28.09.2015 Views

Trojské

Řešení - Trojské gymnázium

Řešení - Trojské gymnázium

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND<br />

PRAHA & EU<br />

INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI<br />

Didaktický balíček č. 4<br />

<strong>Trojské</strong> trumfy<br />

pražským<br />

školám<br />

projekt<br />

CZ.2.17/3.1.00/32718<br />

AUSTRÁLIE


A<br />

B ?<br />

doplňte<br />

domácí úkol<br />

napište<br />

?<br />

!<br />

nápověda<br />

laboratorní práce<br />

prezentace<br />

úkol na výběr<br />

vyfoťte<br />

DB = didaktický balíček<br />

PL = pracovní list<br />

PM = pracovní materiály<br />

Členové realizačního týmu projektu:<br />

Manažer projektu<br />

Hlavní metodička<br />

Metodičky<br />

Metodik<br />

Odborné garantky<br />

Odborný garant<br />

Výtvarnice projektu<br />

Mgr. Radim Jendřejas (<strong>Trojské</strong> gymnázium)<br />

Mgr. Zuzana Venclíková (<strong>Trojské</strong> gymnázium)<br />

Mgr. Ivana Motýlová (<strong>Trojské</strong> gymnázium)<br />

Mgr. Ada Hrstková (<strong>Trojské</strong> gymnázium)<br />

Mgr. Tereza Chýlová (<strong>Trojské</strong> gymnázium)<br />

Ing. Ludmila Horká (<strong>Trojské</strong> gymnázium)<br />

Ing. Lukáš Marek (<strong>Trojské</strong> gymnázium)<br />

Mgr. Věra Bidlová (Botanická zahrada hl. m. Prahy)<br />

PhDr. Eva Vítová (Botanická zahrada hl. m. Prahy)<br />

RNDr. Milena Peterová (Zoo Praha)<br />

Mgr. František Tymr (Zoo Praha)<br />

Bc.A. Eva Göndörová (Zoo Praha)


DB Č. 4 AUSTRÁLIE ŘEŠENÍ PL Č. 2<br />

Za protinožci<br />

DO ZOO<br />

Pracovní list pro práci v zoo<br />

GEOGRAFIE, BIOLOGIE<br />

Určeno pro skupinovou práci<br />

Přestože je Austrálie nejmenší kontinent, vyznačuje se vysokým počtem živočichů, kteří se jinde ve světě nevyskytují.<br />

Mnoho australských organismů je zcela unikátních. 85 % rostlin, 84 % savců, více než 45 % ptáků a 89 % procent příbřežních<br />

ryb je endemických. Mnoho australských dřevin dokáže vzdorovat ohni nebo suchu jako eukalypty nebo akácie.<br />

Milovníci endemických druhů luštěnin si v Austrálii přijdou na své stejně jako ti, kteří se zajímají o ptakořitné, vačnatce<br />

a ptáky, kteří nelétají.<br />

1. Pokuste se vysvětlit, čím je to způsobeno, odhadněte, co je endemit, a vyjmenujte alespoň 6 zvířat, která<br />

patří mezi typické australské endemity. Můžete, ale nemusíte přitom využít malé nápovědy.<br />

Unikátní složení fauny a flóry je způsobeno dlouhodobým vývojem v izolaci –<br />

Austrálie se od prakontinentu Gondwany oddělila již před zhruba 60–55 miliony<br />

let a od té doby nemá spojení s žádnou jinou pevninou.<br />

Endemit je organismus, který vznikl a je rozšířen jen v určitém omezeném území<br />

a nikde jinde se nevyskytuje. V úvahu se bere pouze přirozený výskyt. Areály<br />

výskytu jednotlivých endemitů jsou rozdílné. Někdy se jedná o jednu lokalitu<br />

s rozlohou pouze několika m 2 , jindy o celé kontinenty.<br />

?<br />

!<br />

Žije ve vodě jako ryba, kojí svá mláďata jako savec, klade vajíčka jako pták a má zobák<br />

jako kachna. ptakopysk<br />

Skáče výhradně snožmo a kormidluje přitom ocasem. Při pomalé chůzi chodí tzv. po pěti, zrychlí-li,<br />

dokáže překročit o 10 km/hod rychlost povolenou v obci. Pozor na něj! klokan<br />

