Časopis TZB Haustechnik 1/2022 CZ

Technická zařízení budov 

číslo 1/2022 :: ročník XVI. :: 69 Kč 

www.casopistzb.cz 

Téma 

Akustika v architektuře 

Vytápění 

Tepelný tok ve výměníku tepla 

ve skloněné poloze 

Trvalá udržitelnost 

Využití stavebního 

a demoličního odpadu 

v pozemních stavbách 

Zasklít, či nezasklít balkonovou lodžii? 

Energetická bilance řešení!

Čítače částic nečistot 

Přístroje Particles Plus jsou navrženy pro náročné požadavky 

provozů v čistých prostorách s jedinečnými vlastnostmi 

a patentovanými funkcemi, které podporují většinu požadavků na 

kvalitu a ověřování. 

Společnost Particle plus patří mezi leadery na trhu, 

zaměřujících se na pevné i přenosné měřiče kvality vnitřního 

prostředí. 

Vyrábí řadu monitorovacích systémů pro ověřování kvality 

vnitřního i okolního vzduchu, které monitorují počet a velikost 

pevných částic, měří koncentrací CO2, teplotu, relativní vlhkosti 

a úroveň těkavých látek (TVOC) v daném prostoru. 

8302-AQM - Ruční čítač částic 

a monitor kvality vzduchu 

8506-30 - Ruční 

čítač částic 

Monitoruje: CO2, teplota, 

relativní vlhkost a TVOC 

Měří částice o velikosti 0,3 až 

25 µm 

Průtok 0,1 CFM (2,83 LPM) 

6 kanálů 

Je vhodný pro měření velkých 

částic. 


75,0 μm 


6 kanálů 

5301P - Dálkový čítač částic 

s vnitřní pumpou 

Nejpokročilejší dostupný 

částic s vnitřní pumpou 


25 µm 


6 kanálů 

7501 - Dálkový čítač částic 

s vnitřní pumpou 

Přístroj má baterií s 

dlouhodobou životností 


25 µm 


6 kanálů 

2510 - 1 / 2510 - 4 - Dálkový čítač částic s výstupem Modbus RTU 

Nejmenší vzdálený čítač na trhu. 

Měří částice o velikosti 0,5 – 5 µm / 0,5 μm, 0,7 μm, 1,0 μm a 5,0 μm 

1,0 CFM (28,3 LPM) 

2 kanály 

T e l e f o n : 2 4 1 7 6 2 7 2 4 

E - m a i l : i n f o @ b l u e - p a n t h e r . c z 

w w w . b l u e - p a n t h e r . c z 

B l u e P a n t h e r S l o v a k i a , s . r . o . 

K o c i e ľ o v a 1 7 

8 2 1 0 8 B r a t i s l a v a 

T e l e f o n : + 4 2 1 2 4 3 3 3 4 0 0 5 

E - m a i l : j a n . o n d r e j @ b l u e - p a n t h e r . s k 

w w w . b l u e - p a n t h e r . s k 

B l u e P a n t h e r s . r . o . 

M e z i V o d a m i 2 9 

1 4 3 0 0 P r a h a 4

editorial 

Na konci světa s TZB 

Haustechnik 

Už řadu let máme rodinnou chatu v hlubokých hvozdech Šumavy, v místech, kam prakticky 

nedosáhne signál mobilní sítě. Když si člověk potřebuje zavolat, musí vyběhnout na nejbližší 

hřeben, když chce chytit internet, může rovnou pověsit mobil někam na špičku stromu. 

Zvuk telefonu je jistější rovnou při příjezdu vypnout, protože co pár minut chodí vítací 

SMS – jednou do Německa, jednou do Čech, pěkně na střídačku. A když špatně foukne vítr, 

do Německa vás mobil přivítá i několikrát. Zkrátka lokalita, kde lišky dávají dobrou noc. 

Doslova. 

Nedaleko od nás je roky nefunkční hotel s vypuštěným bazénem, ze kterého jsme před pár 

lety vytahovali vyhladovělé lišče, které zřejmě nešťastně sklouzlo z hrany a nemělo jak se 

dostat ven. No, kdyby lišky nestačily, jen pár kilometrů od nás fotopasti pravidelně 

zachytávají smečku vlků. A rysa, toho máme hned nedaleko hranice zahrady. Uprostřed 

šumavské divočiny se samozřejmě nehraje na ploty, takže potkat přímo uprostřed příjezdové 

cesty mršinu srny, kterou ještě některá z lokálních šelem nestihla dovečeřet, není výjimka. 

Příčinou takového překvapení bývá nejčastěji právě zmíněný rys – a obecnou radou lesníků 

je kořist neodklízet a trpělivě čekat, až si ji úspěšný lovec po kouskách (což, jak jsme zjistili, 

může trvat i déle než týden) odnese sám. Pokud bychom ji totiž odklidili, strhne si jinde 

jinou srnu a ve výsledku se tak zbytečně vysílíme my, rys, zemře další srna, a ještě vyhodíme 

spoustu masa, které rys mohl radostně sníst. 

Jakoby toho nebylo málo, záhony občas přeryjí divoká prasata a nezřídka se stává, že 

naštvaný jelen okouše kůru z ovocných stromů, aby se pomstil, že jsme přes den sklidili 

dýně, na které měl chuť. 

A kdyby nás náhodou napadlo chtít v zimě chatu zkontrolovat, chce to nejen řetězy na auto, 

ale pomalu i mačky, cepín a ještě v předstihu zavolat sousedovi z druhé strany kopce, zda by 

mohl vytáhnout traktor z garáže a asfaltku alespoň trochu protáhnout. Zkrátka a dobře, 

autentičtější už to může být jen stěží. 

A přes to všechno, přes veškerou izolovanost, obtížnost dosažení lokality a absenci donášky 

pošty, mi nedávno soused vzkázal: „Hezký editoriál“. TZB Haustechnik oficiálně pronikl i do 

končin, kam se nedostal ani kovid. A já proto zdravím všechny lišky a doufám, že „hezký“ 

bude nejen editorial, ale i celý obsah časopisu. 

Příjemné čtení! 

Eliška Hřebenářová 

redaktorka 

www.tzb-haustechnik.cz 1/2022 | TZB HAUSTECHNIK 1

obsah 

16 

Akustika je oblastí, která se mnohdy začíná řešit až v momentě, kdy už je pozdě. 

Špatné akustické podmínky přitom mají prokazatelně vliv na zdraví lidí. V jaké fázi 

přípravy projektu akustika bývá a v jaké by měla být řešena? Jaké jsou možnosti řešení 

akustiky u novostaveb, jaké u rekonstrukcí? 

6 

Větrání je jedním ze základních opatření zajišťujících odpovídající požadavky na 

jednotlivé parametry vnitřního prostředí budov. Podkladem jsou limity těchto 

parametrů uvedené v „hygienických předpisech“. Většinou jsou stanoveny pro 

jednotlivé typy prostředí, ne vždy jsou však komplexní, nebo dokonce chybí. 

TZB HAUSTECHNIK 1/2022 

Odborný recenzovaný časopis z oblasti TZB a techniky prostředí 

Ročník: XVI. 

Vyšlo: 6. 4. 2022 

Cena: 69 Kč 

Roční předplatné: 192 Kč 

Vydává: Jaga Media, s. r. o. 

Pražská 18, 102 00 Praha 10 

Vedoucí redakce 

Ing. Eliška Hřebenářová, tel.: 777 284 678 

eliska.hrebenarova@jagamedia.cz 

Poděkování: 

prof. Ing. František Urban, CSc., doc. Ing. František Ridzoň, CSc., 

Ing. František Világi, PhD., Ing. Peter Buday, PhD.; doc. Ing. Rastislav 

Ingeli, PhD., Ing. Ján Takács, PhD., Pavel Tesárek, Zdeněk Prošek, 

Ing. Pavel Dostal, Zuzana Mathauserová, Dr. Ing. Milan Kubín, 

Prof. Ing. Jiří Hirš, CSc., Ing. Andrea Poláková, Ing. Martin Šimko, PhD., 

Ing. Barbora Junasová 

Inzerce 

Jaga Media, s. r. o., tel.: 727 818 284 

Vladimír Brutovský, tel.: 777 284 680 

vladimir.brutovsky@jagamedia.cz 

Markéta Šimoníčková, tel.: 775 284 686 

marketa.simonickova@jagamedia.cz 

Miroslava Valtová, tel.: 775 284 685 

miroslava.valtova@jagamedia.cz 

Produkce 

Adéla Bartíková 

adela.bartikova@jagamedia.cz 

Grafická úprava, DTP 

Tibor Jantoška 

Jazyková úprava 

Daniela Rabeková 

Tisk 

Neografia, a. s. 

Předplatné 

SEND Předplatné, s. r. o. 

Ve Žlíbku 1800/77, 193 00 Praha 9 

e-mail: jaga@send.cz 

tel.: 225 985 225, 777 333 370 

www.send.cz 

Registrace 

MK ČR E 18488, ISSN 1803 4802 

Informační povinnost 

Tímto informujeme subjekt údajů o právech vyplývajících ze zákona 

č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, tj. zejména o tom, 

že poskytnutí osobních údajů společnosti Jaga Media, s. r. o., se 

sídlem Pražská 18, Praha 10 je dobrovolné, že subjekt údajů má 

právo k jejich přístupu, dále má právo v případě porušení svých 

práv obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů a požadovat 

odpovídající nápravu, kterou je např. zdržení se takového jednání 

správcem, provedení opravy, zablokování, likvidace osobních údajů, 

zaplacení peněžité náhrady, jakož i využití dalších práv vyplývajících 

z § 11 a 21 tohoto zákona. Všechna práva k uveřejněným dílům jsou 

vyhrazena. Kopírování, znovupublikování nebo rozšiřování kterékoli 

části časopisu se povoluje výhradně se souhlasem vydavatele. 

Články nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce. Vydavatelství 

nenese právní odpovědnost za obsah inzerce a advertorialů. 

Foto na titulní straně 

isifa/Shutterstock 

© Jaga Media, s. r. o. 

52 

Pojem zelené střechy v sobě obsahuje mnoho různých variant vegetace na konstrukci, ať už se jedná o konstrukci 

rovnou, nebo ve sklonu. Zelené střechy jsou vždy souborem několika funkčních vrstev, které musí být vzájemně 

kompatibilní, aby rostlinám umožňovaly dlouhodobý a kvalitní růst. 

4 Novinky 

Téma: Vnitřní prostředí budov 

6 Z. Mathauserová: Větrání a vnitřní 

prostředí budov – legislativa 

10 M. Šimko, B. Junasová: Porovnání 

výkonů stěnového, stropního 

a podlahového sálavého systému 

14 Villa Sophia: Chytrý dům s umělou 

inteligencí 

15 Vekra: Okno a kvalita vnitřního prostředí 

16 Kulatý stůl: Akustika v architektuře 

Aquatherm 2022 

20 Uvidíte na Aquathermu 

24 E. Švarcová, R. Štefanec, J. Takács: 

Termoplasticky aramidem vyztužené 

plastové předizolované potrubí NRG 

FibreFlex Pro se osvědčilo v praxi 

28 Testo: Vidí vše, myslí za vás 

Facility management 

30 M. Kubín, J. Hirš: Tepelný tok ve 

výměníku tepla ve skloněné poloze 

34 F. Urban, F. Ridzoň, F. Világi: Příprava 

projektu optimalizace rekonstrukce 

zdroje tepla 

38 P. Buday, R. Ingeli: Zasklít, či nezasklít 

balkonovou lodžii? Otázky a odpovědi: 

energetická bilance řešení 

Trvalá udržitelnost 

46 A. Poláková: Co přinesl nový zákon 

o odpadech a jak se k zodpovědně 

postavit k otázce řešení odpadu? 

48 Z. Prošek, P. Tesárek: Možnosti zvyšování 

využití stavebního a demoličního 

odpadu v pozemních stavbách 

52 P. Dostal: Zelené střechy od A do Z 

2 TZB HAUSTECHNIK | 1/2022

Předplatné TZB Haustechnik 

Sleva 30 % z ceny časopisu! 

Předplaťte si TZB Haustechnik a dostanete 4 čísla za cenu tří. 

Pouze 

192 Kč 

na celý rok 

Proč předplatné? 

Ušetříte 30 % z prodejní ceny 

Časopis dostanete až do schránky 

Nepromeškáte žádné číslo 

A 

Předplatné 

na 1 rok 

4 vydání » za 192 Kč 

se slevou 30 % 

Předplatné na 2 roky 

8 vydání » za 304 Kč 

B se slevou 45 % 

Objednávky: 

web: www.send.cz | e-mail: jaga@send.cz | tel. č.: 225 985 225

novinky 

První dobíjecí centrum pro nákladní automobily v ČR využívá 

dobíjecí technologii Siemens 

Společnost Siemens dodala dobíjecí centrum 

pro nákladní vozidla s elektrickým pohonem, 

které bylo otevřeno v areálu společnosti 

Mercedes-Benz Trucks Česká republika, 

s. r. o., v pražských Stodůlkách. Jmenovaná 

společnost se tak připravuje na uvedení elektricky 

poháněných nákladních vozidel Mercedes-Benz 

eActros, eEconic a Fuso eCanter na 

český trh. Jedná se o vůbec první dobíjecí 

centrum specializované pro nákladní vozy 

v České republice, dobíjení zde zajišťuje stanice 

Sicharge D o výkonu 300 kW. 

Vedle dobíjecí stanice dodal Siemens na klíč 

také kompletní infrastrukturu, tedy trafostanici 

včetně rozvaděčů vysokého napětí (typ 

Siemens 8DJH), nízkého napětí a transformátoru 

1000 kVA, který je kapacitně připraven 

na rozšíření dobíjecího centra. Součástí dodávky 

byla také nízkonapěťová a vysokonapěťová 

kabeláž a veškeré související stavební 

práce. Vybudování první specializované 

dobíjecí stanice pro nákladní vozidla ukazuje 

potenciál, který tyto ekologické vozy mají, 

a to především v městském a příměstském 

rozvozu zboží a zásilek. Jedná se o další důležitý 

rozměr české elektromobility, která se 

doposud soustředila především na budování 

dobíjecí infrastruktury pro osobní elektromobily, 

případně pro MHD. 

Dodaná dobíjecí stanice o výkonu 300 kW 

disponuje dvěma kabely s CCS konektory 

a nabízí tzv. dynamické rozložení výkonu, při 

kterém se stanice řídí potřebami připojených 

vozidel. V případě paralelního dobíjení 

dvou vozidel dojde k automatickému sdílení 

dostupného výkonu podle individuálních potřeb, 

což optimalizuje dobu dobíjení a plně 

využívá instalovaný výkon. Stanice např. dokáže 

souběžně nabíjet dva vozy výkonem 

2 x 150 kW nebo jeden výkonem 300 kW. 

Maximálního dobíjecího výkonu 300 kW pak 

lze dosáhnout s využitím CCS konektoru připojeného 

na chlazený kabel. 

Dobíjecí stanice Sicharge D je vybavena širokou 

škálou možností. Vedle dynamického 

přístupu k dobíjení, při kterém stanice rozpozná 

individuální potřebu dobití a následně 

zajistí optimální dobu dobíjení, se stanice 

opírá o nejvyšší účinnost ve své třídě (až 96 

%), vysokou odolnost proti zkratu, maximální 

napětí až 1000 V, maximální proud až 500 

A nebo otevřenou OCPP komunikaci. Stanice 

je výrazně orientována na uživatele – její 

kompaktní design šetří místo, dvacetičtyřpalcový 

dotykový displej usnadňuje orientaci při 

ovládání a zajistí snadnou integraci personalizovaného 

obsahu. Nechybí vysoká ochrana 

proti vandalismu IK10 a venkovní krytí IP54. 

Zdroj: Mercedes-Benz 

Černá je dobrá: GROHE Matt Black pro sofistikovaný interiér 

Aktuální preference v interiérovém designu 

ukazují, že černá je nová bílá. A tento trend dalece 

přesahuje hranice kuchyně. Výrazně černé 

prvky v kuchyních, ale i kompletní, celočerné 

interiéry vidíme čím dál tím častěji na 

instagramových „feedech“, v designových magazínech 

a domácnostech milovníků moderního 

designu. Společnost GROHE nyní rozšiřuje 

svou barevnou kolekci GROHE Colors o Matt 

Black, matně černou, která umožní architektům 

a designérům obohatit své interiérové 

koncepty o odvážné designové klenoty. 

Černá je fantastickou barvou do interiéru, 

protože je v přirozeném kontrastu s všudypřítomnou 

bílou. Navíc vypadá skvěle po 

boku betonových, dřevěných a kovových 

povrchů. Matná úprava navíc tvoří atraktivní 

doplněk lesklých kuchyňských linek. Umožňuje 

vyvážit výsledný dojem. V matně černé 

jsou nově také kuchyňské systémy GROHE 

Blue a Red. Rozšíření úspěšné kolekce GRO- 

HE Colors tak reaguje na rostoucí poptávku 

po skutečně osobitých obytných prostorech. 

Kuchyňské systémy Matt Black – 

klenot do kuchyně 

Za nádherným designem se skrývá více než 

jen obyčejná dřezová baterie. Inteligentní 

kuchyňský systém GROHE Blue mění 

běžnou kohoutkovou vodu na filtrovanou, 

chlazenou a volitelně perlivou vodu. Balená 

voda v plastových lahvích tím ztrácí veškerý 

smysl. Kromě prémiového designu a atraktivních 

funkcí tak kuchyňské systémy GROHE 

Blue umožňují zákazníkům vést udržitelný 

životní styl. Nesmíme opomenout ani systém 

GROHE Red, který dokáže zákazníkům 

poskytnout filtrovanou vodu s teplotou 

100 °C, bez čekání spojeného s používáním 

rychlovarné konvice. Systém GROHE Red má 

snadné tlačítkové ovládání opatřené dětskou 

pojistkou ChildLock s certifikací TÜV, 

která zajišťuje maximální bezpečí pro vaše 

děti. 

Zdroj: Grohe 


novinky 

Inovativní tepelná čerpadla se ideálně hodí pro modernizaci 

Výměna starého olejového nebo plynového 

kotle za moderní tepelné čerpadlo? S novými 

tepelnými čerpadly vzduch/voda Vitocal 

150-A a Vitocal 151-A je výměna starého 

plynového nebo olejového topení velmi jednoduchá. 

Monobloková tepelná čerpadla 

dosahují výstupních teplot až 70 °C – i při 

venkovních teplotách -10 °C, takže lze zpravidla 

dále využívat stávající topná tělesa. Nová 

zařízení navíc přesvědčí vysokou energetickou 

účinností, malou potřebou místa a komfortní 

obsluhou pomocí aplikace. Patentovaná 

hydraulika Hydro AutoControl umožňuje 

rychlou montáž a uvedení do provozu. 

Výrazná úspora času při montáži 

Inovativní patentovaná hydraulika Hydro AutoControl 

zajišťuje, že nová tepelná čerpadla 

pracují spolehlivě a s maximální účinností po 

celou dobu své životnosti. Hydro AutoControl 

navíc umožňuje výrazně kratší dobu instalace, 

než je potřeba u běžných tepelných čerpadel. 

Díky jedinečné konstrukci hydrauliky může 

odborný topenář namontovat zařízení s OptiPerform 

mnohem rychleji, a proto levněji, 

ale tato zařízení vyžadují také mnohem méně 

místa k instalaci, protože jsou o 60 % kompaktnější 

než obdobné systémy. 

Nástěnný nebo kompaktní? 

S koeficientem COP 5,0 (podle ČSN EN 

14511 při A7/W35) vyrobí nová tepelná čerpadla 

z jedné kilowatthodiny elektřiny a tepla 

z venkovního vzduchu až pětinásobek 

využitelného tepla pro vytápění a přípravu 

teplé vody. Použité „zelené“ chladivo R290 

(propan) je s velmi nízkým GWP3 (Global 

Warming Potential) a GWP100 0,02 (podle 

IPPC AR6) mimořádně ekologické. Vitocal 

150-A je velmi úsporné nástěnné zařízení 

z hlediska potřeby místa k instalaci. Stacionární 

kompaktní zařízení Vitocal 151-A má 

integrovaný zásobník teplé vody s objemem 

190 l. Obě varianty jsou k dispozici s výkony 

od 2,6 do 14,9 kW (při A7/W35). 

Viessmann One Base 

Podobně jako ucelený systém nebo symbióza 

v přírodě, spojuje inovativní Viessmann 

One Base zcela jednotně nová tepelná čerpadla 

s dalšími systémovými komponenty, 

jako například fotovoltaickými zařízeními 

Vitovolt, akumulátory Vitocharge VX3 a digitálními 

službami, jako je aplikace ViCare 

pro provozovatele zařízení a servisní nástroj 

ViGuide pro odborného partnera. Provozovatel 

má přes WiFi a bezplatnou aplikaci Vi- 

Care kdykoli snadný a rychlý přístup ke svému 

topnému energetickému zařízení kdykoli 

a kdekoli. 

Zdroj: Viessmann 

Digitalizace ve stavebnictví: obávaný strašák, anebo vítaný pomocník? 

V minulých letech zaznamenala ČR významný 

krok směrem k digitalizaci a naplnění vize 

Stavebnictví 4.0. Na první vlaštovky v soukromém 

sektoru navázala vláda, která od 1. října 

2016 změnou v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání 

veřejných zakázek, umožnila využití 

BIM v tuzemské praxi. To předpokládá vznik 

tzv. digitálního dvojčete neboli informačního 

modelu stavby, v němž se shromažďují všechny 

informace o budově od momentu jejího 

plánování přes výstavbu až po správu. Obsahuje 

jak grafické (tedy viditelné) informace, tak 

i ty negrafické, jako jsou například vlastnosti 

jednotlivých stavebních prvků. Dalším pozitivním 

signálem bylo usnesení vlády z 25. září 

2017, kdy došlo ke schválení Koncepce zavádění 

metody BIM v ČR včetně doporučených 

opatření a dalšího postupu. A v neposlední 

řadě od 1. července 2023 má nabýt plné účinnosti 

nový stavební zákon, který kromě digitalizace 

stavebního řízení počítá s uložením povinnosti 

použití BIM pro nadlimitní veřejné 

zakázky (s hodnotou vyšší než 150 milionů korun) 

na stavební práce financované z veřejných 

rozpočtů. 

Proč tedy digitalizace stavebnictví vázne? 

Jedná se o zásadní přechod vyžadující nejen 

nezbytnou osvětu, ale i specializovaná technologická 

řešení pro tuto oblast, která budou uživatelsky 

co nejpřívětivější. Digitalizace s sebou 

nese znatelně vyšší tlak na efektivitu, čehož se 

někteří lidé přirozeně obávají. Mají pocit, že 

budou nahraditelní. Digitalizace dokáže velmi 

snadno odhalit, které věci či procesy jsou 

příliš složité, nejasné, anebo přímo zbytečné. 

Zároveň ale nabízí řešení, jak se dají dělat jednodušeji 

a rychleji. Je důležité si uvědomit, že 

záměrem digitalizace není brát lidem práci, ale 

nabídnout jim takové postupy, aby se místo 

neustálého papírování mohla naplno projevit 

jejich odborná způsobilost. Je pravdou, že určité 

pozice zaniknou, jiné se promění, ale současně 

se objeví úplně nové. 

CAD a PDF neznamená, že jste digitální 

Paradoxem dnešní doby jsou stavaři, kteří si 

myslí, že digitální transformací již prošli – projektanti 

navrhují stavby v CAD programech. 

Investoři, generální dodavatelé a jejich subdodavatelé 

si vyměňují PDF dokumenty a tabulky 

v Excelu prostřednictvím e-mailu, navíc třeba 

komunikují i s využitím aplikace WhatsApp. 

Ve skutečnosti se ale nic zásadního nezměnilo, 

protože s informacemi pracují úplně stejně 

jako v minulosti. Dokumenty si vytisknou, 

v papírové podobě přinesou na stavbu, tam se 

pobaví o potřebných změnách a teprve zpět 

v kanceláři řeší, co je potřeba upravit a znovu 

zapracovat do dokumentů v elektronické 

podobě. Na některé věci se jednoduše zapomene 

a ne všichni se o změnách dozví. Lidé si 

potom stěžují, že digitalizace nefunguje anebo 

jim jenom přidělává práci. 

Skutečná digitální transformace tkví v něčem 

jiném a pojí se s přeměnou dosavadních procesů. 

Na stavby již nebudeme chodit s papírovou 

dokumentací v ruce, ale s tablety nebo 

chytrými telefony, které stejně každý z nás 

vlastní a má neustále při sobě. Veškeré změny 

či úkoly se budou zanášet digitálně přímo na 

místě, takže v reálném čase. Data totiž mohou 

být přínosná, jenom když jsou strojově čitelná 

a alespoň zčásti automatizovaně zpracovatelná. 

Lidé musí mít možnost s nimi okamžitě po 

jejich vytvoření pracovat a sdílet je s ostatními. 

Pouze to je totiž zárukou, že každý bude vycházet 

z nejnovějších plánů a nebude docházet ke 

zbytečným chybám či zpožděním. Navíc průběžná 

kontrola znamená menší objem práce 

při samotné kolaudaci a předávání stavby investorovi. 

Digitální řešení pro výstavbu a správu nemovitostí 

neboli PropTech (z anglických slov property 

a technology) se přitom již na trhu objevují. 

Fungují na bázi webové aplikace, takže ke sdílení 

informací dochází v reálném čase a mezi 

všemi relevantními účastníky. Určeny jsou pro 

všechny typy profesí, které přicházejí do kontaktu 

se stavbou v průběhu celého životního 

cyklu budovy: tzn. pro investory a developery, 

architekty, projektové manažery, stavbyvedoucí, 

správce budov i třeba auditory a inspektory 

nemovitostí. Jednou z celosvětově nejrozšířenějších 

je aplikace společnosti PlanRadar, mezi 

jejíž klienty patří velké nadnárodní firmy jako 

Bouygues, Siemens, Strabag, Allianz či Intersport. 

V České republice tuto aplikaci využívají 

například stavební společnosti BAK, Metrostav 

a Imos Brno, specialista na projektové řízení 

a technický dozor staveb Unitrex Management 

či firmy zajišťující údržbu a správu nemovitostí 

jako Awigo nebo Trade Centre Praha. 

Zdroj: PlanRadar 

www.tzb-haustechnik.cz 

1/2022 | TZB HAUSTECHNIK 5

Téma: kvalita vnitřního prostředí 

Větrání a vnitřní prostředí budov – 

legislativa 

Zuzana Mathauserová 

Autorka působí ve Státní zdravotním ústavu. 

Větrání je jedním ze základních opatření zajišťujících odpovídající požadavky na jednotlivé parametry vnitřního 

prostředí budov. Podkladem jsou limity těchto parametrů uvedené v „hygienických předpisech“. Většinou jsou 

stanoveny pro jednotlivé typy prostředí, ne vždy jsou však komplexní, nebo dokonce chybí. Samozřejmě je 

nutné respektovat stavební zákon s jeho prováděcími předpisy a doporučení příslušných norem. 

Větrání je jedním ze základních opatření 

zajišťujících odpovídající požadavky na jednotlivé 

parametry vnitřního prostředí budov. 

Podkladem jsou limity těchto parametrů 

uvedené v „hygienických předpisech“. 

Většinou jsou stanoveny pro jednotlivé typy 

prostředí, ne vždy jsou však komplexní, nebo 

dokonce chybí. Samozřejmě je nutné respektovat 

stavební zákon s jeho prováděcími 

předpisy a doporučení příslušných norem. 

Obecně vychází právně závazné hygienické 

požadavky na jednotlivé faktory prostředí 

a větrání ze zákonů: 

• zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování 

a stavebním řádu (stavební zákon) 

v platném znění, 

• zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného 

zdraví, v platném znění, 

• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 

v platném znění, 

• zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších 

podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví 

při práci. 

Některé jednotlivé požadavky vyplývají 

i z „atomového zákona“, „chemického zákona“, 

„zákona o odpadech“, „zákona o léčivech“ 

a řady dalších. 

Prováděcími „hygienickými předpisy“ jsou: 

• nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým 

se stanovují podmínky ochrany zdraví 

při práci ve znění pozdějších předpisů 

– z celé řady novelizací jsou základní 

požadavky na parametry vnitřního prostředí 

pracovišť a požadavky na větrání 

v č. 93/2012 Sb., 

• nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně 

zdraví před nepříznivými účinky hluku 

a vibrací ve znění NV č. 217/2016 Sb., 

• nařízení vlády č. 291/2015 Sb. o ochraně 

zdraví před neionizujícím zářením, 

• vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických 

požadavcích na prostory a provoz zařízení 

a provozoven pro výchovu a vzdělávání 

dětí a mladistvých ve znění vyhlášky 

č. 343/2009 Sb., kterou se mění vyhláška 

č. 410/2005 Sb., 

Tab. 1 Platné právně závazné „hygienické“ předpisy stanovující limity pro jednotlivé faktory vnitřního 

prostředí staveb, včetně požadavků na větrání 

Typ prostředí Předpis Existují limity a požadavky pro: 

pracovní 

NV č. 361/2007 Sb., ve znění NV 

č. 93/2012 Sb., NV č. 41/2020 Sb. 

MKL, chemické látky a prašnost, 

osvětlení, prostorové požadavky, 

větrání 

stravovací 

vyhláška č. 137/2004 Sb. ve znění 

č. 602/2006 Sb. 

žádné limity neexistují 

školské 

vyhláška č. 410/2005 Sb. ve znění 

č. 343/2009 Sb. 

MKL, osvětlení, větrání 

pobytové vyhláška č. 6/2003 Sb. 

MKL, chemické látky a prašnost, výskyt 

mikroorganismů, výskyt roztočů 

bazény, sauny vyhláška č. 238/2011 Sb. 

MKL, osvětlení, větrání, mikrobiální 

kontaminaci vody 

vnitřní prostředí 

staveb 

vyhláška č. 20/2012 Sb.* větrání, koncentrace CO 2 

Pozn.: NV = nařízení vlády; MKL = mikroklima (teploty, relativní vlhkost, rychlost proudění vzduchu) 

* není hygienický předpis 

• vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanovují 

hygienické limity chemických fyzikálních 

a biologických ukazatelů pro vnitřní 

prostředí pobytových místností některých 

staveb, 

• vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických 

požadavcích na stravovací služby a o zásadách 

osobní a provozní hygieny při činnostech 

epidemiologicky závažných ve 

znění vyhlášky č. 602/2006 Sb., 

• vyhláška č. 238/2011 Sb. v platném znění, 

o stanovení hygienických požadavků 

na koupaliště, sauny a hygienické limity 

písku v pískovištích venkovních hracích 

ploch. 

Hygienickým přepisem již není prováděcí 

předpis ke stavebnímu zákonu – vyhláška 

č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích 

na stavby. Požadavky na větrání jsou uvedeny 

v její novelizaci pod č. 20/2012 Sb. 

Pracovní prostředí 

Zde se vychází z NV č. 361/2007 Sb., kterým 

se stanovují podmínky ochrany zdraví 

při práci ve znění pozdějších novelizací. Základní 

požadavky na větrání pracovišť jsou 

následující. 

Minimální množství venkovního vzduchu 

přiváděného na pracoviště musí být: 

• 25 m 3 .h -1 na zaměstnance vykonávajícího 

práci zařazenou do tříd práce I nebo IIa 

na pracovišti bez přítomnosti chemických 

látek, prachů nebo jiných zdrojů znečištění 

(to je dávka vzduchu, která je v souladu 

s minimálními požadavky stavební 

vyhlášky), 


práci zařazenou do tříd práce I nebo IIa na 

pracovišti s přítomností chemických látek, 

prachů nebo jiných zdrojů znečištění, 


práci zařazenou do tříd práce IIb až IIIa, 


práci zařazenou do tříd práce IVa až V. 



Třídy práce odpovídají fyzické aktivitě vyjádřené 

energetickým výdejem zaměstnance M 

[W.m -2 ] podle příkladového seznamu v NV. 

Pokud se na pracovišti vyskytuje další zátěž 

teplem nebo pachy, zvyšuje se dávka vzduchu 

o 10 m 3 .h -1 . Je-li na pracoviště přístup 

veřejnosti (např. supermarkety, restaurace 

apod.), zvyšuje se množství přiváděného 

venkovního vzduchu úměrně předpokládané 

zátěži 0,2 až 0,3 osoby/m 2 nezastavěné 

podlahové plochy. 

Při novelizaci se ale zapomnělo na znění 

§ 41, odst. (4), který říká, že při venkovních 

teplotách vyšších než 26 °C a nižších než 4 °C 

se množství přiváděného vzduchu může snížit 

až na polovinu. Toto samozřejmě nelze 

aplikovat při dávce vzduchu 25 m 3 .h -1 . 

Jsou zde řešeny podmínky pro použití oběhového 

vzduchu – podíl venkovního vzduchu 

nesmí poklesnout pod patnáct procent 

celkového množství přiváděného vzduchu, 

i havarijní větrání. 

Dostatečným větráním by se měly zajistit 

požadované mikroklimatické podmínky 

i minimalizovat množství chemických látek 

i prachu podle požadavků NV. Požadavky 

na mikroklima jsou rozděleny pro přirozeně 

a nuceně větraná pracoviště a pro pracoviště 

klimatizovaná. 

Dodržení přípustných teplot podle tab. 2 

se nevyžaduje za mimořádně teplého dne, 

kterým se rozumí den, kdy nejvyšší teplota 

venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyšší 

než 30 °C. 

Zcela samostatně jsou dále řešena klimatizovaná 

pracoviště, kde klimatizace je použita 

nikoli z důvodů technologických požadavků 

na prostředí, ale k zajištění optimální pohody 

prostředí. Pracoviště jsou ještě rozdělena 

do tří kategorií (A, B, C), podle požadované 

kvality prostředí a náročnosti vykonávané 

činnosti: 

• kategorie A platí pro klimatizovaná pracoviště 

s požadovanou vysokou kvalitou 

prostředí, na nichž je vykonávaná práce 

náročná na pozornost a soustředění, 

• kategorie B platí pro klimatizovaná pracoviště 

s požadovanou střední kvalitou 

prostředí při práci vyžadující průběžnou 

pozornost a soustředění, 

• kategorie C platí pro ostatní klimatizovaná 

pracoviště (tab. 3). 

Je-li nutné dimenzovat větrání pracovních 

prostor s ohledem na omezení a odvod 

škodlivin vznikající z technologických důvodů 

– převážně chemické látky a prašnost, 

jsou v NV uvedeny limitní hodnoty pro převážnou 

část nejvíce se vyskytujících škodlivin. 

Vyskytují-li se škodliviny, jejichž zdrojem 

není technologie (spaliny plynových infrazářičů, 

formaldehyd apod.), pak limitní hodnotou 

je pouze třicet procent limitu škodlivin 

„technologických“. 

Školská zařízení 

Požadavky na jednotlivé faktory vnitřního 

prostředí jsou řešeny vyhláškou 


Tab. 2 Celoročně přípustné teploty na pracovišti podle nařízení vlády č. 93/2012 Sb., kterým se 

mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb. pro přirozeně i nuceně větraná pracoviště (pro „zjednodušení“ 

problematiky je pro potřeby tohoto NV výsledná teplota považována za shodnou s teplotou 

operativní, i když to samozřejmě neplatí vždy). 

Třída práce 

Energetický 

výdej M 

[W.m -2 ] 

t o min 

nebo 

t g min 

[°C] 

I ≤ 80 20 27 

IIa 81 až 105 18 26 

IIb 106 až 130 14 32 

IIIa 131 až 160 10 30 

IIIb 161 až 200 10 26 

IVa 201 až 250 10 24 

č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích 

na prostory a provoz zařízení a provozoven 

pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých 

ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb. 

Tyto požadavky (tab. 4) na větrání přináší 

značné problémy, ať už v důsledku vlastních 

požadavků daných určitým rozpětím, 

ale hlavně tím, že řada dotačních programů 

vychází ze zcela jiných (nižších) požadavků 

s tím, že kontrolním indikátorem dostatečného 

větrání je koncentrace oxidu uhličitého 

podle stavební vyhlášky – 1500 ppm CO 2 

. 

Tepelně vlhkostní požadavky jsou bez problémů 

(tab. 5). 

t o max 

nebo 

t g max 

[°C] 

IVb 251 až 300 10 20 

V 301 a více 10 20 

Rychlost 

proudění v a 

[m.s -1 ] 

0,01 až 0,2 

0,05 až 0,3 

0,1 až 0,5 

Relativní 

vlhkost rh [%] 

30 až 70 

Tab. 3 Přípustné hodnoty nastavení mikroklimatických podmínek pro klimatizované pracoviště 

třídy I a IIa 

Klimatizovaná pracoviště 

Třída práce 

Energetický 

výdej M 

[W.m -2 ] 

I ≤ 80 

IIa 81-105 

Kategorie 

A 

Nastavení 

vytápění 

Tepelný odpor 

oděvu 1,0 clo 

t omin 

(t gmin 

) 

[°C] 

t omin 

(t gmin 

) 

[°C] 

±1,0 

B 

22 

±1,5 

C 

+2,5 

-2,0 

A 

±1,0 

B 

20 

±1,5 

C 

+2,5 

-2,0 

Nastavení chlazení 

Tepelný odpor 

oděvu 0,5 clo 

t omin 

(t gmin 

) 

[°C] 

24,5 

23 

t omin 

(t gmin 

) 

[°C] 

±1,0 

±1,5 

-1,0 

+2,5 

-2,0 

±1,0 

+1,5 

-1,0 

+2,5 

-2,0 

Rychlost 

proudění 

v a 

[m.s -1 ] 

Relativní 

vlhkost 

rh [%] 

0,05 až 0,2 30 až 70 

Pozn: Tabulka je uvedena ve stejném znění jako v NV, kde je chyba – nejedná se o teploty minimální, ale o stanovený 

optimální rozsah teplot. 

Stravovací zařízení 

Pro stravovací zařízení je určena vyhláška 

č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích 

na stravovací služby a o zásadách osobní 

a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky 

závažných ve znění vyhlášky 

č. 602/2006 Sb. 

Zatímco kmenová vyhláška č. 137/2004 Sb. 

řešila požadavky na fyzikální parametry 

prostředí, prostorové požadavky, uspořádání 

i povrchové úpravy a další hygienické 

požadavky, novelizací vyhlášky pod číslem 

602/2006 Sb. byly všechny tyto požadavky 

bez náhrady zrušeny. Proto je možné v prostorách 

pro zaměstnance vycházet z požadavků 

pro pracovní prostředí (NV č. 361/2007 

Sb., ve znění pozdějších předpisů) a dát je do 

souvislosti s požadavky pro pobytové prostory 

– klienty stravovacích zařízení (vyhláška 

Tab. 4 Intenzita větrání čerstvým vzduchem 

v zařízení a provozovnách pro výchovu 

a vzdělávání 

Typ prostoru 

Výměna vzduchu 

[m 3 .h -1 ] 

Učebny 

20 až 30 na 1 žáka 

Tělocvičny 20 až 90 na 1 žáka * 

Šatny 

20 na 1 žáka 

Umývárny 30 na 1 umyvadlo 

Sprchy 150 až 200 na 1 sprchu 

Záchody 

50 na 1 kabinu 

25 na 1 pisoár 

* s ohledem na využití tělocvičny 



č. 6/2006 Sb., vyhláška č. 268/2009 Sb., ve 

znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.) 

Vedle v úvodu uvedených NV a vyhlášek se 

pro návrh kuchyní používá především ČSN EN 

16282-1 Zařízení komerčních kuchyní – Prvky 

pro větrání komerčních kuchyní – Část 1: 

Obecné požadavky včetně výpočtové metody 

(princip návrhu větrání kuchyní vychází z VDI 

2052:2015 Raumlufttechnische Anlagen für 

Küchen). Vybavení kuchyní řeší další soubor 

norem ČSN EN a EN 16282-3 až 9. 

Pro kuchyně, kde jsou instalovány plynové 

spotřebiče, se musí dodržet požadavky technických 

pravidel TPG 704 01 Domovní plynovody 

– Odběrná plynová zařízení a spotřebiče 

na plynná paliva v budovách, která 

Tab. 5 Celoročně přípustné parametry mikroklimatických podmínek 

Výsledná teplota 

Rychlost proudění 

Typ prostoru 

t v a 

[m.s -1 

g min 

[°C] t g opt 

[°C] t g max 

[°C] 

] 

Relativní 

vlhkost rh [%] 

Učebny 20 22 ± 2 28 0,1 až 0,2 30 až 65 

Tělocvičny 18 20 ± 2 28 0,1 až 0,2 30 až 65 

Umývárny 20 22 ± 2 28 - - 

Sprchy 24 - - 0,1 až 0,2 30 až 65 

Záchody 18 - - 0,1 až 0,2 30 až 65 

Chodby 18 - - 0,1 až 0,2 30 až 65 

Tab. 6 Celoročně přípustné teploty v pobytových prostorách podle vyhlášky č. 6/2003 Sb. při 

rychlosti proudění vzduchu 0,13 až 0,25 m.s -1 a relativní vlhkosti 30 až 65 % 

výsledná teplota t g 

[°C] 

typ pobytové místnosti 

období roku 

teplé 

chladné 

Ubytovací zařízení 24,0 ± 2,0 22,0 ± 2,0 

Zasedací místnost staveb pro shromažďování většího 

počtu osob 

24,5 ± 1,5 22,0 ± 2,0 

Haly kulturních a sportovních zařízení 24,5 ± 1,5 22,0 ± 2,0 

učebny 24,5 ± 1,5 22,0 ± 2,0 

ústavy sociální péče 24,0 ± 2,0 22,0 ± 2,0 

zdravotnická zařízení 24,0 ± 2,0 22,0 ± 2,0 

výstaviště 24,5 ± 2,5 22,0 ± 3,0 

stavby pro obchod 23,0 ± 2,0 19,0 ± 3,0 

Tab. 7 Požadavky pro bazény – mikroklima, větrání 

Prostor Teplota vzduchu [°C]* Max. relativní vlhkost [%] Intenzita větrání [h -1 ] 

Hala bazénu Teplota vody + 1 – 3 65 min 2 

Sprchy 24 – 30 85 min 8 

Šatny 20 – 28 

5 – 6 

Pobytové 22 – 26 50 

musí být splněny pož. na 

Vstupní 20 – 22 

vlhkost 

* Jediný „hygienický předpis, kde je jako teplotní veličina použita teplota vzduchu t a 

, a ne výsledná teplota kulového 

teploměru t g 

nebo operativní teplota t o 

. 

Tab. 8 Požadavky pro sauny 

Prostor 

Výška od Min. teplota Max. teplota Max. relativní Min. intenzita 

podlahy [m] vzduchu [°C] vzduchu [°C] vlhkost [%] větrání [h -1 ] 

Chodba 1,6 18 - 50 2 

Šatna 1,6 22 - 50 2 

Prohřívárna 

1,5 - 80 15 - 

2,0 - 110 - - 

Vnitřní 

ochlazovna 

- - - 70 2 

Vnější 

ochlazovna 

- - - - - 

Odpočívárna 1,6 23 - 50 2 

WC 1,6 20 - - 

50 m 3 /h 

na 1 mísu 

vychází z ČSN EN 1775 Zásobování plynem 

– Plynovody v budovách. 

