Hřbitovy v Hranicích a Drahotuších - Hranická historická knihovna

Blaschke Franz (1809 – 12. 12. 1891), obchodník se suknem, později
majitel továrny na výrobu sukna (čp. 186 v Drahotušské ulici)
a starosta Hranic v letech 1864–1870 a 1873–1879, penzionovaný
nadporučík c. k. dělostřelectva. Dne 24. 10. 1866 mu byl slavnostně
předán Zlatý záslužný kříž, který mu propůjčil císař František Josef
I. za prokázané vlastenectví po dobu okupace Hranic pruskými
jednotkami (červenec – září 1866) a nasazení vlastního života při
likvidaci následné epidemie cholery ve městě. Dne 16. 11. 1863 přivítal
jménem města císaře Františka Josefa I. při jeho první návštěvě
Hranic. Dále mu byla udělena Důstojnická válečná medaile, záslužný
kříž saského Albrechtova řádu a papežská Pamětní medaile.
Mimořádnou pozornost a energii věnoval péči o zlepšení hygieny
a zkulturnění města. V roce 1865 nechal zřídit veřejné osvětlení
Hranic petrolejovými lampami a zorganizoval také přestěhování
městské nemocnice do optimálnějších objektů městských kasáren
čp. 366. V hrobce je pochována i jeho manželka Josefina, roz. Frantichová
(28. 8. 1820 – 3. 2. 1906) a dcera Adelheit (1840–1882).
Hrobka č. 204–205 u pravé zdi.
Brdečka Jiří (1917–1982), spisovatel, scénárista, kreslíř. Podílel se
na filmové podobě Barona Prášila, s Janem Werichem spolupracoval
na filmu Císařův pekař a pekařův císař, rozepsal scénář k pohádce
Tři veteráni. Jeho nejslavnější dílo je parodie na westerny s názvem
Limonádový Joe, má řadu variant – povídkovou, divadelní, románovou,
muzikálovou i filmovou. Dále napsal např. Kolty bez pozlátka,
Faunovo značně pokročilé odpoledne a další povídkové práce.
Díky jazykové bravuře a eleganci a dokonalé znalosti parodované
skutečnosti se Jiří Brdečka vypracoval na jednu z nejoriginálnějších
tvůrčích osobností, překonávající mantinely ideologického omezování
komunistickou totalitou. Hrob č. 1 u pravé zdi hřbitova.
Brdečka Otakar (17. 11. 1881 – 4. 5. 1930), odborný učitel, otec
Jiřího Brdečky, kulturní pracovník, dlouholetý člen a tajemník
Pěveckého sdružení moravských učitelů. Narodil se ve Strážnici.
Učil češtinu, dějepis a zeměpis na měšťanské škole v Hranicích.
Funkcionář družstva pro postavení sokolovny. V roce 1923 podal
návrh na založení Městské hudební školy Bedřicha Smetany a byl
zvolen členem kuratoria školy. Podílel se také na postavení pomníku
Mistra Jana Husa v Sadech československých legií od akademického
sochaře Pelikána. Hrob č. l u pravé zdi hřbitova.
51