Záchranný program sysla obecného v ÄR - Äasopis Ochrana pÅÃrody
Záchranný program sysla obecného v ÄR - Äasopis Ochrana pÅÃrody
Záchranný program sysla obecného v ÄR - Äasopis Ochrana pÅÃrody
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
ozmnožování zkoumaného savce sleduje<br />
kolísání početnosti základní kořisti – drobných<br />
savců. Sledování hranostajů (Mustela<br />
erminea), označených miniaturními vysílačkami,<br />
v severozápadním Německu napovídá,<br />
že jejich chování nevykazuje z hlediska denních<br />
rytmů žádné společné rysy. Telemetrie<br />
také odhalila, že v Lucembursku se na zimu<br />
kuny skalní pravidelně přesouvají z lidmi neobydlených<br />
staveb do obytných budov.<br />
Zájem vyvolaly přednášky, představující výzkum<br />
bionomie rosomáka (Gulo gulo) ve<br />
Švédsku. Použitím obojků s GPS (navigační<br />
družicový systém, který dokáže kdekoli na<br />
Zemi určit polohu s přesností několika<br />
metrů) se podařilo zjistit, že průměrný domovský<br />
okrsek samců rosomáků zabírá 525<br />
km 2 a je v této severské zemi větší než rysa<br />
ostrovida (Lynx lynx) a vlka (Canis lupus): rosomáci<br />
také v průměru za den urazí větší<br />
vzdálenosti než obě zmiňované šelmy. Teritorium<br />
samce rosomáka zahrnuje teritoria 3–5<br />
samic. Teritorium představuje část domovského<br />
okrsku, kterou jedinec aktivně obhajuje.<br />
Největší hrozbou pro švédské rosomáky<br />
zůstává pytláctví. V celé populaci se ročně<br />
rozmnožuje jen 65 samic a nepovolený lov<br />
má na svědomí 65 % úmrtí dospělých rosomáků,<br />
povolený odstřel je v této souvislosti<br />
téměř zanedbatelný. Protože většina rosomáků<br />
žije v oblastech, kde se chová zdomácnělý<br />
sob, stát důsledně hradí vlastníkům stád<br />
vzniklou újmu. Zatímco starší Laponci si<br />
i přes působenou újmu rosomáků váží, jejich<br />
potomci je považují za vyslovené škůdce.<br />
A ještě jednu věc je třeba v souvislosti s třeboňskou<br />
konferencí zmínit. Moderní postupy<br />
molekulární biologie přinášejí cenné informace<br />
i v případě lasicovitých šelem.<br />
Potvrdily například, že hranostaj osídlil Irsko<br />
ještě předtím, než zalednění na našem kontinentu<br />
dosáhlo posledního maxima, a úspěšně<br />
tu přežil dodnes, zatímco v Británii<br />
byly původní vývojové linie této šelmy nahrazeny<br />
novými osídlenci, kteří tam pronikli<br />
po ústupu ledovce. Otázkou zůstává postavení<br />
moravských tchořů stepních (Mustela<br />
eversmannii), jež se od svých mongolských<br />
příbuzných z pohledu molekulární genetiky<br />
významně odlišují.<br />
Planta Evropa – 5. konference<br />
o ochraně planě rostoucích rostlin<br />
Jubilejní 5. mezinárodní konference O o ch -<br />
raně planě rostoucích rostlin v Evropě se<br />
uskutečnila ve dnech 5. – 9. září 2007 v rumunském<br />
Sedmihradsku, ve starobylém<br />
městě Cluj-Napoca. Tak jako předešlé,<br />
i letošní konference byla uspořádána pod záštitou<br />
sdružení Planta Europa a ve spolupráci<br />
sRadou Evropy. Hostitelská instituce Univerzita<br />
Babes-Bolyai, jedno z nejvýznamnějších<br />
akademických pracovišť Rumunska, zajistila<br />
162 delegátům z 37 zemí příjemné pracovní<br />
zázemí i bohatý poznávací a kulturní <strong>program</strong>.<br />
Ústředním tématem konference bylo zhodnocení<br />
stávající Evropské strategie ochrany<br />
rostlin (European Plant Conservation Strategy,<br />
EPCS, 2001) a formulování nových témat<br />
a cílů pro následující období 2008–2014<br />
vkontextu měnících se přírodních i socio -<br />
ekonomických podmínek, včetně globálního<br />
oteplování. Za tímto účelem a též z důvodu<br />
výměny poznatků a zkušeností se účastníci<br />
scházeli na plenárních zasedáních, strategických<br />
a tematických seminářích i v menších<br />
pracovních skupinách.<br />
Na vzniku konceptu nové evropské strategie<br />
(EPCS) se delegáti podíleli v pěti pracovních<br />
skupinách tematicky odpovídajícím základním<br />
okruhům strategie: (a) Poznání a dokumentace<br />
rozmanitosti rostlin, (b) Uchování<br />
rozmanitosti rostlin, (c) Trvalé využívání rozmanitosti<br />
rostlin, (d) Podpora výchovy<br />
a povědomí o rostlinné rozmanitosti, (e) Budování<br />
kapacity pro ochranu rostlinné rozmanitosti.<br />
Hlavním záměrem bylo upřesnit<br />
cíle jednotlivých okruhů a propojit je úzce<br />
scíli Světové strategie pro ochranu rostlin<br />
(Global Strategy for Plant Conservation,<br />
GSPC). Pro evropskou strategii bylo na léta<br />
2008–2014 vytyčeno 25 cílů a pro každý<br />
z nich byla určena koordinující instituce.<br />
Koncept dokumentu strategie bude dokončen<br />
na přelomu roku 2007 a zaslán k připomínkování<br />
všem zúčastněným stranám.<br />
Poté bude předložen Stálému výboru Bernské<br />
úmluvy a konferenci smluvních stran<br />
CBD. Definitivní podoba nové strategie by<br />
měla být publikována na jaře roku 2008.<br />
Na seminářích i během „poster session“ byly<br />
představeny projekty zabývající se sběrem<br />
dat, monitoringem, výzkumem či ochranou<br />
planě rostoucích rostlin. Za pozornost stojí<br />
nově vznikající projekt RapidList, realizovaný<br />
odborníky IUCN – Světového svazu ochrany<br />
přírody, Komisí pro přežití druhů. Projekt se<br />
hlásí k naplňování Světové strategie ochrany<br />
rostlin, konkrétně cíle 2, který si stanovil<br />
předběžně ohodnotit stupeň ohrožení všech<br />
Za zvláště cennou považuji skutečnost, že<br />
třeboňská konference přilákala řadu studentů<br />
a doktorandů, kteří měli možnost představit<br />
na ní výsledky svých prací. Hlasování<br />
účastníků konference určilo pořadí nejlepších<br />
studentských prací, a to jak ústních prezentací,<br />
tak plakátových sdělení. Příští rok<br />
bude mezinárodní konferenci o lasicovitých<br />
šelmách hostit Budapešť.<br />
Jan Plesník<br />
Závěr kaňonu říčky Hasdate v rezervaci Cheile Turzi (pohoří Apuseni) s pěchavovými<br />
porosty na vápencových skalách<br />
Foto A. Klaudisová<br />
2007 číslo 6 33
Change language