Pobytové prostory (tab. 6) 

Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanovují 

hygienické limity chemických, fyzikálních 

a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí 

pobytových místností některých staveb, 

vůbec neřeší větrání, jen mikroklimatické 

podmínky, ale dost zmatečně, jednak stanoví 

samostatně požadavky pro teplé a chladné 

období roku, nerozlišuje např. u sportovních 

hal jejich využití – teoreticky požaduje 

stejné teploty pro zimní stadiony, tenisové 

haly, ale i divadelní sály apod. Je zde uvedeno 

i několik limitů pro chemické látky 

a prach (chybí však základní limit pro CO 2 

). 

Bazény a sauny 

Hygienické limity nejen na parametry vody, 

ale i na parametry vnitřních prostředí bazénů 

a saun jsou stanoveny ve vyhlášce 

č. 238/2011 Sb., v platném znění, o stanovení 

hygienických požadavků na koupaliště, 

sauny a hygienické limity písku v pískovištích 

venkovních hracích ploch. 

Byty a bytové domy 

Pro tuto oblast, opět s výjimkou hluku a neionizujícího 

záření, není k dispozici žádný 

právně závazný „hygienický předpis“ stanovující 

limity fyzikálních a chemických parametrů 

a požadavky na větrání vnitřního prostředí 

budov. K dispozici je pouze stavební 

vyhláška, která odkazuje na normové hodnoty 

(vyhláška č. 20/2012 Sb.). 

Tou základní normou (i když ne jedinou, 

např. i ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov 

– Část 2: Požadavky a další) je převzatá 

evropská norma ČSN EN 15665 Větrání 

budov – Stanovení výkonových kritérií pro 

větrací systémy obytných budov, resp. její 

národní příloha pod označením změna Z1. 

V ČSN EN 15665/Z1 jsou popsány používané 

systémy větrání, větrání při použití plynových 

spotřebičů, nedostatečné větrání 

pomocí mikroventilace, příklady výpočtů 

a další. 

Praha má ale své stavební předpisy – nařízení 

č. 10/2016 Sb., hl. m. Prahy v platném 

znění (PSP), kde není odkaz na normové 

hodnoty, ale jsou řešeny pouze minimální 

požadavky na větrání bytů, tj. požadavek na 

dávku venkovního vzduchu 15 m 3 /(h.os). 

Požadavky na mikroklimatické podmínky 

bytů řeší ČSN EN 16798-1 Energetická náročnost 

budovy – větrání budov – část 1: 

Vstupní parametry vnitřního prostředí pro 

návrh a posouzení energetické náročnosti 

budov s ohledem na kvalitu vnitřního vzduchu, 

tepelného prostředí, osvětlení a akustiky 

– modul M1-6 (tab. 10). Kategorie I, II, III 

odpovídají kategoriím a, b, c dle ČSN EN ISO 

7730 Ergonomie tepelného prostředí – analytické 

stanovení a interpretace tepelného 

komfortu pomocí výpočtu ukazatelů PMV 

a PPD a kritéria místního tepelného komfortu. 

Norma ČSN EN 16798 rovněž uvádí 



jedinou dostupnou informaci o požadované 

teplotě podlahy, což je při současně oblíbeném 

podlahovém vytápění důležitý údaj 

(tab. 11). 

Závěr 

Podkladů k řešení problematiky kvality 

vnitřního prostředí budov máme celou 

řadu. Jsou ale roztříštěné, nemluví vždy 

stejnou řečí a jejich splnění bývá často velmi 

náročné. A to je třeba ještě respektovat 

energetické požadavky. Ale dostatečné 

větrání je základem, který musíme vždy 

dodržet. 

Foto: Shutterstock 

Tab. 9 Požadavky na větrání bytů podle ČSN EN 15665/Z1 

Trvalé větrání (průtok venkovního 

vzduchu) 

Požadavek Intenzita Dávka venkovního 

větrání [h -1 ] vzduchu/os [m 3 /(h.os)] 

základní pož. doplňkové kritérium 

Minimální 

hodnota 

Doporuč. 

hodnota 

Nárazové větrání (průtok odsávaného 

vzduchu) 

Kuchyně 

[m 3 /h] 

Koupelny 

[m 3 /h] 

WC 

[m 3 /h] 

0,3 15 100 50 25 

0,5 25 150 90 50 

Pozn. Při dlouhodobé nepřítomnosti lze připustit intenzitu větrání 0,1 [h -1 ]. 

Tab. 10 Mikroklimatické parametry vnitřního prostředí bytů podle ČSN EN 16798-1 (platí v zimním 

období pro relativní vlhkost rh = 40 % a tepelný odpor oděvu I = 1 clo, v letním období rh = 

60 %, I = 0,5 clo). 

Kategorie bytu 

Teplota vzduchu 

v zimním období [°C] 

Teplota vzduchu 

v letním období [°C] 

I 21 – 25 23,5 – 25,5 

II 20 – 25 23,0 – 26,0 

III 18 – 25 22,0 – 27,0 

IV 17 – 25 21,0 – 28,0 

Rychlost proudění 

vzduchu [m/s] 

< 0,1 

Tab. 11 Teplota podlahy podle ČSN EN 16798-1 (platí pro t o 

20 °C v zimě a 28 °C v létě). 

Kategorie bytu 

Rozsah povrchové Max. rychlost proudění vzduchu [m/s] 

teploty podlahy [°C] 

zima 

léto 

I 19 – 29 0,10 0,12* 

II 19 – 29 0,16 0,19* 

III 17 – 31 0,21 0,24* 

*PŘI T O 

> 25 °C MŮŽE BÝT I VYŠŠÍ. 

Ostendorf - OSMA s.r.o. 

Komorovice 1, 396 01 Humpolec, Česká republika 

www.ostendorf-osma.cz 

představuje: KG2000 - Polypropylen SN16 

Kruhová tuhost vyšší než 16 kN / m² 

25 let záruka 

90°C 

TEMPERATURE 

RESISTANCE 

100% 

RECYCLABLE 

Patentované trojité těsnění, 

jednoduchá a bezpečná 

instalace 

vyráběno v dimenzích DN/OD 110 až DN/OD 500 

stavební délky 1000mm, 3000mm a 6000mm 

Světlý antistatický 

vnitřní povrch odolný 

proti oděru 

Hladký venkovní povrch 

s nepřilnavými vlastnostmi 

SN 

16 

Kruhová tuhost >SN 16 (dle MPA protokolu >16 kN/m² dle DIN EN ISO 14758-1) použitelné při velkém zatížení (SLW 60). 

široký sortiment tvarovek DIN EN 14758-1, 

určený pro SN 10 a zároveň SN 16 

vysoká kruhová tuhost - vyšší než 16 kN / m² 

díky modifikovanému polypropylénu mají trubky a tvarovky 

neměnné fyzikální vlastnosti při teplotách -20°C až 90°C 

doporučené použití i jako vysoce kvalitní ochrana 

pro vysokonapěťové kabely do 380 kV 

Srdečně Vás zveme na mezinárodní odborný veletrh Aqua Therm Praha, 

který se koná 19-22. 4. 2022. Najdete nás v hale 4 na stánku číslo 423. 




Porovnání výkonů stěnového, 

stropního a podlahového sálavého 

systému 

Ing. Martin Šimko, PhD., Ing. Barbora Junasová 

Autoři působí na stavební fakultě STU Bratislava. 

Žijeme v době, kdy nás změna klimatu stále více nutí zabývat se otázkou správné volby systému vytápění 

či chlazení obytných prostor. Vlivem globálního oteplování registrujeme mírnější zimní období a následně 

bez příjemného přechodného období jara se ocitáme v horkých letních dnech. Do popředí proto vstupuje 

otázka, jak lze obytné budovy během horkých letních dnů vychladit. 

Existují různé možnosti volby systémů vytápění 

či chlazení. Jednou z možností při návrhu 

vytápění i chlazení je využití sálavých 

systémů na bázi vody. Sálavé systémy jsou 

vhodné především pro kombinaci s obnovitelnými 

zdroji, poskytují vysoký výkon a také 

je možné je využít k vytápění i chlazení [1, 2, 

3, 4]. Velkoplošné sálavé systémy v porovnání 

s jinými poskytují zásadně rovnoměrnější 

rozložení teplot v interiéru. Sálavé teplo neohřívá 

pouze vzduch v blízkosti topného tělesa, 

jako u tradičních systémů vytápění, ale 

předměty, včetně živých organismů. Děje se 

to sálavě, velkoplošně a rozložení teploty ve 

vytápěné místnosti je téměř rovnoměrné 

[5]. 

Z hlediska konstrukčního řešení sálavé systémy 

mohou být integrovány do zdi, stropu 

nebo podlahy. Společnou velkou výhodou 

všech tří technických řešení je to, že je možná 

jejich realizace jako součást dodatečné 

montáže, tedy je lze využít při obnově budov 

nebo rekonstrukcích. 

Výhody a nevýhody sálavého 

stropního, podlahového 

a stěnového systému 

Stropní vytápění na bázi vody pracuje na 

principu zahřívání vody v trubkovém roštu 

na náběhovou teplotu a za pár minut se zahřeje 

strop. Pod ním vznikne přibližně dvaceticentimetrová 

vrstva teplého vzduchu, 

která neklesá a ke stropu nepustí chladnější 

vzduch. Při stropním vytápění teplo sálá shora. 

Strop není ochlazován a narůstá i sálavá 

složka vytápění. Postupně jsou zahřívány 

stěny, předměty, lidé, zvířata a vzduch. Pokud 

je systém správně dimenzován a nastaven, 

reaguje na regulační podnět poměrně 

rychle. Závisí to i na materiálu stropu, avšak 

reakce je rychlá a energetická účinnost prakticky 

nemá konkurenci. Sálavý pocit tepla 

stropního vytápění je jiný, než na jaký jsme 

zvyklí. Princip a fyzikální způsob tohoto systému 

vytápění je naprosto přirozený. Funguje 

jako sluneční záření. Benefity stropního 

vytápění jsou neviditelnost, zdravotní nezávadnost, 

zanedbatelné až nulové nároky na 

údržbu. Výhodou stropního vytápění je, že 

sálavé teplo nesměřuje „do nábytku“. Větší 

plocha by měla mít logicky vyšší výkon [5]. 

Stropní chlazení lze mít v novém i zrekonstruovaném 

bytě či domě. Bez víření škodlivého 

a nakažlivého vzduchu, který bychom 

museli dýchat. Stropní chlazení je oproti 

konvenčním způsobům chlazení bezprůvanové. 

Nevyužívá proudění chladného vzduchu, 

ochlazený vzduch ze stropu nefouká, 

ale sálá. Voda v systému přirozeně ochladí 

nejprve strop a od něho postupně klesá 

chlad do místnosti. Stropní chlazení můžeme 

směle považovat za zdravotně nezávadné. 

Pro provoz stropního chlazení můžeme 

využít alternativní zdroje energie. Instalace 

a montáž systému stropního chlazení je po 

přípravě poměrně rychlá a nekomplikovaná. 

Systém stropního chlazení je tak nenápadný, 

že jeho přítomnost ani nezaregistrujeme [5]. 

Stropní chlazení na bázi vody je z fyzikálního 

hlediska ve srovnání s chladicí podlahou 

či stěnou nejvhodnější. Má i nevýhody: poměrně 

vysokou pořizovací cenu při všech 

způsobech montáže jak v novostavbě, tak 

při rekonstrukci. Další mírnou komplikací je 

nutnost počítat s přípravou již v projektovém 

stadiu – při výstavbě nové budovy i při 

rekonstrukcích. Systém musí být teplotně 

regulovatelný. Teplota vody na vstupu a výstupu 

nesmí přesáhnout mezní hodnoty. 

Plošné stropní chladicí systémy nejsou vhodné 

do místností s vyšší vlhkostí vzduchu. 

Docházelo by v nich k nežádoucímu srážení 

par pod stropem. Instalace do koupelen se 

proto nedoporučuje. Stropní chlazení může 

být instalováno v kuchyni, ale v kombinaci 

s odvětráváním ventilátorem či digestoří se 

senzorem vlhkosti [6]. 

Podlahový sálavý systém se využívá více než 

stropní vytápění. Z hlediska komfortu podlahové 

vytápění dává pocit teplých nohou. 

Výhodou podlahového vytápění je také absence 

víření prachu, rovnoměrné rozložení 

sálavého tepla po celé topné ploše. Nevýhoda 

například oproti stropnímu vytápění tkví 

v nevyužití celé podlahové plochy vzhledem 

k rozložení nábytku. Nevýhoda podlahového 

sálavého systému je i v pomalejším náběhu 

[7]. 

Podlahové chlazení získává na přitažlivosti 

díky stále většímu rozšíření alternativních 

zdrojů tepla a chladu a snaze minimalizovat 

investice. Týká se to samozřejmě prostor, 

kde se využívá podlahové vytápění. Výkon 

chladicího systému ovlivňuje druh povrchové 

vrstvy podlahy. Největší výhodou, která 

hovoří pro chlazení podlahou, je možnost 

využívat stávající podlahové vytápění. Tato 

možnost představuje teoreticky nulové investice 

do chladicího systému. V praxi ale 

vyvolává nutnost menších úprav na straně 

zdroje tepla a chladu. Ve srovnání s cenou 

celého chladicího systému tyto úpravy představují 

jen zlomek. Výhodou podlahového 

chlazení je možnost výhodně využít pasivního 

chlazení. Nevýhodami jsou malý chladicí 

výkon, nutnost udržovat teplotu povrchu na 

úrovni 22 °C, nutnost snížit tepelnou zátěž 

stíněním oken a tepelnými izolacemi, je třeba 

zvolit vhodnou skladbu podlahy, a proto 

je tento systém chlazení vhodný pouze pro 

malé zátěže nebo jako doplňkový zdroj chladu 

[7]. 



Stěnový sálavý systém dokáže vytápět 

i chladit. Vysoký komfort podlahového vytápění 

a pružnost radiátorového vytápění 

se setkávají ve stěnovém vytápění, které 

představuje nejen efektivní řešení, ale také 

finanční úsporu. Jedinou podmínkou je včas 

naplánovat interiér domu či bytu, jelikož 

v místech stěnového vytápění by neměly být 

obrazy ani nábytek. 

Stěnové vytápění je validní možností vytápění 

a je vhodné zejména v kombinaci 

s podlahovým vytápěním, jelikož právě tímto 

spojením se dosáhne ještě lepší efektivity. 

Teplotu topné vody lze snížit o několik stupňů, 

a proto je možná úspora na vytápění. 

Stěnové a podlahové vytápění není tedy jen 

moderní výbavou domu či bytu, ale je velmi 

rozumným řešením z dlouhodobého hlediska. 

Princip stěnového vytápění je v zásadě 

jednoduchý. Využívá zejména sálavý tepelný 

tok z ohřívané stěny, přičemž stěny samotné 

díky teplovodním trubkám jsou schopny 

dosáhnout vyšší povrchové teploty. Stěnové 

vytápění zajišťuje rovnoměrnou teplotu 

v rámci celé místnosti. Náš organismus takové 

rozložení vnímá velmi pozitivně, a proto 

se v takové místnosti cítíme velmi příjemně. 

Pokud by byla potřeba zvýšit teplo v místnosti 

prostřednictvím stěnového vytápění, 

je to možné během chvíle, jelikož tento typ 

vytápění na požadavek velmi pružně reaguje. 

Teplota by však neměla přesáhnout 35 °C 

[8]. 

Stěnové chlazení je možností, kde lidem 

vadí chlad od nohou a ani chlazení proudem 

studeného vzduchu. V každém případě pro 

vnímání tepla/chladu člověkem je rozhodně 

příznivější než chlazení průvanem (klasická 

klimatizace) a možným vznikem tepelné 

nepohody. Stěnové chlazení se doporučuje 

jako podpora pro chlazení v letním období 

[8]. 

Okrajové podmínky definující specifický 

tepelný tok na povrchu výpočetní domény 

se vypočítají podle Newtonova ochlazovacího 

zákona (2), za předpokladu, že hranice 

adiabatických stěn jsou stanoveny podle (3) 

[6, 7]: 

kde 

(2), 

(3), 

w je index označující povrch objektu, 

f – index označující okolní tekutinu, 

n – index označující směr kolmý na 

povrch 

h – součinitel prostupu tepla 

W/(m 2 .K), včetně konvekce 

a tepelného sálání ze sálavého 

povrchu do okolního prostředí 

[6, 7]. 

Konvektivní součinitel prostupu tepla pro 

vodu na povrch potrubí se vypočítá podle: 

(4), 

kde λ L 

je tepelná vodivost tekutiny 

(W/(m. K)), 

l – charakteristický rozměr (m). 

Nu – číslo Nusseltovo, které představuje 

poměr konvektivního 

převodového převodu, který je 

Interiér 1 

Interiér 1 

5 5 

4 

3 

určen jako funkce Grashofova, 

Prandtlova a Reynoldsova čísla 

[6,7]. 

Součinitel prostupu tepla pro povrch vody 

na potrubí byl stanoven na 1 000 W/(m 2 .K) 

podle rovnice (4). Celkový součinitel prostupu 

tepla h (kombinovaná konvekce a sálání) 

mezi sálavým povrchem stropu, podlahy či 

stěny a vnitřním prostorem je 8 W/(m 2 .K) při 

vytápění i chlazení. 

Fyzikální modely stropu, podlahy a stěny 

Obr. 1 znázorňuje fyzikální modely stropu, 

podlahy a stěny definované softwarem. 

Trubky (4), které představují aktivní příčný 

prvek, jsou zabudovány v interiérové omítce 

(1) u stropu a stěny, v cementovém potěru 

(5) u podlahy. Železobetonová konstrukce 

(2) a tepelná izolace č. 2 (3) jsou také vyznačeny 

na obr. 1. Tepelně-fyzikální vlastnosti 

materiálů na obr. 6 jsou uvedeny v tab. 1. 

Výsledky numerických simulací 

Výsledky simulací jsou teplotní pole a tepelné 

toky konstrukcemi sálavého stropu, podlahy 

a stěny v letním i zimním provozu. 

Okrajové podmínky reprezentující zimní 

období 

Konstrukce stropu, podlahy a stropu oddělují 

dvě místnosti se stejnou výpočetní teplotou 

vzduchu označenými interiér 1 a interiér 2. 

Součinitel prostupu tepla na straně interiérů 

h i 

byl uvažován 8 W/m 2 .K. Rozestup tru- 

Parametrická simulace 

Výpočty týkající se tepelného toku byly vypočteny 

stacionárními a číselnými simulacemi 

pomocí softwaru CalA 3,0 [2, 3], který byl ověřen 

v souladu s normou EN ISO 10211 [6, 7]. 

Princip výpočtu 

CalA 4,0 software byl primárně vyvinut tak, 

aby simuloval stacionární a dynamický 2D 

přenos tepla vedením [6, 7]: 

kde 


(1), 

T je teplota (K), 

S – interní zdroj tepla (W/m 3 ), 

τ – čas (y), 

λ – tepelná vodivost (W/(m. K)), 

ρ – objemová hmotnost (kg/m 3 ) 

c – měrná tepelná kapacita při konstantním 

tlaku (J/kg.K)) [6, 7]. 

Tepelně-fyzikální vlastnosti materiálů 

jsou považovány za konstantní, izotropní 

a teplota je nezávislá ve všech simulacích. 

a) 

4 

Interiér 2 

2 

3 

1 

b) 1 c) 

Interiér 2 

Obr. 1 Fyzikální modely a) stropu, b) podlahy a c) stěny používané v numerických simulacích 

2 

Interiér 1 

Tab. 1 Tepelně-fyzikální charakteristiky simulované stěny, stropu a podlahy 

Č. Materiál 

1 vnitřní omítka 

Tloušťka 

d 

m 

0,025 

b) 0,01 

Objemová 

hmotnost 

ρ w 

kg/m³ 

Interiér 2 

2 1 

Tepelná 

vodivost 

λ 

W/(m.K) 

1/2022 | TZB HAUSTECHNIK 11 

4 

Měrná tepelná 

kapacita 

c 

J/(kg.K) 

1 600 0,88 840 

2 železobeton 0,2 2 400 1,58 1 020 

3 tepelná izolace (bílý polystyren) 0,05 15 0,041 1270 

4 potrubí RAUTHERM S PE Xa 17 X 2 mm 1 200 0,35 1 000 

5 cementový potěr 0,05 2000 1,16 840


strop 

Obr. 2 Teplotní pole a tepelné toky sálavých systémů v režimu vytápění 

Tab. 2 Výkony a povrchové teploty sálavého stropu, podlahy a stěny mezi dvěma obytnými místnostmi 

v zimním období 

STROP PODLAHA STĚNA 

Teplota vody θ p 

[°C] 25 30 35 25 30 35 25 30 35 

Výkon [W/m 2 ] 26,5 52,9 79,4 25,5 51,0 76,5 25,9 51,9 77,8 

Povrchová teplota [°C] 23,3 26,6 30 23,2 26,4 29,6 23,26 26,5 29,7 

bek činil 10 cm. Výsledky simulací pro zimní 

období, které jsou graficky znázorněny na 

obr. 2, reprezentují okrajové podmínky zimního 

období při interiérové výpočetní teplotě 

θ i 

= 20 °C rovněž pro interiér 1 a interiér 2, 

teplotě vody v potrubí θ p 

= 35 °C. Na obr. 2 

jsou znázorněna teplotní pole nalevo a tepelné 

toky napravo. 

Na obr. 2 lze nalevo vidět rovnoměrné rozložení 

teplot u všech tří konstrukcí a napravo 

strop 

teplotní pole 

teplotní pole 

podlaha 

podlaha 

stěna – teplotní pole 

stěna – tepelný tok 

stěna – teplotní pole 

stěna – tepelný tok 

Obr. 3 Teplotní pole a tepelné toky sálavých systémů v režimu chlazení 

tepelný tok 

podlaha strop 

u konstrukce stropu a podlahy je zas patrné, 

že vlivem izolace tepelný tok směřuje požadovaným 

směrem. 

V tab. 2 jsou uvedeny pro jednotlivé konstrukce 

sálavého stropu, podlahy a stěny výkony 

ve W na m 2 sálavé plochy stropu, podlahy 

a stěny a povrchové teploty na straně interiéru 

1 podle obr. 1 při okrajových podmínkách 

reprezentující zimní období při různých teplotách 

topné vody, a to při 25, 30 a 35 °C. 

tepelný tok 

podlaha strop 

Tab. 3 Výkony a povrchové teploty sálavého stropu, podlahy a stěny mezi dvěma obytnými místnostmi 

v letním období 


Teplota vody θ p 

[°C] 18 20 22 18 20 22 18 20 22 

Výkon [W/m 2 ] 42,3 31,7 21,2 40,8 30,6 20,4 41,5 31,1 20,7 

Povrchová teplota [°C] 20,7 22 23,3 20,9 22,2 23,4 20,8 22,1 23,4 

Okrajové podmínky reprezentující letní 

období 

Konstrukce stropu, podlahy a stropu oddělují 

dvě místnosti se stejnou výpočetní 

teplotou vzduchu označenými interiér 1 

a interiér 2. Součinitel prostupu tepla na 

straně interiérů hi byl uvažován 8 W/m 2 .K. 

Rozestup trubek činil 10 cm. Výsledky simulací 

pro letní období, které jsou graficky 

znázorněny na obr. 3, reprezentují okrajové 

podmínky letního období při interiérové výpočetní 

teplotě 26 °C rovněž pro interiér 1 

a interiér 2, teplotě vody v potrubí 20 °C. Na 

obr. 3 jsou znázorněna teplotní pole nalevo 

a tepelné toky napravo. 

Na obr. 3 lze nalevo vidět rovnoměrné rozložení 

teplot u všech tří konstrukcí a napravo 

u konstrukce stropu a podlahy je patrné, že 

vlivem izolace tepelný tok směřuje požadovaným 

směrem. 

V tab. 3 jsou uvedeny pro jednotlivé konstrukce 

sálavého stropu, podlahy a stěny 

výkony ve W na m 2 sálavé plochy stropu, 

podlahy a stěny a povrchové teploty na straně 

interiéru 1 podle obr. 1 při okrajových 

podmínkách reprezentující letní období při 

různých teplotách topné vody, a to při 18, 

20 a 22 °C. 

Sálavé systémy stropu, podlahy a stěny 

v režimu chlazení i vytápění 

Uplatnit v praxi by se tyto tři sálavé systémy 

mohly například v kancelářské místnosti. 

Kancelářská místnost by byla součást administrativní 

budovy v Praze, obvodové zdivo 

by se skládalo z pórobetonových tvárnic tloušťky 

400 mm a 100 mm silné tepelné izolace. 

Půdorysné rozměry kanceláře by byly 6 x 

4 m. Tepelná ztráta kanceláře v zimním období 

by byla 740 W a tepelné zisky v letním 

období by byly 1 108 W. Na základě výkonů 

v režimu vytápění z tab. 2 vypočtených numerickými 

simulacemi by sálavé systémy potřebovaly 

sálavou plochu uvedenou v tab. 4. 

Například při teplotě vody v trubkách 30 °C 

by k pokrytí tepelné ztráty 740 W bylo zapotřebí 

8,6 m 2 sálavé plochy pro strop, 12,9 m 2 

pro podlahu a 8,9 m 2 pro stěnu. 

Na základě výkonů v režimu chlazení z tab. 3 

vypočtených numerickými simulacemi by 

sálavé systémy potřebovaly sálavou plochu 

uvedenou v tab. 5. Například při teplotě 

vody v trubkách 20 °C by na pokrytí tepelných 

zisků 1 108 W v letním období bylo 

zapotřebí 21,4 m 2 sálavé plochy pro strop, 

32,1 m 2 pro podlahu a 22,2 m 2 pro stěnu. 

Závěr 

Článek podává na základě výsledků numerických 

simulací pohled na tepelné/chladicí 

výkony sálavých systémů stropu, podlahy 

a stěny v letním i zimním režimu při různých 

teplotách vody v trubkách. Uvažovalo se, že 

jednotlivé konstrukce sálavých systémů oddělují 

dvě sousedící interiérové místnosti. 

Na základě výsledků je zjevné, že všechny 

tři sálavé systémy dokáží vytápět i chladit. 

Z obr. 2 a 3 lze vyčíst, že do značné míry te- 



Tab. 4 Potřebná sálavá plocha kanceláře na pokrytí tepelných ztrát v zimním 

období 


Teplota 

vody θ p 

[°C] 

25 30 35 25 30 35 25 30 35 

Sálavá 

plocha vytápění 

[m 2 ] 

27,9 14,1 9,3 29 14,5 9,7 28,6 14,3 9,5 

Tab. 5 Potřebná sálavá plocha kanceláře na pokrytí tepelných zisků v letním 

období 


Teplota vody 

θ p 

[°C] 

18 20 22 18 20 22 18 20 22 

Sálavá plocha 

chlazení [m 2 ] 

26,2 35 52,3 27,2 36,2 54,3 26,7 35,6 53,5 

pelné toky příznivě ovlivňuje fakt, zda je trubkový rejstřík od stavební 

konstrukce odizolován. Tento příznivý fakt je vidět zejména u sálavého 

stropu a podlahy, kde je trubkový rejstřík od stavební konstrukce 

odizolován. 

Výsledky numerických simulací jsou především topné a chladicí výkony 

ve W na m 2 sálavé plochy stropu, podlahy a stěny. Výsledky simulací 

v režimu vytápění v zimním období je i fakt, že čím vyšší teplota 

vody v trubkách je, tím větší tepelný výkon systém má. Naopak v režimu 

chlazení v letním období simulace prokázaly, že čím nižší teplota 

vody v trubkách je, tím většího chladicího výkonu sálavými systémy 

dosáhneme. Například na pokrytí tepelné ztráty 740 W kanceláře 

v zimním období při teplotě vody 35 °C je zapotřebí jen 9,3 m 2 sálavé 

plochy stropu, 9,7 m 2 sálavé plochy podlahy a 9,5 m 2 sálavé plochy 

stěny. Na pokrytí 1 108 W tepelných zisků kanceláře v letním období 

s teplotou vody v trubkách 18 °C je zapotřebí 26,2 m 2 sálavé plochy 

stropu, 27,2 m 2 sálavé plochy podlahy a 26,7 m 2 sálavé plochy stěny. 

Při volbě a návrhu sálavého systému je třeba brát v úvahu uvedené 

limity přípustné povrchové teploty sálavé plochy jednotlivých systémů 

i limitů prostorového uspořádání nábytku vzhledem k efektivitě 

zvoleného sálavého systému. 

Obrázky/grafy: archiv autorů 

Poděkování 

Tato práce byla podporována Ministerstvem školství, vědy, výzkumu 

a sportu SR prostřednictvím grantů VEGA 1/0303/21 a 1/0304/21 

a KEGA 005STU-4/2021. 

Literatura 

[1] Babiak, J. – Olesen, B.W. – Petráš, D. Low temperature heating and high 

temperature cooling. Rehva Guidebook No 7. 3rd revised ed. Brussels: Rehva; 

2013, p.108. 

[2] Krajčík, M. – Šikula, O. The possibilities and limitations of using radiant wall cooling in 

new and retrofitted existing buildings. Appl Therm Eng 2020, s. 114490. 

[3] Karabay, H. – Arici, M. – Sandik, M. A numerical investigation of fluid flow and 

heat transfer inside a room for floor heating and wall heating systems. Energy 

Build. 2013, s. 471-478. 

[4] Myhren, J.A. – Holmberg, S. Flow patterns and thermal comfort in a room with 

panel, floor and wall heating. Energy Build. 2008, s. 524-536. 

[5] https://zdravechladenie.sk/stropne-vykurovanie/ 

[6] https://zdravechladenie.sk/pre-domacnost/vyhody-a-nevyhody-stropnehochladenia/ 

[7] https://www.setri.sk/podlahove-chladenie-ako-usporna-alternativa/ 

[8] https://www.geotherm.sk/stenove-vykurovanie-a-chladenie-rehau/ 

[9] Šikula O. Software CalA User Manual (In Czech). Brno: Tribun, 2011, p.42. 

Available at: http://www.researchgate.net/publication/47124995_Manul_k_ 

softwaru_CalA_> 

[10] Šikula O. Počítačové modelování tepelně aktivovaných konstrukcí [Computer 

modelling of thermally active structures]. Habilitation Thesis, VUT Brno, Czech 

Republic, 2011. Available at: http://hdl.handle.net/11012/61776 




Villa Sophia: Chytrý dům s umělou 

inteligencí 

Když se mladý pár rozhodl vrátit z Kanady zpět do Čech, oba se chtěli zároveň vrátit do pražského 

společenského života. Dům, který jim umožní kombinovat práci i bydlení paralelně vedle sebe, a přitom zcela 

odděleně, musel splňovat mnoho podmínek. Je stavěný pro život a tomu odpovídá dispozice, zvolené materiály 

i integrace technologií do jednotného autonomního systému s umělou inteligencí. 

Dům je situován na hranu trojského svahu 

nad přírodní rezervací s jedinečným výhledem 

na Prahu. Kromě plejády různých ptáků občas 

na vzrostlou zahradu zabloudí divočáci a srnky. 

Panorama začíná zelenou hvězdou dejvického 

hotelu International a táhne se až po bublinu 

libeňského plynojemu. Výhled je dominantou 

i pro sousední domy, aby ho ostatním neblokoval, 

navrhli architekti dům na uliční straně co 

nejnižší. 

Dům je exponovaný i shora, a proto kvete střecha 

přes rok různými barvami. Zelená střecha 

přispívá nejen prakticky k energetické rovnováze 

domu, ale i esteticky. Ornament otevírající 

se hvězdy se propisuje i do teras okolo domu 

a rozplývá se v zahradě. 

Architektonické řešení 

Klesající terén umožňuje, aby se dům otevřel 

na jih a nabídl tři základní komponované 

pohledy – z obytného prostoru do zahrady, 

z ložnice do korun stromů a z pracovny 

na panorama města. Dvojvstup ze severní 

slepé fasády, zvlášť do obytné i pracovní 

sféry, slouží převážně pro návštěvníky. Pro 

domácí začíná dům garáží, od které se rozvíjí 

jeho prostorová spirála. Garáž je tak plnohodnotná 

součást domu a prakticky slouží 

jako vstupní hala. 

V duchu paladiánských vil je čtvercový půdorys 

rozdělen do devíti polí, která spirálovitě 

stoupají po svahu a jsou zakončena nejveřejnějším 

úsekem domu, tedy pracovní částí. Do 

hlavního obytného prostoru se vchází na úrovni 

zahrady a centrální schodišťovou halou se 

po stoupajícím svahu plynule vstupuje do vyšších 

částí domu. Přístup pro obyvatele a hosty 

je antagonický. Umožňuje odlišnou zkušenost 

z vnímání prostoru či užívání schodištního svahu 

sestupem či naopak vzestupem, podle protilehlých 

konců spirály. Schodiště navíc křižuje 

bezbariérová rampa, která znovu podtrhává 

celkovou funkčnost domu jako celoživotního 

místa k bydlení, podle zadání klientů. Rozvíjí 

pohyb v rané fázi života a usnadňuje fungování 

na jeho sklonku. 

Mnoho konstrukčních a materiálových rozhodnutí 

bylo motivováno důrazem na udržitelnost, 

trvalost a haptickou pevnost domu. 

Co lze vyřešit jednou, by se již nemělo v budoucnu 

otevírat a trávit tím další čas a energii. 

Do přípravy i procesu stavby byli trvale zapojeni 

odborníci z ČVUT. Vzorky materiálů byly 

testovány na pevnost, pružnost a chemickou 

stálost. Monolit domu byl odlit přesně tak, aby 

okna seděla do artikulované fasády, která obtáčí 

dům a geometricky propojuje jeho nejnižší 

a nejvyšší body. 

Umělá inteligence 

Ambicí klientů – kulturoložky a počítačového 

vědce – byl funkční dům bez kompromisů 

a tomu odpovídal i názor na integraci a řízení 

technologií. Uživatelskému pohledu na interakci 

s prostředím ale neodpovídá realita a procesní 

zvyklosti ve stavebnictví. Díky zvolené integrační 

platformě a umělé inteligenci se letitá 

omezení podařilo prolomit. Systém umožňuje 

propojit světy tvrdých stavebních technologií, 

měkkých nestrukturovaných dat i neustále se 

měnícího kontextu webu. Unikátní míra provázanosti 

hodnot a technologií otevírá nespočet 

možností. Všechny vrstvy domu jsou navrženy 

s důrazem na obecnost. 

Například všechna světla v domě jsou řiditelná 

v plném spektru (RGBW), aby večer dokázal 

dům pomalu odstranit modrou složku pro dobré 

spaní. Dveře se pohybují samy na lineárních 

magnetech, ale slouží také jako plnohodnotná 

součást přirozené vzduchotechniky. Na koncertním 

křídle dokáže dům doprovodit vlastní 

hru uživatele, samostatně přehrát jakoukoliv 

skladbu, ale také generovat melodie pomocí 

vlastní umělé inteligence. A kdyby byla opravdu 

zima, dokáže jako doplňkový zdroj tepla 

použít třeba troubu. Dům umožňuje aktivní 

ovládání, ale nenutí k němu. Učí se optimálně 

vyhovět často protichůdným okolnostem, zohledňuje 

externality, nepopírá technologický 

potenciál ani udržitelnost. 

Převzato z ASB 2/2021 

Text: Jolana Říhová, foto: BoysPlayNice 



Okno a kvalita vnitřního prostředí 

Podle průzkumů strávíme devadesát procent našeho času v interiéru, ať už domácím, či pracovním. Přitom 

vzduch, který uvnitř dýcháme, obsahuje větší koncentraci škodlivin než ten venkovní. Jedním z prvků, který 

kvalitu vnitřního vzduchu zásadně ovlivňuje, jsou okna. 

Mezi nejzávažnější rizika pro zdravé 

vnitřní prostředí patří plísně. Ty přitom 

nejsou jen nevzhledné na pohled. Některé 

běžně se vyskytující druhy jsou totiž 

vysoce toxické a při dlouhodobém působení 

mohou mít zásadní vliv na naše zdraví 

– plíseň je v podstatě druh houby, proto 

se jí daří ve vlhkém, špatně větraném prostředí. 

Jakmile se v interiéru objeví, bývá 

velmi těžké se jich zbavit. Použitím přípravku 

proti plísním navíc odstraníme jen 

jejich viditelný projev. Problém, který 

vznik plísní zapříčinil, zůstává stále ukryt 

pod omítkou. Trvalá likvidace plísní je přitom 

velmi obtížná. V některých případech 

nezbývá než přistoupit k renovačním 

nebo rekonstrukčním stavebním pracím. 

Nejúčinnější způsob boje proti plísním je 

tedy prevence. 

Plísně kolem oken 

Riziko vzniku plísní vzniká s nadměrnou 

vnitřní vlhkostí, která není z interiéru dostatečně 

odvětrávána. Nová okna jsou 

totiž velmi těsná a kondenzace vzdušné 

vlhkosti se vždy objeví na nejchladnějších 

místech. Na oknech je to spodní část zasklení, 

na ostění se to děje v případě, že 

připojovací spára nemá dostatečnou izolační 

schopnost a vznikne tepelný most. 

Vnější ovzduší pak ochlazuje prostor připojovací 

spáry, na ostění pak může kondenzovat 

vlhkost a následně na těchto 

vlhkých místech vznikat plísně. Lidé v takovém 

případě zpravidla hledají příčinu 

podobných problémů v oknech samotných, 

ale to nemusí být vždy pravda. Mnohem 

častěji je na vině právě jejich špatná 

montáž, což potvrdila i studie rakouské 

univerzity v Kremži. 

Chyby při montáži 

Pro správnou funkčnost otvorových výplní 

je tedy profesionální instalace zcela zásadní. 

Nesprávně osazené okno v podstatě degraduje 

svoje výtečné izolační schopnosti. Jakýkoliv 

neodborně provedený detail se snadno 

ukryje pod omítku a uživatel jej nemá šanci 

včas odhalit. Dodatečné opravy jsou navíc nejen 

nákladné, ale i komplikované. Jakmile je 

totiž provedena omítka, je velmi obtížné najít 

místo, kde problém vzniká, a vše je spojeno 

s výraznou finanční investicí. Je tedy nutné se 

případným chybám při instalaci oken vyvarovat 

a dodržet správný postup. Mezi ty nejzásadnější, 

které později mohou vést k problémům 

s vnitřní vlhkostí a plísněmi, patří 

nesprávná příprava stavebního otvoru. 

U správně připraveného otvoru nesmí povrch 

být nerovný, geometricky nepřesný, 

hrubý, drolivý či vlhký, protože by k němu 

nepřilnuly izolační fólie, které tvoří uzávěry 

připojovací spáry. Ty chrání prostor připojovací 

spáry před průnikem vlhkosti. Dalším 

častým prohřeškem jsou nevhodné nosné 

podložky, které by mohly způsobit deformaci 

oken a praskání omítky. Velmi rozšířenou 

chybou je i to, pokud montážníci ponechají 

u usazených oken dlouhodobě odhalenou 

montážní pěnu. Ta je tak vystavena působení 

povětrnostních vlivů, čímž rychle degraduje 

a ztrácí tak izolační vlastnosti. 

Často se také podceňují izolační fólie, které 

chrání montážní pěnu před venkovní vlhkostí 

a povětrnostními vlivy. Mnohdy zcela chybí, 

případně jsou použity špatně. Vnitřní parotěsná 

fólie zabraňuje průniku vzdušné vlhkosti 

z interiéru do prostoru připojovací spáry. 

Vnější paropropustná fólie naopak propouští 

případnou zabudovanou vlhkost z připojovací 

spáry směrem ven, ale zároveň je vodotěsná, 

Skladba těsnění spáry musí zajistit trvalou tepelnou 

izolaci otvorových výplní, aby nevznikaly tepelné mosty. 

a brání tak vnikání srážkové vody z exteriéru 

do prostoru připojovací spáry. Ve zkratce 

proto lze říct – důvěřuj, ale prověřuj. Výrobci 

stavebních materiálů, kteří na zdravé bydlení 

kladou důraz, vždy spojují kvalitu svých 

výrobků s jejich odborně správným použitím 

v rámci stavby – a proto je vhodné v průběhu 

stavby kontrolovat, zda jsou všechny detaily 

montáže prováděny správně. 

Vytvořeno z podkladů firmy Vekra 

Foto: archiv firmy 

Správně připravený stavební otvor Okno s nalepenými izolačními fóliemi Při instalaci oken je klíčový správný postup. 




Partneři kulatého stolu: 

Kulatý stůl: Akustika v architektuře 

Akustika je oblastí, která se mnohdy začíná řešit až v momentě, kdy už je pozdě. Špatné akustické podmínky 

přitom mají prokazatelně vliv na zdraví lidí. V jaké fázi přípravy projektu akustika bývá a v jaké by měla být 

řešena? Jaké jsou možnosti řešení akustiky u novostaveb, jaké u rekonstrukcí? Jaké jsou možnosti řešení 

akustiky u developerských bytových projektů, administrativních budov, dále u komerčních, kulturních 

a školských staveb? Jaká specifika přináší rozvoj home office? 

Časopis ASB ve spolupráci s Českou komorou 

architektů uspořádal 21. října 2021 Kulatý stůl 

na téma Akustika v architektuře. O své zkušenosti 

se podělili experti z oboru akustiky nebo 

zástupce developera. Partnerem kulatého stolu 

byla společnost Saint-Gobain Construction 

Products, divize ISOVER a divize Rigips. 

Pozvání k diskuzi přijali Jiří Nováček z Univerzitního 

centra energeticky efektivních budov 

ČVUT, dále jednatel společnosti Aveton Tomáš 

Hrádek, produktový manažer ze společnosti 

JRD Petr Valeš a jako zástupci partnera Kulatého 

stolu Saint-Gobain Construction Products 

Pavel Rydlo z divize ISOVER a Milan Daněk z divize 

Rigips. 

Pane Valeši, jaká je v současné době poptávka 

po akustickém komfortu ze strany zákazníků 

JRD? Do jaké míry akustiku řeší lidé, když 

si chtějí pořídit bydlení? 

Petr Valeš: Pro naše klienty je toto téma hodně 

důležité. Akustika, jak nám ukazují i průzkumy, 

je v prioritách na pomyslných stupních 

vítězů. Samozřejmě, že si klienti vybírají své 

bydlení hodně podle lokality, ale začínají skloňovat 

i tato témata, proto se jim věnujeme. 

Akustiku považujeme za jeden z hlavních pilířů 

zdravého bydlení. V JRD se snažíme přemýšlet 

o akustice nad rámec požadavků norem. Naším 

cílem je posouvat obor zdravého bydlení. 

Zjišťujeme požadavky klientů, na které následně 

reagujeme. S partnery, jako je například 

Saint-Gobain nebo Uceeb, realizujeme projekty, 

jejichž cílem je najít nová, lepší řešení, ať 

už ve skladbách konstrukcí, nebo v použitých 

materiálech. 

Jak vnímáte situaci z pohledu dodavatele 

v Saint-Gobain? Kladou již zákazníci důraz na 

akustické řešení? 

