Výroba plastického steliva pro skot - SVT

Antonín Jelínek, Martin Dědina, Petr Plíva
VÝROBA PLASTICKÉHO
STELIVA PRO SKOT
UPLATNĚNÁ CERTIFIKOVANÁ METODIKA
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i.
Leden 2010

Metodika vznikla za finanční podpory MZe ČR a je výstupem řešení
výzkumného projektu NAZV č. 1G58053 „Výzkum užití separované kejdy
hovězí kejdy jako plastického organického steliva ve stájových prostorách pro
skot při biotechnologické optimalizaci podmínek welfare"
© Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i., 2010
ISBN 978-80-86884-49-3

Antonín Jelínek, Martin Dědina, Petr Plíva
VÝROBA PLASTICKÉHO
STELIVA PRO SKOT
UPLATNĚNÁ CERTIFIKOVANÁ METODIKA
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i.
Leden 2010

VÝROBA PLASTICKÉHO STELIVA PRO SKOT
Klíčová slova: kompostování, chov skotu, kejda, welfare
Metodika shrnuje poznatky ověřené v praxi týkající se sestavení a provozu
technologické linky pro výrobu plastického steliva-kompostu z kejdy skotu,
která je založena na principu separace tuhé části ze surové kejdy a termickém
ošetření separátu tak, aby došlo k úplné hygienizaci a potlačení patogenních
mikroorganizmů. Metodika umožňuje provozovatelům chovů skotu sestavit
linku, která je složena ze strojů volně dostupných na českém trhu. Technické
parametry provozu navržené linky byly ověřovány od r. 2005 na farmě
Petrovice, patřící ZD Krásná Hora n. Vltavou a.s.. Linka výrazně usnadňuje
přeměnu kejdy na využitelnou surovinu a výsledkem je výrazné zlepšení nejen
ke vztahu k životnímu prostředí, ale i k welfare chovaných zvířat.
PRODUCTION OF PLASTIC BEDDING FOR CATTLE
Key words: composting, cattle breeding, slurry, welfare
Methodology summarizes verified field tested knowledge about design and
operation of the technological line for production of plastic bedding – compost
from cattle slurry, which is based on the principle of the separation of solid
fraction from raw slurry and the thermally treatment of the separate in such way
that the complete hygienization and pathogens elimination occur. Methodology
allows a composition of the line of machines freely available on Czech market.
Since 2005 some technical parameters of the line has been verified on the farm
Petrovice owned by ZD Krásná Hora nad Vltavou. The line facilitates the
transformation of slurry into usable product significantly. Consequently, it
contributes to living environment protection and welfare of housed cattle.
Oponenti:
Ing. Petr Zajíček
Ing. Jan Dolejš, CSc.
Metodika č. 1/09-1G58053 byla schválena MZe ČR Úsekem
potravinářských výrob – Úřadem pro potraviny pod č. 5/2009
Ministerstvo zemědělství ČR doporučuje tuto metodiku pro využití
v praxi.
2

OBSAH
1. Cíl metodiky.................................................................................................... 4
2. Vlastní popis metodiky .................................................................................. 5
2.1. Technologické schéma linky pro výrobu plastického steliva ................ 5
2.2. Strojní zařízení tvořící linku pro výrobu plastického steliva................ 7
2.3. Zařízení pro řízení a monitoring kompostovacího procesu ................ 10
3. Srovnání novosti postupů ............................................................................ 13
4. Popis uplatnění certifikované metodiky..................................................... 13
5. Závěr.............................................................................................................. 14
6. Seznam použité související literatury......................................................... 15
7. Seznam publikací, které předcházely metodice ........................................ 16
3

