How do they study? - Sokolská 33
How do they study? - Sokolská 33
How do they study? - Sokolská 33
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
I. ČÍSLO, BŘEZEN 2011<br />
DISTRIBUCE ZDARMA<br />
www.sokolska<strong>33</strong>.cz<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
<strong>How</strong> <strong>do</strong> <strong>they</strong> <strong>study</strong>?
Studium<br />
23.–27. 5. Magisterské státnice<br />
30. 5.–7. 6. Bakalářské státnice<br />
8.–10. 6. Promoce magisterského studia<br />
30. 6. Přijímací řízení <strong>do</strong> I. roč. navazujícího magisterského studia<br />
4. 7., 7.–8. 7. Promoce bakalářského studia<br />
Konference<br />
20. výročí<br />
Přehled roku 2011<br />
Laboratoř informačních technologií<br />
Katedra marketingu a obchodu<br />
Katedra účetnictví<br />
Katedra práva<br />
Events<br />
2. 2.–3. 2. MEKON 2011<br />
17. 2. Den daňové a auditorské profese<br />
21. 2. International Day<br />
10.–14. 10. 2 nd International Week<br />
15. 11. Koláčky paní děkanky<br />
26. 11. Den otevřených dveří<br />
12. 12. Vánoční punč<br />
1. 4. Inkubátor regionálních specialistů – katedra regionální a environmentální ekonomiky<br />
duben Efektivní projektový management – katedra systémového inženýrství<br />
25.–27. 5. Tvorba software – katedry systémového inženýrství a aplikované informatiky<br />
5.–6. 9. Strategic Management and its Support by IS – katedra systémového inženýrství<br />
6.–8. 9. Teoretické a praktické otázky veřejné ekonomiky a správy – katedra veřejné ekonomiky<br />
6.–7. 9. Finanční řízení podniků a finančních institucí – katedra financí<br />
7.–9. 9. Hospodářská politika v zemích EU – katedra náro<strong>do</strong>hospodářská<br />
13. 10. Marketingové modely – katedra marketingu a obchodu<br />
19.–21. 10. Moodle Moot – Institut inovace vzdělávání<br />
21. 10. Vývojové trendy v účetnictví a daních v kontextu vědy, výuky a praxe - katedra účetnictví<br />
říjen Informační technologie pro praxi 2011 – katedra aplikované informatiky<br />
listopad Milníky české a světové ekonomie – katedra ekonomie
Editorial<br />
Žebříčky<br />
Posedlost něco měřit je stará jako lidstvo<br />
samo. Pořád se snažíme někoho<br />
předjet, předběhnout nebo přeprat.<br />
Anglicismy jako ranking, count<strong>do</strong>wn,<br />
bestseller se zcela zabydlely v našem<br />
slovníku. Někdy je měření objektivní<br />
jako u atletických nebo cyklistických<br />
disciplin, jindy se můžeme ukroutit<br />
hlavou nad rozhodnutím rozhodčích<br />
u krasobruslení nebo gymnastiky.<br />
Hodnocení se však netýká jen sportu.<br />
Americké ceny jako Grammy nebo Oscar nebo provinční Čeští lvi či Andělé<br />
se snaží poměřit kvalitu v uměleckých oborech. Vítězství však často<br />
vyjadřuje vkus publicistů více než návštěvnost filmů nebo prodejnost alb.<br />
I ve vysokém školství existuje snaha poměřit kvalitu univerzit. Nejvíce respektovanými<br />
světovými žebříčky univerzit jsou ARWU, THES a RWWU.<br />
V tom posledně uvedeném žebříčku můžete najít i naši alma mater. Kromě<br />
toho existuje i mnoho jiných zahraničních systémů, které vyjadřují pořadí<br />
vysokých škol. Všechny rankingy jsou však založeny na transparentní meto<strong>do</strong>logii,<br />
která k porovnání škol používá přesně definovaná kritéria.<br />
Jak vypadá situace v ČR? MŠMT sice o snaze hodnotit univerzity hovoří,<br />
ale prozatím nevypracovalo jednotnou metodiku, která by způsob hodnocení<br />
upravovala. Iniciativu tak přebírají deníky, jejichž zájmem je spíše<br />
zvýšit čtenost a přilákat inzerenty <strong>do</strong> speciálních příloh. Do čela těchto<br />
snah se staví Hospodářské noviny, které 7. února již počtvrté zveřejnily<br />
(podle jejich slov unikátní) žebříček fakult veřejných vysokých škol podle<br />
jednotlivých oborů. V čem je žebříček unikátní, není jasné, možná v tom,<br />
že jediné relevantní kritérium, které je srovnatelné se světovými žebříčky,<br />
je publikační aktivita hodnocená podle metodiky Rady vlády pro vědu<br />
a výzkum. Ostatní používaná kritéria vypovídají spíše o jejich <strong>do</strong>stupnosti,<br />
než o tom, že by vyjadřovala výkonové parametry. Metodika je popsána<br />
vágně a každý, k<strong>do</strong> zvládnul alespoň elementární vysokoškolský kurs<br />
statistiky, se nestačí divit, co všechno je možné sečíst a zprůměrovat.<br />
Do srovnávání fakult zahrnuly HN pouze veřejné vysoké školy, neboť<br />
u privátních prý chybí nabídka oborů a historie. Podle počtu inzerátů soukromých<br />
vysokých škol v příloze HN to spíše vypadá, že je redakci bližší<br />
košile inzertních příjmů než kabát objektivity.<br />
Výsledkem takového hodnocení je, že se naše fakulta díky své velikosti<br />
ocitá v suterénu. Zájem studentů, úspěšní absolventi, rozsah zahraničních<br />
kontaktů či uznání podnikatelské sféry je k ničemu, když se novináři<br />
rozhodnou suplovat práci odborné veřejnosti. Doufám, vážení kolegové<br />
a milí studenti, že předložené číslo Vám vrátí kus sebevě<strong>do</strong>mí, které musel<br />
po přečtení žebříčku českých ekonomických fakult mnohý z nás ztratit.<br />
Světové žebříčky<br />
Vojtěch Spáčil<br />
ARWU = Academic Ranking Of World Universities (www.arwu.org)<br />
THES = Times Higher Education Supplement<br />
(www.timeshighereducation.co.uk)<br />
RWWU = Ranking Web of World Universities (www.webometrics.com)<br />
Obsah<br />
Interview<br />
4 Rozhovor s prof. Močkořem<br />
Zrcadlo<br />
8 Diář<br />
11 Přehled roku 2010<br />
12 MEKON 11 potřinácté<br />
14 <strong>How</strong> <strong>do</strong> <strong>they</strong> <strong>study</strong>?<br />
18 Quo vadis, Oeconomia?<br />
Objektiv<br />
13 Anketa<br />
13 Trest za hlad<br />
V centru zájmu<br />
16 <strong>Sokolská</strong><strong>33</strong>.cz – Seznamte se<br />
17 Investoři z fakulty zazářili<br />
20 Drinks, Life, Emotion<br />
Kavárna<br />
22 Kapela Kryštof zní v kinosálech „Sqěle“<br />
23 Černá labuť je v každé z nás<br />
23 Kulturní tipy<br />
24 Poezie na moři<br />
26 Jak jsem přežil zkouškové?<br />
26 Studentka EkF ve finále Miss Academia<br />
Z příštího čísla<br />
Rozhovor s osobností • Jak se připravit na praxi? •<br />
Jak se studuje na ERASMUS pobytech? • 20 let katedry<br />
účetnictví • Majáles • Hurá na prázdniny<br />
<strong>Sokolská</strong> <strong>33</strong><br />
Časopis EkF VŠB-TUO<br />
www.sokolska<strong>33</strong>.cz<br />
redakce@sokolska<strong>33</strong>.cz<br />
Vydavatel<br />
Ekonomická fakulta<br />
VŠB-TU Ostrava<br />
<strong>Sokolská</strong> třída <strong>33</strong><br />
701 21 Ostrava<br />
www.ekf.vsb.cz<br />
Editor<br />
Vojtěch Spáčil<br />
Uzávěrka<br />
28. února 2011<br />
Příští číslo vyjde<br />
23. května 2011<br />
Copyright © 2011<br />
ISSN 1803-6120<br />
Redakce<br />
Tereza Baroňová, Zuzana<br />
Čeplá, Tereza Dalecká, Martina<br />
Hoďáková, Jitka Jeřábková, Petr<br />
Jonák, Zuzana Kanovská, Petra<br />
Krbová, Nikol Kupková, Tereza<br />
Navrátilová, Adam Piškula, Petra<br />
Polesová, Karolína Rycková,<br />
Daniel Šácha<br />
Fotograf<br />
Jan Poláček, Lucie Blahutová<br />
Grafický design, produkce<br />
Ra<strong>do</strong>slav Duračka –<br />
MD Communications, s.r.o.<br />
3
10 4<br />
Rozhovor<br />
Prof. RNDr. Jiří Močkoř, DrSc.<br />
rektor Ostravské univerzity<br />
a člen Vědecké rady<br />
Ekonomické fakulty<br />
VŠB-TU Ostrava<br />
Byl jsem studentem prvního ročníku,<br />
který chodil na cvičení z Programování,<br />
která jste vedl na Hutní fakultě VŠB-TUO<br />
v roce 1980. Jak vzpomínáte na svoje pedagogické<br />
působení na VŠB-TUO?<br />
Bylo to mé první působení po vysoké škole,<br />
byl jsem plný ideálů a přesvědčení, že jediná<br />
smysluplná činnost, kterou může člověk<br />
dělat, je teoretická matematika. Jakkoliv<br />
podmínky pro vědu na VŠB-TUO za <strong>do</strong>by<br />
tvrdé politické normalizace nebyly <strong>do</strong>bré,<br />
snažil jsem se tu vědu dělat opravdu se zápalem.<br />
Proto mne někdy <strong>do</strong>slova „zdržovalo“<br />
neustále <strong>do</strong>kola vysvětlovat, jak se derivuje<br />
x 2 . Přesto na tu <strong>do</strong>bu vzpomínám rád, mimo<br />
jiné proto, že jsem byl výrazně mladší.<br />
Vaším profilujícím oborem je matematika.<br />
Po kom jste zdědil geny k tomuto oboru?<br />
Myslím, že po svém otci. Již na základní<br />
škole se mne (někdy neúspěšně) pokoušel<br />
zasvětit <strong>do</strong> tajů vyšší matematiky, takže<br />
jsem občas šokoval své spolužáky z 8. třídy<br />
předváděním derivací. Rozhodnutí stu<strong>do</strong>vat<br />
matematiku však u mne padlo až jako<br />
několikáté v pořadí, když jsem chtěl být například<br />
konstruktérem letadel. Většina mých<br />
příbuzných a známých mne totiž odrazovala,<br />
že matematikou se nedá uživit. Očividně neměli<br />
pravdu.<br />
Matematika rozhodně nepatří mezi jednoduché<br />
obory, u mnohých studentů vyvolává<br />
velké obavy. Proč je matematika mezi<br />
studenty často neoblíbená?<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
Životopis<br />
• 2007–<strong>do</strong>sud rektor, Ostravská univerzita<br />
• 2006–2007 děkan, Příro<strong>do</strong>vědecká fakulta Ostravské univerzity<br />
• 2004–2006 ve<strong>do</strong>ucí katedry matematiky, PřF Ostravské univerzity<br />
• 2001–2004 prorektor, Ostravská univerzita<br />
• 1995–2001 rektor, Ostravská univerzita<br />
• 1990–1995 ve<strong>do</strong>ucí katedry matematiky, Ostravská univerzita<br />
• 1990 jmenován profesorem v oboru Algebra a teorie čísel (Masarykova univerzita Brno)<br />
• 1988 DrSc. (algebra a teorie čísel)<br />
• 1983–1990 ve<strong>do</strong>ucí odboru, Institut vzdělávání Federálního ministerstva paliv<br />
a energetiky, Havířov<br />
• 1983 CSc. (algebra a teorie čísel)<br />
• 1975–1983 odborný asistent, katedra matematiky, VŠB-TU Ostrava<br />
• 1975 RNDr.<br />
• 1974 obor Matematika, Univerzita J. E. Purkyně Brno<br />
Publikoval tři monografie v prestižních zahraničních vydavatelstvích (dvě jako spoluautor)<br />
a desítky odborných článků v prestižních zahraničních i tuzemských matematických časopisech.<br />
Zúčastnil se cca 20 odborných zahraničních konferencí, dlouho<strong>do</strong>bě působil na Universitě<br />
v Patrase (Řecko) a na universitě v Duisburgu jako hostující profesor.<br />
Byl zván na řadu krátko<strong>do</strong>bých přednáškových pobytů na univerzitách v Grazu, Patrase,<br />
Duisburgu, Braunschweigu, Cortlandu (USA), Kanazavě (Japonsko).<br />
Působil jako specialista v mezinárodním výzkumném ústavu IIASA v Rakousku.<br />
Po <strong>do</strong>bu 4 let byl na základě jmenování Poslaneckou sněmovnou parlamentu ČR členem<br />
Dozorčí rady Grantové agentury ČR.<br />
Založil a je editorem mezinárodního vědeckého recenzovaného časopisu Communications<br />
in Mathematics.<br />
Je členem Jednoty čs. matematiků a členem Americké matematické asociace.<br />
Obecně si myslím, že pro matematiku<br />
opravdu musíte mít poměrně specifické<br />
nadání a nedá se to nahradit jen vlastním<br />
učením. To, co se však většinou vydává<br />
za „matematiku“, je často pouze obecné<br />
porozumění základním kvantitativním pojmům<br />
a schopnost s těmito pojmy nakládat.<br />
A ta je dle mého názoru nezbytná téměř pro<br />
celou populaci. Z toho vyplývá, že matematika<br />
se často zbytečně učí jako „skutečná
matematika“ (a z toho vyplývá neschopnost<br />
se tomu naučit), místo toho, aby se učila<br />
jako způsob pro nakládání s kvantitativními<br />
a logickými pojmy, vhodný pro běžný život.<br />
Což by již zvládla podstatná část populace.<br />
Vědecky se mimo jiné specializujete<br />
na oblast fuzzy množin. Můžete vysvětlit<br />
i laikovi, o co se jedná a jaká je jejich aplikace?<br />
Fuzzy množiny (a obecněji fuzzy matematika)<br />
představuje poměrně jednoduchý<br />
teoretický nástroj, který umožňuje efektivně<br />
pracovat s nepřesnými pojmy, velmi<br />
často se objevujícími v lidském uvažování<br />
a vyjadřování. Příkladem takového pojmu<br />
je například pojem „mladý člověk“. Klasická<br />
matematika s tímto pojmem nemůže <strong>do</strong>bře<br />
pracovat. Jestliže si třeba stanovíte, že mladý<br />
člověk je ten, který má nejvýš 30 let, pak<br />
člověk, který je stár 30 let a 1 den již není<br />
mladý, což jistě odporuje našemu chápání<br />
reality. Takto nepřesně definované pojmy<br />
pak komplikují činnost celé řadě systémů,<br />
od internetových vyhledávačů až po automatickou<br />
pračku, která by měla mít nějaký<br />
program pro „silně zašpiněné prádlo“ (co to<br />
přesně je?). A fuzzy matematika umožňuje<br />
prostřednictvím tzv. funkce příslušnosti (kde<br />
se stanovuje, jak daný objekt – například<br />
člověk – odpovídá danému pojmu – např.<br />
pojmu „mladý“) s těmito nepřesně zadanými<br />
pojmy pracovat. Není to (alespoň v základní<br />
verzi) matematicky obtížné a kupodivu<br />
to velmi <strong>do</strong>bře funguje.<br />
Ostravská univerzita slaví v letošním roce<br />
20 let od svého založení. Polovinu této<br />
<strong>do</strong>by jste stál v čele univerzity jako její rektor.<br />
Jak byste charakterizoval její vývoj?<br />
Je potřeba si uvě<strong>do</strong>mit, že vývoj Ostravské<br />
univerzity začal od malé Pedagogické<br />
fakulty s tisícovkou studentů. V současnosti<br />
skončil vývoj na desetitisíci studentech<br />
na šesti fakultách, včetně fakulty lékařské,<br />
kterou <strong>do</strong>posud měly jen tři nejstarší<br />
univerzity v Česku. Myslím, že tento vývoj lze<br />
při vší skromnosti nazvat poměrně zajímavou<br />
expanzí. Pochopitelně se nezapomínalo ani<br />
na kvalitativní ukazatele, včetně zaměření<br />
na vědu, <strong>do</strong>ktorská studia, habilitační<br />
a jmenovací práva. Jako jediná univerzita<br />
v Česku máme mimo jiné i svou divizi<br />
v západní Evropě, konkrétně ve švýcarském<br />
Luganu, kde realizujeme výuku některých<br />