Milan Daněk: Kvituji slova pana Valeše, že už 

na akustiku zákazníci hledí. Vzpomínám si na 

jeden průzkum z Německa, který je možná 20 

let starý. Mezi 2500 domácnostmi byla akustika 

z 16 parametrů při hledání bydlení až na 11. 

místě. Vyhrávala lokalita a dostupnost veřejné 

dopravy a další. V průzkumu ze stejného roku 

se pak ptali klientů na spokojenost s bydlením 

a akustika byla už na druhém místě. Rád slyším, 

že akustiku dnes již klienti řeší při hledání 

bydlení. My jsme toto téma začali komunikovat 

už před 12 nebo 13 lety, kdy jsme přišli na 

trh s modrou akustickou deskou. Pro nás je to 

určitě téma zásadní. 

Pane Nováčku, jaký je vlastně vliv akustiky na 

zdraví? 

Jiří Nováček: Je obecně známo, že pokud jsou 

lidé, zejména v obytných budovách, kde tráví 

hodně času, rušeni hlukem z dopravy nebo 

z vnitřních zdrojů, tak to má negativní vliv na 

jejich zdraví. Pokud je hladina hluku vyšší, tak 

mohou mít nedostatečně kvalitní spánek, neodpočinou 

si. To se pak může projevovat určitou 

rozmrzelostí, a v důsledku to může vést 

i ke zdravotním problémům. 

Pane Hrádku, věnujete se řešení akustiky 

v rámci bydlení nebo i v rámci pracovních 

prostor? Jaké máte zkušenosti z posledních 

let? 

Tomáš Hrádek: Co se týče bydlení, resp. bytové 

výstavby, tak to se k nám dostává spíše v rámci 

stavební akustiky. To je potřeba rozlišit. Stavební 

akustika řeší dělicí konstrukce, aby se lidé navzájem 

nerušili, a to je to, co určitě více zajímá 

developery a lidi v bytech standardních rozměrů. 

Ve chvíli, kdy máme nadstandardní bydlení 

– vysoké stropy, lofty, otevřené prostory, tak 

tam je potřeba se zabývat i prostorovou akustikou. 

To znamená dozvukem, srozumitelností, 

hlučností prostoru jako takového. Co se týče 

řešení konkrétních administrativních budov, 

tak zejména zahraniční investoři už často mají 

určené své standardy, které je potřeba splnit. 

Jak je to u nás s legislativou? Jsou dodržovány 

normy? 

Tomáš Hrádek: Myslím si, že česká akustická 

legislativa je na slušné úrovni. Co se týče stavební 

akustiky, tak tam se normy aktualizují 

poměrně pravidelně a myslím si, že i velice 

dobře. Spíše požadavková norma prostorové 

akustiky ČSN 73 0527 byla trochu zanedbána, 

protože nebyl nikdo, kdo by se ujal její aktualizace. 

V porovnání s evropským standardem 

na tom určitě není špatně, ale jsou tam některé 

neaktuální věci, a nesrovnalosti, které tam 

historicky zůstaly. Rádi bychom to nyní v rámci 

pracovní skupiny aktualizovali. 

Můžete jako dodavatelé nastínit nějaký špatný 

příklad, k čemu dochází, když se normy 

nedodržují? 

Milan Daněk: Špatných příkladů je spousta. 

My se k řešení problémů dostáváme většinou, 

až když v bytě lidé bydlí, chtějí vylepšit např. 

vzduchovou neprůzvučnost u nevyhovujících 

mezibytových stěn atd. Dá se to řešit dodatečně 

sádrokartonovými konstrukcemi, nicméně 

vždy je to už komplikovanější. Mělo by se na to 

pamatovat už ve fázi návrhu. 

Týká se to spíše bydlení, kancelářských, nebo 

veřejných staveb? 

Milan Daněk: V rezidenčním sektoru, kancelářích, 

prakticky ve všech oblastech. Existují průzkumy, 

které poukazují na to, že špatně vyřešená 

akustika např. v open spacech má negativní 

dopad na produktivitu práce, lidem se zvyšuje 

adrenalin, špatně se soustředí atd. 

Pavel Rydlo: Často diskutujeme s projektanty, 

zda zateplená fasáda má decibel do plusu, 

nebo do minusu vlivem zateplení, a je kolem 

toho obrovská diskuze. Ale vůbec se neřeší, že 

ve fasádách jsou okna, která jsou o dvě generace 

akusticky níže, a jsou navíc naprosto špatně 

zabudovaná. Okno osazené ve stěně pouze 

na PUR pěnu je z akustického hlediska zlotřilost 

a bohužel to je zatím naprostý standard 

českých staveb. Často se také řeší detail, který 

nemá podstatný vliv na výsledek, a utíkají ty 

nejzákladnější věci z hlediska konstrukcí, které 

se standardně masově nedodržují. 

Jiří Nováček: Je však také třeba říci, že kupující 

často očekávají, že v bytě nebude slyšet žádný 

zvuk, a jsou potom zklamaní, že skutečně slyší 

třeba sousedy, že chodí nad nimi nebo vedle 

nahlas povídají. Jsou to pořád bytové domy 

a je třeba s tím počítat. Citlivost na hluk je 

mezi lidmi velmi rozdílná, jsou lidé, kterým to 

nevadí, ale pak jsou lidé, kteří jsou opravdu rušeni 

i nízkými hladinami. Je to tedy takový apel 

na budoucí uživatele nebo kupce, aby zvážili, 



i s ohledem na to, jak jsou citliví na hluk, jaké 

mají požadavky, a více se zajímali o akustiku. 

Jaké jsou aktuálně ve stavební akustice novinky 

nebo inovace? 

Milan Daněk: Máme k dispozici modré akustické 

protipožární konstrukce, speciální akustické 

závěsy, ohebné perforované desky Gyptone 

pro prostorovou akustiku atd. Těch řešení 

je spoustu, ale záleží na tom, jak se ve finále 

použijí. Potýkáme se bohužel i s montážní 

nekázní u realizačních firem, čímž se akustické 

parametry konstrukcí snadno degradují. 

Máme ale systém vzdělávání pro firmy, certifikační 

školení, organizujeme také kurzy pro 

veřejnost atd. 

Pavel Rydlo: V poslední době se hodně věnujeme 

lehkým střešním konstrukcím halových 

staveb – to je věc velmi citlivá právě na akustiku. 

Pracujeme na konstrukcích, které mají 

vysokou míru zvukové pohltivosti, ale ve sportovních 

halách musí mít i vysokou odolnost 

proti průrazu. 

Tomáš Hrádek: Nejsme firma, která by se zaměřovala 

na prodej typových produktů, věnujeme 

se zejména projekční činnosti a realizaci, 

nicméně i vývoji věnujeme hodně energie. 

Naším stěžejním inovativním produktem je 

akustické sklo Glasio z českého křišťálu, které 

je designové, ekologické, recyklovatelné, nádherné, 

a navíc umí pohlcovat zvuk. Jsme na to 

opravdu hrdí, protože to je, nebojím se říci, 

světový unikát. Je to absorpční materiál, který 

zpracuje dobu dozvuku a zlepšuje prostorovou 

akustiku. Aktuálně máme Glasio nainstalované 

v českém pavilonu EXPO v Dubaji. 

V této chvíli nám ve firmě běží tři granty. Dva 

z nich jsou ve spolupráci s libereckou univerzitou 

a technologickou firmou vyrábějící nanovlákenné 

materiály, z čehož by měly také vzniknout 

nové produkty, které se, jak věříme, objeví 

brzy na trhu. Třetí je vývoj akustického betonu. 

Víc k tomu nebudu prozrazovat, protože je to 

poměrně na začátku, běží první rok grantu a je 

tam více cest, kterými se můžeme vydat. Víme, 

jak s tím pracovat technicky a akusticky, a teď 

nastává ta nejtěžší část, a to je technologie výroby 

a následné praktické aplikace. Nápadů 

máme spoustu, je pro nás ale vždy důležité, aby 

šlo o inovace, které se uplatní v praxi. 

Do jaké míry jsou podle vás architekti a projektanti 

zběhlí v problematice akustiky? 

Tomáš Hrádek: Hodně se to liší, ale myslím si, 

že se to opět v posledních letech velmi zlepšilo 

a je to zásluha všech zde přítomných. Ať už 

jsou to výrobci materiálů, univerzity, nebo my 

jako akustici. Když bude dobrá edukace ve školách, 

tak z nich budou přicházet lidé s potřebnými 

znalostmi. 

Pokud architekt ví, co dělá, tak připraví již dobrý 

koncept, ale nikdo nemůže rozumět všemu 

do detailů. Dám jeden aktuální příklad. Obrátil 

se na nás jeden významný architektonický 

ateliér již ve chvíli, kdy připravují studii na nový 

kulturní víceúčelový sál, a konzultují s námi 

už úplně prvotní koncepci. Neudělali si ji sami 

a neřekli si – nějak to akusticky dopadne. Už 


ty prvotní nápady s námi konzultují. Jsou si 

vědomi, že nemohou postihnout úplně všechno, 

ať už je to tloušťka konstrukcí kvůli neprůzvučnosti, 

ať už je to tvar prostoru ve vazbě na 

akustiku. Když je tohle vše správně navržené 

už v koncepci, tak máte velice dobrý základ pro 

dosažení kvalitního výsledku. 

V posledních dvou letech stále více lidí začíná 

pracovat z domu, a to s sebou nese nové 

požadavky klientů. Jakým způsobem na to 

reagujete? 

Petr Valeš: Home office je téma, kterým se 

zabýváme. Děláme si výzkumy, abychom 

zjistili, do jaké míry jde o reálný požadavek 

klientů. Přemýšlíme ve variantách o tom, jak 

pro potřeby home office upravit byt. Naším 

cílem je dodat na trh zdravé bydlení, takže se 

v otázce home officu spíše přikláníme k řešení, 

kdy upravíme jednu obytnou místnost 

bytu tak, aby mohla posloužit jako ložnice, ale 

současně jako plnohodnotná kancelář, tedy 

nadstandardně odhlučněná, s dostatečným 

přirozeným osvětlením a přísunem čerstvého 

vzduchu s použitím nuceného větrání s rekuperací 

tepla. 

Milan Daněk: Pro ideální řešení není moc prostoru, 

protože byt je pro bydlení, ne pro práci, 

takže už se těžko mění dispozice atd. Ale co se 

týče například optimalizace doby dozvuku, dokážeme 

nabídnout materiály – mohou to být 

samostatně zavěšené absorbéry, může to být 

celoplošný perforovaný podhled, musí být ale 

správně navržený, správně zabudovaný. Řešení 

tam určitě jsou, ale má to svoje ALE. 

Pane Hrádku, dostávají se k vám nové požadavky 

nebo nová zadání v souvislosti s proměnou 

kancelářských prostor? 

Tomáš Hrádek: Co se týče proměny kancelářských 

prostor, tak to bych neřekl. Ale dostal se 

k nám naopak evropský univerzitní grant, který 

se na toto přímo zaměřuje. Dozvěděli jsme 

se proto, že tento trend existuje, ale přišlo to 

paradoxně z akademických kruhů, nikoli z praxe. 

Že by se masivně předělávaly open spacy 

pro jiné alternativní využití, to zatím ne. 

Milan Daněk: Myslím si, že open spacy zažívají 

ústup ze slávy, většina jejich uživatelů uvádí 

akustiku jako největší problém. A co se týče 

menších kanceláří, i když mají správně vyřešenou 

vzduchovou neprůzvučnost, může být 

rušivým elementem více lidí uvnitř. A přestože 

máte štěstí na dobré kolegy, tak každý při práci 

vytváří nějaký hluk – telefonáty, psaní na klávesnici 

apod. Pro tyto prostory máme řešení 

např. v podobě dodatečných absorbérů Rigitone. 

U všech konstrukcí je vždy důležitý správný 

návrh. Můžeme navrhnout příčku s perfektními 

akustickými parametry, ale akustické mosty 

vzniklé např. při nevhodném napojení na fasádní 

sloupek budovy, kde se hluk šíří okenním 

rámem a sklem, pak poškodí parametry celé 

konstrukce. 

Došlo k nějakým změnám v požadavcích klientů 

v případě komerčních prostor? 

Milan Daněk: U těchto prostor záleží na tom, 

Milan Daněk 

Vystudoval fakultu stavební VUT v Brně, obor Stavebně 

materiálové inženýrství. Od roku 2007 pracuje ve 

společnosti Saint-Gobain Construction Products, divize 

Rigips. Jako produkt manager má na starosti vývoj 

akustických a protipožárních sádrokartonových systémů. 

Věnuje se problematice recyklace a podkladům pro 

environmentální certifikace budov. 

Pavel Rydlo 

Technický manažer společnosti Saint-Gobain Construction 

Products CZ, a.s., divize Isover. Vystudoval ČVUT v Praze, je 

autorizovaným inženýrem v oboru pozemní stavby. Od roku 

1996 se aktivně zabývá vývojem a aplikacemi tepelných 

izolací a systémů pro stavebnictví. 

Tomáš Hrádek 

Vystudoval FEL ČVUT. V roce 2014 stál jako jeden ze 

společníků u zrodu společnosti AVETON, která poskytuje 

komplexní služby v oblasti akustiky, AV techniky a designu. 

Je jednatelem a vedoucím skupiny prostorové akustiky. 

Petr Valeš 

Produktový manažer JRD Development. Po studiích na 

ČVUT pracoval v několika projekčních ateliérech a poté 

zamířil do rezidenčního developmentu. V JRD má na 

starosti posouvání standardů zdravého a šetrného bydlení. 

Jiří Nováček 

V roce 2003 absolvoval fakultu stavební ČVUT. V letech 

2002 až 2009 pracoval jako specialista na stavební fyziku, 

převážně ve společnosti DEKTRADE. Od roku 2007 je 

odborným asistentem na Stavební fakultě ČVUT v Praze, 

kde se věnuje zejména výuce akustiky budov. Od roku 2013 

je vědecko-výzkumným pracovníkem centra ČVUT UCEEB. 

Je členem normalizační komise TNK8 – Akustika. 



o jaký obchod se jedná. Pokud je to obchod 

s oblečením, tak prostorovou akustiku není 

potřeba příliš řešit, je příznivě ovlivněna samotným 

zbožím. Podobně obchod s knihami 

bude docela v pořádku. Ale kde je ten problém 

častější, jsou samozřejmě hlučné restaurace, 

kavárny a podobné prostory. Tam je správné 

řešení pro naše klienty velmi důležité. 

Jak to vypadá se školskými budovami? 

Tomáš Hrádek: Školské budovy mají díky 

bohu dobře vyřešenou legislativu. Vyhláška 

č. 410/2005 Sb. požaduje, aby v prostorách 

pro děti a mladistvé byla akustika opravdu 

dodržena. Naštěstí to univerzity dodržují také. 

Učebny, sportovní haly a obdobné prostory 

mají striktně předepsanou dobu dozvuku. 

Troufnu si tvrdit, že to je správně. Ne proto, 

že jsem akustik, ale proto, že si myslím, že to 

má opravdu velký vliv na vzdělávání. Ve chvíli, 

kdy se děti učí ve třídě, kde je dobře vyřešená 

akustika, tak se vydrží lépe a déle soustředit, 

později se unaví. A to neplatí jen pro děti, ale 

také pro učitele. 

Jak jsou na tom veřejné zakázky, právě třeba 

kulturní stavby, sportovní haly, kde je zadavatelem 

samospráva? Dokážu si představit, že 

informovanost může být ještě někde jinde než 

u klienta, který si pořizuje bydlení. 

Tomáš Hrádek: Naše firma řeší opravdu hodně 

kulturních projektů. Tam žádný striktní legislativní 

požadavek není. Domnívám se ale, že ani 

není potřeba, protože ve chvíli, kdy má obec 

nebo město kulturní sál, tak je jejich prioritou, 

aby tam akustika fungovala. Opravdu již málokdy 

se stane, že architekt tuto problematiku 

zcela opomene a nepřizve akustika ke spolupráci. 

Když se projektuje nebo rekonstruuje 

kulturní sál, tak je akustika přirozenou součástí, 

a to jak ta stavební, tak ta prostorová. 

Akorát při rekonstrukcích bývá stavební akustika 

často dílem kompromisu, protože už máte 

daná určitá stavební omezení. O to důležitější 

je se tomu pečlivě věnovat. 

Jakým způsobem je řešena akustika v rámci 

rekonstrukcí? Předpokládám, že může dojít 

ještě k větším pochybením než u novostaveb? 

Milan Daněk: Určitě, už jsme zmiňovali, že 

u rekonstrukcí není takový prostor na správné 

řešení detailů tak, jako když je to navrhované 

od začátku. Ať už se jedná o vzduchovou neprůzvučnost, 

nebo dobu dozvuku. U prostorové 

akustiky bychom měli vědět, jaké budou 

v místnosti povrchy a jak to můžeme vylepšit. 

Pokud bude v místnosti příliš mnoho odrazivých 

ploch, jako pohledový beton a sklo, tak 

to nezachrání jeden kusový koberec. Určitě 

je to u rekonstrukce složitější. Ale řešení na 

to máme. Pro zlepšení vzduchové neprůzvučnosti 

můžeme nabídnout předsazené stěny, 

podhledy. Komfortu bydlení jdeme naproti 

jak z pohledu akustiky, tak máme fokus i na 

inovativní, zdravotně nezávadné a šetrné 

materiály. Zmiňoval jsem modrou akustickou 

desku s technologii Activ'Air, která je schopna 

pohlcovat formaldehyd z vnitřního prostředí, 

u desek máme deklarovaný nízký obsah VOC, 

nabízíme i službu recyklace desek. 

Tomáš Hrádek: U rekonstrukcí je více omezujících 

faktorů než u novostaveb. Častým problémem 

bývají rekonstrukce podlah, kdy se 

vyhází škvárové zásypy, dá se místo nich něco 

jiného, povětšinou méně hmotného, a akustika 

se výrazně zhorší. Pokud to není ze statického 

hlediska nezbytně nutné, tak je dobré 

část původní hmoty nechat, a potom na to 

vybudovat novou skladbu. To znamená navázat 

na původní skladbu, která ve finále tak, jak 

ji naši předci vymysleli a používali, nemusí být 

vůbec špatná. S tímto vědomím dojde k posunu 

kupředu, jak efektivně rekonstruovat, aniž 

by z toho vznikaly vleklé soudní spory o tom, 

že nevhodným zásahem došlo k obrovskému 

zhoršení vzduchové a kročejové neprůzvučnosti. 

Mnoho lidí si tímto prošlo a naprosto 

zbytečně. Ve chvíli, kdy vám soused zrekonstruuje 

podlahu nad hlavou a najednou slyšíte, 

že mu tam proběhne pes nebo spadne lžička, 

je něco děsivého. 

Co je podle vás pro akustiku největší výzva do 

budoucna? 

Milan Daněk: Já bych podpořil myšlenku 

akustického štítku. Pokud nebude existovat 

něco závazného, tak se problematice nebude 

věnovat tolik pozornosti. Existují dobrovolné 

certifikace – LEED, BREEAM, WELL, ve kterých 

jsou zohledněny např. hluky na pozadí od 

vzduchotechniky atd., a jsou tam i požadavky 

na dobu dozvuku. My sami máme vlastní standard 

Saint-Gobain: Multi Comfort, ve kterém 

máme specifikované nadstandardní hodnoty 

vzduchové neprůzvučnosti. Nicméně toto 

všechno je dobrovolná certifikace. Ale myšlenka 

akustického štítku by to určitě posunula dál 

i v rezidenčním sektoru. 

Petr Valeš: My jsme na projektu Císařská vinice 

šli právě cestou certifikace Multi Comfort, která 

řeší celou řadu oblastí a akustika je jedna z nich. 

Před dvěma lety jsme založili skupinu Decibel, 

kde si pro naši rezidenční sféru testujeme nové 

skladby a nové materiály. V tomto případě jsme 

dali dohromady pět typových skladeb podlah, 

v některých z nich byla použita kročejová 

izolace od ISOVERu s výjimečnými parametry 

dynamické tuhosti. Nové skladby podlah jsme 

testovali v laboratořích UCEEBu a soustředili 

jsme se zejména na nízké frekvence, takové to 

klasické dupání sousedů nad vámi. Naším cílem 

bylo dosáhnout lepších výsledků kročejové 

neprůzvučnosti zejména v nižších frekvencích, 

které norma standardně neposuzuje. Pro kročejovou 

neprůzvučnost norma požaduje 55 dB 

a zavádí dvě třídy zvýšených požadavků zvukové 

izolace TZZI1 a TZZI2. V nejvyšší třídě zvukové 

izolace TZZI2 je doporučená hodnota kročejové 

neprůzvučnosti 42 dB, a my jsme se dostali 

dokonce pod 40 dB. V praxi to znamená, že se 

klienti s citlivým sluchem konečně dobře vyspí. 

Tuto skladbu realizujeme plošně napříč všemi 

projekty JRD. 

Pavel Rydlo: Co se týče štítkování nebo kategorizování, 

všichni jsme to zažili u tepelné 

techniky. Mám-li si představit tepelný odpor 

pět nebo deset nebo tři, to je pro kohokoliv 

z nás naprosto neuchopitelné. Ale představit 

si, že jsem v kategorii A, B nebo C, to je již zcela 

o něčem jiném. Když se člověk jednou dostane 

do kvalitní stavby a zjistí, že nemá chladné 

kouty a nikde netáhne, tak to najednou vnímá 

úplně jinak a přiřadí tomu tu kategorizaci 

A nebo B, která je na vyšší úrovni. Pokud si to 

neosahá, tak ne. Je to analogie, kterou jsme 

zažili a která se v oblasti tepelné techniky podařila 

velmi výkonně posunout na úplně jiné 

standardy. Pokud by existoval akustický štítek 

budovy a investor by byl informován, že jeho 

byt nebo dům je projektován v kategorii např. 

D nebo E, jistě by nebyl spokojen a zjišťoval by, 

kolik by to stálo se dostat do kategorie lepší. 

Jiří Nováček: Souhlasím. Splnění základního 

požadavku na konstrukce ještě neznamená, 

že tam uživatelé budou spokojeni, a vzhledem 

k cenám bytů a celkové situaci si myslím, že 

by bylo vhodné nabídnout jim přehlednější 

a přívětivější přístup než v podobě čísel. Tak 

aby i vizuálně měli nějakou představu, když 

už ne tu poslechovou, jakou mohou očekávat 

úroveň stavby. A aby si mohli vybrat v případě, 

že jsou citlivější na hluk, stavbu s vyšším komfortem 

i za cenu vyšších pořizovacích nákladů. 

Pane Valeši, jakým způsobem komunikujete 

akustiku směrem ke klientům? Pracujete 

s nějakými takovými kategoriemi? 

Petr Valeš: Je to o neustálé osvětě. Komunikujeme 

s klienty pět pilířů zdravého bydlení, 

mezi které patří právě akustika, kvalitní umělé 

a dostatečné přirozené osvětlení, teplo 

a tepelná stabilita v létě, čerstvý vzduch bez 

vysokých koncentrací CO 2 

a těkavých látek, 

a psychická pohoda. Zážitek z bydlení s lepšími 

akustickými parametry je nepřenositelný. 

Doufáme však, že bude přenositelný díky klientům, 

kteří jsou v podstatě našimi ambasadory. 

Minimálně jsou schopni porovnávat to, 

v jakém bytě žili předtím a v jakém bytě žijí 

teď. Samozřejmě je tam více proměnných, 

jako jsou hluční sousedé, zvýšená citlivost na 

hluk apod. Podporujeme model akustických 

průkazů, který může stejně jako PENB přispět 

k lepšímu pochopení, jak je byt z pohledu 

akustických parametrů postaven. Klient si pak 

bude moci vybrat, zda chce bydlet s kompromisy, 

nebo zažít akustickou pohodu. 

Tomáš Hrádek: Klasifikování do jednotlivých 

tříd může být vhodným řešením. Je to něco, 

čemu může klient rozumět. Pokud je pro někoho 

akustický komfort prioritou, tak je schopen 

si podle kategorií vybrat. A pokud bydlel 

z hlediska akustiky v bytě kategorie č. 1, tak 

se určitě nebude chtít stěhovat do bytu kategorie 

č. 3. Hovoří se o tom dlouho a u bytové 

výstavby si to dokážu představit, protože je to 

dle mého názoru parametrově uchopitelné. 

V případě kulturních nebo školních objektů by 

to byla úloha značně složitější, ale nemusí to 

být hudba až tak daleké budoucnosti. Musí to 

však někdo vzít za své a dotáhnout to do praxe. 

Převzato z Green ASB 6/2021. 

Text: Jolana Říhová, Foto: Petr Novotný 


pěkné. 

Jednoznačně snadno 

instalovatelné. 

tiché. 

inovativní. 

udržitelné. 

Další generace tepelných čerpadel: nový Vitocal 150-A 

Nový Vitocal 150-A přesvědčí svou inovativní hydraulikou, která šetří až 60 % místa 

na instalaci se srovnatelnými modely. S výstupní teplotou až 70 °C se ideálně hodí 

pro modernizaci a dosahuje jí za použití velmi ekologického chladiva R290 (propan). 

Objevte s novým tepelným čerpadlem Vitocal 150-A budoucnost tepelných čerpadel: 

www.viessmann.cz/vitocal 

Jednoznačně tepelné čerpadlo. 

Jednoznačně Viessmann.

novinky: uvidíte na Aquathermu 2022 

České domácí bateriové stanice HES umí nabídnout kapacitu 

od 13,7 kWh do 41,1 kWhm 

Střešní solární elektrárny na rodinných domech 

se pomalu stávají v Česku standardem 

a zájem výrazně zvýšila i rostoucí cena energií. 

S vlastní fotovoltaikou zákazníci šetří jak 

životní prostředí, tak rodinné rozpočty. Naprostá 

většina nových solárních elektráren se 

přitom instaluje s bateriovými systémy. Česká 

bateriová stanice HES nabízí v systému all-in- 

-one až tři kapacity domácí bateriové stanice, 

součástí kompaktního zařízení o velikosti lednice 

je i třífázový hybridní asymetrický měnič. 

Na rostoucí poptávku po bateriových stanicích 

pro domácnosti zareagovala i společnost 

AERS, s. r. o, která je součástí holdingu Fenix 

Group. Nejdříve začala nabízet zákazníkům 

malé domácí bateriové stanice AES s kapacitou 

11,25 kWh. Dnes tvoří páteř její nabídky 

pro domácnosti výkonné domácí baterie HES. 

Tyto stanice jsou kompletně českým řešením 

– know-how pochází od firmy AERS, samotná 

úložiště jsou pak sestavována ve výrobním 

závodě Fenix v Jeseníku. Zkušenosti prvních 

majitelů, v jejichž rodinných domech už bateriové 

stanice AES a HES fungují, jsou pozitivní 

a naznačují, že stanice tohoto typu mají na 

trhu velkou perspektivu. 

Nové bateriové stanice HES představují, podobně 

jako původní a menší AES-ky, komplexní 

řešení all-in-one. Tyto stanice tedy 

stačí napojit na fotovoltaickou elektrárnu 

a domácí rozvaděč a vše je připraveno k fungování. 

Rozdíl je nejen v kapacitě, ale i v použitých 

LiPeO4 bateriích. Zatímco stanice AES 

využívaly nové články, větší bateriové stanice 

HES pracují se second-life bateriemi z elektromobilů 

Škoda Auto. 

Stanice HES jsou k dostání ve třech variantách 

provedení – se dvěma, čtyřmi a šesti bateriemi 

– a jejich kapacita je 13,7 kWh, 27,4 kWh 

a 41,1 kWh. Díky tomu se zákazníkům skýtá 

široká paleta využití – kromě rodinných domů 

bez elektromobilu nebo s elektromobilem lze 

stanice využívat i v rámci prodejen, menších 

kancelářských budov, menších provozoven, 

škol, školek, úřadů a dalších institucí. Uživatelé 

ocení sofistikovaný power management 

a přátelské uživatelské prostředí. 

Silný a stabilní energetický zdroj 

HES umožňuje plynulý provoz v síťovém i nesíťovém 

(ostrovním) režimu a reguluje nezávisle 

každou fázi zvlášť. Vestavěný střídač dokáže 

energii zároveň odebírat i dodávat. Silnou 

stránkou bateriových stanic je špičkovací management, 

Inteligentní monitoring a ovládání 

Posila pro plynové kaskádové kotelny Thermona 

Pozice tradičního českého výrobce tepelné 

techniky, společnosti Thermona, je na tuzemském 

trhu pevně zakotvena – v letošním 

roce společnost přináší novinku v segmentu 

nástěnných plynových kondenzačních kotlů, 

model THERM 49 KD. Osvědčená řada kondenzačních 

kotlů PREMIUM Condens se tak 

rozšiřuje o nový model, který si z řady 

PREMIUM přináší nejmodernější komponenty 

umožňující aktivní řízení spalovacího 

procesu, ekologický, ekonomický a bezpečný 

provoz. Ve stávajícím sortimentu kondenzačních 

kotlů navazuje na léty prověřený 

model THERM 45 KD.A, který již nesplňuje 

současné moderní trendy a postupně bude 

z výrobního programu stažen. 

Srdcem kotle je kondenzační těleso s nerezovým 

výměníkem, dochlazovanou čelní 

hořákovou stěnou a hořákem typu BLUE- 

JET®. Použitý typ energeticky úsporného 

ventilátoru zaručuje nízkou provozní hlučnost 

a plynulý průtok spalovacího vzduchu. 

Přehledný ovládací panel s displejem zajišťuje 

intuitivní ovládání a možnost nastavení 

veškerých provozních parametrů. Řídicí 

jednotka disponuje funkcí autodiagnostiky 

a o provozních či chybových stavech informuje 

přímo na displeji. Autoregulační plynový 

ventil umožňuje optimalizovat proces 

hoření a spotřebu plynu tak, aby nedocházelo 

ke zbytečným ztrátám energie. Energeticky 

úsporné čerpadlo disponuje autoadaptabilním 

režimem s optimálním udržováním 

teplotního spádu v topném systému. Pro zajištění 

co nejkomfortnějšího provozu je celý 

pracovní prostor kotle odhlučněn kvalitními 

polyuretanovými deskami. 

Novinka stejně jako kompletní řada kondenzačních 

kotlů PREMIUM Condens disponuje 

technologií ActiveControl, která přináší 

aktivní řízení spalovacího procesu. V praxi 

to znamená, že kotel ve spolupráci se všemi 

komponenty umí optimalizovat proces 

hoření a spotřebu tak, aby bylo zajištěno 

efektivní a bezpečné spalování v případě 

kolísavé kvality složení paliva. Kotle tak umí 

zařízení. Domácí bateriová stanice nabízí výjimečné 

řešení, které je cenově srovnatelné 

s konkurencí, ale technologicky je daleko pokročilejší 

díky nové koncepci a inteligentnímu 

řízení spotřeby elektrické energie. Dodává se 

jako samostatně stojící zařízení o rozměrech 

600 × 600 × 1920 mm, což jsou rozměry běžné 

lednice. Zařízení je kompletně vyvinuto a vyrobeno 

v České republice a obsahuje moduly 

pro sběr energie z PV, třífázový střídač s možností 

nesymetrického zatížení/odběru, sadu 

akumulátorových bloků a nabíječ. 

Jmenovitý výkon střídače je 10 kVA, jmenovitý 

výkon nabíječe, dodávaný z akumulátorů, 

je 6 kW. BMS vyvinuté společností AERS monitoruje 

parametry každého jednoho článku. 

Inteligentní nabíjecí a vybíjecí algoritmus zajišťuje 

vysokou bezpečnost zařízení a dlouhodobou 

životnost akumulátorů. 

Zdroj: Fenix group, AERS 

bez problému spalovat zemní plyn o různé 

kvalitě a chemickém složení, bez nutnosti 

kotel jakkoliv upravovat či přenastavovat. 

Zdroj: Thermona 


advertorial 

Inteligentní rodinný dům v Omicích 

u Brna generuje po roce provozu 

první zajímavé výsledky 

Dům, ve kterém od Vánoc 2020 bydlí a který užívá majitel a jeho partnerka, je jediným energonositelem elektrická energie. 

Vědci a dodavatelé technologií tady už více jak rok čtyřiadvacet hodin denně sledují kromě jiného spotřebu elektrické 

energie, výkon fotovoltaické elektrárny, provoz bateriového úložiště, spotřebu vody či kvalitu vnitřního prostředí. 

Tato a mnoho jiných dat spolehlivě poskytuje 

uživateli řídicí systém iCOOL4 na hardwaru 

firmy TECO – obojí kvalitní české výrobky. 

Inteligentní rodinný dům je vybaven 

FVE s výkonem 9,7 kWp od společnos S-Power 

Energies, domácím bateriovým úložištěm 

firmy AERS (do září typ AES s kapacitou 

11,25 kWh, od září 2021 pak stanice HES 

s kapacitou 41,4 kWh), rekuperační vzduchotechnickou 

jednotkou WAFE a elektrickým 

sálavým vytápěním z produkce společnos 

Fenix Group. Z výčtu je na první pohled 

zřejmé, že na domě se sešli výhradně češ 

výrobci, což je určitě velmi dobrá zpráva pro 

všechny stavebníky, kteří by o podobně řešeném 

rodinném domě uvažovali. 

Majitelé domu mají za sebou první rok bydlení 

a k veřejnos se dostávají první dílčí 

výsledky. Zajímavé poznatky například prezentuje 

graf měsíční bilance elektrické energie 

rodinného domu v Omicích v prvním 

roce provozu. Odběr ze sítě se díky ziskům 

z fotovoltaických panelů v průběhu léta 

snížil. Zároveň je z dat vidět efekvita bateriového 

systému AES a HES (AES v objektu 

do začátku září, poté nahrazen systémem 

HES), poměr zisku z FV a přetoků zpět do 

sítě ukazuje efekvitu uskladnění přebytků 

elektrické energie do bateriového úložiště. 

Tento poměr by se měl po využi systému 

HES, který má skoro čtyřnásobnou kapacitu 

baterie, ještě výrazně zlepšit. 

Diagramy Sankey za měsíce září 2021 a leden 

2022 ukazují měsíční sumu toků elektrické 

energie od zdrojů elektrické energie 

(vlevo) ke spotřebičům. Ztráty jsou způsobeny 

částečně uskladněním elektrické energie 

do baterií, částečně samotným provozem 

systému HES. Vrácená energie z FV jsou 

přetoky zpět do elektrické distribuční sítě. 

Zajímavá je ve srovnání s relavně nízkou 

spotřebou velkých spotřebičů (pračka, sušička, 

trouba, varná deska apod.) poměrně 

vysoká spotřeba zásuvek, ale je potřeba si 

uvědomit, že mezi spotřebiči zapojenými do 

zásuvek jsou kromě běžné domácí elektroniky 

i mohutná rozvaděčová skříň, sauna nebo 

trvale zapnuté zobrazovací jednotky. Mezi 

významné spotřebiče patří i nabíjení elektrického 

vozidla. 

Jelikož je HES intenzivně a úspěšně využívána 

při spotovém obchodování s elektřinou, 

bude zajímavé do budoucna detailně sledovat, 

jak se prakcky nepřetržitý provoz 

bateriového úložiště v režimu UPS projeví 

na spotřebě a cyklování baterie. Pozivem 

spotového obchodování s elektřinou je významně 

nižší cena silové elektřiny. 

Více informací o inteligentním domě 

v Omicích včetně dalších dílčích výstupů 

a dat z provozu domu najdete na stránkách 

Fenix Group (www.fenixgroup.cz) a UCEEB 

(www.uceeb.cz). Podrobnou videoreportáž 

z návštěvy zveřejnil v listopadu loňského 

roku pod názvem „Dům pro budoucnost 

– příběh spolupráce“ i kanál youtube Jana 

Staňka ElektroDad. 




Nové klimatizace Bosch – ideální 

teplota po celý rok 

S příchodem jara a prvních teplých 

dnů přináší společnost Bosch Termotechnika 

na český trh novinku v podobě 

klimatizačních jednotek Bosch Climate 

a Climate Class. Nové pokojové 

klimatizace Bosch nabízejí celou řadu 

funkcí, které umožňují přizpůsobit teplotu 

vzduchu potřebám každého člena 

domácnosti. Navíc zajistí čistý vzduch 

a zároveň šetří energii. Díky novému 

designu jsou tyto klimatizace z hlediska 

vnitřních i venkovních jednotek zcela 

odlišné od ostatních zařízení tohoto 

typu dostupných na trhu. Za zdůraznění 

stojí i jedinečný design venkovní jednotky. 

Spolehlivé a designové 

Klimatizace Bosch ve výkonových řadách 

od 2,6 do 7,0 kW jsou mimořádně 

efektivní. Díky inovativní reverzibilní 

technologii dokáží v létě chladit 

a v zimě vytápět. Okamžitě a automaticky 

tak přizpůsobují svůj výkon aktuální 

potřebě chladu či tepla. Nízká 

spotřeba energie v pohotovostním 

režimu a funkce úspory energie tuto 

rovnováhu ještě více zlepšují. Díky nejvyšší 

třídě energetické účinnosti A+++ 

v režimu vytápění i chlazení lze zařízení 

bez omezení provozovat po celý rok 

a uživatel se nemusí obávat závratného 

navýšení domácího rozpočtu. Vyšší 

řady pak nabízí nadstandardní vlastnosti 

i funkce. 

Díky řadě barevných variant (k dispozici 

jsou bílá, stříbrná, titanová a červená) 

můžete vnitřní jednotku individuálně 

přizpůsobit do jakéhokoliv 

interiéru. Špičkové technické funkce 

zajišťují nejen příjemnou atmosféru, 

ale i čistý a zdravý vzduch. Ionizační 

technologie Plasmacluster využívá 

působení kladných a záporných iontů 

k vysoce účinnému odstranění nežádoucích 

látek (např. bakterií, virů či nepříjemných 

pachů) ze vzduchu. 

Ovládání kdekoli a kdykoli 

Klimatizace Bosch je možné ovládat 

pomocí klasického dálkového ovladače 

nebo pomocí aplikace HomeCom Easy, 

která je zdarma ke stažení pro Android 

i iOS. Aplikace kdykoliv poskytne 

dokonalý přehled o venkovní nebo 

pokojové teplotě, provozním režimu, 

spotřebě energie či případném nestandardním 

provozním stavu. Stejnou 

aplikaci lze navíc využít i pro ostatní 

spotřebiče značky Bosch pro vytápění 

a přípravu teplé vody, např. kotle a tepelná 

čerpadla. 

Zdroj: Bosch Termotechnika 

Nový kotel Buderus 2v1 lze řídit online 

Nový kondenzační kotel Buderus Logamax 

plus GB172i-24 T50 s integrovaným osmačtyřicetilitrovým 

zásobníkem v inovovaném 

provedení nahrazuje předchozí velmi úspěšnou 

verzi. Nová verze získala mimo jiné lepší 

modulaci výkonu, nerezový zásobník na přípravu 

teplé vody a v neposlední řadě i vylepšený, 

estetičtější vzhled. Tato varianta 

kotle je vhodná do menších prostor, kde 

může být obtížné umístit zásobník o větším 

objemu. Kotel je tak ideální pro byt se dvěma 

až třemi osobami a jednou koupelnou. 

Elegantní a praktický 

Moderní, kompaktní a praktický design 

umožňuje Logamax plus GB172i-24 T50 vytvořit 

nenápadně stylové prostředí. Kotel 

navíc spotřebovává plyn pouze tehdy, když 

je skutečně zapotřebí – o to se stará modulovaný 

hořák, který může měnit topný 

výkon od 13 % do 100 % a kdykoli jej přizpůsobit 

aktuální potřebě. 

Zařízení poskytuje pro snazší údržbu přístup 

k vnitřním komponentům z přední strany. 

Dále kotel umožňuje jednoduše demontovat 

boční kryty pro ještě lepší přístup 

a tím šetří čas a náklady na údržbu. Příjemným 

detailem je i použití osvědčeného 

hliníkokřemíkového výměníku pro dlouhou 

životnost a nízkou citlivost na znečištění 

a integrovaného nerezového zásobníku 

s trubkovým výměníkem pro komfortní přípravu 

teplé vody. 

Vše snadno, rychle, online 

Tím samozřejmě výčet bonusů nekončí. 

S řídicí jednotkou Logamatic BC400.2 provádí 

odborník všechna potřebná nastavení 

na kotli. Díky internetovému rozhraní 

(příslušenství) lze Logamax plus GB172-24i 

T50 řídit i z chytrého telefonu nebo tabletu. 

Alternativně lze používat ovládání Logamatic 

RC120/310. Se službou Buderus 

ConnectPRO je navíc systém aktivován pro 

odborného instalatéra, který může na dálku 

kontrolovat provoz online a případně přímo 

provádět menší nastavení. 

Zdroj: Buderus 



Toalety LAUFEN s bidetovou sprškou: Maximální komfort 

bez kompromisů 

Péče o tělo a dokonalá hygiena jsou aktivity, 

u kterých děláme kompromisy jen neradi. Stále 

vyšší nároky proto klademe také na vybavení 

koupelen a toalet. Jedním ze způsobů, jak 

z nich vytvořit ještě pokročilejší místnosti, jsou 

tzv. chytré toalety. Společnost LAUFEN nabízí 

toalety Cleanet Riva a Cleanet Navia s integrovanou 

bidetovou sprškou, které již na první 

pohled zaujmou svým jednoduchým, a přesto 

elegantním designem. Celokapotované provedení 

z kvalitní švýcarské keramiky je pro maximálně 

snadnou údržbu vyrobeno bez jakýchkoliv 

spojů a bez oplachového kruhu. 

Nepřítomnost záhybů s obtížnou dostupností 

dává nulovou šanci nečistotám a bakteriím. 

Technologie uvnitř klozetu taktéž automaticky 

odstraňují vodní kámen při pravidelném odvápňování. 

Pro udržení maximální čistoty používá toaleta 

hygienickou koncepci, kde se celý systém 

cirkulace vody tepelně sám čistí. K proplachu 

bidetovací spršky dochází vždy před a po jejím 

použití. Šikovně je konstruováno také sedátko 

s poklopem, které je vybaveno funkcí 

pro snadné odejmutí. 

WC s chytrou technologií 

Veškeré pokročilé technologie jsou chytře 

ukryty uvnitř keramického střepu. Umožňují 

zvolit teplotu a sílu proudu vody nebo pozici 

sprchy, to vše v sedmi stupních různé intenzity. 

Uvedené sprchovací funkce, ale i další 

rozmanité nastavení se volí jednoduše pomocí 

postranního nerezového tlačítka. Zatímco 

stisknutí aktivuje či vypne proud vody, otáčením 

lze regulovat pozici trysky. Pomocí samostatného 

knoflíku vedle otočného tlačítka 

je pak možné navolit perineální spršku. Prostřednictvím 

dálkového ovládání s dotykovou 

obrazovkou nebo pomocí aplikace lze nastavovat 

propracované funkce toalety, a to včetně 

individuálního seřízení pro jednotlivé uživatelské 

profily. Každý člen domácnosti si fungování 

toalety přizpůsobí dle vlastních preferencí. 

Zdroj: LAUFEN 

Nová generace tepelných čerpadel Vitocal 

Nová generace tepelných čerpadel Vitocal 

vzduch/voda s obzvláště šetrnými chladivy 

je první volbou pro každého, kdo modernizuje 

nebo staví nový topný systém. S provozem 

na ekologickou elektřinou vyrábí teplo 

k vytápění, chlazení a k ohřevu pitné vody 

prakticky bez CO 2 

. 

Nové produkty v kostce 

Vitocal 25x-A byl speciálně vyvinut pro modernizaci. 

