KONZERVACE KRMIV
Náhled Konzervace - Vydavatelstvà Baštan
Náhled Konzervace - Vydavatelstvà Baštan
- No tags were found...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc. a kolektiv<br />
<strong>KONZERVACE</strong><br />
<strong>KRMIV</strong><br />
A JEJICH VYUŽITÍ VE VÝŽIVĚ ZVÍŘAT<br />
VYDAVATELSTVÍ<br />
BAŠTAN
Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.<br />
a kolektiv<br />
<strong>KONZERVACE</strong><br />
<strong>KRMIV</strong><br />
A JEJICH VYUŽITÍ VE VÝŽIVĚ ZVÍŘAT<br />
Vydalo Vydavatelství Ing. Petr Baštan
SILÁŽOVÁNÍ <strong>KRMIV</strong><br />
a jejich využití ve výživě zvířat<br />
Autorský kolektiv: Prof. MVDr. Ing. Petr DOLEŽAL, CSc., Mendelu Brno; MVDr. Ing. Jan<br />
DVOŘÁČEK, S.O.S. Skalice nad Svitavou; Ing. Radko LOUČKA, CSc., VÚŽV Praha;<br />
Ing. František MIKYSKA, Agrokonzulta Žamberk, s.r.o.; Prof. Ing. Zdenek MUDŘÍK, CSc.,<br />
ČZU Praha; Prof. Dr. Opi von Boberfeld, Universität Giessen; Ing. Karel PROKEŠ, Ph.D.,<br />
KWS Osiva, s.r.o.; Ing. Jaroslav PŘIKRYL, CSc., Chr–Hansen/KWS Osiva, s.r.o.; Doc. Ing. Jiří<br />
SKLÁDANKA, Ph.D., Mendelu Brno; Prof. Ing. Eva STRAKOVÁ, Ph.D., VFU Brno;<br />
Prof. MVDr. Ing. Pavel SUCHÝ, CSc., VFU Brno; Dr. Inž. Katarzyna SZWEDZIAK, Politechnika<br />
Opolska, Opole; Prof. Dr. hab. Inž. Marek TUKIENDORF, Politechnika Opolska,<br />
Opole; Prof. Ing. Ladislav ZEMAN, CSc., Mendelu Brno, Doc. Ing. Jan Červinka, CSc.,<br />
Mendelu Brno<br />
Vedoucí autorského kolektivu: Prof. MVDr. Ing. Petr DOLEŽAL, CSc., Mendelu Brno<br />
Fotografie: archív autorů<br />
Recenzenti: Ing. Antonín Krása, CSc., Doc. Ing. František Lád, CSc.<br />
© Mendelova univerzita v Brně<br />
© Vydavatelství Baštan, 2012<br />
ISBN 978-80-87091-33-3
Obsah<br />
O<br />
OBSAH<br />
ÚVOD ....................................................................................................................................... 9<br />
1 VÝZNAM <strong>KONZERVACE</strong> <strong>KRMIV</strong> (P. Doležal) .................................................13<br />
2 CÍLE <strong>KONZERVACE</strong> <strong>KRMIV</strong> (P. Doležal) ........................................................... 15<br />
3 ZÁKLADNÍ ZPŮSOBY <strong>KONZERVACE</strong> <strong>KRMIV</strong> (P. Doležal) ............................ 17<br />
3.1 Princip konzervace krmiv silážováním (P. Doležal).............................................. 17<br />
4 <strong>KONZERVACE</strong> <strong>KRMIV</strong> SILÁŽOVÁNÍM (P. Doležal) ........................................ 19<br />
4.1 Mikrobiologie a biochemie silážování (P. Doležal, Z. Mudřík) ........................... 21<br />
4.1.1 Epifytní mikroflóra a její význam na kvalitu fermentace (P. Doležal) ............... 21<br />
4.1.2 Fáze fermentace (J. Přikryl) ...................................................................................... 40<br />
4.1.3 Faktor obsahu a složení sušiny a kvalita fermentace (P. Doležal) ...................... 44<br />
4.1.4 Silážovatelnost a technologické faktory, které ji ovlivňují (J. Přikryl) .............. 49<br />
4.2 Termín a způsob sklizně a úprava pokosu před sklizní (J. Přikryl) ................... 53<br />
4.2.1 Termín sklizně víceletých pícnin (J. Skládanka) .................................................... 54<br />
4.2.2 Termín sklizně silážní kukuřice (K. Prokeš) ........................................................... 57<br />
