11.11.2015 Views

ATLAS UHLÍ

atlas_uhli

atlas_uhli

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

ČERNÉ <strong>UHLÍ</strong><br />

ZROD PRŮMYSLU<br />

Vznik těžkého průmyslu v Evropě se<br />

neodmyslitelně pojí s černým uhlím. Protože<br />

uhelné cechy formovaly krajinu i lidi, není<br />

nijak lehké omezit vliv jejich současných<br />

následovníků.<br />

S<br />

počátky intenzivního využívání černého uhlí vstoupilo<br />

lidstvo do nové epochy svých dějin. Ještě okolo roku 1780<br />

získávaly všechny společnosti na světě energii převážně<br />

z biomasy, zejména dřeva. O pouhých 140 let později, tedy okolo<br />

roku 1920, už ale svět vypadal zcela jinak. Nevelká skupina států,<br />

které mohly těžit uhlí, byla vysoce industrializována a ovládala<br />

prostřednictvím svých kolonií a investic celé kontinenty. Důležitou<br />

roli této suroviny dokládaly i politické spory, jež se po První<br />

světové válce objevily v souvislosti s uhelnými regiony Sárskem,<br />

Porúřím a Horním Slezskem.<br />

Černé uhlí znamenalo synonymum pro energii pohánějící<br />

stroje a rozvoj průmyslu. Neobešla se bez něj výroba železa a oceli<br />

ani strojírenství a železnice. Přechod od dřeva k uhlí s sebou přinesl<br />

nejenom nové výrobní postupy, ale také v podstatě přetvořil<br />

celou společnost. Tak se nejprve ve Velké Británii a později i ve<br />

velké části Evropy a Spojených státech amerických zrodil ve městech<br />

průmyslový proletariát.<br />

Černé uhlí jako zdroj energie přitom znali lidé dlouhou dobu.<br />

V Británii ho například těžili již Římané. Čína používala uhlí pro<br />

výrobu energie už ve 13. století. Také se ví, že uhlí nechal rubat<br />

okolo roku 1590 například württemberský vévoda Friedrich.<br />

V Lutychu se mezi 13. a 15. stoletím kopalo černé uhlí uložené<br />

nehluboko pod zemí a plavilo po Máze do oblastí s nedostatkem<br />

paliva. V Porúří jsou ve 14. století doloženy dodávky černého uhlí<br />

do kováren. Přesto se tenkrát uhlí ještě netěžilo a nepoužívalo<br />

nijak masově.<br />

Změna nastala nejprve ve Velké Británii. V průběhu 16. století<br />

nakupovali obyvatelé Londýna velké množství uhlí ze střední<br />

a severní Anglie. Tehdejší kritici si již tenkrát stěžovali, že topením<br />

v uhelných kamnech se výrazně znečišťuje ovzduší. Uhelná ložiska<br />

v zemi se těžila poměrně snadno. To napomohlo i průmyslové revoluci,<br />

která se ve Velké Británii započala v 17. století. Černé uhlí<br />

se používalo jako palivo pro pohon parních strojů, které nejprve<br />

odčerpávaly vodu z uhelných dolů, později poháněly textilní stroje<br />

a nakonec i železniční lokomotivy.<br />

Železo a ocel se od nepaměti považovaly za cenné suroviny<br />

a jako takové se v minulosti používaly téměř výhradně pro výrobu<br />

výzbroje a zbraní. Na začátku 18. století přišel majitel slévárny<br />

Abraham DarbyI z městečka Coalbrookdale ve střední Anglii<br />

s novou technologií tavení. Darby při zpracování železa nahradil<br />

dosud používané dřevěné uhlí černým, které bylo výrazně levnější<br />

a zároveň i výhřevnější. Z černého uhlí vytvořil koks – pórovitou<br />

směs uhlíku a popela. Koks odebíral při spalování za vysokých<br />

teplot chemickou reakcí ze železné rudy kyslík, přičemž došlo<br />

k takzvané „redukci“ a tekuté surové železo se stalo oddělitelným.<br />

Díky černému uhlí se železo natolik zlevnilo, že se z něj mohly<br />

začít vyrábět i předměty každodenní potřeby, jako například hrnce.<br />

Když se ze surového železa odebere přebytečný uhlík, vznikne ocel.<br />

Dnes lze ocel vyrábět i bez koksu. Tato alternativní technologie<br />

Spotřeba uhlí v Číně přepočtená na jednoho<br />

obyvatele nedosahuje nijak závratných čísel,<br />

rozsah těžby v této zemi je ovšem z globálního<br />

hlediska určující.<br />

ENERGIE PRO VÝROBU ELEKTŘINY A ŽELEZA<br />

Těžba černého uhlí v roce 2013, rozdělená dle způsobu užití suroviny.<br />

Odhad, uvedeno v milionech tun.<br />

34<br />

Kanada<br />

756<br />

78<br />

USA<br />

uhlí pro elektrárny<br />

uhlí pro vysoké pece<br />

81<br />

Kolumbie<br />

255<br />

201<br />

65<br />

65<br />

20<br />

Polsko 12<br />

73<br />

20<br />

Ukrajina<br />

Rusko<br />

103<br />

12<br />

526 486<br />

42<br />

Jihoafrická republika<br />

239<br />

Austrálie<br />

3 034<br />

20<br />

Mongolsko<br />

Kazachstán<br />

Indie<br />

Čína<br />

Indonésie<br />

158<br />

527<br />

12 <strong>ATLAS</strong> <strong>UHLÍ</strong> 2015

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!