jejich úklid. To
nás samozřejmě nikoho nenapadlo. Takže
Dobrá rekvizita může být klíčem, který od prvního okamžiku, kdy ji dostane
herec do ruky, odemkne cestu k podobě a způsobu jednání postavy. Ve chvíli
tápání může správná rekvizita zázrakem prolomit bariéry, které brání
dostat se postavě pod kůži nebo nedovolují správně a obrazivě otevřít dramatickou
situaci. A nakonec může být i třešinkou na dortu, která ve finále
korunuje týdny práce na zkušebně. Rekvizita je prostě dar – a dobrý rekvizitář
je svého druhu kouzelník! Martin Glaser, režisér a ředitel NdB
26–27
David Velčovský
jsme hledali variantu, která nebude šustit.
A povedlo se to, jen to nesměl být papír jako
takový. Musíme dodržet zadání, ale současně
hlídat i bezpečnou manipulaci s předmětem.
Hrneček, který se má rozbít v jedné scéně
v Leopoldstadtu, jsme nejprve rozbili, bylo
několik pokusů, poté jsme obrousili ostré hrany,
aby se nikdo nezranil, a znovu ho slepili,
aby se následně rozbil dle představ a hlavně
v místech, kde je to očekávané. Zajímavým
úkolem byly mapy konkrétních míst kolem
Moravského Krumlova pro inscenaci Kočár
do Vídně. Kdyby si někdo všiml, a věřte, že
diváci jsou všímaví, tak abychom byli lokačně
přesní. Podařilo se nám najít z daného období
potřebnou lokalitu, což byla následná velká
radost. Myslím, že je to tak vlastně dobře,
protože si divák může oněch detailů všímat
a zkoumat je. Ano, je to divadlo. Ano, je to
hra. Ale není to hra na divadlo. Teď to vypadá,
jako kdybychom uměli zachraňovat svět.
To bohužel neumíme. Ale chcete sehnat porcelán
z 18. století? Fajn, to umíme.
Jak je to s jídlem na jevišti?
Málokteré jídlo je na jevišti opravdové, pokud
se zrovna nejí. Většinou se všechno dělá
drobátko větší, než to ve skutečnosti je, a trvanlivější.
Základním materiálem je pro nás
molitan a revultex. Specifickým postupem
pak docílíme potřebného povrchu a vlastností.
Samozřejmě existují i spotřební rekvizity,
ale za ty spíše odpovídají samotní rekvizitáři
na jevišti, kteří je dokupují. Ve chvíli, kdy
víme, že do inscenace jde dvacet baget či
chleby, které se jíst nebudou, tak je vyrobíme.
→
Rekvizita je věc, která se může zdát být méně důležitá než kostým či dekorace, ale pro herce je často
klíčová. Vždycky je na ni málo času a ještě méně peněz, mnohdy se řeší na poslední chvíli, vyžaduje
se ale obratem, není čas ji předělávat či opravovat, a musí být dokonalá v detailu. Je to prostě takový
obsah žluté schránky v kindervajíčku. Lenka Tesáčková, provozní ředitelka NdB
Předpokládám,
že ani alkohol nebude pravý.
Jako všude i na jevišti se musí dodržovat
bezpečnost práce. Nikdo nesmí na jeviště
opilý. Snad nemusím zdůrazňovat, že alkohol
se na jevišti nepije. Vše jsou nealkoholické,
ale autentické náhražky, které barevný alkohol
pouze simulují.
Zdá se, že pro vás nic není problém.
Zázraky na počkání…
Děkujeme moc! To jen tak vypadá, stále
přemýšlíme a stále se objevují nové a nové
výzvy. Máme úžasný tým, vzájemně se podporujeme
a inspirujeme. Hanka, která je tak
precizní! Neznám nikoho, kdo by měl takový
smysl a cit pro detail jako ona. Katka, která
je nesmírně vizuální a umí nás překvapit nápady
a postřehy. Veronika je také detailistka,
kterou baví výroba různých zvířat nebo
panenek, ale současně už je i kumštýřka.
Šperkarstvi a práci s kovy se u nás věnuje
František a mimo jiné je to člověk, který rád
objevuje technické novinky, jako je 3D tisk.
Je pro mě čest tady s nimi být. Díky nim je
divadlo pro mě druhým domovem. A pak tady
máte Miroslavu Dolívkovou. Snažím se nepřehánět,
ale Mirka je bohyně a hlavně profesionál.
Ona zná rozdíly, podobnosti, detaily. Ví,
jaký použít nástroj a techniku. Zná kontexty,
ví, co se dělalo, proč se něco nedělalo. Vedle
ní vidím, kolik se toho ještě musím naučit.
Liška Bystrouška skrytá
v rekvizitárně divadla Reduta.
Zbavit se kostlivců ve skříni? Nikoliv pro rekvizitárny.
Tento kostlivec čeká v rekvizitárně od roku 2003.
Miroslava Dolívková
Dílnu výroby rekvizit přebrala po legendách,
jako byli Karel Jelen či Zdenek Šebesta. Byla
divadelní benjamínek. V divadle pracovala
od osmnácti. Funkci vedoucí výroby rekvizit
převzala ve svých 24 letech. První roky nebyly
nejlehčí, protože šéfovala kolegům starším
o 15 i 30 let. Dnes je Miroslava Dolívková
neodmyslitelnou součástí a dobrou duší výroby
rekvizit.
Před rokem jste na své pozici z vlastní
vůle skončila. Ne proto, že byste
divadla měla dost, ale právě naopak.
Abyste ho mohla dál milovat. Proč?
Protože jsem musela. Divadlo sice miluji, ale
přece jen si na prvním místě cením svého
zdraví. Přijde mi úsměvné, že když se opravuje
nebo staví dálnice, a místo v březnu je
hotovo až v září, nic se neděje. U divadla se
Rekvizity z dílny Mirky, Davida a jejich kolegů jsou pro mě především přehlídkou precizního
zpracování a mimořádného nasazení pro věc. Sekce výroby rekvizit je pro mě
ostrůvkem laskavosti, humoru, nesmírně šikovných rukou, otevřeného hledajícího
přístupu a lidí, kteří doposud splnili všechny mé divadelní sny a očekávání, stejně jako
celé NdB při každé milé spolupráci. I díky nim je pro mě NdB druhým domovem a místem,
kam se vždy rád vracím – a za to hlavně děkuji! David Janošek, scénograf
nic takového stát nemůže. I když vám zadají
práci pozdě nebo špatně, snažíte se jim to
nepokazit. Když nemůžete sehnat materiál,
zvednete telefon a voláte tak dlouho, dokud
ten materiál neseženete. Když v sobě máte
chuť tvořit a ovládnout to řemeslo, tak vám
to nedá, a když u divadla vydržíte, ochočí si
vás, ale vy divadlo taky.
