Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
TECHNIKA KRMENÍ SKOTU<br />
Výživa zvířat - III. přednáška<br />
Základy techniky krmení - předpoklad znalosti 4 podmínek:<br />
1. Nutriční potřeba zvířat<br />
2. Vhodná krmiva<br />
3. Výživnou hodnotu krmiv<br />
4. Techniku krmení zvířat<br />
Základní ukazatelé krmné dávky pro skot:<br />
•NEL (netto energie laktace) nebo NEV (netto energie výkrmu)<br />
•PDI (protein stravitelný v tenkém střevě)<br />
•Ca, P<br />
•orientační ukazatelé: příjem sušiny, NL (dusíkaté látky), vláknina<br />
•minerální látky: Mg, Na, K, S, Cl<br />
•orientační potřeba: stopových prvků, vitamínů<br />
Obecné základy výživy přežvýkavců<br />
TRÁVENÍ- mechanické - chemické - biologické<br />
- začíná příjmem krmiva a končí peristaltikou střev - cíl:<br />
•zlepšit průchodnost krmiva<br />
•zvýšit povrch krmiva<br />
Začíná slinami a končí střevními šťávami - štěpení živin vlivem trávicích enzymů<br />
•Dutina ústní - pevné pysky, drsný jazyk, dospělý jedinec 32 zubů, zubní vzorec:<br />
3300 OO33<br />
3304 4033<br />
•Předžaludky<br />
•Bachor - až 200 litrů<br />
•Čepec - až 10 litrů<br />
Kniha - kolem 20 litrů<br />
•produkce mikrobiálního proteinu (v suchém stavu) - KOLEM 1 KG DENNĚ - stejné množství se<br />
nachází v 5-6 kg masa<br />
•přežvykování - přežvýkavec denně přibližně - 8 hodin žere<br />
• 8 hodin přežvykuje<br />
8 hodin je v klidu<br />
•trávení vlákniny - vlivem mikrobiální celulázy přežvýkavci tráví vlákninu asi z 60%, prasata<br />
tráví vlákninu asi ze 30%, drůbež asi z 10%.<br />
•trávení jednoduchých cukrů - POZOR RIZIKO ACIDÓZ!!!<br />
•využívání NPN - unikátní schopnost využívat nebílkovinný dusík na tvorbu mikrobiální<br />
bílkoviny<br />
•čich, chuť (dobře vyvinut)<br />
•<br />
•KATEGORIE SKOTU<br />
•TELATA - od narození do věku 6 měsíců<br />
•JALOVICE - od 6 měsíců do otelení ve 24-27 měsících<br />
•MLADÝ SKOT VE VÝKRMU - od 6 měsíců do porážky<br />
•DOJNICE - samice skotu po porodu - od 2-2,5 roku<br />
•PLEMENNÍ BÝCI
TELATA<br />
Orientační hmotnosti:<br />
•při narození - 30-40 kg<br />
•v deseti dnech 45-50 kg<br />
•ve 42 dnech - 60-70 kg (časný odstav telat) ---> mléčné období<br />
•v 70 dnech - kolem 90 kg (tradiční odstav telat)<br />
•v 90 dnech - 95-120 kg<br />
•v 6 měsích - 170-190 kg ---> období rostlinné výživy<br />
Nejčastější závady ve výživě telat v mléčném období:<br />
- neplnohodnotné mlezivo, nepravidelné krmení, studené a nakyslé nápoje, nedostatek vody, pozdní<br />
příkrm pevnými krmivy.<br />
Přehled možných mléčných diet pro telata do odstavu:<br />
•mlezivo<br />
•nezralé, později plnotučné mléko<br />
•mléčné krmné směsi - MKS (laktosan,...) ředění 1:9<br />
•upravená odstředěná a syrovátková mléka<br />
•STUDENÁ OKYSELENÁ MLÉKA - 3 ml kys. mravenčí nebo 9 ml kys. octové - pH 4,6<br />
Hlavním průjmový faktor v mléčném období - nedostatečně strávené bílkoviny - důsledek<br />
dehydrované tělo (sledovat oči) Opatření:<br />
•VYPUSTIT Z KRMENÍ MLÉČNÝ NÁPOJ<br />
•zařadit heřmánkový nápoj a glukopu, popř. rehyvet (0,8% sůl + 5% glukóza)<br />
•živočišné uhlí<br />
Nejčastější závady ve výživě telat v mléčném období:<br />
•pozdní a nízké dávky mleziva<br />
•toxické či neplnohodnotné mlezivo<br />
•malý počet krmení v průběhu 24 hodin<br />
•nerovnoměrné intervaly mezi krmením<br />
•nekontrolované množství přijatého mléčného nápoje<br />
•nakyslé či studené mléčné nápoje<br />
Systémy odchovu telat do věku 3 měsíců:<br />
•klasický - mlezivo, mléko, mléčné směsi (MKS), adlibitní množství vody i příkrmu jadrné směsi<br />