Živí se listím, které je jedovaté, a když právě nejí, tráví. Prospí až 20 hodin denně. Vzhledem připomíná<br />

medvěda, pohybem lenochoda, je blízký příbuzný klokana, a přestože se člověku nepodobá, jeho<br />

otisky prstů vypadají jako lidské a rozliší je pouze elektronkový mikroskop. koala<br />

Je to a není čert, žije a nežije v Austrálii, přestože má vak, je masožravý a nejvíce mu chutnají slepice,<br />

což je důvod, proč už téměř není. tasmánský čert neboli ďábel medvědovitý<br />

Je to savec, ale snáší vejce, má mžurku jako had, ale podobá se ježkovi – než se otočí z profilu a je vidět jeho protáhlý čumák,<br />

z něhož až 100x za minutu vysune jazyk a uloví si mravence nebo termita jako mravenečník. ježura australská<br />

Je to pták, ale nelétá, je to pták, ale hmotností i výškou konkuruje člověku. Protože je to pták, snáší vejce – snáší je samice, ale<br />

sedí na nich samec. emu<br />

Je to pes, ale neštěká, je to pes, ale v nouzi sní i ovoce a nepohrdne zdechlinou. Přestože byl do Austrálie přivezen prvními<br />

domorodci před 5 000 lety z Asie, v Asii už ho dávno nenajdeme. pes dingo<br />

Do Austrálie je z Prahy poměrně daleko, ale v pražské zoo chovají celou řadu zástupců australské flóry. Najdete je v horní<br />

části zoo podél hlavní cesty, odbočíte-li vlevo za Indonéskou džunglí. Pojedete-li lanovkou, uvidíte je vpravo od horní<br />

stanice lanové dráhy. Pojďme je pozorovat blíže.<br />

2. V následujícím výčtu označte zvířata, o kterých si myslíte, že žijí na území Austrálie, a poté se je pokuste<br />

v terénu najít. Postupně zakroužkujte ta, která jste našli. Je jich 11. Tipněte si, která tři budeme pozorovat<br />

detailněji.<br />

Vakoveverka létavá Krajta zelená Vrabec polní Orangutan sumaterský Kusu liščí<br />

Klokan rudý Korela chocholatá Pelikán bílý Karetka novoguinejská Emu hnědý<br />

Ježek ušatý Kasuár přilbový Holub chocholatý Varan komodský Ibis hnědý<br />

Ostralka štíhlá Želva žlutohnědá Dikobraz srstnatonosý Klokánek králíkovitý<br />

1


3. Typickými zástupci australské fauny jsou klokanovití. Žijí na území Austrálie, Tasmánie, Nové Guineje a na přilehlých<br />

ostrovech a obývají nejrůznější biomy od pouště po deštný prales. Patří mezi vačnatce a od placentálů se<br />

liší především způsobem rozmnožování a výživy potomka po narození. V pražské zoo chovají tři zástupce klokanovitých:<br />

klokana rudého, klokana Bennetova a klokan parmu. Pozorujte je, odhadněte jejich délku, hmotnost,<br />

projevy chování a všimněte si shod a rozdílů viditelných na první pohled. Svůj odhad poopravte prostudováním<br />

