Socio-demografický a ekonomický rozbor za jednotlivé SO ORP

PROCESCentrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.2011STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURYMORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJEPříloha č. 1 – Socio-demografický a ekonomickýrozbor za jednotlivé SO ORPIng. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektivPROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.24. 10. 2011

Tato část je přílohou ke Studii sídelní struktury Moravskoslezského kraje, kterou zpracovalaspolečnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.:+420 595 136 023,http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: info@rozvoj-obce.cz.

OBSAHMORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ .............................................................................................................. 4SO ORP BÍLOVEC ............................................................................................................................... 12SO ORP BOHUMÍN ............................................................................................................................. 19SO ORP BRUNTÁL ............................................................................................................................. 25SO ORP ČESKÝ TĚŠÍN ....................................................................................................................... 36SO ORP FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM ......................................................................................... 42SO ORP FRÝDEK – MÍSTEK ............................................................................................................. 49SO ORP FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ ........................................................................................... 59SO ORP HAVÍŘOV .............................................................................................................................. 66SO ORP HLUČÍN ................................................................................................................................. 72SO ORP JABLUNKOV ........................................................................................................................ 80SO ORP KARVINÁ .............................................................................................................................. 87SO ORP KOPŘIVNICE ........................................................................................................................ 94SO ORP KRAVAŘE ........................................................................................................................... 101SO ORP KRNOV ................................................................................................................................ 108SO ORP NOVÝ JIČÍN ........................................................................................................................ 117SO ORP ODRY ................................................................................................................................... 125SO ORP OPAVA ................................................................................................................................ 132SO ORP ORLOVÁ ............................................................................................................................. 142SO ORP OSTRAVA ........................................................................................................................... 149SO ORP RÝMAŘOV .......................................................................................................................... 157SO ORP TŘINEC ................................................................................................................................ 164SO ORP VÍTKOV ............................................................................................................................... 171SEZNAM ZDROJŮ A POUŽITÁ LITERATURA ............................................................................ 179POUŽITÉ ZKRATKY ........................................................................................................................ 179

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJMoravskoslezský kraj je nejvýchodnějším krajem České republiky ležící na pomezí Moravy a Slezska.Budeme-li vnímat kraj nadregionálně, pak je jeho poloha na hranici tří států téměř ve středuevropského prostoru velice výhodná. Pokud se zaměříme na celou Evropu, pak se region nachází mezirakouskou Vídní, polskou Hornoslezskou aglomerací a slovenskou Bratislavou. Jedná se ogeograficky velice rozmanitý region. Ze západu je sevřen masívem Hrubého Jeseníku s nejvyššímvrcholem kraje a celé Moravy horou Praděd (1 491 m n. m.). Hornatina postupně přechází do NízkéhoJeseníku, náhorní plošiny s pozvolnějším terénem, a Oderských vrchů. Střední část kraje jecharakteristická hustě osídleným nížinatým terénem Opavské nížiny, Ostravské pánve a Moravskébrány. Směrem na jihovýchod krajina opět získává horský charakter a kulminuje hřbety Beskyd – uslovenské hranice Moravskoslezských s nejvyšším vrcholem Lysou horou (1 323 m n. m.) a SlezskýchBeskyd na hranici s Polskou republikou.Region zaujímá rozlohu 5 427 km ² a skládá se z celkem 6 okresů (od západu Bruntál, Opava, NovýJičín, Ostrava-město, Karviná a Frýdek-Místek) a území 22 obcí s rozšířenou působností. V kraji senachází celkem 5 statutárních měst, 35 měst, 3 městyse a 300 obcí. V čele Moravskoslezského krajestojí hejtman, jeho sídelním městem je Ostrava. Stav obyvatelstva regionu dne 1. 1. 2011 byl 1 243220 obyvatel, což je nejvíce mezi kraji v České republice. Největší město Ostrava mělo k 1. 1. 2011333 579 obyvatel. Dalšími významnými sídly jsou podle počtu obyvatel Havířov, Karviná, Frýdek-Místek, Opava nebo Třinec. Pro kraj je typické, že ve městech nad 10 tisíc obyvatel žije většina, to je67 %, obyvatel kraje.Z hospodářského hlediska kraj od minulosti patří ke stěžejním průmyslovým lokalitám Českérepubliky, což je dáno především tím, že je významným nalezištěm černého uhlí, které podmínilorozvoj dalších průmyslových odvětví, jako je hutnictví, chemický průmysl, strojírenství. Kromě tohose zde vyskytují i polymetalické rudy, ložiska zemního plynu, vápence, žuly, štěrkopísků apod. Vsoučasné době je postupně těžký průmysl nahrazován lehkým a službami. Dnes se jako nejzávažnějšíproblém pozůstatku průmyslové výroby jeví kontaminace půdy a podzemních vod v důsledkuprůmyslové činnosti, důlní poklesy a znečištění povrchových vod a ovzduší. V zemědělské oblasti jereliéf krajiny vhodný především k pastevectví, pěstování obilovin a brambor.Podíl HDP Moravskoslezského kraje na 1 obyvatele je 6. v mezikrajovém srovnání a na tvorbě HDPv ČR se podílí 9,7 %. Na regionálním hrubém domácím produktu se 30 % podílí zpracovatelskýprůmysl, 11 % obchod, 10 % nemovitosti a služby pro podniky. Těžba uhlí se podílí téměř 7 %. (ČSÚ,2005) Průměrná míra registrované nezaměstnanosti činila v roce 2010 11,17 %, průměrná hrubáměsíční mzda je 22 043 Kč. V kraji se nachází celkem 20 průmyslových zón na rozloze 1 060 hektarů.Moravskoslezský kraj je působištěm 5 531 zahraničních podnikatelů.Moravskoslezský kraj má předpoklady pro rozvoj nových průmyslových odvětví – má připravenoutechnickou inteligenci i vědecko-výzkumné zázemí na vysokých školách, výzkumných pracovištích ipodnicích. Leží na hlavní trase VI. multimediálního koridoru B větve transevropské komunikační sítěTINA i na E-tazích. Má také dostatečně kapacitní všechny technické sítě – vodovodní, kanalizační,elektrické i plynové.4

SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBORV Moravskoslezském kraji žilo k 1. 1. 2001 1 265 283 obyvatel, ke stejnému dni v roce 2011 tentopočet klesl na 1 243 220 obyvatel. SO ORP s největším počtem obyvatel k 1. 1. 2011 je Ostrava(333 579 obyvatel), poté následuje SO ORP Frýdek-Místek (110 279 obyvatel), SO ORP Opava(101 646 obyvatel), SO ORP Havířov (96 839 obyvatel) a SO ORP Karviná (71 692 obyvatel).K největší změně v počtu obyvatel mezi lety 2001 – 2011 došlo v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, kdepočet obyvatel vzrostl o 6,9 % (1 514 obyvatel). Dalším SO ORP s nárůstem počtu obyvatel bylyKravaře (3 %, 619 obyvatel), dále Frenštát pod Radhoštěm (1,9 %, 365 obyvatel) a Frýdek-Místek(1,5 %, 1 669 obyvatel).Naopak k největšímu poklesu v počtu obyvatel mezi lety 2001 – 2011 došlo v SO ORP Orlová (-5,6 %, -2 689 obyvatel), SO ORP Karviná (-4,9 %, -3 687 obyvatel), SO ORP Rýmařov (-4,8 %, -837obyvatel) a SO ORP Český Těšín (-3,2 %, -884 obyvatel). SO ORP Ostrava je vzhledem k vývojipočtu obyvatel mezi lety 2001 – 2011 ztrátový, počet obyvatel ve sledovaném období klesl o 2,9 %, tj.o 9 880 obyvatel.Celkově lze Moravskoslezský kraj charakterizovat jako ztrátový vzhledem k vývoji počtu obyvatel.V letech 2011 – 2011 zde počet obyvatel poklesl o 1,7 %, tj. 22 063 obyvatel.Tabulka 1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Moravskoslezského kraje mezi lety 2001 - 2011Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011SO ORP2001 2011 Absolutně Relativně (%)Bílovec 25918 25953 35 0,1Bohumín 30066 29750 -316 -1,1Bruntál 39676 38667 -1009 -2,5Český Těšín 27476 26592 -884 -3,2Frenštát pod Radhoštěm 18792 19157 365 1,9Frýdek - Místek 108610 110279 1669 1,5Frýdlant nad Ostravicí 21984 23498 1514 6,9Havířov 100070 96839 -3231 -3,2Hlučín 39794 40252 458 1,2Jablunkov 22642 22572 -70 -0,3Karviná 75379 71692 -3687 -4,9Kopřivnice 41845 41478 -367 -0,9Kravaře 20749 21368 619 3,0Krnov 43288 42207 -1081 -2,5Nový Jičín 48557 48510 -47 -0,1Odry 17687 17426 -261 -1,5Opava 103159 101646 -1513 -1,5Orlová 48228 45539 -2689 -5,6Ostrava 343459 333579 -9880 -2,9Rýmařov 17332 16495 -837 -4,8Třinec 56268 55751 -517 -0,9Vítkov 14304 13970 -334 -2,3Moravskoslezský kraj 1265283 1243220 -22063 -1,7Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednuPozn.: relativní změna = (stav2011 - stav2001) / stav2001 * 100V období let 2001 – 2010 se v Moravskoslezském kraji narodilo 123 660 obyvatel a 130 232 obyvatelzemřelo. SO ORP s největším přirozeným přírůstkem je Kopřivnice (663 obyvatel), SO ORP Frýdek-Místek (437 obyvatel), SO ORP Bruntál (356 obyvatel) a SO ORP Nový Jičín (281 obyvatel). Naopakzáporný přirozený přírůstek byl zaznamenán v SO ORP Ostrava (-2 170 obyvatel), SO ORP Karviná (-1 385 obyvatel) a SO ORP Třinec (-888 obyvatel).Kladné migrační saldo je nejvýraznější v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (2 272 obyvatel), dále pakv SO ORP Frýdek-Místek (1 232 obyvatel) a v SO ORP Hlučín (975 obyvatel). Většina SOORP Moravskoslezského kraje však disponuje záporným migračním saldem, nejvíce se tento fakt5

projevuje v SO ORP Ostrava (-7 710 obyvatel), v SO ORP Havířov (-2 478obyvatel), v SO ORPKarviná (-2 302 obyvatel) a v SO ORP Orlová (-2 058 obyvatel).Vzhledem k přirozenému přírůstku a migračnímu saldu je Moravskoslezský kraj charakterizován jakoztrátový. Přirozený přírůstek dosáhl v celém kraji v letech 2001 – 2010 záporné hodnoty -6 572obyvatel a migrační saldo bylo rovněž záporné, -15 491 obyvatel.Tabulka 2: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v SO ORP Moravskoslezského kraje zaobdobí 2001 – 2010SO ORP Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Migrační saldoBílovec 2618 2600 18 17Bohumín 2970 3659 -689 373Bruntál 3997 3641 356 -1365Český Těšín 2789 2624 165 -1049Frenštát pod Radhoštěm 1819 2072 -253 618Frýdek - Místek 10840 10403 437 1232Frýdlant nad Ostravicí 2037 2795 -758 2272Havířov 8788 9541 -753 -2478Hlučín 3636 4153 -517 975Jablunkov 2391 2402 -11 -59Karviná 6793 8178 -1385 -2302Kopřivnice 4332 3669 663 -1030Kravaře 2152 1944 208 411Krnov 4162 4526 -364 -717Nový Jičín 5066 4785 281 -328Odry 1878 1742 136 -397Opava 10320 10683 -363 -1150Orlová 4390 5021 -631 -2058Ostrava 34263 36433 -2170 -7710Rýmařov 1565 1559 6 -843Třinec 5316 6204 -888 371Vítkov 1538 1598 -60 -274Moravskoslezský kraj 123660 130232 -6572 -15491Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údajeV roce 2000 tvořila věková skupina do 14 let v rámci celého Moravskoslezského kraje 17,6 %, věkováskupina 15 – 64 let 70,2 % a věková skupina nad 65 let 12,2 % obyvatel kraje. Tento poměr se do roku2010 změnil, vzrostl počet obyvatel ve věkové skupině nad 65 let (na 14,9 %) a to na úkor obyvatelvěkové skupiny do 14 let (14,3 %). Podíl obyvatel ve věkové skupině 15 – 64 let zůstal v podstatězachován (70,9 %).SO ORP s nejpočetnější dětskou složkou se stala v roce 2000 Orlová, zatímco v roce 2010 to byl SOORP Jablunkov, SO ORP Vítkov a SO ORP Odry. Věková skupina 15 – 64 let byla nejpočetnějizastoupena v roce 2000 v SO ORP Karviná a SO ORP Rýmařov, zatímco v roce 2010 bylo obyvateltéto věkové skupiny nejvíce v SO ORP Orlová a SO ORP Bruntál. Obyvatel spadajících do věkovéskupiny nad 65 let bylo v roce 2000 nejvíce v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, zatímco v roce 2010 setento podíl rozložil rovnoměrně mezi SO ORP Havířov, SO ORP Třinec a SO ORP Hlučín.Index stáří dosahoval v roce 2000 nejvyšší hodnoty v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (94,5) a SOORP Bohumín (80,6). Naproti tomu v roce 2010 index stáří vzrostl na nejvyšší hodnotu 121,3 v SOORP Havířov, SO ORP Karviná (118,3) a SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (113,2). Nejnižší hodnotaindexu stáří v roce 2000 byla zjištěna v SO OPR Kopřivnice (55,9), v roce 2010 to bylo v SO ORPOdry (88,7). Celkem 10 SO ORP Moravskoslezského kraje dosáhlo v roce 2010 indexu stáří hodnotyvětší než 100. Index stáří Moravskoslezského kraje vzrost od roku 2000 z 69,3 do roku 2010 na 104,3.6

Tabulka 3: Věková struktura SO ORP Moravskoslezského kraje k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010Věková skupina vVěková skupina vIndexSO ORPr. 2000 (%)r. 2010 (%)stáří v r.

EKONOMICKÝ ROZBORV Moravskoslezském kraji bylo v roce 2005 460 655 obsazených pracovních míst, do roku 2010 tentopočet vzrost na 514 149 obsazených pracovních míst, tj. nárůst o 11,61 %. Nejvyšší počet obsazenýchpracovních míst lze spatřit samozřejmě v SO ORP Ostrava a dále pak v SO ORP Opava, SO ORPFrýdek-Místek a v SO ORP Karviná. Nejvýraznější přírůstek obsazených pracovních míst mezi lety2005 – 2010 je patrný v SO OSP Ostrava (25,47 %), SO ORP Frýdek-Místek (23,35 %), SO ORPKopřivnice (18,78 %) a v SO ORP Český Těšín (18,19 %). Naopak nejvýraznější pokles počtuobsazených pracovních míst byl zaznamenán v SO ORP Rýmařov (-18,25 %), v SO ORP Havířov (-14,79 %) a v SO ORP Odry (-14,30 %).Tabulka 5: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Moravskoslezského krajeSO ORPPočet obsazenýchpracovních místRozdíl mezi lety2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Bílovec 5942,00 5610,00 -332,00 -5,59Bohumín 12492,00 12850,00 358,00 2,87Bruntál 13665,00 13250,00 -415,00 -3,04Český Těšín 7626,00 9013,00 1387,00 18,19Frenštát pod Radhoštěm 7912,00 7249,00 -663,00 -8,38Frýdek - Místek 33816,00 41712,00 7896,00 23,35Frýdlant nad Ostravicí 6133,00 6396,00 263,00 4,29Havířov 18992,00 16183,00 -2809,00 -14,79Hlučín 7127,00 8162,00 1035,00 14,52Jablunkov 3972,00 4366,00 394,00 9,92Karviná 32766,00 34020,00 1254,00 3,83Kopřivnice 13721,00 16298,00 2577,00 18,78Kravaře 3893,00 3847,00 -46,00 -1,18Krnov 11722,00 12192,00 470,00 4,01Nový Jičín 19342,00 19581,00 239,00 1,24Odry 5316,00 4556,00 -760,00 -14,30Opava 42139,00 43411,00 1272,00 3,02Orlová 11856,00 10751,00 -1105,00 -9,32Ostrava 165844,00 208081,00 42237,00 25,47Rýmařov 5778,00 4708,00 -1070,00 -18,52Třinec 26272,00 27597,00 1325,00 5,04Vítkov 4329,00 4316,00 -13,00 -0,30Moravskoslezský kraj 460655,00 514149,00 53494,00 11,61Zdroj dat: Ministerstvo financí ČRPozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.Míra podnikatelské aktivity Moravskoslezského kraje dosáhla v roce 2005 153,07 ‰ a do roku 2010vzrostla na 155,91 ‰ (nárůst o 2,84 ‰). Nejvyšší míra podnikatelské aktivity v rámci kraje bylav roce 2005 zjištěna v SO ORP Bruntál (176,03 ‰), SO ORP Opava (170,07 ‰) a v SO ORP Ostrava(167,28 ‰). Naopak nejnižší byla v SO ORP Orlová (111,78 ‰) a v SO ORP Karviná (114,91 ‰).V roce 2010 dosáhla míra podnikatelské aktivity nejvyššího podílu v SO ORP Opava (179,31 ‰), SOORP Frýdlant nad Ostravicí (174,88 ‰) a v SO ORP Bruntál (172,75 ‰).Nejvyšší nárůst míry podnikatelské aktivity v letech 2005 – 2010 lze spatřit v SO ORP Kravaře(18,77 ‰), SO ORP Hlučín (12,70 ‰) a v SO ORP Bílovec (10,98 ‰). Pokles míry podnikatelskéaktivity byl zaznamenán pouze u 5 SO ORP Moravskoslezského kraje, a to u SO ORP Bruntál, SOORP Jablunkov, SO ORP Karviná, SO ORP Ostrava a SO ORP Vítkov. Nejvýraznější byl tento poklesv SO ORP Jablunkov (-8,85 ‰).9

Tabulka 6: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Moravskoslezského krajeMíra podnikatelské aktivity [‰]SO ORP2005 2010 Změna 2005 - 2010Bílovec 149,24 160,22 10,98Bohumín 123,63 131,29 7,66Bruntál 176,03 172,75 -3,28Český Těšín 149,88 151,62 1,73Frenštát pod Radhoštěm 161,48 167,73 6,25Frýdek - Místek 160,13 165,12 4,99Frýdlant nad Ostravicí 166,70 174,88 8,17Havířov 138,31 141,79 3,48Hlučín 149,49 162,19 12,70Jablunkov 129,45 120,60 -8,85Karviná 114,91 114,69 -0,22Kopřivnice 149,52 155,94 6,42Kravaře 150,24 169,02 18,77Krnov 148,27 153,30 5,03Nový Jičín 166,25 170,05 3,80Odry 152,47 155,71 3,23Opava 170,07 179,31 9,24Orlová 111,78 119,31 7,53Ostrava 167,28 164,31 -2,97Rýmařov 161,39 166,39 4,99Třinec 136,47 138,06 1,58Vítkov 144,67 143,98 -0,69Moravskoslezský kraj 153,07 155,91 2,84Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektůPozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného rokuDávky hmotné nouze Moravskoslezského kraje tvořily v roce 2010 741 715 000 Kč. Největší podíltéto částky náležel SO ORP Ostrava (219 738 000 Kč), a následně pak dalším velkým a významnýmcentrům regionu (SO ORP Havířov, SO ORP Karviná, SO ORP Opava, SO ORP Frýdek-Místek a SOORP Třinec). Naopak nejmenší částka z celku připadala na SO ORP Rýmařov (8 351 000 Kč) a SOORP Frenštát pod Radhoštěm, kdy jako jediné SO ORP nepřesáhly 10milionovou hranici za rok.Tabulka 7: Dávky hmotné nouze v SO ORP Moravskoslezského kraje za rok 2010SO ORPDávky hmotné nouze v tisících (Kč)2010Bílovec 14528,00Bohumín 18048,00Bruntál 21210,00Český Těšín 16596,00Frenštát pod Radhoštěm 9452,00Frýdek - Místek 51025,00Frýdlant nad Ostravicí 12076,00Havířov 60035,00Hlučín 22653,00Jablunkov 14125,00Karviná 56070,00Kopřivnice 18367,00Kravaře 10124,00Krnov 28177,00Nový Jičín 24029,00Odry 11964,00Opava 53001,00Orlová 25694,00Ostrava 219738,0010

SO ORPDávky hmotné nouze v tisících (Kč)Rýmařov 8351,00Třinec 34126,00Vítkov 12326,00Moravskoslezský kraj 741715,00Zdroj dat: MPSV201011

Počet obyvatelSO ORP BÍLOVECSO ORP Bílovec leží ve střední části Moravskoslezského kraje. Na severozápadě sousedí se SO ORPOpava, na severovýchodě se SO ORP Ostrava, na jihovýchodě se SO ORP Kopřivnice a na jihozápaděse SO ORP Nový Jičín. Většinu území SO ORP Bílovec tvoří mírně zvlněná krajina Klimkovicképahorkatiny a na severu a západě Těškovické pahorkatiny. Na jihovýchodě je správní obvod ohraničenpruhem Oderské nivy. Nadmořská výška (220 – 460 m. n. m) a částečně i relativní výšková členitostřešeného území je malá. Členitost území stoupá směrem na severozápad. Správní obvod Bíloveczasahuje do přírodního parku Oderské vrchy a z části se rozkládá v Chráněné krajinné oblasti Poodří.Území SO ORP Bílovec zaujímá 3,1 % rozlohy kraje a žije zde 2,1 % z celkového počtu obyvatelkraje. SO ORP Bílovec zahrnuje 12 obcí – Albrechtičky, Bílov, Bílovec, Bítov, Bravantice, Jistebník,Kujavy, Pustějov, Slatina, Studénka, Tísek, Velké Albrechtice, z nichž 2 jsou Pověřenými úřady(Bílovec a Studénka). Právě ve městech Bílovec a Studénka žije téměř 70 % obyvatel správníhoobvodu. Na 14,5 % území se rozkládají lesy, zemědělská půda představuje 72,1 %.SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBORVývoj počtu obyvatel SO ORP Bílovec měl mezi lety 1991 – 2011 vzrůstající tendenci. Nejvýraznějise tento růst projevil v letech 1997 - 2000, kdy došlo k nárůstu populace v dané lokalitě o 643obyvatel. Mezi roky 2000 – 2001 došlo k prudkému poklesu počtu obyvatel (o 308 obyvatel). Odtohoto roku počet obyvatel pozvolna klesal až do roku 2006, kdy lze naopak zaznamenat pozvolný růstpočtu obyvatel na současnou hodnotu necelých 26 000.Graf 1: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Bílovec mezi lety 1991 – 2011265002600025500250001991 1996 2001 2006 2011Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstvaPozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajůNa počátku sledovaného období, tj. v roce 1991, měly hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) ahrubá míra migračního salda (hmms) protichůdné tendence. Zatímco hmmp klesala, hmmszaznamenávala růst. Tento stav trval až do roku 1998, kdy došlo k vyrovnání obou křivek a do roku2001 nabíraly křivky přibližně stejných hodnot. Hmpp se poté až do roku 2006 pohybovalav pravidelných intervalech nárůstu a úbytku hodnot, zatímco hmms plynule a pozvolna rostla. Hrubámíra celkového přírůstku populace (hmcpp) rostla přibližně až do poloviny roku 2009, kdy nastal jejístrmý pokles, avšak již od poloviny roku 2010 lze zaznamenat opět její mírný nárůst. Všechny 3sledované veličiny se po celou dobu sledování držely mezi hodnotami -3 ‰ až 3 ‰.12

SO ORP Bílovec byl v letech 2001 – 2010 charakterizován celkovými kladnými hodnotamipřirozeného přírůstku (18 obyvatel) i migračního salda (17 obyvatel). Přirozený přírůstek byl v těchtoletech nejvyšší v obci Bílovec (67 obyvatel), zatímco migrační saldo zde bylo druhé nejnižší (-26obyvatel) v rámci SO ORP Bílovec. Nejnižší přirozený přírůstek zaznamenala obec Jistebník (-47obyvatel), avšak zde bylo zároveň zaznamenáno nejvyšší migrační saldo (114 obyvatel). Naopaknejnižší migrační saldo SO ORP Bílovec bylo zjištěno v obci Studénka (-435 obyvatel).V SO ORP Bílovec docházelo v letech 2001 – 2010 ke snižování počtu obyvatel ve věkové skupině do14 let ve prospěch obyvatel ve věkové skupině nad 65 let, tedy k výraznému stárnutí obyvatelstva.Také index stáří vzrostl mezi těmito lety z hodnoty 63,5 na hodnoty 97,5. Největší podíl obyvatel do14 let a zároveň nejnižší podíl skupiny obyvatelstva ve věku nad 65 let lze dlouhodobě vypozorovat uobce Bravantice. Naopak nejpočetnější složka obyvatel ve věkové skupině nad 65 let je dlouhodoběv obci Albrechtičky. Index stáří je dlouhodobě nejvyšší v obcích Bítov (maximum v roce 2011 152,4)a Albrechtičky.V roce 2005 tvořila míra nezaměstnanosti SO ORP Bílovec 13,01 % a do roku 2010 tato míra kleslana 11,1, % (-1,91 %). Stejnou klesající tendenci lze zaznamenat v míře dlouhodobé nezaměstnanosti,která rovněž ve sledovaném období klesla a to o 2,8 % (z 6,87 % v roce 2005 na 4,07 % v roce 2010).Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě nejhorší v obci Bílov a Kujavy, naopak nejpříznivější je stavv obci Tísek. Míra nezaměstnanosti vzrostla v rámci SO ORP Bílovec ve sledovaném období pouze vedvou obcích a to v obci Pustějov (2,79 %) a Tísek (0,41 %). Naopak nejvýraznější pokles nastal v obciBravantice (-5,04 %). V obci Pustějov také, jako v jediné z obcí, vzrostla v letech 2005 – 2010 míradlouhodobé nezaměstnanosti.Tabulka 8: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Bílovec mezi lety 2001 – 2011Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011Obec2001 2011 Absolutně Relativně (%)Albrechtičky 693 697 4 0,6Bílov 542 581 39 7,2Bílovec 7494 7535 41 0,5Bítov 394 416 22 5,6Bravantice 792 834 42 5,3Jistebník 1463 1530 67 4,6Kujavy 549 548 -1 -0,2Pustějov 965 976 11 1,1Slatina 679 738 59 8,7Studénka 10520 10104 -416 -4,0Tísek 883 962 79 8,9Velké Albrechtice 944 1032 88 9,3SO ORP Bílovec 25918 25953 35 0,1Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. LednuPozn.: relativní změna = (stav2011 – stav2001) / stav2001 * 100Tabulka 9: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Bílovec za období 2001– 2010Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoAlbrechtičky 57 83 -26 188 158 30Bílov 51 50 1 196 158 38Bílovec 832 765 67 1325 1351 -26Bítov 36 48 -12 88 54 34Bravantice 80 90 -10 230 178 52Jistebník 108 155 -47 397 283 114Kujavy 68 54 14 122 137 -15Pustějov 81 93 -12 212 189 23Slatina 71 76 -5 204 140 64Studénka 1037 1018 19 1456 1891 -435Tísek 97 86 11 184 116 6814

Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoVelké Albrechtice 100 82 18 285 215 70SO ORP Bílovec 2618 2600 18 4887 4870 17Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údajePozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí.Tabulka 10: Věková struktura obcí SO ORP Bílovec k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010Věková skupina v r. 2000 (%) Věková skupina v r. 2010 (%)Obec

EKONOMICKÝ ROZBORPočet obsazených pracovních míst SO ORP Bílovec klesl z hodnoty 5 942 v roce 2005 na hodnotu5 610 v roce 2010 (-5,59 %). Nejvyšší počet obsazených pracovních míst lze dlouhodobě zaznamenatv obcích Bílovec a Studénka, naopak nejnižší v obcích Bítov a Slatina. Nejvýraznější nárůst v počtuobsazených pracovních míst v letech 2005 – 2010 nastal v obcích Albrechtičky (46,51 %) a Bítov(36,36 %). Naproti tomu největší pokles nastal v obcích Kujavy (-26,67 %) a Velké Albrechtice (-18,14 %).Od roku 2005 s nárůstem volných pracovních míst nepřímo úměrně klesá počet registrovanýchuchazečů. Tento trend trval do poloviny roku 2008, kdy na 70,75 registrovaných uchazečů připadalo40,75 volných pracovních míst (tj. 1,7 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Potézačal počet volných pracovních míst klesat a naopak opět vzrostl počet registrovaných uchazečů.Nejhorší situace nastala počátkem roku 2010, kdy na 151,42 registrovaných uchazečů připadalo 1,83volných pracovních míst (tj. 82,7 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo).Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Bílovec dosahovala v roce 2005 149,24 ‰ a do roku2010 vzrostla o 10,98 ‰ (na 160,22 ‰). Míra podnikatelské aktivity je dlouhodobě nejvyšší v obcíchSlatina, Bílovec a Pustějov, naopak nejnižší je v obcích Bravantice a Bítov. Nejvýraznější nárůst mírypodnikatelské aktivity lze v letech 2005 – 2010 zaznamenat v obci Bítov (45,13 ‰), naopak největšípokles je patrný v obci Pustějov (11,5 ‰).Šest z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Bílovec má své sídlo v obci Bílovec, 3 v obci Studénkaa jeden v obci Velké Albrechtice. Dva z těchto největších zaměstnavatelů v dané lokalitě spadají dokategorie s 250 – 499 zaměstnanci, tři do kategorie s 200 – 249 zaměstnanci a pět jich spadá dokategorie se 100 – 199 zaměstnanci.Tabulka 12: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP BílovecObecPočet obsazených pracovních místRozdíl mezi lety2005 – 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Albrechtičky 43,00 63,00 20,00 46,51Bílov 56,00 59,00 3,00 5,36Bílovec 2418,00 2184,00 -234,00 -9,68Bítov 11,00 15,00 4,00 36,36Bravantice 67,00 61,00 -6,00 -8,96Jistebník 168,00 187,00 19,00 11,31Kujavy 75,00 55,00 -20,00 -26,67Pustějov 159,00 131,00 -28,00 -17,61Slatina 44,00 39,00 -5,00 -11,36Studénka 2374,00 2372,00 -2,00 -0,08Tísek 53,00 56,00 3,00 5,66Velké Albrechtice 474,00 388,00 -86,00 -18,14SO ORP Bílovec 5942,00 5610,00 -332,00 -5,59Zdroj dat: Ministerstvo financí ČRPozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.16

Graf 4: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Bílovec2001501005002005 2006 2007 2008 2009 2010 2011volná pracovní místaregistrovaní uchazečiZdroj dat: MPSV, GIS 0Tabulka 13: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP BílovecMíra podnikatelské aktivity [‰]Obec2005 2010 Změna 2005 – 2010Albrechtičky 128,55 157,97 29,42Bílov 135,78 142,36 6,58Bílovec 167,58 178,09 10,51Bítov 84,13 129,27 45,13Bravantice 91,02 115,48 24,46Jistebník 131,76 145,82 14,06Kujavy 129,09 125,00 -4,09Pustějov 171,58 160,08 -11,50Slatina 177,93 192,89 14,96Studénka 148,51 158,83 10,33Tísek 112,58 117,46 4,88Velké Albrechtice 141,68 157,53 15,85SO ORP Bílovec 149,24 160,22 10,98Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektůPozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. Pop je počet obyvatel k 1. 1. Daného rokuTabulka 14: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP BílovecObchodní jméno Sídlo Převažující činnostKategorie podle počtuzaměstnancůBílovecká nemocnice, a.s. Bílovec Ústavní zdravotní péče 250 – 499MSV Metal Studénka, a.s. StudénkaKování, lisování, ražení, válcování aprotlačování kovů; prášková metalurgie250 – 499MASSAG, a.s.BílovecVýroba ostatních dílů a příslušenství promotorová vozidla200 – 249Pekařství Illík, spol. s r. o. BílovecVýroba pekařských a cukrářskýchvýrobků, kromě trvanlivých200 – 249Základní organizace Odborovéhosvazu zdravotnictví a sociálnípéče České republiky, BíloveckáBílovec Činnosti odborových svazů 200 – 249nemocniceLUCCO a.s.Velké AlbrechticeVýroba motorových vozidel a jejichmotorů100 – 199Město Bílovec Bílovec Všeobecné činnosti veřejné správy 100 – 199Město Studénka Studénka Všeobecné činnosti veřejné správy 100 – 199Pars Komponenty s.r.o. StudénkaVýroba železničních lokomotiv avozového parku100 – 199SUGAL spol. s r.o. Bílovec Smíšené hospodářství 100 – 199Zdroj dat:Ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 201117

SWOT ANALÝZASilné stránkyZ důvodu dobré dopravní dostupnosti do jádraaglomerace dochází v celém SO ORP k nárůstupočtu obyvatel způsobeného migrací. To lzepozorovat především v obcích Jistebník, VelkéAlbrechtice, Tísek, Slatina a Bravantice.Pozitivní věková struktura (vysoký podíl dětskésložky v obcích Kujavy, Velké Albrechtice aBílov).Mírný nárůst počtu pracovních míst v obcíchAlbrechtičky a Jistebník.Nárůst míry podnikatelské aktivity v celém SOORP, především v obcích Slatina, Bílovec.Všechny obce SO ORP Bílovec až na obecKujavy (tedy obce Albrechtičky, Bílov, Bílovec,Bítov, Bravantice, Jistebník, Pustějov, Slatina,Studénka, Tísek a Velké Albrechtice) patří donově vymezené Ostravské aglomerace. Patří tedydo oblasti vlivu centra aglomerace.PříležitostiVzrůstající míra podnikatelské aktivitypředevším v obcích Bítov, Albrechtičky aBravantice.Zlepšení ekonomického potenciálu vlivemdobudování dálničního napojení.Posílení sídelní atraktivity oblasti vlivem růstuvýznamu aglomerace.Slabé stránkyVysoký podíl seniorů v obcích Albrechtičky,Studénka, Pustějov a Bítov.Snižování obyvatelstva především ve městěStudénka z důvodu negativního migračníhosalda.Vysoká míra nezaměstnanosti v obcích Bílov,Kujavy, Bravantice a Bílovec.Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti nad 12měsíců v obcích Kujavy a Bílov.V rámci celého SO ORP dochází k poklesupracovních míst a to především v obcích Bílovec,Velké Albrechtice, Pustějov a Kujavy.OhroženíStárnutí obyvatelstva především v menšíchobcích.Největší zaměstnavatelé v rámci území jsouv oblasti veřejných služeb, u nichž docházív současné době z důvodu recese ke snižovánífinančních prostředků (tzn. negativní dopad nazaměstnanost).18

Počet obyvatelSO ORP BOHUMÍNSO ORP Bohumín leží v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Na severu je správní obvodlemován státní hranicí s Polskem, na východě sousedí se SO ORP Orlová, na jihozápadě se SO ORPOstrava a na západě sousedí se SO ORP Hlučín. Povrch správního obvodu je v severní aseverozápadní části tvořen Ostravskou nivou, jižní a jihovýchodní část území je tvořena Orlovskouplošinou. Zemský povrch je zde spíše plochý až mírně zvlněný (průměrná nadmořská výška činí 230m n. m). Odlišný charakter mají severní a jižní části území. Pro Ostravskou pánev jsoucharakteristická silná antropogenní narušení vlivem hustého osídlení a těžkého průmyslu.Na celkové rozloze kraje se správní obvod Bohumín podílí pouze 0,9 %, což je nejmenší podíl v kraji,avšak žije zde 2,4 % obyvatel kraje, čímž území náleží 13. příčka v rámci kraje. Na území SO ORPBohumín se nacházejí pouze dvě města, a to Rychvald a Bohumín, který je zároveň Pověřenýmúřadem.Na území SO ORP Bohumín a v blízkém okolí je evidováno několik ložisek nerostných surovin,zejména se jedná o černé uhlí a zemní plyn, v blízkosti řeky Odry také o ložisko štěrkopísku. Těžbaštěrku, která je dosud v některých lokalitách dosti intenzivní, vytvořila umělá jezera a ta jsouvyhledávána zejména v létě k rekreačním účelům, ke koupání a slunění. Těžba černého uhlí již bylazastavena.SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBORVývoj počtu obyvatel SO ORP Bohumín měl mezi lety 1991 – 2011 spíše klesající tendenci. Do roku1995 je patrný nárůst obyvatelstva na 30 766 obyvatel, avšak již od následujícího roku počet obyvatelvýrazně klesal. Pokles počtu obyvatel SO ORP Bohumín byl nejvýznamnější v letech 2000 – 2001,kdy došlo ke snížení počtu obyvatel o 444 osob. Od roku 2001 počet obyvatel mírně klesal,s výjimkou v roce 2009, kdy došlo k nárůstu obyvatel. Tento jev však trval pouze rok a poté se opětprojevila klesající tendence počtu obyvatel až na současnou hodnotu 29 750 osob žijících v SO ORPBohumín.Graf 5: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Bohumín mezi lety 1991 – 201131000305003000029500290001991 1996 2001 2006 2011Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstvaPozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajůHrubá míra migračního salda (hmms) v SO ORP Bohumín nabírala v letech 1991 – 2009 kladnýchhodnot, maxima bylo dosaženo v roce 1992 (cca 6,5 ‰). Již v roce 2008 však začala hmms klesat a odroku 2009 nabírala záporných hodnot. Hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) kopírovala vesledovaných letech křivku hmms avšak s tím rozdílem, že hmpp se pohybovala v podstatě po celoudobu vývoje v záporných hodnotách, minima bylo dosaženo v roce 2003 (-5 ‰). Hrubá míracelkového přírůstku populace (hmcpp) klesala od roku 1992 a po roce 1994 nabrala záporných hodnot,které, s výjimkou krátkého období v roce 2004, trvaly až do roku 2007. Poté lze vysledovat prudkýnárůst hmcpp až na hodnotu 4 ‰, ovšem již v následujícím roce nastal prudký pokles hmcpp a tentojev trvá v SO ORP Bohumín do současnosti.19

SO ORP Bohumín disponoval v letech 2001 – 2010 záporným přirozeným přírůstkem (-689), kterýpřevýšil kladné migrační saldo (373). Zatímco přirozený přírůstek je záporných v obou obcíchsprávního obvodu, migrační saldo je v obci Bohumín záporné, avšak v obci Rychvald kladné.V letech 2001 – 2010 došlo v SO ORP Bohumín ke změně věkové struktury obyvatelstva. Došlopředevším k nárůstu počtu osob věkové skupiny nad 65 let na úkor osob mladších 14 let, čímž takédošlo ke zvýšení indexu stáří. V obci Rychvalad index stáří převýšil hranici 100 let jak v roce 2001,tak v roce 2010, zatímco v obci Bohumín nebyla tato hranice pokořena ani v jednom uvedeném roce.V roce 2001 dosáhl index stáří SO ORP Bohumín hodnoty 80,6, avšak v roce 2010 mu již odpovídalahodnota 103,1.V roce 2005 tvořila míra nezaměstnanosti SO ORP Bohumín 14,05 % a do roku 2010 tato míra kleslana 11,08 % (-2,97 %). Stejnou klesající tendenci lze zaznamenat v míře dlouhodobé nezaměstnanosti,která rovněž ve sledovaném období klesla, a to o 4,79 %. Jak pokles míry nezaměstnanosti, tak poklesmíry dlouhodobé nezaměstnanosti je ve sledovaném období výraznější v obci Bohumín.Tabulka 15: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Bohumín mezi lety 2001 - 2011Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011Obec2001 2011 Absolutně Relativně (%)Bohumín 23306 22631 -675 -2,9Rychvald 6760 7119 359 5,3SO ORP Bohumín 30066 29750 -316 -1,1Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednuPozn.: relativní změna = (stav2011 - stav2001) / stav2001 * 100Tabulka 16: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Bohumín za období 2001– 2010Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoBohumín 2350 2814 -464 3461 3672 -211Rychvald 620 845 -225 2046 1462 584SO ORP Bohumín 2970 3659 -689 5507 5134 373Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údajePozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí.Tabulka 17: Věková struktura obcí SO ORP Bohumín k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010Věková skupina v r. 2000 (%) Věková skupina v r. 2010 (%)ObecIndex stáří Index stáří

EKONOMICKÝ ROZBORPočet obsazených pracovních míst SO ORP Bohumín mezi lety 2005 a 2010 vzrostl z hodnoty 12 492na hodnotu 12 850, což představuje nárůst o 2,87 % (358 obsazených míst). Zatímco v obci Bohumínpočet obsazených pracovních míst ve sledovaném období vzrostl o 3,41 %, v obci Rychvald tentopočet obsazených pracovních míst klesl (-2,68 %).Nejhorší situace v rámci poměru volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORPBohumín nastala na počátku roku 2005, kdy na 1 286 registrovaných uchazečů připadalo 4,5 volnýchpracovních míst (tj. 285,8 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto rokus nárůstem počtu volných pracovních míst nepřímo úměrně klesá počet registrovaných uchazečů.Tento trend trval do poloviny roku 2008, kdy na 668,5 registrovaných uchazečů připadalo 163,5volných pracovních míst (tj. 4,1 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohotoroku začal počet volných pracovních míst klesat a naopak opět vzrostl počet registrovaných uchazečů.Zvětšující se rozdíl trval do počátku roku 2010, poté se stav opět mírně zlepšil.SO ORP Bohumín se řadí ke správním obvodům s jednou z nejnižších měr podnikatelské aktivityv kraji, situace se však stále zlepšuje. V letech 2005 – 2010 došlo ke zvýšení míry podnikatelskéaktivity v obcích SO ORP o 7,66 ‰. Výrazněji se tento nárůst projevil v obci Rychvald, kde došlok navýšení míry podnikatelské aktivity o 14,91 ‰, v obci Bohumín došlo k nárůstu o 5,46 ‰.Všech deset největších zaměstnavatelů SO ORP Bohumín sídlí v obci Bohumín. Největší společnostíje firma ŽDB GROUP, a.s. s 2 500 – 2 999 zaměstnanci, druhou největší je společnost BONATRANSGROUP a.s. s 1 000 – 1 499 zaměstnanci. Dalších šest zaměstnavatelů náleží do skupiny s 250 – 499zaměstnanci a dvě firmy zaměstnávají 100 – 199 osob.Tabulka 19: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP BohumínObecPočet obsazených pracovních místRozdíl mezi lety2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Bohumín 11371,00 11759,00 388,00 3,41Rychvald 1121,00 1091,00 -30,00 -2,68SO ORP Bohumín 12492,00 12850,00 358,00 2,87Zdroj dat: Ministerstvo financí ČRPozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.Graf 8: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Bohumín14001200100080060040020002005 2006 2007 2008 2009 2010 2011volná pracovní místaregistrovaní uchazečiZdroj dat: MPSV, GIS 022

Tabulka 20: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP BohumínMíra podnikatelské aktivity [‰]Obec2005 2010 Změna 2005 - 2010Bohumín 123,06 128,53 5,46Rychvald 125,57 140,48 14,91SO ORP Bohumín 123,63 131,29 7,66Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektůPozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného rokuTabulka 21: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP BohumínObchodní jméno Sídlo Převažující činnostKategoriepodle počtuzaměstnancůŽDB GROUP a.s. Bohumín Tažení ocelového drátu za studena 2500 - 2999BONATRANS GROUP a.s. Bohumín Výroba železničních lokomotiv a vozového parku 1000 - 1499AZ FIN servis, s.r.o. Bohumín Opravy strojů 250 - 499Bohumínská městská nemocnice,a.s.Bohumín Ústavní zdravotní péče 250 - 499BOCHEMIE a.s. Bohumín Výroba pesticidů a jiných agrochemických přípravků 250 - 499BM servis a.s. Bohumín Výroba a rozvod tepla a klimatizovaného vzduchu, výroba ledu 200 - 249Město Bohumín Bohumín Všeobecné činnosti veřejné správy 200 - 249ROCKWOOL, a.s. Bohumín Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j. n. 200 - 249Bekaert Bohumín s.r.o. Bohumín Povrchová úprava a zušlechťování kovů 100 - 199BSK Metal, spol. s r.o. Bohumín Výroba zámků a kování 100 - 199Zdroj dat:Ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 201123

