You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Výsledky první poloviny roku 2012<br />
Pět let bez úrazu zaměstnance<br />
Prodloužení kalcina<strong>č</strong>ního kanálu<br />
<strong>č</strong>. <strong>101</strong>, říjen 2012
<strong>ČC</strong> <strong>Kontakt</strong> <strong>č</strong>. <strong>101</strong>, říjen 2012<br />
redak<strong>č</strong>ní rada: Ing. Pavel Bartejs, Petr <strong>č</strong>ermák,<br />
Mgr. Milena Hucanová, ervín Pošvic, Bc. Denisa<br />
Šimá<strong>č</strong>ková, Luboš trestr, Ing. Pavel Vidlař<br />
Vydavatel: <strong>Lafarge</strong> <strong>Cement</strong>, a. s.<br />
411 12 <strong>č</strong>ížkovice <strong>č</strong>p. 27<br />
I<strong>č</strong>: 14867494<br />
tel.: 416 577 111, fax: 416 577 600<br />
www.lafarge.cz<br />
eviden<strong>č</strong>ní <strong>č</strong>íslo: MK <strong>č</strong>r e 16531<br />
Datum vydání: 22. 10. 2012<br />
Použité fotografie: autoři <strong>č</strong>lánků a archiv podniku.<br />
<strong>č</strong><strong>as</strong>opis je neprodejný, distribuci zajišťuje vydavatel.<br />
sazba a tisk: www.dum–tisku.cz<br />
3<br />
5<br />
7<br />
8<br />
12<br />
13<br />
5<br />
10. 10. 2012<br />
5 let bez úrazu zaměstnance<br />
OBsaH<br />
VýsLeDKy<br />
POLOVIny<br />
rOKu 2012<br />
Pět Let BeZ<br />
úraZu<br />
ZaMěstnanCe<br />
InVestICe:<br />
PrODLOužení<br />
KaLCIna<strong>č</strong>níHO<br />
KanáLu<br />
Víte, že?<br />
sPOnZOrIng:<br />
MOZaIKa<br />
PrOBěHLýCH<br />
aKCí<br />
týM<br />
CeMentárny<br />
na<br />
fOtBaLOVéM<br />
turnajI<br />
V retZneI<br />
úVODní sLOVO<br />
Slovo generálního ředitele<br />
strana 2 | <strong>č</strong>C KOntaKt <strong>č</strong>. 100<br />
Vážení spolupracovníci,<br />
ze všech stran se na nás každý den valí nějaké<br />
negativní zprávy. Lidé, kteří si dají oby<strong>č</strong>ejného „pa-<br />
náka“, umírají, protože někdo nezodpovědný z <strong>č</strong>isté<br />
ziskuchtivosti vyrobil alkohol, který zabíjí. a někdo<br />
rovněž nezodpovědný to připustil. a další a další.<br />
stavebnictví již několik let po sobě klesá, stavební<br />
firmy i výrobci stavebnin omezují výrobu, propouštějí<br />
zaměstnance a bijí na poplach a zdá se, že to<br />
nikoho ze zodpovědných nezajímá.<br />
Místo přemýšlení o tom, jak toto odvětví podpořit,<br />
přicházejí další a další škrty v bláhové naději, že to<br />
přinese zlepšení. a další zvyšování daní, které dále<br />
snižuje poptávku.<br />
spotřeba cementu v <strong>č</strong>eské republice od roku 2008,<br />
s nepatrným zvýšením v roce 2010, stále klesá<br />
(z 5,1 mil. tun na letošních zhruba 3,5 mil. tun). svaz<br />
výrobců cementu v minulých dnech vydal prognózu,<br />
podle které dosáhne spotřeba cementu příští rok<br />
úrovně 3,3 mil. tun.<br />
to znamená, že v průběhu 5–6 let poklesne spotřeba cementu zhruba o 35 %. Obávám se, že toto <strong>č</strong>íslo,<br />
a ne poněkud abstraktní statistiky o vývoji stavební výroby, ukazují pravý stav významného segmentu<br />
stavebnictví. Otázka je, co bude dál.<br />
Pokud si od těchto <strong>č</strong>ísel ode<strong>č</strong>teme dovozy v objemu zhruba 900 až 700 tis. tun, dostaneme objem, o který<br />
se musejí „poprat“ tuzemské cementárny. skute<strong>č</strong>ně nic moc ve srovnání s výrobními kapacitami.<br />
nám přináší blízkost hranic s německem nevýhody i výhody zároveň. na jedné straně jsme vystaveni<br />
tlaku dovozů, na druhé straně můžeme významnou <strong>č</strong>ást naší výroby vyvézt.<br />
jak všichni víte, v tomto roce jsme se stali plnohodnotnou sou<strong>č</strong>ástí spole<strong>č</strong>ného podniku, který se jmenuje<br />
<strong>Lafarge</strong> Central europe holding.<br />
tím jsme se i ve všech ohledech zapojili do hospodaření tohoto podniku a naše výsledky se staly sou<strong>č</strong>ástí<br />
jeho výsledků. řada z nás nově je a nadále bude hodnocena podle toho, jak přispějeme k výsledkům<br />
holdingu. na to je navázána i <strong>č</strong>ást našich ro<strong>č</strong>ních bonusů.<br />
I z toho důvodu velmi napjatě sledujeme, jak se daří ostatním cementárnám v rakousku, Maďarsku a ve<br />
slovinsku.<br />
Bohužel všechny tyto státy jsou sou<strong>č</strong>ástí geografického celku, kde – snad až doposud s výjimkou rakouska<br />
– krize z<strong>as</strong>áhla plnou silou. Maďarský i slovinský trh významně poklesl, do slovinska navíc za<strong>č</strong>aly<br />
přicházet dovozy z Itálie a turecka. to vedlo k tomu, že výroba slínku v cementárně v trbovlje byla výrazně<br />
omezena a slínek se dováží jak z blízké cementárny v retznei, tak z Maďarska.<br />
nová super cementárna v Maďarsku trpí nedostatkem odbytu a vysokou domácí konkurencí, která má<br />
velmi nepříznivý vliv na prodejní ceny.<br />
V rakousku za<strong>č</strong>íná v poslední době trh také klesat, především v regionu Mannersdorfu.<br />
a tak i v případě holdingu platí stejné imperativy jako v naší cementárně: komunikace a úzká spolupráce<br />
se zákazníky, optimalizace portfolia výrobků, stabilní vysoká kvalita a především úspory všech nákladů.<br />
V následujícím období se budeme velmi podrobně věnovat především fixním nákladům a spolehlivosti<br />
zařízení. Každá neplánovaná odstávka nás stojí zcela zbyte<strong>č</strong>né peníze. a pokud po ní následuje „zalepení“<br />
systému, pak je ztráta několikanásobná.<br />
Když se tak dívám na to, co jsem zatím napsal, tak to nezní příliš optimisticky. ale přesto – stále vyrábíme,<br />
prodáváme, na vývoz dokonce více než vloni. Velmi se snažíme o to, aby dopad sou<strong>č</strong><strong>as</strong>ného nelehkého<br />
období na naše zaměstnance byl co nejmenší. Zachováváme plnou zaměstnanost, propouštíme jen výjime<strong>č</strong>ně<br />
a to v případech, kdy si to optimalizace daných <strong>č</strong>inností vyžádá, nesnižujeme mzdy, zachováváme<br />
všechny benefity.<br />
a to je myslím v sou<strong>č</strong><strong>as</strong>né době to podstatné.<br />
snažíme se rovněž dále rozvíjet a zlepšovat výrobní zařízení i technologii. V běhu je příprava další<br />
velké investice do úpravy kalcina<strong>č</strong>ního kanálu. naši pracovníci usilují mimo jiné i o získání dotace<br />
z evropských fondů.<br />
Vím a jsem přesvěd<strong>č</strong>en, že i zbytek tohoto roku ustojíme. jen to bude vyžadovat ještě o něco větší<br />
n<strong>as</strong>azení každého z nás.<br />
Ivan Mareš
<strong>Lafarge</strong><br />
Výsledky poloviny roku 2012<br />
OTÁZKY NA BRUNO LAFONTA<br />
Jak byste popsal výsledky za druhé <strong>č</strong>tvrtletí<br />
roku 2012?<br />
Druhé <strong>č</strong>tvrtletí tohoto roku bylo pozitivní ve dvou<br />
<strong>as</strong>pektech: především proto, že naše výsledky<br />
se zlepšují a potvrzují kladný trend posledních<br />
měsíců a dále proto, že dodržujeme cíle, které<br />
jsme si stanovili s ohledem na zlepšení naší<br />
finan<strong>č</strong>ní struktury.<br />
Z velké <strong>č</strong>ásti jsou dobré výsledky odrazem vašeho<br />
n<strong>as</strong>azení a neustálé snahy o zlepšení v průběhu<br />
posledních měsíců. Každému z vás patří<br />
moje blahopřání a dík.<br />
Přesto je nutné konstatovat, že dosažené výsledky<br />
nesplňují naše interní cíle, které jsme si<br />
stanovili v našem nejambicióznějším scénáři,<br />
především pro druhé <strong>č</strong>tvrtletí. Příliš mnoho zemí<br />
nedosahuje cíle jak ve druhé <strong>č</strong>tvrtině, tak za<br />
celé pololetí.<br />
V některých případech se zhoršila ekonomická<br />
situace a my jsme nebyli schopni zareagovat<br />
dostate<strong>č</strong>ně rychle. V ostatních případech jsme<br />
nesplnili naše výrobní cíle. V každém případě<br />
musíme mít tyto cíle stále jako referenci pro<br />
naši další <strong>č</strong>innost. jedině jejich splněním budeme<br />
chráněni před nejistým a nestabilním<br />
prostředím.<br />
Co se týká našich výsledků, prodeje za <strong>č</strong>tvrtletí<br />
se zvýšily o 5 % na 4,261 mld. €, náš aktuální<br />
provozní hospodářský výsledek (COI) se zvýšil<br />
o 11 % za <strong>č</strong>tvrtletí a o 15 % za pololetí a hospodářský<br />
výsledek před úroky, zdaněním a odpisy<br />
(EBITDA) se zvýšil o 8 % za <strong>č</strong>tvrtletí i pololetí.<br />
<strong>č</strong>istý zisk skupiny tyto změny neodráží, protože<br />
je silně ovlivněn jednorázovými výdaji:<br />
• jednorázový výdaj 200 milionů € související<br />
s aktivy v řecku, který nemá žádný dopad<br />
na hotovost skupiny.<br />
• Výdaje související s restrukturalizací ve výši<br />
148 milionů €, a<strong>č</strong>koliv tento jednorázový výdaj<br />
v budoucnu zajistí opakované šetření.<br />
Pokud tyto jednorázové výdaje nebudeme uvažovat,<br />
bude <strong>č</strong>istý příjem skupiny o 15 % vyšší<br />
než v prvním pololetí roku 2011.<br />
Jak vysvětlujete tento pozitivní trend?<br />
je to výsledek rozsáhlých prací, které jsme zahájili<br />
s cílem zvýšit ceny a snížit náklady. Zvýšením<br />
cen jsme byli schopni <strong>č</strong>áste<strong>č</strong>ně eliminovat vliv<br />
inflace a realizovali jsme jej úspěšně na všech našich<br />
výrobních linkách téměř ve všech obl<strong>as</strong>tech,<br />
ve kterých působíme; především v usa, střední<br />
a východní evropě, africe, na středním Východě,<br />
v Latinské americe a v <strong>as</strong>ii. Co se týká snižování<br />