oborů v italštině pro platící studenty<br />
z Itálie, Švýcarska a Francie. Jakkoliv<br />
nemohu hodnotit svůj podíl na tomto vývoji,<br />
s výslednou situací na naší univerzitě jsem<br />
vcelku spokojen.<br />
Ostravskou univerzitu tvoří šest fakult. Jak<br />
funguje symbióza humanitních, příro<strong>do</strong>vědných<br />
a uměleckých oborů pod jednou<br />
střechou?<br />
Vámi zmíněné spektrum bych ještě rozšířil<br />
o obory medicínské. Toto spektrum není<br />
problematické z hlediska soužití, případně<br />
vytváření mezioborových studií, výzkumu<br />
a po<strong>do</strong>bně. To funguje téměř bez problémů.<br />
Problémem je para<strong>do</strong>xně tato skladba,<br />
která odpovídá klasicky pojaté univerzitě.<br />
V tom případě je totiž naše hlavní zaměření<br />
na základní oblasti výzkumu bez přímé vazby<br />
na aplikace a jiné zdroje financování, než<br />
jsou veřejné finance. To nás znevýhodňuje<br />
v konkurenci jiných univerzit více zaměřených<br />
na konkrétní a diverzifikované odběratele<br />
výsledků.<br />
Neustále se objevují nářky nad kvalitou<br />
připravenosti studentů vstupujících<br />
na vysoké školy. Vzhledem k tomu, že součástí<br />
Ostravské univerzity je i Pedagogická<br />
fakulta, co tato fakulta dělá pro zvýšení<br />
úrovně výuky na základních a středních<br />
školách?<br />
Skutečný vliv pedagogických fakult na kvalitu<br />
studentů vstupujících na vysoké školy<br />
je ve skutečnosti poměrně malý. Je to dáno<br />
tím, že kvalita výuky na základních a střed-<br />
Rozhovor Jiří Močkoř<br />
ních školách je ovlivňována kvalitou absolventů<br />
pedagogických fakult jen omezeně.<br />
Ve skutečnosti je ovlivňována takovými faktory,<br />
jako je skutečnost, že na školách nadále<br />
učí celá řada nekvalifikovaných učitelů<br />
bez odpovídajícího vzdělání, že absolventi<br />
pedagogických fakult vůbec nenastupují<br />
(převážně z finančních důvodů) jako učitelé,<br />
že školy podléhají celé řadě koncepcí,<br />
transformací a inovací, často iniciovaných<br />
na politickou objednávku. Výsledkem je pak<br />
stav, kdy vysle<strong>do</strong>vat jednoznačnou tendenci<br />
ke zvyšování kvality je téměř nemožné.<br />
Stál jste v čele úsilí o otevření Lékařské fakulty<br />
OU v Ostravě, což se podařilo v roce<br />
2010. Jak dlouho trvala snaha o akreditaci<br />
a co bylo na celém procesu nejsložitější?<br />
Celý proces trval zhruba 3 roky a byl to jeden<br />
z nejkomplikovanějších procesů, kte-<br />
ré jsem kdy řídil. Je potřeba si uvě<strong>do</strong>mit,<br />
že Ostrava a tento kraj neúspěšně usiloval<br />
o medicínu již více než 50 let a začal převládat<br />
obecný názor, že se to prostě nikdy nepodaří.<br />
Tento proces vyža<strong>do</strong>val nejen splnit<br />
zcela výjimečné požadavky na zabezpečení<br />
výzkumu a vzdělávání (jen pro představu<br />
– výuku standardního oboru zajišťuje dle<br />
mého názoru cca 15-20 pedagogů, výuku<br />
oboru Všeobecné lékařství zajišťuje na naší<br />
fakultě cca 200 pracovníků z Lékařské fakulty<br />
a Fakultní nemocnice), ale překonat<br />
celou řadu „nástrah“ některých ministerstev,<br />
profesních komor, neoficiální odpor řady<br />
existujících lékařských fakult a v neposlední<br />
řadě získat finance pro „nákup“ klíčových<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
5
10 6<br />
Rozhovor Jiří Močkoř<br />
specialistů. Bylo to velmi hektické ob<strong>do</strong>bí,<br />
zajímavá činnost a jsem velmi rád, že se to<br />
podařilo.<br />
Jste členem Vědecké rady Ekonomické<br />
fakulty VŠB-TUO a zároveň pedagogicky<br />
působíte na katedře systémového inženýrství.<br />
Jaký vidíte vztah mezi matematikou<br />
a ekonomií?<br />
Nejsem opravdu žádný specialista na ekonomii,<br />
pro tuto oblast se snažím používat<br />
převážně pouze zdravý selský rozum. Myslím<br />
si však, že pokud některá část ekonomie<br />
používá kvalitní matematiku, je to na straně<br />
jedné ukázka krásné aplikace matematiky,<br />
ale takto matematizovaná část ekonomie<br />
je na straně druhé prakticky nepoužitelná<br />
v reálném životě. Jinými slovy řečeno,<br />
mám poněkud problém chápat skutečně<br />
použitelnou ekonomii jako klasickou vědu,<br />
využívající systém axiomů a odvozovacích<br />
logických pravidel (jako je například matematika)<br />
a schopnou tímto aparátem popsat<br />
realitu. Pro mne je ekonomie více uměním<br />
a intuicí s jistými rámcovými pravidly,<br />
empiricky odpozorovanými. Myslím si,<br />
že neschopnost ekonomické teorie predikovat<br />
chování reálných ekonomických systémů<br />
tomuto názoru dává čím dále tím více<br />
za pravdu.<br />
Jistě jste navštívil řadu zahraničních univerzit.<br />
Co chybí českým vysokým školám,<br />
aby se přiblížily úrovni nejlepších světových<br />
univerzit?<br />
To nelze tak jednoduše stanovit. Pokud<br />
za nejlepší považujete ty univerzity, které<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
se objevují v různých celosvětových žebříčcích,<br />
pak závisí především na kvalitě vědy,<br />
publikacích, účasti špičkových vědců, včetně<br />
nositelů Nobelových cen. A na to nám<br />
jednoznačně chybí a ještě dlouho bu<strong>do</strong>u<br />
chybět finance. Naše univerzity se svobodně<br />
a plnohodnotně vyvíjejí pouze krátkých<br />
20 let. Za tuto <strong>do</strong>bu se nemohly odstranit<br />
všechny ne<strong>do</strong>statky minulého vývoje, jako<br />
je ne<strong>do</strong>statečné personální a materiální<br />
vybavení, legislativní problémy nebo neustálé<br />
změny koncepcí. Za jeden z největších<br />
problémů našeho akademického prostředí<br />
však považuji ne<strong>do</strong>statečné konkurenční<br />
prostředí v akademické obci.<br />
V poslední <strong>do</strong>bě se začíná hovořit o spojení<br />
dvou univerzit – VŠB-TUO a Ostravské<br />
univerzity. V čem podle Vás spočívají největší<br />
přínosy spojení?<br />
Myslím, že přínosy tohoto možného spojení<br />
jsou velmi zřejmé. Vznikla by třetí největší<br />
univerzita v Česku, která by navíc měla<br />
reálnou šanci se zařadit mezi výzkumné<br />
univerzity, pokud vůbec bude tato kategorie<br />
zavedena. Velkou výho<strong>do</strong>u by byla rovněž<br />
struktura této spojené univerzity, která<br />
by zahrnovala celé spektrum oborů od oborů<br />
humanitních, přes příro<strong>do</strong>vědné, medicínské<br />
až po obory technické. Vznikl by tím<br />
nemalý potenciál pro nové studijní obory<br />
a nové výzkumné směry. Takto koncipovaná<br />
univerzita v Česku <strong>do</strong>posud neexistuje.<br />
V čem vidíte největší překážky spojení univerzit?<br />
Těch překážek je celá řada. Od technických,<br />
právních, ekonomických problémů týkajících<br />
se vlastního procesu slučování až po<br />
problémy „emotivní“, týkající se například<br />
názvu spojené univerzity. Věřím však, že při<br />
vstřícnosti obou partnerů a společném skutečném<br />
zájmu obou univerzit lze všechny<br />
tyto problémy překonat.<br />
Jakou máte vizi potenciální nové univerzity<br />
v roce 2020? Jakým způsobem by se<br />
měla případná univerzita rozvíjet?<br />
Jak jsem již naznačil v předchozí odpovědi,<br />
nová univerzita bude mít poměrně unikátní<br />
postavení v rámci českého vysokoškolského<br />
prostředí a tuto unikátnost by měla<br />
využít. Kromě rozvoje stávajících oblastí<br />
(předpokládá se, že nová univerzita bude za-
í politický a žurnaí<br />
příběh a zasahuje<br />
a světlo poněkud<br />
ný svátek a na její<br />
u variací na téma<br />
si Agatha Christie<br />
ským dílem černéaby<br />
vás zatáhl <strong>do</strong><br />
<strong>do</strong> prostředí kmetemné<br />
tváře země,<br />
jí obyvatelé slušní.<br />
mluvím. Na konci<br />
ůbec nepomýšlejte<br />
te.<br />
tala od začátku <strong>do</strong><br />
íběhu o rodinném<br />
ová, nový literární<br />
zná všechna vaše<br />
www.hostbrno.cz<br />
www.stieg-larsson.cz<br />
Cena 349 Kč<br />
----<br />
Stieg<br />
Larsson<br />
muži, kteí<br />
nenávidí<br />
ženy<br />
Mých 5 kulturních nej<br />
TOP koncert – Nevím, jestli to mohu nazvat přímo koncertem, ale posledních<br />
několik let pravidelně navštěvuji Colours of Ostrava. Je to pro mne zajímavá<br />
zkušenost pohybovat se nepoznán třeba v dešti, v gumácích a pláštěnce, v davu<br />
pozitivně naladěných lidí a nechat na sebe alespoň trochu působit tu naprosto<br />
uvolněnou atmosféru.<br />
TOP skupina – Nejsem znalcem současné hudební scény a po pravdě řečeno, nemám ani svou<br />
preferovanou jednu skupinu. Obecně mám rád hudbu, která vytváří klidnější atmosféru, případně<br />
hudbu starých barokních mistrů komorní hudby.<br />
milénium milénium<br />
muži,<br />
kteí<br />
nenávidí<br />
ženy<br />
h st<br />
TOP CD – Mám rád hudbu Leonarda Cohena, Norah Jones a po<strong>do</strong>bné styly. Líbí<br />
se mi všechna jejich CD, která si ještě klasicky kupuji a nestahuji z internetu.<br />
Novinář Mikael Blomkvist má za úkol<br />
vyšetřit starý kriminální případ: Harriet<br />
Vangerová, vnučka průmyslníka Vangera,<br />
zmizela beze stopy téměř před čtyřiceti<br />
lety. Blomkvist se seznámí s Lisbeth<br />
Salanderovou, mla<strong>do</strong>u svéhlavou ženou,<br />
nepřekonatelnou hackerkou, která se<br />
stane pro jeho pátrání nepostradatelnou.<br />
Blomkvist a Salan derová tvoří<br />
neobvyklý pár, ale <strong>do</strong>konalý tým.<br />
Společně začnou brzy rozkrývat temnou<br />
a krvavou rodinnou historii.<br />
Trilogie Milénium nové hvězdy švédské<br />
kriminální literatury Stiega Larssona<br />
sklidila ihned po svém vydání mimořádný<br />
úspěch u čtenářů i kritiky. První díl<br />
(Muži, kteří nenávidí ženy) <strong>do</strong>stal v roce<br />
2005 cenu za nejlepší skandinávský kriminální<br />
román, druhý díl (Dívka, která si<br />
hrála s ohněm) byl oceněn jako nejlepší<br />
švédský kriminální román roku 2006<br />
a poslední (Dívka, která kopla <strong>do</strong> vosího<br />
hnízda) získal cenu Kniha roku.<br />
TOP kniha – Nedávno jsem <strong>do</strong>četl knihu Stiega Larssona „Muži, kteří nenávidí ženy“. Ačkoliv<br />
detektivky obvykle nečtu, tato kniha je napsána velmi <strong>do</strong>bře. Larsson jako by vždy vycítil, kdy by již<br />
čtenář mohl ztrácet zájem a přijde s nějakým dějovým zvratem, který vás opět vtáhne <strong>do</strong> děje.<br />
TOP film – Mám rád inteligentní thrillery (pokud se tyto pojmy<br />
nevylučují), jako byl dle mého názoru Vetřelec nebo Matrix. Mám také<br />
rád filmy určitých režisérů, jako např. F. F. Coppoly, Q. Tarantina nebo<br />
S. Polacka.<br />
hrnovat všechny stávající fakulty obou univerzit<br />
a převážnou část současných oborů<br />
a výzkumných aktivit) by se měla zaměřit<br />
na rozvoj společných oblastí jak ve výuce,<br />
tak ve výzkumu, které <strong>do</strong>posud byly zajišťovány<br />
odděleně. Příkladem takového propojení<br />
by mohly být biomedicínské technolo-<br />
gie, zaměřené na využívání nových materiálů<br />
a technických postupů v medicíně. V roce<br />
2020 bu<strong>do</strong>u již v plném provozu všechny<br />
společné kapacity obou našich univerzit,<br />
které byly získány v rámci Operačních programů<br />
EU. To vytváří poměrně <strong>do</strong>brý předpoklad<br />
pro další rozvoj zejména vědeckých<br />
Rozhovor Jiří Močkoř<br />
aktivit spojené univerzity a pro náš posun<br />
směrem k evropsky uznávané univerzitě.<br />
A to by měl být náš cíl.<br />
Na svém internetovém profilu píšete,<br />
že rád čtete. Po jakém druhu literatury<br />
a jakých autorech saháte <strong>do</strong> knihovny nejčastěji?<br />
Knihy obecně rozlišuji na knihy na <strong>do</strong>volenou<br />
a ostatní knihy. Knihy na <strong>do</strong>volenou<br />
by měly být napínavé a můžete jejich četbu<br />
kdykoliv přerušit a jít se třeba koupat.<br />
Mezi tyto knihy pro mne patří všechny knihy<br />
Fredericka Forsytha nebo Toma Clancyho.<br />
Ostatní knihy musíte číst se soustředěním<br />
a někdy se <strong>do</strong>pracovat k tomu, že se vám<br />
zalíbí. Mezi tyto knihy pro mne patří například<br />
knihy Liona Feuchtwangera nebo Nabokova.<br />
Oba typy knih mám rád.<br />
Děkuji za rozhovor.<br />
Vojtěch Spáčil<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
7
10 8<br />
Návštěvy<br />
Rozhovor Diář<br />
SGS<br />
1. 10. 2010 proběhl workshop SGS EkF10, na kterém<br />
byly prezentovány průběžné výsledky projektů řešených<br />
v rámci Studentské grantové soutěže (SGS) na Ekonomické<br />
fakultě v roce 2010. Jednotliví řešitelé seznámili účastníky<br />
workshopu s řešenými projekty, metodami řešení, způsoby<br />
prezentace výsledků a způsoby hodnocení výstupů. Celkem<br />
bylo prezentováno 14 projektů.<br />
Zahájení nového roku<br />
21. 1. 2011 paní děkanka prof. Dluhošová zhodnotila<br />
na tradičním setkání s akademickou obcí fakulty uplynulý<br />
kalendářní rok 2010 a seznámila přítomné s cíli a úkoly<br />
v roce 2011. Na zahájení rovněž vystoupil rektor VŠB-TU<br />
Ostrava prof. Vondrák.<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
Stručný přehled událostí na fakultě<br />
Adventní punč děkanky<br />
30. 11. 2010 se konal tradiční adventní punč, na kterém<br />
se potkali pedagogové fakulty v příjemném prostředí klubu<br />
Parník. Na punči vystoupil pěvecký sbor EkF Chorus.<br />
Ples Ekonomické fakulty<br />
V prostorách Clarion Congress Hotelu Ostrava se<br />
4. 2. 2011 uskutečnil již 12. ročník Reprezentačního<br />
plesu, který pořádala Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava<br />
ve spolupráci s Nadačním fondem Karla Engliše při<br />
EkF. Plesu se zúčastnilo 550 účastníků. Ples slavnostně<br />
zahájila děkanka fakulty prof. Dluhošová, poté násle<strong>do</strong>valo<br />
předtančení tanečníků Viktora Poláška a Dity Drábkové.<br />
K tanci hrála skupina VIZE, cimbálovka Ondřejnica<br />
a diskotéka s Pavlem Steinem.