4.2.3 Termín sklizně obilovin a luskovin, luskovin a podsevu ................................... 65<br />
jetelovin (J. Přikryl)<br />
4.2.4 Agrotechnické požadavky a krmivářské charakteristiky víceletých ................ 72<br />
pícnin (J. Skládanka)<br />
4.2.5 Agrotechnické požadavky a krmivářské charakteristiky .................................. 82<br />
silážní kukuřice (K. Prokeš)<br />
4.2.6 Agrotechnické požadavky a krmivářské charakteristiky obilovin ................... 92<br />
a luskovin pěstovaných na siláž (J. Přikryl)<br />
4.2.7 Délka a kvalita řezanky (P. Doležal) ....................................................................... 97<br />
4.3 Význam silážních aditiv a jejich vliv na kvalitu siláží (J. Přikryl) .................... 101<br />
4.3.1 Biologická silážní aditiva (J. Přikryl) .................................................................... 103<br />
4.3.2 Chemické konzervační prostředky (P. Doležal) .................................................. 111<br />
4.3.3 Způsob aplikace konzervačních aditiv (J. Přikryl) ............................................. 121<br />
5
O<br />
Obsah<br />
4.4 Plnění, dusání a zakrytí sil (P. Doležal, K. Szwedziak, M. Tukiendorf) ............... 124<br />
4.5 Silážní šťávy a technologické možnosti prevence jejich tvorby (J. Přikryl) .... 136<br />
4.6 Vybírání siláží (J. Červinka) ................................................................................... 140<br />
4.7 Aerobní stabilita siláží (P. Doležal) ....................................................................... 143<br />
4.8 Sklady pro silážovaná krmiva (R. Loučka) ........................................................... 147<br />
4.9 Silážování hospodářsky významných plodin (J. Přikryl) ................................. 151<br />
4.9.1 Silážování kukuřice (J. Přikryl) ............................................................................. 151<br />
4.9.2 Systémy silážování produktů z dělené sklizně kukuřice včetně ..................... 160<br />
vlhkého zrna (F. Mikyska, P. Doležal)<br />
4.9.3 Silážování vlhkého zrna louhem sodným (P. Doležal) ...................................... 169<br />
4.9.4 Konzervace vlhkých zrnin systémem alkalage (P. Doležal, J. Dvořáček) ......... 170<br />
4.9.5 Silážování drtí obilovin a podsevu jetelovin (J. Přikryl) ................................... 173<br />
4.9.6 Silážování drtí obilovin a luskovin (J. Přikryl) ................................................... 175<br />
4.9.7 Silážování drtí celých rostlin hrachu a jetelovin (J. Přikryl) ............................. 179<br />
4.9.8 Silážování víceletých pícnin (R. Loučka, F. Mikyska) .......................................... 180<br />
4.9.8.1 Silážování vojtěšky a vojtěškotrávy (F. Mikyska) ................................................183<br />
4.9.8.2 Silážování jetele a jetelotrav (R. Loučka, F. Mikyska) .......................................... 185<br />
4.9.8.3 Silážování trav (Z. Mudřík) .................................................................................... 187<br />
4.9.9.1 Silážování lisovaných cukrovarských řízků (P. Doležal) ................................... 190<br />
4.9.9.2 Silážování pivovarského mláta (P. Doležal, F. Mikyska) ..................................... 196<br />
4.10 Hodnocení kvality fermentačního procesu (Opi von Boberfeld) ..................... 199<br />
