You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
SPOLEČENSKÁ KRONIKA<br />
Nezapomeneme<br />
V sobotu dne 21. února <strong>2009</strong> zemřel po krátké nemoci<br />
ve věku nedožitých 84 let pan Jarmil Zelníček.<br />
Narodil se v obci Hrachovo v okrese Rimavská Sobota,<br />
ale po přestěhování do Ivančic, což bylo v r. 1939, se<br />
stal brzy ivančickým občanem, který nedal na Ivančice<br />
dopustit. Absolvoval Gymnázium Jana Blahoslava, krátce<br />
po válce maturoval. Profesně pracoval jako úředník<br />
v Avii Ivančice.<br />
Byl to činorodý člověk, který měl mnoho zájmů. Mezi největší zájmy patřila<br />
turistika. Byl dlouholetým členem KČT, účastnil se mnoha akcí v odboru, ale<br />
také v krajském měřítku i v rámci celé ČR. Podílel se na zpracování historie ivančické<br />
turistiky i v rámci Jihomoravského kraje. Za své zásluhy o rozvoj turistiky<br />
byl mnohokrát oceněn, bylo mu uděleno čestné členství odboru a posléze medaile<br />
Vojtěcha Náprstka, což je nejvyšší ocenění v rámci KČT. Hodně cestoval<br />
a poznal mnoho zemí i zajímavých lokalit v rámci České republiky.<br />
Silné bylo jeho vědomí slovanské vzájemnosti. Byl dlouholetým členem<br />
Spolku přátel Podkarpatské Rusi a zúčastňoval se činnosti v odbočce Brno.<br />
Mimořádně měl vyvinutý zájem o věci veřejné. Zajímal se o vše, čím naše<br />
město žije, pravidelně se účastnil veřejných zasedání zastupitelstva. Měl silné<br />
sociální cítění a byl ochoten pomoci tam, kde to bylo zapotřebí.<br />
Jistě na něho nezapomenou ivančičtí senioři, neboť pro ně vykonal mnoho<br />
dobrého a byl dlouho ve vedení tohoto spolku.<br />
Nebylo toho málo, co pan Zelníček vykonal pro své blízké i pro členy ve<br />
spolcích, o nichž jsem se zmínil. Zapsal se hluboce do povědomí mnoha spoluobčanů,<br />
patří mezi významné turistické pracovníky i občany města. Za Klub<br />
českých turistů mohu říci, že na něho nikdy nezapomeneme. Věřím, že nezapomenou<br />
ani v ostatních spolcích a všichni, kdož ho znali a měli ho rádi.<br />
Rád bych poděkoval jeho manželce, která dovedla vytvořit takové rodinné<br />
prostředí, že se v něm oba po dobu soužití 33 let cítili dobře, a že pan Zelníček<br />
mohl vyvíjet uvedené aktivity.<br />
Na závěr uvádím text, který dobře vyjadřuje náš vztah k zesnulému: „Vše<br />
zmizí, ale stopy Tvé práce, lásky a obětavosti nám zůstanou. Budeš žít v srdcích<br />
našich, která Tě tolik milovala.“<br />
Čest jeho památce!<br />
J. Flíček<br />
17
Change language