Vězeňství - Vězeňská služba ČR
01.12.2014 • Views
Share Embed Flag

Vězeňství - Vězeňská služba ČR

Vězeňství - Vězeňská služba ČR

Vězeňství - Vězeňská služba ČR

SHOW MORE
SHOW LESS
ePAPER READ
DOWNLOAD ePAPER
vscr.cz

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

START NOW

Fotbalové zlato<br />

do Rýnovic<br />

Přebor Vězeňské služby České republiky v kopané skončil 21. května 2004 vítězstvím mužstva Věznice Rýnovice. Toto mužstvo<br />

se tak stalo druhým českým týmem reprezentujícím VS ČR na Mistrovství Evropy vězeňských služeb v kopané, které se<br />

konalo od 31. května do 2. června 2004 v Nymburce.<br />

Jako druhé se umístilo favorizované družstvo Vazební<br />

věznice Brno a na třetím místě skončili reprezentanti<br />

Věznice Znojmo.<br />

Slavnostního předávání cen se zúčastnili 1. náměstek<br />

generální ředitelky VS ČR PaedDr. Bohuslav<br />

Burkiewicz a 1. náměstek generálního ředitele<br />

Sboru vězeňské a justiční stráže Slovenské<br />

republiky plukovník Mgr. Milan Jašurek. Kromě<br />

hlavní trofeje vítěze přeboru a medailí předával<br />

PaedDr. B. Burkiewicz také zlaté sošky nejlepším<br />

střelcům a odznaky přeborníků VS České<br />

republiky v kopané.<br />

Letošního 4. ročníku přeboru se zúčastnilo osm<br />

týmů, které na základě výsledků z vylosovaných<br />

kvalifikačních skupin na přebor postoupily: Vazební<br />

věznice Ostrava, Věznice Rýnovice, Věznice<br />

Mírov, Vazební věznice Olomouc, Věznice<br />

Heřmanice a Věznice Znojmo. Družstva pořadatele<br />

(Věznice Valdice) a obhájce prvenství (Vazební<br />

věznice Brno) postoupila přímo.<br />

Zavedený systém losování přihlášených družstev<br />

do jednotlivých skupin přinesl na přebor vyšší<br />

kvalitu hry s výraznou převahou moravských týmů.<br />

Z českých týmů se na přebor probojovalo<br />

jen družstvo Věznice Rýnovice, které vyhrálo nad<br />

favority z Brna až na pokutové kopy.<br />

Přebor organizovalo generální ředitelství Vězeňské<br />

služby ČR ve spolupráci s Věznicí Valdice,<br />

která každoročně zabezpečuje přípravu fotbalového<br />

stadionu, ubytování a stravování hráčů,<br />

včetně jejich občerstvení na hřišti.<br />

Vítězné družstvo Věznice Rýnovice<br />

Trofej Přeboru Vězeňské služby ČR v kopané<br />

Výsledková listina:<br />

1. Věznice Rýnovice<br />

2. Vazební věznice Brno<br />

3. Věznice Znojmo<br />

4. Vazební věznice Ostrava<br />

5. Věznice Mírov<br />

6. Věznice Valdice<br />

7. Vazební věznice Olomouc<br />

8. Věznice Heřmanice<br />

Členové vítězného mužstva Věznice Rýnovice<br />

(nositelé odznaku Přeborník VS ČR v kopané):<br />

strm. Martin Kotyk (1972)<br />

nstrm. Jaroslav Cerman (1972)<br />

npor. Karel Čermák (1965)<br />

o. p. Michal Zámečník (1978)<br />

pprap. Michael Pilz (1971)<br />

o. p. Vlastimil Maňák (1975)<br />

strm. René Šimek (1975)<br />

nstrm. Bedřich Schneider (1966)<br />

o. p. Luděk Kulhánek (1957)<br />

strm. Slavomír Galbavý (1986)<br />

nstrm. Jaroslav Hušek (1976)<br />

por. Milan Rájek (1977)<br />

mjr. Bc. Martin Zange (1972)<br />

nstrm. Martin Vejprava (1967)<br />

nstrm. Pavel Vít (1967)<br />

o. p. Daniel Gregor (1967)<br />

Na přeboru byli vyhlášeni:<br />

nejlepší brankář: pprap. Vítězslav Trmal, Znojmo<br />

nejlepší hráč: o. p. Václav Knop, Mírov<br />

nejlepší střelec: npor. Jaroslav Kalous, Ostrava<br />

Mjr. Bc. Martin Zange přebírá z rukou PaedDr. B. Burkiewicze odznak přeborníka<br />

Text a foto LB

Vážení čtenáři,<br />

dovolte, abych začal citátem z projevu Václava Klause, který pronesl<br />

letos 18. března ve Valdštejnském paláci: „Určitě bychom měli usilovat<br />

spíše o redukci dnešního rozsahu zákonů formou revize existujícího stavu<br />

než pasivně podléhat z mnoha stran podporovanému extenzivnímu<br />

procesu tvorby nových, často velmi parciálních právních norem.“<br />

Projev prezidenta republiky na půdě Senátu samozřejmě postihl objektivní<br />

společensko–politickou podmíněnost procesu zásadních změn<br />

v právním řádu České republiky.<br />

Odborná právnická veřejnost si uvedených problémů<br />

je a byla pochopitelně vědoma řadu let a naposledy<br />

v polovině devadesátých let minulého století<br />

byly činěny pokusy provést komplexní depuraci<br />

(očištění) právního řádu. Je ovšem smutnou pravdou,<br />

že nereálnost stanovených termínů (každý jeden<br />

pracovník legislativy, na všech ústředních orgánech<br />

státní správy, by musel podle harmonogramu<br />

stanoveného navrhovatelem komplexně posoudit denně přes 50 právních<br />

předpisů) ve svých důsledcích vedla k tomu, že se zamýšlená depurace<br />

vůbec neuskutečnila. Nejedná se totiž pouze o zákony, jejichž množství<br />

je samo o sobě značné. Musíme vzít v úvahu rovněž nepřehlednou<br />

řadu jejich následných novelizací, které představují pro adresáty ztížení<br />

orientace a často resultují ve ztrátu původní koncepce i systematiky zákona<br />

a v těch nejhorších případech se posléze vytrácí i sám původní smysl<br />

či, chceme-li, filozofie zákona. Z hlediska přehlednosti lze snad za ještě<br />

horší považovat situaci v oblasti prováděcích právních předpisů.<br />

Obecně aprobovaná potřeba sladění právního řádu ČR s právem ES se<br />

kromě nesporných pozitiv stala impulsem dalšího prudkého zbytnění našeho,<br />

již tak dosti rozsáhlého a přitom parciálního právního řádu. S blížícím<br />

se datem začlenění do EU přímo úměrně akcelerovaly i procesy směřující<br />

ke kompatibilitě právní úpravy. Nezbytnost slučitelnosti práva členských<br />

států EU je nezpochybnitelná a není nutné ji odůvodňovat. Odůvodnitelné<br />

ovšem mnohdy nejsou formy, kterými bylo této slučitelnosti<br />

dosahováno. Slučitelnost byla velmi často zaměňována za totožnost. A tak<br />

byly často směrnice EU, z nichž celá řada má navíc spíše povahu normativů<br />

technických než právních, převzata ve formě prostého překladu do<br />

našeho právního řádu. Překlad, byť doslovný anebo právě pro svoji doslovnost,<br />

logicky nemůže korespondovat s právním jazykem a pojmoslovím<br />

užívaným v českém právním řádu. Je nasnadě, že takovýto postup se<br />

dříve či později projeví negativně, ať již nežádoucí duplicitou některých<br />

konkrétních právních předpisů nebo obecně v oblasti interpretace a aplikace<br />

právních předpisů.<br />

Objektivním faktorem je společensko historická determinace procesu<br />

tvorby a přijímání zákonů a dalších právních předpisů. Promítá se logicky<br />

i do pojetí legislativní činnosti, jejího smyslu a cílů. Zcela pochopitelné<br />

jsou i opodstatněné změny v právní terminologii. Lze však zmínit další<br />

jev ovlivňující kvalitu i rozsah právního řádu České republiky, který je<br />

spíše projevem subjektivismu a voluntarismu. V poslední době se téměř<br />

zaklínadlem stalo tvrzení, že uskutečnění toho či onoho (z pohledu glosátorova)<br />

smysluplného záměru brání zastaralá, nedostatečná nebo dokonce<br />

neexistující legislativa. Zpravidla je poté zdůrazněna nezbytnost přijmout<br />

odpovídající „legislativní opatření“, popřípadě vytvořit žádoucí nebo ještě<br />

lépe „optimální legislativní prostředí“; rozuměj takové, které vystupujícímu<br />

umožní jeho záměr realizovat. Zvláště emotivně laděné vystoupení<br />

či písemný projev používá s oblibou slovního klišé, že je potřebné předmětnou<br />

problematiku „legislativně ošetřit“. Za takovou či obdobnou slovní<br />

ekvilibristikou se často skrývá neověřený, popřípadě spekulativní či lobistický<br />

