Rozbor udržitelného rozvoje území - text (formát ... - Veřejná správa

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíÚVODRozbor udržitelného rozvoje území vychází ze zjištění a vyhodnocení stavu a vývojeúzemí a je členěn identicky jako RURÚ ÚAP MSK 2009 a RURÚ ÚAP MSK 2011 do těchtočástí:1. SWOT analýzy hlavních tématických okruhů 1 – 12 (v odůvodněných případechv členění dle dílčích témat).2. SWOT analýzy hlavních pilířů UR + Souhrnná SWOT analýza udržitelného rozvojeúzemí.3. Vyhodnocení územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoja soudržnost obyvatel v území.4. Souhrn zjištěných závad, střetů a problémů k řešení v ÚPD.Pro rozbor udržitelného rozvoje území byla tedy použita jak metoda kvalitativní - vyhodnocenípomocí SWOT analýz, tak metoda kvantitativní – vyhodnocení indikátorů stavu územípodle obcí nástrojem multikriteriální analýzy.Grafickými výstupy rozboru udržitelného rozvoje území je „Problémový výkres s vyznačenímproblémů k řešení ÚPD“ v měřítku 1:100 000 a kartogramy hodnocení různých složekovlivňujících územní podmínky pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnostobyvatel v území včetně souhrnného vyhodnocení podmínek udržitelného rozvoje, kteréjsou umístěny v samostatném svazku grafických příloh.1

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje území1. SWOT ANALÝZY HLAVNÍCH TÉMATICKÝCHOKRUHŮCílem těchto SWOT analýz je identifikace „hodnot, problémů, příležitostí a hrozeb“v rámci příslušné HTO. Všechny SWOT analýzy jsou doplněny „důvodovou zprávou“ sestručným komentářem k vysvětlení a zdůvodnění jednotlivých „výroků“ obsaženýchve SWOT analýze se zaměřením na popis a shrnutí:nejvýznamnějších hodnot území (= silné stránky),nejvýznamnějších problémů k řešení v ÚPD kraje i obcí (slabé stránky = „stav“),příležitostí⇒⇒= záměry v rámci „vlastního“ DT,= příležitosti k řešení identifikovaných problémů mimo působnost ÚP („příležitostineúzemní povahy“),hrozeb (rizika)⇒⇒⇒= střety záměrů s limity využití území,= střety záměrů s ostatními záměry na využití území,= hrozby „neúzemní povahy“ vycházející z oblastí mimo působnost ÚP („hrozbyneúzemní povahy“).SWOT analýzy prioritně sledují především aspekty a jevy „územní povahy“, tedy „vše comá územní průmět nebo je řešitelné v rámci kompetencí územního plánování“. Aspekty „neúzemnípovahy“ (= řešení mimo působnost územního plánování) jsou uváděny jenv nezbytném rozsahu jako příležitosti a hrozby.1.1. Horninové prostředíSWOT ANALÝZASILNÉ STRÁNKY• Existence významných zásob černého uhlí - energetickésuroviny se zvyšujícím se strategickým významem• Existence významných zásob zemního plynu vázanéhona sloje černého uhlí (CBM)• Vybudované kapacity na úpravu černého uhlí, logisticképředpoklady v jádrovém území kraje (Ostravsko,Karvinsko)SLABÉ STRÁNKY• Zvýšená zranitelnost podzemní vody hydrogeologickýchrajonů vázaných především na kvartérní uloženiny(kvartér Opavy, kvartér Opavské pahorkatiny,kvartér Odry)• Nedostatek zdrojů štěrkopísků; z toho vyplývajícízávislost na dovozech ze sousedních regionů (zvýšenádopravní zátěž komunikací, zvýšení negativníchvlivů v místě těžby, dřívější vyčerpání těchto zdrojů,vyšší cenová úroveň suroviny)• Zásoby CBM v území se slezským typem zástavby,znemožňujícím vybudování dostatečné sítě těžebníchvrtů a jejich ochranných pásem2

