NA CEST

Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy 

Sokolovská 1638, 568 02 Svitavy 

Školní vzdlávací program 

nižší stupe osmiletého studia 

NA CEST 

„Správn chápat, správn se vyjadovat, správn jednat.“ 

Jan Amos Komenský


Školní vzdlávací program – nižší stupe osmiletého gymnázia 

Obsah 

1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE ...........................................................................................................1 

2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY....................................................................................................2 

2. 1. HISTORIE ŠKOLY.................................................................................................................................................................................... 2 

2. 2. LOKALIZACE ŠKOLY ............................................................................................................................................................................. 2 

2. 3. STAVEBN-TECHNICKÁ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY.......................................................................................................................... 3 

2. 4. MATERIÁLN TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO VÝUKU. .......................................................................................................................... 3 

2. 5. P EDAGOGICKÁ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY......................................................................................................................................... 4 

2. 6. P ERSONÁLNÍ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY ............................................................................................................................................ 4 

2. 7. DLOUHODOBÉ PROJEKTY, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE ................................................................................................................... 5 

2. 8. SPOLUPRÁCE S RODII A JINÝMI SUBJEKTY (ŠKOLSKOU RADOU, ŠKOLSKÝMI PORADENSKÝMI ZAÍZENÍMI, MÍS TNÍMI 

A REGIONÁLNÍMI INSTITUCEMI..................................................................................................................................................................... 5 

3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDLÁVACÍHO PROGRAMU ............................................6 

3. 1. ZAMENÍ ŠKOLY.................................................................................................................................................................................. 6 

3. 2. P ROFIL ABSOLVENTA............................................................................................................................................................................ 7 

3. 3. ORGANIZACE PIJÍMACÍHO ÍZENÍ...................................................................................................................................................... 8 

3. 4. ORGANIZACE MATURITNÍ ZKOUŠKY ................................................................................................................................................... 8 

3. 5. VÝCHOVNÉ A VZDLÁVACÍ STRATEGIE.............................................................................................................................................. 8 

3. 6. ZABEZPEENÍ VÝUKY ŽÁK SE SPECIÁLNÍMI V ZDLÁVACÍMI POTEBAMI.................................................................................. 10 

3. 7. VZDLÁVÁNÍ ŽÁK MIMOÁDN NADANÝCH ................................................................................................................................ 11 

3. 8. REALIZACE PREZOVÝCH TÉMAT................................................................................................................................................... 12 

4. UEBNÍ PLÁN ŠVP „NA CEST“ GYMNÁZIA A JAZYKOVÉ ŠKOLY S PRÁVEM STÁTNÍ 

JAZYKOVÉ ŠKOLY SVITAVY. ................................................................................................... 23 

6. HODNOCENÍ ŽÁK A AUTOEVALUACE ŠKOLY ................................................................... 25 

6. 1. HODNOCENÍ ŽÁK............................................................................................................................................................................... 25 

6.1.1. HODNOCENÍ ŽÁKA VE ŠKOLE – ZÁSADY HODNOCENÍ................................................................................................................... 25 

6.1.2. P RAVIDLA HODNOCENÍ ŽÁKA.......................................................................................................................................................... 25 

6.1.3. HODNOCENI A KLASIFIKACE ŽÁK................................................................................................................................................. 26 

6.1.4. ZÍSKÁVÁNÍ PODKLAD PRO HODNOCENÍ A KLASIFIKACI............................................................................................................. 31 

6.1.5. CELKOVÉ HODNOCENÍ ŽÁKA........................................................................................................................................................... 32 

6.1.6. P OSTUP DO VYŠŠÍHO RONÍKU A OPRAVNÉ ZKOUŠKY ................................................................................................................. 32 

6.1.7. KOMISIONÁLNÍ ZKOUŠKA ................................................................................................................................................................ 33 

6.1.8. INDIVIDUÁLNÍ VZDLÁV ACÍ PLÁN.................................................................................................................................................. 33 

6.1.9. VÝCHOVNÁ OPATENÍ ..................................................................................................................................................................... 33 

6. 2. AUTOEVALUACE ŠKOLY..................................................................................................................................................................... 35 

PÍLOHA . 1 - MATERIÁLN TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO VÝUKU – STAV K 1. 9. 2007........ 39 

PÍLOHA . 2 - PERSONÁLNÍ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY– STAV K 1. 9. 2007......................... 40 

PÍLOHA . 3 – CHARAKTERISTIKY PEDMT A OSNOVY .................................................. 41 

PEDMT: ESKÝ JAZYK A LITERATURA .............................................................................. 42 

PEDMT: ANGLICKÝ JAZYK .................................................................................................. 57 

PEDMT: NMECKÝ JAZYK .................................................................................................. 74 

PEDMT: FRANCOUZSKÝ JAZYK........................................................................................... 79 

PEDMT: RUSKÝ JAZYK......................................................................................................... 84 

PEDMT: MATEMATIKA ........................................................................................................ 89 

PEDMT: INFORMANÍ A KOMUNIKANÍ TECHNOLOGIE ................................................ 100 

PEDMT: DJEPIS................................................................................................................. 107 

PEDMT: OBANSKÁ VÝCHOVA ......................................................................................... 118 

PEDMT: FYZIKA ................................................................................................................. 129 

PEDMT: CHEMIE ................................................................................................................ 143 

PEDMT: BIOLOGIE ............................................................................................................. 152 

PEDMT: ZEMPIS ............................................................................................................... 167 

PEDMT: HUDEBNÍ VÝCHOVA............................................................................................. 177 

PEDMT: VÝTVARNÁ VÝCHOVA ........................................................................................ 188 

PEDMT: TLESNÁ VÝCHOVA ............................................................................................ 198

2. Charakteristika školy 



2. 1. Historie školy 

Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy (dále jen 

gymnázium) je pokraovatelem tradic stedního školství na území msta Svitavy. Poátek 

stedního školství sahá na konec 19. století, kdy byla založena Státní vyšší reálná škola ve 

Svitavách, ve které se vyuovalo nmecky. Výnosem ministerstva školství a osvty ze dne 17. 

srpna 1945, . A-62 640/45 - III/3 bylo zízeno Státní reálné gymnázium ve Svitavách. Škola 

byla umístna do budovy bývalé nmecké reálky ve Svitavách na Masarykov námstí . 27 

(dnešní budova II. ZŠ). Vyuování bylo zahájeno 15. záí 1945. Dekretem Ministerstva 

školství a osvty ze dne 30. 7. 1953 se základem školské soustavy stala jedenáctiletá stední 

škola. Jedenáctiletá stední škola byla umístna do budovy na námstí Míru íslo 73. Protože 

se osmileté základní školní vzdlání neosvdilo, došlo roku 1960 opt ke zmn 

vzdlávacího systému. Podle školského zákona ze dne 15. prosince 1960 se základní vzdlání 

prodloužilo na devt let. JSŠ se mní na dvanáctiletou školu a posléze se poslední ti roníky 

osamostatují a mní se na stední všeobecn vzdlávací školu. Dvanáctiletá stední škola ve 

Svitavách se rozdlila na dv relativn samostatné školy - základní devítiletou školu a stední 

všeobecn vzdlávací školu, ob však mly spolenou správu. Na SVVŠ byly postupn 

otevírány tídy s matematicko-fyzikálním zamením, od školního roku 1965/66 byla 

zavedena v prvním roníku humanitní a pírodovdecká specializace. Gymnázium se 17. 

února 1964 pesthovalo do stávající budovy. Zákonnou úpravou z roku 1968 bylo 

rozhodnuto prodloužit studium a pemnit dosavadní tíletou SVVŠ na tyleté gymnázium. 

Tato situace vydržela až do roku 1991, kdy bylo ke tyletému studiu oteveno i studium 

sedmileté, od roku 1995 osmileté. Platnou zizovací listinu schválilo Zastupitelstvo 

Pardubického kraje dne 27. 10. 2005 pod . j. KrÚ 18385/2005 OŠMS/1. 

2. 2. Lokalizace školy 

Gymnázium se nachází na výjezdu ze Svitav na 

západním pedmstí, mezi výpadovkami do Poliky 

a do Litomyšle na Sokolovské ulici 1638, 

v nadmoské výšce 453 m. Souástí gymnázia je 

i 4ha areál, ve kterém se nachází sportovní zaízení a 

arboretum environmentální výchovy. Arboretum 

sousedí s klidovou zónou zahrádkáských kolonií, 

v tsné blízkosti školy je mstský park. Od silnic je 

gymnázium oddleno zelenými plochami, které 

chrání areál ped hlukem a zplodinami, od centra 

msta je vzdáleno 10 minut pší ch ze, stejn tak od 

autobusového nádraží. Msto Svitavy s pilehlými obcemi poskytuje dostatený poet žák 

pro oba typy studia a umožuje jejich výbr pijímacími zkouškami v rámci pijímacího 

ízení. Jako bývalé okresní msto mají Svitavy dobrou dopravní dostupnost jak autobusovou, 

tak vlakovou dopravou, což spolu s umístním gymnázia v ekologicky výhodném míst dává 

dobrý základ pro vhodné hygienické podmínky pro výuku. 

Charakteristika školy 2



hištm a minihištm s umlým povrchem a lehkoatletickou dráhou s umlým povrchem. 

Venkovní areál je zpístupnn i v dob mimo výuku. 

Souástí venkovního areálu je i rozsáhlé arboretum, které slouží pro výuku 

environmentální výchovy a biologie žák gymnázia, souasn je i klidovou zónou. Je zde 

vybudována i venkovní uebna s pívodem elektrické energie. 

Volný as mohou žáci trávit ve studovn, jejíž souástí je knihovna, k dispozici je 

audiovizuální technika vetn multimediálního poítae se skenerem a tiskárnou. Škola 

zabezpeuje pitný režim. 

2. 5. Pedagogická charakteristika školy 

V souasnosti je Gymnázium ve Svitavách stední školou, která podle §39 odstavce 1 

zákona . 561/2004 Sb. zabezpeuje plnní povinné školní docházky ve tyech ronících 

nižšího stupn osmiletého gymnázia s kapacitou 140 žák a podle § 58 odstavce 1/c stední 

vzdlání s maturitou ve tyech ronících vyššího stupn osmiletého gymnázia s cílovou 

kapacitou 140 žák a ve tyech ronících tyletého gymnázia s cílovou kapacitou 140 žák . 

Zizovatelem je Pardubický kraj a sdružuje: 

Gymnázium Svitavy 

Statní jazykovou školu s právem státní jazykové zkoušky 

Školní jídelnu 

Podle zizovací listiny lze na základ pijímacího ízení zahájit na gymnáziu studium 

v oborech 

79 – 41 – K/801 Gymnázium všeobecné 

79 – 41 – K/401 Gymnázium všeobecné 

Uební plán gymnázia je v rámci disponibilních hodin posílen pedevším v oblasti 

informaní a výpoetní techniky a cizích jazyk , druhý cizí jazyk žáci povinn studují již od 

tetího roníku. 

Žáci mají možnost rozvíjet sv j talent studiem nepovinných pedmt , návštvou kroužk 

a velký d raz je kladen na individuální pípravu k vdomostním soutžím, ve kterých jsou 

dosahovány úspchy na krajské i celorepublikové úrovni. Výrazných úspch dosahuje 

pedevším školní pvecký sbor Gaudium, který se dlouhodob umísuje na prvních místech 

pveckých soutží, samostatn koncertuje a vydává i svá cd. 

Na státní jazykové škole lze studovat podle úrovn znalostí 1 – 5leté studium s možností 

zakonení státní jazykovou zkouškou. 

2. 6. Personální charakteristika školy 

V ele gymnázia je editel školy a jeho zástupce, souástí vedení školy jsou i výchovný 

poradce, vedoucí katedry spoleenských vd, vedoucí katedry cizích jazyk a jazykové školy, 

vedoucí katedry pírodovdných obor , vedoucí katedry výchov a vedoucí ekonomickosprávního 

oddlení. Jako metodické orgány slouží pedmtové kabinety, možnost ovlivnní 

chodu školy mají poradní orgány editele jako pedagogická rada, kolegium editele 

a žákovská rada. Ze zákona je ustanovena tílenná školská rada. 

Všichni kmenoví pedagogití pracovníci splují podmínky kvalifikace pro výkon povolání 

uitele na gymnáziu. I pes plnou aprobovanost je pro vedení gymnázia prioritní další 

vzdlávání uitel , a už formou studia na rozšíení aprobace, dlouhodobými kursy nebo 

jednorázovými akcemi. V rámci pracovních povinností jsou pedagogové poveni dalšími 

innostmi, jako napíklad výchovným poradenstvím, správou poítaové sít a metodikou 

ICT, vedením metodických orgán , tídnictvím, prevencí sociáln-patologických jev , 

ízením knihovny, správou kabinet a sbírek atp. Seznam pedagogických pracovník je 

v píloze . 2. 

Charakteristika školy 4



2. 7. Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce 

Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky udržuje dlouhodobé 

mezinárodní kontakty se školami v SRN. Od sedmdesátých let 20. století škola realizuje 

pravidelné výmnné pobyty s Gymnasiem Egeln, od devadesátých let s Gymnasiem Bad 

Essen. Za podpory Nadace Josefa Plívy se realizují nepravidelné výmnné pobyty se žáky 

s Gymnasia v Plochingen. Škola byla v letech 2006-2007 zapojena do projektu Comenius, ve 

kterém spolupracovala se školou v ecku (Rhodos) a ve Finsku. Škola pro žáky organizuje 

pravidelné poznávací zájezdy do Francie, Anglie, Nmecka, Rakouska a Polska (Osvtim). 

Škola a její žáci se pravideln zapojuje do ady projekt – místních, regionálních nebo 

celostátních. Mezi nejúspšnjší aktivity patí zapojování žák školy do ekologických 

projekt (nap. projekty Tereza), do projekt se vztahem k holocaustu nebo regionálním 

djinám (Krajina za školou), do projektu spolupráce se svitavskou základní školou speciální 

nebo do projektu vydávání školního asopisu. 

2. 8. Spolupráce s rodii a jinými subjekty (školskou radou, školskými 

poradenskými zaízeními, místními a regionálními institucemi 

Spolupráce školy s rodii je realizována r znými formami: 

• pravidelným kontaktem uitel s rodii 

• uskuteováním organizovaných tídních sch zek a konzultací s uiteli 

• úastí zástupc rodi ve školské rad, kolegiu editele a správní rad Sdružení rodi 

a pátel Gymnázia Svitavy o. s. 

Tílenná školská rada se schází podle zákona k projednávání nejd ležitjších záležitostí 

chodu školy (rozpoet školy, základní dokumenty školy apod.). Kolegium editele je poradní 

orgán editele školy, který tvoí pedevším zástupci rodi žák školy. S kolegiem editele 

vedení školy projednává operativní záležitosti a pi jednání formálních i neformálních dochází 

k výmn informací mezi školou a rodii. Na škole pracuje také žákská rada, která zasedá 

pibližn jedenkrát za 2 msíce. Smyslem práce této rady je pedevším vzájemné informování 

obou stran o dní ve škole, problémech a akcích. 

Škola má dobré vztahy s mstem Svitavy, úzce spolupracuje s Mstským muzeem 

a galerií ve Svitavách, Mstkou knihovnou ve Svitavách, Stediskem kulturních služeb ve 

Svitavách, Tlovýchovnou jednotou Svitavy a Nadací Josefa Plívy ve Svitavách. Škole je 

lenem Hospodáské komory R, editel školy je lenem Asociace editel gymnázií R. 

5 

Charakteristika školy



3. Charakteristika školního vzdlávacího programu 

3. 1. Zamení školy 

Posláním školy je uspokojit potebu po úplném stedním vzdlání ve Svitavách a okolí 

s d razem na vysokou kvalitu a úspšnost absolvent pi pijímacím ízení na vysoké, resp. 

vyšší odborné školy. 

V nižším stupni gymnaziálního studia plní žák povinnou školní docházku. V této ásti 

studia je krom získávání znalostí, dovedností a kompetencí vymezených školským 

vzdlávacím programem a odpovídajícím specifickým vzdlávacím zámr m školy rozvíjena 

zejména osobnost žáka, jeho kreativita, kombinaní schopnosti, samostatnost a sebed vra. 

Snahou školy je podporovat u dtí možnost pozitivního prožívání, získání zdravého 

sebevdomí, rozvíjení kritického myšlení a schopnosti sebehodnocení. Jednou z priorit školy 

je podporovat a rozvíjet u dtí jejich pirozený talent, nadání a tvoivost pi zohledování 

jejich možností, aby pinášel prospch jak jim samým, tak spolenosti ve které žijí. D raz je 

kladen na všestranný rozvoj osobnosti každého jedince. Výrazn jsou prohlubovány jeho 

komunikaní znalosti a dovednosti v mateském jazyce, a to jak v mluveném, tak i psaném 

projevu. Zásadní d raz vyplývající ze zamení školy je kladen na jazykovou vybavenost 

alespo ve dvou svtových jazycích tak, aby bylo možno na vyšším stupni osmiletého studia 

tuto vybavenost rozvíjet. Žáci jsou taktéž rozvíjeni v poítaové gramotnosti. 

Škola nabízí studium s všeobecným zamením. Hlavní rysy studia nižšího stupn 

osmiletého gymnázia jsou: 

d kladná píprava žák pro vstup na vyšší stupe osmiletého gymnázia 

úelné rozložení základního – spoleného – uiva 

d raz na komunikativní dovednosti žák (rozšíená výuka eského jazyka, cizích 

jazyk a poítaové komunikace) 

rozumné zastoupení všech forem výuky 

zaazování regionální problematiky do výuky 

Škola umožní všem žák m získat dostatené všeobecné znalosti a dovednosti ve všech 

všeobecn vzdlávacích pedmtech. 

Bhem celého studia je kladen d raz na vlastní zodpovdnost žák za své vzdlání a 

budoucí úspšnost u maturitní zkoušky a pi studiu na vysoké škole. 

Charakteristika ŠVP 

a) ŠVP je zpracován podle RVP ZV a vyhovuje všem jeho požadavk m. 

b) Vzdlávací obsah ze všech vzdlávacích oblastí RVP ZV je rovnomrn rozložen do 

vyuovacích pedmt – je tak vypracován základ pro pozdjší profilaci studia. 

c) Bhem studia je kladen d raz na souvislosti a mezioborové vztahy. 

d) Bhem studia je kladen d raz na výuku cizích jazyk . 

e) Prvním cizím jazykem je jazyk anglický 

f) Další cizí jazyk si žák volí pro studium od tetího roníku z aktuální nabídky. Možnosti 

jsou zpravidla jazyk nmecký, jazyk francouzský a jazyk ruský. Výuka jazyka je zahájena 

pouze pi dostateném potu zájemc , zmna v pr bhu studia není možná. Podmínkou 

zahájení výuky druhého cizího jazyka jsou také možnosti školy, zejména personální. 

g) Bhem studia je kladen d raz na uživatelské zvládnutí informaních a komunikaních 

technologií, a to zvýšenou asovou dotací v rámci pedmtu IKT, zaazením nepovinného 

pedmtu IKT v prvním roníku, využíváním informaních a komunikaních technologií 

v ostatních pedmtech. 

h) Je zachována klasická nabídka pedmt – bez integrace, je však kladen velký d raz na 

provázanost uebních osnov ve všech pedmtech. 

Charakteristika školního vzdlávacího programu 6



i) ŠVP dále žák m poskytuje: 

vtší motivaci ke studiu díky možnosti pracovat s žáky v mladším vku 

trvalejší a hlubší pracovní návyky 

astjší projektovou výuku 

lepší znalost cizích jazyk díky dlouhodobjší práci s žáky stejné úrovn 

nabídku aktivit pro volný as žák 

3. 2. Profil absolventa 

Hlavní rysy profilu absolventa ŠVP nižšího stupn osmiletého studia: 

Žáci jsou po absolvování tvrtého roníku – posledního roníku povinné školní 

docházky – vybaveni znalostmi, které odpovídají všem požadavk m RVP ZV ve 

všech vzdlávacích oblastech. 


docházky – vybaveni znalostmi, které ve vtšin oblastí pevyšují požadavky RVP 

ZV. 


docházky – pipraveni úspšn složit zkoušku potebnou k postupu na vyšší stupe 

osmiletého studijního programu, pokud zákon takovou zkoušku ukládá. 

Žáci bhem studia získají návyky a dovednosti potebné pro další profesní orientaci – 

práce s více zdroji informací, týmová práce, schopnost prezentace výsledk , 

schopnost diskuse. Díky úelné provázanosti jednotlivých pedmt a pestré škále 

výchovných a vzdlávacích strategií mají návyky a dovednosti absolvent trvalý 

charakter. 

Po absolvování prvních ty let studia je žák pipraven pedevším k dalšímu studiu na 

vyšším stupni osmiletého gymnázia nebo na jiných typech stedních škol. Absolvování 

nižšího stupn osmiletého studia je zárove pípravou pro pozdjší další studium na vysoké, 

resp. vyšší odborné škole. 

Absolvent nižšího stupn osmiletého studia: 

Je relativn samostatný mladý lovk, který se orientuje ve svt, chápe základní 

principy jeho fungování, zaujímá postoje k realit, pebírá ást zodpovdnosti za sebe 

a pipravuje se k pevzetí svého dílu zodpovdnosti za svt. 

Snaží se vdom a konstruktivn hledat své místo v užším i širším kolektivu, mezi 

lidmi mimo školu, své místo ve svt. Je vnímavý pro sociáln potebné spoluobany 

a dokáže jim efektivn poskytnout pomoc. Je vstícný, tolerantní a empatický. 

Respektuje r znorodost hodnot lovka. Svým chováním a jednáním neohrožuje sebe, 

pírodu, životní prostedí a hodnoty vytvoené lovkem. 

Pracuje na svém zdokonalování, vytyí si realistický cíl a hledá prostedky k jeho 

realizaci, usiluje o dovedení svého zámru do konce. 

Orientuje se v základech nejd ležitjších obor lidské duševní innosti. 

Komunikuje s ohledem na adresáta a na cíl komunikace, s jednotlivci i ve skupin, 

v rodném i cizím jazyce. Myšlenky vyjaduje srozumiteln a souvisle, úastní se 

aktivn diskusí a formuluje a obhajuje své názory a postoje. Zpracuje souvislé texty na 

bžná i odborná témata, volí vhodn jejich obsah i formu a dodržuje jazyková, 

stylistická a typografická pravidla. 

Formuluje své názory, diskutuje o nich, uvádí je do souvislostí, pesvdí o nich 

druhé, je schopen je i zmnit na základ nových informací. 

Ovládá základy komunikace s informaní a komunikaní technikou a dokáže jejím 

prostednictvím vyhledávat požadované informace, analyzovat je a využívat. 

Pracuje samostatn, ale pispívá svým podílem i k práci v týmu. 

7 

Charakteristika školního vzdlávacího programu



Uvažuje o své budoucnosti, dokáže odhadnout d sledky svých in , plánuje svou 

budoucnost a vdom se na ni pipravuje. 

3. 3. Organizace pijímacího ízení 

Pijímací ízení je organizováno v souladu s platným školským zákonem. V pípad 

konání pijímací zkoušky se zpravidla organizuje testování z eského jazyka, matematiky 

a obecných studijních pedpoklad , zapoítávají se také výsledky uchaze ze základní školy. 

Souástí pijímacího ízení m že být i výstupní hodnocení uchaze ze základní školy, 

pípadn výsledky uchaze v soutžích a jejich zapojení do projekt . editel školy m že 

uchaze m se zvláš vynikajícími výsledky na základní školy výjimen konání pijímací 

zkoušky prominout. editel školy vydává ke každému pijímacímu ízení, pípadn 

k prominutí konání pijímací zkoušky organizaní smrnici. 

Uchazei o studium, u kterých byla diagnostikována nkterá specifická porucha uení 

(dyslexie, dysgrafie atd.) i žáci se zvláštními potebami vyplývajícími z jejich zdravotního 

stavu mají pr bh pijímacích zkoušek upraven. 

Pesné informace o bodování jednotlivých ástí pijímací zkoušky, o bodech 

pidlovaných za výsledky pedchozího studia a za úspchy v mimoškolních innostech, 

o úprav pr bhu pijímací zkoušky pro potebné uchazee o studium lze najít na 

internetových stránkách www.gy.svitavy.cz a jsou uchaze m rozesílány pi zahájení 

pijímacího ízení. 

Poet otevíraných roník je stanoven OŠMT Krajského úadu Pardubického kraje. 

3. 4. Organizace maturitní zkoušky 

Maturitní zkouška probíhá v souladu s platným školským zákonem. Ve školní ásti budou 

nabízeny pedmty s ohledem na zájmy a poteby žák . Žák m bude umožnno konat také 

dobrovolnou maturitní zkoušku. 

3. 5. Výchovné a vzdlávací strategie 

Výchovné a vzdlávací strategie, jimiž GJK utváí a rozvíjí klíové kompetence žák , 

odpovídají koncepci školy i skutenosti, že na školu picházejí kvalitní žáci a pedevším do 

osmiletého gymnázia i žáci s mimoádným nadáním. Z tohoto d vodu je kladen d raz na 

pimené postupy, formy a metody jak v rovin vzdlávací, tak v rovin výchovné. 

3. 5. 1. Formy a metody realizace ŠVP ve vztahu k rozvoji kompetencí 

vyuovací hodiny povinných pedmt jako základní forma využívající metody 

frontálního, skupinového i projektového vyuování, používaná ve všech pedmtech 

studia. Pro vybrané pedmty jsou žáci dleni na menší skupiny v rámci tíd (jazyky, 

výchovné pedmty, informatika). D raz je kladen na rozvoj kompetencí k uení, 

k ešení problému, kompetencí komunikativních, v HS pak i kompetencí obanských. 

vyuovací hodiny volitelných pedmt podle zájmu žák . Jedná se o výuku 

estetické výchovy, kde žáci volí mezi hudební výchovou a výtvarnou výchovou. 

Vzhledem k organizaci výuky, která staví na volb a zájmu žák o jednotlivé 

pedmty, je možné v tchto pedmtech využít metody umožující individuálnjší 

pístup. Tyto formy jsou vhodné pedevším k rozvoji kompetencí k ešení problému, 

ale i kompetencí k uení a komunikaci. 

laboratorní cviení – malé skupiny s možností individuální i skupinové práce, 

s pevahou rozvoje praktických dovedností jsou vytváeny ve všech pírodovdných 

pedmtech pedevším k rozvoji kompetencí k ešení problému 

jednorázové akce – diskusní akce, besedy, pehlídky, soutže, exkurze, projekty 

apod. - tvoí nedílnou souást výchovn vzdlávacího profilu školy Dotváí podobu 




školy, nabízí žák m, velice asto bez ohledu na roník studia, možnost rozvoje 

kompetencí komunikativních, sociálních i obanských. 

kurzy - souástí ŠVP je systém kurz , které slouží k naplnní obsahu a cíl nkterých 

pr ezových témat, ale i jednotlivých vzdlávacích oblastí. Podle povahy pak jsou 

jednotlivé kurzy zameny na rozvoj kompetencí k uení, kompetencí 

komunikativních, sociálních a personálních i kompetencí obanských. 

3. 5. 2. Klíové kompetence 

Pi realizace výchovných a vzdlávacích cíl je z hlediska rozvoje jednotlivých kompetencí 

kladen d raz pedevším na: 

Kompetence k uení 

uitelé motivují žáky k otevenosti v oblasti poznávání, zadávají žák m problémové 

úkoly, vedou je k využívání odborné literatury, školní knihovny a internetu 

uitelé vedou žáky k samostatné práci s informacemi (vyhledávání, zpracování, 

vyhodnocování r zných zdroj ) 

uitelé umožují žák m prezentovat jejich práci (referáty, projekty, prezentace atd.) 

uitelé poskytují žák m prostor k diskusi a hledání r zných ešení pedložených 

problém 

Kompetence k ešení problém 

uitelé podncují žáky k hledání a formulování problém , umožují jim navrhovat 

a porovnávat r zná ešení, pracovat v menších skupinách 

uitelé vedou žáky k argumentaci podložené d kazy 

uitelé podporují ešení problém s mezioborovým pesahem, žáci se podílejí na 

organizaci mezioborových projekt 

uitelé zapojují žáky do pípravy mimovyuovacích aktivit, jejich organizace a vedení 

Kompetence komunikativní 

uitelé vytváejí žák m prostor pro zapojení do kolektivu spolužák , spolupráci, 

prezentaci postoj 

uitelé podncují žáky k výstižné a kultivované komunikaci ústní i písemné, ve výuce 

jim pomáhají s porozumním oborové terminologii, pochopení zápis , graf , 

statistických pehled 

uitelé motivují a vedou žáky jsou k osobitému a sebevdomému projevu, umožují 

jim prezentaci r zných aktivit (prezentace zájmové innosti, projekty dramatické 

výchovy, výstavy atd.) 

uitelé spolen s žáky pipravují setkání s r znými osobnostmi spoleenského 

i politického života 

škola umožuje žák m v podstat neomezený pístup k internetu, vede je k jeho 

smysluplnému využívání a komunikaci s okolím 

Kompetence sociální a personální 

škola se zamuje na budování a rozvíjení dobrých mezilidských vztah mezi žáky 

navzájem, ale i vztah mezi žáky a uiteli 

celá výchovná koncepce vede k vytváení a posilování vztah nejen uvnit 

jednotlivých roník , ale i mezi žáky r zných roník i typ studia (výsledkem je 

kvalitní sociální komunikace, odmítání šikany, respektování ostatních) 

uitelé respektují individualitu žák a vedou k tomu i žáky 

škola podporuje individuální zájmy žák , podporuje jejich rozvoj širokou nabídkou 

mimovyuovacích aktivit 

9 




uitelé posilují samostatné a zodpovdné chování žák pi organizování r zných 

inností a akcí školního, ale i meziškolního charakteru (akce kulturní, spoleenské, 

sportovní, pehlídky, soutže atd.) 

žáci mají možnost zapojit se do organizace innosti školy - školní parlament 

Kompetence obanské 

žáci spolurozhodují o r zných otázkách chodu školy (výzdoba tíd, organizace 

školních akcí, atd.) 

škola ve svém uebním plánu zapojuje žáky do innosti obanských sdružení (pomoc 

postiženým, adopce na dálku, sbírky, práce nadací apod.) 

uitelé zaazují do výuky návštvu r zných institucí (parlament, soudy) 

uitelé, ale i žáci sami organizují pravidelné návštvy zajímavých osobností 

spoleenského a kulturního života 

Kompetence pracovní 

uitelé motivují a vedou žáky k tomu, aby znalosti a zkušenosti získané 

v jednotlivých oblastech využívali v zájmu své pípravy na budoucí studium 

a povolání 

uitelé uí žáky vdom užívat a ovládat digitální techniku 

uitelé vyžadují, aby žáci pi pracovních innostech dodržovali vymezená pravidla 

týkající se práce s uvedenou technikou a zásady bezpenosti vetn první pomoci 

uitelé vedou žáky nižšího stupn osmiletého programu k bezpenému ovládání 

laboratorní techniky a efektivnímu pr bhu experimentální práce 

3. 6. Zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 

Vzdlávání žák se speciálními vzdlávacími potebami na Gymnáziu a Jazykové škole 

s právem státní jazykové zkoušky Svitavy vychází z pedpokladu, že z d vod zdravotního 

postižení, zdravotního znevýhodnní nebo sociálního znevýhodnní je teba pi vzdlávání 

tchto žák zabezpeit vhodné podmínky, uplatovat speciáln pedagogické zetele, metody 

a postupy. Výuka na škole probíhá v souladu s principy individualizace a diferenciace 

pr bhu vzdlávání. 

Za prvotní pedpoklad úspšného výchovného a vzdlávacího p sobení je považováno 

podntné, pozitivní a vstícné školní prostedí, které žák m umožuje rozvíjet jejich vnitní 

potenciál a podporovat jejich sociální integraci. 

3. 6. 1. Vzdlávání žák se specifickými poruchami uení 

Vzhledem k typu gymnaziálního studia je pravdpodobnost docházky žák se 

specifickými poruchami uení minimální. V pípad docházky takto diagnostikovaného žáka 

bude gymnázium spolupracovat s pedagogicko - psychologickou poradnou ve Svitavách. 

Osobou povenou spoluprací s odbornou institucí a koordinující výchovné a vzdlávací 

p sobení jednotlivých vyuujících je výchovný poradce školy. Velká odpovdnost v tomto 

smru z stává na rodiích, na jejich pravidelné práci s dtmi nejen ve smyslu dohledu nad 

pípravou na vyuování, ale i ve smyslu pravidelné tzv. nápravné pée, kterou konzultují se 

speciálním pedagogem z poradny nebo s vyuujícími. 

3. 6. 2. Vzdlávání žák ze nezvýhodnného prostedí 

Žáci sociáln znevýhodnní tvoí skupinku pocházející z odlišného prostedí sociálního, 

kulturního nebo jazykového. 

Žáci z rodinného prostedí s nízkým sociáln kulturním a ekonomickým postavením jsou 

astji ohroženi sociáln patologickými jevy. Z toho vychází nezbytná nutnost vnovat jim 

specifickou péi. D ležité je žák m aktivn naslouchat, klást jim otevené otázky. Velmi 




d ležité je rovnž monitorování a korigování vztah v tídním kolektivu. Nedílnou souástí je 

i navázání kontaktu s rodinou, pípadn i s odborem pée o dít píslušného Mstského úadu. 

Pro píslušníky národnostních menšin je typická nedostatená znalost vzdlávacího 

jazyka. To je nutné nejen zohledovat, ale vnovat pozornost osvojení jazyka, získávání 

informací o kultue, tradicích, historii naší zem. 

Osobami koordinující výchovné a vzdlávací p sobení jednotlivých vyuujících je 

výchovný poradce školy a metodik školní prevence. 

3. 6. 3. Vzdlávání žák zdravotn postižených 

Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy není školou 

bezbariérovou. Z tohoto d vodu neumožuje studium žák m, upoutaným na invalidní vozík. 

V pípad ostatních postižení jsme schopni ve spolupráci se specializovanými ústavy 

zabezpeit výuku odpovídající typu postižení. Osobami koordinující výchovné a vzdlávací 

p sobení jednotlivých vyuujících je výchovný poradce školy a tídní uitel žáka 

3. 7. Vzdlávání žák mimoádn nadaných 

V pípad docházky mimoádn nadaných žák na Gymnázium a Jazykovou školu 

s právem státní jazykové zkoušky Svitavy m že editel gymnázia v návaznosti na platné 

právní úpravy stanovit individuální studijní plán, pípadn osvobodit žáka od docházky do 

pedmt , ve kterých je mimoádn nadaný. Ve vtšin pípad se toto týká žák pohybov 

nadaných, pípadn žák , kteí realizovali ást studia v cizích zemích. Jejich hodnocení je pak 

realizováno formou komisionálního zkoušení. 

astjší jsou pípady žák s nadáním pouze v oblasti nkterých pedmt . Toto vyžaduje 

to od uitel pochopiteln náronjší pípravu na vyuování v jednotlivých pedmtech tak, 

aby byl naplnn pedpoklad individualizace a diferenciace a aby byl žákovi umožnn 

v píslušné oblasti dostatený rozvoj. Uitel je pak pipraven reagovat na specifické 

vzdlávací poteby žáka. Pro tyto žáky je zapotebí zvýšené motivace k rozšiování 

základního uiva do hloubky pedevším v tch oblastech, které reprezentují nadání dítte. 

Žák m je umožnna ve vtší míe samostatná práce s odpovídající kontrolou, jsou 

povováni vedením a ízením skupin. Uitelé nadaným dtem a jejich rodi m doporuují 

volnoasové aktivity, které by dále rozvíjely jejich nadání. 

Pro mimoádn nadané žáky se škola snaží zajistit: 

umožnní studia dle vlastního tempa, vetn rychlejšího postupu v rámci roníku 

úast na odborných kurzech a semináích poádaných VŠ 

dle možností pidlení konzultanta – experta – z ad uitel , rodi , vyuujících VŠ 

rozšíení uiva – individuální zmna úrovn náronosti a zajímavosti uiva 

prohlubování uiva a vytváení dovedností vyššího ádu 

možnost úasti v olympiádách, SO a dalších soutžích 

11 




3. 8. Realizace pr ezových témat 

Realizované tematické okruhy všech pr ezových témat jsou zalenny jako souást povinných vzdlávacích pedmt . Z následujících 

tabulek je patrné, v jakém pedmtu a v jakém roníku je tematický okruh realizován (v tabulce zvýraznno). Zbylé okruhy budou 

realizovány na vyšším stupni studia. 

3.8.1 OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA 

1.1 Rozvoj schopností poznávání 1. roník 2. roník 3. roník 4. roník 

1.1.1 cviení smyslového vnímání, pozornosti a soustední prolíná všemi pedmty 

1.1.2 cviení dovedností zapamatování, ešení problém prolíná všemi pedmty 

1.1.3 dovednosti pro uení a studium Ov 

1.2 Sebepoznání a sebepojetí 

1.2.1 já jako zdroj informací o sob Aj 

1.2.2 druzí jako zdroj informací o mn 

1.2.3 moje tlo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty) Aj 

1.2.4 co o sob vím a co ne 

1.2.5 jak se promítá mé já v mém chování 

1.2.6 m j vztah ke mn samé/mu; moje uení 

1.2.7 moje vztahy k druhým lidem Ov 

1.2.8 zdravé a vyrovnané sebepojetí 

1.3 Seberegulace a sebeorganizace 

1.3.1 cviení sebekontroly, sebeovládání – regulace vlastního jednání i prožívání, v le prolíná všemi pedmty 

1.3.2 organizace vlastního asu, plánování uení a studia prolíná všemi pedmty 

1.3.3 stanovování osobních cíl a krok k jejich dosažení prolíná všemi pedmty 

1.4 Psychohygiena 

1.4.1 dovednosti pro pozitivní naladní mysli a dobrý vztah k sob samému 

1.4.2 sociální dovednosti pro pedcházení stres m v mezilidských vztazích 

1.4.3 dobrá organizace asu Aj, Ov Aj 

1.4.4 dovednosti zvládání stresových situací (rozumové zpracování problému, uvolnní- prolíná všemi pedmty 

Charakteristika školního vzdlávacího programu – realizace pr ezových témat 12



relaxace, efektivní komunikace atd.) 

1.4.5 hledání pomoci pi potížích Ov 

1.5 Kreativita 

1.5.1 cviení pro rozvoj základních rys kreativity (pružnosti nápad , originality, schopnosti 

vidt vci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady do reality), tvoivost 

v mezilidských vztazích 

1.6 Poznávání lidí 

1.6.1 vzájemné poznávání se ve skupin/tíd Ov, Z Aj, Ov Aj 

1.6.2 rozvoj pozornosti v i odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech Ov Ov Aj 

1.6.3 chyby pi poznávání lidí prolíná všemi pedmty 

1.7 Mezilidské vztahy 

1.7.1 pée o dobré vztahy Aj Ov 

1.7.2 chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svt oima druhého, respektování, Aj, Ov Aj, Ov Aj 

podpora, pomoc 

1.7.3 lidská práva jako regulativ vztah D 

1.7.4 vztahy a naše skupina/tída (práce s pirozenou dynamikou dané tídy jako sociální 

skupiny) 

prolíná všemi pedmty 

1.8 Komunikace 

1.8.1 e tla, e zvuk a slov, e pedmt a prostedí vytváeného lovkem, e lidských Aj 

skutk 

1.8.2 cviení pozorování a empatického a aktivního naslouchání prolíná všemi pedmty 

1.8.3 dovednosti pro sdlování verbální i neverbální (technika ei, výraz ei, cviení v 

neverbálním sdlování) 

Aj, Z 


1.8.4 specifické komunikaní dovednosti (monologické formy - vstup do tématu „rétorika“); 

1.8.5 dialog (vedení dialogu, jeho pravidla a ízení, typy dialog ) Aj jl 

1.8.6 komunikace v r zných situacích (informování, odmítání, omluva, pozdrav, prosba, Ov 

pesvdování, ešení konflikt , vyjednávání, vysvtlování, žádost apod.) 

1.8.7 efektivní strategie: asertivní komunikace, dovednosti komunikaní obrany proti agresi a 

manipulaci, otevená a pozitivní komunikace; pravda, lež a pedstírání v komunikaci 

Ov jl 

13 

Charakteristika školního vzdlávacího programu – realizace pr ezových témat



1.9 Kooperace a kompetice 

1.9.1 rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, 

odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a 

rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pozitivní myšlení apod.) 

1.9.2 rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a respektující komunikace, ešení 

konflikt , podízení se, vedení a organizování práce skupiny) 

1.9.3 rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutže, 

konkurence 

1.10 ešení problém a rozhodovací dovednosti 

1.10.1 dovednosti pro ešení problém a rozhodování z hlediska r zných typ problém a 

sociálních rolí problémy v mezilidských vztazích, zvládání uebních problém vázaných 

na látku pedmt , problémy v seberegulaci 

Z 

Aj 



1.11 Hodnoty, postoje, praktická etika 

1.11.1 analýzy vlastních i cizích postoj a hodnot a jejich projev v chování lidí Ov Aj, Ov 

1.11.2 vytváení povdomí o kvalitách typu odpovdnost, spolehlivost, spravedlivost, prolíná všemi pedmty 

respektování atd. 

