MORAVSK¥ KRU ML OV I V Moravskÿ Kr u ml ov I V - Moravské ...

9. ARCHEOLOGIE STŘEDOPALEOLITICKÉHO SOUVRSTVÍ 1–3 V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ IVPetr NerudaObr 2. MKIV-1, vrstva 3. Jádra.Fig. 2. MKIV-1, layer 3. Cores.Obr. 3. MKIV-1, vrstva 3. Odštěpy.Fig. 3. MKIV-1, layer 3. Blanks.Vzhledem k nedostatku nástrojů lze nalezenou industrii charakterizovatpouze na základě technologické analýzy. Přestožese nepodařilo zrekonstruovat výrobní postupy metodou zpětnéhoskládání, lze podle dochovaných artefaktů konstatovat, ževýroba polotovarů spočívala v odbíjení úštěpů z několika variantpřipravených jader. Dochovaná jádra nesou známky dvou protikladnýchkonceptů sbíjení – diskoidního a levalloiského (tab. 2).První jádro vychází z objemové koncepce diskoidníchjader, ale způsob organizace odbíjení úštěpů se poněkud liší(obr. 2:1). Jako polotovar jádra v tomto případě posloužil blokrohovce s mrazovými plochami, které mezi sebou svíraly dostatečněostrý úhel, takže nebylo nutné upravovat výchozí tvarsuroviny. Výrazným rysem jádra je jeho podlouhlý tvar s téměřparalelními hranami. V proximální části je jádro omezenoodbitím několika odštěpů, které upravují jeho úderovou plochu,jež ale nebyla využita k odbíjení odštěpů. K extrakci polotovarůposloužila zbývající část obvodu těžní plochy jádra.Poslední odražené polotovary představují dvě série po dvounegativech, odbité z paralelních protilehlých úderových ploch,přičemž osy odbíjených polotovarů jsou rovněž paralelnía kolmé na podélnou osu jádra (obr. 2:1 – tmavě šedé negativy).Bez skládanek ale není možné rozhodnout, do jaké míryse jedná o náhodně zformované jádro, dané specifickým tvaremvýchozí suroviny, či o záměrnou organizaci těžby směremk paralelnímu protilehlému sbíjení.Další metodu exploatace jádra naznačuje dochovanýmasivní úštěp, který na svém povrchu nese stopy po paralelnímsbíjení polotovarů v objemové koncepci prizmatickéhojádra (obr. 3:4, šedé negativy). Odštěp byl odbit zřejmě z jednoduchéhosubprizmatického jádra, které využívalo vhodnoupřirozenou konvexitu vstupní suroviny a proto byl jeho tvarupraven pouze odbitím úštěpu, který vytvořil podstavu. Tunelze lépe popsat, protože patka na zmiňovaném úštěpu jelineární se zřetelnými stopami použití tvrdého otloukače.Další dvě jádra v sobě spojují znaky diskoidní a levalloiskémetody sbíjení. V prvém případě je pro formování jádravyužita část valounu (obr. 2:2). Oválný tvar je kontrolovánsérií odštěpů, odbitých do úderové plochy, což současně upravovaloi úhel mezi těžní a úderovou plochou jádra. Dominantnímprvkem na těžní ploše jádra je negativ úštěpu, který sezalomil v polovině těžní plochy (obr. 2:2 – střední šedá). Morfologickyse tedy nalezený kus podobá levalloiskému jádrupro (cílový) preferenční úštěp. Takové klasifikaci by odpovídalai úprava konvexity těžní plochy pomocí drobných odštěpů,jejichž negativy jsou patrné na distální části jádra (obr. 2:2– tmavě šedá). Takové úpravy jsou charakteristické pro levalloiskýkoncept sbíjení. Oproti tomu by diskoidní metoděodpovídala orientace negativů vůči středu těžní plochy jádra.Osa hlavního, zaběhnutého negativu, ani osy dalších dvou většíchnegativů (světle šedá) nesměřují do středu jádra, jak bytomu bylo v případě levalloiské metody pro preferenční úštěpči metody rekurentní, ale poněkud mimo střed, což je typickýmznakem diskoidních jader. Rovněž úderová plocha není upravovánafasetováním jako u levalloiských jader sensu stricto.100

9. ARCHEOLOGIE STŘEDOPALEOLITICKÉHO SOUVRSTVÍ 1–3 V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ IVPetr NerudaObr. 7. MKIV-3, vrstva 2. Skládanka (č. 1) subdiskoidního jádra (Kombewa sensu lato).Fig. 7. MKIV-3, layer 2. Refitting (No. 1) of the subdiskoid core (Kombewa sensu lato).skládankou tohoto místa je velký blok rohovce, ze kterého bylodražen jeden úštěp. K rozpadu bloku rohovce mohlo dojítvlivem působení energie úderu na mrazem popukaný blok,stejně jako se může jednat o výsledek přírodního procesu.S místy, kde probíhala exploatace jader, se nekryje výskytnástrojů; ty jsme zaznamenali spíše v okolních čtvercích (obr.6A). Větší množství retušovaných nebo opotřebovaných úštěpůse vyskytovalo v SZ rohu sektoru 3 (čtv. 8–9/P–R) a stejně taki v dlouhém řezu v pruhu 11, který směřuje k sektoru IV-1.Zajímavé výsledky získáme i srovnáním orientace artefaktůmezi jednotlivými sektory (obr. 6C). V sektoru IV-1 leží nalezenépředměty asi v autochtonní nebo paraautochtonní poloze,protože výrazně převažuje uložení odštěpů naplocho (přes60 %), zatímco v sektoru IV-3 jsou osy odštěpů vytočeny spíšešikmo. K výrazné redepozici nálezů muselo dojít v sektoruIV-4. Z analýzy prostorové distribuce artefaktů a skládanekmimo jiné vyplývá, že některé předměty v sektoru IV-3 jsou reorientovány,zatímco jiné (cf. skládanky v čtverci 10/R) vykazujíjen minimální posun. To lze vysvětlit jenom tím, že se zde lidépohybovali opakovaně v delším časovém horizontu, přičemžzde průběžně docházelo k redepozici fosilních půd.9.2.2 Přehled skládanekNejvíce skládanek pochází ze sektoru IV-3. Ve výčtunejsou, až na výjimky, zahrnuty obyčejné lomy artefaktů po106

MORAVSKÝ KRUMLOV IV – VÍCEVRSTEVNÁ LOKALITA ZE STŘEDNÍHO A POČÁTKU MLADÉHO PALEOLITU NA MORAVĚMORAVSKÝ KRUMLOV IV – MULTILAYER MIDDLE AND EARLY UPPER PALAEOLITHIC SITE IN MORAVIAObr. 8. MKIV-3, vrstva 2. Skládanky subprizmatických jader (1 – č. 3, 2 – č. 2).Fig. 8. MKIV-3, layer 2. Refitting of subprismatic cores (1 – No. 3, 2 – No. 2).mrazových puklinách, protože se většinou oba kusy nacházelyv bezprostřední blízkosti u sebe.Skládanka č. 1 (obr. 7): unifaciální diskoidní jádro vytvořenéna masivním semikortikálním úštěpu (90×100×40 mm)se dvěma negativy na levé laterální straně. Za těžní plochusloužila ventrální strana úštěpu, takže remontáž můžemezařadit k metodě Kombewa sensu lato. Z ventrální plochy bylyodděleny 4 úštěpy, definující těžní plochu. První úštěp (nenalezen)měl laterální kůru a lze ho klasifikovat jako úštěps bokem jádra s kortikální patkou (40×53 mm). Vlevo od nějbyl odbit další menší úštěp s kortikální patkou o rozměrech20×39 mm, jenž ale asi dostatečně nesplňoval požadavky napřípravu konvexity těžní plochy. Proto byl ve stejném směruodbit další úštěp (inv. č. 116915) s podobnými charakteristikami,který byl ale více invazivní a výrazně zformoval těžní plochu(při odbití se asi současně oddělil ještě jeden plochýodštěp). Z protilehlé strany byl oddělen masivní úštěp (inv. č.116806+116600), který měl upravit konvexitu těžní plochyv místě patky původního úštěpu. Centrum skládanky senacházelo ve čtverci 10/P. Trojúhelníkovitý úštěp (inv. č.116915) ležel 2 m JVV ve čtverci 12/O.Skládanka č. 2 je nepravidelný polyedr rohovce se zaoblenýmihranami, ale bez černé kůry (obr. 8:2). Na jeho povrchuse nachází jeden negativ, asi jako pozůstatek po testovánísuroviny, na nějž byl přiložen distální zlomek úštěpu (inv. č.116655). Následovalo odbití preparačního odštěpu U1107

9. ARCHEOLOGIE STŘEDOPALEOLITICKÉHO SOUVRSTVÍ 1–3 V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ IVPetr NerudaObr. 9. MKIV-3, vrstva 2. Skládanka subdiskoidního jádra (č. 4).Fig. 9. MKIV-3, layer 2. Refitting of subdiscoid core (No. 4).z budoucí těžní plochy a tablety (U2), která vytvořila podstavuo rozměrech 58×59 mm. Již v této preparační fázi využilštípač malou přirozenou plochu, protilehlou k hlavní úderovéploše, a z ní odrazil menší šupinu U3. Z hlavní podstavy bylyodbity dva menší odštěpy U4 a U5 a ve stejné orientaci i malýúštěp (inv. č. 116634), který snad měl využít přirozenouhranu na surovině a iniciovat tak jádro pro paralelní sbíjení.Úštěp se ale zastavil na puklině, takže byl krátký a na případnétěžní ploše vznikl schod. To byl asi důvod, proč došlo kezměně orientace. Další dva úštěpy (inv. č. 116627+116622a 116651) byly odbity z protilehlé přirozené podstavy přesnegativ předcházejícího úštěpu. I tato skládanka se našlav malé koncentraci v severní části čtverce 10/R.Skládanka č. 3 představuje technologicky podobný konceptsubprizmatického jádra (obr. 8:1). Za polotovar pro jádrosloužil blok rohovce se zaoblenými hranami. Úderová plochabyla vytvořena dvěma údery U1 a U2. Z ní byly oddělenyodštěpy U3 (min. 41×33 mm) a U4 z těžní plochy. Odraženímúštěpu U3 vznikla na jádře ostrá hrana, která byla upravenaúderem kolmo k této hraně, čímž byl odbit úštěp U6 (min.22×26 mm). Vzniklou hranu využil štípač jako vodící hranujádra, takže ve směru orientace její osy odbil odštěp (inv. č.116650), který v distální části odebral větší množství materiálua připravil vhodnou konvexitu těžní plochy. Po odraženíširokého odštěpu U7 (28×36 mm) došlo k rozpadu jádra nadvě poloviny (inv. č. 116631+116635). Tato skládanka senacházela v malé koncentraci v severní části čtverce 10/R.Skládanka č. 4 je příkladem subdiskoidního jádra na úštěpunebo bloku rohovce se zaoblenými hranami (obr. 9). Jádro (inv.č. 116636) je zachyceno ve stádiu těžby. Původně se asi jednaloo jádro subdiskoidní unifaciální, ale skládanky dokládají jehoúpravu na jádro subdiskoidní – hierarchizované. První zaznamenanénegativy (U1 a U2) na těžní ploše jsou konvergentnía vytvářejí mírnou konvexitu. V příčném směru ale byla plochakonkávní. Proto byl odbit úštěp (inv. č. 116618), ze kterého sedochovala jen proximální část, přičemž podle negativu je zřejmé,že neodstranil nevhodnou konvexitu, ale naopak došlok ještě výraznějšímu zaběhnutí. Řešením mělo být zřejmě příčnézlomení výběžku (inv. č. 116637). Následovala úprava úderovéplochy odbitím kortikálního úštěpu (inv. č. 116617+116654b)a dalších tří šupin (U3–5). Tato úderová plocha byla využitak odražení malého úštěpu s bokem jádra (inv. č. 1116639).Jádro se nacházelo cca 30 cm jižně od malé koncentraces několika skládankami ve čtverci 10/R.108

MORAVSKÝ KRUMLOV IV – VÍCEVRSTEVNÁ LOKALITA ZE STŘEDNÍHO A POČÁTKU MLADÉHO PALEOLITU NA MORAVĚMORAVSKÝ KRUMLOV IV – MULTILAYER MIDDLE AND EARLY UPPER PALAEOLITHIC SITE IN MORAVIAbObr. 10. MKIV-3, vrstva 2. Skládanka subdiskoidního jádra (č. 5).Fig. 10. MKIV-3, layer 2. Refitting of subdiscoid core (No. 5).Skládanka č. 5 je valoun kvalitního rohovce se světlou,poměrně silnou kůrou, který byl štípaný konvergentně na způsobpříčných plátků (obr. 10). Po odbití série úštěpů U1 (min.53×48 mm), U2 (min. 33×9 mm) a U3 (min. 39×14 mm), bylodražen úštěp s laterální kůrou (inv. č. 116735), který sejmulcelou těžní plochu. Po něm byla těžní plocha upravena třemišupinami U4–U6 a následovalo odbití úštěpu s boční laterálníkůrou (inv. č. 116772). Následně již nebyl tento kus surovinydál využíván. Podle bokorysného pohledu (b) jsou plochyodbitých úštěpů na sebe diagonální, čímž měla být zřejměudržena konvexita těžní plochy. To nám spojuje jinak obtížnětechnologicky zařaditelný artefakt s objemovým konceptemdiskoidních jader. Vzdálenost mezi jednotlivými artefaktynebyla větší než jeden metr (11/L–M).Skládanka č. 6 spadá technologicky do skupiny subprizmatickýchjader (obr. 11), přičemž podle negativů na skládancese zdá, že směr těžby byl dvakrát přeorientován. V dochovanéčásti skládanky byla na trojúhelníkovitém bloku rohovces hrubou kůrou vybrána jedna hrana jako vodící a jedna plochas ní svírající ostrý úhel jako plocha úderová. Těžní plochabyla iniciována odbitím odštěpu U1 a reparována protilehlýmiúdery U2 a U3. Distální konvexita pak byla upravenadvěma odštěpy U4 (44×69 mm) a U5 (32×18 mm) ze stejnéhoúderového místa, kolmého na osu těžní plochy. Nepodařilose odstranit zaběhnutí odštěpů U2 a U3, což bylo provedenoaž úštěpem (inv. č. 116630), odbitým ve stejné orientaci.Následně byl odražen podlouhlý odštěp, který je z metrickéhohlediska možné klasifikovat jako čepel s laterální kůrou(inv. č. 116855), která na distálním konci lehce zaběhla domateriálu. Následovalo odbití paralelního odštěpu U6 (min.37×29 mm). Exploatace jádra byla ukončena odraženímmasívního úštěpu (inv. č. 116615), který se oddělil částečněpo mrazové puklině. Tato skládanka je jedna ze tří subprizmatickýchjader, nalezených v malé koncentraci v severní částičtverce 10/R.Skládanka č. 7 představuje zlomek suroviny s několikanegativy na povrchu, které souvisí zřejmě ze stádiem přípravyjádra (inv. č. 116734 a 116769). Blok se rozpadl po mrazovýchfrakturách. Oba dochované kusy se našly ve vzdálenosti cca60 cm ve čtvercích 11/L–M.Skládanka č. 8 je otloukač rozbitý na 4 části: inv. č.116840 (11/P), inv. č. 116828 (11/P), inv. č. 116925 (12/P)a inv. č. 116919 (12/N).Skládanka č. 9 zachycuje sekvenci úštěpů, odstraňujícíchmrazové plochy na povrchu poměrně hrubého rohovce (obr.12). Odštěpy (inv. č. 116843, 116844, 116845, 116831, 116847,116944, 116811 a 116846) jsou odbíjeny mírně mimo středopracovávaného kusu. Tím na něm vznikla nepříliš výrazná109

9. ARCHEOLOGIE STŘEDOPALEOLITICKÉHO SOUVRSTVÍ 1–3 V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ IVPetr NerudaTab. 7. MKIV, vrstva 2. Skladba industrie (zkratky viz dodatek 1).Tab. 7. MKIV, layer. 2. Stone industry composition. (for abbreviation see appendix 1 and 2).Předmět IV-1 IV-3 IV-4 IV-1 + IV-3 + IV-4Artefact Kr Sp Qr G ? Kr Qr G Kr Sp Σ %1 Surovina 10 21 2 33 3,482 Jádra 25 1 29 4 59 6,233 Nástroje 11 1 1 30 5 1 49 5,174 Odštěpy 36 171 17 224 23,655 Odpad 61 3 471 2 30 567 59,876 Technické prostředky 2 3 9 1 15 1,58Σ 145 1 3 3 2 731 4 1 56 1 947 100,00Tab. 8. MKIV, vrstva 2. Srovnání typů jader podle stádií jejich redukce (zkratky viz dodatek 1).Tab. 8. MKIV, layer 2. Correlation of core types and core reduction stages (for abbreviation see appendix 1).Stádium redukceTyp jádra / Core Type (IV-1)Core reduction a2 h s s1 s2 s4 x n Σ1f 2 22n 2 22o 1 2 33l 2 1 2 1 1 75e 1 1Σ 2 0 1 2 2 7 1 15Σ 2 5Stádium redukceTyp jádra / Core Type (IV-3)Core reduction a2 h s s1 s2 s4 x n Σ1b 4 41f 1 12n 1 3 42o 1 1 1 1 43l 2 2 1 3 85d 1 15e 2 1 9 12Σ 3 0 3 4 3 3 18 34Σ 26Stádium redukceTyp jádra / Core Type (IV-4)Core reduction a2 h s s1 s2 s4 x n Σ1b 1 13l 1 1 25d 1 1Σ 0 1 0 1 0 1 1 4Σ 2Stádium redukce Typ jádra / Core Type (IV-1 + IV-3 + IV-4 )Core reduction a2 h s s1 s2 s4 x n Σ1b 0 0 0 0 0 0 5 0 51f 0 0 0 0 0 0 3 0 32n 0 0 0 0 1 0 5 0 62o 1 0 1 0 2 0 3 0 73l 4 1 1 4 2 4 0 1 175d 0 0 0 2 0 0 0 0 25e 0 0 2 1 0 0 10 0 13Σ 5 1 4 7 5 4 26 1 53Σ 5 42konvexita. Sekvence pravděpodobně pochází ze subdiskoidníhojádra. Úštěpy byly uloženy na poměrně velké ploše večtvercích 11/O, 11/P a 12/R.Skládanka č. 10 představuje velký mrazový blok surovinys černou kůrou a nehtovitými vrypy. Z jeho povrchu byl oddělenpouze jeden úštěp (inv. č. 116858). K rozpadu bloku mohlodojít vlivem šíření síly úderu po mrazových puklinách suroviny.Tento kus ležel na malé ploše v koncentraci štípané industrie narozhraní čtverců 11/P–R (obr. 6A).Skládanka č. 11 rekonstruuje část rohovcového valounu,rozpadlého po mrazových puklinách (inv. č. 116645 a 116648).K rozpadu došlo asi vlivem záměrného úderu. Na povrchuvalounu ale nejsou patrny stopy po jeho využití jako otloukače.Skládanka č. 12 zachycuje zlomek úštěpu (inv. č.116625+116628), který pravděpodobně patří k rozpadlémujádru (inv. č. 11661+116621+116633+116632+116626). Tatoskládanka je součástí prostorově velice úzce omezené koncentraceve čtverci 10/R.110

