You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND<br />
PRAHA & EU<br />
INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI<br />
Didaktický balíček č. 4<br />
<strong>Trojské</strong> trumfy<br />
pražským<br />
školám<br />
projekt<br />
CZ.2.17/3.1.00/32718<br />
AUSTRÁLIE
A<br />
B ?<br />
doplňte<br />
domácí úkol<br />
napište<br />
?<br />
!<br />
nápověda<br />
laboratorní práce<br />
prezentace<br />
úkol na výběr<br />
vyfoťte<br />
DB = didaktický balíček<br />
PL = pracovní list<br />
PM = pracovní materiály<br />
Členové realizačního týmu projektu:<br />
Manažer projektu<br />
Hlavní metodička<br />
Metodičky<br />
Metodik<br />
Odborné garantky<br />
Odborný garant<br />
Výtvarnice projektu<br />
Mgr. Radim Jendřejas (<strong>Trojské</strong> gymnázium)<br />
Mgr. Zuzana Venclíková (<strong>Trojské</strong> gymnázium)<br />
Mgr. Ivana Motýlová (<strong>Trojské</strong> gymnázium)<br />
Mgr. Ada Hrstková (<strong>Trojské</strong> gymnázium)<br />
Mgr. Tereza Chýlová (<strong>Trojské</strong> gymnázium)<br />
Ing. Ludmila Horká (<strong>Trojské</strong> gymnázium)<br />
Ing. Lukáš Marek (<strong>Trojské</strong> gymnázium)<br />
Mgr. Věra Bidlová (Botanická zahrada hl. m. Prahy)<br />
PhDr. Eva Vítová (Botanická zahrada hl. m. Prahy)<br />
RNDr. Milena Peterová (Zoo Praha)<br />
Mgr. František Tymr (Zoo Praha)<br />
Bc.A. Eva Göndörová (Zoo Praha)
DB Č. 4 AUSTRÁLIE ŘEŠENÍ PL Č. 2<br />
Za protinožci<br />
DO ZOO<br />
Pracovní list pro práci v zoo<br />
GEOGRAFIE, BIOLOGIE<br />
Určeno pro skupinovou práci<br />
Přestože je Austrálie nejmenší kontinent, vyznačuje se vysokým počtem živočichů, kteří se jinde ve světě nevyskytují.<br />
Mnoho australských organismů je zcela unikátních. 85 % rostlin, 84 % savců, více než 45 % ptáků a 89 % procent příbřežních<br />
ryb je endemických. Mnoho australských dřevin dokáže vzdorovat ohni nebo suchu jako eukalypty nebo akácie.<br />
Milovníci endemických druhů luštěnin si v Austrálii přijdou na své stejně jako ti, kteří se zajímají o ptakořitné, vačnatce<br />
a ptáky, kteří nelétají.<br />
1. Pokuste se vysvětlit, čím je to způsobeno, odhadněte, co je endemit, a vyjmenujte alespoň 6 zvířat, která<br />
patří mezi typické australské endemity. Můžete, ale nemusíte přitom využít malé nápovědy.<br />
Unikátní složení fauny a flóry je způsobeno dlouhodobým vývojem v izolaci –<br />
Austrálie se od prakontinentu Gondwany oddělila již před zhruba 60–55 miliony<br />
let a od té doby nemá spojení s žádnou jinou pevninou.<br />
Endemit je organismus, který vznikl a je rozšířen jen v určitém omezeném území<br />
a nikde jinde se nevyskytuje. V úvahu se bere pouze přirozený výskyt. Areály<br />
výskytu jednotlivých endemitů jsou rozdílné. Někdy se jedná o jednu lokalitu<br />
s rozlohou pouze několika m 2 , jindy o celé kontinenty.<br />
?<br />
!<br />
Žije ve vodě jako ryba, kojí svá mláďata jako savec, klade vajíčka jako pták a má zobák<br />
jako kachna. ptakopysk<br />
Skáče výhradně snožmo a kormidluje přitom ocasem. Při pomalé chůzi chodí tzv. po pěti, zrychlí-li,<br />
