VĚSTNÍK - Asociace muzeí a galerií České republiky

6[09
Muzejní praxe v následujících letech byla velkou měrou
podpořena teorií v podobě specializovaného postgraduálního
studia muzeologie v Brně na tehdejší UJEP. Přednášky
nestora české muzeologie Z. Z. Stráského ovlivnily
inženýra zahradnictví natolik, že se získanou teorii snažil
aplikovat do praxe na svém pracovišti v Lednici na Moravě,
ale také dnes ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově
pod Radhoštěm.
Po absolvování postgraduálního studia muzeologie
a externí aspirantury na VŠZ Praha se naplno věnoval vědecko-výzkumné
činnosti v oblasti: Vývoje parků a okrasných
zahrad v českých zemích, Vývoje ovocnictví a Vývoje
pěstování révy vinné v Čechách, na Moravě a Slezsku.
Aktivně se podílel na prezentaci muzeologické teorie,
kterou zúročil při realizaci muzejních expozic či výstav
jako autor sám, nebo člen autorského kolektivu. Z těch
nejznámějších uveďme „Vývoj zahrad a parků v Čechách
a na Moravě“ (autor, 1971–1987), „Vývoj ovocnářství“ (spoluautor,
1976–1987), „Doba Rudolfa II. na Moravě“ (spoluautor,
1997), „Valtice a řád Milosrdných bratří“ (spoluautor,
1995–1996).
Aktivní řešení problematiky prezentace zemědělství
v muzejnictví přivedlo jubilanta v roce 1976 k Mezinárodní
organizaci zemědělských muzeí AIMA, kde byl od
roku 1992 generálním sekretářem, v letech 2002–2004
prezidentem organizace a členem prezídia je dodnes.
Tváří v tvář osudu a s láskou k vínu byl na sklonku
20. století vržen do valašských kopců, kde víno vystřídal
valašský penicilín – slivovica, do podhorského městečka
Rožnov pod Radhoštěm, do Valašského muzea
v přírodě, kde je od roku 1999 ředitelem. Hned dvojího
poznání se dočkal v začátcích funkce ředitele. Poznání
první: tvrdá valašská hlava, poznání druhé: ač archivní
slivovica, tak stejně nevíme, či neznáme z jaké je odrůdy,
jakého svahu, atd., vinař se vždy vyzná.
Své poslání viděl a vidí především ve výstavbě zaměřené
na podporu návštěvnického provozu, ale také
prezentační činnosti muzea. To se projevilo především
v dokončení rekonstrukce Jurkovičových staveb na
Pustevnách (útulna Maměnka), rekonstrukce objektu
Sušák, pokračování v dostavbě jednotlivých areálů Valašského
muzea v přírodě. V neposlední řadě nutno podotknout
jeho snahu o rozšiřování sbírkového fondu,
včetně realizace nového konzervátorsko–restaurátorského
centra s centrálním depozitářem. Úsilí a aktivity
spojené s touto činností byly odměněny oceněním AR-
TIS BOHEMIAE AMICIS Ministerstva kultury ČR za šíření
dobrého jména české kultury.
Neméně náročné je také řešení úlohy Valašského muzea
v přírodě v celospolečenských proměnách. Jako představitel
nejnavštěvovanějšího muzea v přírodě v rámci ČR,
ale také střední Evropy, je aktivním členem několika mezinárodních
organizací: AIMA, IOV, CIOF, AEOM. Jeho sportovní
nadšení bylo zúročeno udělením členství do klubu
olympioniků.
Jen krátký výčet formou útržků ze života je připomenutím
rozsáhlých aktivit, které reflektují jeho neustálý zájem
a angažovanost v problematice muzeologie. Svou činností,
ale také dílem, která naplňují jeho smysl života, se zasloužil
nemalou měrou o rozvoj naší kultury.
Co dodat? Vše nej, pevné zdraví, mnoho tvůrčích sil
a pracovní pohodu.
Radoslav Vlk
Životní jubileum Huga
hraběte Mensdorffa–Pouilly
Hugo hrabě Mensdorff–Pouilly koncem října oslavil krásné
životní jubileum – 80. narozeniny. K narozeninám mu
přišly gratulovat i představitelky českého muzejnictví.
Hugo hrabě Mensdorff–Pouilly ve společnosti
PhDr. Heleny Koenigsmarkové, PhDr. Evy Dittertové
a PhDr. Zuzany Strnadové
23