You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
<strong>CHOV</strong> <strong>MLÉČNÉHO</strong> <strong>SKOTU</strong><br />
Přehled oblastí<br />
domestikace<br />
PAVLŮ Vilém<br />
Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha, Ruzyně – Výzkumná stanice<br />
travních ekosystémů Liberec<br />
Původ skotu<br />
- Nadčeleď dutorohých přežvýkavců, čeleď turovití,<br />
podčeleď tuři, rod praví tuři<br />
- Příbuzné rody:<br />
Buvoli- Afrika - buvol kaferský, krátkorohý, červený<br />
Asie – buvol indicky –domestikován (Čína,<br />
Indie, Egypt, Jižní Amerika, kavkazské republiky, BG, I)<br />
Původ skotu<br />
- Příbuzné rody:<br />
Východoindičtí tuři čelnatí<br />
Jak - střední Asie 4-6 tis. m n. m.<br />
-1000 kg mléka<br />
-7-9% tuku<br />
Tažná zvířata, soumaři, trus na palivo, srst, kůže<br />
2 000 kg<br />
6-8 % tuk
Původ skotu<br />
- Příbuzné rody:<br />
Bizoni- 1) Bizon evropský (zubr)-nebyl domestikován<br />
- 2) Bizon americký-větší než zubr<br />
Cattalo-mezidruhový kříženec (bastard), samčí potomstvo<br />
neplodné, plodní kříženci 1/8 bizon, 7/8 skot, odolný<br />
nízkým teplotám -40oC<br />
Beefalo-kříženci 3/8 bizon, 3/8 charollais, 2/8 hereford<br />
1 rok 500 kg ž. hm., až 2 kg přírůstku denně<br />
Původ skotu<br />
- Praví tuři: 3 skupiny<br />
Pratuři- 1) Bos primigenius –původ CN, S, H-v<br />
v mladší době kamenné přiveden na naše<br />
území, vyhynul 1627 v Mazovsku v Evropě<br />
2) Bos brachyceros (krátkorohá plemena)-<br />
odvozen původ českých červinek, němečtí<br />
kolonisté na naše území<br />
Původ Skotu<br />
- Praví tuři: 3 skupiny<br />
Pratuři- 1) Bos primigenius<br />
2) Bos brachyceros<br />
3) Bos nomadicus-zebu, domestikované v<br />
Indii, odolnost proti tropickým a<br />
subtropickým podmínkám<br />
Původ skotu V ČR<br />
- Český červený skot<br />
Bos primigenius (původní ve střední Evropě) X Bos brachyceros (němečtí kolonisté)<br />
Brahmánské<br />
Sahiwal<br />
- kůň nikdy nevytlačil skot jako tažnou sílu, což mělo vliv na<br />
vývoj morfologických a fyziologických vlastností skotu<br />
- do 30-ti leté války pouze „České červinky“<br />
- po 30-ti leté válce dovozy různých plemen (Mariahofské,<br />
Avantálské, Mürztálské, Pincgavské, Bernské neboli Simenské,<br />
Montafonské….) do zdecimované země<br />
- 1848 český červený skot 150-300 kg, málo mléka a masa<br />
- dovezená plemena-větší užitkovost, ale i nutná péče
Původ skotu V ČR<br />
-2. polovina 19. století se oproti začátku 19. století počet<br />
skotu zdvojnásobil na 2 mil ks-zvyšoval se počet na úkor<br />
ovcí i koní.<br />
-Tažná zvířata byla po vykrmení lépe zpeněžována než<br />
opotřebovaní tažní koně<br />
-Neorganizované dovozy a křížení (největší vliv bernské<br />
plemeno) proto koncem 19. století zákony k usměrnění<br />
plemenitby (1874 Čechy rozděleny na kraje podle plemen,<br />
1887 zákon o výběru plemeníků)<br />
Pratur-regenerace regenerace z maďarský arský stepní skot, skotský<br />
náhorní skot, hnědý skot….<br />
Vemeno<br />
- modifikovaná kožní žláza<br />
- 4 čtvrti, každá zakončena strukem-svěrač-zabraňuje samovolnému<br />
vytékání mléka<br />
- strukový kanálek se rozšiřuje ve strukovou cisternu-struková cisterna je<br />
spojená s mléčnou cisternou do které ústí síť kanálků<br />
- do kanálků ústí mléčné sklípky (alveoly) uložené ve žlaznaté části<br />
vemene<br />
- Dlouhodobou selekcí se podstatně zvětšil objem vemena i jeho<br />
histologická stavba<br />
Vemeno<br />