MEKON 2011<br />
2. 2.–3. 2. 2011 proběhl na EkF VŠB-TU Ostrava<br />
13. ročník mezinárodní konference studentů <strong>do</strong>ktorského<br />
studia MEKON 2011. Konference se zúčastnilo<br />
90 studentů, mezi zahraničními byli zástupci ze Slovenska,<br />
Polska, Německa a Maďarska. Nejlepší příspěvky bu<strong>do</strong>u<br />
zveřejněny v odborném časopise Ekonomická revue –<br />
CEREI.<br />
Ples SUS VŠB-TU Ostrava<br />
V pátek 11. 2. 2011 se v prostorách Domu kultury Akord<br />
v Ostravě-Zábřehu konal tradiční ples Stavovské Unie<br />
Studentů VŠB-TU Ostrava. Pro návštěvníky byla připravena<br />
bohatá tombola a zajímavý <strong>do</strong>provodný program složený<br />
z ukázek tanců folklórních, latinsko-amerických i břišních.<br />
V hlavním sále zazněly snad všechny hity <strong>do</strong>by dnešní<br />
i minulé. V dalších sálech se potom představila cimbálová<br />
muzika Heleny Salichové a místní DJ.<br />
Den auditorské a daňové profese<br />
Diář<br />
17. 2. 2011 proběhla na EkF již tradiční akce pod názvem<br />
Den auditorské a daňové profese 2011, na které si téměř<br />
90 studentů vyzkoušelo zajímavé workshopy významných<br />
společností, jakými jsou Deloitte, Ernst & Young a KPMG.<br />
Studenti měli jedinečnou možnost seznámit se s náplní<br />
práce v oblasti daní a auditu, poznat lépe prostředí těchto<br />
společností a získat cenné informace z praxe. Jména<br />
nejlepších studentů a další zajímavosti si můžete přečíst<br />
na www.sokolska<strong>33</strong>.cz.<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
9
10<br />
ISBN 978-80-248-2351-5<br />
Diář<br />
International Day<br />
21. 2. 2011 připravilo Oddělení zahraničních styků EkF<br />
prezentaci zahraničních výměnných studijních pobytů.<br />
Na setkání rovněž vystoupili studenti EkF, kteří již stáže<br />
absolvovali a předávali své zkušenosti se studiem<br />
na zahraničních univerzitách.<br />
Nové publikace<br />
VŠB – Technical University of Ostrava<br />
Prague, October 28 - 30, 2010<br />
47 th EWGFM<br />
u r<br />
o<br />
o r<br />
k i<br />
n<br />
g<br />
r<br />
o<br />
u<br />
p<br />
i<br />
n a<br />
n cial<br />
o<br />
d elli<br />
n<br />
g<br />
Proceedings<br />
of 47th EWGFM meeting<br />
Úmrtí<br />
www.ewgfm.cz<br />
Dluhošová, D. a kol.<br />
Finanční řízení<br />
a rozho<strong>do</strong>vání<br />
podniku<br />
VÍCEÚROVŇOVÉ MODELOVÁNÍ<br />
PODNIKOVÝCH PROCESŮ (SYSTÉM REA)<br />
Publikace se zaměřuje na modelování podnikových<br />
hodnotových řetězců jako na alternativu všeobecně<br />
známých postupů používaných v procesním modelování.<br />
Jako základ je použita známá meto<strong>do</strong>logie REA<br />
navržená McCarthym a Geertsem. Je navrženo rozšíření<br />
klasické ontologie REA spočívající v dynamizaci<br />
jednotlivých modelů. S použitím rozšířené meto<strong>do</strong>logie<br />
REA je poté představen katalog modelů hlavních<br />
podnikových činností a jejich dynamizace. Tento katalog<br />
může být používán pro přípravu odpovídajících<br />
softwarových nástrojů procesního modelování a optimalizace.<br />
Publikace je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům<br />
v oblasti podnikového řízení, pedagogům<br />
vysokých škol a vývojářům programového vybavení<br />
z oblasti podnikových informačních systémů.<br />
Vydává<br />
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ<br />
TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA<br />
EKONOMICKÁ FAKULTA<br />
<strong>Sokolská</strong> třída <strong>33</strong><br />
701 21 Ostrava 1<br />
tel.: +420 597 322 421<br />
e-mail: saei@vsb.cz<br />
ISBN 978-80-248-2<strong>33</strong>4-8<br />
Proceedings of 47 th<br />
EWGFM meeting<br />
(Prague, October<br />
28–30, 2010)<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
VÍCEÚROVŇOVÉ MODELOVÁNÍ PODNIKOVÝCH PROCESŮ (SYSTÉM REA) Pavel Hrubý a kol.<br />
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ<br />
TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA<br />
EKONOMICKÁ FAKULTA<br />
Pavel Hrubý<br />
Miroslav Hučka<br />
František Huňka<br />
Josef Kašík<br />
Dominik Vymětal<br />
SERIES<br />
ON ADVANCED<br />
ECONOMIC<br />
ISSUES<br />
VÍCEÚROVŇOVÉ MODELOVÁNÍ<br />
PODNIKOVÝCH PROCESŮ (SYSTÉM REA)<br />
Se zármutkem oznamujeme, že 8. 2. 2011 zemřel ve věku<br />
81 let dlouholetý pedagog VŠB – Technické univerzity<br />
Ostrava pan prof. Ing. Pero Količ, CSc. Pan profesor Količ<br />
působil na VŠB – Technické univerzitě Ostrava v letech<br />
1955–1959 a v letech 1961–1972 na nynější Fakultě<br />
metalurgie a materiálového inženýrství. V letech 1990–<br />
2002 pracoval na Ekonomické fakultě, kde se zasloužil<br />
o založení a rozvoj katedry marketingu a obchodu jako<br />
její historicky první ve<strong>do</strong>ucí v letech 1991–1993. Řadu<br />
let byl ve<strong>do</strong>ucím Institutu pro <strong>do</strong>ktorská studia a podílel<br />
se významně na konsolidaci a rozvoji <strong>do</strong>ktorských studií<br />
na fakultě. Byl uznávaným odborníkem na fakultě i v širších<br />
akademických kruzích. Členové akademické obce si taktéž<br />
vážili jeho osobních vlastností, jakými byla zvídavost,<br />
kritičnost, kolegialita a vnímavost k problémům ostatních.<br />
Čest jeho památce.<br />
Za EkF VŠB-TU Ostrava<br />
prof. Dr. Ing. Dana Dluhošová<br />
děkanka fakulty<br />
Hrubý, P., Hučka, REGIONÁLNÍ M., DISPARITY<br />
DISPARITY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI ZEMĚ,<br />
JEJICH POJETÍ, IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ<br />
Huňka, F., Kašík, Monografi e prezentuje výsledky J., řešení výzkumného úkolu<br />
WD-55-07-1 Regionální disparity v územním rozvoji České<br />
republiky, řešeného v letech 2007–2010 v rámci výzkumného<br />
programu Ministerstva pro místní rozvoj České republiky<br />
WD – výzkum pro potřeby řešení regionálních disparit.<br />
Vymětal, D.<br />
Monografi e zahrnuje vedle teorie a meto<strong>do</strong>logie disparit<br />
také jejich klasifi kaci, zásady sle<strong>do</strong>vání a hodnocení, integraci<br />
informací o disparitách a metody jejich souhrnného<br />
hodnocení cestou integrovaných indikátorů a modelových<br />
regionů. Navržený systém sle<strong>do</strong>vání a hodnocení regionálních<br />
disparit v České republice a metody jejich výpočtu jsou<br />
ověřeny řa<strong>do</strong>u příkladů, které prokazují jejich praktickou<br />
využitelnost. Relativně autonomní část pak tvoří problema-<br />
Víceúrovňové tika pojetí a přístupu k regionálním disparitám v Evropské<br />
unii a komparace vývoje disparit v zemích Visegrádské čtyřky<br />
a v Rakousku.<br />
Monografi e je proto určena nejen teoretikům, akademickým<br />
pracovištím a studentům vysokých škol studujících regio-<br />
modelování podnikových<br />
nální ekonomii, ale také široké odborné veřejnosti, zejména<br />
pracovníkům ústředních správních úřadů a krajských úřadů<br />
zabývajících se regionální politikou, resp. regionálním rozvojem<br />
i odborným pracovníkům měst, majících odborné<br />
útvary nebo specializované pracovníky zabývající se regionální<br />
problematikou.<br />
procesů (systém REA)<br />
Vydává<br />
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ<br />
TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA<br />
EKONOMICKÁ FAKULTA<br />
<strong>Sokolská</strong> třída <strong>33</strong><br />
701 21 Ostrava 1<br />
tel.: +420 597 322 421<br />
e-mail: saei@vsb.cz<br />
ISBN 978-80-248-2<strong>33</strong>5-5<br />
EKONOMICKÁ REVUE 2010 The CD<br />
Ekonomická<br />
of participants‘<br />
reviewed papers from<br />
13th International<br />
Conference<br />
MEKON 2011<br />
REGIONÁLNÍ DISPARITY Alois Kutscherauer a kol.<br />
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ<br />
TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA<br />
EKONOMICKÁ FAKULTA<br />
REGIONÁLNÍ DISPARITY<br />
DISPARITY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI ZEMĚ,<br />
JEJICH POJETÍ, IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ<br />
Alois Kutscherauer<br />
a kolektiv<br />
SERIES<br />
ON ADVANCED<br />
ECONOMIC<br />
ISSUES<br />
Parameter estimation of nonlinear<br />
econometric models<br />
using particle swarm<br />
optimization<br />
Mark P. Wachowiak,<br />
Renata Wachowiak-Smolíková,<br />
Dušan Smolík<br />
Age, academic career and<br />
scientific performance<br />
of Czech economists<br />
Tomáš Wroblowský<br />
Comparing the fit of New<br />
Keynesian DSGE models<br />
Jan Čapek<br />
The analysis of supply and<br />
demand shocks adjustment<br />
dynamics of the EU-15<br />
countries<br />
Petra Černíková<br />
NEW BOOKS REVIEW<br />
ISSN 1212-3951 VOLUME XIII. NUMBER 4. ROK 2010<br />
Kutscherauer, A. a kol.<br />
Regionální disparity.<br />
Disparity v regionálním<br />
rozvoji země, jejich<br />
pojetí, identifikace<br />
a hodnocení<br />
revue<br />
4/2010
Přehled roku 2010<br />
Absolventi<br />
Prof.<br />
Doc.<br />
Ph.D.<br />
MBA<br />
Ing.<br />
1729 absolventů<br />
Bc. 936<br />
1917 absolventů v roce 2009<br />
Řešené projekty<br />
753<br />
61 projektů<br />
· 12 projektů Grantové agentury ČR (z toho<br />
1 zahraniční projekt EUROCORES)<br />
· 1 projekt Ministerstva pro místní rozvoj<br />
· 14 projektů Studentské grantové soutěže VŠB-TUO<br />
· 1 projekt 7. rámcového programu EU<br />
· 10 projektů rozvojových programů MŠMT<br />
· 11 projektů Fondu rozvoje vysokých škol<br />
· 2 projekty LLP/Leonar<strong>do</strong> da Vinci<br />
· 2 projekty LLP/GRUNDTVIG<br />
· 4 projekty Operačního programu Vzdělávání pro<br />
konkurenceschopnost<br />
· 1 účelová <strong>do</strong>tace na náklady spojené s konáním<br />
konference<br />
11<br />
26<br />
Jako partneři jsme spolupracovali na projektech:<br />
· 1 projekt Operačního programu Lidské zdroje<br />
a zaměstnanost<br />
· 2 projekty Operačního programu Vzdělávání pro<br />
konkurenceschopnost<br />
1<br />
2<br />
49 projektů v roce 2009<br />
ISSN 1212-3951<br />
Credit risk management<br />
in bank sector in Slovakia<br />
and risks in context of global<br />
crisis<br />
Dana Kiseľáková<br />
An analysis and verification<br />
of a benchmark replication<br />
on the basis of Tracking Error<br />
metho<strong>do</strong>logy<br />
Jiří Valecký<br />
Pricing of traded warrants<br />
by NIG model<br />
Petr Gapko<br />
The occupation<br />
of the Ruhrland in 1923<br />
and its economic significance<br />
for Germany and Great Britain<br />
Zdenka Jeřábková<br />
NEW BOOKS REVIEW<br />
VOLUME XIII. NUMBER 1. ROK 2010 ISSN 1212-3951 ISSN 1212-3951<br />
Zahraniční styky<br />
287 výměnných pobytů<br />
přijelo EkF vyjelo<br />
17 ERASMUS pedagogové 40<br />
4 ERASMUS adm. pracovníci 10<br />
122 ERASMUS studenti 47<br />
19 Jiné smlouvy studenti 28<br />
Publikace<br />
+ 2 řádně studující zahraniční studenti<br />
v magisterských programech<br />
Konference<br />
68 zahraničních<br />
účastníků<br />
2 čísla Sokolské <strong>33</strong><br />
193 výměnných pobytů v roce 2009<br />
4 konference<br />
206 účastníků<br />
68<br />
12 konferencí – 600 účastníků v roce 2009<br />
Připomínáme si <strong>33</strong> let<br />
od založení<br />
Ekonomické fakulty<br />
4 čísla Ekonomické revue – CEREI<br />
Credit risk management<br />
in bank sector in Slovakia<br />
and risks in context of global<br />
Manažment crisis kreditného rizika<br />
bánk v SR Dana a riziká Kiseľáková v kontexte<br />
globálnej krízy<br />
Dana Kiseľáková An analysis and verification<br />
of a benchmark replication<br />
Analýza a on ověření the basis kvality of Tracking Error<br />
replikace metho<strong>do</strong>logy<br />
benchmarku<br />
meto<strong>do</strong>logií Jiří Valecký Tracking Error<br />
Jiří Valecký<br />
Pricing of traded warrants<br />
Oceňování by obcho<strong>do</strong>vaných<br />
NIG model<br />
warrantů Petr pomocí GapkoNIG<br />
modelu<br />
Petr Gapko<br />
The occupation<br />
Obsazení of Porúří the Ruhrland v roce 1923 in 1923<br />
a jeho hospodářský and its economic význam significance<br />
pro Německo for Germany a Velkou and Británii Great Britain<br />
Zdenka Jeřábková Zdenka Jeřábková<br />
RECENZE NEW KNIHBOOKS<br />
REVIEW<br />
ROČNÍK XIII. VOLUME ČÍSLO XIII. 1. NUMBER ROK 2. 2010ROK<br />
2010 ISSN 1212-3951 ISSN 1212-3951<br />
3 učebnice a monografie<br />
PROBLEMATIKA OCEŇOVÁNÍ<br />
NEDODANÉ ENERGIE V PRŮMYSLU<br />
Předložená kniha shrnuje problematiku oceňování ne<strong>do</strong>dané<br />
elektrické energie pro průmyslové podniky. Vznikla<br />
jako výsledek dlouho<strong>do</strong>bé vědecko – výzkumné a pedagogické<br />
činnosti autorů v dané problematice.<br />
Kniha je vhodná pro studenty a <strong>do</strong>ktorandy vysokých škol,<br />
kteří studují v oboru Elektroenergetika nebo v příbuzných<br />
oborech. Dále může být využita odborníky z praxe, kteří<br />
pracují v energetických výrobnách, přenosových a distribučních<br />
společnostech a zabývají se touto aktuální problematikou.<br />
Taktéž může být využita v rámci ČR, neboť<br />
literatura z této oblasti v takovéto formě neexistuje.<br />
Kniha byla zpracována v rámci výzkumného záměru<br />
„Výzkum spolehlivosti energetických soustav v souvislosti<br />
ekologií netradičních zdrojů a oceněním ne<strong>do</strong>dané elektrické<br />
energie“ MSM 6198910007.<br />
Fiscal (ir)responsibility of EU countries<br />
Martin Slanicay<br />
Paul A. Samuelson: revealed preference<br />
theory and its use in index theory<br />
Eva Kovářová<br />
Manažment kreditného rizika<br />
bánk Selection v SR of a riziká indicators v kontexte for regional<br />
globálnej economics krízy evaluation<br />
Dana Tomáš Kiseľáková Hlavsa<br />
Application of basic criteria of optimum<br />
Analýza currency a area ověření theory kvality to Slovakia<br />