dokáže překročit o 10 km/hod rychlost povolenou v obci. Pozor na něj! klokan<br />
Živí se listím, které je jedovaté, a když právě nejí, tráví. Prospí až 20 hodin denně. Vzhledem připomíná<br />
medvěda, pohybem lenochoda, je blízký příbuzný klokana, a přestože se člověku nepodobá, jeho<br />
otisky prstů vypadají jako lidské a rozliší je pouze elektronkový mikroskop. koala<br />
Je to a není čert, žije a nežije v Austrálii, přestože má vak, je masožravý a nejvíce mu chutnají slepice,<br />
což je důvod, proč už téměř není. tasmánský čert neboli ďábel medvědovitý<br />
Je to savec, ale snáší vejce, má mžurku jako had, ale podobá se ježkovi – než se otočí z profilu a je vidět jeho protáhlý čumák,<br />
z něhož až 100x za minutu vysune jazyk a uloví si mravence nebo termita jako mravenečník. ježura australská<br />
Je to pták, ale nelétá, je to pták, ale hmotností i výškou konkuruje člověku. Protože je to pták, snáší vejce – snáší je samice, ale<br />
sedí na nich samec. emu<br />
Je to pes, ale neštěká, je to pes, ale v nouzi sní i ovoce a nepohrdne zdechlinou. Přestože byl do Austrálie přivezen prvními<br />
domorodci před 5 000 lety z Asie, v Asii už ho dávno nenajdeme. pes dingo<br />
Do Austrálie je z Prahy poměrně daleko, ale v pražské zoo chovají celou řadu zástupců australské flóry. Najdete je v horní<br />
části zoo podél hlavní cesty, odbočíte-li vlevo za Indonéskou džunglí. Pojedete-li lanovkou, uvidíte je vpravo od horní<br />
stanice lanové dráhy. Pojďme je pozorovat blíže.<br />
2. V následujícím výčtu označte zvířata, o kterých si myslíte, že žijí na území Austrálie, a poté se je pokuste<br />
v terénu najít. Postupně zakroužkujte ta, která jste našli. Je jich 11. Tipněte si, která tři budeme pozorovat<br />
detailněji.<br />
Vakoveverka létavá Krajta zelená Vrabec polní Orangutan sumaterský Kusu liščí<br />
Klokan rudý Korela chocholatá Pelikán bílý Karetka novoguinejská Emu hnědý<br />
Ježek ušatý Kasuár přilbový Holub chocholatý Varan komodský Ibis hnědý<br />
Ostralka štíhlá Želva žlutohnědá Dikobraz srstnatonosý Klokánek králíkovitý<br />
1
3. Typickými zástupci australské fauny jsou klokanovití. Žijí na území Austrálie, Tasmánie, Nové Guineje a na přilehlých<br />
ostrovech a obývají nejrůznější biomy od pouště po deštný prales. Patří mezi vačnatce a od placentálů se<br />
liší především způsobem rozmnožování a výživy potomka po narození. V pražské zoo chovají tři zástupce klokanovitých:<br />
klokana rudého, klokana Bennetova a klokan parmu. Pozorujte je, odhadněte jejich délku, hmotnost,<br />
projevy chování a všimněte si shod a rozdílů viditelných na první pohled. Svůj odhad poopravte prostudováním<br />
textu na informačních panelech.<br />
klokan rudý klokan Bennetův klokan parma<br />
délka těla v cm<br />
délka ocasu v cm<br />
hmotnost v kg<br />
80–160 65–92<br />
70–120 55–88<br />
20–85 12–27<br />
42,5–53<br />
40,5–54,5<br />
2,6–6,9<br />
biotop<br />
suchá otevřená krajina<br />
s křovinami, okraje suchých lesů<br />
křovinatá krajina,<br />
světlé lesy<br />
deštné lesy<br />
potrava<br />
části rostlin, tráva, výhonky<br />
části rostlin, tráva,<br />
výhonky<br />