- I když je korelace mezi velikostí vemena a výší<br />
dojivosti, je rozhodující jeho vnitřní struktura<br />
- Důležité je zastoupení žláznaté mlékotvorné tkáně a<br />
bohatost a způsob prokrvení a inervace vemene<br />
- Žláznaté vemeno-po vydojení podstatně zmenší objem<br />
- Primitivní a masná plemena-vemena s vazivem<br />
- Dojnice s nízkou užitkovostí-tuková vemena<br />
- Hmotnost vemena dospělé krávy 11-27 kg<br />
- Mléčná kapacita vemene 9-22 kg
Tvorba mléka<br />
- Vytvoření 1l mléka 500-800 litrů krve<br />
- Na 20 litrů mléka 10 000 litrů krve<br />
- Nejintenzivnější tvorba mléka probíhá po vydojení<br />
vemena<br />
Tvorba mléka<br />
- Činnost mléčné žlázy je řízena neuro-humorálně<br />
- Hormonální řízení: laktogenní hormon prolaktin,<br />
produkován předním lalokem hypofýzy, stoupá před a<br />
po otelení, s pokračující laktací se jeho množství<br />
snižuje, účinek prolaktinu omezuje hladina estrogenu,<br />
která se s postupující březostí zvyšuje<br />
- Dojení nebo sání mléka teletem<br />
1) Podráždění nervových receptorů struků-hypofýza,<br />
omývání vemene vodou 45-50 o C teplou, masáž nebo<br />
tele<br />
2) Oxytocin do krve-pak do mléčné žlázy-vyvolá stahy<br />
myoepiteliálních buněk a z alveolů se vytlačuje mlékopůsobí<br />
6-8 minut, do té doby by měla být vydojena<br />
- Mléčná užitkovost je ovlivňována:<br />
a) Úrovní výživy-70-80%<br />
b) Plemennou příslušností a individualitou plemenice<br />
c) Schopnost využívat živiny z krmné dávky a změny<br />
krmení (přizpůsobení bachorové mikroflory)<br />
d) Stádiem březosti-v 5-6 měsíci březosti se užitkovost<br />
snižuje<br />
e) Objemem vemene<br />
f) Pohybem se zvyšuje<br />
g) Prvním otelením-hmotnost při zabřeznutí nad 400 kg tj.<br />
17-19 měsíců-čím déle tím lépe<br />
h) Stáří dojnice-od 1. do 5. (7.) laktace stoupá, pak 1-2<br />
laktace stejné a dále klesá<br />
i) Stání na sucho-regenerace mléčné žlázy a příprava na<br />
porod 50-60 dnů<br />
Tvorba mléka<br />
- V prvních 5-6 dnech po otelení-mlezivo (kolostrum)-<br />
nažloutlé, hořkoslané (Mg)-projímavý účinek –<br />
odstranění střevní smolky u telete, husté, lepkavé,<br />
varem se sráží<br />
- Tele se rodí bez protilátek proti nespecifickým<br />
stájovým infekcím-imunoglobulíny z 10% za 24 h na<br />
O,1%<br />
- Rozdíl mezi mlékem a mlezivem<br />
Složky<br />
Voda<br />
Tuk<br />
Bílkoviny<br />
Mléčný cukr<br />
Min. látky<br />
Mléko<br />
87,5<br />
3,8<br />
3,3<br />
4,7<br />
0,7<br />
Mlezivo<br />
75,4<br />
5,4<br />
15,0<br />
3,3<br />
0,9
Tvorba mléka<br />
- Obsah minerálních látek v kravském mléce<br />
Minerální látky<br />
%<br />
Ca<br />
0,12<br />
Mg<br />
0,01<br />
P<br />
0,10<br />
Na<br />
0,05<br />
K<br />
0,15<br />
Cl<br />
0,11<br />
Laktace<br />
- Laktační období-od otelení (narození telete)<br />
Normovaná laktace-prvních 305 dní<br />
Skutečná<br />
Nenormální- méně než 250 dní nebo dojivost nižší než<br />
1500 Kg mléka<br />
- Mezidobí-od otelení do otelení, mělo by trvat méně než<br />
400 dnů (optimálně 365 dnů)<br />
- Interval-od otelení do prvního zapuštění-60-65 dní (1.-<br />
3. říje-trvá 19-22 dní.<br />
- Sevis perioda neboli mezibřezost-od otelení do<br />
zapuštění, po kterém plemenice zabřezla, měla by být<br />
do 100 dnů (optimálně 85 dnů)<br />
- Doba březosti -280-285 dnů<br />
Laktace<br />
Laktace<br />
- Zaprahnutí-první den, kdy přestává produkce mléka,<br />
respektive, kdy je denní dojivost pod 1Kg mléka<br />