1. CÍL METODIKY
V živočišné výrobě, která je hlavním znečišťovatelem životního prostředí v resortu
zemědělství, je v současné době věnována velká pozornost uplatnění kejdy tak, aby nebyla
chápána pouze jako odpad, ale aby byla následně zhodnocena v další zemědělské činnosti.
Jednou z možností, jak separát kejdy využít, je jeho přeměna na plastické stelivo, které
výrazně zlepšuje welfare chovaných zvířat.
Moderní boxové ustájení dojnic využívá pro pohodu zvířat při jejich ležení tzv.
„matrace“ – tedy gumové podložky, které jsou částečně elastické a umožňují zvířatům
izolované a pohodlnější uléhání, ne pouze na holém betonu. Z hlediska welfare však ani toto
řešení není ideální. Vzhledem k tomu, že tradiční stelivový materiál – sláma - není na
převážné většině farem plně k dispozici, je nutné hledat vhodný stelivový materiál s dobrou
plasticitou, dovolující měkce kopírovat tělní povrch uléhajícího zvířete oproti tvrdé podložce
stájové podlahy. Dále by tento materiál měl mít i dobré tepelně izolační vlastnosti. Příhodným
materiálem je např. separát z kejdy skotu o sušině cca 60 %, speciálně upravený pro potřeby
stlaní a přistýlání v boxech.
Zpětné využití exkrementů zvířat ve stájových prostorách jako podestýlka je ovšem
spojeno s rizikem mikrobiální kontaminace prostředí. Exkrementy zvířat mohou být nositelé
patogenních mikroorganismů a původci různých onemocnění bakteriálního, virového,
plísňového nebo parazitárního původu. Vzít v úvahu toto riziko je zvlášť důležité v chovech
dojnic, kdy struky vemene dojnice jsou vystaveny přímému kontaktu se separátem a možnost
kontaminace a rozvoje onemocnění je velmi vysoká. Tím následně vzniká i možnost
kontaminace produktů určených pro lidskou spotřebu – zejména mléka, případně masa, s
negativním dopadem na hygienu a bezpečnost potravin.
Cílem uplatněné certifikované metodiky je podrobně popsat technologické kroky
úpravy separátu kejdy skotu, jejichž účinnost byla v dlouhodobém sledování testována a
ověřena, s cílem vyloučení nebo výrazné redukce výše uvedených mikrobiálních a
zoohygienických rizik.
4

2. VLASTNÍ POPIS METODIKY
2.1. Technologické schéma linky pro výrobu plastického steliva
Na obr. 1 je zobrazeno technologické schéma materiálových toků při výrobě
plastického steliva. Základním strojním zařízením je bubnový separátor kejdy. Surová kejda
skotu přichází ze stájí do sběrné kejdové jímky odkud je čerpána do separátoru. Výhodou
bubnového separátoru je možnost odseparování tuhého podílu surové kejdy obsahující i
dlouhé stébelnaté materiály, tzn. že do sběrné kejdové jímky lze přidat i určité množství
hluboké podestýlky z podestýlaných stájí.
Tekutá část kejdy - fugát je čerpán do skladovací kejdové jímky odkud je klasicky
vyvážen na pole v rámci hnojení. Pevný podíl kejdy – separát je převážen na
vodohospodářsky zabezpečenou plochu kompostárny, kde je zakládán do kompostovacích
hromad. Zde jsou k němu přidávány další suroviny, z důvodu zajištění optimální surovinové
skladby zakládky a tím vhodného poměru uhlíku a dusíku (C:N).
Nejdůležitějším technologickým krokem je termické ošetření separátu pomocí
řízeného kompostovacího procesu, neboť nejvýznamnější podmínkou správné činnosti celé
technologie je, aby každá částečka přeměňovaného separátu prošla termickou úpravou při
dostatečně dlouhé expozici.
Obr. 1: Schéma průběhu výroby plastického steliva z kejdy skotu
Tuto podmínku musí splnit dobře pracující překopávač kompostu. Separát kejdy je při
naskladnění do kompostovací hromady smíchán s dalšími surovinami tak, aby se v ní udržela
5