nákladů, dosáhli jsme úspory ve výši 170 milionů<br />
€ za první pololetí, při úspoře 100 milionů € za<br />
druhé <strong>č</strong>tvrtletí, a jsme na dobré cestě dosáhnout<br />
celkových úspor 400 milionů € za rok.<br />
Všechny tyto <strong>č</strong>innosti měly za následek zvýšení<br />
našeho zisku. Dalším faktorem, který pomohl<br />
navýšit zisk, je zavedení našeho programu extra<br />
Mile, který za<strong>č</strong>íná nést ovoce díky zavedení<br />
prodejů výrobků s velkou přidanou hodnotou<br />
a dalších inovovaných řešení a služeb.<br />
těchto výsledků jsme dosáhli ve vysoce polarizovaném<br />
ekonomickém prostředí.<br />
• rozvíjející se země zaznamenaly prudký<br />
růst ve druhém <strong>č</strong>tvrtletí, s růstem hospodářského<br />
výsledku před úroky, zdaněním<br />
a odpisy (eBItDa) ve všech regionech s výjimkou<br />
střední a východní evropy. K růstu<br />
hospodářského výsledku před úroky,<br />
zdaněním a odpisy (eBItDa) za poslední<br />
<strong>č</strong>tvrtletí přispěly především afrika/střední<br />
východ (+10 %), <strong>as</strong>ie (+33 %) a Latinská<br />
amerika (13 %).<br />
• V rozvinutých zemích je situace odlišná.<br />
» V severní americe se situace dále zlepšuje<br />
ve spojených státech i s velmi<br />
dobrou situací v Kanadě. Celkově jsou<br />
objemy výroby stabilní, ceny se zvyšují<br />
a výrazné snižování nákladů vedlo ke zvýšení<br />
hospodářského výsledku před úroky,<br />
zdaněním a odpisy (eBItDa) o 24 %<br />
v tomto regionu za druhé <strong>č</strong>tvrtletí.<br />
» na druhou stranu v západní evropě,<br />
především v řecku a Španělsku, došlo<br />
vzhledem k velmi špatné ekonomické<br />
situaci ke snížení hospodářského výsledku<br />
před úroky, zdaněním a odpisy<br />
(eBItDa) o 5 % ve druhém <strong>č</strong>tvrtletí<br />
a o 19 % za první polovinu 2012.<br />
Došlo ke zlepšení naší finan<strong>č</strong>ní situace?<br />
Plníme plán s ohledem na cíle zvýšit tok peněz<br />
a posílit naši finan<strong>č</strong>ní strukturu:<br />
• Bez ohledu na náklady na restrukturalizaci<br />
se náš tok peněz zvýšil jako důsledek našich<br />
aktivit týkajících se nákladů a cen.<br />
• s ohledem na zlepšování naší finan<strong>č</strong>ní<br />
struktury a omezování <strong>č</strong>istého dluhu jsme<br />
byli schopni omezit výdaje na méně než<br />
300 milionů € za první pololetí. Musíme<br />
striktně dodržet náš závazek k omezení<br />
výdajů na 800 milionů € v roce 2012. to je<br />
klí<strong>č</strong>em k naší konkurenceschopnosti.<br />
• Průběžně pracujeme na dodržení našeho<br />
cíle divestic nejméně 1 miliardy € našich<br />
aktiv tento rok.<br />
Pokud dojde k omezení investi<strong>č</strong>ních výdajů,<br />
nehrozí nebezpe<strong>č</strong>í zhoršení stavu našich výrobních<br />
závodů?<br />
Investi<strong>č</strong>ní výdaje 800 milionů € jsou rozděleny<br />
na 400 milionů € pro servisní investi<strong>č</strong>ní výdaje a<br />
400 milionů € na rozvoj a zlepšení produktivity.<br />
Co se týká našich servisních investi<strong>č</strong>ních výdajů,<br />
je náš cíl velmi ambiciózní, ale jsem přesvěd<strong>č</strong>en,<br />
že toto velmi striktní finan<strong>č</strong>ní vedení neohrozí<br />
naši efektivitu. existuje pro to několik důvodů:<br />
• stále máme velmi<br />
silný potenciál pro<br />
zlepšení provozu<br />
závodů z hlediska<br />
parametrů spolehlivosti<br />
a kapacity využití.<br />
Pokrok v této<br />
obl<strong>as</strong>ti nám výhledově umožní pracovat<br />
se závody, které vyrobí více při menších<br />
nákladech. našim cílem je vyrobit navíc<br />
13–15 milionů tun v roce 2015.<br />
• nau<strong>č</strong>ili jsme se pracovat odlišně stanovením<br />
cílů a vyšší kreativitou a lepším výběrem<br />
našich projektů. Většina našich závodů je moderní,<br />
což redukuje nutnost investic a jsme<br />
stále efektivnější při zajišťování zdrojů pro<br />
naše zařízení.<br />
takto striktní finan<strong>č</strong>ní řízení samozřejmě vyžaduje<br />
maximální pozornost každého z nás.<br />
Pokud jde o naše investi<strong>č</strong>ní výdaje na rozvoj,<br />
naší prioritou je dokon<strong>č</strong>it stávající projekty a v co<br />
nejvyšší míře využít stávající zdroje.<br />
Co jsou naše priority?<br />
Pokra<strong>č</strong>ovat v n<strong>as</strong>toupené cestě a dokon<strong>č</strong>it rok<br />
2012, aniž bychom polevili v tlaku. Výsledky za<br />
první polovinu roku nejsou dostate<strong>č</strong>né k tomu,<br />
aby nám zajistily dobrý rok.<br />
naším cílem je přeplnit rozpo<strong>č</strong>tové parametry<br />
a zaměřit se na naše priority: bezpe<strong>č</strong>nost, snížení<br />
nákladů a program extra Mile.<br />
jak víte, stanovili jsme si ambiciózní cíl dosáhnout<br />
úspor v hodnotě 1,3 miliard € prostřednictvím<br />
zlepšeného výkonu a vytvoření navíc 1 miliardy €<br />
hospodářského výsledku před úroky, zdaněním<br />
a odpisy (eBItDa) - interně stanovený cíl – prostřednictvím<br />
zavedení programu extra Mile.<br />
uspějeme, pokud zůstaneme stále soustředěni<br />
na tento cíl. Záleží to na nás, na naší schopnosti<br />
zavádět do praxe naše plány nezávisle<br />
na prostředí.<br />
Chtěl bych také říct několik slov o situaci v obl<strong>as</strong>ti<br />
ochrany zdraví a zajištění bezpe<strong>č</strong>nosti, která zůstává<br />
naší absolutní prioritou. Ke dnešnímu dni došlo<br />
od za<strong>č</strong>átku roku k 19 smrtelným nehodám, a to<br />
v<strong>č</strong>etně osmi, ke kterým došlo od po<strong>č</strong>átku <strong>č</strong>ervna,<br />
kdy paradoxně většina výrobních jednotek slavila<br />
BOZP mnoha iniciativami, které ukazovaly na zapojení<br />
a snahu vynaloženou v této obl<strong>as</strong>ti.<br />
Přesto se nesmíme nechat odradit, musíme se<br />
spojit a demonstrovat naše n<strong>as</strong>azení a nadále<br />
zajišťovat, aby byla správně provedena analýza<br />
rizik nikoliv jenom jako formální cvi<strong>č</strong>ení, ale jako<br />
přístup k budování bezpe<strong>č</strong>nosti každého jednotlivého<br />
úkonu, a tím zajistit zamezení ohrožení<br />
pracovníků a životů. jednozna<strong>č</strong>ně věřím, že jediná<br />
cesta k zamezení nehod je zlepšení našeho<br />
procesu stanovování rizik.<br />
Bruno Lafont<br />
<strong>č</strong>C KOntaKt <strong>č</strong>. <strong>101</strong> | strana 3
BeZPe<strong>č</strong>nOst PráCe<br />
Rizikové <strong>č</strong>innosti a místa – víme o nich?<br />
Řešíme je? Už tři roky…<br />
Chtěl bych vás touto cestou informovat, co se za posledního půl roku událo<br />
s vašimi podněty a nápady na zlepšení bezpe<strong>č</strong>nosti, ochrany zdraví a na<br />
usnadnění práce. ještě než se spolu podíváme na přehled, dovolte mi zmínit,<br />
že tato iniciativa slaví v září 2012 třetí narozeniny! :)<br />
na všechny své podněty se můžete kdykoliv podívat z kteréhokoliv síťového<br />
po<strong>č</strong>íta<strong>č</strong>e v cementárně. sta<strong>č</strong>í kliknout na zelenou ikonu s bílou šipkou a najít<br />
heslo „rizikové <strong>č</strong>innosti a místa“.<br />
nejvyšší prioritou (<strong>č</strong>. 6) byly před prázdninami ozna<strong>č</strong>eny vašimi vedoucími<br />
místa a <strong>č</strong>innosti, které si žádají přednostní řešení. tyto vybrané podněty<br />
a nápravná opatření k eliminaci nebo ke snížení daného rizika jsou uvedeny<br />
v tabulce níže. Odhad nákladů na realizaci těchto opatření je zhruba<br />
250 tisíc korun. V sou<strong>č</strong><strong>as</strong>né době je veliká vůle na straně vedení spole<strong>č</strong>nosti<br />
nalézt finan<strong>č</strong>ní prostředky pro jejich realizaci.<br />
Riziko Opatření<br />
Zajištění jiného zařízení než toho,<br />
na kterém se bude pracovat.<br />
Deskové dopravníky suroviny nad<br />
váhou a deskové dopravníky náhradní<br />
cesty do CM1 nemají ICV pro zajištění.<br />
nebezpe<strong>č</strong>né <strong>č</strong>ištění <strong>č</strong>elního okna<br />
kabiny na rypadle r 974 – riziko pádu.<br />
<strong>Cement</strong>ová mlýnice - žebřík<br />
na separátor. Hrozí riziko pádu, když<br />
se vynáší věci na vrch separátoru.<br />
PĚT SNADNÝCH KROKŮ<br />
strana 4 | <strong>č</strong>C KOntaKt <strong>č</strong>. <strong>101</strong><br />
Přezna<strong>č</strong>ení ICV, ventilů… štítky<br />
s popisem; běží v rámci eI projektu.<br />
Instalace silových vypína<strong>č</strong>ů. Priorita:<br />
váha suroviny do rP, náhradní cesta<br />
slínku CM1, slín + podava<strong>č</strong> sM.<br />
Instalace ochozu a řetězu místo<br />
zábradlí nebo sklopné zábradlí.<br />
najdeme nějaké starší schody (např.<br />
ze staré Bimity?) a nainstalují se tam<br />
namísto žebříku.<br />
riziko pádu při pohybu u nádrže r 984. Instalace zábradlí na rypadlo r 984.<br />
Lanop<strong>as</strong>y v lomu - není možné ověřit<br />
vypnutí.<br />
Lom, drti<strong>č</strong> - není možné zajistit<br />
vypína<strong>č</strong>.<br />
nebezpe<strong>č</strong>né <strong>č</strong>ištění zadního okna<br />
kabin 2 buldozerů Cat.<br />
absence informace strojníkovi,<br />
že na mobilním drti<strong>č</strong>i<br />
je někdo nový.<br />
PĚT SNADNÝCH KROKŮ<br />
NÁŠ ŽIVOT A ZDRAVÍ<br />
MÁM VE SVÝCH RUKÁCH<br />
umísťování odolné informace<br />
o zajištění v rozvodně.<br />
úprava rozvodu 6kV v rozvodně.<br />
