3/2004 č.73
Ä.73 3/2004 - Immaculata
Ä.73 3/2004 - Immaculata
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
NEPOSKVRNĚNÁ<br />
19<br />
Není to tak dlouho, co jsem dostal tento velmi zajímavý dopis. Myslím si, že by byla velká<br />
škoda, kdybych si ho nechal pro sebe, a proto ho rád dávám k přečtení Vám všem.<br />
A pak, že dneska neexistují...<br />
Milý Otče Jiří,<br />
chci Ti napsat, jak dopadl osud mého miminka.<br />
Ale nejdříve Tě co nejsrdečněji zdravím.<br />
Začnu tím koncem: dnes v noci jsem odevzdala<br />
svého Josífka do Boží náruče. Ale alespoň trošku<br />
postupně. Když jsem ti volala naposledy, že je miminko<br />
v pořádku a je už dokonce i vidět (na ultrazvuku),<br />
týden jsem neměla vůbec žádné problémy<br />
a samozřejmě jsem se z miminka moc radovala.<br />
I když jsem byla z tohoto vývoje překvapená, protože<br />
když jsem se vrátila z Medžugorje, byla jsem<br />
přesvědčená, že miminko se nenarodí, že taková<br />
je vůle Boží. Když jsem totiž byla v Medžugorji<br />
na Podvedu, snažila jsem se přijmout Boží vůli, že<br />
mám mimoděložní těhotenství. Dostala jsem velký<br />
dar síly toto přijmout, tam mně vlastně bylo vloženo<br />
do srdce, jak velká milost to je, že může mým<br />
prostřednictvím Duch Svatý zrodit nový život, ale<br />
miminko nemusí projít životním trápením, ale já<br />
ho můžu s láskou, samozřejmě i s bolestí, odevzdat<br />
do Boží náruče, do nekonečné Lásky. Dostala jsem<br />
milost tohoto poznání, že vlastně jsem sobecká, že<br />
Bůh zvláštním způsobem dává mému miminku tuto<br />
milost, že si neprojde žádným trápením, ale pozná<br />
již rovnou jen lásku Boží. Při rozjímání na Podvedu<br />
jsem „uslyšela“, ale to není ten správný výraz,<br />
zvláštní větu: „Dáš mu jméno Josífek a obětuj mi<br />
jej.“ Byla jsem z toho vyjevená. Vymýšlím si to?<br />
Zdá se mi to? O tomto jménu jsem v životě neuvažovala.<br />
Ani jsem si nebyla opravdu jistá, jestli<br />
jsem „nefantazírovala“. Hlavní pro mne bylo, že<br />
když jsem přijela domů, byla jsem plná síly přijmout<br />
mimoděložní těhotenství jako vůli Boží.<br />
Průběh prvních tří dnů znáš. V pondělí dopoledne<br />
jsem byla u lékaře ujištěna, že těhotenství<br />
je v pořádku, a já jsem si připadala sama sobě až<br />
„vadná“, když mne ta zpráva v prvním okamžiku<br />
zaskočila, mojí první reakcí bylo až zklamání, že<br />
miminko čeká nejprve ta lidská nedokonalá láska<br />
a ne Boží náruč. Samozřejmě brzy zvítězily lidské<br />
Maminka<br />
je jenom jedna na světě<br />
jako Slunce svítí dětem<br />
bez ní by nebyly a nešly světem<br />
maminka je maminka<br />
maminka je studánka v ní žízniví pijeme...<br />
Vladimír Veber<br />
foto: Miłujcie się
Change language