Je to pár dnů, co byla oficiálně
zprovozněna nová budova
na Rooseveltově ulici, ve které teď
sedíme. Máte radost?
Mám a velkou! Vzpomínám na doby, když
končil pan ředitel Prokeš a nastupoval pan
Dvořák. Vzniklo jakési vakuum. My do té
doby roky sídlili ve vedlejší budově, kde je
dnes sklad materiálů. V jednu chvíli jsem se
chopila iniciativy, využila situace, že divadlo
bylo fakticky bez vedení, a zavelela, že se
stěhujeme. Nesmírně mi pomohl vedoucí výroby
dekorací Jarek Peterka. Během pár dnů
jsme se přestěhovali do těchto prostor. Byl
to risk, ale nový pan ředitel to vůbec neřešil.
Díky bohu jsou tady lidi jako Lenka Tesáčková.
Před ní nikdo ze šéfů naše požadavky
a prosby neslyšel. Přišla Tesáčková a slyšela
za oponou
Rekvizity by herci neměly primárně pomáhat, ale měly by především něco znamenat. Mají
na scéně svůj nepominutelný smysl, ale každý, ať herec, herečka či režisér, režisérka, musí
tento smysl nejprve objevit. Tak je to v divadle se vším. Aminata Keita, režisérka
Pracujete často ve stresu?
Beru to tak, že to, co děláme, je forma uměleckého
řemesla. Pracujeme pod tlakem
a ve stresu. Nárazově. Někdy se nahromadí
tolik úkolů, že říkám: Dejme to do klobouku
a prostě něco vylosujme! Proto vždycky
všechny prosím, aby úkoly zadávali včas a my
si to mohli rovnoměrně rozplánovat, měli čas
se nad tím zamyslet, sehnat potřebné komponenty
a ano – alespoň trochu si to i užít.
všechno. Díky ní jsme získali externí sklad,
který pro nás byl zásadní. Netvrdím, že
všechno bylo hned, ale najednou tu byl někdo,
kdo vás poslouchal, věci řešil a vždycky
také vyřešil.
I v roce 2021 platí, že tím nejlepším
„parostrojem“ jsou lidské ruce?
David je nová generace, o mnohých věcech
uvažuje jinak. Chce více zapojit technologie.
Je pravdou, že nás dohnala technika. Máme
tu 3D tiskárnu, bez které bychom si to už
teď nedokázali představit. Kolega František
Zajíc se začal na tento druh výroby specializovat
a nosí tyhle novinky na naše fosilní
oddělení. Sama patřím k těm fosiliím, které
nejraději spoléhají na svoje ruce. V divadle
nikdy není dost peněz. Existují techniky odlévání,
silikony a lepidla, lepší materiály, ale
na to nikdy nebylo. Museli jsme si najít svou
vlastní cestu a vymyslet nějakou lidovější
formu provedení.
Vše se vyrábí tady v dílnách NdB?
Samozřejmě, pokud je něco hodně speciální
nebo je toho příliš, delegujeme to na spřátelené
dílny. Ale neustále se zdokonalujeme,
takže se outsourcuje minimum věcí. V jistých
chvílích se ukazuje jako danajský dar,
když výtvarníci zjistí, co vše umíme vyrobit.
Nemáme nic jako standardizované postupy.
Experimentujeme, nekonečně zkoušíme a vylepšujeme.
Důležitý je výsledek, ne postup.
Jsme vlastně vědecké pracoviště a vývojáři
dohromady.
Je lepší vyrobit skutečně těžký kufr,
nebo hrát, že je kufr těžký?
Záleží na režisérovi, jak moc realistické to
chce. Pravdou je, že herci vyžadují, aby takové
rekvizity byly co nejlehčí, mají na jevišti
už tak dost úkolů. Deklamovat text, dodat
mu emoci, případně umocnit pohybem.
Miroslava Dolívková
A do toho ještě hrát, že je kufr skutečně těžký.
Není divu, že se pak stane, že někdo nese
pytel s moukou doslova na malíčku. Načež
režisér šílí a požaduje, aby to bylo realisticky
zatíženo. Tedy my to zatížíme, režisér je spokojen,
ale herec si stěžuje.
Vnímají vás režiséři a výtvarníci jako
rovnocenné partnery?
Je to hodně individuální. Záleží na konkrétním
režisérovi a samozřejmě na výtvarnících.
Např. David Janošek, Pavel Borák, Simona
Rybáková, Eva Jiříkovská a mnoho dalších
s námi spolupracují a intenzivně komunikují,
vědí, co z nás mohou dostat... Někdy má
výtvarník konkrétní představu a jasné požadavky,
jindy nechá na nás, abychom si s tím
poradili. Je to hozená rukavice.
Zvedají se nároky?
Poslední dobou se to s tím realismem přehání.
Je to jakýsi lacinější pokus o film na divadle.
Ale divák přece ví, že je v divadle, že
to není skutečné. Má tu divadelní naivitu,
chcete-li stylizaci, rád. Jsou chvíle, kdy si
říkám – je tohle ještě divadlo, nebo jsme už
v Hollywoodu? Pravdou je, že se musíme přizpůsobit
technickým, materiálním, finančním
i časovým možnostem.
My v baletu s rekvizitami příliš často do kontaktu nepřicházíme,
a pokud ano, tak na velmi krátkou dobu. Například ve Spící krasavici
nám na začátku prologu přinesou kouzelné hůlky. Nejsou to
dějově významné rekvizity, ale divákovi pomáhají pochopit, že jsme
kouzelné víly, dobré kmotřičky malé Aurory. Rekvizity v baletu tak
vždy jen dokreslují situaci. Proto ani já sama s rekvizitami mnoho
zkušeností nemám. Ale občas mě to mrzí, když vidím, jak krásně
jsou udělané. Hana Abram, demisólistka baletu NdB
28–29
Co je to vlastně rekvizita?
Dnes už vím, že rekvizitou může být cokoliv.
Všechno se může stát rekvizitou. Když hledám
něco ve fundusu, přijde mi, jako bych
se prohrabovala vlastní pozůstalostí. Jsou
tam emoce, vzpomínky, zážitky, nervy, radosti,
technika, řemeslo. V téhle dílně jsme
všichni svého druhu umělci. Osobnosti. Takže
je s námi občas těžké pořízení. Ale žijeme
v divadle a pro divadlo.