1.11.3 pomáhající a prosociální chování (lovk neoekává protislužbu) prolíná všemi pedmty 

1.11.4 dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne prolíná všemi pedmty 

3.8.2 VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBANA 

Oznaení Tematický okruh 1. roník 2. roník 3. roník 4. roník 

2.1 O banská spolenost a škola 

2.1.1 škola jako model oteveného partnerství a demokratického spoleenství, demokratická Ov 

atmosféra a demokratické vztahy ve škole 

2.1.2 zp soby uplatování demokratických princip a hodnot v každodenním život školy Ov 

(význam aktivního zapojení žák do žákovské samosprávy - žákovských rad i 

parlament ) 

2.1.3 formy participace žák na život místní komunity Ov 

2.1.4 spolupráce školy se správními orgány a institucemi v obci Ov, prolíná všemi pedmty 

2.2 O ban, obanská spolenost a stát 




2.2.1 oban jako odpovdný len spolenosti (jeho práva a povinnosti, schopnost je aktivn 

uplatovat, pijímat odpovdnost za své postoje a iny, angažovat se a být zainteresovaný 

na zájmu celku) 

2.2.2 Listina základních práv a svobod, práva a povinnosti obana 

2.2.3 úloha obana v demokratické spolenosti D 

2.2.4 základní principy a hodnoty demokratického politického systému (právo, spravedlnost, 

Ov D jl 

diferenciace, r znorodost) 

2.2.5 principy soužití s minoritami (vztah k jinému, respekt k identitám, vzájemná komunikace a 

spolupráce, píiny nedorozumní a zdroje konflikt ) 

jl Aj, Ov 

2.3 Formy participace oban v politickém život 

2.3.1 volební systémy a demokratické volby a politika (parlamentní, krajské a komunální volby) Ov D Ov 

2.3.2 obec jako základní jednotka samosprávy státu Ov Z Ov 

2.3.3 spoleenské organizace a hnutí Ov 

2.4 Principy demokracie jako formy vlády a zp sobu rozhodování 

2.4.1 demokracie jako protiváha diktatury a anarchie D D D, Ov 

2.4.2 principy demokracie D D, jl D, Ov 

2.4.3 základní kategorie fungování demokracie (spravedlnost, ád, norma, zákon, právo, 

morálka) 

2.4.4 význam Ústavy jako základního zákona zem Ov 

2.4.5 demokratické zp soby ešení konflikt a problém v osobním život i ve spolenosti Ov 

3.8.3 VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 


3.1 Evropa a svt nás zajímá 

3.1.1. rodinné píbhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a svta Aj, Ov, 

jl 

3.1.2 místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evrop a svtu 

3.1.3. naši sousedé v Evrop Aj Z 

3.1.4. život dtí v jiných zemích prolíná všemi pedmty 

D 

D, Ov 

15 




3.1.5. lidová slovesnost, zvyky a tradice národ Evropy Aj Aj 

3.2 O bjevujeme Evropu a svt 

3.2.1. naše vlast a Evropa Aj D, Ov D, Z, Ov Aj, D 

3.2.2. evropské krajiny Aj Ov, Z 

3.2.3. Evropa a svt Z Ov 

3.2.4. mezinárodní setkávání Ov Aj 

3.2.5. státní a evropské symboly 

3.2.6. Den Evropy 

3.2.7. život Evropan a styl života v evropských rodinách Aj 

3.2.8. životní styl a vzdlávání mladých Evropan Aj 

3.3 Jsme Evropané 

3.3.1. koeny a zdroje evropské civilizace D Aj, D, Ov D, jl Aj, D 

3.3.2. klíové mezníky evropské historie D D Aj, D D 

3.3.3. Evropská integrace D, Z 

3.3.4. instituce Evropské unie a jejich fungování Aj Z 

3.3.5. tyi svobody a jejich dopad na život jedince 

3.3.6. co Evropu spojuje a co ji rozdluje D D Ov 

3.3.7. mezinárodní organizace a jejich pispní k ešení problém dtí a mládeže Ov Z, Ov 

3.8.4 MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA 


4.1 Kulturní diference 

4.1.1 jedinenost každého lovka a jeho individuální zvláštnosti 

4.1.2 lovk jako nedílná jednota tlesné i duševní stránky, ale i jako souást etnika 

4.1.3 poznávání vlastního kulturního zakotvení Ov jl 

4.1.4 respektování zvláštností r zných etnik (zejména cizinc nebo píslušník etnik žijících v 

míst školy) 

Ov Z 

4.1.5 základní problémy sociokulturních rozdíl v eské republice a v Evrop 




4.2 Lidské vztahy 

4.2.1 právo všech lidí žít spolen a podílet se na spolupráci Aj Ov 

4.2.2 udržovat tolerantní vztahy a rozvíjet spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu na jejich 

kulturní, sociální, náboženské, zájmové nebo generaní píslušnost 

Ov 

4.2.3 vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování r zných kultur, ale i konflikty vyplývající z 

jejich rozdílnosti) 

4.2.4 pedsudky a vžité stereotypy (píiny a d sledky diskriminace) prolínání všemi pedmty 

4.2.5 d ležitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích 

4.2.6 uplatování principu slušného chování (základní morální normy) prolínání všemi pedmty 

4.2.7 význam kvality mezilidských vztah pro harmonický rozvoj osobnosti Ov 

4.2.8 tolerance, empatie, umt se vžít do role druhého jl 

4.2.9 lidská solidarita, osobní pispní k zapojení žák z odlišného kulturního prostedí do 

kolektivu tídy 

4.3 Etnický p vod 

4.3.1 rovnocennost všech etnických skupin a kultur D Z 

4.3.2 odlišnost lidí, ale i jejich vzájemná rovnost Z 

4.3.3 postavení národnostních menšin Z 

4.3.4 základní informace o r zných etnických a kulturních skupinách žijících v eské a evropské Ov Z 

spolenosti 

4.3.5 r zné zp soby života, odlišné myšlení a vnímání svta Z Aj 

4.3.6 projevy rasové nesnášenlivosti – jejich rozpoznávání a d vody vzniku Aj 

4.4 Multikulturalita 

4.4.1 multikulturalita souasného svta a pedpokládaný vývoj v budoucnosti D 

4.4.2 multikulturalita jako prostedek vzájemného obohacování D D Z 

4.4.3 specifické rysy jazyk a jejich rovnocennost Aj 

4.4.4 naslouchání druhým, komunikace s píslušníky odlišných sociokulturních skupin, vstícný prolínání všemi pedmty 

postoj k odlišnostem 

4.4.5 význam užívání cizího jazyka jako nástroje dorozumní a celoživotního vzdlávání prolínání všemi pedmty 

17 




4.5 Princip sociálního smíru a solidarity 

4.5.1 odpovdnost a pispní každého jedince za odstranní diskriminace a pedsudk v i 

D D 

etnickým skupinám 

4.5.2 nekonfliktní život v multikulturní spolenosti Ov 

4.5.3 aktivní spolupodílení dle svých možností na petváení spolenosti, zohlednní poteb 

minoritních skupin 

4.5.4 otázka lidských práv, základní dokumenty D D 

3.8.5 ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA 


5.1 Ekosystémy 

5.1.1 les (les v našem prostedí, produkní a mimoprodukní významy lesa) Bi 

5.1.2. pole (význam, zmny okolní krajiny vlivem lovka, zp soby hospodaení na nich, pole a 

Bi 

jejich okolí); 

5.1.3 vodní zdroje (lidské aktivity spojené s vodním hospodástvím, d ležitost pro krajinnou 

Bi 

ekologii) 

5.1.4 moe (druhová odlišnost, význam pro biosféru, moské asy a kyslík, cyklus oxidu 

Bi 

uhliitého) a tropický deštný les (porovnání, druhová rozmanitost, ohrožování, globální 

význam a význam pro nás) 

5.1.5 lidské sídlo – msto – vesnice (umlý ekosystém, jeho funkce a vztahy k okolí, aplikace 

Bi 

na místní podmínky) 

5.1.6 kulturní krajina (pochopení hlubokého ovlivnní pírody v pr bhu vzniku civilizace až po 

dnešek) 

D D Bi 

5.2 Základní podmínky života 

5.2.1 voda (vztahy vlastností vody a života, význam vody pro lidské aktivity, ochrana její 

istoty, pitná voda ve svt a u nás, zp soby ešení); 

5.2.2 ovzduší (význam pro život na Zemi, ohrožování ovzduší a klimatické zmny, propojenost 

svta, istota ovzduší u nás) 

5.2.3. p da (propojenost složek prostedí, zdroj výživy, ohrožení p dy, rekultivace a situace 

v okolí, zmny v poteb zemdlské p dy, nové funkce zemdlství v krajin 

Ch, Z Bi 

Ch Bi 

Bi 




5.2.4 ochrana biologických druh (d vody ochrany a zp soby ochrany jednotlivých druh ) Bi 

5.2.5 ekosystémy – biodiverzita (funkce ekosystém , význam biodiverzity, její úrovn, 

Bi 

ohrožování a ochrana ve svt a u nás) 

5.2.6 energie (energie a život, vliv energetických zdroj na spoleenský rozvoj, využívání 

Bi 

energie, možnosti a zp soby šetení, místní podmínky) 

5.2.7 pírodní zdroje (zdroje surovinové a energetické, jejich vyerpatelnost, vlivy na prostedí, 

principy hospodaení s pírodními zdroji, význam a zp soby získávání a využívání 

pírodních zdroj v okolí) 

Bi 

5.3 Lidské aktivity a problémy životního prostedí 

5.3.1 zemdlství a životní prostedí, ekologické zemdlství Z Bi 

5.3.2 doprava a životní prostedí (význam a vývoj, energetické zdroje dopravy a její vlivy na 

F, Ch Bi 

prostedí, druhy dopravy a ekologická zátž, doprava a globalizace) 

5.3.3 pr mysl a životní prostedí (pr myslová revoluce a demografický vývoj, vlivy pr myslu 

D Bi 

na prostedí, zpracovávané materiály a jejich p sobení, vliv právních a ekonomických 

nástroj na vztahy pr myslu k ochran životního prostedí, pr mysl a udržitelný rozvoj 

spolenosti) 

5.3.4 odpady a hospodaení s odpady (odpady a píroda, principy a zp soby hospodaení s 

Bi 

odpady, druhotné suroviny) 

5.3.5 ochrana pírody a kulturních památek (význam ochrany pírody a kulturních památek Bi 

právní ešení u nás, v EU a ve svt, píklady z okolí, zásada pedbžné opatrnosti Bi 

5.3.6 ochrana pírody pi masových sportovních akcích – zásady MOV) zmny v krajin 

(krajina díve a dnes, vliv lidských aktivit, jejich reflexe a perspektivy) 

Bi 

5.3.7. dlouhodobé programy zamené k r stu ekologického vdomí veejnosti (Státní program 

EVVO, Agenda 21 EU) a akce (Den životního prostedí OSN, Den Zem apod.) 

5.4 Vztah lovka k prostedí 

5.4.1 naše obec (pírodní zdroje, jejich p vod, zp soby využívání a ešení odpadového 

Bi 

hospodáství, píroda a kultura obce a její ochrana, zajišování ochrany životního prostedí 

v obci - instituce, nevládní organizace, lidé) 

5.4.2 náš životní styl (spoteba vcí, energie, odpady, zp soby jednání a vlivy na prostedí) Ov jl Bi 

5.4.3 aktuální (lokální) ekologický problém (píklad problému, jeho píina, d sledky, Z Bi 

19 




souvislosti, možnosti a zp soby ešení, hodnocení, vlastní názor, jeho zd vodování a 

prezentace) 

5.4.4 prostedí a zdraví (rozmanitost vliv prostedí na zdraví, jejich komplexní a synergické 

p sobení, možnosti a zp soby ochrany zdraví) 

5.4.5 nerovnomrnost života na Zemi (rozdílné podmínky prostedí a rozdílný spoleenský 

vývoj na Zemi, píiny a d sledky zvyšování rozdíl globalizace a principy udržitelnosti 

rozvoje, píklady jejich uplatování ve svt, u nás) 

3.8.6 MEDIÁLNÍ VÝCHOVA 

Bi 

Bi 

D Ov Bi 


6.1 kritické tení a vnímání mediálních sdlení 

6.1.1 pstování kritického pístupu ke zpravodajství a reklam Ikt Aj 

6.1.2 rozlišování zábavních („bulvárních“) prvk ve sdlení od informativních a spoleensky Ikt jl 

významných 

6.1.3 hodnotící prvky ve sdlení (výbr slov a zábr ) Ikt jl 

6.1.4 hledání rozdílu mezi informativním, zábavním a reklamním sdlením Ikt 

6.1.5 chápání podstaty mediálního sdlení, objasování jeho cíl a pravidel Ikt, jl 

6.1.6 identifikování základních orientaních prvk v textu Ikt, jl 

6.2 interpretace vztahu mediálních sdlení a reality 

6.2.1 r zné typy sdlení, jejich rozlišování a jejich funkce Ikt jl 

6.2.2 rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ obsahem Ikt jl jl 

6.2.3 hlavní rysy reprezentativnosti (rozlišení reality od médii zobrazovaných stereotyp , jako 

reprezentace reality) 

6.2.4 vztah mediálního sdlení a sociální zkušenosti (rozlišení sdlení potvrzujících pedsudky a 

pedstavy od sdlení vycházejících ze znalosti problematiky a nezaujatého postoje) 

6.2.5 identifikace spoleensky významných hodnot v textu, prvky signalizující hodnotu, o 

kterou se sdlení opírá 

6.2.6 identifikace zjednodušení mediovaných sdlení, opakované užívání prostedk (ve 

zpravodajství, reklam i zábav) 

6.3 stavba mediálních sdlení 

prolínání všemi pedmty 




6.3.1 píklady pravidelností v uspoádání mediovaných sdlení zejména ve zpravodajství 

(zpravodajství jako vyprávní, sestavování píspvk podle kritérií) 

6.3.2 principy sestavování zpravodajství a jejich identifikace, pozitivní principy (význam a 

užitenost), zezábavující principy (negativita, blízkost, jednoduchost, pítomnost) 

6.3.3 píklady stavby a uspoádání zpráv (srovnávání titulních stran r zných deník ) a dalších 

mediálních sdlení (napíklad skladba a výbr sdlení v asopisech pro dospívající) 

6.4 vnímání autora mediálních sdlení 

6.4.1 identifikování postoj a názor autora v mediovaném sdlení jl 

6.4.2 výrazové prostedky a jejich uplatnní pro vyjádení i zastení názoru a postoje i pro 

zámrnou manipulaci 

jl 

6.4.3 prvky signalizující explicitní i implicitní vyjádení hodnocení, výbr a kombinace slov, 

obraz a zvuk z hlediska zámru a hodnotového významu 

6.5 fungování a vliv médií ve spolenosti 

6.5.1. organizace a postavení médií ve spolenosti 

6.5.2 faktory ovlivující média, interpretace vliv p sobících na jejich chování 

6.5.3 zp soby financování médií a jejich dopady jl 

6.5.4 vliv médií na každodenní život, spolenost, politický život a kulturu z hlediska souasné i 

Ov jl D 

historické perspektivy 

6.5.5 role médií v každodenním život jednotlivce, vliv médií na uspoádání dne, na rejstík 

Aj 

konverzaních témat, na postoje a chování 

6.5.6 role médií v politickém život (pedvolební kampan a jejich význam) jl 

6.5.7 vliv médií na kulturu (role filmu a televize v život jednotlivce, rodiny, spolenosti) 

6.5.8 role médií v politických zmnách jl 

6.6 tvorba mediálního sdlení 

6.6.1 uplatnní a výbr výrazových prostedk a jejich kombinací pro tvorbu vcn správných a 

komunikan (spoleensky a situan) vhodných sdlení 

6.6.2 tvorba mediálního sdlení pro školní asopis, rozhlas, televizi i internetové médium Ikt 

6.6.3 technologické možnosti a jejich omezení 

6.7 práce v realizaním týmu 

Ikt 

jl 

21 




6.7.1 redakce školního asopisu, rozhlasu, televize i internetového média Ikt 

6.7.2 utváení týmu, význam r zných vkových a sociálních skupin pro obohacení týmu, prolínání všemi pedmty 

komunikace a spolupráce v týmu 

6.7.3 stanovení si cíle, asového harmonogramu a delegování úkol a zodpovdnosti prolínání všemi pedmty 

6.7.4 faktory ovlivující práci v týmu prolínání všemi pedmty 

6.7.5 pravidelnost mediální produkce 




4. Uební plán ŠVP „Na cest“ Gymnázia a Jazykové školy s právem státní jazykové školy Svitavy. 

Vzdlávací oblast Vzdlávací obory Minimální asová dotace v roníku celkem 

Název pedmtu 6. 7. 8. 9. Min. Skut. 

Jazyk a jazyková eský jazyk a eský jazyk a 5 1 5 1 4 5 1 15 19 

komunikace 

literatura literatura 

Cizí jazyk Cizí jazyk 5 1 4 1 4 1 4 1 12 17 

Matematika a její 

Matematika 4 5 4 1 4 15 17 

aplikace 

Informaní a 

IKT 0 1 1 1 2 1 1 3 

komunikaní 

technologie 

lovk a spolenost Djepis Djepis 2 2 2 2 1 11 8 

Výchova k 

obanství 

Obanská 

výchova 

1 1 1 2 2 5 

lovk a píroda Fyzika Fyzika 2 1,5 2 2 1 2 21 7,5 

Chemie Chemie 0 1,5 2 2 1 4,5 

Pírodopis Biologie 2 2 1 0 4 2 1 6 

Zempis Zempis 2 1 2 2 2 8 

Umní a kultura Hudební výchova Hudební výchova 7 2 7 3 2 2 10 10 

Výtvarná výchova Výtvarná výchova 7 1 7 3 2 2 

lovk a zdraví Výchova ke Biologie 4 0 0 2 4 0 10 2 

zdraví 

Tlesná výchova Tlesná výchova 3 1 2 2 2 9 

lovk a svt práce --- 1 2 1 2 1 2 3 3 

Pr ezová témata P 

Disponibilní asová Vázaná – cizí 

3 1 3 1 6 6 

dotace 

jazyk II 6 

volná 5 1 5 1 4 1 4 1 18 

Nepovinné pedmty 1 5 IKT 1 

Celková povinná 

asová dotace 

29 (30) 5 30 31 32 122 

23 

Uební plán



Poznámky k uebnímu plánu 

1 – pedmtu byla navýšena hodinová dotace z volné hodinové dotace. Toto navýšení je využito: 

• v pedmtu cizí jazyk 1 ke splnní stanovených školních výstup 

• v pedmtu zempis ke splnní stanovených školních výstup 

• v pedmtu eský jazyk a literatura ke splnní výstup integrovaného pr ezového tématu 

Mediální výchova 

• v pedmtu biologie ke splnní výstup integrovaného pr ezového tématu 

Environmentální výchova 

2 – pedmtu byla navýšena hodinová dotace pro realizaci vzdlávací oblasti lovk a svt práce. Byl 

zaazen vzdlávací obsah: 

• práce s laboratorní technikou – obsah byl integrován do laboratorních cviení pedmt 

chemie a fyzika s realizací 1x msín dvouhodinové laboratorní cviení z každého 

pedmtu 

• design a konstruování – obsah byl integrován do pedmtu Informaní a komunikaní 

technologie 

• využití digitálních technologií – obsah byl integrován do pedmtu Informaní a 

komunikaní technologie 

• svt práce – obsah byl integrován do pedmtu obanská výchova 

3 – volitelné pedmty jsou zaazeny do posledních tech roník studia. Žáci si vybírají z pedmt : 

• cviení z eského jazyka 

• cviení z matematiky 

• biologická praktika 

Podle zájmu jsou cviení realizována s celou tídou v rozsahu jedné hodiny týdn, pípadn s celou 

tídou v rozsahu 1 hodiny za 14 dní nebo dlená na skupiny v rozsahu 2 hodin za 14 dní 

4 – vzdlávací obsah oblasti lovk a zdraví je realizována v rozsahu 

• dvou hodin integrací do pedmtu biologie 

• jedné hodiny integrací v pedmtu tlesná výchova 

5 – do prvního roníku byl zaazen nepovinný pedmt informaní a komunikaní technologie. 

V dalších ronících je práce s poítaem využívána v ostatních pedmtech jako moderní vyuovací 

metoda, a proto je zvládnutí základních výstup v prvním roníku považováno za nezbytné. 

6 – všichni žáci studují od 1. roníku anglický jazyk. Druhý cizí jazyk si volí od 3. roníku z nabídky 

školy (pedevším nmecký jazyk nebo francouzský jazyk), a to: 

a) podle podmínek školy 

b) podle personálních možností školy 

c) podle zájmu žák (rodi ), který je zjišován již ped vstupem žáka na školu 

Škola m že podle svých možností a zájmu nabídnout žák m ve vyšších ronících také nepovinný 

pedmt, nap. ruský jazyk. 

7 – ve vzdlávací oblasti umní a kultura si žáci volí pedmty hudební výchova a výtvarná výchova. 

V prvním roníku je hodinová dotace 2+1 , tída není dlena na skupiny. Ve druhém roníku je dotace 

2+1 podle profilace, tída je dlena na skupiny. Ve tetím a tvrtém roníku je dotace pro žáka 2+0, 

tída je dlena na skupiny. 

Poznámky k uebnímu plánu 24



5. Uební osnovy 

viz Píloha . 3 

6. Hodnocení žák a autoevaluace školy 

6. 1. Hodnocení žák 

6.1.1. Hodnocení žáka ve škole – zásady hodnocení 

• Hodnocení výsledk vzdlávání žák Gymnázia a Jazykové školy s právem státní 

jazykové zkoušky ve Svitavách se ídí platnými zákonnými úpravami. 

• Hodnocení pr bhu a výsledk vzdlávání a chování žák se uskuteuje jako 

systematický proces, který vede k urení úrovn vzdlání žáka, kvalit a výkon žákem 

vykazovaných. Probíhá s pihlédnutím k vkovým zvláštnostem žáka a jeho individuálním 

vzdlávacím a osobnostním pedpoklad m. 

• Hodnocení zárove pedstavuje zptnou vazbu, která žákovi poskytuje informace 

o správnosti postupu, pr bhu i výsledku uení. 

• Hodnocení je otevené ke žák m a rodi m: jsou jasn stanovena a vysvtlena kritéria pro 

hodnocení. 

• Hodnocení je jednoznané, odborn správné, pedagogicky zd vodnné v souladu se 

stanovenými kritérii, doložitelné. 

• Pi hodnocení se uplatuje náronost pimená vkovým zvláštnostem, objektivita 

a pedagogický takt. Dbá se na vzájemný respekt a d stojnost všech úastník hodnocení. 

6.1.2. Pravidla hodnocení žáka 

• Ve výchovn vzdlávacím procesu se uskuteuje klasifikace pr bžná a celková. 

Pr bžná klasifikace se uplatuje pi hodnocení dílích výsledk a projevu žáka 

v jednotlivých vyuovacích pedmtech. Celková klasifikace žáka v jednotlivých vyuovacích 

pedmtech se uskuteuje na konci prvního a druhého pololetí. 

• Souástí hodnocení je i sebehodnocení žák , které má umožnit žák m úast na hodnotícím 

procesu. Sebehodnocení nenahrazuje hodnocení žáka uitelem, ale žák má možnost zhodnotit 

sv j pokrok, úspchy i neúspchy v procesu uení. 

• Pro poteby hodnocení (a klasifikace) se pedmty dlí do ty skupin: pedmty 

s pevahou teoretického zamení, cizí jazyky, pedmty s pevahou praktického zamení, 

pedmty výchov. 

• Hodnocení výsledk vzdlávání žáka na vysvdení je vyjádeno klasifikaním stupnm, 

slovní hodnocení se neuplatuje. Závrená klasifikace vychází z komplexního výkonu žáka 

za celé klasifikaní období. 

• Uitel promítá do klasifikace vdomosti, dovednosti, práci s informacemi, úrove 

komunikace, samostatnost a tvoivost žáka. Stupe prospchu se neuruje pouze na základ 

pr mru z klasifikace za píslušné období, vyuující pihlíží i ke vztahu a pístupu žák 

k pedmtu, k jeho aktivit v hodinách, k domácí píprav, k výsledk m v projektech 

a soutžích. 

• Uitel je povinen vést evidenci o každé klasifikaci žáka. 

• Podklady pro hodnocení a klasifikaci se získávají: 

soustavným diagnostickým pozorováním žáka, 

soustavným sledováním výkonu žáka a jeho pipravenosti na vyuování, 

r znými druhy zkoušek (písemná, ústní, grafická, praktická, pohybová), 

hodnocením výkonu žáka pi akcích tídy mimo vyuování a pi mimoškolní innosti 

analýzou výsledk žáka v projektech a soutžích. 

25 

Hodnocení žák a autoevaluace školy – hodnocení žák



• Uitelé zajišují, aby o pr bhu a výsledcích vzdlávání a chování žák byli žáci i jejich 

zákonní zástupci ádn informováni. Informovanost žák o pr bhu a výsledcích 

vzdlávání a chování je zajišována v závislosti na form hodnocení: 

- bezprostedn poté, kdy pedagogický pracovník provedl hodnocení, nap. jako 

výsledek ústní zkoušky žáka, nebo 

- s prodlením, nap. jako výsledek hodnocení kontrolních písemných zkoušek a prací 

nebo v pípad obšírné slovní obsahové analýzy výkonu. 

6.1.3. Hodnoceni a klasifikace žák 

1. Výsledky vzdlávání v jednotlivých povinných a nepovinných vyuovacích pedmtech se 

hodnotí na vysvdení tmito stupni prospchu: 

1 - výborný, 

2 - chvalitebný, 

3 - dobrý, 

4 - dostatený, 

5 - nedostatený. 

2. Stupe prospchu uruje uitel, který vyuuje píslušnému vyuovacímu pedmtu. Ve 

vyuovacím pedmtu, v nmž vyuuje více uitel , urí stupe prospchu žáka za 

klasifikaní období po vzájemné dohod. 

3. Pi jednání pedagogické rady v 1. a 3. tvrtletí se projednávají pípady zaostávání žák 

v uení a nedostatky v jejich chování. 

4. Na konci klasifikaního období, v termínu, který uri editel školy, zapíší uitelé 

píslušných vyuovacích pedmt výsledky celkové klasifikace do tídního výkazu. 

5. Rodie nebo zákonní zástupci žáka jsou informováni pr bžn o prospchu a chování žáka 

vhodným zp sobem, zejména: 

• dálkovým pístupem k pr bžné klasifikaci, 

• prostednictvím studijního pr kazu, 

• tídním uitelem a uiteli jednotlivých vyuovacích pedmt na tídních sch zkách 

s rodii a na pravidelných konzultacích s rodii, 

• tídním uitelem nebo uitelem píslušného pedmtu, jestliže o to zástupci žáka 

požádají, 

• tídním uitelem v pípad mimoádného zhoršení prospchu nebo chování, a to 

bezprostedn a prokazatelným zp sobem, 

• editelem školy v mimoádných pípadech, 

• na žádost rodi nebo zákonných zástupc žáka. 

6.1.3.1. Klasifikace ve vyuovacích pedmtech s pevahou teoretického zamení 

Výchovn vzdlávací výsledky se klasifikují podle této stupnice: 

Stupe 1 (výborný) 

Žák ovládá uebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice 

a zákonitosti ucelené, pesn a úpln a chápe vztahy mezi nimi. Pohotov vykonává 

požadované intelektuální a motorické innosti. Samostatn a tvoiv uplatuje osvojené 

poznatky a dovednosti pro ešení teoretických a praktických úkol , pi výkladu 

a hodnocení jev a zákonitostí. Myslí logicky správn, zeteln se u nho projevuje 

samostatnost a tvoivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, pesný a výstižný. 

Grafický projev je pesný a estetický. Výsledky jeho innosti jsou kvalitní, pouze s 

menšími nedostatky. Je schopen samostatn studovat vhodné texty. 

Hodnocení žák a autoevaluace školy – hodnocení žák 26



Stupe 2 (chvalitebný) 

Žák ovládá uebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice 

a zákonitosti v podstat ucelen pesn a úpln. Pohotov vykonává požadované 

intelektuální a motorické innosti. Samostatn a produktivn nebo podle menších 

podnt uitele uplatuje osvojené poznatky a dovednosti pi ešení teoretických 

a praktických, pi výkladu a hodnocení jev a zákonitostí. Myslí správn, v jeho myšlení se 

projevuje logika a tvoivost. Ústní i písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, 

pesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledku innosti je zpravidla bez podstatných nedostatk . 

Grafický projev je estetický, bez vtších nepesností. Žák je schopen samostatn nebo 

s menší pomocí studovat vhodné texty. 

Stupe 3 (dobrý) 

Žák má v ucelenosti, pesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatk , fakt , pojm , 

definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Požadované intelektuální a motorické innosti 

nevykonává vždy pesn. Podstatnjší nepesnosti a chyby dovede za pomoci uitele 

korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje pi ešení teoretických úkol 

s chybami. Uplatuje poznatky a provádí hodnocení jevu a zákonitosti podle podntu 

uitele. Jeho myšlení je vcelku správné, není vždy tvoivé. Ústní a písemný projev není vždy 

správný, pesný a výstižný, grafický projev je mén estetický. astjší nedostatky se 

projevují v kvalit výsledku jeho innosti. Je schopen samostatn studovat podle návodu 

uitele. 

Stupe 4 (dostatený) 

Žák má v ucelenosti, pesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatk závažné 

mezery. Pi provádní požadovaných intelektuálních a motorických inností je málo 

pohotový a má vtší nedostatky. V uplatování osvojených poznatk a dovedností pi ešení 

teoretických a praktických úkol se vyskytují závažné chyby. Pi využívání poznatk pro 

výklad a hodnocení jevu je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, 

myšlení je zpravidla málo tvoivé. Jeho ústní a písemný projev má zpravidla vážné 

nedostatky ve správnosti, pesnosti a výstižnosti. Výsledky jeho innosti nejsou 

kvalitní, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí 

uitele opravit. Pi samostatném studiu má velké tžkosti. 

Stupe 5 (nedostatený) 

Žák si požadované poznatky neosvojil ucelen, pesn a úpln, má v nich závažné 

a znané mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické 

innosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatování osvojených vdomostí a dovedností 

pi ešení teoretických a praktických úkol se vyskytují velmi závažné chyby. Pi 

výkladu a hodnocení jevu a zákonitosti nedovede své vdomosti uplatnit ani 

s podnty uitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u nho asté logické 

nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, 

pesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledku jeho innosti a graficky projev jsou na nízké 

úrovni. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí uitele. Nedovede 

samostatn studovat. 

6.1.3.2. Klasifikace v cizích jazycích 


žák odpovídá bez zaváhání, vyjaduje se jazykov i obsahov správn, nemýlí se ve 

faktických údajích, pemýšlí samostatn, má všeobecný pehled a zná souvislosti, 

správn reaguje i na otázky mén obvyklé, hovoí samostatn, používá argumenty, 

27 




vyjaduje se v souvtích, kde lze, na dotaz reaguje pesn, disponuje slovní zásobou 

oekávané úrovn i nadstandardní, vyslovuje peliv, jeho projev je hlasitý a plynulý 

žák pi ešení didaktických test vtšinou dosahuje úspšnosti 100% - 90 % správných 

odpovdí 

slohové práce žáka jsou na vysoké jazykové úrovni vzhledem k probranému uivu, 

obsahují minimální poet gramatických a pravopisných chyb, jsou správn lenné, 

itelné a stanovené délky 

projekty vypracované žákem jsou pehledné, graficky p sobivé, kreativní, 

s uplatnním probrané slovní zásoby a odevzdané v termínu 

žák se neustále aktivn zapojuje do výuky, je spolehlivý pi plnní domácích úloh, na 

hodiny je pipraven a má v naprostém poádku všechny požadované pom cky 


žák odpovídá jen s malým zaváháním, vty užívá i se spojovacími výrazy, dopouští se 

drobných nepesností v gramatice, které si uvdomuje a rychle sám opraví, odpovídá 

na otázky pomrn pesn a samostatn, v zásad vyslovuje správn, slovní zásoba 

a faktické údaje jsou na požadované úrovni, pouze s drobnými nedostatky 

žák pi ešení didaktických test vtšinou dosahuje úspšnosti 89%-79% správných 

odpovdí 

slohové práce žáka se od zadání odchylují minimáln, žák se dopouští jen drobných 

pravopisných a gramatických chyb, práce jsou správn lenny a logicky propojeny 

projekty vypracované žákem jsou vcelku pehledné, esteticky pijatelné, 

s dostateným využitím slovní zásoby a dostupných materiál , odevzdané v termínu 

žák se asto aktivn zapojuje do výuky, domácí úkoly vtšinou plní, na hodiny je 

zpravidla pipraven a pom cky má vtšinou v poádku 


žák odpovídá k zadanému tématu nebo na otázku málo konkrétn, je málo samostatný, 

musí být veden doplujícími otázkami, jeho odpovdi jsou vtšinou vty jednoduché, 

nkterou slovní zásobu neumí použít, tebaže ji zná, nkteré faktické souvislosti mu 

unikají, dopouští se chvílemi vážnjších gramatických prohešk , z nichž vtšinu 

dokáže po upozornní opravit, projev p sobí málo plynule, nezeteln, výslovnost má 

dílí nedostatky 

žák pi ešení didaktických test vtšinou dosahuje úspšnosti 78%-68% správných 

odpovdí 

slohové práce se obas odchylují od zadání, obsahují chyby stylistické, vtší poet 

chyb gramatických a pravopisných, lenní textu neodpovídá norm, práce je však 

srozumitelná 

projekty vypracované žákem jsou zpracované jednoduše, bez vtšího nápadu, slovní 

zásoba je chudá a s chybami, graficky jsou málo p sobivé, popípad odevzdané po 

termínu 

žák je aktivní jen obas, jeho domácí úkoly nejsou vypracovány peliv, žák se 

nepipravuje na hodinu pravideln, obas nemá pom cky v poádku 


žák otázce pesn nerozumí, musí být tázán opakovan a r zným zp sobem, jeho 

odpovdi jsou krátké, heslovité, žák se dopouští vážnjších faktických 

a gramatických chyb, z nichž jen nkteré dovede napravit, pokud je na n upozornn, 

tápe ve slovní zásob, projev p sobí neucelen a nesamostatn, žák mluví nejist 

nebo málo zeteln, chybuje ve výslovnosti 

žák pi ešení didaktických test dosahuje vtšinou 67%-57% správných odpovdí 




pi psaní slohových prací žák nedodržuje vhodné lenní textu, nkteré body zadání 

chybí, slovní zásoba je chudá, gramatické a pravopisné chyby jsou vážného 

charakteru, text je pomrn krátký 

pi zpracování projektu žák neprojevuje dostatený zájem a snahu, projekt p sobí 

nedbale, slovní zásoba, materiály a použité informace jsou velmi chudé, popípad 

je projekt odevzdán po termínu (platí pro I. cizí jazyk ve tetím roce výuky) 

žák je málo aktivní, asto zapomíná vypracovat domácí úlohy, na hodiny se pipravuje 

sporadicky, pom cky obvykle nemá v poádku 


žák opakovan kladené otázce nerozumí, nereaguje ani na jinak formulované nebo 

návodné otázky, popípad odpovídá na nco jiného, nebo na nkteré otázky 

neodpovídá v bec, jeho odpovdi jsou elementární, tj. jednoslovné i v holých vtách, 

znalosti a dovednosti nekorespondují s úrovní probraného a požadovaného uiva, jeho 

slovní zásoba je triviální nebo chybná, žák se neorientuje ani ve faktických údajích, 

neprojevuje samostatnost v myšlení, nenachází souvislosti, v odpovdích jsou hrubé 

gramatické chyby, mluví nezeteln, asto vyslovuje nepesn, pop. zcela nesprávn 

žák pi ešení didaktických test dosahuje vtšinou úspšnosti jen 56% a mén 

správných odpovdí 

pi psaní slohových prací žák nerespektuje zadání, text je nepehledný, nevhodn 

lenný, myšlenky nejsou logicky propojeny, slovní zásoba je jednoduchá nebo 

nesprávn volená, text je píliš krátký nebo obsahuje adu vážných gramatických 

a pravopisných chyb, které brání porozumní 

zadané projekty žák nezpracuje do stanoveného termínu a neodevzdá je ani po 

opakovaném vyzvání 

žák neprojevuje v hodinách aktivitu, nezapojuje se do ešení úkol , je málo kreativní, 

asto zapomíná pom cky, zanedbává poznámky 

Klasifikace na vysvdení není aritmetickým pr mrem všech obdržených známek, 

protože dílí známky udlené v pr bhu pololetí mají r znou výpovdní hodnotu. Pi 

stanovení pololetní klasifikace mají rozhodující váhu známky z ústního zkoušení slohových 

prací a didaktických test . Pomocným kritériem jsou známky za domácí úkoly, projekty, 

tení, dialogy, znalost básniky apod. a pihlíží se k nim v pípad, že je rozhodování 

o klasifikaci obtížné. 

6.1.3.3. Klasifikace ve vyuovacích pedmtech s pevahou praktického 

zamení 


Žák soustavn projevuje aktivní vztah k práci, k pracovnímu týmu a k praktickým 

innostem. Pohotov, samostatn a tvoiv využívá získaných teoretických poznatk 

v praktické innosti. Praktické innosti vykonává pohotov, samostatn uplatuje získané 

dovednosti a návyky. Bezpen ovládá postupy a zp soby práce. Dopouští se jen menších 

chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažných nedostatk . Úeln si organizuje vlastní 

práci, udržuje pracovišt v poádku. Uvdomle dodržuje pedpisy o bezpenosti a ochran 

zdraví pi práci. Hospodárn využívá materiál a energie. Vzorn obsluhuje a udržuje 

uební zaízení a pom cky, pístroje. Aktivn pekonává vyskytující se pekážky. 


Žák projevuje aktivní vztah k práci, k pracovnímu týmu a k praktickým innostem. 

Samostatn, ale mén tvoiv a s menší jistotou využívá teoretických poznatk 

v praktické innosti. Praktické innosti vykonává samostatn, v postupech a zp sobech 

29 




práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Úeln 

si organizuje vlastní práci, pracovišt udržuje v poádku. Uvdomle dodržuje pedpisy 

o bezpenosti a ochran zdraví pi práci. Pi hospodárném využívaní materiál a energie se 

dopouští malých chyb. Uební zaízení a pom cky, pístroje obsluhuje a udržuje 

s drobnými nedostatky. Pekážky v práci pekonává s obasnou pomocí. 


Žák v vztah k práci, k pracovnímu týmu a k praktickým innostem je pevážn 

aktivní, s menšími výkyvy. Za pomocí uitele uplatuje získané teoretické poznatky 

v praktické innosti. V praktických innostech se dopouští chyb a pi postupech 

a zp sobech práce potebuje obasnou pomoc uitele. Výsledky práce mají nedostatky. 

Vlastní práci organizuje mén úeln, udržuje pracovišt v poádku. Dodržuje pedpisy 

o bezpenosti a ochran zdraví pi práci. Na podnty uitele je schopen hospodárn 

využívat materiál a energie. K obsluze a údržb uebních zaízení a pom cek, pístroj 

musí být astji podncován. Pekážky v práci pekonává s pomocí uitele. 


Žák pracuje bez zájmu a žádoucího vztahu k práci, k pracovnímu týmu a k praktickým 

innostem. Získaných teoretických poznatk dovede využít pi praktické innosti jen za 

soustavné pomoci uitele. V praktických innostech, dovednostech a návycích se dopouští 

vtších chyb. Pi volb postup a zp sob práce potebuje soustavnou pomoc uitele. Ve 

výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci 

uitele, mén dbá o poádek na pracovišti a na dodržování pedpis o bezpenosti 

a ochran zdraví pi práci. Porušuje zásady hospodárnosti využívání materiál a energie. 

V obsluze a údržb zaízení a pom cek, pístroj má závažné nedostatky. Pekážky v práci 

pekonává jen s pomocí uitele. 


Žák neprojevuje zájem o práci, jeho vztah k ní, k pracovnímu týmu a k praktickým 

innostem není na potebné úrovni. Nedokáže ani s pomocí uitele uplatnit získané 

teoretické poznatky pi praktické innosti. V praktických innostech, dovednostech 

a návycích má podstatné nedostatky. Pracovní postup nezvládá ani s pomocí uitele. 

Výsledky jeho práce jsou nedokonené, neúplné, nepesné, nedosahují ani dolní hranice 

pedepsaných ukazatel . Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na 

poádek na pracovišti. Neovládá pedpisy o bezpenosti a ochran zdraví pi práci. 

Nevyužívá hospodárn materiál a energie. V obsluze a údržb zaízení a pom cek, pístroj 

má závažné nedostatky. 

6.1.3.4. Klasifikace ve vyuovacích pedmtech výchov 

Pi klasifikaci ve vyuovacích pedmtech podle odstavce 1 se v souladu s požadavky 

uebních osnov hodnotí: 

stupe tvoivosti a samostatnosti projevu, 

osvojení potebných vdomostí, zkušeností, inností a jejich tvoivá aplikace, 

poznání zákonitostí daných inností a jejich uplatování ve vlastní innosti, 

kvalita projevu 

vztah žáka k innostem a zájem o n, 

estetické vnímání, pístup k umleckému dílu a k estetice ostatní skutenosti, 

v tlesné výchov, s pihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka, všeobecná tlesná 

zdatnost, výkonnost a jeho pée o vlastní zdraví. 





Žák je v innostech velmi aktivní. Pracuje tvoiv, samostatn, pln využívá svých 

osobních pedpoklad a velmi úspšn je podle požadavk uebních osnov rozvíjí 

v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky p sobivý, originální, 

procítný, v hudební, branné a tlesné výchov pesný. Osvojené vdomosti, dovednosti 

a návyky aplikuje tvoiv v nových úkolech. Má výrazn aktivní zájem o umní, estetiku, 

brannost a tlesnou kulturu a projevuje aktivní vztah k nim. Úspšn rozvíjí sv j estetický 

vkus a tlesnou zdatnost. 


Žák je v innostech aktivní, tvoivý, pevážn samostatný na základ využívání svých 

osobních pedpoklad , které úspšn rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho 

projev je esteticky p sobivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavk uebních 

osnov. Žák pevážn tvoiv aplikuje osvojené vdomosti, dovednosti a návyky v nových 

úkolech. Má aktivní zájem o umní, estetiku, brannost a tlesnou zdatnost. Rozvíjí 

v požadované míe sv j estetický vkus a tlesnou zdatnost. 


Žák je v innostech mén aktivní, tvoivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostaten 

svých schopností v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo p sobivý, 

dopouští se v nm chyb. Jeho vdomosti, dovednosti a návyky mají etnjší mezery a pi 

jejich aplikaci potebuje pomoc uitele. Nemá dostaten aktivní zájem o umní, estetiku, 

brannost a tlesnou kulturu. Nerozvíjí d slednji sv j estetický vkus a tlesnou zdatnost. 


Žák je v innostech málo aktivní a tvoivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou 

málo uspokojivé. Úkoly eší s astými chybami. Své minimální vdomosti a dovednosti 

aplikuje jen s velkou pomocí. Projevuje velmi malou snahu a zájem o innosti, nerozvíjí 

dostaten sv j estetický vkus a tlesnou zdatnost. 


Žák je v innostech pevážn pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho 

projev je povtšin chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vdomosti 

a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o innosti a nevyvíjí potebné úsilí 

rozvíjet sv j estetický vkus a tlesnou zdatnost. 

6.1.4. Získávání podklad pro hodnocení a klasifikaci 

1. Žák bývá z vyuovacího pedmtu vyzkoušen ústn, písemn nebo prakticky zpravidla 

alespo dvakrát za každé klasifikaní období. Ve vyuovacích pedmtech s dotací tí a více 

hodin týdn zpravidla alespo tyikrát, z toho alespo jednou ústn. Pihlíží se též 

k samostatným pracím žáka, jsou-li souástí vyuovacího pedmtu. 

2. Uitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky 

hodnocených jev , výkonu, výtvoru, znalosti. Po ústním vyzkoušení oznámí uitel žákovi 

výsledek okamžit. Výsledky hodnocení z písemných zkoušek a prací praktických 

inností oznámí žákovi nejpozdji do 14 dn . V tomto termínu uitel žákovi opravenou 

práci ukáže. Na požádání jsou práce pedloženy k nahlédnutí zákonným zástupc m žáka. 

3. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne uitel rovnomrn za celý školní 

rok, aby se nadmrn nenahromadily v uritých obdobích. 

4. Termín písemné zkoušky, která trvá déle než 25 minut, termín kontrolní písemné práce 

nebo praktické zkoušky oznámí uitel vas žák m a plánovanou zkoušku zapíše do poznámky 

v tídní knize. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 

31 




5. V pípad, že má žák povolen individuální studijní plán, obsahuje tento plán také podmínky 

získávání podklad pro hodnocení a klasifikaci. 

6.1.5. Celkové hodnocení žáka 

1. Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjaduje výsledky jeho 

klasifikace v povinných pedmtech a klasifikaci jeho chování. Nezahrnuje klasifikaci 

v nepovinných vyuovacích pedmtech. 

2. Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí se vyjaduje takto: 

a) prospl s vyznamenáním 

b) prospl 

c) neprospl 

3. Žák prospl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po pevodu do 

klasifikace v žádném povinném pedmtu horší než stupe 2 - chvalitebný a pr mrný 

prospch z povinných pedmt není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. 

4. Žák prospl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po pevodu do klasifikace 

v nkterém povinném pedmtu vyjádena stupnm 5 - nedostatený. 

5. Žák neprospl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po pevodu do klasifikace 

v nkterém povinném pedmtu vyjádena stupnm 5 - nedostatený. 

6.1.6. Postup do vyššího roníku a opravné zkoušky 

1. Do vyššího roníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí píslušného roníku 

prospl ze všech povinných pedmt stanovených školním vzdlávacím programem, 

s výjimkou pedmt , z nichž se žák nehodnotí. 

2. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, urí editel školy pro jeho hodnocení 

náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozdji do dvou 

msíc po skonení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, 

žák se za první pololetí nehodnotí. 

3. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, urí editel školy pro jeho hodnocení 

náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozdji do 

konce záí následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštvuje žák nejbližší vyšší 

roník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospl. 

4. Žák, který na konci druhého pololetí neprospl nejvýše ze 2 povinných pedmt , nebo žák, 

který neprospl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných pedmt vyuovaných 

pouze v prvním pololetí, koná z tchto pedmt opravnou zkoušku nejpozdji do konce 

píslušného školního roku v termínu stanoveném editelem školy. Opravné zkoušky jsou 

komisionální. 

5. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspšn nebo se k jejímu konání nedostaví, 

neprospl. Ze závažných d vod m že editel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné 

zkoušky nejpozdji do konce záí následujícího školního roku. 

6. Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti 

hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, m že do 3 pracovních dn ode dne, kdy 

se o hodnocení prokazateln dozvdl, nejpozdji však do 3 pracovních dn od vydání 

vysvdení, požádat editele školy o komisionální pezkoušení žáka; je-li vyuujícím žáka 

v daném pedmtu editel školy, krajský úad. Komisionální pezkoušení se koná nejpozdji 

do 14 dn od doruení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným 

zástupcem nezletilého žáka. 

7. V od vodnných pípadech m že krajský úad rozhodnout o konání opravné zkoušky 

a komisionálního pezkoušení podle odstavce 9 na jiné stední škole. Zkoušky se na žádost 

krajského úadu úastní školní inspektor. 




8. Žák, který se bez vážných d vod k vykonání opravné zkoušky nedostaví, se klasifikuje 

ve vyuovacím pedmtu, z nhož ml konat opravnou zkoušku, stupnm prospchu 

nedostatený. 

6.1.7. Komisionální zkouška 

1. Nelze-li žáka klasifikovat v prvním pololetí pro závažné objektivní píiny, urí 

editel školy pro jeho vyzkoušení náhradní termín, a to zpravidla tak, aby klasifikace za 

první pololetí mohla být ukonena nejpozdji do konce druhého pololetí. Závažnou píinou 

m že být i tetinová absence ve výuce v daném pololetí. 

2. editel školy naídí komisionální pezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyuující porušil 

pravidla hodnocení. Termín komisionálního pezkoušení stanoví editel školy bez zbyteného 

odkladu. 

3. Nelze-li žáka klasifikovat ve druhém pololetí (závažnou píinou m že být i tetinová 

absence ve výuce v daném pololetí), je žák zkoušen a klasifikován za toto období zpravidla 

v posledním týdnu msíce srpna v den urený editelem školy. 

4. Komisionální zkoušku koná žák dále v tchto pípadech: 

koná-li opravné zkoušky, 

požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální 

pezkoušení z d vodu pochybností o správnosti hodnocení. 

5. Komise pro komisionální zkoušky je nejmén tílenná. Jejím pedsedou je editel školy 

nebo jím povený uitel, zkoušející uitel vyuující žáka danému pedmtu a písedící, který 

má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo píbuzného pedmtu. Pokud je editel školy 

zárove vyuujícím, jmenuje pedsedu komise krajský úad. leny komise jmenuje editel 

školy. Výsledek zkoušky vyhlásí pedseda veejn v den konání zkoušky. 

6. V pípad pochybností o správnosti hodnocení žáka podle odstavce 3 písm. b) nebo 

odstavce 4 m že být žák v píslušném pololetí z daného pedmtu komisionáln zkoušen 

pouze jednou. 

7. Komisionální zkoušku podle odstavce 3 písm. a) a b) a podle odstavce 2 m že žák konat 

v jednom dni nejvýše jednu. 

6.1.8. Individuální vzdlávací plán 

1. editel školy m že s písemným doporuením školského poradenského zaízení povolit 

nezletilému žákovi se speciálními vzdlávacími potebami, s mimoádným nadáním nebo 

z jiných závažných d vod na žádost jeho zákonného zástupce a zletilému žákovi nebo 

žákovi se speciálními vzdlávacími potebami nebo s mimoádným nadáním na jeho žádost 

vzdlávání podle individuálního vzdlávacího plánu. 