SWOT ANALÝZASilné stránkyKladné migrační saldo způsobené předevšímnárůstem obyvatel migrací ve městě Rychvald(suburbanizační proces především z Ostravy;obyvatelé, kteří preferovali nižší ceny pozemků).Nižší podíl seniorů v celém SO ORP.Pokles míry nezaměstnanosti.Pokles míry dlouhodobé nezaměstnanosti.Nárůst počtu obsazených pracovních míst(hlavně v obci Bohumín).Dobrá strategická poloha v blízkosti Ostravy ivelkých center v Polsku (zejm. Katowic).Obě obce SO ORP Bohumín (Bohumín iRychvald) spadají do nově vymezené Ostravskéaglomerace, jsou tedy ve spádové oblastiOstravy.PříležitostiExistence silných ekonomických subjektů, kteréovlivňují zaměstnanost i v širším okolí.Růst ekonomické atraktivity oblastidobudováním dálničního napojení na Polsko.Růst rezidenční atraktivity oblasti dobudovánímdálnice, zejména z důvodu nižších cen pozemků.Slabé stránkyPokles počtu obyvatel v obci Bohumínzpůsobený především negativním přirozenýmpřírůstkem.Obě města mají záporný přirozený přírůstek.Jedna z nejnižších měr podnikatelské aktivityv kraji.Nízký počet volných pracovních míst k počturegistrovaných uchazečů.Obec Rychvald spadá do sociálně slabšíchoblastí, které byly vymezeny v rámciMoravskoslezského kraje.OhroženíPokračující pokles obyvatel především z důvoduvymírání a stárnutí.Zhoršené životní prostředí ve městě Bohumínzpůsobí další odliv obyvatelstva.24

Počet obyvatelSO ORP BRUNTÁLSO ORP Bruntál leží v západní části Moravskoslezského kraje. Na severozápadě sousedí se SO ORPKrnov, na východě se SO ORP Opava a na jihovýchodě se SO ORP Vítkov. Na jihu správní obvodhraničí s Olomouckým krajem, na západě sousedí se SO ORP Rýmařov a částečně takés Olomouckým krajem. Převážná část plochy je vyplněna pahorkatinou Nízkého Jeseníku, naseverozápadě zasahuje do území hlavní hřeben Hrubého Jeseníku. Na území správního obvoduBruntál se nachází dva významné vodní toky – řeky Opava a Moravice. Územím také procházíevropské rozvodí řek tekoucích do Baltského, resp. Černého moře. Mimořádný význam mají v tétolokalitě lesy, a to nejen z hlediska produkce dřeva, ale i pro svou funkci vodohospodářskou, ochrannoua rekreační. V minulosti se zde dolovaly drahé kovy – zlato a stříbro – a rudy barevných kovů.SO ORP Bruntál zahrnuje celkem 31 obcí – Andělská Hora, Bílčice, Bruntál, Dětřichov nad Bystřicí,Dlouhá Stráň, Dvorce, Horní Benešov, Horní Životice, Karlova Studánka, Karlovice, Křišťanovice,Leskovec nad Moravicí, Lomnice, Ludvíkov, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravskoslezský Kočov,Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Razová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Staré Heřminovy,Staré Město, Světlá Hora, Svobodné Heřmanice, Široká Niva, Václavov u Bruntálu, Valšov, Vrbnopod Pradědem. Jedná se o třetí největší počet obcí spadajících do správního obvodu v rámciMoravskoslezského kraje. Čtyři obce správního obvodu jsou Pověřenými úřady – Bruntál, MoravskýBeroun, Vrbno pod Pradědem a Horní Benešov. SO ORP Bruntál se podílí na rozloze kraje podílem12,7 % (1. místo v kraji), avšak na celkovém obyvatelstvu kraje se podílí pouhými 3,4 % (9. místov rámci kraje). V samotném městě Bruntále (v sídle ORP) žije 41 % obyvatel tohoto správního obvodua ve čtyřech městech (Bruntál, Horní Benešov, Moravský Beroun a Vrbno pod Pradědem) žije 68,7 %obyvatel.SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOROd roku 1991 byl v SO ORP Bruntál patrný nárůst počtu obyvatel a tato tendence pokračovala až doroku 1996, kdy bylo dosaženo 39 942 obyvatel. V tomto roce se počet obyvatel stabilizoval a do roku1999 se nijak zásadně neměnil. Až po tomto roce nastal pokles počtu obyvatelstva až na současnouhodnotu 38 677 obyvatel, což představuje pokles o 264 osob, oproti výchozímu stavu.Graf 9: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Bruntál mezi lety 1991 – 20114050040000395003900038500380001991 1996 2001 2006 2011Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstvaPozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajůHrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) SO ORP Bruntál od roku 1991 plynule klesala až do roku2003, kdy se dostala na nulovou hranici. Tento stav trval do roku 2005 a poté je patrný opět mírnýnárůst hmpp. Avšak počátečního stavu 6 ‰ z roku 1991 již nikdy nebylo dosaženo. Také hrubá míramigračního salda (hmms) se na počátku sledovaného období v roce 1991 pohybovala okolo 7 ‰,avšak od tohoto roku klesala a kladných hodnot již nikdy nenabyla. Posledních 10 let se hmmspohybuje v rozmezí -3 ‰ až -6 ‰. Stejnou tendenci lze zaznamenat také u hrubé míry celkovéhopřírůstku populace (hmcpp). Od roku 1991, kdy nabyla křivka hmcpp maximální hodnoty 9 ‰, jepatrný pokles a od roku 1998 se hmcpp dostala trvale do záporných hodnot.25

V roce 2001 žilo v SO ORP Bruntál 39 676 obyvatel, avšak do roku 2011 tento stav klesl na 3 8667 (-2,5 %). Jedná se o pokles o 1 009 osob. Nejvýraznější nárůst počtu obyvatel v SO ORP Bruntál nastalv letech 2001 – 2011 v obci Nová Pláň (72,0 %), Dlouhá Stráň (41,0 %) a v obci Staré město (28,9 %).Naopak největší pokles v počtu obyvatel byl zaznamenán v obci Křišťanovice (-18,0 %), Leskovecnad Moravicí (-13,1 %) a v obci Roudno (-12,7 %).V SO ORP Bruntál lze mezi lety 2001 - 2010 zaznamenat kladný přirozený přírůstek (356 osob),avšak hodnota migračního salda je záporná (-1 365). Kladný přirozený přírůstek ovlivňuje předevšímobec Bruntál, kde tento ukazatel dosáhl hodnoty 411 osob. V ostatních obcích SO ORP Bruntál jehodnota přirozeného přírůstku výrazně nižší, např. obec s druhým nejvyšším přirozeným přírůstkem jeobec Horní Benešov s hodnotou 30 obyvatel. Nejnižšího přirozeného přírůstku bylo dosaženo v obciVrbno pod Pradědem (-81 osob). Kladné migrační saldo bylo nejvýrazněji zaznamenáno v obci StaréMěsto (165 osob), Mezina (65 obyvatel) a Moravskolsezský Kočov (63 osob). Naopak nejnižšímigrační saldo bylo zaznamenáno v obci Bruntál (-886 obyvatel) a v obci Vrbno pod Pradědem (-520osob).V roce 2001 byla v SO ORP Bruntál poměrně výrazně zastoupena skupina obyvatel ve věku do 14 let(19,1 %), obyvatel starších 65 let zde žilo 9,9 %. V roce 2010 došlo k mírnému vyrovnání obou skupinobyvatelstva, osob do 14 let věku zde bylo 15 % a osob starších 65 let 12,4 %. Největší podíl obyvateldo 14 let a zároveň jeden z nejnižších podílů skupiny obyvatel ve věku nad 65 let lze v roce 2001vypozorovat u obce Světlá Hora, v roce 2010 došlo k výraznému snížení počtu obyvatel ve věkovéskupině do 14 let ve prospěch obyvatel ve věkové skupině nad 65 let. Index stáří SO ORP Bruntál sezvýšil z hodnoty 51,6 v roce 2001 na hodnotu 82,7 v roce 2010. U dvou obcí byla dokonce překročenahodnota 200 indexu stáří. Jedná se o obec Dlouhá Stráň, kde index stáří dosáhl hodnoty 228,6 a obecRoudno s indexem stáří 242,9.Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Bruntál se v letech 2005 – 2010 snížila o 0,47 %, z hodnoty15,14 % v roce 2005 na hodnotu 14,67 % v roce 2010. Nejvýraznější pokles lze vysledovat v obciRoudná pod Pradědem, kde došlo ke snížení míry nezaměstnanosti o 3,38 % a v obci Andělaská Hora(-2,47 %). Naopak nárůst byl nejvýrazněji zaznamenán v obci Dlouhá Stráň (5,45 %) a Nová Pláň(3,43 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Bruntál v daných letech poklesla o 1,45 %.Nejvýraznější pokles nastal v obcích Karlova Studánka (-5,40 %), Bílčice (-5,14 %) a Ludvíkov (-4,89), zatímco nárůst byl jednoznačně nejvýrazněji zaznamenán v obci Dlouhá Stráň (4,88 %).Tabulka 22: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Bruntál mezi lety 2001 - 2011Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011Obec2001 2011 Absolutně Relativně (%)Andělská Hora 384 366 -18 -4,7Bílčice 247 238 -9 -3,6Bruntál 17631 17156 -475 -2,7Dětřichov nad Bystřicí 506 458 -48 -9,5Dlouhá Stráň 61 86 25 41,0Dvorce 1563 1469 -94 -6,0Horní Benešov 2499 2444 -55 -2,2Horní Životice 334 347 13 3,9Karlova Studánka 230 247 17 7,4Karlovice 1147 1120 -27 -2,4Křišťanovice 317 260 -57 -18,0Leskovec nad Moravicí 521 453 -68 -13,1Lomnice 553 540 -13 -2,4Ludvíkov 344 333 -11 -3,2Mezina 236 294 58 24,6Milotice nad Opavou 402 442 40 10,0Moravskoslezský Kočov 455 537 82 18,0Nová Pláň 25 43 18 72,0Nové Heřminovy 253 274 21 8,3Oborná 337 366 29 8,6Razová 540 520 -20 -3,7Roudno 205 179 -26 -12,727

ObecRok Rozdíl mezi lety 2001 a 20112001 2011 Absolutně Relativně (%)Rudná pod Pradědem 386 392 6 1,6Staré Heřminovy 238 233 -5 -2,1Staré Město 664 856 192 28,9Světlá Hora 1526 1471 -55 -3,6Svobodné Heřmanice 505 535 30 5,9Široká Niva 573 596 23 4,0Václavov u Bruntálu 483 509 26 5,4Valšov 263 256 -7 -2,7Vrbno pod Pradědem 6248 5647 -601 -9,6SO ORP Bruntál 39676 38667 -1009 -2,5Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednuPozn.: relativní změna = (stav2011 - stav2001) / stav2001 * 100Tabulka 23: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Bruntál za období 2001– 2010Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoAndělská Hora 38 33 5 116 139 -23Bílčice 16 25 -9 56 56 0Bruntál 1920 1509 411 3475 4361 -886Dětřichov nad Bystřicí 51 60 -9 132 171 -39Dlouhá Stráň 3 5 -2 42 15 27Dvorce 137 134 3 313 410 -97Horní Benešov 277 247 30 436 521 -85Horní Životice 42 30 12 78 77 1Karlova Studánka 24 7 17 93 93 0Karlovice 95 126 -31 276 272 4Křišťanovice 23 24 -1 126 182 -56Leskovec nad Moravicí 41 67 -26 118 160 -42Lomnice 65 65 0 170 183 -13Ludvíkov 15 36 -21 99 89 10Mezina 21 28 -7 169 104 65Milotice nad Opavou 47 37 10 220 190 30Moravskoslezský Kočov 56 37 19 222 159 63Nová Pláň 4 4 0 31 13 18Nové Heřminovy 27 25 2 111 92 19Oborná 28 34 -6 111 76 35Razová 49 68 -19 193 194 -1Roudno 8 28 -20 74 80 -6Rudná pod Pradědem 51 31 20 94 108 -14Staré Heřminovy 19 27 -8 59 56 3Staré Město 79 52 27 362 197 165Světlá Hora 135 123 12 403 470 -67Svobodné Heřmanice 62 41 21 136 127 9Široká Niva 51 64 -13 194 158 36Václavov u Bruntálu 57 37 20 229 223 6Valšov 25 25 0 67 74 -7Vrbno pod Pradědem 531 612 -81 689 1209 -520SO ORP Bruntál 3997 3641 356 8894 10259 -1365Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údajePozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí.28

Tabulka 24: Věková struktura obcí SO ORP Bruntál k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010Věková skupina v r. 2000 (%) Věková skupina v r. 2010 (%)ObecIndex stáří Index stáří

ObecMíra nezaměstnanosti [%] Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%]2005 2010 Změna 2005 - 2010 2005 2010 Změna 2005 - 2010Nová Pláň 4,26 7,69 3,43 0,00 0,00 0,00Nové Heřminovy 16,17 16,26 0,09 10,36 6,53 -3,83Oborná 14,00 15,87 1,87 7,90 8,22 0,32Razová 18,78 18,46 -0,32 10,01 7,30 -2,71Roudno 19,83 17,95 -1,88 12,73 11,11 -1,62Rudná pod Pradědem 19,52 16,14 -3,38 8,78 4,65 -4,13Staré Heřminovy 16,86 18,31 1,45 8,16 8,32 0,16Staré Město 14,07 15,42 1,35 5,85 5,48 -0,37Světlá Hora 17,80 16,83 -0,97 7,57 7,53 -0,04Svobodné Heřmanice 14,82 15,09 0,27 7,46 5,98 -1,48Široká Niva 18,01 15,83 -2,18 7,02 7,31 0,29Václavov u Bruntálu 18,88 17,87 -1,01 10,37 7,50 -2,87Valšov 14,05 16,98 2,93 6,93 6,71 -0,22Vrbno pod Pradědem 14,22 13,22 -1,00 7,66 5,71 -1,95SO ORP Bruntál 15,14 14,67 -0,47 7,88 6,43 -1,45Zdroj dat: MPSV, GIS 030

EKONOMICKÝ ROZBORV roce 2005 bylo v SO ORP Bruntál 13 665 obsazených pracovních míst a do roku 2010 tento početklesl o 3,04 % (na 13 250). Nejvýraznější pokles byl mezi těmito lety zaznamenán v obcích NovéHeřminovy (-65,22 %), Valšov (-57,80 %) a v obci Lomnice (-51,58 %). Naopak nárůst lzenejvýrazněji spatřit v obcích Horní Životice (171,79 %), Moravskoslezský Kočov (153,33 %) a v obciAndělská Hora (136,36 %).Od roku 2006 s nárůstem volných pracovních míst nepřímo úměrně klesá počet registrovanýchuchazečů. Tento trend trval do poloviny roku 2008, kdy začal počet volných pracovních míst klesat anaopak opět vzrostl počet registrovaných uchazečů. Nejhorší situace nastala v polovině roku 2005,kdy na 112,81 registrovaných uchazečů připadalo 2,42 volných pracovních míst (tj. 46,6registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo).Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Bruntál klesla od roku 2005 (176,03 ‰) do roku 2010(172,75 ‰) o 3,28 ‰. Nejvýraznější nárůst míry podnikatelské aktivity nastal v letech 2005 – 2010v obcích Dlouhá Stráň (51,38 ‰) a Ludvíkov (38,13 ‰), zatímco nejvýraznější pokles lze zaznamenatv obcích Roudno (-58,37 ‰) a Staré Heřminovy (-51,48 ‰).Sedm z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Bruntál má sídlo své firmy v obci Bruntál, jednaspolečnost sídlí v obci Vrbno pod Pradědem, jedna v obci Dvorec a jedna v obci Horní Benešov.Jedinou společností spadající do kategorie s 1 000 – 1 499 zaměstnanci je společnost OSRAM Českárepublika, s.r.o. Jedna firma zaměstnává 500 – 999 osob, dvě spadají do kategorie s 250 – 499zaměstnanci a jedna do kategorie s 200 – 249 zaměstnanci. Pět dalších společností spadá do kategoriese 100 – 199 zaměstnanci.Tabulka 26: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP BruntálObecPočet obsazených pracovních míst31Rozdíl mezi lety2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Andělská Hora 22,00 52,00 30,00 136,36Bílčice 101,00 67,00 -34,00 -33,66Bruntál 8094,00 8350,00 256,00 3,16Dětřichov nad Bystři 74,00 83,00 9,00 12,16Dlouhá Stráň 1,00 2,00 1,00 100,00Dvorce 628,00 571,00 -57,00 -9,08Horní Benešov 822,00 739,00 -83,00 -10,10Horní Životice 39,00 106,00 67,00 171,79Karlova Studánka 285,00 240,00 -45,00 -15,79Karlovice 237,00 201,00 -36,00 -15,19Křišťanovice 52,00 45,00 -7,00 -13,46Leskovec nad Moravic 83,00 43,00 -40,00 -48,19Lomnice 95,00 46,00 -49,00 -51,58Ludvíkov 44,00 34,00 -10,00 -22,73Mezina 5,00 7,00 2,00 40,00Milotice nad Opavou 52,00 71,00 19,00 36,54Moravskoslezský Kočov 15,00 38,00 23,00 153,33Nová Pláň 97,00 75,00 -22,00 -22,68Nové Heřminovy 46,00 16,00 -30,00 -65,22Oborná 14,00 7,00 -7,00 -50,00Razová 56,00 64,00 8,00 14,29Roudno 8,00 9,00 1,00 12,50Rudná pod Pradědem 62,00 50,00 -12,00 -19,35Staré Heřminovy 20,00 12,00 -8,00 -40,00Staré Město 160,00 134,00 -26,00 -16,25Světlá Hora 316,00 275,00 -41,00 -12,97Svobodné Heřmanice 143,00 167,00 24,00 16,78Široká Niva 47,00 43,00 -4,00 -8,51Václavov u Bruntálu 62,00 70,00 8,00 12,90Valšov 109,00 46,00 -63,00 -57,80

ObecPočet obsazených pracovních místRozdíl mezi lety2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Vrbno pod Pradědem 1876,00 1587,00 -289,00 -15,41SO ORP Bruntál 13665,00 13250,00 -415,00 -3,04Zdroj dat: Ministerstvo financí ČRPozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.Graf 12: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Bruntál1601401201008060402002005 2006 2007 2008 2009 2010 2011volná pracovní místaregistrovaní uchazečiZdroj dat: MPSV, GIS 0Tabulka 27: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP BruntálMíra podnikatelské aktivity [‰]Obec2005 2010 Změna 2005 - 2010Andělská Hora 208,67 195,12 -13,55Bílčice 90,55 120,83 30,28Bruntál 180,70 179,21 -1,49Dětřichov nad Bystřicí 187,88 189,08 1,20Dlouhá Stráň 176,47 227,85 51,38Dvorce 141,61 134,52 -7,09Horní Benešov 127,35 120,26 -7,09Horní Životice 165,11 134,73 -30,38Karlova Studánka 214,29 243,90 29,62Karlovice 202,16 192,75 -9,41Křišťanovice 143,88 132,08 -11,81Leskovec nad Moravicí 128,10 140,35 12,25Lomnice 166,67 155,11 -11,56Ludvíkov 189,42 227,54 38,13Mezina 187,76 180,21 -7,54Milotice nad Opavou 193,24 187,79 -5,44Moravskoslezský Kočov 234,27 230,47 -3,80Nová Pláň 205,88 236,84 30,96Nové Heřminovy 194,44 163,04 -31,40Oborná 226,71 186,39 -40,32Razová 189,75 197,63 7,88Roudno 202,02 143,65 -58,37Rudná pod Pradědem 175,64 143,22 -32,41Staré Heřminovy 134,45 82,97 -51,48Staré Město 207,47 207,76 0,2932

ObecMíra podnikatelské aktivity [‰]2005 2010 Změna 2005 - 2010Světlá Hora 168,77 171,11 2,33Svobodné Heřmanice 163,87 138,89 -24,98Široká Niva 182,76 161,34 -21,41Václavov u Bruntálu 229,96 195,03 -34,93Valšov 173,08 170,12 -2,95Vrbno pod Pradědem 175,15 177,48 2,32SO ORP Bruntál 176,03 172,75 -3,28Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektůPozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného rokuTabulka 28: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP BruntálObchodní jméno Sídlo Převažující činnostKategorie podlepočtuzaměstnancůOSRAM Česká republika s.r.o. Bruntál Výroba elektrických osvětlovacích zařízení 1000 - 1499AdvancedPlastics s.r.o. Vrbno pod Pradědem Výroba ostatních plastových výrobků 500 - 999Alfa Plastik, a.s. Bruntál Výroba plastových obalů 250 - 499COPRECI CZ, s.r.o. Dvorce Výroba ostatních potrubních armatur 250 - 499Město Bruntál Bruntál Všeobecné činnosti veřejné správy 200 - 249ALFUN a.s.BruntálVelkoobchod s rudami, kovy a hutnímivýrobky100 - 199Domov Pohoda, příspěvková organizace Bruntál Ústavní sociální péče o seniory 100 - 199HOBES, spol. s r. o. Horní Benešov Výroba zámků a kování 100 - 199KARETA s.r.o. Bruntál Výstavba silnic a dálnic 100 - 199KARLA spol. s r.o. Bruntál Obrábění 100 - 199Zdroj dat:Ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 201133

SWOT ANALÝZASilné stránkyKladný přirozený přírůstek (zejm. Bruntál).Vysoký podíl dětské složky v rámci celého SOORP, především v obcích Nová Pláň, StaréMěsto, Svobodné Heřmanice, Rudná podPradědem, Milotice nad Opavou, Rázová aMezina. S výjimkou Svobodných Heřmanic sejedná o zázemí města Bruntál.Nejvyšší míra podnikatelské aktivity v kraji.PříležitostiKvalitní životní prostředí s využitím rekreačníhopotenciálu Slezské Harty může zvýšit turistickouatraktivitu této oblasti.Rozvoj přeshraniční spolupráce a nabídka služebpro občany Polska může pozitivně ovlivnitekonomickou atraktivitu oblasti.Dobudování kvalitního silničního napojení naměsta Opava a Krnov může podnítit růstekonomické aktivity města Bruntál. V této oblastije klíčová spolupráce se zmíněnými městy. Tentoproces může stabilizovat osídlení a ekonomickoufunkci mikroregionálního střediska Bruntál, čímžby byla zajištěna alespoň základní úroveňobslužnosti širšího území.Slabé stránkyPokles počtu obyvatel v celém SO ORP(především ve městě Bruntál aobcích Křišťanovice, Leskovec nad Moravicí)způsobený záporným migračním saldem.Stárnutí obyvatelstva, vysoký podíl seniorů(zejm. v obcích Staré Heřminovy, Roudno,Dlouhá Stráň).Pokles počtu obsazených pracovních míst.Nízký počet volných pracovních míst k počturegistrovaných uchazečů.Vysoká míra nezaměstnanosti, předevšímv obcích Dlouhá Stráň, Horní Životice, Miloticenad Opavou, Lomnice, Razová a StaréHeřminovy.Obce Andělská Hora, Karlovice, Široká Niva,Staré Město, Rudná pod Pradědem, Václavov uBruntálu, Moravskoslezský Kočov, Mezina,Dlouhá Stráň, Milotice nad Opavou, Oborná,Nové Heřminovy, Valšov, Lomnice, Dětřichovnad Bystřicí, Nová Pláň, Roudno, Razová, HorníBenešov, Leskovec nad Moravicí, StaréHeřminovy, Horní Životice, SvobodnéHeřmanice, Křišťanovice, Bílčice a Dvorcespadají do periferních oblastí vymezenýchv rámci Moravskoslezského kraje.Obce Milotice nad Opavou, Dlouhá Stráň,Mezina, Valšov, Lomnice, Nová Pláň, Dětřichovnad Bystřicí, Roudno, Razová, Horní Benešov,Leskovec nad Moravicí, Bílčice, Křišťanovice aDvorce spadají do sociálně problémových oblastív kraji.OhroženíV rámci odlivu obyvatelstva dochází k dalšímusnižování kupní síly obyvatelstva, což brzdírozvoj podnikatelských aktivit předevšímv oblasti služeb pro místní obyvatelstvo.Dochází ke stěhování ekonomicky slabéhoobyvatelstva závislého na sociálních dávkách douvolněných objektů.Odchodem mladých lidí dochází ke snižovánímíry porodnosti, která do té doby byla nadkrajským průměrem.V rámci přicházející ekonomické recese jevýrazný dopad v této oblasti, který se projevujesnížením počtu pracovních míst.34

35Snižování počtu obyvatel zvyšuje náklady naúdržbu technické i sociální infrastruktury nazákladní úrovni.

Počet obyvatelSO ORP ČESKÝ TĚŠÍNSO ORP Český Těšín leží ve východní části Moravskoslezského kraje. Na východě je ohraničen státníhranicí s Polskem, na jihu sousedí se SO ORP Třinec, na jihozápadě se SO ORP Frýdek-Místek, nazápadě se SO ORP Havířov a na severozápadě sousedí se SO ORP Karviná. Správní obvod ČeskýTěšín zahrnuje obce Český Těšín a Chotěbuz. Pověřeným úřadem je Český Těšín. Podle počtu obcí ipodílem na rozloze kraje (1,0 %) je na předposledním, tj. 21., místě v kraji. Podílem počtu obyvatel(2,3 %) zaujímá v Moravskoslezském kraji 14. místo.Území správního obvodu je tvořeno Podbeskydím, obce leží na březích řek Olše a Ropičanky. ŘekaOlše (Olza) je hraniční řekou s Polskem a obce Český Těšín i Chotěbuz přímo sousedí s Polskourepublikou. Český Těšín je nejfrekventovanější hraniční přechod mezi Polskem a Českou republikou.SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBORVývoj počtu obyvatel SO ORP Český Těšín měl mezi lety 1991 – 2011 dlouhodobě klesající tendenci.Z původního stavu 28 667 obyvatel v roce 1991 se tento počet do roku 2011 snížil na 26 592.Nejstrmější pokles v počtu obyvatel nastal v letech 2000 – 2001, kdy došlo ke snížení počtu obyvatel o485 osob.Graf 13: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Český Těšín mezi lety 1991 – 2011290002850028000275002700026500260001991 1996 2001 2006 2011Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstvaPozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajůOd počátku sledovaného období, tj. od roku 1991, docházelo k pozvolnému poklesu hrubé mírypřirozeného přírůstku (hmpp). Od roku 1995 se křivka hmpp v pravidelných intervalech poklesu arůstu pohybovala mezi -3 ‰ a 3 ‰. V letech 1991 – 2010 nabírala křivka hrubé míry migračníhosalda (hmms) záporných hodnot. Jedinou výjimkou je stav z roku 1995, kdy dosáhla hmms nulovéhodnoty. Naopak nejnižší hodnota byla zjištěna v roce 1992, kdy hmms dosáhla téměř -9 ‰. Podobnýstav nastal při sledování hrubé míry celkového přirozeného přírůstku populace (hmcpp), minima bylotaké dosaženo v roce 1992 (-6 ‰). Celkově nabírala hmcpp po celou sledovanou dobu pouzezáporných hodnot, s vyjímkou roku 1991, kdy se hmcpp rovnala nule.36

obyvatel v této obci do roku 2011 poklesl o 3,8 %, zatímco v obci Chotěbuz je patrný nárůst počtuobyvatel o 12,5 %.V SO ORP Český Těšín lze v letech 2001 – 2011 zaznamenat kladný přirozený přírůstek, naopakmigrační saldo bylo ve stejných letech záporné. Obec Český Těšín vykazuje kladný přirozenýpřírůstek a záporné migrační saldo, zatímco v obci Chotěbuz lze zaznamenat záporný přirozenýpřírůstek, avšak kladné migrační saldo.V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Českých Těšín k nárůstu počtu obyvatel věkovéskupiny starší 65 let, a to na úkor obyvatel ve věku do 14 let. Také došlo ke zvýšení hodnoty indexustáří, který vzrostl z 61,6 v roce 2000 na 93,6 v roce 2010. Vyšších hodnot index stáří nabývá v obciChotěbuz (113,4 v roce 2010).Míra nezaměstnanosti v SO ORP Český Těšín v letech 2005 – 2010 poklesla z původních 15,56 % na11,74 %, tj. pokles o 3,82 %. Stejně tak došlo k poklesu míry dlouhodobé nezaměstnanosti, z 9,05 %v roce 2005 na 5,18 % v roce 2010 (-3,87 %). Výrazněji lze pokles obou podílů vysledovat v obciČeský Těšín.Tabulka 29: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Český Těšín mezi lety 2001 - 2011Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011Obec2001 2011 Absolutně Relativně (%)Český Těšín 26456 25445 -1011 -3,8Chotěbuz 1020 1147 127 12,5SO ORP Český Těšín 27476 26592 -884 -3,2Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednuPozn.: relativní změna = (stav2011 - stav2001) / stav2001 * 100Tabulka 30: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Český Těšín za období2001 – 2010Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoČeský Těšín 2705 2530 175 3940 5126 -1186Chotěbuz 84 94 -10 385 248 137SO ORP Český Těšín 2789 2624 165 4325 5374 -1049Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údajePozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí.Tabulka 31: Věková struktura obcí SO ORP Český Těšín k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010ObecVěková skupina v r. 2000 (%) Věková skupina v r. 2010 (%)Index stáří Index stáří

EKONOMICKÝ ROZBORPočet obsazených pracovních míst SO ORP Bohumín mezi lety 2005 a 2010 vzrostl z hodnoty 7 626na hodnotu 9 013, což představuje nárůst o 18,19 % (1 387 obsazených pracovních míst). Výraznějšínárůst počtu obsazených pracovních míst je patrný v obci Chotěbuz.Nejhorší situace v rámci poměru volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORPČeský Těšín nastala na počátku roku 2005 a poté znova na počátku roku 2006. Počátkem roku 2005připadalo na 1 323 registrovaných uchazečů 9,5 volných pracovních míst (tj. 139,3 registrovanýchuchazečů na jedno volné pracovní místo). Od roku 2006 s nárůstem počtu volných pracovních místnepřímo úměrně klesá počet registrovaných uchazečů. Tento trend trval do konce roku 2008, kdypočet volných pracovních míst klesl a naopak opět vzrostl počet registrovaných uchazečů.Nejpříznivějšího stavu bylo dosaženo v roce 2008, kdy na 738,5 registrovaných uchazečů připadalo146,5 volných pracovních míst (tj. 5,04 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo).Míra podnikatelské aktivity vzrostla z 149,88 ‰ v roce 2005 na 151,62 ‰ v roce 2010, tj. nárůst o1,73 ‰. Výrazněji lze nárůst této hodnoty vysledovat v obci Chotěbuz (21,03 ‰).Všech 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Český Těšín má sídlo své společnosti v obci ČeskýTěšín. Největší firma v této lokalitě zaměstnává 500 – 999 osob. Tři společnosti spadají do kategories 250 – 499 zaměstnanci, další čtyři do kategorie s 200 – 249 zaměstnanci a poslední dvě společnostizaměstnávají 100 – 199 osob.Tabulka 33: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Český TěšínObecPočet obsazených pracovních místRozdíl mezi lety2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Český Těšín 7499,00 8840,00 1341,00 17,88Chotěbuz 127,00 173,00 46,00 36,22SO ORP Český Těšín 7626,00 9013,00 1387,00 18,19Zdroj dat: Ministerstvo financí ČRPozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.Graf 16: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Český Těšín14001200100080060040020002005 2006 2007 2008 2009 2010 2011volná pracovní místaregistrovaní uchazečiZdroj dat: MPSV, GIS 039

Tabulka 34: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Český TěšínMíra podnikatelské aktivity [‰]Obec2005 2010 Změna 2005 - 2010Český Těšín 151,85 152,94 1,09Chotěbuz 100,77 121,80 21,03SO ORP Český Těšín 149,88 151,62 1,73Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektůPozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného rokuTabulka 35: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Český TěšínObchodní jméno Sídlo Převažující činnostKategorie podlepočtuzaměstnancůSlezská diakonie Český Těšín Ostatní mimoústavní sociální péče j. n. 500 - 999FINIDR, s.r.o. Český Těšín Tisk ostatní, kromě novin 250 - 499Jednota - Jedność, spotřebníMaloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků vČeský Těšín250 - 499družstvonespecializovaných prodejnáchTěšínské jatky, s. r. o. Český Těšín Zpracování a konzervování masa, kromě drůbežího 250 - 499DONGHEE Czech s.r.o. Český Těšín Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla 200 - 249Město Český Těšín Český Těšín Všeobecné činnosti veřejné správy 200 - 249Nemocnice Český Těšín a.s. Český Těšín Ústavní zdravotní péče 200 - 249Těšínská tiskárna, a. s. Český Těšín Tisk ostatní, kromě novin 200 - 249MILK - TRADE s.r.o. Český Těšín Zpracování mléka, výroba mléčných výrobků a sýrů 100 - 199PHA Czech s.r.o. Český Těšín Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla 100 - 199Zdroj dat:Ústav územního rozvoje, dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 201140

SWOT ANALÝZASilné stránkyMírný pokles míry nezaměstnanosti v celém SOORP.Ekonomicky stabilní základna města Český Těšínorientovaná především na služby. Kvalitnívzdělanostní struktura obyvatelsta. Vysokáúroveň středního školství s dlouhodobýmikořeny.Kvalitní dopravní napojení na Frýdek-Místek(R48).Obě obce SO ORP, tedy Český Těšín i Chotěbuz,spadají do Ostravské aglomerace. Funguje zdetedy vazba na Ostravu.PříležitostiRozvoj ekonomické spolupráce s Polskem.Proces desindustrializace bude mít jen minimálnídopady na ekonomickou situaci Českého Těšína,tzn. nízká míra ekonomické zranitelnosti.Slabé stránkyPokles počtu obyvatel ve městě Český Těšínzpůsobený dlouhodobým negativním migračnímsaldem, které nedokáže vyvážit dlouhodobýkladný přirozený přírůstek.Vysoký podíl seniorů v obci Chotěbuz.OhroženíŠpatné životní prostředí zvýrazní migrační ztrátyměsta Český Těšín.V rámci rostoucího sociálního napětí nebezpečínárodnostních konfliktů.Pokračující proces stárnutí obyvatelstva, kterýbude zvyšovat míru úmrtnosti.41

Počet obyvatelSO ORP FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚMSO ORP Frenštát pod Radhoštěm leží v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje. Naseverovýchodě sousedí se SO ORP Frýdek-Místek, na východě se SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. Najihu sousedí správní obvod se Zlínským krajem, na západě se SO ORP Nový Jičín a na severozápaděse SO ORP Kopřivnice. Oblast leží v samém srdci Beskyd, které náleží k horské soustavě Karpat scharakteristickými dlouhými údolími a příkrými stráněmi. Na území správního obvodu jsou k nalezenírozsáhlé lesy.Na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm se rozkládá šest obcí – Bordovice, Frenštát podRadhoštěm, Lichnov, Tichá, Trojanovice, Veřovice, z toho jedno město (Frenštát pod Radhoštěm),které je zároveň Pověřeným úřadem. Na celkové rozloze Moravskoslezského kraje se tento správníobvod podílí 11 881 ha a tvoří tak 2,1% kraje (16. místo v kraji), na celkovém počtu obyvatel kraje sepodílí 1,7 % (18. místo v kraji).SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBORVývoj počtu obyvatel SO ORP Frenštát pod Radhoštěm měl mezi lety 1991 – 2011 vzrůstajícítendenci. Počet obyvatel se od roku 1991 do roku 2000 zvýšil o 685 osob. Od tohoto roku nastal vevývoji počtu obyvatel správního obvodu mírný pokles, avšak již od roku 2006 se počet obyvatel opětzačal zvyšovat až na současnou hodnotu 19 157 osob.Graf 17: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Frenštát pod Radhoštěm mezi lety 1991 – 201119500190001850018000175001991 1996 2001 2006 2011Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstvaPozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajůMezi lety 1991 – 2010 nabírala křivka hrubé míry přirozeného přírůstku (hmpp) SO ORP Frenštát podRadhoštěm spíše záporných hodnot, s výraznější výjimkou v roce 1993, kdy křivka dosáhla maxima(2 ‰). Poté nastal pokles hmpp, jenž trval do roku 2000, kdy bylo dosaženo minima cca -5 ‰. Odtohoto roku lze zaznamenat mírný nárůst hmpp až k dosažení nulové hodnoty, okolo které se křivkapohybuje od roku 2006 až do současnosti. Naopak hrubá míra migračního salda (hmms) nabývala pocelou sledovanou dobu kladných hodnot, s výjimkou v roce 2004, kdy hodnota hmss klesla na -2 ‰.Poté se však hmms začala opět zvyšovat, až do roku 2008. V tomto roce hmms prudce klesla, došlo kesnížení o 7 ‰, téměř až na nulovou hodnotu. Od roku 2009 je však již opět patrný nárůst hmms azároveň nárůst hrubé míry celkového přírůstku populace (hmcpp), která danou křivku v podstatěkopíruje.42

koncentrováno v obci Frenštát pod Radhoštěm, avšak v této obci jako v jediné v rámci správníhoobvodu došlo ve sledovaném období k poklesu počtu obyvatel (-2,6 %). Naopak nejvíce obyvatelpřibylo v obci Trojanovice (13,0 %) a v obci Lichnov (12,5 %).V obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm byl v letech 2001 – 2010 zaznamenán záporný přirozenýpřírůstek (-253), zatímco migrační saldo dosahovalo kladné hodnoty (618). Jedinou obcí správníhoobvodu s kladným přirozeným přírůstkem se stala obec Bordovice (13), nejvýrazněji zápornýchhodnot nabíral přirozený přírůstek v obci Frenštát pod Radhoštěm (-143). Hodnoty migračního saldadosáhla nejvyšší hodnoty v obci Trojanovice (289), jedinou obcí se záporným migračním saldem sestala obec Frenštát pod Radhoštěm.V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm k nárůstu počtu obyvatel vevěku nad 65 let, a to na úkor obyvatel ve věku do 14 let. Také index stáří vzrostl z hodnoty 75,4 v roce2000 na hodnotu 108,6 v roce 2010.Míra nezaměstnanosti v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm vzrostla mezi lety 2005 – 2010 o 1,61 %,z původních 8,09 % došlo k navýšení na 9,70 %. Nejvýrazněji lze tento nárůst vysledovat v obciTrojanovice (3,61 %) a v obci Tichá (3,18 %). Nárůst míry nezaměstnanosti zaznamenaly vesledovaném období všechny obce správního obvodu. Také míra dlouhodobé nezaměstnanosti vestejném období v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm vzrostla z 3,04 % na 3,19 % (0,15 %).Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v obcích Bordovice (1,09 %) a Trojanovice (1,03 %). Poklesmíry dlouhodobé nezaměstnanosti nastal pouze v obcích Frenštát pod Radhoštěm (-0,15 %) a Lichnov(-0,35 %).Tabulka 36: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm mezi lety 2001 - 2011Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011Obec2001 2011 Absolutně Relativně (%)Bordovice 535 580 45 8,4Frenštát pod Radhoštěm 11376 11083 -293 -2,6Lichnov 1317 1481 164 12,5Tichá 1552 1706 154 9,9Trojanovice 2057 2325 268 13,0Veřovice 1955 1982 27 1,4SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 18792 19157 365 1,9Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednuPozn.: relativní změna = (stav2011 - stav2001) / stav2001 * 100Tabulka 37: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěmza období 2001 – 2010Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoBordovice 60 47 13 140 108 32Frenštát pod Radhoštěm 1109 1252 -143 2139 2289 -150Lichnov 112 146 -34 408 210 198Tichá 159 185 -26 469 289 180Trojanovice 204 225 -21 839 550 289Veřovice 175 217 -42 406 337 69SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 1819 2072 -253 4401 3783 618Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údajePozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí.Tabulka 38: Věková struktura obcí SO ORP Frenštát pod Radhoštěm k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010Věková skupina v r. 2000 (%) Věková skupina v r. 2010 (%) Index IndexObecstáří v r. stáří v r.

Věková skupina v r. 2000 (%) Věková skupina v r. 2010 (%) Index IndexObecstáří v r. stáří v r.

