Záchranný program sysla obecného v ÄR - Äasopis Ochrana pÅÃrody
Záchranný program sysla obecného v ÄR - Äasopis Ochrana pÅÃrody
Záchranný program sysla obecného v ÄR - Äasopis Ochrana pÅÃrody
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
peřejek, nejčastěji v přechodech mezi následujícími<br />
oblouky. Do dna koryta v těchto peřejkách,<br />
neboli brodech, byla také umisťována<br />
většina kameniva, kterým měla být koryta<br />
stabilizována. Naopak umisťovat větší množství<br />
kameniva do oblouků a vůbec do břehů<br />
koryta je zbytečné a nevhodné. V dané situaci<br />
totiž není účelné ani vhodné bránit<br />
tomu, aby se korýtka dál samovolně vyvíjela<br />
vymíláním do stran. V obnovených potočních<br />
pozemkových pásech je na to dost<br />
místa a znamená to v podstatě žádoucí dotváření<br />
členitosti. Koryta je ovšem třeba stabilizovat<br />
proti vymílání do hloubky; tomu<br />
slouží kamenivo umístěné převážně do dna<br />
v brodových úsecích.<br />
Obnovený Židův rybník<br />
Nádrž je průtočná, s bezpečnostním přelivem<br />
v kapacitě Q 100<br />
, což v tomto místě, při ploše<br />
povodí 2,65 km 2 , znamená průtok přes<br />
8 m 3 /s. Požadavek dimenzování přelivu na<br />
Q 100<br />
nejspíše vyšel z toho, že asi kilometr pod<br />
revitalizací se při potoce nalézá mlýn adaptovaný<br />
na rekreační a školicí středisko. Nádrž<br />
má při provozním plnění plochu hladiny<br />
1,5 ha a objem 25 700 m 3 . K tomu retenční<br />
objem – objem pro zadržování povodňových<br />
průtoků nad úrovní koruny bezpečnostního<br />
přelivu – činí dalších 19 500 m 3 . Byla snaha<br />
zasadit nádrž citlivě do terénu, s mírně sklonitými<br />
svahy, aby se po obvodu mohly ve<br />
značném rozsahu rozvinout mělkovodní (litorální)<br />
partie, které jsou na takové nádrži<br />
zhlediska přírody a krajiny tím nejcennějším<br />
anejzajímavějším. Tvarování nádrže nepříznivě<br />
ovlivnilo jenom to, že se od majitelů nepodařilo<br />
získat část v současnosti lesních pozemků<br />
po pravé straně zátopy, které nepochybně<br />
k původnímu rybníku patřily. Bylo<br />
tedy potřeba hráz nádrže po pravé straně zatočit<br />
a vytáhnout do boku zátopy.<br />
Jedním ze zájmů, které obec Zdislavice deklarovala<br />
na počátku akce, bylo získání vodní<br />
plochy pro neorganizovanou rekreaci. Již<br />
brzy po dokončení výstavby se projevuje, že<br />
městys Zdislavice bude muset v dalším provozu<br />
revitalizační stavby udržet v mezích zarybňovací<br />
choutky místních rybářů. Nikoliv<br />
jenom proto, že v podmínkách pro udělení<br />
dotace je stanoveno, že rybí obsádka bude<br />
založena podle doporučení, o něž obec požádá<br />
AOPK ČR, a v nádrži nebude provozován<br />
intenzivní chov ryb s krmením a hnojením,<br />
ale především proto, aby se mohly<br />
vnádrži vyvinout mělkovodní porosty a voda<br />
si udržela – v rámci již tak obtížných podmínek<br />
významně zemědělsky využívaného povodí<br />
– co nejlepší kvalitu. Zajistit natrvalo plnění<br />
podmínek, za nichž byla udělena<br />
dotace, však nemusí být snadné. Touha po<br />
bohatých výlovech pořádných kaprů je mezi<br />
lidmi přirozeně silná a vztah hodně kaprů =<br />
špinavá voda není všeobecně vnímán.<br />
V důsledku toho bývá životaschopnost konceptu<br />
„ekologických“ nádrží, budovaných<br />
vrámci revitalizací, často problematická.<br />
Vybudování, resp. obnova malé vodní nádrže<br />