přístup k právním úpravám.<br />

Vše, co bylo uvedeno, je samozřejmě pouze špičkou onoho příslovečného<br />

ledovce a může vyvolávat určitou skepsi. Zachovejme si však potřebnou<br />

míru optimismu, neboť jak historie opakovaně dokazuje: „Poznání<br />

vlastních chyb je prvním krokem k jejich odstranění.“<br />

JUDr. Petr Veit, CSc.<br />

vedoucí oddělení pro organizaci a legislativu<br />

sekretariátu generální ředitelky VS ČR<br />

a člen odborné komise Legislativní rady vlády<br />

Z obsahu čísla 3/2004<br />

Návštěva první dámy<br />

dolnosaského vězeňství<br />

Do České republiky přijela na pracovní<br />

návštěvu nejvyšší představitelka vězeňské<br />

služby Spolkové země Dolní Sasko<br />

Dr. Monika Steinhilperová.<br />

Str. 2<br />

Zpravodajství<br />

O tom, co se stalo v našich věznicích.<br />

Str. 4–7, 26–30<br />

Nemáme se za co stydět<br />

Jaké byly začátky Institutu vzdělávání<br />

Vězeňské služby ČR, proč vznikl<br />

a kdo stál u jeho zrodu? Jak vypadá<br />

jeho činnost dnes, jaké druhy a formy<br />

vzdělávání nabízí příslušníkům<br />

a zaměstnancům vězeňské služby?<br />

Odpovědi na tyto i další otázky dostanete od ředitele IV VS<br />

PhDr. Miloslava Jůzla.<br />

Str. 9<br />

Budoucnost malých věznic<br />

je ve specializaci<br />

Shodli se na tom ředitelé Věznice Karviná JUDr. Ján Lazár<br />

a Věznice Znojmo plk. Mgr. Milan Václavek. Navíc dávají návod,<br />

co se dá pro to udělat.<br />

Str. 12<br />

Mezinárodní semináře a konference<br />

pořádané Vězeňskou službou ČR<br />

v letech 1994–2002<br />

Před konáním letošní mezinárodní<br />

konference o vězeňství v Kroměříži<br />

přinášíme stručný přehled o dosavadním<br />

průběhu těchto výjimečných<br />

akcí, pořádaných v České republice<br />

už více než deset let.<br />

Str. 16<br />

VDP má za sebou dětské nemoci<br />

Pohled na dosavadní působení církví v našich věznicích<br />

a vazebních věznicích okem vězeňského kaplana.<br />

Str. 24<br />

Foto na první straně obálky: Kroměříž, místo konání mezinárodní<br />

konference o vězeňství v roce 2004<br />

Foto na poslední straně obálky: Málo známý motiv z Mírova<br />

Autor Miroslav Jílek

Návštěva první dámy<br />

dolnosaského<br />

vězeňství<br />

Již podruhé navštívila Českou republiku nejvyšší představitelka<br />

vězeňské služby Spolkové země Dolní Sasko paní<br />

Dr. Monika Steinhilperová s doprovodem, který tvořili ředitel<br />

věznice Salinenmoor pan Hartmunt Huisgen, ředitel věznice<br />

Rosdorf pan Helmut Schütze a ředitel Kriminologické<br />

služby Dolního Saska pan Dr. Rolf Herrfahrdt. Paní Steinhilperová<br />

přijela s cílem co nejvíce se seznámit s každodenní<br />

prací Vězeňské služby České republiky, kterou s vězeňstvím<br />

Dolního Saska pojí již několik let rozvíjené přátelské vztahy.<br />

Výstava vězeňských prací v Brně (zleva PhDr. S. Haluzová, H. Schütze,<br />

H. Huisgen, Dr. M. Steinhilperová, plk. Mgr. L. Kula, Dr. R. Herrfahrdt)<br />

Svou studijní cestu paní<br />

Steinhilperová zahájila ihned po<br />

příjezdu do Prahy dne 19. dubna<br />

2004 společnou večeří s generální<br />

ředitelkou Vězeňské služby České<br />

republiky Mgr. Kamilou Meclovou<br />

za účasti členů vedení české vězeňské<br />

služby. Vězeňství v obou zemích<br />

je v řadě ukazatelů podobné,<br />

Dolní Sasko má přibližně stejný počet<br />

obyvatel jako Česká republika,<br />

ale zatímco u nás je 35 věznic,<br />

Monika Steinhilperová<br />

v Dolním Sasku je jich pouze 16<br />

pro 7000 vězněných osob. Vzhledem<br />

k tomu, že němečtí kolegové<br />

vycházejí při výpočtu kapacity<br />

z kritéria 8 čtverečních metrů na<br />

vězněnou osobu, hovoří již o stavu<br />

přeplněnosti. Paní Steinhilperová<br />

k tomu řekla: „V současné době<br />

probíhá výstavba dvou věznic.<br />

I přesto po jejich dokončení nebude<br />

kapacita dostatečná, protože nadále<br />

stoupá počet vězňů.“<br />

Následující dopoledne si němečtí<br />

hosté ve Stráži pod Ralskem<br />

prohlédli Institut vzdělávání Vězeňské<br />

služby České republiky<br />

a společně s ředitelem Institutu<br />

PhDr. Miloslavem Jůzlem a jeho<br />

zástupcem JUDr. Oldřichem Hornou<br />

hovořili o formách profesní<br />

přípravy nových zaměstnanců<br />

a systému celoživotního vzdělávání<br />

českého vězeňského personálu.<br />

Paní Steinhilperová byla příjemně<br />

překvapena úrovní této školy<br />

a mimo jiné řekla: „Máme podobný<br />

systém, ale ne tak dokonale propracovaný.<br />

Určitě si z této návštěvy<br />

odneseme řadu podnětů a inspiraci<br />

k vylepšení našeho systému<br />

vzdělávání.“<br />

Jen pět minut chůze je od školní<br />

budovy vzdálena Věznice Stráž<br />

pod Ralskem. Před vchodem paní<br />

Steinhilperovou uvítal ředitel věznice<br />

PaedDr. František Vach. Po<br />

krátké besedě s vedením věznice<br />

si členové německé delegace prošli<br />

celý areál, zejména je zaujalo<br />

oddělení se zvýšeným stavebně<br />

technickým zabezpečením, kde<br />

vykonávají trest zvláště nebezpeční<br />

odsouzení. Oddělení má kapacitu<br />

40 lůžek a v době návštěvy<br />

bylo obsazeno 37 odsouzenými.<br />

Druhý den studijní cesty strávila<br />

paní Steinhilperová v Brně. Návštěva<br />

Vazební věznice Brno se<br />

uskutečnila na základě jejího<br />

zvláštního přání, neboť i v Dolním<br />

Sasku musí řešit problémy s poskytováním<br />

zdravotní péče o vězněné<br />

osoby a systém zdravotní péče<br />

v České republice ji z těchto důvodů<br />

zajímá. Ředitel brněnské vazební<br />

věznice plk. Mgr. Luděk Kula<br />

si pro návštěvu připravil obrazovou<br />

prezentaci. Při prohlížení<br />

prvních fotografií a statistických<br />

údajů přicházely první dotazy. Delegace<br />

se zajímala například o činnost<br />

justiční stráže (personální<br />

stav VV Brno čítá k dnešnímu datu<br />

113 příslušníků JS, zařazených<br />

ke 14 soudům a státním zastupitelstvím).<br />

Další otázky se týkaly<br />

systému řízení věznice, průměrné<br />

délky pobytu ve vazbě, činnosti<br />

kynologů a speciální jednotky.<br />

Prohlídka věznice začala návštěvou<br />

výstavy výtvarné a rukodělné<br />

činnosti vězněných osob,<br />

kde je umístěno téměř 200 exponátů<br />

od více než 80 osob. Při prohlídce<br />

návštěvních místností se<br />

hosté zajímali o systém návštěv,<br />

zajištění bezpečnosti a dozoru nad<br />

zákonným průběhem návštěv. Na<br />

oddělení pro výkon trestu odsouzených<br />

mužů v typu s dozorem<br />

a na oddělení pro výkon vazby obviněných<br />

žen paní Steinhilperová<br />

ocenila zejména čistotu, pořádek<br />

a disciplínu.<br />

Ve vězeňské nemocnici navštívila<br />

delegace pavilon psychiatrie<br />

a rehabilitace, kde je zajišťována<br />

odborná zdravotnická péče pro obviněné<br />

a odsouzené z celé České<br />

republiky. Zde se hosté zajímali<br />

zejména o systém přijímání z věznic<br />

k léčení (akutní péče – pozorování<br />

– léčení), ošetřovací plány,<br />

nejčastější diagnózy atd. V rehabilitační<br />

části měla návštěva příležitost<br />

vidět pracoviště magnetoterapie,<br />

fyzioterapie a vodoléčby.<br />

Snad největším překvapením pro<br />

2 reportáž<br />

české vězeňství 3/2004

hosty byl rehabilitační bazén, kde<br />

se ozývala jen slova jako „schön“<br />

a „sehr gut“.<br />

V odpoledních hodinách zavítala<br />

delegace na hrad Špilberk, někdejší<br />

sídlo přemyslovských knížat<br />

a moravských markrabat,<br />

v 18. století přeměněné v pevnost<br />

a těžké vězení.<br />

Mezi nejsilnější zážitky z brněnských<br />

kasemat patřily zejména<br />

„josefinské kobky“, jinak „hroby<br />

pro živé“ – dřevěné komůrky<br />

pro nejtěžší zločince, odsouzené<br />

k přikování na doživotí ve tmě.<br />

Došlo i na krátkou procházku historickým<br />

centrem města.<br />

Večerní besedy v brněnské věznici<br />

se zúčastnil také ředitel Věznice<br />

Kuřim plk. PhDr. Jiří Mezník<br />

a ředitel Vazební věznice Břeclav<br />

Bc. Ivo Kadlec. Diskuse se točila<br />

zejména kolem otázek zajištění<br />

bezpečnosti věznic a v této<br />

souvislosti paní Dr. Monika Steinhilperová<br />

přišla s návrhem uspořádat<br />

v některé věznici v Dolním<br />

Sasku workshop na téma: „Kolik<br />

skutečně musí stát bezpečnost?“<br />

Na programu posledního dne<br />

studijní cesty byla prohlídka Věznice<br />

Mírov, kde se zasvěceným<br />

průvodcem stal ředitel plk. Mgr.<br />

Německá delegace v doprovodu ředitele věznice plk. Mgr. Vladimíra<br />

Langa na hradbách Mírova<br />

Vladimír Lang. Hosté z Dolního<br />

Saska si prošli modernizované<br />

prostory někdejšího hradu a zajímali<br />

se zejména o elektronické zabezpečení<br />

věznice. Při krátké besedě<br />

s vedením věznice se paní<br />

Steinhilperová zajímala o péči<br />

o zaměstnance a využívání fondu<br />

kulturních a sociálních potřeb pro<br />

vězeňský personál.<br />

Studijní cesta byla 21. dubna zakončena<br />

v Praze při společné večeři<br />

s nejvyššími představiteli českého<br />

vězeňství, na kterou pozvala<br />

paní Steinhilperovou generální ředitelka<br />

Vězeňské služby České republiky<br />

Mgr. Kamila Meclová.<br />

Milí hosté z Dolního Saska nešetřili<br />

slovy chvály a jejich hodnocení<br />

dojmů z průběhu návštěvy vyznělo<br />

také jako upřímné poděkování<br />

všem zaměstnancům Vězeňské<br />

služby ČR.<br />

red<br />

Dr. M. Steinhilperová a plk. PaedDr. F. Vach v kapli Věznice Stráž p. R.<br />

české vězeňství 3/2004 reportáž<br />

3

Delegace VS ČR na konferenci<br />

v Sársku i Lucembursku<br />

Ve smyslu dlouholeté spolupráce s vězeňstvím Spolkové republiky<br />

Německo, konkrétně se Spolkovou asociací ředitelů<br />

věznic, byla Vězeňská služba České republiky vyzvána k účasti<br />

na mezinárodní konferenci, konané ve dnech 3. až 7. května<br />

2004 v Evropské akademii v sárském Nonnweiler–Otzenhausenu<br />

na téma „Evropská spolupráce ve vězeňství“.<br />

Kromě účastníků ze všech spolkových<br />

zemí přijely delegace vězeňských<br />

služeb České republiky,<br />

Francie, Holandska, Itálie, Maďarské<br />

republiky, Polské republiky,<br />

Slovenské republiky a Švýcarska.<br />

S přednáškami vystoupil mimo<br />

jiné také ministr spravedlnosti<br />

spolkové země Porýní–Vestfálsko<br />

H. Metin, dále Dr. Ch. von Butlar<br />

z Evropského institutu Univerzity<br />

Saarbrücken, Dr. S. Vöringer z Institutu<br />

politických věd Univerzity<br />

Kiel, prof. Dr. H. Bartsch za EU<br />

a Ch. Lehman ze Spolkového ministerstva<br />

spravedlnosti.<br />

Česká delegace, vedená generální<br />

ředitelkou VS ČR Mgr. Kamilou<br />

Meclovou, se prezentovala<br />

přednáškou zaměřenou na současný<br />

stav českého vězeňství a po je-<br />

K. Meclová a R. Herrfahrdt při podpisu dohody s vězeňskou službou<br />

Dolního Saska<br />

jím ukončení zodpověděla generální<br />

ředitelka veškeré otázky vyšlé<br />

z auditoria. Jako podklad byly<br />

delegátům poskytnuty i tříjazyčná<br />

oficiální publikace „České věznice“<br />

a anglická verze Ročenky Vězeňské<br />

služby ČR. V průběhu<br />

čtvrtého konferenčního dne byla<br />

slavnostně podepsána dohoda<br />

o zásadách spolupráce mezi vězeňskými<br />

službami České republiky<br />

a Dolního Saska.<br />

Delegáti během konference navštívili<br />

Lucembursko, prohlédli si<br />

Mezinárodní soudní dvůr a jako<br />

diváci se účastnili projednávání<br />

žaloby Evropského společenství<br />

proti Nizozemskému království ve<br />

věci údajného rozdílného přístupu<br />

této země k zahraničním podnikatelským<br />

subjektům při podnikání<br />

v oblasti bezpečnostních<br />

agentur. Zajímavá byla rovněž<br />

návštěva relativně moderní věznice<br />

„Centre Pénitentiaire de Luxembourg“.<br />

V průběhu konference, zejména<br />

při osobních jednáních, byl velký<br />

zájem o cílenou spolupráci mezi<br />

jednotlivými věznicemi.<br />

Velmi pozitivní roli při diskusích<br />

sehrály i informace účastníků<br />

studijní a pracovní návštěvy<br />

z Dolního Saska v Praze, kteří<br />

upozorňovali na dobré zkušenosti<br />

a praxi v českých věznicích, kde<br />

i s relativně omezenými prostřed-<br />

ky lze dosáhnout např. v oblasti<br />

signálně zabezpečovací techniky<br />

velmi dobrých a srovnatelných<br />

výsledků.<br />

Česká delegace splnila na mezinárodní<br />

konferenci svou profesní<br />

i společenskou úlohu, prezentovala<br />

naše vězeňství jako moderní<br />

a dynamickou součást společnosti,<br />

která se zabývá problematikou<br />

a možnostmi, jež jsou v rámci<br />

daných ekonomických podmínek<br />

srovnatelné se současnými<br />

evropskými trendy.<br />

red<br />

Pracovní návštěva ze Slovenska<br />

Ve dnech 18.–21. května 2004 navštívil Českou republiku<br />

1. náměstek generálního ředitele Sboru vězeňské a justiční<br />

stráže Slovenské republiky plk. Mgr. Milan Jašurek. Během<br />

prvního dne pobytu ho přijala generální ředitelka Vězeňské<br />

služby ČR Mgr. Kamila Meclová.<br />

V dalších dnech se při návštěvě<br />

expozice Památníku v areálu Vazební<br />

věznice Praha–Pankrác zajímal<br />

o historii a současnost Vězeňské<br />

služby ČR a v doprovodu<br />

1. náměstka generální ředitelky<br />

Zleva K. Kocourek, M. Jašurek, B. Burkiewicz<br />

VS ČR PaedDr. B. Burkiewicze si<br />

prohlédl historický střed Prahy. Ve<br />

Stráži pod Ralskem se v Institutu<br />

vzdělávání VS ČR věnoval výměně<br />

zkušeností týkajících se vzdělávání<br />

vězeňského personálu. Navštívil<br />

rovněž Věznici Jiřice, kde<br />

mj. ocenil moderní stavební řešení<br />

jejího areálu.<br />

Poslední den pobytu věnoval návštěvě<br />

Valdic. Ředitel zdejší věznice<br />

plk. JUDr. Karel Kocourek mu<br />

nejprve představil jednu z největších<br />

věznic ČR, provedl ho specializovaným<br />

oddělením pro výkon<br />

doživotních trestů a na závěr pozval<br />

na fotbalové hřiště, kde právě<br />

vrcholil Přebor VS ČR v kopané.<br />

Mgr. Jašurek tak byl přítomen posledním<br />

minutám utkání, v němž se<br />

právě rozhodovalo o tom, které<br />

mužstvo bude reprezentovat na<br />

Mistrovství Evropy vězeňských<br />

služeb v kopané. Osobně pak mohl<br />

pogratulovat zástupcům vítězného<br />

mužstva Věznice Rýnovice.<br />

Ve sportovním duchu a v přátelské<br />

atmosféře pan náměstek při<br />

rozloučení přislíbil, že do Nymburka<br />

na mistrovství Evropy přijede,<br />

tentokrát spolu s generálním ředitelem<br />

Sboru vězeňské a justiční<br />

stráže Slovenské republiky gen.<br />

JUDr. Oto Lobodášem.<br />

Lubomír Bajcura<br />

PRAHA l Generální ředitelka<br />

Vězeňské služby České republiky<br />

Mgr. Kamila Meclová udělila<br />

6. dubna letošního roku nadporučíkovi<br />

Marku Kloudovi (na<br />

snímku), strážnému 1. třídy Justiční<br />

stráže, medaili Vězeňské<br />

služby České republiky 3. stupně<br />

za záslužný čin v souvislosti<br />

s výkonem služby a za projev<br />

statečnosti a obětavosti.<br />

Nadporučík Martin Kloud<br />

zadržel letos v březnu nebezpečného<br />

ozbrojeného vězně při<br />

pokusu o útěk.<br />

red<br />

4 zprávy<br />

české vězeňství 3/2004

Pietní shromáždění<br />

k uctění památky obětí nacismu<br />

Porada tiskových mluvčích<br />

Tradiční pietní shromáždění k uctění památky obětí nacismu<br />

ve Vazební věznici Praha–Pankrác se uskutečnilo 7. května<br />

2004. Shromáždění připravil Kabinet dokumentace a historie<br />

VS ČR ve spolupráci s Vazební věznicí Praha–Pankrác.<br />

Účastníci byli přijati v zasedací<br />

místnosti generálního ředitelství<br />

a uvítáni 1. náměstkem generální<br />

ředitelky PaedDr. Bohuslavem<br />

Burkiewiczem a vedoucím Kabinetu<br />

dokumentace a historie PhDr.<br />

Alešem Kýrem. Za ministerstvo<br />

spravedlnosti se zúčastnil JUDr.<br />

Jan Vidrna, za rejstřík trestů Ing.<br />

Zdeněk Krátkoruký, za Vrchní<br />

soud Praha JUDr. Vladimír Stibořík,<br />

za GŘ VS ČR PaedDr. Burkiewicz.<br />

Přítomni byli též ředitel<br />

v letech 1939–1945. Pohnuté události<br />

tehdejších let vzpomenul také<br />

ředitel vazební věznice JUDr.<br />

Jaroslav Gruber.<br />

Každoroční květnová vzpomínka<br />

a uctění památky obětí nacismu<br />

je tradičním vyjádřením úcty<br />

obětem nacismu v průběhu druhé<br />

světové války a padlým v Pražském<br />

povstání.<br />

V průběhu válečných let byly<br />

zatčeny 72 osoby, které byly zaměstnány<br />

ve vězeňství. Z toho<br />

Účastníci pietní slavnosti vzdali hold popraveným mučedníkům<br />

Institutu vzdělávání VS ČR PhDr.<br />

Miloslav Jůzl a místostarosta<br />

městské části Prahy 4 Bohumil<br />

Koukal, za ČSBS Vladimír Mochal<br />

a Jeroným Lány. Pietní akt začal<br />

v 10 hodin položením kytice<br />

k pamětní desce, připomínající<br />

oběti nacismu z řad pankráckých<br />

dozorců, která je umístěna ve<br />

vstupních prostorách rejstříku<br />

trestů, a pokračoval umístěním<br />

věnce pod pamětní desku JUDr.<br />

Emila Lányho, který byl významnou<br />

osobností české justice a vězeňství<br />

i účastníkem protifašistického<br />

odboje. Aktéři se dále odebrali<br />

do prostor pankrácké věznice,<br />

kde položili kytici v Památníku<br />

Pankrác a uctili antifašisty<br />

a české vlastence, kteří zde byli<br />

popraveni v letech 1943–1945.<br />

PhDr. Aleš Kýr připomenul v krátkém<br />

proslovu historické události<br />

související s pankráckou věznicí<br />

13 z Olomouce, 11 z Českých Budějovic,<br />

22 z Valdic, 1 z Klatov,<br />

5 z Plzně, 4 z Moravské Ostravy,<br />

1 z Tábora, 4 z Jihlavy, 3 z Pankráce,<br />

1 z Jičína, 3 z Chrudimi,<br />

2 z Brna, 2 z Hradce Králové.<br />

V roce 2000 bylo vyjádřeno pochvalné<br />

uznání Ministerstva spravedlnosti<br />

České republiky udělením<br />

diplomu bývalému dozorci<br />

vězňů Václavu Hronovi za zásluhy<br />

v odboji dne 5. května roku<br />

1945 při odzbrojování členů gestapa<br />

a zaměstnanců německé vyšetřovací<br />

vazby a za osvobozování<br />

českých vlastenců z pankrácké<br />

věznice. Václav Hron zemřel před<br />

deseti lety. Byl posledním ze skupiny<br />

českých dozorců, bez jejichž<br />

zásahu by Němci podminovaný<br />

objekt zničili a vězni by se z cel<br />

smrti nikdy nedostali na svobodu.<br />

Text a foto Eduard Vacek<br />

PhDr. Jiří Pondělíček (uprostřed) při výkladu<br />

PŘEDNÍ LABSKÁ l Ve dnech<br />

28.–30. 5. 2004 se konala v zotavovně<br />

Přední Labská porada tiskových<br />

mluvčích věznic a vazebních<br />

věznic.<br />

První den odpoledne proběhly<br />

neformální diskuse k problematice<br />

práce tiskových mluvčích. Dopolední<br />

program druhého dne zahájil<br />

vedoucí oddělení pro styk<br />

s veřejností Ing. Miroslav Jílek. Ve<br />

svém vystoupení zhodnotil, jak se<br />

od podzimní porady tiskových<br />

mluvčích dařilo plnit úkoly vyplývající<br />

z komunikační strategie vězeňské<br />

služby. Velkou pozornost<br />

věnoval i úloze Public Relations<br />

pro vytváření image Vězeňské<br />

služby ČR a nutnosti dát této činnosti<br />

význam, který si zaslouží,<br />

neboť se nejedná o žádný momentální<br />

módní výstřelek, ale nedílnou<br />

součást práce všech organizačních<br />

jednotek vězeňské služby.<br />

Další část porady se týkala spolupráce<br />

tiskových mluvčích s redakcí<br />

časopisu České vězeňství<br />

a tvorby webových stránek věznic<br />

a vazebních věznic i celé vězeňské<br />

služby. Na problémy a nedostatky<br />

v této oblasti upozornil ve svém vystoupení<br />

PaedDr. Lubomír Bajcura,<br />

jenž zároveň účastníky porady<br />

Tiskoví mluvčí věznic a vazebních věznic<br />

seznámil s řadou konkrétních návodů,<br />

jak se s nimi vypořádat.<br />

Odpolední program byl věnován<br />

hlavně diskusi o práci tiskových<br />

mluvčích. Vyšla z ní řada<br />

podnětů, jak si mají budovat svou<br />

pozici, co lze zlepšit na spolupráci<br />

s médii, ale i s pracovníky a služebními<br />

funkcionáři organizačních<br />

jednotek a pracovníky oddělení<br />

pro styk s veřejností GŘ VS.<br />

Dopoledne třetího dne vyplnilo<br />

vystoupení PhDr. Jiřího Pondělíčka,<br />

který bývá častým a oblíbeným<br />

hostem porad tiskových<br />

mluvčích. Velmi poutavou formou<br />

vysvětloval zásady psaní tiskové<br />

zprávy, která patří mezi nejdůležitější<br />

a nejpoužívanější novinářské<br />

žánry. Při praktickém cvičení<br />

si pak všichni mohli sami vyzkoušet,<br />

jak správně tiskovou zprávu<br />

psát, popřípadě jak dále ji rozvádět<br />

do jiných žánrů.<br />

Porady tiskových mluvčích se<br />

postupně vyvíjejí a tematicky mění.<br />

To, že je značná část jejich programu<br />

věnována možnosti výměny<br />

názorů a zkušeností, je přínosem<br />

jak pro jejich vlastní práci, tak<br />

pro celou mediální strategii VS.<br />

Ludmila Kurdíková<br />

české vězeňství 3/2004 zprávy<br />

5

Ukázka umění příslušníků VS ČR<br />

PRAHA–PANKRÁC l Pořádně<br />

se zapotili příslušníci z Vazební<br />

věznice Praha–Pankrác, když překonávali<br />

odpor ozbrojeného narušitele<br />

pořádku a bezpečnosti při<br />

soudním líčení u Městského soudu<br />

v Praze. Pachatel byl přemožen<br />

a odevzdán do rukou spravedlnosti.<br />

To byla modelová ukázka zákroku<br />

zvláštní eskortní skupiny<br />

a justiční stráže, kterou se ve středu<br />

12. 5. 2004 prezentovala Vazební<br />

věznice Praha–Pankrác na Dni<br />

otevřených dveří Městského soudu<br />

v Praze. Zájem veřejnosti byl<br />

značný. Odhaduje se, že u soudu<br />

přivítali více než tři tisíce návštěvníků,<br />

a tak se eskorta vězeňské<br />

služby musela pořádně ohánět. Na<br />

odpočinek nebyl čas. Ten stačil tak<br />

na úpravu výzbroje a výstroje<br />

a zákrok se opakoval. Potěšitelné<br />

je, že mezi občany bylo hodně<br />

mladých lidí, jak jednotlivců, tak<br />

školních skupin. Reakce veřejnosti<br />

byla spontánní a diváci neskrývali<br />

uznání a svůj obdiv příslušníkům<br />

ze zvláštní eskortní skupiny.<br />

Dotazy na činnost vězeňské a justiční<br />

stráže nebraly konce.<br />

Občanům organizátoři nabídli<br />

mimo jiné expozici výstroje a výzbroje<br />

příslušníků vězeňské služby<br />

a cyklus přednášek o hlavních<br />

úkolech tohoto sboru. Zajímavými<br />

exponáty z historie vězeňství<br />

přispělo také Muzeum Vězeňské<br />

služby ČR.<br />

Součástí Dne otevřených dveří<br />

byla beseda s ministrem spravedlnosti<br />

JUDr. Karlem Čermákem<br />

a předsedou městského soudu<br />

JUDr. Janem Sváčkem. Diváci<br />

měli možnost při práci sledovat<br />

známé osobnosti justice – soudce,<br />

státní zástupce i advokáty, které<br />

vídají na televizních obrazovkách.<br />

Mezi nimi nemohl chybět ani „zpívající<br />

právník“ Ivo Jahelka. Pro<br />

občany soudci připravili ukázky<br />

fiktivních soudních jednání a přehlídku<br />

doličných předmětů; mezi<br />

nimi byla například rakev, coby<br />

nástroj vydírání.<br />

Zaměstnanci z Vazební věznice<br />

Praha–Pankrác svým vystoupením<br />

přispěli k popularizaci Vězeňské<br />

služby mezi veřejností a zejména<br />

prohloubili další vztahy<br />

a spolupráci s Městským soudem<br />

Praha, které jsou tradičně na velmi<br />

dobré úrovni. Příslušníkům za<br />

jejich úsilí vyjádřili poděkování<br />

předseda městského soudu JUDr.<br />

Jan Sváček a ředitel vazební věznice<br />

JUDr. Jaroslav Gruber.<br />

Mjr. Mgr. Miroslav Krídlo<br />

HEŘMANICE l Již sedmý ročník<br />

tradičního branného závodu<br />

pořádala Věznice Heřmanice ve<br />

dvou dubnových termínech v nádherném<br />

okolí vodní nádrže v Suchých<br />

Lazcích na Opavsku. Chuť<br />

zvítězit, reprezentovat věznici na<br />

přeboru vězeňské služby, nebo jen<br />

snaha překonat sám sebe po dlouhé<br />

zimě a porovnat svůj výkon<br />

s výsledky dosaženými v minulých<br />

ročnících přivedla na start téměř<br />

osm desítek závodníků rozdělených<br />

do tří věkových kategorií.<br />

Běh členitým zalesněným terénem,<br />

hod granátem na cíl vzdálený<br />

25 metrů a střelbu ze služební<br />

pistole absolvovali ti nejrychlejší<br />

za necelých dvacet minut. Za každé<br />

nezasáhnutí terče při hodu granátem<br />

na cíl nebo při střelbě z pistole<br />

postihla závodníka třicetisekundová<br />

penalizace, která se přičítala<br />

k dosaženému času.<br />

Nejúspěšnějším závodníkem ve<br />

třetí, ale současně také v druhé věkové<br />

kategorii se stal prap. Ladislav<br />

Juchelka, který porazil, až na<br />

jednoho, také všechny účastníky<br />

nejmladší – tedy první věkové<br />

kategorie.<br />

Kpt. Bc. Roman Záhorský<br />

MĚLNÍK l Psovodi VS ČR<br />

spolu s policisty, vojáky, členy<br />

bezpečnostních agentur a kynologických<br />

klubů se zúčastnili<br />

mezinárodního mistrovství služebních<br />

psů v Mělníku. V disciplíně<br />

obrana zvítězil poručík<br />

Karel Růžička z Věznice Stráž<br />

pod Ralskem se psem Cassidy<br />

(na snímku). Psovodi VS potvrdili<br />

svoji dobrou připravenost<br />

i 3. místem družstva.<br />

red<br />

6 zprávy<br />

české vězeňství 3/2004

V porotě zasedl bývalý vězeň<br />

MÍROV l Jak tráví a využívají<br />

odsouzení volný čas ve výkonu<br />

trestu odnětí svobody, měli možnost<br />

zhlédnout v neděli 2. května<br />

2004 všichni, kdo přijali pozvání<br />

vedení věznice a přijeli se<br />

podívat na 11. ročník zájmově<br />

umělecké činnosti odsouzených.<br />

Nutno podotknout, že s ohledem<br />

na dlouholetou tradici to nebyly<br />

neznámé tváře. Jedinou výjimkou<br />

byl bývalý vězeň pan Mirga<br />

a jeho strýc, kteří usedli v porotě.<br />

Pozvání samozřejmě přijali<br />

i zástupci odboru výkonu trestu<br />

generálního ředitelství Vězeňské<br />

služby České republiky. A jaký<br />

ohlas vzbudila výstava u zástupců<br />

medií? Tady jsou zkrácené<br />

odpovědi některých z nich na<br />

otázku, jak se dívají na podobné<br />

aktivity vězňů.<br />

Zdenka Jílková, Český rozhlas<br />

Olomouc: „Výstava se mi moc líbí,<br />

alespoň čtyři obrazy bych si určitě<br />

koupila domů. I hračky jsou<br />

nádherné.“<br />

Ivo Zatloukal, TV Mohelnice:<br />

„Podle mě je to perfektní akce, která<br />

přispěje ke zpestření jinak všedního<br />

života za mřížemi.“<br />

Soňa Singerová, Moravský sever<br />

Šumperk: „Vzhledem k tomu,<br />

že na soutěž jezdím pravidelně,<br />

mohu zkonstatovat, že úroveň<br />

a kvalita obrazů rok od roku stoupá.<br />

Velmi se mi líbí i dřevěné<br />

hračky, zejména didaktické pomůcky.<br />

Jsou jak řemeslně, tak barevně<br />

provedeny na profesionální<br />

úrovni. Navíc vím, že jsou předávány<br />

postiženým dětem a to je<br />

nádherné.“<br />

Podobná slova jsem slyšela<br />

nejen od dalších zástupců veřejných<br />

i soukromých médií, kteří<br />

se této akce zúčastnili, ale také<br />

z úst zástupců odboru výkonu<br />

trestu generálního ředitelství<br />

Vězeňské služby České republiky,<br />

kteří rovněž potvrdili stoupající<br />

úroveň vystavených exponátů<br />

z tvorby odsouzených i jejich<br />

hudební produkce.<br />

Bc. Magda Petříková<br />

Obvinění a odsouzení vystavovali<br />

Tady se vězni nenudí<br />

BRNO l Dvě stovky výtvarných<br />

prací a rukodělných výrobků od<br />

více než osmdesáti obviněných<br />

a odsouzených, umístěných ve Vazební<br />

věznici Brno, byly k vidění<br />

počátkem měsíce dubna na soutěžní<br />

výstavě v zasedací místnosti<br />

věznice. Jednalo se tam zejména<br />

o kresby, obrazy, keramická díla,<br />

modelářské výrobky, ale také<br />

např. figurky, vyrobené z chleba.<br />

Cílem soutěže bylo nabídnout vězněným<br />

osobám, umístěným ve<br />

věznici, rozšířený program, který<br />

lze realizovat ve zdejších podmínkách<br />

a současně poukázat na skutečnost,<br />

že i mezi vězni jsou lidé,<br />

kteří disponují talentem a českou<br />

řemeslnou šikovností.<br />

Soutěž vyhlásil počátkem ledna<br />

ředitel VV Brno plk. Mgr. Luděk<br />

Kula v pěti kategoriích: kresba,<br />

malba, keramika, rukodělná<br />

a modelářská činnost. Obvinění<br />

a odsouzení, kteří se do soutěže<br />

přihlásili, obdrželi potřebný materiál<br />

a až do konce března se mohli<br />

věnovat tvorbě svých děl.<br />

Na zahájení výstavy 6. 4. 2004<br />

se dostavili také zástupci sdělovacích<br />