replikace Magdaléna benchmarku<br />
Drastichová<br />
meto<strong>do</strong>logií Tracking Error<br />
Integration architectures for large-scale<br />
Jiří Valecký<br />
enterprise information systems and<br />
economic aspects of system integration<br />
Oceňování Michal Kökörčený obcho<strong>do</strong>vaných<br />
warrantů pomocí NIG modelu<br />
Analysis of questionnaire survey by<br />
Petr Gapko<br />
correspondence technique<br />
Julie Poláčková, Andrea Jindrová<br />
Obsazení Porúří v roce 1923<br />
a Modelling jeho hospodářský of causal relationships význam between<br />
pro foreign Německo direct a investment, Velkou Británii export and<br />
Zdenka<br />
economic<br />
Jeřábková<br />
growth for Croatia<br />
Zuzana Gallová, Daniel Stavárek<br />
RECENZE NEW BOOKS KNIHREVIEW<br />
ROČNÍK XIII. VOLUME ČÍSLO XIII. 2. NUMBER ROK 2010 3. ROK 2010 ISSN 1212-3951<br />
Lukáš Prokop, Zdeněk Medvec, Zdeněk Zmeškal<br />
138<br />
Lukáš Prokop<br />
Zdeněk Medvec<br />
Zdeněk Zmeškal<br />
EKONOMICKÁ REVUE 2010<br />
SERIES<br />
ON ADVANCED<br />
ECONOMIC<br />
ISSUES<br />
PROBLEMATIKA OCEŇOVÁNÍ<br />
NEDODANÉ ENERGIE V PRŮMYSLU<br />
138 českých<br />
účastníků<br />
Fiskální (ne)zodpovědnost zemí EU<br />
Martin Slanicay<br />
Paul A. Samuelson: teorie projevených<br />
preferencí a její využití v teorii indexů<br />
Eva Kovářová<br />
Výběr ukazatelů pro hodnocení<br />
ekonomiky regionů<br />
Tomáš Hlavsa<br />
Aplikácia základných kritérií teórie optimálnej<br />
menovej oblasti na Slovensko<br />
Magdaléna Drastichová<br />
Architektury integrace pro rozsáhlé<br />
informační systémy a ekonomické<br />
aspekty systémovéintegrace<br />
Michal Kökörčený<br />
Vyhodnocení <strong>do</strong>tazníkového šetření<br />
pomocí korespondenční analýzy<br />
Julie Poláčková, Andrea Jindrová<br />
Modelovanie kauzálních väzieb medzi<br />
priamymi zahraničnými investíciami,<br />
exportoma ekonomickým rastom<br />
v Chorvátsku<br />
Zuzana Gallová, Daniel Stavárek<br />
RECENZE KNIH<br />
ROČNÍK XIII. ČÍSLO 3. ROK 2010<br />
4 čísla Sokolské <strong>33</strong>, 4 čísla CEREI v roce 2009<br />
Parameter estimation of nonlinear<br />
econometric models<br />
using particle swarm<br />
optimization<br />
Mark P. Wachowiak,<br />
Renata Wachowiak-Smolíková,<br />
Dušan Smolík<br />
Age, academic career and<br />
scientific performance<br />
of Czech economists<br />
Tomáš Wroblowský<br />
Comparing the fit of New<br />
Keynesian DSGE models<br />
Jan Čapek<br />
The analysis of supply and<br />
demand shocks adjustment<br />
dynamics of the EU-15<br />
countries<br />
Petra Černíková<br />
NEW BOOKS REVIEW<br />
ISSN 1212-3951 VOLUME XIII. NUMBER 4. ROK 2010<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
11
10 12<br />
MEKON 11 potřinácté<br />
Již potřinácté uspořádala ve dnech<br />
2.–3. 2. 2011 EkF VŠB-TUO mezinárodní<br />
konferenci <strong>do</strong>ktorandů a mladých<br />
vědeckých pracovníků pod názvem<br />
MEKON 2011. Po plenárním zahájení<br />
probíhala konference v jednotlivých<br />
sekcích se zaměřením na ekonomii,<br />
podnikovou ekonomiku, marketing<br />
a obchod, management, finance a účetnictví,<br />
veřejnou ekonomiku a správu<br />
a systémové inženýrství a informatiku.<br />
Po<strong>do</strong>bně jako v loňském roce byla realizována<br />
taktéž samostatná anglická<br />
sekce. Kromě zahraničních účastníků<br />
přednesli příspěvky v anglickém jazyce<br />
také studenti <strong>do</strong>ktorského studia EkF.<br />
Konference se zúčastnilo více než devadesát<br />
účastníků, mezi nimi i zahraniční<br />
ze Slovenska, Polska, Německa<br />
a Maďarska. Záštitu nad konferencí<br />
převzala děkanka Ekonomické fakulty<br />
paní prof. Dr. Ing. Dana Dluhošová.<br />
Jaký význam má konference MEKON<br />
pro výchovu studentů <strong>do</strong>ktorského<br />
studia?<br />
Doktorské studium a výchovu studentů<br />
<strong>do</strong>ktorského studia lze považovat<br />
nepochybně za jakýsi pomyslný vrchol<br />
vzdělávání a nejnáročnější specializo-<br />
Autoři oceněných příspěvků<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
vanou univerzitní přípravu. Vím sama<br />
velmi <strong>do</strong>bře ze své zkušenosti, jak dlouhá<br />
a obtížná cesta vede k tomu, aby<br />
se z adepta <strong>do</strong>ktoranda stala po čase<br />
odborná osobnost uznávaná veřejností<br />
nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí. Tato<br />
konference učí studenty vybírat a formulovat<br />
odborná témata, popsat a aplikovat<br />
metody řešení, formulovat vlastní<br />
závěry a v neposlední řadě prezentovat<br />
a obhájit své výsledky před svými kolegy<br />
a odbornou veřejností. Mnohdy<br />
s jedná o první příležitost studentů takto<br />
veřejně vystoupit.<br />
Jakým způsobem Ekonomická fakulta<br />
podporuje <strong>do</strong>ktorské studium?<br />
Na Ekonomické fakultě se snažíme<br />
vytvářet pro toto studium co nejlepší<br />
podmínky. Jednou z možností je podpora<br />
účasti studentů na zahraničních<br />
konferencích nebo letních školách<br />
nebo podpora dlouho<strong>do</strong>bých výjezdů<br />
na zahraniční univerzity, kde se studenti<br />
mohou setkat se svými vrstevníky<br />
a diskutovat témata, která je zajímají.<br />
Taktéž je velkou příležitostí pro <strong>do</strong>ktorandy<br />
možnost zapojení se <strong>do</strong> řešení<br />
výzkumných úkolů v rámci SGS (Studentské<br />
grantové soutěže). Zkušenosti<br />
Ing. Justyna Brzezinska (University of Economics Katowice)<br />
Ing. Viera Roháčová (Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici)<br />
Ing. Lenka Janíčková (EkF VŠB-TUO)<br />
Ing. Aleš Kresta (EkF VŠB-TUO)<br />
Ing. Ingrid Petrová (EkF VŠB-TUO)<br />
Ing. Jana Valečková (EkF VŠB-TUO)<br />
získané prostřednictvím těchto aktivit<br />
zcela jistě pomáhají poznat různé přístupy<br />
a metody řešení, navázat kontakty<br />
a stát se součástí odborné komunity<br />
v tuzemsku i v zahraničí.<br />
Jak byste hodnotila úroveň prezentovaných<br />
příspěvků na konferenci<br />
MEKON?<br />
Snažila jsem se projít všechny sekce,<br />
ve kterých probíhala konference,<br />
a musím říci, že úroveň vystoupení<br />
se neustále zvyšuje. Snažíme se účastníky<br />
konference motivovat tím, že vybíráme<br />
a oceňujeme nejlepší příspěvky.<br />
Z celkového počtu 94 příspěvků zařazených<br />
ve sborníku z konference bylo<br />
oceněno 6 nejlepších. Vybrané příspěvky<br />
bu<strong>do</strong>u po<strong>do</strong>bně jako v minulém roce,<br />
po úspěšném recenzním řízení, zařazeny<br />
<strong>do</strong> fakultního odborného časopisu<br />
Ekonomická revue – Central European<br />
Review of Economic Issues, který je<br />
uznáván RVVI pro účely hodnocení výzkumné<br />
činnosti v České republice (viz<br />
Seznam recenzovaných neimpaktovaných<br />
periodik vydávaných v ČR) a který<br />
je indexován v databázi EconLit.<br />
Markéta Zajarošová
Anketa: Co si myslíte o spojení<br />
Vysoké školy báňské –<br />
Technické univerzity Ostrava<br />
a Ostravské univerzity?<br />
Anketa: Souhlasíte či nesouhlasíte<br />
s případným sloučením univerzit?<br />
Souhlasím<br />
Nesouhlasím<br />
Nemám názor<br />
Lukáš Rapant<br />
VŠB-TUO, Fakulta elektrotechniky<br />
a informatiky, 5. ročník<br />
Nejsem z toho nadšený, VŠB má za sebou<br />
300–400 let historie, která by tímto zanikla.<br />
Navíc nejsem fanouškem obřích univerzit,<br />
protože každé zaměření má trochu jiné potřeby<br />
a mezi fakultami není takové porozumění.<br />
Například FEI má úplně jiné potřeby než humanitní<br />
obory. Ale pokud by se sjednocená<br />
univerzita <strong>do</strong>stala mezi výzkumné univerzity,<br />
tak to podporuji. Dá se to zvládnout, nicméně<br />
to nebude optimální.<br />
Julie Papiková<br />
VŠB-TUO, Ekonomická fakulta, 3. ročník<br />
Je to výborný nápad, který má určitě, pokud<br />
se uskuteční, mnoho výhod. Budeme si moci<br />
sáhnout na větší granty a <strong>do</strong>tace, můžeme<br />
se od sebe vzájemně učit, bude větší spektrum<br />
přednášejících a v konečném důsledku<br />
by to snad mohlo vést i ke zkvalitnění výuky,<br />
o což přeci jde.<br />
Andrea Dalecká,<br />
OSU, Lékařská fakulta, 1. ročník<br />
Myslím si, že je to <strong>do</strong>st <strong>do</strong>brý nápad, protože<br />
Ostravská univerzita podle mě ještě ne<strong>do</strong>sahuje<br />
kvalit VŠB-TU Ostrava a především tedy<br />
<strong>do</strong>ufám, že se naše nová Lékařská fakulta takovým<br />
spojením posune a získá větší prestiž.<br />
1176<br />
788<br />
48<br />
Výsledky ankety ke dni 24. 2. 2011 probíhající na blogu<br />
rektora prof. Ing. Iva Vondráka, CSc. (www.vsb.cz)<br />
Trest za hlad<br />
Tereza Dalecká je šéfredaktorkou<br />
internetového časopisu<br />
www.sokolska<strong>33</strong>.cz,<br />
studuje na Ekonomické<br />
fakultě VŠB-TU Ostrava obor<br />
Ekonomická žurnalistika<br />
a na Ostravské univerzitě<br />
Management v neziskovém<br />
sektoru.<br />
Proč jen ti lidi přij<strong>do</strong>u s <strong>do</strong>brým nápadem vždy až s křížkem<br />
po funuse? Samozřejmě jde o křížek pomyslný a funus<br />
tak akorát můj vlastní. Před dvěma lety jsem se horlivě<br />
přihlásila ke studiu další vysoké školy. Z <strong>do</strong>mu i gymplu<br />
mě učili hladu po vědění, a ten pak kopal <strong>do</strong> útrob mého<br />
lajdáckého já po celou půlku prváku. Ekonomie pro mě<br />
byla něco absolutně nového, žurnalistka pak stěžejního,<br />
ale trochu mi v tom žaludku nadmutém informacemi<br />
chyběl širší rozhled. Povinně volitelné předměty se sice<br />
v Edisonu sypaly jak zlaťáky z „Oslíčku, otřes se“, ale<br />
že bych neměla už tak <strong>do</strong>st ekonomie/ekonomie/<br />
ekonomie, to se říct nedalo.<br />
Zapátrala jsem a s pomocí kamaráda googla si našla<br />
dálkový obor humanitnějšího zaměření, který by se<br />
dal spojit i se stu<strong>do</strong>vanou ekonomickou žurnalistikou.<br />
A protože jsem člověk od přírody líný a ráda si věci<br />
usnadňuji, přesunula jsem se jen o kousek dál –<br />
nad naši oblíbenou menzu. Tam se totiž měly mezi<br />
výpary zeleninové polívky a přepáleného oleje ukrývat<br />
i taje filozofického myšlení, psychologie a konečně<br />
i management neziskového sektoru.<br />
Každé zkouškové si říkám, jestli jsem přece jen radši<br />
neměla zůstat hla<strong>do</strong>vá. Téměř polovina předmětů se mi<br />
opakuje jen v dalších a dalších kruzích. V mé teorii taktéž<br />
figurují záhadné síly, které učitelům napovídají, že uznávat<br />
předměty z výšky sídlící o 500 metrů dál (kde <strong>do</strong>konce<br />
občas sami externě učí), by je poslalo <strong>do</strong> pekla. A tak<br />
je můj širší přehled vykoupen krví prolitou třeba nad<br />
takovou chuťovkou, jako je statistika. Podruhé.<br />
Takže pokud si chci rozšířit humanitní znalosti a aplikovat<br />
je i v ekonomii, musím za trest absolvovat ony ekonomické<br />
znovu. Jedinou útěchou mi je pouze fakt, že pokud se<br />
na naší škole v bu<strong>do</strong>ucnu naj<strong>do</strong>u další takoví „hla<strong>do</strong>vci“,<br />
jednoduše si předměty bu<strong>do</strong>u moct zapsat jako povinně<br />
volitelné a ne jako já tajtrlíkovat mezi jednovaječnými<br />
předměty.<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
13
10 14<br />
<strong>How</strong> <strong>do</strong> <strong>they</strong> <strong>study</strong>?<br />
Almost every student of the Economic faculty has heard about the Erasmus<br />
program at least once. A lot of us also used the program and tried to <strong>study</strong><br />
at universities abroad. It is understandable. Who wouldn’t want to know<br />
how is everything going in other countries? Almost all students say <strong>they</strong><br />
would like to leave Ostrava at least for a few months. And yet, we meet<br />
foreign students in the University corri<strong>do</strong>rs every day and <strong>they</strong> chose our<br />
university voluntarily. They come here to get to know our country. Is it<br />
incomprehensible for you? Why did <strong>they</strong> choose Ostrava? And <strong>do</strong> <strong>they</strong> like<br />
it here? What is it like to live and <strong>study</strong> in the Czech Republic? Sokolska<br />
<strong>33</strong> figured it out for you.<br />
We asked several Erasmus students to evaluate their<br />
Erasmus stay in Ostrava. Students who were asked come<br />
from Turkey, Portugal, Spain and Poland. They <strong>study</strong> various<br />
modules at the Faculty of Economics.<br />
Why did you choose the Czech Republic for the Erasmus<br />
program?<br />
“Erasmus scholarship is not<br />
an everyday opportunity and, for this<br />
reason, it is very important to choose<br />
the destination very carefully. The<br />
priority was <strong>study</strong> program. I was<br />
able to choose from various modules and pick those that<br />
most suited me and that are the best for my future career.”<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
“I chose this faculty<br />
because I liked the fact<br />
the culture is very different<br />
from mine. I also took into<br />
consideration the fact that<br />
Ostrava is situated in the<br />
heart of Europe and this<br />
is a great opportunity to<br />
enrich culture by visiting<br />
all interesting places and<br />
cities around Ostrava.”<br />
“First of all, I always wanted to visit Czech Republic and just<br />
to travel across. Secondly I have got fine references about<br />
the Faculty of Economics.”<br />
<strong>How</strong> would you evaluate your studies here?<br />
“I must admit that the thought of <strong>study</strong>ing in another country<br />
in a foreign language was frightening at the beginning, but<br />