EKONOMICKÝ ROZBORV letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm ke snížení počtu obsazenýchpracovních míst ze 7 912 obsazených pracovních míst na počet 7 249. Jedná se tedy o pokles o8,38 %. K nejvýraznějšímu nárůstu v počtu obsazených pracovních míst došlo v obci Bordovice,naopak k nejvýraznějšímu poklesu došlo v obci Lichnov.Od roku 2005s nárůstem počtu volných pracovních míst nepřímo úměrně klesal počet registrovanýchuchazečů. Tento trend trval do poloviny roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější, a na 70,17registrovaných uchazečů připadalo 47,83 volných pracovních míst (tj. 1,5 registrovaných uchazečů najedno volné pracovní místo). Od tohoto okamžiku začal počet volných pracovních míst klesat anaopak opět vzrostl počet registrovaných uchazečů. Zvětšující se rozdíl trval do počátku roku 2009,kdy byl stav nejhorší a na 185,83 registrovaných uchazečů připadalo pouze 1,33 volných pracovníchmíst. Poté se stav opět mírně zlepšil.Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v letech 2005 – 2010 vzrostla z161,48 ‰ na 167,73 ‰, jedná se tedy o nárůst o 6,25 ‰. Míra podnikatelské aktivity vzrostla vevšech obcích správního obvodu, nejvýrazněji byl tento nárůst zaznamenán v obcích Bordovice(17,80 ‰), Tichá (14,52 ‰) a Veřovice (13,54 ‰).Devět z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm mají sídlo své firmy v obciFrenštát pod Radhoštěm. Jedna společnost sídlí v obci Veřovice. Největší společností působící v tétooblasti se stala firma Continental Automotive Systems Czech Republic s.r.o., která zaměstnává 2 000– 2 499 osob. Dvě společnosti spadají do kategorie s 250 – 499 zaměstnanci, tři do kategorie se 100 –199 zaměstnanci a čtyři do kategorie s 50 – 99 zaměstnanci.Tabulka 40: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Frenštát pod RadhoštěmRozdíl mezi letyPočet obsazených pracovních místObec2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Bordovice 51,00 98,00 47,00 92,16Frenštát pod Radhošt 7112,00 6397,00 -715,00 -10,05Lichnov 71,00 35,00 -36,00 -50,70Tichá 202,00 163,00 -39,00 -19,31Trojanovice 164,00 233,00 69,00 42,07Veřovice 312,00 323,00 11,00 3,53SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 7912,00 7249,00 -663,00 -8,38Zdroj dat: Ministerstvo financí ČRPozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.Graf 20: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Frenštát podRadhoštěm2502001501005002005 2006 2007 2008 2009 2010 2011volná pracovní místaregistrovaní uchazečiZdroj dat: MPSV, GIS 046

Tabulka 41: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Frenštát pod RadhoštěmMíra podnikatelské aktivity [‰]Obec2005 2010 Změna 2005 - 2010Bordovice 174,77 192,58 17,80Frenštát pod Radhoštěm 170,84 173,70 2,85Lichnov 145,19 151,32 6,14Tichá 116,28 130,80 14,52Trojanovice 180,92 189,94 9,02Veřovice 130,61 144,15 13,54SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 161,48 167,73 6,25Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektůPozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného rokuTabulka 42: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Frenštát pod RadhoštěmObchodní jméno Sídlo Převažující činnostKategoriepodle počtuzaměstnancůContinental Automotive Systems Czech RepublicVýroba ostatních dílů a příslušenstvíFrenštát pod Radhoštěms.r.o.pro motorová vozidla2000 - 2499L O M N Á spol. s r. o.Frenštát pod RadhoštěmVýroba pekařských a cukrářskýchvýrobků, kromě trvanlivých250 - 499Město Frenštát pod Radhoštěm Frenštát pod Radhoštěm Všeobecné činnosti veřejné správy 250 - 499ALVE spol. s r.o.VeřoviceVýroba kovových konstrukcí ajejich dílů100 - 199Střední škola hotelnictví a gastronomie, FrenštátStřední odborné vzdělávání naFrenštát pod Radhoštěmpod Radhoštěm, příspěvková organizaceučilištích100 - 199ZRŮST s.r.o.Frenštát pod RadhoštěmČinnosti agentur zprostředkujícíchpráci na přechodnou dobu100 - 199AK Frenštát s.r.o. Frenštát pod Radhoštěm Výroba elektroinstalačních zařízení 50 - 99Domov Hortenzie, příspěvková organizace Frenštát pod Radhoštěm Ústavní sociální péče o seniory 50 - 99Frenštátská lesní a. s. Frenštát pod Radhoštěm Lesnictví a těžba dřeva 50 - 99L.A.Bernkop s.r.o. Frenštát pod Radhoštěm Výroba nábytku 50 - 99Zdroj dat:Ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 201147

SWOT ANALÝZASilné stránkyZvyšování počtu obyvatelstva především migrací(především v obcích Trojanovice, Lichnov aTichá).Rostoucí míra podnikatelské aktivity, kterádosahuje nejvyšších hodnot v Bordovicích,Trojanovicích a Frenštátě pod Radhoštěm.Vysoká aktivita zájmových sdružení občanů vezvyšování kvality života, včetně úspěšnéhozískávání finančních prostředků z fondů EU,např. v obci Trojanovice.Obce Lichnov a Tichá spadají do vymezenéOstravské aglomerace, je zde tedy vazba nacentrum aglomerace.PříležitostiKvalitní životní prostředí a rostoucí migračníatraktivita oblasti.Vysoká koupěschopnost obyvatelstva z důvodupřílivu vyšších příjmových skupin obyvatelstvado území.Vysoká absorpční kapacita území pro čerpáníprostředků z fondů EU i v budoucímprogramovacím období.Slabé stránkyVyšší podíl seniorů v rámci celého SO ORP(zejm. v obcích Trojanovice a Frenštát podRadhoštěm).Dlouhodobě záporná hrubá míra přirozenéhopřírůstku v celém SO ORP. Pozitivní je pouzev Bordovicích.Ekonomická situace v regionu je ovlivněnajedním významným zaměstnavatelem, který jevýrazně ovlivněn situací v automobilovémprůmyslu.OhroženíVysoká ekonomická zranitelnost územízpůsobena jednostrannou ekonomickou orientacína automobilové odvětví.Ekonomická situace v SO ORP Frenštát podRadhoštěm je ovlivněna vývojem podnikův Rožnově pod Radhoštěm.Potenciální zhoršení životního prostředí spojenos těžbou kvalitního černého uhlí (vliv energeticképolitiky státu).Vyšší finanční náklady spojené s údržboutechnické infrastruktury v rozvolněné struktuřeosídlení.48

Počet obyvatelSO ORP FRÝDEK – MÍSTEKSO ORP Frýdek – Místek leží v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje. Ze severovýchodu jesprávní obvod ohraničen SO ORP Havířov a SO ORP Český Těšín, z východu SO ORP Třinec a SOORP Jablunkov. Krátkou jižní hranici obvodu představuje státní hranice se Slovenskem. Dále je jižníhranice tvořena obcemi SO ORP Frýdlant nad Ostravicí a Frenštát pod Radhoštěm, na západě správníobvod hraničí se SO ORP Kopřivnice a na severu se SO ORP Ostrava. Území se nachází meziprůmyslovým centrem severní Moravy a podhůřím Moravkoslezských Beskyd, kde také pramenínejvýznamnější řeky této oblasti – Ostravice a Morávka s Mohelnicí.SO ORP Frýdek-Místek se rozkládá na území o rozloze 480,3 km 2 a zaujímá tak 8,7 % rozlohy kraje(4. místo v rámci kraje), ale podílem počtu obyvatel, který činí 8,6 % kraje, je po Ostravě druhýmnejlidnatějším obvodem Moravskoslezského kraje. Součástí správního obvodu je 37 obcí – Baška,Brušperk, Bruzovice, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Hukvaldy, Kaňovice, Kozlovice, Krásná, Krmelín,Lhotka, Lučina, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Palkovice, Paskov, Pazderna, Pražmo, Raškovice,Řepiště, Sedliště, Soběšovice, Staré Město, Staříč, Sviadnov, Třanovice, Vojkovice, Vyšní Lhoty,Žabeň a Žermanice. A to je podle počtu obcí druhý největší správní obvod v tomto kraji. Pověřenýmúřadem je město Frýdek-Místek, které vzniklo až 1. ledna 1943 sloučením dvou dříve samostatnýchměst, moravského Místku a slezského Frýdku. Ve dvou městech tohoto obvodu (Frýdek-Místek aBrušperk) žije necelých 59 % obyvatel, z toho v sídle ORP Frýdku-Místku je to téměř 56 %.SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOROd roku 1991 docházelo v SO ORP Frýdek-Místek k nárůstu počtu obyvatel, až na počet 110 079osob v roce 1995. Od tohoto roku však nastal pokles počtu obyvatel, jenž trval do roku 2002. V tomtoobdobí došlo ke snížení počtu obyvatel o 1 651 osob. Od roku 2005 začalo opět docházet k výraznémunárůstu v počtu obyvatel a tento trend trvá až do současnosti, v roce 2011 bylo dosaženo 110 279obyvatel.Graf 21: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Frýdek - Místek mezi lety 1991 – 20111105001100001095001090001085001080001075001991 1996 2001 2006 2011Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstvaPozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajůOd roku 1991 docházelo v obcích SO ORP Frýdek-Místek ke snižování hrubé míry přirozenéhopřírůstku (hmpp). Od roku 1995 nabírala křivka hmpp záporných hodnot a tento stav trval do polovinyroku 2004, kdy začala křivka hmpp nabírat opět kladných hodnot. Hrubá míra migračního salda(hmms) v SO ORP Frýdek-Místek nabírala v letech 1991 – 2002 většinou záporných hodnot, odtohoto roku nabírala křivka hmms kladných hodnot. Maxima bylo dosaženo v roce 2008, poté nastalpokles hmms a od roku 2009 je patrný opět mírný nárůst. Křivka hrubé míry celkového přírůstkupopulace (hmcpp) od roku 1991 klesala, v roce 1994 nabrala záporných hodnot a tento stav trval až doroku 2002. Poté je patrný opět nárůst hmcpp do kladných hodnot.49

Počet obyvatel v obcích SO ORP Frýdek-Místek vzrostl mezi lety 2001 – 2011 o 1,5 %, z původních108 610 obyvatel na 110 279 obyvatel. Nejvýrazněji se počet obyvatel zvýšil v obcích Kaňovice(50,3 %), Sviadnov (27,5 %) a Dolní Domaslavice (27,1 %). Pokles v počtu obyvatel SO ORP Frýdek-Místek nastal pouze ve dvou obcích správního obvodu. Jedná se o obce Frýdek-Místek (-5,4 %) aPražmo (-3,3 %).V letech 2001 – 2010 byl v obcích SO ORP Frýdek-Místek zaznamenán kladný přirozený přírůstek(437). Největší podíl na tomto stavu zaznamenala obec Frýdek-Místek s hodnotou přirozenéhopřírůstku 741. Migrační saldo nabíralo ve sledovaném období také kladných hodnot (1 232). Nejvyššíhodnota migračního salda byla zjištěna v obcích Palkovice (505), Baška (476) a Brušperk (431).Záporná hodnota migračního salda byla zaznamenána pouze v obcích Frýdek-Místek (-4 092) aPražmo (-24).V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Frýdek-Místek k nárůstu počtu obyvatel věkovéskupiny nad 65 let, a to na úkor dětské složky do 14 let. Také došlo k navýšení indexu stáří, kterýv roce 2000 dosahoval hodnoty 63,2 a do roku 2010 vzrostl na hodnotu 97,5. Dlouhodobě nejvyššíindex stáří lze zaznamenat v obci Nižní Lhoty.Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Frýdek-Místek v letech 2005 a 2010 klesla z podílu 12,47 %na podíl 10,09 %, jedná se tedy o pokles o 2,38 %. Nejvýraznější pokles nastal v obci Žermanice (-6,96 %) a v obci Horní Tošanovice (-4,76 %). Nárůst míry nezaměstnanosti lze vysledovat pouze vetřech obcích správního obvodu a jedná se o obce Sedliště (1,36 %), Staříč (0,45) a Dolní Tošanovice(0,36 %). Veškeré obce SO ORP Frýdek-Místek ve sledovaném období zaznamenaly také pokles mírydlouhodobé nezaměstnanosti, nejvýrazněji se toto snížení projevilo v obcích Žermanice (-8,66 %),Dolní Domaslavice (-4,04 %), Frýdek-Místek (-3,19 %) a Horní Tošanovice (-3,16 %).Tabulka 43: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Frýdek – Místek mezi lety 2001 - 2011Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011Obec2001 2011 Absolutně Relativně (%)Baška 3139 3536 397 12,6Brušperk 3582 3873 291 8,1Bruzovice 711 762 51 7,2Dobrá 2911 3054 143 4,9Dobratice 1039 1125 86 8,3Dolní Domaslavice 919 1168 249 27,1Dolní Tošanovice 280 322 42 15,0Fryčovice 2120 2359 239 11,3Frýdek-Místek 61551 58200 -3351 -5,4Horní Domaslavice 555 681 126 22,7Horní Tošanovice 480 523 43 9,0Hukvaldy 1904 1967 63 3,3Kaňovice 191 287 96 50,3Kozlovice 2816 2961 145 5,1Krásná 642 664 22 3,4Krmelín 1826 2136 310 17,0Lhotka 433 513 80 18,5Lučina 1141 1223 82 7,2Morávka 1018 1083 65 6,4Nižní Lhoty 250 262 12 4,8Nošovice 952 1004 52 5,5Palkovice 2608 3122 514 19,7Paskov 3704 3939 235 6,3Pazderna 269 273 4 1,5Pražmo 1012 979 -33 -3,3Raškovice 1739 1779 40 2,3Řepiště 1501 1719 218 14,5Sedliště 1183 1424 241 20,4Soběšovice 814 865 51 6,3Staré Město 1179 1382 203 17,2Staříč 1889 1991 102 5,451

ObecRok Rozdíl mezi lety 2001 a 20112001 2011 Absolutně Relativně (%)Sviadnov 1269 1618 349 27,5Třanovice 935 1026 91 9,7Vojkovice 491 581 90 18,3Vyšní Lhoty 735 914 179 24,4Žabeň 609 695 86 14,1Žermanice 213 269 56 26,3SO ORP Frýdek-Místek 108610 110279 1669 1,5Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednuPozn.: relativní změna = (stav2011 - stav2001) / stav2001 * 100Tabulka 44: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Frýdek – Místek zaobdobí 2001 – 2010Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoBaška 285 364 -79 1080 604 476Brušperk 348 488 -140 912 481 431Bruzovice 53 84 -31 234 152 82Dobrá 256 297 -41 832 648 184Dobratice 100 97 3 270 187 83Dolní Domaslavice 95 98 -3 450 198 252Dolní Tošanovice 21 28 -7 97 48 49Fryčovice 213 203 10 584 355 229Frýdek-Místek 6198 5457 741 8615 12707 -4092Horní Domaslavice 58 73 -15 237 96 141Horní Tošanovice 48 46 2 121 80 41Hukvaldy 162 199 -37 424 324 100Kaňovice 27 24 3 135 42 93Kozlovice 290 254 36 487 378 109Krásná 54 78 -24 182 136 46Krmelín 163 152 11 611 312 299Lhotka 37 59 -22 184 82 102Lučina 99 110 -11 360 267 93Morávka 100 143 -43 326 218 108Nižní Lhoty 21 29 -8 67 47 20Nošovice 94 78 16 303 267 36Palkovice 262 253 9 892 387 505Paskov 386 338 48 1022 835 187Pazderna 25 36 -11 67 52 15Pražmo 76 85 -9 236 260 -24Raškovice 163 196 -33 462 389 73Řepiště 170 172 -2 513 293 220Sedliště 151 109 42 460 261 199Soběšovice 59 95 -36 285 198 87Staré Město 124 128 -4 499 292 207Staříč 179 196 -17 568 449 119Sviadnov 123 122 1 624 276 348Třanovice 96 88 8 248 165 83Vojkovice 50 50 0 183 93 90Vyšní Lhoty 171 82 89 260 170 90Žabeň 56 69 -13 217 118 99Žermanice 27 23 4 105 53 52SO ORP Frýdek-Místek 10840 10403 437 23152 21920 1232Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údajePozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí.52

Tabulka 45: Věková struktura obcí SO ORP Frýdek - Místek 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010Věková skupina v r. 2000 (%) Věková skupina v r. 2010 (%)ObecIndex stáří Index stáří

ObecMíra nezaměstnanosti [%] Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%]2005 2010 Změna 2005 - 2010 2005 2010 Změna 2005 - 2010Hukvaldy 11,17 10,38 -0,79 5,22 3,07 -2,15Kaňovice 14,35 12,66 -1,69 5,29 4,31 -0,98Kozlovice 9,95 9,26 -0,69 4,18 2,44 -1,74Krásná 13,50 10,77 -2,73 5,41 2,68 -2,73Krmelín 7,37 6,44 -0,93 2,98 0,95 -2,03Lhotka 11,47 11,29 -0,18 4,70 2,43 -2,27Lučina 11,64 9,69 -1,95 5,61 2,99 -2,62Morávka 15,57 11,61 -3,96 6,94 3,55 -3,39Nižní Lhoty 12,76 10,48 -2,28 4,24 3,42 -0,82Nošovice 9,35 7,00 -2,35 4,01 1,58 -2,43Palkovice 11,75 10,88 -0,87 5,42 3,12 -2,30Paskov 11,62 8,25 -3,37 5,46 2,96 -2,50Pazderna 11,11 9,88 -1,23 3,29 3,17 -0,12Pražmo 11,47 8,04 -3,43 3,44 0,86 -2,58Raškovice 12,72 8,97 -3,75 5,48 2,18 -3,30Řepiště 11,78 7,34 -4,44 5,37 2,45 -2,92Sedliště 10,88 12,24 1,36 4,26 4,21 -0,05Soběšovice 11,95 8,07 -3,88 4,83 2,68 -2,15Staré Město 12,64 8,40 -4,24 5,89 1,96 -3,93Staříč 10,94 11,39 0,45 4,63 3,61 -1,02Sviadnov 9,88 9,33 -0,55 4,17 3,10 -1,07Třanovice 10,15 8,14 -2,01 4,40 1,74 -2,66Vojkovice 13,24 11,51 -1,73 5,24 3,40 -1,84Vyšní Lhoty 11,02 10,23 -0,79 4,59 2,18 -2,41Žabeň 8,20 8,13 -0,07 2,65 1,95 -0,70Žermanice 20,55 13,59 -6,96 14,23 5,57 -8,66SO ORP Frýdek-Místek 12,47 10,09 -2,38 6,03 3,22 -2,81Zdroj dat: MPSV, GIS 054

EKONOMICKÝ ROZBORPočet obsazených pracovních míst se v obcích SO ORP Frýdek-Místek v letech 2005 – 2010 zvýšilz 33 816 na 41 712, jedná se tedy o nárůst o 23,35 %. Nejvýraznější nárůst lze jednoznačnězaznamenat v obci Nošovice, kde došlo k navýšení o 654 %. Dalšími obcemi, kde došlo k přírůstkuobsazených pracovních míst, jsou obce Nižní Lhoty (129,69 %) a Kaňovice (87,5 %). Naopakk poklesu obsazených pracovních míst došlo pouze v osmi obcích, nejvýrazněji lze tento pokleszaznamenat v obcích Horní Domaslavice (-58,85 %) či Vyšní Lhoty (-42,79 %).Od roku 1991 v SO ORP Frýdek-Místek s nárůstem počtu volných pracovních míst nepřímo úměrněklesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivějšía na 90,41 uchazečů připadalo 63,62 volných pracovních míst (tzn. 1,42 uchazečů na jedno volnépracovní místo). Poté se však situace začala opět zhoršovat, počet volných míst výrazně klesl a naopakdocházelo k nárůstu počtu registrovaných uchazečů. Nejhorší situace byla zjištěna počátkem roku2005, kdy na 215,24 registrovaných uchazečů připadlo 4,46 volných pracovních míst (tzn. 48,3regitrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo).Míra podnikatelské aktivity se v obcích SO ORP Frýdek-Místek v letech 2005 – 2010 zvýšila o4,99 ‰, z původních 160,13 ‰ v roce 2005 na 165,12 ‰ v roce 2010. Nejvýraznější nárůst mírypodnikatelské aktivity nastal v obcích Dolní Domaslavice (34,11 ‰), Nižní Lhoty (31,28 ‰) a Lučina(26,37 ‰). Pokles míry podnikatelské aktivity byl zaznamenán v osmi obcích správního obvodu,nejvýrazněji pak v obcích Nošovice (-21,85 ‰), Morávka (-20,24 ‰) a Pazderna (-18,12 ‰).Pět z deseti největších zaměstnavatelů v SO ORP Frýdek-Místek má sídlo své firmy v obci Frýdek-Místek. Další dva zaměstnavatelé sídlí v obci Paskov, jeden v obci Sviadnov a jeden v obci NižníLhoty. Právě zde se nachází sídlo největšího zaměstnavatele správního obvodu, Hyundai MotorManufacturing Czech s.r.o. s 2 000 – 2 499 zaměstnanci. Dvě firmy zaměstnávají 1 000 – 1 499 osob,dvě zaměstnávají 500 – 999 osob a dalších pět společností spadá do kategorie s 250 – 499zaměstnanci.Tabulka 47: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Frýdek - MístekObecPočet obsazených pracovních místRozdíl mezi lety2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Baška 408,00 708,00 300,00 73,53Brušperk 419,00 451,00 32,00 7,64Bruzovice 110,00 188,00 78,00 70,91Dobrá 923,00 998,00 75,00 8,13Dobratice 60,00 72,00 12,00 20,00Dolní Domaslavice 65,00 95,00 30,00 46,15Dolní Tošanovice 31,00 54,00 23,00 74,19Fryčovice 831,00 893,00 62,00 7,46Frýdek-Místek 20099,00 21336,00 1237,00 6,15Horní Domaslavice 34,00 14,00 -20,00 -58,82Horní Tošanovice 176,00 118,00 -58,00 -32,95Hukvaldy 131,00 188,00 57,00 43,51Kaňovice 8,00 15,00 7,00 87,50Kozlovice 190,00 254,00 64,00 33,68Krásná 60,00 92,00 32,00 53,33Krmelín 278,00 253,00 -25,00 -8,99Lhotka 37,00 52,00 15,00 40,54Lučina 138,00 224,00 86,00 62,32Morávka 110,00 98,00 -12,00 -10,91Nižní Lhoty 64,00 147,00 83,00 129,69Nošovice 722,00 5444,00 4722,00 654,02Palkovice 252,00 339,00 87,00 34,52Paskov 1840,00 2432,00 592,00 32,17Pazderna 35,00 37,00 2,00 5,71Pražmo 70,00 65,00 -5,00 -7,1455

ObecPočet obsazených pracovních místRozdíl mezi lety2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Raškovice 327,00 447,00 120,00 36,70Řepiště 89,00 161,00 72,00 80,90Sedliště 233,00 137,00 -96,00 -41,20Soběšovice 59,00 61,00 2,00 3,39Staré Město 594,00 723,00 129,00 21,72Staříč 3427,00 3578,00 151,00 4,41Sviadnov 1103,00 1148,00 45,00 4,08Třanovice 412,00 470,00 58,00 14,08Vojkovice 89,00 107,00 18,00 20,22Vyšní Lhoty 201,00 115,00 -86,00 -42,79Žabeň 162,00 181,00 19,00 11,73Žermanice 29,00 17,00 -12,00 -41,38SO ORP Frýdek-Místek 33816,00 41712,00 7896,00 23,35Zdroj dat: Ministerstvo financí ČRPozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.Graf 24: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Frýdek - Místek2502001501005002005 2006 2007 2008 2009 2010 2011volná pracovní místaregistrovaní uchazečiZdroj dat: MPSV, GIS 0Tabulka 48: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Frýdek - MístekObecMíra podnikatelské aktivity [‰]2005 2010 Změna 2005 - 2010Baška 184,36 189,92 5,57Brušperk 148,17 152,32 4,15Bruzovice 190,34 176,08 -14,27Dobrá 153,35 165,84 12,49Dobratice 115,75 135,66 19,91Dolní Domaslavice 139,33 173,44 34,11Dolní Tošanovice 114,98 124,59 9,61Fryčovice 145,93 150,19 4,26Frýdek-Místek 163,61 167,30 3,69Horní Domaslavice 105,35 113,15 7,80Horní Tošanovice 116,91 119,92 3,01Hukvaldy 163,71 157,40 -6,31Kaňovice 202,97 202,25 -0,72Kozlovice 135,56 137,60 2,04Krásná 149,25 142,86 -6,4056

ObecMíra podnikatelské aktivity [‰]2005 2010 Změna 2005 - 2010Krmelín 171,07 177,90 6,83Lhotka 142,55 159,92 17,37Lučina 176,98 203,35 26,37Morávka 198,27 178,03 -20,24Nižní Lhoty 87,30 118,58 31,28Nošovice 141,85 120,00 -21,85Palkovice 150,74 160,45 9,70Paskov 152,08 158,80 6,72Pazderna 150,20 132,08 -18,12Pražmo 150,96 154,93 3,97Raškovice 149,19 156,37 7,18Řepiště 140,66 157,42 16,76Sedliště 177,85 181,29 3,45Soběšovice 153,10 169,83 16,74Staré Město 186,43 202,17 15,74Staříč 170,60 177,58 6,98Sviadnov 201,44 209,83 8,38Třanovice 132,43 135,64 3,21Vojkovice 154,76 149,34 -5,42Vyšní Lhoty 142,51 156,29 13,77Žabeň 140,73 162,33 21,60Žermanice 131,36 136,88 5,53SO ORP Frýdek-Místek 160,13 165,12 4,99Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektůPozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného rokuTabulka 49: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Frýdek - MístekObchodní jméno Sídlo Převažující činnostKategoriepodle počtuzaměstnancůHyundai Motor Manufacturing Czechs.r.o.Nižní Lhoty Výroba motorových vozidel a jejich motorů 2000 - 2499CHANCE a.s. Frýdek-Místek Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří 1000 - 1499Nemocnice ve Frýdku-Místku,příspěvková organizaceFrýdek-Místek Ústavní zdravotní péče 1000 - 1499ArcelorMittal Frýdek-Místek a.s. Frýdek-MístekVýroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků,tváření výrobků za tepla500 - 999MobisAutomotive Czech s.r.o. Frýdek-Místek Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla 500 - 999Beskyd Fryčovice, a.s. Fryčovice Zpracování a konzervování brambor 250 - 499Biocel Paskov a.s. Paskov Výroba buničiny 250 - 499ČSAD Frýdek - Místek a.s. Frýdek-Místek Silniční nákladní doprava 250 - 499Green Gas DPB, a.s. Paskov Těžba zemního plynu 250 - 499Huisman Konstrukce, s.r.o. Sviadnov Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení 250 - 499Zdroj dat:Ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 201157

SWOT ANALÝZASilné stránkyDlouhodobý růst počtu obyvatel v celém SOORP (od roku 2002), především z důvodumigrace u všech obcí SO ORP s výjimkou městaFrýdek-Místek a obce Pražmo.Po ekonomickém útlumu způsobenémrestrukturalizací ekonomické základny územídošlo k nárůstu počtu pracovních míst, předevšímsouvisející s rozvojem průmyslové zónyv Nošovicích a dále pak v obcích Frýdek-Místek,Paskov a Baška.Dobrá dopravní dostupnost celého SO ORP,která příznivě ovlivňuje ekonomický potenciálúzemí.Větší část SO ORP Frýdek-Místek (konkrétně 34obcí, tedy všechny obce správního obvodu kroměobcí Krásná, Pražmo, Morávka, které leží ve výšepoložených oblastech Beskyd) spadá doOstravské aglomerace.Relativně nízká míra nezaměstnanosti.Relativně vysoký podíl obyvatel v produktivnímvěku.SO ORP patří mezi území s vysokou úrovnínaděje na dožití, jak u mužů, tak u žen.Slabé stránkyU většiny obcí SO ORP je dlouhodobý negativnípřirozený přírůstek, s výjimkou města Frýdek-Místek, obce Vyšné Lhoty a Paskov.Vysoký podíl obyvatel ve věku 65 a více letv rámci SO ORP, zejména v obcích Nižní Lhoty,Žabeň, Hukvaldy, Sviadnov.Nadprůměrná míra nezaměstnanosti v obcíchŽermanice, Kaňovice, Sedliště, Morávka,Vojkovice, Dolní Tošanovice, Staříč, Lhotka,Horní Domaslavice.PříležitostiZ důvodu dobré dopravní dostupnosti do Ostravya relativně kvalitního životního prostředí lzepředpokládat pozitivní migrační trendy.Nárůst míry podnikatelské aktivity.Zisk nových obyvatel migrací, rozvoj rezidenčnífunkce území, zázemí pro bydlení Ostravskéaglomerace.OhroženíVyšší ekonomická zranitelnost územíovlivněného vývojem klíčového zaměstnavateleHyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o.Větší podíl seniorů v území zvýší nároky nasociální a zdravotní služby a snížíkoupěschopnost poptávky.Krátká dojezdová vzdálenost do Ostravy snižujetlak na komplexní rozvoj služeb v rámci SOORP.Sociální napětí mezi starousedlíky a novýmiobyvateli, kteří nemají zájem účastnit seveřejného života v obcích a za službami akulturou dojíždějí do větších center (Frýdek-Místek, Ostrava).Příliv obyvatelstva bude vytvářet tlak na rozvojsociální infrastruktury a může vést ke sníženíkvality života.Nekontrolovatelný nárůst rekreace v horských apodhorských oblastech.58

Počet obyvatelSO ORP FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍSO ORP Frýdlant nad Ostravicí leží v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje. Ze severozápadu,severu i východu svého území je SO ORP Frýdlant nad Ostravicí ohraničen obcemi správního obvoduFrýdek-Místek. Jižní hranice je tvořena částečně státní hranicí se Slovenskou republikou, částečněhranicí Zlínského kraje. Na západě správní obvod sousedí se SO ORP Frenštát pod Radhoštěm.Poněvadž leží správní obvod v oblasti Beskyd, jeho terén je značně členitý. Z nadmořských výšekokolo 360 m. n. m. údolní nivy řeky Ostravice se směrem k jihu zemský povrch postupně zvedá na500 – 800 m n. m. a vrcholí až na Lysé hoře (1 323 m n. m.), nejvyšší hoře Beskyd.SO ORP Frýdlant nad Ostravicí zahrnuje celkem 11 obcí – Bílá, Čeladná, Frýdlant nad Ostravicí,Janovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Malenovice, Metylovice, Ostravice, Pržno, Pstružná a StaréHamry, a rozkládá se na území 317,45 km 2 . Podílem 5,4 % na celkové rozloze kraje je na 8. místě vrámci kraje, ale podílem 1,6 % na celkovém počtu obyvatel kraje je až na 19. místě, má tedy čtvrtýnejmenší podíl obyvatel. Pověřeným úřadem je Frýdlant nad Ostravicí, v tomto městě žije 48,2 %obyvatel obvodu.SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBORV letech 1991 – 2011 lze v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí zaznamenat dlouhodobě vzrůstajícípočet obyvatel. V letech 1994 – 2002 křivka vývoje počtu obyvatel v dané oblasti sice stagnovala,avšak poté nastal její strmý nárůst. Nejvíce přibylo ve správním obvodu obyvatel mezi lety 2007 –2011, kdy došlo k nárůstu o 997 osob, až na současnou hodnotu 23 498 obyvatel.Graf 25: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Frýdlant nad Ostravicí mezi lety 1991 – 201124000235002300022500220002150021000205001991 1996 2001 2006 2011Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstvaPozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajůHrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) nabírala v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v letech 1991 –2010 záporných hodnot, s jedinou výjimkou, kdy bylo v roce 2007 dosaženo nulové hodnoty hmpp.Nejnižší hodnota hmpp byla zaznamenána v roce 1998 a dosahovala cca -6 ‰. Naopak hrubá míramigračního salda (hmms) po celou sledovanou dobu nabírala pouze kladných hodnot. V letech 2004 –2006 došlo k mírnému snížení hmms (na 5 ‰), poté však opět nastal nárůst hmms a maxima bylodosaženo v roce 2008 podílem 15 ‰. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) nabírala doroku 1994 kladných hodnot, poté se snížila na nulu a následujících pět let se pohybovala mezi nulou a-1 ‰. Od roku 1999 však nabrala křivka hmcpp kladných hodnot a tento stav trvá do současnosti.59

Počet obyvatel se v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí mezi lety 2001 – 2010 zvýšil z 21 984obyvatel na 23 498 obyvatel. Jedná se tedy o nárůst o 6,9 % (1 514 obyvatel). Nejvýraznější navýšenípočtu obyvatel nastalo v obcích Malenovice (60,9 %), Pržno (36 %) a Pstruží (25,7 %), naopak poklesv počtu obyvatel nastal pouze v obcích Bílá (-20,1 %), Staré Hamry (-3,3 %) a Frýdlant nad Ostravicí(-0,7 %).V obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí byl v letech 2001 – 2010 zaznamenán záporný přirozenýpřírůstek (-758). Nejhorší situace nastala v obci Frýdlant nad Ostravicí, kde hodnota přirozenéhopřírůstku klesla na -501. Jedinou obcí s kladným přirozeným přírůstkem se stala obec Malenovice (7).Naproti tomu migrační saldo dosáhlo v daných letech kladné hodnoty (2 272). Nejvyšší hodnoty bylydosaženy v obcích Čeladná (457) a Frýdlant nad Ostravicí (431). Jedinou obcí, v níž bylo migračnísaldo záporné, se stala obec Bílá (-43).V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí k nárůstu počtu obyvatel vevěkové skupině nad 65 let, a to na úkor dětské složky do 14 let věku. Zatímco v roce 2000 byloobyvatel do 14 let více (16,0 %), než osob starších 65 let (15,1 %), v roce 2010 se tento stav změnil veprospěch obyvatel starších 65 let (15,9 %), čímž převýšil podíl obyvatel do 14 let (14,1 %). Zároveňdošlo k nárůstu indexu stáří, z hodnoty 94,5 v roce 2000 na 113,2 v roce 2010. Obcí s dlouhodoběnejnižším indexem stáří je obec Malenovice, naopak nejvyšších hodnot je dosahováno v obci StaréHamry.Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí klesla z 11,61 % v roce 2005 na9,67 % v roce 2010, jedná se tedy o pokles o 1,94 %. Nejvýraznějšího poklesu bylo dosaženo v obciStaré Hamry (-4,59 %), naopak k nárůstu míry nezaměstnanosti došlo pouze v obci Kunčice podOndřejníkem (0,07 %), v obci Pržno se stav ve sledovaném období nezměnil. Poklesla také míradlouhodobé nezaměstnanosti, a to z 5,43 % na 2,82 % (-2,61 %). U této sledované veličiny nedošlov žádné z obcí správního obvodu k nárůstu hodnot, naopak nejvyššího snížení bylo dosaženo v obcíchOstravice (-4,12 %) a Janovice (-4,06 %).Tabulka 50: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí mezi lety 2001 - 2011Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011Obec2001 2011 Absolutně Relativně (%)Bílá 348 278 -70 -20,1Čeladná 2023 2434 411 20,3Frýdlant nad Ostravicí 9768 9698 -70 -0,7Janovice 1692 1818 126 7,4Kunčice pod Ondřejníkem 1954 2174 220 11,3Malenovice 373 600 227 60,9Metylovice 1496 1685 189 12,6Ostravice 2309 2359 50 2,2Pržno 748 1017 269 36,0Pstruží 705 886 181 25,7Staré Hamry 568 549 -19 -3,3SO ORP Frýdlant nad Ostravicí 21984 23498 1514 6,9Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednuPozn.: relativní změna = (stav2011 - stav2001) / stav2001 * 100Tabulka 51: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicíza období 2001 – 2010Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoBílá 24 51 -27 84 127 -43Čeladná 202 248 -46 850 393 457Frýdlant nad Ostravicí 875 1376 -501 2242 1811 431Janovice 163 168 -5 485 354 131Kunčice pod Ondřejníkem 191 224 -33 639 386 253Malenovice 55 48 7 311 91 220Metylovice 144 166 -22 482 271 211Ostravice 194 273 -79 724 595 12961

Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoPržno 78 85 -7 461 185 276Pstruží 60 77 -17 324 126 198Staré Hamry 51 79 -28 155 146 9SO ORP Frýdlant nad Ostravicí 2037 2795 -758 6757 4485 2272Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údajePozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí.Tabulka 52: Věková struktura obcí SO ORP Frýdlant nad Ostravicí k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010Věková skupina v r. 2000 (%) Věková skupina v r. 2010 (%) Index IndexObecstáří v r. stáří v r.

EKONOMICKÝ ROZBORV SO ORP Frýdlant nad Ostravicí došlo v letech 2005 – 2010 k nárůstu počtu obsazených pracovníchmíst o 4,29 %, z původních 6 133 v roce 2005 na 6 396 v roce 2010. K nejvýraznějšímu nárůstuv počtu obsazených pracovních míst došlo v obci Janovice (109,3 %), a v obcích Metylovice(29,57 %) a Čeladná (26,99 %). Ke snížení počtu pracovních míst došlo pouze v obcích Malenovice (-71,0 %) a Pstruží (-26,15 %).Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí k postupnému nárůstu volnýchpracovních míst. S růstem těchto volných pracovních míst nepřímo úměrně klesal početregistrovaných uchazečů, až bylo v roce 2008 dosaženo minimálního rozdílu mezi oběma hodnotami.Poté se opět začal počet volných pracovních míst snižovat a naopak rostl počet registrovanýchuchazečů. Nejhorší situace nastala na konci roku 2010, kdy na 106,55 uchazečů připadalo 2,27volných pracovních míst (tj. 46,9 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Naopakv září 2008, kdy byla situace nejpříznivější, připadalo na 60,09 registrovaných uchazečů 38 volnýchpracovních míst (tzn. 1,58 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo).Míra podnikatelské aktivity dosáhla v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v letech 2005 – 2010nárůstu o 8,17 ‰. Zatímco v roce 2005 dosahovala míra podnikatelské aktivity v lokalitě 166,7 ‰, doroku 2010 tato míra vzrostla na 174,88 ‰. Nejvýrazněji vzrostla míra podnikatelské aktivity v obcíchMalenovice (43,57 ‰), Pstruží (31,67 ‰) a Metylovice (23,60 ‰). Naopak ke snížení došlo ve třechobcích správního obvodu, nejvýrazněji pak v obci Bílá (-32,10 ‰), dále v obcích Pržno (-25,66 ‰) aStaré Hamry (-0,46 ‰).Sedm z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí má sídlo své společnostiv obci Frýdlant nad Ostravicí. Jedna firma sídlí v obci Čeladná, jedna v obci Malenovice a jedna takév obci Pržno. Největší zaměstnavatel oblasti spadá do kategorie společnosti s 250 – 499 zaměstnanci,další společnost spadá do kategorie s 200 – 249 zaměstnanci. Osm dalších firem zaměstnává 100 –199 osob.Tabulka 54: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Frýdlant nad OstravicíRozdíl mezi letyPočet obsazených pracovních místObec2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Bílá 158,00 178,00 20,00 12,66Čeladná 652,00 828,00 176,00 26,99Frýdlant nad Ostravi 3503,00 3505,00 2,00 0,06Janovice 86,00 180,00 94,00 109,30Kunčice pod Ondřejní 210,00 229,00 19,00 9,05Malenovice 331,00 96,00 -235,00 -71,00Metylovice 115,00 149,00 34,00 29,57Ostravice 643,00 754,00 111,00 17,26Pržno 291,00 347,00 56,00 19,24Pstruží 65,00 48,00 -17,00 -26,15Staré Hamry 79,00 82,00 3,00 3,80SO ORP Frýdlant nad Ostravicí 6133,00 6396,00 263,00 4,29Zdroj dat: Ministerstvo financí ČRPozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.63

Graf 28: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Frýdlant nadOstravicí1601401201008060402002005 2006 2007 2008 2009 2010 2011volná pracovní místaregistrovaní uchazečiZdroj dat: MPSV, GIS 0Tabulka 55: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Frýdlant nad OstravicíMíra podnikatelské aktivity [‰]Obec2005 2010 Změna 2005 - 2010Bílá 211,41 179,31 -32,10Čeladná 187,38 191,78 4,40Frýdlant nad Ostravicí 168,89 172,21 3,33Janovice 137,99 151,67 13,68Kunčice pod Ondřejníkem 165,67 180,16 14,49Malenovice 187,64 231,20 43,57Metylovice 136,74 160,34 23,60Ostravice 168,24 183,74 15,50Pržno 185,42 159,76 -25,66Pstruží 142,29 173,96 31,67Staré Hamry 182,61 182,15 -0,46SO ORP Frýdlant nad Ostravicí 166,70 174,88 8,17Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektůPozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného rokuTabulka 56: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Frýdlant nad OstravicíObchodní jméno Sídlo Převažující činnostKategoriepodle počtuzaměstnancůBeskydské rehabilitační centrum, spol. s r.o. Čeladná Ústavní zdravotní péče 250 - 499FERRIT s. r. o.Frýdlant nad Výroba strojů pro těžbu, dobývání aOstravicístavebnictví200 - 249Beskyd spol. s r.o.Frýdlant nadOstravicíVýroba odlitků z litiny 100 - 199Beskydské hotely, a.s. "v likvidaci" Malenovice Hotely 100 - 199FERRCOMP, a. s.Frýdlant nad Výroba strojů pro těžbu, dobývání aOstravicístavebnictví100 - 199GIFF a.s.Frýdlant nadOstravicíVýroba odlitků z litiny 100 - 199LAKUM - KTL, a.s.Frýdlant nadOstravicíPovrchová úprava a zušlechťování kovů 100 - 199Magnety, s.r.o.Frýdlant nadOstravicíMaloobchod v nespecializovaných prodejnách 100 - 199Město Frýdlant n.O.Frýdlant nadOstravicíVšeobecné činnosti veřejné správy 100 - 199Ústavní sociální péče o mentálně postiženéNáš svět, příspěvková organizacePržno100 - 199osobyZdroj dat:Ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 201164

SWOT ANALÝZASilné stránkyPokles míry nezaměstnanosti (např. obec StaréHamry, Frýdlant nad Ostravicí) a dlouhodobénezaměstnanosti (Staré Hamry, Čeladná) na nižšíúroveň, než je krajský průměr.Jedna z nejvyšších měr podnikatelské aktivityv kraji (hlavně obce Malenovice, Čeladná aOstravice).Obce Pržno, Janovice, Metylovice, Pstruží,Frýdlant nad Ostravicí a Kunčice podOndřejníkem leží v nově vymezené Ostravskéaglomeraci, tzn., že vývoj aglomerace bude mítvýrazný dopad na rozvoj výše uvedených obcí.Vysoký podíl dětské složky obyvatelstva,zejména v Malenovicích (20 % obyvatel do 14let).Dlouhodobý růst počtu obyvatel, předevšímz důvodu migrace, zejména v obcích Čeladná,Frýdlant nad Ostravicí a Pržno.Nárůst obyvatelstva, především v obcíchMalenovice, Pržno, Pstruží, Čeladná, Kunčicepod Ondřejníkem, především migrací.PříležitostiNárůst míry podnikatelské aktivity.Kvalitní životní prostředí přispívá k atraktivitěúzemí z hlediska rezidenčního, do budoucnabude mít oblast význam jako rekreační arezidenční zázemí Ostravské aglomerace.Zlepšení dopravní dostupnosti a tím zvýšenírekreačního potenciálu a celkové atraktivityúzemí.Slabé stránkyÚbytek obyvatel v obci Bílá, Frýdlant nadOstravicí, Staré Hamry, především z důvodunegativního vývoje přirozeného přírůstku.Stárnutí obyvatelstva, vysoký podíl starší složkypopulace, zejména v obci Bílá (19,5 % osob nad65 let), Čeladná, Staré Hamry, Janovice aKunčice pod Ondřejníkem.OhroženíNižší ekonomický potenciál území, který můžebýt zranitelný při dopadu ekonomické recese(existence malých podnikatelských subjektův území).Pokračující proces stárnutí a vymíráníobyvatelstva, především v horských oblastech.Nekontrolovatelný nárůst rekreace, který můžemít negativní dopad na udržení občanskévybavenosti v území.65

Počet obyvatelSO ORP HAVÍŘOVSO ORP Havířov se rozkládá ve východní části Moravskoslezského kraje. Na severozápadě sousedí seSO ORP Orlová, na severovýchodě se SO ORP Karviná, na východě se SO ORP Český Těšín, z jihutvoří hranici SO ORP Frýdek-Místek a ze západu SO ORP Ostrava. Správní obvod leží na jižnímokraji ostravsko-karvinské průmyslové oblasti mezi Ostravou a pohraničním městem Český Těšín.Povrch území je mírně členitý a je rozbrázděn údolími podél říček a potoků.SO ORP Havířov tvoří pět obcí – Albrechtice, Havířov, Horní Bludovice, Horní Suchá a Těrlicko.Pověřeným úřadem je obec Havířov. Podíl správního obvodu na celkové rozloze kraje je 1,6 % a je takčtvrtým nejmenším obvodem kraje. Podílem 7,9 % z celkového počtu obyvatel kraje je ale na 4. místěv rámci kraje. V Havířově, jediném městě tohoto obvodu, žije 85,6 % obyvatel území.Pod obcí Horní Suchá se nacházely, v dnešní době již vytěžené, zásoby černého uhlí, jehož těžbavýznamně ovlivnila vývoj této oblasti. Město Havířov bylo vystaveno jako satelitní město Ostravy,vzniklo z potřeby zajistit byty pro pracovníky dolů a hutí v období rozvoje průmyslu na Ostravsku po2. světové válce. Jedná se o největší město v ČR, které nikdy nebylo městem okresním, ani krajským.SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBORV letech 1991 – 1996 docházelo v SO ORP Havířov k nárůstu počtu obyvatel, od roku 1996 se všaktento stav začal snižovat a docházelo k poklesu. Nejvýraznější pokles nastal v letech 2000 – 2001, kdydošlo ke snížení o 1 248 osob. Zatímco v roce 1996 dosahoval počet obyvatel správního obvodu101 879, současný stav počtu obyvatel klesl pod 97 000.Graf 29: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Havířov mezi lety 1991 – 20111030001010009900097000950001991 1996 2001 2006 2011Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstvaPozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajůHrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) v obcích SO ORP Havířov měla od roku 1991 klesajícítendenci, od roku 1995 začala nabírat záporných hodnot. Tento stav trval až do roku 2010, s jedinouvýjimkou v roce 2007, kdy se hmpp dostala těsně nad nulovou hodnotu. Podobný vývoj lze vysledovattaké u křivky hrubé míry migračního salda (hmms). Ta se výrazně snížila v letech 1992 – 1993, v roce1995 došlo opět k nárůstu, avšak následujícího roku nabrala křivka záporných hodnot. Nad nulovouhodnotou se poté dostala pouze v roce 2004. Od roku 2006 nastal nejvýraznější pokles hmms a tentostav trvá do současnosti. Hrubá míra celkového přírůstku populace dosáhla maxima v roce 1992(7,5 ‰), naopak minima bylo dosaženo v roce 2010 (-8 ‰).66