Je něco obtížného, co byste se ještě
chtěla naučit?
Nebrat ty věci tak smrtelně vážně. Umět prožívat
život s lehkostí. A taky se naučit říkat NE.
Naučíte se to?
Myslím, že už asi ne.
Lék nebo jed? Lahvičky
z opery Nápoj lásky v rekvizitárně
Mahenova divadla.
×
#darujemoce
Tipy
text: Barbara Gregorová, Hana Hložková,
Karel Littera, Patricie Částková
Ne každý má před Vánocemi jasno, koho čím obdaruje.
Nerozhodných a dárkově málo kreativních jedinců je totiž
pěkná masa, která čeká na to pádné reklamní pobídnutí,
tu správnou inspiraci. A právě pro ně jsme připravili
vybrané tipy na dárky v podobě skvělých inscenací NdB,
kterými můžete potěšit i překvapit své blízké.
činohra →
Kdo se bojí Virginie Woolfové?
/ 31. 1. 2022
Kdo by dokázal odolat pozvání na skleničku do domu
Marty a Jiřího? I když jsou už dvě hodiny ráno a návštěva
se nezdá vhodná, mladý manželský pár, který se nedávno
přistěhoval do univerzitního městečka, podlehne
pokušení získat cenné společenské kontakty.
foto: Marek Olbrzymek
# život na šikmé ploše
# gin, suché Martini a spousta ledu
# psychologické drama
# fascinující herecké výkony
# slovní hrátky a sarkastický humor
Kdo se bojí Virginie Woolfové?
foto: Marek Olbrzymek
Stěhování duší / 4. a 24. 1. 2022
Malý sklepní zšeřelý byt, zatuchlý vzduch a pavučinový ráj. Vše působí
provizorně, ale přesto útulně. Uprostřed tohoto zvláštního časoprostoru
se ocitá stárnoucí tanečnice Magdalena, která žije v naději,
že se jednou odstěhuje do Ameriky za milovaným mužem a začne tam
nový život.
Stěhování duší
# meditační monodrama
# excelentní Marie Durnová
# stárnout lze i s humorem
# pro jemné duše se smyslem pro drobné harampádí
tip
na vánoční dárky
Leopoldstadt / 20. 1. 2022
Vídeň je v roce 1899 kulturním středem světa. V dobře situované
židovské rodině Merzových se přelom století očekává s nadějí na převrat
ve společenském i politickém myšlení. Vídeňští patrioti se těší
na světovou výstavu v Paříži, antisemitismus v Rakousku-Uhersku
ustupuje, lidé očekávají nadějnou budoucnost.
# rodinná sága 20. století
# secesní Vídeň
# 29 postav na jevišti, 86 převleků
# Klimt, Freud, Mahler
# pro nezlomné vykladače dějin na pozadí lidských osudů
foto: Marek Olbrzymek
foto: Tereza Jiroušková
Mahenova Reduta
Mahenova Reduta / 26. 1. 2022
Proč se po Jiřím Mahenovi v Brně jmenuje knihovna,
divadlo, ulice, socha, stráň, společnost i rybářský
klub? Jak to, že stále není obecně tolik známý jako
jiní jeho současníci? V pořadu nazvaném Mahenova
Reduta naleznete odpovědi nejen na tyto otázky.
Leopoldstadt
Sňatky na železnici / 3. 1. 2022
aneb Vídeň, Vídeňské Nové Město, Brno
Bratranci Ignác Stimmstock z Vídně a Petr Stimmstock z Kremže
se touží oženit. Každý z nich si vybral dívku z jiného města a snadný
průběh námluv má na starosti zkušená dohazovačka. Pokud se
namlouvání odehrává na Severní a jižní dráze císaře Ferdinanda
mezi několika místy, mohou se v navenek skvělém plánu ukázat
jisté nedostatky.
# ženichové a nevěsty v nesnázích
# železniční uzel Brno–Vídeň
# kulinářství na jevišti
# třeskutý humor, zpěv a tanec
# pro svobodné, nezadané i šťastné manžele
foto: Patrik Borecký
# komorní hudební večer
# život a dílo brněnské osobnosti v 70 minutách
# 14 zbrusu nových písní od šesti skladatelů
# pro nostalgiky všech generací
Sňatky na železnici
30–31
→
opera →
foto: Marek Olbrzymek
Tři fragmenty z Juliette / Lidský hlas / 13. 1. 2022
Žijeme ve světě iluzí, které si vytváříme o sobě i jiných. Jedinečné spojení dvou
oper o vztazích muže a ženy, skutečného i domnělého, kde je současnost konfrontována
s reálnou i fiktivní minulostí a postavy se pohybují ve světě představ a snů.
# David Radok
# telefon
# sopranistka
Evžen Oněgin
Hoffmannovy povídky / 20. 2. 2022
Básník Hoffmann hledá marně ženský ideál. Tři lásky,
tři tragédie – skutečně se staly, nebo jsou jen básníkovým
únikem do světa bizarních fantazií.
# pravá láska
# Benátky
# Offenbach
# Barcarola
foto: Marek Olbrzymek foto: Marek Olbrzymek
Tři fragmenty z Juliette / Lidský hlas
Evžen Oněgin / 23. 1., 22. 3. 2022
Tento příběh vlastně mohl skončit rychle a šťastně, kdyby Oněgin
odložil svou přezíravost a viděl Tatianu takovou, jaká doopravdy je.
Čajkovského romantická hudba ve spojení s intimním komorním
dramatem.
# romantické iluze
# Puškin
# život v knize nenajdeš
Piková dáma / 11. a 28. 2. 2022
Trojka, sedma, eso… tři karty, které vždy vyhrávají. Tajemství, jehož
získání mladý carský důstojník Heřman obětuje nejen milostný
vztah k mladičké Líze, ale pro nějž se stane i vrahem.
# Soňa Červená
# ruleta
# drama milostné i hráčské
foto: Marek Olbrzymek
Hoffmannovy povídky
Piková dáma
tip
foto: Petr Neubert
Don Carlos / 4. a 6. 3. 2022
Politické intriky, náboženství a zakázaná láska – komorní drama
několika postav, které se ocitly uprostřed hry ovládané
vyšší mocí. Verdi ve vrcholné formě od velkolepých sborových
výstupů po intimní pohled do hloubi lidských duší.