we were treated so well that I feel like home now. What<br />
I most liked here is that everything is practical, all theory is<br />
explained with <strong>study</strong> cases and this way helps to understand<br />
the concepts. I also appreciate so much the way that<br />
we were treated, the fact that all persons are very kind and<br />
friendly to us.“<br />
“So far I <strong>do</strong>n’t have any complaints. The teachers have<br />
empathy of any problems that we might have.”<br />
Erasmus students at the<br />
Faculty of Economics<br />
What are the main differences between educational<br />
system at the Faculty of Economics and your home faculty<br />
(university)?<br />
“Some courses are easier here and some courses spend<br />
more time and effort for students and course.”<br />
“Overall, I think that the system<br />
is pretty much the same.”<br />
“The main difference is that the<br />
lectures at my university are held in<br />
for 150 students and it is difficult<br />
to interact with the students and assess their knowledge<br />
objectively. At Faculty of Economics, lecturers have the<br />
possibility to assess students properly because of the smaller<br />
groups.”<br />
<strong>How</strong> <strong>do</strong> you like Ostrava? Have you attended any cultural<br />
or sports events here? Have you visited any interesting<br />
locations in the Czech Republic or in the Central Europe?<br />
“Ostrava transportation is cheap and easy. The first day after<br />
my arrival my feelings about the city were mixed but now<br />
I think that it is a nice city.”<br />
“I like very much that there is a lot of green places, it is a very<br />
good and responsible way of compensating for the pollution<br />
of an industrial city. I also enjoyed visiting the former mining<br />
town. It is very interesting to find out the history of the city<br />
and its evolution. At the beginning of my stay here, Ostrava<br />
seemed to be so huge, but now, after visiting it all, it looks<br />
so familiar. Stay in Ostrava is an experience I will always<br />
remember.”<br />
“I have visited Prague, and I loved it. It is a beautiful city,<br />
very romantic, has great history and nightlife is also good!<br />
Later I will visit Poland, Slovakia, Austria and Germany! Here,<br />
in Ostrava I watch every game of the Ostrava basketball team<br />
NH Ostrava. I went to an ice hockey game and, every Tuesday<br />
and Wednesday, I play basketball close to my hostel.”<br />
“First, when I came to Ostrava, I wasn’t impressed very much.<br />
Now my opinion changed! Maybe because I’ve found many<br />
friends here and the weather became more pleasant too, the
sun is shining and you just are happy that the spring came.<br />
Ostrava is an industrial city, so there is a lack of beautiful<br />
places. But I like the nightlife. And it is really very active<br />
here: especially places like Sto<strong>do</strong>lni Street, Fabric, and<br />
Alexandria.”<br />
What surprised you during your stay in the Czech<br />
Republic?<br />
“One thing that cost me quite an effort was getting used<br />
to getting up early. Actually Spanish people are a little bit<br />
lazy from this point of view. I also enjoyed the Czech cuisine,<br />
but I must confess that Marlenka cake is by far my number<br />
one and I am surely going to miss it when I leave. One of the<br />
things that surprised me was the quantity of beer that Czech<br />
people drink.”<br />
“Sure, the fact that the bread is not packed and the people<br />
can move and choose what <strong>they</strong> want, and I’ve seen people<br />
drop the bread on the floor and then picking it up and put<br />
it next to the other, I think a little unsanitary. The hours of lunch<br />
and dinner, usually in Portugal, we lunch at 12.30/13.00 and<br />
dinner at 20.00/21.00!”<br />
“In Lithuania it’s forbidden to drink alcoholic drinks in public<br />
and to smoke in café, bars, pubs and clubs. Here it is allowed.<br />
In Lithuania we have no trams, so that was a new experience<br />
for me. But the biggest surprise was that only few people<br />
understand English or Russian. Even in places like banks,<br />
where we tried to open an account!”<br />
“I was surprised by the amounts of snow and the freezing<br />
temperatures in the winter. I expected prettier town and<br />
more kind and polite society. Food here is much different<br />
than from my country.”<br />
<strong>How</strong> <strong>do</strong> you perceive Czech people?<br />
“Czechs are cold at the beginning but, after a while, <strong>they</strong><br />
start to smile at you.”<br />
“I think people are the same everywhere you go. Czech<br />
people are nice and, actually, Czechs and Koreans have<br />
a lot in common. But sometimes Czech people seem like<br />
<strong>they</strong> <strong>do</strong>n’t want to meet people from other countries. Or <strong>they</strong><br />
just <strong>do</strong> not want their country to change? Maybe.”<br />
“Generally Czech people are nice but not helping each other.<br />
In the bus I saw many times people <strong>do</strong>n’t help others with<br />
heavy luggage or older people to get into the bus/train.<br />
I didn’t have cultural shock but people are generally colder<br />
here than in my country.”<br />
Zuzana Čeplá<br />
Petra Krbová<br />
Special thanks to Lenka Heczková from International office<br />
Článek v českém<br />
překladu najdete<br />
na www.sokolska<strong>33</strong>.cz<br />
Figures<br />
<strong>How</strong> <strong>do</strong> <strong>they</strong> <strong>study</strong>?<br />
Fast facts of summer semester 2010/2011:<br />
· 149 foreign students came to <strong>study</strong> at VŠB – Technical<br />
University of Ostrava and 137 of them are here through<br />
Erasmus program<br />
· 49 students came to <strong>study</strong> at the Faculty of Economics<br />
and 41 of them are here through Erasmus program<br />
· 32 % of foreign students at EkF are from Spain<br />
· 50 % of foreign students enrolled in winter semester<br />
stay at our faculty also for the summer semester<br />
· 31 students from EkF <strong>study</strong> abroad through Erasmus<br />
program and 2 of them stay there from winter<br />
semester<br />
Facts about international students at the Faculty<br />
of Economics in the 2009/2010 academic year:<br />
Good position of CZ<br />
for travelling<br />
Low costs of living<br />
Wide range<br />
of subjects in English<br />
Good references<br />
Easy <strong>study</strong>ing<br />
Parties<br />
and Sto<strong>do</strong>lní street<br />
Others<br />
23<br />
19<br />
15<br />
Figure Perceived highlights of staying at the Faculty<br />
of Economics, VŠB – Technical University of Ostrava<br />
Table International students‘ associations with<br />
the Czech Republic<br />
5<br />
4<br />
3<br />
7<br />
CZ Culture Education<br />
Prague<br />
Prague Charles<br />
Beer<br />
Beautiful women<br />
Cheap country<br />
Friendly people<br />
History<br />
Beer and good<br />
meal<br />
Interesting<br />
history<br />
Old European<br />
Country<br />
University<br />
in Prague<br />
Good<br />
Cheap<br />
Many people<br />
with higher<br />
Charles IV Similar to<br />
education<br />
Football<br />
Russian High level +<br />
players –<br />
Nedvěd, Koller,<br />
Rosický<br />
Mucha<br />
Architecture<br />
exceptions<br />
for Erasmus<br />
students<br />
Jožin z bažin<br />
Snow<br />
Old mine<br />
in Ostrava<br />
Low level<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
15
10 16<br />
Závěrem loňského roku se v redakci Sokolské <strong>33</strong> odehrálo hned<br />
několik podstatných změn. Tou bezpochyby nejvýznamnější, která stála<br />
za nadílkou dalších novinek, byla obměna týmu pracujícího na webu.<br />
Stávající mata<strong>do</strong>ři ve svých řadách uvítali dvacítku nových tváří a ta se<br />
bez váhání pustila <strong>do</strong> práce.<br />
Původní myšlenka stojící za vytvořením<br />
portálu <strong>Sokolská</strong><strong>33</strong>.cz byla spojena<br />
se vznikem online verze tištěného časopisu.<br />
Měly se zde objevovat dříve vydané<br />
články, popřípadě jejich <strong>do</strong>plněné<br />
a rozšířené verze, které se na stránky<br />
fakultního periodika nevešly. S postupným<br />
vývojem a novými nápady členů<br />
redakce se ovšem začalo uvažovat<br />
o dalším rozvoji webových stránek tak,<br />
aby poskytovaly co nejpestřejší zpravodajství<br />
týkající se dění na Ekonomické<br />
fakultě VŠB-TU Ostrava, odborné i společenské<br />
tipy a v neposlední řadě také<br />
rady ohledně studia na vysoké škole.<br />
Přestavba Sokolské<strong>33</strong>.cz byla naplánována<br />
na listopad loňského roku.<br />
Ve stejné <strong>do</strong>bě byl uveden také nový<br />
redakční tým, který začal postupně stavět<br />
základy nové etapy portálu. Struktura<br />
i vzhled se sice stále profilují, změny<br />
jsou však patrné na první pohled. Čtenáři<br />
tak za poslední čtyři měsíce mohou<br />
na stránkách webu najít denně aktualizovaný<br />
obsah uspořádaný <strong>do</strong> pěti<br />
rubrik s pestrou škálou článků, od tipů<br />
na ekonomické publikace až po reportáže<br />
z kulturních akcí z blízkého okolí.<br />
Rozhovory<br />
14. 2. 2011 Adam Ptašnik<br />
31. 1. 2011 Zuzana Machová<br />
24. 1. 2011 Martin Hon<br />
17. 1. 2011 Bohuslav Halfar<br />
21. 12. 2010 Monika Mrlinová<br />
13. 12. 2010 Michal Holčapek<br />
6. 12. 2010 Ivana Janošíková<br />
29. 11. 2010 Eva Jan<strong>do</strong>vá<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
„Sama jsem si na web<br />
navykla chodit, protože<br />
se tam kromě novinek<br />
z fakulty <strong>do</strong>zvídám<br />
především zajímavosti<br />
ze života Ostravy. Ostatně,<br />
ve škole člověk nemůže<br />
trávit všechen svůj volný<br />
čas, a tak je to asi<br />
i s webem. Mí kamarádi<br />
– redaktoři – mě jeho<br />
prostřednictvím mnohdy<br />
lákají vyzkoušet nové<br />
věci.“<br />
Tereza Dalecká<br />
šéfredaktorka internetového<br />
časopisu <strong>Sokolská</strong><strong>33</strong>.cz<br />
S velkým ohlasem se setkaly především<br />
rozhovory s pedagogy a <strong>do</strong>ktorandy<br />
EkF VŠB-TUO a neméně úspěšné<br />
byly také prezentace událostí týkajících<br />
Vítěz fotosoutěže<br />
Slunce v mlžném lese<br />
– Seznamte se<br />
se studentského života. Největší počet<br />
čtenářů pak tradičně nalákaly soutěže.<br />
V klání letních fotografií se sice již rozhodlo,<br />
rychlostí blesku se však <strong>do</strong>stavila<br />
soutěž další. Tentokrát se vše točí kolem<br />
nedávného ob<strong>do</strong>bí nervů i ra<strong>do</strong>sti,<br />
aneb: „Jak jsem přežil/a zkouškové?“<br />
Podrobnější informace jsou uvedeny<br />
jak na stránce 26 tohoto časopisu, tak<br />
i na webu <strong>Sokolská</strong><strong>33</strong>.cz, kde bude<br />
znovu probíhat hlasování o vítězi.<br />
Jestli je nastolený směr vývoje webových<br />
stránek správný, ukáže teprve čas.<br />
Narůstající návštěvnost ovšem dává tušit,<br />
že se brány „nového“ internetového<br />
časopisu jen tak nezavřou. Popřejme<br />
mu tedy, aby se od svých skromných<br />
začátků <strong>do</strong>pracoval k úspěšně fungujícímu<br />
portálu, který bude Ekonomickou<br />
fakultu VŠB-TUO provázet minimálně<br />
dalších <strong>33</strong> let.<br />
Více na stránkách<br />
internetového časopisu<br />
www.sokolska<strong>33</strong>.cz<br />
Daniel Šácha<br />
Odkazy na nejzajímavější články najdete<br />
i na našem profilu na Facebooku<br />
www.facebook.com/sokolska<strong>33</strong>
České finále prvního ročníku soutěže Global Investment Research<br />
Challenge 2011 zná své vítěze! A není jimi nik<strong>do</strong> jiný než pětičlenný<br />
tým Ekonomické fakulty VŠB-TUO! Skupiny studentů ze šesti univerzit,<br />
které se soutěže zúčastnily, měly za úkol zpracovat během uplynulého<br />
zimního semestru investiční <strong>do</strong>poručení pro akcie společnost ČEZ<br />
Group a.s. a obhájit svůj postup a výsledné stanovisko investičním<br />
odborníkům. Vše samozřejmě v angličtině. Už začátkem března poje<strong>do</strong>u<br />
vítězové reprezentovat nejen naši univerzitu, ale také Českou republiku<br />
<strong>do</strong> Madridu, kde proběhne evropské kolo soutěže.<br />
Ostravský tým ve složení Dalie Peterová,<br />
Eva Kotasová, Kateřina Korbélyiová,<br />
Lenka Kovalčíková a Roman Kolář uspěl<br />
v konkurenci takových škol, jakými jsou<br />
například Vysoká škola ekonomická,<br />
Institut ekonomických studií Univerzity<br />
Karlovy, University of New York v Praze<br />
nebo Masarykova universita v Brně.<br />
Mezi čtyřmi finálovými skupinami<br />
(týmy z VŠE a Zápa<strong>do</strong>české univerzity<br />
neodevzdaly první část povinného<br />
materiálu a nebyly tak k samotné finální<br />
prezentaci vůbec připuštěny) uspěli<br />
naši studenti s návrhem držet akcie<br />
společnosti ČEZ. Cena akcií byla podle<br />
jimi provedeného oceňování pomocí<br />
metody DCF podhodnocená, zdrženlivé<br />
investiční <strong>do</strong>poručení však bralo v úvahu<br />
další vlivy, mezi nimiž nelze opomenout<br />
čerstvě schválenou daň z emisních<br />
povolenek, jež výrazně navýší náklady<br />
organizace a sníží její zisk.<br />
„Investiční zpráva týmu EkF VŠB-TU<br />
Ostrava splňovala i ty nejpřísnější nároky<br />
celosvětově stanovených pravidel,“<br />
uvedl Marek Jindra, člen výkonné rady<br />
Czech CFA Society, podle kterého<br />
byla vysoká úroveň všech soutěžících<br />
příjemným překvapením. Kromě účasti<br />
v evropském regionálním kole získal<br />
každý z vítězů školné výukového CFA<br />
programu v hodnotě cca 1 110 USD,<br />
víken<strong>do</strong>vý pobyt ve Vysokých Tatrách<br />
