HÅbitovy v HranicÃch a DrahotuÅ¡Ãch - Hranická historická knihovna
HÅbitovy v HranicÃch a DrahotuÅ¡Ãch - Hranická historická knihovna
HÅbitovy v HranicÃch a DrahotuÅ¡Ãch - Hranická historická knihovna
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
V Československé republice po roce 1918 zůstalo pohřbívání<br />
do země povinné, kdežto pohřbívání ohněm (kremace) bylo pouze<br />
dovoleno, a to zákonem č. 180/1919 Sb. Důležité změny doznalo<br />
zakládání hřbitovů. Existovaly jednak hřbitovy obecní (veřejné),<br />
jednak hřbitovy konfesijní (pro příslušníky určité církve), avšak<br />
vývoj dospěl rychle k centralizaci. Dle interkonfesijního zákona<br />
z 23. dubna 1925 nikdo nesměl bránit slušnému pohřbení na hřbitově,<br />
nesměl je zakazovat, ani rušit.<br />
Po roce 1945 se pohřebnictví řídilo novými zákonnými ustanoveními.<br />
Prvním v řadě byl zákon č. 8/1955 Sb., o pohřebnictví, který<br />
byl nahrazen vyhláškou č. 47/1966 Sb., o pohřebnictví, na niž navazovala<br />
další vyhláška č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a pohřbívání.<br />
V současné době platí zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví<br />
a o změně některých zákonů ve znění zákona č. 479/2001 Sb., zákona<br />
č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 122/2004 Sb.<br />
a zákona č. 67/2006 Sb.<br />
* * *<br />
I v případě Hranic byl hřbitov zřízen u farního kostela. O podobě<br />
hřbitova kolem starého farního kostela v Hranicích (v místech<br />
dnešního Školního náměstí) se nám dochovala zpráva z roku 1597<br />
od ceremoniáře kardinála Enrica Caetana, papežského legáta, vyslaného<br />
k polskému králi. Při cestě po Moravě zachytil své dojmy<br />
z míst, kterými projížděli. U Hranic mezi jiným uvedl: „Měli jeden<br />
kostel, který udržovali, jak jsem viděl, ve velké čistotě a na hlavním<br />
oltáři byl obraz večeře Páně a byly tam dva další oltáře a kostel<br />
plný lavic a nahoře různých balustrád, kterým v kostele odpovídala<br />
kazatelna, z níž mají ve zvyku pronášet svá kázání. Kolem byl<br />
hřbitov na způsob kostelů v Polsku a na bráně hřbitova a na jiných<br />
místech uvnitř i venku byly napsány verše v latinském a německém<br />
jazyce.“<br />
V 2. polovině 15. století se v Hranicích začali usazovat příslušníci<br />
jednoty bratrské. V bratrském nekrologiu jsou uvedeny<br />
záznamy, podle nichž členové jednoty pochovávali na hřbitově kolem<br />
Kostelíčka: „L. P. 1492. Ten pondělí po svaté Lucii umřel B. Vít<br />
v Hranicích. A tu pochován před městem u Bílého kostelíka.<br />
L. P. 1511. B. Šimon, správce zboru hranického, okolo těch<br />
časův umřel. A tu u Bílého kostelíka pochován.<br />
9