Svazek V: Národní strategie udržitelného rozvoje a regionální rozvoj

48. (dlouhodobá ekonomická prosperita) Účelem této strategie je navrhnout české veřejnosti
takové „nasměrování“ jejího budoucího vývoje, které by bylo základem dobrých
podmínek k životu přinejmenším pro několik dalších generací. Tématem
udržitelnosti je právě tato dlouhodobá perspektiva. nosti je právě Není tato pochyb dlouhodobá o tom, že perspektiva. materiální
Není pochyb o tom, že materiální prosperita
PØÍRODNÍ
SLUBY
společnosti je založena na fungujícím hospodářství.
Má-li však hospodářství fungovat
dlouhodobě, musí být dlouhodobě syceno
dostatečným přísunem zdrojů, nesmí zahltit
PØÍRODNÍ EKONOMICKÁ BLAHOBYT své „odpadní jámy“ a musí průběžně zachovávat
životodárné služby přírody. Podmínkou
ZDROJE
AKTIVITA (PROSPERITA)
dlouhodobé prosperity je udržitelnost, která je
rovněž výrazem odpovědnosti k našim potomkům.
PØÍRODNÍ
PROPADY
Box 4. Závislost ekonomiky na
přírodním prostředí
49. (obnovitelné a neobnovitelné zdroje) Nevyčerpatelné
zdroje mají povahu přírodních sil,
jako je sluneční záření nebo vítr. Vyčerpatelné
zdroje se buď mohou obnovovat, reprodukovat
– pak mluvíme o obnovitelných zdrojích, nebo
se nemohou obnovovat – pak mluvíme o neobnovitelných zdrojích. Neobnovitelné zdroje
mají většinou povahu zásob 32 , jejichž spotřebou dochází nenávratně k jejich úbytku.
Hlavními neobnovitelnými zdroji jsou nerostné suroviny, tedy zejména palivoenergetické
suroviny, rudy a stavební suroviny. Obnovitelnými zdroji jsou především voda,
ovzduší, půda a organická hmota (biomasa, např. dřevo nebo hospodářská zvířata) 33 , ale
také prostor na zemském povrchu, nad ním nebo pod ním.
50. (využití a stav přírodních zdrojů) Česká republika patří mezi průmyslově vyspělé
země. Její hospodářství je založeno převážně na průmyslu. Vstupem takto orientované
ekonomiky jsou z velké části (81 % v roce 1999 34 ) neobnovitelné zdroje nebo produkty
z nich vyrobené, obnovitelné zdroje tvoří méně než pětinu celkových vstupů (19 %).
V České republice se v roce 1998 vytěžilo 136 mil. tun nerostných surovin, což
představuje téměř 1 % z dnes vymezených průmyslových zásob nerostů a 0,3 %
z evidovaných geologických zásob České republiky. 35 Z tohoto množství bylo vyvezeno
do jiných zemí 18 mil. tun, dovezeno bylo navíc 28 mil. tun. Stav hlavních
obnovitelných zdrojů není v České republice dosud zdaleka dobrý, a to ani přes zřetelné
zlepšení ve většině ukazatelů, ke kterému došlo v devadesátých letech. Toto všeobecné
hodnocení lze dokumentovat tím, že 17 % plochy zemědělské půdy je silně ohroženo
32 Při používání termínu „zásoby“ by mohlo docházet k určitému zmatení zejména ve srovnání
s používanou terminologií oficiálních statistických institucí. Zásoby ve fyzickém slova smyslu
představují množství využitelných zdrojů, a to obnovitelných i neobnovitelných. V Evropském
systému účtů (ESA-95) však patří do kategorie „zásob“ také např. dřevo na stojato; naopak nerostné
suroviny, půda, voda a nekultivované biologické zdroje jsou vedeny jako hmotná nevyrobená
aktiva.
33 Obdobná klasifikace zdrojů viz EEA, 1999.
34 „Metodologie hodnocení stavu a predikce životního prostředí formou bilančního hodnocení
materiálových toků.“ Projekt MŽP ČR VaV/310/2/00. Centrum pro otázky životního prostředí,
Univerzita Karlova v Praze.
35 Viz Surovinová politika ČR (MPO, 2000). Údaj 136 mil. tun odpovídá těžbě z tzv. vyhrazených
ložisek, skutečná těžba (147 mil. tun) je však vyšší o těžbu z tzv. nevyhrazených ložisek.
30