a možnost účasti na CFA Forecasting<br />
Dinner 2011 v prostorách ČNB za<br />
účasti mezinárodních odborníků.<br />
Investoři<br />
z fakulty<br />
zazářili!<br />
Global Investment Research Challenge<br />
2011 je soutěž organizovaná<br />
společností Czech CFA Society,<br />
která spadá pod světovou asociaci<br />
investičních odborníků CFA Institute.<br />
Hlavním cílem klání je dát studentům<br />
ekonomických oborů magisterského<br />
studia možnost pokusit se najít řešení<br />
daného problému v podmínkách reálné<br />
ekonomiky. Ty nejlepší z madridského<br />
kola čeká cesta na celosvětové finále<br />
<strong>do</strong> Nebrasky v USA.<br />
Našemu týmu gratulujeme a držíme<br />
palce!<br />
Zuzana Čeplá<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
17
10 18<br />
V centru zájmu<br />
Quo vadis, Oeconomia?<br />
Katedra ekonomie EkF VŠB-TU Ostrava oslavila v loňském roce 20. výročí<br />
svého vzniku uspořádáním semináře „Quo vadis, Oeconomia?“. Založení katedry<br />
je nedílně spjato s převratnými změnami v roce 1989, které poznamenaly celou<br />
společnost. Transformace tehdejší československé ekonomiky z centrálně řízené<br />
na tržní přinesla „hlad“ po ekonomických studijních programech.<br />
Ve<strong>do</strong>ucí katedry<br />
Ustanovením katedry ekonomie byl pověřen v létě roku 1990<br />
prof. RNDr. PhDr. Stanislav Polouček, CSc. „V této velice<br />
hektické a převratné <strong>do</strong>bě jsem měl obrovskou výhodu v tom,<br />
že jsem celý rok 1988 strávil jako Fulbright Scholar na studijním<br />
pobytu v USA. Využil jsem ho nejen k získání množství materiálů<br />
o mezinárodních měnových institucích a mezinárodních<br />
financích (mé specializaci a účelu mého pobytu v USA), ale také<br />
k seznámení se s výukovými programy, formami, způsoby výuky<br />
i celým systémem studia ekonomie a financí na amerických<br />
univerzitách. Pobyt v USA pochopitelně ovlivnil i celé mé myšlení<br />
a pohled na ekonomii a fungování konkrétních ekonomik,“ říká<br />
profesor Stanislav Polouček.<br />
20<br />
Ve vedení katedry zůstal profesor Polouček pouze jeden rok.<br />
Více než akademická půda ho lákala praxe, zejména pak nový<br />
rozměr bankovního sektoru. Jeden rok ve vedení katedry se<br />
může zdát krátká <strong>do</strong>ba, ale jemu se podařilo sestavit ekonomický<br />
studijní program po organizační i pedagogické stránce tak, aby<br />
studenti získali v průběhu studia znalosti základních principů<br />
ekonomického života.<br />
Profesora Poloučka ve vedení katedry střídá prof. Ing. Václav<br />
Jurečka, CSc., a to na celých osmnáct let. „Během svého<br />
působení v roli ve<strong>do</strong>ucího katedry jsem se snažil ke katedře<br />
přistupovat – řečeno slovy F. A. Hayeka – nikoli jako ke tvarování<br />
výsledku tak, jak dílo svých rukou tvaruje řemeslník, nýbrž<br />
spíše jak to dělá pro své rostliny zahradník tím, že poskytuje<br />
náležité prostředí,“ tvrdí profesor Jurečka. „Volil jsem liberální styl<br />
vedení, neboť jsem přesvědčen o tom, že duševní angažování<br />
se pro vědu a pedagogiku nedá nařídit a že jeho předpokladem<br />
je vnitřní motivace a přiměřená úroveň aspirací.“<br />
Současnou funkci ve<strong>do</strong>ucího katedry ekonomie zastává Ing.<br />
Tomáš Wroblowský, Ph.D. „Když začátkem roku 2009 profesor<br />
Jurečka na poradě katedry oznámil, že už se nehodlá znovu<br />
ucházet o pozici ve<strong>do</strong>ucího katedry, byl to pro mne (a jsem<br />
si téměř jist, že nejen pro mne) <strong>do</strong> značné míry šok. Vždyť to,<br />
že právě on je ve<strong>do</strong>ucím katedry ekonomie, bylo na fakultě<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
považováno v podstatě za samozřejmost. Byla to pro mnohé<br />
z nás stejná jistota, jako že slunce vyjde na východě a na západě<br />
se schová za obzor, či že po přílivu nastane zase odliv,“ <strong>do</strong>dává<br />
inženýr Tomáš Wroblowský, současný ve<strong>do</strong>ucí katedry.<br />
„Nesnažil jsem se ke katedře přistupovat<br />
jako ke tvarování výsledku, jak dílo svých<br />
rukou tvaruje řemeslník, nýbrž spíše jak<br />
to dělá pro své rostliny zahradník tím,<br />
že poskytuje náležité prostředí.“<br />
prof. Václav Jurečka<br />
Současnost katedry<br />
Katedra ekonomie dnes zajišťuje výuku mikroekonomie,<br />
makroekonomie, mezinárodní ekonomie, dějin ekonomických<br />
učení, teorie fiskální a monetární politiky, mezinárodních<br />
financí, institucionální ekonomie, ekonomiky rozvoje, dějin<br />
národního a světového hospodářství. Předměty mikroekonomie<br />
a makroekonomie zajišťuje fakulta nejen na bakalářské<br />
úrovni, ale také na úrovni magisterské a <strong>do</strong>ktorské. Podílí<br />
se na výuce MBA, na kursech celoživotního vzdělávání a zajišťuje<br />
výuku základů ekonomie na technických oborech VŠB-TUO.<br />
Garantuje i <strong>do</strong>ktorské studium v oboru Ekonomie. Během svého<br />
působení si vytvořila katedra ekonomie výraznou pozici v české<br />
ekonomické obci. A to především díky pedagogické a široce<br />
pojaté ekonomické činnosti.<br />
Vzpomínky pedagogů<br />
Řada pedagogů je s katedrou spjata dlouhá léta. Při 20. výročí<br />
neváhali zavzpomínat na „staré <strong>do</strong>bré časy“.<br />
„Jsem ráda, že patřím k pamětníkům katedry ekonomie a že jsem<br />
zažila <strong>do</strong>bu, kdy bylo možné „fabriquer les souvenirs“ (jak zpívá<br />
Edith Piaf), které obohatily můj život,“ dr. Ing. Eva Kolcunová.
„Pokud jde o kolegy, kteří byli nebo jsou s katedrou spjatí, tak budu<br />
vždy s láskou a úctou vzpomínat na předrevolučního ve<strong>do</strong>ucího<br />
této katedry, prof. Zlého. Ten působil posledních několik let i na<br />
katedře ekonomické integrace jako <strong>do</strong>cent. Během revolučního<br />
kvasu po r. 1989 mu byl titul „profesor“ odebrán a ponechán<br />
„<strong>do</strong>cent“. Já ho však důsledně nadále oslovuji „profesore“,<br />
a nejen já. Prof. Zlý je noblesní, moudrý a kulturně vzdělaný<br />
člověk, byl skvělým manažerem, i když tehdy se tento pojem<br />
neužíval. Obdivuhodné bylo jeho umění jednat s lidmi. Ráda<br />
se s ním setkávám <strong>do</strong>dnes. Jsou to vždy krásně prožité chvíle,“<br />
vzpomíná <strong>do</strong>ktorka Eva Kolcunová.<br />
„Zajímavá setkání jsem také zažila se zahraničními studenty.<br />
V jedné skupině chodil na základy tržní ekonomie student<br />
z Čadu, který se na rozdíl od českých studentů o předmět zajímal.<br />
Poněvadž vím, jaké to je být zahraničním studentem a jak kontakt<br />
s „<strong>do</strong>morodci“ potěší (a také mi šlo o trénink francouzštiny),<br />
pozvala jsem Jimmiho několikrát k sobě <strong>do</strong>mů na večeři. Byl<br />
šťastný a pro mé, tehdy malé dcery, byl nesmírně „zajímavý“.<br />
Díky tomu jsem zažila humornou situaci ve školce, kam jsem<br />
dcery vodila. Paní učitelky se na mě začaly spiklenecky usmívat,<br />
až to jedna nevydržela a sdělila mi, že se holky pochlubily,<br />
že „za maminkou chodí večer černoch…“. Že chodí na večeři<br />
a je u toho i tatínek, to už neřekly. Dodnes mi Jimmi na každé<br />
Vánoce, ať je kdekoliv ve světě, telefonuje. Možná i proto,<br />
že jsme ho jednou vzali <strong>do</strong> kostela na vánoční koncert Hradišťanu<br />
a on se tam rozplakal <strong>do</strong>jetím.“<br />
„Nezapomenutelné zážitky mám z kaž<strong>do</strong>ročních zimních výjezdů<br />
katedry na chaty v Beskydech. Tam se – po ukončení celodenního<br />
odborného programu – <strong>do</strong> časných ranních hodin zpívalo<br />
u kytary, na níž exceloval dnes již profesor Frait,“ vzpomíná <strong>do</strong>c. Ing.<br />
Martin Macháček, Ph.D. „Mimochodem, s Honzou Fraitem jsem<br />
sdílel po příchodu na katedru delší <strong>do</strong>bu kancelář. Pamatuji si,<br />
jak ještě jako „pouhý“ inženýr přicházel <strong>do</strong> práce v džínové bundě<br />
Konference, 30 let fakulty, 2002<br />
Výjezdní seminář, 1999 Výjezdní zasedání, 2006<br />
Quo vadis, Oeconomia?<br />
a s oprýskanou koženou taškou, aby nám z magnetofonu pustil<br />
nějaký starý <strong>do</strong>brý rock. To bylo od bu<strong>do</strong>ucího respektovaného<br />
člena bankovní rady ČNB prima,“ usmívá se <strong>do</strong>cent Macháček.<br />
„Ovšem zapomenout také nemohu na to, jak mi jednou kolega<br />
Frait oznámil, že mám jít za něj druhý den přednášet v rámci<br />
předmětu Mezinárodní finance, s nímž jsem před tím (a ani<br />
nikdy potom) neměl nic společného… Ačkoliv jsem se <strong>do</strong><br />
noci na přednášku připravoval, z nervozity jsem nebyl schopen<br />
téma zaměřené na nějaké pokročilé finanční nástroje <strong>do</strong>končit<br />
a „hanebně“ jsem byl <strong>do</strong>nucen přednášku v půli ukončit s omluvou<br />
přítomným studentům. I když jsem se pak cítil pár dnů hrozně,<br />
po několika měsících jsem se náhodně od jednoho ze studentů<br />
neformálně <strong>do</strong>zvěděl, že přítomní tenkrát ocenili mé férové<br />
přiznání. To bylo příjemné poznání,“ říká <strong>do</strong>cent Macháček.<br />
Bilancování nad dvacítkou<br />
„Dvacáté narozeniny každého z nás byly většinou spojeny,<br />
pominu-li bouřlivé oslavy, s bilancováním. S hodnocením toho,<br />
co jsme za těch dvacet let <strong>do</strong>kázali, co se nám povedlo a co<br />
nepovedlo. Tento pohled umožňuje uvě<strong>do</strong>mit si, na co bychom<br />
chtěli v bu<strong>do</strong>ucnu navázat, v čem bychom chtěli pokračovat, ale<br />
také co bychom chtěli změnit,“ říká Ing. Wroblovský. „Je to věk,<br />
ve kterém už člověk má představu kým je, kam směřuje, čeho<br />
a jak chce <strong>do</strong>sáhnout. Ob<strong>do</strong>bně dvacáté výročí existence<br />
katedry je <strong>do</strong>brým důvodem k rekapitulaci a hodnocení, a to<br />
nejen výsledků její pedagogické a vědecko-výzkumné činnosti,<br />
ale i života a fungování katedry obecně.“<br />
Celé katedře ekonomie přejeme spoustu zdaru a <strong>do</strong> další<br />
dvacítky mnoho sil k udržení tak vysoké úrovně, jakou si <strong>do</strong>sud<br />
vybu<strong>do</strong>vala.<br />
Tereza Baroňová<br />
Petra Polesová<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
19
10 20<br />
V centru zájmu<br />
Drinks, Life, Emotion<br />
EkF VŠB-TU Ostrava hostila 16. 11.<br />
2010 druhé kolo prestižní soutěže<br />
Creativity & Innovation Challenge,<br />
kterou pořádala organizace Junior<br />
Achievement ve spolupráci s hlavním<br />
sponzorem, společností Kofola Holding,<br />
a.s. pod názvem Drinks, Life, Emotion.<br />
Do soutěže se zapojilo více než<br />
100 studentů středních odborných škol<br />
z celé České republiky. Úkolem studentů<br />
bylo vypracovat inovační projekt<br />
na uvedení nového značkového produktu<br />
<strong>do</strong> portfolia společnosti Kofola.<br />
Organizace Junior Achievement, iniciátor<br />
projektu, poskytuje mladým lidem<br />
praktické ekonomické vzdělání a rozvíjí<br />
jejich znalosti a <strong>do</strong>vednosti. Motivuje<br />
je k aktivnímu přístupu k životu, aby<br />
byli připraveni úspěšně vstoupit na trh<br />
práce. Soutěž Creativity & Innovation<br />
Challenge pořádá Junior Achievement<br />
(JA) na základě evropského projektu<br />
v rámci programu Leonar<strong>do</strong> da Vinci,<br />
který bude trvat tři roky. V rámci<br />
projektu proběhne šest národních kol,<br />
Innovation camp. První kolo proběhlo již<br />
v dubnu 2010 ve Zlíně, další kola bu<strong>do</strong>u<br />
organizována v ostatních městech<br />
České republiky. Nejlepší studenti<br />
ze 13 zemí zapojených <strong>do</strong> projektu se<br />
následně zúčastní evropského finále<br />
v Bruselu.<br />
8.30<br />
Prostory Ekonomické fakulty VŠB-TUO<br />
začínají ožívat. Studenti ze všech koutů<br />
České republiky se registrují. Ve vzduchu<br />
vládne nervozita, očekávání a také<br />
ra<strong>do</strong>st z poznání něčeho nového. Studenti<br />
zatím netuší, co je čeká.<br />
9.00<br />
Josef Műller, výkonný ředitel JA, zahajuje<br />
úvodním slovem projekt. Studenti<br />
se <strong>do</strong>zvídají zadání projektu, bu<strong>do</strong>u vy-<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
mýšlet nový produkt společnosti Kofola,<br />
který musí prezentovat před odbornou<br />
porotou. Spolupracovat bu<strong>do</strong>u v náhodně<br />
sestavených týmech pod vedením<br />
koučů – studentů marketingu a obchodu<br />
EkF, kteří všichni absolvovali jednodenní<br />
školení koučinku ve společnosti<br />
New Dimension.<br />
„Největším překvapením pro<br />
mě bylo nadšení studentů.<br />
Trochu jsem se obával,<br />
že budu muset zápasit s jejich<br />
(ne)motivací, ale opak byl<br />
prav<strong>do</strong>u. Přicházeli s úžasnými<br />
nápady a já jenom sle<strong>do</strong>val,<br />
jak jim jde práce sama.“<br />
10.00–14.00<br />
Petr Jonák<br />
kouč vítězného týmu<br />
V jednotlivých místnostech vládne kreativní<br />
nálada. Studenti zahlcují nápady<br />
své kouče. Na ostych z neznámých<br />
kolegů už se dávno zapomnělo, teď<br />
všichni fungují jako tým. Zadání zní jednoznačně:<br />
zpracovat inovační projekt<br />
na uvedení nového značkového produktu<br />
<strong>do</strong> portfolia společnosti Kofola,<br />
který bude naplňovat požadavky věkové<br />
skupiny 15–26 let a současně se stane<br />
nepřehlédnutelnou inovací v kategorii<br />
nealkoholických nápojů na českém<br />
trhu. Odborné části projektu mohou<br />
studenti konzultovat přímo s odborníky<br />
z praxe. Nejčastější <strong>do</strong>tazy jsou z oblasti<br />
marketingu.<br />
15.30–17.30<br />
Největší zkoušku mají studenti právě<br />
před sebou. Musí svůj nápad na nový<br />
produkt prezentovat před odbornou<br />
porotou a ostatními soutěžícími. Tréma<br />