5.0 HLAVNÍ TECHNOLOGIE <strong>KONZERVACE</strong> <strong>KRMIV</strong><br />
5.1 Technologie silážování do PE vaků (R. Loučka) .................................................. 211<br />
5.2 Technologie silážování krmiv do fólií obalovaných balíků ...............................216<br />
(P. Doležal, M. Tukiendorf, K. Szwedziak)<br />
6.0 ÚPRAVY KONZERVOVANÝCH <strong>KRMIV</strong> PŘED KRMENÍM (L. Zeman) ...... 231<br />
7.0. VYUŽITÍ KONZERVOVANÝCH <strong>KRMIV</strong> VE VÝŽIVĚ ZVÍŘAT<br />
7.1 Vliv kvality siláží na kvalitu mléka a obsah mléčných složek ..........................239<br />
(P. Doležal, J. Dvořáček)<br />
7.2 Využití konzervovaných krmiv ve výživě koní (L. Zeman) ...............................246<br />
6
Obsah<br />
O<br />
8. 0 SILÁŽE A ZDRAVOTNÍ RIZIKA U PŘEŽVÝKAVCŮ<br />
8.1 Antinutriční látky v pícninách a v silážích (P. Suchý, E. Straková) .................. 253<br />
8.2 Dietetická rizika spojená se zkrmováním nekvalitních bílkovinných siláží .. 269<br />
(J. Dvořáček, P. Doležal)<br />
8.3 Dietetická rizika spojená se zkrmováním aerobně nestabilních ........................276<br />
kukuřičných siláží (P. Doležal, J. Dvořáček)<br />
8.4 Dietetická rizika spojená se zkrmováním siláží s vysokým obsahem ............ 282<br />
kvasných kyselin (P. Doležal, J. Dvořáček)<br />
8.5 Mykotoxiny v konzervovaných krmivech a riziko mykotoxikóz ................... 284<br />
(P. Suchý, E. Straková)<br />
8.6 Siláže a objemná krmiva z pohledu rizika reprodukčních poruch u skotu ....295<br />
(P. Doležal, L. Zeman)<br />
9.0 POUŽITÁ LITERATURA ...................................................................................... 303<br />
7
Úvod<br />
Ú<br />
ÚVOD<br />
Konzervace krmiv obecně patří k nezbytným technologickým opatřením, neboť<br />
nekonzervovaná krmiva rychle ztrácejí na své nutriční i dietetické hodnotě,<br />
jsou tepelně poškozována, rychle podléhají nežádoucím mikrobiálním a biochemickým<br />
změnám a jsou často kontaminována vysokými koncentracemi<br />
mykotoxinů. Účinná konzervace krmiv se proto stává nezbytností.<br />
Znehodnocení krmiv představuje každoročně vysoké přímé i nepřímé národohospodářské<br />
ztráty, které se jen v ČR pohybují odhadem v desítkách mil.<br />
Kč. Např. v USA představují ztráty krmiv plesnivěním více než 2,5 bilionu<br />
dolarů. Konzervovaná objemná krmiva, která tvoří hlavní podíl sušiny krmných<br />
dávek přežvýkavců (50 – 90 %), dojnic zejména, rozhodují nejen o užitkovosti<br />
zvířat, jejich zdravotním stavu, ale také o reprodukčních ukazatelích<br />
a v neposlední řadě i o ekonomice chovu. Z tohoto důvodu je zcela nezbytné,<br />
aby při sklizni, konzervaci a skladování objemných krmiv byly voleny co nejracionálnější<br />
technologické postupy a metody, a aby použitím účinných konzervačních<br />
aditiv došlo k podstatnému snížení ztrát živin, zamezení tvorby<br />
a přenosu jedovatých produktů přes krmiva do organismu zvířat a následně<br />
do potravin a člověka. Účinná konzervační aditiva proto představují určitou<br />
pojistku ke snížení rizika alimentárního onemocnění zvířat i lidí. Použití účinných<br />
aditiv ale neospravedlňuje zjednodušování technologických postupů, či<br />
nedodržování požadavku pro důkladné zakrytí sil. Správná technologie sklizně<br />
