Stylistika a stylizace odborného textu v rámci vysokoškolského studia

Mgr. Michal Kístek, M.Phil., Ph.D.
Ústav eského jazyka
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Stylistika a stylizace odborného textu v rámci vysokoškolského studia
Stylistics and creating scholarly texts as a part of university curriculum
Klíová slova: praktická stylistika, stylové normy, tvrí psaní
Anotace: Píspvek se (v eském kontextu) vnuje specifickým rysm stylizace odborných
text v rámci tradiního vymezení disciplíny tvrího psaní, zvlášt dležitosti, jakou má
pro rozvinutí tvrích pístup u tchto typ text znalost elementárních stylizaních
zákonitostí.
Annotation: The article deals with specific features of creating scholarly texts (in the
Czech context) within the traditional definitions of creative writing, stressing especially the
importance of acquiring elementary technical skills, which provides the author with the
possibility of consequent application of creative approaches.
Stylistika a stylizace odborného textu v rámci vysokoškolského studia
Pokud vyjdeme z obecného lenní stylistiky na teoretickou a praktickou vtev, kdy
teoretická stylistika zkoumá obecné zákonitosti stylizace jazykových projev a praktická
stylistika se zamuje na výuku stylizace rzných druh text (Krmová, 2003, s. 18-19),
mohlo by se na první pohled zdát, že praktická stylistika nijak pímo s problematikou
tvrího psaní nesouvisí. Praktická stylistika se v souasnosti zamuje na stylovou oblast
vcných text, pedevším administrativní komunikace (v obecné rovin novji Kuldová a
Fleischmannová, 2000); na tuto oblast komunikace - na texty jako jsou pozvánky, žádosti a
podobn - se orientují také stedoškolské uebnice, kde se praktická stylistika objevuje
spolu s teoretickými základy oboru – viz nap. Hlavsa, aj., 1998). V domácím kontextu
jsou však k dispozici rovnž práce vnované pímo stylizaci odborných text (ze starších
Nor a Váhala, 1966, novji pak mejrková, Daneš a Svtlá, 1999, Šesták, 2000, Vymtal a
Váchová, 2000, z peložených titul pak Eco, 1997).

Sféra tvorby odborných text se však s literárním tvrím psaním mže prolínat - Z.
Fišer zdrazuje dležitost kreativních technik rovnž pi tvorb odborných text (Fišer,
2001, s. 35), Z. Kožmín v souvislosti s obecn zamenou slohovou výukou na stední
škole pipomíná skutenost, že – abych parafrázoval - práv existence jistých mantinel
mže být pi stylizaci text produktivnjší než nekonený prostor.
Ke vzniku dobrého slohu je teba, aby byl vcn determinován, aby probíhal v takových
relacích ke skutenosti, které nabízejí plodné poznání. [...] Toto zúžení, tato specializace
námtu smuje k intenzifikaci pisatelových poznávacích schopností, nutí ho jít po zcela
urité ose otázek, napluje ho vtším uspokojením, protože mu lépe umožuje navázat
pesnjší a plodnjší vztahy se skuteností (Kožmín, 1995, s. 21).
Vyhranný model je lepší než bezbehý prostor zdánlivé volnosti. Pesná strukturace
teprve naplno otevírá vzrušující intelektuální a jazykové dobrodružství (Kožmín, 1995, s.
22).
Peneseme-li tyto obecné formulace do sféry stylizace odborných text, lze íci, že
podobné principy se uplatují i tam – znalost nkterých typ omezení mže fungovat i
produktivn. Pokud jako autor mám jisté znalosti z oboru, o kterém píšu, jsem schopen
rozlišit nosné a mén nosné, pvodní a nepvodní, reálné a nereálné myšlenky a následn
pak zvolit zpsob zpracování, který je v dané situaci optimální (a to bez ohledu na známý
bonmot, že se ve vd vždycky as od asu vyskytne nkdo, kdo neví, že uritou vc
prost nelze udlat, takže se jednoduše sebere a udlá ji). Totéž platí i pro formální stránku
tvorby odborných text: znalost píslušných norem šetí as, který lze pak vnovat
odborné práci samotné, bez nutnosti zabývat se dlouze tím, jak (a jestli vbec) se vlastn
citují použité zdroje, jak sestavit soupis sekundární literatury, eventuáln jestli – te
samozejm nadsazuji - napsat pyjamas nebo pižamo a podobn (ale jak se zdá, míra
znalosti kodifikace spisovného jazyka se pro velkou ást nastupujících vysokoškolských
student stává vtším problémem než v minulosti).
Vzhledem k tomu, že v poslední dob se rzná pracovišt FF MU snaží zvýšit
draz na to, aby si vysokoškolští studenti osvojili práv ty základní emeslné dovednosti,
které mohou pozdji vyústit v odbornou tvrí práci, rád bych zde nabídl své konkrétní
zkušenosti z této oblasti