je na nejvyšším stupni pohotovosti. Obhájí<br />
soutěžící svůj projekt? Zaujmou<br />
porotu? Bu<strong>do</strong>u znát odpovědi na otázky<br />
porotců? To a mnoho dalšího se právě<br />
honí studentům hlavou. Šestičlenná odborná<br />
porota hodnotí pět atributů projektu:<br />
inovativnost a kreativitu, přínos<br />
něčeho nového, realizovatelnost, týmového<br />
ducha a prezentaci. Porotci, konzultanti,<br />
organizátoři a všichni ostatní<br />
jsou překvapeni kreativitou soutěžících.<br />
Jeden tým za druhým prezentuje jako<br />
na běžícím páse. Mezi projekty jednoznačně<br />
vládne tématika energetických<br />
nápojů. Objevují se nápady na nové tvary<br />
lahví, nové příchutě a taky na zcela<br />
nové originální produkty.<br />
„Som príjemne prekvapený,<br />
čo <strong>do</strong>káže skupina 17ročných<br />
študentov vymyslieť za pekné<br />
veci, postaviť sa za ne<br />
a perfektne ich odprezentovať.<br />
To ma naozaj prekvapilo.“<br />
18.30<br />
Pavol Chalupka<br />
Senior Brand Manager,<br />
Kofola Holding, a.s.<br />
Přichází nejočekávanější chvíle celého<br />
dne, vyhlášení vítězů. Druhé kolo soutěže<br />
Creativity & Innovation Challenge:<br />
Drinks, Life, Emotion vyhrává tým<br />
s produktem ČokoLove „Čistá láska<br />
k čokoládě“. Tým zvítězil především díky
diferenciaci produktu oproti ostatním<br />
týmům, silné emoční komunikaci a <strong>do</strong>brému<br />
nápadu na komunikaci v místě<br />
prodeje.<br />
„Hodně mě překvapilo,<br />
že někteří studenti měli velmi<br />
kreativní přístup. Budeme se<br />
snažit některé nápady využít.“<br />
René Sommer<br />
ředitel a jednatel společnosti<br />
Kofola Holding, a.s.<br />
Po ukončení soutěže čekal vítězný<br />
tým ještě pohovor vedený v angličtině.<br />
Nejlepší členové vítězného týmu se zúčastní<br />
European Creativity & Innovation<br />
Challenge 2011 v Bruselu, kde bu<strong>do</strong>u<br />
reprezentovat Českou republiku.<br />
Celý den byl přímo nabitý <strong>do</strong>jmy a zážitky.<br />
Studenti odcházeli <strong>do</strong>mů plni nových<br />
poznatků a profesních zkušeností.<br />
ČokoLove (vítězný projekt)<br />
Jedná se o inovativní studený nealkoholický nápoj<br />
ČokoLove na bázi čokolády, nabízený v mnoha variantách.<br />
ČokoLove boří hranice a nastavuje nový směr pití čokolády.<br />
ČokoLove nabídne následující varianty:<br />
Klasická (s cukrem, bez cukru, s kousky čokolády), Ochucená<br />
(banán, jahoda, cappuccino, višeň, jogurt), Luxusní<br />
(hustší, s kousky čokolády a vyšším obsahem čokolády)<br />
Komunikační kampaň bude <strong>do</strong>provázet slogan „ČokoLove<br />
– čistá láska k čokoládě“. Komunikační kampaň se bude<br />
opírat o tři následující prvky:<br />
„Čokolá<strong>do</strong>vá fontána“ – na náměstích velkých měst bude<br />
postavena fontána, která bude chrlit ČokoLove.<br />
„Čokolá<strong>do</strong>vý strom“ – na frekventovaná místa bude umístěn<br />
umělý strom, na jehož větvích bu<strong>do</strong>u viset malé plechovky<br />
ČokoLove.<br />
„Čokolá<strong>do</strong>vá pítka“ – na společenských a kulturních<br />
akcích bu<strong>do</strong>u rozmístěna mobilní čokolá<strong>do</strong>vá pítka. Překvapení<br />
lidé,<br />
kteří místo vody<br />
ochutnají výborný<br />
ČokoLove,<br />
bu<strong>do</strong>u natáčeni<br />
skrytou kamerou<br />
a záběry bu<strong>do</strong>u<br />
následně použity<br />
pro vytvoření<br />
virálního videa.<br />
Navázali kontakty s novými lidmi, komunikovali<br />
se zástupci velkých firem<br />
a poznali vysokoškolské prostředí. Akci<br />
hodnotili pozitivně všichni účastníci.<br />
Tereza Baroňová<br />
Daniel Šácha<br />
Kox<br />
Drinks, Life, Emotion<br />
„Nejlepší na celé akci je,<br />
že studenti nevědí, co je čeká,<br />
neznají se navzájem a během<br />
pár hodin načerpají obrovské<br />
množství myšlenek, zkušeností<br />
a <strong>do</strong>vedností, poznají nové<br />
kamarády a zjistí, že jde<br />
pracovat nejen se spolužáky,<br />
ale i s lidmi, které vlastně<br />
vůbec neznají.“<br />
Josef Műller<br />
ředitel Junior Achievement<br />
“KOX – bez kazů a s chutí.” Produkt KOX je ryze česká<br />
a perlivá voda s přídavkem xylitolu s jemnou chutí máty.<br />
Pro zdravé a silné zuby. Název produktu je vytvořen ze složeniny<br />
slov KOfola a Xylitol. Produkt nahrazuje časté mytí<br />
zubů po jídle. Uspěchaný životní styl lidem ne<strong>do</strong>volí starat<br />
se o zuby tak, jak by chtěli. A proto je zde KOX, který tento<br />
problém vyřeší. Plně nahrazuje druhotnou péči o zuby,<br />
tj. žvýkačky. Obsahuje pouze přírodní sladidlo. Produkt<br />
uspokojuje potřeby jako zdravé zuby, svěží dech, zvýšení<br />
sebevě<strong>do</strong>mí, pohodlnost a prevenci zubních onemocnění.<br />
Elephant Power<br />
Produkt Elephant Power (Sloní krev) je nápojem pro podporu<br />
soustředění při fyzické a psychické aktivitě. Produkt<br />
je díky svým vlastnostem vhodný především pro studenty<br />
a rekreační sportovce. V případě studentů podporuje<br />
myšlení, koncentraci, zlepšuje náladu, tudíž je vhodný pro<br />
vypjaté situace, jako jsou zkoušky apod. U sportovců<br />
je předností tohoto nápoje nabuzení a motivace ke sportovnímu<br />
výkonu. Nápoj bude vyráběn ve třech příchutích:<br />
gingko biloba (evokuje podporu paměti a koncentrace),<br />
hroznové víno a sapodilla (exotická příchuť ovoce se sladkou,<br />
karamelovou chutí). Barva nápoje bude vždy odpovídat<br />
jednotlivé příchuti. Obal nápoje je plastový ve tvaru<br />
sloního klu. Barva béžová s barevným motivem jednotlivé<br />
příchutě. Odklápěcí uzávěr ve špičce klu. Na obalu motiv<br />
slona. Objem 0,5 l, pro reklamní účely 0,2 l. Propagaci výrobku<br />
zahrnuje i slogan: Chceš mít sílu a paměť jako slon,<br />
pij SLONÍ KREV a buď jako on!<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
21
10 22<br />
Kavárna<br />
Kapela Kryštof zní<br />
v kinosálech „Sqěle“<br />
V sobotu 12. února odstartovala kapela Kryštof šňůru koncertů<br />
KRYŠTOFF / ON – Kino Tour 2011 po českých kinosálech řetězce<br />
Cinestar. Další z originálních projektů havířovské kapely působí<br />
ohromně. Spojení „pop-punkového <strong>do</strong>kumentu“ s živým hraním<br />
v bezkonkurenčním akustickém prostředí si opravdu nesmíte nechat<br />
ujít.<br />
Zarytí fanoušci jistě ocení bez scénáře<br />
zpracovaný <strong>do</strong>kument, který vypráví<br />
o samotné kapele – od jejího vzniku,<br />
přes koncerty v mini klubech a kulturácích,<br />
až po vyprodané haly a festivaly.<br />
Nechybí ani vyostřené chvíle, kdy toho<br />
členové kapely měli plné zuby a chtěli<br />
všeho nechat, či osobní zpovědi o vztazích<br />
a rodině.<br />
Kapela Kryštof poskytla v zastoupení<br />
Richarda Krajča časopisu <strong>Sokolská</strong> <strong>33</strong><br />
o své kino tour rozhovor.<br />
Máte za sebou již několik koncertů<br />
v rámci tohoto turné. Jak se po nich cítíte?<br />
Splnily Vaše očekávání?<br />
Vcelku mě zaskočilo, že věci, o kterých<br />
jsme si po veřejné generálce v Praze<br />
mysleli, že můžeme vystřihnout, jsou<br />
pro lidi zajímavé a vtipné. My už jsme<br />
to přeci jen viděli tisíckrát a nebyli příliš<br />
soudní. Jsem rád, že právě ty situace,<br />
o kterých jsem pochyboval, fungují<br />
a jsou na správném místě.<br />
Váš <strong>do</strong>kument mi přijde velmi přirozený…<br />
Myslím, že to ani nevznikalo jako <strong>do</strong>kument.<br />
Nikdy jsme netušili, že nahrávky<br />
použijeme. Když jsme točili videodeníky<br />
během tour, vůbec jsme se nehlídali,<br />
nedávali si pozor na jednotlivá slova.<br />
O to víc je to přirozenější, více punkové –<br />
to se mi líbí. Celý <strong>do</strong>kument vznikl bez<br />
programu a jasné koncepce, dali jsme<br />
pouze <strong>do</strong>hromady materiál za deset let,<br />
co hrajeme. Lidé nás pak vnímají jako<br />
obyčejné kluky, kteří hrají v kapele. Spoluhráči,<br />
když viděli finální sestřih, se mě<br />
ptali, zda fanoušci mimo Ostravu nebu<strong>do</strong>u<br />
trochu naštvaní na náš krátký ost-<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
„Kina jsou nejlepší<br />
akustickým prostorem,<br />
ve kterém jsme kdy hráli.<br />
Můžeme si tady <strong>do</strong>volit<br />
luxus surround systému.“<br />
ravský dialekt. Já jim říkal, že jedině tak<br />
ukážeme naši přirozenost, odkud jsme<br />
vzešli, a že to naopak považuji za bonus.<br />
Vybíráte si neobvyklé prostory – univerzitní<br />
auly, kina. Nemáte v nich problémy<br />
s technikou, akustikou, aj.?<br />
Kina jsou nejlepším akustickým prostorem,<br />
ve kterém jsme kdy hráli. Navíc<br />
si tady můžeme <strong>do</strong>volit luxus surround<br />
systému. Nikde jinde to nejde, protože<br />
haly ani kluby nemají tak <strong>do</strong>bré akustické<br />
podmínky. V kinech opravdu vyniká<br />
každé cinknutí. Zvuk je parádní a jsem<br />
z něj absolutně nadšený.<br />
Z médií jsem se <strong>do</strong>slechla, že po kino<br />
tour a vybraných festivalech si dáváte<br />
pauzu. Na jak dlouho a proč?<br />
Bez čtyř měsíců jedeme deset let v kuse.<br />
Bohužel obecně klesá návštěvnost<br />
na koncertech. Jsme jedna ze světlých<br />
výjimek, kterým se daří naplňovat haly<br />
i kluby. Je to zřejmě proto, že vymýšlíme<br />
nové věci. Na klubové kapely, na které<br />
chodilo čtyři sta, pět set lidí, teď chodí dvě<br />
stě. Kapely si chtějí udržet svůj cenový<br />
standard, nechtějí promotérům ustoupit<br />
s cenou a hraje se míň a míň. Doufáme,<br />
že nám se to vyhne. Chceme dát lidem<br />
oddech a my sami potřebujeme nabrat<br />
inspiraci na psaní dalších písniček.<br />
Zuzana Kanovská<br />
Rozšířenou verzi<br />
rozhovoru, společně<br />
s odpověďmi<br />
baskytaristy a jednoho<br />
ze zakladatelů kapely<br />
Kryštof – Nikolaje<br />
Atanasova Arichteva,<br />
najdete na našich<br />
stránkách<br />
www.sokolska<strong>33</strong>.cz
V hlavní roli exceluje Natalie Portman<br />
jako baletka Nina usilující o přední dvojroli<br />
v baletu Labutí jezero, která vyžaduje<br />
zahrát jak nevinnou a noblesní bílou labuť,<br />
tak i lstivou a smyslnou labuť černou.<br />
Dokonalost vkořeněná v duši samotné<br />
baletky plně odpovídá předpokladům<br />
bílé labutě. Nina ale stále nemůže nalézt<br />
tajemná dvířka k zahradě své excentričnosti,<br />
dravosti i erotické intimity. Čím<br />
svéhlavěji se pouští ve svém hledání<br />
<strong>do</strong> všech tajemných zákoutí vlastního já,<br />
tím více se začíná ztrácet mezi tou, jíž<br />
byla, a tou, kterou by se měla stát.<br />
Černá labuť je v každé z nás<br />
Režisér Darren Aronofsky je známý tím, že točí netradiční filmy o netradičních lidských<br />
příbězích. V roce 2000 na sebe upozornil velmi sugestivním filmem Requiem za sen,<br />
který nahání husí kůži. Letos vyhlásil útok na „Oscary“ dech beroucím snímkem Černá<br />
labuť.<br />
Aronofsky až <strong>do</strong> poslední chvíle nechává<br />
Ninu i diváka tápat, co je, nebo naopak<br />
není, skutečné. Snímek vás obejme<br />
jako labutí křídla. A nepustí. Poukazuje<br />
na nadpozemskou krásu baletu, ale nebojí<br />
se vynechat bolest, útrapy i nepříjemnosti<br />
s tím neodmyslitelně spojené.<br />
Stupňující se napětí graduje pointou<br />
silnou jako černá káva, jež vám pár dní<br />
nedá spát.<br />
Do českých kin se Černá labuť <strong>do</strong>stala<br />
oproti světovým premiérám později,<br />
ale zato s velkým očekáváním – film<br />
Kulturní tipy na březen a duben 2011<br />
Taktikou „březen – za kamna vlezem“ a „duben – ještě tam<br />
budem“ se rozhodně neřiďte a raději vyrazte za kulturou.<br />
Je totiž opravdu o co stát. A pokud ještě stále nevíte kam, dejte<br />
na rady redakce Sokolské <strong>33</strong> a zažijete spoustu legrace.<br />
Rango, Obřad,...<br />
Nikol Kupková<br />
Karolína Rycková<br />
Co se kina týče, můžete se těšit na premiéry filmů Rango<br />
(anim., Gore Verbinski, Johny Depp, 10. 3.), Obřad (thriller,<br />
Mikael Håfström, Anthony Hopkins, 17. 3.) či Poznáš,<br />
až to přijde? (romantická komedie, James L. Brooks,<br />
Reese Witherspoon, 14. 4.)<br />
Dara Rolins, Dan Bárta...<br />
Po několika letech se na pódiu opět<br />
spolu představí Dara Rolins, Dan Bárta<br />
& Illustratosphere. Zaznějí písně nejen<br />
z jejich předchozího projektu Sexy<br />
Dancers, ale i v duetech předělané věci<br />
Illustratosphere či z repertoáru Dary<br />
Rolins. Daru a Dana si nenechte ujít<br />
12. 3. v klubu Fabric od 20.00.<br />
Bratři Ebenové<br />
Dobrou náladu a usměv na tváří<br />
Vám vykouzlí Bratři Ebenové.<br />
Sametové písničky plné inteligentního<br />
humoru si přijďte poslechnout<br />
8. 4. <strong>do</strong> Domu kultury<br />
města Ostravy od 19.00.<br />
Z deníku Ostravaka<br />
má totiž na svém kontě již pět nominací<br />
na Oscara (nejlepší film, režie, herečka<br />
HR, kamera a střih) a Zlatý glóbus Natalie<br />
Portman za hlavní roli.<br />
Po shlédnutí filmu si už žádná z nás nemůže<br />
být jistá, zda právě stát se baletkou,<br />
byl ten nejpěknější dětský sen.<br />
Karolína Rycková<br />
Tereza Dalecká<br />
Divadelní představení s podtitulem ,,Dřysty našeho nejznámějšího<br />
blogera v šumném provedení“, tedy Z deníku<br />
Ostravaka můžete shlédnout 7. 3. v ostravském Divadle<br />
loutek od 18.00.<br />
Mňága a Žďorp<br />
Romeo a Julie, Hamlet<br />
Hudebním fanouškům<br />
netřeba představovat<br />
kapelu Mňága a Žďorp,<br />
která vystoupí 8. 3.<br />
v klubu Rock and Roll<br />
Garage v Martinově<br />
od 20.00.<br />
Protože trocha klasiky nikdy neuškodí, můžete porovnat<br />
Shakespearovské tragédie v nastu<strong>do</strong>vání dvou menších<br />
Ostravských divadel. Romeo a Julie usmiřují rody v Divadle<br />
Petra Bezruče 18. 3. od 19.00 a Hamlet přemítá, zda být<br />