MORAVSKÝ KRUMLOV IV – VÍCEVRSTEVNÁ LOKALITA ZE STŘEDNÍHO A POČÁTKU MLADÉHO PALEOLITU NA MORAVĚMORAVSKÝ KRUMLOV IV – MULTILAYER MIDDLE AND EARLY UPPER PALAEOLITHIC SITE IN MORAVIATab. 9. MKIV, vrstva 2. Srovnání odštěpů s orientací osy a orientací negativů (zkratky viz dodatek 2). O.o. - orientace osy odštěpu.Tab. 9. MKIV, layer 2. Comparison of blanks, axis orientation and dorsal scars composition. (for abbreviation see appendix 2). A. o. – orientation of the blank axis.IV-1 O. o. / A. o. Orientace negativů / Negativ OrientationOdštěp / Blank a n a b c h1 h2 h5 k i s1 u v z Σu sk 2 11 1 1 1 5 8u lk 1 1 0u bj 3 1 1 1 3u bk 1 7 1 1 4 6u of 1 3 1 3 4Σ 2 13 1 2 1 8 1 13IV-3 O. o. / A. o. Orientace negativů / Negativ OrientationOdštěp / Blank a n a b c h1 h2 h5 k i s1 u v z Σc bk 1 1 1c lk 1 1 1u sk 17 37 2 1 3 1 3 7 3 20u lk 7 5 2 2 1 3 1 9u bj 2 11 3 3 1 1 2 10u bk 22 33 4 9 8 1 2 20 44u ko 1 1 0u op 1 2 1 1 1 3Σ 51 90 7 14 1 1 16 2 3 6 33 5 88IV-4 O. o. / A. o. Orientace negativů / Negativ OrientationOdštěp / Blank a n a b c h1 h2 h5 k i s1 u v z Σu sk 3 3 1 2 3u lk 4 3 1 4u bk 4 1 1 1 2 5Σ 7 7 1 1 1 1 7 1 12IV-1+IV-3+IV-4 O. o. / A. o. Orientace negativů / Negativ OrientationOdštěp / Blank a n a b c h1 h2 h5 k i s1 u v z Σc bk 1 1 1c lk 1 1 1u sk 22 51 2 1 1 4 1 5 14 3 31u lk 8 10 2 2 1 6 2 13u bj 2 14 3 4 1 1 3 1 13u bk 27 40 1 4 10 10 1 3 26 55u ko 1 1 0u op 1 2 1 1 1 3of 1 3 1 3 4Σ 63 122 1 7 16 1 1 1 20 2 3 9 53 7 121Skládanka č. 13: dva složené zlomky úštěpu.Skládanka č. 14 – skládanka distální části úštěpu s laterálníkůrou (inv. č. 116590) se stejným, ale menším zlomkem(inv. č. 116920), přiloženým k jeho dorzální straně.V sektoru IV-1 se bohužel nepodařilo najít větší množstvískládanek, přestože analýza orientace kamenné industrienevykazuje známky takové redepozice, jaká byla zachycenav sektoru IV-3. Většina složených kusů je reprezentována mrazovýmilomy, jak je tomu v případě bloku rohovce, rozpadléhopo mrazových puklinách (obr. 13:2). Prakticky žádné skládankyse nepodařilo najít v sektoru IV-4.9.2.3 TechnologieNalezená kamenná industrie je velice podobná ve všechtřech sektorech, takže lze technologii zpracování kamennésuroviny hodnotit souhrnně (tab. 7). Ve všech sektorech byldominantní složkou odpad (šupiny, zlomky úštěpů a zlomkysuroviny), který v celém souboru přesahuje 50 %. Téměř čtvrtinasouboru je reprezentována různými odštěpy, přičemž nejvícebyly zastoupeny jednoduché úštěpy s různě velkými zbytkykůry na povrchu a úštěpy bez kůry (tab. 9). Jádra jsouvýznamně zastoupena zejména v sektoru IV-1, kde jejichpodíl činí 16,9 %. Několika kusy se podařilo doložit v sektorechIV-1 a IV-3 i otloukače a větší kusy suroviny se stopamipo testování i bez nich. Celkově skladba industrie zahrnujevšechny technologické skupiny a dokládá tak zpracovánírohovcové suroviny přímo na místě.Technologickou analýzou jader můžeme identifikovat dvěhlavní výrobní metody, které spadají do objemového konceptutěžby polotovarů.První z nich je reprezentovaná diskoidní metodou v několikavariantách. Dvěma příklady se podařilo doložit existencidiskoidních jader sensu stricto (tab. 8-h). Jejich podstatou jetaková forma redukce, při níž jsou k těžbě střídavě využíványobě plochy a jejich konvexity jsou udržovány sbíjením polotovarůponěkud mimo střed jádra (obr. 16:1; 17:1, 2). Směr úderuse kříží s rovinou, která dělí obě plochy jádra (cf. Boëda 1993;1995). Mnohem častější jsou ale jádra subdiskoidní, u nichžmůžeme jednoznačně rozlišit úderovou a těžní plochu. Nejjednoduššívariantou jsou jádra subdiskoidní unifaciální (tab. 8-s2),která využívají přirozenou konvexitu valounu (obr. 14:4; 15:1,2). Při správně organizované těžbě je možné taková jádra těžitbez preparací, prakticky až do formy malých reziduí (obr. 17:3).111

9. ARCHEOLOGIE STŘEDOPALEOLITICKÉHO SOUVRSTVÍ 1–3 V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ IVPetr NerudaObr. 11. MKIV-3, vrstva 2. Skládanka subprizmatického jádra (č. 6).Fig. 11. MKIV-3, layer 2. Refitting of subprismatic core (No. 6).Ještě početnější jsou pak subdiskoidní jádra s hierarchizovanýmiplochami (tab. 8-s1), u nichž je úderová plocha upravenasbíjením preparačních úštěpů. Konvexita těžní plochynebývá tak výrazná jako u diskoidních jader sensu stricto. Tatojádra se v pokročilém stádiu exploatace často morfologickyblíží levalloiským jádrům pro preferenční úštěp. Modelovýmpříkladem může být např. skládanka č. 4 (obr. 9).Příkladem metody Kombewa sensu lato je skládanka č. 1.Za těžní plochu v tomto případě slouží ventrální strana masivníhoúštěpu s kůrou (obr. 7). Principiálně se ale jedná o subdiskoidníunifaciální jádro.Hranice mezi oběma variantami diskoidní těžby sensu latonebyla striktní. Každá z nich skýtá určité technologické výhody,takže jejich kombinování umožňovalo výraznější redukcizpracovávaného kusu suroviny. Snaha o maximální využitíkvalitních kusů rohovce vedla i k přeorientování diskoidnítěžby, takže lze jádrem proložit více než jednu rovinu. Takovájádra většinou nesou znaky diskoidní a subprizmatické metody(obr. 16:2).Nalezená jádra nám dokládají prakticky všechna stádiajejich redukce (tab. 8). Na některých kusech rohovce je dochovánopouze několik negativů jako pozůstatků po testováníkvality suroviny, přičemž už v tomto stádiu pozorujeme, že osaúderu je vedena diagonálně k podélné rovině, dělící surovinuna dvě plochy (obr. 14:1). Následující redukce jádra se v případědiskoidní metody sensu lato obtížně rozlišuje na stádium112

MORAVSKÝ KRUMLOV IV – VÍCEVRSTEVNÁ LOKALITA ZE STŘEDNÍHO A POČÁTKU MLADÉHO PALEOLITU NA MORAVĚMORAVSKÝ KRUMLOV IV – MULTILAYER MIDDLE AND EARLY UPPER PALAEOLITHIC SITE IN MORAVIAObr. 12. MKIV-3, vrstva 2. Skládanka dekortikačních úštěpů (č. 9).Fig. 12. MKIV-3, layer 2. Refitting of blanks with the cortex (No. 9).preparace a stádium těžby, protože vhodně organizovaná těžbaumožňuje odbíjení cílových polotovarů prakticky už od stádiadekortikace valounu. Počáteční fáze exploatace, kdy docházík formování tvaru jádra, je doložena kusy s většími plochamikůry na povrchu (obr. 14:3; 15:1; 16:3). Dochované negativysplňují hlavní kritéria diskoidní metody. Jednoduchost tétometody bohužel neumožňuje jednoznačně stanovit, do jakémíry jsou jednotlivá jádra redukována, neboť i z malého kouskusuroviny bylo možné získat několik použitelných odštěpů.Proto se může zdát, že v některých případech byla jádra intenzivnětěžena (obr. 17:3), ale ve skutečnosti tomu tak být nemusía malé rozměry souvisí pouze s primární velikostí suroviny.Jedině skládanka č. 4 dokládá, že v případě kvalitní surovinybyla jádra redukována intenzivním způsobem (obr. 9), i kdyžvýsledkem takové snahy bylo odbití relativně malého úštěpu.Problém odlišení jednotlivých stádií se promítá i do výraznéhopodílu jader, opuštěných v těžebním stádiu exploatace (32 %).Téměř čtvrtinový podíl zlomků jader naproti tomu souvisís kvalitou rohovce, který je postižen mrazovými puklinami.Významnému zastoupení diskoidní metody v ekonomickémschématu vrstvy 2 odpovídá i skladba debitáže (tab. 9).Více než polovina nalezených odštěpů má svoji podélnou osuodchýlenou od kolmice na patku. To souvisí s orientací úderu,který musí směřovat poněkud mimo střed jádra, aby se udržo-113

9. ARCHEOLOGIE STŘEDOPALEOLITICKÉHO SOUVRSTVÍ 1–3 V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ IVPetr NerudaObr. 13. MKIV-1, vrstva 2. 1 – skládanka otloukače z nerohovcové suroviny;2 – skládanka mrazových bloků rohovce se stopami štípání.Fig. 13. MKIV-1, layer 2. 1 – refitting of the hammerstone from coars-grainedrock; 2 – refitting of chert frost fragments with traces of chipping.Obr. 15. MKIV-1, vrstva 2. Subdiskoidní unifaciální jádra.Fig. 15. MKIV-1, layer 2. Subdiscoid unifacial cores.vala konvexita těžní plochy, a proto jsou časté odštěpys bokem jádra a s laterální kůrou. Výrazná převaha polotovarůs kůrou potvrzuje místní exploataci jader od počátečníchstadií testování a dekortikace nalezených kusů rohovce až pojejich vytěžení. Popsané technologii odpovídá i poměrovézastoupení patek, které reflektuje jak výrazné využití kortikálníchploch pro sbíjení debitáže, tak i přípravu úderovýchploch jedním či dvěma údery (tab. 10).Druhým konceptem těžby polotovarů byla metoda paralelníhosbíjení. V případě nálezů z vrstvy 2 se však jedná o jed-Tab. 10. MKIV, vrstva 2. Srovnání patek s orientací osy odštěpů (zkratky viz dodatek2). O. o. – orientace osy odštěpu.Tab. 10. MKIV, layer 2. Comparison of platforms and axis orientation (forabbreviation see appendix 2). A. o. – orientation of the blank axis.Obr. 14. MKIV-3, vrstva 2. 1 – iniciovaná surovina; 2–3 – hierarchizovaná subdiskoidníjádra; 4 – unifaciální subdiskoidní jádro.Fig. 14. MKIV-3, layer 2. 1 – iniciated raw material; 2–3 – subdiscoid cores withfunctionally differenciated surfaces; 4 – unifacial subdiscoid core.IV-1 IV-3 IV-4O.o. / A. o. O.o. / A. o. O.o. / A. o.Patka a n a n a nA 1 5 8B 4 5 7 1 1C 3 2 8 9 2D 1 2 3 6 1F5 2 2 2Lg 2 5 4 1Ln 2 4Lp 1 8 19 41 5 3Σ 5 23 47 81 7 7114

MORAVSKÝ KRUMLOV IV – VÍCEVRSTEVNÁ LOKALITA ZE STŘEDNÍHO A POČÁTKU MLADÉHO PALEOLITU NA MORAVĚMORAVSKÝ KRUMLOV IV – MULTILAYER MIDDLE AND EARLY UPPER PALAEOLITHIC SITE IN MORAVIAObr. 17. MKIV-1 (1), MKIV-4 (2–3), vrstva 2. 1–2 – diskoidní jádra sensu stricto;3 – unifaciální diskoidní jádro.Fig. 17. MKIV-1 (1), MKIV-4 (2–3), layer 2. 1–2 – discoid cores sensu stricto;3 – unifacial subdiscoid core.Obr. 16. MKIV-1, vrstva 2. 1 – diskoidní jádro sensu stricto; 2 – jádro se znakydiskoidní a prizmatické těžby; 3 – iniciace diskoidního jádra; 4 – počátkové prizmatickéjádro.Fig. 16. MKIV-1, layer 2. 1 – discoid core sensu stricto; 2 – core with both discoidand prismatic exploitation; 3 – initialisation of discoid core; 4 – prepared prismaticcore.noduchou metodu, která se od prizmatických jader mladopaleolitickéhotypu odlišuje, až na výjimky, absencí technologickýchprvků, jakými jsou vodící hrany jádra, reparace úderovýchploch sbíjením tablet a kontrola distální konvexityjádra z protilehlé podstavy. Tyto zjednodušené varianty shrnujido skupiny tzv. subprizmatických jader (tab. 8-a2).Nejlepším příkladem je skládanka č. 3 s dochovaným protáhlýmúštěpem, který na sobě nese známky jednoduché úpravypřirozené hrany jádra (obr. 8:1). Po odbití této „vodícíhrany“ došlo asi k rozpadnutí jádra na dvě poloviny a těžbabyla zastavena. Na rozdíl od mladopaleolitických jader nebylaz těžní plochy odbíjena postupná série odštěpů, ale paralelnítěžba byla organizována poněkud náhodně.Principiálně stejné znaky vykazuje i jádro ve skládanceč. 2 (obr. 8:2). Těžní plocha měla být zřejmě iniciována sbíjenímněkolika úštěpů, z nichž se dochovaly tři. V tomto případěbyla využita i jakási jednoduchá protilehlá podstava s přirozenýmpovrchem, ale není zřejmé, zda mělo být jádrokoncipováno jako dvoupodstavové. Klasická mladopaleolitickájádra připomíná připravené netěžené jádro na bloku surovinys připravenou vodící hranou (obr. 16:4).Časté používání vhodného přirozeného tvaru dokládái subprizmatické jádro na ostrohranném úlomku surovinyObr. 18. MKIV-1, vrstva 2. Bifaciální polotovar.Fig. 18. MKIV-1, layer 2. Preform of a biface.115

9. ARCHEOLOGIE STŘEDOPALEOLITICKÉHO SOUVRSTVÍ 1–3 V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ IVPetr NerudaObr. 19. MKIV-3, vrstva 2. 1 – bifaciální drasadlo; 2 – úhlové drasadlo; 3, 7,9 – opotřebení, místní retuše; 4 – zlomek bifaciálního nástroje; 5 – zoubky; 6,8 – vruby; 10 – zlomek nástroje.Fig. 19. MKIV-3, layer 2. 1 – bifacial side scraper; 2 – offset scraper; 3, 7,9 – blanks with traces of using, local retouch; 4 – fragment of a bifacial tool;5 – denticulate; 6, 8 – notch; 10 – fragment of a tool.(obr. 11). Podle skládanky č. 6 můžeme rekonstruovat poměrněpřesně průběh těžby. Štípač využil přirozenou vodící hranua odbil sérii asi tří úštěpů, přičemž zaběhnutí v distální částijádra řešil odbitím úštěpu kolmo na těžní stěnu.Debitáž vzniklá exploatací jednoduchých prizmatických(subprizmatických) jader je poměrně nestandardizovaná,takže se špatně odlišuje od ostatní debitáže, zvláště vezmemeliv úvahu, že těžní plochy jsou poměrně krátké, a protoz metrického hlediska jen málo odštěpů splňuje metrické kritériumpro čepel. Stejně tak ani morfologie hran nebývá přílišpravidelná. Jako čepele byly klasifikovány pouze dva předmětyv sektoru IV-3. Jeden z nich měl laterální kůru, druhý bylbez kůry (tab. 9). S paralelní těžbou ale může souviset i podílodštěpů s podélnou osou kolmou na patku. Vzhledem k osminovémupodílu subprizmatických jader je poloviční zastoupenítakto orientovaných odštěpů významné.Poněkud problematická je otázka přítomnosti či absencebifaciální metody. V souboru se nenašly kulturně signifikantníoboustranně opracované artefakty. Dokonce i podíl fasetovanýchpatek (tab. 10) je nižší než ve vrstvě 1. Přece jenom seale podařilo najít několik úštěpů, které by svojí morfologiíupomínaly na tvarování bifaciálních předmětů, a velký bloksuroviny ze sektoru IV-1, který je upravován oboustrannýmsbíjením (obr. 18). Tento kus se nápadně podobá bifaciálnímpreformám z vrstvy 1. Jisté indicie o využití bifaciální technologiese našly i mezi nástroji (obr. 19:1, 4; 20:4); většinou se aleObr. 20. MKIV-1 (1–8), MKIV-4 (9–12), vrstva 2. 1–2 – drasadlo vyklenuté;3 – drasadlo se ztenčeným hřebetem; 4 – zlomek bifaciálního nástroje, 5, 8,10 – opotřebení, místní retuše; 6, 7 – odštěpy z bifasů; 9 – vrub; 11 – vkleslé drasadlo;12 – úhlové drasadlo.Fig. 20. MKIV-1 (1–8), MKIV-4 (9–12), layer 2. 1–2 – single convex sidescraper; 3 – scraper with thinned back; 4 – fragment of a bifacial tool, 5, 8,10 – blanks with traces of using, local retouch; 6, 7 – blanks from a biface;9 – notch; 11 – concave side sraper; 12 – offset scraper.jedná jen o zlomky původních artefaktů s bifaciálním ostřím.Jednoduché uplatnění metody přímého tvarování je doloženopřítomností sekáče na valounu (obr. 21:2).9.2.4 TypologieDochované spektrum nástrojů není příliš bohaté, cožznačně znesnadňuje kulturní klasifikaci (tab. 11). Dominantnísložkou souboru jsou drasadla, která dosahují více než 57 %(bez zlomků a opotřebení). Vedle jednoduchých typů se objevujei drasadlo úhlové, dvojité a bifaciální. Posledně zmíněnépak velice připomíná drasadla typu Quina z micoquienskýchsouborů z jeskyně Kůlny, neboť se zde objevuje kombinacerůzných morfologických prvků jako např. bifaciální ostřía zároveň ztenčený hřbet (Neruda 2005). Není bez zajímavosti,že dvě z těchto drasadel jsou vyrobena z křídového rohovce,pravděpodobně pocházejícího z bořitovské oblasti (obr.20: 3, 12).Pro řešení problematiky přítomnosti bifaciální metodyvýroby artefaktů jsou zajímavé i zlomky nástrojů. Kromě drasadels oboustrannou plošnou retuší (obr. 19:1; 20:3) se objevilyi 2 zlomky, které dokládají přítomnost bifaciálního ostříve vrstvě 2 (obr. 19:4; 20:4). Je ovšem obtížné rozhodnout, zda116

MORAVSKÝ KRUMLOV IV – VÍCEVRSTEVNÁ LOKALITA ZE STŘEDNÍHO A POČÁTKU MLADÉHO PALEOLITU NA MORAVĚMORAVSKÝ KRUMLOV IV – MULTILAYER MIDDLE AND EARLY UPPER PALAEOLITHIC SITE IN MORAVIATab. 11. MKIV, vrstva 2. Vazba nástrojů na polotovary (zkratky viz dodatek 2 a 3).Tab. 11. MKIV, layer 2. Relation of tools and supports (for abbreviation see appendix 2 and 3).IV-1Typ sk lk bj bk zo mu op ot zj x Σ10 3 327 1 142a 1 143b 1 162c 4 1 1 6Σ 8 0 1 1 1 0 0 0 1 12IV-3Typ sk lk bj bk zo mu op ot zj x Σ9 2 214 1 121 1 125 1 128 1 142a 1 1 242b 1 143b 1 159 1 162c 8 3 1 2 1 1562d 3 3Σ 8 3 1 7 6 1 1 1 0 1 29IV-4Typ sk lk bj bk zo mu op ot zj x Σ11 1 121 1 143b 1 1 262c 1 1 2Σ 1 2 0 3 0 0 0 0 0 0 6Všechny sektory / All sectorsTyp sk lk bj bk zo mu op ot zj x Σ9 2 210 3 311 1 114 1 121 2 225 1 127 1 128 1 1Σ 4 0 0 7 0 0 0 0 0 1 1242 1 1 1 1 443 1 2 1 4Σ 1 1 2 2 1 1 0 0 0 0 859 1 162c 12 4 2 3 1 1 2362d 3 3Σ 17 5 2 11 7 1 1 1 1 1 47se jedná o drasadla či zbytky jiných bifaciálních forem jakonapř. klínových nožů. Soubor nástrojů doplňují různé typyvrubů a zoubků (obr. 19:3, 5–7; 20:9, 11), místních retušía opotřebení (obr. 19:8, 9, 11; 20:5, 8, 10). V jednom exemplářibyl identifikován jednolící sekáč.Pro vytvoření drasadel byly vybírány především úštěpy bezkůry, ale několik kusů bylo vyrobeno i na úštěpech s částečnoukůrou (tab. 11). Pouze v jednom případě byl původnípovrch suroviny zachován na celé ploše polotovaru (tab. 12).Přirozený povrch rohovců z Krumlovského lesa bývá v některýchpřípadech také hladký, takže i kortikální odštěpy jsouvhodné k fasonáži nástrojů. Vruby a zoubky byly vyráběny navšech typech polotovarů. Místní retuše a opotřebení jsmezaznamenali spíše na kortikálních úštěpech.Z uvedených údajů můžeme vyvodit, že lidé byli schopnivyužít prakticky všechny vhodné odštěpy, přičemž není patrnávýrazná preference určitého polotovaru. To může samozřejměsouviset s faktem, že analyzujeme lokalitu ateliérovéhotypu, a tudíž využití polotovarů na nástroje není vysoké. Zároveňto může souviset s celkovou technologickou strategií,postavenou na exploataci diskoidních jader. Ta sama o soběnení schopna produkovat tvarově predeterminované polotova-117

