3.3. Analytická geometrie kružnice a koule
3.3. Analytická geometrie kružnice a koule
3.3. Analytická geometrie kružnice a koule
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
<strong>3.3.</strong> ANALYTICKÁ GEOMETRIE KRUŽNICE A<br />
KOULE<br />
V této kapitole se dozvíte:<br />
• jak popsat kružnici a kruh v rovině;<br />
• jak určit vzájemnou polohu bodu nebo a kružnice, resp. bodu a kruhu;<br />
• jakými metodami určit vzájemnou polohu přímky a kružnice;<br />
• jak popsat kulovou plochu a kouli v prostoru;<br />
• jak určit vzájemnou polohu bodu a kulové plochy, resp. bodu a <strong>koule</strong>;<br />
• jakými metodami určit vzájemnou polohu přímky nebo roviny a kulové plochy.<br />
Klíčová slova této kapitoly: středová rovnice, obecná rovnice,<br />
parametrická rovnice, kružnice, kruh, kulová plocha, <strong>koule</strong>, vzájemná<br />
poloha.<br />
Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly:<br />
0,5 + 1,0 hodiny (teorie + řešení příkladů)
Kružnice v rovině.<br />
Kružnice se středem v bodě S [ s , s ]<br />
= a poloměrem r je dána rovnicí<br />
1 2<br />
Jedná se o tzv. středovou rovnici kružnice.<br />
Obecnou rovnicí kružnice je<br />
( ) ( )<br />
2 2 2<br />
1 2<br />
x− s + y− s = r .<br />
2 2<br />
x y ax by c<br />
+ + + + = 0 ,<br />
ovšem jen tehdy, jestliže se dá převést na středovou rovnici kružnice (s reálným poloměrem).<br />
Parametrickou rovnicí kružnice je vyjádření<br />
x= s1 + rcost<br />
, y = s1 + rsin<br />
t ,<br />
kde reálný parametr t probíhá hodnoty 0 ≤ t < 2π<br />
.<br />
Kruh v rovině.<br />
Kruh v rovině je analyticky vyjádřen nerovnicí<br />
( ) ( )<br />
2 2 2<br />
1 2<br />
x− s + y−s ≤ r nebo<br />
+ + + + ≤ 0 ,<br />
2 2<br />
x y ax by c<br />
kde význam jednotlivých veličin a komentář je obdobný jako u kružnice.<br />
Vzájemná poloha bodu a kružnice, resp. kruhu.<br />
Bod je prvkem kružnice, resp. kruhu, jestliže jeho souřadnice vyhovují rovnici, resp.<br />
nerovnici tohoto útvaru.<br />
Vzájemná poloha přímky a kružnice.<br />
Nechť je dána kružnice ( S; )<br />
k r a přímka p: ax+ by+ c= 0 . Mohou nastat tři případy:<br />
1. Přímka p je sečnou kružnice k ⇔ d( S, p)<br />
< r;<br />
2. Přímka p je tečnou kružnice k ⇔ d( S, p)<br />
= r;<br />
3. Přímka p je nesečnou kružnice k ⇔ d( S, p)<br />
> r.<br />
Je zřejmé, že vzájemnou polohu přímky a kružnice vyšetříme nejjednodušeji pomocí<br />
vzdálenosti d( S, p ) středu kružnice S = [ s1,<br />
s2]<br />
od přímky p . Druhou možností, jak zjistit<br />
polohu přímky a kružnice, je nalézt průnik obou útvarů jako řešení soustavy jejich rovnic.
