Hřbitovy v Hranicích a Drahotuších - Hranická historická knihovna

V Československé republice po roce 1918 zůstalo pohřbívání
do země povinné, kdežto pohřbívání ohněm (kremace) bylo pouze
dovoleno, a to zákonem č. 180/1919 Sb. Důležité změny doznalo
zakládání hřbitovů. Existovaly jednak hřbitovy obecní (veřejné),
jednak hřbitovy konfesijní (pro příslušníky určité církve), avšak
vývoj dospěl rychle k centralizaci. Dle interkonfesijního zákona
z 23. dubna 1925 nikdo nesměl bránit slušnému pohřbení na hřbitově,
nesměl je zakazovat, ani rušit.
Po roce 1945 se pohřebnictví řídilo novými zákonnými ustanoveními.
Prvním v řadě byl zákon č. 8/1955 Sb., o pohřebnictví, který
byl nahrazen vyhláškou č. 47/1966 Sb., o pohřebnictví, na niž navazovala
další vyhláška č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a pohřbívání.
V současné době platí zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví
a o změně některých zákonů ve znění zákona č. 479/2001 Sb., zákona
č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 122/2004 Sb.
a zákona č. 67/2006 Sb.
* * *
I v případě Hranic byl hřbitov zřízen u farního kostela. O podobě
hřbitova kolem starého farního kostela v Hranicích (v místech
dnešního Školního náměstí) se nám dochovala zpráva z roku 1597
od ceremoniáře kardinála Enrica Caetana, papežského legáta, vyslaného
k polskému králi. Při cestě po Moravě zachytil své dojmy
z míst, kterými projížděli. U Hranic mezi jiným uvedl: „Měli jeden
kostel, který udržovali, jak jsem viděl, ve velké čistotě a na hlavním
oltáři byl obraz večeře Páně a byly tam dva další oltáře a kostel
plný lavic a nahoře různých balustrád, kterým v kostele odpovídala
kazatelna, z níž mají ve zvyku pronášet svá kázání. Kolem byl
hřbitov na způsob kostelů v Polsku a na bráně hřbitova a na jiných
místech uvnitř i venku byly napsány verše v latinském a německém
jazyce.“
V 2. polovině 15. století se v Hranicích začali usazovat příslušníci
jednoty bratrské. V bratrském nekrologiu jsou uvedeny
záznamy, podle nichž členové jednoty pochovávali na hřbitově kolem
Kostelíčka: „L. P. 1492. Ten pondělí po svaté Lucii umřel B. Vít
v Hranicích. A tu pochován před městem u Bílého kostelíka.
L. P. 1511. B. Šimon, správce zboru hranického, okolo těch
časův umřel. A tu u Bílého kostelíka pochován.
9