různé části rostlin, tráva<br />
a výhonky<br />
zajímavost<br />
žije v lesích a je<br />
samotář<br />
4. Vyvoďte závěry ze svého pozorování a studia textů, popište typické znaky čeledi klokanovitých a zapište<br />
otázky, na které byste chtěli znát odpověď. Otázky na závěr prodiskutujte ve skupinách, a pokud jste<br />
nezískali uspokojivou odpověď od spolužáků, obraťte se na svého učitele.<br />
Možné otázky a odpovědi:<br />
• Jak to funguje v klokaním vaku? Vačnatci se nepřenesli přes problém souboje imunitních<br />
systémů matky a mláděte, takže vesměs nedokážou vyživovat potomka, dokud je ještě<br />
v děloze (nejde to také proto, že jejich oplozené vajíčko má nepropustnou skořápku).<br />
Jsou březí po velmi krátkou dobu (nejméně ale týden), během níž zárodek spotřebuje<br />
žloutek, a rodí extrémně malá a nevyvinutá mláďata, která mají obstojně „hotové“<br />
jen přední končetiny – potřebují totiž došplhat ke struku a přisát se k němu. Dobrým<br />
příkladem jsou klokani rudí: ti při narození váží 2 g, a jelikož v dospělosti mohou vážit až<br />
120 kg, musí se zvětšit 60 000x! Matka mláďata kojí velmi dlouho, některé druhy až jeden<br />
rok. Do vaku se mláďata schovávají, i když už nejsou kojena – kvůli bezpečí a teplu.<br />
• Může být ve vaku více klokanů zároveň? Ano, až tři najednou.<br />
• Jak dlouho je samice klokana březí? 30 až 40 dnů.<br />
• Je pravda, že klokaní samice umí zpomalit vývoj plodu v případě nepříznivých podmínek? Ano.<br />
• Je pravda, že klokan má rozeklaný penis? Ano, pravděpodobně proto, že klokaní samice má 2 pochvy a 2 dělohy.<br />
• Jaké nejvyšší rychlosti klokan dosáhne? 70 km/hod (krátkodobě).<br />
• Umí klokan i chodit, nebo jen skákat? Pouze skákat, nedokáže pohybovat končetinami nezávisle na sobě.<br />
• Jak dlouhý může být klokaní skok? Až 11 m.<br />
• Umí klokan skákat i pozpátku? Ne, což mu komplikuje únik.<br />
• Je klokaní ocas chápavý? Ne, slouží k udržování rovnováhy při rychlém běhu, při pomalé chůzi se o něj klokan<br />
opírá.<br />
• Kolik km dokáže klokan urazit za den? Až 100 km.<br />
• Jsou všichni klokani býložraví? Ano, ale nikoli všichni vačnatci, 3 zástupci vačnatců jsou masožraví (ďábel<br />
medvědovitý) nebo hmyzožraví (ježura).<br />
2
5. Významným zástupcem ptáků na území Austrálie je emu hnědý (australský) a jeho blízký příbuzný<br />
kasuár přilbový. Vyberte si jednoho z nich, pozorujte ho, prostudujte popisky na informačních<br />
panelech a zapište do tabulky, čím se emu nebo kasuár vyznačuje.<br />
rozměry<br />
hmotnost<br />
biotop<br />
rozmnožování<br />
potrava<br />
zajímavost<br />
emu hnědý<br />
délka těla 150 až 190 cm<br />
30 až 45 kg<br />
otevřená krajina s křovinami<br />
samice snáší 5 až 15 vajec,<br />
samec na nich sedí 56 dnů<br />
plody, výhonky, i bezobratlí<br />
nelétavý pták, rychle běhá, dobře plave<br />
žije v různě početných volných skupinách<br />
o mláďata se stará výhradně samec<br />
kasuár přilbový<br />
délka těla 130 až 170 cm<br />
25 až 58 kg<br />
tropický les s hustým podrostem<br />
samice snáší 15 až 30 vajec,<br />
samec na nich sedí 50 dnů<br />
