11.10.2013 Views

Cistopis_ detektory .pdf - FBMI

Cistopis_ detektory .pdf - FBMI

Cistopis_ detektory .pdf - FBMI

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Detektory optického záření<br />

Vrbová, Jelínková, Gavrilov, Úvod do laserové techniky,<br />

ČVUT FJFI, 1994<br />

Kenyon, The light fantastic, Oxford<br />

Goldman, Lasers in Medicine, kapitola Optická a tepelná<br />

dozimetrie


Zjišťování optického záření :<br />

v daném místě<br />

v daném čase<br />

Přímá detekce : frekvence vlny stejná s<br />

rezonanční frekvencí obvodu připojeného<br />

k anténě (pro opt. záření nevhodné,<br />

anténa velikosti mikrometrů)<br />

Nepřímá detekce : založena na absorpci<br />

záření a přeměně vnitřní energie<br />

kvantové soustavy na energii tepelnou,<br />

elektrickou nebo chemickou.


Základní parametry optických detektorů<br />

(detektivita, konverzní účinnost, časová odezva,<br />

spektrální charakteristika)<br />

DETEKTIVITA – minimální výkon optického<br />

záření je úměrný druhé odmocnině ze šířky<br />

frekvenčního pásma detekčního zařízení<br />

P min = f/D [W -1 Hz 1/2 ]<br />

U většiny plošných detektorů je minimální<br />

detekovatelný výkon P min úměrný také druhé<br />

odmocnině z plošného obsahu S fotocitlivé<br />

plochy detektoru<br />

P min = f S/D [W -1 mHz 1/2 ]


Základní parametry optických detektorů<br />

(detektivita, konverzní účinnost, časová odezva,<br />

spektrální charakteristika)<br />

KONVERZNÍ ÚČINNOST – poměr<br />

výsledné (využité energie) k energii do<br />

procesu vstupující<br />

Je li detektor založen na fotoeletrickém<br />

jevu, pak se namísto konverzní účinnosti<br />

uvádí kvantová účinnost, tj. poměr počtu<br />

uvolněných fotoelektronů k počtu fotonů<br />

záření dopadajích na fotokatodu


Základní parametry optických detektorů<br />

(detektivita, konverzní účinnost, časová odezva,<br />

spektrální charakteristika)<br />

ČASOVÁ ODEZVA – detektoru je časový<br />

interval, za který se podstatně změní výstupní<br />

signál detektoru, jestliže se na počátku změnila<br />

skokem intenzita signálu dopadajícího na<br />

detektor<br />

SPEKTRÁLNÍ CHARAKTERISTIKA – je závislost<br />

výstupní veličiny detektoru optického záření na<br />

frekvenci (vln. délce) dopadajícího optického<br />

záření


TEPELNÉ DETEKTORY<br />

Kalorimetr teplo<br />

Termočlánek termoel. napětí<br />

Bolometr změna el. vodivosti<br />

Termistor změna el. vodivosti<br />

Pyroelektrický detektor změna polarizace<br />

Pyromagnetický detektor změna permeability<br />

Golayova cela tepelná roztažnost plynu<br />

Evaporograf kondenzované páry na tenké membráně<br />

Tekuté krystaly změna optických vlastností<br />

Termionický detektor změna rychlosti emise z katody


TEPELNÉ DETEKTORY = Fototermální <strong>detektory</strong><br />

Založené na absorpci dopadajícího světla povrchem černého tělesa „blackbody“ (tj. 100%<br />

absorpce) a měření výsledného nárůstu teploty povrchu konverzí do elektrického signálu.<br />

Hlavní výhodou takovýchto detektorů je že mají téměř plochou spektrální odezvu v širokém<br />

rozsahu vlnových délek, nezávisí na charakteristikách pulzu dopadajícího světla, a mohou být<br />

použity pro vysoké hodnoty výkonu.<br />

Obráceně, mají pomalou časovou odezvu (což limituje jejich užití když se mění světlo na<br />

srovnatelné časové škále) a relativně špatnou citlivost. Jsou tudíž nejčastěji používány pro<br />

měření středního (průměrného) výkonu laserů. Citlivé prvky mohou být různých rozměrů a<br />

tvaru pro různé aplikace a detektorové hlavy jsou často napojeny na kabel vzdáleného čtecího<br />

zařízení, což dává flexibilitu v umístění detektoru.