Rovnice kulové plochy v prostoru.<br />
Kulová plocha v prostoru je analogií kružnice v rovině. Kulová plocha se středem v bodě<br />
S = s , s , s a poloměrem r je dána rovnicí<br />
[ ]<br />
1 2 3<br />
( ) ( ) ( )<br />
2 2 2 2<br />
1 2 3<br />
x− s + y− s + z− s = r .<br />
Jedná se o tzv. středovou rovnici kulové plochy.<br />
Obecná rovnice kulové plochy má tvar<br />
+ + + + + + = 0 ,<br />
2 2 2<br />
x y z ax by cz d<br />
ovšem jen tehdy, jestliže se dá převést na středovou rovnici kulové plochy (s reálným<br />
poloměrem).<br />
Koule v prostoru.<br />
Koule v prostoru je analogií kruhu v rovině. Analyticky je <strong>koule</strong> vyjádřena nerovnicí<br />
( ) ( ) ( )<br />
2 2 2 2<br />
1 2 3<br />
x− s + y− s + z−s ≤ r nebo<br />
+ + + + + + ≤ 0 ,<br />
2 2 2<br />
x y z ax by cz d<br />
kde význam jednotlivých veličin a komentář je obdobný jako u kulové plochy.<br />
Vzájemná poloha bodu a kulové plochy, resp. <strong>koule</strong>.<br />
Bod je prvkem kulové plochy, resp. <strong>koule</strong>, jestliže jeho souřadnice vyhovují rovnici, resp.<br />
nerovnici tohoto útvaru.<br />
Vzájemná poloha přímky a kulové plochy.<br />
Nechť je dána kulová plocha ( S; r)<br />
ϕ a přímka p:<br />
r = a+<br />
tu, t∈<br />
R. Mohou nastat tři případy:<br />
1. Přímka p je sečnou kulové plochy ϕ⇔ d( S, p)<br />
< r;<br />
2. Přímka p je tečnou kulové plochy ϕ⇔ d( S, p)<br />
= r;<br />
3. Přímka p je nesečnou kulové plochy ϕ ⇔ d( S, p)<br />
> r.<br />
Veličina d( S, p ) představuje vzdálenost středu kulové plochy S [ s , s , s ]<br />
= od přímky p.<br />
1 2 3<br />
Vypočítat vzdálenost bodu od přímky v prostoru není sice obtížné, je ale třeba znát příslušný<br />
vzorec (viz kapitolu „Analytická <strong>geometrie</strong> přímky“). Pokud ho neznáme, můžeme jako<br />
obvykle u tohoto typu úloh, použít průniku obou útvarů.<br />
Postup řešení pomocí průniku spočívá v dosazení za souřadnice x , y , z z parametrického<br />
vyjádření přímky p . do rovnice kulové plochy ϕ . Tím dostaneme kvadratickou rovnici pro<br />
reálný parametr t, která může mít, jak víme, dvě řešení (sečna), jedno řešení (tečna) nebo<br />
žádné řešení (nesečna).
Vzájemná poloha roviny a kulové plochy.<br />
Jedná se o velmi přesnou analogii vzájemné polohy přímky a kružnice.<br />
Nechť je dána kulová plocha ϕ ( S; r)<br />
a rovina ρ : ax + by + cz + d = 0. Mohou nastat tři<br />
případy:<br />
d S, ρ < r;<br />
1. Rovina ρ je sečnou kulové plochy ϕ ⇔ ( )<br />
2. Rovina ρ je tečnou ke kulové ploše ϕ ⇔ d( S, )<br />
3. Rovina ρ je nesečnou kulové plochy ϕ ⇔ d( S, )<br />
ρ = r ;<br />
ρ > r .<br />
as1+ bs2 + cs3+<br />
d<br />
Veličina d ( S, ρ ) =<br />
představuje vzdálenost středu kružnice S=[ s<br />
2 2 2<br />
1, s2,<br />
s<br />
3]<br />
od<br />
a + b + c<br />
roviny ρ .<br />
Druhou možností, zde méně vhodnou, jak zjistit polohu roviny a kulové plochy, je nalézt<br />
průnik obou útvarů jako řešení soustavy jejich rovnic a určit vzájemnou polohu podle počtu<br />
nalezených společných bodů: ∞ bodů ⇔ sečna, 1 bod ⇔ tečna, 0 bodů ⇔ nesečna.<br />
Shrnutí kapitoly:<br />
Kružnici v rovině popisujeme středovou nebo obecnou rovnicí. Je ovšem<br />
také možné popsat kružnici i další útvary parametrickou rovnicí.<br />
Kruh v rovině popisujeme nerovnicí, kterou dostaneme ze středové nebo<br />
obecné rovnice kružnice změnou znaménka = na znaménko ≤ .<br />
Bod je prvkem kružnice, resp. kruhu, pokud splňuje její rovnici, resp.<br />
jeho nerovnici.<br />
Přímka může být sečnou, tečnou nebo nesečnou kružnice. Nejjednodušeji<br />
o tom rozhodneme určením vzdálenosti přímky od středu kružnice nebo<br />
také výpočtem průniku obou útvarů.<br />
Kulovou plochu v prostoru popisujeme středovou nebo obecnou rovnicí.<br />
Kouli v rovině popisujeme nerovnicí, kterou dostaneme ze středové nebo<br />
obecné rovnice kulové plochy změnou znaménka = na znaménko ≤ .<br />
Bod je prvkem kulové plochy , resp. <strong>koule</strong>, pokud splňuje její rovnici,<br />
resp. nerovnici.<br />
Přímka nebo rovina může být sečnou, tečnou nebo nesečnou kulové plochy<br />
. Nejjednodušeji o tom rozhodneme určením vzdálenosti přímky či roviny<br />
od středu kulové plochy nebo také výpočtem průniku obou útvarů.
