07.09.2015 Views

„Protestantská etika a duch kapitalismu“ Max Weber

5HD401_seminar 1-6 prezentace dohromady - Katedra ...

5HD401_seminar 1-6 prezentace dohromady - Katedra ...

SHOW MORE
SHOW LESS
  • No tags were found...

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

<strong>Max</strong> <strong>Weber</strong> (1864–1920)<br />

• německý sociolog a ekonom<br />

• bývá označován za tzv. otce zakladatele sociologie<br />

• nejvýznamnější a nejcitovanější sociolog klasického období<br />

• díky svému obrovskému záběru historika, právníka a ekonoma dal<br />

sociologii interdisciplinární charakter<br />

• věnoval se i studiu společností a náboženství, resp. jejich provázaností<br />

(cesty do Číny, Indie a Přední východ)<br />

• zajímavost: po první světové válce se účastnil pařížských mírových jednání<br />

a pracoval na nové parlamentní ústavě<br />

• ve svých sociologických pracích, resp. úvahách se věnoval náboženství,<br />

moci a byrokracii<br />

• narozen v Erfurtu jako nejstarší ze sedmi dětí<br />

• studoval práva v Heidelbergu, navštěvoval však i přednášky z ekonomie,<br />

středověkých dějin, teologie a sociologie, ve 29 letech (r. 1893) se stal<br />

mimořádným profesorem obchodního práva v Berlíně<br />

WWW.OPPA.CZ


<strong>Max</strong> <strong>Weber</strong> (1864–1920)<br />

WWW.OPPA.CZ


Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />

• Ústední otázka:<br />

‣ zda a nakolik přispěla reformace ke vzniku kapitalistického <strong>duch</strong>a /<br />

chování nebo přímo samotného kapitalismu<br />

• Základní bází vývoje kapitalistické společnosti:<br />

‣ RACIONALIZACE<br />

• Zdrojem racionalizace v západních společnostech je:<br />

‣ KULTURNÍ ZMNA<br />

• Zdrojem kulturní zmny v západní společnosti je:<br />

‣ PROTESTANTSKÁ ETIKA<br />

• tento <strong>Weber</strong>ův koncept vzniku kapitalismu jako ideálního typu kritizován<br />

již jeho současníky jako velmi zjednodušující<br />

WWW.OPPA.CZ


Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />

• = ústředním bodem hospodářských dějin jsou kulturní fenomény, tj. co<br />

vytváří úspěšnou ekonomiku je kultura a nikoliv naopak<br />

• vs. marxismus: základem společenského řádu a motorem společenských<br />

změn je ekonomické uspoádání a kultura je pouze nadstavbou, která se<br />

přizpůsobí<br />

‣ rozvoj hospodářství – určující jsou kulturní fenomény<br />

‣ rozvoj hospodářství – určující je ekonomické uspořádání<br />

WWW.OPPA.CZ


Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />

• Úvaha je založena na zásadní hypotéze:<br />

‣ Kapitalismus se nevyvinul z ničeho, ale souvisel s rozvojem<br />

protestantské etiky.<br />

‣ Přičemž pro vznik moderního kapitalismu byl důležitý asketismus –<br />

asketický protestantismus přispívá ke vzniku kapitalistického <strong>duch</strong>a.<br />

• Tato základní idea <strong>Weber</strong>ovy úvahy však nebyla nová a na pelomu<br />

19. a 20. stol. se jí dotklo více autorů.<br />

‣ Martin Offenbacher (1901)<br />

‣ Eberhard Gothein (1892)<br />

‣ Werner Sombart (1902)<br />

WWW.OPPA.CZ


Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />

• Pro <strong>Weber</strong>ovu úvahu je typický ostrý stet mezi katolicismem a<br />