Kursu pojmenovaného Základy práce s odborným textem se v jarním semestru
2003/2004 zúastnilo více než šedesát student Ústavu eského jazyka FF MU. Kurs jsem
se snažil orientovat pedevším na studenty, kteí jsou teprve na poátku vysokoškolského
studia. Z toho vyplýval i draz na osvojení pedevším elementárních technických
dovedností, kterých budou prbžn využívat prakticky ve všech pedmtech. Pi postupu
od jednodušších úkol ke složitjším jsme postupn procviili vyhledávání klíových slov
v textech, vytváení osnov, zpracovávání anotací (a možné zpsoby jejich následného
zkracování, což je z hlediska práce s odbornými texty rovnž dležitá dovednost).
Následovalo sepsání a pednesení referátu, pojaté jako prostá a pesná reprodukce
základních faktických údaj z textu (opt vetn možných zpsob zkracování ústní
prezentace v pípad asové tísn), Dalším krokem byla práce s rznými prameny –
srovnání identického slovníkového hesla, jak bylo zpracováno v rzných odborných
pírukách. Konkrétn se jednalo se o heslo „diftong“; to bylo zvoleno proto, že v dob
úasti v kursu už studenti absolvovali zkoušku z fonetiky a fonologie eštiny, a mli by
tedy být schopni jednotlivá hesla posoudit i po odborné stránce – faktická omezení tohoto
druhu vedla také k tomu, že tento elementární kurs úmysln neobsahoval napíklad
doporuení, jak psát recenze odborných prací. Závrem se studenti seznámili s normami
týkajícími se citací a zpracovávání bibliografických údaj (SN ISO 690 a SN ISO 690-
2) a s normou vymezující užívání korekturních znamének (SN 88 0410); teoretické
znalosti si opt procviili pi samostatné práci s texty – odevzdat stanovený poet tchto
prbžných zadání bylo jednou z podmínek k získání zápotu. Celý tento kurs byl postaven
na práci s eskými odbornými texty; pro ty studenty, kteí jej absolvovali a mají zájem si
osvojené dovednosti dále rozšíit, nyní vedu kurs Práce s cizojazyným odborným textem
(navštvuje jej pibližn dvacet úastník).
Kursy tohoto druhu jsem nabízel poprvé – zhodnocení efektu, jaký pinesly, bude
možné až po njakém ase. V ideálním pípad by se mohlo projevit na lepší úrovni
odborných text, které studenti samostatn vytváejí bhem studia (vetn diplomových
prací) i po jeho ukonení. Míru naplnní tohoto ideálu si v této chvíli netroufám
odhadnout, vím jen, že bude alespo zaznamenatelná.
Literatura:
MEJRKOVÁ, S., DANEŠ, F. a SVTLÁ, J. 1999. Jak napsat odborný text. Praha : Leda.
ECO, U. 1997. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc : Votobia.
FIŠER, Z. 2001. Tvrí psaní : malá uebnice technik tvrího psaní. Brno : Paido.

HLAVSA, Z., aj. 1998. eský jazyk pro stední školy : mluvnická a stylistická ást. Praha
: SPN - pedagogické nakladatelství, a.s.
KOŽMÍN, Z. 1995. Tvoivý sloh : malé traktáty a malé scénáe. Praha : Victoria
Publishing,
KRMOVÁ, M. 2003. Styl a stylistika. In ECHOVÁ, M., aj., 2003. Souasná eská
stylistika. Praha : ISV nakladatelství, s. 17-23.
KULDOVÁ, O. a FLEISCHMANNOVÁ, E. 2000. Jak psát obchodní dopisy a jiné
písemnosti. 3., upravené vydání. Praha : Fortuna.
NOR, A. C. a VÁHALA, F. 1966. Technik píše esky. Praha : Práce.
ŠESTÁK, Z. 2000. Jak psát a pednášet o vd. Praha : Academia.
VYMTAL, J. a VÁCHOVÁ, M. 2000. Úvod do studia odborné literatury. Praha : Orac.
Tento píspvek vznikl v rámci projektu „Kontrastivní studium vcných text“ (GA R
405/02/0349).
Bibliografický údaj: K ÍSTEK, M. Stylistika a stylizace odborného textu v rámci
vysokoškolského studia. Pedneseno na konferenci „Tvrí psaní – Klíová kompetence na
vysoké škole“, Masarykova univerzita v Brn, íjen 2004.