2. V individuálním vzdlávacím plánu povoleném z jiných závažných d vod je urena 

zvláštní organizace výuky a délka vzdlávání pi zachování obsahu a rozsahu vzdlávání 

stanoveného školním vzdlávacím programem. 

3. editel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s pr bhem vzdlávání 

podle individuálního vzdlávacího plánu a s termíny zkoušek. Individuální vzdlávací plán, 

podepsaný editelem školy, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka, se stává souástí 

osobní dokumentace žáka. 

6.1.9. Výchovná opatení 

1. Výchovnými opateními jsou pochvaly nebo jiná ocenní a kázeská opatení. 

2. Kázeským opatením je podmínné vylouení žáka nebo žáka ze školy nebo školského 

zaízení, vylouení žáka nebo žáka ze školy nebo školského zaízení, a další kázeská 

opatení, která nemají právní d sledky pro žáka nebo žáka. Pochvaly, jiná ocenní a další 

kázeská opatení m že udlit i uložit editel školy nebo školského zaízení nebo tídní 

uitel. 

33 




3. editel školy m že na základ vlastního rozhodnutí nebo na základ podntu jiné 

právnické i fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické rad udlit pochvalu nebo 

jiné ocenní za mimoádný projev lidskosti, obanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo 

statený in nebo za dlouhodobou úspšnou práci. 

4. Tídní uitel m že na základ vlastního rozhodnutí nebo na základ podntu ostatních 

vyuujících žákovi po projednání s editelem školy udlit pochvalu nebo jiné ocenní za 

výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspšnou práci. 

5. Pi porušení povinností stanovených školním ádem lze podle závažnosti tohoto porušení 

žákovi uložit: 

a) napomenutí tídního uitele, 

b) d tku tídního uitele, 

c) d tku editele školy. 

6. Tídní uitel neprodlen oznámí uložení d tky editeli školy. 

7. editel školy nebo tídní uitel neprodlen oznámí udlení pochvaly a jiného ocenní nebo 

uložení napomenutí nebo d tky a jeho d vody prokazatelným zp sobem žákovi a zákonnému 

zástupci nezletilého žáka. O udlení pochvaly editele, d tky editele, o podmíneném 

vylouení a vylouení žáka ze studia uvdomí doporueným dopisem editel školy rodie i 

zákonného zástupce žáka. O ostatních výchovných opateních informuje doporueným 

dopisem tídní uitel. 

8. Zvlášt hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo žáka v i pracovník m školy nebo 

školského zaízení se vždy považují za závažné zavinné porušení povinností stanovených 

zákonem. 

9. Každé výchovné opatení zaznamenává tídní uitel do dokumentace školy. 




6. 2. Autoevaluace školy 

Autoevaluace školy má v podmínkách svitavského gymnázia dv roviny: 

1. Vlastní hodnocení školy 

2. Hodnocení realizace školního vzdlávacího programu 

6. 2. 1. Vlastní hodnocení školy – podle vyhlášky . 15/2005 Sb. 

a) bude provádno v intervalu dvou let (podle § 9 uvedené vyhlášky) 

b) struktura a kritéria tohoto hodnocení budou podle § 8 uvedené vyhlášky projednána 

v pedagogické rad 

c) výstupem je sebehodnotící zpráva projednaná v pedagogické rad 

6. 2. 1. 1. Kritéria, cíle a struktura vlastního hodnocení školy 

6. 2. 1. 1. 1. Charakterizovat podmínky ke vzdlávání – zamit se na: 

1. Vnjší podmínky vzdlávání 

Demografické podmínky 

Ekonomicko-technologické podmínky 

Pírodní podmínky 

Politické podmínky 

Kulturní podmínky 

Konkurenní prostedí školy 

Veejnost 

2. Vnitní podmínky vzdlávání 

a) Personální problematika 

Složení pedagogického sboru 

Kvalita pedagogického sboru 

DVPP 

Kvalita nepedagogických pracovník 

Kvalita managementu na všech úrovních 

b) Finanní problematika 

Množství 

Autonomie 

Efektivita 

Rezervy 

Mimorozpotové zdroje 

c) Zaízení a technologie (pom cky, školní nábytek, výpoetní technika, internet apod.) 

Kvalita 

Kvantita 

Využitelnost 

Dostupnost 

d) Informaní systémy 

Formy 

Efektivita 

e) Systémy hodnocení kvality 

f) ízení školy 

Struktura ízení 

Manažerské innosti 

Odborné ízení 

Pedagogické ízení 

Poradní orgány 

Žáci a ízení 

35 

Hodnocení žák a autoevaluace školy – autoevaluace školy

g) Koncepní zámry školy 

Poslání školy 

Strategické cíle 

Konkrétní cíle a úkoly 

Koncepce rozvoje školy 

h) „Nehmotné faktory“ školy 

Povst, image školy 

Charakter a tradice školy 

Domácí kontakty školy 

Mezinárodní kontakty školy 



6.2.1.1.2 Vyhodnotit pr bh vzdlávání – zamit se na: 

1. Realizaci vzdlávacího programu 

Soulad školního vzdlávacího programu s rámcovým vzdlávacím programem 

Charakteristika a priority školního vzdlávacího programu 

Naplování profilu absolventa 

Nabídka volitelných a nepovinných pedmt 

Možnosti získávání profesních licencí i osvdení 

Problematika ICT 

Environmentální výchova 

Individuální výuka 

2. Organizaci, metody a formy práce 

Organizace školního roku 

Formy výuky 

Vztah teoretické a praktické složky 

Školní ád 

Metody výuky 

Možnosti konzultace žák s vyuujícími 

Samostatná práce žák 

Podp rná opatení pi vzdlávání žák se speciálními vzdlávacími potebami 

Vzdlávání mimoádn nadaných žák 

Prevence sociáln-patologických jev 

6. 2. 1. 1. 3. Vyhodnotit podporu školy žák m a žák m, spolupráci s rodii, vliv 

vzájemných vztah školy, žák , rodi a dalších osob na vzdlávání – zamit se na: 

1. Podporu školy žák m a žák m 

Poradenství pro žáky (výchovné a profesní poradenství na škole, školní psycholog, 

OPPP apod.) 

Nabídka mimoškolních aktivit (zájmová, sportovní innost, kroužky apod.) 

Stravování žák 

Služby žák m (školní bufet, možnosti kopírování, pístup k VT apod.) 

Pístup k informacím (žákovská knihovna, studovna apod.) 

Žáci a ízení školy 

2. Spolupráci s rodii 

Formy spolupráce (komunikace) s rodii 

Tídní sch zky a konzultace s rodii 

Sdružení rodi a pátel Gymnázia ve Svitavách o. s. 

Školská rada 

Úast rodi na akcích školy 

Problémy ve spolupráci s rodii 

3. Vzájemné vztahy školy, žák , rodi a dalších osob na vzdlávání 

Hodnocení žák a autoevaluace školy – autoevaluace školy 36



Úast žák na ízení školy 

Úast rodi na ízení školy 

ešení pipomínek, stížností 

Vztahy k pedstavitel m obce, firem, institucím 

Vliv tchto vztah na vzdlávání 

4. Výsledky vzdlávání žák a žák 

Rozbor výsledk prospchu žák 

Vztah výsledk prospchu a absence 

Ukonování studia (maturity) 

Komisionální a opravné zkoušky 

Pedasné ukonení studia 

Pijímací ízení 

Kritická místa studia 

Zjišování názor žák 

Uplatnní absolvent 

Výsledky žák v soutžích, olympiádách 

6. 2. 1. 1. 4. Analyzovat ízení školy, kvalitu personální práce, kvalitu dalšího vzdlávání 

pedagogických pracovník 

6. 2. 1. 1. 5. Vyhodnotit úrove výsledk práce školy, zejména vzhledem k podmínkám 

vzdlávání a ekonomickým zdroj m – k tomu využít: 

analýza slabých a silných stránek školy 

analýza píležitostí a hrozeb 

6. 2. 1. 2. Metody vlastního hodnocení školy 

SWOT analýza 

workshopy se zamstnanci školy 

rozbor pedagogická dokumentace 

zadávání a vyhodnocování anket a dotazník (žák m, uitel m, absolvent m, 

rodi m) 

rozhovory a diskuse v pedagogickém sboru a mezi nepedagogickými pracovníky 

pozorování 

rozbor žákovských prací, výsledk jejich školní a mimoškolní innosti a výsledk 

soutží 

rozbor závr kontrolní innosti (vetn hospitací) 

rozbor písemných poklad (posudky, hodnocení, inspekní zprávy, kronika školy 

apod.) 

analýza vnitních statistických ukazatel (poty uchaze o studium, studijní výsledky 

apod.) 

analýza vnjších statistických ukazatel (demografické faktory, problematika 

zamstnanosti spádové oblasti apod.) 

vyhodnocení externích zdroj (materiály školských orgán , úad práce, obcí apod.) 

informace získané z regionálních i jiných medií 

autoevaluace zamstnanc školy i žák školy 

6. 2. 2. Hodnocení realizace školního vzdlávacího programu 

a) bude provedeno ve tyech etapách: 

1) etapa – pi vlastní tvorb ŠVP (realizováno) 

2) etapa – od zavedení ŠVP do konce prvního roku výuky podle ŠVP 

3) etapa – po tyech letech výuky podle ŠVP 

4) etapa – po uplynutí celého cyklu osmiletého gymnázia 

37 

Hodnocení žák a autoevaluace školy – autoevaluace školy



b) struktura a kritéria tohoto hodnocení budou projednána v pedagogické rad 

c) výstupem je zpráva projednaná v pedagogické rad s pípadným návrhem na úpravu ŠVP 

6. 2. 2. 1. Kritéria, cíle a struktura hodnocení realizace ŠVP 

1. Aktualizovat charakteristiku školy 

úplnost a velikost školy, vybavení školy 

charakteristika pedagogického sboru 

dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce, spolupráce s rodii a jinými subjekty 

2. Vyhodnotit charakteristiku školního vzdlávacího programu 

zamení školy 

výchovné a vzdlávací strategie 

zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 

zalenní pr ezových témat 

profil absolventa 

pijímací ízení 

maturitní zkoušky 

3. Vyhodnotit naplování uebního plánu 

4. Vyhodnotit obsah a plnní uebních osnov 

6. 2. 2. 2. Metody hodnocení realizace školního vzdlávacího programu 

workshopy se zamstnanci školy 

rozbor pedagogické dokumentace 

zadávání a vyhodnocování anket a dotazník (žák m, uitel m, absolvent m, 

rodi m) 

rozhovory a diskuse v pedagogickém sboru 

pozorování 

rozbor žákovských prací, výsledk jejich školní a mimoškolní innosti a výsledk 

soutží 

rozbor výsledk evaluaních nástroj 

rozbor závr kontrolní innosti (vetn hospitací) 

rozbor písemných poklad (posudky, hodnocení, inspekní zprávy, kronika školy 

apod.) 

analýza vnitních statistických ukazatel (poty uchaze o studium, studijní výsledky 

apod.) 

analýza vnjších statistických ukazatel (demografické faktory, problematika 

zamstnanosti spádové oblasti apod.) 

vyhodnocení externích zdroj (materiály 

Hodnocení žák a autoevaluace školy – autoevaluace školy 38



Píloha . 1 - Materiáln technické podmínky pro výuku – stav k 1. 9. 2007. 

Kmenové uebny: 

uebna . 2 

uebna . 3 

uebna . 6 

uebna . 7 

uebna . 23 

uebna . 24 

uebna . 43 

uebna . 44 

uebna . 48 

uebna . 49 

uebna . 50 

uebna . 51 

video, televize 

video, televize 

Odborné uebny: 

uebna . 9 výtvarná výchova video, televize 

uebna . 20 jazyková u. . 5 PC s DVD mechanikou, video, televize 

uebna . 26 hudební výchova DVD, video, televize 

uebna . 28 jazyková u. . 2 video, televize 

uebna . 29 jazyková u. . 3 


uebna . 32 OMU 

PC, DVD, video, dataprojektor, interaktivní tabule 

uebna . 33 poítaová . 1 15 PC, dataprojektor 

uebna . 33 poítaová . 2 15 PC, dataprojektor 

uebna . 52 laborato chemie 

uebna . 54 uebna biologie PC, DVD, video, dataprojektor, televize 

uebna . 55 laborato biologie 15 binokulárních mikroskop , 15 binokulárních lup 

uebna . 56 uebna fyziky PC, DVD, video, dataprojektor, televize, ISES 


uebna . 79 USV 

PC, DVD, video, dataprojektor, 

uebna . 94 eský jazyk DVD, video, televize, 

uebna . 95 jazyková u. . 6 

Zázemí pro Tv: 

Sportovní hala 

Velká a malá tlocvina se sociálním zázemím 

Velká a malá posilovna 

Venkovní travnaté hišt na kopanou 

Hišt na kopanou s umlou trávou a umlým osvtlením 

Tenisový kurt 

Asfaltová hišt na míové sporty 

Studovna 

3 PC, video, televize 

39 

Materiáln technické podmínky pro výuku



Píloha . 2 - Personální charakteristika školy – stav k 1. 9. 2007 

Funkce Titul, jméno, píjmení Aprobace 

editel školy: PaedDr. Milan Báa JL, Ov, Zsv 

Zástupce editele: Mgr. Jaroslav Najbert Bi, Ch 

Výchovný poradce: Mgr. Alena Klusáková Nj, Rj, Pedag. 

Vedoucí jazyk. školy: PhDr. Jitka Tesaová Aj, JL 

Uitelé: Mgr. Václav Br na Tv, Bv 

Mgr. Hana Brýdlová 

Z, Tv 

Mgr. Eva Bulvová 

Vv, Rj 

PaedDr. Vra Burešová 

Hv, Rj 

PhDr. Jarmila Janoušková Nj, Rj, Pedag. 

Ing. Vladimír Klemša 

Aj 

Mgr. Martin Komo 

Tv 

Mgr. Kamil Kuera 

Fy, M 

Mgr. Ditta Kukaová 

Ivt, Fy, M 

Mgr. Jií Mach 

Bi, Ch 

RNDr. František Neesaný M, F, Aj 

PaedDr. Radomila Oblouková JL 

PhDr. Ivana Pavlišová 

JL, D 

Mgr. Boivoj Pikryl 

Dg, M 

Mgr. Zdenk Stodola 

Fy, M 

Mgr. Zdislava Šmídová 

Aj, Rj, D 

Mgr. Michal Steštík 

Bi, Tv 

Mgr. Naa Tomíková 

Aj 

PhDr. Taána Tonová 

Nj, Rj, Pedag. 

Vladimír Velešík 

D, Zsv 

Mgr. Libuše Vévodová 

M, Zt 

Mgr. Karla Zdražilová 

JL, Ov 

Mgr. Jií Žilka 

JL, D 

Externí uitelé: Veronika Báová Aj 

Mgr. Lenka Fikejzová 

Hv 

Mgr. Dita Hejlová 

Nj, La 

Mgr. Jií Novotný 

M, F 

Mgr. David Šimek 

Bi, Z 

Mgr. Vra Velešíková 

JL, Fj 

Správní zamstnanci: 

Miluše Buchtová 

Aleš Kivinka 

Lucie Dohnalová 

Ing. Michal Bedná 

Ladislav Vymazal 

Anna Báová 

Dana Karabelešová 

Adleta Neumeisterová 

vedoucí ekonomicko-správního úseku, ekonomka školy 

samostatný úetní 

vedoucí sekretariátu a studijního oddlení 

správce poítaové sít 

správce areálu a školník 

uklízeka 

uklízeka 

uklízeka 

Personální charakteristika školy 40



Píloha . 3 – Charakteristiky pedmt a osnovy 

41

Pedmt: eský jazyk a literatura 



Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace 

Obsahové vymezení 

Vyuovací pedmt eský jazyk a literatura vychází z obsahu vzdlávacího oboru eský 

jazyk a literatura RVP GV a je (zejména v literární ásti) úzce spjat s vyuovacím pedmtem 

djepis. 

asové vymezení 

roník 1 2 3 4 

poet hodin 5 5 4 5 

Organizaní vymezení 

Vzdlávací obsah pedmtu eský jazyk a literatura má komplexní charakter, ale pro vtší 

pehlednost je rozdlen do tí vzájemn propojených složek – jazykové výchovy, literární 

výchovy a komunikaní a slohové výchovy. 

Ve tvrtém roníku je souástí pedmtu eský jazyk a literatura jedna hodina mediální 

výchovy (zaazeno do komunikaní a slohové výchovy). 

V hodinách pedmtu eský jazyk a literatura (zvlášt v uebn eského jazyka) je 

využívána audiovizuální technika (televize, CD pehráva, DVD pehráva, videopehráva, 

videokamera…). 

Souástí výuky pedmtu eský jazyk a literatura jsou návštvy divadelních a filmových 

pedstavení, vlastní dramatizace literárních pedloh. 

V rámci výuky pedmtu eský jazyk a literatura je také využíváno exkurzí – nap. 

exkurze do mstské knihovny. 

Realizovaná pr ezová témata 

V rámci pedmtu eský jazyk a literatura jsou realizovány nkteré tematické okruhy 

pr ezových témat – pedevším okruhy MDV, MKV, OSV, VDO (viz osnovy). 

Výchovné a vzdlávací strategie 

V hodinách eského jazyka a literatury jsou pro rozvíjení a utváení klíových kompetencí 

využívány následující postupy: 

uitel vybírá pro žáky zajímavé texty a úkoly – tím je motivuje k zapojení do 

pedmtových soutží a olympiád 

uitel zadává k mluvním cviením a k diskusi taková témata, v nichž žáci oteven 

vyjadují sv j názor podpoený logickými argumenty a uí se tolerovat mínní jiných 

uitel vybírá pro žáky r zné typy text , podle zadání úkolu žáci na základ získaných 

poznatk provádjí analýzu, zobecují, formulují závry 

uitel vhodnou volbou tématu i návodnými otázkami vede žáky k tomu, aby pi 

diskusích na téma slohových prací odborného stylu i pi literárním výkladu využívali 

svoje poznatky i znalosti z jiných obor 

uitel vhodným výbrem témat i literárních ukázek vede žáky k tomu, aby pi 

interpretaci text i pi psaní slohových prací uplatovali základní myšlenkové 

operace, ale i fantazii a kreativitu 

uitel zadává žák m (individuáln nebo ve skupin) referáty o souasném dní 

v kultue (literatura, divadlo, film…), žáci využívají vlastních kulturních zážitk 

a zprostedkovaných informací z tisku nebo internetu 

uitel využívá metod a postup dramatické výchovy 

Charakteristika pedmtu - eský jazyk a literatura 42




Vyuovací pedmt: eský jazyk a literatura – jazyková výchova 

Roník: 1. 

Výstup Uivo Mezipedm. vztahy, pr ezová 

témata, projekty, kurzy 

Poznámky 

• orientuje se v základních jazykových pírukách 

(Pravidla eského pravopisu, Slovník spisovné eštiny) 

• dokáže rozlišit slovotvorný rozbor a rozbor stavby 

slova 

• v písemném projevu zvládne pravopis lexikální, 

slovotvorný a morfologický 

• tídí slovní druhy 

• uvdomuje si vztah mezi základními vtnými leny 

• odliší spisovný a nespisovný jazykový projev 

• Obecné pouení o jazyce, jazykové 

píruky 

• Tvoení slov, stavba slova 

• Pravopis – lexikální a morfologický 

• Tvarosloví – slovní druhy, mluvnické 

významy a tvary slov 

• Skladba – výpov a vta, poádek slov ve 

vt, základní vtné leny, rozvíjející vtné 

leny 

• Zvuková stránka jazyka – zásady spisovné 

výslovnosti 

43 

Osnovy pedmtu - eský jazyk a literatura



Roník: 2. 



Poznámky 

• ovládá morfologické pravopisné jevy 

• rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek 

ve vt jednoduché 

• rozpoznává penesená pojmenování 

• rozlišuje nejd ležitjší zp soby obohacování slovní 

zásoby 

• Tvarosloví – slovní druhy a jejich 

kategorie 

• Skladba – rozvíjející vtné leny, souvtí 

(vta hlavní a vedlejší) 

• Nauka o významu slov – slovní zásoba a 

její jednotky, slova jednoznaná a 

mnohoznaná, homonyma, synonyma 

• Zp soby tvoení slov 

Osnovy pedmtu - eský jazyk a literatura 44



Roník: 3. 



Poznámky 

• uruje druhy vedlejších vt v souvtí, dokáže 

rozpoznat významový pomr mezi vtami hlavními, 

v písemném projevu zvládá syntaktický pravopis ve 

vt jednoduché a v souvtí 

• zvládá zásady tvoení eských slov 

• správn tvoí spisovné tvary slov 

• rozlišuje spisovný jazyk, náeí a obecnou eštinu, 

zd vodní jejich užití 

• samostatn pracuje s jazykovými pírukami 

• Skladba - stavba vty, souvtí 

• Obohacování slovní zásoby 

• Tvarosloví – mluvnické významy a tvary 

slov 

• Obecné pouení o jazyce – eština, 

skupiny jazyk , slovanské jazyky, rozvrstvení 

národního jazyka (spisovné a nespisovné 

útvary a prostedky) 

• Ukázky z text eské literatury 

• MKV – poznávání vlastního 

kulturního zakotvení 

45 




Roník: 4. 



Poznámky 

• uruje významový pomr mezi vtami hlavními i 

vedlejšími, zvládá syntaktický pravopis 

• dokáže využít spisovných tvar slov v komunikaní 

situaci 

• rozpoznává penesená pojmenování, zvlášt ve 

frazémech 

• spisovn vyslovuje eská a bžn užívaná cizí slova 

• využívá znalostí o jazykové norm pi tvorb 

vhodných jazykových projev podle komunikaní 

situace 

• Skladba – zvláštnosti výstavby vt, pímá a 

nepímá e 

• Tvarosloví 

• Stavba slov a tvoení slov 

• Zvuková stránka jazyka – modulace 

souvislé ei (vtný a slovní pízvuk), 

intonace, lenní souvislé ei (pauzy, 

frázování) 

• Stavba jazykového projevu 

• Obecné pouení o jazyce – jazyk a 

komunikace (jazyková norma a kodifikace, 

kultura jazyka a ei), vývoj eského jazyka 





Vyuovací pedmt: eský jazyk a literatura – literární výchova 

Roník: 1. 



Poznámky 

• rozlišuje vyjadování v próze a ve verších, podle 

svých schopností dokáže propojit umlecký text s 

výtvarným projevem 

• ucelen reprodukuje petený text, podle svých 

schopností vytvoí vlastní literární text 

• osvojuje si základní pojmy literární teorie 

• pokusí se písemn formulovat dojmy ze své etby 

• Lidová slovesnost – tvoivé innosti 

s literárním textem (vlastní výtvarný 

doprovod, rytmizace, dramatizace) 

• Pohádky – volná reprodukce peteného 

textu, vytváení vlastních text 

• Poezie, próza, drama 

• Epos, báje povst, legenda 

• HV, VV – lidová píse, lidová 

slovesnost 

• D – Židé, starovké ecko a 

ím, kesanství 

• Exkurze do Mstské knihovny 

ve Svitavách 

47 




Roník: 2. 



Poznámky 

• rozpoznává základní druhy rýmu a rytmu, 

interpretuje básnický text 

• formuluje ústn i písemn dojmy ze své etby 

• rozlišuje základní literární druhy a žánry 

• porovnává r zná ztvárnní téhož námtu 

v literárním a dramatickém zpracování 

• Práce s básnickým textem – zvukové 

prostedky poezie, rým, rytmus, základní 

obrazná pojmenování, pednes vhodného 

básnického textu 

• Píbhy odvahy a dobrodružství 

• Povst, kronika 

• Cestopis jako literární žánr, záznam a 

reprodukce hlavních myšlenek textu 

• Odlišnosti dramatu od prózy a poezie 

(žánry lyrické, epické a dramatické) 

• HV – melodie, rytmus 

• EGS – rodinné píbhy, zážitky 

a zkušenosti z Evropy a svta 

• formuluje téma a hlavní myšlenku literárního díla 




Roník: 3. 



Poznámky 

• uvádí hlavní vývojová období eské a svtové 

literatury, základní literární smry a jejich významné 

pedstavitele 

• vyhledává informace v r zných typech katalog , 

v knihovn i v dalších informaních zdrojích (internet) 

• Starovké literatury 

• Nástin stedovké eské literatury 

• Renesance a humanismus 

• Baroko, klasicismus 

• Svtová literatura 19. století (romantismus, 

realismus) 

• eská literatura 19. století (obrození, 

májovci, ruchovci a lumírovci) 

• D – djiny starovku, eského 

stedovku a novovku do 19. 

století 

• VV – výtvarné umní od 

poátk do 19. století 

• HV – djiny hudby do 19. 

století 

• rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní 

• Pednes vhodných literárních text 

• Volná reprodukce peteného nebo 

slyšeného textu 

49 




Roník: 4. 



Poznámky 

• uvádí významné pedstavitele eské a svtové 

literatury 20. století 

• rozpozná základní rysy výrazného individuálního 

stylu autora 

• jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla 

• rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, sv j 

názor doloží argumenty 

• tvoí vlastní literární text na základ znalostí 

základ literární teorie a podle vlastních schopností 

• eská i svtová literatura 1. poloviny 20. 

století 

• eská i svtová literatura 2. poloviny 20. 

století 

• Struktura literárního díla (námt a téma 

díla, kompozice literárního píbhu, jazyk 

literárního díla) 

• Literatura umlecká a vcná (populárn 

nauná, literatura faktu, publicistické žánry) 

• Spolené sledování a rozbor akního filmu 

(zaazení a role násilných scén v dji). Návrh 

na hlediska hodnocení film podle jejich 

pístupnosti pro mládež. 

• Spolené sledování umlecky hodnotného 

filmu, analýza sdlení 

• D – djiny 20. století 

• VV, HV – umní 20. století 

• VDO – základní principy 

a hodnoty demokratického 

politického systému (právo, 

spravedlnost, diferenciace, 

rznorodost) 

• MDV – role médií v politických 

zmnách 

• MDV – rzné typy sdlení, 

jejich rozlišování a jejich funkce 

• MDV – rozlišování zábavních 

(„bulvárních“) prvk ve sdlení 

od informativních a spoleensky 

významných 





Vyuovací pedmt: eský jazyk a literatura – komunikaní a slohová výchova 

Roník: 1. 



Poznámky 

• rozpozná jednoduché pípady manipulativní 

komunikace 

• osvojuje si základní normy písemného vyjadování 

• vyhledává klíová slova v textu, vytvoí otázky a 

struné poznámky k danému textu 

• uí se vhodn využívat spisovných jazykových 

prostedk 

• Oznámení (plakát, pozvánka), 

manipulativní p sobení plakátu 

• Korespondence (vzkaz, pohled, soukromý 

a úední dopis, e-mail...), výchova k empatii 

(soukromý dopis), komunikaní zámr 

mluvího 

• Praktické tení (znalost orientaních prvk 

v textu, pozorné), vcné tení (tení jako 

zdroj informací) 

• Popis 

• Vypravování 

• MDV – chápání podstaty 

mediálního sdlení, objasování 

jeho cíl a pravidel 

• MDV – prvky signalizující 

hodnotu, o kterou se sdlení opírá 

• MDV - identifikování 

základních orientaních prvk v 

textu 

• Tvorba 

plakátu 

pozvánky 

a 

51 




Roník: 2. 



Poznámky 

• formuluje hlavní myšlenky textu, dokáže vytvoit 

výtah a výpisky z peteného textu 

• odlišuje spisovný a nespisovný projev, vhodn 

užívá jazykových prostedk vzhledem ke svému 

komunikanímu zámru 

• v pedem pipraveném mluveném projevu dovede 

užít vhodných verbálních i neverbálních prostedk 

ei 

• rozlišuje subjektivní a objektivní sdlení 

• dokáže uvést píklady regionálních médií 

• Výtah, výpisky – pozorné, studijní a 

vyhledávací tení, soustedné a aktivní 

naslouchání 

• Písemnosti úedního charakteru (pihláška, 

žádost, životopis) 

• Vypravování – mluvený i písemný projev, 

zásady kultivovaného projevu 

• Popis, líení, charakteristika, objektivní a 

subjektivní sdlení 

• Zpracování jednoduché mediální mapy 

msta (okresu), média dostupná v oblasti 

(periodika, rozhlas, televize) 

• Nová média (internet, elektronická pošta, 

multimédia) 

• OV – strukturovaný životopis 

• MDV - technologické možnosti 

a jejich omezení; pravidelnost 

mediální produkce 

• MDV – prvky signalizující 

explicitní i implicitní vyjádení 

hodnocení, výbr a kombinace 

slov, obraz a zvuk z hlediska 

zámru a hodnotového významu 

• Beseda 

novináem 

s 

• Práce na PC 

– rozbor 

vybraných 

internetových 

stránek (inform. 

a komerních) 




Roník: 3. 



Poznámky 

• využívá poznatk z literární výchovy, dokáže 

vystihnout charakter literární postavy, tvoiv pracuje 

s literárním textem 

• dorozumívá se kultivovan a výstižn, volí vhodné 

jazykové prostedky 

• rozlišuje jednotlivé mediální technologie a jejich 

úlohu ve spolenosti 

• rozlišuje roli médií v každodenním život 

• dokáže pracovat s odborným textem 

• dokáže rozlišit fakta od názor a hodnocení, vytvoí 

smysluplný text 

• rozpoznává manipulativní komunikaci ve 

sdlovacích prostedcích, dokáže zaujmout kritický 

postoj k pedkládaným informacím 

• Charakteristika literární postavy 

• Úední styk – úední písemnosti, jednání 

na úadech, reklamace 

• Mediální technologie ve spolenosti 

(tištná média, rozhlas, film, televize) 

• Tištná média (vývoj, formy, funkce, 

titulek, bulvární média) 

• Odborné texty – výklad 

• Úvaha (aktuální témata) 

• Publicistika a zpravodajství 

• Rozbor rozhlasového a televizního 

zpravodajství; výbr a azení zpráv 

• literatura 

• VDO – styk obana s úady, 

vzájemná komunikace 

• MDV - organizace a postavení 

médií ve spolenosti 

• MDV – vliv médií na 

každodenní život, spolenost, 

politický život a kulturu z hlediska 

souasné i historické perspektivy 

• Odborné pedmty 

• VDO - principy soužití s 

minoritami (vztah k jinému, 

respekt k identitám, vzájemná 

komunikace a spolupráce, píiny 

nedorozumní a zdroje konflikt) 

• EGS – jsme Evropané 

• MKV - tolerance, lidská 

solidarita, empatie, 

• ENV – náš životní styl 

(spoteba vcí, energie, odpady, 

zpsoby jednání a vlivy na 

prostedí) 

• MDV - faktory ovlivující 

média, interpretace vliv 

psobících na jejich chování 

• Prezentace 

tištných médií 

pinesených 

žáky a uitelem 

53 




• Rozhlas (historie, veejnoprávní a 

komerní vysílání, financování) 

• Typy reklamy (asopisecká, rozhlasová, 

televizní, billboardy) 

• Rozbor p sobení konkrétní reklamy 

• Rozbor vysílacího schématu televizní 

stanice a jeho vztah k cílovým skupinám 

• Rozbor konkrétního asopisu pro mládež 

• MDV - zpsoby financování 

médií a jejich dopady 

• MDV – rozdíl mezi reklamou a 

zprávou a mezi „faktickým“ a 

„fiktivním“ obsahem 

• MDV - role médií v 

každodenním život jednotlivce, 

vliv médií na uspoádání dne, na 

rejstík konverzaních témat, na 

postoje a chování 

• MDV - píklady stavby 

a uspoádání zpráv (srovnávání 

titulních stran rzných deník) a 

dalších mediálních sdlení 

(napíklad skladba a výbr sdlení 

v asopisech pro dospívající) 

• Tvorba 

reklamního 

letáku 

• Práce ve 

skupin – 

vytvoení 

jednoho ísla 

tídního 

asopisu 




Roník: 4. 



Poznámky 

• uvdomuje si úlohu slohotvorných initel pi 

vytváení vlastního textu 

• dokáže rozpoznat, ke kterému z funkních styl 

patí konkrétní text 

• dokáže uspoádat informace a vytvoit smysluplný 

text 

• využije stylistických poznatk a pokusí se tv rím 

zp sobem vytvoit daný stylistický útvar 

• Subjektivní a objektivní slohotvorné 

initele 

• Základní funkní styly 

• Slohové postupy a slohové útvary 

• Fejeton, esej 

• Svt televizní zábavy (soutže a seriály) 

• MDV – uplatnní a výbr 

výrazových prostedk a jejich 

kombinací pro tvorbu vcn 

správných a komunikan 

(spoleensky a situan) 

vhodných sdlení 

• MDV – identifikování postoj 

a názor autora v mediovaném 

sdlení 

• MDV - hodnotící prvky ve 

sdlení (výbr slov a zábr) 

• MDV - zezábavující principy 

(negativita, 

blízkost, 

jednoduchost, pítomnost) 

• využívá pravidel dialogu, zapojuje se do diskuse, 

dokáže ji ídit, využívá zásad komunikace 

• Mluvené jazykové projevy – proslov, 

diskuse, debata, polemika, enický projev 

• OSV – dialog (vedení dialogu, 

jeho pravidla a ízení, typy 

dialog) 

• OSV – efektivní strategie: 

asertivní komunikace, dovednosti 

komunikaní obrany proti agresi 

a manipulaci, otevená a pozitivní 

komunikace; pravda, lež a 

55 


• dokáže analyzovat mediální sdlení, dokáže 

kultivovan vyjádit vlastní názor, dokáže sám aktivn 

vyhledat informace 



• Naslouchání, kritické pijímání a rozbor 

mediálních sdlení, mediální gramotnost 

• Sledování života celebrit v médiích, vztah 

sdlení potvrzujícího pedstavy a pedsudky k 

realit 

• Zpravodajské a analytické útvary 

pedstírání v komunikaci 

• MDV – hledání rozdílu mezi 

informativním, zábavním a 

reklamním sdlením 

• MDV - vztah mediálního 

sdlení a sociální zkušenosti 

(rozlišení sdlení potvrzujících 

pedsudky a pedstavy od sdlení 

vycházejících ze znalosti 

problematiky a nezaujatého 

postoje) 

• MDV – výrazové prostedky a 

jejich uplatnní pro vyjádení i 

zastení názoru a postoje i pro 

zámrnou manipulaci 




Pedmt: Anglický jazyk 


Obsahové vymezení, a organizaní pedmtu 

Pedmt anglický jazyk napluje obsah vzdlávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace a je 

konkrétní realizací vzdlávacího oboru Cizí jazyk podle RVP GV. 

Anglický jazyk poskytuje základ pro komunikaci v rámci integrované Evropy a svta. Znalost 

anglického jazyka pispívá k poznávání odlišného zp sobu života v jiných zemích, 

k vzájemnému porozumní a jeho znalost je jedním z pedpoklad pro budoucí úspšné 

uplatnní na trhu práce. 


roník 1 2 3 4 



V pr bhu výuky se asto odkazuje na znalosti a dovednosti z jiných pedmt , popípad se 

jich využívá i na n navazuje. Tímto zp sobem se podporuje provázanost jednotlivých 

pedmt a vdomí vzájemných souvislostí. V anglickém jazyce se tak využívají znalosti 

z matematiky, zempisu, djepisu, biologie a obanské výchovy, v menší míe z chemie 

a podporujeme i estetické cítní a hudební cítní prostednictvím tvorby výtvarn p sobivých 

projekt i zpvem a poslechem anglických písní. 

Uivo je vybráno tak, aby se piblížilo zájm m, koník m a chápání vkové kategorie žák 

od prvního do tvrtého roníku. Využívá se jejich pirozené aktivity, soutživosti, sdílnosti a 

touze po pochvale. 

Výuka probíhá bu v kmenových uebnách, nebo v jazykových uebnách, a to ve skupinách, 

které mají nanejvýš 16 dtí, zcela výjimen více. Vyuující tak m že k jednotlivým žák m 

pistupovat individuáln, snáze odhalí jejich pednosti i slabiny, což m že prospt jak 

nadaným, tak handicapovaným dtem. Vtšina jazykových ueben je vybavena 

audiovizuální technikou, popípad m že vyuující využít i jiných vybavených ueben, 

pedevším poítaových. 

Výchovné a vzdlávací strategie - zásadní postupy k utváení klíových 

kompetencí 

Cílové kompetence výuky anglického jazyka jsou jednak komunikativní (schopnost 

vzájemného dorozumívání), jednak všeobecné (znalost reálií anglicky mluvících zemí). 

Vzdlávání v tomto pedmtu smuje k dosažení minimáln úrovn A2 podle Spoleného 

evropského referenního rámce pro jazyky. 

Dílí cíle vzdlávání v anglickém jazyce jsou: 

chápání jazyka jako prostedku k získávání a pedávání informací, ke sdlování poteb 

a názor 

zvládnutí pravidel mezilidské komunikace v bžných situacích 

chápání jazyka jako historického jevu, jako odrazu kulturního vývoje a jako 

charakteristického rysu národa 

získání sebed vry pi komunikaci a rozvíjení dalších pozitivních rys osobnosti 

K utváení klíových kompetencí pispívají výchovné a vzdlávací strategie. Jsou to: 

Kompetence k uení, k níž vedeme: 

prostednictvím práce s textem v uebnicích, asopisech, na internetu a podporou 

tvorby vlastních projekt , v nichž se realizuje tv rí innost žák 

57 

Charakteristika pedmtu – Anglický jazyk



- vyhledáváním, tídním a porovnáváním informací, ímž posilujeme pozitivní vztah 

k uení a pochopení jeho smyslu a cíle 

vedením k sebehodnocení žák , což podporuje jejich objektivní posouzení vlastního 

pokroku 

Kompetence k ešení problém , jíž se snažíme docílit: 

vyhledáváním neobvyklých jazykových obrat a jejich srovnáváním odvozování 

pravidla 

ešením problémových úkol na základ podobných píklad 

vyhledáváním chyb, uvdomováním si odlišností od jazykového systému eského 

jazyka 

hledáním odpovdi na otázku „pro“ 

peklady a tvorbou vlastních projev podle osnovy na základ využití rozmanitých 

jazykových prostedk 

Kompetence komunikativní, které se dosahuje: 

soustedností pi etb a poslechu a následným rozhovorem o obsahu textu 

pozorností pi logickém formulování vlastních myšlenek, jehož cílem je kultivovaný 

projev 

nácvikem dialog a pomocí tzv. role-play , jež mají vést k zautomatizování 

používaných struktur 

Kompetence sociální a personální, které rozvíjíme: 

pomocí skupinové práce, která podporuje tvoivost, spolupráci, dlbu práce, plánování 

a vzájemný respekt 

zd razováním poteby zdvoilých obrat , trplivosti a taktu pi vzájemném kontaktu 

vzájemnou spoluprací se uit argumentaci, obhajování názor i zažít pocit 

sebeuspokojení z úspchu skupiny 

Kompetence obanské, které lze rozvíjet: 

diskusí o státních svátcích, významných osobnostech, djinných událostech a krásách 

vlasti 

píklady ze života rodin, školy a zd raznním nutnosti plnní povinností a využívání 

práv pro spokojený život 

ukázkami ze života dtí v cizin, ímž odhalujeme podobné i rozdílné kulturní zázemí 

a vedeme k jejich toleranci 

využitím dtského zájmu o zvíata a pírodu, ímž vedeme k zodpovdnosti nejen za 

sebe, ale též za druhé, za své okolí i za svou budoucnost 

Kompetence pracovní, které utvrzujeme: 

zadáváním úkol , d slednou kontrolou jejich plnní a pochvalou za odvedenou práci 

vystavováním zdailých prací a projekt a seznamováním ostatních s výsledky práce 

žák , což vede k zažívání pocitu smysluplnosti a sebeuspokojení z vynaloženého úsilí 

Prostedkem k dosažení pedchozích kompetencí jsou osvdené aktivizující metody, 

mezi nž patí 

simulaní a situaní, nap. žák pedvádí roli turistického pr vodce, zákazníka atd. 

inscenaní, nap. dramatizace jednoduchých pohádek, konflikt atd. 

práce ve skupinách, nap. pi ešení kvízu atd. 

Charakteristika pedmtu – Anglický jazyk 58



soutže, nap. pi píprav ke konverzaním soutžím atd. 

didaktická hra, nap. hledání slov na stejné písmeno, s podobným pravopisem atd. 

projektové, nap. tvorba nástnky na dané téma, jídelníek ve školní jídeln atd. 

Všechny tyto metody se vrací k názornosti, k myšlence vzájemné spolupráce mezi 

uitelem a žákem a k d razu na tvoivost žáka, role uitele pestává být dominantní, tj. 

v centru pozornosti. 

Anglický jazyk a jeho výuku nelze odtrhnout od okolního svta, aktuálních událostí 

a pr bžných problém , jimž svt elí. Toto septí s životem spolenosti je teba vnímat 

a vést žáky k tomu, aby si pln uvdomovali, že jazyk slouží jako prostedek k vyjadování 

jejich názor a souasn je prostedkem, který jejich názory formuje, ímž má pedmt 

anglický jazyk v koneném d sledku vliv na osobnost a postoje žáka. Tyto principy 

komplexnosti odrážejí pr ezová témata, jejich tematické okruhy a jednotlivá témata. 

V pedmtu anglický jazyk jsou zastoupena takto: 

Osobnostní a sociální výchova: 

1. roník: Komunikace – e tla, zvuk , slov, technika ei a výraz ei, dialog 

Mezilidské vztahy – pée o dobré vztahy, respektování, podpora a pomoc 

Psychohygiena – dobrá organizace asu 

Kreativita – nápady a originalita 

2. roník : Kooperace a kompetice – organizování, souhlas a nesouhlas 

Sebepoznání a sebepojetí – moje tlo, moje psychika 

3. roník : Kominukace – pravidla dialogu, vyjednávání, pozitivní komunikace 

Psychohygiena – dobrá organizace asu, uvolnní 

Poznávání lidí – vzájemné poznávání, výhody v odlišnostech 

Mezilidské vztahy – projevy nesnášenlivosti – rozpoznání, d vody, 

empatie 

4. roník : Mezilidské vztahy – chování podporující dobré vztahy, vzájemný respekt 

Sebepoznání a sebepojetí – já jako zdroj informací o sob 

Poznávání lidí, mezilidské vztahy – vztahy ve tíd, v kolektivu 

Hodnoty, postoje, praktická etika – analýza vlastních i cizích postoj 

a projev v chování lidí -odpovdnost, spolehlivost, spravedlnost 

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 

1. roník : Evropa a svt nás zajímají - naše vlast a Evropa 

- evropské krajiny 

- zvyky a tradice národ Evropy 

2. roník : Evropa a svt nás zajímají - zážitky ze svta, život dtí v jiných zemích 

- lidová slovesnost 

Jsme Evropané – koeny evropské civilizace, instituce Evropské unie 

3. roník : Jsme Evropané – klíové mezníky lidstva 

4. roník : Jsme Evropané – koeny evropské civilizace, co Evropu spojuje 

Objevujeme Evropu a svt – naše vlast, mezinárodní setkávání, životní 

styly 

Mediální výchova 

2. roník : Fungování a vliv médií ve spolenosti – vliv na denní režim a postoje 

4. roník : Kritické tení a vnímání mediálních sdlení – bulvár 

59 

Charakteristika pedmtu – Anglický jazyk



Multikulturní výchova 

3. roník : Lidské vztahy – právo všech lidí žít spolen, lidská solidarita 

4. roník : Multikulturalita – specifické rysy jazyk , jejich rovnocennost, vzájemné 

ovlivování 

Etnický p vod – postavení národnostních menšin, odlišné vnímání svta, 

Rasová nesnášenlivost 

Charakteristika pedmtu – Anglický jazyk 60




Vyuovací pedmt: Anglický jazyk 

Roník: 1. 