ČOT a lučního sena od 14 dní věku. Průměrná spotřeba krmvi na 1 tele do věku 90 dnů: 25-30 kg<br />
MKS, 70 kg ČOT, 35 kg sena<br />
•s pomocí startérové směsi- mlezivo, limitované napájení mléčnými nápoji, voda, příkrm startérovou<br />
jadrnou směsí od narození, seno se nepoužívá. Do 3 měsíců věku se telatům obecně nezkrmuje<br />
siláž!<br />
Průměrná krmná dávka pro tele ve věku 3-6 měsíců:<br />
5 kg šťavnatá objemná krmiva<br />
1 kg luční seno<br />
1,5 kg jadrné krmivo<br />
Jedná se zpravidla o celoročně stabilizovanou krmnou dávku.<br />
JALOVICE - mladý chovný skot od věku 6 měsíců do věku 2-2,5 let<br />
Z hlediska techniky krmení a organizace chovu dělíme jalovice na 3 skupiny:<br />
•jalovice do 1 roku (160-200 kg) - denní přírůstek 700 g až 1000 g<br />
•jalovice ve věku 1-2 roky (280-480 kg) - den. přír. 600 g<br />
•jalovice vysokobřezí (na 5 měsíců březosti)<br />
Technika krmení jakovic (patří k nejdůležitějším) a nesmí být podceňována!!!<br />
Musí směřovat k:<br />
•žádoucí intenzitě růstu
•potřebnému vývinu<br />
•úspěšnému zabřeznutí<br />
To jsou předpoklady účinné selekce prvotelek a tím i :<br />
•požadované užitkovosti a dobré konverze krmiv<br />
•produkce plnohodnotných telat<br />
•dobrého zdravotního stavu dojnic i kvality produkce<br />
•potřebné dlouhověkosti<br />
Bez dostatečbné výživy se nedosáhne potřebného selekčního tlaku!<br />
(důsledek: negativní výběr)<br />
Přílišná intenzita výživy je rovněž nežádoucí! Vyvolává:<br />
•neumožňuje selektovat (na efektivní využití objemných krmiv)<br />
•syndrom ztučnění (ukládání tuku do vemene, což brání potřebnému vývinu mléčné žlázy)<br />
Krmná dávka pro jalovice musí být založena na nejkvalitnějších objemných krmivech - balastní a<br />
jadrná krmiva musí být limitována - proč?<br />
Příklady denních krmných dávek:<br />
Zimní období - seno 3-5 kg + siláž 10-15 kg + jádro do 1 kg<br />
Letní období - zelená píce 10-20 kg + siláž do 10 kg + sláma (?)<br />
- pastevní porost + balastní příkrm<br />
NEOPOMENOUT - MINERÁLNÍ PŘÍKRM (pastevní lizy)!!!!<br />
Předpoklady úspěchu pastevního odchovu jalovic:<br />
•návyk na volný pohyb ve výběhu<br />
•návyk na příjem zelené píce<br />
•minimální hmotnost 200 kg<br />
•možnost příkrmu<br />
•zabezpečení přístřešků a napajedel<br />
•vytvoření vyrovnaných skupin zvířat<br />
•přiměřené zatížení pastevních ploch<br />
Zobecnění nutričních potřeba jalovic:<br />
•potřeba sušiny - 1 kg na každých 50 kg živé hmotnosti<br />
•potřeba PDI - 70 gramů na 1 kg sušiny<br />
•potřeba NEL - 5,5 MJ na 1 kg sušiny<br />
•potřeba vlákniny - 200-300 gramů na 1 kg sušiny<br />
Nedostatek PDI lze kompenzovat močovinou v denní dávce 25 g na 100 kg živé hmotnosti, přičemž<br />
platí: 100 g močoviny = 150 g PDI<br />
Na pastvě (v závislosti na členitosti terénu) stoupá energetická potřeba pasoucích se zvířat,<br />
přibližně o 20-30%.<br />
Požadavky na výživu plemenných býků<br />
!!! Plnohodnotná výživa během celého období života!!!<br />
Krmiva pro plemenné býky musí být:<br />
•chutná<br />
•maximálně stravitelná<br />
•působící dieteticky<br />
•pozitivně ovlivňující pohlavní aktivitu<br />
•hygienicky nezávadná<br />
Krmné dávky pro plemenné býky se upravují s ohledem na:
•živou hmotnost<br />
•kondici<br />
•kvalitu ejakulátu<br />
Orientační denní dávky jednotlivých krmiv:<br />
•zelená píce, siláže, okopaniny ai 2 kg na 100 kg ž.h.<br />
•seno 1-1,5 kg na 100 kg<br />
•jadrná krmiva 4-6 kg<br />
Správná technika krmení skotu ve výkrmu předpokládá:<br />