po dobu alespoň 10 dnů teplota v rozmezí 55°C až 70°C a v tomto časovém intervalu se
teplota alespoň na 1 hodinu zvedla na 70°C (požadavek na hygienizaci plastického steliva).
Při poklesu teploty v kompostovací hromadě pod 55°C a rovněž při zvýšení teploty v
kompostovací hromadě nad 70°C po dobu delší než 24 hodin je provedeno překopání, po
kterém se teplota vrací do optimálního rozsahu. Při překopávání mohou být do zakládky
přidávány pomocí elektronicky řízeného aplikátoru biotechnologické přípravky, které zvyšují
teplotu zakládky, napomáhají hygienizaci výsledného produktu a urychlují kompostovací
proces. Na obr. 2 jsou zobrazeny průběhy teplot naměřené v jednotlivých kompostovacích
hromadách, dokladující úspěšné dosahování hygienizačních teplot při využití
biotechnologických přípravků. Jak je z obrázku patrné, tak v kompostovacích zakládkách
došlo k několika vlnám opětovného strmého tepelného působení a prohřátí celé zakládky.
Tento výsledek je velmi důležitým faktorem pro tzv. vyklíčení sporulujících mikroorganismů
a umožnění jejich následného radikálního omezení, které bylo opakovaně dokladováno
mikrobiálními rozbory provedenými v akreditovaných laboratořích.
Teploty v založených hromadách s aplikací BTP
70,0
65,0
60,0
55,0
Teplota vzduchu [°C]
Teplota v hromadě č. 1 - kontrolní
Teplota v hromadě č. 2
Teplota v hromadě č. 3
Teplota v hromadě č. 4
50,0
45,0
teplota (°C)
40,0
35,0
30,0
25,0
20,0
15,0
10,0
5,0
0,0
16.7.07 21.7.07 26.7.07 31.7.07 5.8.07 10.8.07 15.8.07 20.8.07 25.8.07 30.8.07 4.9.07 9.9.07 14.9.07 19.9.07 24.9.07 29.9.07 4.10.07 9.10.07
čas (dni)
Obr. 2: Průběhy teplot v ošetřovaných zakládkách
Po ukončení celého procesu ( 8-12 týdnů ) je hotové plastické stelivo proseto na
třídicím zařízení a uskladněno. Při nadbytku separátu, který nebude potřeba využít jako
stelivo, lze výsledný materiál využít jako velmi kvalitní kompost v zahradnické produkci
splňující všechna kritéria pro schválení Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem
zemědělským pro prodej v obchodní síti, stejně tak, jako v případě kompostů vyrobených na
farmě v Petrovicích.
6

2.2. Strojní zařízení tvořící linku pro výrobu plastického steliva
Separační zařízení
Separační zařízení je vybaveno drticím čerpadlem pro vhánění kejdy do separačního
zařízení a čerpadlem pro odvod fugátu. Všechny díly separátoru jsou vyrobeny z nerezového
materiálu. Kejda je separována pomocí rolen a separačního bubnu. Vnitřkem bubnu odchází
odpadní voda, vnějškem odvlhčená kejda - separát. Příkon separátoru je 1,8 kW a výkon se
pohybuje podle požadované sušiny separátu od 12 do 60 m 3 .h -1 . Sušina separátu je 20-40 %.
Separační zařízení je výrobek firmy DODA z Itálie a výhradním dovozcem pro střední
Evropu je firma AGROVARIA-export-import, spol. s.r.o. Na obr. 3 je zobrazen výše popsaný
separátor.
Obr. 3: Separační zařízení DODA
Překopávač kompostu
Překopávač kompostu je základním a nejdůležitějším článkem ve vlastní technologii
výroby plastického steliva-kompostu. Do technologické linky byl zvolen bubnový, traktorem
tažený překopávač kompostu PEZZOLATO PRT-2500. Překopávač kompostu má šířku
záběru 2,5 m a vytvoří hromadu o výšce 1,4 m. Dodavatelem na českém trhu je firma SOME,
s.r.o. Překopávač kompostu je dodatečně osazen speciálním zařízením pro dávkování kapalin
- vody a biotechnologických přípravků (obr. 4). Zařízení je uzpůsobeno tak, že je možné
7

měnit dávku kapaliny a hlavní přívod kapaliny se okamžitě zastaví se zastavením pohybu
překopávače bez zásahu obsluhy.
Obr. 4: Překopávač kompostu s dávkovacím zařízením
Traktor o výkonu 70 kW použitý pro tažení překopávače kompostu možnost musí
dosahovat pracovní pojezdové rychlosti v rozmezí (0,1 až 1,0) km.h -1 , to znamená, že prostředek
musí být vybaven super redukční převodovkou, která takovou rychlost umožňuje. Pokud
tuto redukci stroj nemá, je možné u některých typů energetických prostředků (např. ZETOR)
přídavnou redukční převodovku nechat dodatečně namontovat (obr.5).
8

