Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
F - Změny skupenství látek<br />
Určeno jako učební text pro studenty dálkového studia a jako shrnující text pro studenty denního studia.<br />
VARIACE<br />
1<br />
Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu doSystem - EduBase. Více informací o programu<br />
naleznete na www.dosli.cz.
F - Změny skupenství látek 1<br />
± Změny skupenství látek<br />
Změny skupenství látek<br />
O tom, v kterém skupenství se nalézá určitá látka, rozhoduje její teplota a tlak.<br />
Tání a tuhnutí<br />
Zahříváme-li pevnou látku, mění se při dosažení teploty tání v kapalinu. Naopak při ochlazování začne kapalina<br />
při teplotě tuhnutí přecházet v látku pevnou. Každá chemicky čistá krystalická látka taje i tuhne při určité<br />
teplotě. Látky beztvaré (amorfní) nemají určitou teplotu tání.<br />
Tání krystalických látek je způsobeno zvyšováním vnitřní energie částic, což následně způsobí jejich rychlejší<br />
pohyb a tedy jejich uvolnění z krystalické mřížky.<br />
Chemicky čistá krystalická látka, zahřátá na teplotu tání, nezvyšuje při dalším ohřívání svoji teplotu, dokud<br />
všechna látka neroztaje. Obdobně po celou dobu tuhnutí se teplota látky nemění.<br />
Měrné skupenské teplo tání<br />
Měrné skupenské teplo tání (značka l t) je množství tepla, které musíme dodat jednomu<br />
kilogramu pevné krystalické látky zahřáté na teplotu tání, aby se změnila na kapalinu o téže<br />
teplotě.<br />
Pozn.: Skupenské teplo tání (značka L t) je množství tepla, které musíme dodat pevné krystalické látce zahřáté<br />
na teplotu tání, aby se změnila na kapalinu o téže teplotě.<br />
Základní jednotkou měrného skupenského tepla je joule na kilogram [J/kg].<br />
Množství tepla, nutného k přeměně tělesa z pevné látky o hmotnosti m, která je zahřáta na teplotu tání, v<br />
látku kapalnou, se nazývá skupenské teplo tání a vypočteme ho podle vzorce<br />
L t = m . l t<br />
Většina látek při tuhnutí svůj objem zmenšuje. Výjimku tvoří voda a několi dalších látek.<br />
Vypařování kapalin<br />
Kapaliny se vypařují na svém volném povrchu při jakékoliv teplotě. Vypařování lze urychlit:<br />
zvýšením teploty kapaliny<br />
odsáváním par vzniklých nad kapalinou<br />
• zvětšením volného povrchu kapaliny<br />
Syté páry, kapalnění<br />
Je-li kapalina v uzavřené nádobě, páry nemohou unikat, jejich hustota a tlak se stále zvětšují. Při určité teplotě<br />
bude z kapaliny unikat právě tolik molekul, kolik se jich bude vracet zpět. Pára nad kapalinou se v tu chvíli<br />
nazývá sytá pára. Kapalina a její sytá pára jsou v tomto okamžiku v rovnováze. Sytá pára má při určité<br />
teplotě nad kapalinou určitý tlak.<br />
Vypaří-li se všechna kapalina v nádobě a my dále budeme zvyšovat teplotu, vzniká tzv. pára přehřátá.<br />
Všechny plyny jsou silně přehřátými parami.<br />
Plyny lze za velmi nízkých teplot zkapalnět. Např. na zkapalnění kyslíku ho musíme ochladit až na teplotu<br />
