Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
k u l t u r a a s p o l e č n o s t<br />
Oblouky cest vědy a umění, jež se v uplynulých letech<br />
jako by vzdalovaly, se opět přibližují, protínají a čím dál víc spojují.<br />
Jedno inspiruje, zpřesňuje i zdokonaluje druhé, obě roviny nacházejí společnou řeč,<br />
chuť i vůli k soužití, a tím obohacování sebe i celé společnosti. Badatelé objevují ve své<br />
precizní práci výtvarno, výtvarníci bádají ve zdrojích, aby své tvorbě postavili pevný<br />
základ... Kam zařadit Vladimíra Pechara, jehož knížata a králové Koruny české doprovodili<br />
historické exkurze Dušana Třeštíka (a nebo snad opačně), jehož Egyptskému cyklu<br />
předcházely roky důkladných studií, jehož obrazy byly vystaveny v Akademii věd,<br />
nedávno (a ne napoprvé) např. v Geofyzikálním ústavu AV ČR<br />
Podáváme si levou ruku a zaklesáváme malíčky,<br />
tykáme si a oslovuji ho Pluto. Jsme totiž skauti<br />
a před časem jsem měla tu čest pomáhat v klubovně<br />
našeho střediska při instalaci jedné z mnoha jeho výstav.<br />
Sedíce nad stohy kronik a zápisků vidím, že záběr<br />
Vladimíra Pechara přesahuje hranice jednoho rozhovoru.<br />
Pokusím se tedy použít jako vodítka čtyři díly<br />
Historie skautingu od Rudolfa Plajnera, která sice nakonec<br />
nikdy nevyšla, ale možnost ilustrovat obálky<br />
těchto knih si Pluto dodnes velice považuje.<br />
Otevíráme první díl – Cestu k dospělosti. Jako<br />
by se v zádumčivých očích tvých postav dalo číst,<br />
že jsi do života nevykročil pohodlnou vyšlapanou<br />
pěšinou. Vystudoval jsi malbu u profesorů Kaisera,<br />
Mahelky a Uchytilové, ale tomu předcházely životní<br />
odbočky...<br />
Musím se zastavit u zmíněných obálek Historie<br />
skautingu. Ačkoli Plajnerův rukopis knižně nevyšel, je<br />
archivován a jsem hrdý, že jsem ilustroval čtyři dominantní<br />
věci plus dvě další knihy. Samosebou mě to<br />
hřeje. Je to taková lidská nicůtka.<br />
Po gymnáziu jsem nesměl dál studovat, jak se to začátkem<br />
padesátých roků stávalo, tak jsem nastoupil do<br />
fabriky jako kreslič do konstrukce. Pak se mi podařilo<br />
utéct alespoň na geologickou průmyslovku, kde nechtěli<br />
doporučení školy. Takže jsem udělal geologický abiturienťák<br />
a pak jsem se geologií asi 15 let opravdu živil.<br />
akademický<strong>bulletin</strong><br />
Vycházejme z optimistické premisy, že všechno<br />
je pro něco dobré. Přivedlo tě to k podstatě – k hlíně,<br />
ke skále, ke kameni<br />
Můžu říct, že ano, poznal jsem fundament. Navíc<br />
jsem jako skaut uměl chodit podle mapy, což je v geologii<br />
potřeba, protože jsme prováděli terénní mapování.<br />
Po dlouhých 15 let jsem sám jen podle mapy procházel<br />
třeba osm hodin zcela neznámým krajem – Krušnými<br />
horami, Šumavou – domluvený, kde se po čtyřech, pě-<br />
ab<br />
32<br />
VĚDECKÝ MALÍŘ<br />
ČI MALUJÍCÍ BADATEL<br />
ti, šesti hodinách sejdu s autem, které na mě bude na<br />
přesně určeném místě čekat. Celé dny sám v cizím terénu<br />
jen s mapou v ruce, to pak člověk splynul s přírodou<br />
a zemitostí. Mezitím jsem maloval a studoval výtvarnou<br />
školu při zaměstnání, což bylo dost náročné,<br />
navíc jsem si ještě přivydělával na družstevní byt malováním<br />
pro školu, pro časopisy, pro noviny.<br />
Inspirovala tě geologie při výtvarné tvorbě<br />
Přímo ne, ale k přírodě jsem měl vztah jako skaut<br />
a geologií se jen posílil. Klepal jsem kladívkem do kamenů,<br />
do tzv. kamenného výchozu, a zároveň tak prohluboval<br />
poměr k materii. Musel jsem poznat, jestli je<br />
to žula, nebo něco jiného, musel jsem si to ohmatat.<br />
A tomu jsem docela rád, i když jsem geologii dělal<br />
z nouze, protože jsem chtěl jít na konzervatoř, kam mě<br />
kvůli posudku ze školy nesměli přijmout.<br />
Geologie se tě tedy svým způsobem ujala, vedla<br />
tvé kroky. Zajímá tě ještě, sleduješ nové trendy<br />
Ano, dodnes jsme v kontaktu s bývalými kolegy.<br />
Chodím do přírodovědného klubu Barrande, který vede<br />
kolega Vladimír Sattran, s nímž jsme v roce 1957<br />
mapovali v Krušných horách. Geologie je mi blízká, je<br />
to prostě příroda, byť zdánlivě mrtvá, mluví ke člověku,<br />
který rozpozná kameny od sebe. Květiny zas mluví jiným<br />
způsobem. Při pohledu na hrubozrnnou nebo<br />
jemnozrnnou žulu cítím v každé něco jiného. Rozpoznávám<br />
a musím vědět, jak hornina vznikla, proč<br />
zkrystalizovala právě takhle, proč jsou tam ty černé<br />
amfiboly, jak šla postupně krystalizace, z čeho vznikl<br />
výsledný element čili ta hornina...<br />
Právě některé tvé obrazy na mne působí, jako by<br />
horninu přiznávaly, jako by z ní svou strukturou<br />
vycházely.<br />
V těch obrazech, strukturážích, je písek. To znamená,<br />
že materie je opět ta prvotní surovina, z níž potom
Change language