12.01.2015 Views

Klapalekiana 2005, 1_2.pdf

Klapalekiana 2005, 1_2.pdf

Klapalekiana 2005, 1_2.pdf

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Vegetaní pomry: Botanický przkum dokumentuje velice pestrou a specifickou flóru (Albrecht 1989, Vydrová et<br />

al. 2003). Lesy pedstavují potenciální pirozenou vegetaci prakticky celého území, dnes však zaujímají jen ást<br />

plochy. V minulosti byly na znan rozsáhlých plochách pevedeny na pastviny. Pozdji opt došlo ke spontánní<br />

sukcesi, pi níž se vyvinula vegetace, zejm odlišná od potenciální.<br />

Na bazickém substrátu se vyskytují bazifilní teplomilné doubravy (spoleenstvo Brachypodium pinnatum-Quercus<br />

robur). Na kyselých substrátech v lesích byly ojedinle zaznamenány acidofilní bikové buiny (Luzulo-Fagetum).<br />

Fragmentárn na výstupech kyselých hornin byly zjištny suché acidofilní doubravy (Luzulo albidae-Quercetum<br />

petraeae). ást lesních ploch je pokryta devinnou vegetací, která má charakter vysokých kovin s dominantní lískou<br />

(Corylus avellana), v jejímž podrostu se vyskytují charakteristické druhy dubohabin (nap. Melampyrum nemorosum,<br />

Brachypodium pinnatum, Hepatica nobilis). V NPR jsou zastoupeny také mezofilní koviny (svaz Berberidion). Výskyt<br />

suových les (Arunco-Aceretum) byl prokázán na prudkém svahu nad Vyšenským potokem. Podél vodních tok jsou<br />

místy zachovány keové až stromové porosty vrb s dominující Salix fragilis.<br />

Z nelesní vegetace je zde hojná vegetace teplomilných trávník (svaz Bromion erecti). Vyskytuje se na teplých<br />

výslunných stráních, asto s jižní expozicí. Teplomilné trávníky místy plynule pecházejí do vegetace mezofilních<br />

lem (svaz Trifolion medii). Z luních spoleenstev byly v území mapovány mezofilní ovsíkové louky (svaz<br />

Arrhenatherion). V nivách vodních tok se vyskytují zbytky pcháových luk (svaz Calthion), na které zpravidla navazují<br />

porosty vysokých ostic (svaz Magnocaricion elatae). Na skalnatých svazích byla zaznamenána bazifilní vegetace<br />

efemér a sukulent (svazu Alysso alyssoidis-Sedion albi).<br />

METODIKA<br />

Przkum denních motýl byl provádn v letech 2002 a 2003 (duben – listopad). Byl vytýen transekt, který byl<br />

pravideln navštvován 2-3x týdn (celkem 121 vykonaných exkurzí). Výsledky pozorování druh, které lze bezpen<br />

urit v terénu, byly zaznamenány písemn na míst. Pouze obtížn determinovatelné druhy byly individuáln odchyceny<br />

a ureny dodaten. Dokladový materiál je uložen ve sbírce Správy CHKO Blanský les a ást ve sbírce autora.<br />

Ve Výsledcích je za jménem druhu zaznamenána:<br />

Doba výskytu: rok, poet generací (tunímskými íslicemi) – v pípad rozpoznatelných generací, datum / rozmezí<br />

dat.<br />

Abundance: struná informace o hojnosti výskytu druhu na lokalit v semikvantitativní stupnici (velmi vzácný: do<br />

5 ex., vzácný: 5-10 ex., nehojný: 10-30 ex., hojný: 30-100 ex., velmi hojný: více než 100 ex.).<br />

Dokladové exempláe: poet, sbratel, determinátor (ex., lgt., det.), místo uložení (coll. CHKO = sbírka Správy<br />

CHKO Blanský les (Vyšný)).<br />

Vazba na biotop: vyjádena je zkratkou a lenní bylo pevzato podle Beneše et al. (2002): Xerotermofil-1 (X1) –<br />

druhy žijící na otevených xerotermních biotopech, pevážn na krátkostébelných stepních trávnících a skalních stepích;<br />

Xerotermofil-2 (X2) – pevážn lesostepní a kovinné druhy; Mezofil-1 (M1) – druhy žijící na otevených biotopech,<br />

pevážn mezofilních loukách; Mezofil-2 (M2) – druhy preferující rozhraní lesních a luních biotop, lesní louky,<br />

svtliny; Mezofil-3 (M3) – druhy žijící v lesních biotopech; Hygrofil (H) – druhy žijící na podmáených loukách a<br />

slatiništích; Ubikvista (U) – generalisté schopní žít na všech biotopech vetn ruderál, agrocenóz a intravilán obcí.<br />

Podrobnjší komentá: u vzácnjších nebo jinak zajímavých druh jsou uvedeny podrobnjší informace.<br />

Systém a nomenklatura jsou pevzaty z práce Laštvky (1998) a doplnny podle Beneše et al. (2002). Veškeré<br />

uvedené druhy a údaje pocházejí z výzkumu autora s výjimkou nkolika ex. sbíraných V. Mikešem (eský Krumlov).<br />

VÝSLEDKY<br />

V NPR Vyšenské kopce bylo v letech 2002 a 2003 nalezeno 62 druh denních motýl<br />

sedmi eledí, tj. 38,5% druh tchto eledí recentn známých z eské republiky.<br />

Papilionidae<br />

Papilio machaon Linnaeus, 1758. 2002: I: 29.IV., 7.V., 13.V., 30.V., II: 8.VII., 31.VII.;<br />

2003: II: 21.VII.; vzácný; nebyl pozorován vtší poet ex. najednou, U.<br />

34

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!