rozhovor s ministryní školství - Fakulta tělesné výchovy a sportu ...
rozhovor s ministryní školství - Fakulta tělesné výchovy a sportu ...
rozhovor s ministryní školství - Fakulta tělesné výchovy a sportu ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Ročník 16, číslo 3<br />
Reforma, kterou jsme my provedli, má za cíl přinést více soutěžení<br />
nežli institucionálních peněz. Postupně v letech 2010,<br />
2011, 2012 se po třetinách měly převádět peníze z institucionální<br />
části do balíku, o který se bude soutěžit. Metodika, která vznikla<br />
za účelem rozdělování těchto soutěžních peněz a která vznikla<br />
v týmu vědců a odborníků, vede k výraznému snížení peněz pro<br />
Akademii věd. Já v tuto chvíli neumím říci, jestli to je vinou metodiky<br />
nebo výsledků. Proto nabízím řešení, kdy by se měly srovnat<br />
výsledky v porovnatelných oborech mezi vysokými školami, Akademií<br />
a zahraničím. Jestli se ukáže, že je Akademie věd srovnatelná,<br />
pak je zjevné, že chyba je v metodice, která něco nezohledňuje.<br />
My jsme rozhodně na počátku reformy neměli záměr zrušit Akademii<br />
věd a přeměnit ji na něco jiného. A jestliže by k něčemu<br />
takovému mělo dojít jenom díky tomu, že takto vyšla metodika,<br />
tak pak bychom museli mít opravdu velikou jistotu, že ty výsledky<br />
vypovídají o kvalitě výstupů. Pořád to ale není ničí záměr Akademii<br />
rušit.<br />
Jak si představujete samotný poměr financování výzkumu<br />
ze státních prostředků a privátních zdrojů?<br />
Lisabonská strategie nám ukládá, že bychom měli investovat<br />
jedno procento HDP z veřejných prostředků a další dvě ze soukromých<br />
zdrojů. Z veřejných prostředků ve skutečnosti plyne 0,6<br />
procenta, ale co je náš veliký problém, jsou ty soukromé zdroje.<br />
Nově vznikající Technologická agentura, která bude mít za cíl<br />
podporu aplikovaného výzkumu, bude fungovat na principu –<br />
přines 50 procent a stát ti doplatí zbylých 50. Je ale otázka, jestli<br />
se vůbec podaří vyčerpat peníze, které tam chceme alokovat. Rozhodně<br />
se touto cestou neodčerpají peníze jiným oblastem výzkumu.<br />
Naopak my potřebujeme tímto způsobem peníze do výzkumu<br />
dostat.<br />
Další cestou financování jsou prostředky z Evropské unie,<br />
rozdělované v rámci určených prioritních os a operačních<br />
programů. Pro financování vědy a výzkumu byl určen především<br />
Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ)<br />
a zejména jeho opatření 3.2 „Podpora terciárního vzdělávání,<br />
výzkumu a vývoje“. S jakým výsledkem skončilo čerpání<br />
v rámci tohoto opatření?<br />
V rámci celého tohoto opatření se jednalo o 179 projektech<br />
zaměřených na zvýšení uplatnitelnosti absolventů VŠ na trhu<br />
práce a vyšší odbornost výzkumných pracovníků, na které jsme<br />
vynaložili celkem 721 milionů korun. Došlo tedy k přečerpání<br />
alokace o 2,5 milionu eur. Tento rozdíl budeme krýt z celkové alokace<br />
z Evropského sociálního fondu (ESF) na prioritu 3 OP RLZ<br />
– Rozvoj celoživotního učení. Vyjma jednoho projektu se v opatření<br />
„Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje“ nevyskytly<br />
problémy s plněním a dodržováním pravidel poskytování<br />
podpory z ESF.<br />
Byly některé ze 179 úspěšných projektů zaměřených na<br />
zvýšení uplatnitelnosti absolventů vysokých škol na trhu<br />
práce a vyšší odbornost výzkumných pracovníků předloženy<br />
tělovýchovnými fakultami?<br />
Je třeba upřesnit, že žádosti o podporu z OP RLZ (návrhy projektů)<br />
jsou podávány vysokými školami jako právnickými osobami,<br />
nikoliv jejich jednotlivými fakultami. Ministerstvo sleduje<br />
zapojení jednotlivých vysokých škol a cíle a aktivity jimi řešených<br />
projektů ve vazbě na cíle plněného opatření OP RLZ. Přesto ale<br />
víme, že bylo předloženo několik projektů tělovýchovnými fakultami<br />
a pracovišti fakult, která jsou zaměřena na tělovýchovu, sport<br />
a tělesnou kulturu. Jsou to:<br />
– Tvorba a ověření e-learningových opor pro další vzdělávání<br />
učitelů (Univerzita Palackého Olomouc, <strong>Fakulta</strong> <strong>tělesné</strong> kultury)<br />
– Restrukturace oboru a inovace curricul studijního oboru<br />
Rekreologie (Univerzita Palackého Olomouc, <strong>Fakulta</strong> <strong>tělesné</strong><br />
kultury)<br />
– Program celoživotního vzdělávání (Vysoká škola <strong>tělesné</strong> <strong>výchovy</strong><br />