Plošiny (<strong>as</strong>i bez zábradlí).<br />
Instalovat zařízení (tla<strong>č</strong>ítko s mikrofonem)<br />
na obě vstupní schodiště<br />
pro ohlášení vstupu strojníkovi<br />
drti<strong>č</strong>e (z<strong>as</strong>taví podava<strong>č</strong>).<br />
riziko přejetí – chodci se neo<strong>č</strong>ekávaně<br />
dostávají na plochu, kde<br />
jezdí VZV a jejich řidi<strong>č</strong>i chodce<br />
z tohoto prostoru oprávněně<br />
ne<strong>č</strong>ekají.<br />
riziko zachycení kvůli schodu<br />
a sníženému a zúženému profilu.<br />
riziko pádu chodce a jeho<br />
následného zachycení<br />
do dopravníku kvůli málo<br />
schůdnému šikmému chodníku.<br />
nebezpe<strong>č</strong>né manipulace<br />
na redleru, manipulace s velkou<br />
trubkou, dále práce ve výškách<br />
při uvolňování řetězů a gurt<br />
skříplých pod víkem drti<strong>č</strong>e v lomu.<br />
Zvednout a uzpůsobit zábradlí<br />
na expedici u východu z podchodu<br />
tak, aby se nedalo překro<strong>č</strong>it.<br />
Z boku zakrýt pásy v zúženém<br />
a sníženém prostoru u pásu<br />
od bali<strong>č</strong>ky MtB. navrhujeme<br />
demontovatelné trubkové zábradlí.<br />
Z boku zakrýt pásy vedoucí<br />
(ze sklepa) od vibra<strong>č</strong>ek pod kolejí<br />
<strong>č</strong>. 1 nahoru („ze sklepa“ směrem<br />
k hale). ale kryt musí umožňovat<br />
nakládku lopatou na pás.<br />
‚něco‘ na bezpe<strong>č</strong>né uvolnění<br />
skříplých řetězů a gurt na víku<br />
drti<strong>č</strong>e v lomu (např. minivrátek<br />
nebo hydraulika na přizvednutí<br />
víka).<br />
Kromě výše uvedených ‘menších’ akcí existují dále požadavky, jejichž<br />
realizace si žádá <strong>č</strong>ástky v řádech stovek tisíc až milionů korun. tyto velké<br />
akce jsou zařazeny do tzv. PIPu, jehož prostřednictvím žádáme skupinu<br />
o investi<strong>č</strong>ní prostředky. jsou to:<br />
Padající beton z cementových sil. silo <strong>č</strong>. 1 hotovo, ostatní <strong>č</strong>ekají.<br />
riziko popálení uvnitř technologie<br />
surovinové mlýnice při<br />
nedovření/netěsnosti klapek<br />
na střeše mlýnice.<br />
rád bych se s Vámi na tomto místě ohlédl za<br />
dosavadním průběhem zavádění přístupu Pět<br />
snaDnýCH KrOKŮ a podíval se i do budoucna.<br />
téměř všichni zaměstnanci prošli během posledních<br />
měsíců miniškolením jak provádět<br />
předpracovní analýzu rizik s výše uvedeným<br />
názvem. Dokonce i návštěvníci Dne otevřených<br />
dveří v <strong>č</strong>ervnu si ji vyzkoušeli před vstupem na<br />
horolezeckou stěnu.<br />
Do konce září budeme knížku Pět snaDnýCH<br />
KrOKŮ (dříve stOP knížku) testovat a po vyhodnocení<br />
se rozhodne co dál. O dosavadní<br />
Dvě klapky/uzávěry do potrubí<br />
do a ze surovinové mlýnice.<br />
Děkuji všem, kteří přispěli „svou troškou do mlýna (nebo i do pece)“. :) Váš<br />
názor je důležitý, stejně jako informace, které jste poskytli. Díky jim se můžeme<br />
systematicky zaměřit na místa, která to opravdu potřebují. neváhejte<br />
kdykoliv s jakýmkoliv podnětem přijít za svým vedoucím nebo (kdyby vedoucí<br />
náhodou nereagoval) za svým ředitelem, <strong>č</strong>i výjime<strong>č</strong>ně za mnou.<br />
Pavel Bartejs<br />
zkušenosti se rozdělíme s BOZP kolegy v LCe<br />
(v tzv. clusteru <strong>Lafarge</strong> Central europe, který<br />
zahrnuje země: <strong>č</strong>r, Maďarsko, slovinsko a rakousko)<br />
a vzhled knížek sjednotíme. taková<br />
je alespoň vize.<br />
Dovolte mi zde připomenout, že je naší povinností<br />
provést předpracovní analýzu rizik<br />
pomocí zmiňované knížky vždy, kdy si nejsme<br />
jisti, že máme rizika pod kontrolou. tedy zejména,<br />
když je něco nového, neznámého nebo<br />
pozměněného. ať už je to práce, pracovníci<br />
nebo pracoviště.<br />
Pavel Bartejs
BeZPe<strong>č</strong>nOst PráCe<br />
Doporu<strong>č</strong>ení<br />
pro chůzi po schodech<br />
Vážení kolegové a dodavatelé,<br />
vedení spole<strong>č</strong>nosti se na vás obrací s doporu<strong>č</strong>ením<br />
držet se při chůzi po schodech zábradlí.<br />
Možná si kladete otázky: „Co to z<strong>as</strong>e je?“, „Copak<br />
neumím chodit po schodech?“,<br />
„Do <strong>č</strong>eho mi zaměstnavatel bude mluvit příště?“<br />
Vězte, že k tomuto doporu<strong>č</strong>ení<br />
máme dobré<br />
důvody.<br />
tím hlavním důvodem<br />
je přesvěd<strong>č</strong>ení, že je<br />
to bezpe<strong>č</strong>nější. Většina<br />
z nás má kolem<br />
sebe případy pádů na<br />
schodech s různými<br />
následky. já osobně<br />
jsem slyšel o dvou případech, kdy spadnuvší<br />
ze schodů na následky zranění zemřel. Pravděpodobnost,<br />
že někdo spadne na schodech, je<br />
velice malá. Zohledníme-li však <strong>č</strong>etnost použití<br />
schodů spolu s možnými následky, vyjde nám<br />
nepřijatelné riziko.<br />
Druhým důvodem je, že jsme jednou z posledních<br />
cementáren <strong>Lafarge</strong> (v<strong>č</strong>. technických center), kde<br />
držení se zábradlí při chůzi po schodech není povinností.<br />
Pro<strong>č</strong> to tedy také neprohlásíme za povinnost?<br />
Víme všichni, jak se typická <strong>č</strong>eská povaha<br />
staví k novým pravidlům, se kterými se (zpo<strong>č</strong>átku)<br />
neztotožňuje – odmítavě, že? Vycházeli jsme ze<br />
zkušenosti, že doporu<strong>č</strong>ení diskutabilní zásady spíš<br />
vede k přemýšlení a přijetí než její nařízení.<br />
Víte, ono by bylo jen otázkou <strong>č</strong><strong>as</strong>u, než by se<br />
někdo pádem na schodech zranil. Dříve nebo<br />
později, ale stalo by se to. a pak už by se nikdo<br />
neptal, zda máme povinnost držet se zábradlí<br />
zavést <strong>č</strong>i ne. to bychom byli velice nepříjemně<br />
dotazováni a „hnáni k odpovědnosti“, pro<strong>č</strong> už to<br />
jako povinnost nebylo (dávno) zavedeno.<br />
365 dní bez úrazu<br />
Vážené kolegyně, vážení<br />
kolegové,<br />
v neděli 16. září světelný<br />
panel ve vstupní hale<br />
administrativní budovy<br />
ukazoval <strong>č</strong>íslo 365, což<br />
znamená ukon<strong>č</strong>ený rok<br />
bez úrazu s pracovní neschopností. Připomínám,<br />
že právě před rokem celkem nešť<strong>as</strong>tně<br />
přerušil rekordně dlouhé období bez úrazu<br />
s pracovní neschopností úraz dodavatele, pracovníka<br />
argus, který při pochůzce sklouzl po<br />
5<br />
10. 10. 2012<br />
5 let bez úrazu zaměstnance<br />
napadá vás jistě, že jsou situace, kdy bychom se<br />
třeba chtěli držet zábradlí, ale neumíme to vyřešit<br />
(např. když se někdy míjíme na schodech). Prosím<br />
vás, používejme zdravý selský rozum.<br />
ano, ani při držení se zábradlí nemáme stoprocentní<br />
jistotu, že na schodech nespadneme<br />
a nezraníme se, nicméně většina z nás<br />
musí uznat, že ta pravděpodobnost je daleko<br />
menší.<br />
Možná také máte dilema mezi bezpe<strong>č</strong>ností a hygienou.<br />
„Kdo ví, kdo se přede mnou toho zábradlí<br />
držel?“, „to si mám po každé chůzi po schodech<br />
mýt ruce?“ ne, že by to nešlo, ale to <strong>as</strong>i nechceme.<br />
já osobně to řeším tím, že ruku mám těsně<br />
nad zábradlím. už párkrát se mi to osvěd<strong>č</strong>ilo.<br />
nejen v administrativní budově, ale i v provoze,<br />
když jsem si zapomněl rukavice.<br />
některé akce mohou vypadat jako infantilní,<br />
jako například to, že jsem pracovníkům vedení<br />
spole<strong>č</strong>nosti rozdal rukavice, aby(chom) mohli jít<br />
v provoze příkladem. jak říká Vl<strong>as</strong>timil Brodský<br />
coby Karel IV. v noci na Karlštejně: „největší<br />
úctu před zákonem má mít zákonodárce sám.“<br />
tuším, jaké můžete mít<br />
teď pocity. Zkusme se<br />
teď trochu povznést<br />
v <strong>č</strong><strong>as</strong>e: vždycky je někdo<br />
s ně<strong>č</strong>ím první a jen<br />
historie ukáže, zda to<br />
mělo smysl <strong>č</strong>i ne. nepodaří<br />
se nám dokázat,<br />
kolika pádům na schodech<br />
jsme předešli, ale podobně jako poutání se<br />
v autě nebo cyklistická přilba jsou (pro většinu<br />
z nás) už ně<strong>č</strong>ím automatickým, zvykem, reflexem,<br />
tak za pár let už o „ruce na zábradlí“ u nás<br />
v cementárně nebudeme diskutovat.<br />
Pavel Bartejs<br />
slínku a zlomil si ruku. tehdy jsme, jak se říká,<br />
„nulovali po<strong>č</strong>ítadlo“ na 1 251 dnech.<br />
nástup do dalšího období je zvláště po více<br />
než třech letech velmi obtížný. jsem rád, že<br />
jsme dosáhli této první mety.<br />
Velmi bych si přál, abychom tuto fázi ideálně už nikdy<br />
anebo přinejmenším hodně dlouho nepřerušili.<br />
Zhruba po měsíci přišlo další velmi významné<br />
výro<strong>č</strong>í. 10. října 2012 uplynulo 5 let od posled-<br />
Struska v oku – úraz<br />
dodavatele bez pracovní<br />
neschopnosti<br />
V úterý 4. září, přibližně ve 4 hodiny ráno,<br />
se dostal struskový prach pracovníkovi dodavatele<br />
do oka. stalo se to při uvolňování<br />
materiálu z otevřeného svodu ze sila strusky.<br />
Větší ztvrdlý kus dopadl na hranu plechu,<br />
odražený kousek strusky se dostal mezerou<br />
mezi běžnými ochrannými brýlemi a obli<strong>č</strong>ejem<br />
do oka (pravděpodobně dalším odrazem).<br />
Pracovník zanechal práce a šel si oko vypláchnout<br />
do šatny. Vypadalo to, že vypláchnutí<br />