textu na informačních panelech.<br />

klokan rudý klokan Bennetův klokan parma<br />

délka těla v cm<br />

délka ocasu v cm<br />

hmotnost v kg<br />

80–160 65–92<br />

70–120 55–88<br />

20–85 12–27<br />

42,5–53<br />

40,5–54,5<br />

2,6–6,9<br />

biotop<br />

suchá otevřená krajina<br />

s křovinami, okraje suchých lesů<br />

křovinatá krajina,<br />

světlé lesy<br />

deštné lesy<br />

potrava<br />

části rostlin, tráva, výhonky<br />

části rostlin, tráva,<br />

výhonky<br />

různé části rostlin, tráva<br />

a výhonky<br />

zajímavost<br />

žije v lesích a je<br />

samotář<br />

4. Vyvoďte závěry ze svého pozorování a studia textů, popište typické znaky čeledi klokanovitých a zapište<br />

otázky, na které byste chtěli znát odpověď. Otázky na závěr prodiskutujte ve skupinách, a pokud jste<br />

nezískali uspokojivou odpověď od spolužáků, obraťte se na svého učitele.<br />

Možné otázky a odpovědi:<br />

• Jak to funguje v klokaním vaku? Vačnatci se nepřenesli přes problém souboje imunitních<br />

systémů matky a mláděte, takže vesměs nedokážou vyživovat potomka, dokud je ještě<br />

v děloze (nejde to také proto, že jejich oplozené vajíčko má nepropustnou skořápku).<br />

Jsou březí po velmi krátkou dobu (nejméně ale týden), během níž zárodek spotřebuje<br />

žloutek, a rodí extrémně malá a nevyvinutá mláďata, která mají obstojně „hotové“<br />

jen přední končetiny – potřebují totiž došplhat ke struku a přisát se k němu. Dobrým<br />

příkladem jsou klokani rudí: ti při narození váží 2 g, a jelikož v dospělosti mohou vážit až<br />

120 kg, musí se zvětšit 60 000x! Matka mláďata kojí velmi dlouho, některé druhy až jeden<br />

rok. Do vaku se mláďata schovávají, i když už nejsou kojena – kvůli bezpečí a teplu.<br />

• Může být ve vaku více klokanů zároveň? Ano, až tři najednou.<br />

• Jak dlouho je samice klokana březí? 30 až 40 dnů.<br />

• Je pravda, že klokaní samice umí zpomalit vývoj plodu v případě nepříznivých podmínek? Ano.<br />

• Je pravda, že klokan má rozeklaný penis? Ano, pravděpodobně proto, že klokaní samice má 2 pochvy a 2 dělohy.<br />

• Jaké nejvyšší rychlosti klokan dosáhne? 70 km/hod (krátkodobě).<br />

• Umí klokan i chodit, nebo jen skákat? Pouze skákat, nedokáže pohybovat končetinami nezávisle na sobě.<br />

• Jak dlouhý může být klokaní skok? Až 11 m.<br />

• Umí klokan skákat i pozpátku? Ne, což mu komplikuje únik.<br />

• Je klokaní ocas chápavý? Ne, slouží k udržování rovnováhy při rychlém běhu, při pomalé chůzi se o něj klokan<br />

opírá.<br />

• Kolik km dokáže klokan urazit za den? Až 100 km.<br />

• Jsou všichni klokani býložraví? Ano, ale nikoli všichni vačnatci, 3 zástupci vačnatců jsou masožraví (ďábel<br />

medvědovitý) nebo hmyzožraví (ježura).<br />

2


5. Významným zástupcem ptáků na území Austrálie je emu hnědý (australský) a jeho blízký příbuzný<br />

kasuár přilbový. Vyberte si jednoho z nich, pozorujte ho, prostudujte popisky na informačních<br />