- Stání na sucho-od zaprahnutí do otelení, min. 50-60<br />
dnů<br />
- Dojnost-schopnost produkovat mléko<br />
- Dojivost-množství vyprodukovaného mléka<br />
- Absolutní dojivost-mléko vyprodukované za<br />
normovanou laktaci<br />
- Relativní dojivost-produkce mléka na 100 kg živé<br />
hmotnosti<br />
- Dojitelnost-schopnost uvolňovat mléko
Reprodukce<br />
- Pohlavní dospělost- 8-10 měsíců (proto zhruba od 6<br />
měsíců oddělujeme v chovu od sebe pohlaví)<br />
- Chovatelská dospělost- jalovice 14-20 měsíců<br />
býci 12-14 měsíců<br />
- Říje- trvá 24-36 hodin většinou v noci<br />
- Ovulace-uvolnění vajíčka z vaječníku 6-15 hodin po říji<br />
- Při přirozeném páření býk kryje plemenici v průběhu<br />
říje<br />
- Inseminace (umělé oplodnění)-ve druhé polovině říje<br />
- Reinseminace (opakovaná inseminace)-6 hodin po<br />
inseminaci, spermatem stejného býka<br />
Reprodukce<br />
- Příznaky říje - nechá na sebe skákat ostatní krávy<br />
menší nádoj mléka, neklid<br />
čirý bezbarvý hlen z pochvy<br />
- Přirozená plemenitba-býk ve stádě, sám vyhledá a<br />
zapustí říjící plemenice, ve stádě většinou nemohou<br />
být špičkoví býci, krávy s reprodukčními poruchami<br />
mohou být dlouho nezjištěny<br />
- Inseminace-plemenářská služba, cena se odvíjí od<br />
plemenné hodnoty býka<br />
Užitkový typ<br />
Mléčný x Masný x Kombinovaný<br />
- Mléčný-lichoběžníkový tvar trupu, užší a delší hrudník,<br />
ostrý kohoutek a hřbet, jemnější kostra se slabým<br />
osvalením, metabolismus efektivněji přeměňuje přijaté<br />
živiny na produkci mléka, tělesná kondice zvířat je<br />
nevýrazná až hubená<br />
- Masný-kratší, kulovitý a hluboký hrudník, široký<br />
kohoutek a hřbet, dobré osvalení beder, zádě, kýty a<br />
plece, mají dobrou růstovou schopnost, ale při<br />
zvýšeném přívodu živin ukládají tuk<br />
CNxCh<br />
Kontrola mléčné užitkovosti<br />
- V ČR od roku 1905<br />
- Vychází z mezinárodních dohod<br />
- V kontrolní den se mléko váží nebo měří cejchovaným<br />
průtokoměrem<br />
- Vzorek mléka na obsah tuku a bílkovin-laboratoři je<br />
pak na přístrojích Milkoscan stanoven % obsah tuku a<br />
bílkovin<br />
- Zkoušky dojitelnosti-dojení za časový úsek v<br />
jednotlivých čtvrtích, hlavní ukazatel-relativní výdojek<br />
za 3 minuty<br />
- Selekce-zvyšovat podíl žádoucích jedinců 1)užitková<br />
hodnota (fenotyp) 2)dědičný základ (genotyp)<br />
- Negativní selekce-vyřazování zvířat nevhodných, málo<br />
užitkových<br />
- Pozitivní selekce-výběr plemenic (plemeníků) pro další<br />
chov-připařovací plán
Prvovýroba mléka<br />
- ČSN- Ošetření a uchování syrového mléka po nadojení<br />
Čištění a dezinfekce v prvovýrobě mléka a při jeho<br />
mlékárenském zpracování<br />
Syrové kravské mléko pro mlékárenské ošetření a<br />
zpracování<br />
Metody zkoušení mléka a tekutých mléčných výrobků<br />
- Strojní dojení v ČR kolem roku 1900<br />
- Napodobení sání telete dnes 48 impulsů za 1 minutu<br />
- Filtry v potrubí-mechanické nečistoty<br />
- Rychlé zchlazení pod 10°C<br />
- Mléčnice-tanky na skladování mléka<br />
- V mléčnici z právnického hlediska přejímka mléka<br />
mlékárnou<br />
Hodnocení jakosti syrového mléka<br />
Evropský standard pro syrové kravské mléko<br />
- Max. 100 tisíc mikroorganismů v 1 ml syrového mléka<br />
- Max. 400 tisíc somatických buněk<br />
- Rezidua antibiotik vyjádřená mezinárodními<br />
jednotkami penicilinu (I.U.) max. 0,007 I.U./1ml<br />
Do roku 2004 ČSN<br />