protestantismem<br />

‣ zčásti dědictvím „kulturního boje“ (Kulturkampf);<br />

‣ <strong>Weber</strong> patří mezi pokrokové Němce nakloněný liberalismu<br />

‣ logické, že záruku pokroku vidí v protestantismu<br />

‣ potenciál západního liberalismu je jen stěží možné prosadit v<br />

prostředí katolického tradicionalismu<br />

• Jedním z typických znaků stední Evropy:<br />

‣ povrchní přejímání západních vzorů<br />

‣ vývoj/politické instituce zde často předbíhají realitu<br />

WWW.OPPA.CZ


Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />

• = obdiv k anglosaskému světu (Anglie, USA), který byl hospodářsky i<br />

politicky v převaze nad autokratickými monarchiemi střední a východní<br />

Evropy<br />

• Historický subkontinent stední Evropa:<br />

‣ zempisn jako západní okraj východní Evropy<br />

‣ historicky pak východním okrajem západní Evropy<br />

‣ Podle Oskara Heleckého: zóna pechodu mezi Z a V<br />

WWW.OPPA.CZ


Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />

Píklady:<br />

• polská šlechtická demokracie na pozadí archaické agrární společnosti;<br />

• uherský pseudoparlamentarismus 19. stol. se zastoupením jen několika<br />

procent obyvatelstva;<br />

• implementace západní parlamentní demokracie po roce 1918, která zde<br />

brzy přešla v (polo)autoritativní režimy.<br />

• = provincionalismus, nedostatek míry konsenzuálních dohod, přílišné<br />

rozdíly a odcizení mezi elitami a masami atd.<br />

‣ i zde možné odkázat na jednu zásadní příčinu / faktor: katolický<br />

tradicionalismus<br />

• SE: přechod mezi Z a V<br />

‣ protestantismus (ZE) – katolicismus (SE) – ortodoxie (VE)<br />

WWW.OPPA.CZ


Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />

WWW.OPPA.CZ


Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />

Autokratické monarchie SE a VE:<br />

Tab. Rakousko-Uhersko dle vyznání<br />

Celkem Pedlititavsko Zalititavsko<br />

K 76,6 % 90,9 % 61,8 %<br />

PROT 8,9 % 2,1 % 19,0 %<br />

SRBORT 8,7 % 2,3 % 43,5 %<br />

Ž 4,4 % 4,7 % 4,9 %<br />

M 1,3 % 0 % 0 % (BiH 32,7 %)<br />

WWW.OPPA.CZ


Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />

• Protestantismus:<br />

‣ Jeden z hlavních směrů křesťanství.<br />

‣ moderní pojem, který se vyskytuje v pozdním 16. a 17. stol., svého<br />

významu však dosahuje v osvícenství, tj. v 17. stol.<br />

‣ Jaké jsou hlavní směry?<br />

• Etika:<br />

‣ také teorie morálky,<br />

‣ souhrn respektovaných pravidel a norem lidského chování a jednání,<br />

‣ <strong>etika</strong> reflektuje morálku a ptá se na její založení, zdůvodnění, legitimizaci a<br />