pomohlo, nicméně nějaká ne<strong>č</strong>istota byla stále<br />
v oku cítit, tak si pracovník oko mnul. Ve středu<br />
pak zašel k lékaři, který oko do<strong>č</strong>istil a pracovník<br />
pak n<strong>as</strong>toupil normálně do práce.<br />
Při vyšetřování se zjistilo, že pracovníci byli<br />
instruováni, aby se nevyskytovali v blízkosti<br />
svodu, když se materiál sype. toto respektovali.<br />
Vyvstává samozřejmě otázka, zda<br />
byla dobře provedena předpracovní analýza<br />
rizik a správně zvoleny OOPP. samozřejmě<br />
nás napadnou prachotěsné brýle, ale kdo<br />
by v nich vydržel celou směnu? Ptali jsme<br />
se zraněného pracovníka, zda by šel použít<br />
systém Versaflo (od <strong>Lafarge</strong> jej mají zapůj<strong>č</strong>ený)<br />
– helma se samostatným přívodem<br />
filtrovaného vzduchu a se štítem (s úspěchem<br />
je používají naši zaměstnanci při <strong>č</strong>ištění výměníku<br />
za studena). Odpověď byla zdánlivě<br />
úsměvná: „ne, protože by se ten štít helmy<br />
mohl letícím ztvrdlým kusem strusky rozbít.“<br />
Zraněný měl (a nebyl sám) obavu o poškození<br />
ochranného prostředku a o svůj zrak se nebál!<br />
s pracovníkem jsme si vyj<strong>as</strong>nili, že zdraví je<br />
přednější a následně i majitel firmy toto se<br />
svými zaměstnanci probral.<br />
jak takové události v budoucnu předejít? Obtížně,<br />
nicméně cesta vede přes důslednou<br />
analýzu rizik.<br />
Pavel Bartejs<br />
aKtuaLIty Z CeMentárny<br />
ního zaměstnaneckého úrazu. Chtěl bych vám<br />
poděkovat, že jste k tomuto úspěchu svou<br />
prací a vnímáním bezpe<strong>č</strong>nosti přispěli.<br />
jako poděkování za vaše úsilí se v sobotu<br />
13. 10. 2012 odpoledne konala OsLaVa dosažení<br />
tohoto úspěchu. Připravena pro vás byla<br />
zábava, překvapení a dárek.<br />
Děkuji a přeji nám všem mnoho dalších bezpe<strong>č</strong>ných<br />
let.<br />
Ivan Mareš<br />
<strong>č</strong>C KOntaKt <strong>č</strong>. <strong>101</strong> | strana 5
V posledních letech neoby<strong>č</strong>ejně stoupá po<strong>č</strong>et nádorových<br />
onemocnění kůže. nejzhoubnější z nich<br />
je maligní melanom. Onemocnění tímto nádorem<br />
může být smrtelné. Představuje 3 % všech nově<br />
diagnostikovaných nádorů – <strong>č</strong>íslo srovnatelné<br />
např. s výskytem rakoviny žaludku. jeho výskyt<br />
v <strong>č</strong>r stoupl za posledních 20 let o více než<br />
40 %, v posledních 5 letech dokonce o 70 %.<br />
stále <strong>č</strong><strong>as</strong>tější je jeho výskyt v mladších věkových<br />
kategoriích. souvislost jeho vzniku s pobytem na<br />
slunci a sluněním je nepopiratelná. nebezpe<strong>č</strong>né<br />
je jak opakované spálení pokožky, tak opakované<br />
opalování na slunci nebo v soláriích.<br />
jak je možné předejít zbyte<strong>č</strong>nému riziku?<br />
Zcela ur<strong>č</strong>itě uvědomělou ochranou proti škodlivým<br />
ú<strong>č</strong>inkům uV záření – snížením pobytu na<br />
strana 6 | <strong>č</strong>C KOntaKt <strong>č</strong>. <strong>101</strong><br />
PersOnaLIstIKa<br />
Můžete sami předejít vzniku rakoviny kůže ?<br />
Během letošních letních měsíců jsme v rámci pé<strong>č</strong>e o zaměstnance v obl<strong>as</strong>ti zdravotní prevence zajistili pro naše<br />
zaměstnance možnost absolvovat preventivní dermatologické vyšetření. S využitím zázemí našeho zdravotního<br />
závodního střediska jsme pozvali MUDr. Petru Petrovskou, pražskou odbornici na problematiku nádorových onemocnění<br />
kůže, která ve třech n<strong>as</strong>mlouvaných termínech provedla vyšetření u celkem 59 zájemců z řad našich<br />
zaměstnanců. V návaznosti na tuto preventivní akci uveřejňujeme odborný <strong>č</strong>lánek s danou tématikou, který nám<br />
l<strong>as</strong>kavě poskytla MUDr. Petrovská.<br />
soutěž, jejímž cílem je představit odborné i laické<br />
veřejnosti nejmodernější výrobní provozy a závody<br />
průmyslu stavebních hmot v <strong>č</strong>eské republice<br />
a ukázat, že i výroba stavebních hmot a materiálů<br />
může být i z pohledů ochrany životního<br />
prostředí ohleduplná, šetrná a přitom moderní<br />
a úsporná, proběhla letos již popáté. slavnostní<br />
vyhlášení se uskute<strong>č</strong>nilo ve spole<strong>č</strong>enském sále<br />
Chvalského zámku v Horních Po<strong>č</strong>ernicích dne<br />
slunci (především mezi 11–15 hod.), používáním<br />
dostate<strong>č</strong>ně silných a kvalitních slune<strong>č</strong>ních<br />
ochranných filtrů a nepodceňováním dostate<strong>č</strong>né<br />
vrstvy krému na pokožce, nošením ochranného<br />
oděvu a slune<strong>č</strong>ních brýlí s uV–a a uV–B filtry.<br />
Významné je sledovat vznik nových pigmentových<br />
znamének nebo jakékoliv změny stávajících<br />
znamének a v<strong>č</strong><strong>as</strong> vyhledat specialistu na problematiku<br />
kožních znamének.<br />
Při v<strong>č</strong><strong>as</strong>né diagnóze je rakovina kůže mnohdy<br />
zcela vylé<strong>č</strong>itelná – v<strong>č</strong><strong>as</strong>ným chirurgickým odstraněním.<br />
Proto je velmi důležité preventivní vyšetřování pigmentových<br />
névů odborným lékařem. Záchytnost<br />
výrazně zvyšuje vyšetření pomocí optického <strong>č</strong> i<br />
digitálního dermatoskopu umožňujícího diagnostikovat<br />
více jak 90 % všech maligních melanomů<br />
na za<strong>č</strong>átku tohoto velmi nebezpe<strong>č</strong>ného onemocnění,<br />
a tím snížit úmrtnost. stejně tak umožní<br />
podchytit všechna „podezřelá znaménka“, která<br />
by se postupem <strong>č</strong><strong>as</strong>u mohla v maligní melanom<br />
zvrhnout.<br />
Proto vám doporu<strong>č</strong>ujeme v zájmu vašeho zdraví<br />
1x ro<strong>č</strong>ně, ideálněji 1x za půl roku, si nechat<br />
vyšetřit všechna mateřská znaménka pomocí<br />
tohotov přístroje. jedná se o rychlé, jednoduché,<br />
přesné a nebolestivé vyšetření.<br />
MUDr. Petra Petrovská, odborný dermatolog<br />
Spálená 12, Praha 1, 4. patro vpravo<br />
Tel.: 224 9484 63, 724 057 644.<br />
OCenění<br />
Ocenění v soutěži Nejlepší výrobce stavebnin<br />
5. září 2012. Hodnotil se rok 2011. V kategorii<br />
nad 150 zaměstnanců byl <strong>Lafarge</strong> <strong>Cement</strong>,<br />
a. s. vybrán odbornou porotou do užší devíti<strong>č</strong>lenné<br />
nominace a nakonec si odnesl jednu z cen<br />
vypisovatelů soutěže – Cenu svazu podnikatelů<br />
ve stavebnictví v <strong>č</strong>r. Všechna dosavadní ocenění<br />
získaná v této soutěži jsou nyní vystavena ve<br />
3. patře administrativní budovy.<br />
Milena Hucanová<br />
InVestICe<br />
Projekt „Modifikace spalovací komory DSL na zemní plyn“<br />
V průběhu listopadu přepneme na provoze DsL<br />
z mazutu na plyn. K této změně nás vede několik<br />
pří<strong>č</strong>in. jako základní spouštěcí mechanismus<br />
zafungovala dramaticky se zvedající cena<br />
mazutu. V letošním roce realizujeme nákupy<br />
mazutu 2x dráže než v roce 2011.<br />
rozhodovali jsme se mezi dvěma alternativami.<br />
Buď drahý mazut nahradit výrazně levnějším<br />
dehtem nebo plynem. Varianta s dehtem se velmi<br />
rychle ukázala jako neprůchozí z technického<br />
hlediska, protože jsme chtěli využít jednu z nádrží<br />
pro uchovávání mazutu, ale dehet má jinou třídu<br />
hořlavosti. Zbudovat nové skladové hospodářství<br />
na dehet vyžaduje náklady v úrovni desítek milionů<br />
korun, takže tudy cesta nevede.<br />
Varianta s plynem se ukázala jako správné řešení.<br />
Investice v řádu jednotek milionů se vrátí<br />
v průběhu několika měsíců. Oproti spalování mazutu<br />
výrazně snížíme i emise oxidů síry. Kolegové<br />
vymysleli takové řešení hořáku plynu, že bude<br />
možné v případě radikálního snížení cen mazutu<br />
<strong>č</strong>i problémů se zásobováním plynem vrátit technologii<br />
spalování do sou<strong>č</strong><strong>as</strong>ného stavu.<br />
Pavel Škoda<br />
spalovací komora
InVestICe<br />
Prodloužení kalcina<strong>č</strong>ního kanálu<br />
„Kanál - jak dál?“ Zeptáte-li se mne na břehu<br />
veslařského kanálu v nedalekých ra<strong>č</strong>icích, kde<br />
se tento víkend (21.–22. 9. pozn. autora) koná<br />
M<strong>č</strong>r v dra<strong>č</strong>ích lodích, odpovím bez váhání stejně<br />
jako parta kolegů ‚spolupádelníků a bubenice‘ –<br />
„Přece do cíle! a co nejrychleji!“<br />
směřuje-li však otázka<br />
na kanál cementárně<br />
daleko bližší, a to na<br />
kalcina<strong>č</strong>ní kanál výměníku<br />
tepla pecního<br />
systému, odpověď tak<br />
jednoduchá a jednozna<strong>č</strong>ná<br />
již není.<br />
Co tedy projekt prodloužení<br />
kalcina<strong>č</strong>ního kanálu<br />
obsahuje, pro<strong>č</strong> ho<br />
chceme zrealizovat, jak<br />
se vyvíjel a jak se nejpravděpodobněji<br />
bude<br />
vyvíjet dál?<br />
Coby ‘ob<strong>č</strong>an-netechnik‘<br />
si se základním popisem<br />
pomohu slovy kolegy<br />
jana Mun<strong>č</strong>inského<br />
– technického ředitele<br />
cementárny:<br />
„Modifikací sou<strong>č</strong><strong>as</strong>ného<br />
kalcinátoru se zvýší<br />
doba zdržení spalin<br />
v kalcinátoru o 3 vteřiny,<br />
zdokonalí se spalovací proces, a tím se zvýší<br />
tepelná ú<strong>č</strong>innost celého systému. Protože se výška<br />
