Rozhled 7-2011.qxp - Plzeňský Rozhled

More documents

Recommendations

Info

Vyje�te si za tradiční Chodskou keramikou do Chlistova Kdo by neznal chodskou keramiku. Bývaly doby, kdy domácnost bez nějakého chodského malovaného talíře, vázy či džbánku ani nemohla být. Paní domácnosti by byla „out“, neboli by nebyla dostatečně moderní a na výši, pokud by nevyzdobila svoji kuchyni pestrobarevnými lučními květy malovanými na bílé či černé glazuře, a nedodala jí tak punc domova. Prostě patřilo k dobrému tónu sedmdesátých a osmdesátých let sbírat chodskou lidovou keramiku. Nebylo také významnější návštěvy Plzeňského kraje, aby si jako dar neodvážela chodskou keramiku jako typický výrobek místních lidových umělců. V devadesátých letech se pak stala chodská keramika nejčastěji vyváženým suvenýrem zahraničních turistů, kteří začali objevovat Českou republiku. „Malování mě vždycky hrozně bavilo, ale měla jsem i štěstí, že jsem se setkala s lidmi, kteří mně hodně pomohli a hodně naučili,“ říká Květa Korečková, jedna z nejznámějších současných malířek této keramiky a majitelka keramické dílny v Chlistově na Klatovsku. „Už na základní škole si mého kreslení všiml tehdejší ředitel Stránský, jehož manželka byla za svobodna Baarová, pocházela z Klenčí pod Čerchovem a sama velmi krásně malovala. Pan Stránský si proto všiml, že já mám talent na kresbu a malování květin, Velmi krásná dekorační chodská keramika nesměla chybět v mnoha českých domácnostech. a rodičům doporučil, abych se tomu věnovala. Od patnácti let jsem se proto v Klenčí pod Čerchovem a v keramické škole v Karlových Varech věnovala učení výroby a malování lidové chodské keramiky.“ Desetiletí praktických zkušeností, mimořádný umělecký cit a malířský talent Květy Korečkové ocenila i odborná komise, která její výrobky ohodnotila certifikátem Šumava - Originální produkt, který získávají výrobky ty- Květu Korečkovou můžete potkat každoročně také na Chodských slavnostech v Domažlicích. pické pro Pošumaví a Šumavu. „Pocházím z Chlistova, proto jsem se sem, do velmi klidné a příjemné malé obce po revoluci vrátila a v místním bývalém statku po roce 2000 jsem společně s rodinou vybudovala vlastní keramickou dílnu. Dnes v ní vzniká nejen klasická chodská dekorační keramika s bílou i černou glazurou, ale také chlistovská keramika, která vychází z tradiční výroby užitných džbánků, talířů a váz Pošumaví a je zdobená obtiskem.“ K osamostatnění a k počátku podnikání paní Korečkové přispěla také snaha o větší kvalitu chodské keramiky. Koncem osmdesátých let vedla příliš velká poptávka po chodské keramice ke zhoršení kva- lity keramického střepu, který nebyl správně vypalovaný, proto častěji popraskal. Později zas došlo ke zrušení a omezení výroby některých komponentů pro mísení základní keramické hmoty a barev, a tak se paní Květa pustila do jejich vlastní výroby. Pořídila si elektrickou pec a dnes je schopná od začátku do konce vytvořit jakoukoliv keramiku podle svých představ i přání zákazníků. Výrobky se vyrábějí bu� odléváním do forem, nebo vytáčením na hrnčířském kruhu, po vysušení a naglazování se vypálí v peci při 1400˚C a pak se džbánky, talíře, hrnky, vázičky i další výrobky ručně malují. Po zaschnutí barev se keramika ještě jednou vypaluje v peci při 760˚C. Chlistovská keramika je užitná, proto se ji nemusíte bát běžně využívat v kuchyni a lze ji používat i pro ohřev v mikrovlné troubě. Tradice výroby keramiky na Chodsku a v Pošumaví sahá hodně daleko do historie. Byly zde vždy dobré předpoklady. Dostatek dřeva na pálení, kvalitní hlína, šikovné ženy, které v zimě nemusely pracovat na polích, a ob- chodní stezky do Bavor. Keramická výroba se dá dokumentovat již na počátku sedmnáctého století, ale k významnějšímu rozvoji manufaktur došlo až o dvě století