Pokračovala kvalifikace na MS 2014 Jsme stále ve hře!

odborná studiea silnou vnitřní motivací vycházejícíz rodinného prostředí byla i v rozhovorechsdělená potřeba, touha „splnitotci přání a sen“.DiskuzeVýsledky této studie rodinnéhokontextu fotbalových reprezentantůČeskoslovenska ve třech na sebenavazujících generacích od 60. letdvacátého století po současnost dokládají,že rodinná atmosféra, mezigeneračnípřenos, prvotní socializacea raná sportovní socializace i přenoszájmů a zaměření mezi sourozenci jevýznamným fenoménem vývoje sportovníkariéry v budoucnu.Konkrétně pro volbu fotbalu jedůležitá role otce jako motivátora(směrovatele) k orientaci nejen propohybové aktivity obecně, ale zvláštěpro fotbal (bývalí hráči, či pozdějitrenéři různé výkonnostní úrovně).Roli matky lze definovat jako rolipodporovatelky pohybových aktivit,s nimiž je srozuměna, a tvořitelkyzázemí. Na adekvátní atmosféru ranésportovní socializace usuzuji také zezapojení sourozenců do pohybovýchaktivit.Zjistil jsem, že například jevy uvedenév grafech 2 a 3 (otec – fotbal,sourozenci – sport) existují poměrněvyváženě ve všech třech sledovanýchgeneracích, bez ohledu na dobovýkontext sociální, ekonomický,politický či kulturní. Naopak jev25Graf 4Procentuální četnosti1009080706050403020100Kategorie1 – ano2 – nev grafu 4 (rodinné prostředí, výchovaa role rodičů) vykazuje nejvyšší nárůstčetností u současné generacefotbalových reprezentantů.Na základě získaných dat lzepředpokládat ve všech sledovanýchgeneracích fotbalových reprezentantůexistenci „fotbalové rodiny“ jakov čase poměrně stabilní malé sociálnískupiny se specifickými charakteristikami.Za tyto považujeme dominantnípůsobení generačního přenosus otce nebo sourozence na budoucíhoreprezentanta v rámci rodinnéhoa fotbalového kontextu a menší, ažzanedbatelnou závislost na makroprostředí,tedy na dobovém kontextu společenského,rodinného a fotbalovéhoprostředí. Za další charakteristickýrys přetrvávajícího modelu „fotbalovérodiny“ považujeme roli matkyvytvářející zázemí rodiny většinou sedvěma, ale i více dětmi.Téma „rodinné prostředí“ vnímámjako smysluplné a důležité i z hlediskaširších souvislostí společenských,neboť jsme v současné době svědkyprobíhajících změn modelu tradičněpojaté rodiny. Odborníci konstatujítendence k individualizaci rodinya někteří dokonce hovoří až o krizirodiny. Z těchto důvodů jsemv příspěvku označil za poměrněpřekvapivý názor 83 % současnýchreprezentantů, kteří jsou přesvědčenio významu a vlivu rodiny na vývojjejich fotbalové kariéry. Je logické,Procentuální vyjádření vlivu rodinného prostředí a výchovy,role rodičů na hráčskou kariéruP183P2P36514817Kategorie352že rodinné prostředí nelze „vyjmout“z kontextu prostředí společenskéhoa fotbalového. S takto komplexně pojatýmproblémem v jeho širších souvislostechse všichni členové realizačníchtýmů denně ve fotbalu setkávajía řeší jeho velmi variabilní projevyv každodenní trenérské praxi (problematikavztahů školního a fotbalovéhoprostředí, vzdělání, komunikace klub– škola – rodina, trenér a tréninkovýproces, působení managementu,fotbalových agentů, médií, významosobnostních charakteristik – charakteru,hodnotové orientace, atd.).Na závěr diskuze několik poznámek.Při interpretaci těchto výsledkůje nutno brát v úvahu, že data publikovanáv tomto příspěvku jsou na jednéstraně redukovanou a dílčí informací.Na straně druhé byla získána v rozhovorechs nejlepšími hráči tří fotbalovýchgenerací, tedy hráčů úspěšných,a to na úrovni národní a často i mezinárodní.Význam rodinného prostředí,výchova a role rodičů byla převážnědůležitým pozitivním jevem ve vývojijejich hráčské kariéry.Zkušenosti trenérů s působeníma vlivem rodinného prostředí, respektiverodičů nejsou však v praxi vždytak pozitivní a jednoznačné.Rodina – rodinné prostředí jetéma velmi široké a složité, rodinahraje významnou úlohu, a to nejenve sportovním vývoji. Trenéři jehovýznam a roli vnímají, což dosvědčují52i zkušenosti např. R. Helštýna, a tona úrovni klubové (Baník Ostrava)i reprezentační (U17), který konstatuje,že „…zájem a podpora zejménanejužšího kruhu rodiny pro většinuhráčů znamená nejdůležitější jistotu,oporu a zázemí“. V širším kontextu setéto problematice věnoval také v BaníkuOstrava J. Hynek (nyní FC DuklaPraha) a ve své kvalifikační prácipro získání trenérské licence „Trenérmládeže ČMFS (nyní FAČR)“, řešilna základě dotazování hráčů dorosteneckýchkategorií poměrně širokouproblematiku propojení, vztahů a vazebv rovině „fotbal – škola – rodina.“Význam rodinného prostředí profotbalovou kariéru výstižně vyjádřil2. 3. 2013 v rozhovoru pro deník„Sport“ na téma Milan Baroš také PavelVrba. Cituji: „Bary šel svou cestou,za podpory táty, a vlastně ani jinámožnost než ta, že bude dělat fotbal,neexistovala. Celá rodina i on tomupřizpůsobili všechno“.ZávěryRodina – rodinné prostředí jevýznamným faktorem v procesu:• prvotní socializace – přejímánískupinového způsobu chování, názorů,hodnost• rané sportovní socializace – postojek pohybu, zatěžování, k únavě,úspěchu, neúspěchu, k utváření individuálnívýkonové motivaceVliv užší rodiny se projevuje:• ve vytváření návyků – rodinnévzorce chování, rodinná interakce• v mezigeneračních vztazích – rodiče,prarodiče, sourozenci• v mezigeneračním přenosu – otcové,matkyLze konstatovat, že atmosféra, klimaa orientace zájmů, potřeb a hodnotv tomto specifickém typu „fotbalovérodiny“ výrazně ovlivňovala sportovnísocializaci, zájmy, zaměření i rozhodovánífotbalových reprezentantův průběhu jejich sportovní kariéry.Výstupy pro praxi1. V souvislosti s výběrem pohybovýchtalentů pro fotbal diagnostikovatrodinné prostředí ve smyslupředpokladů k mezigeneračnímupřenosu, zájmové a hodnotové orientacejejích členů a podobně.1. Podpora zapojení do pohybovýchaktivit by neměla být orientovánapouze na instituce či komunálnípolitiku, ale i na rodinu s cílemzajistit kvalitu rané sportovní socializacedětí již v předškolníma mladším školním věku.1/2013