kalcinátoru zvětší o 33,7 metru, dráha, kterou<br />
musí v kalcinátoru spaliny „urazit“, se zvýší dvojnásobně<br />
na 67 m a to právě přinese prodloužení<br />
zdržení spalovaného materiálu v plamenu na celkových<br />
6,4 sekundy. to nám samozřejmě umožní<br />
vyšší dávkování alternativních paliv, neboli úsporu<br />
paliv fosilních. V sou<strong>č</strong><strong>as</strong>né době disponuje projekt<br />
veškerou nezbytnou dokumentací v<strong>č</strong>etně stavebního<br />
povolení. <strong>č</strong>eká se jen na uvolnění finan<strong>č</strong>ních<br />
prostředků…“ tady se na mě, coby strážce pokladny,<br />
Honza trochu mra<strong>č</strong>í a dodává:<br />
„Plánovaná realizace je rozdělena do dvou fází.<br />
<strong>č</strong>ást úprav je možno realizovat za plného chodu<br />
cementárny. jedná se o dodávky železa na<br />
vyztužení a zpevnění ocelové konstrukce, budování<br />
<strong>č</strong>ásti vzestupného a sestupného potrubí<br />
a přípravu vírové hlavy. Vyzdívání nové <strong>č</strong>ásti,<br />
propojení stávajícího systému s novými <strong>č</strong>ástmi<br />
a dokon<strong>č</strong>ení celé modifikace je potom možno<br />
provést pouze v <strong>č</strong><strong>as</strong>e plného odstavení pecní<br />
linky, tedy během zimních oprav.“<br />
nyní je řada na mě doplnit finan<strong>č</strong>ně administrativní<br />
životopis projektu a pokusit se odhadnout<br />
i jeho další vývoj.<br />
1.<br />
Od poloviny roku 2010 se projekt spole<strong>č</strong>ně<br />
se dvěma dnes již zrealizovanými opat-<br />
2.<br />
3.<br />
4.<br />
5.<br />
6.<br />
řeními uchází o přidělení dotace v rámci<br />
III. výzvy Opera<strong>č</strong>ního Programu Průmysl<br />
a Inovace (OPPI) v podprogramu eko-energie.<br />
Hlavními cíli tohoto programu je snižování<br />
energetické náro<strong>č</strong>nosti výroby, spotřeby<br />
primárních energetických zdrojů a vyšší<br />
využití obnovitelných a druhotných zdrojů.<br />
O přidělení dotací rozhoduje Ministersvo<br />
průmyslu a obchodu (MPO), administrátorem<br />
je externí agentura Czechinvest a komunika<strong>č</strong>ním<br />
kanálem pro ú<strong>č</strong><strong>as</strong>tníky dota<strong>č</strong>ního<br />
řízení internetová aplikace eaccount.<br />
Zmíněná realizovaná opatření v roce 2011<br />
- Chloridový By-p<strong>as</strong>s a nové těsnění pece<br />
- jsou sou<strong>č</strong>ástí tzv. technických opatření<br />
(1. etapa), zatímco Kalcina<strong>č</strong>ní kanál je<br />
samostatnou 2. etapou žádosti o dotace.<br />
rámcový harmonogram dota<strong>č</strong>ního řízení<br />
viz přiložená tabulka (snímek plné registra<strong>č</strong>ní<br />
žádosti z aplikace eaccount).<br />
na jaře roku 2012 došlo ke změnovému<br />
řízení a ze souboru opatření v původní žádosti<br />
bylo vylou<strong>č</strong>eno opatření za ú<strong>č</strong>elem<br />
„rekuperace odpadního tepla a výroby<br />
elektrické energie“. toto změnové řízení<br />
nebylo k datu závěrky ukon<strong>č</strong>eno, neboť<br />
MPO od po<strong>č</strong>átku roku 2012 hledá externího<br />
dodavatele pro přepo<strong>č</strong>et bodového<br />
ohodnocení jednotlivých žádostí a jejich<br />
změn.<br />
V průběhu roku 2012 <strong>Lafarge</strong> coby správný<br />
a vcelku právem opatrný investor podmínil<br />
realizaci 2. etapy (tj. Projektu prodloužení<br />
kalcina<strong>č</strong>ního kanálu) faktem proplacení dotace<br />
vztahující se ke způsobilým výdajům<br />
v rámci 1. etapy. to samozřejmě neznamená,<br />
že <strong>Lafarge</strong> peněžními prostředky nedisponuje.<br />
Chce disponovat jistotou o přidělení<br />
dotace.<br />
Bohužel sepsání smlouvy s MPO o přidělení<br />
dotace, revize dokumentace vztahující<br />
se k 1. etapě, povolení žádosti o proplacení<br />
a převod peněz na ú<strong>č</strong>et žadatele, to<br />
vše jsou prvky <strong>č</strong><strong>as</strong>ové posloupnosti, které<br />
jednoduše nelze uskute<strong>č</strong>nit bez kroku popsaného<br />
v bodě 4.<br />
náro<strong>č</strong>né, že? Co tedy je a co bude dál?<br />
Od poloviny roku jsme absolutně připraveni<br />
k realizaci projektu – viz zmiňovaná povolení.<br />
Byla uzavřena smlouva s výhradním dodavatelem<br />
technologie a vítězem výběrového řízení<br />
(PsP engineering, a. s.). rovněž máme zkompletovanou<br />
dokumentaci až k samotné žádosti<br />
o platbu v rámci dota<strong>č</strong>ního řízení. Díky zdržení<br />
na straně MPO jsme však byli nuceni přípravné<br />
kroky přerušit – tj. uvést dodavatele do, řekněme,<br />
vy<strong>č</strong>kávacího módu a rovněž pozměnit <strong>č</strong><strong>as</strong>ový<br />
harmonogram realizace projektu. troufám<br />
si doufat, že během několika málo dnů MPO<br />
s kone<strong>č</strong>nou platností ur<strong>č</strong>í realizátora přepo<strong>č</strong>tu<br />
bodového hodnocení a pro nás úspěšně uzavře<br />
změnové řízení. Danou firmu má již vybranou<br />
a <strong>č</strong>eká na vypršení odvolací lhůty pro ostatní<br />
ú<strong>č</strong><strong>as</strong>tníky výběrového řízení. jinými slovy<br />
(a snad to nebude znít hrubě) státní úředník<br />
neza<strong>č</strong>ne pracovat, dokud nemá absolutní jistotu,<br />
že nebude pracovat zbyte<strong>č</strong>ně. jo, ten se<br />
má! :)<br />
Dále bychom měli ve velice krátké době uskute<strong>č</strong>nit<br />
kroky popsané v bodě 6., obdržet dotaci a obnovit<br />
jednání s dodavatelem o faktické realizaci projektu.<br />
Myslím, že horizont konce roku pro obdržení<br />
dotace není nereálným termínem. Podporuje to<br />
i fakt, že hodnotící kritérium pro výkonnost státní<br />
správy v rámci <strong>č</strong>erpání dotací z eu je právě jejich<br />
objem vy<strong>č</strong>erpaný v daném ú<strong>č</strong>etním období.<br />
Bohužel zde popsané zdržení se odrazí i v kone<strong>č</strong>ném<br />
termínu realizace projektu. V sou<strong>č</strong><strong>as</strong>né době<br />
budeme moci realizovat přípravné práce v průběhu<br />
roku 2013 a finální napojení rozšířeného kanálu provést<br />
až v době zimních oprav na po<strong>č</strong>átku roku 2014,<br />
což opozdí i kýžený efekt pro provoz cementárny.<br />
a víte, co <strong>č</strong>eká v roce 2013 mě? Protože všechna<br />
opatření dotovaná z III. výzvy OPPI mají být<br />
ukon<strong>č</strong>ena k 30. 6. 2013, vrhnu se do nového samostatného<br />
řízení o prodloužení doby realizace<br />
projektu a pokusím se vysvětlit důvody zdržení<br />
zástupcům MPO…<br />
nebudete tomu věřit, ale neztrácím optimismus<br />
a víru, že se to podaří, stejně jako celý projekt.<br />
Klidné babí léto všem.<br />
Jan Mencl<br />
<strong>č</strong>C KOntaKt <strong>č</strong>. <strong>101</strong> | strana 7
strana 8 | <strong>č</strong>C KOntaKt <strong>č</strong>. <strong>101</strong><br />
Víte, že?<br />
Ze ZAHRANi<strong>č</strong>í<br />
aBB Mění ODPaDní PLyny<br />
CeMentárny V <strong>č</strong>IstOu energII<br />
firma aBB, eKZ getec (obdoba<br />
<strong>č</strong>eZu ve Švýcarsku) a cementářská<br />
spole<strong>č</strong>nost jura cement uzavřely<br />
spolu smlouvu na přeměnu odpadního<br />
tepla cementárny na elektrickou<br />
energii. Celý systém je postaven<br />
na využití nové technologie OrC<br />
(Organic rankine Cycle). tato technologie<br />
využívá pro přenos a výměnu energií organickou<br />
kapalinu ve výměníkovém systému,<br />
a tím vytváří potřebnou páru za nižších<br />
teplot, s vyšší ú<strong>č</strong>inností, než je využíváno<br />
u vody. Výsledkem bude, že cementárna Wildegg<br />
(ag) sníží spotřebu elektrické energie<br />
o 20 %! Celé zařízení bude financováno eKZ<br />
getec a navíc i samotná vláda švýcarského<br />
kantonu Zuruech převezme nad tímto projektem<br />
záštitu. aBB využije svou technologii<br />
a know how a plně jí vintegruje do výrobního zařízení cementárny Wildegg.<br />
Kontrakt zahrnuje konstrukci, inženýring a realizaci celého projektu, dodávky<br />
a instalaci v<strong>č</strong>etně uvedení do provozu systémem „na klí<strong>č</strong>“. Celý systém vytvoří<br />
sám ro<strong>č</strong>ně 14 400 Megawatthodin elektřiny, což představuje spotřebu<br />
3 600 domácností. Zařízení bude uvedeno do provozu na konci roku 2013.<br />
na snímcích vidíte cementárnu<br />
jura Wildegg,<br />
schéma systému<br />
OrC a 3D obrázek jeho<br />
za<strong>č</strong>lenění do procesu<br />
výroby v cementárně.<br />
ABB podklady<br />
Ervín Pošvic<br />
ODPRÁŠENÍ DOPRAVNÍCH PÁSů – DUST BOSS<br />
firma Dust Control technology přichází s novinkou,<br />
která si umí poradit s prašností na konci dopravníkových<br />
pásů. DB- rtM-ring je vytvořen speciálně<br />
na vytváření kruhové clony na konci šikmých dopravníkových<br />
pásů, kde dochází k pádu <strong>č</strong>ástic a dopravovaného<br />
materiálu z výšky. sestává z nerezového<br />
kruhu, na kterém je díky instalovaným tryskám vytvářeno<br />
ohromné množství jemných kapi<strong>č</strong>ek (o průměru<br />
50 až 200 mikrometrů). ty obklopí horizontálně padající<br />
materiál ze všech stran. Původně bylo toto<br />
zařízení vyvinuto pro dopravu uhelného prachu, později bylo ale n<strong>as</strong>azeno na<br />
jiné materiály jako písek, štěrk, vápenec, Biom<strong>as</strong>su. samotný kruh je dodáván<br />