prostředků, včetně celostátních<br />

i regionálních televizních stanic,<br />

ČTK a celostátních deníků.<br />

Novináři stejně jako zaměstnanci<br />

věznice či obvinění a odsouzení,<br />

kteří výstavu navštívili, mohli<br />

svým hlasem pomoci vybrat nejlepší<br />

díla.<br />

A jaké byly první ohlasy? Ředitel<br />

VV Brno plk. Mgr. Luděk Kula<br />

v knize návštěv jako první host<br />

např. uvedl: „Výrobky vězněných<br />

osob značně převýšily moje představy.<br />

Samotná výstava je velmi<br />

pěkně a přehledně připravena. Děkuji<br />

všem, kteří se na těchto výrobcích<br />

a přípravách podíleli“.<br />

Za zveřejnění určitě stojí i výstižný<br />

komentář redaktorky České<br />

televize Hany Orošové: „Potěšení<br />

na místě vpravdě nezvyklém.“<br />

PhDr. Soňa Haluzová<br />

HEŘMANICE l Největším nepřítelem<br />

odsouzených je nuda<br />

a množství nevyužitého volného<br />

času. Tyto skutečnosti se v žádném<br />

případě nevztahují na členy<br />

dřevomodelářského kroužku ve<br />

Věznici Heřmanice, kteří každou<br />

volnou chvíli využívají k výrobě<br />

dřevěných hraček.<br />

Další kolekce hraček a pomůcek<br />

pro rozvoj jemné motoriky,<br />

které vyrobili, byla 20. dubna<br />

2004 předána dětem ze Zvláštní<br />

školy v Ostravě–Porubě.<br />

Velkým problémem je získávání<br />

materiálu na výrobu hraček<br />

a školních pomůcek. Přesto díky<br />

pečlivému zpracování a nápaditosti<br />

jsou výrobky odsouzených<br />

mnohdy kvalitnější než ty vyráběné<br />

profesionálně, a navíc jsou<br />

i levnější. Nelehkým a dosud neřešeným<br />

úkolem, který členy<br />

kroužku čeká v nejbližších týdnech,<br />

je výroba indiánského totemu,<br />

jenž bude umístěn v zahradě<br />

Ústavu sociální péče pro muže<br />

v Tiché.<br />

Členové kroužky jej vyrobí ze<br />

starého topolu, který rostl před<br />

věznicí a musel být poražen, protože<br />

hrozilo jeho zřícení.<br />

Mgr. Květoslav Jordán<br />

české vězeňství 3/2004 zprávy<br />

7

Management českého<br />

vězeňství jednal<br />

na Pracově<br />

Vyhodnocení bezpečnostní situace a mimořádných událostí<br />

za rok 2003, ekonomické aspekty roku 2004 ve VS ČR a vývoj<br />

zaměstnávání odsouzených v loňském roce, včetně jeho<br />

prognózy pro nejbližší období, byly nejdůležitější body programu<br />

celorepublikové porady ředitelů, která se počátkem<br />

dubna konala v Zotavovně Pracov. Dvoudenní jednání, jež<br />

řídil 1. náměstek generální ředitelky VS ČR PaedDr. Bohuslav<br />

Burkiewicz, věnovalo pozornost také analýze trestné činnosti<br />

ve VS ČR v minulém roce a plnění souboru protidrogových<br />

opatření ve výkonu vazby a trestu odnětí svobody.<br />

Účastníci porady konstatovali, že<br />

k plnění úkolů v oblasti veřejného<br />

pořádku a vnitřní bezpečnosti byla<br />

v roce 2003 Vězeňskou službou<br />

ČR přijata řada organizačních opatření,<br />

která vycházela z „Koncepce<br />

bezpečnosti VS ČR“, a že stanovené<br />

cíle a priority po linii vnitř-<br />

ní i vnější bezpečnosti byly postupně<br />

uplatňovány. Přitom prvotním<br />

úkolem bylo v co možná nejširší<br />

míře eliminovat možnost průniku<br />

nepovolených věcí do střežených<br />

objektů. Přijata byla rovněž preventivní<br />

opatření ke zvládnutí eventuálních<br />

nedovolených jednání či hromadných<br />

vystoupení nebezpečných<br />

skupin vězňů, novelizována byla<br />

profilace jednotlivých věznic tak,<br />

aby byly dány možnosti vytvoření<br />

podmínek pro ubytování nepřizpůsobivých<br />

a nebezpečných odsouzených<br />

v celovém systému, a byly<br />

zpracovány programy zacházení<br />

pro skupiny vězněných osob, které<br />

vyžadují zvláštní bezpečnostní režim.<br />

Ředitel odboru vězeňské a justiční<br />

stráže GŘ VS ČR plk. Pavel<br />

Schrötter kladně ocenil i skutečnost,<br />

že detekčním zařízením znemožňujícím<br />

komunikaci mobilními<br />

telefony uvnitř střežených objektů<br />

byly vybaveny další věznice.<br />

Dokončena byla také rekonstrukce<br />

vazebních věznic v Liberci<br />

a Olomouci a započala rekonstrukce<br />

a dostavba ženské věznice ve<br />

Světlé nad Sázavou. Dále zdůraznil,<br />

že organizačními a technickými<br />

opatřeními vězeňské stráže se<br />

vloni podařilo výrazně snížit počet<br />

mimořádných událostí.<br />

Ze statistických ukazatelů sledujících<br />

vloni jejich vývoj vyplývá,<br />

že VS ČR evidovala v tomto období<br />

jeden útěk ze střeženého objektu,<br />

dvacet útěků z nestřežených<br />

objektů a pracovišť a pět pokusů<br />

o útěk. Zaznamenala 11 sebevražd<br />

a 55 pokusů o sebevraždu, 18 pří-<br />

padů zneužití přerušení výkonu<br />

trestu, volné vycházky nebo volné<br />

návštěvy, 31 případ napadení příslušníka<br />

vězněnou osobou a 21 případ<br />

individuální hladovky.<br />

Při plnění souboru protidrogových<br />

opatření ve výkonu vazby<br />

a trestu odnětí svobody proběhly<br />

v roce 2003 dvě etapy plošného<br />

monitoringu drog, který měl poskytnout<br />

objektivní údaje o současné<br />

situaci v českých vězeňských<br />

zařízeních. Bylo vyšetřeno přes dva<br />

a půl tisíce osob, přičemž u méně<br />

než osmi procent z tohoto počtu byl<br />

zaznamenán pozitivní nález. U odsouzených<br />

vykonávajících trest odnětí<br />

svobody v bezdrogových zónách<br />

bylo šetřeno 336 osob. Pozitivní<br />

nález byl zjištěn jen u necelých<br />

tří procent. Přitom porovnání<br />

výsledků podle rozdílných typů zacházení<br />

potvrdilo skutečnost známou<br />

ve všech evropských státech,<br />

které řeší protidrogovou problematiku<br />

vězeňství, že zřejmým důsledkem<br />

zacházení s vězněnými osobami<br />

v bezdrogových zónách a specializovaných<br />

oddělení je výrazně<br />

nižší užívání drog než u ostatní vězeňské<br />

populace.<br />

Na druhé straně podstatně vyšší<br />

procento pozitivních nálezů bylo<br />

zaznamenáno při monitoringu drog<br />

u osob braných do výkonu vazby<br />

a osob nastupujících výkon trestu<br />

odnětí svobody z takzvané volné<br />

nohy. Tito lidé jsou také nejpočetnější<br />

skupinou, která se ve vězeňských<br />

zařízeních snaží dostat<br />

k drogám.<br />

Z předložené zprávy rovněž vyplynulo,<br />

že v současné době jsou<br />

ve všech věznicích a vazebních<br />

věznicích v ČR zřízeny poradny<br />

drogové prevence a že bezdrogové<br />

zóny jsou už ve dvaceti vězeňských<br />

zařízení.<br />

Při projednávání informace<br />

o hospodaření VS ČR za rok 2003,<br />

jejíž součástí byla také informace<br />

o financování VS ČR v roce 2004,<br />

je podle vyjádření ředitelky ekonomického<br />

odboru GŘ VS ČR<br />

ing. Radoslavy Hüttnerové schválený<br />

rozpočet na tento rok reálný.<br />

Složitá zůstává situace na úseku<br />

pohledávek VS ČR za vězni v aktuálním<br />

stavu a zvláště za propuštěnými<br />

vězni. K 31. 12. 2003 dosáhla<br />

jejich výše v prvním případě<br />

230 milionů korun a ve druhém případě<br />

dokonce 610 milionů korun.<br />

Na celkové sumě 840 milionů korun<br />

se podílí 60 789 osob.<br />

Celorepubliková porada ředitelů<br />

projednala také zprávu vyhodnocující<br />

zaměstnávání odsouzených<br />

v loňském roce. Vzala na<br />

vědomí, že dílčí formy, v nichž je<br />

uskutečňováno zaměstnávání odsouzených<br />

osob, zůstávají v posledních<br />

letech zachovány.<br />

Stabilizace výše finančních prostředků<br />

poskytovaných věznicím<br />

na odměny odsouzených přidělovaných<br />

na jednotlivá pracoviště ve<br />

vnitřní režii si vynutila kvalitnější<br />

a operativnější organizaci jejich<br />

práce, zejména úpravu pracovní doby.<br />

Na úseku střediska hospodářské<br />

činnosti byly zřízeny dvě nové<br />

provozovny – v Drahonicích a Bělušicích,<br />

čímž se jejich celkový počet<br />

zvýšil na třináct. Přitom významným<br />

způsobem byla posílena<br />

zvláště výroba kancelářského nábytku<br />

a interiérů jednacích síní.<br />

Přes vzrůstající zájem podnikatelských<br />

subjektů zaměstnávat odsouzené<br />

mimo věznice na svých<br />

pracovištích, ubývá odsouzených,<br />

kterým může být na základě stanovených<br />

kritérií udělen volný pohyb<br />

při plnění pracovních úkolů.<br />

Proto dochází k poklesu počtu odsouzených<br />

zařazovaných na vnější<br />

pracoviště, i když v roce 2003<br />

byl kompenzován nárůstem jejich<br />

počtu na pracovištích ve věznici.<br />

Míra zaměstnanosti odsouzených<br />

osob v roce 2003 dosáhla<br />

47,05 %, což oproti roku 2002<br />

představuje nárůst o 4,39 %. Cílem<br />

Vězeňské služby ČR je dále vytvářet<br />

optimální podmínky ke zvyšování<br />

míry zaměstnanosti, přičemž<br />

vychází ze skutečnosti, že i v dalších<br />

letech bude převažovat výroba<br />

s vysokým podílem ruční práce,<br />

jednoduché technologie a snadno<br />

osvojitelné pracovní úkony.<br />

Text a foto Miroslav Jílek<br />

8 odborná problematika<br />

české vězeňství 3/2004

Nemáme se za co<br />

stydět<br />

Rozhovor s ředitelem Institutu vzdělávání Vězeňské služby České republiky<br />

PhDr. Miloslavem Jůzlem<br />

Pane řediteli, stál jste u zrodu<br />

Institutu vzdělávání Vězeňské<br />

služby České republiky. Jaké<br />

byly vaše cíle a proč vůbec<br />

došlo k založení této instituce?<br />

Tak jako obvykle všechny zrody<br />

(či spíše porody) jsou sice většinou<br />

radostnou, ale i bolestnou<br />

událostí, ani v případě tohoto zrodu<br />

nešlo o výjimku. Dlužno podotknout,<br />

že jsem měl ku pomoci<br />

více porodních asistentů, z nichž<br />

by bylo spravedlivé nevynechat<br />

JUDr. Oldřicha Hornu a PaedDr.<br />

Františka Vacha, ředitele Věznice<br />

Stráž pod Ralskem.<br />

Zatímco já jsem byl vyslán v roce<br />

1995 tehdejším vedením generálního<br />

ředitelství do Kroměříže<br />

připravit podmínky pro spuštění<br />

studia nástupních kurzů typu B<br />

pro správní službu, ve Stráži pod<br />

Ralskem již od září 1994 probíhal<br />

v prostorách místní školy zkušební<br />

provoz nástupních kurzů typu A<br />

pro příslušníky vězeňské a justiční<br />

stráže. Paralelně dobíhala výuka<br />

v mateřském Institutu vzdělávání<br />

v Brně, jenž však byl v rozvodovém<br />

řízení se Střední policejní<br />

školou, která uplatňovala zvyšující<br />

se nároky na profesní přípravu<br />

nových policistů ve svém resortu.<br />

V té době tedy bylo definitivně<br />

rozhodnuto o centru vzdělávání<br />

personálu vězeňské služby –<br />

stala se jím Stráž pod Ralskem.<br />

Vězeňská služba zde dostala ubytovnu<br />

s téměř 400 lůžky a dvě další<br />

budovy určené k rekonstrukci<br />

jako základ budoucí školy. V roce<br />

2000 byla rekonstrukce nového<br />

školního areálu vězeňské služby<br />

ukončena.<br />

A o dva roky později bylo rozhodnuto<br />

o dostavbě podkroví Institutu<br />

vzdělávání, do jehož prostor<br />

se nastěhovala Justiční akademie,<br />

s níž se tísníme v našem<br />

areálu dodnes.<br />

Pokud jste měl na mysli vlastní<br />

výchovně vzdělávací činnost Institutu,<br />

pak mým hlavním cílem bylo<br />

vytvořit systematickou, všestrannou<br />

a permanentní profesní<br />

přípravu všech zaměstnanců vězeňské<br />

služby, kteří by se trvale<br />

a cyklicky vzdělávali v systému,<br />

jenž dostal název Program celoživotního<br />

vzdělávání Vězeňské služby.<br />

Pracovat na něm jsem začal počátkem<br />

roku 1996 ještě v Kroměříži<br />

a koncem tohoto roku, kdy<br />

jsem přišel do Stráže pod Ralskem,<br />

jsem již měl připravenu celkovou<br />

vizi o celoživotním vzdělávání.<br />

Zde mé síly však končí,<br />

a proto jsem se musel spolehnout<br />

na tým pedagogů, který postupně<br />

program celoživotního vzdělávání<br />

dále rozpracoval. Vznikl tak<br />

ucelený životaschopný systém,<br />

který je tvořen deseti pilíři, na<br />

nichž spočívá klenba našeho moderního<br />

resortního vzdělávání.<br />

Můžete nás seznámit s hlavními<br />

směry činnosti IV VS a blíže<br />

i s obsahem náplně jeho práce?<br />

Institut vzdělávání má čtyři pracoviště,<br />

z nichž každé má své specifikum.<br />

Vzdělávacím centrem je<br />

Stráž pod Ralskem, kde se soustřeďujeme<br />

především na základní odbornou<br />

přípravu (nástupní kurzy<br />

typu A) nových příslušníků a další<br />

specializační kurzy. Součástí<br />

IV VS ve Stráži je i vědecko-výzkumné<br />

oddělení, které můžeme<br />

chápat jako zárodek budoucího penologického<br />

ústavu, vedeného<br />

kdysi docentem Čepelákem a zrušeného<br />

v roce 1980. Potom je zde<br />

další vzdělávací středisko IV VS<br />

v Kroměříži, jehož hlavním posláním<br />

je základní odborná příprava<br />

občanských zaměstnanců, ale především<br />

i organizování specializačních<br />

kurzů. Jak Stráž, tak Kroměříž<br />

jsou vybaveny moderními<br />

počítačovými učebnami, v nichž<br />

v současné době probíhá školení<br />

v aplikovaných programech vězeňské<br />

služby. A pak je součástí<br />

IV VS ještě Kabinet dokumentace<br />

a historie se sídlem v Praze,<br />

jenž se zaměřuje na badatelskou<br />

činnost v oblasti české vězeňské<br />

historie a podávání informací.<br />

Když se na to podíváme z vrchu,<br />

pak vidíme, že Kabinet nám<br />

přináší poučení z minulosti, Stráž<br />

a Kroměříž se orientují na vzdělávání<br />

v současnosti a věda a výzkum<br />

hledí do budoucnosti. Spatřuji<br />

v tom optimální skloubení<br />

české vězeňství 3/2004 odborná problematika<br />

9

všech činností IV, který zde není<br />

sám pro sebe, ale pro celou vězeňskou<br />

službu, jíž je nedílnou součástí<br />

jako samostatný organizační<br />

celek zakotvený v novelizaci zákona<br />

č. 555/1992 Sb.<br />

Kolik má IV VS zaměstnanců<br />

a kolik z tohoto počtu zaměstnanců<br />

je výkonných pedagogických<br />

pracovníků?<br />

Institut vzdělávání má v současné<br />

době 47 tabulkových míst, z tohoto<br />

počtu je 17 výkonných učitelů.<br />

Aby však nevznikly pochybnosti,<br />

co dělá v Institutu těch zbylých<br />

třicet lidí, je třeba si uvědomit, že<br />

jenom vědecká pracoviště IV VS<br />

(Kabinet a V–V oddělení) odčerpávají<br />

8 pracovníků, z nichž ale 5 při<br />

výuce intenzivně vypomáhá a dále<br />

učí kompletní vedení Institutu.<br />

Aktivně činných učitelů je tedy<br />

v Institutu 25. A když je třeba, nastupují<br />

v tísni i další zaměstnanci<br />

IV VS. Ani tak by ale Institut nebyl<br />

s to plnit své hlavní poslání. Pomáhá<br />

mu proto armáda externích<br />

lektoru z řad vězeňské služby, vysokých<br />

a středních škol, státních<br />

i nestátních organizací apod.<br />

Jaký je rozpočet IV VS na jeden<br />

kalendářní rok? Máte možnost<br />

státní dotace?<br />

Rozpočet Institutu na rok 2004<br />

činí celkem 48 731 000 Kč, z toho<br />

je počítáno s 13 968 000 Kč<br />

na mzdové náklady, zbytek<br />

34 763 000 tvoří provozní výdaje.<br />

Investice = 0. Chápeme-li účelově<br />

vázané prostředky na prevenci kriminality<br />

a protidrogovou prevenci<br />

jako státní dotaci, pak je to jediné,<br />

s čím lze od státu počítat. Tyto částky<br />

jsou každý rok pohyblivé a tvoří<br />

nezanedbatelnou výpomoc Institutu<br />

v oblasti vzdělávání, prevence<br />

protidrogové i kriminalní. Jedná se<br />

v průměru o 1,2 až 1,5 milionu Kč.<br />

Využíváte některé granty, které<br />

jsou určené pro rozvoj vzdělávání<br />

v České republice?<br />

Grantu bylo využito zatím jedenkrát.<br />

Participoval na něm Kabinet<br />

dokumentace a historie ve<br />

spolupráci se Slezským muzeem<br />

v Opavě. Dalším pokusem bylo<br />

získání grantu na Filozofické fakultě<br />

Karlovy univerzity v souvislosti<br />

s výzkumem drogové scény<br />

ve vězeňské službě. Tento grant<br />

nám, přes mimořádné snahy vedoucího<br />

vědecko-výzkumného<br />

oddělení, unikl takříkajíc o vlásek.<br />

Ale tuto myšlenku neopouštíme<br />

a naskytne-li se další příležitost,<br />

opět do toho půjdeme. Granty totiž<br />

přinášejí motivaci, peníze,<br />

uspokojení i prestiž. Vědecký potenciál<br />

na to Institut má.<br />

Můžete srovnat pozici IV VS<br />

v rámci Vězeňské služby České<br />

republiky s pozicí podobných<br />

institutů v dalších silových resortech<br />

České republiky?<br />

O armádě přehled nemáme, je<br />

to spíše stát ve státě, zdánlivě v defenzívě,<br />

ale penězi oplývající.<br />

Bližší nám jsou resorty ministerstva<br />

vnitra. Už proto, že se vzdělávacími<br />

středisky, zejména středními<br />

policejními školami v Praze,<br />

Brně, Holešově a Pardubicích,<br />

úzce spolupracujeme.<br />

Jsou to ale ve srovnání s námi<br />

kolosy, například v Brně, Praze–<br />

Hrdlořezích a Holešově mají celkový<br />

počet příslušníků stálého stavu<br />

přibližně 170, z toho potom polovinu<br />

učitelů. Vezmeme-li v úvahu,<br />

že na 45 000 policistů je přibližně<br />

plánováno tisíc učitelů, pak<br />

náš Institut by měl mít na 11 tisíc<br />

zaměstnanců zhruba 250 učitelů.<br />

Připočteme-li k tomu Policejní<br />

akademii, vzdělávací střediska Policejního<br />

prezídia a dalších složek,<br />

zjistíme, že našich 46 zaměstnanců<br />

je skutečně minimum.<br />

Lépe je na tom i Hasičský záchranný<br />

sbor, bezpečnostní informační<br />

služba a další resorty.<br />

Kolik absolventů jednotlivých<br />

metod vzdělávání prošlo IV VS<br />

v roce 2003 a kolik v prvním roce<br />

jeho existence? Je možné spočítat<br />

jejich počet za celou dobu<br />

působení IV VS?<br />

Institut vzdělávání za své existence<br />

od roku 1997 odchoval již tisíce<br />

absolventů ve všech stupních<br />

Programu celoživotního vzdělávání.<br />

Byly doby, kdy početně převažovali<br />

studenti nástupních kurzů,<br />

od roku 2000 však statistiky hovoří<br />

ve prospěch dalšího celoživotního<br />

vzdělávání.<br />

Které vzdělávací programy<br />

dnes IV VS zajišťuje?<br />

Tak jako každá vzdělávací instituce,<br />

ať má název jakýkoliv,<br />

jsme jednoduše školou se vším, co<br />

k ní patří. Kromě výukových (ale<br />

i ubytovacích) kapacit k ní patří<br />

učitelé a žáci. Učitel musí vědět,<br />

co a jak má učit, žáci zase čemu<br />

se mají naučit. Bez koncepce, systému,<br />

učebního plánu, učebních<br />

osnov a učebnic to zkrátka nejde.<br />

Aby byl zachován systém, je třeba<br />

plánovat. U nás plánujeme na<br />

pololetí školního roku, a to ve<br />

všech stupních Programu celoživotního<br />

vzdělávání. Pravidelně je<br />

zařazována základní odborná příprava<br />

(nástupní kurzy) a specializační<br />

kurzy. Plánování specializačních<br />

kurzů se řídí především<br />

potřebami, záměry a poptávkou<br />

vězeňské služby. Institut je zde<br />

chápán jako servisní duchovní pracoviště,<br />

respektující požadavky:<br />

• vedení GŘ;<br />

• ředitelů odborů GŘ;<br />

• ředitelů věznic a vazebních věznic;<br />

• zaměstnanců vězeňské služby.<br />

Zde bych se ještě rád zmínil<br />

o jednom problému, který jistě pochopí<br />

každý kantor. Je totiž velmi<br />

obtížné sladit a synchronizovat<br />

všechny vzdělávací akce Institutu<br />

s ostatními akcemi GŘ. Škola má<br />

svůj řád, režim a pořádek, plánují<br />

se rozvrhy, externí lektoři, učebny<br />

apod. A zvláště za koexistence<br />

IV VS s Justiční akademií se tento<br />

problém ještě umocňuje. Málokdy<br />

dojde ke kolizi s akcemi<br />

GŘ, ale může se to, zvláště u akcí<br />

mimořádných, jednou za rok stát.<br />

Proto bych využil této možnosti<br />

a apeloval na zodpovědné funkcionáře,<br />

aby tuto otázku vnímali<br />

ne jako schválnost Institutu, ale jako<br />

snahu o dodržení stanovených<br />

úkolů a snahu najít další řešení.<br />

Česká republika vstupuje do<br />

Evropské unie, což přináší mnoho<br />

změn do všech oblastí života<br />

naší společnosti. Dotýkají se i vězeňství.<br />

Předpokládat lze zvýšený<br />

tlak zejména na zvyšování<br />

odborné úrovně jeho zaměstnanců.<br />

Jakou úlohu v tomto procesu<br />

sehraje IV VS?<br />

IV VS myslí na vstup do EU již<br />

od roku 2000. Tehdy bylo dle<br />

vládního nařízení č. 46/2000 Sb.<br />

provedeno týdenní školení managementu<br />

vězeňské služby. Dále Institut<br />

připravil obdobný týdenní<br />

kurz k problematice Evropské<br />

unie pro všechny zaměstnance VS,<br />

který se periodicky opakuje. Kromě<br />

toho má každá věznice či vazební<br />

věznice možnost zařadit<br />

školení o Evropské unii do svých<br />

programů v rámci profesní a služební<br />

přípravy. Ve směru k vězňům<br />

Institut zprostředkoval za<br />

10 odborná problematika<br />

české vězeňství 3/2004

podpory vedení GŘ sérii přednášek<br />

po organizačních článcích,<br />

a tím byla zajištěna i jejich informovanost.<br />

Přednášky zajistil expert<br />

v oblasti vzdělávání Evropské<br />

unie Ing. Tomáš Soudek.<br />

To vše by však bylo málo, kdybychom<br />

se nedokázali v nastávající<br />

evropské rodině vzájemně domluvit.<br />

I na to pamatuje vládní nařízení<br />

č. 1088/2002 Sb., a proto<br />

Institut zajistil výuku angličtiny,<br />

němčiny a francouzštiny pro management<br />

Vězeňské služby v programech<br />

Phare. Musím konstatovat,<br />

že ne všichni se chopili nabízené<br />

šance s vnitřní motivací<br />

a mnozí splnili pouze penzum předepsané<br />

k závěrečným zkouškám.<br />

Kromě managementu Institut pamatuje<br />

v jazykové přípravě i na<br />

další zaměstnance VS. Ve Stráži<br />

i v Kroměříži se organizuje kvalitní<br />

výuka angličtiny a přednost mají<br />

ti, kdo mají určité základy, jsou vedoucími<br />

pracovníky, mediátory nebo<br />

zajišťují styky se zahraničím.<br />

A abychom byli spravedliví, Institut<br />

zabezpečil (nabízí se slovo<br />

reedukace) výuku i ruštiny, a to<br />

jednak ze známých důvodů náporu<br />

organizovaného zločinu ze zemí<br />

bývalého Sovětského svazu,<br />

ale jednak i proto, že naše republika<br />

bude ještě dlouho jakýmsi mostem<br />

mezi Východem a Západem.<br />

A to bude mít samozřejmě vliv<br />

i v EU. Jak se kdo tomu přizpůsobí,<br />

je věc druhá. Institut však<br />

na EU bude nadále pamatovat, zejména<br />

v oblasti legislativy, kultury<br />

(enkulturace), evropských reálií,<br />

atd. Český člověk to potřebuje.<br />

Prostřednictvím Institutu<br />

vzdělávání dnes Vězeňská služba<br />

ČR realizuje Program celoživotního<br />

vzdělávání zaměstnanců.<br />

Co všechno tento program<br />

obsahuje, co pro vás znamenalo<br />

jeho zabezpečení a do<br />

jaké míry se vám daří realizovat<br />

představy autorů uvedeného<br />

programu?<br />

Celoživotní vzdělávání odráží<br />

mé dlouholoté pedagogické snahy<br />

ve službách českého vězeňství.<br />

Bez zkušeného týmu dalších pedagogických<br />

pracovníků, ať těch<br />

předchozích nebo současných, by<br />

však Program celoživotního vzdělávání<br />

zůstal pouhou teorií.<br />

Vězeňská služba snad byla první,<br />

která zpracovala celoživotní<br />

vzdělávání do podoby, jakou stanoví<br />

pravidla vydaná Úřadem<br />

vlády České republiky. Příslušní<br />

úředníci byli již roce 2002 přímo<br />

konsternováni, kdo a co se vlastně<br />

předkládá, a akreditaci tehdy<br />

oddálili pro údajně velmi specifické<br />

poslání a tomu odpovídající<br />

specifické vzdělávací kurzy vězeňské<br />

služby.<br />

Ani Policie České republiky, ani<br />

další silové resorty v daných termínech<br />

nereagovaly. Ale to už bylo.<br />

Musíme se dívat do budoucnosti,<br />

Program aktualizovat a znovu<br />

předložit k akreditaci.<br />

K současnému Programu mohu<br />

říci, že se nám daří jej naplňovat,<br />

i když situace není a asi nebude<br />

ideální nikdy. Příčin je více, největší<br />

vidím v „neochotě“ vysílat<br />

zájemce do vybraných specializačních<br />

kurzů. Ta neochota nespočívá<br />

v nechtění, ale daná organizační<br />

jednotka si zkrátka nemůže<br />

dovolit vysílat ke studiu vždy<br />

a všechny. Kdo by pak sloužil a plnil<br />

hlavní poslání vězeňské služby?<br />

Situace se sice zlepšila včasným<br />

plánováním, ale se snížením<br />

celkových počtů zaměstnanců vězeňské<br />

služby zde visí další otazník.<br />

Každopádně Institut v současné<br />

době provádí výzkum efektivity<br />

celoživotního vzdělávání v praxi<br />

a přijme další opatření ke zlepšení<br />

jeho účinnosti. Již nyní z výzkumu<br />

vyplývají další požadavky<br />

na vzdělávání.<br />

Co očekáváte od nového zákona<br />

o školství?<br />

Soustava vzdělávání ve VS ČR<br />

mimovýuková činnost, mimopracovní aktivita<br />

vrcholový model vzdělanosti<br />

přednášková činnost, vedení diplomových<br />

prací, publikační činnost<br />

PHARE<br />

studium na VŠ,<br />

postgraduální studium<br />

celoživotní permanentní vzdělávání<br />

jako základní prostředek k naplňování úkolů a cílů<br />

v budoucnu stanovených KARIÉRNÍM ŘÁDEM<br />

specializační a rozšiřující kurzy<br />

služební odborná příprava jako prohloubení praktických<br />

a modelových složek činnosti jednotlivých organizačních článků,<br />

včetně školení v různých, zejména hospodářských činnostech<br />

v základních organizačních článcích VS<br />

doplnění předepsaného středoškolského vzdělání – maturita<br />

základní profesní vzdělávání<br />

nástupní kurzy + nástupní školení<br />

základní úroveň – dle jednotlivých funkcí<br />

(příchozí úroveň)<br />

V novém zákonu o školství bych<br />

rád vysledoval jednoznačné legislativní<br />

uznání učitelů IV VS jako<br />

plnohodnotných pedagogických<br />

pracovníků, neboť jsem již naznačil,<br />

jaká je jejich všestranná pedagogická<br />

činnost. Odpadnou pak<br />

polemiky, zda vůbec jsme učiteli<br />

v pravém slova smyslu a v čem<br />

máme legislativní oporu. Je to<br />

absurdní.<br />

Dále od nového zákona o školství<br />

očekávám vytvoření podmínek<br />

pro užší spolupráci s vysokými<br />

školami v rámci celoživotního<br />

vzdělávání. Věřím, že jednou bude<br />

při našem Institutu vzdělávání<br />

znovuzaložena či obnovena katedra<br />

penologie s vlastním akademickým<br />

potenciálem jako nástupce<br />

bývalé katedry penologie na Vysoké<br />

škole SNB. Není to návrat<br />

k starým pořádkům, ale střízlivý<br />

pohled do budoucnosti. Nadějným<br />

příslibem pro to je již zřízené vědecko-výzkumného<br />

oddělení, jak<br />

jsem uvedl výše, a otevření se Institutu<br />

vzdělávání navenek civilnímu<br />

školství.<br />

Máte možnost v IV VS využívat<br />

zahraniční zkušenosti?<br />

Kontakty se zahraničím a využívání<br />

zkušeností vzdělávacích<br />

středisek s profesní přípravou vězeňského<br />

personálu jsou velmi důležité.<br />

Rozvíjíme je už od roku<br />

1996 a za tu dobu se vykrystalizovaly<br />

a ustálily zahraniční vztahy<br />

s Bavorskem, Dolním Saskem,<br />

Polskem, Saskem, Slovenskem,<br />

kontakty máme i s Norskem, Rakouskem,<br />

Francií a dalšími zeměmi.<br />

Významnou měrou k tomu<br />

přispívají mezinárodní konference<br />

a semináře, ať již z naší strany<br />

v Kroměříži či ze strany zahraničních<br />

partnerů. Za každou zemí<br />

však vidíme jistou osobnost, kolegu,<br />

který má stejný zájem na navazování,<br />

udržování a rozvíjení<br />

mezinárodních vztahů. Rád za<br />

všechny jmenuji například pány<br />

Wydru, Béreše, Kaczmarka, Plapperta,<br />

Bayera. Jak prozíravé bylo<br />

na tom pracovat již před osmi lety,<br />

nám nyní potvrzuje vstup do<br />

Evropské unie. Je důležité, že jsme<br />

v Evropě vnímáni jako rovnocenní<br />

partneři, kteří se dorozumí, mají<br />

co sdělit a vnést do vzdělávání vězeňského<br />

personálu poznatky<br />

a zkušenosti platné pro ostatní země<br />

nejen českého, ale především<br />

evropského vězeňství. Nemáme se<br />

za co stydět.<br />

Děkuji za rozhovor.<br />

Miroslav Jílek<br />

Foto autor<br />

české vězeňství 3/2004 odborná problematika<br />

11

Budoucnost<br />

malých věznic<br />

je ve specializaci<br />

O českém vězeňství je známo, že respektuje principy restorativní<br />

trestní politiky. Jeho humanizace, bezpečnost, péče o vzdělávání personálu<br />

a snaha vytvářet v zákonných mezích podmínky pro kvalifikovanou<br />

sociální službu, představují jeho hlavní priority. Na jejich<br />

realizaci se podílí i několik menších vězeňských zařízení, např. v Teplicích,<br />