Poznámky 

• RECEPTIVNÍ EOVÉ DOVEDNOSTI 

vyslovuje a te foneticky správn 

rozumí zeteln vyslovované promluv 

te s porozumním 

vyhledává v textu informaci 

snadno identifikuje slova anglického p vodu 

bžn používaná v eském jazyce 

odvodí pravdpodobný význam jednoduchých slov 

používá referenní aparát uebnice 

• PRODUKTIVNÍ EOVÉ DOVEDNOSTI 

napíše jednoduchá slova podle diktátu 

vyjádí vlastnictví 

rozlišuje známé a neznámé 

rozlišuje konkrétní, abstraktní, látková podst.jm. 

eskou vtu pevede podle anglického slovosledu 

vyjádí asové vztahy a souvislost mezi nimi 

• FONETIKA 

nácvik specifických anglických zvuk 

znlost a neznlost 

• SLOVNÍ ZÁSOBA, TVOENÍ SLOV 

odvozování 

skládání 

podstatná jména ve funkci pídavných 

• GRAMATICKÉ STRUKTURY 

pravopisný princip, anglická abeceda 

zájmena (osobní, ukazovací, pivlastovací) 

pivlastovací pád 

leny (uritý, neuritý) 

poitatelnost, nepoitatelnost (množné íslo: 

pravidelné, nepravidelné) 

slovosled 

asy - pítomný prostý 

pítomný pr bhový 

blízká budoucnost (be going to) 

minulý as (pravidelných sloves, 

frekventovaných nepravidelných – be, have, 

go, speak, tell, say, read, write, see, do, make, 

take, give, get) 

• Utvrzování 

formou písní 

• Prohlubování 

– kížovky 

61 

Osnovy pedmtu – Anglický jazyk



vhodn získává informace 

pope platnost tvrzení 

rozlišuje mezi schopností a povinností 

jednoduchým zp sobem vyjaduje pání 

charakterizuje kvalitu vcí a dj 

lokalizuje pedmty 

informuje o poadí, cen, roku apod. 

sestaví jednoduché sdlení na urité téma písemn i 

ústn 

obmuje a dopluje vty 

vyžádá jednoduchou informaci 

• INTERAKTIVNÍ EOVÉ DOVEDNOSTI 

domluví se v jednoduchých situacích -v obchod, ve 

škole, v jídeln i restauraci 

poskytne základní informace o rodinném zázemí a 

vlasti 


sestaví jednoduché sdlení na urité téma písemn i 

ústn 

tvorba otázek 

zápor 

modální slovesa (can, must) 

vazba: I´d like to 

píslovce 

pídavná jména – stupování 

pedložky 

vazba: there is/are 

základní a adové íslovky, základní poetní 

úkony 

• JEDNODUCHÁ SDLENÍ 

komunikace ve tíd (pokyny, zadání úkol ) 

oslovení 

pozdrav a reakce na pozdrav 

pedstavení 

omluva 

podkování 

prosba, žádost 

pání, nabídka a reakce 

krátká zpráva 

neformální dopisy 

zjišování okolností a vztah – získávání 

informací 

asové údaje (datum, hodina) 

• TEMATICKÉ OKRUHY 

• PT: Osobnostní a sociální 

výchova - e tla, zvuk a slov, 

technika ei a výraz ei, dialog 

PT – Výchova k myšlení 

• Data 

narození 

píbuzných 

• Role play 

• Práce 

mapou 

s 

Osnovy pedmtu – Anglický jazyk 62




vyžádá jednoduchou informaci 

poskytne informaci o život kolem nás 

popíše typické innosti v rodin, ve škole, v pírod a 

v období svátk 

základní pojmy o eské republice, svtové 

strany 

• Evropské krajiny 

základní pojmy o Velké Británii 

názvy nkterých evropských stát 

názvy nkterých evropských jazyk 

základní informace o rodin 

popis len rodiny 

zájmy, volný as 

škola a školní pedmty 

stravovací návyky 

popis domova 

odívání, nakupování 

živoichové, píroda 

v evropských a globálních 

souvislostech – Naše vlast a 

Evropa, naši sousedé v Evrop 



souvislostech – Evropské krajiny 

PT – Osobnostní a sociální 

výchova - Pée o dobré vztahy, 

respektování, podpora a pomoc 

PT - Osobnostní a sociální 

výchova - Dobrá organizace asu 

PT - Osobnostní a sociální 

výchova - Nápady a originalita 

• Tvorba 

rodokmenu 

• Tvorba 

ideálního 

rozvrhu, 

jídelníku 

• Grafické 

zachycení plánu 

domu 

• Módní 

pehlídka 

• Tvorba 

plakátu na 

ochranu zvíat 

poasí, roní období 

životní prostedí 

sporty, hry 

Vánoce, Velikonoce - oslavy 

• Zpívání 

koled, 

dramatizace 

63 






souvislostech – Zvyky a tradice 

národ Evropy 




Roník: 2. 



Poznámky 


vyslovuje a te foneticky správn 

• FONETIKA 

nácvik spojování slov - linking 

intonace otázek 

• Práce 

nahrávkami 

s 

rozumí vyslovované promluv 

te s porozumním 

snadno identifikuje slova anglického p vodu bžn 

používaná v eském jazyce 

odvodí pravdpodobný význam klíových slov 

používá dvojjazyný slovník 


ustálené spojení s pedložkou 

typické pedpony a pípony slovních druh 


zmní slovesný druh na jiný 

rozliší funkci pivlastovacích zájmen v promluv 

vhodn manipuluje s prostedky kvantity a neuritého 

množství podle kontextu 

uvdomuje si nutnost úpravy výpovdi podle 

anglických struktur 

vypráví píbhy, plánuje do budoucna 

aktivn užívá nejbžnjší obraty v pedpítomném ase 

manipuluje s modálními slovesy ve všech asech 


pravopisný princip pi odvozování slov 

samostatná zájmena pivlastovací 

leny 

poitatelnost, nepoitatelnost (množné íslo: 

pravidelné, nepravidelné) 

some, any, many, much, little, few 

slovosled 

asy - minulý as (pravidelných, 

nepravidelných sloves) 

minulý pr bhový 

budoucí „will“ 

pedpítomný as prostý 

modální slovesa (shall, must, mustn´t, should, 

• Kížovky, 

doplovaky 

• Pevyprávní 

pohádek, video 

65 




vyjádí hypotetické okolnosti 

pevede aktivum v pasivum 

v dialogu užívá kontaktních prostedk 

rozšiuje užívání popisujících a charakterizujících 

pídavných jmen 

vyjaduje prostorové a asové souvislosti 

sestaví souvislejší sdlení na urité téma 

písemn i ústn 


rozvíjí rozhovor 

vyjaduje názor 

uvádí píklady 

vyžádá potebnou informaci 

srovnává odlišnosti kultur 


komunikuje s institucemi na jednoduché úrovni 

uvádí hypotetické okolnosti 

srovnává r zné kvality jev 

popisuje, hodnotí a doporuuje na základ zkušeností 


sestaví souvislejší sdlení na urité téma 

could) 

opisný tvar „have to“ 

podmiovací zp sob nulový, první (if, would) 

trpný rod 

tázací dovtky 

pídavná jména – stupování pravidelné i 

nepravidelné 

pedložky 

vazba: there was/were 


žádost o dovolení, zdvoilá žádost 

návrh 

píkazy a zákazy 

rada 

pání 

vysvtlení cesty 

vyjádení názoru 

pozvání 

dopis o zážitku 

formální dopis - žádost 


prázdniny – cestování do zahranií 


výchova – Organizování, souhlas a 

nesouhlas, návrhy, 

• Role play 

• Psaní 

pohled 




písemn i ústn 


rozvíjí rozhovor na r zná témata 

vyjaduje názor na soužití národ 

uvádí píklady zážitk z prázdnin 

vyžádá potebnou informaci nap. o doprav 

zhodnotí kladné a záporné jevy ve spolenosti 

domluví se v obchod 

srovnává odlišnosti kultur 

pohovoí o svých zálibách 

popíše fyzický stav, popípad zdravotní potíže 

zhodnotí kulturní zážitek 

základní informace o Evropské unii 

Doprava po Evrop 

dopravní prostedky 

životní prostedí – zneištní ovzduší 

typy obchod , zp soby nakupování 

Halloween 

Vánoce ve svt 

Den sv. Valentýna 

ásti tla 

sportovní terminologie 

materiály 

hudba, hudební nástroje 

základní píznaky nachlazení 

zdravý životní styl 

televize, m j oblíbený film 



souvislostech - Zážitky ze svta, 

život dtí v jiných zemích, 

PT - Výchova k myšlení 


souvislostech – Koeny evropské 

civilizace, instituce Evropské unie 



souvislostech - Lidová slovesnost 

• Hudební výchova 


výchova – Moje tlo, moje 

psychika 

PT – Mediální výchova - Vliv 

médií na uspoádání dne a na 

postoje 

• Práce 

s neznámým 

textem 

asopisu 

z 

• Pantomimes 

• Psaní pání k 

Vánoc m 

• Tvorba 

pozvánky 

film 

na 

67 




Roník: 3. 



Poznámky 


snadno identifikuje slova podle pípony 

odvodí pravdpodobný význam 

slov z kontextu 

postihne hlavní myšlenku slyšeného textu 

• FONETIKA 

srovnání podobných zvuk poslechem a 

napodobováním 

nácvik plynulé etby vtších celk 

intonace otázek 

• Nahrávání 

projev žák 

rozumí obsahu i delších psaných text 

chápe odlišnou strukturu anglického jazykového 

systému a jiné vnímání asových souvislostí 


užívá správný výraz na základ logické úvahy 

vyjádí, že nkteré skutenosti už ztratily na platnosti 

užívá typické anglické konstrukce místo eských 

vedlejších vt 

nahradí bžné výrazy „možná, teba, urit“ pro 

eštinu neobvyklými výrazy 


spojovací výrazy v písemném projevu 

tvoení slovních druh pomocí 

specifických pípon 

anglicismy v eském textu 


asy 

pedpítomný as prostý 

pedpítomný as pr bhový 

srovnání asu minulého a pedpítomného 

vztažná zájmena vztažné vty (omezující, 

popisné) 

neuritá zájmena, a složené tvary 

vazba: used to 

gerundium 

modální slovesa ve významu 

pravdpodobnosti a jistoty 

podmínkové vty: nereálná v minulosti 

zvratná zájmena 

PT- Multikulturní výchova - 

Multikulturalita 

• Piazování 

ástí textu 

• Zdroj eské 

noviny 

• Využití 

obrázk 

popis dje 

pro 




precizuje abstraktní hypotetické vyjádení 

identifikuje p vodce dje 

analyzuje asové souvislosti – logicky seadí 

pedchozí a následné dje 

vyjaduje pání a žádost v i jiné osob 


v dialozích sdluje informace o rodin, denních 

povinnostech, zálibách a o bydlišti 

hovoí o povinnostech a zp sobech relaxace 

sestaví dopis na dané téma podle osnovy 


jednoduché fráze v komunikaci používá automaticky 

reprodukuje obsah textu 

vlastními slovy sdlí, co ho zaujalo a pro 

uvdomuje si vliv reality na vznik legend 

sestaví dopis na dané téma podle osnovy 

souslednost as (nepímá e) 

4. pád s infinitivem 


popis lidí a míst 

denní program 

souhlas a nesouhlas 

rada, doporuení, píkaz, slib 


zvyklosti, denní innost 

charakteristika nejbližší osoby 

legendy: Robin Hood, Král Artuš 

historické události z djin Londýna a 

z djin USA (Den Díkuvzdání) 

Red-letter Days: sv. Václav, 

17. listopad 

ohrožené druhy zvíat, fauna v Austrálii 

asociální chování – šikana a vandalismus 


výchova – pravidla dialogu, 

vyjednávání, pozitivní komunikace 


výchova - Dobrá organizace asu, 

uvolnní 


výchova - Vzájemné poznávání, 

výhody v odlišnostech 

PT – Multikulturní výchova – 

Právo všech lidí žít spolen, 

lidská solidarita 



souvislostech – Klíové mezníky 

historie 


výchova – Projevy nesnášenlivosti 

– rozpoznávání a dvody, 

mezilidské vztahy, empatie 

• Tvorba 

programu 

výletu 

• Situaní 

dialogy 

• Slohová 

práce 

• etba 

literárních 

ukázek 

• Vyhledávání 

informací 

z jiných zdroj 

• Psaní 

novinového 

lánku 

• Referáty 

výjimených 

vdcích 

o 

vyjaduje postoj k negativním jev m ve spolenosti a 

postihuje typické znaky asociálního chování 

vda a technika (uplatnní vynález 

v každodenním život) 

69 




cesta do vesmíru (vliv dobývání vesmíru na 

život na zemi) 




Roník: 4. 



Poznámky 


te nahlas plynule se správným frázováním a 

intonací 

• FONETIKA 

pízvuk 

d raz 

melodie 

americká výslovnost 

• Poslech 

nahrávek 

s americkou 

anglitinou 

i 

te neznámý text s porozumním 

odhadne význam neznámých slov 

používá výkladový slovník 

identifikuje rozdíl mezi konkrétními, obecnými a 

abstraktními jevy 

nahrazuje literární výrazy hovorovými úmrn k 

situaci 

bezprostedn používá nauené fráze 


ustálené spojení s pedložkou 

mezinárodní politická terminologie 

výrazy z oblasti financí 

• VZNIK A VÝVOJ JAZYK 

Indoevropské jazyky 

Americká anglitina 


opakování základních gramatických 

struktur 

rozvíjení uiva: 

leny ped vlastními jmény 

abstrakta bez len 

pedložkové vazby 

frázová slovesa 

idiomy 

další procviování správného užití as 

1. pád s infinitivem 


Specifické rysy jazyk, jejich 

rovnocennost a vzájemné 

ovlivování 

71 




rozlišuje r zné pojetí budoucích dj 

slovesa nevyžadující infinitiv s „to“ 

další rozdíly mezi infinitivem a gerundiem 

vyjadování budoucnosti r znými zp soby 

modální slovesa a jejich opisné tvary ve všech 

asech 


domluví se v bžných každodenních situacích v bance, 

v informaním centru, v hotelu, na nádraží a letišti 

poskytne základní informace o vlasti, o Svitavách, 

nkterých anglicky mluvících zemích 

uvdomuje si význam úpravy a tídní myšlenek 

formuluje pehledn, argumentuje a navrhuje 


sestaví složitjší sdlení na urité téma písemn i ústn 

obhajuje názor a vysvtluje 

tvoí krátké texty 

charakterizuje spolenost jako komplex zájmových a 

politických skupin 

kritizuje antagonismus nkterých skupin a nebezpeí 

r zných podob násilí 


naše sny (reálné i nereálné) 

pozvání do eské republiky (pr vodce) 

dopis o problémech ve mst, ve kterém 

žijeme 

formální dopis – žádost o práci 

sebeanalýza 


cestování o dovolené, ubytování, aktivity 

eská republika (zempisné a historické 

souvislosti, Sudety, nejkrásnjší místa) 

Svitavy a okolí, ubytování 

Velká Británie – historie osídlení, souasné 

obyvatelstvo (od Kelt po Normany) 

USA – historie osídlení, multikulturní 

spolenost 

kolonialismus – otroctví, genocida, 

asimilace p vodních obyvatel (Irsko, Severní 

Amerika, Austrálie) 



souvislostech – Naše vlast, 

mezinárodní setkávání, rzné 

životní styly, 



souvislostech - Koeny evropské 

civilizace, co Evropu spojuje 


Postavení národnostních menšin, 

odlišné vnímání svta a rasová 

nesnášenlivost 


Rzné etnické skupiny 

PT – Výchova demokratického 

obana - Principy soužití 

s minoritami 

• Sbr 

fotografií, 

tvorba nástnky 

o R 

• Plán msta, 

zajímavá místa 

– region. uivo 

• Diskuze a 

referáty na 

vybraná témata 

– region. uivo 




formuluje vlastnosti d ležité pro harmonické soužití 

formuluje píiny rozpor a svár 

terorismus: 11. záí 2001 USA 

zaátky demokracie v Evrop a USA 

(Magna Carta, Deklarace Nezávislosti) 

d vody k manželství a rozvodu 

psaní životopisu a žádosti o zamstnání 

peníze a charita 

zamení novin 


výchova - Chování podporující 

dobré vztahy, respektování 


výchova - Já jako zdroj informací 

o sob 


výchova - Vzájemné poznávání ve 

tíd, chyby pi poznávání lidí 

prostednictvím bulváru 

PT – Mediální výchova - Kritické 

tení a vnímání mediálních sdlení 

• etba 

tvorba inzerát 

• Píklady 

eských 

asopis 

novin 

a 

a 

Renesanní divadlo, Shakespeare a charaktery 

jeho her 


výchova – Analýza vlastních i 

cizích postoj a projev v chování 

lidí – odpovdnost, spolehlivost, 

spravedlivost, 

• Film – video 

73 


Pedmt: Nmecký jazyk 





Vyuovací pedmt nmecký jazyk vychází z obsahu vzdlávacího oboru jazyk a jazyková 

komunikace RVP GV. 


roník 1 2 3 4 



Obsahovou náplní Nmeckého jazyka je nácvik eových dovedností, a to receptivních, 

produktivních, interaktivních a medianích pomocí jazykových prostedk . K jejich rozvíjení 

je využívána slovní zásoba stanovených tematických okruh a komunikaních situací, které 

odpovídají vysplosti žák , jejich zájm m, nadání a potebám budoucího povolání. 

Tento vyuovací pedmt se zaíná vyuovat od tetího roníku jako druhý cizí jazyk. 

Výuka probíhá ve tídách dlených na skupiny. D raz je kladen na komunikaní schopnosti 

žák , emuž je podízena i veškerá výuka gramatiky. Pedmt smuje k tomu, aby žáci byli 

schopni porozumt cizinci v bžných situacích a hovoit s ním o jednoduchých tématech. Žáci 

by mli rovnž zvládnout tení jednoduchých text , které výbrem slov odpovídají jejich 

jazykové úrovni. 

Výuka seznamuje žáky také s reáliemi zemí, ve kterých se tímto jazykem hovoí. Znalost 

dalšího cizího jazyka vede žáky k pochopení jiných cizojazyných kultur a multikulturního 

prostedí v Evrop, prohlubuje v nich toleranci v i píslušník m jiných národ a je nedílnou 

souástí komunikace mezi nimi. Výuka nmeckého jazyka probíhá v jazykových uebnách, je 

založena na modelu spisovné normy nminy. 

Uitelé používají pi výuce jazykové uebnice nmeckých autor , ve kterých jsou pokyny 

ke cviením psány nmecky. Zadání k úkol m nepekládají, žáci si musí sami poradit, 

pochopit význam sdleného a pijít na to, co mají dlat. Vede žáky k uplatování dosud 

osvojené slovní zásoby a logických úvah pi odvozování neznámých výraz z kontextu 

(kompetence k ešení problém ). Pi ešení úloh, cviení a úkol z uebnice nebo pracovního 

sešitu nechává uitel žák m prostor pro vlastní postup práce, k hledání správné formulace, 

k diskuzi mezi sebou i s ním, k nalezení nejvhodnjšího postupu k osvojení si nové látky pro 

sebe a r zné formy uení se nmeckému jazyku (kompetence k uení). 

Uebnice obsahuje množství cviení pro ústní komunikaci, které uitel obmuje tak, aby 

si žáci procviili r zné zp soby komunikace v nmeckém jazyce. Jsou to pedevším píklady 

dialog , které žáci iniciativn obmují ve dvojicích nebo skupin. Simulují tak možné 

situace praktického života, piemž využívají nejen své zkušenosti, ale i fantazii (kompetence 

komunikativní). Cviení pro písemnou komunikaci uitel využívá s obmnami pro zadávání 

úkol , ve kterých žáci pracují bu samostatn a mohou tak uplatnit své individuální 

schopnosti nebo pracují ve dvojici i menší skupince, kde si pomáhají navzájem, doplují se, 

podílejí se na spolené práci, projevují a uplatují se dle svých dovedností, odhadují a hodnotí 

sv j pínos pro skupinu a zodpovídají za svoji práci celému kolektivu (kompetence sociální 

a personální). Uitel hodnotí pi tchto komunikaních úkolech nejen výsledek, ale i cestu 

k jeho získání, zájem, snahu, nápady a kreativitu. Vybízí žáky k otevenosti a upímnosti, aby 

se nebáli zeptat a nestydli se za své pípadné chyby, aby tolerovali postupy jiných a získali 

tak k sob vzájemnou úctu a respekt k individualit každého z nich (kompetence obanské). 

Uitel používá pi výuce pracovních sešit k individuálnímu procviování látky. Zaazuje do 

hodin k tmto cviením motivaní úkoly, pi kterých žáci mohou projevit své nabyté znalosti 

Charakteristika pedmtu – Nmecký jazyk 74



a individuáln se projevit (kompetence k ešení problém ). K dispozici jsou také doplkové 

materiály, které lze získat z internetových stránek nakladatelství. Poítaová vybavenost školy 

umožuje zaazovat do výuky tzv. online-cviení, která mají žáci ve velké oblib, protože 

mají okamžitou zptnou vazbu svých znalostí. 

75 

Charakteristika pedmtu – Nmecký jazyk



Vzdlávací oblast: jazyk a jazyková komunikace 

Vyuovací pedmt: nmecký jazyk 

Roník: 3. 



Poznámky 

• tení s porozumním 

hláskuje správn slova 

snaží se íst plynule a foneticky správn 

odhaduje význam složenin a internacionalism 

• Mluvení 

dokáže pozdravit, podkovat a omluvit se 

poskytne požadované informace o sob a jiných 

osobách 

Seznámení s nmeckou abecedou 

Pravidla nmecké výslovnosti 

Slovosled nmecké vty 

Používání a vynechávání len 

asování sloves v pít. ase 

Používání záporu nein, nicht, kein 

Otázky zjišovací a doplovací 

Osobní a pivlast. zájmena 

íslovky základní, ást adových 

Oznaení dn v týdnu 

Rozkazovací zp sob 

Domov, rodina, škola. 

Volný as. 

Nákupy. 

Základní zempisné údaje o nmecky 

mluvících zemích. 

• Zd raznní podobností a 

odlišností vzhledem k anglitin 

• Online 

cviení 

• Psaní 

napíše jednoduchá sdlení a odpov na sdlení 

s d razem na správné gramatické struktury 

napíše krátký inzerát 

Psaní dopis , krátkých textových zpráv, mail 

Základní informace o nmeckém pravopisu 

Vykání a tykání v nmin 

Anglitina nezná vykání. 

• Používání 

slovník 

Osnovy pedmtu – Nmecký jazyk 76



• Poslech s porozumním 

rozumí známým výraz m, pokyn m a frázím i 

jednoduchým dialog m 

77 

Osnovy pedmtu – Nmecký jazyk



Roník: 4. 



Poznámky 


te plynule a foneticky správn pimené texty 

vyhledá informace v textu 

odpovídá na otázky 

nacviuje odhad neznámých slov z kontextu 

dovede peložit text odpovídající jeho jazykové úrovni 

• Mluvení 

dokáže využít bohatší slovní zásoby ke sdlování 

informací 

vyjaduje vlastní názor, snaží se argumentovat 

reprodukuje pimen obtížný text, promluvy a 

jednoduchou konverzaci 

• Psaní 

napíše delší sdlení a odpov na sdlení s d razem na 

správné gramatické struktury. 

zpracovává, piazuje, porovnává informace z textu 


rozumí souvislému mluvenému projevu na pimené 

jazykové úrovni 

vyhodnocuje informace na základ slyšeného textu 

Lidské tlo a zdraví. Nemoci. 

Jídlo a pití. 

Popis osoby. 

Bydlení. 

Píroda a poasí. 

Volnoasové aktivity. 

Barvy a obleení 

Modální slovesa a vtný rámec 

Skloování podst. jm. (bez 2. p.) + vazba es 

gibt 

Pedložky (vybrané) 

Préteritum pomocných sloves a tvoení 

perfekta sloves ostatních 

Oznaování asu, data, msíc a 

charakteristika roních období pomocí poasí 

Psaní dopis , krátkých textových zpráv, 

mail . 

Sestavení denního programu. 

Práce se slovní zásobou, tvoení slovsynonyma, 

antonyma 

• Online 

cviení 

• Práce 

slovníkem 

se 

Osnovy pedmtu – Nmecký jazyk 78

Pedmt: Francouzský jazyk 





Vyuovací pedmt francouzský jazyk vychází z obsahu vzdlávacího oboru jazyk a jazyková 

komunikace RVP GV. 


roník 1 2 3 4 



Obsahovou náplní francouzského jazyka je nácvik eových dovedností, a to receptivních, 



odpovídají vysplosti žák , jejich zájm m, nadání a potebám budoucího povolání. Tento 

vyuovací pedmt se zaíná vyuovat od tetího roníku jako druhý cizí jazyk. Výuka 

probíhá ve tídách dlených na skupiny. D raz je kladen na komunikaní schopnosti žák , 

emuž je podízena i veškerá výuka gramatiky. Pedmt smuje k tomu, aby žáci byli 




Výuka seznamuje žáky také s reáliemi zemí, ve kterých se tímto jazykem hovoí. Znalost 



souástí komunikace mezi nimi. Výuka francouzského jazyka probíhá v jazykových 

uebnách, je založena na modelu spisovné normy francouzštiny. 

Uitelé používají pi výuce dostupné jazykové uebnice. Zadání k úkol m nepekládají, 

žáci si musí sami poradit, pochopit význam sdleného a pijít na to, co mají dlat. Vede žáky 

k uplatování dosud osvojené slovní zásoby a logických úvah pi odvozování neznámých 

výraz z kontextu (kompetence k ešení problém ). Pi ešení úloh, cviení a úkol 

z uebnice nebo pracovního sešitu nechává uitel žák m prostor pro vlastní postup práce, 

k hledání správné formulace, k diskuzi mezi sebou i s ním, k nalezení nejvhodnjšího postupu 

k osvojení si nové látky pro sebe a r zné formy uení se francouzskému jazyku (kompetence 

k uení). 


si žáci procviili r zné zp soby komunikace ve francouzském jazyce. Jsou to pedevším 

píklady dialog , které žáci iniciativn obmují ve dvojicích nebo skupin. Simulují tak 

možné situace praktického života, piemž využívají nejen své zkušenosti, ale i fantazii 

(kompetence komunikativní). Cviení pro písemnou komunikaci uitel využívá s obmnami 

pro zadávání úkol , ve kterých žáci pracují bu samostatn a mohou tak uplatnit své 

individuální schopnosti nebo pracují ve dvojici i menší skupince, kde si pomáhají navzájem, 

doplují se, podílejí se na spolené práci, projevují a uplatují se dle svých dovedností, 

odhadují a hodnotí sv j pínos pro skupinu a zodpovídají za svoji práci celému kolektivu 

(kompetence sociální a personální). Uitel hodnotí pi tchto komunikaních úkolech nejen 

výsledek, ale i cestu k jeho získání, zájem, snahu, nápady a kreativitu. Vybízí žáky 

k otevenosti a upímnosti, aby se nebáli zeptat a nestydli se za své pípadné chyby, aby 

tolerovali postupy jiných a získali tak k sob vzájemnou úctu a respekt k individualit 

každého z nich (kompetence obanské). Uitel používá pi výuce pracovních sešit k 

individuálnímu procviování látky. Zaazuje do hodin k tmto cviením motivaní úkoly, pi 

79 

Charakteristika pedmtu – Francouzský jazyk



kterých žáci mohou projevit své nabyté znalosti a individuáln se projevit (kompetence 

k ešení problém ). K dispozici jsou také doplkové materiály, které lze získat z 

internetových stránek nakladatelství. Poítaová vybavenost školy umožuje zaazovat do 

výuky tzv. online-cviení, která mají žáci ve velké oblib, protože mají okamžitou zptnou 

vazbu svých znalostí. 

Charakteristika pedmtu – Francouzský jazyk 80




Vyuovací pedmt: Francouzský jazyk 

Roník: 3. 



Poznámky 





• Mluvení 


poskytuje požadované informace o sob a jiných 

osobách 

Seznámení s francouzskou abecedou 

Pravidla francouzské výslovnosti 

Slovosled francouzské vty 

Používání a vynechávání len 

Používání sloves v pítomném ase 

Futur procpe a passé composé 

Používání záporu 

Tvoení otázek 

Osobní, ukazovací a pivlastovací zájmena 

íslovky základní a adové 

Domov, rodina, škola 

Volný as 

Základní informace o Francii a francouzsky 

mluvících zemích 

nákupy 


odlišností vzhledem k eštin a 

ostatním cizím jazyk m 

• On 

cviení 

line 

81 

Osnovy pedmtu – Francouzský jazyk



• 3. Psaní 

napíše jednoduchá sdlení a odpovdi na sdlení 


napíše krátký inzerát 


Základní informace o francouzském pravopise 

• Používání slovník 

• 4. Poslech s porozumním 

rozumí známým výraz m i jednoduchým dialog m 

Osnovy pedmtu – Francouzský jazyk 82



Roník:4. 



Poznámky 



vyhledává informace v textu 


nacviuje odhad neznámých slov v textu 


• Mluvení 


informací 




• Psaní 


správné gramatické struktury 

zpracovává, piazuje, porovnává 





Popis osoby 

Jídlo a pití 

Cestování 

Volnoasové aktivity 

Životní plány 

Bydlení 

Paíž – hlavní msto Francie 

Msto – venkov – píroda 

Imparfait a passé composé 

Futur simple 

Vyjádení podmínky 

Trpný rod 

Vyjádení pocit 


Sestavení denního programu 

Práce se slovní zásobou 

Tvoení slov – synonyma, antonyma 

Život v r zných zemích – pírodní, 

zempisné, klimatické, sociální 

podmínky, historie 

• On 

cviení 

line 

83 

Osnovy pedmtu – Francouzský jazyk

Pedmt: Ruský jazyk 





Vyuovací pedmt ruský vychází z obsahu vzdlávacího oboru jazyk a jazyková komunikace 

RVP GV. 


roník 1 2 3 4 



Obsahovou náplní ruského jazyka je nácvik eových dovedností, a to receptivních, 



odpovídají vysplosti žák , jejich zájm m, nadání a potebám budoucího povolání. Tento 

vyuovací pedmt se zaíná vyuovat od tetího roníku jako druhý cizí jazyk. Výuka 

probíhá ve tídách dlených na skupiny. D raz je kladen na komunikaní schopnosti žák , 

emuž je podízena i veškerá výuka gramatiky. Pedmt smuje k tomu, aby žáci byli 




Výuka seznamuje žáky také s reáliemi státu, ve kterém se tímto jazykem hovoí. Znalost 



souástí komunikace mezi nimi. Výuka ruského jazyka probíhá v jazykových uebnách, je 

založena na modelu spisovné normy ruštiny. 

Uitelé používají pi výuce dostupné jazykové uebnice. Zadání k úkol m nepekládají, 

žáci si musí sami poradit, pochopit význam sdleného a pijít na to, co mají dlat. Vede žáky 

k uplatování dosud osvojené slovní zásoby a logických úvah pi odvozování neznámých 

výraz z kontextu (kompetence k ešení problém ). Pi ešení úloh, cviení a úkol 

z uebnice nebo pracovního sešitu nechává uitel žák m prostor pro vlastní postup práce, 

k hledání správné formulace, k diskuzi mezi sebou i s ním, k nalezení nejvhodnjšího postupu 

k osvojení si nové látky pro sebe a r zné formy uení se ruskému jazyku (kompetence 

k uení). 


si žáci procviili r zné zp soby komunikace v ruském jazyce. Jsou to pedevším píklady 

dialog , které žáci iniciativn obmují ve dvojicích nebo skupin. Simulují tak možné 

situace praktického života, piemž využívají nejen své zkušenosti, ale i fantazii (kompetence 

komunikativní). Cviení pro písemnou komunikaci uitel využívá s obmnami pro zadávání 

úkol , ve kterých žáci pracují bu samostatn a mohou tak uplatnit své individuální 

schopnosti nebo pracují ve dvojici i menší skupince, kde si pomáhají navzájem, doplují se, 

podílejí se na spolené práci, projevují a uplatují se dle svých dovedností, odhadují a hodnotí 

sv j pínos pro skupinu a zodpovídají za svoji práci celému kolektivu (kompetence sociální 

a personální). Uitel hodnotí pi tchto komunikaních úkolech nejen výsledek, ale i cestu 

k jeho získání, zájem, snahu, nápady a kreativitu. Vybízí žáky k otevenosti a upímnosti, aby 

se nebáli zeptat a nestydli se za své pípadné chyby, aby tolerovali postupy jiných a získali 

tak k sob vzájemnou úctu a respekt k individualit každého z nich (kompetence obanské). 

Uitel používá pi výuce pracovních sešit k individuálnímu procviování látky. Zaazuje do 

hodin k tmto cviením motivaní úkoly, pi kterých žáci mohou projevit své nabyté znalosti 

Charakteristika pedmtu – Ruský jazyk 84



a individuáln se projevit (kompetence k ešení problém ).Poítaová vybavenost školy 

umožuje zaazovat do výuky tzv. online-cviení, která mají žáci ve velké oblib, protože 

mají okamžitou zptnou vazbu svých znalostí. 

85 

Charakteristika pedmtu – Ruský jazyk




Vyuovací pedmt: Ruský jazyk 

Roník: 3. 



Poznámky 





• Mluvení 


poskytuje požadované informace o sob a jiných 

osobách 

Seznámení s ruskou azbukou 

Pravidla ruské výslovnosti 

Slovosled ruské vty 

asování sloves v pítomném ase 

Používání záporu 

Osobní a pivlastovací zájmena 

Domov, rodina, škola 

Volný as.Nákupy 

Základní informace o Rusku 


odlišností vzhledem k eštin a 

ostatním slovanským jazyk m 

Osnovy pedmtu – Ruský jazyk 86



• 3. Psaní 

napíše jednoduchá sdlení a odpovdi na sdlení 


• 4. Poslech s porozumním 

rozumí známým výraz m,pokyn m a frázím i 

jednoduchým dialog m 

Psaní krátkých pozdrav 

Základní informace o ruském pravopise 

• Používání slovník 

87 

Osnovy pedmtu – Ruský jazyk



Roník: 4. 



Poznámky 



vyhledává informace v textu 


nacviuje odhad neznámých slov v textu 


Škola,vyuovací pedmty 

Cestování 

Volnoasové aktivity 

Bydlení 

Barvy a obleení 

Moskva – hlavní msto Ruské federace 

Orientace ve mst, doprava 

Život ve velké zemi – pírodní, 

zempisné, klimatické, sociální 

podmínky, historie 

• On 

cviení 

line 

• Mluvení 


informací 




• Psaní 


správné gramatické struktury 

zpracovává, piazuje, porovnává 





Minulý as sloves 

Skloování podst. jm. 

íslovky základní a adové 

Oznaování asu, data a msíc 

Psaní adresy a dopis 

Sestavení denního programu 

Práce se slovní zásobou 

Osnovy pedmtu – Ruský jazyk 88



Pedmt: Matematika 

Vzdlávací oblast: Matematika a její aplikace 


Vyuovací pedmt matematika v 1. - 4. roníku osmiletého gymnázia vychází z obsahu 

vzdlávacího oboru matematika a její aplikace RVP GV a navazuje svým vzdlávacím 

obsahem na pedmt matematika na 1. stupni ZŠ. 


roník 1 2 3 4 


V rámci rozvíjení samostatných dovedností žáci všech roník nižšího stupn gymnázia eší 

domácí kola matematických olympiád. 


Výuka probíhá zpravidla v kmenových uebnách, dle aktuální poteby jsou nkteré hodiny 

vyuovány v odborné uebn fyziky, pípadn poítaové uebn. Bhem studia škola nabízí 

následující tradiní aktivity: 

Matematická olympiáda 

Matematický klokan 

Pythagoriáda 

Výchovné a vzdlávací postupy, které v tomto pedmtu smují k utváení 

klíových kompetencí: 


Na úrovni pedmtu matematika jsou pro utváení a rozvíjení této klíové kompetence 


podporovat u žáka rozvoj schopnosti abstraktního a logického myšlení, zejména 

zaazováním vhodných problémových úkol , logických úloh. 

vytváet u žák zásoby matematických nástroj (poetních operací, algoritm , metod 

ešení úloh), které žák efektivn využívá pi ešení úkol vycházejících z reálného 

života a praxe; 

vést žáky k strunému vyjadování využívajícímu matematického jazyka vetn 

matematické symboliky. 

Kompetence k ešení problému 



Nabídka úloh a píklad , vycházejících z reálného života a vedoucích k samostatnému 

uvažování a ešení problém ; 

vést žáky k poznatku, že matematická úloha a nejen ona, má r zné varianty ešení. 

Uit žáky nalézat a objevovat r zné varianty ešení úloh; 

vést žáky k tomu, aby umli známé a osvdené postupy ešení, aplikovat pi ešení 

obdobných nebo nových úkol a problém ; 

vést žáky k provádní rozboru úkolu (problému), tvorb plánu jeho ešení, odhadu 

výsledk , volb správného postupu k vyešení problému a k vyhodnocení správnosti 

výsledku vzhledem k zadání; 

vytváet u žák dovednost vyslovovat hypotézy na základ zkušenosti nebo pokusu 

a umt své hypotézy ovit nebo vyvrátit. 

89 

Charakteristika pedmtu – Matematika






vést žáky k vyjadování myšlenek, postup a názor v logickém sledu; 

nabízet žák m píležitost využívat informaní a komunikaní prostedky pro ešení 

úkol i pro komunikaci a spolupráci s ostatními; 

vést žáka k pesnému a strunému vyjadování užíváním matematického jazyka 

vetn matematické symboliky, uit žáky porozumt a orientovat se v r zných 

grafech, tabulkách, diagramech apod. 




nabízet žák projekty a další innosti (modelování a výroba r zných tles). 

Charakteristika pedmtu – Matematika 90



Vzdlávací oblast: Matematika a její aplikace 

Vyuovací pedmt: Matematika 

Roník: 1. 



Poznámky 

• Poítá zpamti i písemn s pirozenými ísly, 

vyjaduje ást celku desetinným íslem i zlomkem 

• Používá s porozumním geometrické pojmy (bod, 

úseka, pímka, polopímka, rovina, tverec, obdélník, 

kruh, trojúhelník, koule,…) 

• Rozlišuje rovinu a prostor, ovládá základní pevody 

jednotek a užívá vhodné jednotky. 

• Má základní dovednosti rýsování. 

• Shrnutí a opakování uiva 1. - 5. roníku 

– aritmetika 

• Shrnutí a opakování uiva 1. - 5. roníku 

– geometrie 

• Využívá dovedností, vdomostí 

a zkušeností pi praktických 

innostech. 

• Porovnává desetinná ísla, zaokrouhluje desetinná 

ísla 

• Poítá s desetinnými ísly 

• eší složitjší slovní úlohy s desetinnými ísly 

• Desetinná ísla 

• Rozvíjí se smysl pro reálný 

odhad 

• Chápe pojmy: násobek, dlitel, prvoíslo, íslo 

složené, znaky dlitelnosti, spolený násobek a dlitel 

• Rozhoduje na základ znak , zda je íslo násobkem 

jiného ísla 

• Urí nejmenší spolený násobek, nejvtší spolený 

dlitel 

• Dlitelnost pirozených ísel 

Násobek, dlitel, prvoíslo, íslo složené, 

znaky dlitelnosti, spolený násobek a dlitel 

• ešení praktických úloh - 

šachovnicové dlení 

• Chápe pojem úhel a polorovina, chápe pojem 

velikost úhlu, urí velikost úhlu ve stupové míe, 

• Úhel a jeho velikost 

• Fyzika – odraz, lom svtla, 

91 

Osnovy pedmtu – Matematika



rozlišuje úhel podle velikosti (ostrý, tupý, pravý, 

pímý, konvexní, nekonvexní). 

• Znázoruje graficky souty a rozdíly úhl . 

• Rozlišuje úhly vrcholové a vedlejší 

• Sestrojí osu úhlu 

hledání tžišt 

Zempis – azimut, zempisná 

poloha 

• Urí ∆ rovnostranný, rovnoramenný, pravoúhlý, 

tupoúhlý, ostroúhlý, rozliší obecný 

• Vyšetí vlastnosti obecného ∆ - výšku, tžnici, 

stední píku, velikosti úhl vnitních vnjších, sted 

kružnice opsané a vepsané 

• Využívá vt o shodnosti ke konstrukci ∆ 

Rozlišuje mezi nártkem a konstrukcí 

• Rozlišuje pojem rovina a prostor a vztahy mezi 

nimi. Dokáže nartnout sí tlesa. 

• Zobrazí tleso v rovin ve volném rovnobžném 

promítání 

• Urí stnovou i tlesovou úhlopíku 

• Vypoítá povrch a objem kvádru i krychle 

• Intuitivn chápe pojem shodnost geometrických 

útvar , rozumí pojm m obraz, vzor, samodružný bod, 

samodružný útvar. 

• Zobrazí v osové soumrnosti zadané rovinné útvary. 

• Rozlišuje shodnost a totožnost 

• Trojúhelník a konstrukce trojúhelník 

Vty o shodnosti 

• Objem a povrch kvádru a krychle 

• Shodnost a soumrnost, osová 

soumrnost 

• Rozvíjení analytickosyntetického 

myšlení 

• Efektivní 

využívání 

matematických vzorc a 

kalkulaek 

• Slovní úlohy z praxe, výpoty 

objem zeminy, vody, písku, 

snhu, zdiva, … 

Výpoty povrch – obklady stn, 

… 

• Výtvarná výchova, biologie – 

osov soumrné útvary 

Osnovy pedmtu – Matematika 92



Roník: 2. 



Poznámky 

• Provádí poetní operace v oboru celých ísel. 

• Analyzuje a eší jednoduché problémy, modeluje 

konkrétní situace, v nichž využívá matematický aparát 

v oboru celých ísel, uruje absolutní hodnotu ísla 

pomocí íselné osy. 

• Chápe zlomek jako ást celku, upravuje zlomky 

rozšiováním, krácením, používá pojmy zlomek 

v základním tvaru, smíšené íslo, spolený jmenovatel. 

Porovnává zlomky a uspoádá skupinu zlomk . Poítá 

se zlomky – sítání, odítání, násobení, dlení. Umí 

zpracovat složený zlomek. Aplikuje na jednotky 

délkové, asové, váhové,… 

• Celá ísla, opaná ísla, íselná osa, 

porovnávání ísel, operace s celými ísly 

nerovnost, absolutní hodnota 

• Zlomky, zlomek jako podíl, smíšené 

íslo, desetinný zlomek, desetinné íslo, 

pevrácené íslo, poetní operace, jednoduchý 

a složený zlomek 

• Geometrie - grafy, fyzika, 

zempis (souadnice) 

• Fyzika – vztahy pro rychlost, 

hustotu apod. Jednotky ve tvaru 

zlomku 

• Rozumí pojmu racionálního ísla, chápe vyjádení 

nekonen mnoha zlomky. Zapíše zlomek desetinným 

nebo periodickým íslem. Porovnává libovolná 

racionální ísla. 

• Racionální ísla, vyjádení racionálního 

ísla desetinným rozvojem. 

• Statistické roenky, denní tisk, 

internet, záznam teplot, grafické 

zpracování namených dat 

• Chápe vyjádení ásti celku v procentech, vypoítá 

jedno procento jako setinu celku. 

• Vypoítá procentovou ást, je-li dán celek a poet 

• Procenta 

• Procentová ást 

• Význam procent resp. promile 

v praktickém život. Slevy, 

zdražení, obsah látky ve výrobku. 

93 




procent. 

• Vypoítá základ, je-li dána procentová ást a poet 

procent. 

• Vypoítá procent, je-li dáno procentová ást a 

základ. 

• Chápe pojem promile jako tisícinu celku. Umí 

s pojmem pracovat jako s pojmem procento. 

• Chápe pojem úrok vzhledem k penžní ástce. 

• Základ 

• Poet procent 

• Promile 

• Úrok 

Spojení se silniním a železniním 

znaením (stoupání, klesání). 

Základní principy finanní 

matematiky. 

• Pochopení 

významu 

matematické symboliky, 

zjednodušení matematického 

zápisu. Využití kalkulátor . 

• Urí druhou a tetí mocninu ísla, sítá, odítání, 

násobí, dlí a umocuje mocniny s pirozeným 

základem a exponentem. Orientuje se v mocninách 

s jiným základem než pirozené íslo. 

• Mocniny 

• Druhá a tetí mocnina 

• Fyzika – pochopení významu 

vzorce pro volný pád. Pochopení 

zápisu znaek pro krychlový a 

tverení metr. 

• Rozumí pojmu odmocniny. Umí urit pomocí 

tabulek a kalkulátoru. Rozvíjí odhad. Využívá 

jednotky pi stanovení délky strany tverc (1 ar, 1 ha) 

• Odmocniny 

• Druhý odmocnina 

• Zempis, geografie. 

• Chápe veškeré vztahy mezi stranami v pravoúhlém 

trojúhelníku. Umí je využít i pi ešení úloh z praxe. 

Vtu formuluje i bez použití základního vzorce. Pozná 

základní pythagor v trojúhelník s délkami stran 3, 4, 5. 

• Rozumí pojmu vzor, obraz, samodružný bod a 

samodružný útvar. Rozumí rozdílu mezi stedovou a 

osovou soumrností, umí zobrazit ve stedové 

soumrnosti rovinné útvary. 

• Rozliší rovnobžníky podle délek stran, podle 

shodnosti úhl , podle velikosti úhl . Urí obvody a 

obsahy n-úhelníku, narýsuje n-úhelníky a umí popsat 

• Pythagorova vta 

• Stedová soumrnost 

• Rovnobžníky a tyúhelníky, deltoid 

• Význam odkazu antické 

kultury, 

nadasovost 

matematických zákon . 

• Stavebnictví – konstrukce 

pravého úhlu pomocí primitivních 

nástroj . 

• Souvislosti s bžným životem, 

architektura, fotografování, 

zrcadlo. 

• Tídní podle charakteristických 

znak , rozvoj analytickosyntetického 

myšlení, kultivace 




základní vlastnosti. 

• Rozlišuje pojmy rovina a prostor a vztahy mezi 

nimi. 

Vypoítá velikost úhlopíky pomocí pythagorovy 

vty. 

• Krychle, kvádr 

Úhlopíka stnová, tlesová. 

grafického projevu. Pravidelné n- 

úhelníky v reálném svt – 

stavebnictví, fyzika, pírodopis... 

• Stavebnictví, architektura, 

pírodopis. 

• Rozpozná tleso podle jeho sít, vypoítá povrch 

tlesa, odvozuje objemy hranolu pomocí jednotkových 

krychlí, poítá ásti objemu tlesa. 