9. ARCHEOLOGIE STŘEDOPALEOLITICKÉHO SOUVRSTVÍ 1–3 V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ IVPetr NerudaTab. 12. MKIV, vrstva 2. Vazba nástrojů a podílu kůry na polotovarech (zkratkyviz dodatek 2).Tab. 12. MKIV, layer 2. Relation of tools and cortex on blanks (for abbreviationsee appendix 2).IV-1kůra / cortexTyp / Type 0 1 2 3 4 5 610 1 1 127 142 143 162 1 1 1 3IV-3kůra / cortexTyp / Type 0 1 2 3 4 5 69 214 121 125 128 142 1 243 159 162c 3 5 2 1 462d 3IV-4kůra / cortexTyp / Type 0 1 2 3 4 5 611 121 143 1 162c 1 1IV-1+IV-3+IV-4kůra / cortexTyp / Type 0 1 2 3 4 5 69–29 1 0 0 0 1 6 342, 43 0 1 0 0 3 2 262c 0 4 1 7 2 2 7ry jako např. levalloiská nebo mladopaleolitická čepelovámetoda, takže výsledné spektrum nástrojů je dáno modifikacípolotovarů prostřednictvím retuší. Jestliže je výsledkem těžbydiskoidních jader, a v případě vrstvy 2 i subprizmatickýchjader, tvarově různorodá směsice odštěpů, pak nelze očekávatani přílišnou preferenci určitého typu polotovaru.9.2.5 MetrikaSrovnání jader v rámci metrických skupin ukazuje, ženálezy ze všech tří sektorů si jsou poměrně podobné (tab. 13).Diskoidní jádra kulminují v metrické skupině c, tj. mezi 4–6 cm,ale významné je i jejich zastoupení ve skupinách d–f. Metrickytedy vykazují mnohem větší rozptyl. Subprizmatická jádrajsou nejvíce zastoupena v rozměrové skupině d, ale nedosahujítakových rozměrů jako jádra diskoidní. Srovnání průměrnýchrozměrů ukazuje (tab. 16, 19), že jádra s paralelní těžbou(subprizmatická) mají krátkou těžní plochu a že jejich šířkaa tloušťka je větší než jejich délka. To svědčí o tom, že procesparalelního sbíjení polotovarů ještě nedoznal technologickýchvýhod, které lze využít.Odštěpy a nástroje vykazují podobné rozměrové charakteristiky(tab. 14–15), což souvisí s minimální redukcí rozměrůpolotovarů v případě vrubů, zoubků, případně místních retušía opotřebení. Debitáž je asi o 2 cm menší než jádra. Poněkudmenších rozměrů jsou drasadla, která vykazují většíredukci zejména u typu Quina (tab. 17–19).9.2.6 SurovinySoubor štípané industrie je z 98,42 % vyroben z místníhorohovce typu Krumlovský les, který je dostupný v okolí lokalityv několika varietách. Na lokalitě ateliérového typu nelzeočekávat výrazný podíl cizích surovin. Vedle naprosto převažujícíhorohovce jsme zaznamenali křemen, hrubozrnnoumístní horninu a především dva spongolity. Jeden spongolitbyl nalezen v sektoru IV-1 a druhý v sektoru IV-4, přičemžoba kusy byly intezívně transformovány na drasadla. Přítomnosttěchto drasadel tak poněkud rozšiřuje akční rádius místnípopulace, která se pohybovala přinejmenším v prostoruKrumlovský les – Brno – Bořitov. Nejbližší primární výchozyspongolitu se nacházejí západně od Moravského krasuv povodí Svitavy, před jejím vstupem do úzkého meandrujícíhoúdolí u Blanska. Přesné určení surovinových zdrojů je všakTab. 13. MKIV, vrstva 2. Srovnání typů jader a metrických skupin (zkratky viz dodatek 1).Tab. 13. MKIV, layer 2. Relation of core types and metric groups (for abbreviation see appendix 1).Rozměrová třída IV-1 IV-3 IV-4 Paralelní diskoidníMetric Group a2 s x a2 s x h s1 x ? Parallel Discoida 1 1 0 0b 1 1 4 6 0 1c 1 3 9 4 1 18 1 10d 1 2 3 2 1 5 1 1 16 3 4e 1 1 1 1 4 1 2f 1 1 1 2 5 0 2g 1 1 2 0 1Jádra / Cores Odštěpy / Blanks Nástroje / ToolsRozměrová třída IV-1 IV-3 IV-4 IV-1 IV-3 IV-4 IV-1 IV-3 IV-4Metric group 1 7 39b 1 5 43 218 1 3 18 2c 4 13 1 36 67 27 7 7 3d 6 8 2 7 27 6 2 3 1e 3 1 1 7 1f 2 3 2g 1 1118

MORAVSKÝ KRUMLOV IV – VÍCEVRSTEVNÁ LOKALITA ZE STŘEDNÍHO A POČÁTKU MLADÉHO PALEOLITU NA MORAVĚMORAVSKÝ KRUMLOV IV – MULTILAYER MIDDLE AND EARLY UPPER PALAEOLITHIC SITE IN MORAVIATab. 14. MKIV, vrstva 2. Srovnání polotovarů a metrických skupin (zkratky viz dodatek 2).Tab. 14. MKIV, layer 2. Relation of supports and metric groups (for abbreviation see appendix 2).Rozměrová třída IV-1 – odštěp / Blank IV-3 – odštěp / Blank IV-4 – odštěp / BlankMetric group sk lk bj bk of od zo sk lk bj bk op ko oo zo od ot sk lk bk oo zo oda 7 2 1 10 26b 5 1 4 3 17 13 46 7 9 38 1 3 76 38 1c 7 3 1 3 1 13 8 16 3 3 13 1 1 5 24 1 9 3 2 1 6 6d 4 2 1 9 1 1 1 1 1 9 4 3 1 2e 1 3 1 3f 1 1Tab. 15. MKIV, vrstva 2. Srovnání typů nástrojů a metrických skupin (zkratky vizdodatek 2 a 3).Tab. 15. MKIV, layer 2. Relation of tool types and metric groups (for abbreviationsee appendix 2 and 3).Rozměrová třída IV-1 IV-3 IV-4Metric group 9–29 42–43 62 9–29 42–43 59 62 9–29 43 62b 1 2 3 3 12 2c 3 1 3 2 1 4 1 2d 1 1 1 2 1e 1s rozvojem petroarcheologického bádání stále složitější(k problému např. Valoch 2002b). Sekundárně se spongolitymohou vyskytnout i v okolí Brna, kde jsou vázány zejména naštěrky tuřanské terasy. Prozatím tedy nejsme schopni jednoznačněrozhodnout, odkud použité spongolity pocházejí.Vzhledem k tomu, že se nepodařilo najít jádra, odštěpy anidrobné šupiny, můžeme soudit, že zde neprobíhalo jejichopracování a že tyto nástroje byly na lokalitu přineseny jižhotové.9.2.7 AnalogieHledání analogických kolekcí opět naráží na naprostýnedostatek stratifikovaných a statisticky signifikantníchkolekcí. S eemským interglaciálem bývá spojován tzv. krumlovien,definovaný na základě nálezů z Moravského KrumlovaI – cihelny. Vzhledem k tomu, že jediný stratifikovaný úštěpbyl situovaný v B-horizontu půdního komplexu III, musíme jejspojovat spíše se sedimentací na konci warthského glaciálu(OIS 6). Případný krumlovien by pak byl starší než artefaktyz vrstvy 2 v Moravském Krumlově IV, protože tyto spadajíchronostratigraficky až na konec eemského interglaciálu(okolo 115 000 let BP).Chronologicky blízké jsou proto nálezy taubachienuz vrstvy 11 v jeskyni Kůlně, která je na základě interdisciplinárníchanalýz spojována s tímto obdobím (Valoch 2002a).Taubachienský inventář se ale od nálezů z Moravského KrumlovaIV odlišuje, a to zejména v typologické rovině, protožemetrické a technologické rozdíly by mohly souviset s jinoufunkcí lokality Moravský Krumlov IV a přizpůsobením seTab. 16. MKIV, vrstva 2. Metrika jader (zkratky viz dodatek 1).Tab. 16. MKIV, layer 2. Dimension of cores (for abbreviation see appendix 1).IV-1 Délka / Length Šířka / Width Tloušťka / HeightTyp jádra / Core type Avg Min Max Avg Min Max Avg Min Max Counta2 44 35 52 54 46 62 42 33 50 2n 24 24 24 59 59 59 38 38 38 1s1 46 39 52 107 63 151 77 60 93 2s2 67 53 80 107 95 119 86 82 90 2x 40 25 64 50 44 60 34 28 41 3Avg 44 35 54 75 61 90 55 48 62 10IV-3Typ jádra / Core type Avg Min Max Avg Min Max Avg Min Max Counta2 51 39 63 56 50 61 63 52 75 3s 41 41 41 3 3 3 17 17 17 1s1 54 50 61 42 35 47 24 21 28 4s2 78 43 103 61 43 70 34 24 39 3s4 48 47 49 47 45 50 27 26 28 3x 77 55 132 54 38 91 42 19 65 8Avg 58 46 75 44 36 54 34 27 42 22IV-4Typ jádra / Core type Avg Min Max Avg Min Max Avg Min Max Counth 75 75 75 58 58 58 42 42 42 1s1 38 38 38 39 39 39 19 19 19 1s4 95 95 95 78 78 78 67 67 67 1Avg 69 69 69 58 58 58 43 43 43 3Paralelní 47 37 58 55 48 62 52 43 63 5Diskoidní 56 51 61 56 49 63 39 36 42 18119

9. ARCHEOLOGIE STŘEDOPALEOLITICKÉHO SOUVRSTVÍ 1–3 V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ IVPetr NerudaTab. 17. MKIV, vrstva 2. Metrika polotovarů (zkratky viz dodatek 2).Tab. 17. MKIV, layer 2. Dimension of blanks (for abbreviation see appendix 2).Předmět / Artefact Délka / Length Šířka / Width Tloušťka / Height ΣIV-1 Avg Min Max Avg Min Max Avg Min Maxbj 33 33 33 27 27 27 12 12 12 1bk 41 33 58 35 29 38 9 7 15 7lk 34 31 37 45 43 47 10 9 10 2of 29 18 48 28 20 45 5 3 8 4ot 78 78 78 59 59 59 33 33 33 1sk 43 23 63 42 25 57 14 8 27 12vl 67 67 67 41 41 41 33 33 33 1Avg 46 40 55 39 35 45 17 15 20 28IV-3 Avg Min Max Avg Min Max Avg Min Max Σbj 38 33 47 38 33 49 11 9 16 12bk 29 16 58 28 11 59 9 4 22 45ko 40 40 40 47 47 47 12 12 12 2lk 31 21 46 31 16 58 8 0 13 12mu 18 18 18 20 20 20 4 4 4 1oo 35 35 35 21 21 21 7 7 7 1op 52 51 53 44 40 49 19 17 21 3sk 37 19 65 35 19 62 12 6 22 45Avg 35 29 45 33 26 46 10 7 15 121IV-4 Avg Min Max Avg Min Max Avg Min Max Σbk 26 17 36 25 21 29 8 6 9 4lk 25 22 29 21 20 22 7 6 8 4sk 35 26 48 39 21 55 10 4 16 5Avg 29 22 38 28 21 35 8 5 11 13Tab. 18. MKIV, vrstva 2. Metrika nástrojů (zkratky viz dodatek 3).Tab. 18. MKIV, layer 2. Dimension of tools (for abbreviation see appendix 3).IV-1 Avg Min Max Avg Min Max Avg Min Max Σ9-29 32,5 26 39 29 26 32 10,5 9 12 242-43 57 57 57 62 62 62 32 32 32 162 40 35 45 44,5 44 45 13 12 14 3IV-3 Avg Min Max Avg Min Max Avg Min Max Σ9-29 32,0 32,0 32,0 29,0 29,0 29,0 8,0 8,0 8,0 342-43 36,5 36,5 36,5 31,5 31,5 31,5 13,0 13,0 13,0 262c 38,6 34,8 44,0 34,9 31,0 42,0 12,6 10,2 14,8 11IV-4 Avg Min Max Avg Min Max Avg Min Max Σ42-43 31,5 26 37 28 27 29 8,5 6 11 262c 36 36 36 29 29 29 9 9 9 1Tab. 19. MKIV, vrstva 2. Metrika jader, odštěpů a nástrojů – souhrn všech sektorů.Tab. 19. MKIV, layer 2. Dimension of cores, blanks and tools – all sectors.IV-1 + IV-3 + IV-4 Avg Min Max Avg Min Max Avg Min Max Σjádra / cores 57,1 50,1 66,2 59,2 51,8 67,4 44,1 39,1 49,0 35odštěpy / blanks 38,3 32,1 47,6 34,7 28,4 43,5 12,3 9,9 15,9 162nástroje / tools 38,0 35,4 40,8 36,0 34,9 37,4 13,3 12,4 14,2 25podmínkám specifického zdroje suroviny. V obou kolekcíchjsou zaznamenány stejné varianty diskoidní metody sensulato. Rovněž existence jednoduchých subprizmatických jaderje analogická. Charakteristickým rysem taubachienu jsoumalé rozměry kamenných nástrojů, které jej řadí do kategoriemikrolitických industrií (Valoch 1984). Industrie z vrstvy 2v Moravském Krumlově je sice větší , ale rozdíl ve velikostinení příliš významný (tab. 16, 18).V typologické rovině se industrie z vrstvy 2 v MoravskémKrumlově IV odlišuje od taubachienu jeskyně Kůlny morfologiíbifaciálních předmětů a přítomností složitě retušovanýchdrasadel typu Quina. V tomto ohledu jsou nástroje z vrstvy 2podobné spíše micoquienským inventářům z jeskyně Kůlny,přičemž zdejší nejstarší micoquienský horizont 9b můžemespojovat nejspíše s izotovým stádiem 5a (datování cf. Valoch2002a). Ten je ale mnohem mladší než nálezy vrstvy 2v Moravském Krumlově. Korelaci vrstvy 2 s micoquienemznesnadňuje nepříliš signifikantní zastoupení aplikace fasonáže.Ta je ve vrstvě 2 doložena pouze na dvou zlomcích nástrojůa velkým blokem rohovce s bifaciálně upravovanými plochami,který by mohl představovat preformu budoucíhopěstního klínu, či klínového nože. Situaci navíc komplikujei skutečnost, že jsou bifaciální nástroje zaznamenány i v taubachienskýchsouborech z Kůlny (Valoch 1988; Neruda 2001a,120

MORAVSKÝ KRUMLOV IV – VÍCEVRSTEVNÁ LOKALITA ZE STŘEDNÍHO A POČÁTKU MLADÉHO PALEOLITU NA MORAVĚMORAVSKÝ KRUMLOV IV – MULTILAYER MIDDLE AND EARLY UPPER PALAEOLITHIC SITE IN MORAVIAObr. 21. MKIV-3, vrstva 2. 1 – testování suroviny, 2 – sekáč.Fig. 21. MKIV-3, layer 2. 1 – test of a raw material, 2 – choppers.b). Jedná se o početně malou kolekci oboustranně plošněopracovaných artefaktů (5 ks), která je až na jednu výjimku(místní ortokvarcit) vyrobena z porcelanitu importovanéhoze vzdálenosti 60 km. Morfologicky se tyto předměty odlišujíod micoquienských ekvivalentů zejména tím, že jejich hranynejsou jemně retušovány. Nicméně se ukazuje, že tato metodavýroby nástrojů se používala i v kontextu mikrolitickýchindustrií eemského interglaciálu. Do stejného období se kladezlomek listovitého hrotu z lokality Předmostí II – Hradisko(Svoboda et al. 1996, Fig. 11:6). Tvarově nejpestřejší bifaciálnínástroje z eemského interglaciálu na území České republikybyly popsány z lokality Ládví v Praze 8-Ďáblicích. Na základěprůvodní industrie a stratigrafické pozice v půdním komplexuIII byla industrie zařazena k taubachienu. Našlo se zdeněkolik bifaciálních klínků, jeden klínový nůž a listovitý hrot(Vencl – Valoch 2001, Abb. 22, 24).Zajímavou indicii přináší petrografická analýza souborůz jeskyně Kůlny a z Moravského Krumlova IV. Již jsme sezmínili o spongolitových drasadlech v Moravském KrumlověIV, která mohou pocházet ze zdrojů v Boskovické brázdě,vzdálených necelých 10 km od jeskyně Kůlny. Tato surovinapatří mezi nejdůležitější materiály, zpracovávané taubachienskýmilovci. Na druhou stranu se v souboru vrstvy 11 v jeskyniKůlně podařilo identifikovat i suroviny s typickými znakymoravskokrumlovských rohovců (černá kůra, nehtovitévrypy, šedomodře zbarvená hmota).Průnik taubachienu do oblasti Krumlovského lesa bymohly dokládat nepočetné nálezy z lokality Pravlov IVd.Spodní archeologická vrstva 2 zde byla uložena nad terasousaalských redeponovaných štěrků (Balšínková 2007). Jejídatace ale bude přece jenom o něco nižší a bude chronologickykorelovat s vrstvou 1 z Moravského Krumlova IV.Vezmeme-li v úvahu možnou kulturní příslušnost vrstvy 2z Moravského Krumlova IV k micoquienu, pak se zdá, žena území Moravy existovaly ke konci eemu 2 okruhy industrií– drobnotvarý taubachien a bifaciální micoquien. Je-li i kulturnízařazení nálezů z Pravlova IVd správné, pak můžemedokonce konstatovat, že se území, využívaná tehdejšími lidmi,mohla dotýkat nebo dokonce překrývat. Křížící se surovinovéokruhy by mohly naznačovat vzájemné kontakty.Obr. 22. MKIV-1, vrstva 1. Plošná i vertikální distribuce kamenných artefaktů.1 – surovina; 2 – jádra; 3 – odštěpy; 4 – nástroje; 5 – otloukač; 6 – pozice sondyIV-1-1 (2000) – artefatky bez souřadnic.Fig. 22. MKIV-1, layer 1. Horizontal and vertikal distribution of stone artefacts.1 – raw material; 2 – core; 3 – blanks; 4 – tools; 5 – hamerstone; 6 – position ofthe probe IV-1-1 (year 2000) – artefacts without coordinates.9.2.8 ZávěrArcheologická vrstva 2 představuje zajímavý příspěvek dodiskuse o facialitě středopaleolitických industrií na Moravě.Inventář je charakteristický koexistencí diskoidní a subprizmatickémetody s nepříliš výrazným podílem metody příméhotvarování nástrojů. Typologická skladba potvrzuje odlišnostod kůlenského taubachienu, protože v MoravskémKrumlově jsou výrazně zastoupena drasadla typu Quina,která kombinují morfologické prvky různých drasadel na jednomkuse. Takové předměty jsou charakteristickým rysemmicoquienu (Neruda 2005). Do budoucna bude zajímavé precizovatstáří této industrie, která by mohla být jedním z příkladůnejstaršího micoquienu ve střední Evropě.9.3 ARCHEOLOGICKÁ VRSTVA 1Stratigraficky nejmladší nálezy středního paleolituz Moravského Krumlova IV byly vyzvednuty v sektoru IV-1z nejvýše situované polohy (sediment D a sekundárně C) seštípanou industrií, která byla označena jako archeologickávrstva 1. Zde se na poměrně malé ploše 16 m 2 podařilo najít121

9. ARCHEOLOGIE STŘEDOPALEOLITICKÉHO SOUVRSTVÍ 1–3 V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ IVPetr Neruda1057 kusů klasifikovatelné štípané industrie a větších valounůmístního rohovce. K vrstvě 1 byly dále přiřazeny artefakty,které se nacházely v sedimentu H v sektoru IV-3 (k problematicekorelace viz kap. 6.8).9.3.1 Prostorové strukturyJižním směrem od sektoru IV-1 byla část plochy, na kterése odehrávalo zpracování kamenné suroviny, zcela jistě erodovánaúdolím, které se výrazně prohloubilo v průběhu viselskéhopleniglaciálu A. Kulturní vrstva je současným svahem protnuta,takže artefakty vystupují na povrch. Východním směremsituovaná sonda v sektoru IV-4 již artefakty této vrstvynezachytila a západním směrem je průběh vrstvy nejistý.Sprašová sekvence v sektoru IV-2 není dělená půdními sedimenty,takže polohu na bázi holocenního B-horizontu nelzekorelovat s artefakty z vrstvy 1 v sektoru IV-1. Adekvátní polohouv sektoru IV-3 by mohl být sediment H, ve kterém se alenašlo jenom omezené množství nálezů, což asi dokládá vyznívánínálezové vrstvy severním směrem. Je-li korelace vrstvy 1mezi sektory IV-1 a IV-3 správná, pak by předpokládaný rozsahkulturní vrstvy neměl přesahovat 300 m 2 .Obr. 23. MKIV-1, vrstva 1. Skládanky. 1 – úštěp – jádro; 2–3 – dva úštěpy.Fig. 23. MKIV-1, layer 1. Refittings. 1 – blank and core; 2–3 – two blanks.122

MORAVSKÝ KRUMLOV IV – VÍCEVRSTEVNÁ LOKALITA ZE STŘEDNÍHO A POČÁTKU MLADÉHO PALEOLITU NA MORAVĚMORAVSKÝ KRUMLOV IV – MULTILAYER MIDDLE AND EARLY UPPER PALAEOLITHIC SITE IN MORAVIANa poměrně malé prozkoumané ploše sektoru IV-1 jeobtížné analyzovat prostorové struktury. Zřetelná je akumulaceštípané industrie ve čtvercích 9–11/F–G (obr. 22). V tomtomístě se překrývá uložení jader, debitáže a nástrojů a odtudpochází i největší počet provedených remontáží.V rámci archeologického výzkumu byla zaznamenávánavedle polohy artefaktů i jejich orientace, která indikuje mírupostdepozičních posunů. Pouze ve čtverci 10/G, ve kterémdošlo k prvému objevu intaktní vrstvy v rámci sondážníchprací v roce 2000, nebyly informace o poloze jednotlivýchpředmětů zaznamenány. Původní uložení kamenné industrietéto vrstvy je ovlivněno i lesním úvozem, který narušil průběhvrstvy v pruzích H–J.Intenzivní bioturbace zaznamenaná v sedimentu D byukazovala na případné promísení sedimentu, které mohlozpůsobit zejména vertikální změny v uložení artefaktů.V tomto ohledu je zajímavé, že ani analýza spojnic provedenýchskládanek, ani analýza prostorové orientace artefatkůnevykazuje známky takového vertikálního posunu. Většinapředmětů ležela horizontálně na ploše (více než 55 %) a ménějich bylo uloženo šikmo (obr. 22B). Určité vytočení os odštěpůje navíc dáno i sklonem kulturní vrstvy, která se výrazněsklání k východu. Prakticky žádné artefakty nebyly postavenyna extremitu. Z toho vyplývá, že v případě vrsty 1 jsou artefaktyuloženy v paraautochtonní pozici.Obr. 24. MKIV-1, vrstva 1. Skládanky úštěpů.Fig. 24. MKIV-1, layer 1. Refittings of blanks.123