či nebýt v Komorní scéně Aréna 16. 3. od 18.30.<br />
Více na stránkách<br />
internetového časopisu<br />
www.sokolska<strong>33</strong>.cz<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
23
10 24<br />
Slunce zapadá a vy si to šinete někam<br />
směrem k východu. Dál na širé moře.<br />
Jste sami v absolutním klidu… I taková<br />
scenérie se vám může naskytnout, pokud<br />
se rozhodnete plachtit. Nevěřil jsem,<br />
že to může být tak poetické. Kamarádka<br />
mě ale přesvědčila.<br />
Využití plachetních lodí jako <strong>do</strong>pravního<br />
prostředku fungovalo již v pravěku.<br />
Nicméně byli to Holanďané, kteří se<br />
v 17. století rozhodli použít tento typ lodě<br />
k soutěžení. Brzy na to se v Anglii začaly<br />
objevovat na zakázku vyrobené „závodní“<br />
jachty. V roce 1851 vyzval americký<br />
jachetní klub v New Yorku své členy<br />
k prvnímu souboji, což vedlo k založení<br />
slavné tradice Amerického poháru, nejstarší<br />
<strong>do</strong>dnes existující sportovní soutěže<br />
na světě.<br />
Dnes jachting představuje vysoce kvalifikovaný<br />
sport. Jachtaři plachtí s přispěním<br />
nejnovějších technologií a inovací.<br />
Průkopníky by ani ve snu nenapadlo,<br />
že se tento sport může rozšířit i na pevninu<br />
v po<strong>do</strong>bě ledního jachtingu nebo<br />
jachtingu na písku.<br />
Jachting je sportem pro všechny. Tedy<br />
pokud netrpíte mořskou nemocí. Je to<br />
sport jak pro samotáře, tak i pro ty, kteří<br />
mají rádi společnost. V České republice<br />
funguje mnoho půjčoven lodí různých<br />
velikostí. A jestli si chcete zahrát na ná-<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
mořníka, nezbývá než <strong>do</strong>poručit vodní<br />
nádrž Nové Mlýny na jižní Moravě.<br />
Mluvíme zde však nejen o sportu, ale<br />
i o určitém životním stylu. Po celém světě<br />
najdete tisíce lodí a posádek, které<br />
tráví dlouhé měsíce a roky na moři.<br />
Plavba přes Atlantik je dnes relativně<br />
běžnou záležitostí a ročně ji absolvují<br />
stovky mladých lodí. Jachting je také<br />
druhem turistiky a v některých zemích<br />
představuje způsob výcviku bu<strong>do</strong>ucích<br />
námořníků.<br />
Do pově<strong>do</strong>mí Čechů se jachting <strong>do</strong>stal<br />
především díky Lence Šmí<strong>do</strong>vé, která<br />
v roce 2004 získala stříbrnou medaili<br />
na LOH v Aténách.<br />
I u nás na fakultě máme mla<strong>do</strong>u a nadějnou<br />
jachtařku – Vendulu Škráčkovou,<br />
která studuje obor Sportovní management.<br />
Něk<strong>do</strong> kope <strong>do</strong> balónu, jiný s ním dribluje,<br />
ale ty plachtíš. Jak ses k tomu <strong>do</strong>stala<br />
a co tě na tom tolik fascinovalo?<br />
K jachtingu jsem se <strong>do</strong>stala přes souseda,<br />
který vybu<strong>do</strong>val a vlastnil jacht klub<br />
sídlící na hlučínském jezeře. S mými<br />
rodiči se znal dlouhou <strong>do</strong>bu a jednou<br />
celou naši rodinu pozval <strong>do</strong> klubu a nechal<br />
nás svézt na lodích. Já, moje sestra<br />
a <strong>do</strong>konce i otec jsme tomu hned propadli<br />
a začali jezdit. Jachting se po roce<br />
Poezie na moři<br />
okoukávání stal pro naši rodinu číslem<br />
jedna, takže jsme mu věnovali veškerý<br />
volný čas i peníze. Sestra po sedmi letech<br />
úspěšného jachtingu musela díky<br />
časové vytíženosti v práci skončit a otec<br />
skončil se svým závoděním na úkor mé<br />
sportovní kariéry. Já však stále jezdím.<br />
Jak se změnila situace v českém jachtingu<br />
od <strong>do</strong>by, kdy jsi začínala?<br />
Změnilo se toho mnoho. Rok od roku<br />
se z<strong>do</strong>konaluje technická vybavenost,<br />
ať už se jedná o materiály, ze kterých jsou<br />
části lodě poskládány, nebo o samotné<br />
oblečení závodníka. V ČR se jachting<br />
stal známým v roce 2004. Díky stříbrné<br />
olympijské medaili Lenky Šmí<strong>do</strong>vé<br />
lidé najednou začali zjišťovat, že vůbec<br />
nějaký jachting existuje. Popularita jachtingu<br />
roste jak u jednotlivců, kteří chtějí<br />
závodit, tak u lidí, kteří jezdí na jachty<br />
na <strong>do</strong>volenou, nebo u firem, které pro<br />
své zaměstnance objednávají několikadenní<br />
„team-buildingy“.<br />
Přejděme k přípravě. Je pro Čechy<br />
těžší, že se nemohou připravovat na<br />
moři?<br />
Ano, to je náš hlavní problém. Abychom<br />
se <strong>do</strong>kázali prosadit v kvalitních zahraničních<br />
závodech, je třeba mít <strong>do</strong>statek<br />
finančních prostředků pro pravidelný<br />
trénink na mořích či účast na samotných<br />
závodech. Tréninky, soustředění a závody<br />
na našich jezerech nemohou nahra-
dit přípravu na moři. U nás nejsou tak<br />
kvalitní povětrnostní podmínky, proudy<br />
na přehradách mají jiný charakter a tím<br />
pádem i vlny jsou zcela rozdílné. To vše<br />
hraje velkou roli v jízdě na vodě. A pokud<br />
jachtaři z přímořských států dennodenně<br />
po škole trénují jako u nás fotbalisté<br />
či atleti, nebo mají <strong>do</strong>konce jachtařská<br />
gymnázia, tak si možná sami <strong>do</strong>kážete<br />
představit, kolik úsilí musí český jachtař<br />
tomuto sportu obětovat.<br />
E. Kislingerová + cd<br />
Manažerské finance<br />
3. přepracované a <strong>do</strong>plněné vydání<br />
Vázané, 864 stran<br />
cena 1240 Kč, obj. číslo BEK31<br />
na hraně. Co se týče finančního rozpočtu<br />
na sezónu, tak to záleží na počtu<br />
závodů a soustředění a jejich umístění.<br />
Je to velmi individuální. Může to být ročně<br />
100 000 Kč, ale také i milión, pokud<br />
se účastníte pře<strong>do</strong>lympijské kampaně<br />
a aktivně trénujete. Jinak Český svaz<br />
jachtingu samozřejmě podporuje své<br />
nejúspěšnější jachtaře, nicméně zdaleka<br />
to nejsou částky, které by pokryly roční<br />
výdaje na sezónu.<br />
Dokážeš zhodnotit, jak je na tom český „Proplachtila“ jsi už mnoho moří. Kde<br />
jachting v porovnání se světovou špič- se ti líbilo nejvíce?<br />
kou?<br />
Minulý rok jsem zavítala na mistrov-<br />
Český jachting se světové úrovni přibliství světa na jih Švédska a musím říct,<br />
žuje, i když velice pomalu, kvůli ne<strong>do</strong>- že Severní moře mě <strong>do</strong>slova okouzlistatku<br />
finančních prostředků.<br />
lo! Obrovské a krásné vlny, nádherné<br />
pobřeží, spousta ostrůvků s <strong>do</strong>my, pro-<br />
Jde se jachtingem uživit? Kolik činí stě pohádka. Ještě ráda vzpomínám<br />
tvé roční výdaje na provozování tohoto na Holandsko a město Workum, kde<br />
sportu? Pomáhá ve financování i Český se na moře vyjíždí obrovským kanálem,<br />
svaz jachtingu?<br />
a na španělský Palamos. Ale všechna<br />
Jachting rozhodně není druhem sportu, moře či přístavní města, kde jsem byla,<br />
kterým by se dalo živit. Za medailové mají něco zvláštního. To se týká i našich<br />
umístění se nevyhrávají nějaké významné<br />
finanční odměny. Živit se tímto spor-<br />
jezer!<br />
tem jde pouze v případě, že se z vás<br />
Adam Piškula<br />
201x146 stane BEK35, trenér 31,32,<strong>33</strong>_201x146 v zahraničí. U nás BEK35, je to 31,32,<strong>33</strong> tak 13.2.11 11:02 Stránka 1<br />
Jiří Špalek<br />
Veřejné statky<br />
Teorie a experiment<br />
Publikace je zaměřená především na problematiku soukromého poskytování veřejných statků. V této souvislosti je vysvětlen fenomén tzv. černého<br />
pasažérství. Důraz je kladen na identifikaci a sumarizaci možností, které mohou tomuto jevu předejít, či ho nějakým způsobem omezit, aniž by<br />
byl nutný zásah státu <strong>do</strong> ekonomiky. Autor hledá odpověď na otázky: Mohou lidé <strong>do</strong>brovolně spolupracovat, aniž by jim to bylo nařízeno?<br />
Za jakých podmínek může tato spolupráce nastat a které faktory jí mohou napomáhat? U kterých typů veřejných statků nelze tuto spolupráci<br />
naopak očekávat? Zvláštní pozornost je věnována jednomu z tradičních příkladů veřejného statku, a to charitativní činnosti. Právě příklad charity<br />
ukazuje, že spojení mezi veřejným statkem a veřejným poskytováním není v praxi pravidlem. Pro studium soukromého poskytování veřejných<br />
statků mají nezastupitelný význam ekonomické experimenty, které postupně vedly <strong>do</strong>konce k přehodnocení teorie a jejímu značnému obohacení.<br />
Přínos publikace spočívá mj. právě ve spojení experimentální ekonomie a teorie veřejných statků. Autor uvádí příklady experimentů, které byly<br />
realizovány zejména na českých vysokých školách. Text je <strong>do</strong>plněn přípa<strong>do</strong>vou studií Po<strong>do</strong>ba a výsledky výukového experimentu s veřejnými<br />
statky a přílohami, které obsahují mj. vybrané modely teorie her. V závěru je uvedena aktuální literatura, nechybí ani jmenný a věcný rejstřík.<br />
Brožované, 224 stran, cena 390 Kč, obj. číslo BEK35<br />
V. Jeníček a kol.<br />
Vyvážený rozvoj<br />
Na globální<br />
a regionální úrovni<br />
Brožované, 160 stran<br />
cena 290 Kč, obj. číslo BEK32<br />
E. Cihelková a kol.<br />
Regionalismus<br />
a multilateralismus<br />
Základy nového světového<br />
obchodního řádu?<br />
Vázané, 400 stran,<br />
cena 540 Kč, obj. číslo BEK<strong>33</strong><br />
Všechny publikace C. H. Beck i z dalších odborných nakladatelství si můžete objednat se slevou 5 % v eShopu na www.beck.cz<br />
Poezie na moři<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
25
10 26<br />
Velká jarní soutěž: Jak jsem přežil(a) zkouškové?!<br />
Studentka EkF ve finále Miss Academia!<br />
Miss Academia je soutěž krásy s dlouholetou<br />
tradicí, jejímž hlavním cílem<br />
je najít v řadách vysokoškolaček spojení<br />
dvou vlastností – krásy a inteligence.<br />
Letos se <strong>do</strong> finálové desítky probojovala<br />
i studentka Ekonomické fakulty VŠB-<br />
TUO Markéta Břízová!<br />
Tato jednadvacetiletá rodačka z Ostravy<br />
studuje na naší fakultě obor marketing<br />
a obchod. Soutěží s číslem 7 a podpořit<br />
ji můžete hlasováním na internetových<br />
stránkách www.missacademia.cz, kde<br />
najdete nejen její foto a video, ale také<br />
odpovědi na tři záludné otázky.<br />
Internetová volba potrvá <strong>do</strong> 20. 3. 2011.<br />
Titul bude vyhlášen o devět dní později<br />
na slavnostním galavečeru v Kongresovém<br />
centru Zlín. Tak neváhejte a podpořte<br />
ostravskou miss, která má – dle<br />
sloganu soutěže – (s)mysl.<br />
Markétě držíme palce a věříme, že její<br />
číslo 7 bude opravdu šťastné!<br />
Zuzana Čeplá<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
Kreativita – Vtip – Originalita. Tak právě<br />
tyto tři pojmy bu<strong>do</strong>u hrát hlavní roli v naší<br />
VELKÉ JARNÍ SOUTĚŽI. Zúčastnit<br />
se jí může k<strong>do</strong>koliv z Ekonomické fakulty<br />
VŠB-TU Ostrava. Stačí se jen zamyslet<br />
nad větou – „Jak jsem přežil(a) zkouškové?!“<br />
– a svůj výtvor hodit na papír.<br />
Můžete psát, kreslit, klidně použijte fotky.<br />
Fantazii se meze nekla<strong>do</strong>u. Jediným<br />
omezením je prostor dvou stran formátu<br />
A4, na který se Váš výsledný produkt<br />
musí vejít.<br />
Uzávěrka soutěže je již 31. 3. 2011,<br />
takže neváhejte a svá díla posílejte<br />
společně se jménem, názvem oboru<br />
a ročníkem, v němž studujete, na e-mail<br />
redakce@sokolska<strong>33</strong>.cz! Ceny za to<br />
rozhodně stojí, ve hře jsou totiž rovnou<br />
2 externí hardisky!!!<br />
Od 1. 4. 2011 bude na www.sokolska<strong>33</strong>.<br />
cz spuštěno hlasování o nejpovedenější<br />
práci. Vy sami budete moci rozhodnout<br />
o tom, čí zkouškové bylo nejšílenější!
Když víš, že chceš výš.<br />
Tvoje kariéra v KPMG.<br />
Volné pracovní pozice<br />
a KPMG Internship Programme<br />
Přijímáme absolventy vysokých škol na volné<br />
pracovní pozice <strong>do</strong> auditu, daní a poradenství.<br />
• Assistant oddělení Auditu (Praha, Brno, Ostrava, Liberec)<br />
• Assistant oddělení Daňového poradenství (Praha)<br />
• Assistant oddělení Výkonnosti a technologie (Praha)<br />
• Assistant oddělení Transakcí a restrukturalizace (Praha)<br />
Odborné stáže pro studenty<br />
KIP = KPMG Internship Programme – pro studenty<br />
čtvrtých a pátých ročníků.<br />
Stáže probíhají zpravidla od září <strong>do</strong> března v časovém<br />
rozmezí tří až sedmi měsíců.<br />
Pokud máte zájem o zaměstnání v naší společnosti,<br />
vyplňte prosím přihlášku Graduate Application<br />
Form, kterou naleznete na<br />
www.kpmg.cz v sekci Kariéra.<br />
Přihlásit se můžete již nyní, výběrová řízení<br />
probíhají od února <strong>do</strong> května 2011.<br />
Kontakty:<br />
Eva Straková<br />
Recruitment Supervisor<br />
estrakova@kpmg.cz<br />
+420 222 123 530<br />
kpmg.cz<br />
ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA<br />
© 2011 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech liability partnership and a member fi rm of the KPMG network of independent member fi rms affi liated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved.<br />
27
nová Aula VŠB-TUO<br />
Veletrh 8. března 2011<br />
pracovních příležitostí<br />
Soutěž 7. – 9. března 2011<br />
Chyť svou KARIÉRU<br />
Konference 9. března 2011<br />
Bu<strong>do</strong>ucnost trhu práce – bez talentů to nepůjde!<br />
Osobnosti na konferenci: Jan Švejnar, Jiří Braňka, Daniel Münich, Taťána Panýrová…<br />
Projekt se uskuteční pod záštitou ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Josefa Dobeše,<br />
hejtmana Moravskoslezského kraje Ing. Jaroslava Palase a primátora statutárního města Ostravy Ing. Petra Kajnara<br />
HLAVNÍ PARTNER<br />
www.karieraplus.cz<br />
www.facebook.com/pages/Kariera-plus/179944225353924<br />
© UPGRADE CZ s.r.o.
Change language