plody, výhonky, i drobní živočichové<br />
nelétavý pták, vysoká přilba mu pomáhá<br />
při pohybu ve vysokém porostu<br />
o mláďata se stará výhradně samec<br />
Porovnejte ve skupinách informace a zjistěte,<br />
co má emu s kasuárem společné a čím se liší.<br />
společné: jsou nelétaví, živí se stejnou potravou,<br />
o mláďata pečují samci<br />
liší se: hmotností, biotopem, který obývají,<br />
množstvím vajec ve snůšce<br />
6. Navrhněte stručné heslo do wikipedie na téma australská fauna.<br />
Za domácí úkol splňte jedno z následujících zadání dle svého výběru.<br />
1/ Zjistěte, co způsobila skutečnost, že v roce 1859 bylo do Austrálie dovezeno z Anglie 24 králíků.<br />
Králíci byli nasazeni do obory ve Viktorii. Při náhodném požáru shořela ohrada a králíci se octli na svobodě. Nedařilo<br />
se jim špatně. Potravy měli dostatek a chyběli tu jejich přirození nepřátelé, lišky a psi. Začali se rychle množit a<br />
šířit do dalších krajů. Farmáři si uvědomili nebezpečí. 6 králíků spotřebovalo tolik trávy co jedna ovce! Země byla<br />
provrtána tisícerými králičími norami, ve kterých si dobytek lámal nohy. Farmáři začali stavět drátěné ploty, aby<br />
zabránili dalšímu šíření. Východně od Perthu byl napříč kontinentem od severu k jihu postavem 1 800 km dlouhý<br />
plot. Marně! Na začátku padesátých let někdo přišel s nápadem naočkovat jim myxomatózu. Králíci začali hynout<br />
po milionech. Celkový počet uhynulých kusů se odhadoval na několik set milionů. Mnoho králíků však tuto nemoc<br />
přežilo, stalo se vůči ní imunní a vesele se množí dál.<br />
2/ Kdo je zaměřen spíš humanitně, může zjistit jméno autora nejznámější knížky o králících, přečíst si ji a odpovědět<br />
na otázku, zda je tato kniha z roku 1972, které do dnešního dne vyšlo 50 milionů výtisků, skutečně o králících.<br />
Richard Adams: Daleká cesta za domovem; na příběhu králíků, kteří hledají ztracený domov, autor alegoricky ukazuje,<br />
jak je komplikovaný život člověka. Když čte člověk o králících a ne o lidech, je mu to všechno najednou jasnější.
ZA PROTINOŽCI DO ZOO<br />
DOPORUČENÍ PRO UČITELE<br />
• Pracovní list (PL) Za protinožci do zoo je spolu s Pracovním listem (PL) Nejmenší světadíl součástí Didaktického<br />
balíčku (DB) Austrálie a je určen do terénu. Navazuje na PL zeměpisného zaměření, ale může být použit i nezávisle<br />
na něm.<br />
• Před návštěvou zoo je potřeba studentům připomenout, aby si s sebou do terénu vzali psací potřeby a tvrdé<br />
desky na psaní či vhodnou podložku.<br />
• Optimální čas pro vyplnění PL je 90 minut.<br />
• Správné řešení PL si žáci zkontrolují společně s učitelem ještě v areálu zoo, v případě nedostatku času až v následující<br />
hodině ve škole, to už včetně domácího úkolu.<br />
• Cílem PL je, aby se studenti v zoo zaměřili na faunu typickou pro Austrálii a uvědomili si přitom specifika Austrálie<br />
obecně.<br />
• PL je určen na rozdíl od PL do školy pro skupinovou práci žáků, doporučujeme 3–5členné skupiny (záleží na počtu<br />
žáků ve třídě a zkušenostech učitele se skupinovou prací v konkrétní třídě).<br />