-119° C.<br />
Sublimace<br />
5.1.2008 22:29:58 Vytištěno v programu doSystem - EduBase (www.dosli.cz)<br />
1 z 8
F - Změny skupenství látek 1<br />
Sublimace je jev, při kterém se pevná látka mění přímo na plynnou. Např. mokré prádlo i za mrazu "uschne".<br />
Ve skutečnosti ale zmrzne a led se následně přemění na páru. Opačným jevem, tedy přeměnnou skupenství<br />
plynného na pevné, je desublimace.<br />
Var<br />
Zahříváme-li kapalinu, stoupá tlak jejích sytých par. Dosáhne-li tlak sytých par atmosférického tlaku, nastává<br />
var. Při varu se kapalina vypařuje nejen z povrchu, ale z celého jejího objemu.<br />
Zvýšením tlaku se teplota varu zvyšuje, naopak snížením talku se teplota varu snižuje. Tohoto jevu se využívá<br />
např. při konstrukci tzv. tlakových hrnců.<br />
Měrné skupenské teplo varu<br />
Měrné skupenské teplo varu určité látky (značka l v) je určeno množstvím tepla, které musíme<br />
dodat jednomu kilogramu kapaliny zahřáté na normální teplotu varu, aby se změnila na páru o<br />
téže teplotě.<br />
Obdobně jako u tání zde platí vzorec:<br />
L v = m . l v<br />
Dojde-li <strong>ke</strong> kondenzaci (kapalnění) páry za stejných podmínek (teplota a tlak), jako byly při varu, je měrné<br />
skupenské teplo kondenzační rovno měrnému skupenskému teplu varu.<br />
Voda má značné měrné skupenské teplo varu. Tohoto jevu se využívá při vytápění domů, železničních<br />
vagónů, ale i při ochlazování. Např. v létě se kropí ulice vodou; po dešti se vždy ochladí; lidské tělo se<br />
ochlazuje vypařováním potu. Naopak vlivem tepla uvolněného při kapalnění vodních par se např. před deštěm<br />
zpravidla oteplí.<br />
Vlhkost vzduchu a její měření<br />
Atmosférický vzduch obsahuje za každé teploty vodní páry, které způsobují jeho vlhkost.<br />
Absolutní vlhkost vzduchu je určena počtem kilogramů vodní páry v jednom metru krychlovém<br />
vzduchu. Platí tedy vzorec:<br />
F =<br />
m<br />
V<br />
Jednotkou absolutní vlhkosti vzduchu je kilogram na metr krychlový [kg/m 3 ].<br />
Je-li vzduch za dané teploty vodními parami plně nasycen, má největší (maximální) vlhkost, kterou označujeme<br />
F m.<br />
Údaj absolutní vlhkosti není vždy dostatečný. Např. za chladného rána v létě se nám vzduch zdá dosti vlhký,<br />
celá příroda je svěží. Avšak při téže absolutní vlhkosti v parném létě se nám vzduch zdá suchý, vše v přírodě<br />
usychá. Proto zavádíme pojem relativní vlhkost. Relativní (poměrná) vlhkost vzduchu je určena<br />
poměrem absolutní vlhkosti vzduchu F a maximální absolutní vlhkosti F m,která by byla možná za<br />
dané teploty. Platí tedy vzorec:<br />
f =<br />
F<br />
.100%<br />
F m<br />
Dokonale suchý vzduch (bez vodních par) má relativní vlhkost 0 %. Je-li vzduch parami nasycen, je jeho<br />
relativní vlhkost 100 %. Nejpříznivější podmínky pro člověka jsou při teplotě 20° C. Relativní vlhkost se měří<br />