9. ARCHEOLOGIE STŘEDOPALEOLITICKÉHO SOUVRSTVÍ 1–3 V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ IVPetr Neruda9.3.2 Přehled skládanekSkládanka č. 1 (obr. 23:1): zlomek menšího valounu (inv. č.113791; 9/G), z něhož byl odbit kortikální úštěp (dodatečně inv.č. 113791a; 9/G,) z připravené podstavy. Část levé strany jádraodpadla po mrazové puklině společně s odraženým úštěpem.Skládanka č. 2 (obr. 24:4): úštěp s malou fasetovanou patkouinv. č. 113676 (10/F) přiložený k distálnímu zlomkupodobného úštěpu 113488 (10/G). S ohledem na morfologiipatky a organizaci negativů na dorzálních plochách se můžejednat o část sekvence z výroby bifaciálního nástroje. Podélnéosy předmětů nejsou kolmé na dochovanou patku.Skládanka č. 3 (obr. 24:1): sekvence tří po sobě jdoucíchdekortikačních úštěpů inv. č. 113640 (10/F), 114357 (10/G)a 114359 (10/Eda), odbíjených dostředně z mrazového blokurohovce. Po jejich odbití následovala další těžba, reprezentovanázlomkem podlouhlého odštěpu inv. č. 113762 (9/G).Skládanka č. 4: dva odštěpy, inv. č. 113613 (10/F) a 113775(9/G), z rohovce. Bodová patka a výrazná striace vycházejícíz úderového bodu nasvědčují, že oba úštěpy vznikly při použitívalounu jako otloukače. Skládanku doplňuje přiloženášupina inv. č. 113775a (9/G).Skládanka č. 5 (obr. 25:2): sekvence dvou úštěpů inv. č.113614 (10/F) a 114362 (10/G) s většími zbytky kůry, odbitýchz jedné úderové plochy vytvořené na valounu. Podélnéosy předmětů nejsou kolmé na patku.Skládanka č. 6 (obr. 25:3): dva úštěpy inv. č. 114321 (12/F)a 113425 (12/F) z kvalitní variety rohovce typu Krumlovskýles s malými fasetovanými patkami, pravděpodobně reprezentujícíjednoduchou sekvenci ztenčování bifaciálního nástroje.Obr. 25. MKIV-1, vrstva 1. Skládanky úštěpů.Fig. 25. MKIV-1, layer 1. Refittings of blanks.124

MORAVSKÝ KRUMLOV IV – VÍCEVRSTEVNÁ LOKALITA ZE STŘEDNÍHO A POČÁTKU MLADÉHO PALEOLITU NA MORAVĚMORAVSKÝ KRUMLOV IV – MULTILAYER MIDDLE AND EARLY UPPER PALAEOLITHIC SITE IN MORAVIASkládanka č. 7: úštěp složený ze zlomků inv. č. 113768a 113773 (9/G) je sbíjený ze stejné podstavy jako druhý úštěprekonstruovaný ze zlomků 113771 a 113771a (9/G). Za podstavusloužila mrazová plocha. Dorzální strana úštěpů je veliceplochá, takže se zdá, že skládanka zachycuje ztenčováníbifaciálního nástroje podle principu doloženého ve vrstvě 0v sektoru IV-3.Skládanka č. 8 (obr. 23:3): úštěp s laterální kůrou inv. č.114042 (10/F) přiložený k odštěpu inv. č. 114041 (11/G),odraženému z protilehlé strany, připomínající sekundárníreparační vodící hranu mladopaleolitických čepelových jader.Skládanka č. 9 (obr. 26:1): unifaciální subdiskoidní jádroinv. č. 113941 (10/E) na části bloku suroviny s hladkým mrazovým,lehce zaobleným povrchem. K úderové straně je přiloženmrazový úštěp 113942 (10/F). Část jádra je negativněovlivněna přítomností mrazových puklin, které neumožňovalysprávné tvarování konvexity těžní plochy. Tato surovinovávada se projevila i uvnitř hmoty, takže při odbití velkého úštěpudošlo k jejich obnažení a těžní plocha se stala konkávní. Natěžní plochu dosedá neúplný úštěp 113943 (11/E), který mělzřejmě opravit tvar těžní plochy a jehož rozměry lze rekonstruovatz negativu na 78×40 mm. Úprava konvexity měla být provedenai sérií drobných úštěpů na levé straně jádra.Skládanka č. 10: úštěp složený ze dvou zlomených částíinv. č. 113954 (11/F) a 113752 (9/G) dosedá na další preparačníúštěp 114361 (10/G).Obr. 26. MKIV-1, vrstva 1. 1 – skládanka unifaciálního subdiskoidního jádra; 2 – skládanka části hierarchizovaného subdiskoidního jádra.Fig. 26. MKIV-1, layer 1. 1 – refitting of the unifacial subdiscoid core; 2 – refitting of a part of the subdiscoid core.125

9. ARCHEOLOGIE STŘEDOPALEOLITICKÉHO SOUVRSTVÍ 1–3 V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ IVPetr NerudaTab. 20. MKIV, vrstva 1. Skladba industrie (zkratky viz dodatek 1)Tab. 20. MKIV, layer. 1. Stone industry composition (for abbreviation seeappendix 1).Předmět IV-1 IV-3Artefact Kr Qr R? Ra Sp ? Σ % Kr %1 Surovina 44 44 4,16 1 6,252 Jádra 30 1 31 2,93 0,003 Nástroje 41 1 42 3,97 0,004 Debitáž 264 264 24,98 5 31,255 Odpad 629 39 1 3 672 63,58 10 62,506 Technické 4 4 0,38 0,00Σ 995 39 1 3 1 1 1057 100 16 100% 94,13 3,69 0,09 0,28 0,09 0,09 100Tab. 21. MKIV, vrstva 1. Srovnání typů jader podle stádií jejich redukce (zkratkyviz dodatek 1).Tab. 21. MKIV, layer 1. Correlation of core types and core reduction stages (forabbreviation see appendix 1).Stádium redukceTyp jádraCore reduction a a2 s s1 s2 s3 s4 s5 m n x Σ1f 3 32n 2 2 1 52o 1 13l 2 2 1 1 2 1 95e 1 1 1 10 13Σ 1 2 3 2 2 1 1 2 1 1 15 31Σ 3 11Skládanka č. 11 (obr. 25:1): úštěp inv. č. 113486 (10/G) jepřiložený ke zlomku kortikálního úštěpu č. 113487 (10/G).Skládanka č. 12 (obr 23:2): úštěp s částečnou kůrou inv. č.113414 (10/G) s všesměrně orientovanými negativy, odbitý vestejném směru a ze stejné podstavy jako úštěp s částečnoukůrou č. 114172 (9/D).Skládanka č. 13 (obr. 24:3): dva dekortikační úštěpy inv.č. 113510 10/G a 114040 11/G odbíjené z jedné připravenépodstavy na jádru. Podélné osy předmětů nejsou kolmé napatku.Skládanka č. 14 (obr. 24:2): dekortikační sekvence zachycenáskládankou nepravidelného úštěpu inv. č. 113838 (9/F)se zbytky mrazové plochy na povrchu. Po následném odbitídvou dalších dekortikačních úštěpů, které se nedochovaly, bylodražen úštěp č. 113660 (10/F) ve stejné orientaci jako předcházejícíodštěpy. Paralelní sbíjení v ploše dokládají negativyna dorzální ploše posledního přiloženého úštěpu, složenéhoze dvou podélných zlomků č. 113677 (10/F) a č. 113677a(11/E).Skládanka č. 15 (obr. 26:2): zbytek subdiskoidního jádras hierarchizovanými plochami inv. č. 113987 (11/F) z jemnozrnnévarianty rohovce typu Krumlovský les. Původní rozměryjádra jsou naznačeny zlomkem č. 114363 (10/G). Preparacipodstavy zachycuje kortikální úštěp č. 113940 (10/H)s lomenou patkou. Po jeho odbití byly z těžní plochy odraženyjen dva úštěpy, přičemž pravděpodobně došlo k přeraženíjádra. Negativy na těžní ploše jsou sbíjeny mimo střed jádra.Obr. 27. MKIV-1, vrstva 1. 1 – počátkové jádro; 2–4 jádra diskoidního konceptu;5 – fragment počátkového subprizmatického jádro.Fig. 27. MKIV-1, layer 1. 1 – preparated core; 2–4 cores of discoid concept; 5 –fragment of the preparated subprismatic core.Obr. 28. MKIV-1, vrstva 1. 1, 5 – subprizmatická jádra; 2 – subdiskoidní jádro; 3,4 – jádra spojující znaky diskoidní a prizmatické těžby.Fig. 28. MKIV-1, layer 1. 1, 5 – subprismatic cores; 2 – subdiscoid core; 3–4 –cores with discoid and prismatic features.126

MORAVSKÝ KRUMLOV IV – VÍCEVRSTEVNÁ LOKALITA ZE STŘEDNÍHO A POČÁTKU MLADÉHO PALEOLITU NA MORAVĚMORAVSKÝ KRUMLOV IV – MULTILAYER MIDDLE AND EARLY UPPER PALAEOLITHIC SITE IN MORAVIA9.3.3 TechnologieNejvíce artefaktů z vrstvy 1 bylo zachyceno v sektoruIV-1. Prostorová analýza ukázala, že se předměty nacházejív relativně autochtonní pozici, a proto vytvářejí ucelený soubor,který je doplněn několika nálezy ze sektoru IV-3. Technologickáanalýza se ale opírá hlavně o zpracování nálezů zesektoru IV-1. Analyzovaná industrie obsahovala praktickyvšechny technologické kategorie, které dokládají zpracovánímístního rohovce přímo na lokalitě (tab. 20). Vedle jader,odštěpů a nástrojů jsou početně zastoupeny i šupiny, odpada zlomky odštěpů. V kulturní vrstvě byly zachyceny i kusysuroviny a kamenné otloukače. Procentuální zastoupení jadernení výrazné (2,93 %), ale uvědomíme-li si, z jak malé plochypocházejí, pak 31 kusů není zanedbatelných. V místě zmíněnékoncentrace probíhalo i formování nástrojů a používáníodštěpů k nespecifikovaným činnnostem (odštěpy s místníretuší a opotřebením). Jejich množství dokonce mírně převyšujezastoupení jader.Nalezená industrie dokumentuje dosti zřetelně dvězákladní metody výroby polotovarů – diskoidní a subprizmatickou.Diskoidní metoda představuje dominantní způsobredukce jádra. Je doložena již od počátečních stadií formovánísuroviny (tab. 21). Aplikována byla většinou na valounechnebo jejich částech. Prakticky bez preparací bylo přistoupenok odrážení polotovarů tak, aby došlo k vytvoření dostatečnékonvexity těžní plochy, a tudíž k vytvoření správného úhlumezi úderovou a těžní plochou (obr. 27:2, 3). V pokročilejšíchstádiích exploatace již můžeme přesněji definovat organizacitěžby. Prozatím se nepodařilo doložit klasická diskoidní jádrasensu stricto, tak jak byla definována na podkladě nálezů z jeskyněKůlny v Moravském krasu (Boëda 1993; 1995; Neruda2005). Setkáváme se spíše s kusy, které mají rozlišenu těžnía úderovou plochu. První subvarianta je označována jako unifaciální(tab. 21-s2). Charakteristickým znakem je absencepreparace úderové plochy sbíjením úštěpů, upravujících úhels ohledem na orientaci těžní plochy. Klasickým případem jejádro ve skládance č. 9, které bylo vytvořeno z kusu surovinys mrazovými plochami na povrchu (obr. 26:1). Oblý tvar úderovéplochy by za ideálních podmínek umožňoval exploatovatjádro s minimálními preparacemi nebo dokonce bez nich.Důvod opuštění tak velkého jádra se určitě skrývá v kvalitěsuroviny, protože odbité úštěpy odhalily vnitřní mrazové pukliny.Druhý příklad je poněkud specifický, protože hranolovástruktura použitého mrazového zlomku vedla k tomu, že jádremlze proložit dvě roviny, které dělí jádro na těžní a úderovouplochu (obr. 28:2). Specifická organizace vyplývá zřejměz pokročilého stádia exploatace a hranolového tvaru rohovcovésuroviny. Celková koncepce ale vychází z diskoidní objemovétěžby.Druhou skupinu subdiskoidních jader představují kusy,které mají rovněž rozlišené plochy podle funkce a navíc majíúderovou plochu upravovanou odbitím preparačních úštěpů(tab. 21-s1). Tento typ není v souboru dokumentován technologickymodelovými příklady. Do této skupiny zřejmě můžemezařadit skládanku č. 15 z velmi jemné variety rohovce typuKrumlovský les (obr. 26:2). Přiložený kortikální úštěp dokládápreparaci úderové plochy, z níž byly odbíjeny úštěpy, zanechavšína těžní ploše negativy s podélnou osou vytočenoumírně mimo střed jádra. Příčná fraktura pak byla zřejmědůvodem, proč bylo jádro opuštěno. Druhým problémem bymohla být i technologická chyba, která spočívala v malémObr. 29. MKIV-1, vrstva 1. Subdiskoidní jádra.Fig. 29. MKIV-1, layer 1. Subdiscoid cores.Obr. 30. MKIV-1, vrstva 1. 1 – úštěp s laterální kůrou; 2 – úštěp s preparovanoupatkou; 3–6 – úštěpy z fasonáže bifasů; 7–12, 15, 16 – odštěpy ze subprizmatickémetody; 13, 14 – pseudolevalloiský hrot; 17 – masívní odštěp se stopami opotřebení.Fig. 30. MKIV-1, layer 1. 1 – flake with the lateral cortex; 2 – flake with the preparedplatform; 3–6 – blanks from fasonage of bifaces; 7–12, 15, 16 – blanksfrom subprismatic rediction of cores; 13, 14 – pseudolevallois point; 17 – masiveblank with the traces of using.127

9. ARCHEOLOGIE STŘEDOPALEOLITICKÉHO SOUVRSTVÍ 1–3 V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ IVPetr NerudaTab. 22. MKIV, vrstva 1. Srovnání odštěpů s orientací osy a orientací negativů(zkratky viz dodatek 2). O. o. – orientace osy odštěpu.Tab. 22. MKIV, layer 1. Comparison of blanks, axis orientation and dorsal scarscomposition. (for abbreviation see appendix 2). A. o. – orientation of the blank axis.Odštěp O. s. / A. o.orientace negativů / scars orientationBlanks a n a a2 c h2 k u v z Σsk 36 67 sk 1 2 4 13 6 19 4 49lk 8 9 lk 3 6 2 11h1 h1 1 1sh 1 sh 1 1bj 1 11 bj 2 5 2 9bk 17 35 bk 1 5 7 6 26 45of 5 4 of 3 7 10zo 5 Σ 2 2 9 2 25 15 63 8 126od 4 % 1,59 1,59 7,14 1,59 19,84 11,90 50,00 6,35 100Σ 24 55% 30,38 69,62úhlu mezi těžní a úderovou plochou. Osy odbitých úštěpůjsou prakticky paralelní s plochou, která dělí jádro na dvě hierarchizovanéplochy. Tento znak je typický pro levalloiskoumetodu, ale setkáváme se s ním i u intenzivně těžených diskoidníchjader této subvarianty. Vzhledem k absenci typickýchznaků levalloiské metody (fasetování úderové plochy, preparacekonvexity těžní plochy, dostředná orientace negativů) jezařazení do skupiny subdiskoidních jader pravděpodobnější.I druhý příklad hierarchizovaného diskoidního jádra nese podobnéznaky (obr. 29:1). V tomto případě je ale patrné, že konvexitatěžní plochy byla zmenšena odbitím většího úštěpu, kterývlivem nesprávného úderového úhlu zarovnal těžní plochu.Jiným příkladem této subvarianty diskoidní metody jedrobné unifaciální diskoidní jádro zhotovené na valounu nebojeho části, které bylo těženo s maximální snahou o co největšíredukci (obr. 27:4). Na něm jsou však už patrny i negativy,dokládající úpravu úderové plochy drobnými odštěpy.K této skupině subdiskoidních jader snad můžeme přiřaditi poněkud nepravidelný kus, u něhož je patrné určité přeorientovánítěžby (tab. 21-s3), takže hranice mezi plochaminení příliš dobře definovaná (obr. 29:2), případně další subvarianty,které nevyužívaly celý obvod jádra (tab. 21-s4, s5).Přítomnost diskoidní metody a jejích derivátů je potvrzenai analýzou debitáže (tab. 22). V kolekci převažují 70 % artefakty,které mají podélnou osu vychýlenou od kolmice napatku odštěpu. Tato orientace převažuje výrazně u úštěpůs kůrou (sk), bokem jádra (bj) a bez kůry (bk), zatímcou ostatních polotovarů je poměr k symetrickým artefaktůmvyrovnaný, či dokonce v případě odštěpů z bifaciálníchnástrojů (of), je více odštěpů, u nichž se podélná osa kryjes kolmicí na patku. Mezi odštěpy z boku jádra lze nalézti pseudolevalloiské hroty (obr. 30:13, 14), které mohou vzniknoutjak při těžbě diskoidního jádra, tak i při preparaci konvexitytěžní plochy u jádra levalloiského.Orientace podélné osy odštěpu je prakticky nezávislá nadochované patce (tab. 23). Poměry zastoupení si jsou podobné,pouze u plochých preparovaných patek (Lp) můžeme konstatovatvýrazně vyšší podíl odštěpů s vychýlenou osou. Předmětys osou kolmou na patku jsou nejpočetněji zastoupeny u odštěpůs hladkou preparovanou patkou (Lp) a s patkou kortikální (c).Druhá významná metoda produkce polotovarů spadá rovněždo objemového konceptu těžby jádra. Principiálně je založenana paralelním sbíjení polotovarů z jednoduše připravenépodstavy bez upravené vodící hrany. Adekvátní jádra jsoudefinována jako subprizmatická (tab. 21-a2). K jejich přípravěsloužily jak zlomky valounů (obr. 23:1; 28:1), tak i různémrazové bloky (obr. 27:1, 5; 28:5). Použití valounu představovaloasi nejjednodušší variantu přípravy jádra. Po odraženívrchlíku vznikla jednoduchá podstava, ze které byly sbíjenyparalelně odštěpy, přičemž se využívalo přirozené konvexityvalounu (obr. 23:1; 28:1). Nevýhodou byla omezená možnostObr. 31. MKIV-1, vrstva 1. Preformy bifaciálních artefatků.Fig. 31. MKIV-1, layer 1. Bifacial preforms.Obr. 32. MKIV-1, vrstva 1. 1 – skládanka bifaciálního nástroje; 2–4 – zlomkybifaciálních nástrojů.Fig. 32. MKIV-1, layer 1. 1 – refitting of the bifacial tool; 2–4 – fragments of bifacialtools.128

MORAVSKÝ KRUMLOV IV – VÍCEVRSTEVNÁ LOKALITA ZE STŘEDNÍHO A POČÁTKU MLADÉHO PALEOLITU NA MORAVĚMORAVSKÝ KRUMLOV IV – MULTILAYER MIDDLE AND EARLY UPPER PALAEOLITHIC SITE IN MORAVIATab. 23. MKIV, vrstva 1. Srovnání patek s orientací osy odštěpů (zkratky viz dodatek 2).Tab. 23. MKIV, layer 1. Comparison of platforms and axis orientation (abbreviation see appendix 2).Orientace osyPatka / PlatformAxe Orientation A B C D D1 D2 F2 F5 Lg Ln Lp P Σa 2 7 14 0 2 1 0 6 5 5 20 3 65% 3,08 10,77 21,54 0,00 3,08 1,54 0,00 9,23 7,69 7,69 30,77 4,62 100n 4 12 12 1 7 0 1 7 8 8 44 5 109% 3,67 11,01 11,01 0,92 6,42 0,00 0,92 6,42 7,34 7,34 40,37 4,59 100Tab. 24. MKIV, vrstva 1. Vazba nástrojů na polotovary (zkratky viz dodatek 2 a 3).Tab. 24. MKIV, layer 1. Relation of tools and supports (for abbreviation seeappendix 2 and 3).s s u k k k o o o oTyp / Type zb pb sk lk bj bk od of ot zo x Σ9 1 110 1 123 1 130 1 1 240 1 142a 1 142b 1 1 242,62 1 143 1 143b 1 161 1 1Σ nástroj / tool 1 1 4 1 0 1 1 0 1 3 0 1362c 8 2 3 3 2 1 2 2162d 2 1 3Σ 3 1 12 3 3 4 3 1 1 5 1 37tvarově predeterminovat odražené polotovary a špatná možnostkontroly konvexity distální části těžní plochy. Paralelnísbíjení z jedné preparované podstavy je doloženo i několikajednoduchými skládankami odštěpů s celkovou či částečnoukůrou (obr. 23:2).Tyto dvě základní metody výroby polotovarů (diskoidnía subprizmatická) nebyly od sebe striktně oddělovány, jako tom svědčí zlomky jader, u nichž nebyla diskoidní těžbaaplikována po celém obvodu těžní plochy a v místě, kde vzniklaširoká podstava, byly odbíjeny polotovary paralelně (obr.28:4). V některých případech je přiřazení k určitému typujádra dosti komplikované (obr. 28:3).Druhým významným konceptem zpracování kamennésuroviny byla metoda přímého tvarování bifaciálních nástrojůz bloků suroviny nebo masivních úštěpů. Kromě sekáčů sev kamenném inventáři nalézají masivní kusy, které lze klasifikovatjako bifaciální preformy (obr. 31). Na povrchu jsoudochovány mrazové plochy, které svědčí o využití mrazovýchbloků suroviny (obr. 31:2; 32:2). Opracování probíhalo nejprvetechnikou přímého úderu kamenným otloukačem. Dalšípostupy výroby jsou zachyceny na zlomcích finálních nástrojů,které musely být formovány i za použití měkkého otloukače(obr. 32:4). Nepodařilo se najít celé dochované kusy, vyjmajednoho protobifasu, který se v průběhu opracování zlomila nebyl dokončen (obr. 32:1). V jeho případě je typologickáklasifikace nejistá. Přesto se zdá, že produkce měla směřovatk výrobě klínových nožů se zády (obr. 32:3). S existencí přirozenýchči preparovaných zad se setkáváme již u preforem(obr. 31:1), ale také u dokonaleji vypracovaných kusů (obr.32:3).S formováním bifaciálních nástrojů mohou souviseti některé jednoduché skládanky (obr. 24; 25:1, 3). NepodařiloTab. 25. MKIV, vrstva 1. Srovnání typů jader a metrických skupin (zkratky vizdodatek 1).Tab. 25. MKIV, layer 1. Comparison of core types and metric groups (for abbreviationsee appendix 1).Rozměrová třídaTyp jádraMetric group a a2 s s1 s3 s4 s5 m n x Σb 4 4c 1 1 1 1 5 9d 1 2 1 1 1 2 8e 4 4f 1 1 2 4g 1 1Σ 1 2 3 2 1 1 1 1 1 17 30se sice najít takovou sekvenci jako v případě vrstvy 0 v sektoruIV-3, ale i tak se zdá, že postup ztenčování artefaktu paralelnímsbíjením ze zad bifasu je velice podobný. Naznačují tonegativy na většině dochovaných kusů (obr. 31:1, 3; 32:3).Tato metoda je doložena i přítomností odštěpů z fasonážebifaciálních nástrojů, které mají často jednoduchou fasetovanoupatku (obr. 30:3–6). Jednoduchá forma fasonáže bylaaplikována v případě sekáčových nástrojů (obr. 33:1), u nichžza polotovar někdy sloužily poškozené otloukače (obr. 33:2).Obr. 33. MKIV-1, vrstva 1. 1 – dvoulící sekáč; 2 – hrotitý sekáč na otloukači.Fig. 33. MKIV-1, layer 1. 1 – chopping tool; 2 – pointed chopper on the hammerstone.12129