panelech a zapište do tabulky, čím se emu nebo kasuár vyznačuje.<br />

rozměry<br />

hmotnost<br />

biotop<br />

rozmnožování<br />

potrava<br />

zajímavost<br />

emu hnědý<br />

délka těla 150 až 190 cm<br />

30 až 45 kg<br />

otevřená krajina s křovinami<br />

samice snáší 5 až 15 vajec,<br />

samec na nich sedí 56 dnů<br />

plody, výhonky, i bezobratlí<br />

nelétavý pták, rychle běhá, dobře plave<br />

žije v různě početných volných skupinách<br />

o mláďata se stará výhradně samec<br />

kasuár přilbový<br />

délka těla 130 až 170 cm<br />

25 až 58 kg<br />

tropický les s hustým podrostem<br />

samice snáší 15 až 30 vajec,<br />

samec na nich sedí 50 dnů<br />

plody, výhonky, i drobní živočichové<br />

nelétavý pták, vysoká přilba mu pomáhá<br />

při pohybu ve vysokém porostu<br />

o mláďata se stará výhradně samec<br />

Porovnejte ve skupinách informace a zjistěte,<br />

co má emu s kasuárem společné a čím se liší.<br />

společné: jsou nelétaví, živí se stejnou potravou,<br />

o mláďata pečují samci<br />

liší se: hmotností, biotopem, který obývají,<br />

množstvím vajec ve snůšce<br />

6. Navrhněte stručné heslo do wikipedie na téma australská fauna.<br />

Za domácí úkol splňte jedno z následujících zadání dle svého výběru.<br />

1/ Zjistěte, co způsobila skutečnost, že v roce 1859 bylo do Austrálie dovezeno z Anglie 24 králíků.<br />

Králíci byli nasazeni do obory ve Viktorii. Při náhodném požáru shořela ohrada a králíci se octli na svobodě. Nedařilo<br />

se jim špatně. Potravy měli dostatek a chyběli tu jejich přirození nepřátelé, lišky a psi. Začali se rychle množit a<br />

šířit do dalších krajů. Farmáři si uvědomili nebezpečí. 6 králíků spotřebovalo tolik trávy co jedna ovce! Země byla<br />

provrtána tisícerými králičími norami, ve kterých si dobytek lámal nohy. Farmáři začali stavět drátěné ploty, aby<br />

zabránili dalšímu šíření. Východně od Perthu byl napříč kontinentem od severu k jihu postavem 1 800 km dlouhý<br />

plot. Marně! Na začátku padesátých let někdo přišel s nápadem naočkovat jim myxomatózu. Králíci začali hynout<br />

po milionech. Celkový počet uhynulých kusů se odhadoval na několik set milionů. Mnoho králíků však tuto nemoc<br />

přežilo, stalo se vůči ní imunní a vesele se množí dál.<br />

2/ Kdo je zaměřen spíš humanitně, může zjistit jméno autora nejznámější knížky o králících, přečíst si ji a odpovědět<br />

na otázku, zda je tato kniha z roku 1972, které do dnešního dne vyšlo 50 milionů výtisků, skutečně o králících.<br />

Richard Adams: Daleká cesta za domovem; na příběhu králíků, kteří hledají ztracený domov, autor alegoricky ukazuje,<br />

jak je komplikovaný život člověka. Když čte člověk o králících a ne o lidech, je mu to všechno najednou jasnější.


ZA PROTINOŽCI DO ZOO<br />

DOPORUČENÍ PRO UČITELE<br />

• Pracovní list (PL) Za protinožci do zoo je spolu s Pracovním listem (PL) Nejmenší světadíl součástí Didaktického<br />

balíčku (DB) Austrálie a je určen do terénu. Navazuje na PL zeměpisného zaměření, ale může být použit i nezávisle<br />

na něm.<br />

• Před návštěvou zoo je potřeba studentům připomenout, aby si s sebou do terénu vzali psací potřeby a tvrdé<br />

desky na psaní či vhodnou podložku.<br />

• Optimální čas pro vyplnění PL je 90 minut.<br />

• Správné řešení PL si žáci zkontrolují společně s učitelem ještě v areálu zoo, v případě nedostatku času až v následující<br />

hodině ve škole, to už včetně domácího úkolu.<br />

• Cílem PL je, aby se studenti v zoo zaměřili na faunu typickou pro Austrálii a uvědomili si přitom specifika Austrálie<br />

obecně.<br />

• PL je určen na rozdíl od PL do školy pro skupinovou práci žáků, doporučujeme 3–5členné skupiny (záleží na počtu<br />