• Hranol 

• Stavebnictví, 

pírodopis. 

architektura, 

95 




Roník: 3. 


témata, projekty, Kurzy 

Poznámky 

• Dlí mnoholen mnoholenem 

Použije vzorce, rozšiuje, krátí 

• Poítá pomocí trojlenky, chápe postupný pomr, 

rozumí dlení celku na ásti v uritém pomru, 

používá úmru 

Rozdlí úseku v daném pomru, zmní úseku 

v daném pomru 

• Výrazy, promnná, výrazy s promnnými, 

mnoholeny, sítání, násobení a dlení 

mnoholen jednolenem 

• Pomr 

• Zempis - mítko mapy a 

plán 

• Chemie – smsi 

• Fyzika – závislost veliin, 

praktické úlohy 

• Rozezná promnnou veliinu, sestaví rovnici a 

interpretuje ešení 

Matematizuje a eší reálnou situaci s využitím rovnic a 

nerovnic, hledá efektivní zp soby ešení, odhaduje, 

ovuje a interpretuje výsledky 

Rozlišuje r zné formy zápisu intervalu 

• Odhaduje, poítá a mí velikosti objekt v 

praktickém život. 

Diskutuje a obhajuje r zné zp soby ešení 

konstrukních úloh, užívá jazyk matematiky ke 

strunému zápisu konstrukce. 

Aplikuje shodná zobrazení v konstrukních úlohách. 

• Rovnost, rovnice, ekvivalentní úpravy 

rovnic, slovní úlohy ešené rovnicemi, 

výpoet neznámé z jednoduchého vzorce 

Lineární nerovnice 

Intervaly a operace s nimi 

• Kružnice, kruh 

Thaletova kružnice a její aplikace 

Konstrukní úlohy 

Obsah kruhu a délka kružnice 

• fyzika – mechanika 

• chemie – rovnice, výpoty 

• Množiny empirická metoda 

urení π 

• historie π 

• architektura 

• výtvarné umní 

• Rozumí nárysu a p dorysu, rozlišuje rotaní tlesa 

• Rotaní válec 

• Rozvoj konstrukního a 

kombinaního myšlení 




a chápe, jak vznikají 

eší náronjší úlohy ve skupin, diskutuje se 

spolužáky o problému a jeho ešení 

• Rozezná funkní vztah od jiných vztah 

• Základy statistiky 

• Statistický soubor, statistická jednotka, 

znak, etnost znaku, aritmetický pr mr, 

modus, medián, grafy a diagramy 

• Výtvarná výchova – 

zobrazovací metody 

• Software 

97 




Roník: 4. 


témata, projekty, Kurzy 

Poznámky 

• Sestrojí graf funkce y = ax+b, y = ˝x˝, y = x 2 a 

využívá ho pi ešení rovnic, nerovnic, soustav 

Vyjádí pedpisem funkní závislost ze slovního 

vyjádení 

Rozumí soustav souadnic, chápe funkci jako 

závislost promnných, chápe význam zápisu funkce 

Rozliší závisle a nezávisle promnnou, urí defininí 

obor funkce, ásten popíše pr bh funkce 

• Funkce 

Pímá a nepímá úmrnost 

Lineární funkce 

Graf, vlastnosti 

Slovní úlohy 

Informativní uivo: 

Funkce s absolutní hodnotou 

Funkce kvadratická 

• Grafikony, úlohy o pohybu, 

diagramy 

• Djepis: René Descartes 

• Rozpozná podobné geometrické útvary (pedevším 

trojúhelníky), chápe rozdíl mezi shodností a 

podobností, používá pomru podobnosti pi ešení úloh 

• Sestrojí grafy goniometrických funkcí pro ostré 

úhly a urí hodnoty tchto funkcí pomocí grafu, 

tabulek, kalkulátoru 

Využívá goniometrické funkce pi ešení úloh z praxe 

Chápe vztah podobnosti a velikosti úhlu trojúhelníku 

v závislosti na pomru délek stran 

• Podobnost 

• Goniometrické funkce ostrého úhlu 

• ešení pravoúhlého trojúhelníku 

• Výtvarná výchova – kresba 

v terénu 

• Zempis – mapy, naviganí 

systémy 

• Zásadní 

význam 

goniometrických funkcí pro 

praktické výpoty, aplikaní úlohy 

z praxe, návaznost na úlohy viz 

podobnost 


• Matematizuje reálnou situaci s využitím rovnic, 

nerovnic a soustav rovnic, hledá efektivní zp soby 

ešení, odhaduje a zd voduje výsledky 

eší metodou sítací, dosazovací i srovnávací 

Používá matematickou symboliku k zápisu ešení 

rovnic a nerovnic 



• Soustava dvou lineárních rovnic se 

dvma neznámými 

Lineární rovnice se dvma neznámými 

(graficky i poetn) 

Úlohy o pohybu, úlohy o spolené práci, 

smsi 

• Aplikaní úlohy 

• Grafikony 

• Sestrojuje obrazy tles ve volném rovnobžném 

promítání, sestrojuje sí jehlanu a rotaního kužele, 

vypoítá povrch a objem 

Vybírá a používá základní i vedlejší jednotky obsahu, 

objemu, hmotnosti, hustoty a pevádí mezi nimi 

eší náronjší úlohy ve skupin, diskutuje o 

problému a jeho ešení 

• Jehlan, rotaní kužel 

Koule 

• fyzika – jednotky 

• Chápe pojem finanního obživa, inflace, deflace, 

DPH, 

Vypoítá úrok, rozumí jednoduchému složenému 

úrokování, 

ásten se orientuje v nabídkách úvr , dokáže 

odhadnout míru rizika 

• Základy finanní matematiky 

• Internet - mna a její kurzy, 

rozvoj strategického myšlení 

• Djepis – významné krachy 

burzy, hospodáské krize 

Ceny výrobk a služeb - r zné 

DPH 

99 




Pedmt: Informaní a komunikaní technologie 

Vzdlávací oblast: Informaní a komunikaní technologie 


Pedmt pokrývá oblast Informaní a komunikaní technologie podle požadavk uvedených 

v RVP GV, dále je zaazen ásten obsah vzdlávacího oboru lovk a svt práce - Využití 

digitálních technologií. V rozpracování obsahu pedmtu jsou výstupy vzdlávací oblasti 

lovk a svt práce RVP GV oznaeny zkratkou (aSP). 


roník 1 2 3 4 


V prvním roníku je pedmt vyuován jako nepovinný. 


Pedmt informaní a komunikaní technologie pipravuje žáky k tomu, aby byli schopni 

pracovat s prostedky ICT a efektivn je využívali jak v pr bhu pípravy v jiných 

pedmtech, tak v dalším vzdlávání i výkonu povolání, ale i v soukromém a obanském 

život. Žáci si v rámci pedmtu upevní pedstavu o výpoetní technice jako takové, nauí se 

pracovat s bžným základním a aplikaním programovým vybavením, vyhledávat 

a zpracovávat informace, komunikovat pomocí Internetu, ale i pracovat s dalšími prostedky 

informaních a komunikaních technologií. 

Stžejní formou výuky je cviení v odborné uebn výpoetní techniky. Tžišt výuky 

spoívá v provádní praktických úkol . Je-li použita metoda výkladu, je vhodné, aby ihned 

následovalo praktické procviení vyloženého uiva. Ve výuce se klade d raz na samostatnou 

práci, ešení komplexních úloh, vhodné je uplatovat projektový pístup (typ komplexní 

praktické úlohy, umožující aplikaci širokého spektra dovedností žáka; projekt je zpravidla 

týmovou prací). Tída se pi výuce dlí na skupiny tak, aby na každé pracovní stanici pracoval 

jeden žák. 

Výuka tedy probíhá v odborných uebnách s 15 ks PC s maximálním potem žák 15. 

Pi výuce je využívána moderní audiovizuální technika - osobní poíta, dataprojektor. 


Kompetence k uení - uitel: 

vede žáky k systematickému pojetí procesu zpracovávání a vyhodnocování informací, 

k uvdomní si významového jádra sdlení 

Kompetence k ešení problém - uitel: 

podncuje v žácích snahu o samostatné nalezení ešení problém 

provokuje intelekt žák otázkami jdoucími za povrchní pohled na skutenosti 

Kompetence komunikativní - uitel: 

pedkládá skupinové aktivity s piazením rolí a pravidel pro komunikaci 

vyžaduje od žák stídmé, jasné a logicky strukturované vyjádení 

podporuje v žácích zájem o smysluplné využívání komunikaních prostedk vetn 

komunikace živé 

Kompetence sociální - uitel: 

nabádá žáky k zodpovdnému pístupu k pedmtu, ešení úkol 

každodenním aktivitám 

i k jiným 

Charakteristika pedmtu – Informaní a komunikaní technologie 100



Kompetence obanské - uitel: 

na píkladech p sobení prvk z oblasti ICT na spolenost odhaluje žák m základní 

pravidla zapojení jedince do jejího chodu 

uí žáky kriticky posuzovat jednotlivá ešení problém z oblasti ICT ve spolenosti, 

oceovat ta dobrá a užitená, a motivuje žáky k aktivnímu zapojení vlastní tvorbou 

101 

Charakteristika pedmtu – Informaní a komunikaní technologie



Vzdlávací oblast: Informaní a komunikaní technologie 

Vyuovací pedmt: Informaní a komunikaní technologie 

Roník: 1. 



Poznámky 

• ovládá a využívá techniku a základní funkce 

operaního systému v souladu s pravidly práce 

v poítaové síti 

dodržuje základní hygienická pravidla a bezpenostní 

pravidla a pedpisy pi práci s digitální technikou a 

poskytne první pomoc pi úrazu saP 

• provádí základní úkony v manipulaci se soubory 

• využívá prostedky e-mailové komunikace a zvládá 

navigaci a vyhledávání na webových stránkách, 

pracuje uživatelským zp sobem s mobilními 

technologiemi - cestování, obchod, vzdlávání, zábava 

SaP 

• Seznámení s prostedím 

pihlašování, popis systému a sít, školní 

úty, e-mail, web, kvóty 

pravidla provozu poítaové uebny 

• Složka, adresá, názvy, práce s programy 

pro správu soubor 

cesta - absolutní a relativní, používané 

symboly 

oznaování více objekt (výbr, od..do) 

vyhledávání soubor a jejich atributy 

• Základy služeb internetu 

e-mail - tlo, pílohy, adresy, bezpenost 

webová stránka - prvky, navigace (odkazy), 

formuláe, adresa 

• Výstup lovk a svt práce 

Chyba! Chybné propojení. 

• PT Kritické tení a vnímání 

mediálních sdlení (komplet), 

• PT Interpretace vztahu 

mediálních sdlení a reality 

- r zné typy sdlení, jejich 

rozlišování a jejich funkce 

- rozdíl mezi reklamou a zprávou 

a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ 

obsahem 

Chyba! Chybné propojení. 

• Zempis – státy Evropské unie 

• Prezentaní technologie 

Osnovy pedmtu – Informaní a komunikaní technologie 102



• vytvoí jednoduchou desetistránkovou prezentaci na 

dané téma 

využívá grafických prvk , jednotlivé snímky 

naanimuje, 

použije naviganí tlaítka, i jiné hypertextové odkazy 

tvorba prezentace, seznámení s funkcemi 

programu PowerPoint 

projekt – tvorba vlastní prezentace na téma 

zempisné zajímavosti nkteré z evropských 

zemí 

103 

Osnovy pedmtu – Informaní a komunikaní technologie



Roník: 2. 



Poznámky 

• pracuje s textem a obrázkem v textovém a 

grafickém editoru 

ovládá práci s textovými a grafickými editory i 

tabulkovými editory a využívá vhodných aplikací 

uplatuje základní estetická a typografická pravidla 

pro práci s textem a obrazem 

• používá tabulkový kalkulátor ke zpracování dat a k 

prezentaci výsledk formou graf 

vytvoí jednoduchou tabulku, ve které využije nkteré 

jednoduché funkce ve vzorcích 

• Textový editor 

• psaní na klávesnici, základní úpravy textu 

formátování písma, typografická pravidla 

formátování odstavce - zarovnání, odsazení, 

ádkování, mezery, vazby 

záhlaví, zápatí, ísla stránek a vzhled stránky 

• Tabulkový kalkulátor 

• organizace dat v sešitu - listy, ádky vs. 

sloupce, buky 

úprava formátu a datového typu v buce 

vzorec, adresace relativní a absolutní, 

základní matematické, statistické a logické 

funkce 

tvorba graf na základ existujících dat, typy 

graf a jejich úprava 

• Tvorba a zpracování projekt 

do jiných pedmt na PC 

v textovém editoru 

• PT Stavba mediálních sdlení - 

píklady pravidelností v 

uspoádání mediovaných sdlení 

zejména ve zpravodajství 

(zpravodajství jako vyprávní, 

sestavování píspvk podle 

kritérií) 

• Statistické tabulky – 

matematika, zempis, apod. 

• Grafy funkcí 




Roník: 3. 



Poznámky 

• tvoí webové stránky pokroilými metodami a 

podle standard W3C (xhtml, styly) 

• pi tvorb webových stránek správn používá 

grafické prvky, je schopen si v píslušném grafickém 

editoru pipravit grafický prvek pro webovou stránku, 

rozlišuje pojem vektor a rastr 

dovede upravit vektorovou grafiku a vyexportovat ji 

do grafického formátu, který m že použít na webu 

dodržuje zásady bezpenosti a hygieny práce a 

bezpenostní pedpisy; poskytne první pomoc pi 

úrazu 

• Tvorba www stránek 

• Základní syntaktická pravidla XHTML, 

dokumentace on-line, základní a asto 

používané znaky a jejich atributy 

• Kaskádové styly (CSS) - myšlenka, zp sob 

zápisu, základní entity a atributy 

• Grafika na PC – rastry x vektory 

základní funkce 

grafické formáty a rozdíly mezi nimi 

tvorba grafických prvk do web. stránky 

• návod, pedloha, nárt, plán, schéma, 

jednoduchý program 

• Tvorba webové stránky 

s tematickým zamením 

• PT Tvorba mediálního sdlení - 

tvorba mediálního sdlení pro 

internetové médium 

• PT Práce v realizaním týmu - 

redakce internetového média 

• 

105 

Osnovy pedmtu – Informaní a komunikaní technologie



Roník: 4. 



Poznámky 

• vysvtlí význam jednotlivých souástí poítae a 

základní principy fungování, umí ešit jednoduché 

problémy 

• Fungování PC 

komponenty poítae: procesor, vnitní a 

vnjší pamti, vstupní a výstupní zaízení, 

obrazovka 

bh poítae - programy a jejich vykonávání, 

perušení) 

• vyselektuje ást rastrového obrázku, kterou 

selektivn upraví nebo použije v jiném obrázku jako 

ásti koláže 

pracuje s vrstvami, využívá vrstev v kolážích 

vytvoí jednoduchou animaci 

vytvoí jednoduchou vektorovou kresbu 

dokáže ji vyexportovat do formátu rastrového 

• Grafika na PC 

• Rastry: 

tvorba masek, princip vrstev 

tvorba koláží 

tvorba animací 

• Vektory: 

objekty a základní vlastnosti 

výpln, obrysy, transformace 


Pedmt: Djepis 

Vzdlávací oblast: lovk a spolenost 




Vyuovací pedmt djepis vychází z obsahu vzdlávacího oboru lovk a spolenost 

RVP GV. 


roník 1 2 3 4 



Vyuovací pedmt djepis patí do vzdlávací oblasti lovk a spolenost, která smuje 

k tomu, aby žáci poznali ve vzájemných souvislostech historické, sociální a kulturní aspekty 

života lidí a jejich promnlivost. Vyuovací pedmt djepis pináší základní poznatky 

o konání lovka v minulosti. Jeho posláním je kultivace historického vdomí – žáci se 

seznamují s významnými historickými událostmi a osobnostmi, které ovlivnily život 

v minulosti a které se promítly do souasnosti, s djinami umní, náboženství, vdy 

a techniky a se zp sobem života pedcházejících generací. Uivo by mlo vést k pochopení 

vzájemných vztah mezi djinami regionu, národa, jednotlivých evropských národ 

i jednotlivých kontinent , vytváet podmínky ke schopnosti žák zaazovat události do 

chronologického sledu a k pochopení, že historie není uzavený sled událostí, ale hledáním 

odpovdí na otázky po smyslu lidského konání a píinách souasného dní. Žák by si ml 

vytváet pozitivní hodnotový systém, rozpoznat názory ohrožující a ponižující lidskou 

d stojnost, ml by respektovat kulturní, náboženské a jiné odlišnosti národ a r zných 

spoleenství, nebo pochopí jejich historické aspekty. 

Výuka probíhá v odborné uebn spoleenských vd a v kmenových tídách, pop. 

v multimediální uebn, tída není dlena na skupiny. Pi výuce je využívána audiovizuální 

technika – dataprojektor, vizualizér, osobní poíta, diaprojektor, k dispozici jsou mapy, 

atlasy a odborná literatura. 

Výchovné a vzdlávací strategie: 

Kompetence k uení: 

Žák je veden k tomu 

aby dokázal vyhledávat informace v uebním textu, ve zjednodušených ukázkách 

historických dokument a v dalších textech vetn internetových, tídit je, kriticky 

hodnotit; 

aby dokázal získané informace vzájemn propojovat – zvlášt s využitím 

mezipedmtových vztah ; 

aby dokázal získávat informace z r zných typ text – map, graf , tabulek; 

aby dokázal organizovat vlastní studium – poizovat osnovu, výtah, výpisky; 

aby posoudil pokrok, kterého dosáhl pi studiu a plánoval, jak zlepšit své výsledky. 

Strategie: práce s uebnicí ve vyuovací hodin, zadávání krátkých text k samostudiu, práce 

s mapou. 

Kompetence k ešení problém : 

Žák je veden k tomu 

aby dokázal ešit problémové otázky související s historickým vývojem; 

aby vytvoil krátkou prezentaci i referát na dané téma; 

107 

Charakteristika pedmtu – Djepis



dokázal srovnávat historické jevy, tídit je podle daných hledisek; 

hledal argumenty pro a proti jednotlivým tvrzením; 

rozpoznal píiny a d sledky jev . 

Strategie: samostatná práce v hodinách, dialogické metody výuky, vytváení krátkých 

prezentací a referát . 

Kompetence komunikativní: 

Žák je veden k tomu, aby 

dokázal výstižn a v logickém sledu prezentovat své znalosti v ústní i písemné form, a to 

v souladu se spisovnou normou eštiny; 

dokázal naslouchat promluvám druhých, vhodn – obsahov i formáln – na n reagovat; 

vhodn se zapojoval do diskuse. 

Strategie: samostatné souvislé ústní a písemné projevy, kombinace výkladových 

a dialogických metod výuky. 

Kompetence sociální a personální: 


jednal v souladu s obecn platnými etickými normami; 

bral ohled na názory a pocity druhých, respektoval je; 

ocenil úspch druhých; 

pouil se z chyb druhých; 

v pípad poteby uml požádat o pomoc a naopak ji poskytl tm, kdo ji potebují 

respektoval spoleenská pravidla a podílel se na jejich vytváení. 

Strategie: d raz na dodržování etických pravidel pi výuce i mimo ni, pedkládání pozitivních 

vzor z historie, hledání pouení v historických událostech. 

Kompetence obanské: 


si vážil historického a kulturního ddictví a chránil je; 

respektoval kulturní a náboženskou odlišnost r zných etnik; 

odmítal násilí a rozpoznal jeho projevy; 

chápal podstatu demokracie a jejího uplatování; 

si uvdomoval souvislost mezi lidskou civilizací a pírodními podmínkami a podporoval 

ochranu životního prostedí. 

Strategie: demonstrace projev násilí a jejich zhoubných d sledk v historii, doklady 

vzájemného obohacování kultur v historii, sledování vývoje demokracie a demonstrace 

d sledk omezování demokracie. 

Kompetence pracovní: 


dokázal zhodnotit dosažený stupe svých znalostí a dovedností s ohledem na n volit své 

budoucí zamení a další vzdlávání 

dodržoval zásady bezpenosti a ochrany zdraví pi studiu 

se dokázal adaptovat na pracovní podmínky 

Strategie: d raz na dodržování bezpenosti práce, vhodné zacházení s uebními a pracovními 

pom ckami. 

Charakteristika pedmtu – Djepis 108




Vyuovací pedmt: Djepis 

Roník: 1. 



Poznámky 

• vysvtlí význam zkoumání djin 

• uvede konkrétní píklady zdroj informací o 

minulosti, pojmenuje instituce, kde jsou 

shromažovány 

• osvojí si práci s asovou pímkou 

• osvojí si základní periodizaci djin 

• vysvtlí použité znaky v legend historické mapy 

• popíše život pravkých lovc a sbra 

• vysvtlí podstatu neolitické revoluce 

o a nerovnomrného vývoje spolenosti 

• uvede píklady archeologických kultur 

o a pravkých projev umní 

• popíše keltskou kulturu 

• lovk v djinách 

Co je historie, práce historika 

Historické prameny 

Djinná období 

Historická mapa 

• Pravk 

Antropogeneze 

Období pravku 

Archeologie a archeologická kultura 

Pírodní podmínky 

Doba kamenná, neolitická revoluce 

Doba kov 

• Ve všech celcích: PT-OSV - 

Rozvoj schopností poznávání: 

cviení smyslového vnímání, 

pozornosti a soustední, 

cviení 

dovedností 

zapamatování, ešení 

problém, dovednosti pro 

uení a studium - integrace 

• Ve všech celcích: PT-OSV – 

Komunikace: cviení 

pozorování a empatického a 

aktivního naslouchání - 

integrace 


ešení problém a 

rozhodovací dovednosti: 

zvládání uebních problém - 

integrace 


Kooperace a kompetice: 

• rozvoj individuálních 

dovedností pro kooperaci 

(seberegulace v situaci 

nesouhlasu, odporu apod. 

• Regionální 

djiny: 

archivy, muzea, 

knihovny 

v regionu 

109 

Osnovy pedmtu – Djepis



• doloží souvislost mezi pírodními podmínkami a 

vznikem starovkých stát 

• uvede nejvýznamnjší typy památek, které se staly 

souástí svtového kulturního ddictví 

• nartne schéma spoleenského uspoádání 

orientálního státu 

• na map ukáže územní rozsah jednotlivých stát 

• porovná formy vlády a spoleenské skupin 

v Athénách a ve Spart, vysvtlí podstatu athénské 

demokracie 



• na píkladech ukáže pínos ecké civilizace pro 

rozvoj evropské kultury 

• na map najde nejvýznamnjší centra 

• Starovk 

Charakteristické rysy oblasti, vývoj 

spolenosti, náboženské pedstavy, poátek 

písma a kultury, pínos starovkých civilizací 

Mezopotámie 

Egypt 

Malá Asie 

Palestina 

Sýrie a Fénicie 

Persie 

Indie 

ína 

• Antika: 

ecko 

Koeny ecké civilizace 

Archaické období 

Klasické období 

Helénistické období 

• PT–EV – Vztah lovka k 

prostedí: nerovnomrnost 

života na Zemi , integrace 

• PT–EV – Ekosystémy: kulturní 

krajina - integrace 

• PT-MV – Etnický pvod: 

rovnocennost všech etnických 

skupin a kultur - integrace 

• MP-Ev – projevy pravkého 

umní 

• PT–EV - Vztah lovka a 

prostedí utváení civilizace: 

nerovnomrnost života na Zemi 

– integrace 

• MV – Z – Pední a Dálný 

východ – pírodní podmínky, 

severní Afrika – pírodní 

podmínky 

• MV-Ev – umní starovkého 

východu 

• JL - bible 

• MV-M – šedesátková a 

desítková soustava, nula 

• PT-VDO – Principy 

demokracie jako formy vlády a 

zpsobu rozhodování: principy 

demokracie, demokracie jako 

protiváha diktatury - integrace 

• PT-MV – Multikulturalita: 

Osnovy pedmtu – Djepis 110



• na map najde nejvýznamnjší centra 

• popíše formy vlády, vysvtlí rozdíl mezi 

republikou a císastvím 



• na píkladech ukáže pínos ímské civilizace pro 

rozvoj evropské kultury 

• vysvtlí podstatu kesanství a jeho souvislost 

o s judaismem 

• objasní píiny rozpadu ímské íše 

ím 

Poátky íma 

Doba královská, ímská republika, doba 

císaská 

Poátky kesanství 

Naše zem v dob ímské, rozpad ímské íše 

multikulturalita jako 

prostedek vzájemného 

obohacování – integrace 

• PT-VMEGS-Jsme Evropané: 

koeny a zdroje evropské 

civilizace, klíové mezníky 

evropské historie - integrace 

• MV-Ev – umní starovkého 

ecka a íma 

• MV-JL – staré ecké báje a 

povsti, ecké drama 

• MV-Z – jižní Evropa: pírodní 

podmínky, významná centra 

111 




Roník: 2. 



Poznámky 

• popíše zmnu na historické map Evropy 

• charakterizuje postavení jednotlivých vrstev 

stedovké spolenosti a jejich životní styl 

• vyjmenuje hlavní události ve vývoji významných 

evropských stát 

• vybere nejd ležitjší události nejd ležitjší události 

eských stedovkých djin, seadí je na asové ose, 

sv j výbr zd vodní 

• analyzuje politickou situaci Velkomoravské íše 

• demonstruje pínos cyrilometodjské mise 

• popíše poátky kesanství v echách 

• s pomocí úryvku posoudí význam Zlaté buly 

sicilské 

• konkrétními píklady doloží pínos Karla IV. pro 

eský stát 

• popíše uspoádání ímskokatolické církve a 

d sledky roztržky kesanské církve, shrne vztah 

papežství a císaství 

• uvede píklady románských, gotických, 

byzantských a arabských památek, podle obrázk 

popíše hlavní znaky umleckých sloh 

• objasní píiny a d sledky kížových výprav 

• vysvtlí píiny kritiky církve, reakci církve na ni, 

uvede významné události ze života J. Husa 

• Stedovk 

Raný: 

Sthování národ , nové etnické uspoádání 

Evropy, jazykové rodiny 

Struktura stedovké spolenosti 

Byzantská íše 

Utváení stedovkých stát v západní, stední 

a východní Evrop 

Formování státu na našem území 

eský stát v dob knížecí 

Románská kultura a životní styl 

Kesanství, papežství, císaství 

Arabská íše a islám 

Kížové výpravy 

Vrcholný: 

Stedovká kolonizace, vznik mst, rozvoj 

emesel a obchodu 

Soupeení zemí západní Evropy 

Rusko a vpád Mongol 

Poslední Pemyslovci 

Gotická kultura a životní styl 

Lucemburkové v ele eského státu 

Kritika pomr v církvi, husitství v echách 

Doba podbradská, doba jagellonská 

Osmanská íše 

• PT-MK – Etnický pvod: jazyky 

a jejich rovnocennost, 


skupin a kultur -integrace 

• PT-MK - Principy smíru a 

solidarity: odpovdnost za 

odstranní diskriminace a 

pedsudk vi etnickým skupinám 

- integrace 

• PT-MK - Multikulturalita: 

multikulturalita jako prostedek 

vzájemného obohacování – 

integrace 

• PT-VMEGS – Jsme Evropané: 



evropské historie, co Evropu 

spojuje a co ji rozdluje - integrace 

• PT-VMEGS – Objevujeme 

Evropu a svt: naše vlast a Evropa 

– integrace 

• PT – EV – Ekosystémy: kulturní 

krajina - integrace 

• MV–JL – p vod jazyka, 

poátky eské literatury v staro- 


djiny 

• Trstenická 

stezka 

• kolonizace 

Svitavska – 

pojem 

Hebesko 

• založení 

Svitav 

• vznik msta 

Svitavy, 

mstská 

privilegia 

• Svitavy 

v dob 

husitských 

válek 




• uvede klady a zápory husitského hnutí 

• posoudí mírové návrhy a pokus o náboženskou 

toleranci Jiího z Podbrad 

• vysvtlí podstatu stavovské monarchie 

• vysvtlí píiny a d sledky objevných plaveb, na 

historické map demonstruje pr bh zámoských 

objev , konkretizuje projevy rasismu 

Vznik novodobého Španlska, objevné plavby 

Pedkolumbovské civilizace 

slovnském, latinském a eském 

jazyce (staroslovnština, hlaholice, 

svatováclavská legenda Kosmova 

kronika, kronika takeeného 

Dalimila 

• MV-Ev – románská, gotická, 

byzantská, arabská kultura 

• MV-Z - zempisné objevy 

• uvede významné pedstavitele italské renesance, 

podle obrázku popíše znaky renesance 

• uvede významné pedstavitele reformace a základní 

myšlenky jejich uení 

• posoudí d sledky náboženské nesnášenlivosti 

• Poátky novovku: 

Renesance a humanismus 

Reformace a její šíení (Nmecko, Anglie, 

Francie, Nizozemí) 




evropské historie, co Evropu spojuje 

a co ji rozdluje – integrace 



– integrace 



odstranní diskriminace a pedsudk 

vi etnickým a náboženským 

skupinám - integrace 

• významné 

renesanní 

památky 

regionu 

113 




Roník: 3. 



Poznámky 

• objasní postavení eského státu v rámci habsburské 

monarchie a píiny boje panovníka a stav 

• vysvtlí píiny ticetileté války a zhodnotí její 

d sledky pro eské zem 

• osvojí si pojmy parlamentarismus, konstituní 

monarchie, absolutismus 

• porovná vývoj v západní a stední Evrop po ticetileté 

válce 

• rozpozná znaky baroka a klasicismu, uvede 

nejvýznamnjší pedstavitele a památky 

• definuje osvícenské pedstavy o státu a o život, 

rozpozná jejich uplatnní v revolucích 18. a 19. století 

• na píkladu francouzské revoluce demonstruje boj za 

obanská práva 

• uvede, jak osvícenské reformy zmnily život lidí 

v habsburské monarchii vetn eských zemí 

• porovná jednotlivé fáze utváení novodobého eského 

národa 

• shrne, jak nové vynálezy promnily život lidí 

• na píkladu eských zemí objasní tendence politického 

vývoje po Vídeském kongresu 

• charakterizuje romantismus, s využitím znalostí 

• Poátky novovku – pokraování: 

Evropské zem na poátku novovku 

Nástup Habsburk na eský tr n 

Politická, hospodáská a náboženská situace 

v eském stát ped ticetiletou válkou 

Ticetiletá válka 

• Novovk: 

Evropané po ticetileté válce 

Obanská válka v Anglii 

Absolutní monarchie ve Francii a v Rusku 

Vznik Pruska 

Barokní kultura 

Jan Amos Komenský 

Rozvoj vdy a techniky, osvícenství a 

klasicismus 

Francouzská revoluce 

Napoleonské války 

eské zem v dob osvícenské 

Poátky národního obrození, utváení 

novodobého eského národa 

Pr myslová revoluce a její šíení 

Boj amerických osad za nezávislost, vznik 

USA 

Vídeský kongres 

Evropa a eské zem v 1. pol. 19. stol. 

Romantismus 



odstranní diskriminace a 

pedsudk vi etnickým a náboženským 



koeny a zdroje evropské civilizace, 

klíové mezníky evropské 

historie, co Evropu spojuje a co ji 

rozdluje – integrace 



– integrace 



odstranní diskriminace a pedsudk 

vi etnickým a náboženským 


• PT-VDO – Oban, obanská 

spolenost a stát: formování 

obanské spolenosti – integrace 

• PT-VDO - Formy participace 

oban v politickém život: volební 


djiny: 

• Svitavy 

za 

ticetileté války 

• V. O. 

Ottendorfer, A. 

Makowsky 

• železnice 

Svitavy Polika 

• židovská 

náboženská 

obec 




z jiných pedmt uvede jeho pedstavitele 

• vysvtlí cíle revolucí r. 1848 

• rozliší jednotlivé politické proudy 

• porovná situaci jednotlivých evropských národ a jejich 

národních hnutí 

• na píkladech dokumentuje nerovnomrnost vývoje 

jednotlivých ástí Evropy 

• vysvtlí pojem dualismus a objasní postavení eského 

národa v rámci habsburské monarchie 

• popíše volební systém v habsburské monarchii a boj za 

jeho zmny 

• rozpozná projevy rasismu a antisemitismu 

• dokumentuje soupeení mezi velmocemi ve 2. pol. 19. 

stol. a na poátku 20. století 

• pedstaví nejvýznamnjší památky a osobnosti eské 

kultury 19. a po. stol. 

Revoluce 1848 

Sociální otázka, sny o spravedlivé spolenosti 

Obanská válka v USA 

Evropské zem v 2. pol. 19. stol., nové státy 

na map Evropy, národní hnutí 

Politické proudy – konzervativismus, 

liberalismus, socialismus 

eské zem v rámci habsburské monarchie, 

vznik Rakouska - Uherska 

Kultura 2. pol. 19. stol. 

Evropa a svt na pelomu století: 

Zempisné objevy 

Technicko-vdecká revoluce a pírodní vdy 

Myšlenkové proudy a hnutí 

Kultura 

systémy a demokratické volby 

a politika 

• PT-VDO – Principy demokracie 

jako formy vlády a zpsobu 

rozhodování: formování novodobé 

demokratické spolenosti - 

integrace 

• PT-MK - Princip sociálního 

smíru a solidarity: otázka lidských 

práv, základní dokumenty – 

integrace 

• PT- OSV - Mezilidské vztahy: 

lidská práva jako regulativ vztah 

• PT-EV – Lidské aktivity a 

promny životního prostedí: 

prmysl a životní prostedí 

(prmyslová revoluce a demografický 

vývoj, vlivy prmyslu na 

prostedí) 

• MV-Ev – kulturní proudy, 

jejich památky a pedstavitelé 

• MV-JL – významní 

pedstavitelé eské literatury, 

národní obrození 

• MV-Z – zempisné objevy 

• MV-F – technické objevy 

• MV-Bi, Ch – rozvoj vdy 

• MV-Ov – politické systémy, 

politické proudy a strany, principy 

demokracie, volební právo 

115 




Roník: 4. 



Poznámky 

• vysvtlí píiny konflikt ped 1. svtovou válkou a 

píiny 1. svtové války 

• demonstruje zneužití techniky ve válce 

• objasní úlohu T. G. Masaryka pi vzniku 

samostatného eskoslovenska 

• na map ukáže zmny v politickém uspoádání 

Evropy 

• charakterizuje úlohu SN 

• vysvtlí podstatu totalitních režim a d sledky 

jejich nástupu pro svt, zvlášt d sledky nástupu 

nacismu v Nmecku pro eskoslovensko 

• zhodnotí politické postavení SR v Evrop 

• charakterizuje politiku appeasementu 

• objasní pojmy nacionalismus, rasismus, 

antisemitismus a uvede projevy tchto ideologií 

• na píkladech demonstrují zneužití vdy a techniky 

ve 2. svtové válce 

• uvede píklady mírového využití výsledk 

vdeckých výzkum 

• uvede konkrétní píklady odboje v Protektorátu 

echy a Morava 

• objasní úlohu eskoslovenských voják na bojištích 

2. svtové války 

• vysvtlí pojem bipolární svt 

• uvede píklady stetu supervelmocí 

• Doba nejnovjší: 

Mezinárodní vztahy ped první svtovou 

válkou, vznik mocenských blok 

První svtová válka a její d sledky, revoluce 

v Rusku 

eské zem v dob první svtové války, vznik 

SR 

Nové uspoádání Evropy a politická úloha 

USA 

Vznik totalitních systém – komunismus 

(Rusko), fašismus (Itálie) 

eskoslovensko ve 20. letech 

Svtová hospodáská krize 

Nástup fašismu v Nmecku 

Stalinismus v Rusku 

eskoslovensko ve 30. letech 

Politika evropských mocností ve 30. letech 

Kultura, vda a technika mezi válkami 

Druhá svtová válka 

Holocaust 

eskoslovensko v dob 2. svtové války, 

domácí a zahraniní odboj 

Svt po druhé svtové válce – vytváení 

bipolárního svta, studená válka, poválené 

konflikty 

Promny Asie, Latinské Ameriky a Afriky 

eskoslovensko po válce, pevrat roku 1948 




evropské historie, evropská 

integrace – integrace 



– integrace 

• PT-VDO - Principy demokracie 


rozhodování: demokracie jako 

protiváha diktatury – integrace 

• PT-MK - Princip sociálního 

smíru a solidarity: otázka lidských 

práv, základní dokumenty - 

integrace 

• PT-MK - Multikulturalita: 

multikulturalita souasného svta - 

integrace 

• PT-EV - Lidské aktivity a 

problémy životního prostedí: 

prmysl a životní prostedí - 

integrace 

• PT-MV - Fungování a vliv 

médií ve spolenosti: vliv médií na 

každodenní život, spolenost, 


djiny: 

• Svitavy 

za 

první svtové 

války 

• O. Schindler 

• V. Felber 

• židovská 

náboženská 

obec 

• Svitavy za 

druhé svtové 

války 

• osvobození 

msta 

n- 

oby- 

• odsun 

meckého 

vatelstva 




• popíše události roku 1948 v eskoslovensku 

• charakterizují projevy totalitní moci 

v eskoslovensku 

• vysvtlí cíle obrodného procesu v eskoslovensku 

• vysvtlí, ím byly vyvolány zmny, které vedly 

k pádu komunistických režim 

• uvede nejvýznamnjší mezníky vývoje evropských 

poválených djin (vetn eských) a svou volbu 

zd vodní 

• charakterizuje projevy globalizace a nejvtší 

problémy souasného svta 

Vnitní situace v zemích východního bloku a 

jejich srovnání se zemmi západními 

Poátky totalitní moci v eskoslovensku, 

zmny v 60. letech, období normalizace 

Svt po skonení studené války 

Krize a pád komunistických režim 

Vznik eské republiky 

Svt v dob globalizace 

Rozvoj vdy a techniky 

Promny kultury 

Problémy souasného svta 

politický život a kulturu z hlediska 

souasné i historické perspektivy 

• MV-Z - Promny Asie, Afriky a 

Jižní Ameriky, rozpad koloniálního 

systému, 

• Globalizaní procesy 

• MV-Bi - Promny krajiny 

• MV-Fy - Vda technika 

• MV-Ev - Kultura –architektura, 

výtvarní umlci 

• MV-JL - Osobnosti eské kultury 

• MV-Ov - rasismus, nacionalismus, 

antisemitismus, holocaust, 

lidská práva, 

• MV-OV,Z - Hospodáská a 

politická integrace Evropy 

117 




Pedmt: Obanská výchova 



Vyuovací pedmt výchova k obanství vychází z obsahu vzdlávacího oblasti lovk 

a spolenost RVP GV a zahrnuje ve tvrtém roníku vzdlávací oblast lovk a svt práce. 


roník 1 2 3 4 



Výuka probíhá v kmenových tídách, uebn ZSV, uebn IVT a veejných prostranstvích 

mimo školu. Souástí výuky jsou besedy na aktuální téma, žáci jsou vedeni k aktivnímu 

vyhledávání informací pomocí hromadných sdlovacích prostedk a IKT technologií, ve 

zvýšené míe jsou využívány metody dialogu a skupinová práce. 

Výchova k obanství vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potebnými pro jeho aktivní 

zapojení do života v demokratické spolenosti. Seznamuje žáka se vztahy v rodin a v širších 

spoleenstvích. Motivuje žáka k aktivní úasti na život školy, msta, demokratické 

spolenosti. Zamuje se na utváení pozitivních obanských postoj , rozvíjí vdomí evropské 

sounáležitosti. Podporuje myšlenky demokratické Evropy, vede žáky k sebepoznávání 

a formování vdomí odpovdnosti za vlastní život. Souástí je prevence rasistických 

a extrémním postoj a výchova k toleranci a respektování základních lidských práv. 

Vychovává k úct k pírodnímu a kulturnímu prostedí a vede k ochran národních hodnot. 

Výchovné a vzdlávací strategie; kompetence: 

Kompetence k uení: 

Rozvíjíme zájem o souasnost a minulost národa 

Podporujeme samostatnost a tvoivost žák pi vyhledávání píklad v médiích 

Vedeme k využívání informací pi ešení reálných situací 

Kompetence k ešení problém : 

Uíme se nebát ešit problémy z oblasti každodenních situací 

Uíme kriticky myslet 

Kompetence komunikativní: 

Komunikaci s dosplými a vrstevníky Vytváíme prostor pro kultivované a souvislé 

vyjadování vlastních myšlenek a názor 

Klademe d raz na pimenou 

Kompetence sociální: 

Uíme žáky spolupracovat v týmu, vzájemn si naslouchat a pomáhat 

Uíme kriticky hodnotit vlastní práci i práci ostatních 

Kompetence obanská: 

Uíme žáky respektovat, chránit tradice národa 

Vedeme žáky k dodržování práv a povinností vyplývajících ze školního ádu 

Rozvíjíme kladný vztah k jiným národnostem i etnickým skupinám a respekt k jejich 

odlišnostem 

Vychováváme k odpovdnosti za vlastní život 

Charakteristika pedmtu – Obanská výchova 118



Kompetence pracovní: 

Vedeme k efektivit pi organizování vlastní práce dodáváním sebed vry pi ešení 

úkol 

119 

Charakteristika pedmtu – Obanská výchova




Vyuovací pedmt: Obanská výchova 

Roník: 1. 



Poznámky 

• Chápe, pro je teba své chování a jednání 

podizovat pravidl m-školnímu ádu 

Objasuje význam vzdlání pro život 

Kriticky pistupuje k projev m vandalismu 

Je schopen zorganizovat si vlastní as, plánovat uení 

• Posoudí a na píkladech doloží význam spolupráce 

pi ešení úkol v rodin 

Vysvtlí význam harmonických vztah v rodin 

• Zhodnotí nabídku kulturních institucí a cílen 

• Naše škola, domov a obec 

• život ve škole, školní ád, tradice školy, 

vzdlání jako píprava pro život, spoleenská 

pravidla a normy, režim dne, vandalismus 

• rodina, rodinné vztahy, role len rodiny, 

hospodaení a rozpoet, šetrnost 

• obec a region, obecní zastupitelstvo, 

• PT Osobnostní a sociální 

výchova – psychohygiena, dobrá 

organizace asu, dovednosti pro 

uení a studium, vzájemné poznávání 

se ve skupin, komunikace 

v rzných situacích (omluva, informování, 

prosba, žádost), ešení 

konflikt, podízení se 

• PT Výchova demokratického 

obana – demokratická atmosféra 

a demokratické vztahy ve škole, 

zpsoby uplatování demokratických 

princip a hodnot v život 

školy 


výchova – moje vztahy k druhým 

lidem, hledání pomoci pi obtížích, 

komunikace v rzných situacích 

(pozdrav, omluva), pravda a lež 

v komunikaci 


obana – formy participace žák 

na život místní komunity, obec 

Osnovy pedmtu – Obanská výchova 120



vybírá akce, které ho zajímají 

Poznává tradice obce, msta, pro je dobré je udržovat 

památky obce a významné osobnosti 

jako základní jednotka samosprávy 

státu 

• Uvede píklady významných státních svátk 

Osvojuje si význam státních symbol a úctu k nim 

Seznamuje se s památnými místy ze svého okolí 

Na píkladech vyloží pojem vlastenectví 

• Rozpoznává záporné a kladné vlivy prostedí, ve 

kterém se pohybuje 

Uvdomuje si rozdíly v chování lidí (klady a zápory) 

Objasní potebu tolerance ve spolenosti 

Rozpoznává netolerantní, rasistické, xenofobní a 

extremistické projevy v chování lidí 

Zhodnotí a na píkladech doloží význam solidarity 

mezi lidmi 

• Naše vlast 

• státní svátky, státní symboly, slavní 

pedkové, vdci a vynálezy, vlastenectví a 

mateský jazyk, památná místa 

• Život ve spolenosti 

• sdružování lidí, tída, parta, našinec a 

cizinec 

postavení dítte ve skupin 

mezilidské vztahy, šikana pátelství, problémy 

lidské nesnášenlivosti 

• PT Multikulturní výchova – 

respektování zvláštností rzných 

etnik, poznání vlastního kulturního 

zakotvení, postavení národnostních 

menšin 


výchova – rozvoj pozornosti vi 

odlišnostem a hledání výhod 

v odlišnostech, empatie, respektování, 

podpora, pomoc, komunikace 

v rzných situacích 

121 

Osnovy pedmtu – Obanská výchova



Roník: 2. 



Poznámky 

• Rozlišuje nejastjší typy a formy stát a na 

píkladech porovná jejich znaky 

Uvede píklady významných osobností, které 

proslavily náš národ 

• Národ a vznik státu 

• Principy demokracie 

Zrození vlasti 

echy, Morava, Slezsko 

Osobnosti, které nás proslavili 


obana – oban, obanská 

spolenost a stát (základní 

principy a hodnoty demokratického 

politického systému), 

formy participace oban v politickém 

život (volební systémy a 

demokratické volby a politika) 

• Uí se respektovat kulturní zvláštnosti 

Orientuje se v nabídce jednotlivých kulturních institucí 

Porovnává r zné podoby a projevy kultury - odívání, 

bydlení, chování lidí 

Kriticky pistupuje k mediálním informacím, vyjádí 

sv j postoj k p sobení propagandy a reklamy na 

veejné mínní a chování lidí 

• Kultura a její rozvíjení 

• Pojetí kultury, masová kultura, vliv 

masmédií na náš život 

Rozmanitost kulturních projev 

Kulturní tradice 

Ochrana kulturních hodnot 


výchova – poznávání lidí (rozvoj 

pozornosti vi odlišnostem a 

hledání výhod v odlišnostech) 

• PT Výchova k myšlení 

v evropských a globálních souvislostech 

– objevujeme Evropu a 

svt (naše vlast a Evropa, Evropa 

a svt), Evropa a svt nás zajímá 

(zvyky tradice národ Evropy), 

Jsme Evropané (koeny a zdroje 

evropské civilizace) 

• PT Mediální výchova – 

fungování a vliv médií ve spolenosti 

(vliv médií na kulturu) 




• Rozpoznává r zné formy vlastnictví a uvede jejich 

píklady 

Dodržuje zásady hospodárnosti, popíše a objasní 

vlastní zásady zacházení s penzi a se svým sveným 

majetkem 

• Chápe význam práce jako zdroje získávání majetku 

• Uvdomuje si podmínky života a možnosti jejich 

ohrožování 

Chápe vlastní odpovdnost ve vztazích k prostedí 

Objasní souvislosti globálních a lokálních problém , 

uvede píklady možných projev a zp sob ešení 

globálních problém v obci a regionu 

• Stát a hospodáství 

• Majetek, vlastnictví, peníze 

Zdroje získávání majetku, jeho tvorba 

Formy vlastnictví 

Ekonomické poteby 

Práce fyzická a duševní 

• Globalizace 

Naše zem a píroda 

Životní prostedí 

Ochrana pírody v praxi 

Chování k pírod 

Projevy, klady a zápory globalizace 

Významné globální problémy 

Zp soby jejich ešení 

PT Environmentální výchova – 

vztah lovka k prostedí 

123 




Roník: 3. 