a konzervace krmiv úzce souvisí také s ochranou životního prostředí.<br />
S radostí konstatujeme, že v současné době je věnována výrobě a kvalitě konzervovaných<br />
krmiv významná pozornost, a to nejen z hlediska ekonomického,<br />
ale také v souvislosti s rozvojem výstavby bioplynových stanic, pro které<br />
se rovněž musí připravovat kvalitní siláže.<br />
Publikaci, kterou právě držíte v rukách, jsme se snažili sestavit tak, aby Vám<br />
byla dobrým návodem k získání nejen základních, ale současně i nových poznatků<br />
v tomto oboru. Velkou pozornost jsme věnovali také dalším významným<br />
aspektům, jakými jsou např. systém hodnocení siláží, otázka aerobní<br />
stability siláží, zdravotní rizika nekvalitních konzervovaných krmiv a další.<br />
Naším přáním je, aby tato publikace, která je určena nejen uživatelům v prak-<br />
9
Ú<br />
Úvod<br />
tických podmínkách, pracovníkům odborných služeb, ale aby našla uplatnění<br />
i pro studenty odborného školství. Nalezne-li publikace své cílové odběratele,<br />
potom práce, spojená s její tvorbou, nebyla zbytečná.<br />
Za přípravu a vydání vyjadřujeme svůj dík i Vydavatelství Baštan. Vydání<br />
publikace příznivě ovlivnily také inzerující firmy, kterým tímto upřímně děkujeme.<br />
Autoři<br />
Zvláštní poděkování: Publikace byla zpracována s podporou projektu Výzkumného<br />
záměru č. MSM 621 564 8905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti<br />
řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu“ uděleného Ministerstvem<br />
školství, mládeže a tělovýchovy ČR; projektu NAZV QH 71041 „Vliv patogenních<br />
mikroorganismů a jejich sekundárních metabolitů na kvalitu a hygienickou nezávadnost<br />
objemných krmiv“; projektu NAZV QH 81040 „Kvalita travního porostu a jeho<br />
využití ve výživě přežvýkavců“; projektu NAZV QF 4027 „Využití odpadů sladařského<br />
a pivovarnického průmyslu jako zdroje bílkovin pro výživu zvířat s ohledem na<br />
životní prostředí“.<br />
NAZV QI91A240<br />
„Faktory ovlivňující nutriční hodnotu kukuřičných hybridů a kukuřičných<br />
siláží“<br />
MZe 0002701404<br />
„Udržitelný rozvoj chovu hospodářských zvířat v evropském modelu multifunkčního<br />
zemědělství“<br />
10
Význam konzervace krmiv<br />
1<br />
VÝZNAM <strong>KONZERVACE</strong> <strong>KRMIV</strong><br />
VE VÝŽIVĚ SKOTU<br />
Siláže, „senáže“ a seno představují v podmínkách ČR základ krmných dávek<br />
skotu, krav zejména. Jejich nezastupitelná úloha je zřejmá i v nových podmínkách<br />
hospodaření, spojených často s restrukturalizací zemědělské výroby při<br />
relativním nadbytku zemědělské půdy na straně jedné a výrazným poklesem<br />
stavu skotu na straně druhé. Mají-li sehrát v krmných dávkách vytyčenou<br />
úlohu z dietetického, nutričního, ale i ekonomického pohledu, pak je zcela<br />
nezbytné, aby měly vysokou výživnou hodnotu, byly lehce stravitelné, s dostatečnou<br />
koncentrací živin a zároveň odpovídaly i mikrobiálně hygienickým<br />
požadavkům.<br />
Z řady publikací a praktických zkušeností je zřejmé, že k přípravě kvalitních<br />
siláží je nezbytné používat pouze kvalitní čerstvou či zavadlou píci,<br />
sklízenou v optimální sklizňové zralosti při dodržení všech technologických<br />
zásad. Stejné zásady platí i při výrobě sena. Zlepšení kvality objemných krmiv<br />
představuje velkou rezervu ve snížení nákladů na krmný den a tím<br />