# zakázaná láska
# strhující sborové scény
# milostné drama
Don Carlos
balet →
foto: Ctibor Bachratý
Dáma s kaméliemi / 14., 15., 16., 27. a 29. 1. 2022
Jeden z nejslavnějších milostných příběhů novodobé literatury,
který podnítil vznik dalších adaptací mnoha uměleckých žánrů,
inspiroval významnou choreografku Valentinu Turcu k vytvoření
vlastního tanečního tvaru akcentujícího kromě baletní techniky
také detailní hereckou práci.
# silné emoce
# excelentní sólistky
# sebezničující láska
# láska jako oběť
# Valentina Turcu
4 Elements
4 Elements / 17. a 18. 2. a 2. a 3. 3. 2022
Taneční večer mimořádných choreografií otevírá
Hidden Order o řádu a chaosu Lukáše Timuláka,
následují dvě výjimečné choreografie Jiřího Kyliána,
Falling Angels, s živým doprovodem perkusionistů
DAMA DAMA a Sarabande. Večer uzavře strhující
Gnawa Nacha Duata podbarvená hudbou typickou
pro oblast severoafrického Magrebu.
foto: Ctibor Bachratý
# mužský a ženský element
# uhrančivé taneční kreace
# řád i chaos, extáze i harmonické souznění
# disciplína a touha po svobodě
Dáma s kaméliemi
foto: Ctibor Bachratý
Bajadéra / 15., 23. a 24. 2., a 5. 3. 2022
Klasický balet Bajadéra měl svou premiéru v Mariinském divadle
v Petrohradu již v roce 1877, na brněnskou baletní scénu si však našel
cestu až po neuvěřitelných 126 letech v choreografii Jaroslava
Slavického podle původní koncepce Mariuse Petipy.
# exotický příběh z baletní klasiky
# pohádkový námět
# láska, pomsta, nenávist a smrt
# chrámová tanečnice
# Indie
Bajadéra
32–33
×
Georg Friedrich Händel
Alcina
na obzoru opera
Neváhejte, chyťte si svého hipogryfa
a vzhůru na Alcinin kouzelný ostrov!
text: Patricie Částková
návrhy scény: Dragan Stojčevski
Křesťanský rytíř Ruggiero se v bitvě střetne se saracénskou
bojovnicí, rytířkou Bradamante, a místo souboje na život
a na smrt se do sebe zamilují. V cestě k vytoužené svatbě
jim však nestojí jen fakt, že pocházejí z nepřátelských táborů,
ale i osudná věštba a kouzla snažící se jejich spojení zabránit.
Dirigent
Režie
Scéna
Kostýmy
Václav Luks
Jiří Heřman
Dragan Stojčevski
Alexandra Grusková
V hlavních rolích:
Alcina Pavla Vykopalová, Karina Gauvin
Ruggiero Justin Kim, Ray Chenez
Bradamante Václava Krejčí Housková, Eva Kývalová
Morgana Doubravka Součková, Mirella Hagen
Collegium 1704 a Collegium vocale
V koprodukci s Theâtrè de Caen a Opéra Royal Château de Versailles
Premiéra 5. 2. 2022 v Janáčkově divadle
Reprízy 6. 2., 12. 2., 13. 2., 18. 2. 2022
Předpremiérové kukátko 25. 1. 2022
Hipogryf, kouzelný prsten, rytíři proměnění ve stromy a divou zvěř,
mocná kouzelnice Alcina a její ostrov s vyčarovaným zámkem – ne, to
není pokračování Hry o trůny, ale něco daleko lepšího! Nefalšovaná
barokní opera, která v sobě skrývá všechno, co dnes filmoví tvůrci
pracně vyrábějí na zeleném pozadí. Je až s podivem, že si Netflix
nebo HBO ještě nevšimli takového materiálu, jakým je Ariostův Zuřivý
Roland – 46 zpěvů plných akce, intrik, kouzel, bitev a soubojů o moc,
magických zbraní a žen. Ovšem i ty tu také zdatně vládnou jak mečem,
tak kouzly. To velikánovi barokní hudby G. F. Händelovi tento
skvělý zdroj neunikl, navíc divadelní mašinérie 18. století toho nabízela
hodně a skladatelé jako on se to nebáli použít.
To však není ten hlavní důvod, proč i dnes, téměř po třech
stoletích, jsou Händelovy opery stále diváckým hitem. Magie a velkolepá
scénická kouzla pro něj byly jen efektním pozadím k něčemu
mnohem důležitějšímu – vyprávění příběhů, které se mohou stát
komukoliv z nás. Ani k tomu nepotřebujeme být udatnými křižáckými
rytíři a mocnou kouzelnicí s čarokrásným zámkem na ostrově. Láska,
co si nevybírá a není vždy opětována, aby nás nakonec zanechala
v naší samotě, to je hlavním tématem Händelových oper. Jak velké
téma to je a jak velmi bylo skladatelovu srdci blízké, můžeme vidět
právě na jeho postavách kouzelnic. Byla jich pěkná řádka – Médea,
Armida a především Alcina. Právě jim vždy patřila ta nejkrásnější
hudba opery.
Barokní opery se v ČR zatím nestaly pravidelnou součástí repertoáru
operních domů a je to škoda. Mají všechno, co si jen divák
může přát – krásnou hudbu, dramatický příběh, akci a nečekané
zvraty. I Händelova Alcina se v Brně představí poprvé, ale možná je
dobře, že si mocná kouzelnice počkala, protože teď ji čeká to nejlepší.
K brněnskému souboru se připojí nejen vynikající pěvci, kontratenoristé
Justin Kim a Ray Chenez, kanadská sopranistka Karina Gauvin,
ale také Collegium 1704, orchestr, který si získal za svou interpretaci
barokní hudby na dobové nástroje mezinárodní renomé. Než Alcina
vyrazí na turné do francouzských divadel ve Versailles a Caen, v jejichž
spolupráci vzniká, bude mít v Brně 5 představení.
34–35
×
Vojtěch Štolfa
Vidět i cítit kresbou
Jméno malíře a scénografa Vojtěcha Štolfy je s Národním
divadlem Brno těsně spojeno. Byl šéfem jeho výpravy,
grafikem časopisu, výtvarníkem řady výstav a scénografem
více než dvou set operních, baletních, činoherních
a zpěvoherních inscenací.
text: Jitka Nováková
foto: archiv NdB
Narodil se v Kojetíně 12. prosince 1921. Výtvarné nadání, které
zdědil po otci, rozvíjel ve zlínské Škole umění, pod vedením Josefa
Kaplického na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a na Akademii
výtvarných umění v Sofii. S NdB začal pravidelně spolupracovat
od roku 1951 a v letech 1962–1986 byl šéfem výpravy a hlavním
výtvarníkem. Jeho scénografická tvorba je velmi rozsáhlá a různorodá,
zahrnuje práci pro inscenace všech žánrů, klasiku i moderní díla.