Otázky:<br />
• Jaké znáte způsoby popisu kružnice v rovině<br />
• Formulujte středovou, obecnou a parametrickou rovnici kružnice.<br />
• Jaké znáte způsoby popisu kruhu v rovině Jaký je vztah mezi popisem<br />
kružnice a kruhu<br />
• Jakou vzájemnou polohu mohou mít bod a kružnice, resp. bod a kruh Jak ji<br />
určíme<br />
• Jakou vzájemnou polohu mohou mít přímka a kružnice Jak ji nejsnadněji<br />
určíme<br />
• Jaké znáte způsoby popisu kulové plochy v prostoru<br />
• Formulujte středovou a obecnou rovnici kulové plochy.<br />
• Jaké znáte způsoby popisu <strong>koule</strong> v rovině Jaký je vztah mezi popisem kulové<br />
plochy a <strong>koule</strong><br />
• Jakou vzájemnou polohu mohou mít bod a kulová plocha, resp. bod a <strong>koule</strong><br />
Jak ji určíme<br />
• Jakou vzájemnou polohu mohou mít přímka nebo rovina a kulová plocha<br />
Jakými metodami ji určíme<br />
Příklad 1.<br />
Rozhodněte, zda se jedná o rovnici kružnice:<br />
2 2<br />
2 2<br />
a) x − y = 9 ;.b) x y 9<br />
2 2<br />
e) x + y + 2x− 4y+ 1= 0.<br />
2 2<br />
+ = ; c) ( x ) ( y )<br />
− 2 + + 1 − 4= 0;d)<br />
+ + 2 − 4 + 6= 0;<br />
2 2<br />
x y x y<br />
Příklad 2.<br />
Určete vzájemnou polohu přímky p a kružnice k :<br />
2 2<br />
a) k:( x ) ( y )<br />
b) k: ( x 1) ( y 2)<br />
c) k: ( x 1) ( y 2)<br />
− 1 + + 2 = 9, p: x − 1 = 0 ;<br />
2 2<br />
− + + = , p: x− y = 0 ;<br />
2 2<br />
9<br />
2<br />
− + + = , p: x+ 2y− 6 = 0 .<br />
Příklad 3.<br />
Rozhodněte, zda se jedná o rovnici kulové plochy:<br />
2 2 2<br />
a) x + y + z + 2x− 4z+ 1= 0;<br />
b)<br />
c)<br />
9 2<br />
+ + + 2 − 8 + + 18 = 0 ;<br />
2 2 2<br />
x y z x y z<br />
+ + + 2 − 8 + + 17 = 0 .<br />
2 2 2<br />
x y z x y z
Příklad 4.<br />
Určete vzájemnou polohu přímky p a kulové plochy ϕ :<br />
2 2<br />
2<br />
= = =− , ( x ) y ( z )<br />
2<br />
= = =− , ( x ) y ( z )<br />
a) p: x t, y t, z 2t<br />
b) p: x 4 t, y t, z 3t<br />
Příklad 5.<br />
ϕ: − 3 + + − 4 = 25;<br />
2 2<br />
ϕ: − 3 + + − 4 = 25.<br />
Určete vzájemnou polohu roviny ρ a kulové plochy ϕ :<br />
a) ρ : x y z 1 0<br />
2 2 2<br />
+ − + = , ( x ) ( y ) ( z )<br />
− z+ = , ( x ) 2 ( y ) 2 ( z )<br />
2<br />
b) ρ : y 1 0<br />
c) ρ : 2x 1y 2z<br />
3 0<br />
ϕ: − 1 + + 2 + − 3 = 3;<br />
ϕ: − 1 + + 2 + + 1 = 0,01;<br />
2 2 2 4<br />
+ − + = , :( x 1) ( y 1) ( z 2)<br />
ϕ − + − + − = .<br />
9<br />
Řešení příkladů:<br />
1a) ne; 1b) ano, S = [0, 0], r = 3 ; 1c) ano, S = [2, − 1], r = 2; 1d) ne; 1e) ano,<br />
S = [ − 1, 2], r = 2.<br />
2a) sečna; 2b) tečna; 2c) nesečna.<br />
3a) ano, S = [ − 1, 0, 2], r = 2; 3b) ne; 3c) ano,<br />
4a) sečna; 4b) tečna.<br />
5a) tečna; 5b) sečna; 5c) tečna.<br />
⎡ 1⎤<br />
1<br />
S= ⎢<br />
−1, 4, − , r =<br />
2⎥<br />
.<br />
⎣ ⎦ 2<br />
Další zdroje:<br />
1. POLÁK, J. Přehled středoškolské matematiky. 6. vyd. Praha: Prometheus, 1997.<br />
2. POLÁK, J. Středoškolská matematika v úlohách I. 1. vyd. Praha: Prometheus, 1996.<br />
3. POLÁK, J. Středoškolská matematika v úlohách II. 1. vyd. Praha: Prometheus, 1996.<br />
4. REKTORYS, K. a spol. Přehled užité matematiky. 6. přepr. vyd. Praha: Prometheus,<br />
1995.<br />
ZÁVĚR:<br />
[Tady klepněte a pište]