i ekonomiky chovu a produkce. Potřeba objemných krmiv a její struktury<br />
pro skot je asi 4,5 t sušiny včetně ztrát, n. asi 3,75 t zkrmitelné sušiny. Při<br />
započítání asi 15 % rezervy, to představuje roční množství asi 5,2 t sušiny,<br />
o produkční účinnosti celé krmné dávky, tedy i o ekonomické efektivnosti<br />
výroby mléka. Příjem konzervovaných krmiv je ovlivněn také faktory<br />
vnějšího prostředí a ve velké míře je řízen centrálním nervovým systémem<br />
(CNS) a pomocí chemostimulátorů. Svůj vliv na příjem má také vlastní pocit<br />
nasycenosti, resp. hladu, který je vedle stupně naplnění bachoru, obsahu<br />
strukturní vlákniny, zejména frakce nerozpustné v neutrálně detergentním<br />
roztoku (NDF), struktury krmiva, ovlivňován také hladinou krevní glukózy,<br />
ale i vnější teplotou.<br />
V souvislosti s aplikací silážních aditiv je z řady prací známo, že vedle pozitivního<br />
vlivu na výslednou kvalitu (zejména kvalitu fermentačního procesu),<br />
mají příznivý vliv i na chutnost siláží a následný příjem. Naproti tomu siláže<br />
horší kvality mají negativní vliv nejen na celkový příjem, ale i na snížení užitkovosti<br />
a zdravotní stav. Velká pozornost je věnována studiu zásadám regu-<br />
13
1<br />
Význam konzervace krmiv<br />
lace snížení úrovně proteolýzy v silážích a tím i zlepšení nejen kvality krmiva,<br />
ale i potřeb zvířat. Je prokázáno, že rozdílná kvalita bílkovin má velký vliv<br />
i na trávení vlákniny či mikrobiální proteosyntézu v bachoru (Mc ALLENN<br />
et al., 1988).<br />
Největší podíl z konzervovaných krmiv připadá na kukuřičnou siláž, dále na<br />
siláže víceletých bílkovinných pícnin, siláže z celých rostlin obilovin a luskovin.<br />
Stálý trend výroby zaznamenávají siláže z dělené sklizně kukuřice.<br />
V menší míře jsou silážovány lisované cukrovarské řízky, popř. GPS obilovin<br />
a pivovarské mláto. Vlivem strukturálních změn a sklizňových technologií se<br />
ustoupilo od silážování cukrovkových skrojků, brambor, slunečnice a brukvovitých<br />
pícnin. Podobně ztratil na významu systém v. „zeleného pásu<br />
krmení“ a naopak základem všech krmných dávek, zejména směsných krmných<br />
dávek TMR, se stala hlavně konzervovaná objemná krmiva.<br />
Vysoká efektivnost využívání konzervovaných krmiv ve všech výrobních oblastech<br />
spočívá především ve zvládnutí sklizně a konzervace jak po stránce<br />
technické, biotechnologické, ale i ekonomické. Siláže a seno z víceletých pícnin<br />
pěstovaných na orné půdě, spolu s kukuřičnými silážemi, loukami či pastvinami,<br />
vytvářejí v daných oblastech přirozenou krmivovou základnu pro<br />
chov skotu. Ze současného vývoje lze konstatovat, že produkce sušiny z víceletých<br />
pícnin na orné půdě má snižující tendenci (asi 6,713 mil. t), zatímco využívání<br />
ploch z trvalých travních porostů má rostoucí trend.<br />
14
Cíle konzervace krmiv<br />
2<br />
CÍLE <strong>KONZERVACE</strong> <strong>KRMIV</strong><br />
K hlavním cílům úspěšné konzervace krmiv patří mimo jiné:<br />
Rychlým okyselením silážované biomasy dosáhnout co nejrychlejší snížení<br />
hodnoty pH a tím dosáhnout efektivní snížení ztrát sušiny a živin.<br />
Účinně potlačit nežádoucí a škodlivou mikroflóru.<br />
Uchování zbytkových vodorozpustných sacharidů v silážích jako zdroje<br />
pohotové energie.<br />
Řízenou fermentací zajistit minimální degradaci NL u bílkovinných siláží<br />
