Teorie hybridizace
Teorie hybridizace
Teorie hybridizace
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
<strong>Teorie</strong>_<strong>hybridizace</strong>.odt<br />
<strong>Teorie</strong> <strong>hybridizace</strong><br />
• umožňuje předpovědět prostorové uspořádání atomů v molekule<br />
• vysvětluje vznik energeticky rovnocenných kovalentních vazeb z energeticky rozdílných orbitalů<br />
Molekula CH 4 - vysvětlení čtyřvaznosti atomu C<br />
Centrální atom - uhlík.<br />
6C: [ 2 He] 2s 2 2p 2 ; 6C: .<br />
Ze stavby valenční vrstvy atomu C vyplývá, že atom uhlíku má v základním stavu dva nepárové<br />
elektrony, proto bychom předpokládali, že bude schopen tvořit dvě kovalentní chemické vazby.<br />
Ale víme, že atom uhlíku tvoří čtyři kovalentní vazby. Experimentálně bylo zjištěno, že tyto vazby jsou<br />
rovnocenné (stejná délka a energie) a směřují k atomům vodíku do vrcholů pravidelného tetraedru, v<br />
jehož středu se nachází atom uhlíku.<br />
* 6 C:<br />
V prvním excitovaném stavu má atom uhlíku čtyři nepárové elektrony v orbitalech 2s a 2p.<br />
Energie potřebná k excitaci a vytvoření valenčního excitovaného stavu musí být menší než energie uvolněná při vzniku<br />
chemické vazby (= vazebná energie).<br />
Orbitaly 2s a 2p se od sebe energeticky liší. Navíc jsou naprosto rozdílné svým tvarem. To znamená, že<br />
i chemické vazby v molekule CH 4 by měly být rozdílné (různě pevné, různě prostorově orientované).<br />
Ve skutečnost jsou všechny čtyři chemické vazby rovnocenné.<br />
Tento rozpor mezi očekávanou a skutečnou situací vysvětluje teorie <strong>hybridizace</strong>.<br />
Podle této teorie se všechny valenční orbitaly, obsahující alespoň jeden elektron, tvarově a energeticky<br />
sjednocují (s výjimkou orbitalů podílejících se na vazbách π – viz dále).<br />
Hybridizace je energetické a tvarové sjednocení orbitalů různých typů.<br />
V případě atomu uhlíku se hybridizuje (energeticky a tvarově sjednocuje) jeden orbital 2s se třemi<br />
orbitaly 2p a vzniknou energeticky i tvarově stejné orbitaly, každý s jedním elektronem.<br />
Označujeme je sp 3 . Hovoříme o hybridizaci typu SP 3 .<br />
Energie hybridních orbitalů je vždy průměrem energií původních atomových orbitalů.<br />
Energetický stav atomu charakterizovaný hybridními orbitaly se označují jako valenční stav. Přechod<br />
atomu z excitovaného stavu do valenčního stavu vyžaduje další energii (která se více než uhradí energií<br />
uvolněnou při tvorbě vazeb).<br />
Hybridní orbitaly sp 3 mají (stejně jako jiné HO vzniklé lineární kombinací AO s a p) shodný tvar.<br />
2/4