Karviné, Břeclavi a ve Znojmě, jejichž ubytovací kapacita je<br />

normována do 150 osob.<br />

Dvě z nich – v Karviné a ve Znojmě – jsme navštívili, abychom<br />

poznali jejich specifika, poznali, jak pracují s vězni, a pokusili se<br />

najít odpověď na otázku, zda mají malé věznice své opodstatnění<br />

v současném systému českého vězeňství, který charakterizují především<br />

velké vězeňské objekty, v nichž je také umístěna převážná<br />

většina z více než 18 000 osob, které jsou dnes v České republice ve<br />

výkonu vazby nebo trestu.<br />

Věznice Karviná<br />

Archivní dokumenty připomínají,<br />

že ke stavbě věznice v Karviné<br />

došlo v letech 1915 až 1916, tedy<br />

v době první světové války, a že byla<br />

pojata jako vazební věznice pro<br />

potřeby zdejšího soudu. V následujících<br />

letech byla střídavě v provozu<br />

nebo mimo provoz a tento stav<br />

trval až do roku 1995, kdy byla zahájena<br />

její rekonstrukce. Ukončena<br />

byla o dva roky později, v roce<br />

1997, kdy sem byli eskortováni<br />

první vězni a který lze tudíž považovat<br />

za počátek její novodobé<br />

historie.<br />

Její ubytovací kapacita je 136<br />

odsouzených či obviněných osob<br />

JUDr. Ján Lazár, ředitel věznice v Karviné<br />

při zachování 4,5 m 2 ubytovací<br />

plochy na jednoho vězně. V současné<br />

době je překročena, stejně<br />

jako v naprosté většině ostatních<br />

vězeňských zařízení České republiky,<br />

především z důvodu vysokého<br />

početního nárůstu vězňů v roce<br />

2003 i dosavadního průběhu letošního<br />

roku. Ke dni 14. května<br />

2004 se ve Věznici Karviná nacházela<br />

ve výkonu vazby 61 osoba<br />

a ve výkonu trestu odnětí svobody<br />

115 osob, celkem tedy 176 vězňů.<br />

Není bez zajímavosti, že ve<br />

zdejší věznici jsou osoby zařazené<br />

do věznice s dohledem, dozorem,<br />

ostrahou i zvýšenou ostrahou,<br />

tedy do všech typů věznic, jež<br />

se v ČR nacházejí.<br />

Moderní vzhled karvinské věznice<br />

Od roku 1998 stojí v čele karvinské<br />

věznice JUDr. Ján Lazár,<br />

ředitel, o němž lze říci, že se s právem<br />

a penologií sblížil natolik, že<br />

jim zasvětil svoji profesní kariéru.<br />

Spolupracuje s ním přes 140<br />

příslušníků a zaměstnanců vězeňské<br />

služby a 18 příslušníků justiční<br />

stráže. Přitom mnozí z nich museli<br />

v nedávné době zvládnout přechod<br />

z výkonu vazby na výkon<br />

trestu, a to i přesto, že naprostá<br />

většina neměla praxi v oboru delší<br />

než pět let. Prakticky nebylo nikoho,<br />

kdo by mohl předat nějaké<br />

letité zkušenosti. Ale jak ukazují<br />

dnešní výsledky, tato náročná<br />

transformace dopadla dobře. „Od<br />

1. 5. 2002 jsme věznice se zvýšenou<br />

ostrahou,“ říká ředitel Lazár<br />

a dodává: „Máme zde specializované<br />

oddělení pro odsouzené pracovně<br />

nezařaditelné, jehož součástí<br />

je i nedávno nově otevřené oddělení<br />

pro imobilní vězně. Jenže<br />

práce v malých věznicích má svá<br />

specifika, která na jedné straně<br />

mohou být výhodou, ale na druhé<br />

i nevýhodou. K výhodám nesporně<br />

patří skutečnost, že mají lepší<br />

podmínky pro provoz specializovaných<br />

oddělení než velké věznice.<br />

Není zde tak neosobní prostředí,<br />

personál a odsouzení mohou<br />

spolu více komunikovat, tzn., že<br />

vychovatelé, pedagogové, psychologové<br />

a další odborníci mohou<br />

vězně lépe poznat a účinněji jim<br />

pomáhat při zvládání programů<br />

zacházení. Malé věznice se vyznačují<br />

také vyšší bezpečností a zcela<br />

určitě se tu lépe organizuje práce.<br />

Samozřejmě, že mají i své nevýhody,<br />

které by bylo lepší nazvat<br />

vyššími nároky na práci zaměstnanců<br />

vězeňské služby. Myslím<br />

třeba odborné požadavky na personál<br />

zaměstnaný na specializova-<br />

12 odborná problematika<br />

české vězeňství 3/2004

ných odděleních. A zapomenout<br />

bychom neměli ani na to, že v malých<br />

věznicích je nějak na všechno<br />

více vidět!“<br />

Již zmíněný nárůst početního<br />

stavu vězněných osob v ČR zvýšil<br />

nejen nároky na výkon služby<br />

příslušníků i civilních zaměstnanců<br />

vězeňské služby, ale měl svůj<br />

vliv i na podmínky vězňů. Do popředí<br />

pozornosti se znovu dostala<br />

problematika ubytování a s touto<br />

otázkou se setkali i ve Věznici<br />

Karviná.<br />

„Museli jsme se zamyslet nad<br />

tím,“ vysvětluje ředitel, „jak využít<br />

stávající kapacitu věznice pro<br />

zvýšený počet vězňů, tzn. zvládnout<br />

architektonické řešení zdejších<br />

prostor, a to tak, aby vycházelo<br />

z potřeb věznice a přitom<br />

respektovalo zákonné potřeby obviněných<br />

i odsouzených. Mám na<br />

mysli třeba podmínky pro vzdělávání<br />

a další volnočasové aktivity,<br />

kam zahrnujeme různé zájmové<br />

kroužky, sport a kulturu. Mohu říci,<br />

že jsme tento úkol zvládli a že<br />

stejně dobře zvládneme i probíhající<br />

reprofilaci věznice. Na jedno<br />

bychom ale neměli zapomenout.<br />

V naší práci není až tak rozhodující,<br />

jestli je věznice velká nebo<br />

malá, ale jak se kde přistupuje<br />

k vězňům, jak se s nimi pracuje,<br />

jak se respektuje zákon a jak odsouzené<br />

připravujeme k návratu<br />

do společnosti. Jsem přesvědčen,<br />

že naším úkolem je, abychom dříve,<br />

než začneme s výchovným působením<br />

na odsouzené, mohli říci,<br />

že naše programy zacházení vycházejí<br />

z komplexního poznání<br />

odsouzených, tj. z poznání jejich<br />

silných i slabých stránek, z jejich<br />

celé osobnosti.“<br />

Rozhlédneme-li se po karvinské<br />

věznici, už na první pohled vidíme,<br />

že její ředitel nezůstává jen<br />

u slov. Všude je vzorný pořádek,<br />

ubytovací a další místnosti jsou<br />

čisté, upravené. Někde je vidět nový<br />

nábytek. Bylo by však chybou<br />

si myslet, že jsou k odsouzeným<br />

snad až příliš pozorní. JUDr. Ján<br />

Lazár je přísný a důsledný člověk<br />

a nikomu něco jen tak neodpustí.<br />

„Jenže,“ jak říká, „to ještě neznamená,<br />

že bychom ve vězení neměli<br />

vytvářet snesitelné prostředí. Je<br />

to jeden z faktorů, které se podílejí<br />

na tom, zda bude odsouzená<br />

osoba na konci výkonu trestu dobře<br />

připravena k návratu do společnosti,<br />

zda v ní bude schopna žít<br />

v souladu se zákony.“<br />

O výkonu služby v malých věznicích<br />

rozhodně nelze říci, že je<br />

snazší než ve velkých, ale jejich<br />

zaměstnanci mají přece jenom<br />

o něco příjemnější zázemí i materiální<br />

zabezpečení. Týká se to i příslušníků<br />

vězeňské služby ve Věznici<br />

Karviná, které čeká ještě do<br />

konce tohoto roku zřídit dvě specializovaná<br />

oddělení: pro mentálně<br />

retardované a pro pracovně nezařaditelné<br />

odsouzené. V rozvoji<br />

specializovaných oddělení vidí ředitel<br />

Lazár perspektivu a budoucnost<br />

malých věznic a podle výsledků,<br />

které v tomto směru dosahuje,<br />

zcela právem.<br />

Věznice Znojmo<br />

První zmínka o věznici ve Znojmě<br />

má datum 19. ledna 1853, kdy<br />

byly ministerským nařízením číslo<br />

10 zřízeny krajský a okresní<br />

soud, k jejichž personálnímu obsazení<br />

patřili i zaměstnanci věznice.<br />

Zatímco oba soudy sídlily na<br />

staré radnici a v přilehlé budově<br />

Plk. Mgr. Milan Václavek, ředitel věznice ve Znojmě<br />

zvané taverna, věznice byla umístěna<br />

do prostor bývalého kláštera<br />

Františkánů v ulici Přemyslovců,<br />

osázené v té době vzrostlými akáty.<br />

Z těchto časů nám dodnes zůstalo<br />

známé rčení, že když zde byl<br />

někdo ve vazbě nebo ve výkonu<br />

trestu, říkalo se, že je v „akátové<br />

uličce“.<br />

Počátkem 20. století prošla budova<br />

původní vazební věznice celou<br />

řadou stavebních úprav, které<br />

v sobě nesly neoklasicistické prvky<br />

a vyžádaly si na tehdejší dobu<br />

úctyhodné náklady ve výši<br />

1 680 000 korun. Dne 29. května<br />

1918 byly objekt i přilehlá soudní<br />

budova předány do užívání. Rekonstruovaná<br />

vazební věznice měla<br />

ubytovací kapacitu pro 150 vězňů.<br />

Po II. světové válce, někdy kolem<br />

roku 1956, však přestala sloužit<br />

svému původnímu účelu, a to<br />

až do začátku devadesátých let.<br />

Dnes je moderním vězeňským zařízením,<br />

jehož ředitel, plk. Mgr.<br />

Milan Václavek, každý týden dostává<br />

15 až 20 žádostí odsouzených<br />

z jiných vězeňských zařízení<br />

v ČR, kteří by chtěli být přeřazeni<br />

do Znojma. Jejich přání se nelze<br />

divit, i když v této donedávna<br />

ještě vazební věznici vládne přísná<br />

disciplina.<br />

Jenže jak už to v životě bývá,<br />

každý se rád podívá na dílo, které<br />

je hotové, a už méně se zajímá<br />

o úsilí, které mu předcházelo. Pro<br />

plukovníka Milana Václavka byl<br />

příchod do Znojma osudovým přelomem<br />

v jeho soukromém i profesním<br />

životě. Z Brna, kde předtím<br />

působil, sice není do Znojma<br />

daleko, ale když přitom stěhujete<br />

rodinu a zařizujete pro ni vše potřebné<br />

ke každodennímu životu,<br />

není co závidět. Navíc ho čekala<br />

celá řada neznámých, o nichž věděl,<br />

že se s nimi jednoho dne určitě<br />

potká a bude je muset řešit. Jediným<br />

trumfem, který měl „v rukávu“,<br />

byly dlouholeté zkušenosti<br />

z práce vězeňské služby, kde začínal<br />

doslova od piky, a tři spolehliví<br />

spolupracovníci, které z Brna<br />

dobře znal a kteří spolu s ním přijali<br />

výzvu, o níž nikdo z nich nevěděl,<br />

zda jim přinese vavříny nebo<br />

prohru.<br />

Tehdejší vazební věznice ve<br />

Znojmě sloužila pro účely výkonu<br />

vazby hned pěti někdejším<br />

okresům: Znojmo, Třebíč, Žďár<br />

nad Sázavou, Havlíčkův Brod<br />

a Jihlava. Jedním z prvních úkolů,<br />

jež čekaly nového ředitele a jeho<br />

tým, bylo pokračovat ve vytváření<br />

podmínek, které by ve Znojmě,<br />

vzhledem k tehdejšímu celostátnímu<br />

poklesu osob ve výkonu<br />

vazby, umožnily přechod na<br />

výkon trestu odnětí svobody.<br />

Plukovník Václavek tehdy správně<br />

odhadl, že má-li se tahle malá<br />

věznice udržet v organizační struktuře<br />

českého vězeňského systému,<br />

musí jí dát v co nejkratší době konkrétní<br />

specifikum, jež bude garantem<br />

její perspektivy a budoucnosti.<br />

„Nejprve jsme navázali kontakty<br />

s místními podnikatelskými subjekty,“<br />

vzpomíná na zřejmě rozhodující<br />

chvíle své kariéry muž, který<br />

si velmi rychle vydobyl respekt<br />

u svých podřízených a uznání<br />

mnoha lidí v regionu. „Tím se stalo,<br />

že najednou jsme měli možnost<br />

nabídnout práci většímu počtu lidí,<br />

kteří u nás byli ve výkonu trestu.<br />

Museli jsme kvůli tomu přestěhovat<br />

vazbu do dvou horních poschodí<br />

vězeňské budovy a získané<br />

prostory využít pro rozšíření výkonu<br />

trestu. Na přelomu let 2001<br />

české vězeňství 3/2004 odborná problematika<br />

13

a 2002 jsme tak získali zhruba<br />

dvacet lůžek, což k velikosti naší<br />

vazební věznice nebylo nijak málo.<br />

V následujícím období došlo<br />

k dalšímu stěhování vazeb a poslední<br />

z nich, pro Znojmo, dokončujeme<br />

právě v těchto dnech.“<br />

Možná chtěl ještě něco dodat,<br />

ale neudělal to. Ani nemusel. Přemístění<br />

té poslední vazby je poněkud<br />

nelogické, vezmeme-li<br />

v úvahu, že jde o 10–15 osob ve<br />

výkonu vazby, které teď eskorty<br />

budou vozit ke znojemskému soudu<br />

až z Brna, zatímco včera mohly<br />

ještě „přejít“ přes dvůr.<br />

Podle statistických údajů se počet<br />

odsouzených ve znojemské věznici<br />

pohybuje nad plánovanou kapacitou,<br />

ve výši asi 180 osob.<br />

Z těch, kteří jsou tzv. zaměstnatelní,<br />

pracuje 90 procent. Na české<br />

vězeňské poměry je to hodně, ale<br />

vedení věznice se to pořád nelíbí.<br />

A tak přišlo s nápadem rekvalifikačních<br />

kurzů. Nakonec vybralo<br />

rekvalifikační kurz „kuchařské práce<br />

v provozech společného stravování“<br />

s délkou trvání 24 týdnů<br />

a možností získat po úspěšném absolvování<br />

atest s celostátní působností.<br />

V pořadí již dvanáctý běh byl<br />

zahájen v únoru letošního roku.<br />

Mezi odsouzenými je o kurzy velký<br />

zájem a počet účastníků se zvyšuje<br />

s každým otevřeným během.<br />

Věznice ve Znojmě dnes patří<br />

k těm vězeňským zařízením v České<br />

republice, které mají vybudovány<br />

bezdrogové zóny. Léčba toxikomanů<br />

není snadná, ale ve Znojmě<br />

mohou uvést příklady, kdy toxikoman<br />

díky úspěšnému zvládnutí léčby<br />

nemusel nastoupit po ukončení<br />

výkonu trestu ústavní léčbu. Jenže<br />

ředitel věznice už promýšlí nové<br />

projekty. Patří k nim i otevření dalšího<br />

specializovaného oddělení,<br />

tentokrát pro odsouzené diabetiky,<br />

neboť jak sám říká: „Přece nenecháme<br />

ladem prostory, které se<br />

uvolnily po vazbě. Ale než to uděláme,<br />

musíme se naučit způsobům<br />

zacházení s těmito lidmi, například<br />

znát skladbu jejich potravy, atd., ale<br />

zvládneme to! Přijeďte se za čas<br />

podívat.“<br />

Z jeho dalších slov vyplývá, že<br />

ani tenhle plán není poslední. Podíváme-li<br />

se, kde se v České republice<br />

nacházejí věznice nebo vazební<br />

věznice, na první pohled<br />

zjistíme, že naprostá většina z nich<br />

je umístěna v severních oblastech<br />

země. Ale dostane-li se obyvatel<br />

Moravy do rozporu se zákonem<br />

a soud ho odsoudí k výkonu trestu<br />

odnětí svobody, je pochopitelné,<br />

že by chtěl být co nejblíže svému<br />

domovu. Evropské vězeňské<br />

standardy na tuto alternativu samozřejmě<br />

pamatují. Jenže na Moravě,<br />

zvláště jižní, těch možností<br />

tolik není. A tak vedení znojemské<br />

věznice přišlo s nápadem výstavby<br />

nové ubytovny pro 60–80 osob.<br />

Když pro svůj pro projekt získalo<br />

podporu generálního ředitelství<br />

Vězeňské služby České republiky,<br />

byla tady reálná šance, že se lidem<br />

kolem Milana Václavka podaří<br />

udělat další krok ke zvýšení úrovně<br />

našeho vězeňství.<br />

„Chceme do nové ubytovny<br />

umístit všechny odsouzené, kteří<br />

pracují na odloučených pracovištích.<br />

Uvolněná místa v původní<br />

budově věznice potom využijeme<br />

pro obtížněji zvládnutelné odsouzené.<br />

A co je důležité, jsem přesvědčen,<br />

že úkoly vězeňské služby<br />

zvládneme se stejným počtem<br />

zaměstnanců, jako to zvládáme<br />

dneska,“ zdůrazňuje bez sebemenšího<br />

zaváhání v hlase. Když všechno<br />

dobře dopadne, tato nová budova<br />

bude dokončena v roce 2007.<br />

Dodatek<br />

Na začátku jsme chtěli najít odpověď<br />

na otázku, zda se českému<br />

vězeňskému systému vyplatí malé<br />

věznice. Dvě z nich, v Karviné<br />

a ve Znojmě, jsou dokladem toho,<br />

že ano.<br />

Pro toto tvrzení existuje hned<br />

několik důvodů:<br />

– především se mohou rychleji<br />

přiblížit evropským vězeňským<br />

standardům;<br />

– vzhledem k tomu, že většina<br />

z nich byla původně vazební<br />

věznicí, jsou z hlediska bezpečnosti<br />

dokonalejší;<br />

– v menším kolektivu odsouzených<br />

lze lépe naplňovat výchovně<br />

vzdělávací aktivity;<br />

– je zde zároveň větší možnost individuálního<br />

přístupu v působení<br />

vychovatelů a specialistů na<br />

odsouzené;<br />

Architektura znojemské věznice nenarušuje městskou urbanistiku<br />

– resocializace odsouzených má<br />

větší šanci na úspěch;<br />

– je lepší přehled o odsouzených<br />

a lepší podmínky pro udržení<br />

kázně a pořádku;<br />

– menší kolektivy jsou ovladatelnější,<br />

vězni nežijí v anonymitě,<br />

na každého je vidět;<br />

– lepší podmínky pro zvládání<br />

krizových situací;<br />

– v místě dislokace jsou menší<br />

věznice, které jsou přijatelnější<br />

pro veřejnost.<br />

Nevýhodou malých věznic je<br />

především nákladnější provoz, ale<br />

jejich výsledky jsou zase dokladem<br />

toho, že se vynaložené prostředky<br />

vyplatí, třeba tím, že převýchova<br />

odsouzených je úspěšnější a jen výjimečně<br />

se z nich stávají recidivisté.<br />

Stavět malé věznice je nákladné<br />

a dovolit si to mohou jen bohaté<br />

státy. Proto se s jejich výstavbou<br />

v ČR v dohledné době nepočítá, ale<br />

ty, které máme, bychom měli podporovat<br />

a efektivně využívat.<br />

Text a foto Miroslav Jílek<br />

14 odborná problematika<br />

české vězeňství 3/2004

Kriminální subkultura<br />

PhDr. Vlasta Novotná, psycholog OVT Věznice Plzeň<br />

Společenské jevy, jež nejsou adekvátní oficiální kultuře, jsou<br />

vnímány jako subkultura. Definujeme ji jako životní styl, tj.<br />

soubor neoficiálních norem, hodnot, postojů, ale i chování<br />

víceméně – pro danou skupinu – závazných, které se výrazně<br />

odlišují od všeobecně společensky přijaté kultury.<br />

Proto se skupina, označená jako<br />

subkulturní, musí výrazněji odlišovat<br />

od celospolečensky platných<br />

norem a v sociálních strukturách.<br />

Jedná se o svébytný způsob<br />

sociálního chování, sociálních<br />

rolí, systém ilegálních ekonomických<br />

subsystémů, cílených k získání<br />

materiálních výhod na úkor<br />

jiných lidí, a to způsobem, jenž neodpovídá<br />

zákonným či sociálním<br />

normám.<br />

Rozhodujícím nositelem subkulturních<br />

tradic je rodina a nejbližší<br />

vrstevníci. Těžko může rodina<br />

bez kulturních tradic, rodinných<br />

rituálů (rodinné oslavy a podobně),<br />

zanedbávající pořádek,<br />

popřípadě žijící na hranici materiální<br />

nouze, přimět svoje děti k přijetí<br />

obvyklých kulturních standardů<br />

a konvencí. V takovýchto rodinách<br />

převažuje výrazně liberální vztah<br />

k dětem, převažuje výchova bez<br />

pravidel, limitů, nejsou zde definovány<br />

povinnosti a práva dětí, je<br />

zde výrazná absence adekvátního<br />

podílu rodičů na školní přípravě.<br />

Tolerují se kázeňské přestupky,<br />

záškoláctví.<br />

Mnohdy je zase naopak vymáhána<br />

tvrdá poslušnost s vynucovanou<br />

citovou závislostí, kdy jsou<br />

děti vystaveny týrání a předčasné<br />

sexualizaci.<br />

Kriminální subkultura odmítá<br />

v zásadě kulturu, a to jakoukoliv,<br />

není pro ni přitažlivá ani alternativní<br />

kultura, prezentovaná v médiích<br />

nebo specifických zařízeních.<br />

Akceptovaná je pouze hudba<br />

z alternativní produkce. Jiná,<br />

resp. velmi nízká je i potřeba estetického<br />

vnímání, emocionálního<br />

prožitku z četby či poslechu. Sledování<br />

televize a akčních filmů je<br />

plně dostačující. Výrazně se projevuje<br />

i „nekulturnost“ v mezilidských<br />

vztazích v podobě nízké<br />

empatie, v absenci respektu vůči<br />

autoritě, neúčelnou verbální agresivitou,<br />

bezohledností, nezájmem<br />

o práci, promiskuitou, škodlivým<br />

pitím, požíváním drog aj.<br />

Noví členové, kteří aspirují na<br />

začlenění do těchto skupin, musí<br />

splnit určitá neformální kritéria.<br />

Musí se ztotožnit s hodnotami skupiny,<br />

respektovat vnitřní hierarchii,<br />

zaujmout odmítavé či nepřátelské<br />

postoje vůči ostatní společnosti, tak<br />

jak je ctí skupina, jejímiž se chtějí<br />

stát členy.<br />

Přijímací rituál obsahuje často<br />

povinnost provést samostatně skutek<br />

typický pro skupinu (krádež,<br />

spekulativní prodej, opatření drog<br />

apod.). Noví členové tak činí bez<br />

nároku na odměnu, tou je přijetí za<br />

řádného člena skupiny. Nový člen<br />

je po vykonání skutku na druhou<br />

stranu takto spojen se skupinou<br />

pevným poutem – a tím je již skupinou<br />

pod pohrůžkou takzvaně<br />

vydíratelný.<br />

Platidlem v ilegálním ekonomickém<br />

subsystému jsou protislužby,<br />

směna zboží, ale i peníze, které<br />

však nejsou získávány z legální<br />

pracovní odměny, neboť jedinci již<br />

léta nepracují, jen někteří jsou<br />

v evidenci úřadu práce. Peníze jim<br />

však přesto nechybí a zvláště způsob,<br />

jakým je získávají, je velmi<br />

často v rozporu se zákonem. Poptávka<br />

a nabídka zde mají odlišný<br />

obsah, než je tomu v běžném životě.<br />

Kromě zajištění obvyklých materiálních<br />

a životních potřeb jde<br />

především o obstarání drog, zbraní,<br />

prostředků ke spáchání trestného<br />

činu a věcí tzv. osobní potřeby.<br />

Schopnost uspokojit poptávku zajišťuje<br />

takovému „schopnému<br />

obchodníkovi“ v subkulturních<br />

vztazích pocit jakési autonomie,<br />

vysoký status „nenechat se chytit,<br />

překonat možnosti oficiální kontroly“<br />

a podobně.<br />

Subkultura, zejména kriminální,<br />

však není jednotná. Pohybují<br />

se zde skupiny, které tvrdě bojují<br />

o místo na trhu s nelegálními<br />

produkty.<br />

Typické pro ně je, že zásada<br />

„neprásknout se“ platí v rámci jedné<br />

skupiny, party, ale neplatí již<br />

pro konkurenční skupiny.<br />

Informace<br />

z odborné knihovny<br />

V odborné knihovně generálního ředitelství Vězeňské služby<br />

ČR jsou k dispozici odborné materiály Institutu pro kriminologii<br />

a sociální prevenci resortu MS, který vydává dvě ediční<br />

řady – Studie a Prameny. STUDIE obsahují původní autorské<br />

práce, které vycházejí z teoreticko-odborné a výzkumné<br />

činnosti Institutu, a PRAMENY se orientují především na<br />

rychlé zpřístupnění zahraničních informací. Jsou určeny pro<br />

studijní účely.<br />

V edici PRAMENY mimo jiné<br />

postupně vychází ediční řada<br />

„Systémy trestní justice v Evropě<br />

a v Severní Americe“. Každá<br />

z takto označených brožur obsahuje<br />

základní kapitoly o vězeňských<br />

systémech a postpenitenciární<br />

péči jednotlivých států –<br />

proto jejich využití doporučujeme<br />

všem odborníkům, studentům<br />

a dalším zájemcům o penologii.<br />

Knihovna dosud eviduje: Finsko,<br />

1995; Švédsko, 1995; Irsko,<br />

1995; Kanada, 1998; Španělsko,<br />

1999; Řecko, 2000; Itálie, 2001;<br />

Litva, 2002; Chorvatsko, 2003;<br />

Francie, 2003; Skotsko, 2003.<br />

Mezi pravidelné statě této ediční<br />

řady patří:<br />

• Organizace vězeňského systému,<br />

tj. vězeňská správa:<br />

– podmínky ve věznicích,<br />

– typy věznic<br />

• Vězeňská populace její složení<br />

• Klasifikace vězňů<br />

• Výrazné minority ve věznicích:<br />

– minoritní kategorie vězňů<br />

• Základní zásady výkonu trestu:<br />

– nápravné zacházení,<br />

– aktivity vyvíjené ve věznicích,<br />

například vzdělávací<br />

kurzy, tělocvik, náboženské<br />

obřady a podobně<br />

• Vězeňský systém pro mladistvé<br />

• Pachatelé:<br />

– nebezpeční recidivisté,<br />

– osoby, které se opakovaně dopouštějí<br />

násilných trestných<br />

činů vraždy a úkladného<br />

zabití<br />

• Práce vně věznice<br />

• Vězeňské statistiky<br />

• Útěky vězňů<br />

• Podmíněné propuštění (parole),<br />

milost:<br />

– právní podmínky propuštění<br />

na svobodu,<br />

– různé typy podmíněného<br />

propuštění<br />

• Postpenitenciární péče:<br />

– pomoc (morálního a materiálního<br />

charakteru) poskytovaná<br />

propuštěným vězňům se<br />

zřetelem na jejich potřebu<br />

integrace do každodenního<br />

života<br />

• Probace:<br />

– hlavní zásady a organizace<br />

probačního systému.<br />

Více informací z odborné knihovny<br />

viz:<br />

www.vscr.cz/Literatura/Knihovna<br />

Miloslava Černá<br />

české vězeňství 3/2004 odborná problematika<br />

15

Mezinárodní semináře<br />

a konference pořádané<br />

Vězeňskou službou ČR<br />

v letech 1994–2002<br />

Kroměříž 1994<br />

Pracov 1994<br />

Ve dnech 5.–10. 6. 1994 se konal<br />

v Kroměříži mezinárodní seminář<br />

zaměřený na vězeňský personál<br />

z hlediska strategie jeho získávání,<br />

výcviku a udržení v aktivní<br />

služební činnosti. Seminář byl Vězeňskou<br />

službou České republiky<br />

pořádán ve spolupráci s americkou<br />

institucí Office of International Criminal<br />

Justice se sídlem při Illinoiské<br />

universitě v Chicagu. Záštitu<br />

nad seminářem převzala Kancelář<br />

prezidenta České republiky. Vývoj<br />

českého vězeňství během semináře<br />

dokumentovala výstava „Zacházení<br />

s vězni na území České republiky<br />

v letech 995 až 1993“, která<br />

je od té doby v rozšířené podobě<br />

přístupná veřejnosti v objektu<br />

Památníku ve Vazební věznici Praha–Pankrác.<br />

Nejdůležitější referáty<br />

tohoto semináře v Kroměříži byly<br />

publikovány v časopise České<br />

vězeňství č. 3/1994.<br />

Ve dnech 28.–30. 11. 1994 se konala<br />

v Pracově u Tábora mezinárodní<br />

akce, kterou připravila Vězeňská<br />

služba ČR ve spolupráci s právním<br />

odborem Rady Evropy. Šlo<br />

o multilaterální setkání ředitelů<br />

vzdělávacích středisek pro vězeňský<br />

personál, během něhož se setkali<br />

delegáti ze sedmi evropských<br />

zemí (ČR, Německo, Rakousko,<br />

Polsko, Slovensko, Maďarsko<br />

a Švýcarsko). Tato akce volně navázala<br />

na problematiku přípravy<br />

vězeňského personálu projednávanou<br />

na prvním kroměřížském setkání.<br />

Obsah jednání byl zaznamenán<br />

v Českém vězeňství č. 4/1994.<br />

Kroměříž 1996<br />

1996<br />

Ve dnech 20.–24. 5. 1996 se<br />

uskutečnil v Kroměříži mezinárodní<br />

seminář pořádaný ve spolupráci<br />

s Radou Evropy na téma „Specifické<br />

problémy spojené s uvězněním<br />

mladých pachatelů“. Rada Evropy<br />

na jednání vyslala svého zástupce,<br />

pana Björna Jansona, a dva lektory,<br />

pana Bernharda Wydru, ředitele<br />

výcvikového střediska pro vězeňský<br />

personál ve Straubingu (Bavorsko,<br />

SRN), a pana Nicholase<br />

Brooka, ředitele věznice pro mladistvé<br />

v Onley (Walles, Velká Británie).<br />

Seminář byl podstatnou měrou<br />

sponzorován Radou Evropy.<br />

Kancelář prezidenta České republiky<br />

opět převzala nad konáním semináře<br />

záštitu. Tématem průvodní<br />

expozice byla Historie zacházení<br />

s mladistvými delikventy v českých<br />

zemích. Podstatná část vystoupení<br />

našich i zahraničních delegátů<br />

byla publikována v Českém<br />

vězeňství č. 3/1996.<br />

Kroměříž 1998<br />

Ve dnech 8.–12. 6. 1998 vězeňská<br />

služba ve spolupráci s Radou<br />

Evropy a pod záštitou Kanceláře<br />

prezidenta ČR uspořádala v Kroměříži<br />

mezinárodní seminář „Zacházení<br />

se specifickými skupinami<br />

odsouzených“. Rada Evropy do<br />

Kroměříže vyslala svého lektora<br />

1994 2000<br />

16 odborná problematika<br />

české vězeňství 3/2004

2002<br />

Dr. Percyho Browna. Semináře se<br />

zúčastnilo celkem 28 cizinců ze<br />

třinácti zemí. Na téma zacházení<br />

s uvězněnými drogově závislými<br />

osobami, sexuálními delikventy,<br />

psychopaty, přestárlými a dalšími<br />

zvláštními skupinami vězňů předneslo<br />

své referáty celkem 22 našich<br />

i zahraničních odborníků.<br />

V průběhu mezinárodního semináře<br />

byla v budově Justiční školy<br />

v Kroměříži instalována expozice<br />

dobových dokumentů na téma<br />

„F. J. Řezáč – reformátor vězeňství<br />

a školství 19. století“. Souběžně<br />

byla v budově Justiční školy<br />

otevřena výstava „Výtvarné práce<br />

vězňů“ a současně byl také prezentován<br />

multimediální počítačový<br />

program o práci středního odborného<br />

učiliště. Referáty z konference<br />

byly publikovány v mimořádném<br />

vydání časopisu České vězeňství<br />

č. 3–4/1998.<br />

Kroměříž 2000<br />

Ve dnech 19.–22. 6. 2000 se<br />

v Kroměříži konal mezinárodní<br />

seminář organizovaný Vězeňskou<br />

službou ČR na téma „Celoživotní<br />

vzdělávání pracovníků vězeňské<br />

služby“. Seminář se zabýval zejména<br />

profesní přípravou a celoživotním<br />

vzděláváním příslušníků<br />

a zaměstnanců vězeňské služby.<br />

Jednotlivé referáty byly zaměřeny<br />

na praktické a aplikační otázky<br />

filosofie výchovy, profesní etiky<br />

a axiologie, rozpracování konkrétních<br />

výchovně vzdělávacích<br />

programů, specializační kurzy pro<br />

zaměstnance, kteří se podílejí na<br />

zacházení s vězni, výchovu k lidským<br />

právům, otázky společenského<br />

vědomí a personální práci,<br />

která je se vzděláváním zaměstnanců<br />

nejtěsněji spjata. Všechny<br />

referáty byly publikovány v mimořádném<br />

vydání časopisu České<br />

vězeňství č. 3–4/2000.<br />

Kroměříž 2002<br />

Ve dnech 24.–28. 6. 2002 se<br />

v Kroměříži konala mezinárodní<br />

konference uspořádaná Vězeňskou<br />

službou České republiky pod záštitou<br />

Kanceláře prezidenta České<br />

republiky a za účasti Rady Evropy<br />

na téma „Evropské vězeňské systémy:<br />

minulost–přítomnost–budoucnost“.<br />

Konference se zúčastnilo<br />

93 delegátů, z nichž bylo 28 cizinců<br />

ze 14 zemí. Celkem 21 referátů<br />

bylo zaměřeno na poznání základních<br />

struktur vězeňských služeb zúčastněných<br />

zemí, v diskusi se pak<br />

vězeňské systémy různých zemí<br />

srovnávaly z hlediska jejich dopadu<br />

na oblast bezpečnosti, řešení<br />

přeplněnosti věznic, technického<br />

vybavení a zacházení s vězni. V referátech<br />

se objevovaly zkušenosti<br />

se zacházením s nebezpečnými<br />

pachateli, pachateli z prostředí organizovaného<br />

zločinu a teroristy.<br />

Všechny referáty v původním znění<br />

byly publikovány ve zvláštním<br />

Sborníku a české překlady referátů<br />

v Českém vězeňství č. 4/2002.<br />

Text Lubomír Bajcura<br />

Foto archiv<br />

2002<br />

české vězeňství 3/2004 odborná problematika<br />

17

Vězení nejsou<br />

jen mříže (2)<br />

Pokračujeme v seriálu článků, jež vycházejí z výročních zpráv<br />

organizačních jednotek Vězeňské služby České republiky<br />

za rok 2003.<br />

PLZEŇ l Na konci roku 2003<br />

bylo ve zdejší věznici umístěno<br />

1212 osob, z toho ve výkonu trestu<br />

947 a ve výkonu vazby 265.<br />

Většina odsouzených (692) byla<br />

zařazena v režimu s ostrahou.<br />

Programy zacházení jsou rozděleny<br />