Obr.5: Traktor se super redukční převodovkou
V prostorově omezených nebo jinak stísněných podmínkách, kde nelze využít
překopávače kompostu nesené je vhodnou alternativou využití překopávačů kompostu
samojízdných. Jedná se o mechanizační prostředky, které jsou naprosto nezávislé na jiném
energetickém prostředku (traktoru). Na obr.6 je uveden příklad samojízdného překopávače
kompostu.
Obr. 6: Samojízdný překopávač kompostu
9

Třídicí zařízení
Do technologické linky bylo použito mobilní bubnové třídicí zařízení. Zařízení má
násypku o objemu 3 m 3 , rotační buben může být osazen síty o velikosti ok (8 – 64) mm.
Výkon třídiče je (20 – 40) m 3 .h -1 . Výkon je závislý na vlhkosti tříděného materiálu. Třídicí
zařízení může být řešeno jako stacionární stroj nebo jako mobilní s podvozkem s přepravní
rychlostí do 25 km.h -1 . Pohon bubnu je zajištěn vlastním spalovacím motorem. Výrobce
třídiče je firma Pezzolato, dovozcem stroje je společnost Some s.r.o.
Obr. 7: Třídící zařízení
2.3. Zařízení pro řízení a monitoring kompostovacího procesu
Při výrobě plastického steliva, tak jak je popsáno výše, je základním a rozhodujícím
parametrem sledování teploty v založených hromadách. Sledování teploty slouží jednak pro
řízení kompostovacího procesu a jeho optimalizaci, je impulsem pro překopávání, ale
současně i pro monitoring průběhu hygienizace surovinové zakládky.
Nejjednodušší a nejdostupnější monitorovací zařízení je kontaktní elektronický
zapichovací teploměr, který se zapichuje do hromady kolmo k jejímu povrchu tak, aby mířil
10

do jejího středu. Odečítá se postupně ustálené teplota v hloubce cca jedné třetiny, jedné
poloviny a dvou třetinách od povrchu kompostovaného profilu. V jedné hromadě se tato
měření opakují několikrát v závislosti na její délce. Naměřené teploty je nutné archivovat,
proto je vhodné použít zapichovací teploměr se záznamem naměřených dat a digitálním
výstupem na PC. Na obr. 8 je uveden příklad takového měřicího zařízení.
Obr. 8: Elektronický zapichovací teploměr se záznamem dat
11

Měření teploty by mělo být prováděno v prvních sedmi dnech každodenně, neboť
v tomto období dochází k nejintenzivnějšímu nárůstu teplot v zakládce kompostu. V této fázi
dochází rovněž k hygienizaci surovin při teplotě 70°C po dobu min. 1 hodiny. Dlouhodobé
udržování teploty nad 65°C narušuje kompostovací proces, proto musí být provedeno aerační
překopávka. Od osmého dne do ukončení kompostovacího procesu (cca 6 týdnů) se měření
provádí jedenkrát za tři až čtyři dny.
Technicky vyspělejší alternativou je využití systému bezdrátového přenosu měřených
dat z teploměrů přímo do počítače obsluhujícího personálu. Pro tyto účely se využívají
zapichovací teploměry se záznamem a přenosem dat do centrálního počítače. Výhodou je, že
obsluhující personál může kdykoliv bez fyzické přítomnosti u sledovaných hromad
zkontrolovat teploty v zakládkách a pružněji tak reagovat na celý průběh kompostovacího
procesu – překopání ihned při poklesu nebo překročení zvolených teplot. Tím tak může
monitorovat a řídit kompostovací proces na několika místech současně. Tento systém měření
ovšem vyžaduje vyšší počet zapichovacích teploměrů, které jsou kromě doby, kdy je
prováděno překopávání, trvale umístěny v kompostovacích zakládkách. Na obr. 9 je zobrazen
systém bezdrátového měření teplot.
Obr. 9: Systém bezdrátového měření teplot
12

