STI Bělorusko _10-2012 - Ministry of Foreign Affairs of the Czech ...

2015 plánuje exportovat produkci za 7,2 mld. USD s přebytkem zahraničního obchodu 4 mld.
USD. Bělorusko patří rovněž k významným výrobcům zemědělské techniky (traktory,
kombajny, různé osevné agregáty), přičemž rozšiřuje svou přítomnost na třetích trzích
(Afrika, Jižní Amerika, Asie) budováním tam montážních závodů. Cenově je velmi složité
konkurovat domácím výrobkům (pro vnitřní trh jsou ceny některých potravin státem
dotované), které jsou v řadě případů velmi kvalitní (zejména mlékárenská a masná produkce).
V Bělorusku stále existuje systém státního nákupu, nicméně s ohledem na růst objemu výroby
postupně slábne, přičemž některé mechanismy jsou rušeny. Poslední rok lze pozorovat nový
trend, kterým je sdružování podniků do velkých státních holdingů. Důvodem je příprava
agrárního sektoru na rostoucí konkurenci jak v rámci JHP, tak i v podmínkách vyplívajících
z členství RF ve WTO. Nejvíce je to patrné zejména u mlékárenského a masného průmyslu.
V zemi existují ukázkové podniky, které výrobně vyhovují nejpřísnějším normám a z hlediska
technického vybavení se plně vyrovnávají západoevropským provozům. V této souvislosti lze
uvést, že počínaje 1. červencem 2012 čtyři běloruské mlékárenské závody obdržely povolení
na vývoz své produkce do EU. Otázkou však zůstává praktická realizace – tedy postoj EU,
stejně jako cenový faktor, kdy např. RF nakupuje mlékárenskou produkci za vyšší ceny, než
jsou ochotni platit evropští spotřebitelé, vzhledem k neznalosti běloruské produkce a silné
konkurenci na trzích EU. Obdobná situace platí také pro další komodity, kdy je hlavním
dovozcem právě Rusko, což se však čas od času setkává s negativním ohlasem ruských
producentů (příkladem jsou právě mlékárenské výrobky jejichž dovoz je sice administrativně
regulován, prakticky však nekontrolován). Realizace na domácím trhu je rozvíjena několika
způsoby: 1) zemědělská produkce je vykupována u obyvatelstva prostřednictvím organizace
BELKOOPSOJUZ (http://www.bks.by), která ji následně zpracovává a přes svou síť prodává
spotřebitelům, 2) přes Běloruskou univerzální komoditní burzu
(http://www.butb.by/?page=28), 3) prostřednictvím vlastní obchodní sítě, kterou si jednotliví
producenti v Minsku a regionech budují, 4) přímými dodávkami do supermarketů
a hypermarketů.
Zemědělské půda
Z celkové rozlohy země představovala k 1. lednu 2012 zemědělská půda 8,9 mil. ha (42,7%),
z toho orná půda 5,5 mil. ha a 3,2 mil. ha pastviny. Lesy zaujímají 8,1 mil. ha (39,1%). Na
obyvatele připadá 0,9 ha zemědělských ploch a 0,6 ha pastvin. Zemědělské organizace
obhospodařovaly 7,6 mil. ha (86,3% celkových ploch), zemědělská družstva 127,5 tis. ha
a individuální farmáři (obyvatelstvo) 902,4 tis. ha.
Pět oblastí Běloruska, o rozloze 23% z celkové plochy země, je zasaženo radioaktivním
spadem po výbuchu v Černobylu a nehodí se zcela pro pěstování zdravotně nezávadných
plodin, určených k výrobě potravin ani pro chov zdravých zemědělských zvířat.
Půdní reforma v Bělorusku neproběhla. V roce 1999 byl přijat nový Půdní kodex, který říká,
že všechna půda zemědělské povahy patří do vlastnictví státu. Povoleno je pouze vlastnictví
půdy, na které stojí nemovitost (max. 0,15 ha) a na přilehlý pozemek, na kterém je pomocné
hospodářství (do 1 ha). Občané si mohou pronajímat max. 2 ha půdy pro vlastní hospodářství
a vlastnit do 1 ha pozemku. Farmáři mohou získat do užívání, nikoli vlastnictví, do 100 ha
půdy. Nový návrh projektu (2012) předpokládá, že převod zemědělské půdy do jiné kategorie
(za jiným účelem) bude možný pouze se souhlasem prezidenta.
strana 30