v úseku údolí, který byl v minulosti degradován<br />
technickou úpravou potoka, představuje<br />
přínos. Je však třeba počítat s tím, že<br />
pokud se mají revitalizace šířeji uplatnit jako<br />
nástroj zlepšování ekologického stavu vodních<br />
toků a jejich niv, budou mít převážně<br />
podobu revitalizací liniových, zatímco výstavbě<br />
a obnově malých vodních nádrží<br />
bude poskytována podpora podstatně<br />
menší. Z tohoto pohledu nejsou udržitelné<br />
proporce dosavadního <strong>program</strong>u revitalizací<br />
říčních systémů, který v důsledku vnějších<br />
podmínek, málo příznivých pro skutečné revitalizace,<br />
po léta vydával více než tři čtvrtiny<br />
svých prostředků právě na nádrže. Je třeba<br />
brát v úvahu, že malé vodní nádrže<br />
v poměru k nákladům přinášejí v rámci povodí<br />
poměrně skromné vodohospodářské<br />
efekty. Jako akumulační objekty (se zásobou<br />
vody pro období sucha) disponují prakticky<br />
výhradně pasivní zásobou vody, jako objekty<br />
retenční (s volným objemem pro případ<br />
povodní) nebývají v obvyklých velikostech<br />
kolem jednoho hektaru příliš významné.<br />
V obou těchto funkcích jim mohou – vzhledem<br />
k poměru efektů a nákladů – úspěšně<br />
konkurovat revitalizační úpravy koryt<br />
anivních terénů, podporující zvodnění přirozených<br />
zeminových vrstev, zadržení vody<br />
vmokřadech a povodňové rozlivy v nivách.<br />
Z ekologického hlediska bývá lacinější mokřad<br />
hodnocen podstatně výše než malá<br />
vodní nádrž – ani nemluvě o převažujících<br />
případech, kdy ekologickou hodnotu nádrží<br />
výrazně omezují reálné způsoby jejich rybářského<br />
využívání. Jenom pro orientační názor<br />
se můžeme pokusit o velmi schematizované<br />
nákladové porovnání výstavby nebo rekonstrukce<br />
malé vodní nádrže a liniové revitalizace<br />
jako dvou alternativ pojednání jednotkové<br />
délky údolí vodního toku. Liniová<br />
revitalizace potoka včetně vytvoření doprovodných<br />
přírodě blízkých pozemkových<br />
pásů, vyhloubení tůní a výsadeb zeleně<br />
může stát – jako zde na Pekelském potoce<br />
uZdislavic – 3 000 korun na běžný metr<br />
údolí. Výstavba nebo rekonstrukce (s obvyk -<br />
lým odbahněním) hektarového rybníka,<br />
který pokrývá zhruba sto metrů údolí, stojí<br />
2–3 miliony korun – to znamená náklady<br />
20–30 tisíc korun na běžný metr údolí.<br />
V dolní části revitalizovaného úseku, nad soutokem Pekelského potoka a jeho<br />
pravostranného přítoku, byla v nivě vyhloubena větší tůň. Za běžných průtoků není<br />
potoky protékána a uplatní se hlavně jako stanoviště vodních a vlhkomilných rostlin<br />
aživočichů.<br />
Tůně<br />
Dohromady bylo v rámci stavby vyhloubeno<br />
šest zemních tůní o ploše asi 2 500 m 2 . Postranní<br />
tůně ležící mimo potoky jsou závislé<br />
na podzemní vodě a uplatní se hlavně jako<br />
stanoviště vodních a mokřadních rostlin<br />
aživočichů. Tůňka na potoce nad rybníkem<br />
může do jisté míry zpomalovat zanášení nádrže<br />
splaveninami. Jedna větší tůň byla vyhloubena<br />
v ne zcela obvyklé pozici pod hrází<br />
nádrže, protékána odpadem z bezpečnostního<br />
přelivu. Za povodňových průtoků se<br />
může tato tůň do jisté míry uplatňovat jako<br />
vývar pod bezpečnostním přelivem a je celkově<br />
koncipována tak, aby po svém obvodu<br />
rozptylovala povodňové průtoky do okolní-<br />
2007 číslo 6 11
Change language