Záchranný program sysla obecného v ÄR - Äasopis Ochrana pÅÃrody
Záchranný program sysla obecného v ÄR - Äasopis Ochrana pÅÃrody
Záchranný program sysla obecného v ÄR - Äasopis Ochrana pÅÃrody
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Peřeje a kaskády říčky Jugawa pod jezerem Chuzenji<br />
Vodopád Kegon-no-taki na říčce Jugawa<br />
Rašící listnatý porost pěnišníku<br />
(Rhododendron spp.)<br />
chol dosahuje 2 486 m n. m. Před 20 000<br />
lety přehradil mohutný lávový proud horský<br />
potok Dajagawa. Vzniklé jezero Chuzenji vyniká<br />
protáhlým tvarem a celoročně velmi<br />
studenou vodou. Ještě zajímavější je jeho<br />
úctyhodná hloubka. Abychom dosáhli dna,<br />
museli bychom se ponořit 163 m pod hladinu.<br />
Skoro na každém kroku narazíte na rybáře<br />
s udicemi, sedícími v jezeře na schůdcích,<br />
ponořených ve vodě. Vrozenou disciplinovanost<br />
Japonců výmluvně dokládá skutečnost,<br />
že všichni nosí rybářský lístek viditelně<br />
připevněný na klobouku nebo<br />
basebalové čepici. Případný kontrolor je tak<br />
osobně neobtěžuje, ale prověří je dalekohledem<br />
ze břehu.<br />
Od jezera sejde návštěvník v několika stupních<br />
k dalšímu vodnímu toku. Říčku Jugawa<br />
přerušuje hned několik výrazných peřejí. Nejvyšší<br />
vodopád, zvaný Kegon-no-taki, padá ze<br />
skalního prahu z výšky téměř 100 m. Protože<br />
skalní stěna je vhloubena tak, že mohutný<br />
vodní sloupec stéká bez přerušení, po dopadu<br />
neustále vytváří vodní tříšť, doprovázenou<br />
romantickým mlžným oparem. Po silném letním<br />
dešti sluneční svit u vodopádu často vykouzlí<br />
působivou duhu. Vezmeme-li v úvahu<br />
vyhlášenou slabost Japonců pořizovat za<br />
všech možných i nemožných situací fotografie<br />
na památku, zdobí snímek Kegon-no-taki<br />
bez nadsázky desítky tisíc pevných disků<br />
osobních počítačů.<br />
Zástavba je do přírody národního parku zasazena<br />
velmi citlivě, o úzkostlivě udržované čistotě<br />
ani nemluvě. Ostatně za celý pobyt<br />
vJaponsku jsme nikde nenarazili na koš na<br />
směsný odpad. Zato i na hodně odlehlých<br />
místech má návštěvník k dispozici pravidelně<br />
vybírané kontejnery na recyklaci. Bohužel<br />
propast pod vodopádem, umocněná proslulostí<br />
místa, přitahuje sebevrahy, a má proto<br />
stejně tragický věhlas jako světoznámý visutý<br />
most Zlatá brána (Golden Gate) v americkém<br />
San Franciscu, s nímž ho ostatně v tomto<br />
směru sami Japonci srovnávají. Půvabný kaskádovitý<br />
vodopád Rjuzu-no-taki, který upoutá<br />
dvěma rameny prýštící vody, dělá čest<br />
svému jménu: v překladu znamená Dračí<br />
hlava.<br />
Podél Jugawy jsme objevili nenápadné porosty<br />
nechvalně známé křídlatky japonské<br />
(Reynoutria japonica). V Evropě se jako exotická<br />
zajímavost začala pěstovat již v roce<br />
1825. Dnes patří spolu s příbuznou křídlatkou<br />
sachalinskou (R. sachalinensis) a jejich<br />
mezidruhovým křížencem k nejúspěšnějším<br />
invazním nepůvodním druhům vůbec a stala<br />
se na mnoha místech našeho kontinentu<br />
včetně ČR noční můrou ochranářů. Naopak<br />
nápadné bílé kapkovité květy lysichitonu<br />
kamčatského (Lysichiton camtschatcense),<br />
kterému Japonci říkají mizu-bašo, na přelomu<br />
jara a léta doslova prozáří Ozegaharu,<br />
nejvýše položené přirozené bezlesé slatiniště<br />
vJaponsku. Celoročně jej zpřístupňuje oblíbená<br />
šestikilometrová naučná stezka z hatí.<br />
V NP rostou dva endemité – javor nikkóský<br />
(Acer nikkoense) a jedle nikkóská (Abies homolepis).<br />
Nejpopulárnějším zvířecím obyvatelům národního<br />
parku, makakům červenolícím (Macaca<br />
fuscata), přítomnost lidí nevadí, spíše<br />
naopak. Zákonem chráněné opice i v Nikkó<br />
s oblibou vyhledávají vodu a vůbec nejraději<br />
se koupou v četných horkých pramenech.<br />
Makaci červenolící vystupují snad ve všech<br />
učebnicích etologie, behaviorální ekologie<br />
28 2007 číslo 6
Change language