na povinné, tzn. speciální výchovné<br />

postupy (komunitní sezení,<br />

pracovní terapie, skupinová terapie,<br />

fyzicky zátěžový program,<br />

ranní rozcvičky), a dobrovolné,<br />

v jejichž rámci pracují kroužky zájmové<br />

(např. sportovní, keramický,<br />

hudební, modelářský přírodopisný)<br />

a vzdělávací včetně jazykových<br />

(angličtina, němčina, italština).<br />

Činnost vyvíjí rovněž duchovní<br />

kroužek. Při tvorbě programů<br />

zacházení se pracovníci věznice<br />

zaměřují na jejich neustálé zdokonalování<br />

a pravidelné rozložení<br />

jednotlivých aktivit na celý týden.<br />

Garanty plnění programů zacházení<br />

jsou specialisté, kteří metodicky<br />

řídí vychovatele, podílejí se<br />

na zařazování vězňů do zaměstnání<br />

apod.<br />

Ve školském vzdělávacím středisku<br />

byli v průběhu kalendářního<br />

roku zařazeni 174 žáci, a to především<br />

ve dvouletém učebním<br />

oboru strojní mechanik. Dále probíhaly<br />

kurzy pro natěrače–lakýrníky<br />

a dělníky v elektrotechnice.<br />

Kromě nástupního funguje ve<br />

věznici i výstupní oddělení s kapacitou<br />

20 míst, kde jsou odsouzení<br />

vedeni k samostatným činnostem,<br />

hodícím se jim po propuštění.<br />

Sociální pracovnice ve spolupráci<br />

s koordinátorem sociální<br />

péče či probačním úředníkem pomáhá<br />

vězňům se zajištěním ubytování<br />

a zaměstnání po skončení<br />

výkonu trestu.<br />

Na specializovaném oddělení<br />

pro drogově závislé bylo v intenzivním<br />

programu zacházení pro<br />

drogově závislé zařazeno průměrně<br />

31 odsouzených, v bezdrogovém<br />

režimu jich bylo průměrně<br />

67, na krizovém oddělení šest.<br />

Soubor protidrogových opatření je<br />

průběžně plněn. Probíhají pravidelné<br />

lékařské prohlídky a odebírání<br />

vzorků moče pro laboratorní<br />

vyšetření.<br />

Zdravotní péče vězňům je poskytována<br />

praktickými i odbornými<br />

lékaři, počet úrazů se oproti roku<br />

2002 snížil na polovinu. Byl zakoupen<br />

přístroj na vyšetření EKG.<br />

Průměrná zaměstnanost vězňů<br />

v loňském roce činila 60,1 %, což<br />

je o 1,1 % více než v předcházejícím.<br />

V tomto počtu jsou zahrnuti<br />

i žáci ŠVS. Ve vnitřním provozu<br />

pracovalo 118 odsouzených,<br />

u hospodářských subjektů, které<br />

zaměstnávají odsouzené ve věznici,<br />

jich pracovalo průměrně 273.<br />

Věznice se snaží zaměstnávat také<br />

vězněné cizince a někteří z nich<br />

mají lepší pracovní výsledky než<br />

„domácí“.<br />

Během loňského roku nedošlo<br />

k útěku vězně ze střeženého objektu,<br />

což mj. svědčí o dobrém výkonu<br />

služby vězeňské a justiční<br />

stráže. Výkonu strážní služby by<br />

pomohlo zabudování rámu ke kontrole<br />

osob vstupujících do věznice,<br />

naopak pozitivně lze hodnotit<br />

dodání kvalitního rentgenu pro<br />

kontrolu zavazadel.<br />

Na druhou stranu existují již<br />

delší dobu problémy v dozorčí<br />

službě, kde je malý počet dozorců,<br />

a tím pádem nelze vytvořit stabilní<br />

systém služeb. Dalším nedostatkem<br />

na úseku justiční stráže,<br />

který přetrvává, je nekompetentní<br />

přidělování tabulkových míst jednotlivým<br />

soudům, jež neodpovídá<br />

potřebám služby, a chybějící<br />

technické vybavení jejích příslušníků<br />

(neprůstřelné vesty, kvalitní<br />

radiostanice) při provádění mimosoudních<br />

úkonů.<br />

Mezi nejzávažnější mimořádné<br />

události, k nimž ve věznici došlo,<br />

patří úmrtí dvou vězňů, jedna sebevražda<br />

a nález 12 mobilních<br />

telefonů.<br />

V roce 2003 byla zahájena rekonstrukce<br />

fasády celé věznice,<br />

došlo k opravě elektroinstalace<br />

a opravám střech na některých<br />

objektech.<br />

Do plánovaného počtu zaměstnanců<br />

(549) jich chybělo 55. Zvýšila<br />

se vzdělanostní úroveň, se základním<br />

vzděláním pracují ve věznici<br />

pouze dva lidé. Kurzů celoživotního<br />

vzdělávání v IV VS se zúčastnilo<br />

37 zaměstnanců, čtyři studují<br />

bakalářský studijní program,<br />

další se zúčastnili kurzů např.<br />

v rámci programu PHARE apod.<br />

VALDICE l Výkon trestu ve<br />

věznici vykonávalo ke konci roku<br />

2003 celkem 1146 vězňů. Z toho<br />

bylo v režimu s dozorem 14 osob,<br />

s ostrahou 620 a se zvýšenou ostrahou<br />

pak 512 vězňů.<br />

Programy zacházení jsou zaměřeny<br />

zejména na vyvolání změny<br />

v postojích odsouzených k páchání<br />

trestné činnosti, udržení nebo<br />

navázání sociálních vazeb, na<br />

možnosti rozšíření jejich vzdělání,<br />

zapojení do speciálních výchovných<br />

postupů, na přípravu<br />

k eventuálnímu podmíněnému<br />

propuštění apod. Pro vězně je připravena<br />

i celá řada aktivit v oblasti<br />

sportu (např. kroužky minikopané,<br />

nohejbalu, kondičního tělocviku),<br />

v oblasti vzdělávání (např. kroužky<br />

cizích jazyků) či zájmové (např.<br />

kroužky výtvarný, modelářský, hudební,<br />

zahradnický). Vězni mohou<br />

využívat knihovnu a sledovat televizní<br />

vysílání či vybranou videoprodukci.<br />

Ve školském vzdělávacím středisku<br />

se vyučuje dvouletý učební<br />

obor obrábění kovů a tříletý učební<br />

obor obráběč kovů. Probíhají<br />

rovněž odborné kurzy malíř–natěrač<br />

a knihař. Ucelenou nabídku<br />

kurzů dotvářejí všeobecně vzdělávací<br />

kurzy (např. kurz doplnění<br />

základního vzdělání, kurz výpočetní<br />

techniky, jazykové kurzy). Ve<br />

školním roce 2002–2003 bylo<br />

v učebních oborech a kurzech zařazeno<br />

150 odsouzených. Závěrečnou<br />

učňovskou zkoušku složili<br />

23 žáci, kurzy dokončili 44 žáci.<br />

Na oddělení výkonu trestu pracuje<br />

sedm speciálních pedagogů.<br />

Zabývají se metodickým vedením<br />

vychovatelů a veškerou pedagogickou<br />

činností s odsouzenými,<br />

zpracovávají plány aktivit pro odsouzené<br />

se zaměřením na co nejefektivnější<br />

využití jejich volného<br />

času apod.<br />

Hlavní náplní práce psychologů<br />

na oddělení jsou psychologická<br />

vyšetření u vězňů na nástupním<br />

oddělení, účast na jednáních přijímací<br />

a zařazovací komise, spolurozhodování<br />

o přesunech vězňů<br />

v rámci vnitřní diferenciace, dále<br />

psychodiagnostická vyšetření, krizová<br />

intervence, atd. Poskytují<br />

však i konzultační a poradenské<br />

služby zaměstnancům věznice, zejména<br />

v oblasti sebevzdělávání,<br />

zajišťují odborné stáže, ověřují<br />

psychologickou způsobilost adeptů<br />

na zaměstnání u VS.<br />

Sociální pracovníci pomáhají<br />

vězňům v rodinných záležitostech,<br />

spolupracují s úřady práce, matričními<br />

úřady, okresními soudy,<br />

okresní správou sociálního zabezpečení<br />

a dalšími institucemi.<br />

Poměrně početnou skupinu odsouzených<br />

tvoří prvověznění. Pro<br />

zacházení s nimi je podstatný individuální<br />

přístup, ale i pomoc při<br />

navazování kontaktu s úřady a institucemi,<br />

udržování funkčního rodinného<br />

zázemí a stále užší spolupráce<br />

s probační a mediační<br />

službou. Programy zacházení jsou<br />

zaměřeny na rozvoj osobního roz-<br />

18 odborná problematika<br />

české vězeňství 3/2004

hodování a odpovědnosti, poskytují<br />

prostor pro estetickou úpravu<br />

prostředí ve věznici apod.<br />

V loňském roce bylo provedeno<br />

22 238 lékařských ambulantních<br />

vyšetření a ošetření, odborných vyšetření<br />

bylo provedeno více než<br />

6000. Nedošlo k žádnému smrtelnému<br />

ani těžkému úrazu.<br />

Zaměstnanost vězňů se pohybuje<br />

na úrovni 72 procent. Pracovních<br />

míst je ve věznici dostatek,<br />

avšak malý počet odsouzených,<br />

kteří jsou schopni pracovat, ji<br />

značně omezuje.<br />

Za hodnocené období nedošlo ve<br />

strážní ani dozorčí službě k žádné<br />

mimořádné události, jež by ovlivnila<br />

celkovou bezpečnost věznice,<br />

jejímž nejslabším místem zůstávají<br />

stanoviště na vjezdu pro motorová<br />

vozidla a v hlavním vchodu. Pozitivně<br />

se projevilo použití rentgenového<br />

zařízení a speciálního protidrogového<br />

psa při provádění kontrol<br />

došlých balíků a tiskovin pro<br />

odsouzené.<br />

Ve valdické věznici pracuje celkem<br />

459 zaměstnanců, potěšitelné<br />

je, že druhou nejpočetnější skupinou<br />

je kategorie ve věku od 26<br />

do 30 let. Zaměstnanci si doplňují<br />

vzdělání v kurzech organizovaných<br />

IV VS, ale i mimo resort.<br />

VINAŘICE l Na konci roku<br />

2003 si ve věznici odpykávalo trest<br />

979 odsouzených. V režimu s dozorem<br />

jich bylo 112, v režimu<br />

s ostrahou 867.<br />

Základem jak pro individuální,<br />

tak skupinovou práci s odsouzenými<br />

jsou programy zacházení. Jejich<br />

tvorbě je proto věnována rozhodující<br />

pozornost již v době pobytu<br />

vězňů na nástupním oddělení.<br />

Programy jsou po dobu pobytu<br />

odsouzených ve VT průběžně<br />

aktualizovány a doplňovány specialisty.<br />

Vzhledem k tomu, že není<br />

dostatek pracovních příležitostí<br />

pro vězně, je kladen důraz na<br />

konkretizaci brigádnických aktivit<br />

a pracovních terapií.<br />

Ve věznici jsou pod přímým vedením<br />

a dohledem pracovníků<br />

OVT realizovány speciálně výchovné<br />

metody (např. sociálně<br />

právní poradenství, sociálně psychologický<br />

výcvik, arteterapie,<br />

poradna drogové prevence), sportovní<br />

a tělovýchovné aktivity a zájmové<br />

a naučně vzdělávací kroužky.<br />

Duchovenskou činnost provádí<br />

několik církví.<br />

Vzdělávání odsouzených se<br />

uskutečňuje pomocí řady kurzů,<br />

jež vedou zaměstnanci věznice,<br />

v některých případech i vybraní<br />

odsouzení, kteří mají pro tuto práci<br />

osobnostní předpoklady, včetně<br />

odpovídajících znalostí. V loňském<br />

roce probíhaly jazykové<br />

kurzy pro začátečníky i pokročilé,<br />

kurzy základů práce na PC, dějepisu,<br />

vaření a další. V oblasti<br />

vzdělávání se negativně projevuje<br />

absence školského vzdělávacího<br />

střediska ve věznici. Přestože jeho<br />

vybudování bylo zahrnuto do<br />

plánu práce VS ČR pro rok 2002,<br />

dosud zřízeno není.<br />

Ve věznici pracují čtyři specializovaná<br />

oddělení. Výstupní oddělení<br />

je určeno pro odsouzené v režimu<br />

s ostrahou. Při práci s nimi je<br />

kladen důraz na sebeobslužné činnosti.<br />

Krizové oddělení je koncipováno<br />

pro dočasný pobyt vězňů<br />

s adaptačními, psychickými a vztahovými<br />

problémy. Jeho součástí je<br />

i celová část, kam mohou být zařazeni<br />

nepřizpůsobiví jedinci s agresivními<br />

projevy jednání. V hodnoceném<br />

období bylo v oddělení<br />

umístěno 167 odsouzených. Na oddělení<br />

bezdrogové zóny byl přijetím<br />

lektora–instruktora dobudován<br />

pracovní tým. Zkvalitnily se dosavadní<br />

aktivity se zařazenými vězni,<br />

zejména skupinová psychoterapie,<br />

pokračuje i osvětová činnost<br />

pro školní mládež. V loňském roce<br />

prošlo oddělením 17 odsouzených,<br />

protidrogovou poradnou 117.<br />

Nedařilo se zvýšit zaměstnanost<br />

vězňů, i když jednání byla vedena<br />

se sedmi firmami, jež během<br />

roku projevily zájem o jejich práci.<br />

Ani v jednom případě však nedošlo<br />

k dohodě. Věznice tak zaměstnávala<br />

pouze 108 vězňů, z toho<br />

30 u cizího subjektu.<br />

Cizinci jsou v rámci možností<br />

sestěhováni podle národnosti a je<br />

jim věnována individuální péče.<br />

Přestože existují jazykové bariéry,<br />

zlepšila se jejich informovanost<br />

o právních normách.<br />

V oblasti zdravotní péče bylo<br />

u vězněných osob provedeno<br />

17 311 vyšetření a ošetření, odborných<br />

vyšetření bylo 1004. Bylo<br />

mj. evidováno 256 osob zneužívajících<br />

návykové látky. Zaznamenán<br />

byl rovněž jeden sebevražedný<br />

pokus a 27 pracovních úrazů.<br />

Ve výkonu strážní, eskortní ani<br />

dozorčí služby se nevyskytly žádné<br />

závažné problémy. Služební kynologie<br />

ve vinařické věznici patří<br />

mezi špičku naší vězeňské služby.<br />

Psovodi a jejich psi byli využíváni<br />

při odhalování drog i jinde.<br />

V roce 2003 bylo ve věznici evidováno<br />

80 hlášení mimořádných<br />

událostí, podléhajících ohlašovací<br />

povinnosti nadřízenému orgánu.<br />

Z toho byl mj. ve 36 případech<br />

nalezen mobilní telefon a ve 37<br />

případech došlo k nálezu či prokázání<br />

užití omamných látek.<br />

Průběžně byly prováděny oprava<br />

a údržba objektů věznice. Došlo<br />

např. ke zřízení bezbariérového<br />

WC, opravě oplocení některých<br />

vycházkových dvorů či komplexní<br />

opravě zdravotně technických<br />

zařízení zdravotního střediska.<br />

Plánovaný stav zaměstnanců činí<br />

388,5 a je naplněn z 97 %.<br />

V průběhu roku bylo přijato 18 nových<br />

příslušníků a 15 občanských<br />

pracovníků.<br />

Ti všichni také absolvovali nebo<br />

absolvují nástupní kurzy v IV VS,<br />

eventuálně se zúčastňují nástupního<br />

školení ve věznici. Na vysokých<br />

školách studuje sedm zaměstnanců.<br />

Další desítky absolvovaly specializační<br />

kurzy či odborné stáže<br />

v jiných věznicích či mimovězeňských<br />

zařízeních.<br />

red<br />

české vězeňství 3/2004 odborná problematika<br />

19

Návštěva v Polsku<br />

Příslušníci oddělení vězeňské<br />

a justiční stráže Věznice Opava<br />

mjr. Bc. Václav Pálka, mjr. Bc. Ladislav<br />

Sedláček, kpt. Jaroslav Tima<br />

a por. Milan Masný navštívili<br />

věznici v polské Ratiboři. Jedná se<br />

o věznici pro odsouzené muže (odpovídající<br />

zhruba naší kategorii<br />

„C a D“) , přičemž na oddělení „D“<br />

je umístěno sedm odsouzených<br />

k doživotnímu trestu odnětí svobody,<br />

a dále je zde část vyčleněna pro<br />

obviněné ve výkonu vazby. Celkový<br />

stav se pohybuje kolem 950 vězněných<br />

osob. Polští kolegové nám<br />

předvedli základní rozmístění vězňů,<br />

operační středisko, místnost<br />

rozdílení, sklad zbraní, strážní a dozorčí<br />

stanoviště včetně strážních<br />

věží, dva protidrogové a devět všestranných<br />

psů, oddělení kázeňských<br />

trestů apod.<br />

Ekonomické možnosti a technické<br />

vybavení tohoto Zakladu karnego<br />

jsou ve srovnání s naší věznicí<br />

výrazně nižší. Jediný prostor, který<br />

je velmi dobře vybaven, je oddělení<br />

pro výkon dlouhodobých<br />

trestů. Zde se již dá hovořit o moderní<br />

zabezpečovací technice, velmi<br />

dobrém zajištění příslušníků<br />

a také o podmínkách pro výkon<br />

trestu, které odpovídají moderní<br />

době. Vycházkové dvory, návštěvní<br />

místnosti i jednotlivá patra má<br />

operační středisko pod stálou kontrolou<br />

kamer průmyslové televize,<br />

nelze otevřít další celu v případě,<br />

že již je jedna otevřena. Příslušníci<br />

zde vykonávají službu po dvou na<br />

jednom stanovišti a jsou vystrojeni<br />

pro nás dosti zvláštním způsobem;<br />

k běžnému stejnokroji si oblékají<br />

ještě vesty proti bodným<br />

zbraním. Vězněné osoby na tomto<br />

oddělení na sobě mají červené<br />

kombinézy, eventuálně doplňované<br />

při vycházce, dle počasí, kabáty<br />

stejné barvy. Zabezpečení vycházkových<br />

dvorů je na velmi vysoké<br />

úrovni – silné betonové zdi,<br />

pletivo na střeše a ještě je celý úsek<br />

střežen elektronicky i strážným<br />

z centrální věže.<br />

Ve většině dalších prostorů je<br />

však patrný vliv určitého finančního<br />

nedostatku, což nám potvrdilo<br />

i vedení oddělení ochrany. Například<br />

sklad zbraní je na počet příní<br />

psi. Běhají prakticky po celém<br />

prostoru zakázaných pásem na vodítku,<br />

které je uchyceno na dlouhém<br />

laně.<br />

Výrazným rozdílem mezi naší<br />

a polskou vězeňskou službou je<br />

provádění eskort. V případě, že se<br />

jedná o obviněného, provádí eskortu<br />

policie. Odsouzené naopak může<br />

eskortovat pouze vězeňská služba.<br />

Vybavení eskortními vozidly<br />

a jejich technický stav jsou však<br />

rovněž při srovnání s dopravní službou<br />

VS ČR na nižší úrovni.<br />

Rovněž složení strážních a dozorčích<br />

směn je v něčem proti našemu<br />

odlišné. Vrchní inspektor<br />

strážní služby má pouze jednoho<br />

zástupce, který však plní úkoly ta-<br />

Přivítání opavských hostů v kanceláři ředitele ratibořské věznice<br />

slušníků velmi malý (příslušníci<br />

nemají svou osobní zbraň). Vždy<br />

před nástupem do služby si zbraně<br />

vyzvedávají dle jednotlivých stanovišť.<br />

Vybavenost jednotky pro zákrok<br />

pod jednotným velením je obdobná<br />

jako u VS České repuliky.<br />

Hlavní vchod do objektu je vybaven<br />

rentgenem a kontrolním pásem,<br />

ale celkově je prostor vstupu<br />

velmi malý a nepřehledný. Systém<br />

střežení celého objektu spočívá<br />

v základním obsazení šesti strážních<br />

věží, v noci jsou do zakázaných<br />

pásem navíc umístěni služebké<br />

na operačním středisku. Znamená<br />

to tedy, že ani v případě nutnosti<br />

nelze docílit toho, aby byli<br />

oba funkcionáři v „terénu“. Tento<br />

systém trošku připomíná období,<br />

kdy také u nás byli do služby veleni<br />

pouze velitel strážní směny<br />

a jeho zástupce v roli operátora.<br />

Další nevýhodou pro všechny<br />

zaměstnance je skutečnost, že věznice<br />

nemá svou vlastní kuchyni a jídelnu.<br />

Zaměstnanci se stravují individuálně.<br />

Vězněné osoby také nechodí<br />

do jídelny jako u nás, ale strava<br />

je jim rozvážena na jednotlivé<br />

lením milosti, které kdysi náleželo<br />

jen králům. Jako takové je od samého<br />

počátku infikováno subjektivitou<br />

a libovůlí, která je charakteristickým<br />

rysem trestních institucí<br />

a jiných autokracií“. (Jessica<br />

Mitfordová, senátorka, 1974)<br />

Tolik dvě historické citace, svědčící<br />

o dvou názorech na zmíněný<br />

institut. Anglický výraz parole tedy<br />

v americkém trestním právu<br />

v podstatě označuje dva kroky:<br />

1. propuštění na čestné slovo (podmíněné);<br />

2. dohled nad plněním podmínek<br />

propuštění, tj. podmínek a regucely<br />

(pro odsouzené i obviněné).<br />

Dále je v současné době prováděna<br />

úplná rekonstrukce centrální<br />

koupelny, vězni jsou ke koupání<br />

předváděni hlídkou. V době povodní<br />

v roce 1997 byla věznice zatopena,<br />

okolí bylo pod vodou, chod<br />

věznice však nebyl narušen. Příslušníci<br />

se dokázali střídat na jednotlivých<br />

stanovištích, i když byla<br />

zatopena. V oblasti Ratibořska je<br />

značně vysoká nezaměstnanost<br />

(24 %) a není proto žádnou výjimkou,<br />

že službu na strážní věži vykonává<br />

příslušník s vysokoškolským<br />

vzděláním. A to až do doby,<br />

než se personálně uvolní jiné místo.<br />

Všichni zaměstnanci jsou ve služebním<br />

poměru. Zvláštností pro<br />

nás byl způsob zdravení při setkání<br />

příslušníka ve stejnokroji se zaměstnancem<br />

v občanském oděvu.<br />

Vojenský pozdrav pokaždé doprovází<br />

také podání rukou.<br />

Večer jsme měli možnost v neformální<br />

besedě s ředitelem věznice,<br />

vedoucím oddělení ochrany<br />

a jeho zástupcem srovnávat podmínky<br />

výkonu služby v České republice<br />

a v Polsku, přičemž lze<br />

jednoznačně říci, že i když mají<br />

polští kolegové nový a výhodný zákon<br />

o služebním poměru (policie,<br />

vězeňská služba, pohraniční policie,<br />

hasičský sbor), jsou podmínky<br />

pro samotnou službu v naší věznici<br />

rozhodně lepší.<br />

Vedoucí oddělení nám také předvedl<br />

systém plánování služeb a využívání<br />

počítačové techniky.<br />

I v tomto směru jsme již přece jen<br />

o kus dál. Vstupy na jednotlivé oddíly<br />

nejsou jištěny elektronicky jako<br />

u nás, ale pouze je střeží příslušník<br />

z jednoho stanoviště a hvězdicovitě<br />

ovládá „bzučák“.<br />

Mjr. Bc. Václav Pálka<br />

Podmíněné propuštění<br />

v USA<br />

Americké trestní právo podmíněné<br />

propuštění z výkonu trestu<br />

nenazývá „podmínkou“, ani je<br />

neoznačuje jako „podmíněné propuštění“.<br />

Překlad anglického výrazu<br />

pro tento institut se dá spíše<br />

vyložit jako „volná vazba“. Ve<br />

skutečnosti nejde o vazbu v našem<br />

slova smyslu, kde je institutem<br />

omezení svobody před vynesením<br />

rozsudku. Naše právní terminologie<br />

však nemá jiný vhodný<br />

výraz pro dohled nad osobou<br />

podmíněně propuštěnou z výkonu<br />

trestu. Americký výraz parole pochází<br />

z francouzštiny, kde znamená<br />

čestné slovo, a označuje povolení<br />

strávit závěr nepodmíněně<br />

uloženého trestu na svobodě. Poprvé<br />

jej v tomto významu použil<br />

v roce 1846 reformátor Samuel<br />

G. Howe. Konkrétně jde o propuštění<br />

z trestního či nápravného ústavu,<br />

v němž pachatel vykonal část<br />

svého trestu, za podmínky dobrého<br />

chování a s podmínkou, že zůstane<br />

v péči nápravného ústavu, či<br />

jiného pověřeného státního orgánu<br />

až do definitivního propuštění.<br />

„Myslím, že mnoho z nich lze<br />

vychovat tak, že mohou podmíněně<br />

strávit poslední část svého trestu<br />

na svobodě“. (Dr. Samuel G.<br />

Howe, 1846)<br />

„Udělení volné vazby je milosrdným<br />

aktem srovnatelným s udě-<br />

20 ze zahraničí<br />

české vězeňství 3/2004

Konference v Karpaczi<br />

V rekreačním a vzdělávacím<br />

středisku polské vězeňské služby<br />

Karpacz v Krkonoších se konala<br />

v květnu konference ředitelů věznic,<br />

penitenciárních soudců<br />

a soudních kurátorů, zaměřená<br />

především na problematiku současné<br />

polské právní úpravy způsobu<br />

výkonu trestu odnětí svobody,<br />

institutu podmíněného propuštění<br />

z výkonu trestu a způsobu dohledu<br />

nad podmíněně propuštěnými<br />

odsouzenými.<br />

Byla organizována Regionálním<br />

inspektorátem vězeňské služby<br />

Polska ve Wroclavi ve spolupráci<br />

s právnickou fakultou wroclavské<br />

univerzity. Na pozvání ře-<br />

V Hondurasu<br />

zabíjel vězně oheň<br />

Ve městě San Pedro Sula, průmyslové<br />

metropoli Hondurasu asi<br />

200 km vzdálené od hlavního města<br />

Tegucigalpy, vzplál v půl druhé<br />

ráno 17. 5. 2004 požár ve vězeňském<br />

bloku obsazeném 186 vězni.<br />

Podle oficiálních zpráv si oheň vyžádal<br />

103 životů vězňů a 27 odsouzených<br />

bylo zraněno. Příčinou požáru<br />

byl elektrický zkrat v klimatizačním<br />

zařízení, uvedl policejní komisař<br />

Wilmer Torres. Někteří vězni<br />

zemřeli v ohni, někteří následkem<br />

otravy kouřem.<br />

„Bylo to příšerné, probudil jsem<br />

se a hořela mi postel, právě na mě<br />

chytalo oblečení,“ vypravoval rozhlasovým<br />

reportérům z nemocnič-<br />

ního lůžka těžce raněný odsouzený<br />

Jose Mauricio Lopez. Další vězeň,<br />

Antonio Flores, řekl: „Náš barák<br />

byl v mžiku v plamenech.“ Hasiči<br />

dostali požár rychle pod kontrolu,<br />

přesto již oheň zničil větší<br />

část věznice určenou pro 800 osob,<br />

v níž ovšem v okamžiku požáru<br />

bylo okolo 1960 vězňů. Mluvčí vězeňské<br />

služby Jose Bustillo hovoří<br />

o nárůstu nebezpečí hromadných<br />

útěků vězňů, zvláště členů gangů,<br />

a o útocích na hasiče během likvidace<br />

požáru. V této souvislosti je<br />

zajímavé, že někteří odsouzení<br />

údajně před požárem slyšeli nějaký<br />

výbuch, což odporuje oficiálnímu<br />

vysvětlení příčiny požáru.<br />

ditele inspektorátu plukovníka<br />

Mgr. Ryszarda Godyly se konference<br />

zúčastnili také ředitel Věznice<br />

Stráž pod Ralskem PaedDr.<br />

František Vach a jeho první zástupce<br />

pplk. Mgr. Simon Michailidis.<br />

Ti využili prostor při panelových<br />

diskusích a podrobně se seznámili<br />

s polským vězeňským<br />

systémem a s velmi příjemnou realitou<br />

úzké a účinné spolupráce<br />

soudců a soudních kurátorů s řediteli<br />

jednotlivých věznic.<br />

Velká pozornost byla na konferenci<br />

věnována také institutu podmíněného<br />

propuštění z výkonu<br />

trestu odnětí svobody a vytváření<br />

podmínek pro jeho realizaci jednotlivým<br />

odsouzeným. S tímto úzce<br />

souviselo také téma přerušení trestu,<br />

které, jak hosté z Čech zjistili,<br />

je v Polsku využíváno mnohem<br />

častěji než u nás. Ve wroclawském<br />

regionu je 14 věznic se 7800 odsouzenými,<br />

přičemž v roce 2003<br />

zde bylo uděleno celkem 6033 přerušení<br />

trestu. Minimální délka tzv.<br />

„propustky“ je 36 hodin. Například<br />

v nejtěžší polské věznici ve Wolowie,<br />

kde si odpykává trest na 1400<br />

ñ<br />

vězňů, bylo vloni uděleno 462 přerušení<br />

trestu. Podle slov polských<br />

specialistů mají s hojným využíváním<br />

tohoto druhu odměny ty nejlepší<br />

zkušenosti. Je ovšem třeba dodat,<br />

že několikeré udělení „propustky“<br />

je v Polsku mimo jiné jednou<br />

z podmínek pro úspěch odsouzeného<br />

při projednávání jeho žádosti<br />

o podmíněné propuštění.<br />

Velmi zajímavá byla také přednáška<br />

akademiků z wroclawské<br />

univerzity, kteří v ní porovnali systémy<br />

zaměstnávání odsouzených<br />

v jednotlivých evropských zemích<br />

a v Polsku.<br />

Zde využil bohatých zkušeností<br />

se zaměstnáváním odsouzených<br />

ředitel strážské věznice PaedDr.<br />

František Vach a ve svém vystoupení<br />

seznámil přítomné jak s českým<br />

vězeňským systémem, tak<br />

rovněž s praxí při zaměstnávání<br />

odsouzených ve Věznici Stráž pod<br />

Ralskem.<br />

Kromě mnoha podnětných informací,<br />

které zde hosté z Čech<br />

získali, mohli tedy také některé<br />

své zkušenosti polským kolegům<br />

předat.<br />

Pplk. Mgr. Simon Michailidis<br />

Byl to již druhý smrtonosný požár<br />

věznice v Hondurasu krátce po<br />

uplynutí jediného roku. V dubnu<br />

2003 hořela věznice El Porvenir,<br />

během vzpoury tam zahynulo 70<br />

osob, vězňů, dozorců i civilistů.<br />

Jeden ze tří viceprezidentů, Vincente<br />

Williams, říká: „Honduraské<br />

věznice jsou časovaná bomba“.<br />

A slibuje nalezení finančních prostředků<br />

na řešení současné přeplněnosti<br />

věznic, která po pondělní<br />

noci ještě stoupla. V zemi je<br />

vězněno 13 000 osob ve 27 zastaralých<br />

vězeňských objektech. Ricardo<br />

Maduro, 71. prezident od<br />

vzniku Hondurasu (1821), jako<br />

zkušený ekonom vyhlásil po svém<br />

nástupu (2002) boj s chudobou,<br />

korupcí a hospodářskou zaostalostí.<br />

V dubnu 2004 zvýšil minimální<br />

trest pro organizované zločince<br />

na 12 let odnětí svobody, uvažuje<br />

o řešení nárůstu kriminality a klade<br />

řečnickou otázku: „Máme stavět<br />

více kriminálů nebo pustit vězně<br />

na ulici?“<br />

V Hondurasu působí více než<br />

100 000 příslušníků organizovaného<br />

zločinu rozdělených do 500<br />

různých gangů. Ve zničeném objektu<br />

věznice San Pedro Sula byla<br />

soustředěna většina odsouzených<br />

z jednoho z nejnebezpečnějších<br />

středoamerických gangů Mara<br />

Salvatrucha. Ti, kteří přežili, byli<br />

velmi přísně izolováni.<br />

Smrt každého ze 103 vězňů považuje<br />

za strašnou individuální tragédii<br />

lidské bytosti místní římskokatolický<br />

biskup Romulo Emiliani<br />

a říká: „Smrt, která je postihla,<br />

byla příšerná tím, že je zastihla samotné<br />

a bez pomoci většinou v celách<br />

pro jednu osobu.“<br />

Z internetových zpráv<br />

připravil LB<br />

lí upravujících život propuštěnce<br />

až do definitivního ukončení<br />

trestu.<br />

Historie institutu volné vazby je<br />

poměrně dlouhá. Poprvé se zřejmě<br />

objevila ve druhé polovině 16. století,<br />

v době prudkého poklesu britského<br />

hospodářství. V koloniích<br />

rostla potřeba levné pracovní síly.<br />

Vláda Velké Británie začala udělovat<br />

milosti a odklady poprav zločincům<br />

schopným práce, aby je<br />

mohla odeslat do Nového světa.<br />

Omilostnění zločinci se stali<br />

smluvně vázanou pracovní silou,<br />

která se prodávala do kolonií nejvyšší<br />

nabídce. Trestanci si tvrdou<br />

prací a dobrým chováním mohli<br />

vysloužit definitivní omilostnění.<br />

Myšlenka volné vazby (propuštění<br />

s podmínkou) se ve Spojených<br />

státech dále vyvíjela v podobě zákonů<br />

o „dobrém čase“ a neurčitých<br />

trestů. Koncepce „dobrého času“<br />

neboli „good time“ je poměrně jasná.<br />

Jestliže podle názoru vězeňské<br />

správy vězeň tvrdě pracuje a dobře<br />

se chová, lze jej propustit dříve,<br />

než stanovil soud. Cíle amerického<br />

pojetí byly již více komplexnější.<br />

Snažily se napomoci nápravě<br />

zločinců, zmírnit tvrdost trestních<br />

zákonů, řešit problémy kázně a získávat<br />

od vězňů kvalitní a dobrou<br />

práci.<br />

První zákon o „dobrém čase“<br />

přijal New York v roce 1817. Stanovil,<br />

že poprvé trestaní pachatelé,<br />

s trestem maximálně pěti let,<br />

mohou dobrým chováním zkrátit<br />

svůj trest o čtvrtinu.<br />

Velmi brzy na to měla více než<br />

polovina amerických států ustanovení<br />

o předčasném propuštění za<br />

dobré chování. V roce 1869 pak stát<br />

Michigan přijal první trestní zákon<br />

s takzvanými neurčitými sankcemi.<br />

Tento zákon stanovil, že vězně<br />

lze propustit, když svým chováním<br />

projeví připravenost na návrat do<br />

společnosti. Jelikož byl takto trestanec<br />

propuštěn před uplynutím<br />

trestu, byla do zákona zařazena<br />

speciální ustanovení o dohledu<br />

a institut takzvané volné vazby se<br />

stal realitou.<br />

Ve druhém desetiletí dvacátého<br />

století měla již volná vazba a neurčité<br />

tresty, čili propuštění z výkonu<br />

trestu s podmíněným dohledem,<br />

jak je chápáno dnes, pevné místo<br />

v americké trestní justici.<br />

Mgr. Václav Sušánka<br />

české vězeňství 3/2004 ze zahraničí<br />

21

Tajemství<br />

brněnského zvonu<br />

Zvon je „zvukový přístroj pohárovitého tvaru z tvrdé a pružné hmoty“.<br />

Tuto definici uvádí Ottův slovník naučný. Ačkoliv je bezpochyby<br />

výstižná z technického hlediska, určitě nevystihuje po staletí zdokonalované<br />