legalizaci.<br />

WWW.OPPA.CZ


Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />

• Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />

• „Duch“ kapitalismu ĚDKě = racionální způsob života<br />

‣ Fenomén kapitalismu úzce souvisí s asketickým protestantismem,<br />

zejména s kalvinismem a puritanismem.<br />

• kalvinismus – učení o predestinaci<br />

‣ předurčení Bohem, kdo bude vyvolen ke spáse či zatracení<br />

‣ věřící hledá odpověď, jaký osud ho čeká<br />

WWW.OPPA.CZ


Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />

• Pesvdčení nutnosti využít každé možnosti zisku.<br />

• Bohatnout z povinnosti k povolání je mravn pípustné a dokonce<br />

pikázané.<br />

• Nebohatnout pro uspokojování svých híšných prožitků, ale pro Boha<br />

‣ brzda konzumu a základ vzniku světské askeze<br />

‣ zisk z vlastní činnosti má být nástrojem dalšího zlepšení práce a<br />

organizace.<br />

• Asketická úspornost generuje další a další kapitál.<br />

• Askeze – k dispozici svdomití dlníci – chápou práci jako údl.<br />

• Nerovné rozdlení bohatství – dílo Boží – dobré svdomí podnikatele.<br />

WWW.OPPA.CZ


Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />

Náboženské zásady askeze zamené na tento svt:<br />

• Asketický protestantismus západní Evropy a USA zakládal náboženský<br />

individualismus – náboženská víra v zásadní vlastní hodnotu individua<br />

podporovala myšlení o lidských právech a prosazování moderního<br />

racionálního podnikového kapitalismu.<br />

• Kalvinismus vyvolával absolutní pocit osamělosti každého jednotlivce.<br />

WWW.OPPA.CZ


Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />

• Základním momentem je skutečnost, že:<br />

‣ Bůh již o vyvolení a zavržení rozhodl předem – věřícímu nezbývá nic<br />

jiného, než pevně věřit v Krista a neúnavně pracovat v povolání –<br />

zahánění náboženských pochyb.<br />

• Průměrný křesťan / katolík nebyl k autentické změně motivován, neboť<br />

každý další čin či přečin mohl snadno odčinit<br />

• Bůh kalvinistů nechtl na svých vrných jednotlivé dobré skutky,<br />

nýbrž trvale vysluhovanou svatost, vystupňovanou v systém.<br />

• = víra má být osvdčována soustavnou svtskou prací, tím dána<br />

pohnutka k askezi i širší vrstv vících.<br />

WWW.OPPA.CZ


Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />

Askeze a kapitalismus:<br />

• majetek je svěřený – člověk k němu má závazek a je mu podřízen jako<br />

služebník<br />

• světská protestantská askeze blokovala prosté užívání majetku,<br />

podvazovala konzum, zvláště ten luxusní<br />

• zbavila výdlečnou činnost zábran tradiční etiky, „legalizovala“ zištnost,<br />

kterou měl dokonce žádat sám Bůh<br />

WWW.OPPA.CZ


Protestantská <strong>etika</strong> a <strong>duch</strong> kapitalismu<br />

• boj proti rozkoším a proti oddanosti hmotným statkům neměl být bojem<br />

proti rozumnému zisku, ale proti nerozumnému nakládání s majetkem<br />

• neúnavná, neustálá, systematická práce ve světském povolání = nejvyšší<br />

prostředek askeze a zároveň jako nejjistější a nejzřejmější známka<br />

omilostnění člověka hybná síla k expanzi „<strong>duch</strong>a <strong>kapitalismu“</strong><br />

• z <strong>duch</strong>a křesťanské askeze se zrodilo racionální vedení života založené na<br />

ideji povolání<br />

• „spřízněnost volbou“ mezi moderním kapitalistickým <strong>duch</strong>em a<br />

náboženskými základy etiky povolání ve smyslu racionální metodiky<br />

vedení života<br />

WWW.OPPA.CZ


Texty k nastudování<br />

• (Z) <strong>Weber</strong>, M. Metodologie, sociologie a politika. Praha:<br />

OIKOYMENH. 1998. s.185-245, s. 319-345.<br />

WWW.OPPA.CZ


DKUJI ZA POZORNOST<br />

CZ.2.17/3.1.00/33332<br />

„Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na<br />

internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi“<br />

Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodáská fakulta, Katedra hospodáských djin<br />