TEPELNÉ DETEKTORY- fotoodpor<br />

založen na vnitřním fotoelektrickém jevu<br />

tvořen Si nebo Ge destičkou s naneseným<br />

kovem ve tvaru meandru<br />

elektrický odpor se snižuje se zvyšující se<br />

intenzitou dopadajícího světla<br />

lze detekovat VIS, IR, UV – v závislosti na<br />

použitém materiálu<br />

velká citlivost, nízká cena, dlouhá doba<br />

odezvy, velká teplotní závislost<br />

ČVUT v Praze - Fakulta biomedicínského inženýrství


FOTOELEKTRICKÉ DETEKTORY<br />

Jsou založeny na přeměně optického záření na<br />

elektrickou energii (fotovodivostní změny,<br />

fotodielektrický jev – tj. změně permitivity excitací<br />

atomů, nebo na vnitřním nebo vnějším fotoelektrickém<br />

jevu)<br />

Vnější fotoelektrický jev – je emise elektronů z<br />

pevných látek a kapalin a je vyvolána absorpcí záření<br />

Vnitřní fotoelektrický jev – je změna populace<br />

elektronových energetických hladin v pevné látce –<br />

dochází k ní po absorpci optického záření – jedná se o<br />

přirůstek počtu uvolňovaných elektronů


FOTOELEKTRICKÝ JEV<br />

Fotoelektrický jev či fotoefekt je fyzikální jev, při němž jsou elektrony<br />

uvolňovány (vyzařovány, emitovány) z látky (nejčastěji z kovu) v důsledku<br />

absorpce elektromagnetického (např. rentgenové záření nebo viditelného<br />

světla) látkou. Emitované elektrony jsou pak označovány jako<br />

fotoelektrony a jejich uvolňování se označuje jako fotoelektrická emise<br />

(fotoemise).<br />

Pokud jev probíhá na povrchu látky, tzn. působením vnějšího<br />

elektromagnetického záření se elektrony uvolňují do okolí látky, hovoří se o<br />

vnějším fotoelektrickém jevu.<br />

Fotoelektrický jev však může probíhat i uvnitř látky, kdy uvolněné elektrony<br />

látku neopouští, ale zůstávají v ní jako vodivostní elektrony. V takovém<br />

případě se hovoří o vnitřním fotoelektrickém jevu.


FOTOELEKTRICKÉ DETEKTORY<br />

FOTOVODIVOSTNÍ DETEKTOR, FOTOKATODA, VAKUOVÁ DIODA, FOTONÁSOBIČ, POLOVODIČOVÁ<br />

FOTODIODA, SCHOTTKYHO FOTODIODA, LAVINOVÝ DETEKTOR, CCD<br />

FOTOVODIVOSTNÍ DETEKTOR – zvětšení<br />

vodivosti materiálu účinkem opt. záření- v<br />

důsledku vnitřního fotoelektrického jevu. U<br />

polovodičů. Spektrálně selektivní v pásmu 0.6<br />

až 12 mikrometrů. Detektivita v rozmezí 10 12 až<br />

10 15 W -1 Hz 1/2


FOTOELEKTRICKÉ DETEKTORY<br />

FOTOVODIVOSTNÍ DETEKTOR, FOTOKATODA, VAKUOVÁ DIODA, FOTONÁSOBIČ,<br />

POLOVODIČOVÁ FOTODIODA, SCHOTTKYHO FOTODIODA, LAVINOVÝ DETEKTOR, CCD<br />

Fotovodiče (fotovodivostí <strong>detektory</strong>)<br />

Základem je polovodič – aplikováno napětí. Ve<br />

tmě mají vysoký odpor.<br />

Foton, jehož energie je větší než energie<br />

zakázaného pásu , dokáže vyrazit elektron z<br />

valenčního do vodivostního pásu a zanechat za<br />

sebou díru, čímž se produkují další nábojové<br />

nosiče. Vln. délka fotonu musí být kratší než :<br />

c<br />

hc 1,24<br />

[ m]<br />

E E ( eV )<br />

<br />

g g


FOTOELEKTRICKÉ DETEKTORY<br />

FOTOVODIVOSTNÍ DETEKTOR, FOTOKATODA, FOTONÁSOBIČ, VAKUOVÁ DIODA,<br />

POLOVODIČOVÁ FOTODIODA, SCHOTTKYHO FOTODIODA, LAVINOVÝ DETEKTOR,<br />

CCD<br />

FOTOKATODA – je základem vakuové<br />

fotodiody, fotonásobiče,…Je založena na<br />

vnějším fotoelektrickém jevu. Fotokatoda<br />

je tvořena tenkou vrstvou materiálu.<br />

Dopadající záření uvolňuje fotoelektron z<br />

katody do vakua.