vlhkoměry (hygrometry). Hlavním měřícím prv<strong>ke</strong>m v těchto přístrojích bývá odmaštěný lidský vlas.<br />
Ukázkové příklady:<br />
Příklad 1:<br />
Určete teplo, které musíme dodat<br />
8,5 kg železa zahřátého na teplotu tání, aby roztálo, je-li<br />
5.1.2008 22:29:58 Vytištěno v programu doSystem - EduBase (www.dosli.cz)<br />
2 z 8
F - Změny skupenství látek 1<br />
měrné skupenské teplo tání železa 280 kJ/kg.<br />
Řešení:<br />
m = 8,5 kg<br />
l t = 280 kJ/kg = 280 000 J/kg<br />
L t = ? [J]<br />
-------------------------------------------<br />
L t = m . l t<br />
L t = 8,5 . 280 000<br />
L t = 2 380 000 J = 2,38 MJ<br />
Železu musíme dodat teplo o velikosti 2,38 MJ.<br />
Příklad 2:<br />
Led o hmotnosti 6,2 kg a o počáteční teplotě -25 o C se přeměnil za normálního tlaku na vodu<br />
teploty 0 o C (objemu V 2). Určete teplo, které soustava přijala od svého okolí během celého děje.<br />
Měrná tepelná kapacita ledu je 2,1 kJ/kg. o C, měrné skupenské teplo tání ledu je 334 kJ/kg.<br />
Řešení:<br />
m = 6,2 kg<br />
t 1 = -25° C<br />
t 2 = 0° C<br />
c = 2,1 kJ/kg.°C = 2 100 J/kg.°C<br />
l t = 334 kJ/kg = 334 000 J/kg<br />
Q = ? [J]<br />
----------------------------------------------<br />
Nejprve spočítáme teplo potřebné k ohřátí ledu z teploty -25° C na teplotu 0° C:<br />
Q 1 = m . c . (t 2 - t 1)<br />
Q 1 = 6,2 . 2 100 . (0 - (-25)) = 325 500<br />
Q 1 = 325 500 J<br />
Nyní spočítáme teplo potřebné k přeměně ledu na vodu o téže teplotě:<br />
L t = m . l t<br />
L t = 6,2 . 334 000 = 2 070 800<br />
L t = 2 070 800 J<br />
Celkové dodané teplo odpovídá součtu vypočtených tepel:<br />
Q = Q 1 + L t<br />
Q = 325 000 J + 2 070 800 J = 2 396 300 J = 2,4 MJ (po zaokrouhlení)<br />
Soustava přijala od svého okolí teplo o velikosti asi 2,4 MJ.<br />
Příklad 3:<br />
Pára o hmotnosti 5,2 kg a o počáteční teplotě 100 o C zkondenzovala na vodu a ta se při<br />
postupném ochlazování změnila až na led o teplotě -25 o C. Jaké teplo se při tom uvolnilo? Měrná<br />
tepelná kapacita ledu je 2,1 kJ/kg. o C, měrná tepelná kapacita vody je 4,2 kJ/kg. o C, měrné<br />
skupenské teplo tání ledu je 334 kJ/kg, měrné skupenské teplo varu vody je 2 260 kJ/kg.<br />
Řešení:<br />
m = 5,2 kg<br />
t 1 = 100°<br />
t 2 = -25° C<br />
5.1.2008 22:29:58 Vytištěno v programu doSystem - EduBase (www.dosli.cz)<br />
3 z 8
F - Změny skupenství látek 1<br />
c L = 2,4 kJ/kg.°C = 2 400 J/kg.°C<br />
c V = 4,2 kJ/kg.°C = 4 200 J/kg.°C<br />
l t = 334 kJ/kg = 334 000 J/kg<br />
l v = 2 260 kJ/kg = 2 260 000 J/kg<br />
Q = ? [J]<br />
---------------------------------------------<br />
Celkové teplo je tvořeno skupenským teplem L v uvolněným při kondenzaci páry, dále teplem Q 1 uvolněným při<br />
ochlazení vody z teploty 100° C na teplotu 0° C, pak teplem L t uvolněným při změně vody na led a nakonec<br />
teplem Q 2 uvolněným při ochlazení ledu z teploty 0° C na teplotu -25° C:<br />
Q = m . l v + m . c v . (t 1 - t 0) + m . l t + m . c L . (t 0 - t 2)<br />