a škrobu u siláží sacharidových a udržet tím vysokou výživnou<br />
hodnotu krmiv.<br />
Dosáhnout optimální dietetické vlastnosti konzervovaného krmiva<br />
a zdravotní nezávadnost krmiva.<br />
Minimalizovat aerobní znehodnocení siláží a ztráty sušiny, živin a vitaminů.<br />
Eliminovat průnik kyslíku a dešťových do siláží nejen v průběhu skladování,<br />
ale také při vlastním procesu srážek silážování.<br />
Zajistit vysoký podíl kyseliny mléčné na celkovém obsahu kvasných<br />
kyselin – min. 70 % a technologicky minimalizovat tvorbu kyseliny<br />
máselné, amoniaku a alkoholu v silážích.<br />
Průběžně a preventivně kontrolovat teplotu uskladněných krmiv s cílem<br />
snížit riziko tepelného poškození a mikrobiálního znehodnocení krmiv.<br />
Zamezit průnik dešťových srážek do skladů siláže a sena.<br />
K dalším důležitým cílům úspěšné konzervace krmiv patří:<br />
Vyrobit dostatečné množství kvalitních krmiv na celé roční období.<br />
Snížit riziko vlivu počasí v polních operacích (sklizňové linky, konzervační<br />
přípravky).<br />
Zajistit vysokou chutnost, výživnou hodnotu a hygienickou jakost krmiv.<br />
Zajistit správný a dostatečný denní odběr konzervovaných krmiv a účelné<br />
zapravení do směsných krmných dávek (TMR) bez narušení struktury.<br />
Zajistit dobré produkční zdraví zvířat, vysoký příjem sušiny a zdravotně<br />
nezávadné mléko.<br />
15
Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o.<br />
a<br />
Zemědělský výzkum, spol. s r.o.<br />
Troubsko<br />
Z<br />
V T<br />
PÍCNINÁŘSKÉ VYUŽITÍ<br />
Komonice bílá (jednoletá forma) cv. ADÉLA<br />
Vysoký výnos hmoty, vhodná včelařská rostlina.<br />
Lesknice kanárská cv. JUDITA<br />
Vhodná na meziplodiny, semeno dobré pro krmení ptactva.<br />
Sléz krmný cv. DOLINA<br />
Vysoký výnos čerstvé hmoty, vhodný do podsevu silážních<br />
kukuřic.<br />
Štírovník jednoletý cv. JUNÁK<br />
Příznivý vliv na dojivost, včelařská rostlina.<br />
POTRAVINÁŘSKÉ VYUŽITÍ<br />
Pískavice řecké seno cv. HANKA<br />
Léčivá a kořeninová rostlina, fixuje vzdušný dusík.<br />
Svatojánské žito cv. LESAN<br />
Typ přesívka, vysoký výnos slámy, vhodný na lesní políčka<br />
pro podzimní pastvu.<br />
Hrachor setý cv. RADIM<br />
Teplomilná, suchovzdorná luštěnina.<br />
Fazol obecný cv. HYNEK<br />
Teplomilná, suchovzdorná luštěnina s černým osemením.<br />
PESTRÁ LUČNÍ SPOLEČENSTVA<br />
A SMĚSI<br />
Čičorka pestrá cv. EROZA<br />
Vhodná do suchých a svažitých podmínek, motýlokvětá<br />
komponenta do lučních směsí, vhodná pro opylovače,<br />
nevhodná pro krmení monogastrických zvířat.<br />
Tolice dětelová cv. EKOLA<br />
Vhodná do suchých oblastí, komponenta do travních směsí.<br />
Mája<br />
Jednoletá směs pro opylovače. Oceněna Zlatým klasem<br />
s kytičkou 2011.<br />
Osivo pícninové směsi pro spárkatou zvěř.<br />
Jetelovinotravní směs pro pěstování píce s vyšším obsahem<br />
vodorozpustných cukrů.<br />
Dále nabízíme:<br />
• Stanovení kvality semen (čistota, HTS, klíčivost).<br />
• Testování účinnosti přípravků na ochranu<br />
rostlin.<br />
• Stanovení obsahu mykotoxinů .<br />
• Testování odrůd.<br />
• Úlky s domácími druhy čmeláků.<br />
Kontakt:<br />
Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o.<br />
Zemědělský výzkum, spol. s r.o.<br />
Zahradní 1, 664 41 Troubsko<br />
tel.: +420 547 138 811<br />