ve velikostech s průměrem od 43,2 cm do 254 cm.<br />
ZKG 9/2012<br />
Ervín Pošvic<br />
CEMTEC ® ANALYZÁTOR PRO TĚŽKÉ PODMÍNKY<br />
firma enotec vyvinula tento extraktivní<br />
analyzátorový systém speciálně<br />
pro těžké podmínky cementáren,<br />
jaké se nacházejí například ve<br />
vstupní komoře rota<strong>č</strong>ní pece. Použitý<br />
systém sondy je schopen pracovat<br />
okolo 1 000 °C v koncentraci prachu<br />
okolo 2 000 g/m3 za vlivu mechanického<br />
otěru a trvalého působení<br />
chemických reakcí.<br />
Hlavní data systému<br />
• Má připraveno automatické samo<strong>č</strong>ištění během procesu<br />
• Otá<strong>č</strong>ení sondy v procesu měření v radiálním směru<br />
– nedovolí usazování nálepků<br />
• Mechanické <strong>č</strong>ištění odběrového otvoru<br />
– zabezpe<strong>č</strong>í trvalý proces<br />
• automatický výjezd sondy při ztrátě napájení,<br />
vzduchu a chladicí vody<br />
• trvalý monitoring všech hodnot sondy<br />
• jako opce je možné vbudovat In situ systém<br />
pro O a CO měření – tzn. <strong>č</strong>idla přímo na<br />
2<br />
<strong>č</strong>elní <strong>č</strong>ásti sondy uvnitř procesu<br />
• Možné dovybavit výměníkem systému<br />
vzduch <strong>č</strong>i voda<br />
• Špi<strong>č</strong>kové provedení všech <strong>č</strong>ástí<br />
Výhody systému<br />
• trvalý proces okolo 95% spolehlivosti<br />
• Minimální potřeba údržby, díky tomu nízké provozní a údržbové náklady<br />
• Okamžitá reakce v případě použití In situ systému<br />
Podklady Enotec<br />
Ervín Pošvic<br />
LOesCHe – nejVětŠí CeMentOVý<br />
MLýn eVrOPy jDe DO PrOVOZu<br />
Pro koho je ur<strong>č</strong>en? Pro nový<br />
závod Kar<strong>as</strong>u nuryol Cimento<br />
sanayi ticaret a. s. v turecku.<br />
tato cementárna leží 150 km<br />
východně od Istanbulu a pecní<br />
linka má kapacitu 4 000 t/den.<br />
firma v ypsala tender na dodávku cementového ver tikálního mlýna,<br />
který vyhrála firma Loesche. ta zde v historii dodávala i jiné mlýny,<br />
na uhlí a původní cementový mlýn. u nového projektu se firma rozhodla<br />
pro n<strong>as</strong>azení vertikálního mlýna typ LM 63.3+3. s výkonem<br />
240 t/hod při jemnosti 3 800 cm 2 /g Blaine. Mlecí talíř má průměr<br />
6,3 m a je poháněn jedním motorem s výkonem 7 200 kW.<br />
Bylo rozhodnuto pro otevřenou koncepci a všechny zú<strong>č</strong><strong>as</strong>tněné<br />
firmy zde představují nové technologie. jde například o nový LDC<br />
třídi<strong>č</strong> s uzavíracím trychtýřem Vortex rectifier, který umožňuje<br />
přímé napojení na filtr, což je garance velice nízké tlakové ztráty<br />
a díky ní i velice nízké spotřeby energie.<br />
ZKG 8/2012<br />
Ervín Pošvic
Historie výroby<br />
cementu v <strong>č</strong>echách<br />
XVI. <strong>č</strong>ást<br />
Kniha pánů Láníka a Cikrta nás dnes zavede do<br />
okolí naší cementárny.<br />
V roce 1870 založilo šest podnikatelů Litoměřickou<br />
akciovou spole<strong>č</strong>nost pro pálení vápna a cihel,<br />
jejíž název se později změnil na Litoměřické<br />
továrny na vápno a cihly, a. s. Původní kapitál <strong>č</strong>inil<br />
146 900 zlatých a při svém založení vl<strong>as</strong>tnila<br />
jednu 14ti komorovou kruhovou pec pocházející<br />
z roku 1868. Další dvě pece s 14 a 16 komorami<br />
byly postaveny o <strong>č</strong>tyři roky později. V roce 1881<br />
byl zvýšen akciový kapitál na 300 tisíc zlatých,<br />
další kruhovky sloužily především k výpalu cihel.<br />
Zvýšený odbyt výrobků umožnilo dostavění<br />
transversální dráhy teplice – Litoměřice – <strong>č</strong>eská<br />
Lípa – Liberec. Od po<strong>č</strong>átku 20. století firma, jako<br />
doplňkový sortiment, vyráběla cementové zboží,<br />
zejména roury a tašky.<br />
Další vývoj firmy byl do zna<strong>č</strong>né míry závislý na<br />
cenách uhlí a možnostech exportu do německa,<br />
který byl <strong>č</strong><strong>as</strong>to ochromen nízkým stavem vody<br />
na Labi. stejně jako další firmy, byla produkce<br />
během první světové války omezena. Z aronda<strong>č</strong>ních<br />
důvodů byla získána vápenka a cihelna firmy<br />
emil Habel se sídlem v Litoměřicích.<br />
Vápenec byl získáván hlubinnou těžbou. V roce<br />
1921 byla dostavěna úzkokolejná dráha spojující<br />
HIstOrIe<br />
důl s vápenicí a o sedm let později i moderní<br />
mlýn systému Pfeiffer. Investice umožnilo navýšení<br />
akciového kapitálu z 600 tisíc na 800 tisíc<br />
korun. V této době se slibně rozvíjel prodej vápna<br />
na Dě<strong>č</strong>ínsko, Liberecko a Karlovarsko, zatímco<br />
dříve významný export do s<strong>as</strong>ka byl v důsledku<br />
vysokých celních sazeb u cihlového zboží zcela<br />
z<strong>as</strong>taven a udržel se jen menší vývoz vápna.<br />
na po<strong>č</strong>átku druhé světové války byla z<strong>as</strong>tavena<br />
výroba nejprve v cihelně a později stejný osud<br />
postihl i jednu z pecí na výpal vápna, druhá ji<br />
následovala o rok později. V letech 1942–43<br />
byl zabrán hlubinný důl richard, ten byl rozšířen<br />
a byla v něm zřízena podzemní továrna pro<br />
německý průmysl. Výstavbu dvojkolejné svážné<br />
dráhy, vle<strong>č</strong>ky a jeřábové dráhy prováděli vězni<br />
z terezína a koncentra<strong>č</strong>ního tábora richard.<br />
nedaleko od teplic, v Bohosudově, byla postavena<br />
vůbec první cementárna v <strong>č</strong>eských<br />
zemích. spole<strong>č</strong>nost byla založena v roce 1860.<br />
Ve 20. letech se však potýkala s velkými problémy<br />
– výroba nebyla rentabilní. V polovině<br />
30. let 20. století byla zrušena.<br />
V dalším pokra<strong>č</strong>ování se dostaneme do období<br />
1945 až 1989.<br />
Ervín Pošvic<br />
<strong>č</strong>C KOntaKt <strong>č</strong>. <strong>101</strong> | strana 9
CeMentářeM snaDnO a ryCHLe<br />
Jak se vyrábí cement<br />
<strong>č</strong>ást V.<br />
Chladi<strong>č</strong> slínku<br />
V našem obrázkovém minikurzu jsme již nabyli<br />
spoustu znalostí: připravili jsme si základní<br />
surovinu, předehřáli jsme si ji protiproudně ve<br />
výměníku a dopravili ji postupným propadem<br />
přes cyklony až do rota<strong>č</strong>ní pece, se kterou jsme<br />
se seznámili posledně. Vzhledem k tomu, že se<br />
stále blížíme ke zdroji tepla – k hlavnímu hořáku<br />
pece, zahřívá se nám i surovina. Dochází v ní postupně<br />
k fázi tavení a přetváří se nám do kuli<strong>č</strong>ek<br />
slínku – základní složky pro výrobu cementu. tak,<br />
jak ale nacházíme slínek na konci pece, ho použít<br />
nemůžeme. na konci rota<strong>č</strong>ní pece má již slínek<br />
teplotou okolo 1 450 °C! takto horký vypadává<br />
do další důležité <strong>č</strong>ásti výrobního procesu a tou<br />
VÝSLEDKY ROVIN TESTU<br />
Naše laboratoř dosáhla v letošním roce 96,08% úspěšnosti LAI (zkratka pro<br />
Laboratory je: chladi<strong>č</strong>. accuracy index). Tento index vypovídá o přesnosti měření v každé<br />
laboratoři v celé skupině <strong>Lafarge</strong>. Sledují se chemické a fyzikální parametry.<br />
Výsledek vyšší než 85 % je považován za vynikající. Zkouška se provádí tak, že<br />
technická centra rozešlou všem laboratořím vzorky připravené z jednoho<br />
homogenizovaného vzorku daného materiálu, který se pak v laboratořích analyzuje.<br />
Z obdrženého vzorku musí každá laboratoř udělat povinné testy, které se následně<br />
statisticky vyhodnotí.<br />
Letošní výsledek je o 1 % vyšší, než v loňském roce. I v letošním roce se, už<br />
podruhé, nezapo<strong>č</strong>ítával pouze cement, ale i surovinová mou<strong>č</strong>ka, vápenec a palivo.<br />
Všechny vzorky jsme zanalyzovali se 100% úspěšností, pouze u paliva jsme měli 2<br />
rozdíly <strong>č</strong>inící 0,1-0,2 %.<br />
Z přiloženého grafu můžete vidět, že naše laboratoř dosahuje dlouhodobě<br />
vynikajících výsledků a v letošním roce jsme se umístili na 21. místě z celkového<br />
po<strong>č</strong>tu 156 laboratoří. Toho bychom nebyli schopni bez přesné a mraven<strong>č</strong>í práce<br />
všech zaměstnanců naší laboratoře. Za to patří všem velký dík.<br />
%<br />
102,00<br />
98,00<br />
94,00<br />
90,00<br />
86,00<br />
82,00<br />
78,00<br />
74,00<br />
70,00<br />
Petr Čermák<br />
LAI<br />
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012<br />
naše laboratoř dosáhla v letošním roce 96,08%<br />
úspěšnosti LaI (zkratka pro Laboratory accuracy<br />
index). tento index vypovídá o přesnosti měření<br />
strana 10 | <strong>č</strong>C KOntaKt <strong>č</strong>. <strong>101</strong><br />
ten má za úkol slínek prudce ochladit a tímto<br />
procesem v něm zachovat právě ty vl<strong>as</strong>tnosti,<br />
které jsme tak složitým procesem získali.<br />
Chladi<strong>č</strong> je uzavřená komora – na její spodní<br />
<strong>č</strong>ásti se nacházejí rošty. ty sestávají z roštnic<br />
– kovové moduly, na které dopadá rozžhavený<br />
slínek. roštnice mají otvory umožňující<br />
chladicímu vzduchu z chladicích ventilátorů se<br />
dostávat dospod slínkové vrstvy. Dochází tak<br />
k postupnému ochlazení slínku až na teplotu<br />
pod 100 °C. Vzhledem k tomu, že ne vždy nám<br />
do chladi<strong>č</strong>e padají ideální kuli<strong>č</strong>ky slínku (dojde<br />
k jejich spe<strong>č</strong>ení), je chladi<strong>č</strong> vybaven na konci<br />