žáků ve třídě a zkušenostech učitele se skupinovou prací v konkrétní třídě).<br />

• Jednotlivé úkoly jsou formulovány tak, aby neměly autoritativní tón, navrhují, nabízejí, všechny úkoly nejsou povinné,<br />

student si může zvolit úkol, který mu vyhovuje (vybírá mezi emu a kasuárem, v domácím úkolu má možnost<br />

výběru mezi dvěma variantami). Není samozřejmě zakázáno, aby v případě zájmu byly splněny i další úkoly.<br />

• Na první 2 úkoly je možné odpovědět ještě předtím, než se žáci rozběhnou do terénu a začnou se zabývat pozorováním<br />

klokanů a dalších zástupců australské fauny.<br />

• Je dobré dát žákům instrukci nejlépe u mapy zoo u vstupu nebo na plánku, který je ke koupení v pokladně, v<br />

které části zoo najdou australský koutek – je to horní část zoo podél cesty k Indonéské džungli, druhá přístupová<br />

cesta vede od hodní stanice lanové dráhy.<br />

• V závěru každé lekce doporučujeme vyzvat studenty k položení otázek, které je v průběhu práce napadly.<br />

• PL lze hodnotit např. podle procenta splněných úkolů nebo na základě sebehodnocení – pravidla si stanoví učitel.<br />

• Součástí PL je domácí úkol, který je dobré v následující hodině ve škole zkontrolovat a umožnit žákům, aby si<br />

vzájemně sdělili, co zjistili. Cílem úkolů není zjistit základní informace, ale zajímavé souvislosti, které mohou rozšířit<br />

jejich obzory a přimět je k dalšímu přemýšlení či samostudiu.<br />

• V příloze řešení najdete odpovědi na hypotetické otázky, které by mohly zaznít na téma klokan.


ZA PROTINOŽCI DO ZOO PŘÍLOHA ŘEŠENÍ PL Č. 2<br />

Doplňující informace pro učitele<br />

• Klokani mají dlouhou a úzkou lebku, většinou protáhlý čenich a hlavu, která vypadá drobná vzhledem k velikosti<br />

zbývajícího těla. Jejich vzrůst je střední až velký. Některé druhy dorůstají až do výšky dvou metrů. Váhy dosahují<br />

od 0,5 kg do 90 kg.<br />

• Klokanovití jsou ploskochodci, mají dlouhou úzkou zadní tlapu a velmi silné zadní končetiny. Čtvrtý prst na zadní<br />

tlapě je nejdelší a nejsilnější, klokanovití ho ve značné míře používají k odrážení při skákání. Pátý (vnější) prst je<br />

také velký. Stejně jako všichni dvojitozubci jsou syndaktilní (druhý a třetí prst na předních končetinách je srostlý).<br />

Palec je někdy zakrnělý, ale obvykle úplně chybí.<br />

• Většina druhů má mohutný a dlouhý ocas, který však není chapavý. Místo toho je spíš používán jako balancující či<br />

stabilizační orgán. K rychlému pohybu používá většina klokanů skákání snožmo. Ve vysokých rychlostech až okolo<br />

50 km/h nechávají ocas ve vzduchu a udržují s ním jen směr a rovnováhu, zatímco při pomalejších rychlostech na<br />

zem kladou zadní končetiny i s ocasem. Při pomalém pohybu je skákání velmi neúčinné a stojí hodně síly, avšak<br />

při vysokých rychlostech je poměrně úsporné. Síla se ukládá do šlach na nohou a těžký ocas se kývá nahoru a dolů<br />

jako kyvadlo, čímž poskytuje příkon pohybové síly.<br />

• Většina klokanovitých nedovede pohybovat nezávisle svýma nohama, tudíž nemohou normálně chodit, musí<br />

poskakovat. Také nemohou chodit pozpátku, což jim přináší velké problémy, je-li před nimi uzavřena úniková<br />

cesta. Pro pomalý pohyb používá klokan chůzi „po pěti“, tzn. že se ze sedu nadzvedne na předních nohách a ocasu<br />

a přesune zadní nohy. Velcí klokani pohybující se v křovinaté stepi skoky dlouhými až 11 m a rychlostí téměř<br />