Tepelná čerpadla v monoblokovém 

provedení (kompletní chladicí cyklus ve 

venkovní jednotce) jsou provozována s klimaticky 

neutrálním chladivem R290 a dosahují 

výstupní teploty až 70 °C, a to i při 

venkovních teplotách -15 °C. To znamená, že 

stávající radiátory lze i nadále používat jednoduše 

a efektivně. Přestavba na podlahové 

vytápění není nutná. 

Jasný a nadčasový design venkovních jednotek 

nové řady tepelných čerpadel Vitocal 

25x-A dokonale zapadne do každého prostředí. 

Precizní zpracování až do nejmenších 

detailů a nová barva vitographit vytvářejí 

moderní a vysoce kvalitní vzhled. 

Platforma pro bezproblémový servis 

Společným znakem všech jednotek nové 

generace tepelných čerpadel je, že jsou 

založeny na inovativní digitální platformě, 

která se mimo jiné používá také v plynových 

kondenzačních kotlích rodiny Vitodens. 

Nová platforma je navržena pro bezproblémové 

propojení s energetickými systémy, 

jako je systém ukládání elektrické energie 

Vitocharge VX3 nebo Vitovent, odvětrávání 

jednotlivých místností a řízená ventilace. 

S aplikací ViCare má obsluha kdykoli rychlý 

a snadný přístup k topnému systému. Pokud 

je navíc elektřina pro tepelné čerpadlo 

vyráběna z vyhrazeného fotovoltaického 

systému a ukládána v systému pro akumulaci 

elektrické energie Vitocharge VX3, lze 

k ní pomocí ViCare přistupovat podle potřeby. 

Aplikace zpracovává celý proces správy 

energie. 

Nástěnná i stacionární 

Vitocal 250-A je navržen jako obzvláště 

prostorově úsporný nástěnný kotel, zatímco 

Vitocal 252-A je stacionární kompaktní 

jednotka s integrovaným zásobníkem teplé 

vody o objemu 190 l. Hybridní verze Vitocal 

250-AH je navržena jako doplněk stávajícího 

topného systému. Tepelné čerpadlo pokrývá 

základní zatížení a stávající kotel se zapne 

pouze v případě, že jsou venkovní teploty obzvláště 

nízké. Všechny varianty jsou k dispozici 

s výkonem 10 kW a 13 kW (u A7/ W35). 

Zdroj: Viessmann 



aquatherm 

Termoplasticky aramidem 

vyztužené plastové předizolované 

potrubí NRG FibreFlex Pro se 

osvědčilo v praxi 

Ing. Eva Švarcová, Ing. Robert Štefanec, Ing. Ján Takács, PhD. 

Eva Švarcová a Robert Štefanec působí ve společnosti NRG flex, s. r. o., Ján Takács působí na katedře TZB SvF STU v Bratislavě. 

Během posledních tří let se potvrdily nesporné přednosti trubek, jako jsou nízké tepelné ztráty, vysoká 

rychlost pokládky díky lisovacím tvarovkám, užší výkopy, pružnost trubek umožňující snáze se vyhnout 

překážkám, nasouvání potrubí apod. Svědčí o tom projekty, které jsme realizovali v nemocnici v Trenčíně, 

rozvody v Dukovanech, Chebu, Vimperku, Bratislavě, ale i desítky realizací v Německu, Francii, Itálii, Velké 

Británii, Švýcarsku, Kanadě a dalších zemích. 

Vyšší teplota a tlak předurčují tyto plastové 

předizolované trubky pro širokou škálu 

aplikací. V porovnání se standardními trubkami 

ze zesítěného polyetylenu PE-Xa, které 

se používají již řadu let, lze tyto trubky 

používat pro rozvody tepla nebo horké 

vody s vyšší teplotou a tlakem. Potrubí NRG 

FibreFlex Pro určené do maximální teploty 

115 °C a tlaku 10 až 16 barů zaplnilo mezeru 

mezi standardním potrubím do maximální 

teploty 95 °C a ocelovým předizolovaným 

potrubím. 

Plastové potrubí 

Plastové trubky vykazují o 30 % nižší 

tepelné ztráty 

Použití plastového potrubí namísto ocelového 

teplovodního potrubí vede ke snížení 

tepelných ztrát přibližně o 30 %, což při současném 

růstu cen primární energie zákazníci 

ocení ještě více než v minulosti. Teplo, které 

se neztratí při přenosu, se nemusí vyrábět, 

čímž se ušetří další CO 2 

a zdroje. 

Potrubí NRG FibreFlex do 95 °C a 10 barů 

představuje ideální řešení pro renovaci a výstavbu 

teplovodních a cirkulačních potrubí. 

Toto potrubí představuje alternativu k trubkám 

PPR nebo silnostěnným trubkám PE-Xa 

a nabízí výrazně vyšší flexibilitu a ohybatelnost 

při realizaci. 

Skladba trubek pomáhá flexibilitě 

Menší tloušťka potrubí na médium výrazně 

zvyšuje flexibilitu potrubí. Vnitřní průměr 

trubek pro média NRG FibreFlex / NRG 

FibreFlex Pro se však nemění a zachovává 

si vnitřní průměr PE-Xa (SDR11). Vyčíslení 

procentuálního rozdílu ve světlosti mezi 

trubkami NRG FibreFlex / NRG FibreFlex 

Pro a PE-Xa (SDR 7,4) a trubkami NRG Fibre- 

Flex / NRG FibreFlex Pro a PE-Xa (SDR 7,4) 

a trubkami NRG FibreFlex / NRG FibreFlex 

Pro a PPR lze vidět v tab. 1. 

Právě tloušťka potrubí na médium má rozhodující 

význam pro pružnost celého předizolovaného 

potrubí. Proto je také reálné 

vyrábět a montovat trubky ve jmenovitém 

rozměru d160/DA225 nebo dvojité trubky 

2×d90/DA225. 

Termoplastické zesílení 

Termoplasticky vyztužená trubka na médium 

je klíčem k úspěchu NRG FibreFlex 

a NRG FibreFlex Pro. 

Médium proudí v osvědčeném potrubí na 

bázi zesíťovaného polyetylenu PEXa, který je 

však doplněn o adhezivní vrstvy spolu s aramidovou 

síťovinou, která absorbuje tepelné 

i tlakové zatížení. 

Obr. 1 Potrubí NRG FibreFlex Pro 

Obr. 2 Průřez potrubí pro různé druhy potrubí 

Izolace 

Použitá PUR izolace s cyklopentanem a tepelnou 

vodivostí lambda při 50 °C 0,0202 

W.m -1 .K -1 , testováno IMA Drážďany, je desetiletími 

prověřená technologie, která se 

používá i pro ocelové předizolované rovné 

trubky 6/12/16 m. Dochází tím k minimalizaci 

tepelných ztrát. Nižší pružnost polyuretanu 

je ve srovnání s různými řešeními 

s polyetylenovou izolací vylepšena díky 

speciální struktuře izolace a vnějšího pláště 

a u trubek NRG FibreFlex/Pro hlavně tloušťkou 

stěny trubky na média. Tepelná vodivost 

plastových předizolovaných trubek izolovaných 

polyuretanem se pohybuje kolem 

0,021 W/m.K. Tato hodnota je o 15 – 25 % 

nižší než u ocelových předizolovaných trubek. 

Rozdíl spočívá ve složení samotného 

polyuretanu, který musí u ocelových trubek 

dlouhodobě odolávat teplotám až 150 °C. Ke 

snížení tepelných ztrát přispívá také použití 

dvojitého potrubí. Na základě desítek studií 

můžeme říci, že u většiny projektů, kde porovnáváme 

návrh projektu s novými ocelo- 


aquatherm 

Tab. 1 Vyčíslení rozdílu ve světlosti potrubí SDR 7,4 a NRG FibreFlex, a pro PPR potrubí a NRG FibreFlex 

Nominální 

průměr 

potrubí 

Standardní PE-Xa 

potrubí SDR 7,4 

tloušťka 

stěny 

vnitřní 

průměr 

NRG FibreFlex Rovné trubky PPR Standardní PE-Xa 

potrubí SRD11 

tloušťka 

stěny 

vnitřní 

průměr 

tloušťka 

stěny 

vnitřní 

průměr 

tloušťka 

stěny 

vnitřní 

průměr 

Rozdíl ve 

světlosti potrubí 

SDR 7,4 a NRG 

FibreFlex 

Rozdíl ve 

světlosti potrubí 

PPR a NRG 

FibreFlex 

d s da s da s da s da (%) (%) 

(mm) (mm) (mm) (mm) (mm) (mm) (mm) (mm) (mm) 

d25 3,5 18 2,2 20,6 4,2 16,6 2,3 20,4 14,4 24,1 

d32 4,4 23,2 2,5 27 5,4 21,2 2,9 26,2 16,4 27,4 

d40 5,5 29 2,8 34,4 6,7 26,6 3,7 32,6 18,6 29,3 

d50 6,9 36,2 3,6 40,4 8,3 33,4 4,6 40,8 11,6 21,0 

d63 8,6 45,8 4 50,5 10,5 42,0 5,8 57,2 10,3 20,2 

d75 10,3 54,4 4,6 60,3 12,5 50,0 6,8 61,4 10,9 20,6 

d90 12,3 65,4 6 72 15,0 60,0 8,2 73,6 10,1 20,0 

d110 15,1 79,8 6,5 88 18,3 73,4 10 90,0 10,3 19,9 

d125 – – 6,8 102,4 – – 11,4 102,2 – – 

d140 – – 7,1 112,8 – – – – – 

d160 – – 7,5 129 – – – – – 

vými předizolovanými trubkami s možností 

výstavby s plastovými ohebnými trubkami, 

se úspory pohybují minimálně kolem 30 % 

a často se blíží 50 %. Toto teplo tak není nutno 

vyrábět, a proto se jedná o čistou finanční 

a emisní úsporu. 

Vnější plášť – LLDPE s difuzní bariérou 

mezi PUR a pláštěm 

Jemné zvlnění vnějšího pláště zajišťuje ideální 

rovnováhu mezi flexibilitou a možností 

vtahovat potrubí přímo do stávajících kanálů 

nebo jej pokládat metodou mikrotunelování. 

Nový bezpečnostní koeficient 1,5 

potvrzuje trend zvyšujících se 

nároků na potrubí 

Abychom mohli provést objektivní srovnání 

a prokázat, v čem spočívají výhody potrubí 

NRG FibreFlex Pro, musíme definovat základ, 

z něhož budeme při srovnání vycházet. Budeme 

používat standardní trubky z naší řady 

NRG HeatFlex a NRG AustroPUR, které mají 

trubku na médium vyrobenou ze zesíťovaného 

polyetylenu PE-Xa. Jedná se o dobře známé 

a osvědčené standardní řešení na našem 

trhu. Má však své teplotní a tlakové limity. 

Základem pro definici technických listů je 

nová norma EN15632-2:2020, která právě 

vstupuje v platnost, pro standardní trubky 

s potrubím na médium PE-Xa. U termoplasticky 

vyztužených trubek NRG FibreFlex 

do max. 95 °C/10 bar a NRG FibreFlex pro 

do max. 115 °C/10 nebo 16 bar vycházíme 

z mezinárodní certifikace OFI ZG200-2 (třída 

A a třída B), což jsou odpovídající normy, 

a evropské certifikace pro použití v potrubí 

pro rozvod tepla. 

Důležitý parametr je hlavně bezpečnostní 

koeficient, který je nyní jasně definován na 

1,5 pro trvalé provozní teploty (při PE-Xa 

max. 80 °C) a následně na 1,3 a 1,0. (v tabulce 

3 jsou uvedeny hodnoty bezpečnostního 

parametru, jak jsou definovány pro jednotlivé 

provozní, maximální a havarijní teploty). 

V minulosti se prezentovala PE-Xa potrubí 


Výňatky z normy EN 15632-2 

Tabulka č. 2 Požadovaný SDR poměr pro různé návrhové tlaky 

často s bezpečnostním koeficientem 1,25 

(což bylo podle DIN16893:2000-09). 

Návrhový tlak 

Provozní potrubí 0,6 MPa 0,8 MPa 1,0 MPa 

PE-X SDR 11 SDR 9 SDR 7,4 

PB-H SDR 13,6 SDR 11 SDR 9 

Vícevrstvé M-trubky Tloušťka stěny by měla být vypočítána podle metody určené v EN ISO 21003–2 

Pozn.: SDR poměry v tabulce č. 2 jsou na základě referenčních řádků v EN ISO 15875- 1, respektive 

v EN ISO 15876-1. 

Tabulka č. 3 Hodnoty bezpečnostního parametru 

Teplota Bezpečnostní faktor Teplotní rozsah 

Operativní teplota (T op ) 1,5 ≤ 80 °C 

Maximální operativní teplota (T max ) 1,3 ˃ 80 °C ≤ 95 °C 

Poruchová teplota (T mal ) 1,0 ˃ 80 °C ≤ 95 °C 

Tabulka č. 1 Teplotně-časové profily pro provozní třídy 

Provozní třída T D T max 

T mal 

°C roky °C hodiny °C hodiny 

Třída A (Class A) podle EN 15632-2 80 29 90 

95 

7 760 

1 000 

100 100 

Třída B (Class B) podle EN 15632-2 85 29 100 

115 

7 760 

1 000 

120 100 

Zesílené aramidové trubky zlepšují 

provozní parametry také u rozvodů 

teplé vody a ústředního vytápění 

Na základě tohoto dnes již zastaralého bezpečnostního 

koeficientu byla stanovena 

životnost potrubí s maximálním trvalým zatížením 

80 °C při tlaku 7,6 bar na pětadvacet 

let. Případně byla na základě toho uváděna 

minimální životnost pětadvacet let pro trubky 

SDR11 při trvalém zatížení 50 °C/10,6 bar 

a při 60 °C/9,5 bar – z toho vyplývá přibližná 

minimální požadovaná životnost padesát 

let při trvalém zatížení 55 °C/10 bar. Potrubí 

SDR11 tak bylo použito jako plnohodnotná 

náhrada potrubí SDR 7,4 pro teplou vodu, 

jehož parametry v běžné praxi nepřekračují 

55 °C a 10 bar. I to byla v minulosti hraniční 

možnost, protože z hygienických důvodů 

bývá horká voda v některých cyklech přehřívána 

na 70 – 75 °C, aby se minimalizovala 

tvorba legionelly. 


aquatherm 

Tabulka č. 2 Bezpečnostní faktory 

pro návrhový tlak 

Teplota (°C) Bezpečnostní faktor 

T D 1,5 

T max 1,3 

T mal 1,0 

Pozn.: Tyto bezpečnostní faktory jsou 

identické s celkovým provozním (návrhovým) 

koeficientem udaným v ISO 21003-2. 

Co se týče zatížení trubek a vlivu na jejich životnost, 

bývá u běžných trubek doporučena 

maximální trvalá teplota 80 °C. Takto se také 

sestavují teplotní profily. Při trvalé teplotě 80 °C 

dosahuje předpokládaná životnost třicet let. Při 

nižších teplotách je to minimálně padesát let. 

U trubek NRG FibreFlex Pro je to obdobné, 

do trvalé teploty 85 °C se počítá s životností 

padesát let. Se zvyšující se teplotou se snižuje 

předpokládaná životnost potrubí. Při 

90 °C je to třicet let, při 95 °C dvacet let, při 

100 °C deset let atd. 

Lepší parametry a přidaná hodnota trubek 

NRG FibreFlex Pro ve srovnání s trubkami 

PE-Xa jsou patrny z datových listů a jsou jasně 

vidět v tab. 2 a 3. 

Předpokládanou životnost potrubí lze vypočítat 

podle Minerova pravidla. Vždy, když se 

trubka používá při mezních teplotách kolem 

95 – 100 °C, kontrolujeme teplotní profil 

a ekvitermní křivku. V případě konkrétní poptávky 

vám to můžeme vypočítat. 

Obr. 3 Opletení trubky pro médium aramidovým 

vláknem 

Tab. 2 Porovnání potrubí s trubkou pro médium PE-Xa SDR11 (6 bar) a potrubí s aramidem zesílenou 

trubkou pro médium (10 bar) pro typické teploty teplé vody 50 – 60 °C 

Teplota 

(°C) 

Bezpečnostní 

koeficient 

Pravidelně testované potrubí NRG 

FibreFlex získalo několik akreditací 

V Evropě zatím neexistuje žádná závazná 

norma EN pro naše potrubí na médium. 

Pracuje se na ní a očekáváme, že bude přijata 

během několika let. V současné době ji 

proto nahrazuje mezinárodní certifikace OFI 

ZG200-1 a OFI ZG200-2. Tato certifikace vychází 

z norem EN ISO 15632-1 a -2. 

Ofi je mezinárodně akreditovaná zkušební 

laboratoř a provádí zkoušky podle normy EN 

ISO/IEC 17025:2005. Naše certifikáty číslo 

0555 a 0458 mají mezinárodní platnost. Trubky 

NRG FibreFlex rovněž splňují ruskou normu 

GOST, která již pro tento typ trubek existuje. 

Certifikát rozděluje potrubí do tříd „třída 

A“ a „třída B“. Trubky NRG FibreFlex se zatížením 

do 95 °C/10 bar, které se používají 

především pro horkou vodu, splňují třídu A. 

Trubky NRG FibreFlex Pro se zatížením do 

115 °C/10 nebo 16 bar splňují třídu B. 

Právě použití trubek NRG FibreFlex Pro umožňuje 

širší využití plastových flexibilních trubek 

a nahrazení ocelových předizolovaných 

trubek. Samozřejmě je vždy důležité znát 

provozní parametry tepelné sítě a na jejich 

základě zvolit vhodné řešení. Především je 

nutno se zaměřit na dlouhodobou bezpečnost 

potrubí. Minimální horizont, a tak je to 

také definováno v normě nebo certifikaci, odpovídá 

předpokládané životnosti minimálně 

třicet let při daných provozních parametrech. 

Proto je třeba posoudit, zda je vhodné použít 

například levnější investiční řešení pro 

teplou vodu s parametry 95 °C/6 bar, které 

podle nové normy nesplňuje ani parametry 

pro tlakové zatížení 10 bar, nebo použít silnostěnné 

potrubí PE-Xa SDR7.4 pro 95 °C/10 

bar nebo výrazně pružnější potrubí NRG FibreFlex 

pro 95 °C/10 bar. 

Časté dotazy investorů, 

projektantů a dodavatelů 

Jaký je rozdíl mezi potrubím NRG FibreFlex 

Pro a standardním potrubím PEXa? 

NRG HeatFlex PE-Xa SDR11 

(6 barů) 

NRG FiberFlex 

(10 barů) 

Životnost (rok) 

1 5 10 25 50 1 5 10 25 50 

Provozní tlak (bar) 

10 

1,50 14,9 14,6 14,5 14,4 14,2 23,6 23,2 23,0 22,8 22,6 

40 1,50 10,4 10,2 10,1 10,0 9,9 16,5 16,2 16,1 15,9 15,7 

T 

50 

D 

1,50 9,3 9,1 9,0 8,9 8,8 14,7 14,4 14,3 14,1 14,0 

20 1,50 13,2 12,9 12,8 12,7 12,6 20,9 20,5 20,4 20,1 20,0 

30 1,50 11,7 11,5 11,4 11,3 11,2 18,5 18,2 18,1 17,9 17,7 

60 1,50 8,3 8,1 8,0 7,9 7,9 13,1 12,9 12,8 12,6 12,5 

70 1,50 7,4 7,3 7,2 7,1 – 11,8 11,5 11,4 11,3 11,2 

80 1,50 6,6 6,5 6,4 6,4 – 10,5 10,3 10,2 10,1 – 

90 T max 1,30 7,0 6,8 6,7 – – 11,2 10,9 10,8 – – 

95 T mal 1,00 7,2 7,0 7,0 – – 11,4 11,1 11,0 – – 

Tab. 3 Životnost potrubí NRG FibreFlex Pro v závislosti na teplotě a tlaku – vyznačená oblast 

představuje „přidanou hodnotu“ potrubí NRG FibreFlex Pro na rozdíl od běžných potrubí s trubkou 

pro médium z PE-Xa. 

Teplota 

(°C) 

Bezpečnostní 

koeficient 

NRG FiberFlex Pro 10 (10 barů) 

Životnost (rok) 

1 5 10 20 30 50 

Provozní tlak (bar) 

40 

T D 

45 1,50 24,1 21,4 20,3 19,3 18,7 18,0 

50 1,50 23,1 20,4 19,3 18,3 17,8 17,1 

55 1,50 22,2 19,5 18,4 17,4 16,8 16,1 

60 1,50 21,2 18,5 17,4 16,4 15,9 15,2 

65 1,50 20,2 17,5 16,5 15,5 14,9 14,3 

70 1,50 19,2 16,6 15,5 14,5 14,0 13,4 

75 1,50 18,2 15,6 14,5 13,6 13,1 12,4 

80 1,50 17,2 14,6 13,6 12,6 12,1 11,5 

85 1,50 16,2 13,6 12,6 11,7 11,2 10,6 

90 

1,30 17,4 14,5 13,4 12,4 11,8 – 

100 T max 

1,30 15,0 12,2 11,2 – – – 

95 1,30 16,2 13,4 12,3 11,3 – – 

105 1,30 13,8 11,1 – – – – 

110 1,30 12,6 – – – – – 

115 1,30 11,4 – – – – – 

Potrubí NRG FibreFlex Pro umožňuje provoz 

při vyšších trvalých nebo ekvitermně 

řízených rozvodech. V porovnání s doporučenou 

trvalou teplotou 80 °C pro PEXa 

je možné se pohybovat o 10 – 15 °C výše 

a v zimních měsících je možné krátkodobě 

pracovat při teplotě kolem 100 °C. 

Při použití NRG FibreFlex Pro v tepelné síti 

vhodné i pro trubky PEXa se očekávaná životnost 

trubky prodlouží z třiceti let na padesát 

let, což odpovídá prodloužení životnosti 

o dvě třetiny (66 %). To je jasně vidět 

v tab. 7, kde je vyznačena oblast „přidané 

hodnoty“ ve srovnání s trubkami PEXa. 

Jak se trubky NRG FibreFlex Pro chovají při 

různém zatížení? Jaký to má vliv na jejich 

životnost? 

Potrubí NRG FibreFlex Pro je stejně jako jiná 

plastová potrubí ovlivněno provozními parametry. 

Zjednodušeně by se dalo říci, že pokud 

je doporučená trvalá teplota pro trubky 


aquatherm 

ze síťovaného polyetylenu PEX 80 °C, životnost 

se výrazně zkracuje při zvýšení teploty 

na 95 °C (při 95 °C je to přibližně deset let, 

ale již bez jakékoliv rezervy – bezpečnostní 

faktor 1,0). 

Životnost trubek NRG FibreFlex Pro je třicet 

let při trvalém zatížení 90 °C, dvacet let při 

95 °C, deset let při 100 °C a pět let při 105 °C; 

ostatní teploty do 115 °C jsou považovány za 

výrazně krátkodobé. Pro správnou prognózu 

životnosti je třeba provést výpočet podle 

Minerova pravidla. 

Kde se vyrábějí termoplasticky vyztužené 

trubky na médium? 

V roce 2016 byla zahájena výroba v moderním 

závodě v rakouském St. Valentinu, kam 

byla přesunuta z Lince. Zde se provádí izolace 

potrubí a konečná příprava na přepravu. 

Samotné trubky na médium se vyrábějí 

v moskevském závodě POLYMERTEPLO, který 

patří do britsko-ruského koncernu Poplyplastic 

Group. 

Máte s těmito trubkami nějaké zkušenosti? 

Odkdy se tyto trubky vyrábějí? 

Termoplastické vyztužené trubky na médium 

se vyvíjejí a vyrábějí od roku 2000. Mají 

tak za sebou více než dvacet let zkušeností. 

Podnětem k vývoji odolnějších plastových 

předizolovaných trubek bylo hledání řešení 

pro velké sítě centrálního zásobování teplem, 

kde jsou vyžadovány vyšší provozní 

tlaky a teploty. Použití ocelových předizolovaných 

trubek bylo na mnoha místech nemožné 

kvůli velmi špatné kvalitě vody, a tak 

docházelo k častým poruchám a nutným 

výměnám. V posledních letech bylo vyrobeno 

a položeno přibližně 9800 km potrubí, 

z toho více než 2000 km jen v Moskvě, kde 

bylo potrubí důkladně prověřeno místními 

povětrnostními podmínkami. V České 

republice a na Slovensku jsme již položili 

kilometry potrubí NRG FibreFlex a NRG FibreFlex 

Pro (Dukovany, Bratislava, Trenčín, 

Cheb, Bílina). Jak naše následná měření, tak 

i zákazníci potvrzují kvalitu potrubí a dosažení 

slíbených úspor. Jak NRG FibreFlex, tak 

NRG FiberFlex Pro byly samozřejmě použity 

při realizaci stovek větších i menších projektů 

po celé Evropě i na dalších kontinentech. 

Je možné používat potrubí PE-Xa SDR11 

(max. 95 °C/6 bar) pro rozvody teplé vody? 

Ano, ale vždy musíte mít na paměti příslušná 

omezení. Nejprve je třeba ověřit provozní 

parametry. Jak bylo uvedeno výše, maximální 

zatížení podle současného znění normy je při 

60 °C/7,9 bar, což nemusí být dostatečné pro 

sítě s vyššími obytnými domy. Tam pak patří kupříkladu 

potrubí NRG FibreFlex do 95 °C/10 bar. 

Existují plastové trubky pro vyšší teploty? 

V roce 2022 uvedeme na trh potrubí NRG 

KordFlex, které má maximální zatížení až 

130 °C/16 bar. Tím se naše schopnosti opět 

posunou o 5 – 10 °C výše než u NRG Fibre- 

Flex Pro. Brzy zveřejníme další informace 

o tomto novém plastovém potrubí. 

Nabízíte flexibilní plastové předizolované 

potrubí s alarmem? 

Ano, od roku 2022 je standardně k dispozici 

flexibilní plastové předizolované potrubí NRG 

FibreFlex Pro se zesílenou izolací do maximální 

teploty 115 °C s alarmovým systémem. 

Jedná se o kompletní systém, který lze trvale 

monitorovat. Reagujeme tak na požadavky 

větších topenářských firem, které jsou zvyklé 

na vysoké bezpečnostní standardy. 

Již v roce 2020 byl v německém Rostocku 

realizován poloprovozní projekt pro dodavatele 

tepla v rozsahu 7 km potrubí. 

Jakou roli plní aramidová síťovina v trubkách? 

Naše trubky na médium jsou vyrobeny ze známého 

a osvědčeného materiálu PE-Xa, jsou 

termoplasticky vyztuženy a opleteny a vyztuženy 

aramidovými vlákny. Tím se z plastu 

odstraní tlak, což otevírá možnost provozovat 

potrubí při vyšším tlaku a částečně i při vyšších 

teplotách. Vzhledem k tomu, že většina sil působí 

na aramidové vlákno, působí materiál PE- 

-Xa především jako vnitřní trubka přenášející 

vodu bez většího zatížení. Lze tak dosáhnout 

výrazně tenčí tloušťky stěn a v důsledku toho 

se výrazně zlepšuje pružnost trubek. 

Foto: archiv firmy 

29% 

MENŠÍ 

TEPELNÁ ZTRÁTA 

Flexibilní plastová předizolovaná 

potrubí mají výrazně nižší teplotní 

ztrátu v porovnání s ocelovým 

potrubím. Ve své třídě mají nejnižší 

tepelné ztráty. Kromě tepla šetří 

také životní prostředí, palivo a CO2. 

NIŽŠÍ TEPELNÉ ZTRÁTY 

ENERGIE PROUDÍ PŘES NÁS 

Tepelná ztráta 

9 000 W 11 000 W 13 000 W 15 000 W 17 000 W 19 000 W 21 000 W 23 000 W 25 000 W 

MÉNĚ SPOJŮ 

29% Menší 

tepelná ztráta 

VYSOKÁ FLEXIBILITA 

UŽŠÍ VÝKOPY 

WWW.NRGFLEX.CZ 

RYCHLEJŠÍ MONTÁŽ 



aquatherm 

Vidí vše, myslí za vás: 

Termokamera testo 883 s nejlepší 

kvalitou obrazu a automatickou 

správou snímků je efektivní posila 

pro správu budov. 

Při údržbě a správě technického zařízení budov může mít každodenní práce zásadní vliv na rozdíl mezi 

úspěšným dnem s dosaženými výrobními požadavky, nebo bolestivými ztrátami v důsledku neplánovaných 

prostojů. A jako by to nestačilo, práci dále komplikují neustálý časový tlak, administrativní úsilí, které není 

příliš produktivní, a také nedostatečné nástroje. Každý pracovník si proto zaslouží nástroj, který nejen 

každodenní rutinu usnadní, ale i vidí vše důležité a díky svým praktickým funkcím může dokonce část práce 

vykonat sám. 

Termokamera testo 883 

Termokamera disponuje infračerveným 

rozlišením 320 x 240 pixelů, rozšiřitelným na 

640 x 480 pixelů díky integrované technologii 

testo SuperResolution. Technologie testo 

SiteRecognition navíc automaticky přiřadí 

po inspekční trase termogramy ke správnému 

místu měření. A na závěr aplikace testo 

Thermography App poslouží pro tvorbu 

rychlých analýz na místě nebo integraci naměřených 

hodnot z klešťového multimetru 

testo 770-3 do termogramu. 

Klešťový multimetr testo lze velmi jednoduše 

připojit ke kameře, což umožní bezdrátový 

přenos naměřených hodnot z klešťového 

multimetru testo přes Bluetooth přímo do 

termogramu. Například při kontrole rozvaděčů 

je tak možné zaznamenat proudové 

zatížení přímo do termogramu a spolehlivě 

vyhodnotit stav systému. 

Testo SiteRecognition 

Při údržbě TZB se často vyskytuje typický 

problém – mnoho podobných měřených 

objektů znamená mnoho podobných termogramů. 

Dříve bylo pro jasné přidělení 

snímků po kontrole nutné vytvořit komplexní 

seznamy nebo přidat hlasový komentář ke 

každému jednotlivému termogramu. 

Inovace od společnosti Testo nyní řeší tyto 

problémy: technologie testo SiteRecognition 

zaručuje plně automatické rozpoznávání 

míst, jakož i ukládání a správu termogramů. 

Díky tomu jsou vyloučeny jakékoliv záměny, 

předchází se chybám během vyhodnocení 

a ušetří se čas, který byl dříve potřeba pro 

ruční přiřazení termogramu. 

Profesionální software testo IRSoft 

Kromě správy místa měření (testo SiteRecognition) 

vyhodnocovací software testo 

IRSoft umožňuje také komplexní analýzu, 

zpracování a dokumentaci termogramů. 

Termogramy lze na počítači termografickým 

softwarem IRSoft pohodlně zpracovávat 

a přesně analyzovat. Pro profesionální zpracování 

termogramů jsou k dispozici rozsáhlé 

analyzační funkce. Lze tak např. dodatečně 

korigovat stupně emisivity různých materiálů 

pro oblasti snímku až po jednotlivé pixely. 

Pro vizualizaci kritických teplot lze ve snímku 

pomocí softwaru pro termografickou analýzu 

zdůraznit jak překročení a podkročení 

hraničních hodnot, tak také pixely v určité 

oblasti teploty. Kromě toho lze stanovit 

neomezené množství měřicích bodů, zjistit 

horké a studené body a vytvořit komentáře 

k termografické aplikaci. 

Konec úniku tepla 

Tepelné mosty jsou energetičtí marnotratníci. 

Na těchto místech může uvnitř budovy 

docházet ke kondenzaci vlivem vlhkosti 

okolního vzduchu. Následně jsou tato místa 

napadena plísněmi, s nimiž jsou spojena 

zdravotní rizika pro obyvatele. Termokamery 

testo vypočítají z externě naměřené teploty 

a vlhkosti okolního vzduchu a teploty měřeného 

povrchu relativní povrchovou vlhkost 

pro každý měřicí bod. Nebezpečí výskytu 

plísní je tedy viditelné pomocí termokamery 

mnohem dříve, než by bylo pouhým 

okem: rizikové oblasti jsou vyznačeny červeně 

a bezpečné oblasti zeleně. Tato analýza 

umožňuje aplikovat včasná preventivní 

opatření a zabránit vzniku plísní v jejich rané 

fázi – a to i ve skrytých koutech či výklencích. 

Analýza pomocí termokamery testo je přitom 

rychlá a efektivní metoda pro odhalení 

možných stavebních závad. Kromě toho 

se termokamery testo výborně hodí jako 

důkaz, zda byla dodržena kvalita a správné 

provedení stavebních opatření. Na termogramu 

jsou viditelné jak tepelné ztráty, tak 


aquatherm 

i vlhkost a netěsnost budov. Dále je možné 

rozpoznat nedostatky v provedení tepelné 

izolace či poškození stavby – a to vše zcela 

bezkontaktně! 

V termografii budov se IR technologie výborně 

hodí pro rychlou a efektivní analýzu 

ztrát při vytápění či klimatizaci budov. Termokamery 

testo na základě jejich vysokého 

teplotního rozlišení detailně zviditelní vadnou 

izolaci a tepelné mosty. Jsou ideálně 

vhodné pro měření a dokumentaci energetických 

ztrát na vnějších dveřích a oknech, 

roletách, výklencích radiátorů, na střešních 

konstrukcích nebo celém plášti budovy. 

Termografie velkých budov klade na uživatele 

zvláštní nároky. Prostorová omezení 

zdmi, ulicemi nebo bezpečnostními zónami 

mohou zapříčinit, že zobrazení měřeného 

objektu pouze jediným záběrem není možné. 

Termokamery testo tu pomohou zachovat 

potřebný přehled. Pomocí asistenta 

panoramatického snímku je možné spojit 

více záběrů pláště budovy do jednoho termogramu. 

Tepelné rozdíly tak lze přehledně 

rozeznat s vysokým rozlišením po celém 

plášti budovy. 

Pomocník pro kontrolu potrubí 

a vytápění 

Termokamery testo umožňují rychlou 

a snadnou kontrolu systémů vytápění díky 

snadnému a intuitivnímu ovládání. Jediným 

pohledem termokamerou tak lze odhalit 

místa s nerovnoměrným rozložením tepla. 

Vady se odhalí velice rychle například i na 

nepřístupných stropních instalacích. 

Při podezření na prasklé potrubí nezbývá 

často nic jiného, něž vybourat celou část 

stěny nebo podlahy. S pomocí termokamer 

testo ovšem tyto práce lze minimalizovat 

a snížit tak náklady. Úniky u podlahového 

topení či jiného nepřístupného potrubí jsou 

lokalizovány přesně a nedestruktivně. Předejde 

se tak zbytečnému plošnému vybourávání 

zdi nebo podlahy, čímž se náklady na 

opravu několikanásobně sníží. 

Obdobně lze přistupovat i k mokrému 

zdivu – ne každá mokrá zeď má příčinu 

v prasklém vodovodním potrubí. Důvodem 

může být stoupající nebo prosakující voda 

díky špatnému provedení okapů a odpadů. 

Dalším původcem škod způsobených 

vlhkostí mohou být ucpané trativody nebo 

nedostatečná schopnost vsakování. Termokamery 

testo rychle a spolehlivě lokalizují 

místo stoupající zemní vlhkosti nebo prosakujícího 

kondenzátu dříve, než voda způsobí 

vážné škody. 

Vypracováno z podkladů Testo. Foto: Testo 

Vidí všechno, 

myslí za Vás. 

Termokamera testo 883 

s nejlepší kvalitou obrazu a profesionálními 

zprávami - efektivní posila pro správu budov. 

• Rozlišení 320 x 240 pixelů a NETD 40 mK: 

identifikuje všechny slabiny. 

• Intuitivní analytický software testo IRSoft: 

komplexní analýza termogramů. 

• Působivé zprávy rychle a snadno: 

udělají na zákazníky trvalý dojem. 

Testo Česká republika 

Jinonická 80, 158 00 Praha 5 

tel.: 222 266 700 

e-mail: info@testo.cz 

www.testo.cz 

www.testo.cz 

Profesionální 

zprávy 

Inzerce TESTO do TZB-Haustechnik R . 1_2022.indd 1 03.02.2022 9:05:04 

1/2022 | TZB HAUSTECHNIK 29 

www.tzb-haustechnik.cz

facility management 

Tepelný tok ve výměníku tepla 

ve skloněné poloze 

Dr. Ing. Milan Kubín, prof. Ing. Jiří Hirš, CSc. 

Autoři působí na Ústavu TZB, Fakultě stavební, VUT v Brně. 

Výměníky tepla jako energetická zařízení jsou široce využívány v inženýrských a průmyslových aplikacích. 

Přístup k jejich konstrukci a jejich umístění (poloze) je obtížný a vyžaduje více analýz účinnosti, stanovení 

optimální rychlosti přenosu tepla, odhadů třecích faktorů včetně jejich efektivnosti provozu a dlouhodobého 

tepelného výkonu. Proto by měl být každý prvek používaný na vylepšení a návrhové metody pro výměníky 

tepla optimalizován mezi náklady vynaloženými na čerpací práci a hodnotou součinitele přestupu tepla. 

Mnoho autorů se v posledních několika 

desetiletích intenzivně zabývá vlivem sklonu 

polohy výměníku tepla na přenos tepla 

společně s účinky tlaku a termofyzikálními 

vlastnostmi tekutin. Experimentálnímu vyšetřování 

a sledování účinků orientace teplosměnné 

plochy výměníku tepla na tepelný 

přenos při proudění tekutin jak bez změny 

fáze, tak se změnou fáze se věnuje stále větší 

pozornost, protože potenciální výhody 

z toho plynoucí mohou přinést do velkého 

počtu aplikací, např. chlazení elektronických 

a energetických zařízení, tepelného zpracování 

kovových dílů a chlazení supravodičových 

cívek apod., nové impulsy a podněty. 

V neposlední řadě jsou to také studie zaměřené 

na přenos tepla volnou konvekcí při 

ochlazování skloněných fotovoltaických panelů 

nebo primární okruhy u skloněných solárních 

kolektorů používaných pro ohřev 

teplé vody a vytápění. Obecně má přenos 

tepla ve skloněných polohách energetického 

zařízení značný počet aplikací v různých formách 

například v průmyslu. 

Poloha výměníku tepla v technické 

praxi 

Za základní polohu výměníku tepla je podle 

většiny autorů považována poloha horizontální, 

které odpovídá úhel sklonu θ = 0°. 

Ostatní polohy výměníku tepla se určují podle 

směru proudění primární tekutiny, a to 

při směru proudění tekutiny nahoru při poloze 

vertikální se udává úhel sklonu θ = +90°, 

při směru proudění tekutiny dolů se udává 

úhel sklonu θ = -90°. Ostatní mezipolohy výměníku 

při uvažování směru proudění tekutiny 

jsou v rozsahu -90° až po +90°. V pracích 

některých autorů jsou udávány i jiné polohy 

výměníku tepla podle úhlu sklonu θ, vždy 

záleží na konkrétních podmínkách umístění 

výměníku tepla a směru proudění primární 

tekutiny v něm. Obr. 1 znázorňuje polohy 

výměníku tepla podle směru proudění tekutiny. 

Obr. 2 znázorňuje působení sil při skloněné 

poloze výměníku. 

V odborné literatuře lze nalézt rozsáhlé studie 

o horizontálním a vertikálním jednofázovém 

nebo vícefázovém proudění tekutin v potrubí 

různého tvaru a materiálu směrem nahoru 

a směrem dolů. Uvádějí se různé modely 

a korelační vztahy pro vyjádření přechodových 

stavů proudových polí spojených se změnou 

tlakových poměrů a tepelných toků. Modely 

a korelace vyvinuté pro horizontální nebo vertikální 

proudění tekutin se mezi sebou navzájem 

neuplatňují už vzhledem k tomu, že změna 

úhlu sklonu potrubí k tomu přidává další 

rozměr v celém komplexu flow phenomena, 

což je obecně pozorováno v horizontálním 

a vertikálním potrubí. Analyzuje se v různých 

podobách vliv sklonu potrubí na tepelné a dynamické 

chování toku tekutin v rámci potrubí, 

vliv na strukturu toku a teplotní pole, na axiální 

rychlost na vstupu a na výstupu z potrubí 

apod. Změna úhlu sklonu teplosměnné plochy 

výměníku tepla může vést ke změně fáze proudící 

primární nebo sekundární tekutiny ve výměníku 

a může docházet k odlišné rovnováze 

mezi povrchovým napětím, vztlakovými silami 

a setrvačnými silami při vzniku bublin (vypařování). 

U skloněných trubek je prokázána konvekční 

kondenzace, kdy úhel sklonu ovlivňuje 

součinitel přestupu tepla. V závislosti na experimentálních 

podmínkách se může součinitel 

přestupu tepla zvyšovat, nebo snižovat. Za 

určitých podmínek může existovat takový úhel 

sklonu, který vede k optimální hodnotě součinitele 

přestupu tepla. Sklon trubek má obecně 

vliv na režimy proudění tekutin, a tím i na přenos 

tepla a pokles tlaku. V závislosti na úhlu 

sklonu a hmotnostním toku tekutiny v potrubí 

může být přenos tepla zvýšen, nebo snížen. 

Lepší pochopení vlivu sklonu potrubí na tepelné 

a hydrodynamické vlastnosti toku tekutiny 

se také vyžaduje ke zlepšení výkonu tepelných 

výměníků v průmyslových odvětvích nebo 

k jejich optimalizaci při přenosu tepla v kompaktních 

aplikacích, ve kterých výměníky tepla 

nemohou být horizontálně orientovány. 

Ghajar a Kim (2005) předložili experimentální 

výsledky pro dvoufázové proudění pro 

horizontální a mírně skloněné toky tekutiny 

v potrubí (úhel sklonu θ až 7°). Zjistili, že 

součinitel přestupu tepla se zvyšuje, jestliže 

se zvyšuje úhel sklonu θ. Navrhli nově faktor 

sklonu I, ve kterém je zohledněn i vliv 

gravitačního zrychlení na hodnotu součinitele 

přestupu tepla. Faktor sklonu I dp 

se pro 

dvoufázové proudění určí ze vztahu 

I dp 

= 1 + [(g * D (ρ l 

– ρ g 

) sin θ) / ρ l 

* U sl2 

] (1). 

Modifikovaný faktor sklonu I* dp 

pro dvoufázové 

proudění se určí ze vztahu 

Obr. 1 Polohy výměníku podle směru proudění primární 

tekutiny 

Obr. 2 Působení sil při skloněné poloze v trubkovém výměníku tepla 



I* dp 

= 1 + Eo | sin θ | (2), 

kde Eo je Eötvösovo číslo, které se určí ze vztahu 

Eo = g * D 2 (ρ l 

– ρ g 

) / σ (3). 

Modifikovaný faktor sklonu I* znamená, že 

se při zvyšování úhlu sklonu potrubí zvyšuje 

tepelný přenos. Výše uvedený korelační vztah 

(1) je omezen na úhel sklonu (θ < 7°), proto 

uvedená rovnice není schopna předpovídat 

optimální úhel sklonu. V případě jednofázového 

proudění je možné použít upravený 

vztah pro vyjádření faktoru sklonu I jp 

ve tvaru 

I jp 

= 1 + (g * D * ρ * sin θ / ρ * U) (4), 

kde D je průměr skloněného potrubí (m), 

ρ je hustota proudící primární tekutiny (kg/m 3 ) 

a U je objemová rychlost toku primární tekutiny 

ve skloněném potrubí (m/s), index l 

platí pro kapalinu, index g platí pro plyn, index 

sl platí pro směs kapaliny a plynu. 

