VĚSTNÍK - Asociace muzeí a galerií České republiky
VĚSTNÍK - Asociace muzeí a galerií České republiky
VĚSTNÍK - Asociace muzeí a galerií České republiky
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
6[09<br />
v kombinaci bílé pole s červeným lemováním a naopak.<br />
Na bílou stranu byl našit znak města – červená pětilistá<br />
růže, na červeném poli připevněn zemský znak, lev s vyplazeným<br />
jazykem, vyšitý stříbrnou nití.<br />
Tyto znaky se původně nacházely na praporu sedlčanské<br />
Národní gardy v roce 1848. Oba se podařilo zachránit<br />
a byly opět použity. Nově byly pořízeny stuhy praporu.<br />
Podle předlohy předního českého malíře Josefa Mánesa<br />
byl na ně vyšit název spolku „Zpěvácký spolek Záboj<br />
v Sedlčanech 1862“ a heslo pěveckých spolků v Čechách<br />
„Zpěvem k srdci – srdcem k vlasti“.<br />
Na velké národní slavnosti, která se konala 15. srpna 1862<br />
u příležitosti sedlčanské pouti, byl prapor, jak bylo v té době<br />
zvykem, vysvěcen. Slavnost svěcení se odbývala na sedlčanském<br />
náměstí před Mariánským sloupem. Účastnilo se jí<br />
mnoho občanů města i okolních obcí a také přední kulturní<br />
činitelé té doby – hudební skladatel a sbormistr pražského<br />
Hlaholu Karel Bendl a historik K. V. Zap. Na slavnosti promluvil<br />
zemský poslanec a protektor spolku farář B. M. Kulda<br />
z Chlumu a kmotra praporu slečna Bohutínská. Po projevech<br />
následovalo zatloukání hřebů, jimiž byl prapor upevněn<br />
na žerď. Na hlavičkách hřebů byly vyraženy mravní<br />
ideály českého národního hnutí té doby: Láska k zpěvu,<br />
Bratrství, Svornost, Ráznost, Šlechetnost, Neohroženost,<br />
Svoboda, Vroucnost, Čest a sláva, Nadšenost, Vytrvalost,<br />
Věrnost.<br />
Pod spolkovým praporem se sedlčanští zpěváci účastnili<br />
mnoha významných národních slavností. Zvláště mohutná<br />
byla pěvecká slavnost pořádaná ve dnech 14. a 15.<br />
května 1864 v Praze, na kterou přijeli ze Sedlčan 32 zpěváci.<br />
A právě pro spolkový prapor se tehdy dostali do sporu<br />
s úřady. Neměli totiž povolení k užívání zemského znaku –<br />
stříbrného lva s vyplazeným jazykem – a proto jej narychlo<br />
pozměnili a lvovi zakryli jazyk ústřižkem látky. Spisovatel<br />
Jan Neruda vtipně poznamenal, že sedlčanský lev už není<br />
nebezpečný, když má zašitou tlamu.<br />
V roce 1868 se členové spolku zúčastnili velikého tábora<br />
lidu na Blaníku, kam je pozvali jejich kolegové z pěveckého<br />
spolku Ozvěna v Benešově. Největší národní slavností<br />
v témže roce se stalo položení základního kamene ke stavbě<br />
Národního divadla v Praze. Ve slavnostním průvodu<br />
českých národních spolků pochodovali se svým praporem<br />
i zpěváci sedlčanského Záboje.<br />
Pěvecký spolek Záboj se s menšími přestávkami podílel na<br />
kulturním životě města Sedlčan až do počátku 50. let minulého<br />
století. Poslední jeho vystoupení se uskutečnilo v dubnu<br />
roku 1951. V té době už byl prapor uložen v sedlčanském<br />
muzeu. Je přirozené, že v tomto dlouhém období došlo<br />
k jeho značnému opotřebování. Látka, ze které byl zhotoven,<br />
ztrácela svou pevnost a pružnost, postupně se její<br />
struktura uvolňovala a při pouhém doteku se trhala a lámala,<br />
na mnohých místech se podkladový materiál zcela<br />
uvolnil a došlo tak k poškození písmen na stuhách. Jak<br />
ukazuje dokumentární fotografie, hrozil zánik této vzácné<br />
památky.<br />
V úsilí o záchranu praporu mělo sedlčanské muzeum<br />
významnou podporu města Sedlčan, které uvolnilo potřebné<br />
finanční prostředky na renovaci. Vlastní oprava<br />
se uskutečnila v roce 1995–1996. Byla zadána odborné<br />
pracovnici, restaurátorce textilu paní Pavlíně Rackové. Ta<br />
zhotovila nový podklad z hedvábí, našila opravené znaky,<br />
pořídila také nové stuhy a opravila, případně i nově vyšila,<br />
jednotlivá písmena.<br />
Prapor pěveckého spolku Záboj, cenná památka kulturního<br />
života města Sedlčan v 19. a 20. století, byl tak pro<br />
budoucnost uchován. Jako sbírkový předmět byl zapsán<br />
do Centrální evidence sbírek, uložen v depozitáři muzea<br />
a příležitostně krátkodobě vystavován. Poslední jeho vystavení<br />
veřejnosti proběhlo u příležitosti výstavy pořádané<br />
Městským muzeem Sedlčany ke 100. výročí otevření<br />
nové sedlčanské radnice v roce 2003.<br />
publikace<br />
Muzealizace v soudobé<br />
společnosti a poslání<br />
muzeologie<br />
David Hroch<br />
Ve dnech 8.–10. listopadu 2006 se konalo v Technickém<br />
muzeu v Brně sympozium s mezinárodní účastí. Toto setkání<br />
českých i zahraničních muzeologů, pedagogů a dalších<br />
odborníků, v jehož rámci vystupovalo více než třicet<br />
přednášejících, bylo příležitostí k ocenění dlouhodobé<br />
a přínosné práce Zbyňka Zbyslava Stránského v (nejen)<br />
českém muzejnictví a k oslavě jeho životního jubilea. <strong>Asociace</strong><br />
<strong>muzeí</strong> a <strong>galerií</strong> ČR nyní připravila sborník z této mimořádné<br />
akce.<br />
Publikace zahrnuje všechny příspěvky, které byly v rámci<br />
setkání předneseny, obsahuje krátké anotace a životopisy<br />
přednášejících, stejně tak vzpomínku na prof. Ivo Maroeviće,<br />
významného představitele evropské a světové muzeologie.<br />
29
Change language