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíjsou spojeny jednak s dalším rozšířením vlivů poddolování na zastavěná, resp. vymezenázastavitelná území a jednak s rozšířením území vyžadujícím úplnou rekonstrukci krajinnéstruktury. Pokud by další rozvoj těžby černého uhlí měl být realizován podle varianty II. neboIII., jak byl popsány v citované studii, bude nezbytné v rámci ÚPD podrobně prověřit jejichúzemní důsledky, definovat přípustnou úroveň ovlivnění povrchu a případně modifikovatkoncepci územního rozvoje dotčených sídel včetně koncepce uspořádání krajiny.Případné využití zásob černého uhlí v prozkoumaných a potenciálně ekonomicky zajímavýchlokalitách vyžaduje kromě „technického“ řešení minimalizace střetů také deklaracia prokázání veřejného zájmu na jejich vydobytí v rámci surovinové a energetické politikystátu a také nutnost přesvědčit veřejnost a orgány samosprávných celků o oprávněnosti,přijatelnosti a přínosu těchto záměrů. Výsledkem nesplnění těchto předpokladů je pak hrozbazmarnění této příležitosti, které může být v krajním případě nevratné.Značná příležitost pro rozvoj kraje spočívá ve využití významných zásob zemního plynuvázaného na sloje černého uhlí. Rozšíření uhlonosných vrstev na značné části kraje, i tam,kde sloje černého uhlí nikdy nebudou moci být využity k jeho těžbě kvůli hloubce uložení čipřírodním nebo civilizačním hodnotám povrchu, a bezesporná přítomnost zemního plynuv nich představuje značný ložiskový a ekonomický potenciál. Využití těženého plynu je možnév místních kotelnách, teplárnách či kogeneračních jednotkách. Bohužel, dosud nebylanalezena technologie, umožňující ekonomické a efektivní uvolnění plynu ze slojí při těžběz vrtu situovaného na povrchu terénu. Využití zemního plynu se tak zatím omezuje na jímáníplynu při degazaci důlních prostor při těžbě černého uhlí a těžbu plynu z důlních děl, ve kterýchjiž byla těžba ukončena, a to jak samotnými důlními jámami, tak nově realizovanými vrtyz povrchu. Stávající neexistence vhodné technologie tak představuje riziko nevyužití těchtoznačných zásob suroviny. Dalším rizikovým faktorem je skutečnost, že pro uvažovanou těžbuje potřebná poměrně hustá síť těžebních vrtů vybavených rozsáhlými ochrannými pásmy,což je zejména v podmínkách rozptýlené tzv. slezské zástavby na Karvinsku, kde jsou prognózoványnejnadějnější zásoby zemního plynu, obtížné až nemožné zajistit.Stávající závislost území Moravskoslezského kraje na dovozu části stavebních surovin -štěrkopísků - je skutečností, která je nespornou, danou momentální vyčerpaností dotěžovanýchzdrojů na území kraje, do budoucna se zvýrazňující a řešitelnou pouze částečně (významnédlouhodobě těžitelné zásoby srovnatelné s jinými oblastmi ČR v Moravskoslezskémkraji neexistují). Z pohledu spotřebitele se může tato skutečnost jevit jako hodnotově neutrální,i když také pro něho se viditelně projevuje - a to výrazně vyšší cenou této surovinyve srovnání s jinými kraji České republiky.Dovoz štěrkopísků z okolních regionů, zejména z přilehlých (ale i vzdálenějších !) oblastíOlomouckého a Zlínského kraje, však znamená zvýšení dopravní zátěže na dlouhých dopravníchtrasách od zdrojů na místo určení, zvýšení negativních vlivů v místě zdrojů nerostnésuroviny a v konečném důsledků také dřívější vyčerpání i těchto zdrojů. Proti tomu stojíriziko ohrožení (především) přírodních hodnot území otvírkou a těžbou nových lokalit a sníženíkvality prostředí podél příjezdových tras v blízkém okolí ložiska v důsledku dopravnízátěže.4