WWW.OPPA.CZ


EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND<br />

5HD401 Diskusní seminář<br />

PRAHA & EU<br />

INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI<br />

Seminář II<br />

WWW.OPPA.CZ


EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND<br />

„Pojem politična“.<br />

Carl Schmitt.<br />

PRAHA & EU<br />

INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI<br />

WWW.OPPA.CZ


Carl Schmitt (1888–1985)<br />

WWW.OPPA.CZ


Carl Schmitt (1888–1985)<br />

• narozen v katolické rodině, což se promítlo do řady jeho děl<br />

• studoval práva.<br />

• v roce 1916 se habilitoval (Štrasburk)<br />

• akademická kariéra: hlavně univ. v Bonnu a Berlíně<br />

• problematické: v l. 1933–1936 několik funkcí v institucích, jejichž<br />

cílem bylo podřídit univerzity nacistickému režimu + podíl na<br />

vypracování některých právních norem posilujících diktaturu<br />

NSDAP<br />

• později obviněn z nepřílišné pravověrnosti – sympatie k režimu si<br />

však uchoval<br />

• po válce na krátký čas internován, vyslýchán, vystupoval jako<br />

svědek v norimberském procesu<br />

• po válce se zcela stáhl do soukromí – téměř 40 let žil v rodném<br />

Plettenbergu – byl však nadále publikačně činný<br />

WWW.OPPA.CZ


Carl Schmitt (1888–1985)<br />

• jeden z neformálních vůdců ideového směru označovaného jako „tradiční<br />

nmecký konzervativismus“ (bází meziválečné koncepce konzervativní<br />

revoluce)<br />

• kritický postoj k Západu a k podobě demokracií západoevropských států<br />

‣ v kontrapozici proti politickému konzervativismu hájícího západní<br />

demokratické hodnoty<br />

• u nás mělo Schmittovo jméno dlouho negativní konotací s ohledem na jeho<br />

postoj a angažovanost za třetí říše<br />

WWW.OPPA.CZ


Carl Schmitt – Pojem politična<br />

• spis Pojem politična nejdříve jako studie Ě1927ě, pozdji rozšířen<br />

knižní podoby Ě1932ě<br />

• pojem „politična“:<br />

‣ svébytná sféra veškeré lidské existence, jejíž podstatou je<br />

„rozhodnutí“<br />

‣ ideový směr založený na nezpochybnitelném právu rozhodnutí<br />

(rozhodnutí je normou)<br />

‣ ústřední náplní politična je odlišení přítele a nepřítele<br />

‣ základním kritériem pro politiku je stanovení přítele a nepřítele =<br />

nejpopulárnější teze Carla Schmitta<br />

WWW.OPPA.CZ


Carl Schmitt – Pojem politična<br />

• definicí pojmu politična Schmitt reagoval na liberalismus a jeho přístup k<br />

politice – odmítal liberální tendence podřizovat politiku morálním nebo<br />

ekonomickým aspektům a řazení společnosti nad stát<br />

‣ politika podle Schmitta nemá řešit morální, náboženské nebo<br />

ekonomické otázky<br />

• báze rozlišení přítele a nepřítele (primárně vnějšího) = automatické přijetí<br />

možnosti války<br />

‣ = ius belli centrální a nezpochybnitelný atribut suverénní politické moci<br />