Faktor sklonu se s výhodou používá při tepelně-technických 

výpočtech u skloněných 

výměníků tepla. Tyto výpočty přesahují rozsah 

tohoto příspěvku. 

Podle Würfela (2003) úhel sklonu θ (0°, 11°, 

30°, 45°, 90°) při dvoufázovém proudění tekutiny 

v trubkách nemá žádný vliv na pokles 

tlaku. Nicméně se přenos tepla zvyšuje se 

zvýšením úhlu sklonu potrubí. Také gravitační 

zrychlení má nezanedbatelný vliv na 

proudění tekutiny ve skloněném potrubí, 

urychluje tok tekutiny a její průtok zabraňuje 

tomu, aby se tekutina hromadila v potrubí. 

Vliv úhlu sklonu potrubí θ na tlakový 

gradient ∆p je jedním z klíčových parametrů 

konstrukce a provozu výměníku. Stává se 

dominantním faktorem při statickém poklesu 

tlaku v horizontálním potrubí. 

Tepelný tok ve výměníku tepla ve 

skloněné poloze 

Tepelný tok nebo také hustota tepelného 

toku q (W/m 2 ) vyjadřuje množství přenášeného 

tepla na jednotku plochy povrchu 

tepelného přenosu A s 

(m 2 ). Zobecněná klasifikace 

rozlišuje mezi tepelnými toky podle 

kondukce, konvekce a radiace. Obecně se 

rozeznávají dva druhy tepelného toku: 

a) kritický tepelný tok q cr 

– závisí na těchto 

parametrech 

q cr 

= f [ P, D, h, μ, G, L, (i e 

– i i 

) ] (5), 

kde P je tlaková ztráta v systému (kPa), D je 

průměr potrubí (m), h je latentní teplo (J/ 

kg), μ je dynamická viskozita tekutiny (Pa 

s), G je hmotnostní tok (kg/s), L je délka (m) 

a i je entalpie (J); 

kritický tepelný tok q cr. 

se obecně určí ze 

vztahu 

q cr. 

= O max. 

/A s 

(6), 

kde Q max. 

je maximální přenos tepla (W), 

b) provozní tepelný tok q – určí se obecně 

ze vztahu 

q = Q / A s 

(7), 

kde Q je celkové množství přenášeného tepla 

(W); určí se ze vztahu 

Q = Q t 

− Q z 

(8), 

kde Q z 

je celková tepelná ztráta po celé délce 

trubky / potrubí (W) a Q t 

je celkové množství 

tepla vstupujícího do trubky/potrubí 

(W), určí se ze vztahu 

Q t 

= V * L (9), 

kde V je objemový tok tepla přenášený trubkou 

(W/m). 

Pro stanovení kritického tepelného toku q cr,θ 

ve skloněném potrubí byla navržena celá 

řada korelačních vztahů pro výpočet. 

Vishnev (1974) navrhl korelaci pro vyjádření 

kritického tepelného toku q cr,θ 

pro dvoufázové 

proudění tekutiny ve skloněném potrubí ve tvaru 

q cr,θ 

/ q cr,h 

= (190 – θ) 0.5 / 190 0.5 (10), 

kde q cr,h 

je hustota kritického tepelného toku 

v horizontálním potrubí (W/m 2 ). 

Chang a You (1996) navrhli korelační vztah 

pro stanovení kritického tepelného toku pro 

dvoufázové proudění tekutiny ve skloněném 

potrubí ve tvaru 

q cr,θ 

/ q cr,h 

= 1 – 1.2 x 10 -4 * θ tan (0.414 θ) – 

0.122 sin (0.318 θ) (11). 

Dále navrhli univerzální korelaci založenou 

na datech z experimentálního vyšetřování 

uvedených v odborné literatuře ve tvaru 

q cr,θ 

/ q cr,h 

= 1.0 0° ˂ θ ≤ 90 ° 

= (sin θ) 0.5 90° ≤ θ ≤ 180° (12). 

El-Genk a Guo (1993) navrhli korelační vztah 

pro stanovení kritického tepelného toku pro 

dvoufázové proudění primární tekutiny se 

směrem toku dolů ve tvaru 

q cr,θ 

= C chf 

* θ * ρ * h fg 

[ σ (ρ f 

- ρ g 

) g / ρ g2 

] 0.25 

(13), 

kde C CHF 

je orientační koeficient, určí se z odborné 

literatury, θ je úhel sklonu potrubí (°), 

ρ je hustota tekutiny (kg/m 3 ), h je latentní 

teplo (J/kg), σ je povrchové napětí (N/m), 

idex f označuje kapalinu a index g označuje 

plyn. 

Výše uvedené vztahy pro stanovení kritického 

tepelného toku lze použít po úpravě pro 

jednofázové proudění tekutiny. V některých 

případech se požaduje zjistit hodnoty Nusseltova 

čísla Nu a hodnoty součinitele přestupu 

tepla u skloněného potrubí. 

Würfel a kol. (2003) navrhl korelaci pro vyjádření 

Nusseltova čísla ve tvaru 

Nu θ 

/ Nu h 

= (1 + sin θ) 0.124 (14), 

kde Nu h 

vyjadřuje hodnotu Nusseltova čísla 

pro horizontální orientaci potrubí. 

Tato korelace má podle výsledků experimentálního 

měření průměrnou chybu ve 

výši přibližně 12 %. Na Obr. 3 je znázorněna 

závislost Nusseltova čísla Nu na úhlu sklonu 

θ podle velikosti Reynoldsova čísla Re. 

Součinitel přestupu tepla je nepřímo úměrný 

produktu oblasti, na kterém dochází 

k tepelnému přenosu při charakteristickém 

teplotním rozdílu. Byl poprvé použit při modelování 

konvektivních tepelných přenosů 

již v 18. století v době Isaaca Newtona (Newtonův 

zákon). Součinitel přestupu tepla je 

obvykle určen experimentálně a dosud nebyl 

nalezen žádný vhodný teoretický přístup 

k jeho určení. Vhodné hodnoty jsou k dispozici 

až v posledních několika desítkách let. 

Na Obr. 4 je znázorněna závislost poměru 

součinitelů přestupu tepla na přenášeném 

Obr. 3 Efekt úhlu sklonu trubky 7 mm na Nusseltovo číslo při přenosu tepla 

kondenzací u chladiva R134a [Fiedler et al., 2002] 

Obr. 4 Křivky poměru h b 

/h b, θ= 0° 

v závislosti na hustotě tepelného toku [Myeong-Gie 

Kang 2018] 




Obr. 5 Srovnání velikosti součinitele přestupu tepla při kondenzaci podle délky 

trubky [Yang, 2013 ] 

Obr. 6 Průběh závislosti kritického tepelného toku ve výměníku tepla podle úhlu sklonu 

tepelnému toku pro průměr potrubí 19 mm, 

kde h b 

je součinitel přestupu tepla pro skloněnou 

polohu a h b, θ= 0° 

je součinitel přestupu 

tepla pro horizontální polohu. 

Součinitel přestupu tepla při kondenzaci (při 

změně fáze tekutiny) ve skloněné trubce je 

1,06krát až 2,98krát vyšší než v horizontální 

poloze. Důvodem je v tomto případě vrstva 

stékajícího kondenzátu, která tvoří tepelný 

odpor mezi párou a stěnou trubky. Při 

naklonění trubky se tato vrstva působením 

gravitace mění, snižuje se, a tím se snižuje 

tepelný odpor a dochází ke zvyšování součinitele 

přestupu tepla. 

Součinitel přestupu tepla tekutin je významným 

parametrem při návrhu průmyslových 

aplikací výměníků tepla, neboť přímo ovlivňuje 

velikost a účinnost celého systému. Podle 

některých autorů má i malý úhel sklonu 

potrubí značný vliv na přenos tepla skloněným 

potrubím. U volné konvekce lze uplatnit 

u skloněného potrubí s konstantním tepelným 

tokem Richardsonovo číslo Ri, které 

se určí ze vztahu 

Ri = Gr / Re 2 (15), 

kde Gr je bezrozměrné Grashofovo číslo, Re 

je bezrozměrné Reynoldsovo číslo. 

Pro rozsah platnosti (0,1 < Ri < 10) u skloněných 

trubek pro laminární proudění 

(Re < 2 300) a pro přechodový stav proudění 

(2 300 ˂ Re ˂ 4 000) lze uvažovat ustálený 

stav tepelně vyvinutého proudění tekutiny. 

Modelový příklad stanovení 

tepelného toku 

Uvažujme jednoduchý případ trubkového 

výměníku tepla, ve kterém proudí tekutina 

– voda, jedná se o jednofázové proudění, 

tedy beze změny fáze, výměník je v základní 

horizontální poloze, protiproudové zapojení. 

Pro tento výměník jsou stanoveny základní 

výpočtové hodnoty, a to: 

hodnota kritického tepelného toku výměníkem 

v horizontální poloze q cr,h 

= 100 kW/m 2 , 

hodnota provozního tepelného toku výměníku 

v horizontální poloze q h 

= 90 kW/m 2 . 

Z provozních důvodů došlo ke změně polohy 

výměníku tepla, úhel sklonu θ = 15°, 30°, 

45° a 60°. Požadavkem je stanovit hodnoty 

Tab. 1 Vypočtené hodnoty kritického tepelného toku podle sklonu výměníku 

Úhel sklonu výměníku 

θ (°) 

15 30 45 60 

Hodnoty kritického tepelného toku q cr,θ 

(kW/m 2 ) 

korelace podle Vishneva 95.9 91.7 87.3 82.7 

korelace podle Chang et al. 98.9 97.8 96.9 95.7 

kritického tepelného toku q cr, θ 

při různých 

úhlech skonu výměníku tepla. Pro výpočet 

jsou použity korelační vztahy podle Vishneva 

a Chang et al. Vypočtené hodnoty jsou uvedeny 

v tab. 1 a znázorněny na Obr. 6. 

Z tabulky 1 vyplývá: 

- hodnoty q cr,θ 

se obecně snižují se zvyšujícím 

se úhlem sklonu θ, 


podle Vishneva se značně 

snižují se zvyšujícím se úhlem sklonu θ, 


podle Chang a kol. se mírně 

snižují se zvyšujícím se úhlem sklonu θ, 


jsou značně rozdílné u obou 

použitých korelací. 

Závěr 

Pro rychlé/orientační stanovení hodnoty tepelného 

toku při skloněné poloze výměníku 

tepla se doporučuje volit vhodný korelační 

vztah. Vypočtené hodnoty kritického tepelného 

toku v modelovém příkladu podle vybraných 

korelací ukazují, že změna polohy 

výměníku tepla o určitý úhel sklonu je přímo 

úměrná změně hodnoty kritického tepelného 

toku, a tím i provozního tepelného toku. 

Tato změna není ale stejná, záleží na zvoleném 

korelačním vztahu. Proto je nutné pečlivě 

volit vhodný korelační vztah v případě, 

když bude použitý pro výpočet. Problematika 

hustoty tepelného toku ve výměníku tepla 

se doporučuje řešit komplexně a multidisciplinárně. 

Mezi hlavní konstrukční aspekty 

výměníku tepla z hlediska přenosu tepla patří 

zejména procesní specifikace, tepelný, 

hydraulický a mechanický návrh a vlastní 

výroba výměníku tepla. Většina hlavních aspektů 

návrhu zahrnuje kvalitativní a na zkušenostech 

založené úsudky a kompromisy. 

Proto neexistuje žádné jedinečné řešení pro 

návrh výměníku tepla, a tím i pro stanovení 

přenosu tepla pro dané specifikace procesu. 

Při návrhu výměníku tepla existuje mnoho 

proměnných spojených jak s geometrií výměníku 

(tj. desky, trubky, plášť, přepážky, 

přední a zadní část atd.), tak s provozními 

podmínkami. Zatím nejsou k dispozici žádné 

systematické kvantitativní korelace, které 

by zohledňovaly vliv těchto proměnných 

na přenos tepla výměníkem včetně poklesu 

tlaku. V důsledku toho je běžnou praxí předpokládat 

danou geometrii výměníku pro stanovení 

tepelného výkonu a tepelného toku 

při výpočtu velikosti výměníku. Návrhové 

výpočty mohou být také prováděny jako 

série iterativních hodnoticích výpočtů provedených 

na předpokládaném návrhu a modifikovaných 

jako výsledek těchto výpočtů, 

dokud není dosaženo uspokojivého návrhu 

týkajícího se zejména přenosu tepla, resp. 

hustoty tepelného toku výměníkem. 

Obrázky/grafy: archiv autorů 

Literatura 

[1] Trubkové výměníky Alfa Laval 

[2] S. J. Kim, Y. H. Kim, S. W. Noh, K. Y. Suh, J. L. Rempe, F. 

B. CHeung, S. B. Kim: Experimental Study of Critical 

Heat Flux in Inclined Rectangular Gap GENES4/ 

ANP2003, Sep. 15-19, 2003, Kyoto, JAPAN Paper 1215 

[3] S. Lips, J. P. Meyer, Two-phase flow in inclined 

tubes with specific reference to condensation: A 

review, Int. J. Multiph. Flow. 37 (2011) 845–859. 

doi:10.1016/j.ijmultiphaseflow.2011.04.005. 

[4] V. H. Perez, B. J. Azzopardi: Effect of inclination 

on gas–liquid flows. School of Chemical, 

Environmental and Mining Engineering, University 

of Nottingham, University Park, Nottingham, NG7 

2RD,United Kingdom 

[5] P. K. Sarma, V. Srinivas, K. V. Sharma, V. Dharma 

Rao, G. P. Celata: A correlation to evaluate critical 

heat flux in small diameter tubes under subcooled 

conditions of the coolant. International Journal of 

Heat and Mass Transfer 49 (2006) 42–5 


advertorial 

Expert radí: Proč se vyplatí investovat 

do elektrárny s orientací panelů 

východ-západ? 

Již více než třináct let se slovenská společnost Solar Company zabývá instalacemi fotovoltaických systémů. „Od 

svého založení jsme úspěšně dokončili pozemní a střešní fotovoltaické projekty s využitím dodávek komponentů 

od předních světových výrobců konstrukcí a modulů, včetně projektů s jednoosým naklápěním (tzv. trackery) 

v Indonésii,“ uvádí Maroš Chovan, spoluzakladatel a jednatel společnosti, v rozhovoru pro náš časopis. 

Vaše společnost Solar Company patří 

k etablovaným hráčům na trhu fotovoltaiky 

již více než třináct let. Kolik profesionálních 

instalatérů fotovoltaických systémů 

nyní zaměstnáváte a na jaké projekty se 

specializujete? 

V naší společnosti Solar Company pracuje 

v současnosti více než sto kvalifikovaných 

instalatérů fotovoltaických systémů. Širokou 

paletu služeb v oblasti instalace střešních 

a pozemních fotovoltaických systémů 

poskytujeme mezinárodním klientům v EU 

a světě. 

Vaše společnost Solar Company je velmi 

zkušený partner pro instalaci fotovoltaických 

systémů. Co je vaší konkurenční výhodou? 

Máme bohaté zkušenosti s výstavbou fotovoltaických 

elektráren prakticky po celém 

světě. Díky tomu klientům nabízíme vysokou 

kvalitu díla, která se materializuje ve formě 

velmi krátkých dodacích lhůt při výstavbě. 

Tímto způsobem našim klientům přinášíme 

větší zisk. 

Naše společnost disponuje zkušeným a kvalifikovaným 

týmem manažerů, kteří pracují 

přímo v terénu. Proto je společnost Solar 

Company tou správnou volbou pro váš příští 

projekt výstavby fotovoltaické elektrárny. 

Jaké portfolio služeb konkrétně nabízíte klientům? 

Naše společnost Solar Company nabízí komplexní 

výstavbu fotovoltaických elektráren 

„na klíč“ podle potřeb klientů. V podstatě 

postavíme vaši fotovoltaickou elektrárnu, od 

zatlučení konstrukce do země, přes její vztyčení 

až po instalaci modulů. Klientům stavíme 

na vyžádání také fotovoltaické Carporty. 

Naše beranidla jsou schopna zatloukat 

všechny profily konstrukcí do půdy v různých 

terénních podmínkách. Tři sbíječky 

GAYK HRE 3000 s délkou stožáru až 5,7 m 

zajišťují časovou a finanční efektivitu. Denní 

kapacita naší sbíječky je čtyři sta až devět set 

sloupků v závislosti na typu půdy. 

Díky našim zkušenostem a erudovanému 


týmu expertů naše společnost Solar Company 

dokáže velmi efektivně řídit celý stavební 

proces tak, aby byl dokončen v řádném termínu 

a v rámci rozpočtu. Nabízíme klientům 

vysoce kvalitní služby za konkurenceschopné 

ceny pro instalace solárních instalací od 

100 kWp do 100 MWp. 

Na vašem webu je hodně úspěšných referencí 

z instalací solárních elektráren. Kolik 

instalací jste již realizovali? Můžete uvést 

i některé mimo Evropu? 

Během více než třinácti let se naše společnost 

Solar Company stala spolehlivým 

partnerem pro velké fotovoltaické projekty 

nejen v Evropě. Elektrárny stavíme také v Africe, 

Indonésii nebo Vietnamu. Celkem jsme 

dokončili více než dvě stě třicet projektů 

o instalovaném výkonu přes 800 MWp. 

Na závěr – dejme tomu, že se investor 

v České republice rozhodne využít služeb 

vaší společnosti s tím, že zvažuje buď tradiční 

pozemní instalaci s orientací na jih, 

nebo instalaci s orientací východ-západ 

o výkonu 2 MWp. Jak dlouho trvá samotná 

výstavba a jaký je zhruba cenový rozdíl 

v instalačních nákladech mezi oběma variantami? 

Systémy s orientací východ-západ se stávají 

trendem také proto, že umožňují instalovat 

větší nominální výkon (tj. více panelů) na 

stejném pozemku. Výstavba fotovoltaické 

elektrárny o výkonu 2 MWp by společnosti 

Solar Company netrvala déle než deset pracovních 

dnů. Ať už se rozhodnete pro jižní 

variantu, nebo popřípadě variantu s orientací 

východ-západ, v obou případech garantujeme 

stejnou cenu za instalaci. 



Příprava projektu optimalizace 

rekonstrukce zdroje tepla 

prof. Ing. František Urban, CSc., doc. Ing. František Ridzoň, CSc., Ing. František Világi, PhD. 

Autoři působí na Strojní fakultě STU v Bratislavě na Ústavu energetických strojů a zařízení. 

Zefektivnění využívání stávajících zdrojů tepla (ZT), rozvodů a předávacích stanic tepla (OST) je často 

podmíněno jejich rozsáhlou rekonstrukcí. Pro úspěšný návrh a realizaci rekonstrukce teplotechnických 

zařízení soustavy centralizovaného zásobování teplem (SCZT) je nutná důkladná předprojektová analýza. 

Důležitým faktorem při investici je její příprava. 

Mezi první kroky se proto řadí stanovení 

cíle projektovaného zařízení a analýza 

podmínek, ve kterých bude provozováno. 

Velmi často se právě přípravná práce podceňuje 

a investor začíná šetřit na základních 

analýzách. Přitom projektová část představuje 

jen malé procento nákladů. Mnoho 

zkušených investorů v oblasti energetiky 

konstatuje, že podíl úspory nákladů na přípravný 

projekt a analýzu okrajových podmínek 

se může výrazně projevit na investičních 

nákladech, a co je důležité, také na provozních 

nákladech postaveného zařízení. Podle 

hrubých odhadů a zkušeností (např. firmy 

Siemens) se procentuální úspora na ceně 

projektu může odrážet podobným procentem 

zvýšených nákladů na provoz, což 

u energetických projektů s dlouhodobou dobou 

návratnosti může představovat značné 

problémy pro provozovatele. Proto je důležité 

vysvětlit investorovi důležitost projektových 

prací, analýz a posouzení variantních 

řešení ještě před závěrečnými pracemi na 

konečném řešení. 

Příprava projektu optimalizace rekonstrukce 

ZT se skládá z následujících kroků: 

• analýza bilance potřeb tepla v SCZT, 

• varianty rekonstrukce ZT: tepelné schéma 

ZT, variantní návrhy, energetické 

a ekonomické charakteristiky energetických 

strojů a zařízení (ESZ), které jsou 

instalovány v ZT, 

• optimalizace rekonstrukce ZT: definování 

cílové funkce – optimalizačního kritéria, 

optimalizace provozu variant rekonstrukce 

ZT, 

• ekonomická a finanční analýza variant rekonstrukce 

ZT, 

• zadání pro projekt rekonstrukce ZT. 

Analýza bilance potřeb tepla 

v SCZT 

Potřeby spotřebitelů tepla komplexně charakterizují 

roční diagramy trvání potřeby 

tepla. Kvalifikovaně sestavené roční diagramy 

trvání potřeb tepla jsou základním podkladem 

pro správnou volbu instalovaných 

výkonů teplotechnických zařízení. 

Při rekonstrukci tepelných zařízení lze sestavit 

diagramy trvání potřeb tepla na základě 

provozních podkladů z předchozích období. 

V úvahu je třeba brát co nejdelší období 

provozu, nejméně však rok. Roční diagramy 

trvání potřeb tepla je třeba upravit, pokud 

se realizují opatření směřující ke snížení potřeby 

tepla na vytápění (ÚT), přípravu teplé 

vody (TV) nebo se uvádějí do provozu nové 

technologie. Analyzovat je vhodné několik 

let provozu SCZT během rozdílných klimatických 

podmínek v místě ZT. 

Dodávky a spotřeby tepla se zaznamenávají 

v intervalech jedné hodiny, dne, týdne, měsíce. 

Z měřených veličin lze vypočítat tepelné 

výkony ZT a OST, ale také potřeby tepla spotřebitelů 

zásobovaných teplem z odběrného 

místa. V závislosti na intervalu měření dodávek 

tepla se vypočítají střední hodinové, 

denní, týdenní, měsíční nebo roční tepelné 

výkony zdrojů a potřeby tepla jeho konečných 

spotřebitelů. Otázkou je, jaký je vliv 

volby intervalu měření dodávek tepla a změn 

dílčích potřeb tepla (např. na ÚT, přípravu TV, 

technologii, krytí tepelných ztrát rozvodů) na 

tvar ročního diagramu trvání potřeb tepla 

a maximální potřebu tepla během roku. 

Pro analýzu vlivu intervalu měření dodávek 

tepla na tvar ročního diagramu trvání potřeb 

tepla byly k dispozici záznamy dodávek tepla 

na prahu ZT zapisovány v hodinových intervalech 

během celého roku. Údaje lze sumarizovat 

a vypočítat průměrné denní, týdenní 

a měsíční tepelné výkony ZT distribuované 

do SCZT. Průběhy tepelných výkonů na prahu 

ZT během roku jsou znázorněny na obr. 1 

a diagram trvání tepelných výkonů na obr. 2. 

Podle znázorněných ročních diagramů je 

dodávka tepla ze ZT stejná, výrazně se však 

mění vypočtený maximální tepelný výkon 

ZT. Maximální průměrné týdenní a měsíční 

výkony ZT tvoří 82 %, resp. 78 % ročního maxima 

určeného z hodinových výkonů dodávky 

tepla na prahu ZT. Z obr. 2 je zřejmá dobrá 

shoda mezi ročními diagramy trvání výkonů 

ZT sestavených z hodinových a průměrných 

denních výkonů ZT. Maximální průměrný 

denní výkon ZT v průběhu roku činí 96 % 

maximálního hodinového výkonu ZT. 

Roční diagram trvání výkonů ZT, sestavený 

z průměrných denních tepelných výkonů, 

má dostatečnou výpovědní hodnotu pro určení 

instalovaného tepelného výkonu v ZT. 

K jeho sestavení stačí čtyřiadvacetkrát méně 

údajů než k sestavení ročního diagramu trvání 

z hodinových výkonů. 

Maximální roční potřeba tepla na ÚT se vztahuje 

na nejnižší průměrnou denní teplotu 

venkovního vzduchu během topné sezóny. 

Dennostupňovou metodou je třeba přepočítat 

maximální potřebu tepla na vytápění na 

výpočetní teplotu. 

Pro analýzu a prognózy potřeb tepla spotřebitelů 

SCZT je třeba celkový výkon dodávaný 

tepelným zdrojem do SCZT rozdělit na dílčí 

potřeby tepla na ÚT, přípravu TV, technologické 

účely a na krytí tepelných ztrát rozvodů. 

Potřeby tepla lze snížit realizací úsporných 

opatření. Z rozsahu předpokládaných 

opatření, směřujících ke snížení spotřeby 

tepla, lze upravit roční diagram trvání potřeby 

tepla a následně se zabývat optimalizací 

rekonstrukce ZT. 

Varianty rekonstrukce zdroje tepla 

Je třeba navrhnout varianty rekonstrukce ZT 

a vytvořit matematické modely všech ESZ instalovaných 

v ZT. 

Tepelné schéma zdroje tepla 

Pro zapojení ESZ instalovaných ZT je třeba 

sestavit zjednodušené tepelné schéma. Následuje 

úprava tepelného schématu s uvažovanými 

variantami rekonstrukce ZT. Cílem 

rekonstrukce ZT má být zvýšení energetické 

a ekonomické hospodárnosti a ekologizace 

provozu SCZT – soustavy Ú CSZ. Důraz je 

třeba klást na zvýšení podílu dodávky tepla 

vysoce účinnou kombinovanou výrobou 



elektřiny a tepla (VU KVET) a obnovitelných 

zdrojů energie (OZE) na celkové dodávce 

tepla ze ZT do SCZT. V ZT v závislosti na 

potřebách tepla v SCZT lze doplnit instalaci 

kogeneračních jednotek, spalovací turbíny 

a utilizačního kotle nebo teplárenského paroplynového 

cyklu (PPC). Částečné náhrady 

fosilních zdrojů energie lze dosáhnout instalací 

tepelných čerpadel, kotle na dřevní 

štěpku (DŠ), solárních panelů nebo využitím 

odpadního tepla. Použití DŠ je omezeno 

vzhledem k produkci tuhých znečišťujících 

látek, transportu a skladování DŠ v lokalitě 

ZT. Využití solárních panelů limituje průběh 

intenzity slunečního záření během roku. 

Předpokládá se ukončení spotřeby hnědého 

a černého uhlí v teplárnách. 

Obr. 1 Vliv intervalu měření dodávek tepla na průběh tepelných výkonů na prahu ZT během roku 

týden 

měsíc 

Energetické a ekonomické 

charakteristiky energetických strojů 

a zařízení 

Prostřednictvím měření na kotlích lze zjistit 

energetickou charakteristiku kotle Ki, tzn. 

závislost účinnosti kotle η Ki 

na jeho tepelném 

výkonu P Ki 

. Energetická charakteristika 

kotle je vyjádřena nelineární rovnicí, polynomem 

2. stupně. 

(1) 

týden měsíc 

Výhodné je sestavit energetickou charakteristiku 

jako závislost příkonu v palivu P pal i 

Obr. 2 Vliv intervalu měření dodávek tepla na roční diagram trvání tepelných výkonů na prahu ZT 

od 

tepelného výkonu kotle P Ki 

. Energetická charakteristika 

je určena rovnicí regresní přímky. 

(7), 

(2) 

přitom platí 

Pro ekonomickou charakteristiku kotle Ki je třeba 

vypočítat tok palivových nákladů n pal i 

(8). 

(€.s -1 ), 

který závisí na ceně c pal i 

, průtoku ṁ pal i 

a výhřevnosti 

Q n i 

Po úpravách je lineární a kvadratická ekonomická 

charakteristika zařízení KVET 

paliva, příkonu paliva P pal i 

. 

(3) 

(9), 

(10). 

Po úpravách těchto vztahů je lineární a kvadratická 

ekonomická charakteristika kotle Ki: Optimalizace rekonstrukce zdroje 

tepla 

(4), Účinné transformace energie, snížení tvorby 

emisí, jakož i zlepšení ekonomických 

ukazatelů SCZT jsou hlavní cíle optimalizace 

(5). 

rekonstrukce a provozu ZT. Výsledky optimalizace 

jsou určení optimální rekonstrukce 

Do ceny paliva c pal i 

lze započítat emisní poplatky, 

čímž v hodnotě toku palivových ná- 

a provozu ZT po jeho rekonstrukci. 

kladů n pal i 

je zahrnut i vliv provozu energetického 

zařízení na ekologii. 

K řešení optimalizačních úloh je třeba sta- 

Optimalizační kritérium 

Při kombinované výrobě elektřiny a tepla novit kritérium, podle kterého budou provozované 

ESZ instalovány v ZT SCZT. V opti- 

(KVET) je pro zvolenou metodu m dělení 

palivových nákladů na teplo a elektřinu tok malizačním kritériu by měla být zohledněna 

palivových nákladů n pal i 

definován jako součet 

toků palivových nákladů na teplo n pal q i,m 

energetická a ekonomická náročnost výroby 

a distribuce tepla, a také ekologické hledisko. 

Energetická náročnost tepelných ener- 

a elektřinu n pal e i,m 

. 

getických strojů a zařízení souvisí s účinností 

(6). přeměny primární energie na teplo a elektřinu. 

Z konstrukčního provedení a technického 

stavu spalovacích zařízení vyplývá spo- 

Zavedením podílů tepla v palivu na výrobu 

tepla β q i,m 

a elektřiny β e i,m 

je tok palivových třeba používaných druhů paliv a produkce 

nákladů n pal i 

emisí. 

Nejčastěji se používají následující kritéria 

optimalizace provozu ZT: 

• minimální spotřeba paliva, kritérium lze 

použít, pokud v ZT se spaluje stejné palivo, 

• minimální náklady výroby a distribuce 

tepla v SCZT, 

• minimální palivové náklady na teplo, 

• maximální zisk výrobce, distributora 

a dodavatele tepla, 

• minimální cena tepla pro konečného spotřebitele, 

• minimální produkce emisí. 

Součástí optimalizačního kritéria je také metoda 

dělení palivových nákladů na elektřinu 

a teplo. 

Autoři příspěvku používají optimalizační 

kritéria minimálních palivových nákladů na 

teplo a maximálního zisku výrobce, distributora 

a dodavatele tepla. 

Optimalizace provozu variant 

rekonstrukce zdroje tepla 

Optimalizační úlohy provozu ZT se řeší metodami 

lineárního (LP) nebo nelineárního 

(NLP) programování. Preferovány jsou metody 

LP (např. simplexová metoda, metoda 

charakteristik), vzácněji je aplikována metoda 

Lagrangeových multiplikátorů NPL. Metoda 

poměrných přírůstků umožňuje používat 

lineární i nelineární charakteristiky ESZ, 

je to metoda LP i NLP. 

Pro varianty rekonstrukce ZT je optimalizován 

provoz ESZ během roku. Pokrývání ročního 

diagramu dodávky tepla ze ZT je pro 




navržené varianty závislé na regulačním rozsahu 

ESZ (kotlů, výměníků, kogeneračních 

jednotek, turbín). 

Optimalizace provozu variantou rekonstrukce 

ZT znamená optimální řazení ESZ (které 

z ESZ instalovaných v ZT mají být v provozu 

během hodnoceného období) a optimální 

zatěžování (jak mají být ESZ zatěžovány). 

Optimalizace řazení a zatěžování instalovaných 

ESZ v ZT pro vybrané optimalizační kritérium 

se skládá z těchto částí: 

• generování stávajících kombinací řazení 

ESZ (kotlů, výměníků, kogeneračních jednotek, 

parních a spalovacích turbín) v ZT, 

• výběr kombinací řazení ESZ zajišťujících 

krytí tepelných výkonů na prahu ZT během 

hodnoceného období SCZT (den, 

týden, období podobných klimatických 

podmínek v lokalitě ZT), 

• optimalizace zatěžování ESZ všech vyhovujících 

kombinací řazení, 

• výběr optimální kombinace řazení optimálně 

zatěžovaných ESZ v ZT během 

hodnoceného období. 

Pro výpočet optimálního řazení a zatěžování 

ZT v SCZT jsou pro hodnocené varianty 

sestaveny matematické modely a následně 

zdrojové soubory. 

Ekonomická a finanční analýza 

variant rekonstrukce zdroje tepla 

Ekonomická a finanční analýza hodnocených 

variant rekonstrukce ZT je realizována 

pomocí dostupných softwarů. Analýza je 

vztahována na déle hodnocené období – na 

patnáct let. 

Cenové údaje o energetických komoditách 

a ostatních provozních nákladech jsou uvažovány 

v cenové úrovni roku rekonstrukce 

ZT. Na základě spotřeby paliv, dodávky tepla 

výroby elektřiny v ZT, zjištěných optimalizačními 

výpočty, jsou vypočteny variabilní 

náklady a tržby připadající na konečnou 

dodávku tepla ze ZT. Investiční náklady jsou 

závislé na rozsahu rekonstrukce ZT uvažovaných 

variant. Potřebné je zvolit způsob 

financování rekonstrukce, tzn. výši vlastních 

prostředků, cizího kapitálu a poskytnutých 

dotací. Součástí ekonomických a finančních 

analýz bývá prognóza vývoje potřeb tepla 

spotřebitelů SCZT, cen energetických komodit 

a ostatních provozních nákladů během 

hodnoceného období provozu ZT a SCZT. 

Kritéria pro ekonomické hodnocení variant 

projektů rekonstrukce ZT jsou vypočtené 

hodnoty celkového diskontovaného zisku 

a CF, vnitřního výnosového procenta (IRR) 

a doby návratnosti investice. 

Závěr 

Na základě výsledků ekonomické a finanční 

analýzy hodnocených variant rekonstrukce 

ZT je vybrána optimální varianta. Předprojektová 

příprava rekonstrukce ZT slouží 

k zodpovědnému zadání základních požadavků 

investora pro projekční kancelář. Určeny 

jsou nové energetické stroje zařízení, 

jejich specifikace a zapojení v ZT. 

Investor přijímá strategická rozhodnutí týkající 

optimalizace rekonstrukce ZT a jeho dlouhodobého 

provozu. Vybraná varianta rekonstrukce 

ZT je výhodná pro konečného spotřebitele 

tepla i pro výrobce a distributora tepla v SCZT. 

Článek byl přednesen na konferenci Vykurovanie 

2021 a původně byl publikován ve stejnojmenném 

sborníku, jehož vydavatelem je SSTP. 

Grafy: archiv autorů 

Literatura 

[1] Kadrnožka, J. 1984. Tepelné elektrárny a teplárny. 

Praha.: Nakladatelství SNTL, 1984. 607 s. 

[2] Urban, F.; Fodor, P.: Optimalizácia zdrojov tepla 

v tepelných sústavách. 1. vyd. Bratislava VERT 2015. 

127 s., 70 obr., 40 tab. ISBN 978-80-970957-8-9. 

[3] URBAN, František; MUŠKÁT, Peter. Vplyv voľby 

optimalizačného kritéria na optimalizáciu 

prevádzky teplárne. In Vykurovanie 2014: zborník 

prednášok z 22. medzinárodnej vedecko-odbornej 

konferencie. Stará Ľubovňa, SR, 3. - 7. 3. 2014. 1. 

vyd. Bratislava: SSTP, 2014, s. 161-165. ISBN 978- 

80-89216-61-1. 

[4] URBAN, František; MUŠKÁT, Peter; ZÁVODNÝ, 

Zdenko. Zostavenie energetických a ekonomických 

charakteristík energetických strojov a zariadení. 

In Vykurovanie 2015 [elektronický zdroj]. 1. vyd. 

Bratislava: SSTP, 2015, S. 113-117, CD ROM. ISBN 

978-80-89216-69-7. 

[5] URBAN, František; MUŠKÁT, Peter; ZÁVODNÝ, 

Zdenko. Definovanie kritérií na optimalizáciu 

prevádzky zdrojov tepla v SCZT. In Vykurovanie 2015 

[elektronický zdroj]. 1. vyd. Bratislava: SSTP, 2015, 

S. 167-170, CD ROM. ISBN 978-80-89216-69-7. 

Senzorové umyvadlové armatury 

MODUS E 

– od firmy SCHELL 

Výhody: 

NOVINKA 

• nová ucelená řada umyvadlových senzorových 

armatur stojánkových i nástěnných 

• elektronické spouštění na infra-senzor 

• provedení na jednu vodu nebo směšovací 

• napájení na baterie nebo na síť 

• nástěnné verze se dvěma délkami ramínek, 

provedení na jednu vodu a na baterie 

• s úspornými perlátory s průtokem 3 l / min. 

• lze programovat pomocí aplikace SSC přes mobilní telefon 

• pravidelný hygienický proplach přednastaven 

• dodáváno včetně zdrojů a připojovacího příslušenství 

• snadno čistitelná těla i povrchy 

• nadčasový design s rovnými liniemi 

• výborný poměr výkonu a ceny 

Česká republika: 

Ing. Aleš Řezáč 

Jana Palacha 11 

669 02 Znojmo 

Tel.: 602 754 712 

Fax: 515 222 181 

E-mail: ales.rezac@schell.eu 

SCHELL GmbH & Co. KG 

Armaturentechnologie 

Postfach 1840 

D-57462 Olpe, B.R.D. 

Tel.: 0049 2761 892 0 

Fax: 0049 2761 892 199 

E-mail: info@schell.eu 

www.schell.eu 


advertorial 

Podsvícené retro otočné vypínače 

berker nyní zdobí Winternitzovu vilu 

Vypínače s podsvícením si společnost Hager „nadělila“ k dvojvýročí z roku 2019. „V tomto roce jsme si připomínali hned 

dvě významná jubilea: sto let existence slavila jak designová škola Bauhaus, tak i vypínače berker,“ vysvětluje Thomas 

Grund, generální ředitel společnosti Hager v České republice. 

„Jsme hrdí na to, že sám Walter Gropius, 

zakladatel školy Bauhaus, používal ve svých 

architektonických dílech právě vypínače 

berker. Však také naše vypínače serie 1930 

a serie glas byly použity při důkladné rekonstrukci 

budov spjatých se školou Bauhaus 

v Dessau. I v České republice je můžete najít 

v mnoha architektonických skvostech, 

mimo jiné ve vile Tugendhat nebo zde ve 

Winternitzově vile,“ dodává Thomas Grund. 

Winternitzova vila má za sebou pohnutý 

osud. Objednal si ji u Adolfa Loose a Karla 

Lhoty v roce 1932 pražský právník JUDr. 

Josef Winternitz pro svoji rodinu. Tato vila 

představuje poslední budovu, kterou klasik 

moderní architektury a čelný představitel 

architektonického purismu Adolf Loos realizoval. 

Rodina vilu obývala do roku 1941. Po 

válce se vrátily zpět do Prahy pouze Winternitzova 

manželka a dcera, ale již se nikdy do 

vily nepodívaly ani o ní v rodině nemluvily. 

Až do roku 1997 byste ve vile našli mateřskou 

školu. Poté se vila vrátila do rukou původních 

majitelů. 

Od roku 2017 je otevřena veřejnosti a je 

možné ji navštívit v rámci komentovaných 

prohlídek nebo na některé zde probíhající 

kulturní akci. Ve vile je možné se ubytovat 

nebo si ji pronajmout na svatbu či večírek. 

Stálou výstavní expozicí ve 2. patře vily se 

majitelé snaží o to, aby se nezapomnělo na 

pohnuté dějiny 20. století, které se drsně 

zapsaly do historie rodiny i celého objektu. 

Celkovému znovuotevření významné 

funkcionalistické památky veřejnosti však 

předcházela důkladná rekonstrukce v letech 

1999 – 2002. Během rekonstrukce 

padla volba na vypínače, zásuvky a další 

domovní přístroje berker serie glas s černými 

akcenty. „Vypínače berker serie glas 

byly jednoznačnou volbou, protože z archivních 

fotografií je patrné, že původně 

byly ve vile přesně ty samé,“ vzpomíná na 

rekonstrukční práce David Cysař, jeden 

ze spolumajitelů vily. „Zavolal jsem tedy 

do firmy Hager a propojil se s Thomasem 

Grundem. Ten byl naším záměrem o otevření 

budovy veřejnosti a vytvoření zde 

jakéhosi kulturního centra zcela nadšen 

a firma Hager nám dodala do celé vily vypínače 

zcela zdarma. Tento filantropický 

přístup mě opravdu dojal a upevnil mou 

víru, že když se člověk pouští do smysluplných 

projektů, vždy se najdou další, kteří 

jeho konání pochopí a podpoří,“ pokračuje 

David Cysař. 

Nově můžete ve vile obdivovat vypínače 

serie glas v působivé variantě s podsvícením. 

„Pokud se vám vždy líbily kulaté série 

vypínačů berker – jmenovitě designové 

řady serie 1930, serie glas a R.classic –, 

pak z jejich podsvícené varianty budete 

unešeni,“ usmívá se Thomas Grund. „Podsvícené 

vypínače, které nově na několika 

místech ve vile máme, mě zcela nadchly. 

Díky tomu, že jsme majitelé objektu, jsme 

se rozhodli v tomto případě opustit cestu 

absolutních replik a zasadili jsme do 

interiéru vypínač sice tvarově přesný, ale 

s moderní technologií. Věřím, že Adolf 

Loos by nám dozajista dal požehnání,“ uzavírá 

David Cysař. 

Thomas Grund, ředitel Hager Electro 

v České republice, k podpoře rekonstrukce 

Winternitzovy vily: 

„Když mě kontaktoval pan David Cysař 

a požádal mě, zda bych jej podpořil 

v jeho snaze přivést Winternitzovu vilu 

zpět k životu, zaujalo mě to a rozjel jsem 

se na místo. Protože se mi nemohl ihned 

věnovat, nechal mě chvíli ve vile samotného. 

A musím říct, že to byl zvláštní zážitek. 

Jak jsem se jí kochal, vila ve mně 

probouzela bouřlivé emoce. Opravdu 

jsem na sobě pocítil dech, nebo chcete-li 

velmi silnou energii tohoto místa. 

Zprvu na mě padal smutek a sklíčenost. 

Ale nakonec, když jsem procházel expozicí 

o pohnutém osudu vily a hlavně lidí, 

kteří ji obývali, vzbudil se ve mně naopak 

silný pocit štěstí a naděje. A v tu chvíli 

jsem se rozhodl, že pro obnovu tohoto 

skvostu udělám vše, co je v mých silách, 

a že pomohu potomkovi původních majitelů 

jeho záměr uskutečnit. Nakonec 

nezůstalo jen u dodání původních vypínačů 

– spolupráce s Davidem Cysařem 

přerostla v pevné přátelství.“ 




Zasklít, či nezasklít balkonovou 

lodžii? Otázky a odpovědi: 

energetická bilance řešení 

Ing. Peter Buday, PhD.; doc. Ing. Rastislav Ingeli, PhD. 

Autoři působí na stavební fakultě STU Bratislava, na Katedře konstrukcí pozemních staveb. 

Některé panelové bytové domy mají součástí jejich konstrukčního systému také převislé nosné konstrukce. 

Buď jde o balkonové konstrukce, nebo lodžie. V současnosti s využitím podpory dotace na systémové 

poruchy je možnost komplexně obnovit tyto převislé nosné konstrukce a tím prodloužit jejich životnost 

a funkčnost z hlediska statického, ale i architektonického. 