umění zvonařských mistrů, stejně jako spletitou cestu<br />

výroby zvonu, vedoucí až ke chrámovým věžím, nebo jen k nenápadným<br />

venkovským zvoničkám.<br />

Dlouho před tím, než zvony dostaly<br />

současný vzhled, sloužily jejich<br />

předchůdci v asyrském Ninive,<br />

staré Číně i antickém Řecku.<br />

V souvislosti s rozvojem křesťanství<br />

se od počátku 4. století začalo<br />

zvonů používat ke svolávání věřících<br />

na bohoslužby, většího využití<br />

k liturgickým účelům se však<br />

dočkaly až v 7. století.<br />

Zvonařství se velmi rychle rozšířilo<br />

přes irské a anglické kláštery<br />

do západní Evropy. Nejstarší zprávy<br />

o zvonech na našem území jsou<br />

spojeny s misiemi, jejichž cíl byl<br />

spojen se stavbou prvních kostelů.<br />

V následujících staletích se rozšiřovalo<br />

vyzvánění od výhradně bohoslužebných<br />

účelů ke světskému<br />

využití. Například kutnohorské havíře<br />

budilo ve tři hodiny ráno do<br />

práce. Jinde se zvoněním svolávala<br />

městská rada, nebo se rozháněla<br />

mračna (v Praze až do 18. století).<br />

Největšího rozkvětu dosáhlo zvonařství<br />

v 15. a 16. století, tehdejší<br />

technologie už byla ve všech podstatných<br />

fázích téměř shodná s postupy<br />

současných zvonařů.<br />

O tom, jak vypadalo zvonařské<br />

řemeslo v 16. století, se dochoval<br />

spis Vavřince Křičky z Bítyšky,<br />

současníka pražského mistra Tomáše<br />

Jaroše z Cymperka (bývalý<br />

královský puškař, v Praze působil<br />

asi od roku 1540). Prvním zvonařovým<br />

úkolem bylo smísení mědi<br />

a cínu ve „zvonovině“. Poměr, na<br />

němž závisela tvrdost kovu společně<br />

s čistotou tónu, se měnil podle<br />

dobových zvyklostí. Přidáním většího<br />

množství cínu bylo dosaženo<br />

jasnějšího tónu, při větší tvrdosti<br />

slitiny za cenu následné hrozby<br />

předčasného puknutí zvonu.<br />

Zvony se pro městského i venkovského<br />

člověka staly důležitou<br />

součástí běžného života. Lidé se<br />

naučili podle vyzvánění určovat<br />

denní dobu, spoléhali se na včasné<br />

upozornění při nebezpečí po-<br />

žáru či nepřátelského přepadu a ve<br />

všedních i svátečních dnech obracelo<br />

jejich mysl k duchovnímu<br />

rozměru života.<br />

I Vězeňská služba ČR má vlastní<br />

bronzový zvon. Byl ulit v polovině<br />

19. století, váží 40 kilogramů<br />

a je 39 centimetrů vysoký. Nachází<br />

se ve Vazební věznici Brno, kde<br />

do roku 1990 sloužil k vyhlašování<br />

nácviku chemického poplachu.<br />

Pamětníci tvrdí, že zvon původně<br />

visel ve staré věznici Brno – Cejl.<br />

Nápis „ST. IOSEPHUS CALA-<br />

SANCTIUS“ na horní části pláště<br />

je benedikcí (zasvěcením zvonu určitému<br />

svatému). Jedná se o svatého<br />

Josefa Kalasánského, původně<br />

španělského kněze, pedagoga a zakladatele<br />

řádu Piaristů, narozeného<br />

v roce 1566. Za svého života se<br />

staral o chudé děti, často sirotky, jejichž<br />

rodiče se stali obětí moru,<br />

opatřoval pro ně oblečení i stravu.<br />

Přestože se piaristický řád na<br />

Moravu rozšířil velmi brzy po<br />

svém vzniku, jedná se o v našem<br />

prostředí značně neobvyklou benedikci.<br />

Přes rozsáhlý archivní<br />

výzkum nebyl objeven jiný zvon<br />

zasvěcený stejnému svatému.<br />

Dolní část zvonu nese nápis<br />

„GEGOSSEN VON FRANZ HIL-<br />

LER IN ALTBRUNN ANNO<br />

1858“, podle něhož lze určit výrobce<br />

zvonu a rok ulití. Jedná se o zvonařskou<br />

rodinu působící na Starém<br />

Brně od roku 1819, kdy si právě<br />

František Hiller otevřel novou dílnu<br />

„U Modrého lva“. Jméno zvonaře<br />

není v tomto případě úplně<br />

jednoznačné. František Hiller narozený<br />

roku 1785 ve Svitavách se<br />

v roce 1858 dožil již pokročilého<br />

věku. Jeho přímou účast na odlití<br />

zvonu proto nelze předpokládat,<br />

ačkoli zemřel až v březnu 1862.<br />

Pravděpodobnější je použití jeho<br />

jména jako zaběhlé obchodní značky.<br />

Autorem zvonu by pak nejspíše<br />

mohl být jeho syn Adalbert, narozený<br />

23. 4. 1823, který vedl od<br />

roku 1847 vlastní slévárnu v Dlouhé<br />

ulici č. p. 8 (dnes Sněmovní ulice).<br />

Záznamy o zvonech vyrobených<br />

některým z příslušníků této<br />

rodiny mizí z pramenů až ve 20. letech<br />

20. století.<br />

Jejich tradici převzala firma<br />

Manoušek odlévající zvony v Praze–Zbraslavi<br />

do současnosti.<br />

Nejtěžším úkolem bylo určení<br />

zadavatele odlití zvonu, stejně jako<br />

zjištění místa, kde měl být zavěšen.<br />

Přes prostudování mnoha archiválií<br />

(fond Státní památkové<br />

správy, fond Úřadu pro věci církevní<br />

ve Státním ústředním archivu,<br />

fond brněnské biskupské konzistoře<br />

v Moravském zemském archivu<br />

a pozůstalost Dr. Karla Kühna, ředitele<br />

Památkového ústavu v Brně<br />

ve čtyřicátých letech 20. století) se<br />

nepodařilo tento problém vyřešit.<br />

Jedinou informaci poskytuje kniha<br />

„Des Glockengiesser von Böhmen<br />

und Mähren“ od Augustina<br />

Jungwirtha, benediktýna z kláštera<br />

Michaelsbeuern v Salzbursku<br />

z roku 1940. Fotokopie tohoto strojopisu,<br />

uložená v archivu zvonařství<br />

Manoušek, obsahuje údaje,<br />

u kterých není jasné, z jakých pramenů<br />

byly čerpány. Nicméně lze<br />

z této práce vycházet, neboť, jak<br />

potvrdil pan Petr Rudolf Manoušek,<br />

důvěryhodnost ostatních faktů<br />

je ověřena. Podle zmíněné knihy<br />

odlil Adalbert Hiller v roce 1858<br />

zvon pro vězeňskou kapli v Brně.<br />

Ačkoli chybí rozměry zvonu, případně<br />

ladění, nelze spojitost vyloučit.<br />

Tato skutečnost by potvrdila<br />

užití jména Franz Hiller jako obchodní<br />

značky a zvon by pak nejspíše<br />

byl státní zakázkou přímo pro<br />

věznici v Brně na Cejlu.<br />

Přestože tento článek neposkytl<br />

přímé důkazy vedoucí k identifikaci<br />

objednavatele zvonu a spíše<br />

otevřel další otázky, jako například<br />

možnou souvislost s řádem piaristů,<br />

přinesl několik základních informací<br />

k dosavadnímu průběhu<br />

bádání.<br />

Stejně tak by mohl být inspirací<br />

dalším zájemcům o památky připomínající<br />

mistrovství našich zvonařů<br />

v minulých staletích.<br />

Ondřej Hladík<br />

22 historie<br />

české vězeňství 3/2004

Vězeňství v Chrudimi<br />

K jednomu z nejstarších východočeských<br />

měst, o němž se poprvé<br />

zmiňuje už kronikář Kosmas<br />

v souvislosti se smrtí knížete Břetislava<br />

I. v roce 1055, mají vztah<br />

i dvě osoby, jež můžeme spojovat<br />

s právem, trestem a vězením. První<br />

z nich je Viktorin Kornelius ze<br />

Všehrd, chrudimský rodák, nejvyšší<br />

písař, ale i autor významné<br />

právní knihy „O právech, soudech<br />

a deskách země české knihy devatery“.<br />

Druhý je, s chrudimskou rodinou<br />

Mydlářů pověstmi spojovaný,<br />

pražský kat Jan Mydlář, známý<br />

hlavně exekucí na Staroměstském<br />

náměstí v roce 1621. Ke katovi<br />

neodlučitelně patří i šatlava<br />

ti, následovně mužské osoby od<br />

ženských separírovati“. Jelikož<br />

v polovině 18. století nejspíš již<br />

nevyhovovala vězeňským účelům,<br />

byla v letech 1768–1769 znovu<br />

přestavěna. Po vybudování krajské<br />

věznice roku 1792 přestala sloužit<br />

městskému právu.<br />

Protože i v Chrudimi, stejně jako<br />

v jiných městech, začaly hradby<br />

bránit hospodářskému rozvoji,<br />

rozhodla v 19. století městská rada<br />

o zbourání opevnění. Šatlava<br />

tak padla za oběť demolici v roce<br />

1893, společně se starým děkanstvím.<br />

Stávala v místech, kudy nyní<br />

prochází ulice u dnešního nového<br />

arciděkanství.<br />

matickou otázkou od dob jejich zakládání<br />

až do zavádění kanalizace<br />

a někde i déle, museli chrudimští<br />

provinilci jako součást trestu čistit<br />

ulice. Z roku 1720 je znám případ<br />

zloděje obilí, jenž musel „přikovaný<br />

ke kolečku ty rumy na rynku tři<br />

dny odklízet“. K takovýmto trestům<br />

nebyly ovšem odsuzováni pouze<br />

zloději. Podobně dopadla i žena<br />

živící se prostitucí. Ta si vyslechla<br />

rozsudek, že „po osm dní<br />

rynk pucovat má“. Roku 1786 si<br />

měšťan Všetečka za 13 zlatých<br />

a 30 krejcarů ročně od magistrátu<br />

pronajal hnůj z rynku, stal se z něj<br />

„nájemník hnoje rynkovního“.<br />

K smetání byli opět určeni vězni,<br />

nájemník si však musel hnůj<br />

včas odvážet, neboť jak vyplývá<br />

z jeho stížností, chodili si na rynk<br />

přimetat i další měšťané.<br />

Zajímavostí je, že sklep pod kaplí<br />

patřil až do roku 1857 k sousednímu<br />

domu č. p. 45/I. Z dalších<br />

událostí se písemnosti zmiňují<br />

o popravě pětinásobného vraha<br />

Františka Novotného, k níž došlo<br />

dne 25. 2. 1899.<br />

V prvním desetiletí 20. století<br />

vězni vypomáhali s prací v zemědělství,<br />

konkrétní pramen uvádí<br />

seznam 30 vězňů způsobilých pro<br />

zemědělskou práci k 7. 2. 1908.<br />

Část jich také pracovala pro městskou<br />

technickou kancelář.<br />

Do roku 1952 potřebám krajského<br />

soudu sloužila věznice s kapacitou<br />

550 osob pod správou ministerstva<br />

spravedlnosti. Po přesunu<br />

do kompetencí ministerstva<br />

vnitra došlo 1. 4. 1954 ke snížení<br />

maximálního počtu vězňů na 160.<br />

Tento stav setrval až do uzavření<br />

Navzdory existenci šatlavy měly<br />

být v šedesátých letech 18. století<br />

uvnitř radnice, která sloužila<br />

i jako trestní soud, vybudovány<br />

ještě další tři cely určené pro hrdelní<br />

zločince. Není známo umístění<br />

těchto cel, ani skutečnost, zda<br />

k přestavbě došlo.<br />

V 18. století je ve městě doloženo<br />

ukládání trestu tzv. veřejně prospěšných<br />

prací. Vzhledem k tomu,<br />

že čistota byla ve městech proble-<br />

Při stavbě nového krajského soudu<br />

v roce 1792 byla na místě dominikánského<br />

kláštera z konce<br />

13. století nákladem královské české<br />

kriminální pokladny postavena<br />

nová krajská věznice a v blízkosti<br />

arciděkanství dům č. p. 47/1 s byty<br />

pro pracovníky vězeňské stráže.<br />

Při stavbě severní zdi věznice, pod<br />

kaplí sv. Filipa, použil stavitel Jedlička<br />

stěnu kláštera, zničeného<br />

v roce 1421 husity.<br />

vybavená nástroji používanými<br />

k právu útrpnému. Ačkoli tato<br />

předchůdkyně městského vězení<br />

dnes už v Chrudimi nestojí, je doložena<br />

nejen pověstmi.<br />

První zprávy dokládají samostatnou<br />

šatlavu už k roku 1631 ve<br />

stavení č. p. 52/I v blízkosti hradeb.<br />

K jejímu rozšíření došlo v roce<br />

1734, aby „.jak pro pány examinátory<br />

pohodlí, tak pro samé<br />

vězně volnější příležitost způsobivěznice<br />

v roce 1957. V dnešní době<br />

patří areál Policii ČR.<br />

Ani Chrudimi se nevyhnulo zřízení<br />

internačního tábora a pracovního<br />

střediska pro Němce v poválečných<br />

letech 1945–1947, ale tato<br />

skutečnost se dotýká jiných historických<br />

témat. Proto se článek<br />

těmito zařízeními poválečného<br />

právního systému nezabývá.<br />

Ondřej Hladík<br />

české vězeňství 3/2004 historie<br />

23

VDP má za sebou<br />

dětské nemoci<br />

V pražských Strašnicích se poslední<br />

lednové úterý sešla výroční<br />

členská schůze občanského<br />

sdružení Vězeňská duchovenská<br />

péče (VDP). Vcelku nic mimořádného,<br />

každoroční záležitost, chtělo<br />

by se říci. Ale přesto byla právě<br />

letošní schůze svou náplní trochu<br />

jiná. Vězeňská duchovenská péče<br />

je více než desetiletá.<br />

Jako občanské sdružení vznikla<br />

VDP v roce 1993 a jejím prvním<br />

předsedou byl dnešní hlavní<br />

kaplan – evangelický farář Mgr.<br />

Bohdan Pivoňka. Otevření bran<br />

věznic působení církví se však datuje<br />

ještě dál, hned do roku 1990.<br />

Dnes sdružuje kolem dvou stovek<br />

duchovních i laických pracovníků<br />

církví, docházejících do drtivé většiny<br />

českých věznic. Své členy<br />

nepřijímá automaticky: Uchazeč<br />

o vstup musí mít doporučení vedení<br />

své církve a nadto ještě absolvuje<br />

pohovor s výkonným výborem<br />

VDP, v němž jsou v mezích<br />

daných možností zkoumány jeho<br />

předpoklady k působení ve vězeňském<br />

prostředí. Osvědčí-li se v přímé<br />

službě déle než rok, akceptujeli<br />

jej navíc ještě vězeňská služba<br />

a má-li pro něj místo, může se stát<br />

za jistých okolností profesionálním<br />

kaplanem.<br />

Pravidelným hostem přispívajícím<br />

do programu členských schůzí<br />

se postupně stal první náměstek<br />

generální ředitelky VS ČR,<br />

PaedDr. Bohuslav Burkiewicz.<br />

Letos prohlásil, že VDP má již za<br />

sebou dětské nemoci. Jakkoli by<br />

se tato věta mohla zdát okrajovou,<br />

Pohled do pléna<br />

charakterizuje možná do jisté míry<br />

období, jímž vězeňští duchovní<br />

procházejí. Vzpomínám, že<br />

když jsem s touto službou začínal,<br />

byli faráři zahaleni jakousi podivnou<br />

mlhou. Jeden chtěl vědět, co<br />

ve věznicích vlastně hledají, a nabízel<br />

tezi o lovení dušiček, druhého<br />

zajímalo, v čem mohou konkrétně<br />

pomoci, další se ptal po jejich<br />

pravomocích, jiný zkoumal,<br />

co si k nim může dovolit. Pak přišli<br />

první profesionální kaplani zaměstnaní<br />

v referátu duchovní služby<br />

generálního ředitelství – zvláštní<br />

hybrid, který byl vyžádán dobou<br />

a potvrzen rozhodnutím ministryně<br />

spravedlnosti dr. Vlasty<br />

Parkanové. Mohli skoro všechno<br />

a nikdo nemohl na ně. Šéf v Praze,<br />

sami platově v desítce – naprostý<br />

klídek a pohoda. Když se budou<br />

starat jen o ty svoje věřící, nebudou<br />

nám ve věznici třeba tolik překážet.<br />

Ale co když budou do Prahy<br />

dodávat informace, když jsou tam<br />

vlastně zařazeni?<br />

Tohle období však netrvalo až<br />

tak dlouho. Referát duchovní služby<br />

se stal historií a kaplani byli převedeni<br />

na jednotlivé věznice pod<br />

velení prvních zástupců ředitelů.<br />

Ani ta tolikrát omletá desítka už nikoho<br />

netrápila – dostali devítku.<br />

Kaplani se postavili „čelem k masám“<br />

zaměstnanců Vězeňské služby<br />

a zahájili nové období svojí existence.<br />

Obecně snad lze říci, že jim<br />

to příliš neuškodilo. Dostali se skutečně<br />

blíže k výkonu vazby i trestu<br />

a začali trochu více chápat konkrétní<br />

problémy své věznice. Dokonce<br />

i páni ředitelé se stali svobodnějšími<br />

a dokázali říci, co od<br />

kaplanů chtějí, v čem mohou být<br />

prospěšní a co by naopak dělat neměli,<br />

na co mají ve věznici dost jiných<br />

odborníků a v čem jsou možná<br />

ti noví zaměstnanci trochu nezastupitelní.<br />

Asi naplno se to poprvé<br />

projevilo v přípravě zlomového<br />

NGŘ č. 27/2001, jímž byla ustanovena<br />

vězeňská duchovní služba<br />

(VDS), tedy sbor profesionálních<br />

kaplanů placených VS a tedy něco<br />

jiného než VDP, z jejíž platformy<br />

však vychází.<br />

Druhá velmi zajímavá myšlenka,<br />

prezentovaná na strašnické<br />

členské schůzi dr. Burkiewiczem,<br />

se týkala rozdílů mezi kaplany<br />

a nedostatků v jejich práci. Nová<br />

epocha vězeňské duchovní služby<br />

je specifikována také novým oťukáváním:<br />

v terénu už sice byli na<br />

„flanďáky“ sice zvyklí, ale najednou<br />

je měli řídit. Lze s nimi nakládat<br />

jako s jinými zaměstnanci?<br />

Vzpomínám si, že v Rýnovicích se<br />

s touto otázkou příliš netrápili. Odpověděli<br />

si kladně a bylo to nejlepší,<br />

co se mi mohlo přihodit. I rozevlátý<br />

duchovní s široce rozhozeným<br />

smýšlením pochopil, že kriminál<br />

má nějaký řád, který je nutné<br />

respektovat a naučit se v něm žít<br />

i fungovat. To si kaplani už museli<br />

a patrně ještě budou muset uvědomit.<br />

I když je jejich poslání z principu<br />

spirituální a liší se od všeho<br />

ostatního, co vězeňská služba zajišťuje,<br />

nejsou o nic více než jiní<br />

specialisté a jejich nadřízení za ně<br />

neodpovídají o nic méně. Práce ve<br />

vězení je přece jen maličko jiná než<br />

v některé z církví.<br />

Věznice prostě má systém zahrnující<br />

mimo vlastní práci i vykazování<br />

nebo kontroly. V tom se<br />

kaplan neliší třeba od speciálního<br />

pedagoga. Musí počítat s tím, že<br />

svému nadřízenému bude schopen<br />

doložit, co dělal nebo kdy a proč,<br />

měl by mít plán svých aktivit,<br />

o dodržování pracovní doby snad<br />

není nutné psát ani hovořit. Měl<br />

by si alespoň občas přečíst svoji<br />

pracovní náplň, zákony a řády výkonu<br />

vazby a trestu, nařízení generální<br />

ředitelky a ředitele příslušné<br />

věznice i celou řadu dalších norem<br />

a předpisů. Také o nutnosti<br />

spolupráce duchovních s dalšími<br />

zaměstnanci věznice toho už bylo<br />

napsáno dost a dost. Ať se to kaplanům<br />

líbí nebo ne, vězeňská služba<br />

je platí, a tak k ní mají i určité<br />

povinnosti. Stavět se jako nezávislý<br />

farář a brát za to plat je přinejmenším<br />

pokrytecké. Ve VS prostě<br />

není naším přímým nadřízeným<br />

biskup, ale první zástupce ředitele<br />

věznice.<br />

Přesto všechno má ale kaplanská<br />

služba svá specifika, daná zákony<br />

této země. Patří k nim mimo<br />

jiné právo i povinnost zachovávat<br />

zpovědní tajemství. Mám za to, že<br />

základem duchovenské práce je<br />

vztah kaplana ke klientovi, klienta<br />

ke kaplanovi, k Bohu, k lidem.<br />

Ani to není specifikum – terapeu-<br />

24 duchovní péče<br />

české vězeňství 3/2004

tický vztah navazuje i řada penologických<br />

kolegů. Ve zpovědi jde<br />

přece jen o něco jiného. Člověk se<br />

otevírá před Bohem, odhaluje mu<br />

své nitro a přiznává řadu věcí neurčených<br />

jiným uším. Chceme-li<br />

po kaplanech přizpůsobení, pak je<br />

na místě požádat i kolegy z vězeňské<br />

služby o pochopení různých,<br />

řekněme, nuancí. Nikoliv nadřazenosti<br />

nebo výjimečnosti, ale<br />

profesní osobitosti. Není to nic mimořádného,<br />

mají ji například psychologové<br />

nebo lékaři.<br />

Někteří kaplani se svými věznicemi<br />

srostli a dostali se tak trochu<br />

mezi mlýnské kameny. Zachovávají<br />

si ještě farářskou identitu?<br />

Nestali se pouhými státními úředníky?<br />

Tyhle otázky si kladou kolegové<br />

z církví. Neroztahují se<br />

nám ti „flanďáci“ příliš? Nestrkají<br />

nos do věcí, po nichž jim nic není?<br />

Tak se ptají kolegové z vězeňské<br />

služby. A o co jde? O nic jiného<br />

než o práci některých plnoúvazkových<br />

kaplanů. Jeden je vedle<br />

svého kaplanství parlamentářem<br />

a snaží se to dělat naplno, druhý<br />

přijal nabídku práce v odborech,<br />

třetí se zajímá o prezentaci věznice,<br />

další třeba učí, v kapli nebo ve<br />

školském vzdělávacím středisku.<br />

Mluvil jsem s nimi o tom a domnívám<br />

se, že nejde o nic jiného než<br />

o vztah k věznici a zájem o její<br />

problémy i bolístky. Není ale úplně<br />

příjemný pocit, když člověk neví<br />

co dělat, aby to bylo správné.<br />

Na jedné straně kritika z příliš úzkého<br />

úhlu pohledu a nezájmu<br />

o souvislosti, na druhé podezřívání<br />

z rozpínavosti církve. Nežije se<br />

v tom úplně nejlépe. Mnozí kaplani<br />

berou své poslání jako službu<br />

Bohu a věří, že jsou tam, kde mají<br />

být. Zachovat si jistou spirituální<br />

identitu je pro ně důležité. Také<br />

v tom se liší například od specialistů.<br />

Ale nejsou placeni a platni<br />

také právě pro tu identitu?<br />

A o čem ještě byla na členské<br />

schůzi řeč? Například o změnách<br />

stanov VDP. Byla jich celá řada<br />

a týkaly se několika oblastí, jejichž<br />

společným jmenovatelem<br />

bylo zprůhlednit působení ve věznicích.<br />

Bylo zrušeno kolektivní<br />

členství organizací a VDP tak bude<br />

napříště garantovat vstup a působení<br />

pouze svých jednotlivých<br />

členů. Více se otevřela i spolupráci<br />

s nekřesťanskými organizacemi.<br />

Ve vizi práce do roku 2007 pak<br />

vedle hlavní linie přímého výkonu<br />

služby v terénu sleduje i práci<br />

v postpenitenciární péči, soustavné<br />

vzdělávání svých prakticky působících<br />

členů nebo participaci se<br />

státními institucemi.<br />

V závěrečné diskuzi byly otevřeny<br />

dva zásadní problémy. Palčivá<br />

byla aktuální otázka některých odsouzených,<br />

založivších si v našich<br />

věznicích z žádostí o pomoc na nejrůznější<br />

adresy farností, církevních<br />

spolků nebo vdov po farářích výnosnou<br />

živnost. Je pochopitelné, že<br />

některým externě působícím členům<br />

VDP může trvat prokouknutí<br />

vykutáleného klienta déle než zaměstnancům<br />

VS, kaplany nevyjímaje.<br />

Ale snad právě u nich by měli<br />

zvenčí přicházející faráři nalézt<br />

zdroj informací či poučení. Míře<br />

brzdění této komunikace totiž může<br />

být nepřímo úměrná rostoucí<br />

manipulace ze strany klientů.<br />

Druhý podstatný problém pak<br />

představovaly programy zacházení,<br />

respektive zda má být do nich<br />

zahrnuta účast klientů na duchovenských<br />

aktivitách. Názorové<br />

spektrum bylo v tomto případě mimořádně<br />

široké a absorbovalo oba<br />

extrémy: Od naprostého odmítnutí<br />

až po zahrnutí všech duchovenských<br />

aktivit jejich účastníků do<br />

programů zacházení, zdůvodněné<br />

pozitivně (může se to objevit například<br />

v hodnocení k podmíněnému<br />

propuštění) i negativně (vězněné<br />

to donutí účastnit se pravidelně).<br />

Právě proti tomu však směřovaly<br />

nejčastější námitky – účast na<br />

duchovenské činnosti je ze zákona<br />