60 km/h se vyskytují na velkých územích. Jejich neustále se stěhující stáda jsou s to za jediný den urazit za pastvou<br />

dráhu až 100 km. Klokan rudý může vyvinout rychlost vyšší než 70 km/h, avšak jen na krátké vzdálenosti.<br />

• Klokani jsou býložravci, většina z nich spásá trávu a byliny. Dále se mohou živit kapradinami, výhonky, listy<br />

a lesními plody. Nevyhýbají se ani jedovatým rostlinám. Tráva, kterou se živí, je velmi tuhá a její žvýkání silně<br />

opotřebovává zuby. Ačkoli mají klokani na každé straně čtyři páry stoliček, jen přední jsou využívány. Pokud se<br />

opotřebují a vypadnou, jsou nahrazeny dalšími. Občas se klokan dožije toho, že je opotřebován i poslední pár.<br />

Tehdy uhyne hladem. Jen klokanovi rezavému dorůstají stoličky po celý život. Na rozdíl od ovcí, skotu a dalších<br />

placentálních býložravců, spásají klokanovití trávu a byliny velmi šetrně. Nikdy ji nevypasou až ke kořenům, čímž jí<br />

neznemožňují obnovení. Všichni klokani dovedou přežvykovat. Velký svalnatý žaludek je rozdělený na několik částí<br />

a pojme mnoho potravy, která je trávena pomocí mikroorganismů.<br />

• Klokanovití jsou podobně jako většina savců živorodí. Oproti samicím placentálních savců, které mají jednu<br />

dělohu a pochvu, mají samice klokanů zdvojený systém se dvěma dělohami, každá s vlastní boční pochvou –<br />

vagínou. Mládě při porodu prochází odděleným středním porodným kanálem (centrální vagínou). Tato trubice<br />

se u klokanů vytváří před prvním porodem a přetrvává celý život. Samci klokanů mají penis na konci rozeklaný,<br />

zřejmě k zavedení semene do obou pochev. Březost u klokana obrovského trvá 36 dnů. Novorozené klokáně je<br />

však po narození velmi nevyvinuté – je holé, slepé a schází mu zadní končetiny. Přichytí drápky k matčině srsti<br />

a šplhá jen za pomoci svého čichu a hmatu k jejímu vaku, kde se přisaje na mléčnou bradavku. Matka mláděti<br />

neulizuje cestičku mezi chlupy, jak se dříve předpokládalo, ale jen čistí srst od porodní tekutiny. Ve vaku klokáněti<br />

ztvrdnou koutky, tudíž dokonale drží. To bylo patrně příčinou, proč si dříve australští usedlíci myslili, že vyrůstají<br />

přímo z bradavky. Ve vaku saje mléko do chvíle, než se dovyvine. Samice má ve vaku čtyři ústí mléčných žláz,<br />

bradavky, v nichž se může vytvářet mléko s rozdílným složením. Mláděti se vytvoří zadní končetiny, začne vidět,<br />

uši se mu vzpřímí a naroste mu srst. Kolem 7. měsíce mládě vystrčí hlavu z vaku, ochutná trávu, ale když je<br />

v nebezpečí, hned zaleze zpět do vaku. Do něj leze hlavou napřed, takže ve vaku musí udělat kotoul. Vak je však<br />

brzy obsazen dalšími přírůstky, tudíž klokáně strká hlavu do vaku jen tehdy, když se chce napít. V 1. roce se již pase<br />

s ostatními, neleze již zpět do vaku, ale zůstává v blízkosti matky do 2. roku. Délka života je kolem 9 až 18 let, někdy<br />

až 28 let.<br />

Upraveno podle wikipedie.cz

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!