i rota<strong>č</strong>ním kladivovým drti<strong>č</strong>em, který případné<br />
větší kusy roztříští a zamezí tak problémům při<br />
v každé laboratoři v celé skupině <strong>Lafarge</strong>. sledují<br />
se chemické a fyzikální parametry. Výsledek<br />
vyšší než 85 % je považován za vynikající. Zkouška<br />
se provádí tak, že technická centra rozešlou<br />
všem laboratořím vzorky připravené z jednoho<br />
homogenizovaného vzorku daného materiálu,<br />
který se pak v laboratořích analyzuje.<br />
Z obdrženého vzorku musí každá laboratoř udělat povinné<br />
testy, které se následně statisticky vyhodnotí.<br />
Letošní výsledek je o 1 % vyšší než v loňském<br />
roce. I v letošním roce se, už podruhé, nezapo<strong>č</strong>ítával<br />
pouze cement, ale i surovinová mou<strong>č</strong>ka,<br />
dopravě <strong>č</strong>i dalším zpracování. Množství chladicího<br />
vzduchu, rychlost pohybu roštu, sledování<br />
optimální teploty v jednotlivých místech atd., to<br />
jsou všechno parametry, které jsou automaticky<br />
řízeny a sledovány z procesu centrálním řídicím<br />
systémem – operátorem.<br />
Za odměnu, že nám ta výroba tak hezky jde, máte<br />
dnes u této <strong>č</strong>ásti obrázky dva. jeden znázorňuje,<br />
jak takový chladi<strong>č</strong> vypadá v řezu, druhý obrázek<br />
je ideální pomůckou, která prozradí jaké, kde<br />
a v kterém místě se nacházejí teploty a potřebné<br />
tlaky vzduchu, jak jsou n<strong>as</strong>taveny jednotlivé chladicí<br />
ventilátory, jaké je množství vzduchu atd.<br />
Příště, v další <strong>č</strong>ásti, se již dostaneme k výrobě<br />
vl<strong>as</strong>tního cementu.<br />
Ervín Pošvic<br />
KVaLIta<br />
vápenec a palivo. Všechny vzorky jsme zanalyzovali<br />
se 100% úspěšností, pouze u paliva<br />
jsme měli 2 rozdíly <strong>č</strong>inící 0,1–0,2 %.<br />
Z přiloženého grafu můžete vidět, že naše laboratoř<br />
dosahuje dlouhodobě vynikajících výsledků<br />
a v letošním roce jsme se umístili na<br />
21. místě z celkového po<strong>č</strong>tu 156 laboratoří. toho<br />
bychom nebyli schopni bez přesné a mraven<strong>č</strong>í<br />
práce všech zaměstnanců naší laboratoře. Za to<br />
patří všem velký dík.<br />
Petr Čermák
Bezmála půlkilometrová estakáda Prackovice a 210, do níž byly použity<br />
cementy z <strong>Lafarge</strong> <strong>Cement</strong>, a. s., vyrostla před tunelem Prackovice ve<br />
směru od Prahy na dálnici D8 v úseku Lovosice – řehlovice ozna<strong>č</strong>ené jako<br />
stavba 0805. Po dokon<strong>č</strong>ení této poslední chybějící <strong>č</strong>ásti dojde k propojení<br />
již provozovaných úseků dálnice D8, které navazují na německou autostrádu<br />
a 17, <strong>č</strong>ímž vznikne plynulý dálni<strong>č</strong>ní tah z Prahy do s<strong>as</strong>ka. Délka úseku<br />
0805 Lovosice – řehlovice je 16,4 km a jeho celá výstavba bude stát<br />
14,8 miliardy K<strong>č</strong>. Prackovická estakáda bude sou<strong>č</strong>ástí velmi složitého úseku<br />
celé dálnice D8, kde se staví celkem pět mostů, dva tunely (Prackovice<br />
o délce 270 m a radej<strong>č</strong>ín o délce 620 m) a tři mimoúrovňové křižovatky<br />
(Lovosice, Bílinka a řehlovice).<br />
Dálni<strong>č</strong>ní estakádu Prackovice tvoří dva paralelní mosty složené z jednokomorových<br />
předpjatých spojitých nosníků s vyloženými konzolami. na<br />
stavbě byla použita segmentová technologie, která spo<strong>č</strong>ívá v prefabrikaci<br />
betonových prvků komorového průřezu (segmentů) z betonu vysoké kvality<br />
a jejich letmé montáži na stavbě. Používá se pro dlouhé mosty s rozpětím<br />
polí do 60 m a šířky nosné konstrukce do 15,5 m. segmentová technologie<br />
zvítězila nad technologií výsuvných skruží hlavně kvůli manipulaci se<br />
stavebními dílci na místě stavby a dále kvůli dosaženému stupni zvládnutí<br />
segmentové technologie realiza<strong>č</strong>ní firmou sMP CZ.<br />
Výroba segmentů pro stavbu prackovické estakády ve Výrobně mostních segmentů<br />
v Brandýse nad Labem proběhla tzv. kontaktním způsobem ve výrobních<br />
formách umožňujících přesné geometrické n<strong>as</strong>tavení podle výsledného tvaru<br />
mostu. Každý hotový segment se geodeticky výškově a směrově n<strong>as</strong>tavil do<br />
bednící polohy vů<strong>č</strong>i následujícímu, který byl vyráběn, pomocí hydrauliky a po<br />
vybetonování vznikl jeho otisk. Beton z automatické betonárky má řízenou<br />
kvalitu předepsané třídy podle projektu 35/45 Xf2. Celkem bylo použito<br />
9 250 m 3 betonu. Po<strong>č</strong>et vyrobených segmentů pro stavbu dosáhl po<strong>č</strong>tu 472 ks,<br />
na jejich realizaci bylo použito 3 095 tun našeho cementu CeM I 52,5 r.<br />
úDaje O staVBě:<br />
Název stavby: a 210 – estakáda Prackovice<br />
Umístění: Dálnice D8, stavba 0805 Lovosice-řehlovice<br />
Investor: řsD<br />
Projektant: Pragoprojekt, a. s., Ing. jiří Mikula<br />
Zhotovitel: sdružení D8 0805, ssž – Mts firem: ssž, a. s.,<br />
MetrOstaV, a. s., sMP CZ, a. s. a firmy Berger BOHeMIa, a. s.<br />
LEVý MOST:<br />
Délka nosné konstrukce: 458 m<br />
Deset polí: 36 m + 8 x 48 m + 36 m<br />
Po<strong>č</strong>et segmentů:<br />
2 opěrové + 9 pilířových + 198 běžných = 209 celkem<br />
Zahájení montáže nosné konstrukce: 11/2009<br />
Ukon<strong>č</strong>ení montáže nosné konstrukce: 6/2010<br />
PRAVý MOST:<br />
Délka nosné konstrukce: 554 m<br />
Dvanáct polí: 36 m + 10 x 48 m + 36 m<br />
Po<strong>č</strong>et segmentů:<br />
2 opěrové + 11 pilířových + 240 běžných = 253 celkem<br />
Zahájení montáže nosné konstrukce: 10/2011<br />
Ukon<strong>č</strong>ení montáže nosné konstrukce: 6/2012<br />
Použitý beton: 35/45 Xf2<br />
Použitý cement: CeM I 52,5 r z <strong>Lafarge</strong> <strong>Cement</strong>, a. s.<br />
Spotřeba cementu: 3 095 t<br />
referen<strong>č</strong>ní staVBa<br />
Dálni<strong>č</strong>ní estakáda Prackovice<br />
Milena Hucanová<br />
<strong>č</strong>C KOntaKt <strong>č</strong>. <strong>101</strong> | strana 11
1.<br />
2.<br />
Obecně prospěšná spole<strong>č</strong>nost<br />
Milešovka uspořádala<br />
na vrcholu nejvyšší hory <strong>č</strong>eského<br />
středohoří 23. <strong>č</strong>ervna<br />
Lakomý den. Byla to oslava<br />
letního slunovratu a název<br />
vznikl jako opak k zimnímu<br />
slunovratu, svátku hojnosti,<br />
štědrosti. Kromě odhalení pamětní<br />
desky básníkovi Petru<br />
Kabešovi, jenž na Milešovce<br />
několik let pracovně pobýval,<br />
byl pan Ivan Mareš p<strong>as</strong>ován<br />
na Zlatého rytíře královny<br />
<strong>č</strong>eského středohoří.<br />
sPOnZOrIng<br />
Mozaika proběhlých akcí<br />
Během posledních <strong>č</strong>tyř měsíců proběhlo několik akcí, které pořádali naši partneři a na kterých jsme se sponzorsky<br />
podíleli. Možná jste o nich ani nevěděli anebo jste si všimli informace o jejich konání, ale nevěděli jste, že se<br />
uskute<strong>č</strong>nily i právě díky naší pomoci. Krátkým připomenutím se podíváme alespoň na některé z nich.<br />
Pokud byste se úplnou náhodou dostali do litoměřické nemocnice,<br />
v nemocni<strong>č</strong>ní minigalerii právě probíhá výstava fotografií <strong>č</strong>eského<br />
středohoří. Pořádá ji litoměřická správa CHKO <strong>č</strong>eské středohoří<br />
a finance od nás byly použity na realizaci fotografií. Výstava potrvá<br />
do konce října.<br />
strana 12 | <strong>č</strong>C KOntaKt <strong>č</strong>. <strong>101</strong><br />
3.<br />
4.<br />
Mozaika, ob<strong>č</strong>anské sdružení, které úspěšně provozuje rodinné centrum<br />
v Lovosicích, uspořádala v srpnu v třebenicích <strong>č</strong>esko-německý<br />
tábor pro děti od 7 do 12 let. tento letní tábor byl jednou z akcí<br />
z projektu rodiny na cestě – bez hranic z Programu Cíl 3. Pro získání<br />
dotace musely představitelky Mozaiky zajistit předfinancování tohoto<br />
projektu a s tím jim pomohla právě cementárna – bezúro<strong>č</strong>nou<br />
třistatisícovou půj<strong>č</strong>kou.<br />
se sérií netradi<strong>č</strong>ních koncertů v ústeckém Muzeu přišel pianista Michal<br />
Mašek. Projekt celkem pěti koncertů, na kterých vystoupí vždy<br />
kromě renomovaných umělců i mladé nadějné talenty z ústeckých<br />
uměleckých škol, odstartoval 18. 9. galakoncertem italských houslí<br />
jaroslava svěceného. následovat bude vystoupení Štěpána raka<br />
1. 11., Michal Mašek potom zahraje na váno<strong>č</strong>ním koncertě 4. 12.<br />
Koncerty budou pokra<strong>č</strong>ovat i po novém roce, v lednu a březnu 2013.<br />
Celé této akci, která moderní formou popularizuje vážnou hudbu<br />
a má velký ohl<strong>as</strong>, jsme hrdým hlavním partnerem.<br />
Michal Mašek & hosté<br />
Generální<br />
partner:<br />
18. 9. 2012 19:00<br />
Jaroslav Svěcený<br />
Galakoncert<br />
italských houslí<br />
Vstupné 250 K<strong>č</strong> zahrnuje pozvání na setkání s umělci<br />
a pohoštění<br />
Hlavní<br />
partner:<br />
www.koncerty-usti.cz<br />
netradi<strong>č</strong>ní koncerty v muzeu<br />
Partneři:<br />
1. 11. 2012<br />
Štěpán Rak<br />
4. 12. 2012<br />
Michal Mašek<br />
Milena Hucanová
sPOrt<br />
Fotbalový turnaj v malé kopané<br />
Skupina A: Skupina B: Výsledky turnaje:<br />