později, když v roce 1814 ve Ždánově a později i v roce 1835 v Klenčí pod Čerchovem zakládá hrnčíř František Josef Mayer manufakturu na výrobu kameniny. Traduje se, že známé červené chodské máky, malované s klasy, kopretinami a pomněnkami do černého pole na džbánky, vázy nebo talíře poradil malířkám z Klenčí Alfons Mucha. který byl na návštěvě u svého přítele, malíře Špilara na Chodsku. Prohlídka keramické dílny V případě, že máte zájem o keramiku a zajímá vás, jak se chodská a chlistovská keramika vyrábí, je možné si s paní Květou Korečkovou domluvit prohlídku s výkladem a názornou ukázkou výroby. V Chlistově se prý nebojí ani celých zájezdů. Dílna je prostorná a možnost parkování autobusu na statku je zajištěna. Stačí jen kontaktovat paní Korečkovou telefonicky nebo pomocí e-mailu a domluvit si termín návštěvy. V pošumavském Chlistově je i krásná příroda a možnosti koupání. Zájezd do Chlístova můžete rozšířit také o výlet do pohádky návštěvou nedaleké Chlistovská keramika je nejen krásná, ale i vhodná k užívání v kuchyni. Pohádkové chalupy v Mlázovech u Kolince s výstavou pohádkových bytostí, strašidel a mnoha atrakcí pro děti i dospělé. Zkuste si sami namalovat keramiku Chcete si vyzkoušet namalovat svůj hrneček? Není problém. Po předchozí domluvě je možné si v keramické dílně v Chlistově namalovat některý Výběr z mnoha výrobků, které je možné vidět ve vzorkové prodejně v Chlistově. výrobek z jejich sortimentu, který vám později vypálí v peci, a budete mít originální dárek pro někoho blízkého, nebo památku na návštěvu Šumavy na celý život. Karel Bárta 28 <strong>Plzeňský</strong> rozhled 7/2011
Nejlépe recyklují žáci z Ejpovic Bezmála 6 tun vysloužilých elektrozařízení vysbírali v rámci projektu Ukli�me si svět žáci základních a středních škol Plzeňského kraje. Ve srovnání s ostatními regiony jim tento výsledek zajistil dvanácté místo na pomyslném žebříčku. Nejlepší školou na Plzeňsku se v celkovém množství stala ZŠ Ejpovice, jejíž žáci přinesli přes 1,3 tuny „vysloužilců“. V přepočtu na žáka pak první místo patří téže <strong>Plzeňský</strong> rozhled 7/2011 škole se 46 kilogramy na hlavu. Projektu Ukli�me si svět se letos zúčastnilo téměř 200 tisíc žáků ze 700 přihlášených škol. V Plzeňském kraji se do projektu zapojilo celkem 36 škol s více než 12 tisíci žáky. „Letošní ročník osvětové kampaně Ukli�me si svět se setkal s nebývalým zájmem škol i jejich žáků. Zúčastnilo se ho až o 500 škol více než před rokem. Třeba v Plzeňském kraji se jen od začátku roku přihlásilo 17 nových škol,“ uvádí Roman Tvrzník, generální ředitel neziskové společnosti ELEKTROWIN, která tento projekt již čtvrtým rokem organizuje pro všechny základní a střední školy v republice. „Plzeňští studenti nás překvapili, s jakou vervou se do recyklace pustili. Třeba v ZŠ Ejpovice pouhých 29 žáků sesbíralo až 1350 kilogramů nefunkčních elektro po- mocníků. Díky recyklaci tak žáci z Plzeňska zabránili vzniku až 64 tun CO 2,“ vysvětluje Jana Machková, která má v ELEKTROWINu soutěž na starosti. Čtvrtý ročník kampaně Ukli�me si svět nakrmil sběrné koše jednoznačně nejvyšším množstvím vysloužilých elektrospotřebičů. Celkem se jich podařilo vysbírat přes 206 tun. Pro lepší představu – je to 1,2krát více než hmotnost Petřínské rozhledny. (roz) 29
Page 1 and 2: V pondělí 30. 5. 2011 jsem měla
Page 3 and 4: V Plzni byl nejlepší Ronald Steig
Page 5 and 6: Plzeňský rozhled 7/2011 25
Page 7: Firma Haas Fertigbau Chanovice, s.r
Page 11 and 12: Soutěž o vstupenku do BAYERN PARK
Page 13 and 14: Víte, kolik hradů, zámků a tvrz
Page 15 and 16: ŘÁDKOVÁ INZERCE � ŘÁDKOVÁ I
Page 17 and 18: PRODÁM staveb. pozemek o výměře
Page 19 and 20: Plzeňský rozhled 7/2011 39

Rozhled 7-2011.qxp - Plzeňský Rozhled

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?