Poznámky 

• Rozpoznává projevy záporných charakterových 

vlastností u sebe i druhých 

Respektuje odlišné názory lidí 

Zaujímá tolerantní postoj k menšinám 

Rozpozná projevy masové nesnášenlivosti a vysvtlí, k 

jakým d sledk m m že vést 

Vysvtlí, pro je d ležitá solidarita 

• lovk ve spolenosti 

Vztahy mezi lidmi 

Vlivy dobré a špatné 

Lidská setkání (podobnost a odlišnost lidí, 

individualismus a kolektivismus) 

lovk a jeho soužití se svtem 

Mezilidská komunikace 

Lidská solidarita 


výchova – poznávání lidí (vzájemné 

poznávání se ve tíd, ve 

skupin), mezilidské vztahy (pée o 

dobré vztahy, chování podporující 

dobré vztahy) 

• Pochopí význam pojmu osobnosti, rozdílnost 

osobností, kladné a záporné vlastnosti osobnosti 

Uí se zodpovdn volit životní cíle a nacházet cesty 

k jejich realizaci 

Uvdomí si význam životního názoru, vliv víry a 

náboženství v život lovka 

Popíše, jak lze usmrovat a kultivovat charakterové a 

volní vlastnosti, pekonávat osobní nedostatky a 

pstovat zdravou sebed vru 

• Objasní výhody demokratického zp sobu ízení 

státu pro každodenní život oban 

Pimen uplatuje svá práva a respektuje práva a 

oprávnné zájmy druhých lidí, posoudí význam 

ochrany lidských práv a svobod 

Rozpozná protiprávní jednání 

• lovk jako jedinec 

lovk jako osobnost 

City 

Charakter 

Plánování života, životní cíle 

Pátelství, láska, manželství, rodiovství 

Životní názor 

• Stát a právo 

Právní základy státu 

Ústava R 

Lidská práva 

lovk jako oban 

Státní správa a samospráva 

Právo v každodenním život 


obana - Formy participace 

oban v politickém život - celé 


obana - Principy demokracie 


rozhodování - celé 





výchova – hodnoty, postoje a praktická 

etika (analýzy vlastních i 

cizích postoj a hodnot a jejich 

projev v chování lidí) 

• Popíše vliv zalenní R do EU 

Uvede píklady práv oban R v rámci EU 

Uvede nkteré významné mezinárodní organizace a 

spoleenství 

Posoudí význam spolupráce mezi státy 

• Mezinárodní vztahy 

lovk tvoí sv j svt 

My a náš svt 

Mezinárodní vztahy a spolupráce 

• PT Multikulturní výchova – 

lidské vztahy (význam kvality 

mezilidských vztah pro harmonický 

rozvoj osobnosti), princip 

sociálního smíru a solidarity 

(nekonfliktní život v multikulturní 

spolenosti) 

• PT Výchova k myšlení 

v evropských a globálních souvislostech 

– objevujeme Evropu a 

svt (naše vlast a Evropa, Evropa 

a svt, mezinárodní setká-vání), 

jsme Evropané (mezinárodní 

organizace a jejich pispní 

k ešení problém dtí a mládeže) 

125 




Roník: 4. 



Poznámky 

• Uplatuje vhodné zp soby chování a komunikace 

v r zných životních situacích 

eší nenásilným zp sobem neshody i konflikty 

Rozpoznává netolerantní, rasistické a extremistické 

projevy v chování lidí 

Zaujímá aktivní postoj proti všem projev m 

nesnášenlivosti 

• Rozlišuje typy a formy stát a porovná jejich znaky 

Vysvtlí výhody demokratického uspoádání státu 

• lovk – obanský život 

• Zásady lidského soužití 

Sdílení, spolupráce, podmínky spolupráce 

Morálka, mravnost 

Zdroje radosti 

Pravidla chování 

• lovk a právo – oban v právních 

vztazích 

• Právní postavení obana 

Právo a spolenost 

Právní základy státu 

• Státní správa a samospráva 

• PT Osobn. a soc. výchova - 

komunikace v rzných situacích 

• PT Multikulturní výchova - 

projevy rasové nesnášenlivosti – 

jejich rozpoznávání a dvody 

vzniku 


právo všech lidí žít spolen a 

podílet se na spolupráci 


udržovat tolerantní vztahy a 

rozvíjet spolupráci s jinými lidmi, 

bez ohledu na jejich kulturní, 

sociální, náboženské, zájmové 

nebo generaní píslušnost 


obana - principy soužití s 

minoritami 


obana - Formy participace 

oban v politickém život – celé 

• PT Osob. a soc. výchova - 

analýza vlastních i cizích postoj a 

hodnot a jejich projev v chování 


• Vysvtlí, jaké úkoly plní orgány a instituce státní 

moci 

Vyloží smysl voleb, vysvtlí, jak mohou výsledky 

voleb ovlivovat život oban 

• Uplatuje pimen svá práva 

Respektuje práva druhých 

Dodržuje ustanovení, která se na nj vztahují, a je si 

vdom rizik jejich porušování 

• Rozlišuje a porovnává r zné formy vlastnictví 

Objasní podstatu fungování trhu a funkce bank 

• orientuje se v pracovních innostech vybraných 

profesí 

posoudí své možnosti pi rozhodování o volb 

vhodného povolání a profesní pípravy 

využije profesní informace a poradenské služby pro 

výbr vhodného vzdláván 

prokáže v modelových situacích schopnost prezentace 

své osoby pi vstupu na trh práce 



• Orgány a instituce a jejich úkoly 

Volby, volební systém 

• Právo a spravedlnost 

lidská práva a jejich poškozování 

práva dtí 

právní ád 

protiprávní jednání 

• Stát a hospodáství – oban v ekonomických 

vztazích 

majetek, vlastnictví 

trh 

dlba práce v NH 

obchod, peníze, zisk 

hospodáská politika státu 

• trh práce – povolání lidí, druhy pracoviš, 

pracovních prostedk , pracovních objekt , 

charakter a druhy pracovních inností; 

požadavky kvalifikaní, zdravotní a 

osobnostní; rovnost píležitostí na trhu práce 

• volba profesní orientace – základní 

principy; sebepoznávání: osobní zájmy a cíle, 

tlesný a zdravotní stav, osobní vlastnosti a 

schopnosti, sebehodnocení, vlivy na volbu 

profesní orientace; informaní základna pro 

volbu povolání, práce s profesními 

informacemi a využívání poradenských služeb 

• možnosti vzdlávání – nápl uebních a 

studijních obor , pijímací ízení, informace 

a poradenské služby 

• zamstnání – pracovní píležitosti v obci 

lidí 

• PT Výchova dem. obana - 

úloha obana v demokratické 

spolenosti 

• M a ZE 





127 




• Uvede globální problémy souasnosti a vyjádí na 

n sv j názor 

• Vysvtlí vliv zalenní R do EU a uvede píklady 

výhod, které vyplývají z lenství v EU 

Uvede nkteré významné mezinárodní organizace 

(regionu), zp soby hledání zamstnání, psaní 

životopisu, pohovor u zamstnavatele, 

problémy nezamstnanosti, úady práce; 

práva a povinnosti zamstnanc a 

zamstnavatel 

• podnikání – druhy a struktura organizací, 

nejastjší formy podnikání, drobné a 

soukromé podnikání 

• Život na planet Zemi 

ekologické djiny 

lovk a píroda 

zodpovdnost za osud Zem a lidstva 

• Svt a Evropa – nadnárodní spoleenství 

Evropské procesy 

Mezinárodní vztahy 

Mezinárodní spoleenství 

Výchova k demokracii 

• BI a ZE 

• Environmentální výchova 

• ZE 

• PT Výchova k myšlení v evr. a 

glob. souvislostech - co Evropu 

spojuje a co ji rozdluje 

PT Výchova k myšlení v evr. a 

glob. souvislostech - mezinárodní 

organizace a jejich pispní 

k ešení problém dtí a mládeže 




Pedmt: Fyzika 

Vzdlávací oblast: lovk a píroda 


Vyuovací pedmt fyzika vychází z obsahu vzdlávacího oboru lovk a píroda 

RVP GV a jsou do nj zaazeny výstupy ze vzdlávací oblasti lovk a svt práce 

vzdlávacím obsahem Práce s laboratorní technikou. 


roník 1 2 3 4 

poet hodin 2 1,5 2 2 

Ve 2. roníku je pedmt posílen o 0,5 hodiny za týden ze vzdlávací oblasti lovk a svt 

práce vzdlávacím obsahem Práce s laboratorní technikou. Navýšené hodinové dotace je 

využíváno pro laboratorní cviení, kde si žáci rozvíjejí znalosti z teoretických hodin. Témata 

laboratorních cviení korespondují s obsahem teoretických hodin. 


Do vzdlávacího celku lovk a píroda jsou zahrnuty pedmty fyzika, chemie, pírodopis 

a zempis. V rámci tchto pedmt jsme provedli urité pesuny uiva tak, aby nedocházelo 

ke zbytenému zdvojování a látka na sebe co nejlépe navazovala. To ovšem nebylo možné 

dodržet ve všech pípadech zcela ideáln. V tomto kontextu se snažíme pi probírání urité 

látky žáky upozorovat na mezipedmtové vztahy. 

Vyuovací pedmt fyzika navazuje svým vzdlávacím obsahem na pedmt pírodovda 

na 1. stupni ZŠ. Výuka probíhá v kmenových uebnách a v odborné uebn fyziky. ást 

hodin je využívána pro laboratorní cviení, kde si žáci rozvíjejí znalosti z teoretických hodin. 

Témata laboratorních cviení korespondují s obsahem teoretických hodin, výuka bude 

realizována dvouhodinovým celkem jednou za msíc. Krom laboratorních prací, kdy jsou 

žáci dleni na skupiny, výuka fyziky probíhá v nedlené tíd. Krom tradiních forem výuky 

(výkladu, demonstraních i žákovských pokus ) jsou rovnž využívány výpoetní 

a informaní technologie a audiovizuální technika (osobní poíta, vizualizér, dataprojektor). 

Populárn nauné poady považujeme za pijatelnou formu budoucího celoživotního 

vzdlávání žák , proto práci s nimi funkn zaazujeme do výuky. 

Ve 3. roníku je realizován tematický okruh Lidské aktivity a životní prostedí 

z pr ezového tématu Environmentální výchova v rámci tematického okruhu Vnitní energie. 

Naším hlavním cílem je poskytnout dtem informace a podnty, které by je inspirovaly 

k vlastním úvahám, dalšímu samostatnému studiu, k zájmu o pírodní vdy. Žáci by si mli 

osvojit nástroje, pomocí kterých mohou pírodní jevy sledovat, zaznamenávat, vyhodnocovat, 

pípadn ovlivovat. Mli by umt analyzovat fakta, dávat je do vzájemných souvislostí 

a výsledné poznatky i dovednosti vhodn uplatovat v každodenním život, pípadn ve své 

budoucí profesi. 

Klademe d raz na to, aby žáci neztráceli pedstavu, jak probíraná látka souvisí se životem, 

s praxí, jaká je její praktická využitelnost. D ležité je také to, aby si na základ probírané 

látky vytváeli odpovdný postoj ke svtu kolem sebe, pedevším s ohledem k trvale 

udržitelnému rozvoji spolenosti a svt. Výuku orientujeme tak, aby si žáci osvojili d ležité 

poznatky z vybraných okruh uiva (vlastnosti látek a tles, pohyby a vzájemné p sobení 

tles, mechanické vlastnosti tekutin, pemny a penos energie, zvukové, elektromagnetické 

a svtelné jevy, vesmír) a základ jejich osvojení mli možnost poznávat význam a pínos 

fyziky pro vytváení vdeckého obrazu svta a pro rozvoj moderních technologií. 

129 

Charakteristika pedmtu – Fyzika





vedeme žáky k poznání smyslu a cíle uení, ke kritickému posuzování dané 

problematiky 

a vyvozených závr použít v praxi 

pipravujeme samostatn i v kooperaci s ostatními žáky systematicky pozorovat 

r zné fyzikální objekty, procesy i jejich vlastnosti 

uíme mit r zné fyzikální vlastnosti objekt , výsledky svých pozorování a mení 

zpracovávat, vyhodnocovat a dále využívat pro své vlastní uení 

ovujeme i potvrzujeme vyslovované hypotézy nebo slouží jako základ pro 

odhalování fyzikálních zákonitostí 

vedeme k samostatnému vyhledávání v r zných pramenech potebné informace 

týkající se problematiky fyzikálního poznávání a využívat je efektivn ve svém dalším 

studiu 

uíme poznávat souvislosti fyzikálního zkoumání s ostatními, v první ad 

pírodovdn zamenými, oblastmi zkoumání 


nastolujeme modelové problémy opírající se o dívjší žákovské zkušenosti 

vedeme k rozpoznávání problém v pr bhu jejich fyzikálního vzdlávání pi využití 

všech metod a prostedk 

vedeme je k hledání, navrhování i používání r zných dalších metod, informací nebo 

nástroj , které by mohly pispt k ešení daného problému 

posuzujeme ešení daného fyzikálního problému z hlediska jeho správnosti, 

jednoznanosti 

i efektivnosti a z tchto hledisek porovnávat i pípadná r zná ešení daného 

problému 

korigujeme chybná ešení problému 

používáme osvojené metody ešení fyzikálních problém i v jiných oblastech jejich 

vzdlávání, pokud jsou tyto metody v tchto oblastech aplikovatelné 


vedeme žáky k formulování a vyjadování myšlenek v logickém sledu 

dbáme na používání odborné terminologie 

vedeme je k výstižnému a jednoznanému vyjadování pi popisu, interpretaci 

a hodnocení pozorovaných jev a pi formulaci závr 

uíme je pracovat s r zn náronými odbornými texty a vedeme je k jejich 

rozklíování 

uíme je využívat r zné informaní zdroje tabulky, encyklopedie, internet atd. 

uíme vyslovovat v diskusích hypotézy o fyzikální podstat studovaných jev i jejich 

pr bhu, ovovat r znými prostedky jejich pravdivost a využívat získané poznatky k 

rozšiování vlastního poznávacího potenciálu 

uíme je vyjádit i formulovat (jednoznan) problém, na který narazí pi svém 

fyzikálním vzdlávání 


vytváíme sociáln bezpené prostedí a podmínky pro zažití úspchu pi práci 

vytváíme heterogenní skupiny s cílem vytvoit podmínky pro spolupráci 

vytváíme podmínky pro vzájemné poskytování pomoci ve skupin 

vedeme je k respektu udržování kvalitního životního prostedí 

Charakteristika pedmtu – Fyzika 130



organizujeme zadávání úkol zp sobem, aby se žáci podíleli na ešení spoleného 

úkolu 


pipravujeme modelové situace práce jednotlivce a skupiny pi ešení problém 

a uíme je chápat efektivnost týmové práce 

uíme je spoluvytváet pro spolenou práci 

vedeme žáky k vysvtlování a obhajování výsledk své práce ped kolektivem 

posilujeme u žák uvdomní si vlastní hodnoty a vedeme je k respektování druhých 

uplatujeme individuální pístup k žák m 


vedeme žáky k dodržování bezpenostních pravidel pi práci 

vedeme žáky k využívání získaných kompetencí v rozhodování se o svém dalším 

vzdlávání 

a profesním zamení 

vedeme žáky k odpovdnosti za dosažené pracovní výsledky a reflexi své vlastní 

innosti 

samostatn i v kooperaci s ostatními žáky provádt experimenty 

organizujeme laboratorní práce 

131 

Charakteristika pedmtu – Fyzika



Vzdlávací oblast: LOVK A PÍRODA 

Vyuovací pedmt: FYZIKA 

Roník: 1. 



Poznámky 

• uvede rozdíl mezi látkou a tlesem 

uvede konkrétní píklady jev dokazujících, že se 

ástice látek neustále pohybují a navzájem na 

sebe p sobí 

uvede píklady využití vlastností látek 

• zmí sílu 

• Vlastnosti látek a tles 

• tlesa a látky 

vlastnosti pevných, kapalných 

a plynných látek 

ásticová stavba látek 

• síla, gravitaní síla 

mení síly 

• Ch - urí spolené a rozdílné 

vlastnosti látek 

• - používá pojmy atom a molekula ve 

správných souvislostech 

• experimentem prokáže vzájemné pitahování a 

odpuzování elektrovaných tles 

• experimentáln urí póly magnetu 

znázorní magnetické pole tyového magnetu 

popíše magnetické pole Zem 

• zmí délku pedmtu vhodn zvoleným 

midlem, objem tlesa odmrným válcem a 

hmotnost tlesa na vahách 

vzájemn pevádí bžn používané jednotky téže 

veliiny 

využívá vztah mezi hustotou, hmotností a 

objemem pi ešení úloh 

pevádí údaje o ase v r zných jednotkách 

uvede píklad zmny délky nebo objemu pi 

• elektrické vlastnosti látek 

• magnetické vlastnosti látek 

• Mení fyzikálních veliin 

mení délky 

mení objemu 

mení hmotnosti 

hustota 

• Z-Tv – kompas, buzola, orientace v 

terénu 

• Ch – mí teplotu, hmotnost, objem 

• Tv – sleduje rekordy v r zných 

sportovních odvtvích 

• Z – sleduje zmny teploty v r zných 

roních obdobích 

• Bi – mí poty tep 

• ITK – hledá informace na portálech 

• sleduje 

pedpovdi 

zmn teplot 

v tisku, 

rozhlase a 

televizi 

• zavedení 

a užívání 

metrické 

soustavy 

(nutnost 

kooperace 

v EU) 

Osnovy pedmtu – Fyzika 132



zmn teploty 

vysvtlí princip mení teploty teplomrem 

mení asu 

mení teploty 

• sestaví jednoduchý elektrický obvod 

správn používá schematické znaky 

zakreslí schéma reálného obvodu 

uvede píklady elektrického vodie a izolantu 

uvede píklady spotebi využívajících 

tepelných úink el. proudu 

popíše elektromagnet a jeho využití v praxi 

porovná vlastnosti permanentních magnet a 

elektromagnet 

popíše jednoduchý a rozvtvený elektrický obvod 

dodržuje pravidla bezpenosti práce 

s elektrickými zaízeními 

vysvtlí, jak postupovat pi poskytnutí první 

pomoci pi úrazu elektrickým proudem 

• Elektrický obvod 

elektrický proud 

elektrické vodie a izolanty 

tepelné úinky proudu 

magnetické úinky proudu 

rozvtvený elektrický obvod 

bezpené chování s elektrickými pístroji 

• Ch – elektrolýza 

• zná 

zp soby 

šetení 

energií 

tepelných 

spotebi 

u 

133 

Osnovy pedmtu – Fyzika



Roník: 2. 



Poznámky 

• rozhodne, zda se tleso vzhledem k jinému 

pohybuje nebo je v klidu 

rozliší rovnomrný nebo nerovnomrný pohyb 

urí rychlost a dráhu rovnomrného pohybu 

velikost rychlosti v dané jednotce vyjádí jinou 

jednotkou rychlosti 

vypote pr mrnou rychlost pohybu z daných 

údaj 

• znázorní sílu graficky 

urí gravitaní sílu, jakou p sobí Zem na tleso 

urí výslednici sil 

odhadne polohu tžišt 

• používá Newtonovy zákony pro objasnní 

nebo pedvídání zmn pohybu tles pi p sobení 

stálé výsledné síly 

• Pohyb tlesa 

klid a pohyb tlesa 

popis pohybu (trajektorie, dráha, as, rychlost) 

druhy pohybu (posuvný, otáivý, rovnomrný, 

nerovnomrný) 

pr mrná rychlost 

• Síla 

síla a její mení 

gravitaní síla 

skládání sil 

tžišt tlesa 

• Posuvné úinky síly 

Newtonovy pohybové zákony 

• Otáivé úinky síly 

• M - rozpozná vztah pímé 

úmrnosti 

• Bi – porovná rychlosti pohybu 

r zných zvíat 

• Tv – zmí pr mrnou rychlost 

bhu spolužáka 

• Z – orientuje se na map, 

uruje vzdálenosti 

• Tv – akce a reakce ve sportu 

• uí se 

vyhledávat 

optimální 

spojení 

dopravními 

prostedky 

• vyhledává 

zajímavé 

údaje 

rekordních 

rychlostech 

v r zných 

sportovních 

odvtvích 

o 

• význam 

bezpenostníc 

h pás 

setrvanost 

automobil , 

nebezpeí 

špatného 

odhadu 

rychlosti 




• výpotem urí sílu nebo rameno síly tak, aby 

páka byla v rovnováze 

uvede píklady užití páky v praxi 

urí podmínku rovnováhy na kladce 

• urí tlak vyvolaný silou p sobící kolmo na 

uritou plochu 

navrhne, jak lze v dané situaci zvtšit nebo 

zmenšit tlak 

• porovná tecí síly p sobící mezi tlesy pi 

r zné tlakové síle nebo obsahu stykových ploch 

rozhodne, zda v dané situaci je tení užitené 

nebo škodlivé, navrhne zp sob jeho zmenšení 

nebo zvtšení 

• vysvtlí na píkladu princip hydraulického 

zaízení 

použije vztahy p = hρg 

a Fvz 

= Vρkg 

pi ešení 

konkrétních problém 

pedpoví, zda se bude tleso v kapalin potápt, 

vznášet nebo plovat a uvede píklady z praxe 

rovnováha na páce 

užití páky 

užití kladky 

• Deformaní úinky síly 

tlaková síla 

tlak 

• Tení 

tecí síla 

tecí síly v praxi 

• Mechanické vlastnosti kapalin 

Pascal v zákon, hydraulická zaízení 

hydrostatický tlak 

Vztlaková síla, Archimed v zákon 

chování tles v kapalin 

• Bi – popíše páky ve stavb 

lidského tla 

• Tv – využívá rovnováhy 

v r zných sportech 

• Bi – vliv tvaru tla živoich 

na zmenšování odporové 

síly 

• Tv – význam zmny 

odporových sil ve sportu 

• (cyklistika × horolezectví) 

• P – pizp sobení vodních 

živoich životu v hloubkách 

• D – použití ponorek ve 

válených konfliktech 

• škody na 

silnicích 

zp sobené 

petžováním 

kamion 

• popíše mení atmosférického tlaku 

porovná atmosférický tlak v r zných výškách 

• Mechanické vlastnosti plyn 

atmosférický tlak a jeho mení 

vztlaková síla v plynech 

tlak plynu v uzavené nádob 

• Svtelné jevy 

135 




• rozliší zdroj svtla a osvtlené tleso 

uvede rychlost svtla ve vakuu a porovná s jinými 

prostedími 

vysvtlí vznik stínu a vznik zatmní Slunce a 

Msíce 

využívá zákon odrazu svtla k ešení problém a 

úloh 

uvede píklady využití zrcadel 

zakreslí na rozhraní dvou prostedí, k jakému 

druhu lomu svtla dochází 

vysvtlí, že slunení svtlo je složeno 

z barevných svtel 

zdroje svtla 

rychlost svtla v r zných prostedích 

msíní fáze 

stín 

zatmní Msíce a Slunce 

zákon odrazu svtla 

zrcadla 

lom svtla 

rozklad svtla optickým hranolem 

• Vv – využití stín a barev ve 

výtvarném projevu 

• P – vjem obrazu vznikající na 

sítnici oka v mozku 

• barevné a prostorové vidní 

• vidní u r zných zvíat 

• ekonomick 

é využívání 

zdroj svtel 

• využití 

zrcadel ve sluneních 

elektrárnách 




Roník: 3. 



Poznámky 

• používá pojmy práce a výkon 

vypote práci a výkon 

porovná práci vykonanou pi zvedání tlesa 

kladkou a bez kladky 

• popíše vzájemnou pemnu polohové a 

pohybové energie v gravitaním poli Zem 

• objasní vnitní energii jako energii související 

s energií ástic 

uvede praktický píklad zmny vnitní energie 

tlesa konáním práce 

správn používá pojmy teplo a teplota 

vyhledá v Tabulkách mrnou tepelnou kapacitu 

nkterých látek 

urí teplo pijaté nebo odevzdané tlesem pi 

tepelné výmn 

• Teplo. Práce. Výkon 

práce 

výkon 

úinnost 

• Pohybová a polohová energie 

pohybová energie 

polohová energie 

mechanická energie 

• Vnitní energie. Teplo 

ásticové složení látek 

vnitní energie 

zmna vnitní energie konáním práce 

zmna vnitní energie tepelnou výmnou 

teplo 

mrná tepelná kapacita látky 

tepelná výmna proudním 

tepelné záení 

využití energie sluneního záení 

• D – využití jednoduchých stroj 

k usnadnní práce díve a dnes 

• M - úprava rovnic s promnnými 

• Tv – píklady konání práce 

v r zných sportech (vzpírání, bh na 

lyžích, horolezectví) a pemny energie 

ve sportech (lukostelba, skok o tyi) 

• Bi – vysvtlí svalovou námahu 

a porovnání pohybové energie r zných 

živoich 

• Bi – význam peí a srsti zvíat pro 

termoregulaci jejich tl 

• význam sluneního záení pro 

fotosyntézu rostlin 

• význam snhové pokrývky polí pi 

mrazech 

• Z – vysvtlí nkteré klimatické 

a meteorologické jevy 

• šetení 

energie 

vhodnou 

tepelnou 

izolací, 

využití 

energie 

sluneního 

záení 

k vytápní a 

k ohívání 

vody 

137 




• uvede píklady zmn skupenství z praktického 

života 

vysvtlí význam mrných skupenských tepel 

rozlišuje var a vypaování kapaliny 

rozezná základní typy spalovacích motor 

• Zmny skupenství látek 

tání a tuhnutí 

vypaování 

var 

kapalnní 

pístové spalovací motory 

• PT ENV – Lidské aktivity a životní 

prostedí - využití motor z ekonomického 

a ekologického hlediska 

• vysvtlí elektrování tles vzájemným tením 

znázorní siloáry elektrického pole 

• objasní podstatu elektrického proudu 

v kovových vodiích a v elektrolytech 

využívá Ohm v zákon pro ást obvodu pi ešení 

praktických problém 

urí výsledný odpor dvou rezistor zapojených 

paraleln a sériov 

urí elektrickou práci a výkon 

vyjádí práci uvedenou v J na kWh a naopak 

• urí zdroje zvuku 

vysvtlí nezbytnost látkového prostedí pro šíení 

zvuku 

popíše význam rezonanních skínk u hudebních 

• Elektrický náboj, elektrické pole 

elektrování tles tením 

elektrický vodi a izolant 

siloáry elektrického pole 

• Elektrický proud 

elektrický proud v kovech a vodných roztocích 

mení elektrického proudu 

mení elektrického naptí 

Ohm v zákon 

elektrický odpor 

výsledný odpor dvou rezistor 

elektrická práce a výkon 

• Zvukové jevy 

zdroje zvuku 

šíením zvuku prostedím 

výška tónu 

rezonance 

• M - zpracuje data získaná 

mením graficky 

- te údaje z grafu 

• Bi – lidské ucho - sluchová ústrojí u 

r zných živoich 

• Hv – využití poznatk o šíení 

zvuku pi zaizování koncertních sál 

• porovná 

výkony 

r zných 

spotebi 

z údaj na 

jejich 

štítcích, 

volba 

optimálního 

spotebie 

podle 

energické 

náronosti 

jeho 

• zp soby 

ochrany ped 

hlukovým 

zneištním 




nástroj 

popíše, jak pijímáme zvuk uchem 

navrhne možnosti zmenšení vlivu nadmrného 

hluku na životní prostedí 

• objasní význam meteorologických zpráv pro 

r zné obory lidské innosti 

vysvtlí píiny vzniku ozonové díry a 

skleníkového efektu jako jeden z globálních 

problém svta 

odraz zvuku, ozvna 

ochrana ped nadmrným zvukem 

• Poasí kolem nás 

meteorologie 

základní meteorologické jevy 

problémy zneišování atmosféry 

• Z – porovná stav poasí pomocí 

internetu v daném ase v r zných 

místech 

• Bi – význam pedpovdi poasí pro 

zemdlství 

prostedí, 

respektování 

práv druhých 

lidí, 

neobtžovat 

je 

nadmrným 

hlukem 

• sleduje 

zprávy o 

poasí 

v rozhlase a 

v televizi 

139 




Roník: 4. 



Poznámky 

• uvede píklady využití elektromagnetu v praxi 

vysvtlí princip innosti stejnosmrného 

elektromotoru 

popíše jev elektromagnetické indukce 

• Elektromagnetické jevy 

elektromagnet 

p sobení magnetického pole na cívku s proudem 

elektromotor 

elektromagnetická indukce 

• D – objasní historický význam 

Faradayova jevu pro rozvoj 

elektrotechniky v 19. století 

• objasní vznik stídavého proudu 

urí transformaní pomr transformátoru 

popíše a zd vodní využití transformátoru 

v rozvodné elektrické síti 

• Stídavý proud 

vznik stídavého proudu 

alternátor 

transformátory 

rozvodná elektrická sí 

• Z – na map ukáže místa vhodná pro 

stavbu vtrných a vodních elektráren 

• zdroje 

surovinové 

a 

energetické, 

vlivy na životní 

prostedí 

• využívání 

alternativních 

zdroj 

energie, 

zp soby 

šetení 

energie 

• energetic 

ké zdroje a 

jejich 

vyerpatelnost 




• uvede píklady vedení elektrického proudu 

v kapalin a v plynu 

popíše podstatu blesku a ojasní zp soby ochrany 

ped bleskem 

uvede píklad vedení elektrického proudu ve 

zedných plynech 

• zapojí polovodiovou diodu v propustném a 

závrném smru 

uvede píklad využití usmrujícího úinku 

polovodiové diody 

• ídí se základními pravidly pro bezpené 

zacházení s elektrickými zaízeními 

vysvtlí význam uzemnní u domácích spotebi 

• popíše základní druhy EM vln podle vlnové 

délky a uvede jejich píklady využití 

vysvtlí nebezpenost nkterých druh záení 

• uvede píklad úplného odrazu svtla a objasní, 

kdy m že nastat 

popíše funkci lupy, mikroskopu a dalekohled 

• uvede základní druhy radioaktivního záení, 

objasní jejich podstatu a porovná jejich vlastnosti 

popíše etzovou jadernou reakci a objasní nebezpeí 

jejího zneužití v jaderných zbraní 

• Vedení elektrického proudu v kapalinách a 

plynech 

elektrický proud v kovech a kapalinách 

elektrický proud v plynech 

• Vedení elektrického proudu v polovodiích 

elektrický proud v polovodiích 

• Bezpené zacházení s elektrickými zaízeními 

elektrické spotebie v domácnosti 

ochrana ped úrazem elektrickým proudem 

• Elektromagnetické záení 

elektromagnetické vlny a záení 

zdroje záení 

• Svtelné jevy 

úplný odraz svtla 

lupa a mikroskop 

dalekohledy 

• Jaderná energie 

izotopy a nuklidy 

radioaktivita 

etzová jaderná reakce 

jaderný reaktor 

• ITK – využití digitálních technologií 

v bžném život 

• Bi – svtélkování živoich 

• (bioluminiscence) 

• využití EM vln pro orientaci 

živoich 

• Z – naviganí technologie 

• Ch – ásticové složení látek 

• prvky jejich názvy, vlastnosti a 

použití vybraných prvk 

• Z – na map R ukáže místa, kde se 

• poskytne 

první pomoc 

pi úrazu 

elektrickým 

proudem 

• využívání 

energie, 

možnosti a 

zp soby 

141 




vysvtlí princip jaderné elektrárny a porovná 

s jinými typy elektráren 

uvede možnosti ochrany ped jaderným záením 

• popíše, z eho se skládá slunení soustava 

uvede, jaká síla zp sobuje pohyb planet kolem 

Slunce a msíc planet kolem planet 

vysvtlí hlavní rozdíly mezi planetou a hvzdou 

sleduje ve sdlovacích prostedcích výzkum 

kosmu 

jaderná energetika 

ochrana ped záením 

• Zem a vesmír 

Slunení soustava 

naše Galaxie 

kosmonautika 

nacházejí jaderné elektrárny 

• D – zneužití etzové reakce ve 2. 

svtové válce (Hirošima, Nagasaki) a 

d ležitost zabránit jejímu optovnému 

zneužití 

• Z - Zem jako vesmírné tleso 

• zhodnocení postavení Zem 

s ostatními tlesy slunení soustavy 

• D – vývoj kosmologických pedstav 

(geocentrismus × heliocentrismus) 

• historie dobývání vesmíru 

• ITK – vyhledávání na internetu 

aktuálních informací o slunení 

soustav 

šetení 

energie, 

surovinové 

zdroje 

a 

jejich 

vyerpatelnost 

• utídí si poznatky za celou dosavadní výuku 

fyziky do širších celk 

• emu jste se ve fyzice nauili 

závrené opakování 




Pedmt: Chemie 



Vyuovací pedmt chemie vychází z obsahu vzdlávacího oboru lovk a píroda 

RVP GV a jsou do nj zaazeny výstupy ze vzdlávací oblasti lovk a svt práce 

vzdlávacím obsahem Práce s laboratorní technikou. 


roník 1 2 3 4 

poet hodin 0 1,5 2 1 

Ve 2. roníku je pedmt posílen o 0,5 hodiny za týden ze vzdlávací oblasti lovk a svt 

práce vzdlávacím obsahem Práce s laboratorní technikou. Navýšené hodinové dotace je 

využíváno pro laboratorní cviení, kde si žáci rozvíjejí znalosti z teoretických hodin. Témata 

laboratorních cviení korespondují s obsahem teoretických hodin. 


Vyuovací pedmt chemie patí svým zamením do vzdlávací oblasti lovk 

a píroda, která zahrnuje okruh problém týkajících se zkoumání pírody a sledování dj 

probíhajících v pírod. Žáci mají možnost detailnji porozumt pírodním jev m a jejich 

zákonitostem. Nezbytnou souástí je získat nutný základ pro lepší pochopení a využívání 

souasných technologií, což jim pomáhá se lépe orientovat v problémech bžného života. 

V rámci vyuovacího pedmtu chemie je žák m naznaena provázanost jednotlivých obor 

a r zný náhled na charakterizaci probíhajících dj . D ležitým prvkem je osvojení základních 

dovedností, pedevším objektivní sledování experiment , vytváení a ovení hypotéz 

a logické vyvození závr . Prostednictvím projekt jsou žáci vedeni k samostatnému ešení 

problém a hledání odpovdí na otázky typu (Pro? Co by se stalo kdyby?). Hlavním cílem 

tohoto vyuovacího pedmtu je píprava pro nadcházející studium chemie na vyšším stupni. 

Jedná se pedevším o osvojení základních pojm , pehledu jednotlivých obor chemie a jejich 

aplikace do praxe. V pedmtu je realizován tematický celek Lidské aktivity a problémy 

životního prostedí pr ezového tématu Globální ekologické problémy 

Výuka probíhá v odborných uebnách biologie a OMU a v kmenových uebnách, tída 

není dlena na skupiny. Pi výuce je využívána moderní audiovizuální technika (osobní 

poíta, vizualizér, dataprojektor), v praktické – laboratorní ásti jsou žáci dleni na skupiny, 

k výuce využíváme vybavenou laborato, výuka bude realizována dvouhodinovým celkem 

jednou za msíc a žáci musí vypracovat laboratorní protokol (výstup) pomocí výpoetní 

techniky (textový editor, tabulkový procesor, nástroj pro tvorbu graf ). Pi výuce jsou 

využívány krátkodobé projekty, 

Výchovné a vzdlávací strategie. 


výbr a využití efektivních metod uení (plán, organizace) 

vyhledání a tídní informací a jejich vzájemné propojení (souvislosti) 

samostatné pozorování experiment , jejich kritické zhodnocení 

poznat smysl a cíl uení 

Strategie: 

podpora samostatnosti a tvoivosti 

uplatnní individuálního pístupu 

využití aktuálního dní ve spolenosti, oboru 


143 

Charakteristika pedmtu – Chemie



rozpoznat, pochopit a nalézt význam ešení problému 

vyhledání vhodných informací vedoucích k ešení problému 

nalezení r zných variant ešení 

praktické ovení ešení problému 

Strategie: 

zadávání problémových úloh z praktického života 

vést k ešení problém – rozložení velkých problém na dílí, jednodušší 

podproblémy, jejichž ešení není tak obtížné 


formulovat myšlenky v logickém poadí, dbát na pesnost a kultivovanost vyjadování 

vyslechnout jiný názor, dialog, obhajoba svého tvrzení 

práce s názornými obrázky, zvládnutí symboliky 

prezentace projekt 

práce ve skupin, rozdlení úkol 

Strategie 

vytváení prostoru pro vzájemnou komunikaci žák 

umožnní formulace vlastních cíl a sledování úspšnosti žák v jejich plnní 


úinn spolupracovat ve skupin, podílí se spolen s pedagogy na vytváení pravidel 

práce ve skupin 

podílet se na utváení píjemné atmosféry ve skupin, na základ ohleduplnosti a úcty 

pi jednání s druhými lidmi pispívá k upevování dobrých mezilidských vztah 

Strategie 

zadávání úloh, na jejichž ešení žáci spolupracují 

podpora skupinové práce, umožnní práce na r zných pozicích v týmu 


chápat základní principy, na nichž spoívají zákony a spoleenské normy, 

uvdomovat si svá práva a povinnosti ve škole i mimo školu 

poskytovat podle svých možností úinnou pomoc a chovat se zodpovdn v krizových 

situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví lovka 

chápat základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektovat 

požadavky na kvalitní životní prostedí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany 

zdraví 

a trvale udržitelného rozvoje spolenosti 

Strategie 

vyžadování dokonování zadané práce v dohodnutém termínu a kvalit 

vedení k dodržování práv a povinností - d sledné dodržování pravidel 

na píkladech ekologických katastrof demonstrovat jejich nebezpenost vzhledem 

k životnímu prostedí a ochran zdraví obyvatelstva 


dodržovat vymezená pravidla, plnit povinnosti a závazky, adaptovat se na zmnné 

nebo nové pracovní podmínky 

pistupovat k výsledk m pracovní innosti nejen z hlediska kvality, funknosti, 

hospodárnosti a spoleenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví 

i zdraví druhých 

využívat znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdlávacích oblastech v zájmu 

vlastního rozvoje i své pípravy na budoucnost 

Strategie 

umožnní samostatné práce, nebo práce ve skupinách v chemické laboratoi školy 

vedení k zodpovdnosti za vlastní práci- umožnní prezentace vlastní práce 

Charakteristika pedmtu – Chemie 144



Vzdlávací oblast:lovk a píroda 

Vyuovací pedmt: Chemie 

Roník: 2. 



Poznámky 

Chemie a spolenost 

• zhodnotí význam chemie 

Pozorování, pokus a bezpenost práce 

• pracuje bezpen s vybranými dostupnými a bžn 

používanými látkami a hodnotí jejich rizikovost; 

posoudí nebezpenost vybraných dostupných látek, 

se kterými zatím pracovat nesmí 

dodržuje pravidla bezpené práce a ochrany životního 

prostedí pi experimentální práci 

• chemie a my 

• zásady bezpené práce – v laboratoi i 

v bžném život, nebezpené látky a 

pípravky – R-vty, S-vty, varovné znaky a 

jejich význam 

• Projekt „Chemie a já“ 


• urí spolené a rozdílné vlastnosti látek 

• objasní nejefektivnjší jednání v modelových 

píkladech havárie s únikem nebezpených látek 

aplikuje znalosti o principech hašení požár na ešení 

modelových situací z praxe 

poskytne první pomoc pi úrazu v laboratoi 

Smsi 

• rozlišuje smsi a chemické látky 

navrhne postupy a prakticky provede oddlování 

• vlastnosti látek – hustota, rozpustnost, 

tepelná a elektrická vodivost, vliv atmosféry 

na vlastnosti a stav látek. 

• mimoádné události – havárie chemických 

provoz , úniky nebezpených látek 

holaviny – význam tíd nebezpenosti 

• Chemicky isté látky, smsi r znorodé, 

stejnorodé 


145 

Osnovy pedmtu – Chemie



složek smsí o známém složení; uvede píklady 

oddlování složek v praxi 

vybere a prakticky využívá vhodné pracovní postupy, 

pístroje, zaízení a pom cky pro konání konkrétních 

pozorování, mení a experiment 

vyhledá v dostupných informaních zdrojích všechny 

podklady, jež mu co nejlépe pomohou provést danou 

experimentální práci 

• oddlování složek smsí (usazování, 

filtrace, destilace, krystalizace, sublimace) 



• vypoítá složení roztok , pipraví prakticky roztok 

daného složení 

• vysvtlí základní faktory ovlivující rozpouštní 

pevných látek 

• rozliší r zné druhy vody a uvede píklady jejich 

výskytu a použití 

uvede píklady zneišování vody a vzduchu 

v pracovním prostedí a domácnosti, navrhne 

nejvhodnjší preventivní opatení a zp soby likvidace 

zneištní 

ásticové složení látek a chemické prvky 

• používá pojmy atom a molekula ve správných 

souvislostech 

• roztoky, hmotnostní zlomek a koncentrace 

roztoku; koncentrovanjší, zednjší, 

nasycený a nenasycený roztok 

• vliv teploty, míchání a plošného obsahu 

pevné složky na rychlost jejího rozpouštní do 

roztoku 

• destilovaná, pitná, odpadní; výroba pitné 

vody 

• istota vody , složení, istota ovzduší, 

ozonová vrstva 

• voda, vztahy vlastností vody a života, 

význam vody pro lidské aktivity, ochrana její 

istoty, pitná voda ve svt a u nás, zp soby 

ešení, ovzduší, význam pro život na Zemi, 

ohrožování ovzduší a klimatické zmny, 

propojenost svta, istota ovzduší u nás 

• ásticové složení látek, molekuly, atomy, 

atomové jádro, protony, neutrony, elektrony, 


• Projekt „istící stanice“ 

• PT Enviromentální výchovy 

Základní podmínky života 

Osnovy pedmtu – Chemie 146



rozlišuje chemické prvky a chemické sloueniny a 

pojmy užívá ve správných souvislostech 

orientuje se v periodické soustav chemických prvk , 

rozpozná vybrané kovy a nekovy a usuzuje na jejich 

možné vlastnosti 

elektronový obal a jeho zmny v chemických 

reakcích 

prvky, názvy, znaky, vlastnosti a použití 

vybraných prvk , 

chemické sloueniny – chemická vazba, 

skupiny a periody v periodické soustav 

chemických prvk ; protonové íslo 

147 




Roník: 3. 



Poznámky 

Chemické reakce 

• rozliší výchozí látky a produkty chemických reakcí, 

uvede píklady prakticky d ležitých chemických 

reakcí, provede jejich klasifikaci a zhodnotí jejich 

využívání 

• pete chemické rovnice a s užitím zákona 

zachování hmotnosti vypoítá hmotnost výchozí látky 

nebo produktu 

aplikuje poznatky o faktorech ovlivujících pr bh 

chemických reakcí v praxi a pi pedcházení jejich 

nebezpenému pr bhu 

Anorganické sloueniny 

• porovná vlastnosti a použití vybraných prakticky 

významných oxid , kyselin, hydroxid a solí a posoudí 

vliv významných zástupc tchto látek na životní 

prostedí 

orientuje se na stupnici pH, zmí reakci roztoku 

univerzálním indikátorovým papírkem nebo pomocí 

vybraných indikátor a uvede píklady uplatování 

neutralizace v praxi 

• chemické reakce – zákon zachování 

hmotnosti, chemické rovnice, látkové 

množství, 

klasifikace chemických reakcí – sluování, 

rozklad, reakce exotermní a endotermní, 

redox reakce -koroze, elektrolýza 

• výpoty z chemických vzorc a rovnic, 

molární hmotnost 

faktory ovlivující rychlost chemických 

reakcí – teplota, plošný obsah povrchu 

výchozích látek, katalýza 

• oxidy – názvosloví, vlastnosti a použití 

vybraných prakticky významných oxid 

soli kyslíkaté a nekyslíkaté – vlastnosti, 

použití vybraných solí, oxidaní íslo, 

názvosloví, vlastnosti a použití vybraných 

prakticky významných halogenid 

kyseliny a hydroxidy – kyselost a zásaditost 

roztok ; vlastnosti, vzorce, názvy a použití 

vybraných prakticky významných kyselin a 

hydroxid , neutralizace, mení pH roztok , 

píprava solí, názvosloví solí, hydrogen soli, 


vysvtlí vznik kyselých deš , uvede jejich vliv na 

životní prostedí a uvede opatení, kterými jim lze 

pedcházet 


• zhodnotí využívání prvotních a druhotných surovin 

z hlediska trvale udržitelného rozvoje na Zemi, 

orientuje se v píprav a využívání r zných látek 

v praxi a jejich vlivech na životní prostedí a zdraví 

lovka 



krasové jevy, hydráty, tvrdost vody, 

pr myslová hnojiva 

kyselinotvorné oxidy 

• chemický pr mysl v R – výrobky, rizika 

v souvislosti s životním prostedím, recyklace 

surovin, tepeln zpracovávané materiály – 

cement, vápno, sádra, keramika 

149 




Roník: 4. 