fax: +420 547 138 800<br />
email: vupt@vupt.cz<br />
www.vupt.cz
Základní způsoby konzervace krmiv<br />
3<br />
ZÁKLADNÍ ZPŮSOBY <strong>KONZERVACE</strong><br />
<strong>KRMIV</strong><br />
Hlavní způsoby konzervace krmiv se od sebe navzájem liší principem konzervačního<br />
účinku, obsahem sušiny konzervovaného krmiva, strukturou, technologickými<br />
požadavky, ale také podmínkami skladování a energetickou náročností.<br />
Vlastní konzervace spočívá buď:<br />
V dehydrataci (odnětí vegetační vody) jako základní existenční podmínky<br />
pro rozvoj a činnost mikroorganismů a jejich enzymů.<br />
Nebo v rychlém vytvoření anaerobních podmínek při současném snížení<br />
hodnoty pH vlivem tvorby organických kyselin, vznikajících fermentací<br />
rostlinných sacharidů. Současně se zastavuje respirace a omezuje<br />
i rozsah proteolýzy bílkovin.<br />
Při každém způsobu konzervace musí současně dojít také k inaktivaci<br />
biochemických a enzymatických systémů nejen vlastní konzervované<br />
rostliny, ale také bohatě zastoupené epifytní mikroflóry, která v mnohých<br />
případech může výrazným způsobem ovlivnit výslednou kvalitu<br />
krmiva.<br />
K hospodářsky důležitým způsobům konzervace krmiv patří:<br />
konzervace silážováním,<br />
konzervace sušením,<br />
konzervace horkovzdušným sušením.<br />
3.1 PRINCIP <strong>KONZERVACE</strong> PÍCNIN SILÁŽOVÁNÍM<br />
Příprava siláží je známa více než 3 000 let, neboť již staří Egypťané a Řekové<br />
znali skladovat v silech obilí a krmiva z celých rostlin. Silážování znali již<br />
také Aztékové a ve staré Číně. KIRSTEIN v roce 1963 publikoval, že v ruinách<br />
Cartága byla nalezena sila pro konzervaci pícnin. Tento způsob konzervace<br />
krmiv, byť sahá k samým kořenům lidské civilizace, je přesto považován za<br />
metodu pozdější, než je technologie konzervace sušením. Většího rozmachu<br />
17
3 Základní způsoby konzervace krmiv<br />
tohoto oboru konzervace krmiv ve světě lze vidět až od 19. století, přičemž<br />
největší rozvoj nastal až ve druhé polovině 20. století. Ve 30. letech 20. století<br />
(1933) se propracovává metoda silážování hmoty pomocí směsi vodného<br />
roztoku anorganických kyselin. V současné době je technologie konzervace<br />
krmiv silážováním hlavní a nejdůležitější způsob konzervace, neboť se tímto<br />
způsobem konzervuje více než 80 % objemných krmiv. Kvalita siláží je dána<br />
celým souborem kritérií smyslového a chemického hodnocení a je ovlivněna<br />
nejen obsahem a poměrem živin konzervované píce, ale především vlastním<br />
průběhem fermentačního procesu a podmínkami skladování. Tato metoda<br />
umožňuje konzervovat sklízené plodiny ve šťavnatém nebo částečně zavadlém<br />
stavu (s obsahem sušiny od 24 – 50 %). Požadovaný obsah sušiny není<br />
zcela zobecnitelný, ale je regulován především druhem pícniny, počasím, ale<br />
také typem použitého aditiva.<br />
18
Konzervace krmiv silážováním<br />
4<br />
<strong>KONZERVACE</strong> <strong>KRMIV</strong> SILÁŽOVÁNÍM<br />
Silážování je technologie konzervace krmiv založená na rychlém okyselení<br />
naskladněné, udusané a dobře pořezané hmoty za nepřístupu vzduchu,<br />
tedy za přísně anaerobních podmínek.<br />
Krmivo FERMENTACE Siláž<br />
(původní, zavadlé)<br />
Rostlinné sacharidy<br />
BMK<br />
Epifylní mikroflora<br />
pH<br />
Tvorba TMK<br />
Alkohol<br />