Q = m . [l V + c V . (t 1 - t 0) + l t + c L . (t 0 - t 2)]<br />
Po dosazení:<br />
Q = 5,2 . [2 260 000 + 4 200 . (100 - 0) + 334 000 + 2 400 . (0 - (-25))]<br />
Q = 15 984 800 J = 16 MJ (po zaokrouhlení)<br />
Celkově se uvolnilo teplo o velikosti asi 16 MJ.<br />
± Změny skupenství látek - procvičovací příklady<br />
1. V chladničce se vyrobí za 2 hodiny led o hmotnosti 5,5 kg a o teplotě 0 o C z vody o<br />
počáteční teplotě 6 o C. Jak velké teplo bylo odbráno vodě chladicím zařízením? Měrná<br />
tepelná kapacita vody je 4,2 kJ/kg. o C, měrné skupenské teplo tání ledu je 334 kJ/kg.<br />
Výsledek:<br />
1,96 MJ<br />
2. Jak velký objem má voda, která vznikne, roztaje-li led o hmotnosti 1,1 kg? Hustota<br />
vody je 1 000 kg/m 3 a hustota ledu je 900 kg/m 3 .<br />
Výsledek: 1,1 dm 3<br />
3. Voda o hmotnosti 470 g a o počáteční teplotě 75 o C se mísí s ledem o hmotnosti 55 g<br />
a o počáteční teplotě 0 o C. Po roztání ledu se teplota ustálila na 58 o C. Určete měrné<br />
skupenské teplo tání ledu. Měrná tepelná kapacita vody je 4,2 kJ/kg. o C.<br />
Výsledek:<br />
367 KJ/kg<br />
4. Jak velké teplo je třeba dodat vodě o hmotnosti 5,6 kg a o teplotě 100 o C, aby se<br />
přeměnila v páru téže teploty? Měrné skupenské teplo vypařování vody je 2 300<br />
kJ/kg.<br />
Výsledek:<br />
12,9 MJ<br />
1055<br />
1044<br />
1058<br />
1061<br />
5. Určete teplo, které musíme dodat 3,5 kg železa zahřátého na teplotu tání, aby roztálo,<br />
je-li měrné skupenské teplo tání železa 280 kJ/kg.<br />
Výsledek: 980 kJ<br />
1047<br />
6. Do vody o hmotnosti 8,0 kg a o počáteční teplotě 64 o C byly vhozeny kousky ledu o<br />
celkové hmotnosti 2,8 kg a o počáteční teplotě 0 o C. Určete teplotu vody po roztání<br />
ledu. Měrná tepelná kapacita vody je 4,2 kJ/kg. o C, měrné skupenské teplo tání ledu je<br />
334 kJ/kg.<br />
Výsledek:<br />
26,8° C<br />
1074<br />
5.1.2008 22:29:58 Vytištěno v programu doSystem - EduBase (www.dosli.cz)<br />
4 z 8
F - Změny skupenství látek 1<br />
7. Ve vodě o hmotnosti 820 g a o počáteční teplotě 12 o C zkapalní vodní pára o<br />
hmotnosti 25 g a o počáteční teplotě 100 o C. Určete výslednou teplotu vody. Měrná<br />
tepelná kapacita vody je 4,2 kJ/kg. o C, měrné skupenské teplo varu vody je 2 260<br />
kJ/kg.<br />
Výsledek:<br />
31° C<br />
8. Jaké teplo přijme ocelový předmět o hmotnosti 180 kg a o teplotě tání 1 350 o C,<br />
jestliže roztaje a teplota taveniny se nezmění? Měrně skupenské teplo tání oceli je<br />
260 kJ/kg.<br />
Výsledek:<br />
47 MJ<br />
9. Ve vodě o hmotnosti 1,4 kg má roztát led o hmotnosti 260 g a o počáteční teplotě 0<br />
oC. Jaká je nejnižší možná počáteční teplota vody? Měrná tepelná kapacita vody je 4,2<br />
kJ/kg. o C a měrné skupenské teplo tání ledu je 334 kJ/kg.<br />
Výsledek:<br />
14,8° C<br />
10. Do vody o hmotnosti 3,5 kg a o teplotě 40 o C byl vložen led o hmotnosti 2,2 kg a o<br />