Štolfa měl vždy smysl pro jevištní funkčnost, jeho návrhy ladily s režijním
záměrem a počítaly s potřebami tance, herecké akce i možnostmi
jevištní techniky. Výtvarným zpracováním je pak každý z nich samostatným
uměleckým dílem a není náhodou, že na mnoha domácích
i zahraničních scénografických expozicích získal významná ocenění.
Dominujícím prvkem jeho stylu je kresba. Ať šlo o práci scénografickou,
nebo volnou tvorbu, jíž se od poloviny 50. let také soustavně
věnoval. Jednoduchou linií, náčrtkem i propracovaným detailem
výstižně znázorňoval viděné i cítěné. Stovkami kreseb doprovodil
časopis PROGRAM, který NdB vydávalo v letech 1964–1992 a jehož
byl také grafikem, ilustroval odborné knihy předních českých botaniků
– např. Kvety Tatier (1961), Květy Moravského krasu (1966, 1999),
Trávy (1977), Mohelenská step (1998), Květnice a příroda Tišnovska
(1999), v roce 2000 básně v próze Jakuba Demla Moji přátelé a poslední
Rybník Kolečko u Tovačova (2001).
Další kapitolou je jeho spolupráce s architekty na umělecké
výzdobě interiérů – barevné keramiky, vitráže, štuky a gobelíny navržené
Vojtěchem Štolfou zdobí např. zámek v Orlové, smuteční síň
v Kloboukách, hotel Slavia či pavilon A brněnského výstaviště.
1
1 Vojtěch Štolfa, režisér Oskar Linhart
a kostýmní výtvarník Alois Vobejda
nad Štolfovým návrhem
k Prodané nevěstě (1984)
2 Josef Bohuslav Foerster: Jessika
(návrh scény Vojtěch Štolfa, 1959)
3 Iša Krejčí: Pozdvižení v Efesu
(návrh scény Vojtěch Štolfa, 1968)
2 3
historie
4 Arthur Honegger:
Jana z Arcu na hranici
(návrh scény Vojtěch
Štolfa, 1969)
5 Friedrich Dürrenmatt:
Play Strindberg
(návrh scény Vojtěch
Štolfa, 1969)
6 Nikolaj Rimskij-Korsakov:
Zlatý kohoutek
(maketa scény Vojtěch
Štolfa, 1972)
7 Alexandr Borodin:
Kníže Igor
(návrh scény Vojtěch
Štolfa, 1973)
8 Sergej Prokofjev:
Popelka
(návrh scény Vojtěch
Štolfa, 1982)
4
5
6
7
8
36–37
×
Staňte se vy nebo někdo z vašich blízkých
symbolickým majitelem jedné z žárovek
z centrálního lustru Mahenova divadla.
Adoptuj žárovku!
• podpoříte Národní divadlo Brno stylově
• přispějete k zachování vysoké kvality uměleckých projektů NdB
• získáte netradiční dárek, certifikát i poděkování ve foyer Mahenova divadla
• Mahenovo divadlo bude každý večer zářit i díky vám
• stanete se členem rodiny Přátel NdB
A proč Edison v Mahenově divadle?
Žárovky Thomase Alvy Edisona jsou s Mahenovým divadlem neodmyslitelně
spjaty, a to nejen s jeho elektrickými rozvody. Mahenovo
divadlo bylo totiž prvním plně elektrifikovaným divadlem v Evropě.
Systém elektrifikace pro naše divadlo vyvinula firma T. A. Edisona již
v roce 1882. Thomas Alva Edison rovněž speciálně pro tento projekt
vymyslel 315 m dlouhý kabel, kterým propojil divadlo s nedalekou
nově vzniklou elektrárnou. Sám Edison se na první elektrifikované
divadlo v Evropě přijel osobně podívat 13. 9. 1911.
Přemýšlíte o tom, že byste se rádi stali individuálními podporovateli
NdB? Program Buď Edison je připraven právě pro ty z vás, kteří chcete
být součástí našeho divadla nadstandardně ovšem i jednoduše
a stylově!
Více informací v Zákaznickém centru
nebo: www.ndbrno.cz/budedison
38–39
×
Věrnost se vyplácí
text: Iva Šašinková
foto: OHLA ŽS, archiv NdB
Rozhovor s Ing. Romanem Kocúrkem, generálním
ředitelem společnosti OHLA ŽS, a. s., o náročné
letní sezoně ve znamení nové korporátní identity,
o dlouhodobé spolupráci s NdB, věrnosti a loajalitě.
Již čtvrtým rokem působíte ve společnosti
OHLA ŽS, a. s. (dříve OHL ŽS),
jako generální ředitel, do společnosti
jste však nastoupil již v roce 1996. Čím
vším jste si profesně prošel, než jste
se stal vrcholovým manažerem?
Troufám si říct, že téměř vším. V létě
roku 1996 jsem ještě při studiu začal pracovat
jako brigádník v tehdejší společnosti
ŽS Brno, předchůdkyni dnešní OHLA ŽS.
V lednu 1998 jsem nastoupil jako mistr
na železničních projektech. Velká část mé
profesní dráhy byla následně spjatá právě
s Divizí Železnice, kde jsem se věnoval výstavbě
koridorů v České republice i v zahraničí.
Poté jsem přešel do řízení výroby závodu,
který odpovídal za výstavbu železnic,
mostů, tunelů a technologie. Později došlo
k reorganizaci společnosti, stal jsem se výrobním
ředitelem celé společnosti a v roce
2018 také jejím generálním ředitelem.
Slavnostní otevření administrativně-technické
budovy NdB na ulici Rooseveltova 13
Věrnost a loajalita se vám
tedy v životě vyplácí?
Jak údajně řekl římský historik Titus Livius:
„Prokázaná věrnost většinou opět zavazuje
k věrnosti.“ Toto krédo se mi v životě
opakovaně potvrzuje. Věrnost je trvalou
hodnotou, která je základním kamenem vztahů
profesních i osobních. V mém žebříčku
životních hodnot věrnost zastává jednu
z předních pozic.
Uzavření čtvrté smlouvy o spolupráci
mezi NdB a OHLA ŽS, a. s.