retznei I retznei II 1. Wössingen<br />
Mannersdorf I Hauptverwaltung 2. Hauptverwaltung<br />
<strong>č</strong>ížkovice Pecs 3. Karsdorf<br />
Karsdorf Wössingen 4. Pecs<br />
Mannersdorf II 5. Čížkovice<br />
Koncem srpna se konal fotbalový turnaj v malé kopané v rakouské cementárně retznei.<br />
Pravidelným ú<strong>č</strong><strong>as</strong>tníkem takovýchto akcí se stalo naše fotbalové družstvo <strong>Lafarge</strong> <strong>Cement</strong>, a. s.<br />
turnaje se zú<strong>č</strong><strong>as</strong>tnilo celkem 9 družstev, a sice dvě družstva z cementárny Mannersdorf, dvě z cementárny retznei, dále po jednom z cementárny<br />
Karsdorf, Wössingen, <strong>č</strong>ížkovice, Pecs a družstvo z centrály ve Vídni tzv. „Hauptverwaltung“.<br />
Hrálo se systémem dvou skupin, s hrací dobou 1 x 15 minut a naši „reprezentanti“ v rozhodujícím boji po penaltovém rozstřelu porazili<br />
Mannersdorf II 2:1, <strong>č</strong>ímž obsadili celkové páté místo v turnaji.<br />
V příštím roce se bude podobný turnaj v malé kopané pořádat v maďarské Pecsi a tak doufám, že naši „reprezentanti“ nepodcení přípravu na tuto<br />
akci a umístí se na lepším místě než v tomto roce.<br />
Luboš Trestr<br />
Velká cena horských kol LAFARGe CeMeNT, a. s. 2012<br />
je sice již po prázdninách<br />
a tato informace je svým<br />
způsobem z<strong>as</strong>taralá, ale<br />
vzhledem k po<strong>č</strong>tu vydávaných<br />
<strong>č</strong><strong>as</strong>opisů nelze jinak.<br />
a tak mi dovolte, abych<br />
se několika větami vrátil<br />
ke 14. ro<strong>č</strong>níku závodu<br />
horských kol, který se<br />
konal, jak je již dlouholetým<br />
pravidlem, krátce<br />
před prázdninami.<br />
Pro zvýšení úrovně našeho závodu jsme v letošním roce přizvali k zajištění<br />
administrativních záležitostí spojených s registrací, vyhodnocením a dojezdy<br />
závodníků do cíle specializovanou firmu apachi. tato firma poskytuje kompletní<br />
servis služeb spojených s pořádáním sportovních akcí. Pro sledování závodníků<br />
je použito moderní <strong>č</strong>ipové technologie a ve spojení s příslušným softwarem je<br />
možné prakticky okamžitě mít k dispozici veškeré potřebné výsledky. Pracovníci<br />
této firmy se zhostili s profesionalitou sobě vl<strong>as</strong>tní svého ne zrovna jednoduchého<br />
úkolu a tak nakonec vše dopadlo bez sebemenších problémů. V tomto roce se za<br />
krásného slunného po<strong>č</strong><strong>as</strong>í v sobotu 16. 6. 2012 na start všech kategorií dostavilo<br />
celkem 167 závodníků, což svěd<strong>č</strong>í o velké oblíbenosti našeho závodu.<br />
Mnoho zajímavých předmětů do tomboly nám dodalo několik sponzorů, a sice<br />
internetový portál Vše pro firmu, eP line-hra<strong>č</strong>ky a MOtOrLanD Bělá. Ceny ve<br />
všech kategoriích nám potom pomáhal předávat personální ředitel, pan Pavel<br />
Vidlař, a předseda odborové organizace, pan josef <strong>č</strong>ervený.<br />
Organizaci závodu nám pomohlo stejně tak jako v loňském roce zajistit množství<br />
dobrovolníků, v<strong>č</strong>etně <strong>č</strong>ížkovických a podnikových dobrovolných h<strong>as</strong>i<strong>č</strong>ů, bez kterých<br />
bychom jen těžko mohli vše zajistit.<br />
Závěrem bychom chtěli poděkovat managementu <strong>Lafarge</strong> <strong>Cement</strong>, a. s., <strong>č</strong>ížkovice<br />
a odborové organizaci za přízeň a finan<strong>č</strong>ní podporu, kterou nám věnují. Hlavně<br />
jejich zásluhou můžeme pořádat tuto krásnou sportovní akci, kde se sejdou<br />
vyznava<strong>č</strong>i cykloturistiky a cyklistiky všech věkových kategorií.<br />
kategorie pořadí ú<strong>č</strong><strong>as</strong>tník bydliště / klub<br />
Elite 1. Ivo netík Alpine Pro-Author team<br />
2. Matěj Zahálka CK Atény 2004<br />
3. aleš Doucha Roudnice n/L<br />
Ženy elite 1. jana svobodová JUKU team Roudnice n/L<br />
2. gabriela Pecharová Bike point Roudnice n/L<br />
3. Kateřina Pecharová Bike point Roudnice n/L<br />
Muži B 1. tomáš sytař Alltraining.cz<br />
2. Lukáš Lichý KL Sport Most<br />
3. Petr Brouk Litoměřice<br />
Ženy B 1. Michaela fialová CK Slavoj Terezín<br />
2. alena Horsicová Kole<strong>č</strong><br />
3. Martina Benešová SK Jen<strong>č</strong>ice<br />
Mládež 1. Zdeněk <strong>č</strong>apek Cyklo City Lovosice<br />
2. jan Kašpar CK Slavoj Terezín<br />
3. David Beneš SK Jen<strong>č</strong>ice<br />
Děti 1. Ondřej Došek Praha<br />
2. Vendula Benešová SK Jen<strong>č</strong>ice<br />
3. Vojtěch Lukeš ČÍŽKOVICE<br />
BIKE KLUB – LAFARGE CEMENT, a. s. ČÍŽKOVICE<br />
Luboš Trestr<br />
<strong>č</strong>C KOntaKt <strong>č</strong>. <strong>101</strong> | strana 13
fOtOsOutěž<br />
Fotosoutěž<br />
1. místo: jiří Šrámek – everest B<strong>as</strong>e Camp<br />
strana 14 | <strong>č</strong>C KOntaKt <strong>č</strong>. <strong>101</strong><br />
Do letošní letní fotosoutěže se přihlásilo 7 fotografů se 13 příspěvky z domova<br />
i dalekých krajin. Bodový systém zůstal nezměněn, tudíž měl každý<br />
<strong>č</strong>len redak<strong>č</strong>ní rady k dispozici 15 bodů, které mohl přidělit preferovaným<br />
fotografiím dle vl<strong>as</strong>tního uvážení. avšak fotografie mohla získat maximálně<br />
5 bodů od jednoho hodnotitele.<br />
tentokrát byla poprvé první tři místa odměněna cenami. Za první místo<br />
bylo možné vyhrát 32 gB fl<strong>as</strong>h disk, za druhé 16 gB fl<strong>as</strong>h disk a za třetí<br />
místo 8 gB fl<strong>as</strong>h disk.<br />
autoři vítězných fotografií byli pozváni na jednání redak<strong>č</strong>ní rady, které se<br />
konalo ve středu 17. 9. 2012 a během kterého jim byly ceny předány.<br />
Gratulujeme!<br />
2. místo: josef <strong>č</strong>ervený - <strong>č</strong>eské středohoří 3. místo: Martin Bitter – Ostrov Pescado v bolivijské solné pláni uyuni
M<strong>as</strong>áže<br />
PřeDstaVení nOVéHO ZaMěstnanCe<br />
Gratulujeme<br />
Vážení kolegové, <strong>č</strong>tenáři,<br />
ZDraVí<br />
tento prostor využívám pro krátké představení. jmenuji se Lucie Brožková a v sou<strong>č</strong><strong>as</strong>né době bydlím v ústí nad Labem. Dne 17.<br />
9. 2012 jsem vstoupila s velkým o<strong>č</strong>ekáváním poprvé do soukromého sektoru na pozici personalista specialista junior. <strong>Lafarge</strong><br />
<strong>Cement</strong>, a. s. jsem dosud neznala, avšak po prvních dnech seznámení se s filozofií spole<strong>č</strong>nosti a lidmi v ní, jsem ráda, že jsem své<br />
další profesní kroky spojila právě s tímto podnikem.<br />
V minulosti jsem pracovala v neziskovém a hlavně státním sektoru. Zabývala jsem se řízením projektů řešících nezaměstnanost,<br />
které byly realizovány z fondů eu, a to na pozici projektového manažera v ústeckém kraji.<br />
Bakalářské studium, obor sociální politika, sociální práce, jsem vystudovala na univerzitě jana evangelisty Purkyně a dále jsem<br />
navázala magisterským studiem oboru sociální pedagogika na univerzitě Karlově v Praze.<br />
Volný <strong>č</strong><strong>as</strong> trávím převážně aktivně, například plaváním, nordic walkingem v rámci našeho rozmanitého kraje a také s oblibou navštěvuji různé kulturní<br />
akce, památky <strong>č</strong>i galerie. Vřele bych doporu<strong>č</strong>ila pro příznivce umění „slovanskou epopej“ v národní galerii hlavního města Prahy.<br />
Děkuji všem za milé přijetí do kolektivu a věřím, že si k sobě najdeme cestu…<br />
Pěkné podzimní dny a budu se těšit na spolupráci.<br />
Lucie Brožková<br />
20 Let V LC<br />
Mareš Ivan (13. 7. 1992)<br />
Žalud Tomáš (15. 7. 1992)<br />
Špringlová Jaroslava (22. 7. 1992)<br />
25 Let V LC<br />
Holý Jiří (1. 7. 1987)<br />
Veselá Lenka (13. 8. 1987)<br />
Mun<strong>č</strong>inská Dana (1. 9. 1987)<br />
30 Let V LC<br />
Chobotský Petr (1. 7. 1982)<br />
Kratochvíl Pavel (1. 7. 1982)<br />
Křivan Miroslav (1. 7. 1982)<br />
juBILea<br />
© Picture-factory - fotolia.com<br />
35 Let V LC<br />
Špringl Miloš (1. 7. 1977)<br />
Wunsch Zdeněk (1. 8. 1977)<br />
Suchomel Zdeněk (1. 9. 1977)<br />
40 Let V LC<br />
Mun<strong>č</strong>inský Jan (2. 8. 1972)<br />
ODCHOD DO DŮCHODu<br />
Nergl Stanislav (13. 7. 2012)<br />
Štosková Dana (31. 8. 2012)<br />
Připomínáme našim zaměstnancům možnost využít<br />
služby regenera<strong>č</strong>ních, rehabilita<strong>č</strong>ních a sportovních<br />
m<strong>as</strong>áží, které provozuje pan Zdeněk rott<br />
(www.zdenekrott.cz) v prostorách závodního<br />
zdravotního střediska <strong>Lafarge</strong> <strong>Cement</strong>, a. s.<br />
Informace o zvýhodněných cenách služeb pro<br />
naše zaměstnance je k dispozici na obvyklých<br />
informa<strong>č</strong>ních místech v cementárně a přímo na<br />
zdravotním středisku. Konkrétní termíny m<strong>as</strong>áží<br />
lze dohodnout dle vašeho zájmu a objednat<br />
prostřednictvím zdravotní sestry Květy Chládkové<br />
na telefonní lince 287.<br />
Petra Chmátalová<br />
Patricie Winterová Martinovská<br />
<strong>č</strong>C KOntaKt <strong>č</strong>. <strong>101</strong> | strana 15
<strong>ČC</strong> KONTAKT<br />
<strong>Lafarge</strong> <strong>Cement</strong>, a. s.<br />
411 12 <strong>č</strong>ížkovice <strong>č</strong>p. 27<br />
tel.: 416 577 111<br />
fax: 416 577 600<br />
www.lafarge.cz<br />
© lunamarina - fotolia.com
Change language