KVV<br />
Stabilita<br />
Siláže jsou konzervovaná objemná krmiva, která se podle obsahu sušiny vyznačují<br />
nízkou hodnotou pH (3,7 – 5,0) za vzniku organických kyselin, zejména<br />
kyseliny mléčné, vzniklých fermentací nízkomolekulárních rostlinných<br />
sacharidů. Siláže jsou proto kyselá, nebo mírně nakyslá šťavnatá krmiva,<br />
která se musejí vyznačovat příjemnou aromatickou vůní po původní<br />
hmotě, ze které byla připravena. Výživná hodnota siláží je ve srovnání s původní<br />
plodinou zpravidla vždy nižší, ale ve srovnání se senem vyšší, neboť<br />
při silážování dochází k nižším ztrátám. Rozsah ztrát závisí na celé řadě<br />
technologicko–technických faktorů. Výsledná výživná hodnota a kvalita siláží<br />
závisí vedle druhu píce a její silážovatelnosti, také na obsahu a složení<br />
sušiny a dodržování zásad vlastního technologického postupu. Podle obsahu<br />
živin mohou být siláže bílkovinné, polobílkovinné či sacharidové povahy.<br />
Kvalitní siláže se připravují z víceletých pícnin, silážní kukuřice, trav,<br />
19
4 Konzervace krmiv silážováním<br />
luskovin či luskovinoobilních směsek, z celých rostlin obilovin (silážované<br />
drtě), potravinových krmných zbytků (cukrovarské řízky, pivovarské mláto)<br />
a dalších surovin, které mají dostatečný obsah vodorozpustných sacharidů<br />
(VRS), které jsou nezbytné pro fermentaci a vhodný obsah sušiny. Podle obsahu<br />
sušiny silážované píce a použité technologie rozeznáváme:<br />
siláže z čerstvé hmoty – obvykle s obsahem sušiny 22 – 26 %;<br />
siláže z částečně zavadlé píce (sušina 26 – 35 %);<br />
siláže ze zavadlé píce (sušina 35 – 50 %).<br />
Víceleté pícniny se silážují zásadně vždy po předcházejícím zavadání, neboť<br />
mají nízký obsah sacharidů a obtížnější silážovatelnost. Zvýšení sušiny píce<br />
se provádí intenzivním zavadáním, nejdéle 24 – 36 hodin. Dlouhodobější<br />
zavadání píce je nežádoucí, neboť dochází k větším ztrátám živin (každý<br />
den zavadání navíc než je optimum, znamená snížení koncentrace energie<br />
NEL o 0,3 – 0,5 MJ/kg sušiny a zvýšení obsahu vlákniny o 0,3 – 0,8 % v 1 kg<br />
sušiny. Je známo, že ztráty sušiny jsou funkcí hustoty řádků, obsahu původní<br />
sušiny, obsahu vodorozpustných cukrů a úhrnného množství dešťových<br />
srážek. Již MONTGOMERY a kol. v roce 1974 konstatují, že déšť zvyšuje<br />
ztrátu sušiny, redukuje chutnost a příjem krmiva dobytkem, neboť jsou při<br />
respiraci u pokosené píce odbourávány přednostně cukry a to až do sušiny<br />
30 – 35 %, ale mohou být využívány také tuky a proteiny, pokud jsou cukry<br />
méně dostupné. Je nutné předeslat, že respirační rychlost závisí především<br />
na počáteční vlhkosti píce a rychlosti zavadání. Odhaduje se, že 1 mm srážek<br />
způsobí ztráty na sušině v průměru 0,8 – 1,1 %.<br />
Silážní kukuřice, celé rostliny obilovin a bobu se silážují napřímo. Siláže ze<br />
zavadlých pícnin se vyznačují nižším obsahem kvasných kyselin, nižší kyselostí,<br />
vyšší hodnotou pH, než siláže připravené z čerstvých pícnin. Tyto siláže<br />
jsou citlivější na aerobní mikrobiální změny po otevření sila a tepelné<br />
poškození.<br />
K dosažení dobré kvality siláží je nutné respektovat základní technologické<br />
požadavky:<br />
optimální vegetační stadium sklízené píce pro silážování,<br />
optimální obsah sušiny vhodný pro silážování;<br />
20