3. SROVNÁNÍ NOVOSTI POSTUPŮ
Na farmách chovů skotu, kde je využita technologie ustájení dojnic ve stájích
vybavených systémem odklizu kejdy pomocí shrnovacích lopat je součástí kejdové koncovky
i zařízení na separaci surové kejdy. Ve většině případů se jedná o šnekové separátory a pevný
podíl surové kejdy (separát) se již ve stájích jako podestýlkový materiál používá. Používá se i
za cenu rizika šíření patogenních mikroorganismů obsažených v exkrementech zvířat ve
stájovém prostředí a rizika ohrožení bezpečnosti potravin.
Originalita nové metodiky přípravy podestýlkového materiálu pro stáje chovů skotu
ovšem spočívá ve využití mikrobiálního tepla vytvořeného během kompostovacího procesu,
sloužícího pro důkladnou hygienizaci kompostovaných surovin. Bez důsledné hygienizace by
nebylo možné celou technologii provozovat a zaručit mikrobiologickou nezávadnost
podestýlkového materiálu jako plastického steliva. Tím, že je využito mikrobiální teplo,
dochází nejen k úplné hygienizaci, ale energetické náklady jsou v podstatě omezeny pouze na
práci překopávače kompostu.
Uplatněná certifikovaná metodika výroby plastického steliva a postupy v ní popsané
jsou založeny na předešlém dlouhodobém ověření celé technologické linky a na uděleném
užitném vzoru.
4. POPIS UPLATNĚNÍ CERTIFIKOVANÉ METODIKY
Uplatněná certifikovaná metodika je určena všem zemědělským podnikům, jejichž
předmětem činnosti je chov skotu. Z technologického hlediska nakládání s exkrementy
chovaných zvířat se musí jednat o ustájení skotu, kde převládá manipulace s kejdou, nikoliv
s hlubokou podestýlkou.
Uplatněná certifikovaná metodika je rovněž určena projektantům, kteří při výstavbě
nebo rekonstrukci stávajících objektů mohou využít obsažené informace pro návrh opatření
vedoucích ke zlepšení welfare chovaných zvířat a pro zlepšení přístupu vůči ochraně
životního prostředí.
Plně funkční technologická linka výroby plastického steliva provozovaná dle této
metodiky je umístěna na farmě chovu skotu Petrovice společnosti Zemědělské družstvo
Krásná Hora nad Vltavou a.s.
13

5. ZÁVĚR
Dlouhodobým sledováním a mikrobiologickými rozbory bylo zjištěno, že plastické
stelivo vyrobené ze separátu kejdy skotu při využití výše popsaného technologického postupu
termické hygienizace nepředstavuje pro chovaná zvířata zvýšené nebezpečí šíření
nežádoucích mikroorganizmů uvnitř stájových prostor, které by mohlo být způsobené
zpětným využitím pevného podílu kejdy.
Etologická sledování chování ustájených zvířat nepotvrdila averzi zvířat vůči
plastickému stelivu vyrobeného z výkalů zvířat a doba ležení v boxech podestýlaných tímto
materiálem byla přibližně stejná jako doba ležení v boxech podestlaných slamnatou
podestýlkou.
Dále bylo zjištěno, že čistota povrchu těla zvířat chovaných na plastickém stelivu se
zvýšila oproti běžně podestýlaným stájím přibližně dvojnásobně. To se týká zejména oblastí
majících vztah k čistotě mléka – vemeno a struky.
Hodnocena a sledována byla rovněž kvalita a množství vyprodukovaného mléka. U
obou parametrů nedošlo k žádným výkyvům a mléko vždy odpovídalo I. Třídě jakosti dle
požadavků normy ČSN 570529.
Pro podestlání jednoho ustájovacího místa je zapotřebí ročně vyrobit cca 8 m 3
plastického steliva. Nadprodukci plastického steliva je možné ekonomicky zhodnotit jako
velice kvalitní organický substrát pro zemědělskou a zahradnickou výrobu.
Ověřenou technologii výroby plastického steliva nebo organického substrátu je možné
doporučit všem chovatelům skotu, využívající kejdové systémy ustájení.
14