dobrovolná a nikdo k ní nesmí být<br />

nucen. Ředitel Věznice Rýnovice<br />

Bohuslav Baudyš k tomu podotkl,<br />

že mu není jasné, proč činit povinnost<br />

z něčeho, k čemu dává zákon<br />

právo, a nabídl ve své věznici užší<br />

spolupráci duchovních se specialisty,<br />

majícími vyhodnocení programů<br />

zacházení na starosti. Celý problém<br />

zůstal otevřen a duchovní jej<br />

ještě budou, doufejme že společně<br />

s penology a právníky, diskutovat.<br />

Jinak je taková farářská schůze<br />

stejná jako řada jiných: má své<br />

procedurální zákonitosti a odborníka<br />

na ně, jímž je nový světelský<br />

kaplan Mgr. Miroslav Čejka, přednášejí<br />

se zprávy pracovní i hospodářské,<br />

hlasuje se a diskutuje. Nakonec<br />

si, i přes značnou názorovou<br />

teologickou i penologickou<br />

pestrost, přítomní duchovní podají<br />

ruce a rozjedou se zpět do svých<br />

regionů, farností a věznic.<br />

Václav Mitáš<br />

Výročí ekumenické<br />

spolupráce<br />

Slavnostní ekumenické shromáždění<br />

k druhému výročí otevření<br />

dvou bohoslužebných prostor,<br />

které ve Vazební věznici Praha–<br />

Ruzyně slouží vězněným křesťanům<br />

a muslimům, se konalo<br />

3. května 2004 za účasti významných<br />

hostů a vybraných odsouzených.<br />

Pozvání ředitele pplk. Bc.<br />

Jana Hoffmana ke společnému zamyšlení<br />

nad významem duchovní<br />

služby pro vězně přijali nejen<br />

představitelé šesti církví, ale i ředitel<br />

Vazební věznice České Budějovice<br />

plk. JUDr. Petr Rakovský<br />

a zástupci orgánů státní správy<br />

a samosprávy.<br />

Bohoslužebnou část shromáždění<br />

zahájil ruzyňský kaplan Daniel<br />

Pfann. Úvodní a závěrečné<br />

požehnání pronesl světící biskup<br />

pražské římskokatolické arcidiecéze<br />

Mons. Mgr. Karel Herbst,<br />

SDB, jenž také četl evangelium<br />

(Mat. 11,2–6) a ve svém kázání<br />

připomněl, jaké duchovní bohatství<br />

přinesla španělskému světci<br />

Janu z Kříže (1542–1591) zkušenost<br />

uvěznění a mystického poznání.<br />

Na téma „Hospodin mění<br />

srdce člověka“ promluvil ruzyňský<br />

kaplan P. Jiří Stejkoza (Církev<br />

řeckokatolická), žalm 127. četl<br />

kaplan o. jer. Vladimír Spurný<br />

(Církev pravoslavná). O zážitky<br />

spojené s duchovní péčí o vězně se<br />

podělili postupně i další hosté, senátor<br />

Mgr. Zdeněk Bárta (farář<br />

Českobratrské církve evangelické),<br />

představená Domova sv. Karla<br />

Boromejského v Řepích S. M.<br />

Konsoláta (Mgr. Miroslava Frýdecká),<br />

farářka Církve československé<br />

husitské Mgr. Hana Vojancová,<br />

synodní senior Českobratrské<br />

církve evangelické Mgr.<br />

Joel Ruml, kancléř metropolitní<br />

rady Pravoslavné církve v českých<br />

zemích a na Slovensku Prot. JUDr.<br />

Václav Míšek a předsedkyně občanského<br />

sdružení Vězeňská duchovenská<br />

péče Renata Balcarová<br />

(Církev adventistů sedmého<br />

dne). Hlavní kaplan Vězeňské<br />

služby ČR Mgr. Bohdan Pivoňka<br />

přečetl gratulaci k přijetí České republiky<br />

do Evropské unie, kterou<br />

z Nizozemí zaslal českým vězeňským<br />

kaplanům Hittjo Hummelen,<br />

předseda evropské sekce<br />

International Prison Chaplains<br />

Assotiation.<br />

Věda už více než dva tisíce let<br />

hledá odpověď, proč se člověk člověku<br />

stává nepřítelem, odkud se<br />

to v člověku bere, že navzdory<br />

znalosti morálky a zákonů se za<br />

plného vědomí dopouští skutků,<br />

které v ostatních vyvolávají otřes<br />

a šok. Tajemství lidské duše se dotýká<br />

také vězeňská duchovenská<br />

služba a na otázky vědy nabízí<br />

k uchopení odpovědi zprostředkované<br />

vírou.<br />

Lubomír Bajcura<br />

české vězeňství 3/2004 duchovní péče<br />

25

Velikonoce ve věznicích<br />

Velikonoce jako svátky jara, k nimž nerozlučně patří pomlázka<br />

a kraslice, pro jiné pak největší křesťanské svátky. Tak<br />

jako každoročně se oslavovaly i v českých a moravských věznicích,<br />

kde se konaly slavnostní bohoslužby či koncerty, jinde<br />

se zase rozhodli o těchto svátcích potěšit ty nejmenší.<br />

Tak například ve Vazební věznici<br />

Olomouc se odsouzení i obvinění<br />

pustili do výroby dárků pro<br />

děti, které byly touto dobou hospitalizovány<br />

na Dětské klinice Fakultní<br />

nemocnice v Olomouci.<br />

Pod metodickým vedením Mgr.<br />

Ivany Smětalové vyrobili různé figurky<br />

a pomlázky, z odpadové le-<br />

Do Věznice Stráž pod Ralskem<br />

zavítala se svým vystoupením jedenáctičlenná<br />

hudební skupina Kde<br />

kdo Bratrské jednoty baptistů ze<br />

Cvikova. V čase mezi jednotlivými<br />

písněmi hovořil o Velikonocích<br />

kazatel sboru Mgr. Milan Svoboda.<br />

Vystoupení skupiny jen potvrdilo<br />

dlouhodobou spolupráci sbo-<br />

Znojmo<br />

Olomouc<br />

penky pak 1,5 m vysokou perníkovou<br />

chaloupku a kompletně ji<br />

„vybavili“. Jejich práci při předávání<br />

dárků ocenil i přednosta dětské<br />

kliniky Prof. MUDr. Vladimír<br />

Mihál, CSc.<br />

Znojemskou věznici navštívila<br />

zpěvačka Eva Henychová, aby<br />

zde uspořádala již svůj 28. koncert.<br />

Kromě zpěvu dokáže navázat<br />

bezprostřední kontakt s publikem,<br />

její písně posluchače doslova<br />

přikovaly k židli. Znojemští<br />

vězni však sváteční pohodu jenom<br />

nepřijímali, ale sami také rozdávali.<br />

Skupina Pod čepicí navštívila<br />

se svým programem na začátku<br />

velikonočních prázdnin děti ze<br />

Zvláštní školy ve Znojmě. Z reakce<br />

dětí i pedagogických pracovníků<br />

se dalo usoudit, že se jim vystoupení<br />

líbilo.<br />

Odolovským vězňům zpříjemnilo<br />

Velikonoce vystoupení<br />

smíšeného pěveckého sboru Církve<br />

bratrské z Trutnova. Hodinové<br />

pásmo písní slovem provázel českobratrský<br />

farář Šrámek.<br />

ru baptistů s věznicí, kterou už<br />

v minulosti navštívili studenti<br />

baptistického semináře z USA.<br />

Odolov<br />

Vězeňský kaplan Ing. Jan Kočnar<br />

pozval na Velký pátek do Věznice<br />

Heřmanice Armádu spásy,<br />

jež spojuje křesťanskou misijní<br />

činnost s pomocí sociálně slabým.<br />

Program, který si pro vězně zástupci<br />

této organizace připravili,<br />

zahrnoval písně, mluvené slovo<br />

Heřmanice<br />

i dramatickou scénku. Zasloužený<br />

úspěch sklidila za své pantomimické<br />

vystoupení Marian Dijkstra<br />

z Holandska. Na závěr předal<br />

kazatel sboru Armády spásy Josef<br />

Knoflíček heřmanickému kaplanovi<br />

jako dar televizor s videorekordérem,<br />

které budou sloužit pro<br />

potřeby programů vězeňské duchovní<br />

péče ve věznici.<br />

Hlavní kaplan Mgr. Bohdan Pivoňka<br />

se o Velikonočním pondělí<br />

zúčastnil slavnostní instalace Mgr.<br />

Ondřeje Prokopa jako faráře Slezské<br />

evangelické církve vyslaného<br />

zároveň do služby vězeňského kaplana.<br />

Další den navštívil Vazební<br />

věznici Ostrava a Věznici Heřmanice,<br />

kde po skončení pravoslavné<br />

liturgie besedoval s vězni.<br />

red<br />

26 zprávy<br />

české vězeňství 3/2004

Nové výstupní oddělení<br />

PRAHA–PANKRÁC l S účinností<br />

od 1. března 2004 bylo zřízeno<br />

ve Vazební věznici Praha–<br />

Pankrác výstupní oddělení. Účelem<br />

je zabezpečit podmínky pro<br />

plynulý přechod odsouzených do<br />

občanského života a poskytnout<br />

jim potřebnou pomoc k tomu, aby<br />

po propuštění z výkonu trestu od-<br />

Kuchyňka s jídelními stoly<br />

nětí svobody byli lépe připraveni<br />

na samostatný způsob života. Na<br />

toto oddělení se umísťují odsouzení<br />

zařazení do věznice s ostrahou<br />

s trestem převyšujícím tři roky,<br />

a to zpravidla šest měsíců před<br />

skončením trestu nebo předpokládaným<br />

podmíněným propuštěním.<br />

Návštěva čarodějnic v Opavě<br />

Památného dne 30. dubna tentokráte<br />

roku dvoutisícího čtvrtého<br />

si našla stvoření tajemná krásné<br />

město Bílou Opavu ke svým rejům,<br />

radovánkám a tancům k oslavě<br />

svého svátku čarodějnického. Čarodějnice<br />

věku několikastého si vybraly<br />

pro své reje prostředí tajemné<br />

věznice, a to místo přímo specializované,<br />

kde není tolika prostoru<br />

pro zlo, lenost a nicnedělání.<br />

Čarodějnice byly ustrojeny<br />

v slavnostní šat, který byl vylepšen<br />

materiály výhradně přírodními,<br />

jejich tváře zdobila znaménka<br />

a bradavice rozličných velikostí.<br />

Oslava byla započata tancem<br />

košťat – symboly krbu a domova,<br />

také známých a hojně využívaných<br />

pro let měsíčním nebem již od<br />

14. století. Za rytmického bubnování<br />

následovaly zpěvy celého<br />

shromáždění k navození nálady,<br />

nost, kuchyňka s prostorem pro stolování,<br />

koupelna a WC s místností<br />

na odpad a sklad čistících prostředků<br />

podle hygienických předpisů.<br />

Na každé ložnici jsou čtyři postele,<br />

stejný počet skříněk na osobní<br />

věci a poliček na knihy, menší stolek<br />

se dvěma židlemi z umělé hmo-<br />

vyvolání a ovládnutí energie, které<br />

je v tomto prostředí zapotřebí<br />

přehršle.<br />

Závěrem sletu byly předloženy<br />

prastaré příběhy tisícileté historie<br />

Výstupní oddělení je stavebně<br />

oddělené od odsouzených pracovně<br />

zařazených v nemocnici. Bylo<br />

vybudováno za čtyři měsíce rekonstrukcí<br />

bývalé lůžkové části<br />

ošetřovny celkovým nákladem<br />

1 200 000 Kč.<br />

Na oddělení jsou čtyři ložnice<br />

s kapacitou 16 lůžek, kulturní místty,<br />

věšák na oděvy a skříňka na<br />

obuv. Kulturní místnost je vybavena<br />

televizorem, videopřehrávačem,<br />

dřevěnými stoly s látkovými ubrusy,<br />

židlemi z umělé hmoty, stolem<br />

na stolní tenis, dvěma obrazy a poličkami<br />

s květinami. Součástí kuchyňky<br />

je kuchyňská linka s dřezem<br />

a dostatečným množstvím jídelního<br />

a varného nádobí. Dále zde<br />

mají odsouzení k dispozici elektrický<br />

sporák s digestoří, mikrovlnnou<br />

troubu, rychlovarnou konvici a ledničku<br />

s mrazničkou.<br />

V prostoru ke stolování jsou dřevěné<br />

stoly s ubrusy z PVC, židle,<br />

obraz a poličky s květinami. Koupelna<br />

je vybavena automatickou<br />

pračkou, k dispozici jsou dále žehlička,<br />

žehlící prkno a sušáky na<br />

prádlo. Všechna okna jsou opatřena<br />

záclonami, v ložnicích, kuchyňce<br />

a kulturní místnosti jsou navíc<br />

látkové závěsy.<br />

I přes poměrně krátkou dobu<br />

provozu tohoto oddělení lze u odsouzených<br />

pozorovat výraznou<br />

pozitivní změnu v jejich přístupu<br />

k naplňování účelu výkonu trestu.<br />

Mnohem pečlivěji dbají o pořádek<br />

i v osobních věcech a celkovou<br />

čistotu všech prostorů. I na výstupním<br />

oddělení musí totiž plnit<br />

aktivním způsobem všechny stanovené<br />

povinnosti, jejichž porušení<br />

může vést až k přeřazení zpět<br />

na původní oddělení.<br />

JUDr. Antonín Dubšík<br />

čarodějnictví a především příběhy<br />

o hledání duše, životě bez elixírů<br />

a škodlivých bylin.<br />

Magda Hermanová<br />

Setkání vězňů<br />

s Valdštejnem<br />

VALDICE l Hlavní loď klášterního<br />

kostela v dnešní Věznici<br />

Valdice se dne 25. února<br />

2004 proměnila v galerii,<br />

v které se uskutečnilo pietní setkání<br />

u příležitosti 370. výročí<br />

Valdštejnovy smrti a současně<br />

k uctění památky obětí třicetileté<br />

války. Díky vystaveným<br />

obrazům Michaila Ščigola bylo<br />

možné potkat tu Albrechta<br />

Václava Eusebia téměř na každém<br />

kroku.<br />

Pietním setkáním však Valdštejnův<br />

návrat do Kartouz zdaleka<br />

neskončil. Obrazy, které<br />

byly vystaveny v klášterním<br />

kostele do května 2004, měla<br />

možnost na požádání zhlédnout<br />

nejen široká veřejnost, ale<br />

i odsouzení, kteří si odpykávají<br />

svůj trest ve Věznici Valdice.<br />

Přesto, že se jedná o vězně<br />

odsouzené za nejtěžší trestní<br />

delikty, celá řada z nich se ve<br />

svých volnočasových aktivitách<br />

v rámci programu zacházení<br />

věnuje výtvarnému, modelářskému<br />

nebo řezbářskému<br />

umění.<br />

Právě mezi nimi se našlo nejvíce<br />

zájemců o návštěvu této<br />

unikátní expozice.<br />

Poslední březnový den tak<br />

skupina 32 vězňů (5 ze zvýšené<br />

ostrahy a 27 z ostrahy)<br />

zhlédla cyklus patnácti obrazů,<br />

znázorňující životní vzestup<br />

a pád Albrechta Václava Eusebia<br />

Valdštejna.<br />

Odsouzení se v průběhu půlhodinové<br />

prohlídky živě zajímali<br />

nejen o samotná výtvarná<br />

díla, ale předmětem jejich zájmu<br />

byla i historie samotného<br />

kláštera.<br />

Bc. René Zrnečko<br />

české vězeňství 3/2004 zprávy<br />

27

PŘÍBRAM l První setkání bývalých<br />

zaměstnanců Věznice Příbram,<br />

kteří jsou již na zaslouženém<br />

odpočinku, se uskutečnilo<br />

16. dubna. Skupinku dvaceti důchodců<br />

přivítal ředitel věznice<br />

Mgr. Jiří Bureš a seznámil je s nejdůležitějšími<br />

událostmi za uplynulá<br />

léta. Při prohlídce věznice přítomné<br />

doprovázel zástupce vedoucího<br />

oddělení vězeňské a justiční<br />

stráže mjr. Řechka.<br />

Jitka Stloukalová<br />

NOVÉ SEDLO l Počátkem května<br />

se ve věznici konalo setkání bývalých<br />

zaměstnanců, kteří již odešli<br />

do penze. Na půdě věznice byli<br />

srdečně přivítáni 2. zástupcem<br />

ředitele Bc. Petrem Roubíčkem.<br />

Po malém občerstvení a diskusi<br />

k současným trendům českého vězeňství<br />

si penzisté prohlédli areál<br />

věznice. Příjemné setkání bylo završeno<br />

obědem a posezením u kávy<br />

se současnými zaměstnanci<br />

Věznice Nové Sedlo.<br />

red<br />

HEŘMANICE l Členové dramatického<br />

kroužku a kapely<br />

Country ze specializovaného oddělení<br />

VT připravili pro spoluodsouzené<br />

nevšední kulturní akci<br />

nazvanou Šigrošáda. Inspirací<br />

vzpomínkového zábavného programu<br />

byli nezapomenutelní baviči<br />

Jiří Grossman a Miloslav Šimek.<br />

Předvést jejich osobitý humor<br />

nebylo pro účinkující nic<br />

snadného. Čtyři divadelní scénky<br />

a také všechny písně, které zazněly,<br />

však odpovídaly stylu obou<br />

umělců. Přes počáteční rozpačité<br />

reakce odcházeli diváci po skončení<br />

pořadu zjevně příjemně pobaveni<br />

a dobře naladěni.<br />

Václav Curylo<br />

PRAHA–RUZYNĚ l Vazební<br />

věznice Praha–Ruzyně uspořádala<br />

14. dubna 2004 v tělocvičně TJ<br />

Sokol Ruzyně kvalifikační turnaj<br />

ve volejbale o postup do celorepublikového<br />

finále věznic a vazebních<br />

věznic. Diplom a cenu za<br />

1. postupové místo si odvezl tým<br />

Věznice Plzeň. O druhé až čtvrté<br />

místo se podělily ve výsledkovém<br />

pořadí věznice Vinařice, Drahonice<br />

a VV Praha–Ruzyně.<br />

Pavla Primasová<br />

EL PASSO – časopis odsouzených žen<br />

SVĚTLÁ l EL PASSO je čtivé,<br />

EL PASSO je zajímavé, poučné,<br />

k zamyšlení. Jistě by se našly další<br />

přívlastky, které mohou charakterizovat<br />

vězeňský časopis. Myšlenka<br />

možnosti seberealizace formou<br />

tvůrčího psaní se ujala v září loňského<br />

roku. Odsouzeným ženám<br />

byla nabídnuta možnost zdařilejší<br />

„dílka“ prezentovat před ostatními<br />

odsouzenými, ale i před personálem<br />

věznice. Úmysl se zpočátku setkal<br />

s poměrně velkým ohlasem,<br />

nyní se počet pravidelných dopisovatelek<br />

ustálil na pěti. Ty sestavily<br />

redakční radu nově vzniklého<br />

časopisu EL PASSO. Jedná se<br />

o občasník s rozsahem kolem dvaceti<br />

stránek. Jeho náplň tvoří krátké<br />

literární útvary na zadaná témata,<br />

která se bezprostředně týkají života<br />

odsouzených žen. Překvapují<br />

srozumitelně formulované myšlenky.<br />

Posuďte sami: „Právem se<br />

okradení cítí poškozeni. Možná,<br />

myslím si, se necítí natolik okradeni<br />

materiálně, jako citově. Kdosi<br />

neznámý si dovolil porušit jejich<br />

soukromí, ničil a bral. Pro zloděje<br />

to byly věci finančně cenné, ale pro<br />

poškozeného měly i hlubší smysl,<br />

měl k nim vytvořen citový vztah.<br />

A tak si myslím, že trestní oznámení<br />

jsou mnohdy podávána ani ne<br />

tak pro materiální ztrátu věci, ale<br />

ze ztráty a narušení soukromí, intimity<br />

a pocitu bezpečí“.<br />

Tolik k jedné z mnoha myšlenek<br />

k obětem trestné činnosti.<br />

Zajímavé je číst názory na diskriminaci.<br />

O soužití české a romské<br />

komunity toho bylo napsáno<br />

dost nejedním odborníkem. Názory<br />

odsouzených žen působí velice<br />

STRÁŽ l Sportovní den ředitele<br />

věznice už má ve Stráži několikaletou<br />

tradici. Ten letošní měl<br />

podobu turnaje v sálové kopané<br />

a zúčastnilo se jej šest družstev,<br />

mezi nimi dokonce i družstvo žen<br />

(na snímku), které v brance zaštítil<br />

ředitel věznice PaedDr. František<br />

Vach.<br />

Turnaj se hrál systémem každý<br />

s každým, jednotlivé zápasy<br />

trvaly dvakrát 7,5 minuty. Celkové<br />

vítězství si nakonec odneslo<br />

družstvo eskortní směny. Ženy<br />

obsadily společně s družstvem<br />

1. strážní směny druhé místo.<br />

Jaroslava Pechková<br />

otevřeně, nefalšovaně. Celou pointu<br />

této tematiky lze shrnout do citace<br />

jednoho z příspěvku: „Češi se<br />

obrnili předsudky a Romové si udělali<br />

z diskriminace zbraň typu nejlepší<br />

obrana je útok. Přitom v řešení<br />

tohoto problému je klíčovým<br />

slovem tolerance a ta by měla být<br />

projevena stejnou měrou na obou<br />

stranách.“<br />

Další významnou součástí časopisu<br />

je vlastní tvorba, ať básnická<br />

nebo prozaická, jež tvoří náplň stálé<br />

rubriky s názvem Hot shot. Většinu<br />

příspěvků zpracovávají stálé<br />

autorky, do psaní se však zapojují<br />

i další odsouzené ženy, některé<br />

i opakovaně. Kvalita těchto krátkých<br />

literárních útvarů je někdy<br />

překvapivě dobrá, jindy průměrná.<br />

Ale téměř vždy v textu najdete něco<br />

nového, také zábavného.<br />

Další rubriky jsou nepravidelné,<br />

jedná se hlavně o rozhovory se<br />

zajímavými lidmi, kteří mají bezprostřední<br />

vztah k odsouzeným,<br />

např. soudce trestního senátu, duchovní,<br />

probační a mediační pracovnice<br />

atd.<br />

Redakční rada se schází jednou<br />

za dva týdny a zabývá se přípravou<br />

dalšího vydání EL PASSO.<br />

Průběh jejího jednání řídí učitel<br />

ŠVS Petr Hodný, který byl u zrodu<br />

časopisu a stará se o jeho grafickou<br />

úpravu. Protože je časopis<br />

zdařilý jak po stránce obsahové,<br />

tak i ilustrační, první dvě vydání<br />

dostala k nahlédnutí při návštěvě<br />

věznice generální ředitelka VS ČR<br />

Mgr. Kamila Meclová.<br />

Mgr. František Kolbábek,<br />

Petr Hodný<br />

KYNŠPERK l Opravdové překvapení<br />

připravili koncem března<br />

odsouzení ze zdejší věznice ředitelce<br />

Mateřské školy v Kynšperku<br />

nad Ohří, paní Mileně Svehlové.<br />

V doprovodu vedoucí bezdrogové<br />

zóny speciální pedagožky Mgr.<br />

Hany Jelínkové a vychovatele oddělení<br />

výkonu trestu Ing. Miloslava<br />

Neubauera ji navštívili při vycházce<br />

v rámci programu zacházení<br />

a předali jí řadu drobných keramických<br />

plaketek, keramických<br />

zvířátek a dalších předmětů,<br />

které zhotovili dětem v rámci pracovní<br />

terapie ve vězeňské keramické<br />

dílně.<br />

Odsouzení si potom prohlédli<br />

v doprovodu ředitelky prostory<br />

mateřské školky a pozorovali také<br />

děti při hře.<br />

Spolupráce této mateřské školky<br />

s Věznicí Kynšperk bude pokračovat<br />

i v dalším období.<br />

Vězni budou ve školce například<br />

pomáhat s úklidem a stěhováním<br />

nábytku po malování, které<br />

školku čeká, při údržbě plotu<br />

a dětských prolézaček na zahradě<br />

školky a také s organizací letošního<br />

dětského dne.<br />

Mgr. Hana Jelínková,<br />

Petra Bělíková<br />

28 zprávy<br />

české vězeňství 3/2004

První setkání poradního sboru v Ruzyni<br />

PRAHA–RUZYNĚ l Úvodní<br />

slovo jednání poradního sboru dne<br />

27. 4. 2004 věnoval ředitel Vazební<br />

věznice Praha–Ruzyně pplk.<br />

Bc. Jan Hoffman obecnému seznámení<br />

s organizační jednotkou<br />

a problematikou vězeňství, krátce<br />

pohovořil i o novém služebním zákonu<br />

a dalších právních normách,<br />

upravujících činnost Vězeňské<br />

služby.<br />

Kriminologie na internetu<br />

Na internetu se objevilo nové<br />

elektronické on–line periodikum<br />

pod názvem Quarterly Review of<br />

Crime, Ethics and Social Philosophy.<br />

Jedná se o mezinárodní<br />

interdisciplinární internetový časopis,<br />

jenž je oficiálním periodikem<br />

Evropské a mezinárodní výzkumné<br />

skupiny pro kriminologii,<br />

etiku a sociální filosofii, známé<br />

pod zkratkou ERCES. Tato výzkumná<br />

skupina, která vznikla při<br />

Evropské kriminologické společnosti,<br />

se rozhodla vydávat nový<br />

časopis jako čtvrtletník. Jeho první<br />

číslo (Vol 1 No 1 2004: Winter<br />

2004) je již na internetu k dispozici<br />

na adrese.<br />

V redakční radě se sešli zástupci<br />

evropského a amerického konti-<br />

kyně Českého helsinského výboru,<br />

předsedkyně o. s. PRAK, zástupkyně<br />

ředitelky Speciální mateřské<br />

školy v Čimicích, předsedkyně<br />

VDP a starosta města Slaný – obdrželi<br />

komplexní pracovní materiál<br />

včetně aktuální fotodokumentace<br />

a organizačního schématu vazební<br />

věznice, který je svým obsahem zaměřen<br />

na realizaci výkonu vazby<br />

i trestu odnětí svobody, jednotlivé<br />

Všichni členové poradního sboru<br />

– vedoucí Místního oddělení Policie<br />

České republiky Břevnov, ředitel<br />

Obvodního ředitelství Městské<br />