Budovy s téměř nulovou potřebou jsou 

z hlediska energetické náročnosti budov zatříděny 

do energetické třídy A0 – k dosažení 

této kategorie budov je třeba zlepšovat obvodový 

plášť z tepelnětechnického hlediska, 

a tedy i hledat optimální řešení, které zajistí 

rovnováhu mezi náklady na progresivní materiály, 

technické zařízení budov a celkové 

snížení energetické náročnosti. Jedním z faktorů 

je konfigurace obvodových plášťů 

a geometrie jednotlivých prvků fasády, na 

kterých závisí energetické úspory [1]. Jednou 

z možností, jak zvýšit energetickou hospodárnost 

budovy, je navrhnout zasklení 

balkonů nebo lodžií. Na stávajících panelových 

soustavách se samozřejmě takové konstrukce 

vyskytují, a proto je nutná analýza 

vlivu dodatečného zasklení na energetickou 

hospodárnost budov. V praxi některé odborně 

způsobilé osoby na energetickou certifikaci 

budov postupují tak, že tato zasklení 

nezapočítávají při energetické bilanci ve výpočtu 

potřeby tepla na vytápění. Analýza 

vlivu zasklení je rozdělena do dvou skupin. 

Jde o výpočet potřeby tepla pro různé varianty 

měsíční metodou a využití simulačních 

metod ke stanovení průběhu teploty 

v prostorách převislých konstrukcí v letní, 

ale i v zimní sezóně metodou hodinovou. 

Analyzovaná budova 

Pro analýzu vlivu zasklení byl vybrán stávající 

bytový dům v Bratislavě (v městské části 

Dúbravka). Jedná se o prefabrikovaný panelový 

systém ZT. Obvodová stěna je provedena 

z keramzitového betonu o tloušťce 290 

mm. Bytové budovy byly zateplovány MV 

tl. 80 mm. Toto zateplení bylo zrealizováno 

v roce 2012. Průhledné konstrukce jsou 

plastové s izolačním dvojitým zasklením 

s hodnotou součinitele přechodu tepla zasklení 

U g1 

= 1,10 W/(m 2 .K). Dodatečné vnější 

zasklení je realizováno jako jednoduché čiré 

sklo s U g2 

= 5,60 W/(m 2 .K). Střešní plášť byl 

po rekonstrukci zateplený tepelnou izolací 

MV tl. 100 mm, s aplikováním nové povlakové 

krytiny. Podlaha nad suterénem byla 

zateplena MV tl. 50 mm. V tab. 1 jsou zobrazeny 

tepelnětechnické vlastnosti obalu bytového 

domu. Tepelné ztráty přes obvodový 

Obr. 3 Stínění otvorových konstrukcí exponovaných do 

prostoru lodžie 

a) b) a) 

b) 

Obr. 1 a) Bytový dům po komplexní obnově s komplexním dodatečným zasklením 

lodžií v každém bytě, b) Bytový dům po komplexní obnově bez dodatečného zasklení 

lodžii – lokální zasklení majiteli bytů 

Obr. 2 a) Nezasklená lodžie , b) Dodatečné zasklení lodžie s jednoduchým sklem 

U g2 

= 5,60 W/(m 2 .K) 



Tab. 1 Tepelnětechnické parametry obvodového pláště a jejich redukční faktory 

Konstrukce 

Součinitel prostupu Redukční faktor 

tepla U [W/(m 2 .K)] 

b x 

Poznámka 

Stěna – štít 0,35 1,00 

Stěna lodžie 0,40 1,00 Bez dodatečného zasklení 

Otvorové konstrukce – převážně plastové profily s izolačním dvojsklem 

U g1 

= 1,10 W/(m 2 .K) 

1,35 1,00 Průměrná hodnota 

Stěna lodžie + dodatečné zasklení jednoduchým zasklením 0,40 0,70 

Redukční faktor ve smyslu STN 

73 0540-2:2012 + Z1 + Z2 (tab. č. 10) 

Otvorové konstrukce – převážně plastové profily s izolačním dvojsklem 

U g1 

= 1,10 W/(m 2 .K) + dodatečné zasklení jednoduchým zasklením 

U g2 

= 5,60 W/(m 2 .K) 

1,35 0,70 

Redukční faktor v smyslu STN 

73 0540-2:2012 + Z1 + Z2 (tab. č. 10) 

Tab. 2 Tepelnětechnické parametry obvodového pláště a jeho redukční faktory 

Varianta Popis variant Poznámka 

Č. 1 

Tepelné ztráty přes střešní konstrukci, obvodovou stěnu, transparentní konstrukce a podlahu 

nad suterénem. Otvorové konstrukce exponované do prostoru lodžie bez uvažování 

stínění při výpočtu solárních zisků. Lodžie je bez dodatečného zasklení. 

Č. 2 


nad suterénem. Otvorové konstrukce exponované do prostoru lodžie s uvažováním 

stínění při výpočtu solárních zisků. Lodžie je bez dodatečného zasklení. 

Stínění dle normy STN EN ISO 13 790. 

Č. 3 


nad suterénem. Otvorové konstrukce exponované do prostoru lodžie s uvažováním 

stínění při výpočtu solárních zisků. Lodžie s dodatečným zasklením U g2 

= 5,60 W/(m 2 .K). 

Zasklení jednoduché od výšky 1050 mm. Parapet 

je uvažován jako plastová výplň s oplechováním. 

plášť, který přímo dělí vnitřní od vnějšího 

prostředí, jsou redukovány redukčním faktorem 

b x 

ve smyslu normy STN 73 0540-2: 

2019 – Změna 1 + Změna 2 [2] (pozn. v ČR 

je zatím ekvivalentní norma ČSN 73 0540-2 

+ Změna 1 platná od 10/2011). Při výpočtu 

tepelných ztrát se použije teplotní redukční 

faktor o hodnotě b x 

≠ 1, je-li teplota vzduchu 

na druhé straně stavební konstrukce jiná než 

teplota vnějšího prostředí. 

Posouzení energetické 

hospodárnosti budov pro vybrané 

varianty 

Výsledkem hodnocení energetické hospodárnosti 

budov je zatřídění budovy do energetické 

třídy z hlediska primární energie. 

Takový výsledek v sobě zahrnuje všechna 

místa spotřeby energie (místo spotřeby vytápění, 

příprava teplé vody, osvětlení, větrání 

a chlazení). Příspěvek je zaměřen hlavně 

na výpočet potřeby tepla na vytápění, které 

je potřebným vstupem pro výpočet potřeby 

energie na vytápění. Jde zejména o posouzení 

z hlediska splnění minimálních požadavků 

na energetickou hospodárnost budov 

ve smyslu STN 73 0540-2: 2019 – Změna 1 + 

Změna 2 [2]. 

Popis jednotlivých variant 

Před danou analýzu byl vybrán bytový dům, 

který je tepelnětechnickými parametry popsán 

výše. Při výpočtu energetické bilance 

potřeby tepla na vytápění byly zvoleny tři 

varianty. Hlavní rozdíl spočívá v uvažování 

dodatečného „lodžiového“ zasklení (obr. 2) 

a v uvažování zastínění otvorových konstrukcí 

předsazenou vodorovnou konstrukcí 

lodžie (obr. 3). Popis jednotlivých variant je 

zobrazen v následující tabulce č. 2. 

Výsledky z energetického 

hodnocení jednotlivých variant 

Na obr. 4 až 6 jsou zobrazeny nejdůležitější 

analyzované parametry pro jednotlivé varianty. 

Jde hlavně o solární zisky, tepelné ztráty 

a celkovou měrnou potřebu tepla na vytápění. 

Jak lze vidět z obr. 4, při neuvažování 

zastínění otvorů exponovaných do lodžiového 

prostoru (V_1) jsou solární zisky nejvyšší. 

To znamená, že pokud by se takové zastínění 

neuvažovalo, bylo by to příznivé při výpočtu 

měrné potřeby tepla na vytápění. Zároveň 

by to byl ale nesprávný výpočetní postup, 

jelikož zde vzniká stínění. 

V mnoha případech v praxi se setkáváme se 

zjednodušenými výpočty, kde odborně způsobilé 

osoby toto zastínění zcela zanedbávají. 

U varianty V_2 je již započítán vliv zastínění 

otvorů horizontální konstrukcí. Celkové 

solární zisky (obr. 4) jsou vůči variantě V_1 

sníženy o 17,0 %. Tedy lze říci, že horizontální 

zastínění má opravdu výrazný vliv. Ve 

variantě V_3 je uvažováno s horizontálním 

zastíněním, ale i se stíněním od samotného 

dodatečného zasklení lodžie. Výpočtová 

hodnota solárních zisků je oproti variantě 

V_1 snížena o 22,0 %. 

Na obr. 5 jsou zobrazeny celkové tepelné 

ztráty pro všechny analyzované varianty. 

Jak je vidět z obrázku č. 5, tepelné ztráty 

jsou sníženy pouze ve variantě V_3, jelikož 

v této variantě je uvažováno dodatečné zasklení 

lodžie jednoduchým sklem, což se 

projeví v redukci tepelných ztrát. Dodatečné 

zasklení tvoří bariéru, a tím pádem se při výpočtu 

tepelných ztrát přes obvodovou stěnu 

a otvorové konstrukce exponované do pro- 

80000 

74106,43 

Celkové solárne zisky v kWh 

Celkové solární zisky v kWh 

70000 

60000 

50000 

40000 

30000 

20000 

10000 

0 

61447,13 

57594,3 

V_1 

V_2 

V_3 

Celková tepelná ztráta 

Měrná potřeba tepla na vytápění 

V_1 V_2 V_3 

Varianty 

Obr. 4 Celkové solární zisky v kWh pro všechny varianty Obr. 5 Celkové tepelné ztráty ve W/K Obr. 6 Měrná potřeba tepla na vytápění QH, nd1 

v kWh/(m 2 .a) 




5 6 

9 

4 

A 

7 

A 

8 

3 

B 

2 

A 

10 

1 

Obr. 7 Uspořádání bytu: A - Vnitřní čidlo teploty, B - Externí čidlo teploty - Meteorologická stanice, 1 – pokoj, 

2 – pokoj, 3 – obývací pokoj, 4 – chodba, 5 – chodba, 6 – WC + koupelna, 8 – kuchyně, 9 – sklad, 10 – lodžie 

Obr. 8 Výpočtový model ze simulačního programu 

Energy Plus (vizualizace v programu Sketchup) 

storu lodžie použije redukční faktor b x 

= 0,7 

[2]. Dodatečným zasklením lodžie se sníží tepelné 

ztráty o 9,0 %. Výsledkem energetické 

bilance je měrná potřeba tepla na vytápění, 

která je zobrazena na obr. 6. 

Jak je vidět, tak nejvyšší měrnou potřebu 

tepla k vytápění má varianta V_2, protože 

v té variantě uvažujeme s redukováním solárních 

zisků horizontálním zastíněním samotnou 

horizontální konstrukcí lodžie. Vliv 

dodatečného zasklení je obsažen ve výsledku 

varianty V_3. Jak je vidět, tak snížení mezi 

správně počítanou měrnou potřebou tepla 

(V_2) a variantou V_3 je 15,4 %. Lze proto 

konstatovat, že dodatečné zasklení přináší 

snížení tepelných ztrát a zároveň i nižší potřebu 

tepla na vytápění. U varianty V_3 nedosáhneme 

maximální měrné potřeby tepla 

stanovené normou STN 73 0540 -2: 2019 – 

Změna 1 + Změna 2 [2], ale to je způsobeno 

tím, že daný objekt byl zateplený v minulosti 

a nebylo technicky a ekonomicky proveditelné 

zateplení měnit. Kdybychom uvažovali 

se zateplením, které splňuje současné požadavky, 

měrná potřeba tepla na vytápění 

by byla pro variantu V_3 24,43 kWh/(m 2 .a) 

a pro variantu V_2 by byla měrná potřeba 

tepla na vytápění 27,07 kWh/(m 2 .a). To 

znamená, že dodatečné zasklení by přineslo 

výsledek měrné potřeby tepla na vytápění, 

který by splnil kritérium na minimální požadavky 

na energetickou hospodárnost budov 

ve smyslu STN 73 0540-2: 2019 - Z1 + Z2 [2]. 

Analýza průběhu teploty 

v prostoru lodžie pomocí energ. 

simulace 

Pro ověření vlivu dodatečného zasklení lodžie 

na tepelné ztráty byla zvolena simulační 

metoda, kterou se zjišťoval průběh teploty 

přímo v prostoru lodžie pro jeden typizovaný 

byt (obr. 7). Jedná se o simulační software 

Energy Plus 7.2.0 [3] s hodinovým krokem 

energetické simulace, kde jako základní 

analyzované parametry byly zvoleny: množství 

výměny vzduchu (infiltrace) i samotná 

orientace lodžie ke světovým stranám. 

Popis analyzovaného bytu 

V bytovém domě byl vybrán jeden byt 

(obr. 2), ve kterém je instalován inteligentní 

systém CPUS (inteligentní řízení firmy 

ENODE). Byt je třípokojový s kuchyňkou, 

WC, koupelnou, skladem, chodbou, třemi 

pokoji a s lodžií. Samotné konstrukční 

řešení je popsáno výše. Obr. 8 znázorňuje 

výpočetní model z programu Sketchup [4], 

který je podkladem pro samotnou simulaci 

všech variovaných stavů v programu Energy 

Plus [4], jejich jednotlivých kombinací řešení. 

Výsledky průběhu teploty 

v analyzovaném prostoru lodžie 

Předmětem energetické simulace bylo zjištění 

vlivu dodatečného zasklení lodžie na 

průběh teploty vzduchu v prostoru lodžie 

v zimní a letní sezóně při různých hodnotách 

infiltrace vzduchu a s její různou orientací na 

světové strany. Změna orientace na světové 

strany přinesla zajímavé výsledky na vliv dodatečného 

zasklení na tepelné ztráty z vytápěného 

prostoru – bytu. Na obrázku č. 9 

jsou zobrazeny vnější klimatické okrajové 

podmínky pro vybraný letní týden (02. 08. 

– 08. 08.) a zimní týden (23. 01. – 29. 01.). 

Základním parametrem analýzy byl průběh teploty 

vzduchu pro letní a zimní týden v závislosti 

na změně intenzity výměny vzduchu (n = 0,10, 

0,30 a 0,50 1/h), jakož i změně orientace ke světovým 

stranám (J, S, V a Z). Na obr. 10, 11 a 12 

je zobrazen průběh teploty vzduchu v prostoru 

lodžie pro kritický zimní a letní týden. 

Jak je vidět z analýzy průběhu teplot vzduchu 

v zimním období (obr. 9 – 12, tab. 3), 

výrazný vliv na průběh teploty má orientace 

lodžie samotného bytu ke světovým stra- 

1200,0 

1100,0 

1000,0 

900,0 

800,0 

700,0 

600,0 

500,0 

400,0 

300,0 

200,0 

100,0 

0,0 

01/23 01:00:00 

01/23 07:00:00 

01/23 13:00:00 

01/23 19:00:00 

01/24 01:00:00 

01/24 07:00:00 

01/24 13:00:00 

01/24 19:00:00 

01/25 01:00:00 

01/25 07:00:00 

01/25 13:00:00 

01/25 19:00:00 

01/26 01:00:00 

01/26 07:00:00 

01/26 13:00:00 

01/26 19:00:00 

01/27 01:00:00 

01/27 07:00:00 

01/27 13:00:00 

01/27 19:00:00 

01/28 01:00:00 

01/28 07:00:00 

01/28 13:00:00 

01/28 19:00:00 

01/29 01:00:00 

01/29 07:00:00 

01/29 13:00:00 

01/29 19:00:00 

slunečí Slnečné záření žiarenie (W/m (W/m 2 ) 

2 ) 

vnější Vonkajšia klima – klíma zimní - zimný týden týždeň (23.1. (23.01. – 29.1.) - 29.01.) 

vnější Vonkajšia klima klíma – letní - letný týden týždeň (2.8. –(02.08. 8.8.) - 08.08.) 

0,0 

Difúzne difuzní žiarenie záření 

-2,0 

Priame přímé žiarenie záření 

-4,0 

Teplota teplota vzduchu 

-6,0 

-8,0 

-10,0 

-12,0 

-14,0 

-16,0 

-18,0 

-20,0 

-22,0 

-24,0 

teplota Teplota vzduchu (°C) ( o C) 

38,0 

36,0 

34,0 

32,0 

30,0 

28,0 

26,0 

24,0 

22,0 

20,0 

18,0 

16,0 

14,0 

08/02 01:00:00 

08/02 07:00:00 

08/02 13:00:00 

08/02 19:00:00 

08/03 01:00:00 

08/03 07:00:00 

08/03 13:00:00 

08/03 19:00:00 

08/04 01:00:00 

08/04 07:00:00 

08/04 13:00:00 

08/04 19:00:00 

08/05 01:00:00 

08/05 07:00:00 

08/05 13:00:00 

08/05 19:00:00 

08/06 01:00:00 

08/06 07:00:00 

08/06 13:00:00 

08/06 19:00:00 

08/07 01:00:00 

08/07 07:00:00 

08/07 13:00:00 

08/07 19:00:00 

08/08 01:00:00 

08/08 07:00:00 

08/08 13:00:00 

08/08 19:00:00 

slunečí Slnečné záření žiarenie (W/m (W/m 2 ) 2 ) 

1200,0 

1100,0 

difuzní Difúzne záření žiarenie přímé Priame záření žiarenie Teplota teplota vzduchu 

1000,0 

900,0 

800,0 

700,0 

600,0 

500,0 

400,0 

300,0 

200,0 

100,0 

0,0 

teplota Teplota vzduchu vzduchu (°C) ( o C) 

datum Dátum a čas a čas 


Obr. 9 Vnější klimatické podmínky pro zimní a letní týden 



sluneční Slnečné záření žiarenie (W/m 2 ) 

2 ) 

teplota Teploty v v lodžii loggi –- intenzita výmeny výměny vzduchu n = n 0,10 = 0,10 1/h (zimný 1/h (zimní týždeň) týden) 

21,0 

Vonkajšia vnější teplota 

lodžie_J_010 

Loggia_J_010 

18,0 

Loggia_S_010 

lodžie_S_010 lodžie_V_010 

Loggia_V_010 

15,0 

Loggia_Z_010 

lodžie_Z_010 

12,0 

9,0 

6,0 

3,0 

0,0 

-3,0 

-6,0 

-9,0 

-12,0 

-15,0 

01/23 01:00:00 

01/23 07:00:00 

01/23 13:00:00 

01/23 19:00:00 

01/24 01:00:00 

01/24 07:00:00 

01/24 13:00:00 

01/24 19:00:00 

01/25 01:00:00 

01/25 07:00:00 

01/25 13:00:00 

01/25 19:00:00 

01/26 01:00:00 

01/26 07:00:00 

01/26 13:00:00 

01/26 19:00:00 

01/27 01:00:00 

01/27 07:00:00 

01/27 13:00:00 

01/27 19:00:00 

01/28 01:00:00 

01/28 07:00:00 

01/28 13:00:00 

01/28 19:00:00 

01/29 01:00:00 

01/29 07:00:00 

01/29 13:00:00 

01/29 19:00:00 


Obr. 10 Průběh teploty pro zimní a letní týden s intenzitou výměny vzduchu n = 0,10 1/h 

sluneční Slnečné žiarenie záření (W/m 2 ) 

2 ) 

teplota Teploty v lodžii v loggi –- intenzita výmeny výměny vzduchu n = n 0,30 = 0,30 1/h (zimný 1/h (zimní týždeň) týden) 

21,0 


lodžie_J_010 

Loggia_J_010 

18,0 

Loggia_S_010 


Loggia_V_010 

15,0 

Loggia_Z_010 

lodžie_Z_010 

12,0 

9,0 

6,0 

3,0 

0,0 

-3,0 

-6,0 

-9,0 

-12,0 

-15,0 

01/23 01:00:00 

01/23 07:00:00 

01/23 13:00:00 

01/23 19:00:00 

01/24 01:00:00 

01/24 07:00:00 

01/24 13:00:00 

01/24 19:00:00 

01/25 01:00:00 

01/25 07:00:00 

01/25 13:00:00 

01/25 19:00:00 

01/26 01:00:00 

01/26 07:00:00 

01/26 13:00:00 

01/26 19:00:00 

01/27 01:00:00 

01/27 07:00:00 

01/27 13:00:00 

01/27 19:00:00 

01/28 01:00:00 

01/28 07:00:00 

01/28 13:00:00 

01/28 19:00:00 

01/29 01:00:00 

01/29 07:00:00 

01/29 13:00:00 

01/29 19:00:00 




) slunečmí Slnečné žiarenie záření (W/m 2 ) 

) sluneční Slnečné záření žiarenie (W/m 2 ) 

) 

55,0 

52,0 

49,0 

46,0 

43,0 

40,0 

37,0 

34,0 

31,0 

28,0 

25,0 

22,0 

19,0 

55,0 

52,0 

49,0 

46,0 

43,0 

40,0 

37,0 

34,0 

31,0 

28,0 

25,0 

22,0 

19,0 

55,0 

52,0 

49,0 

46,0 

43,0 

40,0 

37,0 

34,0 

31,0 

28,0 

25,0 

22,0 

19,0 

teplota Teploty v lodžii v loggi –- intenzita výmeny výměny vzduchu n = n 0,10 = 0,10 1/h (letný 1/h (letní týždeň) týden) 


lodžie_J_010 

Loggia_J_010 

Loggia_S_010 


Loggia_V_010 

Loggia_Z_010 

lodžie_Z_010 

08/02 01:00:00 

08/02 07:00:00 

08/02 13:00:00 

08/02 19:00:00 

08/03 01:00:00 

08/03 07:00:00 

08/03 13:00:00 

08/03 19:00:00 

08/04 01:00:00 

08/04 07:00:00 

08/04 13:00:00 

08/04 19:00:00 

08/05 01:00:00 

08/05 07:00:00 

08/05 13:00:00 

08/05 19:00:00 

08/06 01:00:00 

08/06 07:00:00 

08/06 13:00:00 

08/06 19:00:00 

08/07 01:00:00 

08/07 07:00:00 

08/07 13:00:00 

08/07 19:00:00 

08/08 01:00:00 

08/08 07:00:00 

08/08 13:00:00 

08/08 19:00:00 

datum Dátum a časa čas 



lodžie_J_010 

Loggia_J_010 

Loggia_S_010 


Loggia_V_010 

Loggia_Z_010 

lodžie_Z_010 

01/23 01:00:00 

01/23 07:00:00 

01/23 13:00:00 

08/02 01:00:00 

08/02 07:00:00 

08/02 13:00:00 

08/02 19:00:00 

08/03 01:00:00 

08/03 07:00:00 

08/03 13:00:00 

08/03 19:00:00 

08/04 01:00:00 

08/04 07:00:00 

08/04 13:00:00 

08/04 19:00:00 

08/05 01:00:00 

08/05 07:00:00 

08/05 13:00:00 

08/05 19:00:00 

08/06 01:00:00 

08/06 07:00:00 

08/06 13:00:00 

08/06 19:00:00 

08/07 01:00:00 

08/07 07:00:00 

08/07 13:00:00 

08/07 19:00:00 

08/08 01:00:00 

08/08 07:00:00 

08/08 13:00:00 

08/08 19:00:00 

01/23 19:00:00 

01/24 01:00:00 

01/24 07:00:00 

01/24 13:00:00 

01/24 19:00:00 

01/25 01:00:00 

01/25 07:00:00 

01/25 13:00:00 

01/25 19:00:00 

01/26 01:00:00 

01/26 07:00:00 

01/26 13:00:00 

01/26 19:00:00 

01/27 01:00:00 

01/27 07:00:00 

01/27 13:00:00 

01/27 19:00:00 

01/28 01:00:00 

01/28 07:00:00 

01/28 13:00:00 

01/28 19:00:00 

01/29 01:00:00 

01/29 07:00:00 

01/29 13:00:00 

01/29 19:00:00 


2 ) 

teplota Teploty v lodžii v loggi –- intenzita výmeny výměny vzduchu n = n 0,50 = 0,50 1/h (zimný 1/h (zimní týždeň) týden) 

21,0 


lodžie_J_010 

Loggia_J_010 

18,0 

Loggia_S_010 


Loggia_V_010 

15,0 

Loggia_Z_010 

lodžie_Z_010 

12,0 

9,0 

6,0 

3,0 

0,0 

-3,0 

-6,0 

-9,0 

-12,0 

-15,0 

datum Dátum a a čas 


vnější Vonkajšia teplota teplota lodžie_J_010 

Loggia_J_010 

lodžie_S_010 

Loggia_S_010 lodžie_V_010 

Loggia_V_010 

lodžie_Z_010 

Loggia_Z_010 

08/02 01:00:00 

08/02 07:00:00 

08/02 13:00:00 

08/02 19:00:00 

08/03 01:00:00 

08/03 07:00:00 

08/03 13:00:00 

08/03 19:00:00 

08/04 01:00:00 

08/04 07:00:00 

08/04 13:00:00 

08/04 19:00:00 

08/05 01:00:00 

08/05 07:00:00 

08/05 13:00:00 

08/05 19:00:00 

08/06 01:00:00 

08/06 07:00:00 

08/06 13:00:00 

08/06 19:00:00 

08/07 01:00:00 

08/07 07:00:00 

08/07 13:00:00 

08/07 19:00:00 

08/08 01:00:00 

08/08 07:00:00 

08/08 13:00:00 

08/08 19:00:00 


datum a čas Dátum a čas 


nám. Zatímco při jižní orientaci je průměrná 

týdenní teplota vzduchu v prostoru lodžie 

+6,4 °C, pro severní orientaci je průměrná 

teplota vybraného týdne +0,6 °C. Pro orientaci 

lodžie na východ je to +2,2 °C a na západ 

+1,2 °C. Na obrázcích je vidět i průběh 

vnější teploty, jehož týdenní průměrná hodnota 

pro zimní týden je cca -8,6 °C. Z toho 

vyplývá, že dodatečné „lodžiové“ zasklení 

velmi příznivě ovlivňuje samotnou energetickou 

bilanci bytu, a tedy i celého bytového 

domu. Během letního týdne je vidět, že teplota 

vzduchu v prostoru lodžie je poměrně 

vysoká (její průměrná hodnota teplotního 

vzestupu je 3,3 K pro severní, až po 9,5 K pro 

východní orientaci lodžie), což také následně 

způsobuje přehřívání prostor a zvyšuje 

energetické nároky na chlazení. 

Proto je třeba v letní sezóně dodatečné zasklení 

nechat trvale otevřené, aby se tak zabránilo 

dodatečnému přehřívání. Případně 

použít funkční dodatečné stínění. 


Je ale třeba zmínit i rizika samotných simulací 

výpočetních stavů, které hlavně představují 

i samotní uživatelé obytných prostor, 

jakož i prostoru lodžie. Jde zejména o vliv 

větrání samotného prostoru lodžie, jakož 

i zastínění dodatečného zasklení lodžie. 

Závěr 

Z předchozích výsledků je zřejmé, že dodatečné 

zasklení příznivě ovlivňuje samotnou 

energetickou bilanci bytového domu a tím 

pádem lze i při významné obnově analyzovaného 

panelového bytového domu splnit 

kritérium energetické hospodárnosti budov 

ve smyslu platných norem. Kromě dodatečného 

zasklení lodžie je třeba zmínit i způsob 

výpočtu solárních zisků, kde klademe důraz 

na započítávání zastínění transparentních 

konstrukcí ve smyslu platných norem. Započtení 

vlivu zasklení prostoru lodžie do 

tepelných ztrát přechodem tepla přes obvodové 

konstrukce je možné ve smyslu STN 

73 0540–2: 2019 – Změna 1 + Změna 2 [2] 

pomocí redukčního faktoru bx. Proto byl 

kromě analýzy vlivu dodatečného zasklení 

prostoru lodžie na energetickou hospodárnost 

sledován i průběh teploty vzduchu 

v prostoru lodžie pomocí energetické simulace 

s hodinovým krokem. 

Zajímavé je zjištění vlivu orientace na průběh 

teploty během vybraného letního a zimního 

týdne. To znamená, že redukční faktor by 

měl být u takových zasklených předsazených 

konstrukcí (meziprostorů) závislý i na jejich 

orientaci ke světovým stranám a jeho hodnota 

by mohla být proměnlivá. Teploty vzduchu 

v prostoru lodžie během letního týdne 

jsou výrazně vyšší než teploty vnějšího klimatu 

a při nesprávném užívání dodatečného 

zasklení se tak značně navyšují nároky 

na energii pro chlazení obytných prostor. 

V takovém případě lze doporučit mít v létě 

instalované funkční stínění a zároveň i trvale 

otevřené dodatečné zasklení lodžie. 



Tab. 3 Teploty vzduchu v lodžii pro vybraný letní a zimní den – pro všechny orientace (J, S, V a Z) 

datum a čas vnější klima jižní orientace severní orientace východní orientace západní orientace 

TRKR - datum teplota difúzní přímé J_010 J_030 J_050 S_010 S_030 S_050 V_010 V_030 V_050 Z_010 Z_030 Z_050 

01/24 01:00:00 -11,76 0,0 0,0 3,05 2,77 2,50 -1,54 -1,74 -1,91 -0,19 -0,41 -0,61 -0,71 -0,92 -1,11 

01/24 02:00:00 -12,22 0,0 0,0 2,65 2,36 2,10 -1,73 -1,93 -2,11 -0,44 -0,66 -0,86 -0,94 -1,15 -1,34 

01/24 03:00:00 -12,67 0,0 0,0 2,24 1,96 1,69 -1,93 -2,14 -2,32 -0,69 -0,91 -1,12 -1,18 -1,39 -1,59 

01/24 04:00:00 -12,93 0,0 0,0 1,89 1,60 1,34 -2,10 -2,30 -2,48 -0,90 -1,12 -1,33 -1,37 -1,59 -1,79 

01/24 05:00:00 -13,03 0,0 0,0 1,60 1,32 1,06 -2,20 -2,40 -2,58 -1,05 -1,27 -1,48 -1,51 -1,72 -1,92 

01/24 06:00:00 -13,12 0,0 0,0 1,35 1,07 0,81 -2,28 -2,48 -2,67 -1,18 -1,40 -1,61 -1,63 -1,84 -2,04 

01/24 07:00:00 -12,59 0,0 0,0 1,23 0,96 0,70 -2,23 -2,44 -2,62 -1,18 -1,40 -1,60 -1,61 -1,83 -2,02 

01/24 08:00:00 -11,52 21,2 114,2 1,72 1,46 1,21 -1,93 -2,13 -2,30 -0,39 -0,60 -0,81 -1,35 -1,55 -1,74 

01/24 09:00:00 -10,46 67,4 508,1 4,86 4,55 4,27 -1,29 -1,47 -1,64 3,25 2,98 2,74 -0,74 -0,93 -1,12 

01/24 10:00:00 -9,41 109,9 506,4 7,75 7,42 7,10 -0,56 -0,74 -0,91 5,22 4,96 4,71 -0,04 -0,23 -0,42 

01/24 11:00:00 -8,39 120,6 569,5 10,22 9,88 9,56 0,09 -0,08 -0,25 5,70 5,44 5,19 0,60 0,40 0,23 

01/24 12:00:00 -7,36 120,0 594,0 12,48 12,13 11,80 0,66 0,50 0,34 4,80 4,55 4,33 1,16 0,98 0,80 

01/24 13:00:00 -6,96 123,0 507,5 13,48 13,13 12,79 1,06 0,89 0,74 4,08 3,86 3,65 2,03 1,84 1,66 

01/24 14:00:00 -7,07 93,8 492,4 13,96 13,59 13,25 1,18 1,01 0,85 3,81 3,58 3,38 3,74 3,53 3,33 

01/24 15:00:00 -7,18 52,8 371,3 13,64 13,27 12,92 1,11 0,93 0,78 3,57 3,34 3,13 5,13 4,90 4,69 

01/24 16:00:00 -7,65 5,9 44,3 10,69 10,34 10,00 0,68 0,51 0,35 2,99 2,76 2,56 3,75 3,52 3,32 

01/24 17:00:00 -8,42 0,0 0,0 8,31 7,99 7,69 0,23 0,06 -0,11 2,40 2,18 1,97 2,10 1,88 1,69 

01/24 18:00:00 -9,20 0,0 0,0 7,17 6,85 6,56 -0,08 -0,27 -0,44 1,95 1,72 1,51 1,39 1,18 0,98 

01/24 19:00:00 -9,76 0,0 0,0 6,42 6,11 5,81 -0,32 -0,51 -0,69 1,60 1,37 1,16 0,98 0,77 0,57 

01/24 20:00:00 -10,16 0,0 0,0 5,91 5,59 5,29 -0,47 -0,67 -0,85 1,37 1,13 0,92 0,73 0,51 0,31 

01/24 21:00:00 -10,55 0,0 0,0 5,46 5,15 4,85 -0,61 -0,81 -1,00 1,15 0,92 0,70 0,52 0,30 0,10 

01/24 22:00:00 -10,82 0,0 0,0 5,08 4,77 4,47 -0,72 -0,92 -1,11 0,98 0,74 0,52 0,35 0,13 -0,08 

01/24 23:00:00 -10,99 0,0 0,0 4,75 4,43 4,13 -0,81 -1,02 -1,21 0,84 0,60 0,37 0,22 -0,01 -0,22 

01/24 24:00:00 -11,15 0,0 0,0 4,43 4,11 3,81 -0,82 -1,03 -1,23 0,70 0,46 0,23 0,09 -0,14 -0,35 

08/05 01:00:00 21,43 0,00 0,00 32,68 32,48 32,29 28,53 28,41 28,29 32,22 32,03 31,84 32,20 32,02 31,84 

08/05 02:00:00 20,71 0,00 0,00 32,00 31,80 31,60 28,07 27,95 27,82 31,58 31,38 31,19 31,51 31,33 31,15 

08/05 03:00:00 20,00 0,00 0,00 31,35 31,15 30,95 27,64 27,51 27,38 30,97 30,77 30,58 30,86 30,68 30,50 

08/05 04:00:00 20,68 0,00 0,00 30,95 30,76 30,57 27,43 27,32 27,19 30,61 30,42 30,24 30,47 30,29 30,12 

08/05 05:00:00 22,56 24,65 92,39 31,02 30,85 30,68 27,99 27,89 27,78 31,35 31,17 31,00 30,55 30,39 30,24 

08/05 06:00:00 24,43 82,69 449,47 31,57 31,41 31,26 29,95 29,83 29,71 35,48 35,27 35,07 31,10 30,96 30,82 

08/05 07:00:00 26,36 109,19 633,76 32,28 32,14 32,00 30,38 30,29 30,20 39,71 39,46 39,22 31,82 31,69 31,57 

08/05 08:00:00 28,34 124,27 735,57 33,61 33,47 33,33 30,78 30,72 30,64 42,72 42,46 42,21 32,60 32,49 32,38 

08/05 09:00:00 30,32 136,50 791,16 36,42 36,27 36,12 31,58 31,53 31,48 44,44 44,20 43,96 33,39 33,29 33,20 

08/05 10:00:00 31,57 125,02 861,19 39,40 39,24 39,09 32,36 32,33 32,29 45,16 44,93 44,71 34,08 33,99 33,91 

08/05 11:00:00 32,18 123,90 885,50 41,79 41,62 41,45 32,92 32,88 32,85 44,86 44,64 44,42 34,59 34,50 34,42 

08/05 12:00:00 32,80 125,17 886,33 43,68 43,50 43,32 33,39 33,36 33,33 42,38 42,19 42,00 35,01 34,94 34,86 

08/05 13:00:00 33,18 129,71 862,99 44,87 44,68 44,49 33,78 33,75 33,72 40,94 40,77 40,61 36,36 36,26 36,18 

08/05 14:00:00 33,36 124,79 835,71 45,34 45,14 44,95 34,02 34,00 33,96 40,44 40,29 40,13 39,46 39,31 39,24 

08/05 15:00:00 33,54 131,15 751,53 45,01 44,82 44,63 34,18 34,16 34,12 40,11 39,96 39,81 41,96 41,81 41,67 

08/05 16:00:00 32,85 120,79 656,81 43,59 43,39 43,21 34,08 34,05 34,01 39,61 39,46 39,31 43,56 43,38 43,20 

08/05 17:00:00 31,43 96,27 518,47 41,12 40,92 40,72 33,56 33,51 33,45 38,82 38,66 38,51 43,89 43,68 43,48 

08/05 18:00:00 30,01 53,92 306,86 39,25 39,06 38,88 33,12 33,05 32,98 37,83 37,67 37,52 42,53 42,32 42,13 

08/05 19:00:00 28,62 6,04 34,90 37,75 37,58 37,41 32,25 32,18 32,10 36,67 36,51 36,36 39,05 38,88 38,71 

08/05 20:00:00 27,25 0,00 0,00 36,60 36,42 36,25 31,32 31,24 31,16 35,69 35,53 35,37 36,71 36,55 36,39 

08/05 21:00:00 25,88 0,00 0,00 35,64 35,46 35,29 30,69 30,60 30,51 34,85 34,68 34,52 35,49 35,33 35,17 

08/05 22:00:00 25,07 0,00 0,00 34,83 34,65 34,48 30,19 30,10 30,00 34,13 33,97 33,80 34,59 34,43 34,27 

08/05 23:00:00 24,72 0,00 0,00 34,18 34,01 33,84 29,83 29,74 29,64 33,56 33,40 33,24 33,90 33,74 33,59 

08/05 24:00:00 24,37 0,00 0,00 33,59 33,42 33,25 29,50 29,41 29,32 33,04 32,87 32,71 33,29 33,13 32,98 

kritický zimní den – 24.01. 

kritický letní den – 05.08. 

Pro srovnání s teoretickými výpočetními 

kapitolami, lze v případě kritického zimního 

týdne určit na základě teploty vzduchu 

meziprostoru i simulační výpočetní redukční 

faktor bx, který dosahuje hodnoty 

v rozpětí 0,45 až 0,63, v závislosti na orientaci 

lodžie ke světovým stranám. To lze 

pokládat i za reálný procentuální pokles 

tepelné ztráty přechodem tepla obvodové 

stěny na úroveň 45 – 63 % vůči klasickému 

exteriéru. 

Příspěvek a výzkum byl podpořen výzkumným 

projektem VEGA č. 01/0229/21 – „Stavebně-fyzikální 

podstata budovy s téměř nulovou potřebou 

energie v kontextu environmentálních aspektů.“ 

Příspěvek vychází z analýz, podkladů a výstupů 

publikovaných na konferenci Vytápění 2021. 

Foto/obrázky/grafy: archiv autora 

Literatura 

[1] Ingeli, R., Minarovičová, K., Čekon, M. Architectural 

elements with respect to the energy performance 

of buildings (2014) Advanced Materials Research, 

1020, pp. 534-565. 

[2] STN 73 0540-2 – Zmena 1 + Zmena 2 Tepelná 

ochrana budov. Tepelnotechnické vlastností 

stavebných konštrukcií a budov. Časť 2: Funkčné 

požiadavky. Bratislava, Slovenský ústav technickej 

normalizácie, Júl 2019. 36 s. 

[3] Energetický simulačný program EnergyPlus 7.2.0 - 

https://energyplus.net/ 

[4] Vizualizačný, grafický program SKETCHUP 8 - 

https://www.sketchup.com/ 

[5] STN EN ISO 13790/NA Energetická hospodárnosť 

budov. Výpočet potreby energie na vykurovanie 

a chladenie (ISO 13790: 2008). Bratislava, Slovenský 

ústav technickej normalizácie, Marec 2010. 114 s. 


advertorial 

Chytrý tandem pro rodinné domy – 

podlahové vytápění a stropní chlazení 

Množství realizací, zkušenosti uživatelů, ale i stále větší legislativní tlak na využívání OZE v posledních letech 

naznačují, že ideální formou nejen vytápění, ale i chlazení domu jsou nízkoteplotní velkoplošné systémy. Z hlediska 

uživatelského komfortu je nejefektivnější kombinací podlahové vytápění a stropní chlazení. Jako zdroj se pak 

nabízí tepelné čerpadlo s integrovaným chladicím modulem. 

Plošné vytápění je ekonomické 

Podlahové vytápění je na českém trhu 

etablováno už poměrně dlouhou dobu. Za 

tento čas bezpochyby prokázalo, že sálavý 

způsob přenosu tepla je nejen příjemný, ale 

také účinný. V rychlosti si připomeňme některé 

z hlavních benefitů – díky velikosti 

otopné plochy je možné ohřívat vodu na 

mnohem méně stupňů, než je tomu u klasických 

radiátorů (zhruba okolo 25 °C). Navíc 

teplo „od nohou“ umožňuje vytápět obecně 

na teplotu nižší o 1 až 2 °C. Oba tyto faktory 

jsou příznivé nejen z hlediska ekonomiky 

a ekologie, ale otevírají možnosti pro efektivnější 

využití obnovitelných zdrojů energie. 

Díky plošnému sálavému způsobu přenosu 

tepla nevznikají v interiéru zóny s rozdílnou 

teplotou vzduchu a nevíří se prach. Protože 

hustota vzduchu se s teplotou mění, ohřátý 

vzduch stoupá nahoru a ochlazený klesá 

zase zpátky dolů, dochází tak k samovolnému 

pozvolnému prohřívání místnosti. 

Bezkondenzační chlazení eliminuje 

zdravotní rizika 

Princip podlahového vytápění ale funguje i reverzně 

– tedy v letním období ve chvíli, kdy 

potřebujeme teplotu v interiéru naopak snižovat. 

Vzhledem k již zmiňovaným pravidlům 

samovolného proudění teplého a studeného 

vzduchu, a samozřejmě i z hlediska uživatelského 

komfortu, je ideální, je-li plošný chladicí 

systém umístěn na stropě. S úspěchem 

se ale v zahraničí běžně realizuje i kombinace 

vytápění/chlazení v podlaze. Výhody nízkoteplotního 

systému chlazení spočívají především 

ve způsobu odebírání tepla bez kondenzace 

vzdušné vlhkosti, protože teplota otopného 

média se neustále pohybuje nad rosným bodem. 

Tím pádem se vzduch zbytečně neodvlhčuje, 

což přispívá k pocitové efektivitě systému 

a není také nutné řešit odvod kondenzátu 

z chladicí plochy a izolaci a ochranu před korozí 

u rozvodů vody. Vzhledem k menší účinnosti 

je třeba systém využívat na dlouhodobé bázi, 

ovšem ekonomika je velmi výhodná – zejména 

využíváme-li před spuštěním aktivního chlazení 

ještě to pasivní, které se obejde zcela bez 

práce kompresoru uvnitř tepelného čerpadla. 

Sálavé chlazení ze své podstaty eliminuje veškerá 

zdravotní rizika klimatizace. 

Nízkoteplotní systémy jsou na 

vzestupu 

Plošné nízkoteplotní systémy vytápění/chlazení 

se vzhledem k neustálému snižování 

energetických ztrát domů a také zlepšující se 

pasivní ochraně domu před sluncem dostávají 

do naprostého popředí zájmu. A to jak 

u standardní výstavby, tak u montovaných 

technologií. Množství variantních řešení nabízí 

například německá firma REHAU, orientovaná 

na kvalitu, spolehlivost a dlouhodobou 

funkčnost svých systémů. 

