Záchranný program sysla obecného v ÄR - Äasopis Ochrana pÅÃrody
Záchranný program sysla obecného v ÄR - Äasopis Ochrana pÅÃrody
Záchranný program sysla obecného v ÄR - Äasopis Ochrana pÅÃrody
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Péče o přírodu a krajinu<br />
Nově vyhlašovaná přírodní<br />
rezervace<br />
Boršov a péče o ni<br />
Jakub Horák<br />
Přírodní rezervace Boršov se řadí<br />
k nejdéle chráněným územím<br />
v Pardubickém kraji. Původně<br />
byla vyhlášena v roce 1952 jako<br />
Státní přírodní rezervace Boršov<br />
uLitětin. Charakterizována byla jako pozoruhodné<br />
naleziště vzácných druhů rostlin.<br />
Z této doby je také datován zápis, který hovoří<br />
o tom, že: „Lokalita bude jistě patřiti<br />
knejvětším v Čechách výskytu hořce hořepníka<br />
– z toho důvodu navrhl ji konzervátor<br />
Jar. Mandlík v Chocni, aby byla prohlášena<br />
reservací”. Do doby vyhlášení nebyla lokalita<br />
příliš známa a ani poté se jí nedostávalo<br />
zájmu, jaký by určitě zasluhovala.<br />
Teprve v 70. letech 20. století byly na lokalitě<br />
provedeny inventarizace zaměřené na<br />
květenu, obratlovce a geologii. Již během<br />
této doby bylo malé chráněné území, nacházející<br />
se dnes v jižní části nově vyhlašované<br />
rezervace, navrhováno k rozšíření o přilehlé<br />
louky. Chráněnému území však nebyla<br />
věnována dostatečná péče a byly zde prováděny<br />
pouze nejnutnější jednorázové zásahy,<br />
což vedlo k tomu, že část dokonce zarostla<br />
Kosení severní části přírodní rezervace probíhá ručně v pásech; pozitivní vliv má tento<br />
způsob péče nejen na faunu denních motýlů.<br />
Na podzim je jižní část přírodní rezervace<br />
pokosena ručně téměř celá, ale chráněné<br />
druhy rostlin jsou ponechány k vysemenění.<br />
Na snímku hořec hořepník (Gentiana<br />
pneumonanthe).<br />
lesem. Až na počátku nového století se lokalita<br />
dostala opět do zájmu odborníků<br />
a státní ochrany přírody. Bylo to především<br />
z důvodů výrazného ústupu chráněných<br />
druhů rostlin, absence vhodné péče a unikátnosti<br />
z entomologického i botanického<br />
hlediska. Území rezervace se dostává do<br />
péče Krajského úřadu Pardubického kraje<br />
a je navrženo k rozšíření. Je vypracován nový<br />
plán péče, který respektuje unikátnost<br />
území a cílenou péčí sleduje navrácení původního<br />
charakteru území, pro který bylo vyhlášeno.<br />
Původní výměra zvláště chráněného území<br />
byla pouhých 0,32 ha, vyhlašovaná rezervace<br />
má rozlohu 2,7 ha a 9 ha ochranného<br />
pásma, z něhož 7 ha zabírá dubo-habrový<br />
lesní porost v jižní a východní části.<br />
Charakteristika<br />
Podle FALTYSOVÉ et al. (2002) se jedná<br />
o slatinnou louku na západním okraji Lodrantské<br />
obory, která je zbytkem někdejších<br />
typických lučních porostů Polabí. Ač je její<br />
bezprostřední okolí intenzivně zemědělsky<br />
obhospodařováno, zachovala se zde dosud<br />
početná populace hvozdíku pyšného (Dian -<br />
thus superbus) a hořce hořepníku (Gentiana<br />
pneumonanthe). Dále se zde vyskytují<br />
významné populace vzácných druhů živočichů<br />
– především denních motýlů – jako je<br />
modrásek hořcový pravý (Maculinea alcon<br />
alcon). Nejedná se ovšem o typickou slatinnou<br />
louku, ale o dlouhodobě zamokřenou<br />
bezkolencovou louku s mocným jílovitým<br />
horizontem. Právě vlivem dlouhodobého zamokření<br />
se vyvinula tzv. glejová půda.<br />
Vseverní částí rezervace, která je výrazně vyvýšená,<br />
přechází toto území až ve stanoviště<br />
suššího charakteru.<br />
Hospodaření v minulosti<br />
Dnes je již velmi těžké odhadovat, jak dříve<br />
území vypadalo a jak bylo obhospodařováno.<br />
Nejspíš šlo o tzv. jednosečné louky, je-<br />
6 2007 číslo 6