Poznámky 

Organické sloueniny 

• rozliší nejjednodušší uhlovodíky, uvede jejich 

zdroje, vlastnosti a použití 

zhodnotí užívání fosilních paliv a vyrábných paliv 

jako zdroj energie a uvede píklady produkt 

pr myslového zpracování ropy 

rozliší vybrané deriváty uhlovodík , uvede jejich 

zdroje, vlastnosti a použití 

Pírodní látky 

• zhodnotí význam fotosyntézy, orientuje se ve 

výchozích látkách a produktech fotosyntézy, 

urí podmínky postaující pro aktivní fotosyntézu 

uvede píklady zdroj bílkovin, tuk , sacharid a 

vitamin 

orientuje se ve výchozích látkách koncových 

produktech biochemického zpracování bílkovin, tuk , 

sacharid . 


• orientuje se v píprav a využívání r zných látek 

v praxi a jejich vlivech na životní prostedí a zdraví 

• uhlovodíky – píklady v praxi významných 

alkan , uhlovodík s vícenásobnými vazbami 

a aromatických uhlovodík , názvosloví 

jednoduchých organických slouenin 

paliva – ropa, uhlí, zemní plyn, pr myslov 

vyrábná paliva 

doprava a životní prostedí, význam a vývoj, 

energetické zdroje dopravy a její vlivy na 

prostedí, druhy dopravy a ekologická zátž, 

doprava a globalizace 

deriváty uhlovodík – píklady v praxi 

významných halogenderivát , alkohol , 

oxoslouenin a karboxylových kyselin 

• fotosyntéza 

• pírodní látky – zdroje, vlastnosti a 

píklady funkcí bílkovin, tuk , sacharid a 

vitamin v lidském tle 

• plasty a syntetická vlákna – vlastnosti, 

použití, likvidace 

• detergenty a pesticidy, insekticidy 

• PT Environmentální výchovy 

Lidské aktivity a problémy 

životního prostedí 

• Projekt „Domácnost a plasty“ 




lovka 

• léiva a návykové látky 

• zpracuje protokol o cíli, pr bhu a výsledcích své 

experimentální práce a zformuluje v nm závry, 

k nimž dospl 


151 




Pedmt: Biologie 



Vyuovací pedmt pírodopis vychází z obsahu vzdlávacích obor lovk a zdraví 

(tematika poznávání lidského tla v souvislostech se zásadami správné výživy a péí o zdraví) 

a lovk a píroda (okruh problém týkajících se zkoumání pírody a sledování dj 

probíhajících v pírod) RVP GV a jsou v nm realizovány všechny tematické celky 

pr ezového tématu Environmentální výchova. 


roník 1 2 3 4 



Výuka probíhá v odborné uebn biologie, laboratoi biologie, OMU, v kmenových 

uebnách nebo v okolí školy (arboretum). Krom nkterých praktických cviení v laboratoi 

tída není dlena na skupiny. Pi výuce je využívána moderní audiovizuální technika (osobní 

poíta, vizualizér, dataprojektor, videorekordér) a laboratorní technika (mikroskopy, 

stereolupy, dalekohledy), videotéka a nejr znjší sbírky pírodnin. Pi výuce jsou využívány 

krátkodobé i stedndobé projekty, 

Žáci mají možnost detailnji porozumt pírodním jev m a jejich zákonitostem. D raz je 

kladen na pochopení rozmanitosti a podstaty významu živých forem na naší planet, na 

význam lovka v ekosystémech a provázanost neživých a neživých složek pírody. 

V rámci vyuovacího pedmtu pírodopis je žák m naznaena provázanost jednotlivých 

obor a r zný náhled na charakterizaci probíhajících dj . D ležitým prvkem je osvojení 

základních dovedností, pedevším objektivní sledování experiment , vytváení a ovení 

hypotéz a logické vyvození závr . Snahou je i terénní praktická píprava, zamená na 

metody pozorování pírody a nauku morfologie i ekologie jednotlivých druh organizm . 

Prostednictvím projekt jsou žáci vedeni k samostatnému ešení problém . Hlavním 

cílem tohoto vyuovacího pedmtu je píprava pro nadcházející studium biologie na vyšším 

stupni osvojením základních pojm , ekologických vztah a významu jednotlivých druh 

organizm v pírod. 

Výchovné a vzdlávací strategie. 


výbr a využití efektivních metod uení (plán, organizace) 

vyhledání a tídní informací a jejich vzájemné propojení (souvislosti) 

samostatné pozorování experiment , jejich kritické zhodnocení 

poznat smysl a cíl uení 

Strategie: 

podpora samostatnosti a tvoivosti 

uplatnní individuálního pístupu 

využití aktuálního dní ve spolenosti, oboru 


rozpoznat, pochopit a nalézt význam ešení problému 

vyhledání vhodných informací vedoucích k ešení problému 

nalezení r zných variant ešení 

praktické ovení ešení problému 

Charakteristika pedmtu – Biologie 152



Strategie: 

zadávání problémových úloh z praktického života 

vést k ešení problém – rozložení velkých problém na dílí, jednodušší podproblémy, 

jejichž ešení není tak obtížné 


formulovat myšlenky v logickém poadí, dbát na pesnost a kultivovanost vyjadování 

vyslechnout jiný názor, dialog, obhajoba svého tvrzení 

práce s názornými obrázky, zvládnutí symboliky 

prezentace projekt 

práce ve skupin, rozdlení úkol 

Strategie 

vytváení prostoru pro vzájemnou komunikaci žák 

umožnní formulace vlastních cíl a sledování úspšnosti žák v jejich plnní 


úinn spolupracovat ve skupin, podílí se spolen s pedagogy na vytváení pravidel 

práce ve skupin 

podílet se na utváení píjemné atmosféry ve skupin, na základ ohleduplnosti a úcty 

pi jednání s druhými lidmi pispívá k upevování dobrých mezilidských vztah 

Strategie 

zadávání úloh, na jejichž ešení žáci spolupracují 

podpora skupinové práce, umožnní práce na r zných pozicích v týmu 


chápat základní principy, na nichž spoívají zákony a spoleenské normy, uvdomovat 

si svá práva a povinnosti ve škole i mimo školu 

poskytovat podle svých možností úinnou pomoc a chovat se zodpovdn v krizových 

situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví lovka 

chápat základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektovat 

požadavky na kvalitní životní prostedí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany 

zdraví a trvale udržitelného rozvoje spolenosti 

Strategie 

vyžadování dokonování zadané práce v dohodnutém termínu a kvalit 

vedení k dodržování práv a povinností 

d sledné dodržování pravidel 

na píkladech ekologických katastrof demonstrovat jejich nebezpenost vzhledem 

k životnímu prostedí a ochran zdraví obyvatelstva 


dodržovat vymezená pravidla, plnit povinnosti a závazky, adaptovat se na zmnné 

nebo nové pracovní podmínky 

pistupovat k výsledk m pracovní innosti nejen z hlediska kvality, funknosti, 

hospodárnosti a spoleenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví 

i zdraví druhých 

využívat znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdlávacích oblastech v zájmu 

vlastního rozvoje i své pípravy na budoucnost 

Strategie 

umožnní samostatné práce, nebo práce ve skupinách v laboratoi biologie 

vedení k zodpovdnosti za vlastní práci 

umožnní prezentace vlastní práce 

153 

Charakteristika pedmtu – Biologie




Vyuovací pedmt: biologie 

Roník: 1. 



Poznámky 

tídí organismy a zaadí vybrané organismy do íší a 

nižších taxonomických jednotek 

rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje 

se v daném pehledu vývoje organism 

popíše základní rozdíly mezi bukou 

rostlin, živoich a bakterií a objasní funkci základních 

organel 

rozpozná, porovná a objasní funkci základních 

orgán (orgánových soustav) rostlin i živoich 

uvede na píkladech z bžného života význam vir 

a bakterií v pírod i pro lovka 

uvede nkolik významných eských nebo 

moravských biolog a ocení jejich pínos pro 

biologické poznání a vdu 

charakterizuje stavbu tla, fyziologii, zp sob 

života a význam hlavních skupin prvok 

porovná základní vnjší a vnitní stavbu 

vybraných živoich a vysvtlí funkci jednotlivých 

orgán 

rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živoich , 

uruje vybrané živoichy, zaazuje je do hlavních 

taxonomických skupin 

odvodí na základ pozorování základní projevy 

OBECNÁ BIOLOGIE 

tídní organizm 

vznik, vývoj, rozmanitost, projevy 

života a jeho význam 

základní struktura života 

bakterie a viry 

významní biologové a jejich objevy 

BIOLOGIE ŽIVOICH 

prvoci - jednobunné organizmy 

systém, vývoj, rozšíení, ochrana, význam a 

chování živoich 

Osnovy pedmtu – Biologie 154



chování živoich v pírod, na píkladech objasní 

jejich zp sob života a pizp sobení danému prostedí 

zhodnotí význam živoich v pírod i pro lovka 

uplatuje zásady bezpeného chování ve styku se 

živoichy 

vyjmenuje nkteré typické i významné druhy 

živoich a zoologicky významných lokalit ve mst 

i jeho okolí 

dodržuje základní pravidla bezpenosti práce a 

chování pi poznávání živé a neživé pírody 

aplikuje praktické metody poznávání pírody 



praktické metody poznávání pírody 

exkurze do ZOO 

155 

Osnovy pedmtu – Biologie



Roník: 2. 



Poznámky 

odvodí na základ pozorování uspoádání 

rostlinného tla od buky pes pletiva až k jednotlivým 

orgán m 

porovná vnjší a vnitní stavbu jednotlivých orgán a 

uvede praktické píklady jejich funkcí a vztah 

v rostlin jako celku 

vysvtlí princip základních rostlinných fyziologických 

proces a jejich využití pi pstování rostlin 

rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a 

uruje jejich význané zástupce pomocí klí a atlas 

vyjmenuje nkteré typické i významné druhy 

rostlin a botanicky významných lokalit ve mst 

i jeho okolí 

odvodí na základ pozorování pírody závislost a 

pizp sobení nkterých rostlin podmínkám prostedí 




vysvtlí r zné zp soby výživy hub a jejich význam 

v ekosystémech a místo v potravních etzcích 

objasní funkci dvou organism ve stélce lišejník 

BIOLOGIE ROSTLIN 

anatomie a morfologie rostlin 

fyziologie rostlin 

systém, vývoj, ochrana, rozšíení a význam 

rostlin 


BIOLOGIE HUB 

houby a lišejníky 

zempisn-turisticky-biologický 

den (Svitavy) 








rozpozná naše nejznámjší jedlé a jedovaté houby s 

plodnicemi a porovná je podle charakteristických 

znak 

157 




Roník: 3. 



Poznámky 

orientuje se v základních vývojových stupních 

fylogeneze lovka 

urí polohu a objasní stavbu a funkci orgán a 

orgánových soustav lidského tla, vysvtlí jejich 

vztahy 

objasní vznik a vývin nového jedince od poetí až do 

stáí 

rozlišuje píiny, pípadn píznaky bžných nemocí a 

uplatuje zásady jejich prevence a léby 

aplikuje pedlékaskou první pomoc pi poranní a 

jiném poškození tla 

vysvtlí podstatu pohlavního a nepohlavního 

rozmnožování a jeho význam z hlediska ddinosti 

uvede píklady ddinosti v praktickém život a 

píklady vlivu prostedí na utváení organism 

dokáže vysvtlit vztah mezi zdravím lovka a 

zdravím životním prostedním s píklady negativního 

vlivu prostedí na zdraví lovka 

dokáže uvést nkteré zdroje škodlivin v okolí 

negativn p sobící na své zdraví 

BIOLOGIE LOVKA 

fylogeneze lovka 

V kapitole fylogeneze lovka: postavení 

lovka v systému organizm 

anatomie a fyziologie lovka 

ontogeneze lovka 

nemoci, úrazy, prevence a 

životní styl 

první pomoc (úrazy, mimoádné situace) 

GENETIKA 

ddinost a promnlivost organizm 

VZTAH LOVKA A PROSTEDÍ 

prostedí a zdraví (rozmanitost vliv 

prostedí na zdraví, jejich komplexní a 

synergické p sobení, možnosti a zp soby 

ochrany zdraví), 

Výstup VO lovk a zdraví 


Uivo nemoci 

(atd.) je 

souástí 

výkladu o 

jednotlivých 

orgánových 

soustavách. 

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 




vysvtlí na píkladech pímé souvislosti mezi 

tlesným, duševním, sociálním zdravím a vztah mezi 

uspokojováním základních lidských poteb a hodnotou 

zdraví; dovede posoudit r zné zp soby chování lidí 

z hlediska odpovdnosti za vlastní zdraví i zdraví 

druhých a vyvozuje z nich osobní odpovdnost ve 

prospch aktivní podpory zdraví 

optimáln reaguje na fyziologické zmny v 

období dospívání a kultivovan se chová 

k opanému pohlaví 

v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a 

životními cíli mladých lidí pijímá odpovdnost za 

bezpené sexuální chování 

dává do souvislostí složení stravy a zp sob 

stravování s rozvojem civilizaních nemocí a v rámci 

svých možností uplatuje zdravé stravovací návyky 

usiluje v rámci svých možností a zkušeností o 

aktivní podporu zdraví 

vyjádí vlastní názor k problematice zdraví a 

diskutuje o nm v kruhu vrstevník , rodiny 

i v nejbližším okolí 

zhodnotí význam správného režimu dne na zdraví 

lovka 

uplatuje osvojené preventivní zp sob 

rozhodování, chování a jednání v souvislosti 

s bžnými, penosnými, civilizaními a jinými 

chorobami; sví se se zdravotním problémem a 

ZMNY V ŽIVOT LOVKA A 

JEJICH REFLEXE 

dtství, puberta, dospívání – tlesné, 

duševní a spoleenské zmny 

sexuální dospívání a reprodukní zdraví – 

pedasná sexuální zkušenost; thotenství 

a rodiovství mladistvých; poruchy pohlavní 

identity 

ZDRAVÝ ZPSOB ŽIVOTA A PÉE O 

ZDRAVÍ 

výživa a zdraví – zásady zdravého 

stravování, vliv životních podmínek a 

zp sobu stravování na zdraví; poruchy píjmu 

potravy 

tlesná a duševní hygiena – zásady osobní, 

intimní a duševní hygieny, otužování, význam 

pohybu pro zdraví, 

režim dne 

ochrana ped penosnými i nepenosnými 

chorobami, chronickým onemocnním a 

úrazy – bezpené zp soby chování (nemoci 

penosné pohlavním stykem, HIV/AIDS, 

PT–EV: integrace 

(vztah lovka k prostedí) 


159 




v pípad poteby vyhledá odbornou pomoc 

projevuje odpovdné chování v situacích 

ohrožení zdraví, osobního bezpeí, pi 

mimoádných událostech; v pípad poteby 

poskytne adekvátní první pomoc 

uvede píklady posilování duševní odolnosti a 

zhodnotí negativní význam struse na zdraví lovka 

uvede nkolik civilizaních chorob a rozpozná 

zp sob jejich vzniku a pedcházení 

dává do souvislostí zdravotní a psychosociální 

rizika, spojená se zneužíváním návykových látek, a 

životní perspektivu mladého lovka; uplatuje 

osvojené sociální dovednosti a modely chování pi 

kontaktu se sociáln patologickými jevy ve škole i 

mimo ni; v pípad poteby vyhledá odbornou 

pomoc sob nebo druhým 

vyjmenuje nkolik základních bezpenostních 

pravidel pro ochranu zdraví pi pobytu 

v domácnosti, ve škole i na veejnosti 

projevuje odpovdné chování v situacích 

ohrožení zdraví, osobního bezpeí, pi 

mimoádných událostech; v pípad poteby 

poskytne adekvátní první pomoc 

hodnotí riziko vzniku živelných pohrom a jejich 

druhy ve svém okolí 

hepatitidy); preventivní a lékaská pée; 

odpovdné chování v situacích úrazu a život 

ohrožujících stav (úrazy v domácnosti, pi 

sportu, na pracovišti, v doprav) 

RIZIKA OHRO ŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A 

JEJICH PREVENCE 

stres a jeho vztah ke zdraví – kompenzaní, 

relaxaní a regeneraní techniky 

k pekonávání únavy, stresových reakcí a k 

posilování duševní odolnosti 

civilizaní choroby – zdravotní rizika, 

preventivní a lékaská pée 

auto-destruktivní závislosti – zdravotní a 

sociální rizika zneužívání návykových látek, 

patologického hráství, práce s poítaem; 

návykové látky (bezpenost v doprav, trestná 

innost, doping ve sportu) 

dodržování pravidel bezpenosti a ochrany 

zdraví – bezpené prostedí ve škole, ochrana 

zdraví pi r zných innostech, bezpenost 

v doprav, znalost pravidel silniního provozu 

ochrana lovka za mimoádných událostí - 

živelní pohromy, terorismus 

HODNOTA A PODPORA ZDRAVÍ 




zhodnotí význam zdraví mezi životními hodnotami 

lovka 

vyjmenuje nkolik forem podpory lidského zdraví 

celostní pojetí lovka ve zdraví a 

nemoci - složky zdraví a jejich interakce, 

základní lidské poteby a jejich hierarchie 

(Maslowova teorie) 

podpora zdraví a její formy – prevence a 

intervence, p sobení na zmnu kvality 

prostedí a chování jedince, odpovdnost 

jedince za zdraví 

161 




Roník: 4. 


objasní vliv jednotlivých sfér Zem na vznik a trvání 

života 

rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané 

nerosty a horniny s použitím urovacích pom cek 

zná typické horniny a geologické pomry svého 

regionu 

rozlišuje d sledky vnitních a vnjších geologických 

dj , vetn geologického obhu hornin i obhu vody 

porovná význam p dotvorných initel pro vznik 

p dy, rozlišuje hlavní p dní typy a p dní druhy v naší 

pírod 

rozlišuje jednotlivá geologická období podle 

charakteristických znak 

uvede na základ pozorování význam vlivu 

podnebí a poasí na rozvoj a udržení života na Zemi 

NEŽIVÁ PÍRODA 

geologie Zem 

vnitní a vnjší geologické dje a horniny i 

nerosty pi nich vznikající 

p dy 

vývoj zemské k ry a organizm na Zemi 

geologický vývoj R 


Poznámky 

Uivo podnebí 

a poasí ve 

vztahu k životu 

je ásten 

probíráno 

v rámci tématu 

vnitní a vnjší 

geologické 

dje…… 

zhodnotí význam jednotlivých neživých složek 

životního prostedí lovka, jejich dostupnost, 

vlastnosti, istotu a význam pro život lidské 

civilizace 

zhodnotí dostupnost, vlastnosti, istotu a význam 

základních podmínek života pro život ve svém 

regionu 

Vztah lovka k neživé pírod 


• voda (vztahy vlastností vody a života, 

význam vody pro lidské aktivity, ochrana 

její istoty, pitná voda ve svt a u nás, 

zp soby ešení); 

• ovzduší (význam pro život na Zemi, 

ohrožování ovzduší a klimatické zmny, 

propojenost svta, istota ovzduší u nás); 


(základní podmínky života) 




vyjmenuje a zhodnotí nkteré negativní zásahy 

lovka do složek neživé pírody 

vyjmenuje a porovná hlavní zp soby získávání 

energie a surovin pro lidstvo 



uvede píklady výskytu organism v uritém 

prostedí a vztahy mezi nimi 

rozlišuje a uvede píklady systém organism - 

populace, spoleenstva, ekosystémy a objasní na 

základ píkladu základní princip existence živých a 

neživých složek ekosystému 

vysvtlí podstatu jednoduchých potravních etzc 

v r zných ekosystémech a zhodnotí jejich význam 

uvede píklady kladných i záporných vliv lovka 

na životní prostedí a píklady narušení rovnováhy 

ekosystému 

• p da (propojenost složek prostedí, zdroj 

výživy, ohrožení p dy, rekultivace a 

situace v okolí, zmny v poteb 

zemdlské p dy, nové funkce 

zemdlství v krajin); 

• pírodní zdroje (zdroje surovinové a 

energetické, jejich vyerpatelnost, vlivy 

na prostedí, principy hospodaení 

s pírodními zdroji, význam a zp soby 

získávání a využívání pírodních zdroj 

v okolí) 

• energie (energie a život, vliv 

energetických zdroj na spoleenský 

rozvoj, využívání energie, možnosti a 

zp soby šetení, místní podmínky); exkurze 

ZÁKLADY EKO LOGIE 

organizmy a prostedí 

Ekosystémy 

• les (les v našem prostedí, produkní 

amimoprodukní významy lesa); 

• pole (význam, zmny okolní krajiny 

vlivem lovka, zp soby hospodaení na 

nich, pole a jejich okolí); 

• vodní zdroje (lidské aktivity spojené 

s vodním hospodástvím, d ležitost pro 

krajinnou ekologii); 

• moe (druhová odlišnost, význam pro 

biosféru, moské asy a kyslík, cyklus 

oxidu uhliitého) , 

• tropický deštný les (porovnání, druhová 


(ekosystémy) 

163 




rozmanitost, ohrožování, globální význam 

a význam pro nás) 

• lidské sídlo – msto – vesnice (umlý 

ekosystém, jeho funkce a vztahy k okolí, 

aplikace na místní podmínky); 

• kulturní krajina (pochopení hlubokého 

ovlivnní pírody v pr bhu vzniku 

civilizace až po dnešek) 

vyjmenuje hlavní oblasti lidské innosti a zhodnotí 

jejich negativní i pozitivní vlivy na životní 

prostedí 

uvede nkteré „ekologické problémy“ v obci, 

ve mst i naší planety, zhodnotí píiny jejich 

vzniku a pokusí se navrhnout možné zp soby 

Lidské aktivity a problémy životního 

prostedí 

• zemdlství a životní prostedí, 

ekologické zemdlství; 

• doprava a životní prostedí (význam a 

vývoj, energetické zdroje dopravy a její 

vlivy na prostedí, druhy dopravy a 

ekologická zátž, doprava a globalizace); 

• pr mysl a životní prostedí (pr myslová 

revoluce a demografický vývoj, vlivy 

pr myslu na prostedí, zpracovávané 

materiály a jejich p sobení, vliv právních 

a ekonomických nástroj na vztahy 

pr myslu k ochran životního prostedí, 

pr mysl a udržitelný rozvoj spolenosti); 

• odpady a hospodaení s odpady (odpady a 

píroda, principy a zp soby hospodaení s 

odpady, druhotné suroviny); 

Vztah lovka k prostedí 

• naše obec (pírodní zdroje, jejich p vod, 

zp soby využívání a ešení odpadového 

hospodáství, píroda a kultura obce a její 

ochrana, zajišování ochrany životního 




jejich ešení 

na píklad nkolika druh rostlin a živoich 

zhodnotí význam jejich ochrany, uvede nkterá 

ochranná opatení na podporu jejich výskytu 

v pirozeném prostedí svého regionu 

zhodnotí formy podpory ochrany pírody a 

ekologické politiky a environmentální výchovy, 

vzdlávání a osvty ze strany státu, neziskových 

organizací, nadací, spolk a dalších institucí 

prostedí v obci - instituce, nevládní 

organizace, lidé); 

• náš životní styl (spoteba vcí, energie, 

odpady, zp soby jednání a vlivy na 

prostedí); 

• aktuální (lokální) ekologický problém 

(píklad problému, jeho píina, d sledky, 

souvislosti, možnosti a zp soby ešení, 

hodnocení, vlastní názor, jeho 

zd vodování a prezentace); 

nerovnomrnost života na Zemi (rozdílné 

podmínky prostedí a rozdílný 

spoleenský vývoj na Zemi, píiny a 

d sledky zvyšování rozdíl globalizace a 

principy udržitelnosti rozvoje, píklady 

jejich uplatování ve svt, u nás) 

ochrana pírody a životního prostedí 


ochrana biologických druh (d vody 

ochrany a zp soby ochrany jednotlivých 

druh ); 

Lidské aktivity a problémy životního 

prostedí 

• ochrana pírody a kulturních památek 

(význam ochrany pírody a kulturních 

památek; 

• právní ešení u nás, v EU a ve svt, 

píklady z okolí, zásada pedbžné 

opatrnosti; 

• ochrana pírody pi masových sportovních 

akcích – zásady MOV) 


(lidské aktivity a problémy 

životního prostedí) 

školní ekologické projekty 

165 




• zmny v krajin (krajina díve a dnes, vliv 

lidských aktivit, jejich reflexe a 

perspektivy); 

• dlouhodobé programy zamené k r stu 

ekologického vdomí veejnosti (Státní 

program EVVO, Agenda 21 EU) a akce 

(Den životního prostedí OSN, Den Zem 

apod.) 

PT-EV 

(základní podmínky života) 


(lidské aktivity a problémy 

životního prostedí) 




Pedmt: Zempis 



Vyuovací pedmt zempis vychází z obsahu vzdlávacího oboru lovk a píroda 

RVP GV. 


roník 1 2 3 4 



Pedmt vykazuje významný integraní potenciál. Krom zcela specifického vzdlávacího 

obsahu vycházejícího z ady pírodních a sociálních vd, vzájemn propojuje znalosti 

nabývané v jiných pedmtech a integruje je z prostorového hlediska povrchu Zem. 

Významným zp sobem proto pispívá k dosažení nkterých kompetencí žáka vymezených 

v pr ezových tématech RVP – Výchova k myšlení v evropských souvislostech, 

Environmentální výchova a Multikulturní výchova. 

Cílem pedmtu Zempis je získání takových vdomostí a dovedností, které odpovídají 

vzdlávacímu obsahu a jsou v souladu s výstupy pro jednotlivá témata oboru Zempis. Od 

ostatních pedmt se zempis liší tím, že obsahuje informace jak pírodovdného, tak 

i spoleenského charakteru. 

Pro výuku je k dispozici odborná multimediální uebna vybavená poítaem s napojením 

na internet, dataprojektorem, ozvuením uebny, interaktivní elektronickou tabulí, VHS a 

DVD pehrávaem a vizualizérem – tj. kamerou transformující obraz z papírového média. Je 

možné využívat sbírku map a atlas , školní knihovnu a uebnu IVT. 



Žáci jsou vedeni 

k vyhledávání, zpracování, tídní a hodnocení geografických informací a dat 

k tomu, aby si utváeli ucelenjší pedstavy o vztahu mezi pírodou a spoleností, mezi 

pírodou a p sobením lovka 

k dovednosti s porozumním používat základní geografické a topografické pom cky 

/buzola, glóbus, mapy, atlasy, jízdní ády, grafy a statistická data/ 


Žáci jsou vedení 

k tomu, aby pojmenovali a nalezli shodné, podobné a odlišné znaky geografických 

objekt , jev a proces 

pojmenovali podstatné regionální a globální problémy pírodní a spoleenské sféry 

a diskutovali o nich, pípadn se pokusili navrhnout zp soby ešení 



ke kvalitní prezentaci svých znalostí 

k prezentaci vlastních projekt , k vlastnímu sebehodnocení, ke spolupráci ve 

skupinách na ešení problém a úloh 

k orientaci v informaních zdrojích 

167 

Charakteristika pedmtu – Zempis



Kompetence sociální, personální a obanské 


ke spolupráci ve skupinách, k odpovdnému pístupu k práci své i druhých 

k pijímání názor druhých, diskusi 

k hodnocení vlastních výsledk i výsledk innosti jiných skupin 

k pochopení poteby efektivní spolupráce 

k bezpené orientaci a pohybu v pírodním terénu i v urbanizované krajin, 

k racionálnímu chování a ochran pi mimoádných událostech (povodn, 

zemtesení) 



k respektování pravidel bezpenosti za všech okolností 

k bezpené manipulaci s pom ckami, nástroji i pístroji, k dodržování stanovených 

a vymezených pravidel pracovní innosti 

Charakteristika pedmtu – Zempis 168




Vyuovací pedmt: zempis 

Roník: 1. 



Poznámky 

• Rozlišuje hvzdy od planet, s pomocí atlasu 

zhodnotí postavení Zem ve vesmíru a srovnává 

podstatné vlastnosti Zem s ostatními tlesy 

slunení soustavy 

Prokáže na konkrétních píkladech tvar planety 

Zem, zhodnotí d sledky pohyb Zem na život lidí 

a organism 

Zem jako vesmírné tleso 

• Postavení Zem ve vesmíru 

Tvar a rozmry Zem 

Pohyby Zem a jejich d sledky-stídaní dne a 

noci, stídání roních období, asová pásma 

• Projekt: Stípky z vesmíru 

• PT OSV: Kreativita – cviení 

pro rozvoj základních rys 

kreativity 

• Poznávání lidí – vzájemné 

poznávání ve skupin 

• Kooperace – rozvoj sociálních 

dovedností pro kooperaci 

• Exkurze do planetária 

• Používá dostupné kartografické produkty, 

používá s porozumním základní geografickou, 

kartografickou a topografickou terminologii 

Orientuje se s pomocí map v krajin 

te, interpretuje a vytvoí jednoduché grafy a 

tabulky, interpretuje íselné geografické údaje 

Vytváí a využívá vlastní mentální schémata a 

mentální mapy 

• Rozlišuje a porovnává složky a prvky pírodní 

sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmínnost 

Rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského 

Znázornní Zem na mapách 

• Glóbus a mapa, mítko, zempisná sí, 

poledníky a rovnobžky, urování zempisné 

polohy 

Obsah mapy, jazyk mapy – symboly, 

smluvené znaky, vysvtlivky 

Práce s mapou velkého mítka 

DPZ, GIS, GPS 

Pírodní sféra Zem 

• Krajinná sféra – pírodní a spoleenská 

ást 

169 

Osnovy pedmtu – Zempis



povrchu 

Porovná p sobení vnjších a vnitních proces 

v pírodní sfée a jejich vliv na pírodu a lidskou 

spolenost 

Popíše stavbu Zem 

Podle mapy dokáže urit litosférické desky a místa 

intenzivních vnitních pochod 

Objasní píiny globální cirkulace atmosféry, 

vybere základní meteorologické prvky, rozhodne, 

kteí initelé ovlivují podnebí 

Urí podle mapy hlavní a vedlejší podnebné pásy 

Popíše velký a malý obh vody 

Rozliší jednotlivé složky hydrosféry 

S porozumním používá základní hydrologické 

pojmy 

Popíše význam p dy pro lovka 

Rozliší hlavní biomy svta a charakterizuje je, na 

mapách biosféry vyhledá jednotlivá šíková pásma 

Litosféra – stavba Zem, vnitní e vnjší 

procesy, desková tektonika, základní tvary 

zemského povrchu 

Atmosféra – stavba a složení, všeobecná 

cirkulace atmosféry, geografické pásy 

v závislosti na podnebí, 

Skleníkový efekt a ozónová díra 

Hydrosféra – rozdlení vodstva na Zemi, 

svtový oceán, vody pevnin, obh vody 

Pedosféra – stavba a složení p dy, p dní 

profil, základní p dní typy 

Biosféra – zonalita a azonalita, výškové 

stupn, hlavní biomy 

• Pojmenuje a vyhledá na map svta oceány, 

kontinenty a svtadíly, porovná pomr svtového 

oceánu a pevniny, vyhledá v mapách s pomocí 

rejstíku vybraná moe, ostrovy, zálivy a pr plavy 

Regiony svta 

• Rozloha a lenitost svtového oceánu, 

Atlantský, Tichý, Severní ledový a Indický 

oceán 

Osnovy pedmtu – Zempis 170



Roník: 2. 



Poznámky 

• Rozlišuje zásadní pírodní a spoleenské atributy 

jako kritéria pro vymezení, ohraniení a lokalizaci 

region svta 

Lokalizuje na mapách svtadíly, oceány a vybrané 

makroregiony podle zvolených kritérií, urí jejich 

jádrové a periferní oblasti 

Porovná a pimen hodnotí polohu, rozlohu, 

pírodní, spoleenské, politické a hospodáské 

pomry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry 

jednotlivých svtadíl 

S porozumním používá atlasové mapy daných 

region 

Zvažuje, jaké zmny ve vybraných regionech svta 

nastaly nebo mohou nastat a co je píinou zásadních 

zmn v nich 

Vybere a seadí, které z globálních problém se 

daných region nejvíce týkají 

Organizuje a pimen hodnotí geografické 

informace a zdroje dat z dostupných kartografických 

produkt a elaborát , z graf , diagram , statistických 

a dalších informaních zdroj 

Regiony svta 

• Svtadíly a charakteristika jejich 

pírodních, spoleenských a hospodáských 

pomr (pírodní oblasti a podnebné oblasti, 

sídla a rozmístní obyvatel, hospodáská 

charakteristika) 

Makroregiony, jádrové a periferní oblasti 

Detailní charakteristika vybraných 

makroregion svta 

• Severní Afrika 

• Subsaharská Afrika 

• Austrálie a Oceánie 

• USA a Kanada 

• Latinská Amerika 

• ína a Japonsko 

• Indie 

• Perský záliv 

• Blízký východ 

• .Evropa 

• Projekt: Vybrané reálie region 

• PT EV: Lidské aktivity a 

problémy ŽP – zemdlství a 

životní prostedí, voda – 

význam vody pro lidské aktivity 

• PT MKV - Kulturní 

diferenciace - respektování 

zvláštností rzných etnik 

• Etnický pvod – rzné zpsoby 

života, odlišné myšlení a 

vnímání svta 

• PT EGS – objevujeme Evropu 

a svt - Evropa a svt, evropské 

krajiny 

• Orientace na politické a fyzické 

map svta a Evropy 

Terénní geografická výuka a praxe 

171 




• Ovládá základy praktické topografie a orientace 

v terénu 

Aplikuje v terénu praktické postupy pi pozorování, 

zobrazování a hodnocení krajiny 

Uplatuje v praxi zásady bezpeného pohybu a 

pobytu v pírod 

Navrhne a naplánuje s pomocí vybraných podklad 

jednoduché itineráe výlet 

• Cviení a pozorování v terénu místní 

krajiny 

• Geografické exkurze 




Roník: 3. 



Poznámky 

• Porovná a pimen hodnotí polohu, rozlohu, 

pírodní, kulturní, spoleenské, politické a 

hospodáské pomry, zvláštnosti a podobnosti, 

potenciál a bariéry jednotlivých vybraných 

makroregion a vybraných (modelových) stát 

Vytváí a využívá osobní myšlenková schémata a 

myšlenkové mapy pro orientaci v konkrétních 

regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení 

míst, objekt , jev a proces v nich, pro vytváení 

postoj k okolnímu svtu 

S porozumním používá atlasové mapy daných 

region 

Zvažuje, jaké zmny ve vybraných regionech 

svta nastaly nebo mohou nastat a co je píinou 

zásadních zmn v nich 

Vybere a seadí, které z globálních problém se 

daných region nejvíce týkají 

• Hodnotí a porovnává na pimené úrovni 

polohu, pírodní pomry, pírodní zdroje, lidský a 

hospodáský potenciál eské republiky 

v evropském a svtovém kontextu 

Uvádí píklady úasti a p sobnosti eské 

Evropské regiony v globálních 

souvislostech 

• Stedomoí – lidské aktivity a problémy ŽP 

• Severní Evropa 

• Západní Evropa 

• Stední Evropa 

• Balkánský poloostrov 

eská republika 

Poloha a rozloha 

Pírodní pomry 

Obyvatelstvo – základní demografické 

charakteristiky a sídelní pomry 

• Pírodní zdroje a hospodáství – odvtvová 

struktura 

• PT MKV - Multikulturalita – 

multikulturalita jako 

prostedek vzájemného 

obohacování 

• PT EV – Vztah k lovka 

k prostedí – aktuální 

ekologický problém 

• PT EGS – Evropa a svt nás 

zajímá – naši sousedé 

v Evrop, naše vlast a Evropa 

• Projekt: Vybrané reálie region 

• PT VDO - respektování 

kulturních, etnických a jiných 

odlišností (lidské rasy, 

náboženství) 

• PT EGS : Objevujeme Evropu 

a svt – naše vlast a Evropa 

• PT MKV: Etnický pvod – 

postavení národnostních 

• Práce se 

statistickými 

údaji – 

obyvatelstvo 

R 

173 




republiky ve svtových mezinárodních a 

nadnárodních institucích, organizacích a 

integracích stát 

• Lokalizuje na mapách jednotlivé kraje a hlavní 

jádrové a periferní oblasti z hlediska osídlení a 

hospodáských aktivit 

Postavení R v Evrop a ve svt 

• Kraje R, peshraniní spolupráce 

euroregionech 

v 

menšin, základní informace o 

rzných etnických a kulturních 

skupinách žijících v eské 

spolenosti 

• Komplexní geografická 

exkurze do vybraného kraje 

• Vymezí a lokalizuje místní region podle místa 

školy nebo podle bydlišt 

Hodnotí na pimené úrovni pírodní, 

hospodáské a kulturní pomry místního regionu, 

možnosti dalšího rozvoje, pimen analyzuje 

vazby místního regionu k vyšším územním 

celk m 

• Ovládá základy praktické topografie a orientace 

v terénu 

Aplikuje v terénu praktické postupy pi 

pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny 

Uplatuje v praxi zásady bezpeného pohybu a 

pobytu v pírod 

Navrhne a naplánuje s pomocí vybraných 

podklad jednoduché itineráe výlet 

• Pardubický kraj, místní region 


• Cviení a pozorování v terénu místní 

krajiny 

• Geografické exkurze 

• PT VDO: Formy participace 

oban v politickém život – 

obec jako základní jednotka 

samosprávy státu 

• Projekt: Návrh a plán 

nkolikadenní exkurze 

• Práce ve 

skupinách – 

technické, 

dopravní a 

administrativní 

zajištní 

zájezdu, popis 

lokalit a 

destinací 




Roník: 4. 



Poznámky 

• Vyhledá na mapách píslušnou oblast a 

vymezí její polohu, popíše s pomocí map 

pírodní podmínky a zdroje píslušné oblasti 

Lokalizuje na politické map jednotlivé státy, 

vymezí hranici mezi evropskou a asijskou ástí 

Ruska 

Vyhledá na mapách hlavní sídelní a hospodáské 

oblasti v daných regionech 

• Porovnává státy regionu na základ 

podobných a odlišných znak 

• Posoudí na pimené úrovni prostorovou 

organizaci svtové populace, její rozložení, 

strukturu, r st, pohyby a dynamiku r stu a 

pohyb , zhodnotí na vybraných píkladech 

mozaiku multikulturního svta 

• Pojmenuje obecné základní geografické znaky 

sídel 

Posoudí, jak pírodní podmínky souvisí s funkcí 

lidského sídla 

Regiony svta 

• Východní Evropa 

• Rusko 

Spoleenské a hospodáské prostedí 

• Politická mapa - aktuální spoleenské, 

sídelní, politické a hospodáské pomry 

souasného svta 

• Regionální spoleenské, politické a 

hospodáské útvary – porovnávací 

kritéria: národnostní a mnohonárodnostní 

státy, ásti stát , msta, aglomerace 

• Obyvatelstvo svta – struktura, 

rozmístní, pohyb obyvatelstva 

• Sídla – typy a funkce, urbanizace, 

suburbanizace 

• Hospodáství – sektory ekonomiky, 

• PT MKV: Etnický pvod - 


skupin a kultur, odlišnost lidí, 

ale i jejich vzájemná rovnost 

175 


• Zhodnotí pimen strukturu, složky a 

funkce svtového hospodáství 

Na mapách lokalizuje hlavní regionální 

surovinové a energetické zdroje 

Porovnává pedpoklady a hlavní faktory 

územního rozmístní hospodáských aktivit 

• Porovnává státy svta a zájmové integrace 

stát svta na základ podobných a odlišných 

znak 

Lokalizuje na mapách jednotlivých svtadíl 

hlavní aktuální geopolitické zmny a problémy 

v konkrétních svtových regionech 

• Porovnává pírodní a kulturní krajiny jako 

souást pevninské ásti krajinné sféry, rozlišuje 

jejich specifické znaky a funkce na konkrétních 

píkladech 

Uvádí konkrétní píklady pírodních a kulturních 

složek v krajin 

• S pomocí mapy objasní prostorové rozmístní 

hlavních ekosystém 

Vysvtlí význam chránných území a objasní na 

vybraných píkladech závažné d sledky a rizika 

spoleenských vliv na životní prostedí 

• Pracuje aktivn s turistickými mapami 

Reaguje svým chováním na modelové situace 

navozující nebezpeí živelných pohrom a 

nebezpeí ve volné pírod 

Aplikuje v terénu praktické postupy pi 

pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny 



základní charakteristiky vybraných 

odvtví, ukazatelé hospodáského rozvoje 

a životní úrovn 

• Integrace stát – hlavní politická, 

ekonomická a bezpenostní seskupení 

stát 

• Hlavní svtová ohniska konflikt 

Životní prostedí 

• Pírodní a kulturní krajina 

Vztah píroda a spolenost – trvale udržitelný 

rozvoj, chránná území pírody, globální 

ekologické problémy, vliv lovka na krajinu 


• Ochrana lovka pi ohrožení zdraví a 

života – pírodní katastrofy – chování a 

jednání v modelových situacích 

• PT EGS: Jsme Evropané – 

Evropská integrace, instituce 

EU a jejich fungování, 

mezinárodní organizace a 

jejich pispní k ešení 

problém dtí a mládeže 

• PT EV: Lidské aktivity a 

problémy životního prostedí – 

ochrana pírody a kulturních 

památek 

Exkurze do vybraného chránného 

území 


Pedmt: Hudební výchova 

Vzdlávací oblast: Umní a kultura 




Vyuovací pedmt hudební výchova vychází z obsahu vzdlávacího oboru Umní a kultura 

RVP GV. 


roník 1 2 3 4 



Pedmt Hudební výchova má velký význam pro formování estetického a pocitového 

vnímání žák v kontextu s ostatními, pevážn naukov orientovanými pedmty. V pr bhu 

výuky se žáci seznámí se základními hudebními styly, žánry a formami, s kategoriemi 

hudebních nástroj i s moderními prostedky pro editaci a zpracování hudby. D ležitou 

složkou je pehled nejvýznamnjších hudebních skladatel a dl. 

Žák je veden k tomu, aby zejména chápal význam emotivních a pocitových prožitk pro 

život, v rámci svých možností interpretoval a produkoval hudbu, našel v hudb prostedek 

relaxace i duševního obohacení, chápal, že práce jedince ovlivní výsledek práce celé skupiny. 

Dále aby si utváel na základ poznání duchovních a kulturních hodnot souasných 

i minulých nepedpojaté postoje k r zným kulturám a spoleenstvím a chápal význam hudby 

v historickém kontextu. 

Výuka probíhá v odborné uebn hudební výchovy vybavené hudebními nástroji, 

Orfovým instrumentáem a audio-vizuální technikou. Tída je s výjimkou 1. roníku dlena 

na skupiny, žáci volí Hudební výchovu nebo Výtvarnou výchovu. 

Žáci mohou dále navštvovat nepovinný pedmt Sborový zpv. 

Hudební výchova dává žák m píležitost, aby projevovali a uspokojovali svou pirozenou 

potebu setkávání s hudbou. Tuto potebu pedmt podncuje, rozvíjí a kultivuje v organizaci 

hudebn výchovných inností s širším zámrem obohacovat jejich estetické vnímání 

a prožívání svta. 

Výchovné a vzdlávací postupy, které v tomto pedmtu smují k utváení 

klíových kompetencí: 


vedení žák k uení se prostednictvím vlastní tvorby, 

zprostedkování pohledu na umní a kulturu jako na zp sob poznávání svta, 

rozvoj tvoivosti žák aktivním osvojováním r zných hudebních technik, 

vnímaní umleckých sloh a dl v jejich historickém kontextu. 


 

vedení žák k tomu, aby vyhledávali vazby mezi druhy umní a umleckými žánry na 

základ podobnosti jejich znak a témat, která jsou jimi zpracovávána, 

otevírání ped žáky možnosti volby vhodných hudebních vyjadovacích prostedk , 

kritické myšlení pi posuzování umleckého díla i vlastní tvorb. 


otvírání ped žáky možností pistupovat k umní a kultue jako ke zp sobu 

dorozumívání, 

177 

Charakteristika pedmtu – Hudební výchova



rozvoj dovedností d ležitých pro vedení dialogu nebo diskuse o dojmu z umleckého 

díla. 


Pedkládání dostateného množství píklad pro vytváení poteby pohybovat se 

v estetickém prostedí, 

poskytování prostoru pro osobité výtvarné i hudební projevy žák . 


Seznamování žák s významnými výtvarnými a hudebními díly a jejich autory, 

vytváení poteby návštv výstav výtvarných prací a hudebních koncert , 

podchycování individuálního zájmu žák o kulturní dní a jeho podpora. 


Osvojování hudebních technik a nástroj . 

Charakteristika pedmtu – Hudební výchova 178




Vyuovací pedmt: Hudební výchova 

Roník: 1. 



Poznámky 

• Uplatuje získané pvecké dovednosti a návyky pi 

zpvu i pi mluveném projevu v bžném život 

• Zpívá dle svých dispozic intonan ist a rytmicky 

pesn hlavovým tónem jednohlasé písn. 

Dokáže ocenit kvalitní vokální projev druhého. 