Více na kvalitnipodlahovka.cz nebo na 

www.rehau.cz 



advertorial 

Jak volit čítač počtu částic pro 

ověření čistých prostor i kvality 

vnitřního prostředí 

Výrazná potřeba kontroly koncentrace nečistot ve vnitřním prostředí vzrostla v době vzniku prvních tzv. 

„čistých prostor“ v polovodičovém průmyslu následkem stále se zvyšujících požadavků na čistotu prostředí. 

Čisté prostory v nemocnicích, na operačních sálech a infekčních odděleních začaly být budovány však již 

mnohem dříve. 

Jak polovodičový průmysl rostl a klesaly rozměry 

prvků, bylo třeba specifikovat proces 

pomocí parametrů, které by bylo možné 

měřit pomocí nějakého „standardního“ přístroje. 

Tím vznikl i požadavek na možnost 

jednoznačné srovnatelnosti výsledků takových 

měření. Proto byla stanovena mezinárodní 

norma ISO 21501-4, která má specifikovaných 

jedenáct základních požadavků 

na vlastnosti přístroje. Splněním všech požadavků 

této normy je zajištěna opakovatelnost 

výsledků měření a jejich srovnatelnost 

napříč přístroji i výrobci. 

Tak jak rostly všeobecné požadavky na kvalitu 

výroby a zpřesňovala se výrobní technologie, 

nastala potřeba ověřovat čistotu 

prostředí také v ostatních oborech průmyslu 

i veřejných budovách. 

Vzniklo mnoho regulatorních nástrojů, jedním 

z nich je norma ČSN EN ISO 14 644. 

Vlivem postupného znečišťování životního 

prostředí vznikla potřeba ověřovat výskyt, 

počet a hmotnosti pevných a dalších 

škodlivin jak ve vnitřním, tak i ve vnějším 

prostředí. V současné době existuje několik 

norem pro kvalitu vnitřního i vnějšího 

prostředí, které zahrnují nejen limity pro 

počet a hmotnost pevných částic, ale například 

i limity CO2 a dalších ve vnitřním 

prostředí. 

Kvalita prostředí v interiérech se stala klíčovým 

zájmem pro dosažení a udržení zdravého 

domácího i veřejného prostředí. 

Vyšší hladiny pevných částic mají nepříznivý 

dopad na zdraví dýchacích cest. Ověření 

koncentrací částic v daném místě může pomoci 

vytvořit nápravná opatření potřebná 

ke snížení jejich úrovně. Dalším faktorem, 

který má vliv na lidské zdraví a duševní pohodu, 

je hladina oxidu uhličitého (CO 2 

). 

Vysoké hladiny CO 2 

mají řadu negativních 

zdravotních projevů, včetně únavy, závratí, 

zvýšené srdeční frekvence, abychom jmenovali 

alespoň některé. V uzavřeném vnitřním 

prostředí tomu lze obvykle zabránit otevřením 

okna, to však neguje jakoukoli vnitřní 

filtraci vzduchu tím, že do vnitřního prostoru 

vnikají venkovní částice a znečišťující látky. 

Moderní systémy HVAC využívají přídavný 

vzduch z venkovního prostředí. Aby bylo 

umožněno správné větrání, je přiváděn filtrovaný 

čerstvý vzduch zvenčí tak, aby byla 

udržena nižší úroveň CO 2 

. 

Možnost měřit tyto úrovně CO 2 

poskytuje 

potřebná data pro efektivní vyvážení směsi 

venkovního vzduchu, který je třeba přivést 

do vnitřního prostředí. 

Jednou z nejzákeřnějších vnitřních škodlivin 

jsou těkavé organické sloučeniny (Volatile 

Organic Compounds – VOC). Tyto VOC jsou 

různé chemikálie, které se ve vnitřním prostředí 

odpařují z různých materiálů. VOC 

mohou způsobit řadu zdravotních problémů, 

včetně podráždění očí, nosu a krku. 

Expozice vnitřního prostředí kontaminanty 

v obytných a kancelářských prostorách 

představuje značná zdravotní rizika. Zdroje 

vnitřních VOC jsou různé. Zahrnují dlouhý 

seznam materiálů a chemikálií. VOC mohou 

pocházet ze stavebních materiálů, barev, 

ředidel, detergentů, parfémů, aerosolových 

sprejů, čisticích prostředků pro domácnost, 

dezinfekčních prostředků, nábytku, koberců, 

čalounění, vaření, a dokonce i z chemicky 

čištěných oděvů. 

Z těchto důvodů čítače částic určené pro 

ověřování kvality vnitřního prostření využívají 

technologii dříve používanou pro „čisté 

prostory“, rozšířenou o čidla pro ověřování 

koncentrace výše popsaných látek. 

Jak volit čítač částic? 

Často se výběr čítače částic pro použití v čistém 

prostoru provádí jen na základě specifikací 

daného přístroje a kupní ceny. Než se 

dostaneme k podrobnostem o specifikacích, 

je důležité se hlouběji podívat na to, k jakému 

účelu bude přístroj používán, na prostředí, 

ve kterých bude používán, a kdo bude 

přístroj používat. Bez zohlednění těchto informací 

bude volba čítače částic pro danou 

aplikaci vždy méně vyhovující. Při rozhodování 

musí zaznít i následující otázky. 

• V jakém typu prostředí bude počítadlo 

částic použito? Bude použito v čistém 

prostoru například ISO třídy 3 pro rutinní 

počítání částic, nebo se bude používat 

pro ověření stavu procesu? 

• Bude používáno jen pro kontrolu čistého 

prostoru, nebo i k ověřováni limitu 

počtu a hmotnosti pevných částic ve 

vnitřních prostorách? Anebo i ke kontrole 

dalších parametrů prostředí, jako je 

teplota, vlh kost, koncentrace CO 2 

, VOC 

a další? 

• Jaký typ dat má čítač částic shromažďovat? 

Bude tato informace zaznamenána 

jako jednoduché vyhověl/nevyhověl, 

nebo budou muset být získané informace 

zaznamenány do tabulky, popřípadě 

databáze pro další zpracování? 

• Bude operátor přenášet čítač částic 

a umísťovat jej do kritických míst, nebo 

bude přístroj pevně instalován? 

• Bude se tento čítač částic používat k certifikaci 

čistých prostor a cestování z místa 

na místo? 

• Bude čítač částic používán k nepřetržitému 

monitorování čistého prostoru? 

Bude vybaven vlastním kompresorem? 

• Bude požadováno propojit čítač se systémem 

monitoringu závodu (Facility Monitoring 

System – FMS)? 

Jak funguje čítač částic? 

Čítač částic pracuje na principu buď rozptylu 

světla, nebo blokování světla. Proud aerosolu 

je tažen skrz komoru se světelným 

zdrojem (buď laserové světlo, nebo bílé 

světlo). Když je částice osvětlena světelným 

paprskem, světlo je rozptýleno, nebo pohlceno. 

Světlo rozptýlené jednou částicí ve 

specifickém směru ve vztahu k původnímu 

směru vytváří jedinečný „podpis“, který se 

vztahuje k velikosti dané částice. To umožňuje 

velikostní rozlišení a počítání jednotlivých 

částic. 

Čítač částic se skládá ze čtyř základních částí: 

1) světelný zdroj (plynový laser, polovodičová 

laserová dioda, zdroj světla s vysokou 

intenzitou), 

2) elektronika pro detekci, 

3) systém průtoku vzorku, 

4) počítací elektronika. 


advertorial 

Specifikace čítače částic 

Přestože všichni výrobci používají stejné 

konstrukční principy, detaily konstrukce jsou 

vždy odlišné. Specifikace jako průtok vzorku, 

citlivost, rozsah velikostí, počet kanálů, 

životnost laseru nebo laserové diody, životnost 

světelného zdroje i schopnost kalibrace 

jsou důležité faktory, které je třeba vzít 

v úvahu při výběru přístroje. 

Citlivost: velikost nejmenší částice, kterou 

lze přístrojem detekovat. 

Úroveň nulového počtu (nebo míra falešného 

počtu): počet falešně hlášených částic při 

použití filtrovaného vzduchu při optimálním 

průtoku po danou dobu. Standardní hlášení 

tohoto počtu je počet částic v intervalu pěti 

minut. Normálně očekávaná frekvence nulového 

počtu je menší než jedna za pět minut. 

Efektivita počítání: poměr naměřené koncentrace 

částic ke skutečné koncentraci 

částic. Skutečná koncentrace částic se měří 

citlivějším přístrojem, který má účinnost počítání 

sto procent při minimální velikosti částic 

zkoušeného přístroje. Správně navržený 

přístroj by měl mít padesát procent počítání 

účinnosti na jeho nejmenším rozsahu. 

Kanály: počet „přihrádek“, na které jsou 

částice rozděleny na základě jejich velikosti. 

Kanály jsou uváděny v mikrometrech. 

Například počítadlo částic se čtyřmi kanály 

znamená, že částice lze spočítat a seskupit 

ve čtyřech různých „skupinách“. Například 

čtyřkanálový čítač může zahrnovat následující 

velikosti kanálů: 0,3 μm, 0,5 μm, 1,0 μm, 

5,0 μm. 

Průtok: množství vzduchu, které projde počítadlem 

částic. Toto je typicky reprezentováno 

v kubických metrech za minutu. Čím 

větší bude průtok, tím větší bude čerpadlo 

vzduchu a to se obvykle promítne do velikosti 

přístroje. 

Často se před ostatními kritérii volí minimální 

velikost kanálu. I když je to důležité, 

je třeba vzít v úvahu i další parametry. 

Obvykle platí, že čím citlivější je přístroj, 

tím vyšší je počáteční investice a tím i vyšší 

náklady na jeho provoz a údržbu. Pokud 

je přístroj používán v prostředí s extrémně 

vysokou koncentrací částic, bude vyžadovat 

časté čištění. 

Dále bychom rádi upozornili na čítače částic 

z produkce společnosti Particle Plus, která 

je špičkou v produkci těchto přístrojů. V sortimentu 

jsou jak ruční (8306 s kanály od 

0,3 μm do 75 μm), přenosné (7301 a 7501 

s kanály od 0,3 μm do 25 μm), tak i přístroje 

pro pevnou instalaci, vybavené kompresorem 

a vlastním displejem pro místní ovládání, 

s komunikaci i místním úložištěm dat 

řady 5301 a 5501. Dále jsou nově dodávány 

i přístroje bez displeje s kompresorem i bez 

9000 s komunikací LoRaWAN a WiFi se šesti 

až třiceti kanály. 

V sortimentu Particle Plus jsou i přístroje 

pro ověřování kvality vnitřního prostředí 

Particle Plus řady AQM. Jsou v nich pro detekci 

VOC použity foto-ionizační detektory 

(PID). Jsou sice jednodušší a ne tak selektivní 

jako plynové chromatografické kolony, 

ale PID poskytují měření mnoha těkavých 

látek v reálném čase. Jako příklad řešení 

monitorování kvality prostředí v průmyslu 

uvedeme vlastnosti monitorů Particles Plus® 

5301-AQM a 5302-AQM (obr. 1) pro pevné 

zabudování. Přístroje měří a zobrazují hmotnostní 

koncentrace částic pro PM 1, PM 2,5, 

PM 5 a PM 10 (měří 0,3 μm až 25 μm) včetně 

teploty, relativní vlhkosti a koncentrace 

CO 2 

. Přístroje 5302-AQM pak navíc měří 

i koncentrace VOC. Tyto nástěnné přístroje 

jsou nejuniverzálnějšími monitory kvality 

vzduchu se vzdáleným přístupem dostupné 

pro pevné instalace. Pokročilá správa napájení 

a režim spánku umožňují dlouhé intervaly 

mezi vzorky při prodloužených a bezobslužných 

operacích. Přístroje série AQM lze 

snadno integrovat do systému automatizace 

monitorování budovy přes rozhraní Ethernet, 

USB, RS485 / RS232, nebo (volitelně) 

přes bezdrátovou Wi-Fi síť 802.11 b/g. Přístroje 

5301-AQM i 5302-AQM předávají 

data a zobrazují šest uživatelsky volitelných 

kanálů pro velikosti částic. Dále pak koncentraci 

oxidu uhličitého (CO 2 

), teplotu a relativní 

vlhkost. Monitorují PM 1, PM 2,5, PM 5, 

PM 10 (a jakoukoli jinou hodnotu velikosti 

PM, kterou uživatel určí) pomocí ovládacího 

panelu. Oba modely jsou vybaveny interní 

pumpou 0,1 CFM (2,83 LPM) s dlouhou životností. 

Přístroje, kromě předávání dat po 

síti, zobrazují data a generují zprávy o stavu 

prostředí v reálném čase na obrazovce 

(obr. 2). V případě poruchy komunikace, 

nebo kdykoliv je potřeba, lze data vytisknout 

v místě nebo přenést na USB klíč, nebo 

je exportovat do softwaru Particles Plus® 

Instrument Management Software. Lze je 

ovládat a monitorovat na dálku prostřednictvím 

webového prohlížeče z libovolného 

počítače, tabletu nebo chytrého telefonu 

s podporou až dvaceti souběžných uživatelských 

relací. Jsou vybaveny pamětí pětačtyřiceti 

tisíc záznamů o počtech částic s časovým 

razítkem a záznamech o prostředí pro 

redundantní ochranu v případě selhání monitorovacího 

systému nebo sítě. Režim koncentrace 

hmotnosti řady AQM aproximuje 

hustotu v μg/m³ a PM (hmota částic), což 

umožňuje korekce hustoty a indexu lomu 

pro zajištění přesnosti. Stejné schopnosti 

mají i přenosné (7301-AQM a 7302-AQM) 

a ruční verze (8301-AQM i 8302-AQM) vybavené 

akumulátorem pro zajištění plného 

provozu více jak osm hodin. Všechny čítače 

Particles Plus® splňují požadavky norem ISO 

21501-4 a JIS B9921. 

Další informace o přístrojích Particles Plus® 

získáte od společnosti Blue Panther, s. r. o., 

která je zástupcem tohoto výrobce pro Českou 

republiku a Slovensko. 

Kontakt: www.blue-panther.cz 

Ing. Jaroslav Smetana, 

jednatel společnosti Blue Panther, s. r. o., 

jaroslav.smetana@blue-panther.cz, 

tel: +420 603 255 718 



trvalá udržitelnost 

Co přinesl nový zákon o odpadech 

a jak se zodpovědně postavit 

k otázce řešení odpadu? 

Ing. Andrea Poláková 

Autorka působí jako regionální manažerka ve společnosti JRK Česká republika, která je partnerem pro obce a města v odpadovém hospodářství. 

Města a obce se ze zákona starají o komunální odpady. Na základě nové legislativy ovšem bude nutné zamířit 

více pozornosti na nakládání se směsným komunálním odpadem a vytřídění všech jeho využitelných složek – a to 

zejména z důvodů navýšení skládkovacích poplatků. Velkým tématem je rovněž kuchyňský odpad z domácností. 

Česká republika disponuje několika informačními 

kanály, ze kterých je možné zjistit jak 

strukturu komunálních odpadů, tak i celkové 

množství vyprodukovaných odpadů. Odpadová 

problematika jako celek je v gesci MŽP, 

které pravidelně zveřejňuje statistické údaje 

na svých webových stránkách. Co se však týče 

kuchyňského odpadu, data jsou získávána 

především z fyzických analýz odpadů, které 

jsou prováděny v obcích a městech napříč celou 

ČR – jinak řečeno protříděním odpadu 

z popelnic běžných občanů (analýzy provádí 

JRK Česká republika spolu s neziskovou organizací 

INCIEN). Díky těmto aktivitám tedy lze 

poměrně přesně říci, jak velké množství jakého 

odpadu se reálně nachází v nádobách na 

směsný komunální odpad. Za rok 2021 v něm 

například bylo v průměru až třicet jedna procent 

kuchyňského odpadu. 

Jak se zachází s odpadem? 

Zmíněné kuchyňské odpady jako takové se 

stále ještě moc neřeší. U rodinných domů 

většinou občané využívají hnědé nádoby, 

ve kterých končí převážně zelený odpad ze 

zahrad, nebo jej zpracovávají ve vlastních 

zahradních kompostérech. U panelových 

domů se občas vyskytují větší kontejnery 

(1100 l), kam mohou občané vyhodit zelený 

odpad. Obecně však lze říci, že prozatím 

není moc koncových zařízení pro komplexní 

řešení a sběr kuchyňského odpadu – a to jak 

rostlinného, tak živočišného původu. 

V současné době lze říci, že se obce a města 

soustředí především na snížení směsného komunálního 

odpadu a ostatních komunálních 

odpadů, které stále končí na skládkách. To samozřejmě 

spočívá i v nastavení systémů, které 

občany motivují a zpohodlní celý systém třídění. 

Mezi tyto kroky lze zařadit zejména zavedení 

sběru tříděného odpadu dům od domu, 

rozšiřování sběrných dvorů, ale také vytváření 

Re-use center na podporu předcházení vzniku 

odpadů (tj. místo, kam můžete bezplatně 

odevzdat drobnější funkční předměty z vaší 

domácnosti, které byste jinak vyhodili). 

Kuchyňský odpad: všestranný 

pomocník 

Pokud se vrátíme ke zmíněnému kuchyňskému 

odpadu a jeho dalšímu využití, nabízí se 

celá řada možností, jak každou slupku využít 

na maximum, vždy samozřejmě v závislosti 

na koncových zařízeních, kde město či obec 

kuchyňský odpad zpracovává. Jsou jimi: 

- komunitní kompostárny: výsledným 

produktem je kompost, což je organické 

hnojivo, které může obec či město využít 

výhradně k údržbě a obnově veřejné zeleně 

na svém území, 

- kompostárny: zde už se musí kompost 

vzorkovat a v případě splnění limitů jej 

lze použít kdekoliv, 

- bioplynové stanice: výsledným produktem 

je energie a teplo, které se navrací např. do 

domácností na území obce či města. 

Nový zákon o nakládání s odpady 

a jeho dopady 

Nové znění zákona upravuje zejména pravidla 

pro předcházení vzniku odpadu a pro nakládání 

s ním, práva a povinnosti osob v odpadovém 

hospodářství a působnost orgánů 

veřejné správy v odpadovém hospodářství 

(OH). Co je ovšem možná důležitější a zajímavější 

informací, to jsou celorepublikové 

cíle, které zákon stanovuje, konkrétně: 

• do roku 2025 zvýšit úroveň recyklace na 

55 %, 


60 %, 


65 %. 

Mimo to zákon ukládá odstraňovat uložením 

na skládku v roce 2035 a v letech následujících 

nejvýše 10 % z celkové hmotnosti komunál- 



ních odpadů vyprodukovaných na území České 

republiky. A energeticky využívat v roce 2035 

a v letech následujících nejvýše 25 % z celkové 

hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných 

na území České republiky. 

Ze znění lze vybrat i informace důležité pro 

samotné obce a města, které opět stanovují 

cíle, kterých je třeba v nejbližších letech dosáhnout, 

tedy: 

• v roce 2025 musí být míra třídění 60 %, 

• v roce 2030 musí být míra třídění 65 %, 

• v roce 2035 musí být míra třídění 70 %. 

Zákon rovněž obcím a městům ukládá povinnost 

přebrat veškerý komunální odpad 

vznikající na jejich území při činnosti občanů 

a nepodnikajících fyzických osob – a samozřejmě 

i jasně určit místa pro oddělené soustřeďování 

komunálního odpadu, minimálně 

tedy nebezpečného odpadu, papíru, plastu, 

skla, kovu, bioodpadu a jedlých olejů a tuků, 

s účinností od 1. ledna 2025 pak také textilu. 

Obce a města budou dále povinny informovat 

veřejnost jednou ročně o systému a výsledcích 

OH, včetně nákladů. Finance jsou v zákoně 

stanoveny následovně: sazba za ukládání 

odpadu na skládku je od roku 2022 900 Kč/t, 

v roce 2029 je to ovšem již 1850 Kč/t. Množství 

takto uloženého odpadu je rovněž omezeno, 

a to 190 kg na obyvatele v roce 2022 

a už jen 120 kg na obyvatele v roce 2029. Při 

dosažení tohoto množství zůstává obcím poplatek 

500 Kč/t. Již nyní tak lze říct, že cíle jsou 

zákonem stanoveny opravdu vysoko a je reálně 

možné, že ne každá obec či město budou 

tyto limity schopny plnit. 

Šetrnější, efektivnější nakládání 

s odpadem 

Každá obec/město má vytvořený vlastní 

specifický systém nakládání s odpady, který 

je formován po mnoho let ve vztahu k lokálním 

podmínkám a individuálním potřebám. 

V jednotlivých nastaveních jsou velké 

rozdíly, které se vzájemně liší například dle 

vedení města/obce a zastupitelstva, velikosti 

a lokalizace, struktury obyvatelstva, podle 

Stavební odpady a co s nimi 

Města a obce nejsou povinny řešit stavební 

odpad, jelikož se nejedná o odpad komunální. 

Jsou ale města, kde i nadále chtějí občanům 

dopřát tento velký nadstandard. Každopádně 

by jeho množství mělo být omezeno určitým 

limitem a nad určený limit by pak toto množství 

mělo být hrazeno občanem. V případě větších 

stavebních úprav si občané mohou objednat 

kontejner přímo u svozové společnosti a na své 

náklady odpad nechat odstranit. 

Nový zákon o odpadech stanovuje 

povinnost i pro nepodnikající fyzickou 

osobu (tedy občana) mít předem zajištěnou 

písemnou smlouvu při předání stavebního 

a demoličního odpadu v případě, že není tato 

možnost zahrnuta v obecním systému. 

druhu zástavby apod. Aby tedy bylo možné 

systém správně nastavit, měla by kaž dá 

obec/město své odpadové hospodářství 

zmapovat, zanalyzovat, vyhodnotit a následně 

efektivně optimalizovat. Bohužel neexistuje 

univerzální návod pro všechny. 

Lze ovšem říci, že efektivní řešení je to, které 

je nejvýhodnější. Je tedy nutné si vyhodnotit, 

která řešení jsou ta správná na základě několika 

záchytných bodů. Celé řešení musí vycházet 

z legislativy, tedy dle toho, co stanovuje 

zákon. Obvykle jde o vícero možností. 

Následně je vhodné hledat možnosti využití 

odpadů, které se nabízí za výhodných finančních 

podmínek. Dále je stěžejní výsledný 

efekt, který dané řešení přinese. Tato problematika 

je dost komplexní, a proto je potřeba 

vzít v úvahu mnoho aspektů, aby implementovaná 

řešení a změny v nastavení OH byly 

co nejefektivnější. Mezi možnými řešeními 

se nabízí například zavedení sběru odpadů 

dům od domu, třídění kuchyňského odpadu 

přímo v domácnostech či nastavení jasného 

a skutečně motivačního systému pro občany. 

Samozřejmě se ale nic neděje ze dne na den, 

proto je potřeba odpadové hospodářství neustále 

monitorovat a optimalizovat dle potřeb. 

V současnosti dává velký smysl zaměřit se 

právě na biologicky rozložitelný komunální 

odpad (BRKO, kam spadá jak zelený odpad 

rostlinného původu, tak kuchyňský odpad 

původu živočišného), kterého je v SKO dle 

dostupných analýz stále nejvíce. 

Vize do budoucna 

Zásadním legislativním mezníkem je zákaz 

skládkování využitelných odpadů od roku 

2030. To znamená, že směsný komunální 

odpad již nebude skládkován a bude jej 

třeba nějak využít. Pokud budeme schopni 

do tohoto roku tento odpad plně vytřídit 

i se složkou BRKO, pak dodržíme legislativní 

podmínky. Je nutné počítat, že celý proces 

maximalizace třídění bude finančně náročnější, 

momentálně ale nelze stanovit o kolik. 

Doba se mění nejen z pohledu zvyšujících se 

cen energií, surovin, zboží a práce, ale také 

z hlediska nově vznikajících technologií. 

Obrázky/foto: archiv autorky 




Možnosti zvyšování využití 

stavebního a demoličního odpadu 

v pozemních stavbách 

Pavel Tesárek a Zdeněk Prošek 

Autoři působí na Fakultě stavební, České vysoké učení technické v Praze. 

Stavebně demoliční odpady (SDO) jsou definovány jako pevný odpad, který vzniká při stavebních 

a demoličních činnostech. Problematice opětovného zpracování SDO je v současné době celosvětově i v ČR 

věnována velká pozornost především z toho důvodu, že produkce SDO je vysoká (tab. 1). 

Pro lepší představu si můžeme nakládání 

s SDO představit podobně jako s komunálním 

odpadem z běžné domácnosti, kde 

i dnes máme několik možností. 

A. Odpad nebudu třídit a vše skončí v jedné 

popelnici, kam je ukládán i zelený odpad 

v podobě zeleně, trávy atd., nábytek 

nebo elektronika a baterie – tedy věci, 

které sem určitě nepatří. Jedná se tedy 

logicky o nejhorší případ. 

B. Částečné třídění domovního odpadu, 

alespoň se separací papíru, plastů a skla 

a zbytek se zpracuje jako celek. 

C. Úplná separace domovního odpadu, kde 

kromě odpadů uvedených v bodu B mohou 

být ještě odděleny kovy, biologický 

odpad atd. 

Při variantě C je potom zcela jasně patrné, 

že separované komponenty se mohou efektivně 

dál zpracovat a využívat a sníží se míra 

recyklace. V opačném případě je nutné zavést 

proces separace, případně vícenásobné 

recyklace, a zároveň dochází ke kontaminaci, 

znečištění jednotlivých komponentů, které 

může omezit nebo zabránit jejich dalšímu 

použití nebo zpracování. 

Zpracování SDO 

Výše uvedená analogie je patrná rovněž 

v rámci stavební a demoliční činnosti, kde 

v tuto chvíli se nacházíme u varianty B – tedy 

že budovy určené k demolici se řeší nejčastěji 

tak, že dochází nejdříve k demolici s částečnou 

separací a až poté se řeší co s odpadem. 

Následně jsou hledána efektivní využití 

vzniklého odpadu za použití procesu třídění 

a recyklace, a tím se celý proces stává neefektivní 

a z dnešního pohledu se jeví jako 

nevhodný. Dle podkladů pro oblast podpory 

odpadového a oběhového hospodářství je 

v České republice identifikováno 232 třídicích 

linek stacionárních a 83 třídicích linek mobilních. 

Dále 193 stacionárních recyklačních 

linek na SDO a 219 mobilních recyklačních 

linek na SDO. Jejich povolená roční kapacita 

je příjem 12 125 677 t odpadu. Produkované 

množství stavebních a demoličních odpadů 

typických pro tento typ zařízení bylo v roce 

2018 celkem 4 900 831 t. Zároveň je v provozu 

více než 300 linek na třídění odpadu bez 

potřeby drcení, což je v některých případech 

dostatečné. Dále podle tohoto dokumentu 

je využití SDO v roce 2018 ve výši 98,49 %, 

ale jen malé množství je využito jako druhotná 

surovina. Recyklát je často využit jako 

zásypový materiál, a tím nedochází k úspoře 

přírodních neobnovitelných zdrojů [3]. Takže 

problémem pro efektivní využití recyklátu 

není nedostatečná kapacita recyklačních středisek, 

ale nedostatečná kvalita SDO z důvodu 

znečištění. Tabulka 2 ukazuje rozsahy množství 

jednotlivých odpadů ve všech členských 

státech EU, kde je alarmující vysoké množství 

směsného odpadu, který taktéž poukazuje na 

fakt, že je nutné správně nastavit celý systém 

zpracování SDO před samotnou recyklací. 

Na základě předchozích informací se tedy 

jako výhodné jeví před vlastní demolicí provést 

několik důležitých kroků: 

• provést důkladnou prohlídku stavby určené 

k demolici, získat k ní dostupné podklady 

v podobě stavebních výkresů apod., 

případně provést zaměření stávajícího 

stavu s identifikací jednotlivých materiálů, 

např. i v souladu s katalogem odpadů, 

• provést návrh způsobu demolice, v podstatě 

projekt demoličních prací, ve kterém 

by měly být zohledněny všechny 

aspekty, které mohou ovlivnit vlastní 

demolici, ale především by měly zohledňovat 

následné efektivní využití recyklátu, 

například z pohledu kontaminace 

jednoho recyklátu recyklátem druhým, 

a tím kompilovat jeho úpravu a další 

zpracování a následné využití; určitým 

příkladem může být např. nález azbestu 

nebo výrobků z něj, potom je nutné postupovat 

podle platné legislativy a nakládat 

s azbestem jako s nebezpečným od- 

Tabulka 1: Produkce odpadu dle jeho kategorie v Evropské unii a České republice za rok 2018 [2]. 

Druh odpadu 

Množství [t] 

EU 

ČR 

Kovový odpad, železný 14 740 000 113 739 

Kovový odpad, ostatní 1 310 000 3 542 

Kovový odpad, směsný 2 820 000 1 022 

Skleněné odpady 800 000 5 065 

Plastové odpady 920 000 6 634 

Dřevěné odpady 8 700 000 28 760 

Rostlinný odpad 1 680 000 22 253 

Odpad z domácností a podobné odpady 1 220 000 106 196 

Směsné odpady 4 210 000 13 944 

Třídění zbytků 1 150 000 258 

Minerální odpad ze stavebnictví a demolice 280 670 000 4 900 831 

Ostatní minerální odpady 2 740 000 20 846 

Půdy 515 810 000 10 319 897 

Ostatní odpady 41 310 000 527 769 



padem (viz zatřídění z katalogu odpadů 

– Tabulka 3), 

• při předpokladu jasné představy, kde 

upravený recyklát skončí, je pak možné 

celý proces efektivně nastavit, v ideálním 

případě bez mezideponie a spojené 

se skládkováním a zabráněním kontaminace 

nebo znehodnocení (např. povětrnostními 

podmínkami, jako je déšť, mráz 

apod.); v ideálním případě zpracovat 

odpad přímo v prostoru demolice a na 

tomtéž místě; popsané řešení se dnes dá 

aplikovat primárně v dopravním stavitelství, 

např. na dálnicích. 

Bohužel mohou nastat speciální případy 

neštěstí nebo živelných katastrof, kdy není 

možné provést všechny potřebné kroky před 

samotnou demolicí. Potom je jedinou možností 

provést skládkování směsného odpadu 

v podobě hald. Příkladem živelné katastrofy 

může být tornádo na jižní Moravě v červnu 

2021, kde bylo nutné poměrně rychle uklidit 

a provést demolice objektů, aby bylo možné 

začít s rekonstrukcí. Pro takové situace vyvíjí 

ČVUT v Praze systémy rozpoznávání druhu 

SDO v závislosti na tvaru, textuře a barvě materiálu. 

Pilotní výzkum byl již aplikován pro mapování 

deponií vzniklých po živelné katastrofě 

způsobené tornádem, kde byl využit dron a ze 

snímků byl vytvořen model deponií. 

Využití betonového recyklátu 

Jak je patrné z Tabulky 2, velký podíl SDO 

představuje beton, v současné době je beton 

jedním z nejčastěji používaných materiálů 

a jeho obliba již několik desetiletí roste. 

S ohledem na principy udržitelného rozvoje 

je snahou snížit množství používaných nerostných 

surovin, tedy neobnovitelných zdrojů, 

protože se skládá z cementu, kameniva 

a případně dalších přísad nebo příměsí, jeho 

výroba je spojena s limitními přírodními zdroji, 

které máme k dispozici, tato problematika 

je spojena i s lokálními přírodními zdroji a dopravou 

materiálů z jednoho místa na druhé. 

Ale i využití recyklovaných materiálů, např. 

na bázi betonu, má své limity, v současné 

době se uvažuje, že je efektivní nedopravovat 

recyklát na vzdálenost větší než 40 km, 

protože potom rostou celkové náklady. Dalším 

limitem je efektivní využití materiálů, 

které je spojeno s aplikací správného „know- 

-how“ s ohledem na původní surovinu, způsob 

její úpravy a konkrétní specifikace nového 

materiálu nebo celé konstrukce. 

V současné době je poměrně často využívána 

možnost drcení betonu nebo železobetonu 

s následnou separací výztuže a využití upraveného 

recyklátu ve formě recyklovaného 

kameniva v nových betonových směsích. 

Materiálové vlastnosti recyklovaného kameniva 

jsou pak závislé na složení a „konečných“ 

vlastnostech původního betonového materiálu, 

typu původní konstrukce, resp. typu/ 

druhu stavby, například byl-li beton vystaven 

povětrnostním podmínkám, nebo byl uvnitř 

objektu. V ideálním případě by bylo vhodné, 

aby „nové“ recyklované kamenivo bylo tvo- 


Tabulka 2: Rozsahy vybraných druhů odpadů z výstavby a demolic ve dvaceti sedmi členských 

státech EU [4]. 

Druh odpadu % - minimum % - maximum 

Miliony tun – 

minimum 

Miliony tun – 

maximum 

Beton 22 40 55 184 

Zdivo 8 54 37 249 

Asfalt 4 26 18 120 

Ostatní minerální odpady 2 9 9 41 

Dřevo 2 4 9 18 

Kovy 0,2 4 1 18 

Sádra 0,2 0,4 1 2 

Plasty 0,1 2 0 9 

Směsný 2 36 9 166 

Tabulka 3: Členění SDO, resp. zatřídění, podle Přílohy č. 1 Vyhlášky 93/2016 Sb. o Katalogu 

odpadů (2016) [5]. 

Označení/zatřídění Popis 

17 01 Beton, cihly, tašky a keramika 

17 01 01 Beton O 

17 01 02 Cihly O 

17 01 03 Tašky a keramické výrobky O 

17 01 06* 

Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků 

obsahující nebezpečné látky N 

17 01 07 

Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků 

neuvedené pod číslem 17 01 06 O 

17 02 Dřevo, sklo a plasty 

17 02 01 Dřevo O 

17 02 02 Sklo O 

17 02 03 Plasty O 

17 02 04* 

Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami 

znečištěné N 

17 03 Asfaltové směsi, dehet a výrobky z dehtu 

17 03 01* Asfaltové směsi obsahující dehet N 

17 03 02 Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 O 

17 03 03* Uhelný dehet a výrobky z dehtu N 

17 04 Kovy (včetně jejich slitin) 

17 05 

Zemina (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst), kamení, vytěžená 

jalová hornina a hlušina 

17 05 03* Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky N 

17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 O 

17 05 05* Vytěžená jalová hornina a hlušina obsahující nebezpečné látky N 

17 05 06 Vytěžená jalová hornina a hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05 O 

17 05 07* Štěrk ze železničního svršku obsahující nebezpečné látky N 

17 05 08 Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07 O 

17 06 Izolační materiály a stavební materiály s obsahem azbestu 

17 06 01* Izolační materiál s obsahem azbestu N 

17 06 03* Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky N 

17 06 04 Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 O 

17 06 05* Stavební materiály obsahující azbest N 

17 08 Stavební materiál na bázi sádry 

17 08 01* Stavební materiály na bázi sádry znečištěné nebezpečnými látkami N 

17 08 02 Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem 17 08 01 O 

17 09 Jiné stavební a demoliční odpady 

17 09 01* Stavební a demoliční odpady obsahující rtuť N 

Stavební a demoliční odpady obsahující PCB (např. těsnicí materiály obsahující 

17 09 02* 

PCB, podlahoviny na bázi pryskyřic obsahující PCB, utěsněné za- 

sklené dílce obsahující PCB, kondenzátory obsahující PCB) 

17 09 03* 

Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních 

odpadů) obsahující nebezpečné látky N 

17 09 04 

Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 

09 02 a 17 09 03 O 



řeno jen původním kamenivem, ale toho je 

poměrně složité dosáhnout a problematická 

je i případná separace, tj. oddělení kameniva 

a písku od cementové matrice. Podle typu kameniva 

(lokalita a způsob těžení, geometrie/ 

tvar zrn, křivka zrnitosti atd.) a dalších specifik 

je většinou původní kamenivo obaleno 

cementovou matricí nebo „kamenivo“ je tvořeno 

jen cementovou matricí. 

V současné době jsou hledány nové způsoby 

jak „původní“ kamenivo v recyklovaném 

materiálů očistit do cementové matrice, 

např. pomocí otluku zrn kameniva o sebe 

nebo za pomoci dalších mlecích prvků, jako 

např. ocelových koulí apod. Z uvedeného 

důvodu je dnes ve stavebnictví běžně využíváno 

pouze kamenivo vyšší (hrubší) frakce, 

a to ˃ 4 mm. Využití hrubší frakce kameniva 

má i své normové podklady. Podle normy 

ČSN EN 206+A1 a ČSN EN 12620 lze dělit 

toto hrubé kamenivo v závislosti na expoziční 

třídě, druhu recyklovaného kameniva, potažmo 

míře znečištění betonového recyklátu 

jinými složkami, jako jsou cihly, nebo vápenopískové 

zdicí prvky v různém procentuálním 

zastoupení [6]. V případě nekontaminovaného 

recyklátu lze nahradit až 50 hm. % 

hrubšího kameniva recyklátem. V opačném 

případě to je pouze cca 20 hm. % [7]. 

Problémem je, co s jemnější frakcí 0/4 mm, 

která vzniká při drcení a při dalších úpravách 

recyklovaného betonu. Dle platných norem 

v podstatě vzniká další jemný odpad, který je 

tvořen původním jemným pískem, drceným 

kamenivem, nehydratovanými slínkovými minerály 

(cementem) a dalšími hydratovanými 

produkty. Díky moderním technologiím, jako 

je vysokoenergetické mletí, lze tento „odpad“ 

dále efektivně využít. V rámci mletí dochází 

nejenom k homogenizaci a úpravě velikosti 

zrn (frakce 0/160 mikronů), ale také tvaru 

zrn a k odhalení ještě nehydratovaných částí 

ve staré cementové matrici. Nehydratované 

slínky a hydratované produkty, případně 

i kameniva, mohou být efektivně využity jako 

„mikro-fillery“ v nových betonech nebo jiných 

kompozitních materiálech. Při využití dalších 

úprav je možno tento materiál „aktivovat“ 

a může být použit jako částečná náhrada pojiva 

v betonu nebo výrobcích na bázi betonu 

(malty, omítky, zdicí prvky apod.), nebo v alternativních 

pojivech, kde je množství cementu 

výrazně nižší nebo žádné a jsou zde využívány 

i jiné typy materiálů na bázi druhotných surovin, 

jako je například struska nebo popílek [8]. 

Využití recyklátu na bázi sádry 

Druhým „zajímavým“ materiálem s velkým 

potenciálem v rámci SDO jsou sádrokartonové 

desky (SDK), resp. sádrokartonové 

systémy. Jedná se o systémy tzv. suché výstavby, 

jejichž popularita rychle narůstá. Výhodou 

je primárně eliminace mokrých procesů, 

které jsou spojeny s technologickými 

pauzami, resp. přestávkami. Další výhodou 

je rychlá výstavba a systémová řešení, která 

nabízejí variabilitu v nosných konstrukčních 

systémech, skladbě a typu použitých desek 

v souvislosti s funkcí konstrukce apod. 

Ze sádrokartonu se dnes vyrábějí příčky, 

předsazené konstrukce, stropy, podhledy 

a podlahy. K dispozici jsou i systémy příček 

a stropů se zaoblenými tvary apod. V České 

republice jsou sádrokartonové desky vyráběny 

z druhotných surovin a jsou vyráběny 

v několika variantách, jedná se o obyčejné 

desky (bílé/šedé), desky se zvýšenou odolností 

proti vlhkosti (zelené) a požáru (červené), 

případně další speciální desky [9]. 

Odpad vzniká při vlastní výrobě sádrokartonových 

desek a při demolicích, rekonstrukcích 

nebo novostavbách. V rámci výroby 

sádrokartonových desek, rekonstrukcích 

a novostavbách je možné určitým způsobem 

recyklovat a zefektivnit následné využití. Při 

demolicích a částečně i rekonstrukcích je 

problém s kontaminací sádrokartonu jiným 

odpadem, ten představují především stěrky 

nebo lepidla, vruty a části nosných ocelových 

profilů, zbytky minerálních izolací 

tvořících akustickou nebo tepelnou izolaci, 

obklady, části elektrických rozvodů apod. 

Při recyklaci sádrokartonových desek je nutno 

nejdříve oddělit „nesádrový“ materiál, to 

může být částečně řešeno přímo na stavbě 

při „podrobném a pečlivém“ rozebrání – 

dekompozici sádrokartonových konstrukcí 

a následným tříděním. 

Dále je nutné, z důvodu dalšího zpracování, 

oddělit ze sádrokartonových desek karton, 

který může při vyšší vlhkosti biologicky degradovat, 

což není žádoucí a je problematické 

z pohledu dalšího zpracování. Již dnes existují 

speciální recyklační linky na sádrokartonový 

odpad, které dokážou oddělit karton 

od ztvrdlé sádrové hmoty. Zbytky drceného 

kartonu mohou ovlivnit vlastnosti sádrové 

hmoty, kterou je dále možno využít. Z pohledu 

chemického a mineralogického je sádrová 

hmota tvoře sádrovcem, tedy surovinou, ze 

které je sádra kalcinací (výpalem) vyráběna. 

Využití této hmoty je poměrně široké, může 

být např. využita při výrobě necementových 

pojiv nebo stabilizátorů, může být přimíchána 

k „nové“ sádře jako plnivo nebo krystalizační 

centra, může být využita při stabilizaci 

zemin apod. Dále je možné ztvrdlou sádru 

upravit kalcinací a vyrobit z ní novou sádru, 

která se dá využít stejně jako „klasicky“ vyrobená 

sádra. Separovaný karton se dále využít, 

např. pomletý karton se dá přidávat do sádrové 

směsi určené pro výrobu sádrokartonových 

desek, případně může být např. lisován 

na pelety [10]. 

Závěr 

Jestliže se podaří zvýšit efektivnost využití 

SDO, bude to mít pozitivní dopad na životní 

prostředí, a to hned ve dvou rovinách. 

V první rovině bude eliminováno nebo výrazně 

omezeno skládkování, a tím i možná 

kontaminace okolního prostředí apod. 

V druhé rovině bude možno opětovně využít 

SDO a nebude nutno těžit takové množství 

nerostných surovin, v ideálním případě by 

mohla být těžba postupně utlumena. 

Víte, že 

vývoji efektivních nástrojů, které by vedly 

k minimalizaci SDO a jejich opětovnému 

využití, se věnuje i projekt řešený v České 

republice? Jedná se o projekt TAČR Prostředí 

pro život č. SS03010302 „Vývoj efektivních 

nástrojů pro minimalizaci vzniku stavebního 

a demoličního odpadu, jeho monitoring 

a opětovné využití“. Doba řešení projektu 

je leden 2021 až prosinec 2023. Na řešení 

projektu se společně podílejí tři součásti 

Českého vysokého učení technického v 

Praze (Fakulta stavební, Kloknerův ústav a 

Univerzitní centrum energeticky efektivních 

budov v Buštěhradu) a dále tři průmysloví 

partneři, a to konkrétně: společnost Lavaris, 

s. r. o., MORAVOSTAV Brno, a. s., stavební 

společnost a Tomáš STRAUB, s. r. o. Jak 

vyplývá i z názvu, projekt si klade za cíl najít 

vhodné nástroje, které umožní při demolicích 

a rekonstrukcích získat SDO v takové kvalitě 

a množství, aby mohl být následně efektivně 

využit a tím se minimalizovalo množství SDO, 

které by bylo nevyužito a následně bylo 

skládkováno. V rámci projektu jsou řešeny 

nové technologie, které lze aplikovat tak, 

aby došlo ke snížení množství skládkovaného 

SDO. Bližší informace lze nalézt na stránkách 

projektu https://decompose.fsv.cvut.cz/ [1]. 