FOTOELEKTRICKÉ DETEKTORY<br />

FOTOVODIVOSTNÍ DETEKTOR, FOTOKATODA, FOTONÁSOBIČ, VAKUOVÁ DIODA,<br />

POLOVODIČOVÁ FOTODIODA, SCHOTTKYHO FOTODIODA, LAVINOVÝ DETEKTOR,<br />

CCD<br />

pro detekci velmi slabých signálů<br />

Fotonásobič<br />

scintilátor a fotokatoda přemění dopadající<br />

foton na elektron<br />

elektron je urychlován napětím mezi<br />

dynodami a vyvolává na nich sekundární<br />

emisi elektronů<br />

po sérii zesílení dopadají elektrony na anodu<br />

ČVUT v Praze - Fakulta biomedicínského inženýrství<br />

zesílení až 10 8 , doba odezvy jednotky ns


FOTOELEKTRICKÉ DETEKTORY<br />

FOTOVODIVOSTNÍ DETEKTOR, FOTOKATODA, VAKUOVÁ DIODA, FOTONÁSOBIČ, POLOVODIČOVÁ<br />

FOTODIODA, SCHOTTKYHO FOTODIODA, LAVINOVÝ DETEKTOR, CCD<br />

VAKUOVÁ FOTODIODA – skládá se z<br />

fotokatody a anody. Elektrony uvolněné<br />

zářením z fotokatody jsou urychlovány<br />

přiloženým napětím. Časová odezva 0.1 ns.<br />

POLOVODIČOVÁ FOTODIODA- využívá vnitřní<br />

fotoelektrický jev a jednosměrné vodivosti na<br />

PN přechodu polovodičové diody. Působením<br />

opt. záření vznikají v PN přechodu volné nosiče.<br />

Proud v závěrném směru je je úměrný<br />

intenzitě dopadajícího záření. Časová odezva<br />

několik pikosekund.


FOTOELEKTRICKÉ DETEKTORY<br />

FOTOVODIVOSTNÍ DETEKTOR, FOTOKATODA, FOTONÁSOBIČ, VAKUOVÁ DIODA,<br />

POLOVODIČOVÁ FOTODIODA, SCHOTTKYHO FOTODIODA, LAVINOVÝ DETEKTOR, CCD<br />

Fotodioda<br />

založena na vnitřním fotoelektrickém jevu<br />

polarizovaná v závěrném směru<br />

pro detekci má pracovní bod ve 3. kvadrantu V-A charakteristiky<br />

záření dopadá na PN přechod<br />

vznik páru elektron - díra, který zvyšuje vodivost polovodiče<br />

krátká doba odezvy (jednotky ps)<br />

ČVUT v Praze - Fakulta biomedicínského inženýrství


FOTOELEKTRICKÉ DETEKTORY<br />

FOTOVODIVOSTNÍ DETEKTOR, FOTOKATODA, VAKUOVÁ DIODA, FOTONÁSOBIČ,<br />

POLOVODIČOVÁ FOTODIODA, SCHOTTKYHO FOTODIODA , LAVINOVÝ DETEKTOR, CCD<br />

SCHOTTKYHO FOTODIODA – měření slabých a<br />

krátkých signálů. Podobné vlastnosti jako přechod PN<br />

u polovodičů má i přechod kov- polovodič, který se<br />

využívá u Schottkyho fotodiody. Mají velmi rychlou<br />

odezvu. Schopné pracovat při frekvencích 100 GHz.<br />

LAVINOVÝ DETEKTOR (fotodioda) - je polovodičová<br />

součástka využívající vysokého elektrického pole k<br />

urychlení volných nábojů na dostatečnou energii k<br />

ionizaci atomů (tím dojde k lavinovým procesům) v<br />

polovodiči a k zesílení fotoproudu. Mají velkou<br />

detektivitu a krátkou časovou odezvu (10 -10 až 10 -11<br />

s). Používají se k měření slabých a krátkých signálů.