teplotě 0 o C. Určete hmotnost ledu, který roztaje. Předpokládáme, že tepelná výměna<br />
nastala jen mezi vodou a ledem. Měrná tepelná kapacita vody je 4,2 kJ/kg. o C, měrné<br />
skupenské teplo tání ledu je 334 kJ/kg.<br />
Výsledek:<br />
1,8 kg<br />
11. Mokré prádlo má hmotnost 48 kg, z toho 10 % hmotnosti je voda. Jak velké teplo<br />
voda při vypaření přijala, jestliže na odpaření vody o hmotnosti 1 kg se za dané<br />
teploty potřebuje přibližně teplo 2 300 kJ?<br />
Výsledek:<br />
11 MJ<br />
12. K ochlazení nápojů se použilo ledu o hmotnosti 1,3 kg a o teplotě 0 o C. Jak velké<br />
teplo odevzdaly chlazené nápoje ledu, jestliže všechen led roztál ve vodu o teplotě 0<br />
oC. Měrné skupenské teplo tání ledu je 334 kJ/kg.<br />
Výsledek:<br />
434 kJ<br />
13. V tepelně izolované nádobě je voda o hmotnosti 4,2 kg a teplotě 16 o C. Vodu<br />
zahříváme a při teplotě 100 o C se hmotnost vody vypařováním sníží o 10 %. Jak velké<br />
celkové teplo při tom voda přijme? Vypařování při teplotách nižších než 100 o C a<br />
tepelné ztráty do okolí neuvažujeme. Měrná tepelná kapacita vody je 4,2 kJ/kg. o C a<br />
měrné skupenské teplo varu vody je 2 260 kJ/kg.<br />
Výsledek:<br />
2,43 MJ<br />
14. Led o hmotnosti 4 kg a o počáteční teplotě -8 o C roztaje na vodu o teplotě 0 o C. Voda<br />
vzniklá z ledu se dále zahřeje na teplotu 100 o C a při této teplotě se vypaří při<br />
normálním tlaku 100 kPa na páru o teplotě 100 o C. Určete celkové teplo, které<br />
soustava přijala, ve všech třech dějích. Měrná tepelná kapacita ledu je 2,1 kJ/kg. o C,<br />
měrná tepelná kapacita vody je 4,2 kJ/kg. o C, měrné skupenské teplo tání ledu je 334<br />
kJ/kg, měrné skupenské teplo varu vody je 2 260 kJ/kg.<br />
Výsledek:<br />
12,1 MJ<br />
1071<br />
1053<br />
1057<br />
1050<br />
1060<br />
1052<br />
1075<br />
1065<br />
5.1.2008 22:29:58 Vytištěno v programu doSystem - EduBase (www.dosli.cz)<br />
5 z 8
F - Změny skupenství látek 1<br />
15. Určete hmotnost ledu počáteční teploty 0 o C, který může roztát ve vodě o hmotnosti<br />
4,7 kg a o počáteční teplotě 65 o C. Měrná tepelná kapacita vody je 4,2 kJ/kg. o C a<br />
měrné skupenské teplo tání ledu je 334 kJ/kg.<br />
Výsledek:<br />
3,8 kg<br />
1056<br />
16. Voda o hmotnosti 1 100 kg má objem 1,1 m 3 . Jaký objem má led, který vznikne<br />
zmrznutím této vody, je-li hustota ledu 920 kg/m 3 ?<br />
Výsledek: 1,2 m 3<br />
17. Jaké teplo přijme voda o hmotnosti 5,6 kg a o teplotě 0 o C, je-li přivedena do varu a<br />
přemění se v sytou páru o teplotě 100 o C při normálním tlaku 100 kPa? Měrná<br />
tepelná kapacita vody je 4,2 kJ/kg. o C a měrné skupenské teplo varu vody při<br />
normálním tlaku je 2 260 kJ/kg.<br />
Výsledek:<br />
15 MJ<br />
18. Těleso ze železa o hmotnosti 1,5 kg bylo ponořeno do vroucí vody a ohřálo se na<br />
teplotu 100 o C. Potom bylo vloženo do nádoby většího objemu naplněné ledovou drtí<br />