WWW.OPPA.CZ


Carl Schmitt – Pojem politična<br />

• Odmítá univerzalismus, v nmž vidí druhého nejvtšího nepřítele<br />

politična. Proč?<br />

‣ univerzalistické principy hrozí definováním nepřítele lidstva a tím i<br />

absolutního nepřátelství a proto i případná válka vůči takovému nepříteli<br />

musí být absolutní;<br />

‣ pojem lidstva je pro něj záludný – vidí v něm ideologický instrument<br />

imperialistických expanzí;<br />

‣ válka ve jménu lidstva – nepřítel přestává být člověkem – padá veškerá<br />

dimenze vztahu k člověku.<br />

WWW.OPPA.CZ


Carl Schmitt – Pojem politična<br />

• Schmittovo pojetí politiky se vztahovalo primárně k mezinárodní politice<br />

– přirozená oblast, v níž se vyskytuje nepřítel<br />

• Schmitt nicméně připouštěl, že k definici přítele a nepřítele může za<br />

jistých okolností dojít i uvnitř státu<br />

‣ podmínkou je, aby jedna podskupina celku získala integrační potenciál<br />

a postavila svou politiku na rozhodnutí o nepříteli a boji proti němu<br />

WWW.OPPA.CZ


Texty k nastudování<br />

• (Z) Schmitt, C. Pojem politična. Praha: OIKOYMENH. 2007. s.19-<br />

77, s. 94-112.<br />

WWW.OPPA.CZ


DKUJI ZA POZORNOST<br />

CZ.2.17/3.1.00/33332<br />

„Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na<br />

internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi“<br />

Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra hospodářských djin<br />

WWW.OPPA.CZ


EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND<br />

5HD401 Diskusní seminář<br />

PRAHA & EU<br />

INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI<br />

Seminář III<br />

WWW.OPPA.CZ


EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND<br />

„Mýtus racionálního voliče“.<br />

Bryan Caplan.<br />

PRAHA & EU<br />

INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI<br />

WWW.OPPA.CZ


Bryan Caplan (*1971)<br />

WWW.OPPA.CZ


Bryan Caplan<br />

• profesor ekonomie na Univerzitě George Masona, Fairfax, Virginie<br />

• předmětem výzkumu fungování volného trhu v kapitalismu a<br />

anarchismu<br />

• Ph.D. v oboru ekonomie, Princeton University, 1997<br />

Vydané knihy:<br />

• The Myth of the Rational Voter: Why Democracies Choose Bad<br />

Policies, 2007, 2008. Princeton.<br />

• Selfish Reasons to Have More Kids: Why Being a Great Parent is<br />

Less Work and More Fun Than You Think. New York, NY: Basic<br />

Books, 2011.<br />

WWW.OPPA.CZ


Bryan Caplan – Mýtus racionálního voliče<br />

WWW.OPPA.CZ


Mýtus racionálního voliče<br />

„Jak nám však ukazuje zdravý rozum, lidský úsudek silně ovládají i<br />

emoce a ideologie, a nikoliv jen strohá fakta a jejich zpracovávání.<br />

Jestliže lidé činí svá rozhodnutí pod vlivem mylných představ, které<br />

jsou pro ně emocionálně přitažlivé, pak v demokraciích systematicky<br />

vítězí chybné státní politiky.“<br />

(Caplan)<br />

WWW.OPPA.CZ


Mýtus racionálního voliče<br />

• podle Financial Times nejlepší kniha roku 2007<br />

• významný příspěvek k prohloubení poznatků společenských věd o<br />

procesu politického rozhodování v demokratickém systému a vlivu<br />

iracionality voličů na hospodářskou politiku<br />

‣ hlavním tématem: selhávání demokracií<br />

‣ voliči jsou „racionálně iracionální“ (nejsou neznalí, jen iracionální!)<br />

WWW.OPPA.CZ


Mýtus racionálního voliče<br />

• V jakých oblastech se podle Caplana mínní veřejného mínní<br />

systematicky odchyluje od racionálních poznatků ekonomické vd?<br />

• výsledkem iracionálního jednání voličů jsou zvrácená ekonomickopolitická<br />

opatření státu<br />

WWW.OPPA.CZ


Mýtus racionálního voliče<br />

• demokracie se nezdá být tím nejlepším ze systémů, který lidstvo<br />

dosud vymyslelo<br />

‣ alternativou je méně kolektivní rozhodování<br />

‣ problém demokracie zeslabovaný „institutem“ tzv. Iracionálního voliče“<br />

může řešit méně demokracie a více trhu<br />

WWW.OPPA.CZ


Bryan Caplan - Mýtus racionálního voliče<br />

Důležité pojmy:<br />

• demokracie<br />

• konsensus<br />

• intelektuální tradice<br />

• preference Ěpřednostě<br />

• racionalita / iracionalita<br />

• volební právo, všeobecné volební právo, tajné volební právo,<br />

rovné volební právo, přímé volební právo<br />

• politická ekonomie<br />

• (politická) propaganda<br />

WWW.OPPA.CZ


Texty k nastudování<br />

• (Z) Caplan, B. D. Mýtus racionálního voliče: proč v demokracii<br />

vítězí špatná politika. Praha: NLN. 2010. kap.1, 7, 8, s. 20-43,<br />

s. 236-257, s. 258-289.<br />

WWW.OPPA.CZ


DKUJI ZA POZORNOST<br />

CZ.2.17/3.1.00/33332<br />

„Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na<br />

internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi“<br />

Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra hospodářských djin<br />

WWW.OPPA.CZ


EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND<br />

5HD401 Diskusní seminář<br />

PRAHA & EU<br />

INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI<br />

Seminář IV<br />

WWW.OPPA.CZ


EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND<br />

„Riziková společnost“.<br />

Ulrich Beck.<br />

PRAHA & EU<br />

INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI<br />

WWW.OPPA.CZ


Ulrich Beck (*1944)<br />

WWW.OPPA.CZ


Ulrich Beck<br />

• emeritní profesor sociologie na Mnichovské univerzitě<br />

• od r. 1997 současně působí i na London School of Economics and<br />

Political Sciences (zde od r. 1997)<br />

• též významným publicistou<br />

• autorem řady prací, z nichž nejznámější je Riziková společnost z r. 1986<br />

• studoval právo ve Freiburgu a později sociologii, filozofii, psychologii a<br />

