You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
14<br />
Téma: Novodobá chudoba<br />
Tomáš Sirovátka:<br />
Zatím není<br />
nejhůře<br />
V souvislosti s penzijní reformou se u nás rozšířily<br />
obavy o sociální situaci nejslabších vrstev. Varovných<br />
hlasů o nebezpečí chudoby přibývá, ale jiná, stejně<br />
hlasitá vyjádření připomínají, že českou společnost<br />
žádná masová bída nečeká. Tomáš Sirovátka je už<br />
dlouhá léta specialistou na tyto otázky a jeho katedra<br />
na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity<br />
má i v zahraničí výbornou pověst.<br />
Text: Zdeněk Jirků<br />
Foto: Jan Šilpoch<br />
Kde vlastně chudoba začíná?<br />
Především musíme říci, že chudoba je<br />
v každé společnosti nejen chápana jinak,<br />
ale také jinak určována. Ve Švýcarsku bude<br />
její hranice zkrátka zcela odlišná třeba<br />
od balkánské země s velkými ekonomickými<br />
problémy.<br />
U nás je přijímána konvence Eurostatu,<br />
že hrozba rizika příjmové chudoby,<br />
s níž se často spojuje materiální a sociální<br />
deprivace (tedy sociální vyloučení), začíná<br />
někde na 60 % průměrného platu. Samozřejmě<br />
záleží na počtu dětí v rodině, počtu<br />
zaměstnaných, na typu práce – je například<br />
zajímavé, že zaměstnaní mají lepší vyhlídky<br />
uchránit se před rizikem příjmové chudoby<br />
než třeba osoby samostatně výdělečně<br />
činné atd.<br />
Abych nezatěžoval složitostmi – například<br />
riziko chudoby je u pracujících osamělých<br />
rodičů desetkrát vyšší než v případě<br />
úplných rodin bez dětí a sedmkrát vyšší<br />
můžeš / číslo 4 - 2011<br />
v porovnání s úplnými rodinami s jedním<br />
dítětem. Také vzdělání hraje roli: lidé se<br />
základním vzděláním jsou vystaveni asi<br />
šestkrát většímu riziku chudoby ve srovnání<br />
s vysokoškoláky.<br />
Jak poznáme, že rodina nebo jednotlivec<br />
se ocitá v sociálním vyloučení?<br />
Musí jít o více znaků. Už nejde jen o nedostatečné<br />
příjmy, ale i o vyloučení sociální,<br />
a ve smyslu sociálních vazeb také občansko-politické.<br />
Tito lidé se přestávají<br />
zúčastňovat běžných společenských aktivit,<br />
například je obvykle nezajímají volby<br />
apod., v některých případech přestávají<br />
komunikovat s úřady, často dokonce si<br />
nejsou schopni vyřídit i své zákonné nároky<br />
a dávky, uzavírají se ve světě jakéhosi přežívání<br />
ze dne na den.<br />
Znamená to, že už zanechali<br />
všech nadějí?<br />
To je příliš silné. Záleží na konkrétní situaci.<br />
Ale když se sejdou nepříznivé faktory –<br />
nízký nebo jen minimální příjem, nízká<br />
kvalifikace a třeba i ztráta bydlení, pak jsou<br />
návraty do většinové společnosti obtížné.<br />
Někdy skoro nemožné.<br />
Nezapomeňme, že zvnějšku většinou neumíme<br />
změřit nebo jen odhadnout klíčový<br />
faktor – sebedůvěru člověka. Když se vytratí,<br />
je zle. Takže nejúčinnější pomoc může<br />
být nejen ekonomická, ale často právě ze<br />
strany sociálních pracovníků, nebo dokonce<br />
psychologická. Nemyslím tím jen pomoc<br />
odborníka, stejně důležité je okolí – rodina,<br />
přátelé.<br />
Ale přiznejme si, že i silní, dobře<br />
připravení lidé mohou spadnout<br />
do pasti chudoby.<br />
Někteří autoři zásadně rozlišují nedobrovolné<br />
a dobrovolné vyloučení. Určitá<br />
skupina lidí zcela vědomě žije jakýmsi<br />
prostým životem, minimalizuje svou spotřebu<br />
a nachází jiné hodnoty, třeba přírodu<br />
nebo nějaké duchovní statky. Ty jste jistě<br />
nemyslel. Nedobrovolná chudoba může být<br />
naopak výsledkem řady okolností, které<br />
neovlivníte.<br />
V malém městě se zavře velká firma,<br />
práci ztratí třeba polovina zaměstnaných.
Change language