6. SEZNAM POUŽITÉ SOUVISEJÍCÍ LITERATURY
1. AMON, M., DOBEIC, M.: Possibilities of reducing of ammonia and offensive odour on
pig and poultry farms with additives given into food and slurry and comparsion of ammonia
and odour emission. In: Environmental and management systems for total animal health care
in agriculture. Proc. 8th. Int. Congr. Anim. Hyg., St. Paul, Minnesota, USA,1994: 16 – 19.
2. DODSON, S. I.: Ecology. 434 s. Oxford University Press, Oxford, 1998.
3. Composting as possibility of toxic gases emissions reduction, mainly ammonia, generated
during manure storage. Zemědělská technika, 3, 2001.
4. JELÍNEK, A., HEJÁTKOVÁ, K. A KOL.: Faremní kompost vyrobený kontrolovaným
mikrobiálním procesem. Výzkumný ústav zemědělské techniky, Praha a Spolek poradců a
kontrolorů v ekologickém zemědělství ČR při MZe ČR, Třebíč, Praha 2002, 73 s.
5. ONDRAŠOVIČ, M., ONDRAŠOVIČOVÁ, O., VARGOVÁ, M., KOČIŠOVÁ, A.:
Environmental problems in veterinary praktice. Data Help, Košice, 1997.
6. PLÍVA, P. A KOL.: Založení experimentů s kompostováním odpadní biomasy při využití
různých startovacích látek a při různé skladbě kompostované zakládky. Etapová dílčí zpráva o
výsledcích řešení výzkumného záměru č. MEZM 05-9901, VÚZT Praha – Ruzyně, Praha
2000, 38 s.
7. VALLINI, G., MANETTI, P.: Green composting. Biocycle, 1990.
8. VOSTOUPAL, B., JELÍNEK, A., PLÍVA, P., DĚDINA, M., NOVÁK, P.:
Mikrobiotechnologické prostředky optimalizace stájového mikroklimatu. In: Aktuální otázky
bioklimatologie zvířat 2003, sborník referátů z 18. vědecké konference s mezinárodní účastí,
s. 135 – 140. VFU – FVHE Brno 2003.
9. VOSTOUPAL, B., JELÍNEK, A., PLÍVA, P., DĚDINA, M., NOVÁK, P.:
Moderní prostředky optimalizace zoohygieny v chovech zvířat. Předneseno na odborné
konferenci 25. 10. 2003 v Krásné Hoře. (Sborník nebyl vydán).
11. WATSON, J. S.: Separation methods for waste and environmental applications. Marcel
Dekker, 1999, 600 s.
12. Kolektiv autorů: Dictionary of Veterinary Epidemiology. Iowa State University Press,
Ames, 1999, 869 s.
13. Kolektiv autorů: Eurovetguide. A Guide to Veterinary in Europe. 1998-1999. 2nd Edition.
Les Éditions du Point Vétérinaire, Maisons-Alfort 1998, 568 s.
14. PLÍVA, P.: Strojní vybavení kompostovací linky. Schválená metodika pro praxi, Praha,
2008. Praha: Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i.,2008. 16 s.ISBN 978-80-86884-3-2
15. PLÍVA, P.: Technika pro malé a střední kompostovací jednotky. Komunální technika,
2007, roč. 1, č. 9. s. 39-43. ISSN 1802-2391
16. PLÍVA, P., ALTMANN, V., HABART, J., JELÍNEK, A., KOLLÁROVÁ, M.,
MAREŠOVÁ, K., MIMRA, M., VÁŇA, J., VOSTOUPAL, B. Kompostování v pásových
hromadách na volné ploše. 1. vyd. Praha : Profi Press, 2009. 136 s. ISBN 978-80-86726-32-8
15