9. ARCHEOLOGIE STŘEDOPALEOLITICKÉHO SOUVRSTVÍ 1–3 V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ IVPetr NerudaObr. 34. MKIV-1, vrstva 1.1, 3–5, 7, 9, 10 – odštěpy sestopami opotřebení a místnímiretušemi; 2, 6 – vruby a zoubky;8, 11 – jednoduchá drasadla.Fig. 34. MKIV-1, layer 1. 1, 3–5,7, 9, 10 – blanks with tracesof using and local retouch;2, 6 – notch and deticulate;8, 11 – simple side scrapers.Tab. 26. MKIV, vrstva 1. Srovnání polotovarů a metrických skupin (zkratky viz dodatek 2).Tab. 26. MKIV, layer 1. Comparison of supports and metric groups (for abbreviation see appendix 2).Rozměrová třídaSurovina, odštěpy a otloukače / Raw material, Blanks and hammerstonesMetric group hl vl pb mu zv sk lk bj h1 sh bk of zo bf zb ot Σc 2 1 13 18 3 79 14 7 1 34 8 174 2 356d 1 1 1 75 4 4 1 20 2 36 3 1 1 150e 23 1 2 7 3 1 2 39f 5 1 6g 1 1Σ 2 2 14 18 4 177 19 13 1 1 61 10 213 3 9 5 5529.3.4 TypologieNástroje jsou dochovány 41 kusy (tab. 20), přičemž převažujírůzné místní retuše a opotřebení (obr. 34:1, 2, 5, 7, 8), případnězlomky retušovaných nástrojů (tab. 24-62c, d). Vedlebifaciálních nástrojů (obr. 31, 32) se setkáváme s jednoduchýmidrasadly (obr. 34:8, 11) a různými vruby a zoubky (obr. 34:2,6). Pro vyhotovení nástroje nebyly preferovány žádné specificképolotovary (tab. 24). V případě drasadal dokonce převažujípřirozené úlomky suroviny. Místní retuše a opotřebení (obr. 34:1, 3–5, 7, 9, 10) se nejčastěji objevují na kortikálních úštěpech.9.3.5 MetrikaMetrická analýza jader ukázala poměrně značné rozdílymezi subprizmatickými a diskoidními jádry sensu lato (tab.25, 28). První z nich se pohybují ve skupine c a d, zatímco diskoidníjádra vykazují mnohem větší rozptyl od metrické skupinyc až po g. Všechna velká diskoidní jádra byla zachycenave stádiu těžby. To může souviset s tím, že štípači byli schopnizvládnout diskoidní metodou i dosti velké kusy suroviny.Z toho důvodu je průměrný rozměr diskoidního jádra 74 mm,zatímco subprizmatického jen 64 mm. Největší diskoidníjádro je dochováno v rozměru 120×78×50 mm.Průměrná velikost nástrojů (tab. 27, 30) je o něco větší nežneretušovaných odštěpů (tab. 26, 29) , ale to je dáno přítomnostísekáčů na poměrně velkých valounech. Mimo sekáčedosahují největších rozměrů drasadla (průměr 55×28 mm).Tab. 27. MKIV, vrstva 1. Srovnání typů nástrojů a metrických skupin (zkratky vizdodatek 2 a 3).Tab. 27. MKIV, layer 1. Comparison of tool types and metric groups (for abbreviationsee appendix 2 and 3).Rozměrová třídaTyp / TypeMetric group 9 10 23 30 40 42 42_62 43 61 62 Σb 1 2 1 1 1 2 11 19c 1 2 8 11d 3 3e 1 1 1 3Σ 1 1 1 2 1 3 1 2 1 23 36130

MORAVSKÝ KRUMLOV IV – VÍCEVRSTEVNÁ LOKALITA ZE STŘEDNÍHO A POČÁTKU MLADÉHO PALEOLITU NA MORAVĚMORAVSKÝ KRUMLOV IV – MULTILAYER MIDDLE AND EARLY UPPER PALAEOLITHIC SITE IN MORAVIATab. 28. MKIV, vrstva 1. Metrika jader (zkratky viz dodatek 1).Tab. 28. MKIV, layer 1. Dimension of cores (for abbreviation see appendix 1).Typ jádra Délka /LengthŠířka /WidthTloušťka /HeightCore type Avg Min Max Avg Min Max Avg Min Max ΣΣ - a 61 61 61 49 49 49 32 32 32 2s 52 18 77 45 17 62 24 8 34 3s1 91 62 120 62 45 78 38 26 50 2s3 96 96 96 59 59 59 38 38 38 1s4 55 55 55 61 61 61 41 41 41 1s5 78 53 103 45 36 54 25 16 34 2Σ - s 74 57 90 54 44 63 33 26 39 9n 52 52 52 51 51 51 32 32 32 1Tab. 29. MKIV, vrstva 1. Metrika polotovarů (zkratky viz dodatek 2).Tab. 29. MKIV, layer 1. Dimension of blanks (for abbreviation see appendix 2).Odštěp Délka /LengthŠířka /WidthTloušťka /HeightBlank Avg Min Max Avg Min Max Avg Min Max Σsk 39 16 86 39 18 76 12 4 28 83lk 35 26 53 30 22 45 8 5 14 15sh 48 48 48 31 31 31 13 13 13 1bj 35 26 46 35 16 58 11 7 19 10bk 30 16 55 31 13 58 7 2 19 47of 35 33 37 32 28 36 7 7 8 7bf 53 53 53 33 33 33 16 16 16 1Σ 39 31 54 33 23 48 11 8 16 1649.3.6 SurovinyZajímavé je vyhodnocení skladby surovin (tab. 20). Přestožeje převážná část artefaktů vyrobená z místního rohovcetypu Krumlovský les, podařilo se několika zlomky doložiti cizí suroviny, importované z poměrně velké vzdálenosti. Zlomekbifaciálního nástroje (obr. 32:4) je vyroben ze spongolitu,jehož primární zdroje se nacházejí v povodí Svitavy západněod Moravského krasu. Z hlediska dalších vývodů je dobrézdůraznit, že se v této oblasti nachází větší množství lokalit,které spojujeme s micoquienem.Druhou importovanou surovinou je radiolarit, který jedoložený třemi kusy. V jednom případě se jedná o zlomekproximální části úštěpu, který by mohl pocházet z fasonážebifaciálního nástroje. Druhý případ je reprezentován zlomkemúštěpu s drobnou okrajovou retuší či opotřebením a třetíkouskem suroviny s negativy po odbitých odštěpech. Určenípřesného zdroje této suroviny není možné. Tradičně se hledajízdroje radiolaritu na moravsko-slovenském pomezí v oblastiVláry, která je od Moravského Krumlova vzdálená přes100 km. I když přicházejí v úvahu i o něco bližší zdrojev dunajských štěrcích (většinou špatné kvality), tak můžemekonstatovat, že akční rádius neandertálců v období okolo97 tis. BP byl poměrně rozsáhlý.9.3.7 AnalogieStejně jako u předcházejících dvou středopaleolitickýchvrstev, i v případě vrstvy 1 hledáme možné analogické industriena území Moravy velice obtížně. Opět narážíme na kritickýnedostatek absolutních dat a plošných výzkumů středopaleolitickýchlokalit.Tab. 30. MKIV, vrstva 1. Metrika nástrojů (zkratky viz dodatek 3).Tab. 30. MKIV, layer 1. Dimension of tools (for abbreviation see appendix 3).Skupiny typů Délka /LengthŠířka /WidthTloušťka /HeightType group Avg Min Max Avg Min Max Avg Min Max Σ9–29 55 55 55 28 28 28 22 22 22 330 24 23 24 19 18 20 6 4 7 240 23 23 23 19 19 19 8 8 8 142, 43 29 28 30 29 29 29 8 7 8 661 86 86 86 82 82 82 8 8 8 1Σ 43 43 44 35 35 36 10 10 10 13Prvním problémem, který je potřeba zmínit, je datovánínálezů z vrstvy 1 v sektoru IV-1, které jsou uloženy ve sprašovémsedimentu D silně postiženém bioturbací. V sektoru IV-3jsou pravděpodobně časově adekvátní nálezy v sedimentu H,který lze charakterizovat jako slabou černozem. Rozdíly mezioběma horizonty jsou dány stavem dochování a mírou postiženípostsedimentárními jevy. Stratigraficky se jeví pravděpodobné,že nálezy z vrstvy 1 v obou sektorech jsou časově současné.V tom případě lze absolutní datum, získané ze sedimentu Hv sektoru IV-3, vztáhnout i na sektor IV-1, a tudíž popsanáindustrie spadá do interstadiálu brørup (100 000–92 000 BP).Druhým problémem je vlastní nalezení analogickýchindustrií.Přes rozsáhlé sondážní práce v oblasti Krumlovského lesa(Neruda – Nerudová – Oliva 2004; Neruda – Nerudová 2006)nemáme k dispozici prakticky žádnou signifikantní kolekci,která by stratigraficky korelovala s nálezy z vrstvy 1 v MoravskémKrumlově. Jedině na lokalitě Jezeřany IV (sonda 4-4) sepodařilo najít kortikální úštěp s fasetovanou patkou v šedohnědépůdě, která by měla ležet až pod horizontem interpleniglaciálnípůdy a stratigraficky by odpovídala staršímu viselskémuglaciálu. Zmíněná poloha byla ale doložena pouzev sondě 1×1 m, takže nelze vyvodit širší závěry.Nejlépe dochovanou stratigrafickou sekvencí, která zahrnuječasový úsek konce eemského interglaciálu a počátkuviselského glaciálu, je profil v jeskyni Kůlně v Moravskémkrasu. Podle absolutních dat by industrie z vrstvy 1 měla spadatdo období brørupského interstadiálu. Podle dřívějšíchpředstav by brørupu odpovídala vrstva 9b, která obsahovalapoměrně drobnotvarou industrii a výrazné bifaciální předměty,včetně listovitého hrotu (Valoch 1988, Abb. 38). Významnouzměnu v chronologickém schématu kůlenského profilupřineslo datování osteologického materiálu metodou ESR(Rink et al. 1996). 2 Nejstarší micoquienská vrstva 9b byladatována mezi roky 69 ±8 tis. BP (LU) a 71 ±6 tis. BP (RU),což znamená, že je pravděpodobná korelace s koncem izotopovéhostádia 5a (odderade). V tom případě by nálezy z jeskyněKůlny byly mladší než vrstva 1 z Moravského Krumlova.Pak by ale chronologicky odpovídaly spíše horizontu 10v jeskyni Kůlně, který obsahoval nepříliš nepočetnou a průkaznouindustrii, snad z okruhu taubachienu.Z chronologického hlediska by časově blízké mohlo býtsouvrství z jeskyně Švédova stolu v jižní části Moravskéhokrasu, ale soubor moustérienské industrie není početný a je2 Další pokusy o zpřesnění chronologie, zejména pak dataci taubachienského horizontu 11 a micoquienského horizontu 7c nebyly příliš úspěšné (Patou-Mathis et al. 2005; Michel et al. 2005).131

9. ARCHEOLOGIE STŘEDOPALEOLITICKÉHO SOUVRSTVÍ 1–3 V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ IVPetr Nerudatvořen vždy několika artefakty z různých sedimentárníchhorizontů (Klíma 1962; Neruda 2003).9.3.8 ZávěrNevelký soubor kamenných nástrojů z vrstvy 1 v sektoruIV-1 můžeme s velkou pravděpodobností spojovat s micoquienemstřední Evropy. Je-li tomu tak, pak spolu s vrstvou 2 představujedoklad existence této kultury již na konci eemu a napočátku viselského glaciálu. Časový rozsah micoquienu bylzřejmě mnohem větší, než jsme doposud soudili, což odpovídápoznatkům z jiných oblastí Evropy. Krumlovské nálezydokládají mimo jiné poměrně výraznou teritoriální stabilituneandertálců v enklávě jižní Moravy.SUMMARY9. ARCHAEOLOGY OF MIDDLE PALAEOLITHIC LAYERS 1–3 OF MORAVSKÝ KRUMLOV IV9.1 Archaeological Layer 3The oldest archaeological layer, denominated as layer 3, was defined on the basis of the stone artefacts in redeposited loess I, which wasfirst identified in sector IV-1. Forty-three culturally modified, classifiable objects and manuports were recovered from an area of 8 m 2 in thissector (Tab. 1). The density of objects in layer 3 (Fig. 1) generally did not exceed 10 artefacts/m 2 . The geological layer which yielded theartefacts is approximately 0,75 m thick but most of the artefacts were present in a subhorizon only 0,35 m thick. It is not possible todetermine any possible spatial structures in such small space.Waste quantitatively dominates over identifiable flakes in the industry and cores are also present in significant numbers. Piecesidentified as tools were culturally undiagnostic and they are mostly represented by various types of notches and flakes with minor retouch.All artefacts are made from the locally available Krumlovsky Les chert. A plate of local rock originates from nearby sources of the BrnoMassif.9.1.1 TechnologyBlanks were manufactured by flaking pieces from cores which show evidence of two contrasting reduction strategies – discoid orsubprismatic and Levallois (Tab. 2).The first core corresponds to the volume (discoid ?) concept but the knapping method is somewhat different (Fig. 2:1; Tab. 2-s). In thiscase, the blank was a block of locally sourced chert with natural frost surfaces. This core is distinctly elongated with almost parallel edgeswhich were used for parallel flake reduction from opposite directions. Without reffitings it is not possible to determine whether this was itsnatural shape or whether it was intentionaly prepared for parallel exploitation from opposite directions.Another core type of the volume concept indicates a massive flake with negative scars caused by parallel reduction from a singleplatform (Fig. 3:4). The flake was probably knapped from a simple subprismatic core.Another two cores suggest characteristics of both discoid and Levallois reduction strategy. In the first case a series of flakes were struckfrom a pebble fragment which achieved the resultant core shape (Fig. 2:2) and also modified the angle between the reduction and the strikingsurfaces. A dominant feature of the exploited core surface is a flake negative which snapped in the middle of the worked surface. The piecemorphologically resembles a Levallois core prepared for the removal of the (final) target flake. Such classification would also be consistentwith the preparation of reduction surface convexity by striking off small flakes whose negatives are visible on the distal section of the core(Fig. 2:2 – dark grey). This form of preparation is typical for the Levallois reduction strategy. In contrast, the orientation of negatives towardsthe centre of the exploited core surface is consistent with the discoid method. Neither the axis of the main flake with the step terminationnor the axis of other two larger flakes converge to the core centre, as seen on a target flake in the Levallois method. The striking platformitself is also not prepared by facetting as is typical for Levallois cores sensu stricto.The second core is also oval-shaped with a remnant pebble surface (Fig. 2:3). The striking platform is only slightly modified by shortstrokes which cannot be described as facetting. There are clear negative scars of reduced flakes on the core striking platform which areexploited concentrically but slightly off-axis. The core is quite flat (the convexity of the reduction surface is low) and it morphologicallyresembles Levallois recurrent cores, but it may also be an extremely reduced subdiscoid core.We cannot unambiguously determine the presence or absence of the use of the Levallois method even using a comparison of the coreand blank morphology. The majority of blanks are assymetric (the longitudinal axis is not perpendicular to the rest of the striking platform).There are abundant flakes both with cortex and a core side or lateral cortex (Tab. 3). Those blanks are typical for the discoid method (Fig.3:2, 3, 5), but their presence cannot be ruled out even within the Levallois method (preparation flakes). A large flake, which has a numberof negatives on its dorsal surface representing core convexity preparation (Fig. 3:1), is morphologically consistent with the Levallois method.The negatives resulting from striking platform preparation are still present.The assemblage does not include culturally diagnostic tools. Some pieces have minor retouch and use-wear (Fig. 3:4, 5; Tab. 4). Theartefacts are generally large (Tab. 5, 6); most of the classified cores belong to size groups d and e (6–10 cm). The debitage is obviouslysmaller conforming to groups b and c (2–6 cm).9.1.2 Discoid Versus LevalloisThe collection from layer 3 contributes to the discussion about possible ways of distinguishing between discoid and Levallois recurrentcore reduction methods, which is not a simple task as the methods are similar to each other. The codification of the discoid method as anopposite to the Levallois method, which turned to be a turning point, was defined by F. Bordes (1950, 22; 1961, 16) and subsequently refined132

MORAVSKÝ KRUMLOV IV – VÍCEVRSTEVNÁ LOKALITA ZE STŘEDNÍHO A POČÁTKU MLADÉHO PALEOLITU NA MORAVĚMORAVSKÝ KRUMLOV IV – MULTILAYER MIDDLE AND EARLY UPPER PALAEOLITHIC SITE IN MORAVIAin more detail by E. Boëda based on the findings from Kůlna Cave (1993, 393–369). He originally defined 6 criteria which described discoidcores sensu stricto. It was later shown that such a precise combination of features rarely occurs and that the discoid concept subsumes greatervariability. The range of modifications is related mainly to the definition of criterion 2 as surface interchangeability is not stringent in allcases. The discoid method was awarded a certain level of variability described in three modification stages by E. Boëda (Boëda 1993c 369;1995, 71).In some cases, the variability in discoid cores extended beyond the original definition. For example, small discoidal cores and theirvariations were described at site Mauran (Haute-Garonne, France) where cores had pyramidal, bipyramidal or polyedric shapes (Jaubert1993, 329–330) and they were incorporated into “...a large family of discoid debitage” (Jaubert 1993, 331). A high level of variability canalso be seen in other European collections (compare Peresani 1998; Slimak 1998–99; Moncel 1998).Further studies showed (Jaubert-Mourre 1996; Grimaldi 1998; Slimak 1998–99; Peresani 1998; 2003) that in some cases variability ofdiscoid cores is even greater and that some of the cores morphologically resemble Levallois recurrent cores (Slimak 1998–1999, 86). Themain problem in distinguishing between the methods occurs where the knapping angle of debitage reaches or matches the longitudinal planeof the core which divides both core surfaces (criterion 4 of the original definition). It is becoming clearer that distinguishing these two coretypes at advanced stages of reduction is not possible using the current definitions.A second part of this problem lies in our attempt to define and describe all aspects of human behaviour and pigeonhole them intopredefined groups. It is useful to employ defined criteria and categories for our descriptions, but it is also clear that human behaviour oftencannot be unambiguously stamped and categorised.9.1.3 Chronological Position and AnalogyAn important issue is the chronological position of layer 3 at Moravský Krumlov IV. Currently, the only absolute age estimate is an OSLdate (Rhodes et al. in prep). Based on the stratigraphic position and the structure of the sediment it is likely that the OSL result from sectorIV-3 relates to layer 3 in sector 1 (for more details see Chap. 6.8). The OSL result of 151,400 ±13,800 BP has not been confirmed by otherresults or dating methods, but it fits well with the overall sequence of OSL dates. Based on this OSL result, layer 3 was deposited duringIsotope Stage 6, probably during its later stages. Very few assemblages from this time period have been recovered in Moravia. Most of thesites along the eastern hillside of Krumlovský Les are found on the surface. Stratified artefacts were found during test pitting carried out byZ. and P. Neruda in the frame of grant project MK ČR No. RK04P03OMG012 in 2000–2003. A horizon penecontemporaneous with layer3 from Moravský Krumlov IV was located at Vedrovice IIIb in test pit 1. Intrasaalian soil complex IV (PK IV) and six chert pieces withtraces of working were documented at the base (layer H2) of a Quaternary profile (Smolíková in Neruda – Nerudová – Oliva 2004).Surface findings from Vedrovice VII, situated almost 100 m to the west of Vedrovice IIIb (Neruda – Nerudova – Oliva 2004; Valoch 2006),are similar in the level of surface preservation (Fig. 4:B) to those found in layer H2 of nearby site IIIb, or layer 3 in Moravský Krumlov IV.An industry found in a brickyard near Moravský Krumlov (Moravský Krumlov I) is chrono-stratigraphically commensurate. Theassemblage was classified as an independent group denominated as the “Krumlovian”. The position is based on a flake collected ina B-horizon of an Eemian soil complex (PK III) which dates the finding to the end of the Warthe glacial (Dvořák – Valoch 1956; Valoch 1971).The collection is non-Levallois and most of the cores have no clearly organized exploitation. The subprismatic method is represented by acore of local coarse grained rock flaked from its narrower edge. The assemblage also contains hammerstone flakes, a side scraper combinedwith a notch, a large quartz flake, a hammerstone and blocks of raw material. In addition to the mentioned non-chert rock, artefacts fromquartz, quartzite and Krumlovský Les chert were present.Vedrovice Ia is another site where the Levallois method was used for blank production (Oliva 1993). A small assemblage withKrumlovský Les chert and Cretaceous chert is noteworthy due to the presence of a Levallois point (?) with a characteristic striking platformof the chapeau de gendarme type. The author argues that this industry dates to the early Würm period (Oliva 2005), but given the stratigraphyand recent observations, we are inclined to place it into the Saalian glacial.Within the wider geographic context of Moravia, evidence of Saalian glacial sites are rare. The only stratified and statistically significantassemblage comes from layer 14 in Kůlna Cave (Valoch 1970; 1988; Neruda 2003). Blank production for tools from prepared cores is evidentalready from the initial stages. Two technological concepts have been documented. The volume concept is represented mainly bysubprismatic (Fig. 5:1) and discoid or polyedric cores (Fig. 5:3). The surface concept is represented by three cores, morphologicallyresembling Levallois cores (Fig. 5:5), and sufficient debitage (Fig. 5:6). The small number of artefacts in this assemblage and no potentialfor conjoining does not permit the demonstration of the existence of two independent core reduction strategies, so we cannot exclude thepossibility that both methods were used on a single core at different stages of reduction.Apart from these collections, only sporadic artefacts, often without detailed chronostratigraphic data, are available for thereconstruction of upper Saalian settlement in Moravia. The finds include mainly isolated hand-axes which probably originate in the upperAcheulean of the Warthe glacial – Předmostí II-Hradisko near Přerov (Knies 1928; Absolon – Klíma 1977, 69), Bohuslavice and Polankan. Odrou (Svoboda – Macoun – Přichystal 1991). The antiquity of other discovered hand-axes is not clear (Božice, Kadov, Určice etc.).9.2 ARCHAEOLOGICAL LAYER 2Chipped artefacts were deposited in soil sediment CH documented in all main sectors IV-1, IV-3 and IV-4 (see Chap. 6.8 for correlation).Spatial structures can only be analyzed in sectors IV-1 and IV-3.9.2.1 Spatial StructuresArtefact distribution in sector IV-1 probably reflects dipping of the geological layer southward as the findings seem to peter out in thesouth-western corner. Finds are more common in squares 9–12/E–H, but there are no obvious concentrations (Fig. 6B).The analysis of the spatial layout of sector IV-3 is interesting considering its vertical distribution. The vertical extent of artefactdistribution is much greater than in layer 0, or the Middle Palaeolithic findings in sector IV-1. In some places, the maximum vertical133