V obcích SO ORP Havířov byl v letech 2001 – 2010 zaznamenán záporný přirozený přírůstek (-753) izáporné migrační saldo (-2 478). Přirozený přírůstek dosahoval záporných hodnot ve všech obcíchsprávního obvodu, výrazně nejnižší byl v obci Havířov (-481). Migrační saldo nabíralo zápornýchhodnot pouze ve dvou obcích SO ORP Havířov, a to v obcích Havířov (-3 472) a Albrechtice (-47).Naopak obcí s nejvyšším migračním saldem se stala obec Horní Bludovice (542).Mezi lety 2001 – 2010 došlo v obcích SO ORP Havířov ke změně věkové struktury obyvatelstva.Nastal pokles podílu obyvatel ve věku do 14 let ve prospěch obyvatel ve věku nad 65 let. Zároveňdošlo k navýšení hodnoty indexu stáří ze 70,9 na 121,3. Dlouhodobě nejhorší situace je v obcích HorníBludovice a Těrlicko.V letech 2005 – 2010 došlo ve sledovaném území ke snížení míry nezaměstnanosti z 16,10 % v roce2005 na 13,43 % v roce 2010 (-2,67 %). Jedinou obcí správního obvodu, v níž došlo k navýšení mírynezaměstnanosti, se stala obec Horní Bludovice (0,81 %), naopak nejvýraznější pokles nastal v obciHorní Suchá (-3,06). Pokles byl také zaznamenán v míře dlouhodobé nezaměstnanosti, kdy došlo kesnížení o 3,2 %. Ke snížení míry dlouhodobé nezaměstnanosti došlo ve všech obcích správníhoobvodu, nejvýraznější pokles nastal v obci Havířov (-3,38 %).Tabulka 57: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Havířov mezi lety 2001 - 2011Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011Obec2001 2011 Absolutně Relativně (%)Albrechtice 4064 3979 -85 -2,1Havířov 85975 82022 -3953 -4,6Horní Bludovice 1551 2026 475 30,6Horní Suchá 4360 4559 199 4,6Těrlicko 4120 4253 133 3,2SO ORP Havířov 100070 96839 -3231 -3,2Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednuPozn.: relativní změna = (stav2011 - stav2001) / stav2001 * 100Tabulka 58: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Havířov za období 2001– 2010Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoAlbrechtice 340 378 -38 796 843 -47Havířov 7567 8048 -481 12730 16202 -3472Horní Bludovice 122 189 -67 835 293 542Horní Suchá 419 474 -55 1510 1256 254Těrlicko 340 452 -112 1125 880 245SO ORP Havířov 8788 9541 -753 16996 19474 -2478Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údajePozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí.Tabulka 59: Věková struktura obcí SO ORP Havířov k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010Věková skupina v r. 2000 (%) Věková skupina v r. 2010 (%)ObecIndex stáří Index stáří

Tabulka 60: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP HavířovMíra nezaměstnanosti [%] Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%]Obec2005 2010 Změna 2005 - 2010 2005 2010 Změna 2005 - 2010Albrechtice 13,00 10,83 -2,17 7,47 5,15 -2,32Havířov 16,37 13,54 -2,83 9,80 6,42 -3,38Horní Bludovice 13,20 14,01 0,81 6,69 5,61 -1,08Horní Suchá 19,02 15,96 -3,06 11,72 8,30 -3,42Těrlicko 11,07 10,68 -0,39 5,58 4,74 -0,84SO ORP Havířov 16,10 13,43 -2,67 9,57 6,37 -3,20Zdroj dat: MPSV, GIS 069

EKONOMICKÝ ROZBORV obcích SO ORP Havířov došlo v letech 2005 – 2010 ke snížení počtu obsazených pracovních míst o14,79 %. Počet obsazených pracovních míst klesl z 18 992 v roce 2005 na 16 183 v roce 2010. Poklesnastal ve dvou obcích správního obvodu, jedná se o obce Havířov (-17,12 %) a Horní Suchá (-3,67 %),naopak k nárůstu počtu obsazených pracovních míst došlo nejvýrazněji v obci Horní Bludovice(65,52 %).S nárůstem počtu volných pracovních míst v SO ORP Havířov od roku 1991 nepřímo úměrně klesalpočet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, kdy byla situace nejpříznivější a na1 197,6 registrovaných uchazečů připadalo 149,8 volných pracovních míst (tj. 7,9 registrovanýchuchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku se začala situace opět zhoršovat, došlo kesnížení počtu volných pracovních míst a naopak vzrostl počet registrovaných uchazečů. Nejhoršísituace byla zjištěna v roce 2005, kdy na 1 839 registrovaných uchazečů připadalo 15,6 volnýchpracovních míst (tj. 117,9 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo).V letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Havířov ke zvýšení míry podnikatelské aktivityz původní hodnoty 138,31 ‰ v roce 2005 na 141,79 ‰ v roce 2010 (nárůst o 3,48 ‰).Nejvýraznějšího nárůstu míry podnikatelské aktivity bylo dosaženo v obcích Albrechtice (8,63 ‰) aHorní Bludovice (8,59 ‰). Naopak jedinou obcí, kde došlo ke snížení míry podnikatelské aktivity, sestala obec Horní Suchá (-4,21 ‰).Osm z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Havířov má sídlo své společnosti v obci Havířov,jedna firma sídlí v obci Těrlicko a jedna v obci Horní Suchá. Největší zaměstnavatel oblasti spadá dokategorie s 1 000 – 1 499 zaměstnanci, jedna společnost spadá do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci.Čtyři firmy zaměstnávají 250 – 499 osob, dvě 200 – 249 osob a dvě společnosti spadají do kategoriese 100 – 199 zaměstnanci.Tabulka 61: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP HavířovObecPočet obsazených pracovních místRozdíl mezi lety2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Albrechtice 328,00 349,00 21,00 6,40Havířov 16605,00 13762,00 -2843,00 -17,12Horní Bludovice 58,00 96,00 38,00 65,52Horní Suchá 1524,00 1468,00 -56,00 -3,67Těrlicko 477,00 508,00 31,00 6,50SO ORP Havířov 18992,00 16183,00 -2809,00 -14,79Zdroj dat: Ministerstvo financí ČRPozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.70

Graf 32: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Havířov250020001500100050002005 2006 2007 2008 2009 2010 2011volná pracovní místaregistrovaní uchazečiZdroj dat: MPSV, GIS 0Tabulka 62: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP HavířovMíra podnikatelské aktivity [‰]Obec2005 2010 Změna 2005 - 2010Albrechtice 109,41 118,05 8,63Havířov 139,63 143,01 3,39Horní Bludovice 149,06 157,65 8,59Horní Suchá 124,11 119,90 -4,21Těrlicko 150,20 156,32 6,12SO ORP Havířov 138,31 141,79 3,48Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektůPozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného rokuTabulka 63: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP HavířovObchodní jméno Sídlo Převažující činnostKategoriepodle počtuzaměstnancůNemocnice s poliklinikou Havířov, příspěvkováorganizaceHavířov Ústavní zdravotní péče 1000 - 1499Statutární město Havířov Havířov Všeobecné činnosti veřejné správy 500 - 999ČSAD Havířov a.s. Havířov Městská a příměstská pozemní osobní doprava 250 - 499MW-DIAS, spol. s r.o. Těrlicko Všeobecný úklid budov 250 - 499OKD, Rekultivace, a.s. Havířov Příprava staveniště 250 - 499SEMAG spol. s r.o.HavířovVýroba pekařských a cukrářských výrobků, kromětrvanlivých250 - 499BEFRA ELECTRONIC, s.r.o. Horní Suchá Výroba ostatních elektrických zařízení 200 - 249RN EXPRES s. r. o. Havířov Všeobecný úklid budov 200 - 249GASCONTROL, společnost s r.o. Havířov Opravy strojů 100 - 199Výroba a rozvod tepla a klimatizovaného vzduchu,Havířovská teplárenská společnost, a.s.Havířov100 - 199výroba leduZdroj dat:Ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 201171

SWOT ANALÝZASilné stránkyRostoucí počet obyvatel v obcích Těrlicko,Horní Suchá a především Horní Bludovice.Vysoká odborná znalost projektovédokumentace pracovníků městského úřadu asociálních služeb města Havířova. Tato znalostje patrná především v přípravě projektů vsociální oblasti financované ze strukturálníchfondů, což se projevilo vysokým počtemzískaných finančních prostředků.Rozvinutý sektor služeb, především v oblastisociální, a rozvinutá sociální infrastruktura.Nízký podíl nezaměstnaných žen z celkovéhopočtu uchazečů o zaměstnání.Poloha města Havířov v rámci kraje (možnostvyužití potenciálu přeshraniční spolupráce sPolskem).Nadprůměrná daňová výtěžnost SO ORPv rámci Moravskoslezské kraje.Slabé stránkyVýrazný pokles obyvatel města Havířovzpůsobený migrací do okolních SO ORP,zejména SO ORP Ostrava a Orlová. Výraznýnárůst obyvatel odcházejících do Prahy.Záporný přirozený přírůstek ve všech obcíchSO ORP a nepříznivá věková struktura,zejména ve městě Havířov a Těrlicko.Vysoká míra nezaměstnanosti s vysokýmpodílem dlouhodobě nezaměstnaných osob.Klesá počet obsazených pracovních míst a početnezaměstnaných na jedno pracovní místo sezvyšuje.Malá podnikatelská aktivita a absence velkýchpodniků.Problémová sociální struktura některých oblastíHavířova. Obec Horní Suchá spadá do sociálněslabých oblastí vymezených v rámci kraje.PříležitostiMigrační potenciál ze Slovenska a Polska,zlepšování migračního pohybu obyvatelstva.Zesílená atraktivita oblastí Horní Bludovice,Těrlicko a Horní Suchá, přistěhovávání vyššíchpříjmových skupin nejen z Havířova, ale iz Ostravy.Rozvoj programů sociální inkluze romskéhoobyvatelstva, především v oblasti Šumbark,financovaných z EU.Velký počet potencionálních klientů se zvyšujícíse potřebou v oblasti služeb.Vyšší míra daňové výtěžnosti SO ORP, kteráumožňuje využít tyto prostředky k dalšímurozvoji území.Dobrá dopravní infrastruktura, která můžepozitivně ovlivnit rozvoj podnikatelskéhoprostředí v rámci města Havířov.Možnost rozvoje podnikatelských aktivitobčanů, především v oblasti inovačníchtechnologií.OhroženíNebezpečí odchodu občanů města Havířova vevěku 20 – 30 let.Lze předpokládat 20% nárůst podílu obyvatelnad 65 let za 10 let (tzn., každý pátý obyvatelHavířova bude starší 65 let).Nárůst sociálních problémů v oblasti Šumbarkz důvodu rozšiřování sociálně vyloučenýchoblastí.Z důvodu výrazného stárnutí pokleskoupěschopnosti obyvatelstva, který bude mítnegativní dopad na možnost poskytováníslužeb.Velká citlivost obyvatel SO ORP naekonomický vývoj v centru aglomerace(Ostravě).Další snižování počtu pracovních míst, které jedáno nedostatečně diverzifikovanou strukturouekonomických činností.72

Počet obyvatelSO ORP HLUČÍNSO ORP Hlučín se nachází v severní části Moravskoslezského kraje. Z východu správní obvodsousedí se SO ORP Bohumín, z jihu se SO ORP Ostrava, z jihozápadu se SO ORP Opava a ze západuse SO ORP Kravaře. Severní hranice je tvořena státní hranicí s Polskem. Hlučínsko je krajinouúrodných lánů, zelených lesů a vodních ploch, která je na východě orámována Beskydami a na západěJeseníky, zvlněná linka Hlučínské pahorkatiny se táhne podél břehů řeky Opavy.V SO ORP Hlučín se nachází 15 obcí – Bělá, Bohuslavice, Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, DolníBenešov, Hať, Hlučín, Kozmice, Ludgeřovice, Markvartovice, Píšť, Šilheřovice, Vřesina a Závada (ztoho dvě města – Hlučín a Dolní Benešov). Tímto počtem se správní obvod řadí mezi větší obvodyMoravskoslezského kraje, je šestým největším. Pověřeným úřadem je město Hlučín. Ve dvou městechžije 46,8 % obyvatel tohoto obvodu. Podílem 3,0 % z rozlohy kraje je na 14. místě a podílem 3,1 %z celkového počtu obyvatel kraje je na 12. místě.SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBORV letech 1991 – 2011 došlo v obcích SO ORP Hlučín ke zvýšení počtu obyvatel. První vlna růstunastala v roce 1991 a s mírnou stagnací v letech 1995 – 1997 trvala do roku 2000. Poté došlo kesnížení počtu obyvatel, avšak od roku 2006 je opět patrný strmý nárůst počtu obyvatel a tento trendtrvá do současnosti. V letech 2006 – 2011 došlo nárůstu o 644 osob, až na současný stav 40 252obyvatel.Graf 33: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Hlučín mezi lety 1991 – 2011405004000039500390001991 1996 2001 2006 2011Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstvaPozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajůHrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) v obcích SO ORP Hlučín měla od roku 1991 klesajícítendenci a od roku 1998 začala trvale nabírat záporných hodnot. Tento stav trval až do roku 2010,s jedinou výjimkou v roce 2008, kdy se hmpp dostala těsně nad nulovou hranici. Odlišný vývoj lzevysledovat u křivky hrubé míry migračního salda (hmms). Ta se v letech 1991 – 2005 pohybovalamezi -1,5 ‰ a 2 ‰, od tohoto roku však došlo k výraznému nárůstu hmms a nejvýrazněji lze tentonárůst zaznamenat od roku 2009. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) dosáhla minimav roce 2002 (téměř -4 ‰), naopak maxima bylo dosaženo v roce 2008 (4 ‰).73

Darkovice (6,5 %) a Markvartovice (6,3 %). Naopak pokles v počtu obyvatel lze zaznamenat pouzev pěti obcích správního obvodu, k nejvýraznějšímu snížení došlo v obcích Bělá (-5,8 %) a DolníBenešov (-4,5 %).V letech 2001 – 2010 lze v obcích SO ORP Hlučín zaznamenat záporný přirozený přírůstek (-517).Výrazně nejnižšího přirozeného přírůstku bylo dosaženo v obcích Hlučín (-173) a Ludgeřovice (-160).Kladných hodnot bylo dosaženo pouze ve čtyřech obcích správního obvodu, nejvyšší pak byla zjištěnav obci Děhylov (9). Naproti tomu migrační saldo nabíralo ve sledovaném období v obcích SO ORPHlučín kladných hodnot (975). Nejvýrazněji dosahovalo migrační saldo kladných hodnot v obcíchLudgeřovice (298), Vřesina (180) a Markvartovice (154). Naopak záporné hodnoty migračního saldabyly zjištěny pouze v obcích Dolní Benešov (-192), Bělá (-7) a Závada (-4).Ve sledovaném období, v letech 2000 – 2010, došlo v obcích SO ORP Hlučín k poměrně výraznézměně věkové struktury obyvatelstva. Poklesla hodnota podílu obyvatel do 14 let věku a naopak došlov nárůstu počtu osob ve věku nad 65 let o více než 3 %. Také došlo k nyvýšení hodnot indexu stáří, ato z původních 76,3 v roce 2000 na 112,5 v roce 2010. Dlouhodobě nejvyšší index stáří lzezaznamenat v obcích Dobroslavice a Ludgeřovice.Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Hlučín klesla z 11,43 % v roce 2005 na 9,19 % v roce 2010,jedná se tedy o pokles o 2,24 %. Snížení míry nezaměstnanosti bylo dosaženo ve všech obcíchsprávného obvodu, nejvýraznější pokles nastal v obcích Hať (-3,10 %) a Hlučín (-2,91 %). Stejnásituace nastala při sledování míry dlouhodobé nezaměstnanosti, která rovněž ve sledovaném období let2005 – 2010 poklesla ve všech obcích správního obvodu. Nejvýraznější snížení bylo opětzaznamenáno v obcích Hať (-4,30 %) a Hlučín (-3,39 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti celkověv obcích SO ORP Hlučín poklesla o 2,82 %.Tabulka 64: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Hlučín mezi lety 2001 - 2011Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011Obec2001 2011 Absolutně Relativně (%)Bělá 710 669 -41 -5,8Bohuslavice 1568 1661 93 5,9Darkovice 1209 1288 79 6,5Děhylov 645 679 34 5,3Dobroslavice 697 747 50 7,2Dolní Benešov 4383 4184 -199 -4,5Hať 2569 2564 -5 -0,2Hlučín 14347 14258 -89 -0,6Kozmice 1806 1824 18 1,0Ludgeřovice 4596 4734 138 3,0Markvartovice 1768 1879 111 6,3Píšť 2095 2106 11 0,5Šilheřovice 1517 1603 86 5,7Vřesina 1308 1482 174 13,3Závada 576 574 -2 -0,3SO ORP Hlučín 39794 40252 458 1,2Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednuPozn.: relativní změna = (stav2011 - stav2001) / stav2001 * 100Tabulka 65: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Hlučín za období 2001– 2010Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoBělá 56 90 -34 99 106 -7Bohuslavice 164 163 1 231 139 92Darkovice 112 113 -1 219 139 80Děhylov 68 59 9 126 101 25Dobroslavice 44 76 -32 199 117 82Dolní Benešov 384 391 -7 549 741 -192Hať 219 251 -32 371 344 2775

Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoHlučín 1360 1533 -173 2551 2467 84Kozmice 158 175 -17 267 232 35Ludgeřovice 385 545 -160 969 671 298Markvartovice 141 184 -43 425 271 154Píšť 179 211 -32 330 287 43Šilheřovice 164 156 8 314 236 78Vřesina 136 142 -6 390 210 180Závada 66 64 2 88 92 -4SO ORP Hlučín 3636 4153 -517 7128 6153 975Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údajePozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí.Tabulka 66: Věková struktura obcí SO ORP Hlučín k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010Věková skupina v r. 2000 (%) Věková skupina v r. 2010 (%)ObecIndex stáří Index stáří

EKONOMICKÝ ROZBORV letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Hlučín k navýšení počtu obsazených pracovních míst o14,52 %. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v obcích Závada (138,89 %), Děhylov (78,98 %) aŠilheřovice (67,94 %). Naopak k poklesu počtu obsazených míst došlo pouze ve dvou obcíchsprávního obvodu, a to v obcích Dobroslavice (-34,57 %) a Darkovice (-10,0 %).Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Hlučín k nárůstu počtu volných pracovních míst a zároveňnepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval do roku 2008, kdyv nejpříznivějším období na 91,07 registrovaných uchazečů připadalo 20,07 volných pracovních míst(tj. 4,54 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku docházelok opětovnému snížení volných pracovních míst a naopak k nárůstu registrovaných uchazečů. Nejhoršísituace byla zaznamenána počátkem roku 2005, kdy na 177 registrovaných uchazečů připadalo pouze1,93 volných pracovních míst (tj. 91,71 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo).Míra podnikatelské aktivity obcí SO ORP Hlučín vzrostla v letech 2005 – 2010 z původních 149,49 ‰na 162,19 ‰, tj. nárůst o 12,7 ‰. Nejvýrazněji byl tento nárůst zaznamenán v obcích Závada(34,12 ‰), Vřesina (22,69 ‰) a Hať (20,98 ‰). K poklesu míry podnikatelské aktivity došlo pouzev jediné obci správního obvodu, a to v obci Děhylov (-10,55 ‰).Šest z 10 největších zaměstnavatelů SO ORP Hlučín má sídlo své společnosti v obci Hlučín, další dvěv obci Ludgeřovice, jedna v obci Dolní Benešov a jedna v obci Píšť. Jedna firma v dané oblasti spadádo kategorie s 500 – 999 zaměstnanci, tři do kategorie se 100 – 199 zaměstnanci a šest společnostízaměstnává 50 – 99 osob.Tabulka 68: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP HlučínObecPočet obsazených pracovních místRozdíl mezi lety2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Bělá 50,00 63,00 13,00 26,00Bohuslavice 242,00 273,00 31,00 12,81Darkovice 110,00 99,00 -11,00 -10,00Děhylov 57,00 102,00 45,00 78,95Dobroslavice 81,00 53,00 -28,00 -34,57Dolní Benešov 1950,00 2029,00 79,00 4,05Hať 138,00 149,00 11,00 7,97Hlučín 2945,00 3482,00 537,00 18,23Kozmice 169,00 185,00 16,00 9,47Ludgeřovice 645,00 645,00 0,00 0,00Markvartovice 71,00 97,00 26,00 36,62Píšť 366,00 477,00 111,00 30,33Šilheřovice 209,00 351,00 142,00 67,94Vřesina 76,00 114,00 38,00 50,00Závada 18,00 43,00 25,00 138,89SO ORP Hlučín 7127,00 8162,00 1035,00 14,52Zdroj dat: Ministerstvo financí ČRPozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.77

Graf 36: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Hlučín2001501005002005 2006 2007 2008 2009 2010 2011volná pracovní místaregistrovaní uchazečiZdroj dat: MPSV, GIS 0Tabulka 69: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP HlučínMíra podnikatelské aktivity [‰]Obec2005 2010 Změna 2005 - 2010Bělá 114,61 116,11 1,50Bohuslavice 142,04 154,94 12,90Darkovice 120,46 131,81 11,35Děhylov 181,10 170,55 -10,55Dobroslavice 167,89 169,23 1,34Dolní Benešov 147,84 156,96 9,11Hať 140,17 161,15 20,98Hlučín 157,94 169,12 11,18Kozmice 147,22 151,58 4,36Ludgeřovice 155,68 171,99 16,31Markvartovice 134,01 152,78 18,77Píšť 153,48 170,65 17,17Šilheřovice 134,37 147,75 13,38Vřesina 127,42 150,11 22,69Závada 144,76 178,88 34,12SO ORP Hlučín 149,49 162,19 12,70Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektůPozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného rokuTabulka 70: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP HlučínObchodní jméno Sídlo Převažující činnostKategoriepodle počtuzaměstnancůMSA, a.s. Dolní Benešov Výroba ostatních potrubních armatur 500 - 999FICHNA - HUDECZEK a.s. Píšť Výstavba bytových a nebytových budov 100 - 199HP trend, s.r.o. Ludgeřovice Výroba plastových desek, fólií, hadic, trubek a profilů 100 - 199Město Hlučín Hlučín Všeobecné činnosti veřejné správy 100 - 199A.T.Y.P.group, s.r.o. Hlučín Pokrývačské práce 50 - 99Obchod s automobily a jinými lehkými motorovýmiAUTOCENTRÁLA s.r.o.Hlučínvozidly 50 - 99DENIP, spol. s r.o. Hlučín Výroba ostatních kovodělných výrobků j. n. 50 - 99Domov U jezera, příspěvková organizace Hlučín Ústavní sociální péče o seniory 50 - 99Fontána, příspěvková organizace Hlučín Ústavní sociální péče o mentálně postižené osoby 50 - 99GLOMBICA - KOVOSERVIS s.r.o. Ludgeřovice Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů 50 - 99Zdroj dat:Ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 201178

SWOT ANALÝZASilné stránkyZ důvodu suburbanizace výrazný nárůst počtuobyvatel v obcích Vřesina, Ludgeřovice,Markvartovice.Vysoký podíl dětské složky v obcích Šilheřovice,Bohuslavice, Závada a Darkovice.Nárůst počtu obsazených pracovních míst(zejména v obci Závada).Silná identita obyvatelstva s regionem, existencesilných sousedských vazeb.Celé území SO ORP Hlučín kromě obce Bělá(tedy obce Bohuslavice, Darkovice, Děhylov,Dobroslavice, Dolní Benešov, Hať, Hlučín,Kozmice, Ludgeřovice, Markvartovice, Píšť,Šilheřovice, Vřesina a Závada) spadá doOstravské aglomerace.Velmi dobrá dopravní obslužnost oblastiintegrovaným dopravním systémem.Dlouhodobě stabilizovaný počet registrovanýchuchazečů o zaměstnání s většími sezónnímivýkyvy.PříležitostiNárůst míry podnikatelské aktivity, předevšímv obcích Závada, Vřesina, Hať, Markvartovice,Píšť a Ludgeřovice.Nižší ekonomická zranitelnost oblasti z důvodudiverzifikované ekonomické základnya vysokého podílu malých a středníchpodnikatelů.Zlepšení ekonomického potenciálu.Posílení oblasti vlivem růstu významuaglomerace.Slabé stránkyVysoký podíl seniorů v obci Bělá, Ludgeřovice.Negativní vývoj přirozeného přírůstku v celémSO ORP, zejména v obcích Hlučín, Ludgeřovice,Markvartovice.OhroženíPokračující proces stárnutí obyvatelstva.Sociální napětí mezi původním a nověpřicházejícím obyvatelstvem (sociálně uzavřenáoblast).79

Počet obyvatelSO ORP JABLUNKOVSO ORP Jablunkov je nejvýchodnějším správním obvodem Moravskoslezského kraje. Na severusousedí se SO ORP Třinec, na západě se SO ORP Frýdek-Místek. Na východě a jihu je SO ORPJablunkov ohraničen státní hranicí se Slovenskem a Polskem. Převážně venkovský region se nachází vpodhorské a horské oblasti Beskyd, nad malebnými údolími řek Olše a Lomné se zvedají vrcholkyhor. Východní část oblasti je tvořena Jablunkovským mezihořím a Jablunkovská brázda rozdělujeSlezské a Moravskoslezské Beskydy. Většina území správního obvodu je tvořena lesy (59 %).SO ORP Jablunkov zahrnuje 12 obcí – Bocanovice, Bukovec, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek,Hrčava, Jablunkov, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Písečná a Písek. Pověřeným úřadem jeJablunkov. Podílem 3,2 % na celkové rozloze kraje je na 11. místě, podílem počtu obyvatel 1,8 % vrámci kraje je na místě 16. V Jablunkově, jediném městě tohoto správního obvodu, žije 25,6 %obyvatel.SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBOROd roku 1991 do roku 2011 se počet obyvatel SO ORP Jablunkov mírně zvýšil. Od počátkusledovaného období do roku 1998 docházelo k nárůstu počtu obyvatel, od tohoto roku je však patrnýjejich úbytek, trvající až do roku 2007. Od tohoto roku nabírá křivka vývoje počtu obyvatel danéoblasti opět vzrůstající tendenci, její růst již však není tak strmý, jako tomu bylo v počátkusledovaného období. K nejvýraznějšímu nárůstu počtu obyvatel došlo v letech 1991 – 1995, kdy sejejich počet zvýšil o 431 osob.Graf 37: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Jablunkov mezi lety 1991 – 2011230002250022000215001991 1996 2001 2006 2011Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstvaPozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajůNa počátku sledovaného období, tj. v roce 1991, dosahovala hrubá míra přirozeného přírůstkuv obcích SO ORP Jablunkov kladných hodnot, maxima bylo dosaženo v roce 1992 (5 ‰).V následujícím roce však začala hmpp výrazně klesat a již v roce 1994 se dostala do zápornýchhodnot. S výjimkou v letech 1997 – 1999, kdy se hmpp opět dostala do kladných hodnot, trval tentostav až do roku 2006 a minima bylo dosaženo v roce 2001 (-2,5 ‰). Od roku 2006 se křivka hmpppohybuje v kladných hodnotách, lze u ní však vysledovat pravidelně se opakující období nárůstu apoklesu. Stejný vývoj byl zaznamenán v případě sledování hrubé míry migračního salda (hmms), kteráv pravidelně se opakujících cyklech poklesu a růstu nabírá hodnot od 3 ‰ do -2 ‰. Hrubá míracelkového přírůstku populace (hmcpp) dosáhla svého maxima v roce 1993 (7 ‰) a minima v roce2001 (-3 ‰). Od roku 2009 je patrný postupný nárůst hmcpp.80

v počtu obyvatel lze zaznamenat nejvýrazněji v obci Písečná (12,3 %), dále pak v obcích Návsí(3,1 %) či Bocanovice (2,8 %).Obce SO ORP Jablunkov disponovaly v letech 2001 – 2010 jak záporným přirozeným přírůstkem (-11), tak záporným migračním saldem (-59). Záporný přirozený přírůstek lze nejvýrazněji zaznamenatv obcích Mosty u Jablunkova (-55), Milíkov (-30) a Jablunkov (-26), zatímco kladného přirozenéhopřírůstku bylo nejvýrazněji dosaženo v obcích Bukovec (46), Hrádek (28) a Návsí (19). Zápornémigrační saldo bylo nejvýrazněji zaznamenáno v obci Jablunkov (-256), dále pak v obcích HorníLomná (-17) či Hrčava (-16). Naopak kladných hodnot dosahovalo migrační saldo nejvýraznějiv obcích Písečná (100), Návsí (96) a Hrádek (20).V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Jablunkov ke snížení podílu osob ve věku do 14 let ataké ke snížení podílu obyvatel starších 65 let. K výraznému nárůstu zastoupení obyvatel došlo vevěkové skupině 15 – 64 let. Ve sledovaném období se zvýšil index stáří, z hodnoty 68,2 v roce 2000na hodnotu 74,4 v roce 2010.V obcích SO ORP Jablunkov došlo ke snížení míry nezaměstnanosti z původních 12,43 % v roce 2005na 7,33 % v roce 2010, jedná se tedy o pokles o 5,10 %. Pokles míry nezaměstnanosti nastal ve všechobcích správního obvodu, nejvýrazněji v obcích Mosty u Jablunkova (-6,06 %), Bocanovice (-5,87 %)a Návsí (-5,28 %). Stejný stav nastal také ve vývoji míry dlouhodobé nezaměstnanosti, kdy došlorovněž ke snížení této míry ve všech obcích správního obvodu. Nejvýraznější pokles je patrnýv obcích Horní Lomná (-8,10 %) a Hrčava (-5,91 %). Celkově poklesla míra dlouhodobénezaměstnanosti v obcích SO ORP Jablunkov o 4,28 %.Tabulka 71: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Jablunkov mezi lety 2001 - 2011Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011Obec2001 2011 Absolutně Relativně (%)Bocanovice 431 443 12 2,8Bukovec 1350 1386 36 2,7Dolní Lomná 862 877 15 1,7Horní Lomná 397 359 -38 -9,6Hrádek 1757 1805 48 2,7Hrčava 279 257 -22 -7,9Jablunkov 5931 5649 -282 -4,8Milíkov 1300 1289 -11 -0,8Mosty u Jablunkova 3992 3925 -67 -1,7Návsí 3768 3883 115 3,1Písečná 805 904 99 12,3Písek 1770 1795 25 1,4SO ORP Jablunkov 22642 22572 -70 -0,3Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednuPozn.: relativní změna = (stav2011 - stav2001) / stav2001 * 100Tabulka 72: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Jablunkov za období2001 – 2010Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoBocanovice 44 38 6 85 79 6Bukovec 182 136 46 197 207 -10Dolní Lomná 100 89 11 213 209 4Horní Lomná 35 56 -21 63 80 -17Hrádek 199 171 28 327 307 20Hrčava 20 26 -6 38 54 -16Jablunkov 610 636 -26 1046 1302 -256Milíkov 124 154 -30 244 225 19Mosty u Jablunkova 392 447 -55 570 582 -12Návsí 419 400 19 806 710 96Písečná 84 85 -1 193 93 100Písek 182 164 18 336 329 782

Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoSO ORP Jablunkov 2391 2402 -11 4118 4177 -59Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údajePozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí.Tabulka 73: Věková struktura obcí SO ORP Jablunkov k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010Věková skupina v r. 2000 (%) Věková skupina v r. 2010 (%)ObecIndex stáří Index stáří

EKONOMICKÝ ROZBORV letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Jablunkov ke zvýšení počtu obsazených pracovníchmíst o 9,92 % (z 3 972 obsazených pracovních míst v roce 2005 na 4 366 v roce 2010). Nejvýraznějšínárůst v počtu obsazených pracovních míst lze zaznamenat v obcích Bocanovice (66,20 %), Hrádek(43,14 %) a Písečná (29,41 %), naopak pokles nastal pouze ve čtyřech obcích správního obvodu.Jedná se o obce Milíkov (-29,63 %), Dolní Lomná (-17,48 %), Návsí (-15,49 %) a Hrčava (-7,14 %).Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Jablunkov k postupnému nárůstu počtu volnýchpracovních míst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval doroku 2008, kdy byla situace nejpříznivější, a na 56,58 registrovaných uchazečů připadalo 9 volnýchpracovních míst (tj. 6,29 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto rokuzačal počet volných pracovních míst opět klesat, naopak vzrostl počet registrovaných uchazečů.Nejhorší situace byla zjištěna koncem roku 2005, kdy na 112,33 registrovaných uchazečů připadalo0,83 volných pracovních míst (tj. 135,3 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo).Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Jablunkov klesla v letech 2005 – 2010 o 8,85 ‰, z129,45 ‰ v roce 2005 na 120,60 ‰ v roce 2010. Pokles nastal nejvýrazněji v obcích Horní Lomná (-62,81 ‰), Dolní Lomná (-47,49 ‰) a Bukovec (-44,49 ‰). Naopak nárůst míry podnikatelskéaktivity byl zaznamenán pouze ve dvou obcích správního obvodu, a to v obcích Písečná (48,88 ‰) aNávsí (5,37 ‰).Šest z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Jablunkov má sídlo své společnosti v obci Jablunkov,dvě společnosti sídlí v obci Návsí, jedna v obci Mosty u Jablunkova, a jedna v obci Hrádek. Šestnejvětších zaměstnavatelů v dané oblasti spadá do kategorie se 100 – 199 zaměstnanci a čtyřispolečnosti zaměstnávají 50 – 99 osob.Tabulka 75: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP JablunkovObecPočet obsazených pracovních místRozdíl mezi lety2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Bocanovice 71,00 118,00 47,00 66,20Bukovec 86,00 103,00 17,00 19,77Dolní Lomná 143,00 118,00 -25,00 -17,48Horní Lomná 34,00 40,00 6,00 17,65Hrádek 102,00 146,00 44,00 43,14Hrčava 28,00 26,00 -2,00 -7,14Jablunkov 1997,00 2369,00 372,00 18,63Milíkov 81,00 57,00 -24,00 -29,63Mosty u Jablunkova 498,00 539,00 41,00 8,23Návsí 697,00 589,00 -108,00 -15,49Písečná 34,00 44,00 10,00 29,41Písek 201,00 217,00 16,00 7,96SO ORP Jablunkov 3972,00 4366,00 394,00 9,92Zdroj dat: Ministerstvo financí ČRPozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.84

Graf 40: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Jablunkov1601401201008060402002005 2006 2007 2008 2009 2010 2011volná pracovní místaregistrovaní uchazečiZdroj dat: MPSV, GIS 0Tabulka 76: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP JablunkovMíra podnikatelské aktivity [‰]Obec2005 2010 Změna 2005 - 2010Bocanovice 145,16 113,16 -32,00Bukovec 144,12 99,64 -44,49Dolní Lomná 187,07 139,75 -47,33Horní Lomná 186,17 123,36 -62,81Hrádek 112,63 110,24 -2,39Hrčava 144,98 116,00 -28,98Jablunkov 147,80 140,24 -7,57Milíkov 117,28 96,62 -20,66Mosty u Jablunkova 111,19 108,53 -2,66Návsí 110,85 116,21 5,37Písečná 61,59 110,47 48,88Písek 149,18 135,55 -13,63SO ORP Jablunkov 129,45 120,60 -8,85Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektůPozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného rokuTabulka 77: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP JablunkovObchodní jméno Sídlo Převažující činnostKategoriepodle počtuzaměstnancůACF-Cz, spol. s r.o.Mosty u JablunkovaVýroba plastových desek, fólií, hadic, trubek aprofilů100 - 199Město Jablunkov Jablunkov Všeobecné činnosti veřejné správy 100 - 199NETIS, a.s. Návsí Chov mléčného skotu 100 - 199OLZA, spol. s r.o. Jablunkov Výroba ostatních kovodělných výrobků j. n. 100 - 199Sanatorium Jablunkov, a.s. Jablunkov Ústavní zdravotní péče 100 - 199SGM Route, a.s. Jablunkov Silniční nákladní doprava 100 - 199"JABLUNKOVSKÁ JATKA" spol. s r. o. Jablunkov Zpracování a konzervování masa, kromě drůbežího 50 - 99Autoservis Czudek s.r.o.HrádekOpravy a údržba motorových vozidel, kroměmotocyklů50 - 99FEP,a.s. Návsí Výroba pilařská a impregnace dřeva 50 - 99Jozef Garaj - JOMA Jablunkov Činnosti související se zaměstnáním 50 - 99Zdroj dat:Ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 201185

SWOT ANALÝZASilné stránkyJedna z nejpříznivějších věkových strukturv kraji.Pokles míry nezaměstnanosti (zejm. obce Mostyu Jablunkova, Bocanovice, Návsí).Výrazný podíl dětské složky v obcích Bukovec,Dolní Lomná, Bocanovice.Nárůst počtu obsazených pracovních míst,především v obci Jablunkov.Dlouhodobě stabilizovaný počet registrovanýchuchazečů o zaměstnání s většími sezónnímivýkyvy.PříležitostiKvalitní životní prostředí může přispět k většíatraktivitě území a tím ke zvýšení migraceobyvatel do této oblasti především z městaTřinec.Rozvoj přeshraniční spolupráce.Rozvoj rekreačního potenciálu a celkovéatraktivity území.Slabé stránkyPokles počtu obyvatel především migrací u obceJablunkov.Záporný přirozený přírůstek v obcích Mosty uJablunkova, Milíkov, Jablunkov a Horní Lomná.Jedna z nejnižších měr podnikatelské aktivityv kraji.Stárnutí obyvatelstva, zvyšující se index stáří(Mosty u Jablunkova, obec Hrčava).Celé území SO ORP neleží v Ostravskéaglomeraci.OhroženíKlesající míra podnikatelské aktivity, zejménav obcích Horní Lomná, Dolní Lomná, Bukovec,Bocanovice, Hrčava, Milíkov.Stárnutí obyvatelstva a pokračující pokles počtuobyvatel, především v podhorských oblastech.Odchod mladých lidí ve věku 25 – 34 let mimoúzemí SO ORP snižuje rozvojový potenciáloblasti.Vyšší zranitelnost oblasti při ekonomické recesiz důvodu ekonomické struktury a malé velikostipodniků v SO ORP.86

Počet obyvatelSO ORP KARVINÁSO ORP Karviná leží v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Severní a východní hranice jetvořena státní hranicí s Polskem, na jihu správní obvod sousedí se SO ORP Český Těšín a SO ORPHavířov, na západě se SO ORP Orlová. Členitost reliéfu je v řešeném území poměrně malá. Ostravskápánev vytváří především plochý, pokleslý reliéf, zejména ve vlastní Ostravské nivě. Pro Ostravskoupánev je charakteristické silné antropogenní narušení krajiny způsobené jak hustotou osídlení, takpřevážně průmyslem a těžbou nerostných surovin. Oblast patřila k regionům s vysokým soustředěnímprůmyslu, krajina je v okolí dolů podstatně změněna haldami a poklesy, které bývají zatopeny vodou.Časté jsou jejich zavážky hlušinou.SO ORP Karviná zahrnuje čtyři obce – Dětmarovice, Karviná, Petrovice u Karviné, Stonava, z nichžKarviná je jediným městem a jediným Pověřeným úřadem. Na celkové rozloze kraje se správní obvodpodílí 1,9 % (17. místo v rámci kraje), avšak podíl na celkovém počtu obyvatel v kraji, který činí5,9 %, ho ale řadí na páté místo v kraji. Ve městě Karviné žije téměř 86 % veškerých obyvatel tohotosprávního obvodu.SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBORV letech 1991 – 2011 nastal v obcích SO ORP Karviná zjevný pokles počtu obyvatelstva, došlo kesnížení o více než 6 000 osob. K úbytku obyvatel docházelo po celé sledované období, pouze mezilety 2004 – 2009 došlo ke stagnaci počtu obyvatel. Poté je však opět patrný strmý pokles počtuobyvatel, kdy v průběhu dvou let došlo k poklesu o 2 319 obyvatel.Graf 41: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Karviná mezi lety 1991 – 2011800007800076000740007200070000680001991 1996 2001 2006 2011Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstvaPozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajůHrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) se v letech 1991 – 2010 pohybovala mezi 1‰ až -2,5 ‰ aod roku 1994 nabírala křivka hmpp pouze záporných hodnot. Hrubá míra migračního salda (hmms)vzrostla z -7 ‰ v roce 1991 v následujícím roce až k nulové hranici, až do roku 2004 však nabíralapouze záporných hodnot. Právě v tomto roce došlo k nárůstu hmms až na 2,5 ‰ a tento stav trval doroku 2005. Od roku 2008 však došlo k nejstrmějšímu poklesu hmms až na hodnotu -20 ‰, která bylazjištěna v roce 2010. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) dosáhla minima rovněž v roce2010 (-22 ‰), kladných hodnot nabrala hmcpp pouze třikrát za sledované období, vždy se všakjednalo pouze o krátký časový úsek a maximální kladná hodnota dosahovala 1 ‰.87

obec Karviná (-7,1 %), naopak v ostatních třech obcích došlo ke zvýšení počtu obyvatel, nejvýraznějipak v obci Petrovice u Karviné (14,9 %).Obce SO ORP Karviná vykazovaly v letech 2001 – 2010 jak záporný přirozený přírůstek (-1 385), takzáporné migrační saldo (-2 302). Přirozený přírůstek nabíral záporných hodnot ve všech obcíchsprávního obvodu, nejvýrazněji v obci Karviná (-1 113). Obec Karviná zaznamenala jako jediná z obcítaké záporné migrační saldo (-3 505), zatímco v ostatních obcích správního obvodu bylo migračnísaldo kladné, nejvýrazněji v obci Petrovice u Karviné (783).V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Karviná k poklesu počtu obyvatel ve věku do 14 let,jejich stav se snížil z 17,4 % v roce 2000 na 15,8 % v roce 2010. Počet obyvatel starších 65 let vzrostlpouze o 0,8 %. Ve sledovaných letech došlo také k navýšení indexu stáří. Ten dosahoval v roce 2000hodnoty 63,5, v roce 2010 to již však bylo 74,4.Míra nezaměstnanosti se v obcích SO ORP Karviná snížila z 17,92 % v roce 2005 na 14,0 % v roce2010, jedná se tedy o pokles o 3,92 %. Pokles míry nezaměstnanosti lze zaznamenat ve všech obcíchsprávního obvodu, nejvýrazněji v obci Karviná (-4,08 %) a Stonava (-3,29 %). Stejně tak poklesla vevšech obcích správního obvodu také míra dlouhodobé nezaměstnanosti, k jejímu nejvýraznějšímusnížení došlo opět v obcích Karviná (-4,58 %) a Stonava (-3,46 %). Celkově došlo v obcích SO ORPKarviná k poklesu míry dlouhodobé nezaměstnanosti o 4,34 %.Tabulka 78: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Karviná mezi lety 2001 - 2011Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011Obec2001 2011 Absolutně Relativně (%)Dětmarovice 3766 4017 251 6,7Karviná 65297 60679 -4618 -7,1Petrovice u Karviné 4510 5181 671 14,9Stonava 1806 1815 9 0,5SO ORP Karviná 75379 71692 -3687 -4,9Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednuPozn.: relativní změna = (stav2011 - stav2001) / stav2001 * 100Tabulka 79: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Karviná za období 2001– 2010Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoDětmarovice 292 422 -130 1300 919 381Karviná 5963 7076 -1113 8278 11783 -3505Petrovice u Karviné 367 479 -112 2331 1548 783Stonava 171 201 -30 820 781 39SO ORP Karviná 6793 8178 -1385 12729 15031 -2302Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údajePozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí.Tabulka 80: Věková struktura obcí SO ORP Karviná k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010ObecVěková skupina v r. 2000 (%) Věková skupina v r. 2010 (%)Index stáří Index stáří

Tabulka 81: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP KarvináMíra nezaměstnanosti [%] Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%]Obec2005 2010 Změna 2005 - 2010 2005 2010 Změna 2005 - 2010Dětmarovice 13,21 10,87 -2,34 7,13 4,77 -2,36Karviná 18,58 14,50 -4,08 12,19 7,61 -4,58Petrovice u Karviné 13,58 10,59 -2,99 7,87 5,13 -2,74Stonava 13,63 10,34 -3,29 8,34 4,88 -3,46SO ORP Karviná 17,92 14,00 -3,92 11,6 7,26 -4,34Zdroj dat: MPSV, GIS 090