7. SEZNAM PUBLIKACÍ, KTERÉ PŘEDCHÁZELY METODICE
1. JELÍNEK, A., DĚDINA, M., PLÍVA, P.: Využití biotechnologických přípravků v procesu
přípravy separátu kejdy skotu jako plastického steliva. In ŘEHOUT, V. (eds.). Biotechnologie
2008, České Budějovice, 13.-14.2.2008. České Budějovice: Scientific Pedagogical
Publishing, 2008 s. 71-73. ISBN 80-85645-58-0
2. JELÍNEK, A., DĚDINA, M..: Rational assessment of livestock slurry separate from
livestock breeding. Agritech Science, 2008, roč. 2008, č. 2. ISSN 1802-8942
3. JELÍNEK, A., KRAUS, R., DĚDINA, M.: Technologie pro separovanou kejdu. Náš chov,
2007, roč. 67, č. 1. s. 33-37. ISSN 0027-8068
4. PLÍVA, P., KRAUS, R., KOLLÁROVÁ, M.: Technologická linka pro termickou úpravu
separované kejdy. Náš chov, 2007, roč. 67, č. 1. s. 38-40 ISSN 0027-8068
5. JELÍNEK, A., PLÍVA, P., KRAUS, R.: Separát kejdy využitý jako plastické stelivo
v chovech skotu. In Výskum moderných chovatelských technológií vo vztahu k ochrane
životného prostredia. Sborník přednášek z mezinárodní vědecké konference, 11.9.2007. Nitra:
Slovenská polnohospodárska univerzita v Nitre, Mechanizačná fakulta, katedra mechanizácie
živočišněj a potravinárskej výroby. Nitra: SPU 2007. s. 31-38. ISBN 978-80-8069-928-4
6.. KRAUS, R., ČEŠPIVA, M., JELÍNEK, A. Environmentální aspekty provozu technologie
využití separátu hovězí kejdy jako plastického steliva. In Biologicky rozložitelné odpady,
jejich zpracování a využití v zemědělské a komunální praxi. Sborník přednášek ze III.
mezinárodní konference, 9.-10.10.2007. Hrotovice a Náměšť nad Oslavou: Zemědělská
regionální agentura ZERA, 2007. s. 113-115. ISBN 80-903548-3-1
7. JELÍNEK, A., ZABLOUDILOVÁ, P.: Separát kejdy hospodářských zvířat využitý jako
plastické stelivo v chovu skotu nebo substrát pro pěstování rostlin. In Využitie výsledkov
výskumu k zlepšeniu vzťahu polnohospodárskej činnosti a životného prostredia. Mužla,
17.3.2009. SPU Nitra: Scientific Pedagogical Publishing, 2009 s. 21-28. ISBN 978-80-552-
0191-7
8. JELÍNEK, A., ZELENKA, J., PATHO, J.: Využití separátu kejdy z chovu hospodářských
zvířat pro výrobu kvalitních pěstitelských substrátů. In Co se zbytkovou biomasou
v zemědělství – hnojivo, energie, suroviny? Brno, 25.6.2009. MZE ČR, VÚZT v.v.i., ČZU
Technická fakulta. Katedra technologických zařízení staveb a Katedra zemědělských strojů:
VÚZT v.v.i., 2009 s. 6-10. ISBN 978-80-86884-45-5
9. ŠOCH, M., VOSTOUPAL, B., JELÍNEK, A.: Vliv podestýlky ze separované hovězí kejdy
na čistotu povrchu těla dojnic. Náš chov, 2008, roč. 68, č. 6. s. 64 – 66. ISSN 0027-8068
16

Autor:
Název:
Doc. Ing. Antonín Jelínek, CSc.
Ing. Martin Dědina, Ph.D.
Ing. Petr Plíva, CSc.
Výroba plastického steliva pro skot
Vydal:
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i.
Drnovská 507, 161 06 Praha 6 - Ruzyně
Tisk:
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i.
Drnovská 507, 161 06 Praha 6 - Ruzyně
Náklad:
120 ks
Vyšlo v roce 2010
Vydáno bez jazykové úpravy
Kontakt na autory:
antonín.jelínek@vuzt.cz,
martin.dedina@vuzt.cz
petr.pliva@vuzt.cz
Autor fotografií:
Autor obrázků:
Ing. Petr Plíva, CSc.
Vítězslav Kadlec
© Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i., 2010
ISBN 978-80-86884-49-3
17

Vydal Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. v Praze 6
Leden 2010