9. ARCHEOLOGIE STŘEDOPALEOLITICKÉHO SOUVRSTVÍ 1–3 V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ IVPetr Nerudadifference between artefacts reaches up to 80 cm. This is caused mainly by the redeposition of fossil soil (see chapter 5 and 6) and it mayalso be caused by wedge structures cutting through layer CH. At the same time, the surface extent of some refittings is less than 0,5 m(northern part of square 10/R), while the connecting lines of other refittings exceed two metres.The debitage is distributed throughout sector IV-3 (Fig. 6A) fairly evenly. In the northern part of square 10/R, cores, blanks, waste andraw material form a small but dense concentration (0,25 m 2 with minimum vertical dispersion). These artefacts would have been depositedwithout secondary movement. A similar accumulation is found on the boundary of squares 11/P–R. Locations of core exploitation do notcorrespond with the position of the tools, which were mostly found in the surrounding squares (Fig. 6A). Greater numbers of retouched orused flakes were found in the north-western corner of sector 3 (square 8-9/P-R), as well as in a long cross section of band 11, in the directionof sector IV-1.It is also interesting to compare artefact orientations between sectors (Fig. 6C). Objects found in sector IV-1 probably lie in anautochthonous or para-autochthonous setting because flat-lying flakes predominate (over 60 %), while flakes in sector IV-3 were oriented atdifferent angles. Artefacts in sector IV-4 are also redeposited. Spatial analysis and refitting patterns in sector IV-3 suggest that some artefactsare reoriented while others (cf. refittings in square 10/R) experienced minimal movement. This can be explained by repeated humanoccupation over a longer time period, with numerous episodes of fossil soil redeposition.9.2.2 RefittingsRefitting No. 1 (Fig. 7:2): unifacial discoid (cf. Kombewa sensu lato) core on a masive flake (90×100×40 mm) with two scars along theleft edge. Four flakes were struck from the ventral surface. First (40×53 mm) and second flake (20×39 cm) are missing. A flake (inv.n.116915) prepared core convexity. Other masives flakes (inv. n. 116806+116600) were extracted from the opposite edge. Majority of artefactscome from square 10/P, triangular flake (inv. n. 116915) was recovered from square 12/O.Refitting No. 2 (Fig. 8:2): subprismatic core on an irregular block of chert. Striking platform is prepared by a flakes U2. Unsuccessfulexploitation (flakes U4, U5 and 116634) from the main platform was controlled from the opposite side (inv. n. 116627+116622 a 116651).Center of the refitting was in the nothern part of square 10/R.Refiting No. 3 (Fig. 8:1): subprismatic core with one striking platform (defined by flake U1 and U2. Flakes U3 (min 41×33 mm), U4and U5 were extracted. A sharp edge (natural crest) was prepared by flake U6 (min 22×26 mm) and then extracted (inv. n. 116650) fromthe main platform. Center of the refitting was in the nothern part of square 10/R.Refitting No. 4 (Fig. 9): subdiscoid core (inv. n. 116636) on a flake or block of chert. The exploitation began on a unifacial core, thenthe core became subdiscoid with hierarchized surfaces, where the striking surface is different to the exploitation surface. The core wassituated 30 cm from the small concentration in square 10/R.Reffiting No. 5: a pebble of high-quality chert with a thick cortex, exploited convergently in transverse slices. After detaching a of seriesof flakes U1 (min. 53×48 mm), U2 (min. 33×9 mm) and U3 (min. 39×14 mm), a flake with lateral cortex removed the entire exploitationsurface (inv. n. 116735). This new surface was prepared by three flakes (U4–U6) with the following flake removing the lateral cortex.Distance between artefacts was less than 1 m (11/L–M).Refitting No. 6 (Fig. 10): subprismatic core on a block of local chert. Exploitation of the block was reoriented twice. Refitting was foundin the northern part of square 10/R.Refitting No. 7: a fragment of local chert (inv. n. 116734+116769) with two scars as remnants of core preparation. Pieces situated insquares 11/L–M, 60 cm from each other.Refitting No. 8: a hammerstone refitted from 4 parts inv. n. 116840 (11/P), inv. n. 116828 (11/P), inv. n. 116925 (12/P) and inv. n. 116919(12/N).Refitting No. 9 (Fig. 12): a sequence of flakes from grainy chert (inv. n. 116843, 116844, 116845, 116831, 116847, 116944, 116811 and116846) obtained probably from the subdiscoid core. Artefacts were dispersed in squares 11/O, 11/P and 12/R.Refitting No. 10 (Fig. 6): a block of local chert refitted from small, frosted fragments. One flake (inv.n. 116858) was extracted from thesurface. Situated in squares 11/P–R.Refitting No. 11: part of a chert pebble (inv. n. 116645+116648) disintegrated along frost fractures.Refitting No. 12: fragment of a flake (inv. n. 116625+116628) probably belongs to a disintegrated core (inv. n. 11661+116621+116633+116632+116626). Situated in a very small area in square 10/R.Refitting No. 13: two flake fragments.Refitting No. 14: a flake with lateral cortex reffited from two fragments (inv. n. 116590 and inv.n. 116920).In sector IV-1 most of the refitted pieces are frost fractures as can be seen on a block of chert broken along frost cracks (Fig. 13:2). Veryfew artefacts could be refitted in sector IV-4.9.2.3 TechnologyThere is very little variation in the lithic industry (comparing artefacts in the three sectors) so the assemblage is considered as one (Tab.7). In all sectors, the dominant component (exceeding 50%) was waste (chips, flake fragments and unworked pieces of raw material). Almostone fourth of the collection is represented by various flakes, most commonly flakes with cortex (of varying amounts) and flakes withoutcortex (Tab. 9). Sector IV-1 has the greatest proportion of cores (16,9%). Several hammerstones were found in sectors IV-1 and IV-3, as wellas larger pieces of raw material with or without traces of working. All technological categories are present, which demonstrates thatknapping took place on site.Technological analysis of cores has identified two leading reduction methods within the framework of the volume concept of blankproduction. One of these methods is the discoid technique which has several variations. There are two examples of discoid cores sensu stricto(Tab. 8-h; Fig. 16:1; 17:1, 2). Subdiscoid cores are more common where we can unambiguously describe striking and reduction surfaces. The134

MORAVSKÝ KRUMLOV IV – VÍCEVRSTEVNÁ LOKALITA ZE STŘEDNÍHO A POČÁTKU MLADÉHO PALEOLITU NA MORAVĚMORAVSKÝ KRUMLOV IV – MULTILAYER MIDDLE AND EARLY UPPER PALAEOLITHIC SITE IN MORAVIAunifacial variety utilizes the natural convexity of a pebble (Tab. 8-s2; Fig. 14:4; 15:1, 2; 17:3). Correctly organized exploitation enables thereduction of such cores without preparation to a small, completely exhausted piece (Fig. 17:3).Subdiscoid cores are more common and they have hierarchical surfaces with the striking surface modified by reduction of preparationflakes (tab. 9-s1). The convexity of the exploitation surface is usually not as pronounced as on the discoid cores sensu stricto (Fig. 9).An example of the Kombewa sensu lato method is refitting No. 1. In this case, the reduction surface is the ventral surface of a massivecortical flake (Fig. 7). In principle, this piece is a subdiscoid unifacial core.The division between varieties of discoid reduction sensu lato is not clear-cut. The evident effort to fully utilize the high-quality chertpieces led to the reorientation of discoid reduction and thus it is possible to project more than one plane through the core – discoid coreswith a changed orientation (Fig. 16:2).The cores document almost all stages of reduction. Some chert preforms carry only several negative scars, where the raw material wasbeing tested for quality (Fig. 14:1). Early stages of reduction are represented by pieces with large amounts of cortex (Fig. 14:3; 15:1; 16:3).Some cores were exploited with great intensity (Fig. 9; 17:3).The debitage composition is consistent with the economical significance of the discoid method in Layer 2 (Tab. 9). More than half theflakes have their longitudinal axis shifted sideward from a line perpendicular to the striking platform. Flakes with a core side edge and lateralcortex occur frequently. The large proportion of cortical blanks is consistent with on-site knapping of the local chert from the early testingstage and decortification, to core exhaustion. The desribed technology also corresponds to the proportion of striking platforms, whichreflects extensive use of cortical surfaces for debitage reduction, as well as preparation of striking surfaces with one or two strokes (Tab. 10).Another method of blank production was parallel reduction – a subprismatic method (Tab. 9-a2) which is hard to distinguish usingdebitage remains. The best example is refitting No. 3 where an elongated flake has traces of modification of a natural core edge (Fig. 8:1).After core crest removal, the core probably shattered into two pieces which led to its discard. In contrast to Upper Palaeolithic cores, it wasnot reduced by the regular removal of a series of flakes, and the parallel reduction was somewhat haphazard. In principle, the core in refittingNo. 2 (Fig. 8:2) shows the same features. A prepared but not extensively reduced core with a prepared crest on a block of raw material (Fig.16:4) is reminiscent of a classic Upper Palaeolithic core. The regular use of a suitable natural shape is also indicated by a subprismatic coreexploited from a sharp-edged fragment of raw material (Fig. 11).The debitage resulting from the reduction of simple prismatic (subprismatic) cores is relatively unstandardized; from a metrical viewpoint only a few flakes meet the morphological criteria to be classified as a blade (Fig. 9). The proportion of flakes with the longitudinalaxis perpendicular to the striking platform may be also related to parallel exploitation. Given that subprismatic cores make up one eighthof cores, it is significant that flakes with this orientation account for half of all cases.The question of the presence or absence of the bifacial method is somewhat problematic. No bifacial artefacts which indicate theunequivocal presence of the fassonage technique were identified in the assemblage. Even the proportion of faceted platforms (Tab. 10) islower than in layer 1. However, several flakes whose morphology suggests manufacture of bifacial artefacts were found, and a large block ofraw material from sector IV-1 was prepared using bifacial reduction (Fig. 18). Simple application of the direct shaping method (fassonage)is documented by the presence of choppers made from pebbles (Fig. 21).9.2.4 TypologyThe small number of tools makes cultural classification of the assemblage difficult (Tab. 11). Side scrapers form a dominant part of theassemblage exceeding 57 % (without fragments and usewear). Beside simple types, there are also double, offset and bifacial side scrapers.The bifacial side scrapers resemble side scrapers of the Quina type similar to the Micoquian pieces from Kůlna Cave. They combine variousmorphological features including, for example, a bifacial edge with a thinned back (Neruda 2005). It is noteworthy that two of the sidescrapers are made from Cretaceous chert which was probably sourced in the Bořitov region situated approximately 10 km west of KůlnaCave (Fig. 20: 3, 12).When considering the bifacial method of artefact manufacture, it is also worthwhile considering the tool fragments. Apart from bifaciallyretouched side scrapers (Fig. 19:1; 20:3), there are also two fragments documenting bifacial edges in layer 2 (Fig. 19:4; 20:4). It is difficult tosay if they are side scrapers or fragmentss of other bifacial forms, e.g., a bifacial backed knife. The tool collection includes various types ofnotches and denticulates (Fig. 19:3, 5–7; 20:9, 11), locally retouched pieces and flakes with usewear (Fig. 19:8, 9, 11; 20:5, 8, 10).See Tab. 11 and 12 for the use of blanks in tool production. Side scrapers are more common on flakes without cortex and local retouchand usewear is more common on cortical flakes.9.2.5 Dimension of LithicsThe core dimensions do not vary a great deal between sectors (Tab. 13). Discoid cores are most frequent in size category c, i.e. 4–6 cm,but their presence is also significant in groups d–f. Subprismatic cores are most common in size category d, but they are smaller than discoidcores. The parallel reduction method had still not utilized its technological advantages (Tab. 16, 19).Flakes and tools tend to be of similar size (Tab. 14, 15), which is consistent with minimum reduction of blanks utilized for notches,denticulates, locally retouched pieces and flakes with usewear. The debitage is approximately two centimetres smaller than cores. Sidescrapers are somewhat smaller and indicate more intensive reduction, especially the Quina type side scrapers (Tab. 17–19).9.2.6 Raw Materials98.42 % of the assemblage is manufactured from the local Krumlovský Les chert, which occurs locally in several varieties (Tab. 7).Beside the prevailing chert, we documented quartz, a coarse-grained local rock and two pieces of Cretaceous chert. One piece of Cretaceouschert was found in sector IV-1 and the other in sector IV-4; both pieces were intensively transformed into side scrapers. The presence ofthese side scrapers increases the mobility of the local population to the region of Krumlovský Les, Brno and Bořitov at a most conservativeestimate.135

9. ARCHEOLOGIE STŘEDOPALEOLITICKÉHO SOUVRSTVÍ 1–3 V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ IVPetr Neruda9.2.7 AnalogyIn searching for analogical collections, we again find that stratified and statistically significant collections are lacking. The Krumlovianindustry has been linked to the Eemian interglacial based on findings from Moravský Krumlov I-brickyard. Based on stratigraphicobservations, we now consider it is more likely that it is contemporaneous with the Warthe glacial (OIS 6). This makes the Krumlovianindustry older than Layer 2 artefacts from Moravský Krumlov IV, which have been dated to the end of the Eemian interglacial (approx.110,000 years BP).Interdisciplinary analyses link the penecontemporaneous Kůlna Cave Taubachian assemblages (layer 11) to this period (Valoch 2002a).The Taubachian inventory differs from the Moravský Krumlov IV findings mainly in typological aspects, as metric and technologicaldifferences could be related to differences in site function and raw material. Both collections furnish similar varieties of discoid cores sensulato. The presence of simple subprismatic cores is also analogical. Small-sized stone tools are typical for the Taubachian and it is classifiedas a microlithic industry (Valoch 1984). The artefact sizes in Layer 2 are somewhat greater, but not by much (Tab. 16; 18).The Taubachian of Kůlna Cave differs typologically from layer 2 of Moravský Krumlov IV in the absence of intricately retouched Quinaside scrapers and in the morphology of other bifacial items. In this regard, the layer 2 tools are more similar to the Micoquian inventoryfrom Kůlna Cave while the oldest Micoquian horizon in Kůlna (layer 9b) probably dates to Isotope Stage 5a (Valoch 2002a). The correlationof layer 2 with the Micoquian is not consistent with the lack of fassonage and significant Micoquian types are also missing. It can be arguedthat bifacial tools are also present in the Kůlna Cave Taubachian assemblages (Valoch 1988; Neruda 2001a, b), but their edges are not asfinely worked as in the Micoquian, or as in Moravský Krumlov IV, Layer 2.A leaf point fragment from Předmostí III-Hradisko is dated to the same period (Svoboda et al. 1996, Fig. 11:6). The most morphologicallydiverse bifacial tools from the Eemian Interglacial were recorded at Ládví, Prague 8-Ďáblice. Based on the accompanying industry and thestratigraphic position in soil complex III, the industry was classified as Taubachian. The tool inventory included several bifacial backedknifes, one backed knife and a leaf point (Vencl – Valoch 2001, Abb. 22, 24).Petrographic analysis of the Moravský Krumlov IV assemblage suggests the use of raw material sources not dissimilar to those of theTaubachian hunters in Kůlna Cave (Cretaceous chert from Bořitov region). On the other hand, features typical of Moravský Les chert (blackcortex, nail grooves and grey-blue material) were found on artefacts from Kůlna, Layer 11. The spread of the Taubachian to the Moravský Lesregion is also supported by infrequent findings at Pravlov IVd. Lower archaeological layer 2 was deposited on a redeposited Saalian gravelterrace (Balšínková 2007). Its age will be somewhat younger and it will chronologically correlate with layer 1 at Moravský Krumlov IV.9.2.8 ConclusionsArchaeological layer 2 is an interesting contribution to the discussion about the problem of Middle Palaeolithic facies in Moravia.Coexistence of the discoid and subprismatic methods with infrequent occurence of the direct shaping method of tool reduction is a typicalfeature. The typological composition is a departure from the Taubachian of Kůlna because Quina side scrapers are common at MoravskýKrumlov and they combine morphological features of various side scrapers on the one piece. Such objects are typical for the Micoquianfrom Kůlna Cave (Neruda 2005). A fruitful direction for future studies will be refining the age of this industry as it could become an exampleof the oldest Micoquian in Central Europe.9.3 ARCHAEOLOGICAL LAYER 1The stratigraphically youngest Middle Palaeolithic findings at Moravský Krumlov IV were recovered from the uppermost layer(sediment D and secondary C) of sector IV-1. This layer was denominated as archaeological layer 1. Here, 1057 pieces of classifiable stoneartefacts, and larger pebbles of local chert, were found in a relatively small area of 16 m 2 . Artefacts from sediment H (sector IV-3) were alsoincluded with layer 1 (for more details on correlation see Chapter 6.8).9.3.1 Spatial StructuresSpatial relations of stone artefacts can be observed in sector IV-1. Sediment H in sector IV-3 could be the continuation of Layer 1, butthe small number of artefacts may be indicating that this is the northern periphery of the artefact scatter zone. If we are correctly correlatinglayer 1, sector IV-1, with sediment H in sector IV-3 (see Chap. 6.8), than the occupation zone should not exceed 300 m 2 .There is a distinct concentration of artefacts in squares 9-11/F–G, sector IV-1 (Fig. 22). Cores, debitage and tools overlay one anotherand most of refittings originate here. Both the position and orientation of the artefacts were recorded during excavation. Using this data wewere able to show that some artefacts were subject to post-depositional movement. 1Intensive bioturbation observed in sediment D suggests admixing which may have caused vertical changes in artefact deposition,however, the refitting connection lines and spatial analysis of artefact orientation do not support vertical shifts. Most of the objects werefound in a horizontal position (> 55 %) with only a few being found at different angles (Fig. 22B). In some cases, the altered depositionangles of the flake axes was due to the (eastward) dipping of the cultural layer. Almost no artefacts were positioned upright. This suggeststhat artefacts in layer 1 were deposited in relatively autochthonous or para-autochthonous positions.9.3.2 RefittingsRefitting No. 1 (Fig. 23:1): a fragment of a small pebble (inv. n. 113791; 9/G) and a cortical flake (inv. n. 113791a; 9/G,) extracted froma prepared platform.Refitting No. 2 (Fig. 24:4): a small flake with a faceted platform (inv.n. 113676, 10/F) and a distal fragment of a cortical flake (inv. n.113488, 10/G). Probably a reduction sequence from the shaping of a bifacial tool.Refitting No. 3 (Fig. 24:1): a sequence of three decorticated flakes (inv. n. 113640, 10/F; 114357, 10/G and 114359, 10/Eda). Anotherprocess is represented by a flake fragment (inv. n. 113762, 9/G).Refitting No. 4: two flakes (inv. n. 113613, 10/F and 113775, 9/G) from a hammerstone. One small chip was added (inv. n. 113775a, 9/G).136