politické vědy v Mnichově<br />

• r. 1979 se habilitoval v oboru sociologie<br />

WWW.OPPA.CZ


Riziková společnost<br />

• otázka skutečné povahy modernity a celkového smyslu procesu<br />

modernity<br />

A) modernizace přináší rozvoj vědy a techniky = řada pozitiv,<br />

ulehčení života<br />

B) negativní účinky například na životní prostředí – celá řada rizik<br />

• Tři osy konfliktu ve svtové rizikové společnosti:<br />

‣ osa globálních ekologických konfliktů<br />

‣ globální finanční krize<br />

‣ hrozba globálních teroristických sítí přesahujících moc vlád a států<br />

WWW.OPPA.CZ


Riziková společnost – diskuse<br />

„V pokročilé moderně je společenská produkce bohatství systematicky<br />

doprovázena produkcí rizik. Tomu odpovídá, že problémy a konflikty<br />

spojené s rozdělováním ve společnosti nedostatku jsou překryty<br />

oněmi problémy a konflikty, které vznikají v souvislosti s produkcí,<br />

definováním a rozdělením rizik vytvářených vědou a technikou.“<br />

(B, RS, 2004, s. 25)<br />

WWW.OPPA.CZ


Riziková společnost – diskuse<br />

„Proces modernizace tak přichází o svoji dosavadní legitimizační<br />

základnu, již představoval boj proti evidentnímu nedostatku, v jehož<br />

jménu byli lidé připraveni přijmout i tak mnohé (ne už zcela) neviděné<br />

vedlejší důsledky.“<br />

(B, RS, 2004, s. 27)<br />

WWW.OPPA.CZ


Riziková společnost – diskuse<br />

„V mezinárodním měřítku obzvlášť pevně platí, že materiální bída se<br />

pojí se slepotou vůči riziku … Je-li proti sobě postavena viditelně<br />

hrozící smrt hladem a neviditelná hrozba smrti způsobené intoxikací,<br />

vítězí evidentní skutečnost boje proti materiální bídě.“<br />

(B, RS, 2004, s. 55)<br />

WWW.OPPA.CZ


Riziková společnost – diskuse<br />

„Hybnou sílu třídní společnosti je možné postihnout větou: Mám hlad!<br />

Hnutí uvedené do pohybu rizikovou společností je naproti tomu<br />

vyjádřena slovy Mám strach! Společenství nouze je nahrazováno<br />

společenstvím strachu.“<br />

(B, RS, 2004, s. 55)<br />

WWW.OPPA.CZ


Riziková společnost – diskuse<br />

„Stejně jako v devatenáctém století, tak i dnes jsou důsledky, které<br />

většina lidí pociťuje jako zhoubné, spojovány se společenským<br />

procesem industrializace a modernizace.“<br />

(B, RS, 2004, s. 67)<br />

WWW.OPPA.CZ


Riziková společnost – diskuse<br />

„ … zdrojem kritického a skeptického postoje vůči vědě a technice<br />

není ‘iracionalita’ kritiků, nýbrž selhání vědecko-technické racionality<br />

tváří v tvář rostoucím rizikům a civilizačním ohrožením.“<br />

(B, RS, 2004, s. 78)<br />

WWW.OPPA.CZ


Riziková společnost – diskuse<br />

„ … to, co je neviditelné či co ještě spíše principiálně uniká vnímání,<br />

co je jen teoreticky spojeno a vykalkulováno, se v civilizačním vědomí<br />

krize stává neproblematickou složkou osobního myšlení, vnímání a<br />

prožívání.“<br />

(B, RS, 2004, s. 96)<br />

WWW.OPPA.CZ


Ulrich Beck- Riziková společnost<br />

Důležité pojmy:<br />

• civilizace<br />

• společnost<br />

• společenská třída<br />

• modernizace<br />

• globalizace<br />

• kauzalita<br />

• <strong>etika</strong><br />

• legitimizace<br />

WWW.OPPA.CZ


Texty k nastudování<br />