• Reprodukuje na základ svých individuálních 

schopností a dovedností zpívaný (hraný) vzor. 

• Ovládá diatonické postupy a volný nástup pti 

hlavních stup . 

Pt písní za rok se nauil zpívat dle not. 

• Dovede peíst i zapsat rytmy v taktech 2/4 a ¾ a 

C. 

Rytmizuje jednoduché texty, tvoí vlastní rytmické 

modely, používá rytmické nástroje Orffova 

instrumentáe k doprovodné he. 

• Hlasový výchova 

správné dýchání 

hlasová hygiena 

rozezpívání 

správné tvoení tónu 

artikulace 

hlavový tón 

• Zpv 

jednohlasé písn lidové a umlé 

úpravy lidových a umlých písní 

• Sluchový výcvik 

• Intonace 

imitace 

oprné písn (1., 3., 5., 8. a sp. 5. stupe) 

intonaní výcvik 

zpv hudebních motiv 

• Rytmický výcvik 

hra na tlo 

Orff v instrumentá 

rytmizace text a písní rytmickými nástroji 

179 

Osnovy pedmtu – Hudební výchova



• Orientuje se v zápise písní a na základ 

individuálních schopností a získaných dovedností je 

realizuje. 

Zná noty v rozsahu g – e2. 

• Hraje doprovody na rytmické i melodické hudební 

nástroje orffovské i elektronické pimen svým 

hudebním schopnostem a dovednostem. 

• Reaguje na hudbu pohybem a ztváruje ji úmrn 

svým hudebním schopnostem a pohybovým 

dispozicím. 

Umí taktovat na dv a na ti. 

• Umí se zaposlouchat do skladby, pamatuje si jména 

autor , rozpoznává hudebn výrazové prostedky užité 

ve skladb, uvdomuje si hudební formu díla, pozná 

hudební nástroje symfonického orchestru. 

• Hudební nauka 

zápis rytmu jednoduché písn 

notový zápis jako opora pi realizaci písn 

stupnice C dur 

• Instrumentální složka 

tvorba instrumentálních doprovod 

nauka o hudebních nástrojích 

• Pohyb s hudbou 

pohyb na hudbu 

lidové a umlé tance 

• Poslech 

hudebn výrazové prostedky 

hudební formy 

hudební nástroje symfonického orchestru 

• Tv 

• Vv 

Osnovy pedmtu – Hudební výchova 180



Roník: 2. 



Poznámky 

• Využívá své individuální hudební schopnosti a 

dovednosti pi hudebních aktivitách. 

Uplatuje získané pvecké dovednosti a návyky pi 

zpvu i pi mluveném projevu v bžném život. 


pesn hlavovým tónem jednohlasé písn a kánony. 

Dokáže ocenit kvalitní vokální projev druhého. 

Reprodukuje tóny z durového a mollového 

kvintakordu, reprodukuje tóny stedních tí oktáv na 

základ svých individuálních schopností a dovedností. 

Ovládá diatonické postupy a volný nástup hlavních 

stup a 2. a 6. stupn. Šest písní za rok se nauí 

zpívat dle not. 


C. 




• Orientuje se v zápise písní a skladeb r zných styl a 

žánr , tyto písn i skladby na základ individuálních 

schopností a získaných dovedností realizuje. 


správné dýchání 



správné tvoení tónu 

artikulace 

hlavový tón 

• Zpv 




• Intonace 

oprné písn (1., 3., 5., 8., 5.sp., 2., 6.) 




hra na tlo 






stupnice C dur 

181 




Zná noty v rozsahu g – e2. 




Zvládl hru na zobcovou flétnu podle not v rozsahu c1 

– d2 

Reaguje na hudbu pohybem a ztváruje ji úmrn 


dispozicím. Umí taktovat na dv, na ti, na tyi a na 

jednu. 

• Rozpoznává hudebn výrazové prostedky užité ve 

skladb, uvdomuje si hudební formu díla, pozná 

hudební nástroje symfonického orchestru. 

Zaadí na základ individuálních schopností a 

získaných vdomostí slyšenou hudbu do stylového 

období. 


hra na flétnu 




pohyb na hudbu 

dobové tance 


• Poslech 

periodizace hudebního vývoje 

eská hudba 

stedovk 

eští skladatelé: Vodanský, Adam Michna, 

Mysliveek, Smetana, Dvoák, Martin , 

Janáek, Ježek 

Tv 

D 

j 

Vv 




Roník: 3. 



Poznámky 



• Uplatuje získané pvecké dovednosti a návyky pi 



pesn hlavovým tónem jednohlasé písn, kánony a 

lidový dvojhlas. Dokáže ocenit kvalitní vokální projev 

druhého. 


schopností a dovedností tóny dur a moll kvintakordu a 

jejich obrat , spodní a vrchní tón dvojhlasu, r zné 

motivy, témata i ásti skladeb. 

• Ovládá diatonické postupy a volný nástup hlavních 

a vedlejších stup . Šest písní za rok se nauí zpívat 

dle not. 


C. 








hlavový tón 

vyrovnávání rejstík 

deklamace 

frázování 

• Zpv 




• Intonace 

oprné písn (vedlejší stupn 2., 6. a 4.) 




• hra na tlo 





183 




žánr , tyto písn i sklady na základ individuálních 

schopností a získaných dovedností realizuje. Zná noty 

v rozsahu g – g2. 





– g2 . 



dispozicím. Rozpozná nkteré z tanc r zných 

stylových období. 

• Vydluje podstatné hudební znaky proudu znjící 

hudby. Rozpoznává hudebn výrazové prostedky 

užité a charakteristické sémantické prvky ve skladb, 

uvdomuje si hudební formu díla a k dílu pistupuje 

jako k logicky utváenému celku. 

Zaadí na základ individuálních schopností a 

získaných vdomostí slyšenou hudbu do stylového 

období a porovnává ji z hlediska její slohové a stylové 

píslušnosti s dalšími skladbami. 


durové stupnice C, G, F 

tempová oznaení 

dynamická znaménka 






dobové tance 


• Poslech 


rytmicko - monomelodický sloh 

polymelodický sloh (stedovk-renesance) 

melodicko-harmonický sloh (baroko, 

klasicismus, romantismus, impresionismus) 

skladatelé: Palestrina, Lasso, Bach, Mozart, 

Beethoven, Smetana, Dvoák, Martin , 

Debussy. 

formy: mše, fuga, sonáta, triová sonáta, 

koncert, concerto grosso, suita, oratorium, 

pašije, opera, symfonie, symfonická báse 

Tv 

D 

JL 




Roník: 4. 



Poznámky 



Uplatuje získané pvecké dovednosti a návyky pi 


• Zpívá intonan ist a rytmicky pesn hlavovým 

tónem jednohlasé písn, kánony a lidový dvojhlas a 

trojhlas na základ hudebních schopností a dovedností 

a rozložení hlas ve tíd. Dokáže ocenit kvalitní 

vokální projev druhého. 


schopností a dovedností tóny dur a moll kvintakordu a 

jejich obrat , spodní a vrchní tón dvojhlasu, r zné 

motivy, témata i ásti skladeb. 

• Ovládá diatonické postupy, oprné písn hlavních a 

vedlejších stup . 

Sedm písní za rok se nauí zpívat dle not. 


C. 








základní pvecké dovednosti a návyky 

• Zpv 



kánony 


• Intonace 

oprné písn (vedlejší stupn 2., 6., 4., a 7.) 




hra na tlo 





185 




žánr , tyto písn i sklady na základ individuálních 

schopností a získaných dovedností realizuje. 

Zná noty v rozsahu g – g2. 





– g2. 



dispozicím. Rozpozná nkteré z tanc r zných 

stylových období. 

• Vydluje podstatné hudební znaky proudu znjící 

hudby. Rozpoznává hudebn výrazové prostedky a 

charakteristické sémantické prvky užité ve skladb, 

uvdomuje si hudební formu díla a k dílu pistupuje 

jako k logicky utváenému celku. Zaadí na základ 

individuálních schopností a získaných vdomostí 

slyšenou hudbu do stylového období a porovnává ji 

z hlediska její slohové a stylové píslušnosti s dalšími 

skladbami. Popíše a na píkladech ukáže d ležité 

znaky tvorby a interpretace hudebního díla. 

dur a moll stupnice do 1# a 1 b 

základ harmonie (T, D, S) 

Instrumentální složka 




dobové tance 


• Poslech 


rytmicko - monomelodický sloh (starovk) 

polymelodický sloh (stedovk-renesance) 

melodicko-harmonický sloh (baroko, 

klasicismus, romantismus, impresionismus) 

formy: organum, moteto, mše, madrigal, 

fuga, sonáta, triová sonáta, koncert, concerto 

grosso, suita, oratorium, pašije, opera, 

symfonie, symfonická báse 

• Tv rce hudby a interpret 

raný stedovk 

Ars antiqua 

Ars nova 

nizozemští skladatelé 

Bach, Vivaldi, Händel 

Haydn, Mozart, Beethoven 

Tv 

D 

j 




Smetana, Dvoák, Chopin 

Ravel, Martin , Janáek 

187 




Pedmt: Výtvarná výchova 



Vyuovací pedmt výtvarná výchova vychází z obsahu vzdlávacího oboru Umní a kultura 

RVP GV. 


roník 1 2 3 4 

poet hodin 1 2+1 2 2 


Výtvarná výchova je realizována prostednictvím tv rích inností žáka, ve kterých 

uplatuje vlastní vnímání, myšlení, cítní, prožitky, pedstavivost a fantazii. Umožuje mu 

vyjadovat se k r zným témat m a situacím. Sv j výtvarný projev mají žáci možnost 

prezentovat, obhájit, vysvtlit spolužák m, vyslechnout jejich názory a zárove íci sv j 

názor na práci ostatních. Ve všech formách výtvarného projevu se prezentuje osobnost žáka 

a dává mu možnost individuáln se vyjádit. 

Žák se postupn uí vytváet si vztah k výtvarnému umní, výtvarným hodnotám, uí se 

zaujímat k nim sv j postoj, vnímat pozitivní i negativní, je veden k všímání si okolního svta. 

Výtvarná výchova je zaazena v prvním roníku, kde je jí poskytnuta dotace jedné 

hodiny týdn, dále je zaazena ve druhém roníku s hodinovou dotací 3 hodiny a ve tetím a 

ve tvrtém roníku s dvouhodinovou dotací. Výtvarná výchova je pedmtem povinným a uí 

se ve skupinách, pouze v prvním roníku není tída dlena na skupiny. Výuka probíhá bu v 

uebn Vv nebo v kmenových kídách. Souástí realizace vzdlávacího obsahu jsou návštvy 

výstav i stálých expozic. 

Obsahem ásti Rozvíjení smyslové innosti jsou innosti, které umožují žákovi rozvíjet 

schopnost rozeznávat podíl jednotlivých smysl na vnímání reality a uvdomovat si vliv této 

zkušenosti na výbr a uplatnní vhodných prostedk pro její vyjádení. 

Obsahem ásti Uplatování subjektivity jsou innosti, které vedou žáka k uvdomování 

si a uplatování vlastních zkušeností pi tvorb, vnímání a interpretaci vizuáln obrazných 

vyjádení. 

Obsahem ásti Ovování komunikaních úink jsou innosti, které umožují žákovi 

utváení obsahu vizuáln obrazných vyjádení v procesu komunikace a hledání nových 

i neobvyklých možností pro uplatnní výsledk vlastní tvorby a dl výtvarného umní. 

Výchovné a vzdlávací strategie: 

Žák je veden k pochopení umní jako specifického zp sobu poznávání a k užívání jazyka 

umní jako svébytného prostedku komunikace (rozvíjí své komunikativní kompetence), 

k chápání kultury a umní v jejich vzájemné provázanosti jako neoddlitelné souásti lidské 

existence, k uení se prostednictvím vlastní tvorby (rozvoj pracovních kompetencí), 

k rozvíjení tv rího potenciálu, kultivování projev a poteb a k utváení hierarchie hodnot 

(rozvíjení kompetencí k uení a kompetencí personálních a sociálních). 

Žák je dále veden k spoluvytváení vstícné a podntné atmosféry pro tvorbu, pochopení 

a poznání umleckých hodnot v širších kulturních souvislostech, k tolerantnímu pístupu 

k r znorodým kulturním hodnotám souasnosti a minulostí a kulturním projev m a potebám 

r znorodých skupin, národ a národností (dochází tak k rozvoji kompetencí obanských 

a sociálních). 

Žák si uvdomuje sebe samého jako svobodného jedince, jenž pistupuje ke svtu tvoiv 

a aktivn pekonává životní stereotypy a emocionální chudobu, dále zaujímá osobní úast 

Charakteristika pedmtu – Výtvarná výchova 188



v procesu tvorby, který chápe jako zp sob vyjadování osobních prožitk a postoj k jev m 

svta (rozvoj personálních kompetencí a kompetencí k ešení problému). 

189 

Charakteristika pedmtu – Výtvarná výchova




Vyuovací pedmt: Výtvarná výchova 

Roník: 1. 



Poznámky 

• pi vlastních tv rích innostech pojmenovává 

prvky vizuáln obrazného vyjádení (dále VOV), 

porovnává je na základ vztah – svtlostní pomry, 

barevné kontrasty, proporní vztahy 

• užívá vizuáln obrazných vyjádení k zaznamenání 

vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními 

smysly a k zaznamenání podnt z pedstav a fantazie. 

• vizuáln obrazné vyjádení, jeho prvky ve 

vztazích a uspoádání, linie, tvary, objemy, 

svtlo, barva, textura 

• uspoádání objekt do celk , lineární, 

svtlostní a barevné vztahy 

• užívá prostedky pro zachycení jev a proces v 

promnách a vztazích, k tvorb užívá nkteré metody 

uplatované v souasném výtvarném umní a 

digitálních médiích - poítaová grafika, fotografie, 

video, animace. 

• typy vizuáln obrazných vyjádení – jejich 

rozlišení, výbr a uplatnní – objekty, 

ilustrace text , volná malba, skulptura, 

plastika, 

• vybírá, kombinuje a vytváí prostedky pro vlastní 

osobité vyjádení, porovnává a hodnotí jeho úinky s 

úinky již existujících i bžn užívaných vizuáln 

obrazných vyjádení. 

• vybírá, vytváí a pojmenovává co nejširší škálu 

prvk VOV a jejich vztah , uplatuje je pro vyjádení 

vlastních zkušeností, vjem , pedstav a poznatk , 

variuje r zné vlastnosti prvk a jejich vztah pro 

získání osobitých výsledk 

• smyslové úinky obrazných vyjádení, 

kombinace a variace vlastní tvoivostí, 

podntem je nap. tiskovina, reklama comics, 

kresba, koláž 

• linie, tvary, objemy, svtlostní a barevné 

kvality, textury; vztahy a uspoádání prvk v 

ploše, objemu, prostoru a v asovém pr bhu 

(podobnost, kontrast, rytmus, dynamické 

promny, struktura), ve statickém i 

Osnovy pedmtu – Výtvarná výchova 190

• rozliší p sobení vizuáln obrazného vyjádení v 

rovin smyslového úinku, v rovin subjektivního 

úinku a v rovin sociáln utváeného a symbolického 

obsahu. 

• interpretuje umlecká vizuáln obrazná vyjádení 

souasnosti i minulosti, vychází pi tom ze svých 

znalostí historických souvislostí i z osobních 

zkušeností a prožitk 



dynamickém vizuáln obrazném vyjádení 

• prostedky pro vyjádení emocí, nálad, 

fantazie, pedstav i zkušenosti - manipulace s 

objekty, pohyby tl 

• typy vizuáln obrazných vyjádení - 

hraky, objekty, texty, skulptura, plastika, 

volná malba 

191 

Osnovy pedmtu – Výtvarná výchova



Roník: 2. 



Poznámky 

• vybírá, vytváí a pojmenovává co nejširší škálu 

prvk vizuáln obrazných vyjádení a jejich vztah , 

uplatuje je pro vyjádení vlastních zkušeností, vjem , 

pedstav a poznatk , variuje r zné vlastnosti prvk a 

jejich vztah pro získání osobitých výsledk . 

• užívá vizuáln obrazných vyjádení k zaznamenání 


smysly a k zaznamenání podnt z pedstav a fantazie. 

• lineární a prostorová kompozice, detail, 

pezvtšování 

• výtvarná zkratka,výrazové možnosti liniesvtlo, 

stín. Barva a její vlastnosti, míchání 

barev, kontrast 




digitálních médiích - poítaová grafika, fotografie, 

video, animace. 

• vztahy vnímání zrakem a ostatními smysly, 

reflexe ostatních umleckých druh a podnt 

z okolí 


osobité vyjádení, porovnává a hodnotí jeho úinky s 


obrazných vyjádení. 


souasnosti i minulosti, vychází pi tom ze svých 



• porovnává na konkrétních píkladech r zné 

interpretace vizuáln obrazného vyjádení, vysvtluje 

• lidské tlo, kresba, malba, vyjádení 

pohybu 

• typy vizuáln obrazných vyjádení, hraky, 

objekty, koláže 

• pístupy k obrazným vyjádením 


své postoje k nim s vdomím osobní, spoleenské a 

kulturní podmínnosti svých hodnotových soud . 



• ovuje komunikaní úinky vybraných, 

upravených i samostatn vytvoených vizuáln 

obrazných vyjádení v sociálních vztazích, nalézá 

vhodnou formu pro jejich prezentaci. 

• zaujímání osobního postoje, nabývání 

komunikaního obsahu a jeho promny 

193 




Roník: 3. 



Poznámky 

• nalézá vhodné prostedky pro vizuáln obrazná 

vyjádení vzniklá na základ vztahu zrakového 

vnímání k vnímání dalšími smysly; uplatuje je v 

plošné, objemové i prostorové tvorb 

• porovnává r zné interpretace vizuáln obrazného 

vyjádení a pistupuje k nim jako ke zdroji inspirace 

• osobitost svého vnímání uplatuje v pístupu k 

realit, k tvorb a interpretaci vizuáln obrazného 

vyjádení; pro vyjádení nových i neobvyklých pocit 

a prožitk svobodn volí a kombinuje prostedky 

(vetn prostedk a postup souasného výtvarného 

umní) 

• užívá vizuáln obrazná vyjádení k zaznamenání 


smysly a k zaznamenání podnt z pedstav a fantazie 

• linie, tvary, objemy, svtlostní a barevné 

kvality, textury – jejich jednoduché vztahy 

(podobnost, kontrast, rytmus), jejich 

kombinace a promny v ploše, objemu a 

prostoru 

• odlišné interpretace vizuáln obrazných 

vyjádení (samostatn vytvoených a 

pejatých) v rámci skupin, v nichž se žák 

pohybuje; jejich porovnávání s vlastní 

interpretací 

• objekty, pohyb tla a jeho umístní v 

prostoru, akní tvar malby a kresby, 

uspoádání prostoru, celku vizuáln 

obrazných vyjádení a vyjádení promn; 

výbr, uplatnní a interpretace 

• pístupy k vizuáln obrazným vyjádením 

– hledisko jejich vnímání, vdomé uplatnní 

pi vlastních tv rích innostech 


promnách a vztazích; k tvorb užívá nkteré metody 


digitálních médiích – poítaová grafika, fotografie, 

• uspoádání objekt do celk v ploše, 

objemu, prostoru a asovém pr bhu – 

vyjádení vztah , pohybu a promn uvnit a 

mezi objekty (lineární, svtlostní, barevné, 

plastické a prostorové prostedky a prostedky 




video, animace ¨ 

vyjadující asový pr bh) ve statickém i 

dynamické vyjádení 


souasnosti i minulosti; vychází pi tom ze svých 



• d vody vzniku odlišných interpretací 

vizuáln obrazných vyjádení (samostatn 

vytvoených a pejatých), kritéria jejich 

porovnávání, jejich zd vodování 

195 




Roník: 4. 



Poznámky 


osobité vyjádení; porovnává a hodnotí jeho úinky s 


obrazných vyjádení 

• typy vizuáln obrazných vyjádení – 

objekty, ilustrace text , volná malba, 

skulptura, comics, grafika 

• ovuje komunikaní úinky vybraných, 

upravených i samostatn vytvoených vizuáln 

obrazných vyjádení v sociálních vztazích; nalézá 

vhodnou formu pro jejich prezentaci 

• promny obsahu vizuáln obrazných 

vyjádení vlastních dl i dl výtvarného umní 

• porovnává na konkrétních píkladech r zné 

interpretace vizuáln obrazného vyjádení; vysvtluje 

své postoje k nim s vdomím osobní, spoleenské a 

kulturní podmínnosti svých hodnotových soud 

• promny komunikaního obsahu – zámry 

tvorby a promny obsahu vizuáln obrazných 

vyjádení vlastních dl i dl výtvarného 

umní; historické, sociální a kulturní 

souvislosti 




digitálních médiích – fotografie, video 

• uspoádání objekt do celk v ploše, 

objemu, prostoru a asovém pr bhu – 

vyjádení vztah , pohybu a promn uvnit a 

mezi objekty (lineární, svtlostní, barevné, 

plastické a prostorové prostedky a prostedky 

vyjadující asový pr bh) 

• pi vlastní tvorb uplatuje osobní prožitky, 

zkušenosti a znalosti, rozpozná jejich vliv a 

individuální pínos pro tvorbu a interpretaci 


• analýza vlastních i umleckých dl, 

hledání charakteristických prostedk , barev, 

tvar , kompozice, materiálu 

• zámry tvorby a promny obsahu vizuáln 


souasnosti i minulosti; vychází pi tom ze svých 



• užívá vizuáln obrazná vyjádení k zaznamenání 


smysly a k zaznamenání podnt z pedstav a fantazie 



obrazných vyjádení vlastních dl i dl 

výtvarného umní; historické, sociální a 

kulturní souvislosti 

• vdomé vnímání a uplatnní mimovizuálních 

podnt pi vlastní tvorb, 

závrená práce - volné téma 

197 




Pedmt: Tlesná výchova 

Vzdlávací oblast: lovk a zdraví 


Vyuovací pedmt tlesná výchova vychází z obsahu vzdlávacího oboru lovk a zdraví 

a ást vzdlávacího obsahu oboru Výchova ke zdraví RVP GV. 


roník 1 2 3 4 



Výuka probíhá oddlen pro chlapce a dívky. 

Žáci prvního roníku absolvují zdokonalovací plavecký výcvik v rozsahu 20 lekcí 

v I. pololetí. 

Žáci druhého roníku absolvují 6 denní lyžaský výcvikový kurz. 

Žáci tetího roníku absolvují jednodenní pobyt v pírod s využitím topografie, první pomoci 

a biologické nauné stezky. 

Výuka probíhá v tlocvinách vybavených standardním sportovním náiním a náadím 

a ve venkovním sportovním areálu ureném zejména pro hry a atletiku, pípadn 

v pronajatých specializovaných prostorách (hala Stelnice, krytý plavecký bazén, zimní 

stadion). 

Pedmt Tlesná výchova si klade za cíl vybudovat v žácích pocit zodpovdnosti za své 

zdraví. Tím, že jsou žáci seznámeni se základy všech bžných sportovních odvtví a vedeni 

k aktivnímu pohybu, mohou bhem období studia najít sportovní innost, která jim bude 

blízká a umožní jim vnovat se aktivnímu pohybu. 

Škola se pravideln úastní sportovních soutží v nejr znjších odvtvích a úast je 

otevená všem zájemc m z ad žák školy. 

Ve výuce je rovnž kladen d raz na prevenci úraz a význam životosprávy a správného 

životního stylu pro duševní zdraví. 

Souástí výuky jsou ušlechtilé myšlenky spojené se sportem a olympismem. 


Kompetence k uení. 

Žáci 

jsou vedeni k poznávání vlastních pohybových schopností a dovedností 

jsou vedeni k možnosti dalšího rozvoje 

pod dohledem vyuujícího jsou vedeni ke schopnosti hodnocení výsledk svých 

i spolužák 

u žák vyžadujeme respektování pravidel her, soutží a jednání v duchu fair play 

systematicky pracují na zvyšování své fyzické zdatnosti 

r zným zp sobem zpracují informace o pohybových aktivitách na škole 

Uitel 

hodnotí žáky zp sobem, který jim umožuje vnímat vlastní pokrok 

stanovuje dílí vzdlávací cíle v souladu s cíli vzdlávacího programu 

dodává žák m sebed vru 

sleduje pokrok všech žák 


Žáci 

Charakteristika pedmtu – Tlesná výchova 198

Uitel 

 

 



jsou vedeni k vnímání problémových situací ve sportu i mimo nj 

jsou vedeni k uvdomlému zvládnutí pohybových inností a odstraování chyb 

jsou vedeni k vyhledávání vhodné taktiky v individuálních i kolektivních sportech 

jsou vedeni k uvdomní si následk svého rozhodnutí a schopnosti je obhájit 

s chybou žáka pracuje jako s píležitostí, jak ukázat cestu ke správnému ešení 

vede žáky ke správným zp sob m ešení problém 


Žáci 

respektují jednotlivé pokyny vyuujícího nebo vedoucího družstva a jsou schopni 

podle nich pracovat 

jsou vedeni k prezenci výsledk svých i školy 

jsou vedeni k orientaci v informaních zdrojích 

Uitel 

vyžaduje dodržování pravidel slušného chování 

podle poteby žák m v innostech pomáhá 

zadává úkoly, pi kterých mohou žáci spolupracovat 


Žáci 

jsou vedeni respektovat spoluhráe, soupee 

dbáme, aby žáci respektovali svou úlohu ve družstvu, skupin 

jsou vedeni ke schopnosti a potebnosti integrace handicapovaných spolužák , 

národnostních etnik a menšin 

jsou vedeni ke schopnosti správné a úinné reakce na úraz sv j, nebo spolužáka 

a schopnosti pivolat adekvátní pomoc 

Uitel 

umožuje každému žákovi zažít úspch 

zadává úkoly, pi kterých mohou žáci spolupracovat 

podle poteby v innosti žák m pomáhá 

požaduje dodržování dohodnuté kvality a postupy 


Žáci 

jsou vedeni k podpoe potebnosti zaazovat aktivní pohyb do denního programu 

jsou vedeni k respektování názor druhých a k potebnosti názory vyslechnout 

vyžaduje u žák základní hygienická pravidla a pitný režim 

seznamuje žáky se škodlivostí drog a jejich následk na lidský organismus 

snažíme se u žák vypstovat uvdomní vážnosti reprezentace tídy, školy, 

regionu… 

Uitel 

vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé 


umožuje žák m, aby na základ svých jasných kritérií hodnotili své innosti nebo 

výsledky 


Žáci 

jsou vedeni respektování pravidel bezpenosti za všech okolností a na všech 

sportovištích 

dokážou zhodnotit úrove svých výsledk a porovnat je v rámci skupiny 

199 

Charakteristika pedmtu – Tlesná výchova



 

 

Uitel 

 

 

jsou vedeni ke zvyšování vlastní tlesné zdatnosti a získávání dalších pohybových 

dovedností 

jsou vedeni k ochran životního prostedí 


vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpenosti 

Charakteristika pedmtu – Tlesná výchova 200



Vzdlávací oblast: lovk a zdraví 

Vyuovací pedmt: Tlesná výchova 

Roník: 1. 



Poznámky 

• dodržuje nauené základní hygienické návyky 

používá vhodné sportovní obleení a obuv 

zná nutnost pitného režimu 

• zná Provozní ády jednotlivých sportoviš (šatny u 

Tv, tlocviny, hišt venkovní, hala Stelnice, 

posilovny, bazén, zimní stadion) 

dodržuje pravidla bezpeného chování pi pohybových 

aktivitách 

pi píprav a úklidu náadí a náiní respektuje pokyny 

vyuujících Tv. 

• uplatuje v li po zlepšení úrovn své tlesné 

zdatnosti 

zná škodlivé úinky drog a jiných návykových látek 

• na základ znalostí svého zdravotního stavu zvládá 

dle pokyn vyuujících jednoduchá speciální cviení, 

která souvisí s vlastním oslabením 

• užívá a rozumí základnímu názvosloví a 

smluveným povel m 

• HYGIENA PI TLESNÉ VÝCHOV 

seberegulace 

sebeorganizace 

• BEZPENOST PI POHYBOVÝCH 

INNOSTECH 

mezilidské vztahy 

solidarita 

• VÝZNAM POHYBU PRO ZDRAVÍ 

• ZNALOST SVÉHO ZDRAVOTNÍHO 

STAVU 

sebepoznání 

psychohygiena 

• PODPORA POHYBOVÉHO UENÍ 

kooperace 

kompetice 

• OSV 

• Osobnostní rozvoj 

• MKV 

• Lidské vztahy 

• VDO 

• Obanská spolenost 

• Škola 

• OSV 

• Osobnostní rozvoj 

• OSV 

• Sociální rozvoj 

201 

Osnovy pedmtu – Tlesná výchova

espektuje pravidla nebo zjednodušená pravidla her, 

závod a soutží 

rozumí hodnot zmeného výkonu a umí ji porovnat 

respektuje spolupráci a jednoduchou taktiku v družstvu 

• žáci se uí osvojovat pohybové dovednosti pi 

r zných sportovních innostech: 

• pohybových hrách 

(honiky, štafetové hry, soutže družstev – vše 

s využitím tradiního i netradiního náiní) 



• kreativita 

• poznávání lidí 

• OSVOJOVÁNÍ 

DOVEDNOSTÍ 

ešení problém 

rozhodovací dovednosti 

komunikace 

• pohybové hry tradiní i netradiní 

POHYBOVÝCH 

• atletice 

(SBC, bh stupovaný, bh rychlý do 300m, bh 

vytrvalý do 12 minut, start nízký a polovysoký, 

bh v drahách, seznámení s technikou bhu 

odrazy pro skok daleký – mení výkon 

urení odrazové nohy – skok skrmo 

n žky, základy flopu 

držení míku, odhody z místa, rozbhové kroky 

spojení rozbhu s odhodem – mení výkon 

testy – 12 min. bh, dálka z místa, medicinbal 2 a 

5 kg (D, CH), sed-leh 1 min., oheb test 

• sportovních hrách 

fotbal, futsal – technika kop , pihrávky, 

zpracování míe, stelba, herní innosti 

jednotlivce, innosti družstva v obran a útoku 

florbal – individuální práce s hokejkou, pihrávky, 

stelba, herní innosti jednotlivce a družstva, 

innost brankáe, hra 

košíková – pihrávka, stelba, herní innosti 

• atletika – bh rychlý, vytrvalý, skok 

daleký, vysoký, hod míkem, starty 

• sportovní hry – podle zájmu, HJ, 

kombinace ( fotbal, futsal, florbal, košíková, 

volejbal, pálkovaná) 

• hišt 

• tlocvina 

• hišt 

• UT 

• asfaltová 

plocha 

• tlocvina 

Osnovy pedmtu – Tlesná výchova 202



jednotlivce, dvojtakt, stelba, hra 

volejbal – odbíjení obouru vrchem, spodem, 

spodní podání, hra 

pálkovaná – nadhoz, odpal, chycení míku, 

pihrávka, pohyb po metách, hra 

• ve sportovní gymnastice 

kotoul vped, vzad, nácvik stoje na rukou, nácvik 

pemetu stranou 

koza, trampolína, odrazový m stek 

cviení s hudbou – jen dívky 

• plavání 

kraul, znak, prsa, základy delfína 

plavecká vytrvalost do 200m 

mení výkon 

startovní skok 

• sportovní gymnastika 

akrobacie, peskoky 


• plavání 

zlepšování techniky 

• tlocvina 

velká 

• a malá 

krytý plavecký 

bazén 

203 




Roník: 2. 



Poznámky 

• používá vhodný a istý sportovní úbor, rozlišuje 

obleení pro r zné druhy sport 

do pitného režimu zaazuje vhodné nápoje 

• zná Provozní ády jednotlivých sportoviš (šatny, 

tlocviny, hišt venkovní, hala Stelnice, posilovny, 

plavecký bazén, zimní stadion) 

dodržuje pravidla bezpeného chování v zimní krajin 

(LVK) 

dodržuje základní pravidla bezpenosti na vlecích a 

dopravních prostedcích 

dokáže pivolat adekvátní pomoc pi úrazu spolužáka 

pi píprav a úklidu náadí a náiní respektuje pokyny 

vyuujících a vedoucích družstev 

• sleduje své výkony a tlesnou zdatnost a vyvíjí 

snahu o zlepšení 

dokáže odmítat i spoleensky tolerované drogy 

(alkohol, cigarety) 

v pípad reprezentace školy chápe svou úlohu a 

uvdomuje si svou úlohu v družstvu 

• uvdomuje si škodlivost návyk pi sezení, zaazuje 

další speciální cviení pro zlepšení svého zdravotního 

oslabení 


seberegulace 


sebepojetí 


INNOSTECH 


princip sociálního smíru 

solidarita 



STAVU 

sebepoznání 

psychohygiena 

• OSV – osobnostní rozvoj 

• MKV – lidské vztahy 

• VDO – obanská spolenost, 

škola 





• aktivn užívá názvosloví a správn reaguje na 

povely 

respektuje spolupráci ve skupin i roli ve družstvu 

respektuje roli rozhodího 

zná hranice chování diváka pi fandní 

dokáže zorganizovat jednoduchý turnaj ve skupin 

vystupuje v roli rozhodího a asomie 




poznávání lidí 

kooperace 

kompetence 

kreativita 

• OSVOJOVÁNÍ POHYBOVÝCH 

DOVEDNOSTÍ 

ešení problém , rozhodovací dovednosti 

komunikace 

• OSV – sociální rozvoj 



s využitím tradiního i netradiního materiálu 

• pohybové hry – tradiní i netradiní 

• atletice 

(bžecká abeceda, bh stupovaný, bh rychlý do 

300m, bh vytrvalý do 12 minut, bh štafetový, 

start nízký a polovysoký, bh v drahách – mení 

výkon 

odrazy pro skok daleký z vyšší podložky a pes 

bezpenou podložku – mení výkon 

ujasnní odrazové nohy, skok skrmo n žky, 

základy flopu 

držení míku, odhody z místa, rozbhové kroky, 

spojení rozbhu s odhodem – mení výkon 


5 kg (D, CH), sed-leh 1 min., oheb test 


daleký, vysoký, hod míkem, starty, štafety, 

testy 

• Hišt, dráha 

• Tlocvina 


fotbal, futsal – technika kop , 

pihrávky, 

• sportovní hry – podle zájmu, HJ, 

kombinace (fotbal,futsal, florbal, košíková, 

• Travnaté 

hišt 

205 





jednotlivce i družstva v obran a útoku, hra 


stelba, herní innosti jednotlivce i družstva, hra 

košíková – pihrávky, stelba, dvojtakt, 

kombinace družstva, streetball, ízená hra 

volejbal – odbíjení obouru, vrchem, spodem, 

sodní podání, nácvik útoného úderu, hra 


pihrávka, pohyb po metách, používání rukavic, 

hra 


(kotoul vped, vzad, nácvik stoje na rukou, nácvik 

pemetu stranou 

švédská bedna, koza, trampolína, odrazový 

m stek 


hrazda – výskok do vzporu, výmyk, sešin, 

pešvih, shyby, podmet 

kruhy – komíhání, výdrž ve shybu, shyby, 

houpání, seskok v záhupu, houpáním obraty 

kladina (jen dívky) – ch ze, poskoky, obraty, 

rovnovážné polohy, seskoky 

šplhadla – šplh s pírazem, mení asu 

laviky – ch ze, pebhy, peskoky 

žebiny – visy, pednožování, pelézání 

• úpolová cviení 

petahy, petlaky, úpolové kotouly, odpory 

volejbal, pálkovaná) 


akrobacie, náadí 

• Úpolová cviení 

• Asfaltová 

plocha 

• UT 

• Tlocvina 

• Velká a malá 

tlocvina 

• Posilovny 

• Malá 

tlocvina 

• lyžování – lyžování sjezdové i bžecké 

• Lyžaský kurz 

• Lyžaské 




jízda na vleku 

zimní turistika 

• bruslení 

volné bruslení, jízda vped, jízda vzad, honiky 

na led, jízda ve dvojicích 

• Bruslení 

stedisko 

• Zimní 

stadion 

207 




Roník: 3. 



Poznámky 

• používá vhodný a istý cviební úbor (rozlišuje 

obleení pro r zné druhy sport , používá vhodnou 

obuv) 

do pitného režimu zaazuje istou vodu 


tlocviny, hišt venkovní, hala Stelnice, posilovny, 

plavecký bazén, zimní stadion) 

pivolá adekvátní pomoc pi úrazu spolužáka, umí 

poskytnout základní první pomoc 

podle pokyn vyuujících samostatn pipraví a uklidí 

náiní a náadí 

• sleduje své výkony a tlesnou zdatnost a vyvíjí 

snahu o zlepšení 

dokáže odmítnout všechny drogy i spoleensky 

tolerované (alkohol, cigarety) 

v pípad reprezentace školy chápe svou úlohu a 

uvdomuje si svou úlohu ve družstvu 

• uvdomuje si škodlivost návyk pi dlouhodobém 

sezení, vdom zaazuje další speciální cviení pro 

zlepšení svého zdravotního oslabení 


seberegulace 


sebepojetí 


INNOSTECH 


sociální smír 

solidarita 



STAVU 

sebepoznání 

psychohygiena 




• VDO – obanská spolenost, 

škola 


• 

• OSV – sociální rozvoj 




• aktivn užívá názvosloví a správn reaguje na 

povely a smluvené signály 

respektuje spolupráci ve skupin i roli v družstvu, 

zvládá zmnu rolí 

respektuje roli rozhodího a asomie 

zná hranici chování diváka pi fandní 

dokáže zorganizovat jednoduchý turnaj 





s využitím tradiního i netradiního náiní) 

• atletika 

(SBC, bh stupovaný, bh rychlý do 300m, bh 

vytrvalý do 12 minut, bh štafetový, start nízký a 

polovysoký, bh v drahách – mení výkon 

odrazy pro skok daleký pes bezpenou pekážku, 

spojení rozbhu s odrazem – mení výkon 

skok skrmo, n žky 

základy flopu – mení výkonu 

držení míku a granátu, rozbhové kroky, spojení 

rozbhu a odhodem – mení výkon 

nácvik vrhu koulí sunem – mení výkonu 


5 kg (D, CH), sed-leh 1 minutu, oheb test 



kooperace 

kompetice 

kreativita 

• OSVOJENÍ 

DOVEDNOSTÍ 



komunikace 

kreativita 

• pohybové hry - tradiní i netradiní 

POHYBOVÝCH 


daleký, vysoký, hod míkem a granátem, vrh 

koulí, štafety, testy 

• sportovní hry – podle zájmu HJ, 

fotbal, futsal – technika kop , pihrávky, kombinace (fotbal,futsal, florbal, košíková, 

zpracování míe, stelba, herní innosti volejbal, pálkovaná) 

• OSV – morální rozvoj 

• Híšt 

• Dráha 

• Tlocvina 

• Tlocviny 

• Venkovní 

hišt 

209 




jednotlivce i družstva, standardní situace, hra 


stelba, herní innosti jednotlivce i družstva, hra 

košíková – pihrávky, stelba, dvojtakt, 

kombinace družstva v obran i útoku, streetball, 

ízená hra 

volejbal – odbíjení míe obouru, vrchem, 

spodem, spodní podání, nácvik vrchního podání, 

útoný úder, hra 


pihrávka, pohyb po metách, používání rukavic, 

masky, hra 


(kotoul vped, vzad a jejich obmny, nácvik stoje 

na rukou, nácvik pemetu stranou, jednoduché 

sestavy 

švédská bedna, koza, k , trampolína, odrazový 

m stek 


pešvih, shyby, podmet, to jízdmo 


houpání odrazem stídnonož, seskok pi záhupu, 

houpání s obraty 

kladina (jen dívky) – ch ze, poskoky, obraty, 

rovnovážné polohy, seskoky – kombinace prvk 

šplhadla – šplh s pírazem – mení výkonu 

laviky, žebiny – ch ze, peskoky, visy, 

pednosy 


petahy, petlaky, úpolové kotouly, páky, obrana 

proti držení zezadu 


akrobacie 

peskoky 

náadí 


• bruslení – zdokonalování 


plocha 

• UT 


tlocvina 

• Posilovny 

• Malá 

tlocvina 

• Zimní 




• bruslení 

jízda vped, vzad, zastavení, zatáení, pekládání, 

jednoduché obraty, hry na led 

• pobyt v pírod 

osvojení praktických dovedností z topografie 

orientace na místní map a práce s ní 

první pomoc – prakticky 

biologická nauná stezka u rybníku Rosnika 

• jednodenní pobyt v pírod s využitím 

topografie a biologické nauné stezky, praxe 

– první pomoc 

orientace na regionální map 

první pomoc, nácvik pesunu zranného 

stadion 

• Rybník R 

• Rosnika 

211 




Roník: 4. 



Poznámky 

• d sledn dodržují hygienické návyky, uplatují 

základní hygienu po pohybových innostech 

rozlišuje vhodné sportovní obleení a obutí pro 

jednotlivé druhy sport a podle poasí 

dbá na pitný režim. Do pitného režimu zaazuje bu 

vodu, nebo iontové nápoje 


tlocviny, hišt venkovní, asfaltová plocha, hala 

Stelnice, posilovny plavecký bazén, zimní stadion) 

dodržuje pravidla silniního provozu a pravidla 

bezpeného chování pi sportovních aktivitách 

poskytuje první pomoc a pivolá záchranku pi úrazu. 

Zná d ležitá telefonní ísla 

podle pokyn vyuujících manipuluje s tlocviným 

náadím a posuzuje bezpenost jednotlivých sportoviš 

• sleduje, porovnává a vyhodnocuje své výkony a 

tlesnou zdatnost a vyvíjí snahu o zlepšení 

dokáže odmítnout všechny drogy i spoleensky 

tolerované (alkohol, cigarety) 

uvdomuje si význam reprezentace školy, msta, 

okresu 

• užívá základní názvosloví osvojených inností, 


seberegulace 


sebepojetí 


INNOSTECH 

• mezilidské vztahy 

• sociální smír 

• solidarita 






• Výchova demokratického 

obana 

• Oban, obanská spolenost, 

škola 




reaguje na smluvené pokyny a signály 

zvládne organizaci jednoduchého turnaje v rámci 

roníku 

respektuje pravidla her ve všech rolích 

uvdomuje si porušení pravidel a následk pro sebe i 

pro družstvo 

pozná zjevné pestupky proti pravidl m a adekvátn na 

n reaguje 

samostatn získává informace o sportu z dostupných 

zdroj 

podílí se na informovanosti o sportovním dní ve škole 

prostednictvím nástnky, popípad školního asopisu 

• Žáci se uí osvojovat pohybové dovednosti pi 




s využitím tradiního i netradiního náadí) 

• atletice 

bžecká abeceda, bh stupovaný, bh rychlý do 

300m, bh vytrvalý do 12 minut, start nízký a 

polovysoký, bh v drahách – mení výkon 

testy- 12 min. bh, dálka z místa, medicinbal 2 a 5 

kg (D, CH), sed-leh 1 minutu, oheb test. 

odrazy pro skok daleký pes bezpenou pekážku, 

spojení rozbhu s odrazem – mení výkon 

skok skrmo, n žky, základy flopu – mení 

výkonu 

držení míku a granátu, rozbhové kroky, spojení 

kooperace 

kompetice 

kreativita 

• OSVOJOVÁNÍ 

DOVEDNOSTÍ 



komunikace 

kreativita 

pohybové hry 

tradiní i netradiní 

POHYBOVÝCH 


daleký, vysoký, hod míkem a granátem, vrh 

koulí, starty, štafety 

• OSV sociální rozvoj 

• OSV morální rozvoj 

• Venkovní 

hišt 

• Atletická 

dráha 

• Tlocvina 

213 




rozbhu s odhodem – mení výkon 

nácvik vrhu koulí sunem – mení výkonu 


fotbal, futsal – technika kop , pihrávky, 


jednotlivce i družstva, hra 


herní innosti jednotlivce i družstva, hra 

v oslabení, hra 

košíková – pihrávky, stelba, dvojtakt, herní 

innosti jednotlivce i družstva – systémy a 

kombinace, streetbal, hra 

volejbal – odbíjení míe obouru, vrchem i 

spodem, spodní i vrchní podání, útoný úder, hra 


pihrávka, pohyb po metách, používání rukavic a 

masky pro chytae 


kotoul vped, vzad a jejich obmny, nácvik stoje 

na rukou, nácvik pemetu stranou, jednoduché 

sestavy 

aerobik – cviení s hudbou (jen pro dívky) 

švédská bedna, koza, k , trampolína, odrazový 

m stek – jednoduché peskoky. 


pešvih, shyby, to jízdmo, podmet 


houpání odrazem stídnonož, seskok u záhupu, 

houpání s obraty, vis vznesmo 

kladina (jen dívky) – ch ze poskoky, rovnovážné 

cviky, seskoky, jednoduchá sestava 

šplhadla – šplh s pírazem – mení výkonu 

• sportovní hry 

podle zájmu, HJ, kombinace 

(fotbal, futsal, florbal, košíková, volejbal, 

pálkovaná) 

• Sportovní gymnastika 

akrobacie 

peskoky 

náadí 

• Tlocviny 

• Venkovní 

hišt 


plocha 


tlocvina 

• Posilovny 




laviky, žebiny – ch ze, peskoky, visy, 

pednožování 


petahy, petlaky, odpory, základní obranné 

hmaty – páka, obrana proti držení zepedu i 

zezadu 

• bruslení 

jízda vped, vzad, zastavení, zatáení, pekládání, 

jednoduché obraty. Hry na led. 


• bruslení 

• Zimní 

stadion 

215

NA CEST

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?