- 33g/l tuk<br />
- 28g/l bílkoviny<br />
- Kyselost 6,2-7,8 SH<br />
- Teplota 4-7 °C<br />
- Stupeň mechanických nečistot max. 2<br />
- Bod mrznutí mléka -0,515°C<br />
- Kysací aktivita min 25 SH<br />
- Min. obsah TPS 8,5%<br />
Třídy Q, I., II., III.<br />
Zpracování mléka v mlékárnách<br />
Příjem mléka a přečerpání do sila (zhruba 100 tisíc l), 6-<br />
8°C<br />
- Čištění mléka-mechanické nečistoty pomocí filtrů,<br />
odstřeďování kalů<br />
- Pasterace mléka -do 100°C<br />
1857 Louis Pasteur, zahřátí vína (50-60°C)-odumírání<br />
mikroorganismů<br />
LTLT (little temperature, long time)-65°C, 20-30 minut<br />
HTST (high temperature, short time)-74°C, 15-20 s<br />
Mžiková pasterizace-85°C, 1-2 s, ve vrstvě 0,6-0,8 mm<br />
- Sterilizace –nad 100°C<br />
UTH (ultra-high temperature)-135-150°C, několik sekund<br />
- Homogenizace mléka -USA 1927<br />
V mléce 80% tukových kapének o velikosti 3-7 µm, v<br />
homogenizovaném mléce 80% tukových kapének o<br />
velikosti 1-2 µm, změna rychlosti z 200 m/s na 20 m/s<br />
při tlaku 20 mPa, trvá 1/20 000 sekundy
Zastoupení plemen v ČR<br />
Černostrakaté (M, Holštýnsk<br />
týnské, , h.-fr<br />
fríské),NL, D, DK pak do<br />
USA, do Čech 60. léta l<br />
20. století, , 9 700 kg, 4,1%t, 3,3%b<br />
České strakaté (Ma/M)<br />
Fleckvieh, Czech pied),z bernské<br />
oblasti CH, do Čech v 19. století, , 6 300 kg, 4,2%t, 3,5%b<br />
Montbeliard (Ma/M)-F, původnp<br />
vodně simentálsk<br />
lské plemeno, do<br />
ČR R v roce 1994, 7 500 kg, 3,9%t, 3,4%b
Ayrshire (M)-18.stol Skot. Hrab Ayr, , dnes 70% v DK, do<br />
ČR R v letech 1960-1975, 1975, 8 000 kg, 4,2%t, 3,4%b<br />
Jersey (M)-ostrov v Lamanšsk<br />
ském m průlivu, od 18.stol.<br />
čistokr. . izolace, do ČR R v 90. letech 20 st., 6 000 kg, 5,8%t,<br />
4,0%b, drobný skot-hmotnost krav 400 kg<br />
Česká červinka-genetická rezerva, „původní české<br />
plemeno“, , střen<br />
ení rámec, pozdní dlouhověké, , max. 4 000<br />
kg, 4,0%t, 4,6%b, hmotnost krav 500 kg<br />
Nížinné červenostrakaté (Ma/M aža<br />
M, Rotbunte, Red<br />
holstein)-vy<br />
vyštěpeno<br />
v rámci r<br />
C, pak z USA reexport, aža<br />
7<br />
000 kg, 4,2%t, 3,4%b, zušlech<br />
lechťování Českékoko strakatého
Hnědé (Ma/M,<br />
Braunvieh)-6 6 500 kg, 4,1%t, 3,5%b, do<br />
USA odtud re-import se zv. . ml. užitkovostu<br />
itkovostí
Pincgavské (Ma/M) Oblast v A-5 A 5 300 kg, 3,9%t, 3,3%b,<br />
Po WW2 pokles dnes 2,5% v A<br />
Tyrolské šedé (Ma/M), A, I, CH, max. 7 000 kg, 3,9%t,<br />
3,3%b, 85% populace 1-21<br />
2 tis m. n m., odolný, nenáro<br />
ročný
Sahiwal (Ma/M), Indie pro mléko,<br />
nej. . ze Zebu 2 000 kg,<br />
5,0%t, odolný vůčv<br />
ůči i vysokým teplotám, nenáro<br />
ročný, ne<br />
pracovní-pomal<br />
pomalá a těžt<br />
ěžkopádná<br />
Tharparkar (Thari)-M, 2 500 kg, 4,3%t, odolný vůčv<br />
ůči<br />
vysokým teplotám, nenáro<br />
ročný, i pracovní, , během b<br />
WW2<br />
zásobovalo indickou armádu mlékem<br />
Jak-maso, mléko, kůžk<br />
ůže, vlna, jezdecká zvířata, soumaři i aža<br />
100kg (Čína,(<br />
Tibet, Nepál, Mongolsko, Severní Amerika),<br />
3-66 tis. m. n m., 400 kg, 7%t, dom. . 3000 let př. p nl.<br />
Pasture and animal, Brno, 2.-9.<br />
September 2004
Pasture and animal, Brno, 2.-9.<br />
September 2004<br />
Pasture and animal, Brno, 2.-9.<br />
September 2004<br />
Děkuji za pozornost<br />
Jizerské hory-Bílá Kuchyně 16.05. 2006<br />
Pasture and animal, Brno, 2.-9.<br />
September 2004