Poděkování 

Příspěvek vznikl za podpory projektu TA ČR 

Prostředí pro život č. SS03010302 „Vývoj 

efektivních nástrojů pro minimalizaci vzniku 

stavebního a demoličního odpadu, jeho monitoring 

a opětovné využití“. 

Literatura 

[1] Výzkumný projekt DECOMPOSE [online]. FSv 

ČVUT: ©2022 [cit. 15. 3. 2022]. Dostupné z: 

https://decompose.fsv.cvut.cz/ 

[2] EUROSTAT, European statistics [online]. European 

Commission: ©2022 [cit. 15. 3. 2022]. Dostupné z: 

https://ec.europa.eu/eurostat 

[3] Ministerstvo životního prostředí [online] Release 

Date: May 29, 2020 [cit. 15. 3. 2022]. Dostupné 

z: https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/ 

cz/prioritni_osa_6_seznam_projektu/$FILE/ 

ofeu-podklady_pro_OP%C5%BDP_2021_2027_ 

odpady-20201002.pdf 

[4] EUROPEAN COMMISSION, Final Report Task 2: 

Service Contract on management of construction 

and demolition waste prepared [online] Release 

Date: February, 2011 [cit. 15. 3. 2022]. Dostupné 

z: http://ec.europa.eu/environment/waste/ 

pdf/2011_CDWReport.pdf 

[5] ČESKO. Vyhláška č. 93/2016 Sb. ze dne 1. dubna 

2016, Vyhláška o Katalogu odpadů 

[6] ČSN EN 206+A1. Beton – Specifikace, vlastnosti, 

výroba a shoda. Praha: Český normalizační institut, 

2021. 

[7] ČSN EN 12620. Kamenivo do betonu. Praha: Český 

normalizační institut, 2008. 

[8] PROŠEK, Zdeněk, et al. Recovery of residual 

anhydrous clinker in finely ground recycled 

concrete. Resources, Conservation and Recycling, 

2020, 155: 104640. 

[9] PROŠEK, Zdeněk, et al. Sádrokartonový odpad 

a jeho recyklace. Odpadové fórum. 2020, 21(3). 

[10] PROŠEK, Zdeněk et al. Možnosti využití 

recyklovaného stavebního sádrokartonového 

odpadu – problematika hydrofobizace. In: 

RECYCLING 2020 „Cirkulární ekonomika ve 

stavebnictví, recyklace a využívání druhotných 

stavebních materiálů“. Brno: Vysoké učení technické 

Brno, 2020. p. 125 – 128. ISBN 978-80-214-5894-9. 


advertorial 

UMPRUM spoléhá na Zumtobel 

Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (UMPRUM) otevřela nové Technologické centrum. Ten nejlepší světelný 

komfort zde studentům zajišťují svítidla od společnosti Zumtobel. 

Deset let. Bezmála tolik trvaly přípravy 

a následné stavební práce na novém Technologickém 

centru, které pražská Vysoká 

škola uměleckoprůmyslová, známá pod 

zkratkou UMPRUM, otevřela v závěru roku 

2021 v Mikulandské ulici v Praze 1. Přestavěná 

budova nabízí špičkové dílenské zázemí 

odpovídající vysokým technickým požadavkům, 

stejně jako prostory pro teoretickou 

výuku, výstavy, společenské akce nebo konference. 

Bylo jasné, že dodavatelem osvětlení 

se může stát jen špičková firma. Volba 

proto padla na značku Zumtobel. 

„K průmyslovému designu má Zumtobel 

Group samozřejmě velmi blízko, a proto 

je pro nás velkým vyznamenáním, že jsme 

mohli dodat naše řešení osvětlení právě 

Technologickému centru UMPRUM, které 

je v mnoha ohledech unikátním projektem. 

Dodaná svítidla PERLUCE představují spojení 

inovací a špičkového, vysoce variabilního 

designu pro osvětlení průmyslových a kancelářských 

prostor. Věřím, že díky kvalitnímu 

osvětlení přispěje společnost Zumtobel 

Group k tvůrčí atmosféře, ve které studenti 

UMPRUM vymyslí mnoho nových, špičkových 

produktů,“ říká Jan Vacek, výkonný 

ředitel ZG Lighting Czech Republic, s. r. o., 

české pobočky nadnárodní společnosti 

Zumtobel Group. 

PERLUCE & LITENET značky 

Zumtobel 

Základem řešení osvětlení Technologického 

centra UMPRUM je řada svítidel PERLUCE. 

Tato linie svítidel od společnosti Zumtobel 

byla vyvinuta ve spolupráci s designéry prestižní 

německé společnosti Studio Ambrozus, 

takže představují nejen technologickou, ale 

i designovou špičku. 

Svítidla PERLUCE, určená k zavěšení nebo 

přisazené montáži na stropy i stěny, existují 

v kruhové, čtvercové a liniové variantě. 

Za architektonickým návrhem Technologického centra UMPRUM stojí profesor UMPRUM Ivan Kroupa společně 

s Janou Moravcovou a Tomášem Zmekem, osvětlení dodala společnost Zumtobel Group. (foto: Peter Fabo) 

Tato moderní LED svítidla s vysokou kvalitou 

světla, možností výběru teploty chromatičnosti 

3000 až 6500 K a dlouhou životností 

jsou vybavena špičkovou optikou typu LRO. 

Tato optika svojí mikropyramidální strukturou 

zajišťuje rovnoměrné rozptýlení světla, 

které potom působí velmi přirozeně a nikoho 

neoslňuje. Třída ochrany IP50 umožňuje 

umístit svítidla PERLUCE rovněž do prašného 

prostředí, což byl jeden z požadavků dílen 

Technologického centra UMPRUM. 

Ve většině prostor Technologického centra 

UMPRUM jsou svítidla PERLUCE řízena 

centrální řídicím systémem LITENET od společnosti 

Zumtobel, a to přesně podle požadavků 

uživatelů a automaticky dle intenzity 

denního osvětlení. Stmívatelná svítidla jsou 

díky tomu šetrnější k očím studentů a snižují 

náklady na provoz osvětlení. 

UMPRUM jde s dobou 

Nové Technologické centrum UMPRUM 

vzniklo přestavbou nepoužívané budovy 

základní školy. Za architektonickým návrhem 

stojí profesor UMPRUM Ivan Kroupa 

společně s Janou Moravcovou a Tomášem 

Zmekem. Budova zapadá do okolní zástavby, 

ale zároveň poskytuje kompletní a zcela 

současné technologické zázemí pro většinu 

vyučovaných disciplín. Vnitřní komunikační 

a prostorové uspořádání přitom respektuje 

původní historický systém modulace a traktování 

budovy. Společnost Zumtobel si váží 

důvěry vložené v její produkty, které studentům 

a vyučujícím zajistí ty nejlepší možné 

podmínky po další roky. 

Skupina Zumtobel sídlí v Dornbirnu v rakouské 

spolkové zemi Vorarlberg. Na 

českém trhu je zastoupena pobočkou 

ZG Lighting Czech Republic, s. r. o. 

Kontakt: Jankovcova 2, Praha 7, 170 00, 

tel.: 00420 266 782 200, 

https://www.zumtobel.cz 

Osvětlení všech prostor Technologického centra UMPRUM zajišťuje kombinace 

čtvercových, kruhových a liniových světel PERLUCE značky Zumtobel. (foto: Peter Fabo) 


Svítidla PERLUCE značky Zumtobel jsou odolná vůči prachu, a proto jsou vhodným 

zdrojem osvětlení v dílnách Technologického centra UMPRUM. (foto: Peter Fabo) 



Zelené střechy od A do Z 

Ing. Pavel Dostal 

Autor působí jako jednatel GreenVille service, s. r. o., předseda odborné sekce Zelené třechy při SZÚZ, viceprezident European Federation of Green Roof and Living Wall 

Associations. 

Pojem zelené střechy v sobě obsahuje mnoho různých variant vegetace na konstrukci, ať už se jedná 

o konstrukci rovnou, nebo ve sklonu. Zelené střechy jsou vždy souborem několika funkčních vrstev, které 

musí být vzájemně kompatibilní, aby rostlinám umožňovaly dlouhodobý a kvalitní růst. 

Takovýto soubor vrstev se v terminologii 

zelených střech označuje jako vegetační souvrství. 

Rostliny vždy určují, jaké vegetační 

souvrství je pro ně optimální, a proto by 

u návrhu a realizace zelené střechy měl být 

vždy zkušený zahradník nebo zahradní architekt. 

Volba rostlin zároveň definuje význam 

střechy pro životní prostředí, hodnotu pro 

člověka nebo nároky na údržbu. 

Nejpoužívanějším dělením zelených střech 

je typologie extenzivní, polointenzivní, intenzivní. 

Podstatou tohoto dělení je tzv. 

míra autoregulace vegetace. Ta říká, do jaké 

míry je vegetace schopna se sama, bez zásahu 

člověka, na střeše udržet. Extenzivní 

zelené střechy se vyznačují velkou mírou 

autoregulace, vegetaci je tedy nutné věnovat 

pouze minimální údržbu – zpravidla 

jednou až dvakrát ročně. Vegetaci na extenzivních 

střechách tvoří suchomilné rostliny 

a sukulenty (zpravidla rozchodníky, lat. Sedum), 

které odolají dlouhodobému suchu 

v tenkém vegetačním souvrství bez potřeby 

dodatečné zálivky. V těchto podmínkách 

dovede prospívat jen relativně omezený 

sortiment rostlin. Naproti tomu intenzivní 

zelené střechy poskytují prostor pro daleko 

širší spektrum náročnější vegetace. Vegetaci 

je však třeba vytvořit vhodné podmínky, 

jak co se týče mocnosti souvrství, tak co se 

týče údržby a pravidelné zálivky. Bez údržby 

a zálivky by vegetace na intenzivní střeše 

neprospívala, intenzivní zelená střecha tedy 

vykazuje velmi nízkou míru autoregulace. 

Na intenzivních střechách je možné najít trvalkové 

záhony, trávník, keře, stromy, zeleninové 

záhony a další. Přechodovým můstkem 

kombinujícím prvky obou typů jsou střechy 

polointenzivní. 

Extenzivní střechy jsou většinou nepochozí 

– stálý pohyb člověka by vegetaci poškozoval. 

To ovšem neznamená, že není možné 

je kombinovat s pochozími plochami, jako 

terasami, chodníčky nebo dlažbou. Pobytové 

střechy jsou pak většinou polointenzivní 

nebo intenzivní, přičemž jediným typem 

vegetace, který snáší pohyb člověka ve větší 

míře relativně dobře, je trávník. 

Zelené střechy mohou však poskytovat ještě 

daleko širší spektrum funkcí. Retenční 

či zelenomodré střechy mohou být speciálně 

uzpůsobeny k tomu, aby zadržovaly 

co největší množství srážkové vody v místě 

dopadu. Nejen u takových střech je možné 

vypočítat celkovou retenční kapacitu a tu 

zahrnout do výpočtů součinitelů odtoku ze 

zastavěných ploch, čímž může být dosaženo 

úspory za retenční kapacity pod zemí. Zelené 

střechy biodiverzitní (také biodiverzní) 

jsou návrhem vegetačního souvrství uzpůsobeny 

k tomu, aby na střeše vznikl skutečně 

hodnotný biotop, který přiláká velké množství 

bezobratlých (motýli, včely, pavoukovci 

aj.) a ptáků a pomůže tak bojovat s úbytkem 

biodiverzity v lidských sídlech. Jedním 

ze způsobů, jak větší biodiverzity na střeše 

dosáhnout a zároveň docílit ekonomických 

užitků pro člověka, je použití fotovoltaiky na 

zelené střeše. Fotovoltaické zelené střechy 

(občas také biosolární) využívají tíhy vegetačního 

souvrství k zajištění fotovoltaických 

panelů bez toho, že by se podpůrná konstrukce 

musela kotvit do střešního pláště – 

s každou penetrací izolace se zvyšuje riziko 

zatékání. Zelená střecha ochlazuje fotovoltaiku 

odpařováním vody a solární články tak 

pracují při nižších teplotách a s vyšší účinností. 

Nejen fotovoltaika ale člověku přináší 

užitek. Jedním z globálních trendů je také 

městské zemědělství (urban farming). Na 

pěstebních střechách tak vznikají produkční 

záhony s užitkovými rostlinami, které například 

slouží k zásobování místní restaurace 

čerstvými bylinkami a zeleninou, k drobnému 

zahradničení obyvatel bytových domů 

nebo i k velkoprodukci potravin. 

Obr. 1 Biodiverzní zelená střecha na RD v Praze. 1. místo v soutěži Zelená střecha roku 2021, kategorie rodinná 

zelená střecha. Foto: GreenVille 

Funkce a přínosy 

O přínosech zelených střech bylo již napsáno 

mnohé a panuje na nich relativní shoda 

(tab. 1). Důležité je podotknout, že hlavním 

nositelem přínosů zelených střech je vegetace 

a její funkce – ta by měla být vždy ve středu 

pozornosti. Přínosy mohou být vnímány 

subjektivně a lišit se tím, jakou budou mít 

váhu pro různé investory a aplikace. Rozdíl- 



nou hodnotu může zelené střeše připisovat 

majitel rodinného domu nebo administrativní 

budovy a vnímání přínosů se může lišit 

i vztahem k budově samotné (majitel / uživatel 

/ provozovatel). 

V poslední době vzniká velké množství studií, 

které popisují přínosy zeleně na lidské 

zdraví. Přínosy vyplývají z blízkosti člověka 

k zeleni, ať už se zeleň nachází na budově ve 

formě zelené střechy, střešní zahrady, zelené 

fasády, nebo je v blízkosti budovy ve formě 

parku, sadových úprav, stromořadí, lesa 

apod. Na základě desítek studií na toto téma 

lze přínosy zeleně pro zdraví shrnout do čtyř 

skupin: zlepšené fungování imunitního systému, 

zvýšená fyzická aktivita, větší sociální 

kapitál a kvalitnější odpočinek (Braubach, 

et al., 2017). Existuje nepřímá úměra mezi 

množstvím zeleně a vnímaným stresem, 

tedy čím více zeleně se nachází v okolí budov, 

tím méně stresu pociťují lidé v nich žijící. 

Pro obnovu duševních sil je tedy velmi 

účinnou strategií výlet do zeleně nebo jen 

pohled na ni. Kupříkladu i výhled na zelenou 

střechu může pomoci udržet déle pozornost 

při vykonávání určitého úkolu. Účastníci výzkumu, 

kteří strávili mikropřestávku o délce 

čtyřiceti sekund pohledem na zelenou střechu, 

vykazovali výrazně menší chybovost 

v plnění následného úkolu než ti, kteří mikropřestávku 

strávili pohledem na šedou betonovou 

střechu (Lee, et al., 2015). 

Předpoklady úspěšné realizace 

Statika 

Souvrství zelené střechy působí na konstrukci 

dodatečným stálým zatížením, které se odvíjí 

od konkrétního zvoleného řešení a vždy 

se uvažuje ve vodou nasyceném stavu, tedy 

nejvyšší hodnota. Úsporná extenzivní zelená 

střecha přitíží střechu 100 – 150 kg/m 2 , luční 

střecha 160 – 300 kg/m² a nejlehčí intenzivní 

zelená střecha od cca 200 kg/m² výše 

(viz tab. 2). U zelených střech je potřeba 

zohlednit i tíhu samotné vegetace ve vzrostlém 

stavu, který nastane třeba až za několik 

let, což se zejména týká intenzivních střech 

s výsadbami keřů a stromů. U vyšších dřevin 

by statik při výpočtu měl vzít v potaz i vyšší 

zatížení větrem, které se skrze dřevinu může 

přenášet na střešní konstrukci. 

Kromě maximální hodnoty zatížení může 

být směrodatná ale i opačná hodnota, a to 

v případě požadavku na minimální přitížení 

izolačních vrstev střechy. Takový požadavek 

vyplývá například z použití nekotvené 

hydroizolační fólie, která aby odolala 

účinkům sání větru, musí být přitížena definovanou 

minimální tíhou na metr čtvereční. 

Podobně je nutné uvažovat i u biosolárních 

střech, kde je nosná konstrukce 

pro fotovoltaické panely plošně přitížena 

vegetačním souvrstvím. I v tomto případě 

se musí uvažovat s nejméně příznivou 

hodnotou, což je tíha vegetačního souvrství 

v maximálně vysušeném stavu. Nemusí 

tedy platit, že čím lehčí souvrství, tím lepší 

pro budovu. 


Tab. 1 Stručné shrnutí přínosů zelených střech pro budovu a pro okolí. 

Výhody pro budovu: 

Výhody pro okolí: 

Zvýšení tepelného a akustického komfortu 

v budově 

Zadržení srážkové vody v místě dopadu 

Ochrana hydroizolace a prodloužení její životnosti 

Snížení nákladů na vytápění a chlazení 

Zvýšení účinnosti FV panelů na zelené střeše 

Produkce bylin, zeleniny a drobného ovoce 

Zvýšení užitné plochy – využití pro rekreaci, odpočinek 

Pozitivní vliv zeleně na psychické a fyzické zdraví člověka 

Obr. 2 Vegetační souvrství je vše, co rostlinám slouží pro růst. V souvrství střešního pláště jsou rostliny nežádoucí, 

a proto musí být chráněno hydroizolací odolnou proti prorůstání kořínků. Zdroj: (SZÚZ, 2019) 

Hydroizolace 

Druhým základním stavebním požadavkem 

pro zelené střechy je hydroizolace odolná 

proti prorůstání kořínků. Kořenovzdornost 

Zlepšení mikroklimatu v okolí – zvýšení vlhkosti, 

snížení prašnosti, snížení tepelných ostrovů 

Zachování vodního cyklu v urbanizované krajině 

Snížení náporu na kanalizační síť při přívalových 

deštích, snížení znečištění recipientů 

Podpora biodiverzity v životním prostředí 

Stavební prvek zelené infrastruktury 

Vázání a zabudování uhlíku z atmosféry 

Tab. 2 Se vzrůstající mocností vegetačního souvrství roste i jeho hmotnost. Rozpětí hmotností 

jsou dána zejména odlišnými objemovými hmotnostmi střešních substrátů, které se na českém 

trhu v současnosti nejčastěji pohybují od 1150 kg/m³ do 1550 kg/m². Hodnoty jsou orientační 

a včetně tíhy vzrostlé vegetace. Složení substrátů se může měnit a aktuální údaje udávají technické 

listy. 

Typ zelené střechy 

Mocnost veg. souvrství 

[mm] 

Hmotnost v nasyceném stavu 

[kg/m²] 

Extenzivní – rozchodníky 80 – 100 120 – 180 

Extenzivní – luční 150 – 200 160 – 300 

Polointenzivní 120 – 450 160 – 700 

Intenzivní – trávník, trvalky 150 – 300 200 – 500 

Intenzivní – keře 200 – 450 250 – 700 

Intenzivní – stromy 500+ 800+ 

Biosolární (s fotovoltaikou) 80 – 120 120 – 210 

Retenční 90+ 130+ 

musí být prokázána německým atestem FLL 

nebo dle ČSN EN 13948. V případě, že hydroizolace 

není odolná proti prorůstání kořínků, 

může být v některých případech možné 



Před realizací zelené střechy by na hotové 

hydroizolaci měla proběhnout zkouška těsnosti, 

která odhalí případné netěsnosti, anebo 

potvrdí těsnost střechy. 

Obr. 3 Šikmá zelená střecha ve sklonu 35° kopíruje uliční zástavbu historické obce Střílky. Šikmé zelené střechy se 

realizují s extenzivní vegetací. Foto: GreenVille 

Požární ochrana 

Intenzivní zelené střechy jsou dle německé 

směrnice FLL pro zelené střechy (FLL, 2018), 

resp. normy DIN 4102-4 (DIN, 2016), klasifikovány 

jako odolné proti odletujícím jiskrám 

a sálavému teplu. Extenzivní zelené střechy 

tomu vyhoví, je-li použit substrát s maximálně 

dvacetiprocentním podílem organických 

složek a mocností minimálně 30 mm. 

České Standardy pro zelené střechy (SZÚZ, 

2019) na základě zahraničních zdrojů doporučují 

kačírkové pásy o šířce 50 cm po 

obvodě střechy, kolem prostupů potrubí 

a střešních oken a vtoků. Plochy větší než 

1 500 m² může být třeba dělit požárně dělicími 

pásy z kačírku. V rámci údržby střechy 

je třeba kačírkové pásy udržovat čisté a bez 

vegetace. 

Ochrana proti větru 

Jako ochrana proti sání větru se na zelených 

střechách používá kačírkový pás o šířce 50 

cm nebo dlaždice po obvodě střechy (kolem 

atik). U malých střech přízemních objektů, 

kde nehrozí velké namáhání větrem, lze 

zvážit zúžení, na větrných střechách naopak 

rozšíření. 

Bezpečnost 

Na většině střech je stále opomíjen zádržný 

systém proti pádu osob. Nejedná se jen 

o zajištění pracovníků v době realizace, ale 

také pro vykonávání následné údržby, a nepřítomnost 

zádržného systému pak dovede 

velmi zkomplikovat práci, nebo ji udělat 

vyloženě nebezpečnou (v případě šikmých 

střech). Pro zajištění může u pochozích 

střech sloužit zábradlí nebo vyšší atika, v případě 

nepochozích střech kotevní body kotvené 

do střechy nebo přitížené vegetačním 

souvrstvím. 

Obr. 4 Biosolární střecha na administrativní budově v Mnichově. Foto: BuGG 

použít dodatečnou kořenovzdornou fólii volně 

položenou na stávající střechu, v jiných 

případech se doporučuje vzhledem ke stavu 

hydroizolace kompletní oprava a použití nového 

a vhodného materiálu. 

Rizikem pro většinu hydroizolací je, pokud 

jsou vystaveny účinkům UV záření a povětrnostním 

vlivům, měly by proto být, pokud 

možno, všude zakryty vegetačním souvrstvím 

nebo na atikách oplechováním. Potíže 

s degradací UV zářením vykazují zejména 

u nás nejrozšířenější fólie z PVC, které vlivem 

záření a teploty uvolňují do životního 

prostředí změkčovadla, čímž výrazně ztrácejí 

svou hmotu i vlastnosti v běhu let (Kravanja, 

et al., 2021) (Henkel, et al., 2019). Mnohá 

změkčovadla PVC na bázi ftalátů vykazují pro 

živé organismy karcinogenní a mutagenní 

vlastnosti, způsobují reprodukční onemocnění 

a jsou vzhledem k těmto vlastnostem 

pod stále větším drobnohledem Evropské 

unie (Evropská komise, 2021). 

Hydroizolace musí být vytažena minimálně 

patnáct centimetrů nad povrch vegetačního 

souvrství. Střecha musí být dobře vyspádována, 

aby se na hydroizolaci netvořily louže. 

Louže představují riziko pro samotnou hydroizolaci 

(zadržují se v nich mikroorganismy, 

které na hydroizolaci mohou negativně 

působit), pro střešní plášť z hlediska statiky 

(pokud se jedná o rozsáhlejší a hlubší louže, 

může docházet k přetížení střechy) a pro 

samotnou vegetaci, která zpravidla nesnáší 

dlouhodobé přemokření. 

Některé další faktory 

Za zmínku stojí problematika kompatibility 

systémů, kterou je vhodné posuzovat 

i z hlediska souvrství zelené střechy versus 

souvrství střešního pláště. Typickým příkladem 

je volba tepelné izolace s dostatečnou 

trvalou zatížitelností zejména pod intenzivní 

zelené střechy. 

Přístup na střechu hraje důležitou roli v tom, 

jestli a jak snadno střecha bude realizována 

a udržována. Navržená vegetace tak musí 

odrážet i možnosti údržby majitele nebo uživatele 

střechy. 

V neposlední řadě hrají roli stanovištní 

podmínky, které jsou specifické pro každou 

střechu. Na jedné střeše mohou být rostliny 

od rána do večera na slunci, na jinou slunce 

prakticky nezasvítí. Jedno stanoviště je extrémně 

větrné, jiné je zase kryté okolní zástavbou. 

Návrh vhodných rostlin s ohledem 

na stanoviště by měl vždy dělat zkušený 



realizátor zelených střech, zahradník nebo 

zahradní architekt. 

Skladba vegetačního souvrství 

Potřebné vlastnosti všech vrstev vegetačního 

souvrství podrobně popisují Standardy 

pro navrhování, provádění a údržbu zelených 

střech (SZÚZ, 2019). 

Ochranná vrstva 

Ochranná vrstva chrání hydroizolaci vůči 

mechanickému poškození před realizací, během 

ní a před tlakem vegetačního souvrství 

po realizaci. Je zpravidla tvořena syntetickou 

geotextilií pokládanou s přesahy, která pro 

jednoduché extenzivní střechy má gramáž 

alespoň 300 g/m² a pro vyšší souvrství alespoň 

500 g/m². Čím vyšší a těžší je vegetační 

souvrství nad hydroizolací, tím větší je potřebná 

tloušťka, resp. gramáž ochranné textilie. 

Ochranná textilie je nejspodnější vrstva 

vegetačního souvrství a slouží rostlinám 

také jako zdroj vláhy. 

Drenážní (a hydroakumulační) vrstva 

Nad ochrannou textilií se nachází drenážní 

vrstva, která může zároveň plnit i hydroakumulační 

funkci. Voda, kterou plně nasycené 

souvrství nepojme, prosákne do drenážní 

vrstvy a musí jí být spolehlivě odvedena po 

spádu hydroizolace do odtokových míst. 

Drenážní vrstva bývá nejčastěji tvořena nopovou 

fólií, ale použít lze i sypané drenážní 

násypy nebo speciální prostorově tkané 

rohože. Důležité je zvážit drenážní kapacitu 

zvoleného materiálu, která musí být dostatečně 

velká, aby odvedla veškerou vodu 

v dané odtokové šířce. Vpusti a chrliče se 

opatřují kontrolními šachtami s odnímatelným 

víkem pro kontrolu drenážních cest. 

Má-li drenážní vrstva zároveň funkci hydroakumulační 

(např. zadržování vody v kalíšcích 

nopové fólie), musí hydroakumulační 

vlastnosti odpovídat potřebám rostlin. Nadměrná 

hydroakumulace je nežádoucí a může 

být příčinou úhynu vegetace nebo zvýšeného 

výskytu plevelů. Suchomilné rostliny, jak 

sám pojem napovídá, jsou zejména citlivé 

na přemokření. 

Filtrační vrstva 

Filtrační vrstva zabraňuje propadávání jemných 

částic ze substrátu do drenážních cest 

a je zpravidla tvořena syntetickou geotextilií 

o plošné hmotnosti 100 – 200 g/m² pokládanou 

s přesahy. Tato textilie může být 

už součástí nopové fólie anebo může být 

položena zvlášť. Vyšší gramáže filtračních 

textilií, které se občas v projektech chybně 

vyskytují, se snáze ucpávají jemnými částicemi, 

což zhoršuje jejich propustnost a snižuje 

dostupnost vody pro rostliny ve spodních 

vrstvách souvrství. 

musí odpovídat vlastnosti materiálu. Jako 

vegetační vrstvu lze použít sypané substrátové 

směsi (střešní substráty) nebo například 

minerální vlnu, která musí být překryta minimálně 

3 cm sypaného střešního substrátu. 

Na střeše se v žádném případě nemůže používat 

skrývka z pozemku nebo ornice. Tyto 

materiály nemají požadované vlastnosti, aby 

mohly dlouhodobě fungovat v tenké vrstvě 

na střeše, obsahují zárodky plevele, mohou 

zanášet drenážní cesty a jsou velmi těžké. 

Používat je třeba speciální střešní substráty, 

které deklarují vyhovující vlastnosti dle 

Standardů pro zelené střechy. 

Vegetace 

Vegetace je hlavním nositelem funkcí zelené 

střechy. Rostliny určují optimální podmínky, 

ve kterých se jim bude dlouhodobě 

dařit, a proto je třeba vegetační souvrství 

navrhnout tak, aby pro ně bylo dlouhodobě 

funkční. Každá střecha vykazuje jiné stanovištní 

podmínky a stejné řešení nemusí na 

dvou různých střechách fungovat. Chyby 

ve skladbě vegetačního souvrství se tak nevyhnutelně 

projeví na rostlinách. Proto by 

u návrhu, realizace i údržby zelené střechy 

měl být vždy zkušený zahradník či zahradní 

architekt, který navrhne optimální řešení 

pro dané podmínky. 

Na zelené střeše může prospívat široké spektrum 

rostlin, od sukulentních druhů, přes 

nenáročné traviny a byliny, trvalky, trávník, 

keře, až po stromy. Vegetaci je možné založit 

výsevem (nebo hydroosevem), řízky, výsadbou, 

předpěstovanými vegetačními koberci 

nebo kombinací způsobů. 

Šikmé střechy 

Tvar střechy udává, zda se jedná o zelenou 

střechu plochou (do 5° sklonu), šikmou bez 

zádržného systému (sklon 5 – 15°), šikmou 

se zádržným systémem (sklon 15 – 45°) 

nebo strmou (sklon více než 45°). Většina 

zelených střech je v našich podmínkách 

realizována jako plochá nebo mírně šikmá 

(do 15°) a takové střechy jsou po technické 

stránce jednodušší i cenově dostupnější. 

Šikmé střechy se zádržným systémem proti 

sesuvu souvrství jsou technicky náročnější, 

s čímž rostou pořizovací náklady i provozní 

náklady na údržbu, a je vhodné je konzultovat 

od začátku s odbornou realizační firmou, 

aby byly vyřešeny všechny složitější detaily. 

Údržba 

Jedním z nejčastějších mýtů panujících o extenzivních 

zelených střechách je, že jsou 

bezúdržbové. Neexistuje bezúdržbová zelená 

střecha, a dokonce ani střecha se zásypem 

kačírku není bezúdržbová (viz obr. 4). 

Doporučené cykly kontrol střechy jsou 

zmíněny v normě ČSN 73 1901. Pro zelené 

střechy platí tyto frekvence údržby také, 

přičemž při zmíněných kontrolách přibývají 

úkony údržby související se zelení (čištění 

kačírkových pásů od vegetace, kontrola odvodňovacích 

prvků, pletí, hnojení, sestřih 

atp.). V případě extenzivní zelené střechy 

stačí, když tyto úkony proběhnou s frekvencí 

jednou až dvakrát ročně (což odpovídá frekvenci 

kontrol a obnovy zmíněných v ČSN 73 

1901), v případě intenzivní zelené střechy 

probíhají údržby pravidelně a v závislosti na 

potřebách vegetace. 

U intenzivních zelených střech se musí zejména 

pamatovat na pravidelnou závlahu 

a spolehlivý zdroj vody pro ni, pročež se doporučuje 

instalovat automatický závlahový 

systém. Vhodným zdrojem je dešťová voda, 

případně přečištěná šedá voda. V současnosti 

existují i technologie, které dovedou 

Vegetační vrstva 

Vegetační vrstva je nejdůležitější pro dlouhodobou 

prosperitu vegetace. Z této vrstvy 

rostliny čerpají živiny, vodu i vzduch a tomu 

Obr. 5 Ani kačírkem zakrytá střecha není bezúdržbová. Tato střecha nebyla udržována tak dlouho, až se z ní stala 

střecha zelená. Foto: GreenVille 




Tab. 3 Součinitelé odtoku pro zelené střechy, které udává nová vyhláška č. 244/2021 Sb., a které 

slouží k výpočtu množství zpoplatněných srážkových vod. Stanovenými hodnotami odtokového 

součinitele C vyhláška akceptuje průměrné odtokové parametry u nejtenčích extenzivních střech, 

mírně bonifikuje přírodně hodnotná extenzivní, resp. polointenzivní souvrství v kategorii 11 – 

30 cm a rovněž souvrství intenzivních zelených střech nad 30 cm mocnosti souvrství s větší užitnou 

hodnotou pro člověka. Zdroj: autor dle (MZe, 2021) 

Mocnost vegetačního souvrství zelené střechy 

přečistit odpadní vodu, aby měla parametry 

vody do závlah. 

Zelené střechy s fotovoltaikou 

Střecha je v současnosti čím dál intenzivněji 

využívaným prostorem. V kontextu klimatické 

krize a úbytku městské zeleně se na 

budovách stále častěji objevují zelené střechy. 

Z hlediska energetické soběstačnosti 

a ekologie je výhodné vyrábět na střeše 

také energii z obnovitelných zdrojů. A oba 

přístupy k využití střechy jde dokonce kombinovat, 

přičemž jejich kombinací je možné 

docílit ještě větších přínosů, než kdyby byly 

technologie použity zvlášť. 

Výkon fotovoltaických (FV) panelů v kWp 

se udává při standardních testovacích podmínkách 

při teplotě článků 25 °C. Pokud je 

teplota vyšší, panely nejsou tak účinné, jaký 

je jejich nominální výkon. Snížení výkonu panelu 

se pro každý typ panelu může lišit, ale 

udává se, že s každou změnou teploty o jeden 

stupeň Kelvina směrem nahoru se sníží 

výkon panelu o 0,3 – 0,5 % (Weller, 2009). 

Pětiletá experimentální studie z Berlína zaznamenala 

zvýšení účinnosti FV na zelené 

střeše s vegetací složenou z rozchodníků 

o 1 – 5 % v závislosti na různých faktorech, 

oproti FV na hydroizolaci z asfaltových pásů 

(Köhler, et al., 2007). Další výhodou biosolárních 

zelených střech je větší druhová 

pestrost rostlin i živočichů na ní – větší 

biodiverzita. Vlivem lidské činnosti dochází 

k vymírání rostlinných a živočišných druhů 

a tato snižující se biodiverzita ohrožuje fungování 

celých ekosystémů. Jen za posledních 

sedmadvacet let byl v Německu zaznamenán 

úbytek pětasedmdesáti procent létajícího 

hmyzu (Hallmann, et al., 2017). Biosolární 

zelené střechy nabízejí členitější povrch, 

různé vlhkostní poměry i intenzitu oslunění 

oproti klasické extenzivní zelené střeše. Pozorování 

ze Švýcarska dokumentovalo o patnáct 

až třicet procent více druhů hmyzu na 

zelených střechách s fotovoltaikou oproti zeleným 

střechám bez ní (Brenneisen, 2015). 

Ideálním způsobem jak zelené střechy a fotovoltaiku 

kombinovat je pomocí systémů 

tzv. biosolárních zelených střech. Tento termín 

(z angl. biosolar) vznikl spojením slov 

biodiverzita a solární a obsahuje tak v sobě 

dvě základní charakteristiky, jimiž se vyznačuje. 

Základní principy tohoto řešení jsou 

následující: 

Součinitel odtoku C 

5 – 10 cm 0,6 

11 – 30 cm 0,3 

31+ cm 0,1 

• biosolární zelené střechy jsou extenzivní; 

vegetace se tak skládá z rozchodníků 

a nižších suchomilných travin a bylin, 

• fotovoltaické panely jsou umístěny nad 

vegetačním souvrstvím na vyvýšené nosné 

konstrukci tak, aby vegetace nemohla 

panely přerůst a zastínit, 

• díky vyvýšené poloze panelů a skladbě 

vegetačního souvrství je zajištěn růst vegetace 

i pod panely, 

• nosná konstrukce pro fotovoltaiku je pevně 

integrována do vegetačního souvrství, 

připravuje ji tedy dodavatel zelené střechy 

podle zadaných parametrů fotovoltaického 

systému, 

• nosná konstrukce se nekotví do střechy, 

je dostatečně přitížena vegetačním souvrstvím, 

• biosolární řešení je možné aplikovat na 

plochých střechách se sklonem do 5°. 

Dotace a podpora zelených střech 

Od podzimu 2021 pokračuje program Nová 

zelená úsporám, který i dříve poskytoval dotace 

na zelené střechy na rodinných a bytových 

domech v souvislosti s nízkoenergetickou 

výstavbou nebo zateplováním. V rámci 

současných podmínek však mohou žadatelé 

čerpat dotaci na zelenou střechu i nezávisle 

na energetické stránce budovy. Do programu 

byly zahrnuty i populární dotace na zadržování 

dešťové vody nebo instalaci fotovoltaiky. 

Pokud žadatel kombinuje na svém 

domě více dotovaných opatření, čekají ho 

navíc ještě kombinační bonusy. Obvyklá výše 

dotace je maximálně polovina způsobilých 

nákladů na zelenou střechu, při kombinaci 

s dalšími opatřeními se hranice u RD zvedá 

na šedesát procent. 

Dotace na zelené střechy nabízejí také některá 

města. Brněnský dotační program 

poskytl za dva roky své existence dotace na 

49 010 m² zelených střech (Brno, 2022), a to 

na soukromé, podnikatelské i veřejné objekty. 

Po vzoru Brna zavedl obdobný program 

také jihomoravský Hodonín a Ústí nad Orlicí, 

které jako první české město dotuje i zelené 

fasády. 

Kromě dotací jsou zelené střechy podpořeny 

i legislativou týkající se hospodaření 

se srážkovými vodami, konkrétně přílohou 

č. 16 vyhlášky č. 244/2021 Sb. (MZe, 2021). 

S účinností od 1. 7. 2022 se snižuje stočný 

poplatek za srážkovou vodu ze zelených 

střech v závislosti na použitém vegetačním 

souvrství a jeho součiniteli odtoku. Poplatek 

za srážkovou vodu v České republice musí 

platit zejména podnikatelské subjekty a veřejný 

sektor, soukromé subjekty za srážkovou 

vodu neplatí. Kategorie součinitele použitelné 

pro zelené střechy viz tab. 3. 

Zdroje 

[1] Braubach, M. a další, 2017. Effects of Urban Green 

Space on Environmental Health, Equity and 

Resilience. V: N. Kabisch, H. Korn, J. Stadler & A. 

Bonn, editoři Nature-Based Solutions to Climate 

Change Adaptation in Urban Areas: Linkages 

between Science, Policy and Practice. Theory and 

Practice of Urban Sustainability Transitions. Cham: 

SpringerOpen, pp. 187-205. 

[2] Brenneisen, S., 2015. Symbiose PV mit Gründach - 

Fluch oder Segen. Winterthur, VESE-Tagung. 

[3] Brno, 2022. Ročenka 2022 - Jak jsme v roce 2021 

u nás v Brně zlepšili životní prostředí, Brno: Odbor 

životního prostředí - Magistrát města Brna. 

[4] Český normalizační institut, 2007. ČSN EN 13948 

(72 7656): Hydroizolační pásy a fólie - Asfaltové, 

plastové a pryžové pásy a fólie pro hydroizolaci 

střech - Stanovení odolnosti proti prorůstání 

kořenů, Praha: Český normalizační institut. 

[5] Český normalizační institut, 2013. ČSN 73 1901: 

Navrhování střech - Základní ustanovení, Praha: 

Český normalizační institut. 

[6] DIN, 2016. DIN 4102-4: Brandverhalten 

von Baustoffen und Bauteilen – Teil 4: 

Zusammenstellung und Anwendung klassifizierter 

Baustoffe, Bauteile und Sonderbauteile, Berlin: 

DIN Deutsches Institut für Normung e. V.. 

[7] Evropská komise, 2021. COMMISSION REGULATION 

(EU) 2021/2045 amending Annex XIV to 

Regulation (EC) No 1907/2006 of the European 

Parliament and of the Council concerning the 

Registration, Evaluation, Authorisation and 

Restriction of Chemicals (REACH) , Brusel: 

Evropská komise. 

[8] FLL, 2018. Green Roof Guidelines - Guidelines for 

the Planning, Construction and Maintenance 

of Green Roofs, Bonn: Forschungsgesellschaft 

Landschaftsentwicklung Landschaftsbau e.V.. 

[9] Hallmann, C. A. a další, 2017. More than 75 percent 

decline over 27 years in total flying insect biomass 

in protected areas. PLoS ONE, 12(10). 

[10] Henkel, C., Hüffer, T. & Hofmann, T., 2019. 

The leaching of phthalates from PVC can be 

determined with an infinite sink approach. 

MethodsX, Svazek 6, pp. 2729-2734. 

[11] Köhler, M., Wiartalla, W. & Feige, R., 2007. 

Interaction between PV-systems and extensive 

green roofs. Minneapolis, Friends of the 

Mississippi River: The Fifth Annual Greening 

Rooftops for Sustainable Communities 

Conference. 

[12] Kravanja, G., Ivanič, A. & Lubej, S., 2021. 

Degradation of Plasticized Poly(1-chloroethylene) 

Waterproong Membranes used as a Building 

Material. Acta Chimica Slovenica, Svazek 68. 

[13] Lee, K. E. a další, 2015. 40-second green roof 

views sustain attention: The role of micro-breaks 

in attention restoration. Journal of Environmental 

Psychology, Svazek 42, pp. 182-189. 

[14] MZe, 2021. Vyhláška č. 244/2021 Sb. Vyhláška, 

kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou 

se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech 

a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně 

některých zákonů (zákon o vodovodech 

a kanalizacích), Praha: Ministerstvo zemědělství 

České republiky. 

[15] SZÚZ, 2019. Vegetační souvrství zelených střech 

- Standardy pro navrhování, provádění a údržbu, 

Brno: Svaz zakládání a údržby zeleně. 

[16] Weller, B. e. a., 2009. Photovoltaik. Der Leitfaden 

zur Planung gebäudeintegrierter Photovoltaik, 

Mnichov: Detail Praxis. 


Komplexní řešení plynových 

kotelen pro bytové domy 

český výrobce kotlů 

VÝKONNÉ 

Topte levněji 

a efektivně 

SPOLEHLIVÉ HOSPODÁRNÉ 

Kaskádové kotelny Thermona 

Technologická vyspělost kotlů ve spojení se sofistikovaným systémem řízení, 

umožňuje instalaci kotelny až do výkonu 3,0 MW. Výkon je vždy dávkován 

efektivně, hospodárně a s ohledem na aktuální požadavek systému. 

Samozřejmostí je přizpůsobení technologie požadavkům zákazníka. Technologie 

umožňuje dodávku tepla i teplé užitkové vody, využití řady zabezpečovacích prvků, rozvod 

do více topných větví, integritu zařízení pro úpravu topné vody a dalšího příslušenství. 

K topnému systému lze snadným způsobem připojit i obnovitelný zdroj energie. 

Stojí za námi stovky realizací a desítky let zkušeností. Nabízíme bezplatné poradenství, 

komplexní řešení, včetně dodávky na klíč, nebo doporučíme odbornou realizační firmu. 

Maximální 

výkon až 

Tichý 

provoz 

Servisních 

techniků 

Ekologický 

provoz 

Energeticky 

úsporné 

Záruka 

až 3 roky 

Vyrobeno 

v Česku 

3,0 1000 

MW 

+ 

ZÁRUKA 

2+1 

více na www.thermona.cz

Chcete-li ve vertikálním farmaření mířit 

opravdu vysoko, potřebujete účinnou 

technologii. 

Naše úsporná řešení v oblasti pohonu a ventilace vám pomohou vytvořit ty nejlepší 

podmínky pro pěstování. Chytré řízení a automatizace prostřednictvím IoT řešení na 

míru - od sadby až po sklizeň. 

Více na ebmpapst.com/verticalfarming

Časopis TZB Haustechnik 1/2022 CZ

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?