Na začátku října letošního roku jste se
zúčastnil slavnostního otevření administrativně-technické
budovy Národního
divadla Brno (NdB) na ulici Rooseveltova
13, jelikož vaše společnost byla
zhotovitelem rekonstrukce této divadelní
budovy. U této příležitosti byla
také podpisem smlouvy o vzájemné
spolupráci potvrzena další etapa partnerství
mezi OHLA ŽS, a. s. a Národním
divadlem Brno, které jako generální
partner již čtvrtou sezonu podporujete.
Co vedlo v roce 2018 k zahájení spolupráce
s NdB a jaký byl důvod či motiv
pro její prodloužení v tomto roce?
To je velmi jednoduchá otázka – je to správná
věc! Investovat do kultury znamená podpořit
rozvoj celé společnosti, což je, zejména
v dnešní zvláštní době, nesmírně důležité.
Návštěva divadla je vždy trochu výjimečná
záležitost. Přináší nové zážitky, myšlenky
a dojmy, vyplaví se endorfiny nebo
slzy, potěší nebo uleví od každodenních
starostí. Divadlo je jedním z mála institutů,
který má schopnost ukázat nám naše vlastní
problémy z nadhledu. Jak se říká, umí nám
pěkně nastavit zrcadlo.
Partnerství OHLA ŽS s NdB vnímám
ve třech rovinách. První rovinou partnerství
je naše snaha přispět k rozvoji a k nezávislosti
kultury tradičně navázané na podporu.
Druhá rovina partnerství je pak orientována
na naše zaměstnance. Divadelní svět je totiž
krásným únikem od technického způsobu
myšlení. A právě díky dlouhodobé spolupráci
s Národním divadlem Brno si takové obohacení
mohou naši zaměstnanci čas od času
dopřát. Třetí úroveň partnerství je osobní.
Respekt a obdiv k práci Martina Glasera
a jeho spolupracovníků. Opravdu velice obdivuji
jejich profesionalitu, kreativitu i nadšení.
rozhovor
Rekonstrukce Janáčkova divadla v Brně
Do jaké míry se společnost OHLA ŽS
věnuje rekonstrukcím památek nebo
obecně staveb souvisejících s kulturou?
Jaké další historické či kulturní
památky jste rekonstruovali a je práce
na tomto druhu staveb v některém
ohledu specifická?
Naše firma je svým zaměřením multioborová.
Znamená to tedy, že záběr máme opravdu
široký a výsledky naší práce můžete vidět
prakticky kdekoli vás napadne: na železničních
tratích, dálnicích, v nemocnicích,
školách, sportovních halách, divadlech, přehradách,
čističkách odpadních vod, domech
pro seniory a tak dále. Historické objekty
jsou pro nás však vždy výjimečné. Zdařile
a v termínu opravit nejznámější české památky
je pod drobnohledem státu, obcí, památkářů,
architektů, médií i všech obyvatel.
A my jsme hrdí na to, že tyto stavby umíme
realizovat. Říci, že jsme opravili například
Národní divadlo v Praze, Janáčkovo divadlo
v Brně, komplex státního zámku Vimperk
či Mlýnskou kolonádu v Karlových Varech,
má krásný zvuk a nese s sebou i jistou úctu
a prestiž.
Vaši společnost jste během letošního
léta provedl procesem změny korporátní
identity, tedy kompletní změny
vizuální prezentace včetně přejmenování
společnosti z původního názvu OHL
ŽS na OHLA ŽS. O jak velkou změnu se
jednalo a byla to změna „k lepšímu“?
Kompletní změna korporátní identity se dotkla
prakticky všech činností společnosti:
firemní dokumentace, internetových stránek,
loga. Akci takového formátu nelze realizovat
ze dne na den, například označení více než
stovky právě probíhajících staveb podle nového
vizuálního stylu bude ještě chvíli trvat.
Nicméně jsem rád, že první etapu završenou
zápisem našeho nového jména OHLA ŽS,
a. s., do obchodního rejstříku můžeme považovat
za zdárně ukončenou.
Jedním z pilířů nové etapy OHLA je silný
důraz na ochranu životního prostředí a jeho
trvalou udržitelnost. Nové korporátní logo
vyjadřuje posun směrem k nové budoucnosti
a k další etapě růstu, rovnováhu mezi
technickým světem a přírodou. Tmavě modrá
barva symbolizuje tradici a důvěru. I v novém
grafickém pojetí loga společnosti a v naší
Je možné najít společného jmenovatele
stavebnictví a kultury, dvou na první
pohled velice odlišných světů?
Ano, kulturní památky jsou zajímavými stavebními
objekty a předměty zkoumání. Nejen
z estetického úhlu pohledu, ale také z odborného
technologického. Kulturní stavby jsou
nadčasové, jedinečné a často odpovídají
všeobecně platné „definici krásy“ napříč
epochami lidské existence bez ohledu na působení
času.
Oprava Mlýnské kolonády v Karlových Varech
40–41
→
Rekonstrukce Janáčkova divadla v Brně
dlouhodobé vizi je tedy loajalita svým způsobem
ukotvena. Akvamarínově zelená je zase
barvou světového oceánu. Stavět v souladu
s přírodou je zásadní aspekt, který se snažíme
stále více rozvíjet a posouvat dál.
Celý proces přejímání nové korporátní
identity jste završili přesunem sídla
společnosti OHLA ŽS, a. s. do budovy
GREEN BUILDING II v Areálu Slatina
na adrese Tuřanka 1554/115b,
627 00 Brno. Společnost měla dosud
sídlo téměř v centru města na ulici
Burešova v budově, kterou v roce 1977
ještě jako Železniční stavitelství Brno
sama postavila. Co tato změna přinesla
vaší společnosti?
Materiálově a technicky vyspělé kanceláře
s minimální možnou uhlíkovou stopou v moderní
budově přinášejí nejen vysoký komfort
našim zaměstnancům, ale i udržitelná řešení.
Odpovědnost k okolnímu světu je v dnešní
době nejen nevyhnutelná, ale v dlouhodobém
horizontu také ekonomická.
Naše původní sídlo tyto parametry již
nesplňovalo, po kapacitní stránce také nebylo
dostačující. Zaměstnanci společnosti byli
totiž roztroušeni ve více lokalitách napříč celým
městem, takže dalším motivem bylo mít
všechny pod jednou střechou. Tento cíl naše
nové sídlo splnilo a věřím, že nové pracovní
prostředí bude nejen moderní a reprezentativní,
ale také inspirativní a příjemné.