• Jednotlivé úkoly jsou formulovány tak, aby neměly autoritativní tón, navrhují, nabízejí, všechny úkoly nejsou povinné,<br />
student si může zvolit úkol, který mu vyhovuje (vybírá mezi emu a kasuárem, v domácím úkolu má možnost<br />
výběru mezi dvěma variantami). Není samozřejmě zakázáno, aby v případě zájmu byly splněny i další úkoly.<br />
• Na první 2 úkoly je možné odpovědět ještě předtím, než se žáci rozběhnou do terénu a začnou se zabývat pozorováním<br />
klokanů a dalších zástupců australské fauny.<br />
• Je dobré dát žákům instrukci nejlépe u mapy zoo u vstupu nebo na plánku, který je ke koupení v pokladně, v<br />
které části zoo najdou australský koutek – je to horní část zoo podél cesty k Indonéské džungli, druhá přístupová<br />
cesta vede od hodní stanice lanové dráhy.<br />
• V závěru každé lekce doporučujeme vyzvat studenty k položení otázek, které je v průběhu práce napadly.<br />
• PL lze hodnotit např. podle procenta splněných úkolů nebo na základě sebehodnocení – pravidla si stanoví učitel.<br />
• Součástí PL je domácí úkol, který je dobré v následující hodině ve škole zkontrolovat a umožnit žákům, aby si<br />
vzájemně sdělili, co zjistili. Cílem úkolů není zjistit základní informace, ale zajímavé souvislosti, které mohou rozšířit<br />
jejich obzory a přimět je k dalšímu přemýšlení či samostudiu.<br />
• V příloze řešení najdete odpovědi na hypotetické otázky, které by mohly zaznít na téma klokan.
ZA PROTINOŽCI DO ZOO PŘÍLOHA ŘEŠENÍ PL Č. 2<br />
Doplňující informace pro učitele<br />
• Klokani mají dlouhou a úzkou lebku, většinou protáhlý čenich a hlavu, která vypadá drobná vzhledem k velikosti<br />
zbývajícího těla. Jejich vzrůst je střední až velký. Některé druhy dorůstají až do výšky dvou metrů. Váhy dosahují<br />
od 0,5 kg do 90 kg.<br />
• Klokanovití jsou ploskochodci, mají dlouhou úzkou zadní tlapu a velmi silné zadní končetiny. Čtvrtý prst na zadní<br />
tlapě je nejdelší a nejsilnější, klokanovití ho ve značné míře používají k odrážení při skákání. Pátý (vnější) prst je<br />
také velký. Stejně jako všichni dvojitozubci jsou syndaktilní (druhý a třetí prst na předních končetinách je srostlý).<br />
Palec je někdy zakrnělý, ale obvykle úplně chybí.<br />
• Většina druhů má mohutný a dlouhý ocas, který však není chapavý. Místo toho je spíš používán jako balancující či<br />
stabilizační orgán. K rychlému pohybu používá většina klokanů skákání snožmo. Ve vysokých rychlostech až okolo<br />
50 km/h nechávají ocas ve vzduchu a udržují s ním jen směr a rovnováhu, zatímco při pomalejších rychlostech na<br />
zem kladou zadní končetiny i s ocasem. Při pomalém pohybu je skákání velmi neúčinné a stojí hodně síly, avšak<br />
při vysokých rychlostech je poměrně úsporné. Síla se ukládá do šlach na nohou a těžký ocas se kývá nahoru a dolů<br />
jako kyvadlo, čímž poskytuje příkon pohybové síly.<br />
• Většina klokanovitých nedovede pohybovat nezávisle svýma nohama, tudíž nemohou normálně chodit, musí<br />
poskakovat. Také nemohou chodit pozpátku, což jim přináší velké problémy, je-li před nimi uzavřena úniková<br />
