Časopis Milujte se!

svědectví
Ježíš mě uzdravil
z homosexuality
Jmenuji se Přemek, je mi 19 let a chci
se s vámi podělit o svědectví o svém
uzdravení. Jedná se o důležitý problém
homosexuality. Chtěl bych dosvědčit,
jak Bůh léčí zranění a sklony, z nichž se
zdánlivě vyléčit nelze.
Na gymnáziu a lyceu jsem byl jako
každý jiný kluk. Měl jsem dívky, s jednou
jsem byl dokonce rok a půl. Opravdu
jsem se cítil být do nich zamilovaný. Ale
v podvědomí jsem cítil ještě něco – něco,
co mě děsilo. Cítil jsem se být přitahován
muži. Na začátku to byly pouze „nevinné“
fantazie. Později – jako, bohužel, dost
kluků v mém věku – jsem měl problémy
s čistotou. Při masturbaci jsem myslel na
chlapce a prohlížel jsem si homosexuální
pornografii. Jednou došlo i k orálnímu
sexu. Nechci se rozepisovat o tom, co
přesně jsem dělal, protože o to tady nejde.
Jak nyní píši o minulosti, cítím nechuť
k tomu, co jsem dělal. Vím však, že když
popisuji, co jsem tehdy dělal, a k jaké
změně u mě došlo, mohu pravdivě potvrdit
Boží milosrdenství.
Cítím odpor vůči tomu, co jsem
dělal, ale ne sám ze sebe, protože to satan
nás hanobí a žaluje, když říká, že nic
neznamenáme a že jsme v Božích očích
oškliví. Pravda je poněkud jiná. Ano,
jestliže to, co děláme, je v Božích očích
odporné, On nás nezatracuje, ale mluví,
aby námi „otřásl“, abychom se obrátili,
neboť takovými činy se hanobíme sami.
„A podobně i muži nechali přirozeného
styku se ženou a vzplanuli náklonností
k sobě navzájem. Muži páchali nestoudnosti
s muži, a tak zakusili sami na sobě
zasloužený trest za svoje poblouznění“
(Řím 1,27). „Nebo nevíte, že nespravedlivým
se nedostane podílu v Božím království?
Nemylte se! Ani smilníci, ani
modláři, ani cizoložníci, ani zhýralci, ani
lidé zvrácení…“ (1 Kor 6,9).
Těmito činy jsem zranil především
Boha, ale i svou dívku, která o ničem
nevěděla, a samozřejmě sebe. Co horšího
– patřil jsem přitom do křesťanského společenství.
Ale to mi asi zachránilo život.
I apoštol Petr
stále padal:
když chtěl
chodit po vodě,
spadl do ní,
třikrát zapřel
Pána Ježíše,
i když přísahal,
že Ho nezradí.
Ale Petr byl
veliký, protože
dokázal...
Myslím si to proto, že na společných setkáních
jsem mohl Boha ještě blíže poznat.
Tam jsem uviděl díky četbě Písma svatého,
že Ježíš léčí všechna zranění – a je jím
i homosexualita. Když čteme 1. list Korinťanům,
okamžitě to vidíme: „A takoví
bývali někteří z vás. Ale dali jste se obmýt,
byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni
pro jméno Pána Ježíše Krista a skrze
Ducha našeho Boha“ (1 Kor 6,11).
V těchto slovech jsem nelezl naději.
Přikázání a Bohem zjevené slovo slouží
k tomu, abychom se dostali do nebe, ale
– co je důležité – jsou ve shodě s přirozeností
člověka. Takže když píši, že homosexualita
je hřích-zranění, nikoli láska,
jsem plně přesvědčen, že právě tak to je!
Pochopit to – třebaže vím, že na vlastním
příkladu to není lehké – je prvním
krokem k uzdravení. Prosím tebe, který
máš podobné sklony: Nedej si namluvit,
že homosexualita je přirozená. Já, který
jsem byl také v určité době homosexuál,
to vím dobře. Nepíši to, abych tě strašil,
ale proto, že Bůh mě obdaroval milostí
z tohoto hříchu se dostat. Také tě prosím
o to, ať první věc, kterou uděláš, až si
přečteš tento dopis, bude to, že půjdeš ke
zpovědi. I kdybys měl ve zpovědnici strávit
dvě hodiny každý třetí den, udělej to!
Bůh si přeje tvé štěstí a já dobře vím, že
homosexualita tomu velmi překáží. Lze
to slyšet i v Ježíšových výrocích, jak určitě
i sám v sobě cítíš, že takový nejsi a že se
chceš změnit, ale stále klesáš. Pamatuj,
nikdy se nevzdávej.
Dokonce i apoštol Petr stále padal:
když chtěl chodit po vodě, spadl do ní,
třikrát zapřel Pána Ježíše, i když přísahal,
že Ho nezradí. Ale Petr byl veliký, protože
dokázal vždycky povstat. Nepočítá
se to, kolikrát padneš či kolikrát s žádostivostí
hledíš na jiného muže. Důležité
je to, zda se chceš změnit, zda toužíš po
uzdravení, zda umíš stanout před Bohem
a říci: „Pane, vím, že jsem v Tvých očích
červíček. Ale Tvůj červíček. Proto prosím,
prokaž mi své milosrdenství a uzdrav mě.
Vidíš, že padám, ale chci vstát a jít dál,
k Tobě, můj Pane Ježíši, můj Spasiteli.“
Pokud nejsi schopen se ke slabosti
přiznat, pokud v nitru necítíš lítost,
modli se, abys ji zakusil, aby tě Bůh
v srdci obdařil milostí lítosti. Chci na
tomto místě ještě jednou zdůraznit, že
satan nás bude ustavičně odsuzovat.
Ačkoli od mého uzdravení je to rok, stále
mě satan obviňuje tím, že mi připomíná,
kdo jsem byl. Dělá to, protože prohrál
a protože zvítězilo Boží milosrdenství.
Bůh sám nás ve svém slově utěšuje
a praví: „Když se tedy někdo stal křesťanem,
je to nové stvoření. To staré pominulo,
nové nastoupilo“ (2 Kor 5,17).
Nakonec chci shrnout, co jsem
napsal. Měj na paměti, že Bůh nás stvořil,
abychom byli svatí. Ježíš chce, abychom
se obrátili, a udělá vše, aby se tak
stalo. Omezuje Ho pouze naše svoboda.
Proto přímo škemrám: Modli se za to,
aby Bůh uzdravil tvé srdce, aby se zcela
odevzdalo Jeho vůli. Že možná úplně
nechápeš, co se s tebou opravdu děje,
dáš se proto zcela Pánu Ježíši, protože
On je naše Cesta a náš Život.
54
• www.milujte.se