EKONOMICKÝ ROZBORV letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Karviná k navýšení počtu obsazených míst o 3,83 %,z 32 766 v roce 2005 na 34 020 v roce 2010. K nárůstu počtu obsazených pracovních míst došlov obcích Dětmarovice (23,14 %) a Karviná (7,10 %), naopak k poklesu došlo v obcích Petrovice uKarviné (-18,66 %) a Stonava (-8,54 %).Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Karviná k pozvolnému nárůstu volných pracovních míst azároveň se nepřímo úměrně snižoval počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008,kdy byla situace nejpříznivější a na 1 321,25 registrovaných uchazečů připadalo 195 volnýchpracovních míst (tj. 6,78 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od konce roku2008 začal počet volných pracovních míst opět klesat a naopak vzrostl počet registrovaných uchazečů.Jejich počet vzrostl na hranici 1 500 v roce 2009 a od té doby jejich počet stagnuje okolo uvedenéhodnoty. Nejhorší situace byla během sledovaného období zaznamenána v roce 2009, kdy na 1 490,75volných pracovních míst připadalo 19,25 registrovaných uchazečů (tj. 77,4 registrovaných uchazečůna jedno volné pracovní místo).Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Karviná poklesla mezi lety 2005 – 2010 o 0,22 ‰,snížila se z 114,91 ‰ v roce 2005 na 114,69 ‰ v roce 2010. Pokles míry podnikatelské aktivity nastalve třech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obci Stonava (-2,45 ‰). Naopak jako v jediné obcisprávního obvodu vzrostla míry podnikatelské aktivity v obci Dětmarovice, kde byl zaznamenánnárůst o 11,47 ‰.Všech 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Karviná má sídlo své společnosti v obci Karviná.Největším zaměstnavatelem se stala Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj, příspěvková organizace,která zaměstnává 1 500 – 1 999 osob. Další čtyři společnosti spadají do kategorie s 500 – 999zaměstnanci a pět společností zaměstnává 250 – 499 osob.Tabulka 82: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP KarvináObecPočet obsazených pracovních místRozdíl mezi lety2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Dětmarovice 1547,00 1905,00 358,00 23,14Karviná 23907,00 25605,00 1698,00 7,10Petrovice u Karviné 1752,00 1425,00 -327,00 -18,66Stonava 5560,00 5085,00 -475,00 -8,54SO ORP Karviná 32766,00 34020,00 1254,00 3,83Zdroj dat: Ministerstvo financí ČRPozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.Graf 44: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Karviná250020001500100050002005 2006 2007 2008 2009 2010 2011volná pracovní místaregistrovaní uchazečiZdroj dat: MPSV, GIS 091

Tabulka 83: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP KarvináMíra podnikatelské aktivity [‰]Obec2005 2010 Změna 2005 - 2010Dětmarovice 135,69 147,16 11,47Karviná 113,19 112,33 -0,86Petrovice u Karviné 126,54 124,41 -2,13Stonava 98,79 96,35 -2,45SO ORP Karviná 114,91 114,69 -0,22Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektůPozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného rokuTabulka 84: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP KarvináObchodní jméno Sídlo Převažující činnostNemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj,příspěvková organizaceKategoriepodle počtuzaměstnancůKarviná Ústavní zdravotní péče 1500 - 1999ArcelorMittalTubularProducts Karviná a.s. KarvináVýroba ocelových trub, trubek, dutých profilů asouvisejících potrubních tvarovek500 - 999Lázně Darkov, a.s. Karviná Ústavní zdravotní péče 500 - 999MölnlyckeHealth Care Klinipro s.r.o. Karviná Výroba farmaceutických přípravků 500 - 999STATUTÁRNÍ MĚSTO KARVINÁ Karviná Všeobecné činnosti veřejné správy 500 - 999CZ BASTAV s.r.o. Karviná Ostatní specializované stavební činnosti j. n. 250 - 499ČSAD Karviná a.s. Karviná Městská a příměstská pozemní osobní doprava 250 - 499Karvinská hornická nemocnice a.s. Karviná Ústavní zdravotní péče 250 - 499KOVONA SYSTEM, a.s. Karviná Výroba kancelářského nábytku a zařízení obchodů 250 - 499POLCARBO spol. s r.o. Karviná Podpůrné činnosti při ostatní těžbě a dobývání 250 - 499Zdroj dat:Ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 201192

SWOT ANALÝZASilné stránkyPokles míry nezaměstnanosti.Pokles míry dlouhodobé nezaměstnanosti.Nárůst počtu obsazených pracovních míst.Stabilní vývoj počtu uchazečů o zaměstnánís nízkou sezónností.Celé území SO ORP Karviná (tedy obceDětmarovice, Karviná, Petrovice u Karviné aStonava) spadá do Ostravské aglomerace.PříležitostiDobré dopravní napojení na Ostravu, tzn., žeekonomický růst Ostravy pozitivně ovlivní vývojSO ORP Karviná.Slabé stránkyDlouhodobý pokles počtu obyvatels progresivním trendem, především u městaKarviná.Záporný přirozený přírůstek (zejm. obecKarviná).Negativní věková pyramida s nižší nadějí nadožití.Stárnutí obyvatelstva, zvyšující se index stáří(např. obce Karviná, Dětmarovice).Celé území SO ORP Karviná spadá do sociálněslabého území vymezeného v Moravskoslezskémkraji.OhroženíVysoká ekonomická zranitelnost území přidopadu recese, z důvodu ekonomické avlastnické struktury (zahraniční firmy) podnikůSO ORP.Průmyslová zóna v záplavové oblasti.Pokračující pokles obyvatelstva z důvoduextrémních migračních ztrát, posílený stárnutímobyvatelstva.Nejvyšší míra nezaměstnanosti v kraji.Pokles míry podnikatelské aktivity.Špatné životní prostředí může způsobit odlivobyvatelstva pryč z této oblasti.Oblast s vysokým rizikem sociálních abezpečnostních rizik v rámci kraje při dalšíekonomické polarizaci území.93

Počet obyvatelSO ORP KOPŘIVNICESO ORP Kopřivnice se nachází v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje. Na severovýchoděúzemí je hranice tvořena SO ORP Ostrava, na východě sousedí se SO ORP Frýdek-Místek a na jihu seSO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Na jihozápadě sousedí správní obvod se SO ORP Nový Jičín a naseverozápadě se SO ORP Bílovec. Území správního obvodu Kopřivnice je pokryto útvary ZápadníchKarpat, konkrétně leží v geomorfologickém celku Podbeskydská pahorkatina. Výjimkou je obecMošnov, jejíž katastrální území zasahuje do celku Moravská brána. Území je značně členité a tvořípřechod právě mezi mírně zvlněnou nížinou Moravské brány a pásmem beskydských hor.SO ORP Kopřivnice zahrnuje celkem 10 obcí – Kateřinice, Kopřivnice, Mošnov, Petřvald, Příbor,Skotnice, Štramberk, Trnávka, Závišice, Ženklava, z toho dvě jsou Pověřeným úřadem – Kopřivnice aPříbor. Svou rozlohou 121,25 km² zabírá správní obvod 2,2 % rozlohy Moravskoslezkého kraje (15.místo v kraji) a podílem 3,3 % z celkového počtu obyvatelstva kraje se řadí na 11. místo. Ve třechměstech tohoto správního obvodu – Příbor, Kopřivnice a Štramberk – žije 85,7 % obyvatel území.Velký význam pro tuto oblast má mezinárodní letiště Mošnov, které je největším regionálním letištěmu nás a důležitým leteckým dopravním centrem. Vzhledem ke své poloze a krátké vzdálenosti doPolska a na Slovensko slouží jako významný vstupní bod do průmyslového regionuMoravskoslezského kraje.SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBORV obcích SO ORP Kopřivnice docházelo v letech 1991 – 1998 k nárůstu počtu obyvatel až namaximum 42 756 obyvatel. Od roku 1998 však začal počet obyvatel správního obvodu klesat a tentostav trval až do roku 2004. Nejvýraznější pokles nastal v letech 2000 – 2001, kdy došlo ke snížení o796 obyvatel. V letech 2006 – 2008 došlo k mírnému nárůstu počtu obyvatel, avšak poté lzezaznamenat opět jeho pokles trvající až do současnosti.Graf 45: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Kopřivnice mezi lety 1991 – 201143000425004200041500410001991 1996 2001 2006 2011Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstvaPozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajůHrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) a hrubá míra migračního salda (hmms) nabíraly v letech1991 – 1996 protichůdných tendencí. Zatímco hmpp klesala (z hodnoty 6,5 ‰), hmms mělavzrůstající tendenci, s vyjímkou roku 1993, kdy hmms poklesla na -3 ‰. Hmpp dosahovala téměř celésledované období kladných hodnot, naopak hmms se kromě krátkého období v roce 1994 a 1997držela pouze v záporných hodnotách. U křivky hrubé míry celkového přírůstku populace (hmcpp) lzev prvních fázích vývoje vysledovat dlouhodobý pokles hodnot, z maxima hmcpp, kterého bylodosaženo v roce 1991 (5,5 ‰) až na minimum hmcpp dosaženého v roce 2002 (-3,5 ‰). Od tohotoroku začala hmcpp stoupat, až na hodnotu 2 ‰ v roce 2002. Od tohoto roku ovšem sledovaná hodnotaopět klesala a od roku 2008 nabrala trvale záporných hodnot.94

pouze ve třech obcích správního obvodu, a to v obcích Kopřivnice (-3,4 %), Štramberk (-2,8 %) aPříbor (-0,4 %). Naopak k nejvýraznějšímu nárůstu počtu obyvatel došlo v obcích Ženklava (21,2 %),Závišice (20,8 %) a Skotnice (10,0 %).V obcích SO ORP Kopřivnice lze v období let 2001 – 2010 zaznamenat celkově kladný přirozenýpřírůstek (663). Přirozený přírůstek nabíral kladných hodnot však jen ve čtyřech obcích správníhoobvodu, nejvýrazněji v obci Kopřivnice (770), dále v obcích Ženklava (23), Trnávka (14) a Petřvald(7). Naopak záporných hodnot přirozený přírůstek nabíral nejvýrazněji v obcích Příbor (-67),Štramberk (-37) a Mošnov (-31). Záporného migračního salda bylo dosaženo pouze ve dvou obcíchsprávního obvodu, v obci Kopřivnice (-1 566) a v obci Štramber (-59), přesto je celkové migračnísaldo obcí SO ORP Kopřivnice záporné. Kladné hodnoty byly nejvýrazněji zaznamenány v obcíchZávišice a Ženklava (obě 157), Skotnice (70) a Petřvald (69).V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Kopřivnice ke změně věkové struktury obyvatelstva.Snížil se počet obyvatel ve věku do 14 let, naopak lze zaznamenat nárůst obyvatel starších 65 let.Podíl těchto osob starších 65 let však nepřevýšil podíl obyvatel do 14 let. Zároveň došlo vesledovaných letech ve správním obvodu k navýšení indexu stáří, z původní hodnoty 55,9 v roce 2000na 92,1 v roce 2010. Obcí s dlouhodobě nejvyšším indexem stáří se stala obec Kateřinice,k nejvyššímu nárůstu indexu stáří došlo v obci Štramberk. Jedinými obcemi, kde se index stáří vesledovaném období snížil, byly obce Skotnice a Závišice.Míra nezaměstnanosti se v obcích SO ORP Kopřivnice snížila z původních 10,75 % v roce 2005 na10,60 % v roce 2010, jedná se tedy o pokles o 0,15 %. Nejvýraznější snížení nastalo v obcích Mošnov(-2,87 %), Trnávka (-1,84 %) a Petřvald (-1,07 %). Naopak nejvýraznější nárůst míry nezaměstnanostibyl zaznamenán v obcích Kateřinice (0,82 %), Ženklava (0,60 %) a Závišice (0,50 %). Také míradlouhodobé nezaměstnanosti ve sledovaných letech poklesla, a to o 1,53 %. Snížení míry dlouhodobénezaměstnanosti lze zaznamenat ve všech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obcích Mošnov (-3,33 %), Trnávka (-3,23 %) a Petřvald (-2,22 %).Tabulka 85: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Kopřivnice mezi lety 2001 - 2011Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011Obec2001 2011 Absolutně Relativně (%)Kateřinice 617 638 21 3,4Kopřivnice 23749 22953 -796 -3,4Mošnov 676 701 25 3,7Petřvald 1730 1806 76 4,4Příbor 8755 8716 -39 -0,4Skotnice 649 714 65 10,0Štramberk 3409 3313 -96 -2,8Trnávka 680 725 45 6,6Závišice 732 884 152 20,8Ženklava 848 1028 180 21,2SO ORP Kopřivnice 41845 41478 -367 -0,9Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednuPozn.: relativní změna = (stav2011 - stav2001) / stav2001 * 10096

Tabulka 86: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Kopřivnice za období2001 – 2010Obec Narození ZemřelíPřirozenýpřírůstekPřistěhovalí Vystěhovalí MigračnísaldoKateřinice 62 68 -6 133 106 27Kopřivnice 2481 1711 770 3613 5179 -1566Mošnov 66 97 -31 171 115 56Petřvald 170 163 7 325 256 69Příbor 878 945 -67 1595 1567 28Skotnice 67 72 -5 237 167 70Štramberk 356 393 -37 685 744 -59Trnávka 77 63 14 149 118 31Závišice 84 89 -5 272 115 157Ženklava 91 68 23 327 170 157SO ORP Kopřivnice 4332 3669 663 7507 8537 -1030Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údajePozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí.Tabulka 87: Věková struktura obcí SO ORP Kopřivnice k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010ObecVěková skupina vr. 2000 (%)Věková skupina vr. 2010 (%)

EKONOMICKÝ ROZBORV letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Kopřivnice k nárůstu počtu obsazených pracovních místo 18,78 %, z původních 13 721 obsazených pracovních míst v roce 2005 na 16 298 obsazenýchpracovních míst v roce 2010. Nejvýraznějšího nárůstu bylo dosaženo v obci Mošnov (240,18 %), dálev obcích Petřvald (40,16 %) či Trnávka (24,0 %). Snížení počtu obsazených míst lze zaznamenatpouze ve čtyřech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obcích Skotnice (-37,23 %) a Kateřinice (-23,47 %), dále v obcích Příbor (-12,87 %) a Ženklava (-11,59 %).Od roku 2005 lze v obcích SO ORP Kopřivnice vysledovat nárůst počtu volných pracovních míst as tím nepřímo úměrně klesající počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval do poloviny roku2007, kdy nastala stagnace trvající do poloviny následujícího roku. Poté se začal počet volnýchpracovních míst opět snižovat a naopak rapidně vzrostl počet registrovaných uchazečů. Nejhoršísituace nastala počátkem roku 2010, kdy na 296,8 registrovaných uchazečů připadalo 6,6 volnýchpracovních míst (tj. 44,97 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo).Míra podnikatelské aktivity se v obcích SO ORP Kopřivnice zvýšila z původních 149,52 ‰ v roce2005 na 155,94 ‰ v roce 2010, jedná se tedy o nárůst o 6,42 ‰. Nejvýraznějšího navýšení bylodosaženo v obcích Skotnice (27,65 ‰), Trnávka (20,06 ‰) a Štramberk (12,16 ‰). K poklesu mírypodnikatelské aktivity došlo ve čtyřech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obci Ženklava (-12,12 ‰), dále v obcích Mošnov (-9,11 ‰), Kateřinice (-6,93 ‰) a Závišice (-1,0 ‰).Osm z 10 největších zaměstnavatelů mají sídla svých společností v obci Kopřivnice, jedna společnostsídlí v obci Mošnov a jedna v obci Příbor. Největším zaměstnavatelem oblasti se stala společnostTATRA, a.s., která zaměstnává 1 500 – 1 999 osob. Druhá největší firma spadá do kategorie s 1 000 –1 499 zaměstnanci, další tři firmy spadají do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci a pět společnostízaměstnává 250 – 499 osob.Tabulka 89: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP KopřivniceObecPočet obsazených pracovních místRozdíl mezi lety2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Kateřinice 98 75 -23 -23,47Kopřivnice 9431 10311 880 9,33Mošnov 799 2718 1919 240,18Petřvald 249 349 100 40,16Příbor 2308 2011 -297 -12,87Skotnice 94 59 -35 -37,23Štramberk 585 613 28 4,79Trnávka 50 62 12 24,00Závišice 38 39 1 2,63Ženklava 69 61 -8 -11,59SO ORP Kopřivnice 13721 16298 2577 18,78Zdroj dat: Ministerstvo financí ČRPozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.98

Graf 48: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Kopřivnice3503002502001501005002005 2006 2007 2008 2009 2010 2011Zdroj dat: MPSV, GIS 0volná pracovní místa registrovaní uchazečiTabulka 90: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP KopřivniceMíra podnikatelské aktivity [‰]Obec2005 2010 Změna 2005 - 2010Kateřinice 174,63 167,70 -6,93Kopřivnice 151,82 156,35 4,53Mošnov 160,71 151,60 -9,11Petřvald 160,25 171,59 11,34Příbor 144,46 154,90 10,43Skotnice 162,90 190,55 27,65Štramberk 139,42 151,58 12,16Trnávka 117,47 137,54 20,06Závišice 135,75 134,75 -1,00Ženklava 156,75 144,63 -12,12SO ORP Kopřivnice 149,52 155,94 6,42Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektůPozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného rokuTabulka 91: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP KopřivniceObchodní jméno Sídlo Převažující činnostKategorie podle počtuzaměstnancůTATRA, a.s. Kopřivnice Výroba motorových vozidel a jejich motorů 1500 - 1999Brose CZ spol. s r.o.KopřivniceVýroba ostatních dílů a příslušenství pro motorovávozidla1000 - 1499Česká slévarenská společnost pobočkapři Tatře KopřivniceKopřivnice Činnosti ostatních organizací j. n. 500 - 999DuraAutomotive Systems CZ, s.r.o. KopřivniceVýroba ostatních dílů a příslušenství pro motorovávozidla500 - 999Tawesco s.r.o.KopřivniceVýroba ostatních dílů a příslušenství pro motorovávozidla500 - 999Erich Jaeger, s.r.o.KopřivniceVýroba elektrického a elektronického zařízení promotorová vozidla250 - 499Město Kopřivnice Kopřivnice Všeobecné činnosti veřejné správy 250 - 499PLAKOR CZECH s.r.o.MošnovVýroba ostatních dílů a příslušenství pro motorovávozidla250 - 499Primus CE s.r.o.PříborVýroba strojů na výrobu textilu, oděvních výrobkůa výrobků z usní250 - 499Tafonco a.s. Kopřivnice Výroba odlitků z litiny 250 - 499Zdroj dat:Ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 201199

SWOT ANALÝZASilné stránkyNárůst počtu obyvatel v obcích Závišice,Ženklava a Skotnice, především z důvodusuburbanizačního procesu.Kladný přirozený přírůstek v obci Kopřivnice.Výrazný pokles registrovaných uchazečů ozaměstnání a nárůst počtu obsazenýchpracovních míst (zejm. obce Mošnov,Kopřivnice).Pokles míry nezaměstnanosti.Pokles míry dlouhodobé nezaměstnanosti.Mladší obyvatelstvo, než je krajský průměr.Celé území SO ORP Kopřivnice (konkrétně tedyobce Kateřinice, Kopřivnice, Mošnov, Petřvald,Příbor, Skotnice, Štramberk, Trnávka, Závišice aŽenklava) spadá do Ostravské aglomerace.PříležitostiNárůst podnikatelské aktivity, zejména v obcíchSkotnice, Trnávka, Štramberk, Petřvald, Příbor.Zlepšení ekonomického potenciálu a podporainovativních forem podnikání (Centrumpodnikání a rozvoje).Posílení oblasti vlivem růstu významuaglomerace.Využití potenciálu mladší populace, než jekrajský průměr.Zlepšení dopravního napojení Kopřivnice doOstravy (obchvat Příbora).Slabé stránkyPokles počtu obyvatelstva v celém SO ORP,především migrací, zejména ve městě Kopřivnicea v obci Štramberk.Nepříznivá věková struktura, především u obcíŠtramberk, Mošnov, Kateřinice, Petřvald, Příbor.OhroženíPokračující pokles počtu obyvatelstva migrací,především mladších osob ve věku 25 - 34 letmimo území SO ORP.Extrémně vysoká citlivost podnikatelskýchsubjektů působících v průmyslové zóněKopřivnice, zaměřený především naautomobilový průmysl a navazující výroby.100

Počet obyvatelSO ORP KRAVAŘESO ORP Kravaře se nachází na severu Moravskoslezského kraje. Na východě svého území sousedí seSO ORP Hlučín, na jihu a západě se SO ORP Opava. Severní hranice správního obvodu je tvořenastátní hranicí s Polskem. Většinu území SO ORP Kravaře tvoří mírně zvlněná krajina Kobeřické a navýchodním okraji místy i Vřesinské pahorkatiny, na jihu přecházející do ploché Kravařské roviny areliéfu údolní nivy řeky Opavy. Nadmořská výška (230 – 310 m. n. m) a také relativní výškováčlenitost řešeného území je malá.V SO ORP Kravaře leží devět obcí – Bolatice, Chuchelná, Kobeřice, Kravaře, Rohov, Strahovice,Sudice, Štěpánkovice a Třebom. Jediným městem je město Kravaře, jenž je také Pověřeným úřadem.Podíl správního obvodu na celkové rozloze kraje činí 1,8 %, což znamená 18. místo v rámci kraje,podílem 1,7 % na celkovém počtu obyvatel kraje se obvod řadí na 17. místo.Správní obvod patří do západní části Hlučínska, které se jako specifická oblast českého Slezskaformovalo poměrně pozdě – až po únoru 1920, kdy byla tato část německého okresu Ratiboř spřevahou moravsky mluvícího obyvatelstva postoupena nově vzniklé Československé republice. Vletech 1938 – 1945 opět přináleželo Hlučínsko Německu.SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBORKřivka vývoje počtu obyvatel SO ORP Kravaře měla v letech 1991 – 2011 vzrůstající tendenci. Vesledovaném období došlo k nárůstu počtu obyvatel o 978 osob, na současnou hodnotu 21 368obyvatel. Pouze mezi lety 1999 – 2001 a 2005 – 2007 došlo ke stagnaci v počtu obyvatel či k jejichmírnému poklesu.Graf 49: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Kravaře mezi lety 1991 – 201121500210002050020000195001991 1996 2001 2006 2011Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstvaPozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajůHrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) měla v letech 1991 – 1999 v obcích SO ORP dlouhodoběklesající tendenci. V těchto letech poklesla hmpp z 6,5 ‰ na -3 ‰. Od roku 1999 lze zaznamenatnárůst hmpp. V druhé fázi sledování, tj. v letech 2000 – 2010 nabírala křivka hmpp v pravidelně seopakujících cyklech poklesové a růstové tendence. Od roku 2005 dosahuje hmpp trvale kladnýchhodnot. U hrubé míry migračního salda (hmms) se v letech 1991 – 2003 projevil vzrůstající trend,s výjimkou v roce 1994, kdy hmms klesla a nabrala záporných hodnot. V letech 2003 – 2006 lzezaznamenat výrazný pokles hodnot hmms (z 5,5 ‰ na -2,5 ‰). Poté však opět nastal nárůst hodnottrvající do roku 2007, odkdy dochází k opětovnému poklesu hmms a v roce 2010 křivka dosáhlazáporných hodnot. Křivka hrubé míry celkového přírůstku populace (hmcpp) se ve sledovaném obdobípohybovala v kladných hodnotách, s výjimkou let 1999 a 2006, kdy klesla pod nulovou hodnotou.Maximální hodnoty hmcpp bylo dosaženo v roce 2008 (přes 6 ‰), naopak minima bylo dosaženov roce 1999 (-2 ‰).101

správního obvodu, kromě obce Chuchelná, kde se stav obyvatel snížil o 3,3 %. Nárůst byl nejvýraznějizaznamenán v obci Třebom (12,4 %), dále v obcích Bolatice (6,0 %), Rohov či Štěpánkovice (obě4,0 %).V obcích SO ORP Kravaře lze ve sledovaném období let 2001 – 2010 vysledovat kladný přirozenýpřírůstek (208) i kladné migrační saldo (411). Záporný přirozený přírůstek byl zaznamenán ve třechobcích správního obvodu, a to v obcích Kravaře (-65), Sudice (-9) a Třebom (-1), naopak kladnéhopřirozeného přírůstku bylo nejvýrazněji dosaženo v obcích Bolatice (98), Kobeřice (67) aŠtěpánkovice (66). Migrační saldo dosáhlo kladných hodnot ve všech obcích správního obvodus výjimkou obce Chuchelná (-65). Nejvyšších hodnot dosahovalo migrační saldo v obcích Kravaře(182), Bolatice (152) a Štěpánkovice (56).V obcích SO ORP Kravaře došlo v letech 2000 – 2010 k proměně věkové struktury obyvatelstva, kdyse snížil podíl obyvatel ve věku do 14 let, a to ve prospěch osob ve věku 15 – 64 let. Podíl osobstarších 65 let zůstal nezměněn. Ve sledovaném období vzrostl index stáří z hodnoty dosahující 63,2v roce 2000 na hodnotu 74,4 v roce 2010.Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Kravaře vzrostla v letech 2005 – 2010 z hodnoty 10,73 % nahodnotu 11,31 %, jedná se tedy o nárůst o 0,58 %. Nejvýrazněji míra nezaměstnanosti vzrostlav obcích Sudice (2,34 %), Třebom (1,72 %) a Kobeřice (1,26 %), naopak pokles nastal pouze v jednéobci správního obvodu, v obci Chuchelná (-0,23 %). Naproti tomu míra dlouhodobé nezaměstnanostiv obcích SO ORP Kravaře ve sledovaném období klesla o 0,27 %. Pokles byl zaznamenán ve většiněobcí správního obvodu, nejvýrazněji v obcích Sudice (-1,76 %) a Strabonice (-1,45 %). V obciKobeřice se míra dlouhodobou nezaměstnanosti ve sledovaných letech nezměnila a pouze v obciTřebom byl zaznamenán její nárůst (3,42 %).Tabulka 92: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Kravaře mezi lety 2001 - 2011Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011Obec2001 2011 Absolutně Relativně (%)Bolatice 4134 4384 250 6,0Chuchelná 1328 1284 -44 -3,3Kobeřice 3204 3286 82 2,6Kravaře 6684 6801 117 1,8Rohov 602 626 24 4,0Strahovice 896 924 28 3,1Sudice 662 677 15 2,3Štěpánkovice 3037 3159 122 4,0Třebom 202 227 25 12,4SO ORP Kravaře 20749 21368 619 3,0Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednuPozn.: relativní změna = (stav2011 - stav2001) / stav2001 * 100Tabulka 93: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Kravaře za období 2001– 2010Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoBolatice 448 350 98 635 483 152Chuchelná 137 116 21 220 285 -65Kobeřice 321 254 67 369 354 15Kravaře 663 728 -65 1129 947 182Rohov 74 52 22 93 91 2Strahovice 99 90 9 133 114 19Sudice 64 73 -9 140 116 24Štěpánkovice 323 257 66 461 405 56Třebom 23 24 -1 76 50 26SO ORP Kravaře 2152 1944 208 3256 2845 411Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údajePozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí.103

Tabulka 94: Věková struktura obcí SO ORP Kravaře k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010Věková skupina v r. 2000 (%) Věková skupina v r. 2010 (%)ObecIndex stáří Index stáří

EKONOMICKÝ ROZBORV letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Kravaře ke snížení počtu obsazených pracovních míst o1,18 %, z 3 893 obsazených pracovních míst v roce 2005 na 3 847 těchto míst v roce 2010.Nejvýraznější snížení počtu obsazených pracovních míst bylo zaznamenáno v obcích Strahovice (-25,76 %), Bolatice (-19,65 %) a Chuchelná (-13,33 %), zatímco k navýšení došlo nejvýraznějiv obcích Třebom (142,86 %), Rohov (123,26 %) a Štěpánkovice (35,04 %).Počet registrovaných uchazečů v obcích SO ORP Kravaře se začal výrazně snižovat až od počátkuroku 2006, kdy začalo zároveň docházet k nárůstu volných pracovních míst. Nejpříznivějšího stavubylo dosaženo v polovině roku 2008, kdy na 101,33 registrovaných uchazečů připadalo 12,33 volnýchpracovních míst (tj. 8,22 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku sezačal počet registrovaných uchazečů opět zvyšovat a zároveň docházelo k poklesu volných pracovníchmíst. Nejhoršího stavu bylo dosaženo počátkem roku 2010, kdy na 166 registrovaných uchazečůpřipadalo 1,89 volných pracovních míst (tj. 87,83 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovnímísto).Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Kravaře vzrostla z 150,24 ‰ v roce 2005 na 169,02 ‰v roce 2010, jedná se tedy o nárůst o 18,77 ‰. Nejvýrazněji lze tento nárůst zaznamenat v obcíchKobeřice (26,71 ‰), Štěpánkovice (22,62 ‰) a Kravaře (21,06 ‰). K poklesu míry podnikatelskéaktivity nedošlo ve sledovaném období ani v jedné z obcí správního obvodu.Pět z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Kravaře má sídlo své společnosti v obci Bolatice, dvěspolečnosti sídlí v obci Kravaře, dvě v obci Kobeřice a jedna v obci Chuchle. Jedna firma v danéoblasti spadá do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci, dvě firmy spadají do kategorie s 250 – 499zaměstnanci a jedna spadá do kategorie se 100 – 199 zaměstnanci. Dalších šest největších společnostízaměstnává 50 – 99 osob.Tabulka 96: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP KravařeObecPočet obsazených pracovních místRozdíl mezi lety2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Bolatice 921,00 740,00 -181,00 -19,65Chuchelná 615,00 533,00 -82,00 -13,33Kobeřice 518,00 470,00 -48,00 -9,27Kravaře 1402,00 1533,00 131,00 9,34Rohov 43,00 96,00 53,00 123,26Strahovice 66,00 49,00 -17,00 -25,76Sudice 67,00 66,00 -1,00 -1,49Štěpánkovice 254,00 343,00 89,00 35,04Třebom 7,00 17,00 10,00 142,86SO ORP Kravaře 3893,00 3847,00 -46,00 -1,18Zdroj dat: Ministerstvo financí ČRPozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.105

Graf 52: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Kravaře2001501005002005 2006 2007 2008 2009 2010 2011volná pracovní místaregistrovaní uchazečiZdroj dat: MPSV, GIS 0Tabulka 97: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP KravařeMíra podnikatelské aktivity [‰]Obec2005 2010 Změna 2005 - 2010Bolatice 152,33 167,55 15,21Chuchelná 150,19 150,89 0,69Kobeřice 132,96 159,67 26,71Kravaře 165,88 186,94 21,06Rohov 153,72 159,87 6,15Strahovice 127,66 139,71 12,05Sudice 190,84 209,20 18,36Štěpánkovice 130,24 152,86 22,62Třebom 120,19 139,64 19,45SO ORP Kravaře 150,24 169,02 18,77Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektůPozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného rokuTabulka 98: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP KravařeObchodní jméno Sídlo Převažující činnostKategoriepodle počtuzaměstnancůLANEX a.s. Bolatice Výroba lan, provazů a síťovaných výrobků 500 - 999ARMATURY Group a.s. Kravaře Výroba ostatních potrubních armatur 250 - 499PF PLASTY CZ s.r.o. Chuchelná Výroba ostatních plastových výrobků 250 - 499Město Kravaře Kravaře Všeobecné činnosti veřejné správy 100 - 199AZPEK, s.r.o.BolaticeVýroba pekařských a cukrářských výrobků,kromě trvanlivých50 - 99CETA s.r.o. Kobeřice Smíšené hospodářství 50 - 99GYPSTREND s.r.o. Kobeřice Výroba vápna a sádry 50 - 99Obec Bolatice Bolatice Všeobecné činnosti veřejné správy 50 - 99Opavice a.s. Bolatice Smíšené hospodářství 50 - 99Základní škola a Mateřská škola Bolatice, příspěvkováBolatice Primární vzdělávání 50 - 99organizaceZdroj dat:Ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 2011106

SWOT ANALÝZASilné stránkyCelkový nárůst počtu obyvatel ve všech obcíchSO ORP s výjimkou Chuchelné.Kladný přirozený přírůstek, především v obcíchBolatice, Kobeřice, Štěpánkovice.Kladné migrační saldo, především u obceKravaře a Bolatice.Vyšší podíl dětské složky v obcích Strahovice,Rohov, Třebom, Kobeřice.Pokles míry dlouhodobé nezaměstnanosti.Obce Bolatice, Kravaře a Štěpánkovice spadajído Ostravské aglomerace.PříležitostiEkonomický rozvoj oblasti se přesouvá do jižníčásti SO ORP, zejména obec Kravaře.Oblast je pokryta integrovaným dopravnímsystémem, který umožňuje bezproblémovýdojezd obyvatel do měst Ostrava a Opava.Stabilní osídlení s vysokou mírou soudržnosti aidentity obyvatelstva.Dobrý potenciál oblasti pro další rozvojpodnikatelských aktivit a nižší zranitelnostoblasti dopadem ekonomické recese.Posílení oblasti vlivem růstu významuaglomerace.Slabé stránkyVyšší podíl počtu seniorů v obcích Třebom,Kravaře, Kobeřice.Mírný nárůst míry nezaměstnanosti s vysokýmisezónními výkyvy.Pokles počtu obsazených pracovních míst,především v obcích Bolatice, Chuchelná,Kobeřice.OhroženíStárnutí obyvatelstva, především v odlehlýchoblastech při Polských hranicích (Třebom,Sudice), nutnost zvážit kapacity domůs pečovatelskou službou pro seniory v rámcicelého území SO ORP.Z důvodu stárnutí obyvatelstva snižováníkoupěschopnosti poptávky především v severníčásti SO ORP a s tím související problém udrženízákladní úrovně poskytovaných služeb.Vynucená migrace osob ve věku 20 – 30 letz území SO ORP z důvodu nevhodnýchpracovních míst.107

Počet obyvatelSO ORP KRNOVSO ORP Krnov leží v severozápadní části Moravskoslezského kraje. Na jihovýchodě území sousedísprávní obvod se SO ORP Opava, na jihozápadě se SO ORP Bruntál. Západní hranice je tvořenaobcemi Olomouckého kraje, severní a severovýchodní hranici tvoří státní hranice s Polskem. Území senachází v oblasti Hrubého Jeseníku, nejníže je položena oblast Osoblažska (s nejnižší nadmořskouvýškou 203 m. n. m.), která tvoří nejzazší výběžek slezského pohraničí.V SO ORP Krnov leží 25 obcí – Bohušov, Brantice, Býkov-Láryšov, Čaková, Dívčí Hrad,Heřmanovice, Hlinka, Holčovice, Hošťálkovy, Janov, Jindřichov, Krasov, Krnov, Lichnov, Liptaň,Město Albrechtice, Osoblaha, Petrovice, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Třemešná,Uvolno, Vysoká a Zátor. Tímto počtem se správní obvod řadí na čtvrté místo v kraji co do počtu obcí.Podílem 10,4 % z celkové rozlohy kreje je správní území druhým největším, avšak podílemz celkového počtu obyvatel kraje, který činí 3,4 %, je až na 10. místě v rámci kraje. Pověřenými úřadyjsou Krnov, Město Albrechtice a Osoblaha. Ve dvou městech správního obvodu – Krnově a MěstěAlbrechtice – žije přes 68 % obyvatel daného území.SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBORV obcích SO ORP Krnov došlo v letech 1991 – 2011 k poklesu počtu obyvatel. Ačkoliv v letech 1991– 1998 byl zaznamenán nárůst počtu obyvatel až na maximální hodnotu 43 650 obyvatel, od tohotoroku dochází k jeho poklesu. Tento stav trval až do roku 2007, kdy se začal počet obyvatel nepatrnězvyšovat, tento trend však trval pouze rok a poté došlo k opětovnému poklesu na současnou hodnotu42 207 obyvatel.Graf 53: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Krnov mezi lety 1991 – 2011440004350043000425004200041500410001991 1996 2001 2006 2011Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstvaPozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajůHrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) i hrubá míra migračního salda (hmms) zaznamenaly v letech1991 – 2010 v obcích SO ORP Krnov podobný vývoj. V obou případech došlo k poklesu mírysledovaných hodnot, od roku 1999 nabíraly obě křivky trvale záporných hodnot. Jedinou výjimkou sestal rok 2007, kdy obě křivky vzrostly nad nulovou hodnotu, hned následujícího roku se však opětovnědostaly do hodnot záporných. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp) dosáhla svéhomaxima v roce 1993 (6,5 ‰), naopak minima bylo dosaženo v roce 2008 (-5 ‰).108

k navýšení počtu obyvatel došlo v devíti obcích, nejvýrazněji v obcích Vysoká (15,4 %), Brantice(12,0 %) a Čaková (7,7 %).V letech 2001 – 2010 lze v obcích SO ORP Krnov zaznamenat záporný přirozený přírůstek, kterýdosahoval nejnižších hodnot v obcích Krnov (-116), Osoblaha (-68) a Hošťálkovy (-47). Naopakkladný přirozený přírůstek lze vysledovat v obcích Zátor (39), Lichnov (20), Bohušov či SlezskéPavlovice (obě 8). Také migrační saldo nabíralo ve sledovaném období v SO ORP Krnov zápornýchhodnot, nejvýrazněji v obcích Krnov (-705), Jindřichov (-112) a Heřmanovice (-48). Kladné hodnotymigračního salda byly zaznamenány v obcích Brantice (150), Osoblaha (46) a Vysoká (44).V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Krnov ke změně věkové struktury obyvatelstva. Snížilse jak podíl obyvatel ve věku do 14 let, tak obyvatel nad 65 let, a naopak došlo k navýšení podílu osobve věku 15 – 64 let. Zároveň došlo ke zvýšení indexu stáří obcí správního obvodu, který vzrostlz hodnoty 69,0 v roce 2000 na hodnotu 74,4 v roce 2010. Nejvyššího indexu stáří je dlouhodobědosahováno v obci Petrovice, kde jeho hodnota vzrostla v roce 2010 na 387,5.Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Krnov klesla z hodnoty 13,78 % v roce 2005 na 12,76 %v roce 2010, jedná se tedy o pokles o 1,02 %. Nejvýraznějšího snížení míry nezaměstnanosti bylodosaženo v obcích Bohušov (-8,27 %), Dívčí Hrad (-6,33 %) a Vysoká (-5,67 %). Naopak k nárůstudošlo nejvýrazněji v obcích Čaková (4,04 %), Krasov (2,29 %) a Býkov-Láryšov (1,34 %).Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v obcích Hlinka (průměr 24,79 %) aSlezské Pavlovice (průměr 22,91 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích správního obvodupoklesla ve sledovaných letech o 1,95 %., z hodnoty 7,06 % v roce 2005 na 5,11 % v roce 2010.Pokles této míry byl nejvýrazněji zaznamenán v obcích Dívčí Hrad (-10,26 %), Bohušov (-9,51 %) aRusín (-8,85 %). K nárůstu došlo pouze ve třech obcích správního obvodu, v obcích Heřmanovice(1,76 %), Čaková (1,24 %) a Slezské Pavlovice (0,91 %).Tabulka 99: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Krnov mezi lety 2001 - 2011Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011Obec2001 2011 Absolutně Relativně (%)Bohušov 451 429 -22 -4,9Brantice 1174 1315 141 12,0Býkov-Láryšov 160 150 -10 -6,3Čaková 287 309 22 7,7Dívčí Hrad 264 275 11 4,2Heřmanovice 414 353 -61 -14,7Hlinka 236 233 -3 -1,3Holčovice 741 709 -32 -4,3Hošťálkovy 684 589 -95 -13,9Janov 347 306 -41 -11,8Jindřichov 1567 1425 -142 -9,1Krasov 345 338 -7 -2,0Krnov 25761 24940 -821 -3,2Lichnov 1085 1100 15 1,4Liptaň 448 479 31 6,9Město Albrechtice 3633 3570 -63 -1,7Osoblaha 1151 1129 -22 -1,9Petrovice 143 142 -1 -0,7Rusín 149 130 -19 -12,8Slezské Pavlovice 187 199 12 6,4Slezské Rudoltice 656 616 -40 -6,1Třemešná 971 942 -29 -3,0Úvalno 952 991 39 4,1Vysoká 299 345 46 15,4Zátor 1183 1193 10 0,8SO ORP Krnov 43288 42207 -1081 -2,5Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednuPozn.: relativní změna = (stav2011 - stav2001) / stav2001 * 100110

Tabulka 100: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Krnov za období 2001– 2010Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoBohušov 62 54 8 133 163 -30Brantice 131 140 -9 455 305 150Býkov-Láryšov 26 20 6 54 70 -16Čaková 27 36 -9 96 65 31Dívčí Hrad 31 27 4 172 165 7Heřmanovice 28 40 -12 53 102 -49Hlinka 28 29 -1 81 83 -2Holčovice 57 92 -35 247 244 3Hošťálkovy 27 74 -47 137 185 -48Janov 21 48 -27 112 126 -14Jindřichov 114 144 -30 298 410 -112Krasov 31 44 -13 103 97 6Krnov 2538 2654 -116 3303 4008 -705Lichnov 109 89 20 284 289 -5Liptaň 41 50 -9 165 125 40Město Albrechtice 355 380 -25 858 896 -38Osoblaha 116 184 -68 422 376 46Petrovice 4 18 -14 78 65 13Rusín 11 15 -4 34 49 -15Slezské Pavlovice 23 15 8 109 105 4Slezské Rudoltice 66 72 -6 202 236 -34Třemešná 77 100 -23 222 228 -6Úvalno 84 87 -3 264 222 42Vysoká 33 31 2 175 131 44Zátor 122 83 39 247 276 -29SO ORP Krnov 4162 4526 -364 8304 9021 -717Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údajePozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí.Tabulka 101: Věková struktura obcí SO ORP Krnov k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010Věková skupina v r. 2000 (%) Věková skupina v r. 2010 (%)ObecIndex stáří Index stáří

Věková skupina v r. 2000 (%) Věková skupina v r. 2010 (%)ObecIndex stáří Index stáří

EKONOMICKÝ ROZBORV obcích SO ORP Krnov došlo v letech 2005 – 2010 k navýšení počtu obsazených pracovních míst o4,01 %, z 11 722 obsazených pracovních míst v roce 2005 na 12 192 těchto míst v roce 2010.K nejvýraznějšímu nárůstu došlo jednoznačně v obci Slezské Pavlovice (900 %), dále v obcích DívčíHrad (257,69 %), Petrovice (200,0 %) a Heřmanovice (72,55 %). Naopak k nejvýraznějšímu poklesupočtu obsazených pracovních míst došlo v obcích Býkov-Láryšov (-80,0 %), Hošťálkovy (-67 %) aČaková (-64,0 %).Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Krnov k růstu počtu volných pracovních míst a zároveňnepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, kdy bylasituace nejpříznivější a na 70,32 registrovaných uchazečů připadalo 10,56 volných pracovních míst (tj.6,66 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku začalo docházetk opětovnému poklesu počtu volných pracovních míst a naopak se zvyšoval počet registrovanýchuchazečů. Nejhoršího stavu bylo ve sledovaném období let 2005 – 2011 dosaženo počátkem roku2005, kdy na 165,48 registrovaných uchazečů připadalo 1,4 volných pracovních míst (tj. 118,2registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo).Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Krnov vzrostla z 148,27 ‰ v roce 2005 na 153,30 ‰v roce 2010, jedná se tedy o nárůst o 5,03 ‰. Nárůst je nejvíce patrný v obcích Vysoká (52,75 ‰),Petrovice (46,33 ‰) a Holčovice (35,02 ‰). Naopak ke snížení míry podnikatelské aktivity došlopouze v šesti obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obcích Krasov (-23,94‰), Heřmanovice (-23,61 ‰) a Slezské Pavlovice (-11,24 ‰).Devět z 10 největších zaměstnavatelů má sídlo své společnosti ve městě Krnov, jedna společnost sídlív obci Úvalno. Tři největší firmy spadají do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci, tři spadají dokategorie s 250 – 499 zaměstnanci a čtyři společnosti zaměstnávají 100 – 199 osob.Tabulka 103: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP KrnovRozdíl mezi letyPočet obsazených pracovních místObec2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Bohušov 47,00 49,00 2,00 4,26Brantice 127,00 97,00 -30,00 -23,62Býkov-Láryšov 25,00 5,00 -20,00 -80,00Čaková 25,00 9,00 -16,00 -64,00Dívčí Hrad 26,00 93,00 67,00 257,69Heřmanovice 51,00 88,00 37,00 72,55Hlinka 56,00 34,00 -22,00 -39,29Holčovice 93,00 109,00 16,00 17,20Hošťálkovy 100,00 33,00 -67,00 -67,00Janov 15,00 8,00 -7,00 -46,67Jindřichov 262,00 193,00 -69,00 -26,34Krasov 26,00 22,00 -4,00 -15,38Krnov 8169,00 9193,00 1024,00 12,54Lichnov 129,00 96,00 -33,00 -25,58Liptaň 92,00 63,00 -29,00 -31,52Město Albrechtice 1253,00 1128,00 -125,00 -9,98Osoblaha 288,00 201,00 -87,00 -30,21Petrovice 3,00 9,00 6,00 200,00Rusín 12,00 13,00 1,00 8,33Slezské Pavlovice 1,00 10,00 9,00 900,00Slezské Rudoltice 58,00 56,00 -2,00 -3,45Třemešná 104,00 108,00 4,00 3,85Úvalno 284,00 281,00 -3,00 -1,06Vysoká 57,00 65,00 8,00 14,04Zátor 419,00 229,00 -190,00 -45,35SO ORP Krnov 11722,00 12192,00 470,00 4,01Zdroj dat: Ministerstvo financí ČRPozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.113