cesta. Pro pomalý pohyb používá klokan chůzi „po pěti“, tzn. že se ze sedu nadzvedne na předních nohách a ocasu<br />
a přesune zadní nohy. Velcí klokani pohybující se v křovinaté stepi skoky dlouhými až 11 m a rychlostí téměř<br />
60 km/h se vyskytují na velkých územích. Jejich neustále se stěhující stáda jsou s to za jediný den urazit za pastvou<br />
dráhu až 100 km. Klokan rudý může vyvinout rychlost vyšší než 70 km/h, avšak jen na krátké vzdálenosti.<br />
• Klokani jsou býložravci, většina z nich spásá trávu a byliny. Dále se mohou živit kapradinami, výhonky, listy<br />
a lesními plody. Nevyhýbají se ani jedovatým rostlinám. Tráva, kterou se živí, je velmi tuhá a její žvýkání silně<br />
opotřebovává zuby. Ačkoli mají klokani na každé straně čtyři páry stoliček, jen přední jsou využívány. Pokud se<br />
opotřebují a vypadnou, jsou nahrazeny dalšími. Občas se klokan dožije toho, že je opotřebován i poslední pár.<br />
Tehdy uhyne hladem. Jen klokanovi rezavému dorůstají stoličky po celý život. Na rozdíl od ovcí, skotu a dalších<br />
placentálních býložravců, spásají klokanovití trávu a byliny velmi šetrně. Nikdy ji nevypasou až ke kořenům, čímž jí<br />
neznemožňují obnovení. Všichni klokani dovedou přežvykovat. Velký svalnatý žaludek je rozdělený na několik částí<br />
a pojme mnoho potravy, která je trávena pomocí mikroorganismů.<br />
• Klokanovití jsou podobně jako většina savců živorodí. Oproti samicím placentálních savců, které mají jednu<br />
dělohu a pochvu, mají samice klokanů zdvojený systém se dvěma dělohami, každá s vlastní boční pochvou –<br />
vagínou. Mládě při porodu prochází odděleným středním porodným kanálem (centrální vagínou). Tato trubice<br />
se u klokanů vytváří před prvním porodem a přetrvává celý život. Samci klokanů mají penis na konci rozeklaný,<br />
zřejmě k zavedení semene do obou pochev. Březost u klokana obrovského trvá 36 dnů. Novorozené klokáně je<br />
však po narození velmi nevyvinuté – je holé, slepé a schází mu zadní končetiny. Přichytí drápky k matčině srsti<br />
a šplhá jen za pomoci svého čichu a hmatu k jejímu vaku, kde se přisaje na mléčnou bradavku. Matka mláděti<br />
neulizuje cestičku mezi chlupy, jak se dříve předpokládalo, ale jen čistí srst od porodní tekutiny. Ve vaku klokáněti<br />
ztvrdnou koutky, tudíž dokonale drží. To bylo patrně příčinou, proč si dříve australští usedlíci myslili, že vyrůstají<br />
přímo z bradavky. Ve vaku saje mléko do chvíle, než se dovyvine. Samice má ve vaku čtyři ústí mléčných žláz,<br />
bradavky, v nichž se může vytvářet mléko s rozdílným složením. Mláděti se vytvoří zadní končetiny, začne vidět,<br />
uši se mu vzpřímí a naroste mu srst. Kolem 7. měsíce mládě vystrčí hlavu z vaku, ochutná trávu, ale když je<br />
v nebezpečí, hned zaleze zpět do vaku. Do něj leze hlavou napřed, takže ve vaku musí udělat kotoul. Vak je však<br />
brzy obsazen dalšími přírůstky, tudíž klokáně strká hlavu do vaku jen tehdy, když se chce napít. V 1. roce se již pase<br />
s ostatními, neleze již zpět do vaku, ale zůstává v blízkosti matky do 2. roku. Délka života je kolem 9 až 18 let, někdy<br />
až 28 let.<br />
Upraveno podle wikipedie.cz