a <strong>sportu</strong> Palestra Praha)<br />
Čtvrtletník Fakulty <strong>tělesné</strong> <strong>výchovy</strong> a <strong>sportu</strong> Univerzity Karlovy v Praze<br />
Strana 4<br />
– Výchova ke zdraví a zdravému životnímu stylu (Univerzita<br />
Hradec Králové, Pedagogická fakulta, katedra <strong>tělesné</strong> <strong>výchovy</strong>).<br />
Od roku 2007 je možno čerpat prostředky v rámci druhého<br />
operačního programu – Vzdělání pro konkurenceschopnost<br />
(OP VK). Ten je zaměřen na oblast rozvoje lidských zdrojů<br />
prostřednictvím rozvoje vzdělání s důrazem na komplexní<br />
systém celoživotního učení, utváření správného prostředí pro<br />
výzkumné, vývojové a inovační aktivity a spolupráci mezi<br />
výzkumnými subjekty. Je to šance i pro tělovýchovné fakulty<br />
typu FTVS UK? Je nějaké téma, kterého by se podle Vás měla<br />
FTVS zhostit a zaměřit se na něj?<br />
Doporučuji prostudovat si Prováděcí dokument OP VK, nejvíce<br />
tu část, která je věnována Prioritní ose 2 – Terciární vzdělávání,<br />
výzkum a vývoj. V tomto dokumentu jsou informace o podporovaných<br />
aktivitách, cílových skupinách i oprávněných žadatelích.<br />
Dále doporučujeme sledovat výzvy pro předkládání projektových<br />
žádostí, které vyhlašuje ministerstvo nebo samotné kraje České<br />
republiky. Ve vyhlášených výzvách lze nalézt konkrétní informace<br />
týkající se cílových skupin, podporovaných aktivit, oprávněných<br />
žadatelů či délky trvání projektů.<br />
Dá se obecně říci, jaké jsou nejčastější důvody neúspěchu<br />
žádostí předkládaných vysokými školami?<br />
OP RLZ byl první zkušeností MŠMT a celého sektoru vzdělávání<br />
s pravidly využívání podpory z ESF. Osvojení pravidel a práce<br />
se závaznou dokumentací byly jedněmi z rozhodujících faktorů<br />
pro úspěšnost žadatelů o podporu z OP RLZ. Ve třech výzvách<br />
k předkládání žádostí o podporu do opatření 3.2 bylo celkem předloženo<br />
393 návrhů projektů; schváleno a uvedeno do realizace<br />
bylo 179 projektů (cca 46 %). Zaznamenali jsme tedy významný<br />
převis poptávky nad možnostmi profinancování projektů. Nejčastějšími<br />
důvody pro zamítnutí či vyřazení žádostí o podporu byla<br />
technicko-administrativní pochybení ve zpracování podaného<br />
návrhu projektu, nedostatky v navrhovaných rozpočtech projektů<br />
apod.<br />
Vedle financování jsou nedílnou součástí akademického<br />
života i akreditační řízení. Probíhá v současné době nějaká<br />
diskuse nad jejich formou a pojetím? Například nutnost určitého<br />
počtu habilitovaných docentů a profesorů? Může hypoteticky<br />
nastávat situace, kdy dosluhující habilitovaní členové<br />
akademických obcí blokují habilitace mladé generace a tím se<br />
činí pro instituci „nepostradatelnými“...?<br />
Diskuse probíhá v souvislosti s diskusí o podobě reformy terciárního<br />
vzdělávání. Součástí této diskuse jsou nejen úvahy o budoucí<br />
podobě akreditačního řízení, ale i o podobě budoucích habilitací<br />
a řízení jmenování profesorem. To, že je na vysokých školách<br />
vněkterých oborech nedostatek docentů a profesorů, víme. Jde<br />
o dlouhodobý problém, který má více příčin – přes podceňování<br />
významu určitého typu oborů v minulé éře, přes evidentně vědecky<br />
slabší střední generaci, až po nepříliš šťastné interpersonální<br />
vztahy na některých vysokých školách, na něž narážíte ve své otázce.<br />
Je nezpochybnitelné, že systém habilitací a profesur představuje<br />
reálný kariérní řád akademických pracovníků. Samozřejmě je<br />
obtížné habilitaci získat a je to tak správně, za předpokladu, že se<br />
řízení odehrává pouze v odborné rovině a nepřenáší se do roviny<br />
iracionálních pohnutek. V návaznosti na to funguje i akreditační<br />
řízení, v rámci kterého se uvažuje o habilitovaném pracovníkovi<br />
jako o odborné autoritě, která je zárukou kvalitního zabezpečení<br />
teoretických studijních předmětů.<br />
Je přesně stanoveno, kolik je třeba habilitovaných pracovníku<br />
pro akreditaci jednoho bakalářského nebo magisterského<br />
programu?<br />
Kdyby tomu tak bylo, nebylo třeba ani Akreditační komise ani<br />
dalších orgánů zabývajících se kvalitou. Stačilo by odškrtat, zda<br />
vysoká škola naplnila kvantitativní ukazatele, a bylo by vystaráno.<br />
Při akreditačním řízení skutečně nejde o počty docentů a profesorů,
Change language