Graf 56: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Krnov2001501005002005 2006 2007 2008 2009 2010 2011volná pracovní místaregistrovaní uchazečiZdroj dat: MPSV, GIS 0Tabulka 104: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP KrnovMíra podnikatelské aktivity [‰]Obec2005 2010 Změna 2005 - 2010Bohušov 113,49 120,45 6,96Brantice 178,22 178,79 0,57Býkov-Láryšov 129,25 157,53 28,28Čaková 187,92 185,06 -2,85Dívčí Hrad 132,84 129,15 -3,69Heřmanovice 184,07 160,46 -23,61Hlinka 85,37 104,17 18,80Holčovice 163,84 198,86 35,02Hošťálkovy 150,47 174,60 24,13Janov 134,11 157,89 23,78Jindřichov 133,51 134,47 0,96Krasov 186,19 162,24 -23,94Krnov 153,84 154,92 1,08Lichnov 152,05 149,95 -2,10Liptaň 127,43 143,45 16,02Město Albrechtice 148,22 160,29 12,07Osoblaha 98,02 106,18 8,16Petrovice 116,79 163,12 46,33Rusín 126,87 137,40 10,54Slezské Pavlovice 104,65 93,41 -11,24Slezské Rudoltice 84,10 89,17 5,07Třemešná 122,15 154,09 31,93Úvalno 123,24 143,76 20,51Vysoká 115,89 168,64 52,75Zátor 160,34 167,91 7,58SO ORP Krnov 148,27 153,30 5,03Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektůPozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného roku114

Tabulka 105: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP KrnovObchodní jméno Sídlo Převažující činnostKategoriepodle počtuzaměstnancůKrnovské opravny a strojírny s.r.o.KrnovOpravy a údržba ostatních dopravních prostředků azařízení j. n.500 - 999POO OS TOK PEGA Krnov Činnosti odborových svazů 500 - 999Sdružené zdravotnické zařízení Krnov,příspěvková organizaceKrnov Všeobecná ambulantní zdravotní péče 500 - 999Kofola a.s.KrnovVýroba nealkoholických nápojů; stáčení minerálních aostatních vod do lahví250 - 499Město Krnov Krnov Všeobecné činnosti veřejné správy 250 - 499PEGA - VEL, a.s. Krnov Výroba ostatních technických a průmyslových textilií 250 - 499A S P E C, spol. s r.o.KrnovVýroba pekařských a cukrářských výrobků, kromětrvanlivých100 - 199CZB, a.s. Krnov Výroba ostatních obráběcích strojů 100 - 199Den Braven Czech and Slovak a.s. Úvalno Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti 100 - 199ELFE, s.r.o. Krnov Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení 100 - 199Zdroj dat:Ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 2011115

SWOT ANALÝZASilné stránkyPozitivní věková struktura v obcích Hlinka,Býkov-Láryšov, Vysoká, Slezské Rudoltice,Bohušov a Zátor.Mírný nárůst počtu obsazených pracovních míst,především v obci Krnov, Dívčí Hrad aHeřmanovice.Relativně stabilizovaný vývoj nezaměstnanostiod roku 2009 s většími sezónními výkyvy.Existence významných ekonomických subjektůve městě Krnov.PříležitostiPřipravená průmyslová zóna v Krnově.Dobré dopravní napojení na Polsko a rozvojovýpotenciál přeshraniční spolupráce.Nárůst míry podnikatelské aktivity, předevšímv obcích Vysoká, Petrovice, Holčovice,Třemešná.Kvalitní životní prostředí může přispět k většíatraktivitě území a rozvoji cestovního ruchu,především v oblasti agroturistiky, hipoturistiky,pobytových zájezdů pro školy v příroděs výukovým programem.Rozvoj spolupráce měst Bruntál-Krnov-Opavamůže přispět k ekonomické stabilizaci situacev oblasti.Slabé stránkyDlouhodobý pokles počtu obyvatel v rámcicelého SO ORP, především v obcích Krnov,Jindřichov, Hošťálkovy, Město Albrechtice,Heřmanovice. Tento pokles je způsobenpředevším migračními ztrátami.Negativní věková struktura u obcí Petrovice,Rusín, Janov, Liptaň a Býkov-Láryšov.Záporný přirozený přírůstek, zejména u obcíKrnov, Osoblaha, Hošťálkovy, Holčovice.Stárnutí obyvatelstva, zvyšující se index stáří(např. obce Petrovice, Rusín, Janov).Větší část SO ORP Krnov (konkrétně obceSlezské Pavlovice, Hlinka, Osoblaha, DívčíHrad, Bohušov, Rusín, Slezské Rudoltice, Liptáň,Vysoká, Jindřichov, Třemešná, MěstoAlbrechtice, Janov, Petrovice, Heřmanovice,Holčovice, Krasov, Čaková, Brantice, Zátor,Lichnov a Býkov-Láryšov) spadá do periferníčásti podmíněné procesy vysídlování vymezenév rámci Moravskoslezského kraje.Území v Moravskoslezském kraji, které bylodefinováno jako sociálně slabé, zahrnulo v tomtoSO ORP obec Zátor a pak oblast Osoblažska(obce Slezské Pavlovice, Hlinka, Osoblaha, DívčíHrad, Bohušov a Rusín).OhroženíKoncentrace ekonomických aktivit v SO ORPpouze do města Krnov. Vysoká ekonomickázranitelnost území při dopadu ekonomickérecese, zejména z důvodu nižších finančníchzdrojů podnikatelských subjektů. Stabilizujícívliv současné zemědělské výroby.Může dojít k nárůstu počtu sociálně vyloučenýchoblastí z důvodu nárůstu počtu sociálněnepřizpůsobivých obyvatel.Pokračující pokles počtu obyvatel bude mít zanásledek snižování koupěschopné poptávky asnížení obslužnosti území v oblasti základníchslužeb (škola, obchod, zdravotní zařízení).116

Počet obyvatelSO ORP NOVÝ JIČÍNSO ORP Nový Jičín leží v jižní části Moravskoslezského kraje. Na severu sousedí správní obvod seSO ORP Bílovec, na východě se SO ORP Kopřivnice a SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Jižníhranice je tvořena obcemi Zlínského kraje, jihozápadní hranici tvoří obce kraje Olomouckého, nazápadě území sousedí se SO ORP Odry. Tato oblast patří do CHKO Poodří, které je charakterizovánoharmonicky utvářenou krajinou parkového charakteru s množstvím rozptýlené zeleně. Území zahrnujepřirozeně meandrující tok řeky Odry, se soustavami trvalých i periodických tůní, lužní lesy či mokřadymezinárodního významu.SO ORP Nový Jičín zahrnuje 15 obcí – Bartošovice, Bernatice nad Odrou, Hladké Životice,Hodslavice, Jeseník nad Odrou, Kunín, Mořkov, Nový Jičín, Rybí, Sedlnice, Starý Jičín, Suchdol nadOdrou, Šenov u Nového Jičína a Životice u Nového Jičína. Pověřeným úřadem je město Nový Jičín.V SO ORP Nový Jičín se dále nachází obec Libhošť, která vznikla 1. 1. 2011 odtržením od NovéhoJičína. Ve studii však tato obec není samostatně zohledněna, protože v době zpracování studie nebylak dispozici nejaktuálnější data a vycházelo se z údajů k 31. 12. 2010. Obec Libhošť je tudíž řešenav rámci obce Nový Jičín, jako její součást.SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBORPočet obyvatel SO ORP Nový Jičín měl v letech 1991 – 2011 vzrůstající tendenci. Nejvýraznějšínárůst nastal do roku 1992, kdy se počet obyvatel zvýšil o 1 331 osob. Růst trval do roku 1995, kdybylo dosaženo nejvyššího počtu obyvatelstva za sledované období (48 610 osob). Od roku 2001docházelo k mírnému poklesu počtu obyvatel, již od roku 2005 však tento počet opět roste až nasoučasnou hodnotu 48 510 osob.Graf 57: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Nový Jičín mezi lety 1991 – 201149000480004700046000450001991 1996 2001 2006 2011Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstvaPozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajůHrubá míra přirozeného přírůstky (hmpp) v obcích SO ORP Nový Jičín od roku 1991, kdy se jejíhodnota pohybovala okolo 3 ‰, poklesla na -2 ‰. V letech 1995 – 2004 nabírala křivka hmppzáporných hodnot, minima byla dosaženo v roce 1996. Od roku 2004 však začala vzrůstat av následujícíh letech nabírala již pouze kladných hodnot. Hrubá míra migračního salda (hmms) mělave sledovaném období podobný vývoj. Ze své maximální dosažené hodnoty v roce 1992 (necelých5 ‰) klesala a od roku 2000 dokonce nabírala záporných hodnot. Roku 2005 se křivka hmms zvýšilado kladných hodnot, avšak od roku 2009 se dostala opět do hodnot záporných. Hrubá míra celkéhopřírůstku populace (hmcpp) dosáhla maxima v roce 1991 (7,53 ‰) a minima v roce 2001 (-3,16 ‰).117

v obci Nový Jičín, kde se stav obyvatelstva snížil o 4,6 %. Naopak nejvyšší nárůst byl zaznamenánv obcích Bernartice nad Odrou (18,8 %), Rybí (8,4 %) a Životice u Nového Jičína (9,3 %).V obcích SO ORP Nový Jičín byl v letech 2001 – 2010 zaznamenán kladný přirozený přírůstek (281),nejvyšších hodnot dosahoval v obcích Nový Jičín (105), Kunín (58) a Šenov u Nového Jičína (27).Záporných hodnot bylo dosaženo pouze v obcích Rybí (-10) a Hostašovice (-3). Migrační saldo bylov obcích SO ORP Nový Jičín ve sledovaných letech záporné, ačkoliv záporných hodnot bylo dosaženopouze v obcích Nový Jičín (-1 342) a Kunín (-7). Naopak kladné hodnoty byly nejvýraznějizaznamenány v obcích Starý Jičín (198), Bernartice nad Odrou (131) a Rybí (121).V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Nový Jičín ke snížení podílu osob ve věku do 14 let,naopak se zvýšil podíl obyvatel ve věku 15 – 64 let, mírně také vzrostl podíl osob starších 65 let. Vesledovaném období došlo k nárůstu hodnoty indexu stáří, která se zvýšila z 64,0 v roce 2000 na 74,4v roce 2010.Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Nový Jičín klesla z 10,69 % v roce 2005 na 9,84 % v roce2010, jedná se tedy o pokles o 0,85 %. Nejvýraznější snížení bylo zaznamenáno v obcích Bartošovicea Hostašovice (obě -2,64 %), Hodslavice (-1,87 %) a Nový Jičín (-1,43 %). Naopak k navýšení mírynezaměstnanosti došlo nejvýrazněji v obcích Rybí (3,40 %), Bernartice nad Odrou (1,98 %) a Mořkov(1,43 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti poklesla ve sledovaném období o 1,88 %, z hodnoty5,21 % v roce 2005 na 3,33 % v roce 2010. Pokles hodnot byl vysledován ve většině obcí správníhoobvodu, k nejvýraznějšímu snížení došlo v obcích Bartošovice (-3,89 %), Sedlnice (-3,79 %) a Jeseníknad Odrou (-3,37 %). Jedinou obcí, v níž se míra dlouhodobé nezaměstnanosti zvýšila, byla obec Rybí(0,86 %).Tabulka 106: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Nový Jičín mezi lety 2001 - 2011Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011Obec2001 2011 Absolutně Relativně (%)Bartošovice 1604 1644 40 2,5Bernartice nad Odrou 788 936 148 18,8Hladké Životice 960 981 21 2,2Hodslavice 1685 1735 50 3,0Hostašovice 685 751 66 9,6Jeseník nad Odrou 1860 1880 20 1,1Kunín 1847 1898 51 2,8Mořkov 2378 2475 97 4,1Nový Jičín 26963 25726 -1237 -4,6Rybí 1061 1172 111 10,5Sedlnice 1297 1392 95 7,3Starý Jičín 2411 2614 203 8,4Suchdol nad Odrou 2498 2595 97 3,9Šenov u Nového Jičína 1960 2099 139 7,1Životice u Nového Jičína 560 612 52 9,3SO ORP Nový Jičín 48557 48510 -47 -0,1Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednuPozn.: relativní změna = (stav2011 - stav2001) / stav2001 * 100Tabulka 107: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Nový Jičín za období2001 – 2010Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoBartošovice 163 160 3 380 343 37Bernartice nad Odrou 98 81 17 287 156 131Hladké Životice 107 88 19 235 233 2Hodslavice 165 164 1 369 320 49Hostašovice 68 71 -3 203 134 69Jeseník nad Odrou 183 178 5 382 367 15Kunín 214 156 58 500 507 -7Mořkov 234 225 9 455 367 88119

Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoNový Jičín 2842 2737 105 4377 5719 -1342Rybí 102 112 -10 273 152 121Sedlnice 131 127 4 388 297 91Starý Jičín 239 234 5 586 388 198Suchdol nad Odrou 247 221 26 599 528 71Šenov u Nového Jičína 212 185 27 728 616 112Životice u Nového Jičína 61 46 15 133 96 37SO ORP Nový Jičín 5066 4785 281 9895 10223 -328Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údajePozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí.Tabulka 108: Věková struktura obcí SO ORP Nový Jičín k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010Věková skupina v r. 2000 (%) Věková skupina v r. 2010 (%)ObecIndex stáří Index stáří

EKONOMICKÝ ROZBORV obcích SO ORP Nový Jičín došlo v letech 2005 – 2010 k navýšení počtu obsazených pracovníchmíst o 1,24 %, z původní hodnoty 19 342 obsazených pracovních míst na 19 581 těchto míst.Nejvýraznější nárůst byl jednoznačně zaznamenán v obci Hostašovice (320,0 %), dále v obcíchŽivotice u Nového Jičína (76,83 %), Hladké Životice (28,08 %) a Bernartice nad Odrou (16,39 %).Naopak k nejvýraznějšímu poklesu došlo v obcích Sedlnice (-39,22 %), Starý Jičín (-25,0 %) aHodslavice (-22,06 %).Od roku 2005 docházelo k pozvolnému nárůstu počtu volných pracovních míst a zároveň nepřímoúměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval do roku 2008, kdy byla situacenejpříznivější a na 86,73 registrovaných uchazečů připadalo 40,47 volných pracovních míst (tj. 2,14registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku dochází k postupnémusnižování volných pracovních míst a naopak začíná stoupat počet registrovaných uchazečů. Tento stavtrval do počátku roku 2010, poté počet registrovaných uchazečů začal opět klesat, zatímco početvolných pracovních míst v podstatě stagnoval mezi hodnotami 8 – 13 volných pracovních míst.Nejhorší situace sledovaného období byla zjištěna v roce 2009, kdy na 186,4 registrovaných uchazečůpřipadalo 5,8 volných pracovních míst (tj. 32,14 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovnímísto).Míra podnikatelské aktivity vzrostla z 166,25 ‰ v roce 2005 na 170,05 ‰ v roce 2010, jedná se tedyo nárůst o 3,80 ‰. Nejvýraznější zvýšení bylo zaznamenáno v obcích Bartošovice (20,31 ‰), Jeseníknad Odrou (18,99 ‰) a Hodslavice (18,84 ‰). Naopak k poklesu míry podnikatelské aktivity došlopouze ve dvou obcích správního obvodu, jedná se o obce Starý Jičín (-5,65 ‰) a Životice u NovéhoJičína (-4,32 ‰).Šest z 10 největších zaměstnavatelů má sídlo své společnosti v obci Nový Jičín, dvě společnosti sídlív obci Suchdol nad Odrou, jedna v obci Kunín a jedna v obci Šenov u Nového Jičína. Největšímzaměstnavatelem oblasti se stala Nemocnice s poliklinikou v Novém Jičíně, příspěvková organizace,která zaměstnává 1 000- 1 499 osob. Další tři firmy spadají do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci ašest společností zaměstnává 250 – 499 osob.Tabulka 110: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Nový JičínObecPočet obsazených pracovních místRozdíl mezi lety2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Bartošovice 177,00 198,00 21,00 11,86Bernartice nad Odrou 61,00 71,00 10,00 16,39Hladké Životice 203,00 260,00 57,00 28,08Hodslavice 136,00 106,00 -30,00 -22,06Hostašovice 30,00 126,00 96,00 320,00Jeseník nad Odrou 199,00 201,00 2,00 1,01Kunín 419,00 335,00 -84,00 -20,05Mořkov 366,00 324,00 -42,00 -11,48Nový Jičín 11023,00 12275,00 1252,00 11,36Rybí 84,00 87,00 3,00 3,57Sedlnice 385,00 234,00 -151,00 -39,22Starý Jičín 396,00 297,00 -99,00 -25,00Suchdol nad Odrou 1466,00 1483,00 17,00 1,16Šenov u Nového Jičín 4315,00 3439,00 -876,00 -20,30Životice u Nového Ji 82,00 145,00 63,00 76,83SO ORP Nový Jičín 19342,00 19581,00 239,00 1,24Zdroj dat: Ministerstvo financí ČRPozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.121

Graf 60: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Nový Jičín2502001501005002005 2006 2007 2008 2009 2010 2011volná pracovní místaregistrovaní uchazečiZdroj dat: MPSV, GIS 0Tabulka 111: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Nový JičínMíra podnikatelské aktivity [‰]Obec2005 2010 Změna 2005 - 2010Bartošovice 175,84 196,15 20,31Bernartice nad Odrou 147,42 151,86 4,44Hladké Životice 144,25 149,79 5,54Hodslavice 152,17 171,01 18,84Hostašovice 148,47 148,97 0,49Jeseník nad Odrou 121,93 140,91 18,99Kunín 138,95 149,59 10,64Mořkov 139,94 142,92 2,97Nový Jičín 178,50 179,00 0,50Rybí 149,16 151,33 2,17Sedlnice 186,57 199,28 12,71Starý Jičín 174,87 169,22 -5,65Suchdol nad Odrou 117,48 126,26 8,78Šenov u Nového Jičína 173,83 183,55 9,72Životice u Nového Jičína 178,45 174,13 -4,32SO ORP Nový Jičín 166,25 170,05 3,80Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektůPozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného rokuTabulka 112: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Nový JičínObchodní jméno Sídlo Převažující činnostKategoriepodle počtuzaměstnancůNemocnice s poliklinikou v NovémJičíně, příspěvková organizaceNový Jičín Ústavní zdravotní péče 1000 - 1499TONAK a.s. Nový Jičín Výroba ostatních oděvů a oděvních doplňků 500 - 999Visteon - AutopalServices s.r.o. Nový JičínOstatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních atechnických věd500 - 999Vojenský opravárenský podnik 025Nový Jičín, státní podnikJEDNOTA, spotřební družstvo vNovém JičíněMEKO, spol. s r. o.Šenov u Nového Jičína Opravy kovodělných výrobků 500 - 999Nový JičínNový JičínMaloobchod s převahou potravin, nápojů atabákových výrobků v nespecializovanýchprodejnáchČinnosti agentur zprostředkujících práci napřechodnou dobu122250 - 499250 - 499Město Nový Jičín Nový Jičín Všeobecné činnosti veřejné správy 250 - 499Mlékárna Kunín a.s. Kunín Zpracování mléka, výroba mléčných výrobků a sýrů 250 - 499NC Line s.r.o. Suchdol nad Odrou Obrábění 250 - 499

Obchodní jméno Sídlo Převažující činnostVýroba neelektrických spotřebičů převážně proROMOTOP spol. s r. o.Suchdol nad OdroudomácnostZdroj dat:Ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 2011Kategoriepodle počtuzaměstnanců250 - 499123

SWOT ANALÝZASilné stránkyDlouhodobě stabilizovaný vývoj počtu obyvatelv celém SO ORP.Pozitivní přirozený přírůstek především v NovémJičíně a Kuníně.Vyšší podíl dětské složky u obcí Bernartice nadOdrou, Hladké Životice, Kunín, Šenov u NovéhoJičína.Nárůst obsazených pracovních míst, především vobcích Nový Jičín a Hostašovice.Obce Bartošovice, Hladké Životice, Kunín,Libhošť, Nový Jičín, Rybí, Sedlnice, Šenov uNového Jičína a Životice u Nového Jičína spadajído Ostravské aglomerace.Dobré dopravní napojení území.PříležitostiNárůst míry podnikatelské aktivity, předevšímv obcích Bartošovice, Jeseník nad Odrou,Hodslavice a Sedlnice.Nutnost diverzifikace ekonomické činnosti nadobudovaných průmyslových zónách, zvlášťvýběr vhodných ekonomických subjektů, kterýmbudou tyto plochy nabízeny. Preference firems inovativním potenciálem, nejsou vhodnálogistická centra, která nestabilizují zaměstnanostv území.Posílení oblasti vlivem růstu významu Ostravskéaglomerace.Obce v oblasti říční nivy můžou využít územíjako cíl rekreačních aktivit obyvatel Ostravy.Slabé stránkyVyšší podíl seniorů v obcích Mořkov, Šenov uNového Jičína, Hodslavice, Starý Jičín.Vysoká variabilita vývoje počtu registrovanýchuchazečů o zaměstnání v celém SO ORP od roku2005 – 2011.Výrazné záporné migrační saldo u města NovýJičín.OhroženíVysoká zranitelnost oblasti při dopaduhospodářské recese, která se již projevila v letech2008 – 2009, z důvodu nevhodné strukturyekonomických subjektů.Nedostatečná podpora strategického plánování anízká absorpční schopnost čerpat dotaceEvropské Unie u hlavních akterů v území.Nižší identita obyvatel s územím.124

Počet obyvatelSO ORP ODRYSO ORP Odry leží v jižní části Moravskolslezského kraje. Na severu území sousedí se SO ORPVíkov, na východě se SO ORP Nový Jičín. Jižní a jihozápadní hranice správního území je tvořenahranicí Olomouckého kraje. Z hlediska geomorfologického členění patří zkoumané území do dvouodlišných celků, kterými jsou Nízký Jeseník a Moravská brána. Na řešené území zasahuje svýmzápadním výběžkem Chráněná krajinná oblast Poodří.SO ORP Odry zahrnuje 10 obcí – Fulnek, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou,Luboměř, Mankovice, Odry, Spálov, Vražné a Vrchy. SO ORP Odry se rozkládá na území o rozloze223,98 km 2 (3,1 % rozlohy kraje) s hustotou zalidnění 78 obyvatel/km 2 , což je mnohem méně nežprůměr za kraj (230 obyvatel/km 2 ) i Českou republiku (132 obyvatel/km 2 ). Podílem počtu obyvatel,který představuje 1,4 % kraje, patří k nejmenším správním obvodům v kraji.SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBORV letech 1991 – 2011 došlo v obcích SO ORP Odry ke snížení počtu obyvatel. Nejvýraznější poklesnastal v letech 1991 – 1992, kdy se počet obyvatel snížil o 960 osob. Za celé sledované období pokleslstav obyvatelstva z 19 278 na 17 426 osob.Graf 61: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Odry mezi lety 1991 – 2011195001900018500180001750017000165001991 1996 2001 2006 2011Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstvaPozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajůHrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) od roku 1991 poklesla z hodnoty 5 ‰ na -2 ‰ dosaženév roce 1995. Do roku 2000 se křivka hmpp pohybovala v záporných hodnotách a od tohoto rokuzačala hodnota hmpp stoupat a trvale nabrala kladných hodnot. Hrubá míra migračního salda (hmms)dosahovala kromě let 1994 – 1995 a 1997 – 1998 pouze záporných hodnot. Minima hmms bylodosaženo v roce 2004 hodnotou -4,82 ‰. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp)dosahovala maximálních hodnot v roce 1994 (5,59 ‰) a minima v roce 2000 (-3,76 ‰).125

V letech 2001 – 2011 došlo v obcích SO ORP Odry ke snížení počtu obyvatel z 17 687 na 17 426osob, jedná se tedy o pokles o 1,5 %. Nejvýraznějšího snížení bylo dosaženo v obcích Luboměř (-6,6 %), Vrchy (-6,2 %) a Fulnek (-2,3 %). Počet obyvatel se zvýšil ve třech obcích správního obvodu,v obcích Heřmánky (11,7 %), Mankovice (1,2 %) a Vražné (0,1 %).Přirozený přírůstek dosahoval v obcích SO ORP Odry v letech 2001 – 2010 kladných hodnot (136).Nejvyšší hodnoty byly zjištěny v obcích Odry (105), Fulnek (42) a Spálov (14), zatímco zápornéhodnoty byly zjištěny ve třech obcích správního obvodu – v obcích Luboměř (-28), Heřmánky (-9) aVrchy (-8). Naopak hodnota migračního salda v obcích správního obvodu byla ve sledovaném obdobízáporná (-397). Nejnižší hodnota migračního salda byla zjištena v obcích Fulnek (-183), Odry (-180) aSpálov (-29), naopak kladných hodnot bylo dosaženo pouze v obcích Heřmánky (27), Mankovice (4) aLuboměř (1).V letech 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Odry ke změně věkové struktury obyvatelstva. Zatímcopodíl obyvatel ve věku do 14 let pokles, došlo k mírnému nárůstu podílu obyvatel ve věku nad 65 let ak výraznému nárůstu podílu obyvatel ve věku 15 – 64 let. Také se zvýšila hodnota indexu stáří z 61,4v roce 2000 na 74,4 v roce 2010. Nejvyšší hodnoty indexu stáří je dlouhodobě dosahováno v obciLuboměř.Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Odry vzrostla z 12,83 % v roce 2005 na 14,61 % v roce 2010,jedná se tedy o nárůst o 1,78 %. Nejvýrazněji se míra nezaměstnanosti zvýšila v obcích Jakubčovicenad Odrou (6,07 %), Luboměř (5,83 %) a Heřmánky (2,55 %), naopak k poklesu došlo pouze v obciMankovice (-1,12 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti se v obcích SO ORP Odry ve sledovanémobdobí snížila o 0,5 % a k poklesu došlo ve všech obcích, kromě obcí Jakubčovice nad Odrou(1,55 %) a Luboměř (0,74 %). Nejvýrazněji byl pokles zaznamenán v obcích Heřmanice u Oder (-3,85 %), Vrchy (-2,24 %) a Mankovice (-1,91 %).Tabulka 113: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Odry mezi lety 2001 - 2011Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011Obec2001 2011 Absolutně Relativně (%)Fulnek 6061 5920 -141 -2,3Heřmanice u Oder 338 335 -3 -0,9Heřmánky 154 172 18 11,7Jakubčovice nad Odrou 693 681 -12 -1,7Luboměř 412 385 -27 -6,6Mankovice 595 602 7 1,2Odry 7442 7367 -75 -1,0Spálov 919 904 -15 -1,6Vražné 846 847 1 0,1Vrchy 227 213 -14 -6,2SO ORP Odry 17687 17426 -261 -1,5Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednuPozn.: relativní změna = (stav2011 - stav2001) / stav2001 * 100Tabulka 114: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Odry za období 2001– 2010Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoFulnek 639 597 42 894 1077 -183Heřmanice u Oder 44 37 7 61 71 -10Heřmánky 11 20 -9 53 26 27Jakubčovice nad Odrou 55 50 5 116 133 -17Luboměř 22 50 -28 63 62 1Mankovice 60 57 3 121 117 4Odry 857 752 105 1030 1210 -180Spálov 95 81 14 159 188 -29Vražné 76 71 5 197 201 -4Vrchy 19 27 -8 66 72 -6SO ORP Odry 1878 1742 136 2760 3157 -397Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údajePozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí.127

Tabulka 115: Věková struktura obcí SO ORP Odry k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010Věková skupina v r. 2000 (%) Věková skupina v r. 2010 (%)ObecIndex stáří Index stáří

EKONOMICKÝ ROZBORV obcích SO ORP Odry došlo v letech 2005 – 2010 ke snížení počtu obsazených pracovních míst o14,30 %, z původní hodnoty 5 316 obsazených pracovních míst na 4 556 těchto míst. Zatímcok nejvýraznějšímu poklesu došlo v obcích Vrchy (-81,82 %), Heřmánky (-80,39 %) a Heřmanice uOder (-70,45 %), navýšení počtu obsazených pracovních míst bylo zaznamenáno pouze v obcíchFulnek (10,51 %) a Spálov (6,32 %).Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Odry k postupnému nárůstu počtu volných pracovníchmíst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 63,4 registrovaných uchazečů připadalo 24,1 volnýchpracovních míst (tj. 2,63 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku sevšak začal počet volných pracovních míst opět snižovat a zároveň rostl počet registrovaných uchazečů.Nejhoršího stavu bylo dosaženo počátkem roku 2010, kdy na 162,4 registrovaných uchazečů připadalo1,2 volných pracovních míst (tj. 135,3 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo).Míra podnikatelské aktivity se v obcích SO ORP Odry v letech 2005 – 2010 zvýšila z 152,47 ‰ na155,71 ‰, jedná se tedy o nárůst o 3,23 ‰. Nejvýraznější navýšení bylo zjištěno v obcích Heřmánky(36,76 ‰), Vrchy (17,30 ‰) a Luboměř (13,88 ‰), naopak k poklesu došlo pouze v obcíchJakubčovice nad Odrou (-13,99 ‰) a Mankovice (-2,56 ‰).Šest z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Odry má sídlo své společnosti v obci Odry, třispolečnosti sídlí v obci Fulnek a jedna společnost sídlí v obci Jakubčovice nad Odrou. Dvě největšífirmy v dané oblasti zaměstnávají 250 – 499 zaměstnanců, sedm společností spadá do kategorie se 100– 199 zaměstnanci a jedna firma zaměstnává 50 – 99 osob.Tabulka 117: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP OdryObecPočet obsazených pracovních místRozdíl mezi lety2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Fulnek 1513,00 1672,00 159,00 10,51Heřmanice u Oder 44,00 13,00 -31,00 -70,45Heřmánky 51,00 10,00 -41,00 -80,39Jakubčovice nad Odro 302,00 245,00 -57,00 -18,87Luboměř 29,00 21,00 -8,00 -27,59Mankovice 132,00 126,00 -6,00 -4,55Odry 3091,00 2333,00 -758,00 -24,52Spálov 95,00 101,00 6,00 6,32Vražné 48,00 33,00 -15,00 -31,25Vrchy 11,00 2,00 -9,00 -81,82SO ORP Odry 5316,00 4556,00 -760,00 -14,30Zdroj dat: Ministerstvo financí ČRPozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.129

Graf 64: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Odry2001501005002005 2006 2007 2008 2009 2010 2011volná pracovní místaregistrovaní uchazečiZdroj dat: MPSV, GIS 0Tabulka 118: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP OdryMíra podnikatelské aktivity [‰]Obec2005 2010 Změna 2005 - 2010Fulnek 153,77 158,58 4,81Heřmanice u Oder 164,31 178,04 13,74Heřmánky 136,65 173,41 36,76Jakubčovice nad Odrou 145,19 131,20 -13,99Luboměř 101,99 115,87 13,88Mankovice 123,10 120,54 -2,56Odry 163,30 163,68 0,37Spálov 123,52 129,67 6,15Vražné 126,03 137,65 11,62Vrchy 166,67 183,96 17,30SO ORP Odry 152,47 155,71 3,23Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektůPozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného rokuTabulka 119: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP OdryObchodní jméno Sídlo Převažující činnostKategorie podlepočtuzaměstnancůMASSAG Stamping a.s.FulnekKování, lisování, ražení, válcování a protlačováníkovů; prášková metalurgie250 - 499SemperflexOptimit s.r.o. Odry Výroba ostatních pryžových výrobků 250 - 499EUROVIA Jakubčovice, s.r.o. Jakubčovice nad OdrouProvoz pískoven a štěrkopískoven; těžba jílů akaolinu100 - 199Hein& spol. - keramické závody,spol. s r.o.Odry Výroba keramických obkládaček a dlaždic 100 - 199Medi-Globe s.r.o. Odry Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb 100 - 199Město Odry Odry Všeobecné činnosti veřejné správy 100 - 199Městská nemocnice v Odrách Odry Ústavní zdravotní péče 100 - 199R - FIN s.r.o.FulnekVýroba elektrických spotřebičů převážně prodomácnost100 - 199VVM - IPSO s.r.o. Fulnek Obrábění 100 - 199Domov Odry, příspěvkováOdry Ústavní sociální péče o seniory 50 - 99organizaceZdroj dat:Ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 2011130

SWOT ANALÝZASilné stránkyKladný přirozený přírůstek v obcích Odry aFulnek.Příznivá věková skladba obyvatelstva, vysokýpodíl dětské složky, zejm. v obcích Heřmanice uOder, Vražné.Dobré předpoklady stát se cílovou oblastísuburbanizační migrace (první i druhé bydlení),jejímž zdrojem je Ostravsko:- kvalitní životní prostředí bez prům. imisí,- výborné dopravní spojení předevšíms Ostravou, ale i s Olomoucí (D47) umožňujícídenní dojížďku za prací,- nízká cena nemovitostí.Výborné krajinné předpoklady pro rozvoj všechforem letní i zimní turistiky.Slabé stránkyDlouhodobý mírný pokles obyvatelstva,způsobený především migračními ztrátami(Fulnek, Odry).Nárůst míry nezaměstnanosti, vyšší míranezaměstnanosti než je krajský průměr (zejm.v obcích Jakubčovice n. O., Luboměř)Snižující se počet obsazených pracovních míst(zejména v Odrách a procentuálněv obcíchVrchy, Heřmánky, Heřmanice u Oder).Obce Odry, Luboměř, Spálov, Heřmánky,Jakubčovice nad Odrou a Heřmanice u Oderspadají do periferní části Moravskoslezskéhokraje.Území obcí Odry, Luboměř, Spálov, Heřmánky aJakubčovice nad Odrou bylo definováno jakosociálně slabé území v rámci Moravskoslezskéhokraje.Chybí infrastruktura pro turistiku.PříležitostiV územně-plánovacích dokumentech zohlednitatraktivitu oblasti, včetně možnosti nastavenívhodné formy regulace investičních projektů,zvláště pokud přinášejí ve svých záměrechpřidanou hodnotu v podobě nových pracovníchmíst.Nárůst míry podnikatelské aktivity, předevšímv obcích Heřmánky, Vrchy, Luboměř aHeřmanice u Oder.Dobudovaná dálnice D1 zvýší rezidenčníatraktivitu obcí SO ORP Odry.Spolupráce při rozvojových aktivitách dvouklíčových aktérů v území – Odry a Fulnek.OhroženíPokračující pokles počtu obyvatelstva předevšímmigrací bude snižovat koupěschopnou poptávku.Vysídlováním oblasti může dojít k porušenídemografické rovnováhy s důsledkem zvýšenípodílu nepřízpůsobivých obyvatel a vznikusociálně vyloučených lokalit.Nedostatečná nabídka vhodných pracovních místpro osoby ve věku 20 – 30 let.131

Počet obyvatelSO ORP OPAVASO ORP Opava leží v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Na východě území sousedí seSO ORP Kravaře, SO ORP Hlučín a SO ORP Ostrava, na jihu sousedí se SO ORP Bílovec, SO ORPOdry a SO ORP Vítkov, na západě se SO ORP Bruntál a SO ORP Krnov. Severní hranice správníhoobvodu je tvořena státní hranicí s Polskem. Území je charakterizováno dvěma přírodními útvary,pahorkatinou Nízkého Jeseníku a oblastí Hornoslezské nížiny. Hlavní vodní osou je řeka Opava, zlevase vlévající do řeky Odry, se svým pravým přítokem Moravicí. Území správního obvodu patří stále kzemědělským oblastem a tvoří jádro zemědělské produkce kraje.SO ORP Opava zahrnuje 41 obcí – Branky u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Budišovice, DolníŽivotice, Háj ve Slezsku, Hlavnice, Hlubočec, Hněvošice, Holasovice, Hrabyně, Hradec nad Moravicí,Chlebičov, Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice,Mikolajice, Mladecko, Mokré Lazce, Neplachovice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, PustáPolom, Raduň, Skřipov, Slavkov, Služovice, Sosnová, Stěbořice, Štáblovice, Štítina, Těškovice,Uhlířov, Velké Heraltice, Velké Hoštice a Vršovice. Počtem obcí se správní obvod stává největšímsprávním obvodem v kraji, Pověřeným úřadem je jen Opava. Podílem 10,1 % na celkové rozloze krajei podílem 8,1 % na celkovém počtu obyvatel kraje je na třetím místě. Ve dvou městech, Opavě aHradci nad Moravicí, žije 64,5 % obyvatel obvodu.SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBORV obcích SO ORP Opava došlo v letech 1991 – 2011 k poklesu počtu obyvatel. Počet obyvatel se vesprávním obvodě zvyšoval pouze v letech 1991 – 1994, 2000 – 2001 a 2008 – 2009. Nejvyššího stavupočtu obyvatel bylo v dané oblasti dosaženo v roce 1994, kdy se jejich počet zvýšil na 103 678 osob.Do roku 2011 však tento počet klesl o 2 032 osob, až na současnou hodnotu 101 646 obyvatel.Graf 65: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Opava mezi lety 1991 – 20111040001035001030001025001020001015001010001005001991 1996 2001 2006 2011Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstvaPozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajůHrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) v obcích SO ORP Opava od roku 1991 klesala a v roce 1995nabrala trvale záporných hodnot. Tento stav trval do roku 2005, kdy se začala hmpp zvyšovat a začalase opět pohybovat v kladných hodnotách, ovšem jen do roku 2009, poté opět klesla pod nulovouhranici. Hrubá míra migračního salda (hmms) se většinu sledovaného období pohybovala v zápornýchhodnotách. Maximální hodnoty hrubé míry celkového přírůstku populace (hmcpp) bylo dosaženov roce 1991(3 ‰), naopak nejníže klesla v roce 2000 (-3 ‰).132

V letech 2001 – 2011 došlo v obcích SO ORP Opava ke snížení počtu obyvatel z 103 159 osob na101 646 osob, jedná se tedy o pokles o 1,5 %. Nejvýraznějšího snížení v počtu obyvatel bylo dosaženov obcích Bratříkovice (-12,0 %), Těškovice (-6,9 %) a Opava (-5,2 %). Naopak nárůst počtu obyvatelbyl zaznamenán nejvýrazněji v obci Budišovice (38,0 %), dále v obcích Slavkov (14,9 %) aNeplachovice (12,4 %).V obcích SO ORP Opava byl v letech 2001 – 2010 zjištěn záporný přirozený přírůstek (-363), kterýbyl nejnižší v obcích Háj ve Slezsku (-283), Kyjovice (-227) a Opava (-210). Kladných hodnotpřirozeného přírůstku bylo dosaženo v obcích Hradec nad Moravicí (80), Neplachovice a VelkéHoštice (obě 50). Migrační saldo v obcích správního obvodu bylo taktéž záporné (-1 150) a bylo nižší,než je krajský průměr, ačkoliv nabývalo záporných hodnot pouze v 11 obcích. Nejnižší hodnotamigračního salda byla zjištěna v obci Opava (-2 989), čímž výrazně ovlivnila celý správní obvod, dálev obcích Velké Heraltice (-45) či Těškovice (-34). Nejvyšší hodnoty migračního salda bylyzaznamenány v obcích Hradec nad Moravicí (347), Háj ve Slezsku (240) a Slavkov (194).V letech 2000 – 2010 došlo v obcích správního obvodu ke změně věkové struktury obyvatelstva.Zatímco podíl obyvatel ve věku do 14 let a nad 65 let se snížil, zvýšil se podíl obyvatel ve věku 15 –64 let. Došlo také k mírnému navýšení indexu stáří, z hodnoty 72,8 v roce 2000 a na 74,4 v roce 2010.Dlouhodobě nejvyšší index stáří byl zjištěn v obci Kyjovice, naopak v šesti obcích správního obvodudošlo ke snížení hodnot ve sledovaném období (obce Budišovice, Holasovice, Chvalíkovice, Lhotka uLitultovic, Skřipov a Uhlířov).Míra nezaměstnanosti klesla v obcích SO ORP Opava v letetch 2005 – 2010 o 0,33 %, z 9,65 % na9,32 %. K nejvýraznějšímu snížení došlo v obcích Litultovice (-3,68 %), Nové Sedlice (-2,92 %) aHněvošice (-1,95 %). Obcemi se zvyšující se mírou nezaměstnanosti se staly obce Bratříkovice(4,28 %), Vršovice (3,27 %) a Štáblovice (3,0 %). Také míra dlouhodobé nezaměstnanostizaznamenala ve většině obcí správního obvodu ve sledovaném období pokles ze 4,04 % na 3,13 % (-0,91 %). Nejvýraznějšího poklesu bylo dosaženo v obcích Nové Sedlice (-2,30 %), Lhotka u Litultovic(-1,90 %) a Litultovice (-1,69 %), naopak k nejvýraznějšímu nárůstu došlo v obcích Těškovice(0,75 %), Vršovice (0,56 %) a Pustá Polom (0,45 %).Tabulka 120: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Opava mezi lety 2001 - 2011Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011Obec2001 2011 Absolutně Relativně (%)Branka u Opavy 1013 1093 80 7,9Bratříkovice 166 146 -20 -12,0Brumovice 1442 1444 2 0,1Budišovice 455 628 173 38,0Dolní Životice 1101 1152 51 4,6Háj ve Slezsku 3324 3281 -43 -1,3Hlavnice 601 621 20 3,3Hlubočec 540 567 27 5,0Hněvošice 1028 1035 7 0,7Holasovice 1386 1392 6 0,4Hrabyně 1194 1145 -49 -4,1Hradec nad Moravicí 5022 5449 427 8,5Chlebičov 1069 1105 36 3,4Chvalíkovice 680 708 28 4,1Jakartovice 1054 1111 57 5,4Jezdkovice 214 225 11 5,1Kyjovice 833 796 -37 -4,4Lhotka u Litultovic 187 200 13 7,0Litultovice 762 824 62 8,1Mikolajice 252 256 4 1,6Mladecko 162 165 3 1,9Mokré Lazce 1067 1142 75 7,0Neplachovice 825 927 102 12,4Nové Sedlice 463 490 27 5,8Oldřišov 1334 1339 5 0,4134

ObecRok Rozdíl mezi lety 2001 a 20112001 2011 Absolutně Relativně (%)Opava 61473 58274 -3199 -5,2Otice 1281 1340 59 4,6Pustá Polom 1358 1459 101 7,4Raduň 960 961 1 0,1Skřipov 1012 1015 3 0,3Slavkov 1627 1870 243 14,9Služovice 816 812 -4 -0,5Sosnová 424 426 2 0,5Stěbořice 1313 1387 74 5,6Štáblovice 598 630 32 5,4Štítina 1184 1208 24 2,0Těškovice 882 821 -61 -6,9Uhlířov 358 346 -12 -3,4Velké Heraltice 1618 1596 -22 -1,4Velké Hoštice 1644 1778 134 8,2Vršovice 437 482 45 10,3SO ORP Opava 103159 101646 -1513 -1,5Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednuPozn.: relativní změna = (stav2011 - stav2001) / stav2001 * 100Tabulka 121: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Opava za období 2001– 2010Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoBranka u Opavy 94 68 26 237 183 54Bratříkovice 21 17 4 29 53 -24Brumovice 144 140 4 296 298 -2Budišovice 58 41 17 280 124 156Dolní Životice 111 139 -28 269 190 79Háj ve Slezsku 276 559 -283 713 473 240Hlavnice 64 43 21 120 121 -1Hlubočec 61 49 12 138 123 15Hněvošice 107 88 19 127 139 -12Holasovice 117 142 -25 281 250 31Hrabyně 110 228 -118 365 296 69Hradec nad Moravicí 558 478 80 1222 875 347Chlebičov 111 83 28 117 109 8Chvalíkovice 90 68 22 129 123 6Jakartovice 127 119 8 369 320 49Jezdkovice 16 19 -3 40 26 14Kyjovice 60 287 -227 310 120 190Lhotka u Litultovic 10 18 -8 46 25 21Litultovice 90 67 23 206 167 39Mikolajice 20 26 -6 57 47 10Mladecko 24 15 9 63 69 -6Mokré Lazce 114 103 11 237 173 64Neplachovice 114 64 50 201 149 52Nové Sedlice 49 42 7 140 120 20Oldřišov 150 113 37 180 212 -32Opava 6010 6220 -210 7317 10306 -2989Otice 146 121 25 324 290 34Pustá Polom 132 126 6 308 213 95Raduň 95 102 -7 180 172 8Skřipov 115 103 12 169 178 -9Slavkov 200 151 49 501 307 194Služovice 59 68 -9 152 147 5135

Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoSosnová 41 48 -7 107 98 9Stěbořice 137 110 27 242 195 47Štáblovice 74 67 7 136 111 25Štítina 125 110 15 243 234 9Těškovice 48 75 -27 93 127 -34Uhlířov 34 40 -6 63 69 -6Velké Heraltice 172 149 23 361 406 -45Velké Hoštice 190 140 50 370 286 84Vršovice 46 37 9 101 65 36SO ORP Opava 10320 10683 -363 16839 17989 -1150Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údajePozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí.Tabulka 122: Věková struktura obcí SO ORP Opava k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010ObecVěková skupina v r. 2000 (%) Věková skupina v r. 2010 (%)Index stáří Index stáří

ObecVěková skupina v r. 2000 (%) Věková skupina v r. 2010 (%)

EKONOMICKÝ ROZBORPočet obsazených pracovních míst se v obcích SO ORP Opava zvýšil v letech 2005 – 2010 ze 42 139na 43 411, jedná se tedy o nárůst o 3,02 %. Nejvýraznějšího nárůstu bylo dosaženo v obcích Lhotka uLitultovic (350,0 %), Bratříkovice (200,0 %) a Mikolajice (185,71 %). Naopak ke snížení počtuobsazených pracovních míst došlo nejvýrazněji v obcích Služovice (-64,71 %), Budišovice (-60,87 %)a Stěbořice (-21,51 %).Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP k nárůstu počtu volných pracovních míst a zároveň senepřímo úměrně snižoval počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku 2008, kdy bylasituace nejpříznivější a na 82,73 registrovaných uchazečů připadalo 23,24 volných pracovních míst (tj.3,56 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Po roce 2008 docházelo opět ke sníženípočtu volných pracovních míst a naopak se začal zvyšovat počet registrovaných uchazečů. Nejhoršísituace bylo dosaženo počátkem roku 2011, kdy na 151,15 registrovaných uchazečů připadalo 4,51volných pracovních míst (tj. 33,51 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo).Míra podnikatelské aktivity se v obcích SO ORP Opava zvýšila ve sledovaném období o 9,24 %,z původní hodnoty 170,07 ‰ v roce 2005 na hodnotu 179,31 ‰ v roce 2010. Jedná se onadprůměrnou hodnotu v rámci kraje. K nejvýraznějšímu nárůstu došlo v obcích Budišovice(45,43 %), Sosnová (36,55 %) a Bratříkovice (36,38 %), naopak pokles byl zaznamenán nejvýraznějiv obcích Vršovice (-14,09 %), Pustá Polom (-7,36 %) a Nové Sedlice (-6,99 %).Devět z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Opava má sídlo své firmy v obci Opava. Největšíspolečnost podle počtu zaměstnanců je v dané oblasti firma BRANO a.s. se sídlem v obci Hradec nadMoravicí a zaměstnává 2 000 – 2 499 osob. Další tři společnosti spadají do kategorie s 1 000 – 1 499zaměstnanci, pět firem spadá do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci a jedna společnost zaměstnává 250– 499 osob.Tabulka 124: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP OpavaObecPočet obsazených pracovních místRozdíl mezi lety2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Branka u Opavy 194,00 192,00 -2,00 -1,03Bratříkovice 1,00 3,00 2,00 200,00Brumovice 285,00 272,00 -13,00 -4,56Budišovice 23,00 9,00 -14,00 -60,87Dolní Životice 330,00 388,00 58,00 17,58Háj ve Slezsku 418,00 464,00 46,00 11,00Hlavnice 176,00 157,00 -19,00 -10,80Hlubočec 26,00 47,00 21,00 80,77Hněvošice 65,00 73,00 8,00 12,31Holasovice 177,00 179,00 2,00 1,13Hrabyně 730,00 682,00 -48,00 -6,58Hradec nad Moravicí 3623,00 3180,00 -443,00 -12,23Chlebičov 52,00 68,00 16,00 30,77Chvalíkovice 29,00 72,00 43,00 148,28Jakartovice 100,00 95,00 -5,00 -5,00Jezdkovice 14,00 14,00 0,00 0,00Kyjovice 146,00 151,00 5,00 3,42Lhotka u Litultovic 4,00 18,00 14,00 350,00Litultovice 190,00 189,00 -1,00 -0,53Mikolajice 7,00 20,00 13,00 185,71Mladecko 34,00 28,00 -6,00 -17,65Mokré Lazce 110,00 158,00 48,00 43,64Neplachovice 230,00 210,00 -20,00 -8,70Nové Sedlice 4,00 8,00 4,00 100,00Oldřišov 212,00 182,00 -30,00 -14,15Opava 31990,00 33485,00 1495,00 4,67Otice 1026,00 1101,00 75,00 7,31138

ObecPočet obsazených pracovních místRozdíl mezi lety2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Pustá Polom 155,00 170,00 15,00 9,68Raduň 142,00 174,00 32,00 22,54Skřipov 139,00 184,00 45,00 32,37Slavkov 176,00 187,00 11,00 6,25Služovice 187,00 66,00 -121,00 -64,71Sosnová 24,00 27,00 3,00 12,50Stěbořice 251,00 197,00 -54,00 -21,51Štáblovice 39,00 86,00 47,00 120,51Štítina 168,00 155,00 -13,00 -7,74Těškovice 47,00 38,00 -9,00 -19,15Uhlířov 58,00 87,00 29,00 50,00Velké Heraltice 343,00 352,00 9,00 2,62Velké Hoštice 208,00 236,00 28,00 13,46Vršovice 6,00 7,00 1,00 16,67SO ORP Opava 42139,00 43411,00 1272,00 3,02Zdroj dat: Ministerstvo financí ČRPozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.Graf 68: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Opava1601401201008060402002005 2006 2007 2008 2009 2010 2011volná pracovní místaregistrovaní uchazečiZdroj dat: MPSV, GIS 0Tabulka 125: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP OpavaMíra podnikatelské aktivity [‰]Obec2005 2010 Změna 2005 - 2010Branka u Opavy 134,72 161,59 26,86Bratříkovice 173,08 209,46 36,38Brumovice 147,74 144,86 -2,89Budišovice 140,66 186,09 45,43Dolní Životice 128,83 143,23 14,39Háj ve Slezsku 157,26 165,81 8,54Hlavnice 142,38 148,15 5,76Hlubočec 140,48 170,96 30,48Hněvošice 165,52 190,06 24,53Holasovice 120,20 141,62 21,42Hrabyně 146,57 156,39 9,82Hradec nad Moravicí 165,17 179,32 14,15139

ObecMíra podnikatelské aktivity [‰]2005 2010 Změna 2005 - 2010Chlebičov 139,66 155,64 15,97Chvalíkovice 163,03 170,98 7,95Jakartovice 140,10 146,95 6,85Jezdkovice 132,16 144,74 12,58Kyjovice 103,03 125,60 22,57Lhotka u Litultovic 140,63 162,30 21,68Litultovice 156,94 153,85 -3,09Mikolajice 153,85 166,01 12,16Mladecko 153,41 177,14 23,73Mokré Lazce 147,48 163,73 16,25Neplachovice 159,37 162,31 2,94Nové Sedlice 163,93 156,94 -6,99Oldřišov 147,01 153,67 6,66Opava 182,61 192,14 9,53Otice 186,64 185,35 -1,29Pustá Polom 147,68 140,31 -7,36Raduň 175,86 188,27 12,41Skřipov 167,17 166,50 -0,66Slavkov 159,65 165,31 5,66Služovice 161,93 174,23 12,30Sosnová 87,26 123,81 36,55Stěbořice 153,44 156,93 3,49Štáblovice 165,26 162,60 -2,66Štítina 153,18 153,52 0,34Těškovice 122,70 121,92 -0,78Uhlířov 117,98 124,31 6,33Velké Heraltice 152,19 150,41 -1,77Velké Hoštice 170,19 181,20 11,02Vršovice 179,04 164,95 -14,09SO ORP Opava 170,07 179,31 9,24Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektůPozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného rokuTabulka 126: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP OpavaObchodní jméno Sídlo Převažující činnostKategorie podlepočtuzaměstnancůBRANO a.s.Hradec nad MoravicíVýroba ostatních dílů a příslušenství pro motorovávozidla2000 - 2499Model Obaly a.s.OpavaVýroba vlnitého papíru a lepenky, papírových alepenkových obalů1000 - 1499Slezská nemocnice v Opavě,příspěvková organizaceOpava Ústavní zdravotní péče 1000 - 1499Teva Czech Industries s.r.o. Opava Výroba farmaceutických přípravků 1000 - 1499OSTROJ a.s. Opava Výroba strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví 500 - 999PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNAOPAVAOpava Ústavní zdravotní péče 500 - 999Slezská univerzita v Opavě Opava Terciární vzdělávání 500 - 999Státní úřad inspekce práce Opava Všeobecné činnosti veřejné správy 500 - 999TEMPO, obchodní družstvo OpavaMaloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákovýchvýrobků v nespecializovaných prodejnách500 - 999BIVOJ a.s. Opava Zpracování a konzervování masa, kromě drůbežího 250 - 499Zdroj dat:Ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 2011140

SWOT ANALÝZASilné stránkyVyšší podíl dětské složky (zejména v obcíchLhotka u Litultovic, Vršovice a Litultovice) anižší podíl seniorské složky obyvatelstva (např.v obcích Uhlířov, Služovice a Budišovice) než jekrajský průměr.Nárůst počtu obsazených pracovních místpředevším ve městě Opava.Od roku 2009 stabilizovaný počet registrovanýchuchazečů o zaměstnání s velkými sezónnímivýkyvy.Vyšší míra podnikatelské aktivity než je krajskýprůměr, zejména v obcích Opava, Raduň a Otice.Velká část SO ORP Opava má silnou vazbu naměsto Ostrava. Do Ostravské aglomerace spadajíkonkrétně obce Budišovice, Háj ve Slezsku,Hlubočec, Hrabyně, Chlebičov, Chvalíkovice,Kyjovice, Mokré Lazce, Nové Sedlice, Oldřišov,Opava, Otice, Pustá Polom, Raduň, Slavkov,Štítina, Těškovice, Velké Hoštice a Vršovice.Slabé stránkyDlouhodobý pokles počtu obyvatel předevšímv obcích Opava, Těškovice.Záporné migrační saldo u města Opava,způsobené především nedostatkem bytů. MěstoOpava v současné době hospodaří s minimálnímbytovým fondem, který neumožňuje realizovatbytovou politiku města.Záporná hrubá míra přirozeného přírůstkupředevším u obcí Háj ve Slezsku, Kyjovice,Opava.Vysoký podíl seniorů především v obcíchKyjovice, Háj ve Slezsku, Hrabyň, Mladecko,Bratříkovice, Pustá Polom.Část SO ORP Opava je zahrnuta v periferníchoblastech Moravskoslezského kraje s nízkoupřitažlivostí pro obyvatele. Jedná se konkrétně oobce Sosnová, Velké Heraltice, Bratříkovice,Hlavnice, Jakartovice, Mladecko, Litultovice,Lhotka u Litultovic a Mikolajice).Tři obce SO ORP Opava (Jakartovice, Mladeckoa Lhotka u Litultovic) spadají do sociálněslabých oblastí kraje.PříležitostiDobudováním dobrého dopravního napojení naOstravu se zvýší vliv jádra Ostravské aglomeracena rozvoj podnikatelských aktivit v území.Rozvoj přeshraniční spolupráce s polskými městyOpole a Ratiboř, která mají obdobnýhospodářský charakter.Nižší zranitelnost území při dopadu hospodářskérecese, dobře diverzifikovaná struktura podnikův Opavě a Hradci nad Moravicí.Využití potenciálu Slezské univerzity a nabídnutíabsolventům bydlení a vhodné pracovníuplatnění v oblasti.OhroženíOdchod zejména mladých lidí z důvodunedostatku bytového fondu (nájemní bydlení),především ve městě Opava, což bude mít zanásledek snížení budoucího rozvojovéhopotenciálu území.Stárnutí obyvatelstva především v menšíchobcích SO ORP.Z důvodu stárnutí obyvatelstva snižováníkoupěschopnosti poptávky především v severníčásti SO ORP a s tím související problém udrženízákladní úrovně poskytovaných služeb.Stagnace ve vývoji v případě, že nedojde kezlepšení dopravního napojení na Ostravu a polskáměsta, příp. další centra.141

Počet obyvatelSO ORP ORLOVÁSO ORP Orlová leží v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Východ území sousedí se SOORP Orlová, jihovýchod se SO ORP Havířov, jihozápad se SO ORP Ostrava a západ se SO ORPBohumín. Severní hranice správního obvodu je tvořena státní hranicí s Polskem. Tato oblast senachází ve slezské části severní Moravy. Terén je členitý, poznamenaný výškovou a tvarovounestálostí vlivem poddolování. Severní část území je tvořena souvislými plochami zemědělské půdyvysoké bonity a je protkána hustou sítí odvodňovacích kanálů. Řeka Olše zde meandruje a vytváříideální podmínky pro některé druhy rostlin a živočichů. Tato oblast je dnes zvláště chráněné území.Specifický charakter dává správnímu obvodu již ukončená hlubinná těžba černého uhlí.V SO ORP Orlová se nachází 4 obce – Dolní Lutyně, Doubrava, Orlová a Petřvald, tímto počtem obcíje třetím nejmenším obvodem v kraji. Také podílem 1,3 % z celkové rozlohy kraje je třetímnejmenším, avšak podílem 3,8 % z celkového počtu obyvatel kraje se řadí na osmé místo v rámcikraje. Ve dvou městech – Orlové, která je rovněž Pověřeným úřadem, a Petřvaldě žije 86,4 % všechobyvatel tohoto obvodu.SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBORV obcích SO ORP Orlová došlo v letech 1991 – 2011 ke snížení počtu obyvatel o 3 822 osob. Do roku2000 byl patrný stagnující či mírně vzrůstající stav počtu obyvatel, v letech 2000 – 2001 se však tentostav strmě snížil a došlo k poklesu o 1 113 osob. Poté již křivka vývoje počtu obyvatel vzrůstajícítendenci nikdy nenabrala, naopak snižující se počet obyvatel je patrný i v současnosti, kdy vesprávním obvodu žije 45 539 osob.Graf 69: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Orlová mezi lety 1991 – 20115200050000480004600044000420001991 1996 2001 2006 2011Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstvaPozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajůOd roku 1991 se hrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) obyvatel SO ORP Orlová trvale snižovala av letech 1995 – 2006 nabírala pouze záporných hodnot. Poté došlo k mírnému zvýšení, kdy se křivkahmpp pohybovala v kladných hodnotách, avšak již od roku 2009 je hmpp opět záporná. Hrubá míramigračního salda (hmms) se v dané lokalitě pohybovala po celou dobu sledování v zápornýchhodnotách, s výjimkou let 1993 a 1995. Nejnižší hmms byla zjištěna v roce 2006 (-9 ‰). Hrubá míracelkového přírůstku populace dosahovala nejvyšších hodnot v roce 1993 (4,5 ‰), naopak minima bylodosaženo v roce 2006 (téměř -11 ‰).142

Doubrava (-26,2 %) a Orlová (-8,0 %), zatímco v obcích Dolní Lutyně (5,5 %) a Petřvald (4,7 %)došlo k nárůstu počtu obyvatel.V obcích SO ORP Orlová byl v letech 2001 – 2010 zaznamenán záporný přirozený přírůstek (-631),nejnižší hodnoty bylo dosaženo v obci Petřvald (-640), naopak jedinou obcí s kladným přirozenýmpřírůstkem se stala obec Orlová (292). Migrační saldo obcí správního obvodu bylo ve sledovanýchletech také záporné (-2 058) a dosahovalo výrazně nižších hodnot, než je krajský průměr (-704,1).Záporných hodnot dosahovalo migrační saldo v obcích Orlová (-3 089) a Doubrava (-367), kladnéhodnoty byly zjištěny v obcích Petřvald (961) a Dolní Lutyně (437).V letetch 2000 – 2010 se v obcích SO ORP Orlová změnila věková struktura obyvatelstva. Snížil sepodíl osob ve věku do 14 let, naopak vzrostl podíl obyvatel ve věku 15 – 64 let a osob starších 65 let.Zatímco podíl osob ve věku do 14 let je ve sledovaném území vyšší než krajský průměr, podíl osobstarších 65 let krajského průměru nedosahuje. V tomto období došlo ke zvýšení indexu stáří z hodnoty54,3 na hodnotu 74,4, a jedinou obcí, v níž index stáří pokles, byla obec Doubrava.Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Orlová poklesla od roku 2005, kdy dosahovala 17,02 %, doroku 2010 (13,22 %) o 3,80 %. Tento pokles byl zaznamenán ve všech obcích správního obvodu,nejvýrazněji v obci Doubrava (-6,01) a v obci Orlová (-4,21 %). Stejně tak poklesla ve všech obcíchsprávního obvodu také míra dlouhodobé nezaměstnanosti (-4,28 %). Snížení této hodnoty bylonejvýrazněji zaznamenáno v obcích Doubrava (-4,77 %), Orlová (-4,49 %) a Petřvald (-4,11 %).Tabulka 127: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Orlová mezi lety 2001 - 2011Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011Obec2001 2011 Absolutně Relativně (%)Dolní Lutyně 4765 5026 261 5,5Doubrava 1811 1337 -474 -26,2Orlová 34864 32067 -2797 -8,0Petřvald 6788 7109 321 4,7SO ORP Orlová 48228 45539 -2689 -5,6Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednuPozn.: relativní změna = (stav2011 - stav2001) / stav2001 * 100Tabulka 128: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Orlová za období 2001– 2010Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoDolní Lutyně 380 556 -176 1484 1047 437Doubrava 127 234 -107 511 878 -367Orlová 3258 2966 292 5615 8704 -3089Petřvald 625 1265 -640 2729 1768 961SO ORP Orlová 4390 5021 -631 10339 12397 -2058Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údajePozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí.Tabulka 129: Věková struktura obcí SO ORP Orlová k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010Věková skupina v r. 2000 (%) Věková skupina v r. 2010 (%)ObecIndex stáří Index stáří

Tabulka 130: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP OrlováMíra nezaměstnanosti [%] Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%]Obec2005 2010 Změna 2005 - 2010 2005 2010 Změna 2005 - 2010Dolní Lutyně 11,93 10,84 -1,09 7,08 4,46 -2,62Doubrava 18,57 12,56 -6,01 11,69 6,92 -4,77Orlová 17,46 13,25 -4,21 10,95 6,46 -4,49Petřvald 17,65 14,89 -2,76 11,65 7,54 -4,11SO ORP Orlová 17,02 13,22 -3,80 10,71 6,43 -4,28Zdroj dat: MPSV, GIS 0145

EKONOMICKÝ ROZBORV obcích SO ORP Orlová došlo v letech 2005 – 2010 ke snížení počtu obsazených pracovních míst o9,32 %, z 11 856 obsazených pracovních míst na 10 751 obsazených pracovních míst. Tento poklesbyl zaznamenán v obcích Doubrava (-91,59 %) a Orlová (-2,45 %), naopak k navýšení počtu došlov obcích Petřvald (17,54 %) a Dolní Lutyně (16,34 %).Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Orlová k postupnému nárůstu počtu volných pracovníchmíst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 795,25 registrovaných uchazečů připadalo 43,25 volnýchpracovních míst (tj. 18,39 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku sevšak začal počet volných pracovních míst opět snižovat a zároveň rostl počet registrovaných uchazečů.Nejhoršího stavu bylo dosaženo počátkem roku 2010, kdy na 935,5 registrovaných uchazečů připadalo8 volných pracovních míst (tj. 116,9 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo).Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Orlová v letech 2005 – 2010 vzrostla o 7,53 ‰, nahodnotu 119,31 ‰. Jedná se o jednu z nejnižších měr míry podnikatelské aktivity v kraji.K nejvýraznějšímu nárůstu došlo v obcích Petřvald (10,26 ‰) a Dolní Lutyně (8,91 ‰).Sedm z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Orlová mají sídlo své společnosti v obci Orlová, dalšítři společnosti sídlí v obci Petřvald. Největší firma spadá do kategorie s 250 – 499 zaměstnanci, třispadají do kategorie s 200 – 249 zaměstnanci, další tři společnosti zaměstnávají 100 – 199 osob a třizaměstnávají osob 50 – 99.Tabulka 131: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP OrlováObecPočet obsazených pracovních místRozdíl mezi lety2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Dolní Lutyně 453,00 527,00 74,00 16,34Doubrava 1367,00 115,00 -1252,00 -91,59Orlová 8440,00 8233,00 -207,00 -2,45Petřvald 1596,00 1876,00 280,00 17,54SO ORP Orlová 11856,00 10751,00 -1105,00 -9,32Zdroj dat: Ministerstvo financí ČRPozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.Graf 72: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Orlová14001200100080060040020002005 2006 2007 2008 2009 2010 2011volná pracovní místaregistrovaní uchazečiZdroj dat: MPSV, GIS 0146

Tabulka 132: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP OrlováMíra podnikatelské aktivity [‰]Obec2005 2010 Změna 2005 - 2010Dolní Lutyně 115,28 124,19 8,91Doubrava 102,56 107,06 4,50Orlová 110,53 117,20 6,67Petřvald 117,84 128,10 10,26SO ORP Orlová 111,78 119,31 7,53Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektůPozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného rokuTabulka 133: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP OrlováObchodní jméno Sídlo Převažující činnostKategoriepodle počtuzaměstnancůMěsto Orlová Orlová Všeobecné činnosti veřejné správy 250 - 499CARBOKOV s.r.o. Orlová Podpůrné činnosti při ostatní těžbě a dobývání 200 - 249Park LaneConfectionery, s.r.o. Petřvald Výroba kakaa, čokolády a cukrovinek 200 - 249SMO, městská akciová společnost OrlováOrlováVýroba a rozvod tepla a klimatizovaného vzduchu,výroba ledu200 - 249Domov Březiny, příspěvková organizace Petřvald Ústavní sociální péče o seniory 100 - 199ORFA, a.s.OrlováMaloobchod s nábytkem, svítidly a ostatnímivýrobky převážně pro domácnost ve spec.100 - 199prodejnáchZákladní škola Orlová-Lutyně Školní 862 okresKarviná, příspěvková organizaceOrlová Primární vzdělávání 100 - 199"V+K - VÝROBA A KONTRAKT " společnost sručením omezeným / spol. s r.o. /Orlová Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů 50 - 99ANKRA, spol. s r.o. Petřvald Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů 50 - 99Domov Vesna, příspěvková organizace Orlová Ústavní sociální péče 50 - 99Zdroj dat:Ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 2011147

SWOT ANALÝZASilné stránkyVýrazně nižší podíl seniorů v celém SO ORP,který je způsoben specifickou věkovoustrukturou ve městě Orlová.Vyšší podíl dětské složky v obci Petřvald,ovlivněné suburbanizačním procesem z Ostravy,především u domácnosti, které preferují levnějšíceny pozemků pro výstavbu domů.Od roku 2009 stabilizovaný počet registrovanýchuchazečů o zaměstnání.Všechny čtyři obce (Dolní Lutyně, Doubrava,Orlová a Petřvald) spadají do zázemí městaOstrava, jsou ve vymezené Ostravskéaglomeraci.PříležitostiRozvolněná slezská zástavba v Petřvaldu přidobudování technické infrastruktury zvýšíatraktivitu oblasti pro bydlení, především v rámciprocesu suburbanizace z města Ostrava.K stanovení rozvojového potenciálu je nutnézpracovat územní studii, která zohlední i širšívazby území.Nárůst míry podnikatelské aktivity, předevšímv obci Petřvald a Dolní Lutyně.Posílení oblasti vlivem růstu významuaglomerace.Slabé stránkyDlouhodobý počet obyvatel způsobenýpředevším negativním migračním saldem městaOrlová a obce Doubrava. Pokles obyvatelstvav obci Doubrava je způsoben pokračující těžbou.Negativní přirozený přírůstek v celém SO ORPovlivněný obcemi Petřvald, Dolní Lutyně,Doubrava.Vyšší podíl seniorů v obcích Petřvald a DolníLutyně (v obci Petřvald je Ústav sociální péče oseniory, který tento počet navyšuje).Pokles počtu obsazených pracovních místv celém SO ORP, především v obcích Doubravaa Orlová.Kromě Petřvaldu všechny obce SO ORP Orlová(tedy Orlová, Dolní Lutyně a Doubrava) spadajído sociálně slabých oblastí kraje.OhroženíVyšší míra zranitelnosti území při dopaduhospodářské recese. Území není ekonomickysoběstačné a jeho vývoj je zcela ovlivněn situacív Ostravě, Karviné a Bohumíně.Do 20 let dojde k výraznému zvýšení počtuseniorů v oblasti, především ve městě Orlová.Bude nutné dobudovat sociální infrastrukturuzaměřenou na tuto cílovou skupinu, včetnězajištění bezbariérového přístupu.Špatné životní prostředí může způsobit odlivobyvatelstva pryč z této oblasti, předevšímmladých lidí.Zhoršující se sociální struktura můžezpůsobit porušení demografické rovnováhy sdůsledkem zvýšení podílu nepřízpůsobivýchobyvatel a vzniku sociálně vyloučených lokalit.148

Počet obyvatelSO ORP OSTRAVASO ORP Ostrava leží v severovýchodní části Moravskeslezského kraje. Na severu sousedí území seSO ORP Hlučín, na severovýchodě se SO ORP Bohumín a SO ORP Orlová, na východě se SO ORPHavířov, na jihovýchodě se SO ORP Frýdek-Místek na na jihu se SO ORP Kopřivnice. Jihozápadníhranice je tvořena obcemi SO ORP Bílovec a západní obcemi SO ORP Opava.SO ORP Ostrava se skládá z 13 obcí – Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Klimkovice, Olbramice,Ostrava, Stará Ves nad Ondřejnicí, Šenov, Václavovice, Velká Polom, Vratimoc, Vřesina aZbyslavice. Podle počtu obcí se tak spolu se SO ORP Bílovec řadí na 7. až 8. místo v kraji. Podílem6,0 % rozlohy kraje je na šestém místě, ale podílem 27,0 % z celkového počtu obyvatel kraje je namístě prvním. Ve správním obvodě jsou vedle Ostravy ještě další tři města – Klimkovice, Šenov aVratimov – a v nich žije 96,6 % všech obyvatel tohoto obvodu, v samotném městě Ostravě žije 92 %obyvatel. Pověřenými úřady jsou Ostrava a Vratimov.Ostrava, která je metropolí a sídelním městem nejen této oblasti, ale celého Moravskoslezského kraje,vznikla ve 13. století na tzv. Jantarové stezce vedoucí od Baltu přes střední Evropu ke Středozemnímumoři. Rozvoj zaznamenala od 18. století po nálezu kvalitního černého uhlí, k největšímu rozmachuprůmyslu a nárůstu obyvatel došlo začátkem 20. století. Těžba uhlí na území skončila roku 1994. Ipřes průmyslový charakter města leží přímo na jeho území část z chráněné krajinné oblasti Poodří –Polanský les a Polanská niva, zahrnující rybníky a louky různého stupně zamokření.SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBORV obcích SO ORP Ostrava byl v letech 1991 – 2011 patrný pokles počtu obyvatel. Tento stav sesnižoval po celou dobu sledování, nejvýrazněji pak v letech 2000 – 2001. Počet obyvatel poklesl z353 869 osob v roce 1991 na současnou hodnotu 333 579 obyvatel.Graf 73: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Ostrava mezi lety 1991 – 20113600003500003400003300003200001991 1996 2001 2006 2011Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstvaPozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajůHrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) od roku 1991 v obcích SO ORP Ostrava klesala a od roku1994 se dostla do záporných hodnot. K nárůstu hmpp došlo výrazněji v roce 2007, kdy se křivkadostala do kladných hodnot, avšak již roku 2009 poklesla opět do hodnot záporných. Hrubá míramigračního salda (hmms) se po celou sledovanou dobu, tj. v letech 1991 – 2010, pohybovala pouzev záporných hodnotách. V letech 1994 – 1997 byla zaznamenána růstová tendence, kladných hodnotvšak nebylo nikdy dosaženo. Naopak od roku 2008 je patrný strmý pokles hmms. Hrubá míracelkového přírůstku populace (hmcpp) dosahovala kladných hodnot pouze v roce 1991 (0,29 ‰),nejnižší hodnoty bylo dosaženo v roce 2010 (-5,5 ‰).149

V letech 2001 – 2011 se počet obyvatel obcí SO ORP Ostrava snížil z 343 459 obyvatel na 333 579obyvatel (-2,9 %), přestože bylo poklesu dosaženo pouze v obci Ostrava (-4,1 %, tj. 13 091 osob). Kezvýšení počtu obyvatel došlo nejvýrazněji v obci Horní Lhota (25,7 %), Olbramice (22,1 %) aVáclavovice (21,8 %).Přirozený přírůstek byl v obcích SO ORP Ostrava v letech 2001 – 2010 záporný (-2 170), nejnižšíchhodnot dosahoval v obcích Ostrava (-1 821), Vratimov (-154) a Šenov (-102). Kladné hodnoty bylyzaznamenány pouze ve třech obcích správního obvodu, nejvýrazněji v obci Velká Polom (45), dálev obcích Olbramice (3) a Klimkovice (1). Migrační saldo bylo ve sledovaných letech také záporné (-7 710), ačkoliv záporných hodnot bylo dosaženo pouze v obci Ostrava (-11 270). Naopak nejvyššíhodnoty byly zjištěny v obcích Šenov (680), Vratimov (623) a Vřesina (449). Jak hodnota přirozenéhopřírůstku, tak hodnota migračního salda jsou výrazně nižší, než je krajský průměr.V letech 2000 – 2010 se změnila v obcích SO ORP Ostrava věková struktura obyvatel. Došlo kesnížení podílu obyvatel ve věku do 14 let a podílu osob starších 65 let, naopak se zvýšil podíl obyvatelvěkové skupiny 15 – 64 let. V roce 2010 byl podíl osob ve věku do 14 let vyšší, než je krajský průměr,naopak podíl osob starších 65 let krajského průměru nedosahoval. Index stáří se v obcích správníhoobvodu snížil z hodnoty 76,4 na hodnotu 74,4.V obcích SO ORP Ostrava došlo v letech 2005 – 2010 ke snížení míry nezaměstnanosti o 3,26 %,z 14,08 % na 10,82 %. Pokles nastal ve většině obcí správního obvodu, nejvýrazněji v obcích Ostrava(-3,35 %), Vratimov (-2,71 %), Zbyslavice (-2,39 %) a Stará Ves nad Ondřejnicí (-2,38 %). Jedinouobcí se zvyšující se mírou nezaměstnanosti se stala obec Horní Lhota (1,41 %). Míra dlouhodobénezaměstnanosti poklesla ve sledovaných letech o 3,69 %, na hodnotu 4,43 %. Toto snížení bylozaznamenáno ve všech obcích správního obvodu, nejvýrazněji však v obcích Ostrava (-3,84 %),Zbyslavice (-3,28 %), Olbramice (-2,60 %) a Dolní Lhota (-2,50 %).Tabulka 134: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Ostrava mezi lety 2001 - 2011Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011Obec2001 2011 Absolutně Relativně (%)Čavisov 438 501 63 14,4Dolní Lhota 1225 1392 167 13,6Horní Lhota 584 734 150 25,7Klimkovice 3760 4185 425 11,3Olbramice 516 630 114 22,1Ostrava 316700 303609 -13091 -4,1Stará Ves nad Ondřejnicí 2444 2631 187 7,7Šenov 5399 5977 578 10,7Václavovice 1489 1814 325 21,8Velká Polom 1599 1876 277 17,3Vratimov 6433 6902 469 7,3Vřesina 2331 2744 413 17,7Zbyslavice 541 584 43 7,9SO ORP Ostrava 343459 333579 -9880 -2,9Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednuPozn.: relativní změna = (stav2011 - stav2001) / stav2001 * 100Tabulka 135: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Ostrava za období 2001– 2010Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoČavisov 38 39 -1 130 66 64Dolní Lhota 122 125 -3 385 215 170Horní Lhota 41 57 -16 266 100 166Klimkovice 343 342 1 1145 721 424Olbramice 44 41 3 213 102 111Ostrava 31757 33578 -1821 38530 49800 -11270Stará Ves nad Ondřejnicí 215 255 -40 588 361 227Šenov 520 622 -102 1749 1069 680151

Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoVáclavovice 134 172 -38 607 244 363Velká Polom 204 159 45 516 284 232Vratimov 591 745 -154 2051 1428 623Vřesina 200 236 -36 831 382 449Zbyslavice 54 62 -8 138 87 51SO ORP Ostrava 34263 36433 -2170 47149 54859 -7710Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údajePozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí.Tabulka 136: Věková struktura obcí SO ORP Ostrava k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010ObecVěková skupina v r. 2000 (%) Věková skupina v r. 2010 (%)Index stáří Index stáří

EKONOMICKÝ ROZBORV letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Ostrava k navýšení počtu obsazených pracovních místz 165 844 míst na 208 081 míst, jedná se tedy o zvýšení o 25,47 %. Nejvýraznějšího navýšení bylodosaženo v obcích Horní Lhota (316,67 %), Zbyslavice (111,11 %) a Dolní Lhota (70,0 %), naopaksnížení počtu obsazených pracovních míst bylo zaznamenáno pouze v obcích Stará Ves nad Ondřejnicí(-15,24 %), Klimkovice (-5,89 %) a Velká Polom (-0,58 %).Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Ostrava k postupnému nárůstu počtu volných pracovníchmíst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 1 164,31 registrovaných uchazečů připadalo 556,69 volnýchpracovních míst (tj. 2,09 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku sevšak začal počet volných pracovních míst opět snižovat a v následujícíh letech spíše stagnoval.Zároveň rostl počet registrovaných uchazečů. Nejhoršího stavu bylo dosaženo počátkem roku 2005,kdy na 2 351,92 registrovaných uchazečů připadalo 56,15 volných pracovních míst (tj. 41,89registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo).Míra podnikatelské aktivity se v obcích SO ORP Ostrava v letech 2005 – 2010 snížila z 167,28 ‰ na164,31 ‰, jedná se tedy o pokles o 2,97 ‰. Snížení bylo zaznamenáno pouze v obcích Václavovice (-4,80 ‰), Ostrava (-3,46 ‰) a Klimkovice (-1,54 ‰), naopak k nárůstu došlo nejvýrazněji v obcíchHorní Lhota (34,15 ‰), Olbramice (26,63 ‰) a Vřesina (9,32 ‰).Všech 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Ostrava má sídlo své společnosti v obci Ostrava.Největším zaměstnavatelem oblasti se stala společnost OKD, a.s. s více než 10 000 zaměstnanci. Dalšídvě firmy spadají do kategorie s 5 000 – 9 999 zaměstnanci, jedná se o společnosti ArcelorMittalOstrava, a.s. a Krajské ředitelství policie Severomoravského kraje. Jedna společnost zaměstnává 4 000– 4 999 osob, dvě firmy spadají do kategorie s 3 000 – 3 999 zaměstnanci, jedna do kategorie s 2 500 –2 999 zaměstnanci a tři společnosti zaměstnávají 2 000 – 2 499 osob.Tabulka 138: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP OstravaObecPočet obsazených pracovních místRozdíl mezi lety2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Čavisov 30,00 36,00 6,00 20,00Dolní Lhota 50,00 85,00 35,00 70,00Horní Lhota 30,00 125,00 95,00 316,67Klimkovice 883,00 831,00 -52,00 -5,89Olbramice 56,00 84,00 28,00 50,00Ostrava 161449,00 203095,00 41646,00 25,80Stará Ves nad Ondřejnicí 361,00 306,00 -55,00 -15,24Šenov 1005,00 1076,00 71,00 7,06Václavovice 83,00 83,00 0,00 0,00Velká Polom 344,00 342,00 -2,00 -0,58Vratimov 1437,00 1830,00 393,00 27,35Vřesina 71,00 93,00 22,00 30,99Zbyslavice 45,00 95,00 50,00 111,11SO ORP Ostrava 165844,00 208081,00 42237,00 25,47Zdroj dat: Ministerstvo financí ČRPozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.153

Graf 76: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Ostrava250020001500100050002005 2006 2007 2008 2009 2010 2011volná pracovní místaregistrovaní uchazečiZdroj dat: MPSV, GIS 0Tabulka 139: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP OstravaMíra podnikatelské aktivity [‰]Obec2005 2010 Změna 2005 - 2010Čavisov 194,20 194,50 0,31Dolní Lhota 148,51 154,91 6,40Horní Lhota 136,59 170,73 34,15Klimkovice 180,15 178,62 -1,54Olbramice 127,74 154,36 26,63Ostrava 168,36 164,90 -3,46Stará Ves nad Ondřejnicí 145,49 146,66 1,17Šenov 155,90 156,95 1,06Václavovice 146,01 141,21 -4,80Velká Polom 164,45 171,71 7,26Vratimov 140,63 141,18 0,55Vřesina 168,03 177,35 9,32Zbyslavice 153,12 161,06 7,94SO ORP Ostrava 167,28 164,31 -2,97Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektůPozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného rokuTabulka 140: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP OstravaKategorie podleObchodní jméno Sídlo Převažující činnostpočtu zaměstnancůOKD, a.s. Ostrava Těžba a úprava černého uhlí 10 000 a více zam.ArcelorMittal Ostrava a.s.Krajské ředitelství policie SeveromoravskéhokrajeH R U Š K A , spol. s r.o.OstravaVýroba surového železa, oceli a feroslitin, plochýchvýrobků, tváření výrobků za tepla5000 - 9999Ostrava Všeobecné činnosti veřejné správy 5000 - 9999OstravaMaloobchod s převahou potravin, nápojů atabákových výrobků v nespecializovanýchprodejnách4000 - 4999Fakultní nemocnice Ostrava Ostrava Ústavní zdravotní péče 3000 - 3999Statutární město Ostrava Ostrava Všeobecné činnosti veřejné správy 3000 - 3999VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ-TECHNICKÁOstrava Terciární vzdělávání 2500 - 2999UNIVERZITA OSTRAVADopravní podnik Ostrava a.s. Ostrava Městská a příměstská pozemní osobní doprava 2000 - 2499Finanční ředitelství v Ostravě Ostrava Všeobecné činnosti veřejné správy 2000 - 2499Městská nemocnice Ostrava, příspěvkováOstrava Ústavní zdravotní péče 2000 - 2499organizaceZdroj dat:Ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 2011154

SWOT ANALÝZASilné stránkyRůst počtu obyvatel ve všech obcích s výjimkouměsta Ostrava, způsobený zejména migrací.Příznivá věková struktura a kladný přírůstekobyvatel v obcích Olbramice a velká Polom jakodůsledek suburbanizace.Identifikace aktuálních potřeb specifickýchskupin obyvatelstva prostřednictvím komunitníhoplánování sociálních služeb.Silné vzdělávací centrum – přítomnost 3vysokoškolských a řady středoškolskýchinstitucí.Vybudovaná sociální infrastruktura, včetně dobrédopravní dostupnosti ostatních obcí.Dostatečné množství zákazníků i odběratelů díkyvelké koncentraci obyvatelstva a průmyslu vširším regionu a jejich rostoucí koupěschopnost.Vysoký podíl inovativních forem spoluprácepodniků (klastrů) - nejvyšší počet v rámci ČR.Kvalifikovaná pracovní síla v dřívedominantních průmyslových oborech.Nárůst počtu obsazených pracovních míst o6,82 % mezi lety 2005 a 2009.Vyšší míra podnikatelské aktivity.Vysoká daňová výtěžnost města Ostravy.PříležitostiMigrační potenciál zejména ze Slovenska aPolska – zlepšování migračního pohybuobyvatelstva, přilákání mladých lidí podporouvysokých škol.Silná koncentrace obyvatel ve Statutárním městěOstrava je příležitostí pro zlepšení spolupráce aspecializace obyvatel.Zlepšení životního prostředí jako příležitost propřilákání lidí do Ostravy.Rozvoj nových odvětví, založených napřipravené technické inteligenci a vědeckovýzkumnéma podnikatelském zázemí.Rozvinutí spolupráce s příhraničními regionyna severní a východní straně včetně novýchpracovních příležitostí.I přes dopady ekonomické recese má Ostravavysokou daňovou výtěžnost, tedy příjmy dorozpočtu města pro další potenciální rozvoj.Slabé stránkyVýrazný pokles obyvatel města Ostravy zejménamigrací do okolních obcí a do SO ORP Frýdek –Místek, Hlučín, Havířov.Stárnutí obyvatel a zvyšování počtu obyvatel vevěku 65 let a více (Ostrava-Poruba, Ostrava-Hrabůvka).Úbytek počtu obyvatel přirozenou měnouv obcích Vratimov a Šenov.Dopad hospodářské recese z důsledku silnécitlivosti místní ekonomiky na změny vdominantních odvětvích (např. automobilový,hutnický průmysl).Vysoká míra nezaměstnanosti a vysoký podíldlouhodobě nezaměstnaných ve městě Ostravaa obci Horní Lhota.Snižování kupní síly obyvatelstva.Přetrvávající důsledky transformace – řadaareálů brownfields.Značný počet lidí s nižší nebo s jednostrannězaměřenou kvalifikací, zejména vprůmyslových odvětvích.Jednostranné zaměření průmyslu na odvětvíhutnického, strojírenského a chemickéhoprůmyslu.OhroženíNebezpečí emigrace vzdělanějších a mladšíchskupin obyvatelstva (odliv mozků).Stárnutí obyvatel v SO ORP, zejména ve městěOstrava s nedostatečnou kapacitou ubytovacíchzařízení pro seniory.Zhoršující se stav životního prostředí může véstk dalšímu odchodu obyvatel.Další snižování počtu pracovních míst z důvodudopadu dlouhodobé recese.Snižování kupní síly obyvatelstva utlumujerozvoj dalších podnikatelských aktivit malého astředního podnikání.Dlouhodobá nezaměstnanost snižuje u lidíschopnost znova se zapojit do pracovníhoprocesu.Rostoucí náklady na dekontaminaci arevitalizaci brownfields.155

Podpora malého a středního podnikáníprostřednictvím podnikatelských inkubátorů.Nové využití a zapojení areálů brownfields doměstských struktur a funkcí.Odchod zahraničních investorů.Nárůst nezaměstnanosti u rizikových skupin.Při změnách v rozpočtovém určení daní sníženívelikosti veřejných financí při ovlivňovánírozvoje města a financování kulturních institucíkrajského významu.156