o teplotě 0 o C a ochlazeno na tuto teplotu. Určete hmotnost ledu, který při tom roztál.<br />
Předpokládáme, že tepelná výměna nastala jen mezi tělesem a ledem. Měrné<br />
skupenské teplo tání ledu je 334 kJ/kg a měrná tepelná kapacita železa je 0,450<br />
kJ/kg. o C.<br />
Výsledek:<br />
202 g<br />
19. V tepelně izolované nádobě je led o hmotnosti 1,2 kg a o teplotě 0 o C. Do nádoby<br />
přidáme vodu o teplotě 100 o C tak, že led v nádobě roztaje a výsledná teplota vody v<br />
nádobě je 0 o C. Určete hmotnost přidané vody. Měrná tepelná kapacita vody je 4,2<br />
kJ/kg. o C, měrné skupenské teplo tání ledu je 334 kJ/kg.<br />
Výsledek:<br />
0,95 kg<br />
20. Led o hmotnosti 5,5 kg a o počáteční teplotě -15 o C se má přeměnit ve vodní páru o<br />
teplotě 100 o C. Určete teplo, které je třeba dodat. Měrná tepelná kapacita ledu je 2,1<br />
kJ/kg. o C, měrná tepelná kapacita vody je 4,2 kJ/kg. o C, měrné skupenské teplo tání<br />
ledu je 334 kJ/kg, měrné skupenské teplo varu vody je 2 260 kJ/kg.<br />
Výsledek:<br />
16,75 MJ<br />
21. Led o hmotnosti 3,0 kg a o počáteční teplotě -20 o C se přeměnil za normálního tlaku<br />
na vodu teploty 0 o C (objemu V 2). Určete teplo, které soustava přijala od svého okolí<br />
během celého děje. Měrná tepelná kapacita ledu je 2,1 kJ/kg. o C, měrné skupenské<br />
teplo tání ledu je 334 kJ/kg.<br />
Výsledek:<br />
1,13 MJ<br />
22. Ocelový odlitek o hmotnosti 260 kg má teplotu tání. Jaké skupenské teplo přijme k<br />
roztavení? Měrné skupenské teplo tání oceli je 258 kJ/kg.<br />
Výsledek:<br />
67,1 MJ<br />
1045<br />
1064<br />
1048<br />
1066<br />
1072<br />
1046<br />
1049<br />
23. Jak velké teplo dodá svému okolí voda o teplotě 0 o C a o hmotnosti 145 g, která<br />
zmrzne na led o teplotě 0 o C? Měrné skupenské teplo tání ledu je 334 kJ/kg.<br />
Výsledek: 48,4 kJ<br />
1054<br />
5.1.2008 22:29:58 Vytištěno v programu doSystem - EduBase (www.dosli.cz)<br />
6 z 8
F - Změny skupenství látek 1<br />
24. Kus ledu o hmotnosti 3,0 kg a o teplotě -10 o C se má přeměnit na vodu o teplotě 25<br />
oC. Jaké teplo přijme při tom led a následně vzniklá voda od svého okolí? Měrná<br />
tepelná kapacita ledu je 2,1 kJ/kg. o C, měrné skupenské teplo tání ledu je 334 kJ/kg,<br />
měrná tepelná kapacita vody je 4,2 kJ/kg. o C.<br />
Výsledek:<br />
1,38 MJ<br />
1051<br />
25. Jak velký objem má voda, která vznikne, roztaje-li led o objemu 1,1 dm 3 ? Hustota<br />
vody je 1 000 kg/m 3 a hustota ledu je 900 kg/m 3 .<br />
Výsledek: 0,99 litru<br />
1043<br />
26. V tělese parního ústředního topení zkapalní za hodinu sytá pára o hmotnosti 2,9 kg a<br />
počáteční teplotě 100 o C na vodu, jejíž teplota se sníží na 75 o C. Jaké celkové teplo<br />
odevzdá soustava vytápěné místnosti? Měrná tepelná kapacita vody je 4,2 kJ/kg. o C,<br />
měrné skupenské teplo varu vody je 2 260 kJ/kg.<br />
Výsledek:<br />
6,86 MJ<br />
27. Vodní pára o teplotě 100 o C zkapalní ve vodě o hmotnosti 1,2 kg a o počáteční teplotě<br />