V pozici generálního ředitele velké
a významné společnosti jsou na vás
často upřeny zraky vašich podřízených,
jak to vnímáte?
Nejsem ten extrovertní typ, který by dokázal
bez přípravy vystoupit na pódiu a pronést
řeč. Stále se v tomto ohledu učím a snažím
se zlepšovat. Proto sledovat herce v jejich
rolích je pro mě jak krásným, tak inspirativním
zážitkem a velmi se skláním před jejich
uměním.
Co vás osobně z aktuálního programu
brněnského Národního divadla nejvíce
láká, případně, co vás na divadelním
pódiu zaujalo tak, že na danou scénu či
moment vzpomínáte dodnes?
Tak to je těžká otázka. Prozatím jsem upřednostňoval
činohru. Za poslední dobu mne
oslovilo obnovené zpracování absurdního
dramatu Milana Kundery Majitelé klíčů, které
nabízí spoustu paralel aktuálních i pro dnešní
dobu.
Nyní se také snažím trochu více seznámit
s operou a baletem. Ačkoliv bohužel
nedokážu ohodnotit technické zpracování
těchto představení, celkový dojem a zážitek
ve mně bývá velmi silný, a to v tom nejlepším
slova smyslu.
Obnova státního zámeckého komplexu Vimperk
×
Divadlo je dárek!
Dárkové poukazy 100, 200, 500, 1 000,– Kč
Platnost 1 rok od nákupu.
Vztahují se na představení z produkce NdB, nelze uplatnit na pronájmy a cizí akce.
Poukaz se dá uplatnit pouze jednorázově, nelze jej uplatnit po částech.
Možnost nakoupit on-line.
www.ndbrno.cz
WWW.JOTA.CZ
ŽIJEME (S) KNIHAMI PO CELÝ ROK
beletrie
belet
populárně naučná
pop
populárně naučná
pop
děti
pro
a mládež
generální partner
partneři
mediální partneři
BRNODaily
Je to malý
MRAVENEC,
ale je ho plné jeviště.
V prosinci na vás čeká
v Janáčkově divadle, aby vám
ukázal, jak funguje opera.
Ferda Mravenec, Brouk Pytlík a Beruška Sedmitečná!
22. 12. v 11 a 17 h a 27. 12. v 18 h.
MD Mahenovo divadlo
JD Janáčkovo divadlo
DR Divadlo Reduta
↗ L lektorský úvod – začátek
půl hodiny před představením
ve foyer divadla
EN představení s anglickými
titulky / performance with
english subtitles
listopad 2021
od 12. 11.
opera
pá 12. 11. 10.00 Kocour v botách | DR |
opera pro děti
po 15. 11. 19.00 Nabucco | JD |
role Nabucco – Dalibor Jenis
st 17. 11. 17.00 Monument | JD |
role Sochař – Svatopluk Sem
pá 19. 11. 19.00 Řecké pašije festival Janáček Brno O1 | JD |
role Grigoris – Jan Šťáva
pá 26. 11. 19.00 Osud ↗ L festival Janáček Brno | JD |
role Míla – Alžběta Poláčková
so 27. 11. 19.00 Osud ↗ L festival Janáček Brno O2, O3 | JD |
stream na www.operavision.eu
balet
so 13. 11. 19.00 Beethoven premiéra PB | JD |
ne 14. 11. 17.00 Beethoven B2 | JD |
út 16. 11. 19.00 Beethoven B1 | JD |
so 20. 11. 19.00 Beethoven ↗ L B3 | JD |
ne 21. 11. 17.00 Beethoven ↗ L | JD |
činohra
pá 12. 11. 19.00 Kočár do Vídně | MD |
pá 12. 11. 19.00 ##T#€£#%# | DR |
stand up Terezy Groszmannové
so 13. 11. 17.00 Ohnivá země Václava Štecha Č2 | DR |
so 13. 11. 19.00 Kočár do Vídně | MD |
ne 14. 11. 13.00 Lucerna | MD |
ne 14. 11. 19.00 Lucerna | MD |
ne 14. 11. 19.00 Mars | DR |
po 15. 11. 9.00 Lucerna | MD |
út 16. 11. 19.00 Hana | MD |
st 17. 11. 19.00 Leopoldstadt | MD |
čt 18. 11. 19.00 Králova řeč EN SUB (The King’s Speech) | MD |
čt 18. 11. 19.00 Mirandolína | DR |
ne 21. 11. 19.00 Protokol ↗ L | DR |
po 22. 11. 19.00 Stěhování duší | MD |
po 22. 11. 19.00 Před východem slunce ↗ L | DR |
út 23. 11. 19.00 Liliom | MD |
út 23. 11. 19.00 Velmi, velmi, velmi temný příběh ↗ L | DR |
st 24. 11. 19.00 Jak krásně jsme si žili | MD |
st 24. 11. 19.00 Sňatky na železnici | DR |
čt 25. 11. 10.00 Nebesa veřejná generálka | MD |
čt 25. 11. 19.00 Idomeneus | DR |
pá 26. 11. 19.00 Nebesa premiéra PČ | MD |
pá 26. 11. 19.00 Ohnivá země Václava Štecha ↗ L | DR |
so 27. 11. 15.00 Brněnské pověsti | DR |
so 27. 11. 19.00 Nebesa Č3 | MD |
ne 28. 11. 11.00 Edison! | DR |
zadáno pro DPMB, a. s.