MORAVSKÝ KRUMLOV IV – VÍCEVRSTEVNÁ LOKALITA ZE STŘEDNÍHO A POČÁTKU MLADÉHO PALEOLITU NA MORAVĚMORAVSKÝ KRUMLOV IV – MULTILAYER MIDDLE AND EARLY UPPER PALAEOLITHIC SITE IN MORAVIARefitting No. 5 (Fig. 25:2): two cortical flakes (inv. n. 113614, 10/F and 114362, 10/G) extracted from a pebble.Refitting No. 6 (Fig. 25:3): two flakes with facetted platforms (inv. n. 114321, 12/F and 113425, 12/F) from chert, probably from bifacialthinning.Refitting No. 7: two flakes (inv. n. 113768+113773, 9/G and 113771+113771a, 9/G) from bifacial thinning.Refitting No. 8 (Fig. 23:3): a flake with lateral cortex (inv. n. 114042, 10/F) refitted with a secondary crest (inv. n. 114041, 11/G).Refitting No. 9 (Fig. 26:1): a unifacial subdiscoid core (inv. n. 113941, 10/E) and a frost damaged fragment (inv. n. 113942, 10/F). Thecore convexity was prepared by a flake (inv. n. 113943, 11/E; 78×40 mm) and series of small flakes struck from the left side of the core.Refitting No. 10: a flake refitted from two fragments (inv. n. 113954, 11/F+113752, 9/G) and a preparation flake (inv. n. 114361, 10/G).Refitting No. 11 (Fig. 25:1): a flake (inv. n. 113486, 10/G) refitted with a fragment of a cortical flake (inv. n. 113487, 10/G).Refitting No. 12 (Fig. 23:2): two semicortical flakes (inv. n. 113414, 10/G and 114172, 9/D) extracted from the same platform.Refitting No. 13 (Fig. 24:3): two decorticated flakes (inv. n. 113510, 10/G a 114040, 11/G).Refitting No. 14 (Fig. 24:2): a sequence of flakes (inv. n. 113838, 9/F; 113660, 10/F; 113677, 10/F and 113677a, 11/E).Refitting No. 15 (Fig. 26:2): a remnant of a subdiscoid core with hierarchized faces (inv. n. 113987, 11/F) from chert.9.3.3 TechnologyThe technological analysis is primarily based on artefacts from sector IV-1. The analysed industry contained almost all technologicalcategories which indicates that the local chert was knapped directly at the site (Tab. 20). Apart from cores, flakes and tools, there is anabundance of chips, waste and flake fragments. Unworked pieces and hammerstones were also documented in the cultural layer. Thepercentage of cores is low (2,93 %). The shaping of tools and using of flakes for unspecified activities also took place (locally retouchedflakes and flakes with traces of usewear). These pieces are slightly more common than cores.The industry clearly documents two basic methods of blank manufacture – discoid and subprismatic. The discoid method represents thedominant technique of core reduction. Its use is evident already at the initial stages of reduction (Tab. 21; Fig. 27:2, 3). The technologicalreduction pattern can be more accurately captured in the later stages of reduction. So far we have only been able to differentiate exploitationand striking surfaces. The first variety is denominated as unifacial (Tab. 21-s2). A classic example is a core in refitting No. 9 which wasformed from a piece of raw material with a frost fractured surface (Fig. 26:1).A second type of subdicoid cores are represented by pieces (Tab. 21-s1) which also have their surface differentiated according to theirfunctions and their striking surfaces are modified with preparation flakes (Fig. 26:2; 29:1). This category also includes a rather irregularpiece with apparent reorientation of reduction so the dividing line between the surface types is not clearly defined (Fig. 29:2). Anotherexample of this type of discoid method is a very small unifacial discoid core reduced from a pebble (or a pebble fragment), which was heavilyreduced with maximum effort (Fig. 27:4).The presence of the discoid method and its products is also demonstrated by debitage analysis (Tab. 22). Seventy percent of artefactsin the assemblage have their longitudinal axis angled away from the perpendicular, i.e. axis of propagation. This orientation significantlyprevails in cortical flakes (sk) and flakes from core side (bj) margin without cortex (bk). The ratio of symmetrical blanks in other cases isrelatively balanced and there are more flakes from bifacial tools where the longitudinal axis corresponds to the axis of propagation. The coreside flakes also include pseudo-Levallois points (Fig. 30:13, 14) which might may have originated during reduction of a discoid core orpreparation of the exploitation surface convexity on a Levallois core. The orientation of the flake longitudinal axis is almost independent ofthe striking platform (Tab. 23).Another important method of blank production – subprismatic – also belongs to the volume concept of core reduction (Tab. 21-a2).Pebble fragments (Fig. 23:1; 28:1) and various frost damaged blocks (Fig. 27:1, 5; 28:5) were used for the blank production. Use of pebblesprobably represented the easiest option for core preparation. Once a cap was detached, a simple striking platform was formed and used forparallel reduction of negatives taking advantage of the natural convexity of the pebble (Fig. 23:1, 2; 28:1).These two basic methods of blank production (discoid and subprismatic) were not mutually exclusive as indicated by core fragmentswhere the discoid method was not applied on a full perimeter of the reduction surface and blanks were struck off in parallel at places wherethe core had a wide base (Fig. 28:4). In some cases, it is not possible to assign a single core type to a core piece (Fig. 28:3).The second important concept of stone raw material processing was a method of direct shaping of bifacial tools (fasonage) from blocksof raw material or massive flakes. Apart from choppers, the stone inventory also contains massive pieces which can be classified as bifacialpre-forms (Fig. 31:2; 32:2). The reduction started with a technique of direct stroke with a hammerstone. Subsequent procedures aredocumented on fragments of finished tools which also had to be shaped with a soft hammerstone (Fig. 32:4). Unfortunately, complete pieceswere not found except for one proto-bifacial piece which broke during reduction and was discarded unfinished (Fig. 32:1). The typologicalclassification of this piece is uncertain, but it appears that the reduction was aimed at production of bifacial backed knives (Fig. 32:3). Theexistence of a natural or prepared backing was already described in both pre-forms (Fig. 31:1) and more elaborate pieces (Fig. 32:3).Reduction of bifacial tools is also indicated by some simple refittings (Fig. 24; 25:1, 3). The principle of thinning of bifacial items is the sameas in layer 0 (see Chapter 11) as indicated by negatives on the majority of preserved pieces (Fig. 31:1, 3; 32:3). A simple form of fassonagewas applied on chopping tools (Fig. 33:1), where damaged hammerstones were sometimes used as blanks (Fig. 33:2).9.3.4 TypologyThere are 41 tools (Tab. 20) with local retouch and usewear (Fig. 34:1, 2, 5, 7, 8). Fragments of retouched tools are also present (Tab.24-62c, d). Besides bifacial tools (Fig. 31, 32), simple side scrapers (Fig. 34: 8, 11) and various notches and denticulates (Fig. 34:2, 6) alsooccur. No particular blanks were preferred for tools (Tab. 24). Natural fragments of raw material were the most common blank type for sidescrapers. Local retouch and usewear is most common on cortical blanks.137

9. ARCHEOLOGIE STŘEDOPALEOLITICKÉHO SOUVRSTVÍ 1–3 V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ IVPetr Neruda9.3.5 Dimension of LithicsMetric analysis of cores revealed pronounced differences between subprismatic and discoid cores sensu lato (Tab. 25, 28). The formerbelong to group c and d while discoid cores show much more variability; from c to g. All large discoid cores were not fully exhausted. Thismay be due to the fact that the knappers were able to handle quite large pieces of raw material using the discoid method – the average size ofa discoid core is 74 mm, while an average subprismatic core is only 64 mm. The dimensions of the largest discoid core is 120×78×50 mm.Tools (Tab. 27, 30) are slightly larger on average than unretouched flakes (Tab. 26, 29), but this is due to the presence of choppers onrelatively large pebbles.9.3.6 Raw MaterialsEvaluation of the raw material types is rather interesting (Tab. 20). Although the local Moravský Les chert is the most frequentlyoccurring raw material, we also documented relatively long distance imports. A fragment of a bifacial tool (Fig. 32:4) is made fromCretaceous chert whose primary sources are found in the Svitava River basin west of Moravian Karst. This area has a large number of sitesconsidered to be Micoquian, which has repercussions for any further conclusions.We have also recorded three pieces of radiolarite. One piece is a proximal segment of a flake which could have originated from fassonageof a bifacial tool. Another piece is a fragment of a lightly retouched (or wear damaged) flake. The third piece is a piece of raw material withremnants of negative scars. Determination of the exact source of this raw material is not possible. Radiolarite sources are known to occuron the Moravian-Slovak border in the area of Vlára, which is more than 100 km from Moravský Krumlov, but closer sources are availablein Danubian gravels (generally of poor quality). Nevertheless, it can be concluded that the operational radius of the Neanderthals was quitelarge in the period around 97,000 BP.9.3.7 AnalogyAnalogies for archaeological layer 1 are also difficult to find due to the lack of absolute dates and surface surveys of Middle Palaeolithicsites.One problem is dating the findings from layer 1 in sector IV-1 which is based on a correlation with sediment H in sector IV-3, whichwas dated by the OSL method to 97,000 kyr Bp, i.e., the Brørup interstadial (100,000–92,000 BP).Another problem is finding the analogical industries themselves. Despite the extensive test pitting in Krumlovský Les (Neruda– Nerudová – Oliva 2004; Neruda – Nerudová 2006), we do not really have a collection which could be stratigraphically correlated with theMoravský Krumlov, Layer 1 findings. Only Jezeřany IV (test pit 4-4) has yielded a cortical flake with a faceted platform found in a greybrownsoil, which is assumed to be underlying an interpleniglacial soil and stratigraphically corresponds to the lower Vistula glacial.The best preserved stratigraphic sequence covering the period of the end of the Eemian interglacial and the beginning of Vistula glacialis a stratigraphic profile in Kůlna Cave, Moravian Karst. Based on absolute dates, the industry of layer 1 should correspond to the Brørupinterstadial; Micoquian layer 9b was thought to correspond to the Brørup interstadial based on an earlier understanding (Valoch 1988, Abb.38). Dating of osteological material by the ESR method (Rink et al. 1996) changed the chronological understanding of the Kůlna profileconsiderably. The oldest Micoquian assemblage (layer 9b) was dated to 69 ±8 ka (LU) and 71 ±6 ka RU, which corresponds to isotopicstage 5a (Odderade). If this is correct, the findings from layer 1 in Moravský Krumlov would correspond to Taubachian horizons 11a and10 in Kůlna Cave.From a chronological perspective, the multi-layered Mousterian sequence from Švédův Stůl Cave located in the southern part ofMoravian Karst could be penecontemporaneous, however the Mousterian assemblage is small and the collected assemblages arestratigraphically mixed (Klíma 1962, Neruda 2003).9.3.8 ConclusionsA small stone tool assemblage from layer 1 in sector IV-1 has strong affinities with the Central European Micoquian. The assemblagesfrom Layer 1 and Layer 2 demonstrate the existence of this cultural complex at the end of the Eemian period and the beginning of the Vistulaglacial. The time span of the Micoquian was probably much greater than we have been able to show, which is consistent with what has beenargued for other parts of Europe. The Krumlovian findings also document distinct territorial stability of the Neanderthals in the region ofSouth Moravia.If we consider layer 2 in Moravský Krumlov IV as Micoquian, it then seems that there were two industrial districts in the Moravianregion at the end of the Eemian period – the small-sized Taubachian and the bifacial Micoquian industries. If the cultural classification offindings from Pravlov IVd is correct, we can also say that the districts used by the contemporary people may have bordered or evenoverlapped. Overlapping raw material districts could suggest mutual contacts.PŘÍLOHA Č. 1 / APPENDIX N. 1JÁDRA / CORESA) FÁZE EXPLOATACE JÁDRA / CORE EXPLOITATION PHASEI – surovina / raw materialIa – kusy suroviny se stopami manipulace nebo manuporty / raw material with traces of the manipulation or manuportIb – zkouška / raw material with several testing scars (blanks)II – preparace / preparationIIn –počátkové jádro – surovina nebo úštěp s několika údery, které již naznačují organizaci úderových a těžních ploch / precore – raw material or flakes withseveral flake scars without clear established exploitation surface138

MORAVSKÝ KRUMLOV IV – VÍCEVRSTEVNÁ LOKALITA ZE STŘEDNÍHO A POČÁTKU MLADÉHO PALEOLITU NA MORAVĚMORAVSKÝ KRUMLOV IV – MULTILAYER MIDDLE AND EARLY UPPER PALAEOLITHIC SITE IN MORAVIAIIo – upravené netěžené jádro – jádro již vykazuje zjevnou organizaci ploch, ale ještě nejsou odbity cílové polotovary / prepared non-exploitated cores – hierarchical(defined) surfaces without traces of exploitationIII Těžba / ExploitationIIIl – těžené jádro – jádro s negativy po odbitých odštěpech / reduction-stage core targed blanks were strikedIV Reparace / RepreparationIVe – reparované jádro – obtížně rozlišitelná kategorie, protože jádra jsou v průběhu výroby reparována průběžně, takže jejich odlišení právě v tomto stádiuje výjimečné / core in the reparation stage- unusual, difficult to distinguishV Odpad / WasteVd – zbytky jader – jádra malých rozměrů nebo jádra s takovými technologickými nebo surovinovými vadami, že již nebylo možné pokračovat v těžbě. Při klasifikacitakových kusů se nevyhneme jisté subjektivnosti. / core rest – small core or core with step and/or hinge termination on the exploitation surface.Ve – zlomky jader – kusy, které mají zachován kus těžní nebo úderové plochy, ale rozměry nejsou kompletní. Většinou jsou rozpadlé po dynamických nebomrazových puklinách, v některých případech jako výsledek termického šoku (přepálení) / core fragmentB) TYP JÁDRA / CORE TYPEa – prizmatické – k tomuto typu byly v rámci středopaleolitického inventáře přiřazovány i kusy, na nichž se nacházela těžní plocha s paralelně odbitými polotovary,ale které nevykazovaly striktně mladopaleolitický způsob přípravy a exploatace. V poznámce jsou tato jádra označována jako subprizmatická (a2).Podle dosažených výsledků bude nutné tyto typy rozlišovat. V některých případech bylo jádro obtížně odlišitelné od typu G. / prismatic core – parallelexploitation, also for cores without traces of upper palaeolithic treatment (a2 – subprismatic core).b – kýlovité / carinated cf. carinated end scraperc – kuželovité / cone cored – tužkovité – úzké jádro s paralelními boky / pencil-shape - thin core with parallel sidese – rydlovité / burin-like coref – ploché – jádro plochého tvaru, které není možné přiřadit k jinému konkrétnímu typu / flat coreg – diskoidně-prizmatické (cf. Quina; Bourguignon 1998: 246–249) / Quina type coreh – diskoidní – jádro s dvěma vzájemně zaměnitelnými plochami, které střídají použití jako těžní a úderová plocha (cf. definice Boëda 1993). Odbití odštěpůzároveň preparuje tvar jádra, takže se jedná o objemový typ jádra. V některých případech je tento typ těžce odlišitelný od typu „S“, v případě změnyorientace dělící roviny mohou připomínat i typ „I“ / discoid core – non-hierarchised surface, sometimes difficult to differentiate from the type “S” ortype “I” in the case of the reorientation.s – subdiskoidní – jádra, která splňují kritéria diskoidního jádra, kromě toho, že vykazují hierarchizaci těžní a úderové plochy. Je tedy možné rozlišit úderovoua těžní plochu / subdiscoid – principaly discoid but with differentiated surfaces (discoid unipolar or discoid core with changed orientation)s1 – varianta s hierarchizovanými plochami / variant with hierarchical surfacess2 – varianta unifaciální / unifacial variants3 – varianta se změněnou orientací; diskoidním jádrem lze proložit dvě dělící roviny / variant with changed orientation; two part planes can be inlaidthrought the cores4 – varianta s diskoidní těžbou na části objemu / variant with diskoid reduction on part volume of the cores5 – varianta s příčným lomem / variant with a transversal fracturei – polyedrické / polyhedricl – levalloiské preferenční – levalloiské štítové jádro pro jeden odštěp (úštěp, hrot) / Levallois unidirectional core for the target flake or pointr – levalloiské rekurentní – jádro pro těžbu série odštěpů, nejčastěji čepele nebo úštěpy / Levallois recurent core for blades or flakes series exploitationj – nepravidelné / irregularm – zlomek / fragmentx – nejasné / inexplicitC) ORIENTACE / ORIENTATION– určuje orientaci negativů na těžní ploše nebo organizaci těžních ploch / scars patern or surfaces organisationu – unipolární / unidirectional; b – bipolární / bidirectional; z – změněnou orientací / changed orientation; c – dostředná / centripetal; k – konvergentní /convergent; d – divergentní / divergent; v – všesměrné / all-directional; x – nejasná / inexplicitD) TĚŽENÝ PRODUKT / EXPLOITATED PRODUCT– charakterizuje negativy odbité z těžní plochy, rekonstruované na základě negativů / chipped product according negatifs (blank scars)c – čepel / blade; h – hrot / point; k – odštěp (úštěp nebo čepel) / blank (v případě, že není zachován celý kus, ale morfologie hran naznačuje možnost klasifikacejako čepel); u –úštěp / flake; x – nejasný / inexplicitE) FORMA SUROVINY / RAW MATERIAL FORM (Shape)– rekonstrukce původní formy suroviny na základě dochovaných stop původního povrchu. Většinou lze takové stopy najít pouze u jader z počátečních fázípreparace a exploatace / reconstruction according rest of original surfacesb – blok s přirozeným starým povrchem; jedná se zejména o ostrohranné, často mrazové zlomky suroviny s částí původního povrchu / block with naturalsurface (usualy frosted)m – přirozený úlomek: cf. výše bez původního povrchu / bloc (fragment) without natural surfacesp – ploténka; plochý tvar suroviny i se zaoblenými okraji / flat block or pebbleh – hlíza: suroviny s nepravidelným povrchem / noduleg – valoun / pebblee – úštěp / flakec – čepel / bladek – odštěp / blankt – technické prostředky, např. zlomek otloukače / ground stone tools (e.g. fragment of hammerstone)x – nejasný / inexplicit139

9. ARCHEOLOGIE STŘEDOPALEOLITICKÉHO SOUVRSTVÍ 1–3 V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ IVPetr NerudaF) ÚPRAVA PODSTAVY / STRIKING PLATFORM ADJUSTMENT0 – přirozená /natural cortex or frosting surface; 1 – jedním úderem / by one strike; 2 – dvěma a více údery / adjustment by two or more strikes; 3 – fasetovaná/ facettedG) PREPARACE TVARU / SHAPE PREPARATIONrovněž poněkud problematická kategorie, zejména u intenzivněji těžených kusů, protože stopy po úpravách původního tvaru výchozí suroviny jsou odstraněny těžbou.a – zadní hřebenová / crested back; b – zadní plochá / back flat; c – centripetální / centripetal; d – laterální levá / left lateral; e – laterální pravá / right lateral;f – distální hřebenová / distal crest; g – distální plochá / distal flat; h – distální fasetovaná / distal facetted; i – unipolární plochá / unipolar flat; j – bifaciálníplochá / bifacial flat; k – konvergentní / convergent; n – nepreparováno / non-prepared; x – nesledováno / not clasifiedH) TVAR PŘÍČNÝ / CROSS SECTIONA – čtvercový / square; B – obdélníkový / rectangular; C – pravidelný lichoběžníkový / regular trapeze; D – jednostranný lichoběžníkový / one-side trapeze;E – trojúhelníkový / triangular; F – kruhová výseč / sector; G – plankonvexní / plan-convex; H - oboustranně vypouklý / biconvex; J – kruhový / circular;I – oválný / ovale; K – kosodélník / rhomboid; P – bipyramidální / bipyramidal; L – levalloiský (“želví krunýř”) / Levallois; M – mnohoúhelník / polygonale;N – nepravidelný / irregular; X – nesledováno / not classifiedI) TVAR PODÉLNÝ / LONGITUDINAL SECTIONA – čtvercový / square; B – obdélníkový / rectangular; C – trapezoidální / regular trapeze; D – jednostranný lichoběžníkový / one-side trapeze; E – trojúhelníkový/ triangular; G –plankonvexní / planconvex; I – oválný / oval; J – kruhový / circular; M – mnohoúhelník / polygon; N – nepravidelný / irregular;X – nesledováno / unclassifiedJ) DŮVODY OPUŠTĚNÍ / REASON OF ABANDONMENTT – technologická chyba (zaběhnutí, zlomení) / technological fault (termination, fracture); V – vyčerpání (malé rozměry) / extraction (small dimension);S – surovina (kazy, inhomogenity) / raw material (inhomogenity); K – kombinace / combination; O – jiné / others; N – nejasné / inexplicitK) DÉLKA, ŠÍŘKA, TLOUŠŤKA / LENGHT, WIDHT, THICKNESS– maximální rozměry jádra měřeno při kolmém pohledu na těžní plochuL) ZACHOVANÁ ČÁST / PRESERVED PART OF CORED – distální / distal; P – proximální / proximal; M – mesiální / mesial; C – celý předmět / total; R – rekonstruovatelný rozměr / reconstructed dimension;X – nejasná / inexplicitM) POŠKOZENÍ / DAMAGEP – původní / original; N – nové / new; B – přepálení / burnt; M – mrazové / frost; Y – nepoškozeno / total; X – nejasné / inexplicitN) SUROVINA / RAW MATERIALSi – silicit jemnozrnný nerozlišený (cf. „pazourek“) / fine silicite (cf. flint sensu stricto); Sg – silicit glacigenní / erratic silicite (flint sensu lato); R? – rohovecnerozlišený (obsahuje i moravské jurské rohovce) / chert (contain Moravian jurassic cherts); Ra – radiolarit / radiolarite; Kl – rohovec typu Krumlovský les/ chert of Krumlovský les Type; Ss – rohovec typu Stránská skála / chert of Stránská skála Type; Sp – křídový rohovec – spongolit / cretaceous chert– spongolite; Ol – rohovec typu Olomučany / chert of Olomučany Type; Bs – rohovec typu Býčí skála / chert of Býčí skála Type; Zt – rohovec typu Zdislavice-Troubky/ chert of Zdislavice-Troubky Type; Nč – silicit typu „Němčice“ / chert of “Němčice” Type; Br – rohovce bašských vrstev / chert of Baška formation;Ls – limnosilicit / limnosilicite; Sd – silicifikovaná dřeva / fossil woods; Qr – křemen / quartz; Qm – křemenec / orthoquarzite; Kř – křišťál / rock cristal;Zh – záhněda / smoke rock cristal; Mn – menilit / menilite; Pc – porcelanit / porcelanite; Jl – jílovec / siltstone; Vp – vápenec / limestone; Dr – droba/ greywacke; G – hrubé místní / coarse local rocks; ? – nerozlišené suroviny / inexplicitO) KVALITA SUROVINY / RAW MATERIAL QUALITYsuroviny je určována pro každý typ zvlášť, protože ani kvalitní křemen není možné srovnávat s jakostní stupnicí např. pazourku / respective raw material qualityf – jemnozrnný / fine; m – středně zrnitý / intemediate; n – hrubý, nekvalitní / coars-grainedPŘÍLOHA Č. 2 / APPENDIX N. 2Debitáž a technické prostředky / Debitage and technical instrumentsA) FORMA POLOTOVARU / PRODUCT FORMP – přirozený úlomek / natural fragment; S – původní forma (valoun, hlíza deska) suroviny / natural form of raw material; U – úštěp / flake; C – čepel / blade;K – odštěp / blank; B – bifaciální forma / bifacial form; O – odpad / waste; T – technické prostředky / ground stone tools; N – neurčeno / not clasifiedB) PŘEDMĚT (pro bifaciální formy – použitý suport) / ARTEFACTS (for the biface – support blank)VL – valoun / pebble; HL – hlíza / nodule; PL – plotna / flat block; ZV – zlomek valounu / pebble fragment; PB – přirozený blok / natural block; ZK – zkouška/ test; MU – mrazový úštěp / frost flake; SK – odštěp s kůrou / cortex blank; BK – odštěp bez kůry / blank without cortex; H1 – hřeben jednostranný / crest blank(one side); H2 – hřeben dvoustranný / crest blank (two sides); PH – podhřebenový odštěp / under-crest blank; LK – odštěp s laterální kůrou / blank with lateralcortex; BJ – odštěp s bokem jádra / sidestruck blank; BF– bifaciální předmět / biface; TB – tableta / core rejuvenation blank; OP – odražená těžní plocha /exploitation surface reparation blank; SH – sekundární hřeben / secondary crest blank; ZO – zlomek odštěpu / blank frg.; ZJ – zlomek, zbytek jádra / core rest orfrg.; ZB – zlomek bifasu / fragment of biface; OD – odpad / waste material; SP – šupina / splinter; RO– rydlový odštěp / burin blank; OB – odštěp z bifaciálníchnástrojů / blank from the bifacial reduction; OT – otloukač / hammerstone; RT – retušér / retoucher; PD – podložka / pad (anvil); X – nesledováno / not classified140