Počet obyvatelSO ORP RÝMAŘOVSO ORP Rýmařov leží na západě Moravskoslezského kraje. Sever a východ území sousedí se SO ORPBruntál, západní a jižní hranice je tvořena obcemi Olomouckého kraje. Tento obvod leží v oblastiHrubého a Nízkého Jeseníku, prochází jím hranice rozvodí mezi Černým a Baltským mořem. Částúzemí spadá do chráněné krajinné oblasti Jeseníků.SO ORP Rýmařov zahrnuje 11 obcí – Břidličná, Dolní Moravice, Horní Město, Jiříkov, MaláMorávka, Malá Štáhle, Rýmařov, Ryžoviště, Stará Ves, Tvrdkov, Velká Štáhle. Pověřeným úřadem jeRýmařov. Podíl tohoto správního obvodu na celkové rozloze kraje činí 6,6 % a je tak pátým největšímobvodem kraje. Podílem na celkovém počtu obyvatel kraje (1,4 %) se ovšem řadí na 20. místo v kraji.V jeho dvou městech v Rýmařově a Břidličné žije 72 % obyvatel kraje, z toho jen v Rýmařově žije51,2 % obyvatel.SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBORV obcích SO ORP Rýmařov došlo v letech 1991 – 2011 ke snížení počtu obyvatel o 1 265 osob.Vzrůstající počet obyvatel byl zaznamenán pouze v letech 1992 – 1994, kdy došlo k nárůstu o 118osob, v ostatních letech docházelo k úbytku obyvatel správního obvodu. Tento stav trvá dosoučasnosti, kdy počet obyvatel poklesl na 16 495 osob.Graf 77: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Rýmařov mezi lety 1991 – 20111800017500170001650016000155001991 1996 2001 2006 2011Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstvaPozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajůHrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) poklesla v letech 1991 – 1996 o 6 ‰ až pod nulovou hranicia v následujících letech se s drobnými odchylkami, obdobími mírného růstu a poklesu, pohybovalaokolo nulové hodnoty. Nejvýraznější snížení hmpp bylo zaznamenáno v roce 2006 (-1,7 ‰). Hrubámíra migračního salda (hmms) dosahovala po celou sledovanou dobu pouze záporných hodnot.Výrazné zvýšení hmms nastalo v letech 1991 – 1993, kdy došlo k nárůstu o více než 9 ‰. V roce 2010dosáhla hmpp a hmms téměř stejné hodnoty (-2,42 ‰ a -2,48 ‰). Hrubá míra celkového přírůstkupopulace (hmcpp) měla v letetch 1991 – 1993 vzrůstající tendenci a dosáhla maximální hodnoty4,2 ‰. Poté křivka hmcpp poklesla a od roku 1994 nabírá již trvale pouze záporných hodnot. Nejnižšíhmcpp byla zjištěna v roce 2006 (-9,6 ‰).157

v obcích Malá Morávka (-14,3 %), Břidličná (-7,3 %) a Tvrdkov (-6,3 %), naopak k nejvýraznějšímunárůstu došlo v obcích Dolní Moravice (20,2 %), Velká Štáhle (8,2 %) a Malá Štáhle (5,0 %).Přirozený přírůstek obcí SO ORP Rýmařov byl v letech 2001 – 2010 kladný (6), nejvyšších hodnotbylo dosaženo v obcích Rýmařov (23), Břidličná a Malá Morávka (obě 9). Záporné hodnotypřirozeného přírůstku byly nejvýrazněji zjištěny v obcích Dolní Moravice (-15), Stará Ves (-9) aTvrdkov (-8). Migrační saldo bylo v obcích správního obvodu ve sledovaných letech záporné (-843).Nejnižší hodnoty byly zaznamenány v obcích Rýmařov (-517), Břidličná (-286) a Malá Morávka (-117), naopak nejvyšších hodnot bylo dosaženo v obcích Dolní Moravice (87), Velká Štáhle (31) aStará Ves (17).V letech 2001 – 2010 došlo v obcích SO ORP Rýmařov ke změně věkové struktury obyvatel. Zatímcopodíl osob ve věku do 14 let se snížil, zvýšil se podíl osob ve věku 15 – 64 let i obyvatel nad 65 let. Ipřes tuto změnu však zůstal podíl obyvatel do 14 let vyšší, než je krajský průměr, zatímco podíl osobstarších 65 let krajského průměru nedosahoval. Také došlo ke zvýšení indexu stáří z hodnoty 57,7v roce 2001 na hodnotu 74,4 v roce 2010. Dlouhodobě nejvyšší je index stáří v obci Tvrdkov, naopakke snížení hodnot došlo v obcích Dolní Moravice a Jiříkov.Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Rýmařov nezaznamenala v letech 2005 – 2010 výraznějšízměny, došlo ke snížení o 0,07 %, na současnou hodnotu 13,16 %. Nejvýrazněji tato míra pokleslav obcích Tvrdkov (-4,94 %), Malá Morávka (-2,49 %) a Rýmařov (-0,59 %), naopakk nejvýraznějšímu nárůstu došlo v obcích Velká Štáhle, (7,01 %), Jiříkov (5,37 %) a Dolní Moravice(5,15 %). Také míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích správního obvodu poklesla o 2,14 %, nasoučasnou hodnotu 5,27 %. Pokles byl nejvýraznější v obcích Tvrdkov (-6,12 %), Malá Morávka (-3,18 %) a Horní Město (-3,06 %), nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v obcích Malá Štáhle(2,04 %), Velká Štáhle (1,89 %) a Dolní Moravice (1,37 %).Tabulka 141: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Rýmařov mezi lety 2001 - 2011Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011Obec2001 2011 Absolutně Relativně (%)Břidličná 3813 3536 -277 -7,3Dolní Moravice 357 429 72 20,2Horní Město 1011 968 -43 -4,3Jiříkov 305 317 12 3,9Malá Morávka 754 646 -108 -14,3Malá Štáhle 141 148 7 5,0Rýmařov 9165 8671 -494 -5,4Ryžoviště 683 658 -25 -3,7Stará Ves 521 529 8 1,5Tvrdkov 253 237 -16 -6,3Velká Štáhle 329 356 27 8,2SO ORP Rýmařov 17332 16495 -837 -4,8Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednuPozn.: relativní změna = (stav2011 - stav2001) / stav2001 * 100Tabulka 142: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Rýmařov za období2001 – 2010Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoBřidličná 299 290 9 658 944 -286Dolní Moravice 45 60 -15 207 120 87Horní Město 99 102 -3 212 252 -40Jiříkov 32 33 -1 167 154 13Malá Morávka 58 49 9 112 229 -117Malá Štáhle 19 15 4 36 33 3Rýmařov 864 841 23 1079 1596 -517Ryžoviště 61 60 1 184 210 -26Stará Ves 39 48 -9 153 136 17Tvrdkov 22 30 -8 68 76 -8159

Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoVelká Štáhle 27 31 -4 84 53 31SO ORP Rýmařov 1565 1559 6 2960 3803 -843Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údajePozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí.Tabulka 143: Věková struktura obcí SO ORP Rýmařov k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010ObecVěková skupina v r. 2000 (%) Věková skupina v r. 2010 (%)Index stáří Index stáří

EKONOMICKÝ ROZBORV letech 2005 – 2010 došlo v obcích SO ORP Rýmařov k poklesu počtu obsazených pracovních místo 18,52 %, z 5 778 míst na 4 708 míst. Nejvýraznější snížení bylo zaznamenáno v obcích Stará Ves (-61,76 %), Ryžoviště (-53,54 %) a Malá Štáhle (-51,16 %), v obci Jiříkov se stav ve sledovanémobdobí nezměnil a k navýšení počtu obsazených pracovních míst došlo pouze v obcích DolníMoravice (45,31 %) a Malá Morávka (8,08 %).Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Rýmařov k postupnému nárůstu počtu volných pracovníchmíst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 86,64 registrovaných uchazečů připadalo 8,18 volnýchpracovních míst (tj. 10,6 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku sevšak začal počet volných pracovních míst opět snižovat a v následujícíh letech spíše stagnoval.Zároveň rostl počet registrovaných uchazečů. Nejhoršího stavu bylo dosaženo roku 2009, kdy na114,82 registrovaných uchazečů připadalo 0,64 volných pracovních míst (tj. 179,4 registrovanýchuchazečů na jedno volné pracovní místo).Míra podnikatelské aktivity se v obcích SO ORP Rýmařov v letech 2005 – 2010 zvýšila z 161,39 ‰na 166,39 ‰, jedná se tedy o nárůst o 4,99 ‰. Nejvýraznější zvýšení bylo zjištěno v obcích HorníMěsto (22,64 %), Velká Štáhle (19,41 %) a Tvrdkov (18,47 %), kdežto ke snížení došlo ve čtyřechobcích správního obvodu, nejvýrazněji v obci Jiříkov (-26,20) a dále v obcích Malá Štáhle (-17,62),Malá Morávka (-15,68 %) a Ryžoviště (-5,38 %).Pět z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Rýmařov má sídlo své společnosti v obci Rýmařov,jedna společnost sídlí v obci Břidličná, jedna v obci Stará Ves, jedna v obci Velké Štáhle a jednav obci Horní Město. Největším zaměstnavatelem oblasti se stala firma AL INVEST Břidličná, a.s. spočtem zaměstnanců 1 000 – 1 499. Dvě společnosti spadají do kategorie s 250 – 499 zaměstnanci,jedna do kategorie s 200 – 249 zaměstnanci, tři do kategorie se 100 – 199 zaměstnanci a tři společnostizaměstnávají 50 – 99 osob.Tabulka 145: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP RýmařovObecPočet obsazených pracovních místRozdíl mezi lety2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Břidličná 1689,00 1173,00 -516,00 -30,55Dolní Moravice 64,00 93,00 29,00 45,31Horní Město 140,00 106,00 -34,00 -24,29Jiříkov 17,00 17,00 0,00 0,00Malá Morávka 260,00 281,00 21,00 8,08Malá Štáhle 43,00 21,00 -22,00 -51,16Rýmařov 2916,00 2661,00 -255,00 -8,74Ryžoviště 99,00 46,00 -53,00 -53,54Stará Ves 340,00 130,00 -210,00 -61,76Tvrdkov 33,00 27,00 -6,00 -18,18Velká Štáhle 177,00 153,00 -24,00 -13,56SO ORP Rýmařov 5778,00 4708,00 -1070,00 -18,52Zdroj dat: Ministerstvo financí ČRPozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.161

Graf 80: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Rýmařov1601401201008060402002005 2006 2007 2008 2009 2010 2011volná pracovní místaregistrovaní uchazečiZdroj dat: MPSV, GIS 0Tabulka 146: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP RýmařovMíra podnikatelské aktivity [‰]Obec2005 2010 Změna 2005 - 2010Břidličná 127,21 132,18 4,97Dolní Moravice 157,48 163,97 6,49Horní Město 139,86 162,50 22,64Jiříkov 185,81 159,61 -26,20Malá Morávka 261,60 245,93 -15,68Malá Štáhle 125,00 107,38 -17,62Rýmařov 170,68 176,29 5,61Ryžoviště 145,83 140,46 -5,38Stará Ves 204,16 217,31 13,15Tvrdkov 99,17 117,65 18,47Velká Štáhle 145,83 165,24 19,41SO ORP Rýmařov 161,39 166,39 4,99Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektůPozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného rokuTabulka 147: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP RýmařovObchodní jméno Sídlo Převažující činnostKategorie podlepočtuzaměstnancůAL INVEST Břidličná, a.s. Břidličná Výroba a hutní zpracování hliníku 1000 - 1499Podhorská nemocnice a.s. Rýmařov Ústavní zdravotní péče 250 - 499RD Rýmařov s. r. o. Rýmařov Výstavba bytových budov 250 - 499KATR a.s. Stará Ves Výroba pilařská a impregnace dřeva 200 - 249IZABELA, spol. s r.o. Rýmařov Maloobchod s oděvy 100 - 199Město Rýmařov Rýmařov Všeobecné činnosti veřejné správy 100 - 199Strojírna STELON Břidličná s.r.o. Velká Štáhle Výroba kovoobráběcích strojů 100 - 199Městské služby Rýmařov, s.r.o. Rýmařov Shromažďování a sběr odpadů, kromě nebezpečných 50 - 99PEGAS MORAVIA s.r.o. v likvidaci Horní Město Úklidové činnosti 50 - 99Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kroměRýmařovská pekárna s.r.o.Rýmařov50 - 99trvanlivýchZdroj dat:Ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 2011162

SWOT ANALÝZASilné stránkyVyrovnaný přirozený přírůstek v celém SO ORP.Vyšší podíl dětské složky obyvatelstva v obcíchDolní Moravice, Jiříkov a Malá Štáhle.Od roku 2010 stabilní počet registrovanýchuchazečů o zaměstnání s vysokými sezónnímivýkyvy.Vyšší míra podnikatelské aktivity než je krajskýprůměr (vysoká je zejména v obcích MaláMorávka, Stará Ves a Rýmařov).Potenciál území v oblasti cestovního ruchu.Existence silného ekonomického subjektuv území AL INVEST Břidličná, a.s.PříležitostiNárůst míry podnikatelské aktivity předevšímz důvodu nedostatku pracovních příležitostí.Kvalitní životní prostředí může přispět k většíatraktivitě území v oblasti dlouhodobýchozdravných pobytů a škol v přírodě. Nutnodovybudovat ubytování a nabídku výukovýchprogramů pro tuto cílovou skupinu.Zlepšení dopravní dostupnosti a tím zvýšeníekonomického potenciálu a celkové atraktivityúzemí.Slabé stránkyVýrazný dlouhodobý pokles počtu obyvatel,především migrací, zejména v obcích Rýmařov,Břidličná a Malá Morávka.Pokles počtu obsazených pracovních míst,především v obcích Břidličná, Rýmařov, StaráVes, a nízký počet volných pracovních místk počtu registrovaných uchazečů.Vyšší podíl seniorů v obcích Malá Štáhle,Tvrdkov, Ryžoviště, Velká Štáhle.Obce Dolní Moravice, Rýmařov, Malá Štáhle,Velká Štáhle, Břidličná, Ryžoviště, Jiříkov,Horní Město a Tvrdkov spadají do periferní částikraje.Obce Rýmařov, Horní Město, Tvrdkov, Jiříkov aRyžoviště jsou zahrnuty mezi sociálně slabýmioblastmi kraje.Špatná dopravní dostupnost do centra kraje i dookolních větších měst.Nadprůměrná míra nezaměstnanosti adlouhodobá míra nezaměstnanosti (zejménav obcích Jiříkov, Horní Město a Tvrdkov).OhroženíPokračující odliv obyvatel bude mít vliv naudržitelnost základní obslužnosti území, včetněsociální infrastruktury.Vysídlováním oblasti může dojít k porušenídemografické rovnováhy s důsledkem rostoucíhopočtu nepřízpůsobivých obyvatel a vznikusociálně vyloučených lokalit.Vysoká zranitelnost území při dopaduhospodářské recese, klíčová situace je udominantního zaměstnavatele v regionu. Ostatníekonomické subjekty disponují nízkýmifinančními zdroji.163

Počet obyvatelSO ORP TŘINECSO ORP Třinec leží ve východní části Moravskoslezského kraje. Na severu území sousedí se SO ORPČeský Těšín, východní hranice je tvořena státní hranicí se Slovenskou republikou. Na jihu územísousedí se SO ORP Jablunkov a na západě se SO ORP Frýdek-Místek. Oblast se nachází ve východníčásti Slezska v malebném podhorském prostředí, je obklopena horami Moravskoslezských Beskyd svrcholy o nadmořské výšce pohybující se kolem 1 000 m n. m.SO ORP Třinec zahrnuje 12 obcí – Bystřice, Hnojník, Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek, Ropice,Řeka, Smilovice, Střítež, Třinec, Vělopolí a Vendryně. Pověřeným úřadem je Třinec. Podílem rozlohy4,1 % z výměry kraje je 10. v kraji a podílem 4,3 % z celkového počtu obyvatelstva kraje je na 6.místě v rámci kraje. V jediném městě tohoto obvodu Třinci žije 70,4 % obyvatel tohoto obvodu.SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBORV letech 1991 – 2011 došlo v obcích SO ORP Třinec ke snížení počtu obyvatel. Nejvýraznější poklesbyl zaznamenán v letech 2000 – 2001, kdy se stav počtu obyvatel snížil o 533 osob. Od roku 2006nastal mírný nárůst počtu obyvatel až na současnou hodnotu 55 751 osob.Graf 81: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Třinec mezi lety 1991 – 2011575005700056500560005550055000545001991 1996 2001 2006 2011Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstvaPozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajůHrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) klesala od roku 1991 z hodnoty necelých 3 ‰ a v roce 1994nabrala záporných hodnot. Do roku 2004 docházelo k poklesu hodnot, od tohoto roku je však patrnýnárůst hmpp až k nulové hranici. Hrubá míra migračního salda (hmms) měla zpočátku protichůdnoutendenci a docházelo k jejímu nárůstu z hodnoty -3 ‰. Od roku 1993 křivka hmms dosáhla kladnýchhodnot a v následujících letech se pohybovala v opakujícících se cyklech nárůstu a poklesu okolonulové hodnoty. Až v roce 2004 byl patrný strmý nárůst hmms (na 2,84 ‰), v následujícím rocenaopak strmý pokles (na -2,58 ‰) a poté opět následovalo navýšení do kladných hodnot. V roce 2010se křivka opět pohybovala okolo nulové hodnoty. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp)byla po většinu sledovaného období záporná, nejnižší hodnoty dosáhla v roce 2005 (-5,2 ‰), naopakmaxima bylo dosaženo v roce 1993 (1,7 ‰).164

V letech 2001 – 2011 došlo v obcích SO ORP Třinec k poklesu počtu obyvatel o 0,9 %, na současnouhodnotu 55 751 osob. K faktickému snížení počtu obyvatel však došlo pouze v obci Třinec (-4,6 %),ostatní obce správního obvodu vykazovaly nárůst počtu obyvatel. K nejvýraznějšímu navýšení došlov obcíh Vělopolí (35,4 %), Smilovice (23,3 %) a Komorní Lhotka (12,5 %).Přirozený přírůstek byl v obcích SO ORP Třinec v letech 2001 – 2010 záporný (-888) a nejnižšíchhodnot bylo dosaženo v obcích Třinec (-578), Komorní Lhotka (-225) a Nýdek (-76). V obciKošařiska byl přirozený přírůstek nulový a kladné hodnoty byly zjištěny v obcích Střítež (24),Vendryně (10) a Vělopolí (9).V obcích SO ORP Třinec došlo v letech 2000 – 2010 k proměně věkové struktury obyvatelstva.Zatímco podíl obyvatel ve věku do 14 let se snížil, podíl osob starších 65 let se zvýšil. Podíl obyvatelve věku 15 – 64 let zůstal téměř nezměněn, snížil se o 0,4 %. Zároveň došlo k navýšení hodnotyindexu stáří ze 79,2 na 96,6. Dlouhodobě nejvyšší je index stáří v obci Komorní Lhotka, kde všakdošlo ve sledovaném období ke snížení této hodnoty, stejně jako v obcích Košařiska a Vendryně.Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Třinec poklesla z 11,84 % v roce 2005 na 7,56 % v roce2010, jedná se tedy o pokles o 4,28 %. Ke snížení došlo ve všech obcích správního obvodu,nejvýrazněji pak v obcích Smilovice (-7,49 %), Řeka (-5,92 %) a Vendryně (-4,87 %). Také míradlouhodobé nezaměstnanosti se snížila ve sledovaných letech o 4,1 %, na současnou hodnotu 2,03 %.Ke snížení došlo rovněž ve všech obcích správního obvodu, nejvýraznější pokles byl patrný v obcíchSmilovice (-5,01 %), Vělopolí (-4,89 %) a Hnojník (-4,81 %). Jak míra nezaměstnanosti, tak míradlouhodobé nezaměstnanosti jsou nižší, než je krajský průměr.Tabulka 148: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Třinec mezi lety 2001 - 2011Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011Obec2001 2011 Absolutně Relativně (%)Bystřice 4989 5256 267 5,4Hnojník 1446 1504 58 4,0Komorní Lhotka 1087 1223 136 12,5Košařiska 364 394 30 8,2Nýdek 1951 1988 37 1,9Ropice 1342 1499 157 11,7Řeka 464 484 20 4,3Smilovice 583 718 135 23,2Střítež 1004 1019 15 1,5Třinec 39005 37200 -1805 -4,6Vělopolí 206 279 73 35,4Vendryně 3827 4187 360 9,4SO ORP Třinec 56268 55751 -517 -0,9Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednuPozn.: relativní změna = (stav2011 - stav2001) / stav2001 * 100Tabulka 149: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Třinec za období 2001– 2010Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoBystřice 515 523 -8 1142 867 275Hnojník 149 171 -22 363 283 80Komorní Lhotka 113 338 -225 590 229 361Košařiska 51 51 0 90 60 30Nýdek 152 228 -76 430 317 113Ropice 141 144 -3 404 244 160Řeka 39 50 -11 147 116 31Smilovice 57 65 -8 262 119 143Střítež 107 83 24 240 249 -9Třinec 3570 4148 -578 4373 5600 -1227Vělopolí 28 19 9 99 35 64Vendryně 394 384 10 1054 704 350166

Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoSO ORP Třinec 5316 6204 -888 9194 8823 371Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údajePozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí.Tabulka 150: Věková struktura obcí SO ORP Třinec k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010Věková skupina v r. 2000 (%) Věková skupina v r. 2010 (%)ObecIndex stáří Index stáří

EKONOMICKÝ ROZBORV obcích SO ORP Třinec došlo v letech 2005 – 2010 k nárůstu počtu obsazených pracovních míst o5,04 %, na současnou hodnotu 27 597 obsazených pracovních míst. Nejvýrazněji bylo toto navýšenípatrné v obcích Ropice (66,48 %), Nýdek (65,73 %) a Košařiska (44,44 %), naopak pokles nastalv obcích Vělopolí (-59,09 %), Řeka (-16,39 %) a Střítež (-11,72 %).Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Třinec k postupnému nárůstu počtu volných pracovníchmíst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku2008, kdy byla situace nejpříznivější a na 131,58 registrovaných uchazečů připadalo 45,67 volnýchpracovních míst (tj. 2,9 registrovaných uchazečů na jedno volné pracovní místo). Od tohoto roku sevšak začal počet volných pracovních míst opět snižovat a zároveň rostl počet registrovaných uchazečůV následujícíh letech počet volných pracovních míst spíše stagnoval, pouze v roce 2011 se tento početmírně zvýšil. Nejhoršího stavu bylo dosaženo koncem roku 2005, kdy na 286,67 registrovanýchuchazečů připadalo 5,08 volných pracovních míst (tj. 56,4 registrovaných uchazečů na jedno volnépracovní místo).Míra podnikatelské aktivity se v obcích SO ORP Třinec v letech 2005 – 2010 zvýšila z 136,47 ‰ na138,06 ‰, jedná se tedy o nárůst o 1,58 ‰. Nejvýraznější zvýšení bylo zjištěno v obcích Vělopolí(27,05 %), Vendryně (5,49 %) a Smilovice (4,86 %), naopak k nejvýraznějšímu poklesu došlov obcích Nýdek (-33,01 %), Košařiska (-25,65 %) a Komorní Lhotka (-9,05 %).Všech 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Třinec má sídlo své společnosti v obci Třinec.Největším zaměstnavatelem se stala společnost TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. s počtemzaměstnanců 5 000 – 9 999. Druhá největší společnost zaměstnává 1 000 – 1 499 osob, šest firemspadá do kategorie s 500 – 999 zaměstnanci a dvě do kategorie s 250 – 499 zaměstnanci.Tabulka 152: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP TřinecObecPočet obsazených pracovních místRozdíl mezi lety2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Bystřice 914,00 1161,00 247,00 27,02Hnojník 619,00 739,00 120,00 19,39Komorní Lhotka 162,00 228,00 66,00 40,74Košařiska 27,00 39,00 12,00 44,44Nýdek 143,00 237,00 94,00 65,73Ropice 182,00 303,00 121,00 66,48Řeka 87,00 93,00 6,00 6,90Smilovice 61,00 51,00 -10,00 -16,39Střítež 128,00 113,00 -15,00 -11,72Třinec 23467,00 24101,00 634,00 2,70Vělopolí 22,00 9,00 -13,00 -59,09Vendryně 460,00 523,00 63,00 13,70SO ORP Třinec 26272,00 27597,00 1325,00 5,04Zdroj dat: Ministerstvo financí ČRPozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.168

Graf 84: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Třinec4003503002502001501005002005 2006 2007 2008 2009 2010 2011volná pracovní místaregistrovaní uchazečiZdroj dat: MPSV, GIS 0Tabulka 153: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP TřinecMíra podnikatelské aktivity [‰]Obec2005 2010 Změna 2005 - 2010Bystřice 136,39 136,81 0,42Hnojník 148,10 151,92 3,83Komorní Lhotka 126,65 117,60 -9,05Košařiska 171,43 145,78 -25,65Nýdek 152,02 119,01 -33,01Ropice 124,82 119,31 -5,51Řeka 138,16 133,19 -4,97Smilovice 144,46 149,32 4,86Střítež 132,32 135,19 2,87Třinec 136,38 140,12 3,74Vělopolí 155,46 182,51 27,05Vendryně 127,62 133,11 5,49SO ORP Třinec 136,47 138,06 1,58Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektůPozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného rokuTabulka 154: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP TřinecObchodní jméno Sídlo Převažující činnostTŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s.TřinecVýroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků,tváření výrobků za teplaKategorie podlepočtuzaměstnanců5000 - 9999Nemocnice Třinec, příspěvkováorganizaceTřinec Ústavní zdravotní péče 1000 - 1499D 5, akciová společnost, Třinec Třinec Opravy strojů 500 - 999Nemocnice Podlesí a.s. Třinec Ústavní zdravotní péče 500 - 999PR market, s.r.o.TřinecMaloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků vnespecializovaných prodejnách500 - 999Slévárny Třinec, a.s. Třinec Výroba odlitků z litiny 500 - 999Sochorová válcovna TŽ, a.s. TřinecVýroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků,tváření výrobků za tepla500 - 999Strojírny Třinec, a.s. Třinec Výroba strojů pro metalurgii 500 - 999DONGWON CZ, s.r.o.TřinecKování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; práškovámetalurgie250 - 499Dopravní zdravotnictví a.s. Třinec Ambulantní a zubní zdravotní péče 250 - 499Zdroj dat:Ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 2011169

SWOT ANALÝZASilné stránkyOd roku 2006 stabilizovaný vývoj počtu obyvatelv celém SO ORP.Vyšší podíl dětské složky především v obcíchVendryně, Košařiska, Bystřice a Třinec.Kladné migrační saldo především v obcíchKomorní Lhotka, Vendryně, Bystřice, Ropice,Smilovice.Nárůst počtu obsazených pracovních místpředevším v obcích Třinec, Bystřice, Ropice,Hnojník.Od roku 2009 stabilizovaný vývoj počtuuchazečů o zaměstnání.Relativně silný ekonomický potenciál území,existence dominantního zaměstnavatele a plněobsazené průmyslové zóny.Obce v západní části SO ORP (konkrétněHnojník, Komorní Lhotka, Ropice, Řeka,Smilovice, Střítež, Třinec a Vělopolí) spadají doOstravské aglomerace.PříležitostiNárůst míry podnikatelské aktivity, zejména uobcí Vělopolí, Hnojník, Smilovice a Košařiska.Využití potenciálu průmyslových zón k rozvojiinovativních forem podnikání.Posílení oblasti vlivem růstu významuaglomerace.Rozvoj přeshraniční spolupráce s Polskem.Zlepšení dopravního napojení na Polská městamůže přispět k ekonomickému rozvoji území.Slabé stránkyPokles počtu obyvatel z důvodu suburbanizace uměsta Třinec (výrazný projev migračních procesůdo okolních obcí).Vyšší podíl seniorů u obcí Komorní Lhotka,Nýdek a Hnojník.Zhoršené životní prostředí ve městě Třinec.OhroženíVysoká ekonomická zranitelnost území z důvoduexistence jednoho významného ekonomickéhosubjektu - Třinecké železárny, a.s.Odchod mladých lidí ve věku 20 – 30 letz důvodu nedostatku vhodných pracovních míst.Pokračující proces stárnutí bude mít za následeksnižování koupěschopné poptávky, která budemít za následek obtížnou udržitelnost základníobslužnosti území, včetně sociální infrastruktury.Pokles počtu obyvatel ve městě Třinec způsobípokles koupěschopnosti obyvatelstva a s tímspojenou obtížnou vybavitelnost území základníúrovní služeb.V důsledku zvyšování cen nájmů a snižováníkupní síly obyvatelstva může dojít k nárůstubezdomovců ve městě Třinec.Špatné životní prostředí ve městě Třinec můžezpůsobit odliv obyvatelstva z této oblasti.170

Počet obyvatelSO ORP VÍTKOVSO ORP Vítkov leží v jihozápadní části Moravskoslezského kraje. Na severu území sousedí se SOORP Opava, na jihovýchodě se SO ORP Odry, jižní hranice je tvořena obcemi Olomouckého kraje azápadní obcemi SO ORP Bruntál. Celé území správního obvodu spadá do geomorfologického celkuNízký Jeseník, přičemž převážnou část tvoří podcelek Vítkovská vrchovina, na níž z jihu navazujeDomašovská vrchovina. Krajina je výrazně rozčleněna údolími dvou významných řek – Moravice aOdry. Část oblasti se nachází na území Přírodního parku Moravice, významné velkoplošné přírodnírezervaci ČR.SO ORP Vítkov zahrnuje 12 obcí – Březová, Budišov nad Budišovkou, Čermná ve Slezsku, Kružberk,Melč, Moravice, Nové Lublice, Radkov, Staré Těchanovice, Svatoňovice, Větřkovice a Vítkov. Působízde jediný Pověřený úřad – Vítkov. Rozlohou, jejíž podíl na celkové rozloze kraje je 5,1 %, se řadí na9. místo v kraji a podílem na celkovém počtu obyvatel v kraji (1,1 %) je na předposledním, tedy 21.místě. Ve dvou městech, Vítkově a Budišově nad Budišovkou, žije 66,4 % obyvatel tohoto obvodu.SOCIO – DEMOGRAFICKÝ ROZBORV obcích SO ORP Vítkov došlo v letech 1991 – 2011 ke snížení počtu obyvatel. Nejvýraznější úbytekosob byl patrný v letech 2000 – 2001, kdy došlo ke snížení o 273 osob. V současné době početobyvatel klesl pod 14 000.Graf 85: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Vítkov mezi lety 1991 – 2011150001450014000135001991 1996 2001 2006 2011Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstvaPozn.: V roce 2001 sčítaní obyvatelstva => zpřesnění údajůHrubá míra přirozeného přírůstku (hmpp) v obcích SO ORP Vítkov od roku 1991 klesala a v roce1997 nabrala záporných hodnot. Tento stav trval až do roku 2005, kdy se hmpp opět zvýšila,původních hodnot již však nikdy nedosáhla a od roku 2008 opěk poklesla do záporných hodnot. Hrubámíra migračního salda (hmms) dosahovala v letech 1991 – 2010 převážně záporných hodnot,s výjimkou v letech 1994, 1996 – 1999 a 2005. Hrubá míra celkového přírůstku populace (hmcpp)dosahovala ve sledovaném období jak kladných, tak záporných hodnot, maximum bylo zjištěno v roce1996 (5,21 ‰), minimum v roce 2002 (-6,13 ‰).171

9,5 %), Budišovka nad Budišovkou (-5,8 %) a Kružberk (-5,5 %), k navýšení došlo v obcích Čermnáve Slezsku (17,6 %), Staré Těchanovice (7,3 %), Březová (7,0 %) a Melč (5,3 %).Přirozený přírůstek byl v obcích SO ORP Vítkov v letech 2001 – 2010 záporný (-60), nejnižšíchhodnot bylo dosaženo v obcích Vítkov (-118), Budišovka nad Budišovkou (-21) a Staré Těchanovice(-11). Kladné hodnoty byly nejvýrazněji zjištěny v obcích Březová (55), Čermná ve Slezsku (21) aRadkov (10). Migrační saldo ve sledovaných letech také dosahovalo záporných hodnot (-274), nejnižšíhodnoty byly zaznamenány v obcích Budišov nad Budišovkou (-167), Vítkov (-121) a Větřkovice (-30). Kladných hodnot migračního salda bylo dosaženo ve čtyřech obcích – Březová (37), Čermná veSlezsku (33), Melč (28) a Staré Těchanovice (21).V letetch 2000 – 2010 došlo v obcích SO ORP Vítkov k proměně věkové struktury obyvatelstva.Snížil se podíl osob ve věku do 14 let, mírně také ve věku 15 – 64 let, naopak výrazně se zvýšil podílosob starších 65 let. Také došlo k navýšení hodnoty indexu stáří, z 61,8 na 96,6. Dlouhodobě nejnižšíje index stáří v obci Čermná ve Slezsku, kde tento index ve sledovaném období ještě více poklesl.Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Vítkov se v letech 2005 – 2010 téměř nezměnila, došlok jejímu navýšení o 0,02 %, na současnou hodnotu 13,99 %. K nejvýraznějšímu snížení došlo v obcíchMoravice (-4,11 %), Nové Lublice (-2,51 %) a Melč (-2,36 %), naopak zvýšení bylo zaznamenánov obcích Čermná ve Slezsku (9,83 %), Větřkovice (1,87 %), Březová (1,51 %) a Kružberk (1,39 %).Míra dlouhodobé nezaměstnanosti obcí správního obvodu ve sledovaných letech poklesla o 1,31 %, nasoučasnou hodnotu 6,47 %. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán v obcích Moravice (-5,27 %),Svatoňovice (-4,94 %) a Nové Lublice (-4,11 %), ke zvýšení došlo pouze v obcích Čermná ve Slezsku(6,16 %), Kružberk (0,13 %) a Větřkovice (0,02 %)Tabulka 155: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Vítkov mezi lety 2001 - 2011Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011Obec2001 2011 Absolutně Relativně (%)Březová 1306 1398 92 7,0Budišov nad Budišovkou 3230 3042 -188 -5,8Čermná ve Slezsku 307 361 54 17,6Kružberk 293 277 -16 -5,5Melč 618 651 33 5,3Moravice 264 255 -9 -3,4Nové Lublice 220 199 -21 -9,5Radkov 508 496 -12 -2,4Staré Těchanovice 137 147 10 7,3Svatoňovice 302 299 -3 -1,0Větřkovice 781 746 -35 -4,5Vítkov 6338 6099 -239 -3,8SO ORP Vítkov 14304 13970 -334 -2,3Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednuPozn.: relativní změna = (stav2011 - stav2001) / stav2001 * 100Tabulka 156: Vliv přirozené změny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Vítkov za období 2001– 2010Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoBřezová 162 107 55 264 227 37Budišov nad Budišovkou 335 356 -21 477 644 -167Čermná ve Slezsku 43 22 21 105 72 33Kružberk 31 28 3 71 90 -19Melč 82 77 5 185 157 28Moravice 18 25 -7 59 61 -2Nové Lublice 25 26 -1 44 64 -20Radkov 57 47 10 116 138 -22Staré Těchanovice 9 20 -11 80 59 21Svatoňovice 41 32 9 119 131 -12Větřkovice 70 75 -5 93 123 -30173

Obec Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldoVítkov 665 783 -118 1002 1123 -121SO ORP Vítkov 1538 1598 -60 2615 2889 -274Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údajePozn.: Pokud byla migrace mezi obcemi SO ORP, jsou osoby započítány v kategorii jak Přistěhovalí tak Vystěhovalí.Tabulka 157: Věková struktura obcí SO ORP Vítkov k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010ObecVěková skupina v r. 2000 (%) Věková skupina v r. 2010 (%)Index stáří Index stáří

EKONOMICKÝ ROZBORV obcích SO ORP Vítkov poklesl v letech 2005 – 2010 počet obsazených pracovních míst o 0,3 %,z hodnoty 4 329 obsazených pracovních míst na 4 316 těchto míst. Snížení počtu obsazenýchpracovních míst bylo zaznamenáno v obcích Nové Lublice (-15,38 %), Březová (-14,29 %),Větřkovice (-6,37 %) a Vítkov (-6,15 %), k nárůstu došlo nejvýrazněji v obcích Svatoňovice(200,0 %), Staré Těchanovice (107,69 %) a Čermná ve Slezsku (63,41 %).Od roku 2005 docházelo v obcích SO ORP Vítkov k postupnému nárůstu počtu volných pracovníchmíst a zároveň nepřímo úměrně klesal počet registrovaných uchazečů. Tento stav trval až do roku2008, odkdy se začal počet volných pracovních míst opět snižovat, a zároveň rostl početregistrovaných uchazečů. Výraznější nárůst volných pracovních míst byl zaznamenán až v poloviněroku 2011. Situace byla nejpříznivější v druhé polovině roku 2006, kdy na 83,5 registrovanýchuchazečů připadalo 7,42 volných pracovních míst (tj. 11,3 registrovaných uchazečů na jedno volnépracovní místo). Nejhoršího stavu bylo dosaženo počátkem roku 2010, kdy na 111,25 registrovanýchuchazečů připadalo 0,75 volných pracovních míst (tj. 148,3 registrovaných uchazečů na jedno volnépracovní místo).Míra podnikatelské aktivity se v obcích SO ORP Vítkov v letech 2005 – 2010 snížila z 144,67 ‰ na143,98 ‰, jedná se tedy o pokles o 0,69 ‰. Nejvýraznější snížení bylo zaznamenáno v obcíchKružberk (-44,49 ‰), Nové Lublice (-28,30 ‰) a Staré Těchanovice (-21,28 ‰), naopak k navýšenídošlo nejvýrazněji v obcích Moravice (26,43 ‰), Svatoňovice (19,88 ‰) a Větřkovice (11,35 ‰).Šest z 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Vítkov má sídlo své společnosti v obci Vítkov, jednaspolečnost sídlí v obci Budišov nad Budišovkou, jedna v obci Březová, jedna v obci Melč a jednav obci Větřkovice. Největší zaměstnavatel oblasti poskytuje zaměstnání 500 – 999 osobám, všechnyostatní firmy spadají do kategorie s 50 – 99 zaměstnanci.Tabulka 159: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP VítkovObecPočet obsazených pracovních místRozdíl mezi lety2005 - 20102005 2010 Absolutní Relativní (%)Březová 301,00 258,00 -43,00 -14,29Budišov nad Budišovk 1256,00 1310,00 54,00 4,30Čermná ve Slezsku 41,00 67,00 26,00 63,41Kružberk 21,00 24,00 3,00 14,29Melč 89,00 133,00 44,00 49,44Moravice 44,00 48,00 4,00 9,09Nové Lublice 39,00 33,00 -6,00 -15,38Radkov 72,00 108,00 36,00 50,00Staré Těchanovice 13,00 27,00 14,00 107,69Svatoňovice 3,00 9,00 6,00 200,00Větřkovice 157,00 147,00 -10,00 -6,37Vítkov 2293,00 2152,00 -141,00 -6,15SO ORP Vítkov 4329,00 4316,00 -13,00 -0,30Zdroj dat: Ministerstvo financí ČRPozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnuje pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.175

Graf 88: Počet volných pracovních míst k počtu registrovaných uchazečů v SO ORP Vítkov1201008060402002005 2006 2007 2008 2009 2010 2011volná pracovní místaregistrovaní uchazečiZdroj dat: MPSV, GIS 0Tabulka 160: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP VítkovMíra podnikatelské aktivity [‰]Obec2005 2010 Změna 2005 - 2010Březová 138,87 141,51 2,64Budišov nad Budišovkou 143,86 144,47 0,61Čermná ve Slezsku 97,48 98,59 1,11Kružberk 181,82 137,32 -44,49Melč 116,88 117,28 0,40Moravice 76,34 102,77 26,43Nové Lublice 150,75 122,45 -28,30Radkov 135,83 143,43 7,60Staré Těchanovice 163,12 141,84 -21,28Svatoňovice 111,11 130,99 19,88Větřkovice 160,00 171,35 11,35Vítkov 152,64 149,85 -2,80SO ORP Vítkov 144,67 143,98 -0,69Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektůPozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného rokuTabulka 161: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP VítkovObchodní jméno Sídlo Převažující činnostKategoriepodle počtuzaměstnancůLinaset, a.s.Budišov nad BudišovkouVýroba ostatních plastovýchvýrobků500 - 999Březovská zemědělská, a.s. Březová Smíšené hospodářství 50 - 99Domov Vítkov, příspěvková organizace Vítkov Ústavní sociální péče o seniory 50 - 99Masarykova základní škola a mateřská škola Melč,okres Opava, příspěvková organizaceMelč Primární vzdělávání 50 - 99MELECKY a.s.VítkovVýroba ostatních výrobků z papíru alepenky50 - 99MĚSTO VÍTKOV Vítkov Všeobecné činnosti veřejné správy 50 - 99Střední škola, Vítkov - Podhradí, příspěvkováStřední odborné vzdělávání naVítkovorganizacestředních odborných školách50 - 99Technické služby města Vítkova, příspěvkováShromažďování a sběr odpadů,Vítkovorganizacekromě nebezpečných50 - 99Základní škola Vítkov, Komenského 754, okresOpava, příspěvková organizaceVítkov Primární vzdělávání 50 - 99Zemědělské a obchodní družstvo SLEZSKÁVětřkovice Smíšené hospodářství 50 - 99DUBINAZdroj dat:Ústav územního rozvoje dle ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, údaje k datu 1. 1. 2011176

SWOT ANALÝZASilné stránkyVyšší podíl dětské složky obyvatelstva, zejménau obcí Čermná ve Slezsku, Melč, StaréTěchanovice, Svatoňovice, Březová a Radkov.Nárůst počtu obyvatel vlivem přirozenéhopřírůstku a pozitivního migračního salda u obceBřezová.Pozitivní věková struktura obyvatel v obciČermná ve Slezsku.Stabilizovaný počet registrovaných uchazečů ozaměstnání, s vyššími sezónními výkyvy.Kvalitní životní prostředí s absencíprůmyslových imisí.Dobrá dopravní obslužnost území, z důvodudobudování dálnice D1.PříležitostiKvalitní životní prostředí může přispět k většíatraktivitě území v oblasti cestovního ruchu.Zúžení vojenského prostoru Libavá může zvýšitrozvojový potenciál SO ORP.Růst ekonomické atraktivity oblastidobudováním dálničního napojení dálnicí D1.Slabé stránkyDlouhodobý pokles počtu obyvatel v celém SOORP, především migrací, zejména u obcí Vítkova Budišov nad Budišovkou.Pokles míry přirozeného přírůstku, zejména uobce Vítkov.Vyšší podíl seniorů zejména u obcí Moravice,Větřkovice, Vítkov.Nárůst míry nezaměstnanosti u obce Čermná veSlezsku.Nízký počet volných pracovních míst k počturegistrovaných uchazečů.Téměř celé území SO ORP (konkrétně obceBudišov nad Budišovkou, Svatoňovice,Kružberk, Nové Lublice, Staré Těchanovice,Čermná ve Slezsku, Moravice, Melč, Vítkov,Radkov a Větřkovice) spadají do periferní částiMoravskoslezského kraje, podmíněné procesyvysídlování.Obce Budišov nad Budišovkou, Svatoňovice,Kružberk, Nové Lublice, Staré Těchanovice,Čermná ve Slezsku, Moravice, Melč, Vítkov,Radkov a Větřkovice jsou definovány jakosociálně slabé území vymezené v rámciMoravskoslezského kraje.Pokles míry podnikatelské aktivity zejména uobcí Kružberk, Nové Lublice a StaréTěchanovice.Absence většího počtu zaměstnavatelůposkytující větší množství pracovních míst.OhroženíPokračující proces stárnutí a pokles počtuobyvatel bude mít za následek sníženíkoupěschopné poptávky, což bude mít zanásledek obtížnou udržitelnost základníobslužnosti území, včetně sociální infrastruktury.Vysídlováním oblasti může dojít k porušenídemografické rovnováhy s důsledkem rostoucíhopočtu nepřízpůsobivých obyvatel a vznikusociálně vyloučených lokalit.Odchod mladých lidí ve věku 20 – 30 let zejménaz důvodu nedostatku bytového fondu a vhodnýchpracovních míst, což bude mít za následeksnížení budoucího rozvojového potenciálu území.Vysoká ekonomická zranitelnost územízpůsobená nepříznivou diverzifikacíekonomických činností a absencí významného177

178ekonomického subjektu v území.

SEZNAM ZDROJŮ A POUŽITÁ LITERATURA[1] ČSÚ. Oblast Moravskoslezsko – Moravskoslezský kraj. 2005.[online]., [cit. 2011-10-24].Dostupné na: http://notes2.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/50002C82F1/$File/136204a19.pdfPOUŽITÉ ZKRATKYČSÚHDPHMCPPHMMSHMPPMPSVSO ORPČeský statistický úřadHrubý domácí produktHrubá míra celkového přírůstku populaceHrubá míra migračního saldaHrubá míra přirozeného přírůstkuMinisterstvo práce a sociálních věcíSprávní obvod obce s rozšířenou působností179