ne 28. 11. 16.00 Edison! | DR |
adventní průvod k Mahenovu divadlu
ne 28. 11. 18.00 Rozsvěcení vánočního stromu NdB | MD |
vstup volný
ne 28. 11. 19.00 Majitelé klíčů | MD |
út 30. 11. 19.00 Stěhování duší | MD |
hosté
so 13. 11. 19.00 Recitál Tomáš Král a Ivo Kahánek | vila Tugendhat |
festival Janáček Brno www.janacek-brno.cz
út 16. 11. 19.00 Fachman | DR |
Divadelní spolek Frída
so 20. 11. 19.00 Pražský filharmonický sbor | Besední dům |
festival Janáček Brno www.janacek-brno.cz
ne 21. 11. 19.00 Kašpárek v rohlíku | MD |
po 29. 11. 19.00 Progres 2 | MD |
koncert slavné brněnské rockové skupiny
út 30. 11. 19.00 Recitál Pavol Breslík a Róbert Pechanec | DR |
festival Janáček Brno www.janacek-brno.cz
pá 19. 11. 19.00 Noc bláznů | MD |
so 20. 11. 19.00 Kdo se bojí Virginie Woolfové? | MD |
so 20. 11. 19.00 Doktorka | DR |
44–45
→
MD Mahenovo divadlo
JD Janáčkovo divadlo
DR Divadlo Reduta
↗ L lektorský úvod – začátek
půl hodiny před představením
ve foyer divadla
prosinec 2021
opera
čt 2. 12. 18.00 Peter Grimes ↗ L | JD |
role Peter Grimes – Joachim Bäckström
pá 3. 12. 18.00 La bohème | JD |
role Rodolfo – Richard Samek
st 8. 12. 18.00 Tři fragmenty z Juliette / Lidský hlas | JD |
role Juliette – Jana Šrejma Kačírková
pá 10. 12. 18.00 Rusalka | JD |
role Rusalka – Kateřina Kněžíková
so 11. 12. 19.00 Slavnostní koncert | JD |
k životnímu jubileu Richarda Nováka
dirigent Jan Štych
ne 12. 12. 18.00 Čert a Káča | JD |
role Káča – Jana Hrochová
st 15. 12. 18.00 Hry o Marii ↗ L | JD |
role Paskalina – Daniela Straková-Šedrlová
pá 17. 12. 10.00 Papageno hraje na kouzelnou flétnu | DR |
opera pro děti
ne 19. 12. 18.00 Evžen Oněgin | JD |
role Oněgin – Jiří Brückler
balet
↗ L d lektorské úvody pro děti
v spolupráci s DIFA JAMU,
vždy hodinu před
představením
EN představení s anglickými
titulky / performance with
english subtitles
st 1. 12. 18.00 Louskáček | JD |
so 4. 12. 14.00 Louskáček ↗ L d
| JD |
so 4. 12. 18.00 Louskáček ↗ L d
| JD |
ne 5. 12. 14.00 Louskáček ↗ L d
| JD |
ne 5. 12. 18.00 Louskáček | JD |
čt 9. 12. 11.00 Louskáček | JD |
čt 9. 12. 18.00 Louskáček | JD |
pá 17. 12. 18.00 Louskáček ↗ L | JD |
so 18. 12. 14.00 Louskáček ↗ L d
| JD |
so 18. 12. 18.00 Louskáček ↗ L d
| JD |
po 20. 12. 18.00 Louskáček ↗ L | JD |
út 28. 12. 14.00 Louskáček | JD |
út 28. 12. 18.00 Louskáček | JD |
pá 31. 12. 20.00 Silvestrovské Gala Baletu NdB | JD |
st 22. 12. 11.00 Ferda Mravenec | JD |
opera pro děti
st 22. 12. 17.00 Ferda Mravenec | JD |
opera pro děti
po 27. 12. 18.00 Ferda Mravenec | JD |
opera pro děti
st 29. 12. 19.00 Hoffmannovy povídky | JD |
role Hoffmann – Luciano Mastro
foto: Xxxxx Xxxxxxxxx
čt 30. 12. 19.00 Nabucco | JD |
role Nabucco – Dalibor Jenis
pá 31. 12. 17.00 Lazebník sevillský | MD |
silvestrovské představení
www.ndbrno.cz
Hry o Marii
program
xxxx: Xxxxx Xxxxxxxxx
Lucerna
činohra
st 1. 12. 19.00 Hana EN SUB (Hana) | MD |
st 1. 12. 19.00 Improvozovna | DR |
zadáno pro ABB s. r. o.
čt 2. 12. 19.00 Mirandolína | DR |
pá 3. 12. 19.00 Doktorka | DR |
so 4. 12. 17.00 Nebesa Č2 | MD |
ne 5. 12. 13.00 Lucerna | MD |
ne 5. 12. 19.00 Stěhování duší | MD |
ne 5. 12. 20.00 Ohnivá země Václava Štecha ↗ L | DR |
út 7. 12. 19.00 Majitelé klíčů | MD |
st 8. 12. 19.00 Kočár do Vídně ↗ L | MD |
čt 9. 12. 10.00 Amfitryon veřejná generálka | DR |
čt 9. 12. 19.00 Kočár do Vídně | MD |
pá 10. 12. 19.00 Amfitryon premiéra PČ | DR |
so 11. 12. 19.00 Saturnin | MD |
so 11. 12. 19.00 Amfitryon Č3 | DR |
ne 12. 12. 17.00 Leopoldstadt | MD |
po 13. 12. 19.00 Liliom | MD |
13. 12. Velmi, velmi, velmi temný příběh – zájezd (Praha)
út 14. 12. 19.00 Nebesa ↗ L Č1 | MD |
st 22. 12. 19.00 Protokol | DR |
čt 23. 12. 19.00 Jak krásně jsme si žili | MD |
čt 23. 12. 19.00 Mahenova Reduta | DR |
komorní hudební večer
út 28. 12. 19.00 Racek | MD |
út 28. 12. 19.00 Nikdo | DR |
st 29. 12. 19.00 Hana | MD |
čt 30. 12. 19.00 Saturnin | MD |
čt 30. 12. 19.00 ##T#€£#%# | DR |
stand up Terezy Groszmannové
pá 31. 12. 17.00 Mirandolína | DR |
silvestrovské představení
hosté
so 4. 12. 18.45 Eurydiké ↗ L | DR |
přímý přenos z Metropolitní opery New York
pá 10. 12. 19.00 Janek Ledecký | MD |
po 6. 12. 19.00 Lenka Filipová | MD |
út 14. 12. 18.45 Kouzelná flétna ↗ L | DR |
záznam z Metropolitní opery New York
čt 16. 12. 20.00 Aneta Langerová | MD |
st 22. 12. 20.00 Vienna Strauss Philharmonic Orchestra | MD |
světově proslulý vídeňský orchestr mimořádně v Brně
st 15. 12. 19.00 Saturnin | MD |
st 15. 12. 19.00 Idomeneus ↗ L | DR |
pá 17. 12. 18.00 Edison! | DR |
zadáno pro DPMB, a. s.
pá 17. 12. 19.00 Pera markýze de Sade ↗ L | MD |
so 18. 12. 19.00 Kdo se bojí Virginie Woolfové? | MD |
so 18. 12. 17.00 Před východem slunce | DR |
ne 19. 12. 17.00 Amfitryon Č2 | DR |
ne 19. 12. 19.00 Králova řeč | MD |
po 20. 12. 19.00 Noc bláznů | MD |
út 21. 12. 19.00 Lucerna ↗ L | MD |
út 21. 12. 19.00 Mars ↗ L | DR |
st 22. 12. 9.00 Lucerna | MD |
46–47
×