MORAVSKÝ KRUMLOV IV – VÍCEVRSTEVNÁ LOKALITA ZE STŘEDNÍHO A POČÁTKU MLADÉHO PALEOLITU NA MORAVĚMORAVSKÝ KRUMLOV IV – MULTILAYER MIDDLE AND EARLY UPPER PALAEOLITHIC SITE IN MORAVIAC) POČET NEGATIVŮ / NUMBER OF SCARSPočet negativů 0, když je kus zcela kortikální anebo není rekonstruovatelný.Měří se hlavní negativy, ne retuše. Number of scars (retouch excluded),n. 0 – for pieces with cortex on the whole dorsal surface.D) ORIENTACE NEGATIVU (obr. 27A) / SCARS PATTERN (Fig. 27A)u – jednosměrně paralelní / unidirectional paralleli – protilehle jednosměrně paralelní / unidirectional parallel from oppositeplatformsb – obousměrně paralelní / bidirectional parallelr – paralelní z příčné osy / parallel from the cross ridge on the dorsal surfaceh1-5 – z podélné osy (hřeben), h5 jedna laterála s kůrou / crest (from thecentral ridge),s1-2 – semidostředné / semicentripetalc – dostředné / centripetalv – všesměrné / all-directionala – divergentní / divergentk – konvergentní / convergentz – z boku jádra / sidestruckx – nesledováno / not classifiedE) ORIENTACE OSY / AXIS ORIENTATION– určuje, zda se kolmice na patku kryje s podélnou osou předmětu (obr. 27B)/ correlation of longitudinal axis of the blank and perpendicular axis to thestriking platform (Fig. 27B)F) PLOCHA KŮRY / CORTEX %0 – 100 %; 1 – 100–75 %; 2 – 75–50 %; 3 – 50–25 %; 4 – 25–>0 %; 5 – 0 %;6 – neurčitelná: zejména u neúplných nebo výrazně retušovaných kusů / inexplicit(fragment or most retouched tool)G) TYP / TYPEviz Příloha č. 3 / see Appendix n. 3H) DÉLKA, ŠÍŘKA, TLOUŠŤKA / LENGHT, WIDTH, THICKNESSviz obr. 27B / see Fig. 27BI) ROZMĚROVÁ SKUPINA / METRIC GROUPumístění do soustředných kružnic s rozdílem 2 cm (A: 0–2 cm, B: 2,1–4 cmatd.) / place measured piece to the centre of concentric circles (distance 2 cm)J) ČÁST ARTEFAKTU / PART OF ARTEFACTSdefinuje zachovanou část polotovaru / preserved part of artefactA – levá / left; B – pravá / right; D – distální / distal; P – proximální / proximal;M – mesiální / mesial; C – celý / complete; R – rekonstruovatelný (kdyžnení celý rozměr, ale je aspoň přibližně rekonstruovatelný, nejčastěji u nástrojů)/ possible to reconstruct; X – nesledováno / not clasifiedK) POŠKOZENÍ ARTEFAKTU / DAMAGE OF ARTEFACTcharakterizujet druh poškození. V případě nástroje (např. silně retušovanéhodrasadla) je retuš chápána jako původní „poškození“. / In the case of tool,retouch is determined as primary damage.P – původní / original; N – nové / recent; B – přepálení / burnt; M – mrazové/ frost; X – nesledováno / not clasified; Y – nepoškozeno / completeL) PATKA / STRIKING PLATFORMC – s kůrou / corticalLg – hladká s přirozeným leským povrchem (kůrou) / plain platform remnant(natural smooth)Lp – hladká preparovaná (s negativem odštěpu) / plain platform remnant(prepared)D1 – lomená příčná / diedreD2 – lomená podélná (cf. metoda La Quina) / diedre cf. Quina methodA – patka tvarově připomínající levalloiskou patku, typickou pro hroty, ale jehladká, nefasetovaná. Vzniká následným odbitím dvou odštěpů, přičemžbody úderu jsou v jedné ose. / plain platform, “chapeau de gendarme”– like shape, but without facette preparationF1 – fasetovaná patka levá / facetted leftObr. 27. A – organizace negativů na dorzální ploše odštěpu; B – principy měřeníartefaktů a orientace podoné osy; C - rozměry patek; D - úhel mezi ventrální plochoua patkou.Fig. 27. A – dorsal scar patterns; B – principles of artefacts measurement andorientation of longitudinal axis; C – platform rest dimension; D – angle betweenventral surface and platform rest.141

9. ARCHEOLOGIE STŘEDOPALEOLITICKÉHO SOUVRSTVÍ 1–3 V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ IVPetr NerudaF2 – fasetovaná patka pravá / facetted rightF3 – klasická fasetovaná patka cf. levalloiský hrot / facetted “chapeau de gendarme“F4 – lineární fasetovaná patka / facettedF5 – fasetovaná patka prostá, středová / facetted simpleLn – lineární patka (u tohoto typu není měřena výška patky) / lineareP – bodová patka / pointM) ŠÍŘKA A VÝŠKA PATKY (obr. 27C) / WIDTH AND HEIGHT OF THE STRIKING PLATFORM (Fig. 27C)N) ÚHEL (obr. 27D) / PLATFORM ANGLE (Fig. 27D)O) ABRAZE / ABRASIONDrobné odštěpky na hraně (úderová hrana) mezi úderovou plochou (patkou) a těžní plochou. / Abrasion between surface of exploitation and strikingplatform.P) TECHNIKA ODBITÍ / PERCUSSION TECHNIQUEt – tvrdý otloukač / hard hammerstone; m – měkký otloukač / soft retoucher; n – neurčitelná / inexpliciteQ) SUROVINA / RAW MATERIALviz Příloha č. 1N / see Appendix n. 1NR) KVALITA / QUALITYviz Příloha č. 1O / see Appendix n. 1OPŘÍLOHA Č. 3 APPENDIX N. 3Typologie / Type listV použitém seznamu typů využívám v převážné míře názvosloví původního překladu z francouzštiny (Valoch 1965a). Typy kurzívou jsem nepoužíval při typologickéklasifikaci. / Type list according F. Bordes (1961). Bifacial types added under number 63. Tool types in italic are not used in the frame of typological classification.1 levalloiský úštěp typical Levallois flake2 levall. úštěp nevýrazný atypical Levallois flake3 levalloiský hrot Levallois point4 levall. hrot retušovaný retouched Levallois point5 pseudolevalloiský hrot pseudo-Levallois point6 moustérienský hrot Mousterian point7 moust. hrot protáhlý elongated Mousterian point8 dvojhrot limace9 drasadlo přímé single straight side scraper10 drasadlo konvexní single convex side scraper11 drasadlo konkávní single concave side scraper12 dvojité drasadlo přímé double straight side scraper13 dvojité dr. vyklenuté-přímé double straiht-convex scraper14 dvojité dr. vkleslé-přímé double straight-concave scraper15 dvojité drasadlo vyklenuté double convex side scraper16 dvojité drasadlo vkleslé double concave side scraper17 dvojité dr. konkávní-konvexní double concave-convex side scraper18 hrotité drasadlo přímé convergent straight scraper19 hrotité drasadlo vyklenuté convergent convex scraper20 hrotité drasadlo vkleslé convergent concave scraper21 úhlové drasadlo offset scraper22 drasadlo příčné přímé straight transverse scraper23 drasadlo příčné vyklenuté convex transverse scraper24 drasadlo příčné vkleslé concave transverse scraper25 drasadlo ventrální side scraper on ventral face25a drasadlo ventrální příčné transversal scraper on vetral face26 drasadlo strmě retušované abrupt retouched side scraper27 drasadlo se ztenčeným hřbetem side scraper with thinned back28 bifaciální drasadlo side scraper with bifacial retouch29 drasadlo střídavé alternate retouched side scraper30 škrabadlo typical end scraper31 škrabadlo nevýrazné atypical end scraper32 rydlo typical burin33 rydlo nevýrazné atypical burin34 vrták typical borer35 vrták nevýrazné atypical borer36 nůž s retušovaným bokem typical backed knife37 nůž s retušovaným bokem nevýrazný atypical backed knife38 Nůž s přirozeným bokem naturally backed knife39 oškrabovač raclette40 příčná retuš truncated blade or flake41 štípač Mousterian tranchet42 vrub notch42a vrub dorsální notch on dorsal face42b vrub ventrální notch on ventral face42c vrub alternující alternated notch42d vrub clactonský Clactonian notch43 zoubky denticulate43a zoubky dorsální denticulate on dorsal face43b zoubky ventrální denticulate on ventral face43c zoubky alternující alternate denticulate43d zoubkované drasadlo denticulated side scraper44alternující rydlový zobec(alternující ozub se stříd. retuší)alternare retouched beaks45 úštěp s ventrální retuší piece retouched on ventral face46 ú. se strmou vysokou retuší abrupt retouched piece (thick)47 ú. se střídavou vysokou ret alternate retouched piece (thick)48 ú. se strmou nízkou retuší abrupt retouched piece (thin)49 ú. se střídavou nízkou ret. alternate retouched piece (thin)50 retuš oboustranná bifacially retouched piece51 hrot archaický archaic point51a hrot typu Tayac Tayac point51b hrot typu Quinson Quinson pont52 trojboký úštěp s vrubem notched triangle53 pseudomicroburin pseudo-microburin54 úštěp s terminálním vrubem end-notched piece55 sekera hachoir56 hoblík rabot57 hrot s řapem tanged point58 nástroj s řapem tanged tool142

MORAVSKÝ KRUMLOV IV – VÍCEVRSTEVNÁ LOKALITA ZE STŘEDNÍHO A POČÁTKU MLADÉHO PALEOLITU NA MORAVĚMORAVSKÝ KRUMLOV IV – MULTILAYER MIDDLE AND EARLY UPPER PALAEOLITHIC SITE IN MORAVIA59 jednostranný sekáč chopper60 sekáč úštěpový (inverzní sekáč) inverse chopper61 sekáč dvoulící chopping tool62a odštěpovač splintered tool62c opotřebení used tool62d zlomek nástroje fragment of tool63 bifaciální nástroje bifacea listovitý hrot leaf pointb pěstní klín handaxec pěstní klín plankonvexní planconvex handaxed listovitý klínek small leaf-handaxee klínový nůž bifacial backed knifef listovité drasadlo leaf side scraperLITERATURA / REFERENCESAbsolon, K. – Klíma, B. 1977: Předmostí. Ein Mammut-jägerplatz in Mähren. Fontes Archaeologiae Moraviae. Brno.Balšínková, V. 2007: Studium kvartérních sedimentů na lokalitě Pravlov IVd. Bakalářská práce, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity.http://www.is.muni.cz/th/150626/prif_b/.Boëda, E. 1993: Le débitage discoïde et le débitage levallois récurrent centripète. Bulletin de la Société préhistorique française, tome 90, n6, 392–404.– 1995: Caractéristiques techniques des chaines operatoires lithiques des niveaux micoquiens de Külna (Tchecoslovaquie). In: Les industriesà pointes foliacées d’Europe Centrale, PALEO – Supplément, Nº 1, Actes du Colloque de MISKOLC – Juin, 57–72.Bordes, F. 1950: Principes d’une méthode d’étude des techniques de débitage et de la typologie de Paléolithique ancien et moyen. L’Anthropologie,54, 19–34.– 1961: Typologie du Paléolithique ancien et moyen. Delmas éditeur, Bordeaux.Doláková, N. 2002: Palynologické studium sedimentů šošůvské části Sloupsko-Šošůvských jeskyní a spodní části opěrného profilu v jeskyniKůlna. Acta Musei Moraviae – Scientiae geologicae 87, 275–288.Jaubert, J. 1993: Le gisement paléolithique moyen de Mauran (Haute-Garonne): techno-économie des industries lithiques. Bulletin de laSociété préhistorique française, tome 90, n o 5, 328–335.Jaubert, J. – Mourre, V. 1996: Coudoulous, Le Rescoundudou, Mauran: diversité des matières premières et variabilité des chémas de productiond’éclats, in: Bietti A. – Grimaldi S. (eds.): Reduction Processes (chaînes opératoires) in the European Mousterian. QuaternariaNova VI, 313–341.Grimaldi, S. 1998: Methodological Problems in the Reconstruction of Chaines Operatoires in Lower-Middle Palaeolithic Industries, in.: MillikenS. – Peresani M. (eds.): Lithic Technology. From raw material procurement to tool production. Proceedings of the Workshopno. 12 of the XIII International Congres of Prehistoric and Protohistoric Sciences, 19–22. Forli.Karásek, J. – Seitl, L. – Valoch, K. 1998: Geomorphological and stratigraphic problems of loess series in Modřice near Brno (South Moravia).Moravian Geographical Report 6:1, 18–31. Brno.Klíma, B. 1962: Die archäologische Erforschung des Höhle Švédův stůl. In: Die Erforschung der Höhle Švédův stůl 1953–1955, Anthropos13 (N.S. 5), 9–96, Brno.Knies, J. 1928: První stopy lidské na Moravě. Sborník Přírodovědecké společnosti v Moravské Ostravě 4, 1926–1928, 45–80.(Michel, et al. 2005)Michel, V. – Bocherens, H. – Valoch, K. – Yokoyama, Y. 2005: La grotte de Kůlna: analyses physico-chimique et radiométrique des os et dentinesde grands mammifères niveaux du Paléolithique moyen. ArcheSciences, revue d’archéometrie 30 (2006), 137–142.Moncel, M.-H. 1998: Les niveaux moustériens de la grotte de Saint-Marcel (Ardèche). Fouilles René Gilles. Reconnaissance de niveauxà débitage discoïde dans la vallée de Rhône, Bulletin de la Société Préhistorique Française, tome 95, n°2, 141–170.Mourre, V. 2003: Discoïde ou pas discoïde? Reflection sur la perinence des critères techniques définissant le débitage discoïde. In: Peresani,M. (ed.): Discoid Lithic Technology. Advances and implications. BAR International Series 1120, 1–18.Neruda, P. 2001a: Využití surovin v taubachienu z jeskyně Kůlny (vrstva 11). Acta Musei Moraviae – Scientiae sociales 86, 3–25.– 2001b: La distribution des matières premières au Taubachien à la grotte Kůlna. In: Préhistoire et approche expérimentale, Préhistoires 5,349–362. Montagnac.– 2003: Střední paleolit v moravských jeskyních. Nepubl. disertační práce, FF MU Brno.– 2005: Technologie micoquienu v jeskyni Kůlně. Micoquian Technology from Kůlna Cave (Sloup, South Moravia). Acta Musei Moraviae– Scientiae sociales 90, 23–78.Neruda, P. – Nerudová, Z. 2006: Výzkumy stratifikovaných paleolitických stanic u Dolních Kounic a Pravlova v roce 2006. Acta Musei Moraviae– Scientiae sociales 91, 51–64.Neruda, P. – Nerudová, Z. – Oliva, M. 2004: Stratigrafie paleolitických lokalit v oblasti Krumlovského lesa (okr. Znojmo). Acta Musei Moraviae– Scientiae sociales 89, 3–58.Nerudová, Z. 1998: Levalloiský koncept. Nástin současných názorů. Acta Musei Moraviae – Scientiae sociales 83, 83–104.– 2007: Bečovské křemence a listovité hroty. Archeologické rozhledy 59, 793–798.Oliva, M. 1993: Zahájení výzkumu paleolitické stanice Vedrovice Ia. Acta Musei Moraviae – Scientiae sociales 77, 11–22.– 2005: Civilizace moravského paleolitu a mezolitu. Moravské zemské muzeum, Brno.(Patou-Mathis et al. 2005)Patou-Mathis, M. – Auguste, P. – Bocherens, H. – Condemi, S. – Michel, V. – Moncel, M.-H. – Neruda, P. – Valoch, K. 2005: Les occupations duPaléolithique moyen de la grotte de Külna (Moravie, République Tcheque): nouvelle approches, nouveaux résultats. In: A. Tuffreau(ed.): Peuplements humains et variations environnementales au Quaternaire. Colloque de Poitiers, 18–20 septembre 2000. BARInternational Series 1352, 69–94.Peresani, M. 1998: La variabilité du débitage discoïde dans la grotte de Fumane (Italie du Nord). Paleo, Nº 10, December, 123–146.143

9. ARCHEOLOGIE STŘEDOPALEOLITICKÉHO SOUVRSTVÍ 1–3 V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ IVPetr Neruda– 2003: Discoid Lithic Technology. Advances and implications, BAR International Series 1120.(Rink et al. 1996)Rink, W. J. – Schwarcz, H. P. – Valoch, K. – Seitl, L. – Stringer, C. B. 1996: ESR Dating of Micoquian Industry and Neanderthal Remains atKůlna Cave, Czech Republic. Journal of Archaeological Science 23, 889–901.Rhodes, E. et al. in prep: The Middle to Upper Palaeolithic Transition in the Czech Republic and Slovakia: Preliminary Optically StimulatedLuminescence Chronology.Slimak, L. 1998–99: La variabilité des débitages discoïdes au Paléolithique moyen: Diversité des méthodes et unité d’un concept. L’exempledes gisements de la Baume Néron (Soyons, Ardèche) et du Champ Grand (Saint-Maurice-sur-Loire, Loire). Préhistoire AnthropologieMéditerranéennes 7–8, 75–88.– 2003: Les débitages discoïdes moustériens: évaluation d’un concept technologique. In: Peresani, M. (ed.): Discoid Lithic Technology.Advances and implications. BAR International Series 1120, 33–65.Smolíková, L. 1968: Geneze mladopleistocenních půd v Modřicích u Brna na základě půdní mikromorfologie. Časopis pro mineralogii a geologii,13 (2), 199–207.Svoboda, J. – Macoun, J. – Přichystal, A. 1991: Acheulian finds from Silesia. Archeologické rozhledy 43, 371–375.(Svoboda et al. 1996)Svoboda, J. – Škrdla, P. – Ložek, V. – Svobodová, H. – Frechen, M. 1996: Předmostí II, excavations 1989–1992. In: J. Svoboda (ed.): Palaeolithicin the Middle Danube Region. Spisy Archeologického ústavu AVČR, Svazek 5, 147–171, Brno.Terradas, X. 2003: Discoid flaking method: conception and technological variability. In: Peresani, M. (ed.): Discoid Lithic Technology. Advancesand implications. BAR International Series 1120, 19–31.Vaquero, M. – Carbonell, E. 2003: A temporal perspective on the variability of discoid method in the Iberian Peninsula. In: Peresani, M. (ed.):Discoid Lithic Technology. Advances and implications. BAR International Series 1120, 67–81.Valoch, K. 1970: Early Middle Palaeolithic (Stratum 14) in the Kůlna Cave near Sloup in the Moravian Karst. World Archaeology 2, 28–38.– 1971: Eine mittelpaläolithische Industrie von Maršovice in Südmähren. Anthropologie IX/1, 29–47.– 1984: Le Taubachien, sa géochronologie, paléoécologie et paléoethnologie. L’Anthropologie, Tome 88, n° 2, 193–208. Paris.– 1988: Die Erforschung der Kůlna-Höhle 1961–1976. Anthropos 24, N.S. 16, Brno.– 2002a: Eine Notgrabung in der Kůlna-Höhle im mährischen Karst. Acta Musei Moraviae – Scientiae sociales 87, 3–34.– 2002b: Příspěvek k provenienci moravských jurských rohovců v okolí Brna. Musei Moraviae – Scientiae sociales 87, 171–176.– 2004: Pleistocenní sedimenty a paleolitické artefakty z cihelny v Modřicích. Archeologické rozhledy 56:3, 619–626.– 2006: Středopaleolitické industrie v oblasti Krumlovského lesa na jižní Moravě. Acta Musei Moraviae – Scientiae sociales 91, 3–28.Valoch, K. – Dvořák, J. 1956: Staropaleolitické nálezy z okolí Moravského Krumlova. Archeologické rozhledy 8, 145–195.Vencl, S. – Valoch, K. 2001: Die paläolithische und mesolithische Besiedlung des Hügels Ládví in Praha 8-Ďáblice. Památky archeologické92, 5–73.144