policie Praha 6, sociální kurátorka<br />

městské části Praha 6, zástupoblasti<br />

programu zacházení i činnost<br />

referátu vyhošťování.<br />

V následném jednání se hovořilo<br />

o problematice drog, věznění<br />

cizích státních příslušníků (zvláště<br />

například ze zemí bývalého So-<br />

větského svazu) a byl zdůrazněn<br />

hlavní smysl výkonu vazby a trestu<br />

vůbec. Členové sboru se aktivně<br />

zapojili do diskuse formou volných<br />

příspěvků a dotazů z oblasti<br />

systému pravomocí věznic, koncepční<br />

práce, krizového řízení, investic<br />

do jednotlivých organizačních<br />

jednotek, personální problematiky,<br />

srovnávaly se tuzemské<br />

i zahraniční modely trestního stíhání<br />

a financování modernizace<br />

věznic. Členové přednesli své nabídky<br />

a možnosti směřující k pomoci<br />

vazební věznici.<br />

Po obědě následovala prohlídka<br />

věznice i oddělení výkonu trestu<br />

žen v Řepích, dále pak volba předsedy<br />

a tajemníka poradního sboru.<br />

Závěrem byly předsedou Dr. Ivo<br />

Rubikem, starostou Slaného, vytyčeny<br />

tři hlavní koncepční směry<br />

pomoci a spolupráce: jsou to<br />

koncepce stavebně technického<br />

rozvoje, koncepce lidského potenciálu<br />

a koncepce práce s vězni<br />

(zprostředkování zaměstnání vězněným<br />

osobám).<br />

Byl stanoven plán jednání pro<br />

nadcházející období. Zasedání bylo<br />

provázeno tvůrčí a přátelskou<br />

atmosférou.<br />

Všichni členové poradního sboru<br />

se rozcházeli z posledního jednání<br />

s vírou, že jejich práce bude<br />

prospěšná a napomůže pozitivnímu<br />

směru současných změn ve<br />

vězeňství.<br />

Pavla Primasová<br />

nentu, například prof. Eli B. Silverman<br />

z newyorkské univerzity,<br />

prof. Jakov Gilinsky z Ruské akademie<br />

sociálních věd v Petrohradu,<br />

prof. Jukka Kekkonen z helsinské<br />

univerzity.<br />

Pro české čtenáře je zajímavé,<br />

že členem redakční rady se stal<br />

PhDr. Miroslav Scheinost, ředitel<br />

Institutu pro kriminologii a sociální<br />

prevenci.<br />

Dr. Scheinost přičítá 95 % zásluh<br />

za vznik nového periodika šéfovi<br />

redakční rady nového časopisu,<br />

prof. Thomasi Gillymu, který<br />

působí v Paříži a je také zároveň<br />

šéfem ERCES.<br />

Obsah prvního čísla, uvedený<br />

rozsáhlou úvahou T. Gillyho, naznačuje<br />

šíři možností nového časopisu,<br />

který čeká i na příspěvky<br />

českých autorů. Simon Cottee<br />

otevírá etické otázky nebezpečí<br />

teokratického fašismu po 11. září<br />

2001. Jakov Gilinsky naznačuje,<br />

čím je ruské myšlení z hlediska<br />

světa konvenční, nebo exkluzívní.<br />

Současný pohled na odkaz Cesare<br />

Lombrosa přináší Nicole Rafter.<br />

Etiologii zacházení s devianty<br />

se věnuje Dianne Fenton. Pro pochopení<br />

současné úlohy a metodologie<br />

kriminologické vědy je velmi<br />

přínosný článek autorů R. a J.<br />

Martina, T. Castle a K. Dodsona.<br />

Posledním příspěvkem prvního<br />

čísla časopisu je článek M. Scheinosta,<br />

který představuje vznik<br />

a vývoj kriminologie v České<br />

republice.<br />

L. Bajcura<br />

Na Mírově<br />

bude studovat<br />

vysokou školu<br />

Z Věznice Mírov se sice nestala fakulta<br />

vysoké školy, přesto však titulek<br />

nelže. Jeden z odsouzených,<br />

který vykonává ve věznici trest odnětí<br />

svobody, má možnost začít<br />

studovat na vysoké škole. Je jedním<br />

z vězňů, kteří budou mít tuto<br />

šanci. Jak je to možné? Umožnil<br />

to projekt EU pod názvem Socrates<br />

Grundtvig 2 Eppla, do kterého<br />

je zapojeno 6 zemí – Portugalsko,<br />

Malta, Severní Irsko, Itálie, Dánsko<br />

a Česká republika. Hlavními<br />

cíli, které projekt a jeho účastníci<br />

sledují, jsou:<br />

• zmírnit izolaci, v níž se vězni<br />

často nacházejí;<br />

• posílit součinnost mezi vězeňskými<br />

strukturami a institucemi,<br />

jejichž cílem je vytvořit přímé<br />

spojení mezi společností<br />

a vězněm.<br />

V ČR je garantem projektu Ekonomicko-správní<br />

fakulta Masarykovy<br />

univerzity v Brně a měl by<br />

probíhat následovně: První fází je<br />

metoda tzv. „kritického čtenářství“,<br />

která má za cíl testovat uchazeče<br />

a jeho schopnosti studovat. Délka<br />

této fáze může být 1–2 roky a probíhá<br />

korespondenční formou. V této<br />

době jsou budoucímu studentovi<br />

zasílány potřebné materiály, které<br />

prostuduje a vrátí zpět se svými<br />

připomínkami. Pokud zvládne tuto<br />

„přípravu“, dostane se do druhé<br />

fáze projektu – možnosti distančního<br />

studia na ESF MU. Dle vlastních<br />

slov zmíněného odsouzeného<br />

by ho více lákalo studium psychologie,<br />

to však v nabídce není.<br />

„Studijní volno“ odsouzený nedostane.<br />

Vše bude muset být řešeno<br />

formou dojíždění zkoušejících<br />

do věznice, popřípadě přemístěním<br />

odsouzeného do Věznice Brno. Ale<br />

tak daleko projekt ještě není, pokud<br />

však bude odsouzený úspěšný,<br />

opustí brány vězení v roce 2012 jako<br />

absolvent vysoké školy.<br />

Vzhledem k rozporuplným názorům,<br />

které se objevily na veřejnosti<br />

po odvysílání televizní relace<br />

o možnosti studia odsouzených<br />

na vysoké škole, kladu čtenářům<br />

časopisu podobnou provokativní<br />

otázku na závěr: „Jaký je váš názor<br />

na umožnění studia na vysoké<br />

škole vězňům?“<br />

Bc. Magda Petříková<br />

české vězeňství 3/2004 zprávy<br />

29

Přebor<br />

Vězeňské služby<br />

v šachu 2004<br />

PRACOV l Ve dnech 31. 3.<br />

až 2. 4. 2004 proběhl v Zotavovně<br />

Pracov přebor VS ČR<br />

v šachu. Bylo na něj nominováno<br />

29 závodníků z 18 věznic,<br />

včetně dvou příslušníků ze Slovenské<br />

republiky. Turnaj zahájili<br />

1. náměstek generální ředitelky<br />

VS ČR PaedDr. Bohuslav<br />

Burkiewicz a velitel přeboru<br />

plk. Jiří Piroch.<br />

Turnaj byl hrán švýcarským<br />

systémem na 9 kol, tempem<br />

1 a 3/4 hodiny na 40 tahů<br />

a 1/2 hod. do konce partie. Hrála<br />

se 2 kola denně, to je dohromady<br />

až 9 hodin hry. Turnaj byl<br />

tedy značně vyčerpávající a namáhavý.<br />

V závěru turnaje se<br />

v 7. kole do čela dostali pprap.<br />

Radim Vrátný z Ostravy, Pavel<br />

Just z Pardubic a MUDr. Václav<br />

Bernášek z Prahy. Ten však<br />

v 8. kole prohrál, a tak v závěru<br />

bojovali o titul přeborníka<br />

VS ČR Radim Vrátný a Pavel<br />

Just. Oba v posledním kole remízovali<br />

a získali stejný počet<br />

bodů, ale na pomocné hodnocení<br />

zvítězil Just, 2. místo obsadil<br />

pprap. Vrátný a na 3. místo<br />

se probojoval výhrou MUDr.<br />

Pavel Peníška z Rýnovic, který<br />

porazil ve vzájemném souboji<br />

o 3. místo pprap. Jaromíra<br />

Doležela.<br />

Hosté ze Slovenské republiky<br />

skončili následovně: pplk.<br />

Mgr. Marián Henc obsadil velmi<br />

pěkné 5. místo a druhý slovenský<br />

účastník npor. František<br />

Sliva z Dubnice obsadil<br />

18. místo.<br />

Mjr. Bc. Václav Václavík<br />

Studenti poznávají věznici<br />

PŘÍBRAM l S ohledem na fakt,<br />

že v podvědomí lidí nabývá obraz<br />

českého vězeňství různých podob,<br />

navázala Věznice Příbram systematickou<br />

spolupráci s Vyšší odbornou<br />

školou v Březnici. První<br />

setkání se studenty se zaměřilo na<br />

náhled do problematiky vězeňství<br />

v České republice. V úvodní přednášce,<br />

která se konala v březnické<br />

škole, byli seznámeni s organizační<br />

strukturou Vězeňské služby ČR<br />

a základní charakteristikou věznic<br />

pro výkon vazby a trestu. Byli rovněž<br />

informováni o aktuální podobě<br />

Věznice Příbram, o její profilaci,<br />

organizační struktuře zaměstnanců<br />

a dalších specifikách.<br />

Následná setkání se již uskutečňovala<br />

v atmosféře besed tematicky<br />

zaměřených na studijní obor studentů,<br />

tj. sociální práce. V průběhů<br />

tří měsíců roku 2003 se studenti<br />

prostřednictvím besed mohli dozvědět<br />

bližší informace o otázkách:<br />

Netradiční módní přehlídka<br />

ZNOJMO l Oblastní znojemská<br />

charita se rozhodla v rámci sbírky<br />

Domov pro opuštěné matky s dětmi<br />

uspořádat módní přehlídku, jejíž<br />

výtěžek by podporoval právě<br />

tento projekt. Netradiční módní<br />

přehlídka se za účasti mnoha významných<br />

představitelů okresu<br />

a kraje uskutečnila večer 7. května<br />

v Tip klubu města Znojma. V porotě,<br />

která vybírala nejsympatičtější<br />

modelku a modela, zasedli mimo<br />

jiné hejtman Jihomoravského<br />

kraje Ing. Stanislav Juránek, senátor<br />

PhDr. Vladimír Železný, ředitel<br />

Oblastní znojemské charity Bc.<br />

Evžen Adámek, starosta města<br />

Znojma Ing. Pavel Balík, zástupci<br />

znojemského extraligového hoke-<br />

– sociální pomoc a prevence kriminality<br />

v rámci činnosti sociálně<br />

právního poradenství;<br />

– prevence u skupiny odsouzených<br />

mladých dospělých, odsouzených<br />

cizinců a příslušníků<br />

minorit, popř. u odsouzených<br />

zařazených do programu výstupního<br />

oddělení;<br />

– realizace programu zacházení<br />

u sledovaných skupin odsouzených.<br />

Tímto však spolupráce v oblasti<br />

prevence kriminality mládeže<br />

neskončila.<br />

Přednášky byly doplněny následně<br />

odbornými exkurzemi.<br />

Nejprve se do prostoru věznice<br />

vydali pedagogičtí pracovníci<br />

a poté samotní studenti, aby mohli<br />

získané poznatky a informace porovnat<br />

s realitou.<br />

Přednášky a exkurze mají především<br />

připravit vybrané zájemce na<br />

stáž ve věznici. S ohledem na cha-<br />

Hudební skupina Pod čepicí<br />

ko. Všechny modely, které měli<br />

účinkující na sobě, si vyráběli vlastními<br />

silami. Módní přehlídku připravovali<br />

poměrně dlouhou dobu<br />

pod vedením Zdeny Mahdalové,<br />

je, kapitán Znojemských orlů Peter<br />

Pucher a útočník Milan Mikulík,<br />

a za Věznici Znojmo zástupce<br />

ředitele pplk. Ing. Vladimír Fronrakter<br />

a specifika vězeňského prostředí<br />

je žádoucí, aby byli studenti<br />

před vlastní stáží zasvěceni do problematiky<br />

vězeňství.<br />

Odborná řízená praxe ve Věznici<br />

Příbram byla naplánována na konec<br />

dubna a počátek května letošního<br />

roku.<br />

Exkurze konané ve stanovených<br />

termínech proběhly bez sebemenších<br />

komplikací. Studenti si vyzkoušeli<br />

pozici návštěvníků odsouzených,<br />

kteří musí procházet<br />

zhruba podobnou procedurou. Měli<br />

možnost nezprostředkovaně vidět,<br />

jakým způsobem odsouzení vykonávají<br />

trest odnětí svobody a jak<br />

vypadá celkový režim dne ve věznici<br />

s ostrahou. Mohli si osobně poopravit<br />

představy o životě odsouzených,<br />

mnohdy dosti vzdálené od<br />

reality.<br />

Někteří z nich se již podrobně<br />

seznamovali s pracovištěm, kde budou<br />

vykonávat praxi.<br />

Mgr. Jindřich Hůrka<br />

která kromě této vedlejší činnosti<br />

zvládá i svou hlavní pracovní náplň,<br />

kterou je práce s postiženými<br />

lidmi.<br />

V rámci přehlídky vystoupila<br />

dvakrát hudební skupina odsouzených<br />

ze znojemské věznice, která<br />

si říká „Pod čepicí“ – poprvé asi<br />

v polovině programu a podruhé po<br />

oficiálním zakončení, kdy ještě<br />

program pokračoval neformálně.<br />

I přes nervozitu z tolika známých<br />

tváří zvládli odsouzení z této hudební<br />

skupiny své desáté veřejné<br />

vystoupení velmi dobře, přispěli<br />

k příjemné atmosféře této netradiční<br />

akce a určitě i jejich zásluhou<br />

byl charitativní večer úspěšný<br />

a velmi zajímavý.<br />

Ludmila Kurdíková<br />

ČESKÉ VĚZEŇSTVÍ č. 3/2004. Časopis vychází šestkrát ročně.<br />

Vydavatel: Vězeňská služba České republiky, Soudní 1672/1a, 140 67 Praha 4, IČ 00212423<br />

Vedoucí oddělení pro styk s veřejností: Ing. Miroslav Jílek,<br />

Odpovědný redaktor: Mgr. Jaroslav Sisel,<br />

Odborní konzultanti: Mgr. Miloslava Havlíčková, pplk. JUDr. Jana Hladíková, Ing. Radoslava Hüttnerová, PhDr. Miloslav Jůzl, Ing. Aleš Kadlec,<br />

Ing. Antonín Krahulec, JUDr. Jaroslava Kubátová, plk. Mgr. Stanislav Prchal, Ing. Michal Řeháček, plk. Pavel Schrötter.<br />

Adresa redakce: Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky, poštovní přihrádka 3, PSČ 140 67 Praha 4;<br />

http://www.vscr.cz; redakce-cv@grvs.justice.cz; telefon 244 024 111 (ústředna), 244 024 412, 244 024 415, fax: 241 409 072.<br />

Distribuce časopisu, objednávky a předplatné: Martina Redlichová, tel.: 244 024 407, fax: 244 024 403, e-mail: MRedlichova@grvs.justice.cz<br />

Cena časopisu: 9 Kč, roční předplatné 54 Kč. Grafická úprava a sazba: Ivana Šteflová<br />

Tisk: Tiskárna Věznice Praha-Pankrác. Publikování údajů a článků z Českého vězeňství není dovoleno bez souhlasu redakce.<br />

© Vězeňská služba České republiky, Praha 2004. Registrační značka MK ČR 6334. ISSN 1213-9297. Uzávěrka vydání: 17. 5. 2004.<br />

30 zprávy<br />

české vězeňství 3/2004

české vězeňství 3/2004 31<br />

OBYVATEL<br />

UZBEKIS-<br />

T¡NU<br />

HOKEJ.<br />

POTÿEBA<br />

OPAK<br />

KREDITU<br />

ZKRATKA<br />

TECH.<br />

SLUéEB<br />

STAR. HUD.<br />

N¡STROJ<br />

JEDNOTKA<br />

ELEKTR.<br />

NAPÃTÕ<br />

DOBR…<br />

VŸLE<br />

ÿESK› BŸH<br />

V¡LKY<br />

JM…NO<br />

ZPÃV.<br />

SUMAC<br />

PRIM¡TI<br />

VOZIDLA<br />

(SLOV.)<br />

REKLAM.<br />

OSVÃTLENÕ<br />

SCHOPNOST<br />

DUäEVNÕHO<br />

POZN¡NÕ<br />

Z¡SAH<br />

SVAZEK<br />

ROäTÕ<br />

SPZ<br />

OLOMOUCE<br />

RONÃNÕ<br />

1. DÕL<br />

TAJENKY<br />

STARäÕ<br />

JEDNOTKA<br />

TLAKU<br />

KOZ¡»TÕ<br />

VELITEL…<br />

DIVADELNÕ<br />

Z¡VÃS<br />

DVA<br />

EVROPAN…<br />

STALETÕ<br />

TVRD›<br />

PAPÕR<br />

IZOLDIN<br />

DRUH<br />

RODOV¡<br />

ZNA»KA<br />

(ZASTAR.)<br />

»ASOV¡<br />

JEDNOTKA<br />

ÿÕM. ».<br />

554<br />

OZNA»ENÕ<br />

VYS. äKOLY<br />

BOLÕVIJSK¡<br />

FL…TNA<br />

METROPOLE<br />

SENEGALU<br />

DRUH›<br />

ÑZMRZL›î<br />

CHEM. ZN.<br />

VIZMUTU<br />

DOM¡CKY<br />

ADAM<br />

PODPORA<br />

PRVEK<br />

ZN. NB<br />

SLOVENSK¡<br />

ÿEKA<br />

SATYR<br />

MYTOL.<br />

POSTAVA<br />

LYéE<br />

(ZASTAR.)<br />

STAR…<br />

VZTAéN…<br />

Z¡JMENO<br />

TROPI»TÕ<br />

MRAVENCI<br />

KOPÕ<br />

ZAKAVKAZ.<br />

DRNKACÕ<br />

N¡STROJ<br />

»ESK›<br />

SKLADATEL<br />

RAKOUSK›<br />

B¡SNÕK<br />

CHURA-<br />

VÃT<br />

äV…DSK›<br />

HISTORIK<br />

KVÃTEN-<br />

STVÕ<br />

äEÿÕKU<br />

CITOS.<br />

RACHO-<br />

CENÕ<br />

RUSKY<br />

ÑKAPRî<br />

JUDSK›<br />

KR¡L<br />

TRSACÕ<br />

HUDEB.<br />

N¡STROJ<br />

CESTOVNÕ<br />

DOKLAD<br />

LYéAÿSK›<br />

V›TAH<br />

KOTRME-<br />

LEC<br />

ÑDUäEî VE<br />

ST. EGYPTÃ<br />

MONOPOL.<br />

SDRUéENÕ<br />

POTRAT<br />

äACHOV›<br />

MISTR<br />

HUDEBNÕ<br />

ZNA»KA<br />

OSO»IT<br />

N¡ä<br />

HEREC<br />

(V¡CLAV)<br />

L…KAÿ.<br />

TRUBICE<br />

ASIJSK›<br />

POLO-<br />

OSTROV ZKOSENÕ PSÕ<br />

SME»KA<br />

S¡ZKOV¡<br />

OT¡ZKA<br />

DROBN¡<br />

MINCE<br />

(N¡ÿE»NÃ)<br />

NÕZK›<br />

N¡KLAD.<br />

éELEZ.<br />

VŸZ<br />

»¡ST<br />

Z¡VODU<br />

PÿÕLIä<br />

ANGLICKY<br />

ÑAUTî<br />

Tÿ¡S“OV›<br />

SMET¡K<br />

ZRNKA<br />

äKROBU<br />

»ES. B¡SNÕK<br />

A PROZAIK<br />

UHRABO-<br />

VATI<br />

STAR¡ FRAN.<br />

MINCE<br />

ASIJSK›<br />

ST¡T<br />

HRDINA<br />

(ÿID»EJI)<br />

SOU»¡ST<br />

AROM.<br />

OLEJE<br />

G¡ZOVINA<br />

DOSLOVN…<br />

UV¡DÃNÕ<br />

V›ROKŸ<br />

ZASTAR.<br />

Ñ⁄Dî<br />

STARäÕ<br />

ITALSK¡<br />

MINCE<br />

FRANC.<br />

MÃSTO<br />

KRIMIN¡L<br />

(ZASTAR.)<br />

VRKO»<br />

BUDDHIS-<br />

TICK›<br />

SMÃR<br />

ZŸSTATKY<br />

⁄»TU<br />

ZKR.<br />

SOUSED.<br />

ST¡TU<br />

SOUHVÃZDÕ<br />

V›VÃVA<br />

(ZKR.)<br />

ZDRHO-<br />

VADLO<br />

PÿÕZEM-<br />

NÃ<br />

SEVERO-<br />

»ESK…<br />

MÃSTO<br />

HASNICE<br />

»ESK›<br />

HRAD<br />

LOKETNÕ<br />

KOST<br />

DRUH<br />

TKANINY<br />

N¡JEZD-<br />

NÕK<br />

VRH<br />

ÿÕM. »ÕS.<br />

951<br />

V¡PEN-<br />

COV…<br />

⁄ZEMÕ<br />

100 M 2<br />

(SLOVEN.)<br />

ZKR. NAäÕ<br />

UNIVERZITY<br />

»¡ST KAR-<br />

TOTE»NÕHO<br />

LÕSTKU<br />

SILN…<br />

PROVAZY<br />

CIZÕ ZKR.<br />

OSN<br />

PRKENN›<br />

STROP<br />

MPZ<br />

ARGENTINY<br />

SHON<br />

(ÿÕDCE)<br />

ÿÕ»NÕ<br />

DELFÕN<br />

(PLÕSKA-<br />

NICE)<br />

KUS<br />

HADRU<br />

PORTUG.<br />

MÃSTO<br />

DAREB¡K TISKOV¡<br />

AGENT.<br />

USA<br />

ZNA»KA<br />

»ISTÕCÕCH<br />

PROSTÿ.<br />

PŸVABY<br />

(SLOV.)<br />

OZNA»ENÕ<br />

PASCALU<br />

NA<br />

RŸZN¡<br />

MÕSTA<br />

ZNA»KA<br />

OXIDU<br />

NIOBNA-<br />

T…HO<br />

NADäEN›<br />

TECHNI-<br />

KOU<br />

DRAV¡<br />

ÿÕ»NÕ<br />

RYBA<br />

Z¡TOP-<br />

KOVY<br />

INICI¡LY<br />

Z¡JMOV›<br />

SPOLEK<br />

OERSTED<br />

(ZKR.)<br />

2. DÕL<br />

TAJENKY<br />

OPASEK<br />

»¡ST<br />

Z¡VODU<br />

ML›N<br />

(EXPRE-<br />

SIVNÃ)<br />

RU»NÕ<br />

N¡ÿADÕ<br />

STAR¡<br />

SOLMI-<br />

ZA»NÕ<br />

SLABIKA<br />

DROBN›<br />

DOBYTEK<br />

⁄STROJÕ<br />

POHYBU<br />

OSOBNÕ<br />

Z¡JMENO<br />

HIMAL¡J.<br />

HORSK¡<br />

SKUPINA<br />

RO»NÕ<br />

OBDOBÕ<br />

éENSK…<br />

JM…NO<br />

SIBIÿSK¡<br />

ÿEKA<br />

SPZ<br />

K. VARŸ<br />

NOSOV¡<br />

SOU-<br />

HL¡SKA<br />

VELK›<br />

ä¡TEK<br />

HRDINA<br />

A. GAJ-<br />

DARA<br />

CIZÕ ZKR.<br />

UNCE<br />

KYSLÕK<br />

POTÿE-<br />

BUJÕCÕ<br />

éIVO».<br />

UéITE»N›<br />

HMYZ<br />

BELGICK…<br />

SÕDLO<br />

ODDÕL<br />

TRIASU<br />

TEXT VTIPU ñ VIZ TAJENKA<br />

křížovka<br />

křížovka<br />

Českého vězeňství<br />

V KTEROU<br />

DOBU<br />

UKAZO-<br />

VACÕ<br />

Z¡JMENO<br />

D›MY<br />

NEMOC-<br />

NI»NÕ<br />

ODDÃLENÕ<br />

OBYV.<br />

SLOVEN.<br />

MÃSTA<br />

KANTORKA<br />

(SLANG.)<br />

DRA»KA<br />

»¡ST<br />

ELEKTRO-<br />

MOTORU<br />

BIBLICK…<br />

JM…NO<br />

MOTIV<br />

LIDSK…<br />

POSTAVY<br />

ZNAK<br />

OBCHOD.<br />

SR¡éKA<br />

POMŸCKA:<br />

ARLES,<br />

BRA»,<br />

…VORA,<br />

ORANS

Stavy vězňů ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby ČR dne 9. 6. 2004<br />

OBVINĚNÍ<br />

ODSOUZENÍ<br />

Vazební věznice Dospělí Mladiství Úhrnem S dohledem S dozorem S ostrahou Se zvýšenou Mladiství Úhrnem Vězni<br />

a věznice obvinění Celkem ostrahou odsouzení Celkem celkem<br />

obvinění<br />

odsouzení<br />

M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž<br />

Bělušice 0 0 0 20 554 574 0 574 574<br />

Brno 369 18 3 372 18 390 16 127 4 80 4 14 1 2 239 9 248 638<br />

Břeclav 69 1 70 0 70 38 13 1 52 0 52 122<br />

České Budějovice 150 6 150 6 156 1 81 2 27 1 109 3 112 268<br />

Drahonice 0 0 0 201 201 0 201 201<br />

Heřmanice 0 0 0 93 600 693 0 693 693<br />

Horní Slavkov 0 0 0 1 703 704 0 704 704<br />

Hradec Králové 180 7 4 1 184 8 192 109 37 3 43 2 189 5 194 386<br />

Jiřice 51 2 3 54 2 56 161 289 450 0 450 506<br />

Karviná 56 8 64 0 64 71 3 32 106 0 106 170<br />

Kuřim 0 0 0 1 145 359 505 0 505 505<br />

Kynšperk nad Ohří 0 0 0 433 433 0 433 433<br />

Liberec 147 4 5 152 4 156 1 44 1 13 1 59 1 60 216<br />

Litoměřice 210 19 8 218 19 237 5 69 3 37 1 112 3 115 352<br />

Mírov 0 0 0 28 293 321 0 321 321<br />

Nové Sedlo 0 0 0 396 30 426 0 426 426<br />

Odolov 0 0 0 264 264 0 264 264<br />

Olomouc 164 9 4 168 9 177 100 1 19 1 120 1 121 298<br />

Opava 0 0 0 49 14 89 119 56 28 35 173 217 390 390<br />

Oráčov 0 0 0 459 42 501 0 501 501<br />

Ostrava 359 23 13 1 372 24 396 1 81 12 61 1 6 149 13 162 558<br />

Ostrov 67 3 1 68 3 71 1 15 3 774 1 790 4 794 865<br />

Pardubice 0 0 0 316 2 14 4 330 6 336 336<br />

Plzeň 243 25 5 248 25 273 29 43 1 737 196 1 005 1 1 006 1 279<br />

Praha-Pankrác 516 7 523 0 523 29 204 221 7 2 463 0 463 986<br />

Praha-Ruzyně 426 66 7 433 66 499 16 100 42 25 8 125 66 191 690<br />

Příbram 0 0 0 6 54 696 756 0 756 756<br />

Rýnovice 0 0 0 75 423 15 513 0 513 513<br />

Stráž pod Ralskem 0 0 0 723 120 843 0 843 843<br />

Světlá nad Sázavou 0 0 0 191 121 2 0 314 314 314<br />

Teplice 75 3 2 77 3 80 22 3 1 26 0 26 106<br />

Valdice 0 0 0 13 569 551 1 133 0 1 133 1 133<br />

Vinařice 0 0 0 1 020 1 020 0 1 020 1 020<br />

Všehrdy 0 0 0 114 418 51 583 0 583 583<br />

Znojmo 2 2 0 2 172 11 183 0 183 185<br />

Úhrnem 3 084 185 71 2 3 155 187 3 342 362 30 5 065 384 7 514 198 1 113 29 96 2 14 150 643 14 793 18 135<br />

Celkem 3 269 73 3 342 3 342 392 5 449 7 712 1 142 98 14 793 14 793 18 135

Nabídka pronájmu výrobních prostor<br />

ve Věznici Horní Slavkov<br />

provozní budova<br />

4 podlaží<br />

výrobní plocha: 155 m 2<br />

skladovací plocha: 170 m 2<br />

Kontakt:<br />

Věznice Horní Slavkov<br />

Hasičská 785<br />

357 31 Horní Slavkov<br />

zástupce ředitele věznice:<br />

Ing. Jan Šemora tel.: 352 660 202<br />

mob.: 602 824 380<br />

vedoucí referátu zaměstnávání vězněných osob:<br />

Mgr. Pavel Krejča tel.: 352 660 346<br />

352 698 547<br />

mob.: 602 863 936<br />

fax: 352 660 211<br />

strojírenská hala<br />

1 podlaží<br />

výrobní plocha: 3 720 m 2<br />

skladovací plocha: 270 m 2<br />

objekt vybaven<br />

jeřábovou dráhou<br />

s mostovým jeřábem<br />

o nosnosti 2,5 t.<br />

přístřešek meziskladu<br />

1 podlaží<br />

skladovací plocha: 240 m 2<br />

Všechny tři objekty tvoří jeden celek včetně plného sociálního zázemí pro zaměstnance.<br />

Podnikatelským subjektům nabízí Věznice Horní Slavkov za velmi dobrých smluvních podmínek možnost pronájmu těchto<br />

objektů a zaměstnání až 100 odsouzených osob.

logo

products

Resources

Company

Terms of service
Privacy policy
Cookie policy
Cookie settings
Imprint
Change language
Made with love in Switzerland
© 2024 Yumpu.com all rights reserved

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!