Zrkadlenie 01 PDF - Slováci vo svete
Zrkadlenie 01 PDF - Slováci vo svete
Zrkadlenie 01 PDF - Slováci vo svete
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
stále ještě rovnoprávní, přičemž právě teprve rovnoprávnost je předpokladem<br />
(Čechy požadované) jednoty. 72 Spisovatel Roman Kaliský zašel ještě<br />
dále; v článku s pro<strong>vo</strong>kativním názvem „Národ s dedičným hriechom?“<br />
nepřímo obvinil Čechy, že se stále ještě nevyrovnali s existencí Slováků jako<br />
svébytným národem se vším, co k tomu patří, tedy i s právem na vlastní<br />
stát. 73<br />
Odlišně směřování intelektuálů obou národů se výrazněji projevilo během<br />
IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů, který se sešel v Praze ve dnech<br />
27.-29. června 1967. Tak jako v roce 1963, i nyní byla přítomna delegace<br />
ústředního výboru KSČ vedená tajemníkem Jiřím Hendrychem, za ústřední<br />
výbor KSS se zúčastnil Vasil Biľak. Část českých spisovatelů, jmenovitě především<br />
Ludvík Vaculík, Milan Kundera, Pavel Kohout, Eduard Goldstücker,<br />
A. J. Liehm a Václav Havel, otevřeně vystoupila proti No<strong>vo</strong>tného diktatuře<br />
a žádala s<strong>vo</strong>bodu slova a t<strong>vo</strong>rby bez zásahů moci, Kohout mimo jiné i revizi<br />
proarabského postoje Československa v právě probíhajícím izraelsko-arabském<br />
konfliktu. Že Hendrych vyslovil ostrý nesouhlas zejména s Vaculíkovým<br />
vystoupením o vztahu občana a moci, to nikoho nepřekvapilo. Avšak<br />
proti „ideové platformě některých příspěvků“ protestoval i slovenský básník<br />
Milan Lajčiak, který je označil za neslučitelné se socialismem. Je pravda, že<br />
slova proti „antisocialistickým živlům“ zazněla i z českých řad – od Ivana<br />
Skály. Avšak skutečnost, že nikdo ze slovenských spisovatelů Vaculíka, Kunderu,<br />
Kohouta, Goldstückera a Havla nepodpořil (poněkud kriticky vystoupil<br />
jen Alexander Matúška) ukazovala znovu na rozdíly v prioritách, i když<br />
by bylo chybou vést dělící čáru striktně podle národnosti. Konzervativních<br />
členů Svazu československých spisovatelů bylo nepochybně dost i na české<br />
straně a nešlo jenom o Ivana Skálu. Ani mezi Čechy nechyběli váhavci. To<br />
se projevilo ve stanovisku, podepsaném českými i slovenskými spisovateli<br />
a básníky-účastníky sjezdu (Mihálik, Špitzer, Válek, Mináč, Kostra, Matúška<br />
(!), Rosenbaum, Lustig, Drda, Hanzelka, Glazarová), které přečetl Miroslav<br />
Válek, který žádal, aby se politické záležitosti neřešily na sjezdu, čímž vlastně<br />
vystoupení českých reformistů desavuoval. 74<br />
Jako trest komunistického vedení vůči neposlušným spisovatelům byly<br />
Svazu československých spisovatelů odebrány Literární noviny, jejichž vydávání<br />
převzalo ministerst<strong>vo</strong> kultury. Na podporu stranického vedení přispěchal<br />
slovenský spisovatel Vladimír Mináč, který reformní Čechy obvinil, že<br />
pod heslem s<strong>vo</strong>body slova chtějí rehabilitovat první republiku. 75 Opozičním<br />
spisovatelům (převážně českým) se nicméně podařilo zorganizovat jakousi<br />
intelektuální frontu, která zahájila kulturní boj se stranickým vedením. Intelektuální<br />
fronta sjednocovala české i slovenské kulturní pracovníky a podařilo<br />
se jí úspěšně zorganizovat bojkot prorežimních jednotlivců. Hrozba ostrakismu<br />
způsobila, že ani komunisté-spisovatelé typu Vladimíra Mináče, se<br />
neopovážili veřejně podpořit kulturní politiku ústředního výboru KSČ.<br />
Vladimír Mináč samozřejmě nereprezentoval celou slovenskou spisovatelskou<br />
obec. To však nic nemění na tom, že je třeba položit si otázku,<br />
57<br />
ZROD FEDERÁCIE OČAMI JANA RYCHLÍKA
Change language