12 o C. Jak velkou hmotnost má vodní pára, jestliže teplota vody stoupne na 84 o C.<br />
Měrná tepelná kapacita vody je 4,2 kJ/kg. o C, měrné skupenské teplo varu vody je 2<br />
260 kJ/kg.<br />
Výsledek:<br />
156 g<br />
28. V tepelně izolované nádobě je led o hmotnosti 2,5 kg a o teplotě 0 o C. Do nádoby<br />
přivádíme sytou vodní páru o teplotě 100 o C tak, že led roztaje a výsledná teplota<br />
vody je 0 o C. Určete hmotnost přivedené vodní páry. Měrná tepelná kapacita vody je<br />
4,2 kJ/kg. o C, měrné skupenské teplo tání ledu je 334 kJ/kg, měrné skupenské teplo<br />
varu vody je 2 260 kJ/kg.<br />
Výsledek:<br />
0,31 kg<br />
29. Voda o hmotnosti 2,4 kg a o teplotě 84 o C se ohřeje na teplotu 100 o C a přemění se na<br />
páru téže teploty. Určete teplo, které soustava přijala od svého okolí během celého<br />
děje. Měrná tepelná kapacita vody je 4,2 kJ/kg. o C a měrné skupenské teplo varu vody<br />
je 2 260 kJ/kg.<br />
Výsledek:<br />
5,6 MJ<br />
30. Pára o hmotnosti 8 kg a o počáteční teplotě 100 o C zkondenzovala na vodu a ta se při<br />
postupném ochlazování změnila až na led o teplotě -15 o C. Jaké teplo se při tom<br />
uvolnilo? Měrná tepelná kapacita ledu je 2,1 kJ/kg. o C, měrná tepelná kapacita vody je<br />
4,2 kJ/kg. o C, měrné skupenské teplo tání ledu je 334 kJ/kg, měrné skupenské teplo<br />
varu vody je 2 260 kJ/kg.<br />
Výsledek:<br />
24,4 MJ<br />
31. Jak velké teplo dodá vodní pára o hmotnosti 5,5 kg a teplotě 100 o C svému okolí,<br />
jestliže zkapalní a vzniklá voda se ochladí na 0 o C. Měrná tepelná kapacita vody je 4,2<br />
kJ/kg. o C, měrné skupenské teplo varu vody je 2 260 kJ/kg.<br />
Výsledek:<br />
14,7 MJ<br />
1068<br />
1070<br />
1067<br />
1062<br />
1076<br />
1069<br />
5.1.2008 22:29:58 Vytištěno v programu doSystem - EduBase (www.dosli.cz)<br />
7 z 8
F - Změny skupenství látek 1<br />
32. Při kolika stupních bude vařit voda na Mont Everestu (8 847 m), když na každých<br />
1000 m výšky klesne teplota varu vody asi o 2,9 o C?<br />
Výsledek:<br />
74,3° C<br />
33. Za jeden den se při teplém počasí odpaří z lidského těla až 2,1 kg vody. Voda o<br />
hmotnosti 1 kg se za určité teploty přemění v páru téže teploty, přijme-li ze svého<br />
okolí přibližně teplo 2 300 kJ. Jak velké teplo odevzdá tělo na odpaření potu za jeden<br />
den?<br />
Výsledek:<br />
4,83 MJ<br />
1073<br />
1059<br />
34. Jaké teplo odvzdá svému okolí sytá vodní pára o hmotnosti 28 kg a teplotě 100 o C,<br />
zkapalní-li na vodu téže teploty? Měrné skupenské teplo varu vody je 2 260 kJ/kg.<br />
Výsledek: 63,3 MJ<br />
1063<br />
5.1.2008 22:29:58 Vytištěno v programu doSystem - EduBase (www.dosli.cz)<br />
8 z 8
F - Změny skupenství látek 1<br />
Obsah<br />
Změny skupenství látek 1<br />
Změny skupenství látek - procvičovací příklady 4<br />
5.1.2008 22:29:58<br />
Vytištěno v programu doSystem - EduBase (www.dosli.cz)