•celoročně stabilizovanou krmnou dávku na bázi siláží<br />
•použití maximálně chutných a stravitelných krmiv<br />
•maximální koncentraci živin v krmné dávce<br />
•adlibitní (neomezované) krmení<br />
Objemná krmná dávka uhrazuje zpravidla záchovnou potřebu a přírůstek ve výši kolem 500 g denně<br />
Obecně platí, že přídavek 1 kg jadrných krmiv do krmné dávky vyvolává zvýšení denního přírůstku<br />
o 250 gramů.<br />
TECHNIKA KRMENÍ DOJNIC<br />
- jednoznačný trend - směsné (homogenizované) krmné dávky, celoročně stabilizované na bázi<br />
konzervovaných krmiv<br />
Užitkovost je funkcí:<br />
•genetického potenciálu užitkovosti<br />
•zdraví<br />
•vnějšího prostředí<br />
Vzájemně je nelze kompenzovat!<br />
1. dosahování požadované užitkovosti<br />
2. bezproblémová reprodukce - vysoká natalita<br />
3. vitalita narozených telat<br />
4. klesající brakace - dlouhověkost zvířat<br />
5. dobrá kvalita produkce<br />
Základem výživy dojnic byla, jsou a budou objemná krmiva - musí být vyrobena:<br />
•v potřebené struktuře (soulad mezi bílkovinnými a sacharidovými krmivy)<br />
•v dostatečném množství (3,7 - 4,5 t sušiny objemných krmiv na 1 DJ a rok)<br />
•v nejvyšší kvalitě (maximální chutnost, stravitelnost, příznivý dietetický vliv, minimum škodlivých<br />
a rizikových látek)<br />
Obsah vlákniny v sušině krmné dávky = 15-25%<br />
Průběh laktační křivky, krmení dojnic bez rozlišení fáze laktace
U Nedokrmování (hubnutí) Překrmování (tloustnutí)<br />
ž<br />
i<br />
t<br />
k<br />
o ________________________________________________________________<br />
v Laktace 10 měsíců Stání na sucho<br />
o<br />
60 dnů<br />
s<br />
t<br />
POROD Mezidobí - 12 měsíců POROD<br />
Průběh laktační křivky a třífázový systém krmení<br />
U I. fáze (100-120 dnů) II. fáze (od 100-120 dnů III, fáze<br />
ž<br />
do 300 dnů)<br />
i<br />
t<br />
k ________________<br />
o<br />
v<br />
_________________________________<br />
o<br />
s Laktace - 10 měsíců Stání na sucho<br />
t<br />
60 dní<br />
____________<br />
POROD Mezidobí - 12 měsíců POROD<br />
Průběh laktační křivky a čtyřfázový systém krmení<br />
I. fáze IV. fáze<br />
U<br />
ž<br />
II. fáze - do<br />
i<br />
200 dnů<br />
t<br />
k III.fáze do Stání na sucho<br />
o 300 dnů 60 dnů<br />
v<br />
o<br />
s<br />
t<br />
Laktace - 10 měsíců<br />
POROD Mezidobí - 12 měsíců POROD<br />
FÁZOVÁ VÝŽIVA DOJNIC - systém šestifázový:<br />
1. rozdojování do 40 dnů po porodu
2. vrchol laktace (tj. do 120 dnů po porodu)<br />
3. střed laktace (do 200 dnů po porodu)<br />
4. konec laktace (do 300 dnů tj. poslední třetina laktace)<br />
5. stání na sucho (1. fáze)<br />
6.stání na sucho (2. fáze - příprava na telení)<br />
Při krmení dojnic je třeba pamatovat!<br />
•ve stádě dojnic bývá kolem 20% nedojích krav !!!<br />
•žlabové ztráty (nevyžráním) bývají kolem 5-15%<br />
•produkční účinnost objemné krmné dávky se pohybuje u dojnic kolem hodnoty 10 kg mléka<br />
•na tvorbu 1 kg mléka potřebuje dojnice v produkční dávce přibližně 0,5 kg jadrných krmiv<br />
•odbouráním 1 kg depotního tuku se uvolní energie na tvorbu 7 kg mléka - stejné množství energie<br />
obsahuje 3 kg pšenice<br />
•na syntézu 1 kg depotního tuku je třeba ovšem více krmiv, konkrétně 7-10 kg jadrných krmiv<br />
•zvýšení příjmu sušiny OK o 1 kg = zvýšení produkce mléka asi o 1,5 litru nebo přírůstku těla o 100-<br />
200 g<br />
•záchovná potřeba pro dojnici představuje tolik živin, kolik je potřeba asi na 8-12 l mléka<br />
•pokud dojnice dojí 10 litrů mléka =1/2 živin věnuje na ZP