MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ - Filozofická fakulta MU ...

stanoví podmínky provedení veřejnosti jednání (způsob a termín
oznámení jednání, zpřístupnění zápisu či záznamu jednání aj.)
vymezuje případy, které opravňují k omezení veřejnosti jednání;
stanoví pravomoci soudů, včetně příkazu, aby úřad dal veřejnosti k
dispozici dosud utajované zápisy a záznamy 36
3.3. Mezinárodní dokumenty základních lidských práv
Lidská práva a svobody v obecném smyslu byla zakotvena v mnoha
mezinárodních dokumentech, v tzv. mezinárodních aktech multilaterálního
charakteru. Těmto mezinárodním úpravám předcházely ústavní zakotvení
lidských práv jednotlivých států. Jedná se zejména o Magnu Chartu Libertatum
37 z roku 1215, Prohlášení nezávislosti USA z roku 1776, Deklarace práv
člověka a občana z roku 1789 ve Francii a první cyklus Dodatků k Ústavě USA
z roku 1791.
Prvním mezinárodním nezávazným univerzálním aktem o lidských
právech je Deklarace Spojených národů OSN z roku 1942. Dalším již závazným
aktem je Charta OSN z roku 1945. Takovýmto aktům však bývá vytýkána
značná míra obecnosti. V současné době je trendem zakotvení lidských práv
v postupně vznikajících nadstátních útvarech – například Evropské unii. Snahou
36 viz FOIA a Sunshine stručně [online]. 2004, [cit 2005-04-02]. Dostupné z:
< http://www.otevrete.cz/index.php?id=99&akce=clanek >.
37 „15. 6. 1215 vydal anglický král Jan Bezzemek dokument Magna Charta Libertatum, který
se stal základem anglického a amerického práva. Magna charta libertatum = Velká listina
svobod je základní zákon anglické stavovské monarchie omezující pravomoc panovníka ve
prospěch šlechty a měšťanstva. Ustanovoval, že žádný svobodný obyvatel nesmí být
pronásledován nebo zatčen bez zákonného rozsudku.“ viz Červen [online]. 2004, [cit. 2005-04-
09]. Dostupné z: .
25