Lavinová fotodioda<br />

zesílení fotoproudu přiložením velkého závěrného<br />

napětí<br />

urychluje vzniklé nosiče tak, že produkují sekundární<br />

elektrony<br />

složitější konstrukce, kvalitní stabilizovaný zdroj napětí<br />

rychlá odezva, vysoká citlivost, zesílení kolem 100<br />

Absorpce se odehrává napříč šířkou slabě<br />

dotované π-dotované vrstvy. Pak tedy<br />

závěrný směr nabývá do bodu, kdy<br />

elektrické pole přeteče přes p-vrstvu a<br />

dosahuje přímo skrz slabě dotovanou πvrstvu.<br />

Elektrony generované v π-vrstvě jsou<br />

vmeteny do úzké oblasti elektrického pole<br />

kolem p-n + přechodu, kde spustí lavinový<br />

efekt.<br />

ČVUT v Praze - Fakulta biomedicínského inženýrství


superCCD<br />

CCD je akronym z anglického názvu<br />

technologie Charge Coupled Device<br />

neboli nábojově vázané prvky


CCD využívá podobně jako všechny ostatní světlocitlivé součástky fyzikálního jevu známého jako fotoefekt.<br />

Tento jev spočívá v tom, že částice světla foton při nárazu do atomudokáže převést některý z jeho elektronů<br />

ze základního do tzv. Excitovaného stavu.<br />

Odevzdá mu přitom energii E=ν.h, kde ν je frekvence fotonu (u viditelného světla v řádu stovek THz) a h je<br />

tzv. Planckova konstanta.<br />

U CCD je ovšem elektroda od polovodiče izolována tenoučkou vrstvičkou oxidu křemičitého SiO 2, který se<br />

chová jako dokonalý elektrický izolant, takže fotoefektem uvolněné elektrony nemohou být odvedeny pryč.<br />

Na elektrody označené na obrázku<br />

číslem 1 se přivede kladné napětí a na<br />

CCD se nechá působit světlo.<br />

Dopadající fotony excitují v polovodiči<br />

elektrony, které jsou pak přitahovány ke<br />

kladně nabitým elektrodám. Po<br />

elektronech zbudou v polovodiči tzv.<br />

díry, které vůči svému okolí vykazují<br />

kladný náboj a ty jsou naopak<br />

přitahovány elektrodou na spodku<br />

CCD. Hranice pixelů jsou na obrázku<br />

znázorněny svislými tečkovanými<br />

čarami. Protože na pixel vlevo dopadlo<br />

více fotonů, je u jeho elektrody<br />

shromážděno více elektronů než u<br />

pixelu vpravo.


DETEKTORY OPTICKÉHO ZÁŘENÍ<br />

Lidské oko<br />

Fotodioda (fotovoltaické články)<br />

CCD snímač<br />

UV a IR <strong>detektory</strong>


Lidské oko<br />

Nejstarší detektor optického záření<br />

Spektrálně selektivní v pásmu vlnových<br />

délek 400 až 800nm<br />

Max citlivost na 555nm<br />

Dva typy receptrorů (tyčinky a čípky)<br />

Oko je adaptivní<br />

Citlivost není konstantní


Dva typy receptorů :<br />

Lidské oko<br />

Tyčinky (průměr 2 mikrometry, počet 1.8 x 10 8 )<br />

Čípky (průměr 4 mikrometry, počet 7 x 10 6 )<br />

ČÍPKY TYČINKY<br />

Převážně v oblasti žluté skvrny větší hustota mimo žlutou skvrnu<br />

Malé zorné pole velké zorné pole<br />

Velká ostrost vidění nižší ostrost vidění<br />

Barevné vidění šedé (nebarevné) vidění<br />

Nižší citlvost vyšší citlivost


FOTOČLÁNKY (= zdroj fotoelektrického napětí)<br />

Příčiny vzniku fotoelektrického napětí :<br />

Důsledkem nehomogenního ozáření krystalu<br />

(difúzní elektromotorické napětí)<br />

Důsledkem ozáření přechodu PN nebo přechodu<br />

polovodič kov (Diodové fotoelektrické napětí)<br />

Důsledkem fotopiezoelektrického jevu (za<br />

přítomnosti tlaku)<br />

Důsledkem fotomagnetického jevu (za<br />

přítomnosti magnetického pole)<br />

Tlakem dopadajícího optického záření (předávání<br />

hybnosti záření elektronům v polovodičích)


OTÁZKY<br />

1. Definice základních parametrů optických detektorů<br />

(detektivita, konverzní účinnost, časová odezva, spektrální<br />

charakteristika)<br />

2. Tepelné <strong>detektory</strong><br />

3. Fotoelektrické <strong>detektory</strong> (princip, představitelé)<br />

4. Fotonásobič<br />

5. Fotodiody (vč. Lavinové a Schottky)<br />

6. Princip CCD<br />

7. Vnitřní a vnější fotoelektriký jev

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!