• (Z) Beck, U. Riziková společnost: na cestě k jiné moderně. Praha:<br />

Sociologické nakladatelství. 2011. kap. 1, 2, 8, s. 25-65, s. 67-<br />

111, s. 301-372.<br />

WWW.OPPA.CZ


DKUJI ZA POZORNOST<br />

CZ.2.17/3.1.00/33332<br />

„Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na<br />

internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi“<br />

Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra hospodářských djin<br />

WWW.OPPA.CZ


EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND<br />

5HD401 Diskusní seminář<br />

PRAHA & EU<br />

INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI<br />

Seminář V<br />

WWW.OPPA.CZ


EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND<br />

„Cesta k nevolnictví“.<br />

Friedrich A. Hayek.<br />

PRAHA & EU<br />

INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI<br />

WWW.OPPA.CZ


Friedrich A. Hayek (1899–1992)<br />

WWW.OPPA.CZ


Friedrich A. Hayek (1899–1992)<br />

• studoval na vídeňské univerzit<br />

‣ 1921 – doktorát z práv<br />

‣ 1925 – doktorát politických vd<br />

• předmtem výzkumu: filozofie, ekonomie a politické vdy<br />

• r. 1927 – první ředitel Rakouského ústavu pro ekonomický výzkum<br />

• v r. 1929 se habilitoval, přednášel ekonomii na vídeňské univerzit<br />

• v r. 1950 odešel do USA – profesor společenských vd v Chicagu<br />

• v r. 1967 se vrátil do Evropy – profesor ekonomické politiky na<br />

Alebert-Ludwigs Universität ve Freiburgu<br />

• pravdpodobn nejznámjší dílo: Cesta k nevolnictví Ěr. 1944)<br />

WWW.OPPA.CZ


Cesta k nevolnictví – diskuse<br />

„Jsme ochotni přijmout téměř každé vysvětlení současné krize naší<br />

civilizace kromě jednoho: že totiž současný stav může být způsoben<br />

nějakým skutečným omylem na naší straně a že následování<br />

některých z našich nejmilovanějších ideálů zřejmě vedlo k<br />

výsledkům naprosto odlišným od výsledků, které jsme očekávali.“<br />

(FAH, CN, 1988, s. 6)<br />

WWW.OPPA.CZ


Cesta k nevolnictví – diskuse<br />

„Jsme ochotni přijmout téměř každé vysvětlení současné krize<br />

naší civilizace kromě jednoho: že totiž současný stav může být<br />

způsoben nějakým skutečným omylem na naší straně a že<br />

následování některých z našich nejmilovanějších ideálů zřejmě<br />

vedlo k výsledkům naprosto odlišným od výsledků, které jsme<br />

očekávali.“<br />

(FAH, CN, 1988, s. 16)<br />

WWW.OPPA.CZ


Cesta k nevolnictví – diskuse<br />

„ … technický pokrok a změny způsobily nemožnost konkurence ve<br />

stále větším počtu oborů a že jediná volba, kterou máme, je mezi<br />

řízením výroby soukromými monopoly a řízením výroby státem.“<br />

(FAH, CN, 1988, s. 23)<br />

WWW.OPPA.CZ


Cesta k nevolnictví – diskuse<br />

Důležité pojmy:<br />

• liberalismus<br />

• individualismus<br />

• socialismus<br />

• demokracie<br />

• řízené hospodářství<br />

• hospodářství volné soutže<br />

• svoboda<br />

• laissez-faire (nechte nás konat)<br />

WWW.OPPA.CZ


Texty k nastudování<br />

• (Z) Hayek, F. A. Cesta k nevolnictví. Praha: Občanský institut.<br />

1991. kap. 1- 4, 7,11, 13, 15, s. 6-29, s. 46-52, s.81-87, s. 95-<br />

105, s.115-124.<br />

WWW.OPPA.CZ


DKUJI ZA POZORNOST<br />

CZ.2.17/3.1.00/33332<br />

„Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na<br />

internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi“<br />

Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra hospodářských djin<br />

WWW.OPPA.CZ


EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND<br />

5HD401 Diskusní seminář<br />

PRAHA & EU<br />

INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI<br />

Seminář VII<br />

WWW.OPPA.CZ


EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND<br />

„Střet civilizací“.<br />

Samuel P. Huntington.<br />

PRAHA & EU<br />

INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI<br />

WWW.OPPA.CZ


Samuel P. Huntington (1827–2008)<br />

WWW.OPPA.CZ


Samuel P. Huntington (1827–2008)<br />

• profesor na Harvardu, světoznámý politolog /politický teoretik,<br />

zabýval se mezinárodní politikou<br />

• ředitel Harvardského institutu pro strategické plánování<br />

• studoval na univerzitě v Yale, promoval na Harvardu<br />

• za prezidenta Cartera pracoval v Bílém domě jako poradce pro<br />

bezpečnost a plánování při Národní radě bezpečnosti<br />

• nejznámějším dílem je kniha Střet civilizací z r. 1996<br />

‣ základem byl článek pro čas. Foreign Affairs z r. 1993, který vyvolal<br />

nečekanou vlnu zájmu a množství kontroverzních reakcí<br />

WWW.OPPA.CZ


Střet civilizací Ě1996ě<br />

WWW.OPPA.CZ


Střet civilizací – diskuse<br />

• problematika multipolárního svta Ěretrospektivně<br />

‣ od 1500 do stud. války; období bipolárního světa vs. nový multipolární<br />

svět (dnes svět sedmi nebo osmi hlavních civilizací)<br />

• Co hraje úlohu při definování vlastní identity?<br />

‣ lokální politika = politika etnicity<br />

‣ globální politika = politika civilizací<br />

WWW.OPPA.CZ


Střet civilizací – diskuse<br />

• hlavním faktorem charakterizujícím civilizace je náboženství<br />

‣ z <strong>Weber</strong>ových pěti „světových“ náboženství jsou s nejdůležitějšími<br />

civilizacemi spojena čtyři – křesťanství, islám, hinduismus, konfucianismus<br />

(buddhismus ne)<br />

• modernismus neznamená nutn pozápadnní<br />

‣ nezápadní společnosti se mohou modernizovat, a tak tomu také bylo,<br />

aniž by se musely vzdát své vlastní kultury (problematika globální<br />

„macdonaldizace“)<br />

• hrozba ne mezi státy, ale mezi kulturami<br />

• Co je nejjistjší zárukou před globální válkou?<br />

• Kdo jsou potencionálními aktéry bipolárního konfliktu?<br />

WWW.OPPA.CZ


Střet civilizací – témata k diskusi<br />

Důležité pojmy:<br />

• civilizace<br />

• symboly<br />

• identita<br />

• kulturní identita<br />

• multipolární svt<br />

• multicivilizační svt<br />

• realismus<br />

• Evropa<br />

• Západ<br />

• Východ<br />

• modernizace<br />

WWW.OPPA.CZ


Texty k nastudování<br />

• (Z) Huntington, S. P. Střet civilizací: boj kultur a proměna<br />

světového řádu. Praha: Rybka Publishers. 2001. kap. 1-3,<br />

kap.8-11, s.11-79, s. 213-364.<br />

WWW.OPPA.CZ


DKUJI ZA POZORNOST<br />

CZ.2.17/3.1.00/33332<br />

„Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na<br />

internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi“<br />

Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra hospodářských djin<br />

WWW.OPPA.CZ

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!