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíHorninové prostředíVýznamné zásoby podzemních vod na území kraje jsou vázány předevšímv hydrogeologických rajonech vázaných na fluviální a glacigenní uloženiny kvartérního stářív povodí Odry, Opavy a jejich přítoků (Olše, Ostravice, Lučina, Opavice, Moravice) a dálev prostoru Opavské pahorkatiny. V případě neexistence nebo nedostatečného vývoje těsnícíchpokryvných útvarů jsou tyto útvary vystaveny zvýšenému riziku znečištění, jehož zdrojemjsou (kromě zemědělství) především sídla s dosud neřešeným odkanalizováním a čištěnímodpadních vod. Způsob a rozsah řešení této problematiky pak představuje hlavnípříležitost, resp. hrozbu pro kvalitu podzemní vody v těchto rajonech.Moravskoslezský kraj, zejména jeho jihovýchodní část, se vyznačuje značným výskytemrůzných druhů sesuvů v různém stadiu vývoje. Narušená stabilita svahu představuje omezujícífaktor využití území, který podstatně ovlivňuje inženýrsko-geologické podmínky výstavby.Extenzivní rozvoj (zejména) obytné výstavby může iniciovat požadavky na umisťování výstavbyv plochách se sníženou únosností základového prostředí s rizikem následné degradacehorninového prostředí. Z tohoto důvodu je žádoucí v oblastech se zvýšeným výskytemsvahových deformací zahrnout do podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití průkaznenarušení stability horninového prostředí. Kromě toho mohou sesuvné pohyby většíhorozsahu působit i výrazné ztráty v zemědělské a zvláště lesní produkci – při obnažení skalníhopodkladu na svazích může být obnova lesních porostů i trvale znemožněna.1.2. Vodní režimSWOT ANALÝZASILNÉ STRÁNKY• Významné zdroje povrchových vod v CHOPAV Beskydya Jeseníky (18% území kraje)• Dlouhodobé zlepšování jakosti povrchových vod• Významné snížení vypouštění splaškových a průmyslovýchodpadních vod• Funkční systém 8 vodních nádrží a 5 významnýchpřevodů vody ve vodohospodářské soustavě povodíOdry, která při omezených vodních zdrojích zabezpečujeplné krytí potřeb vody a zvýšenou ochranupřed povodněmi• Vysoký potenciál umožňující podstatné zvýšení akumulacevody v území a nalepšování průtoků v tocích(5 lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod)SLABÉ STRÁNKY• Snížená přirozená retenční schopnost krajiny• Bakteriální znečištění všech hlavních toků MSK aeutrofizace vodních nádrží• Převaha vodních útvarů silně ovlivněných a dálevodních útvarů rizikových z hlediska chemického aekologického stavu• Výrazné narušení režimu podzemních vod důlníčinností (Ostravsko, Karvinsko)• Pokračující urbanizace záplavových území, předevšímna Odře, Opavě a OlšiPŘÍLEŽITOSTI• Zlepšení kvality podzemních vod zvýšením podílusídel s nezávadným odkanalizováním a čištěním odpadníchvod (ve vazbě na implementaci legislativyEvropských společenství do legislativy ČR v oblastivod)HROZBY• Ohrožení vodních zdrojů při mimořádných situacích(povodňové stavy, období sucha)5

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíPŘÍLEŽITOSTI• Revitalizace vodních toků v rámci realizace opatřeníPOP Odry• Investice z veřejných rozpočtů a z fondů z Evropskéunie do opatření na ochranu vodHROZBY• Další zhoršování kvality podzemních vod v důsledkunerealizace investic do kanalizací a ČOV v obcíchs méně než 2000 EO• Rostoucí deficit vodohospodářského potenciálu krajinyv důsledku klimatických změnKOMENTÁŘPro zachování mimořádně příznivých podmínek pro tvorbu a ochranu vodních zdrojůmají velký význam chráněné oblasti přirozené akumulace vod (Beskydy, Jeseníky a Jablunkovskotvoří 18% území Moravskoslezského kraje a představují tak jednu ze silných stránekvodního režimu). Bezprostřední ochranu konkrétních vodních zdrojů zajišťují ochranná pásma,která jsou zásadním limitem využití území. Jejich nové dvoustupňové vymezovánív současné době probíhá, často jsou dosud v platnosti i pásma původní. Dokončení nezbytnéochrany vodních zdrojů patří k prioritám v ochraně vod.Vysoké odběry pitné i užitkové vody v centrální části Ostravské aglomerace bylo možnopokrýt pouze vybudováním rozsáhlé Vodohospodářské soustavy povodí Odry. Klíčovýmizdroji je 8 vodních nádrží (z toho 4 slouží k odběrům pitné vody pro veřejnou potřebu), doplněnévýznamnými převody vody mezi dílčími povodími. Efektivní řízení složité soustavy sestanovenými prioritami v hospodaření s vodou zajišťuje vodohospodářský dispečink podlemanipulačního řádu. Funkční systém vodohospodářské soustavy představuje jednuz významných silných stránek hospodaření s vodou v Moravskoslezském kraji a rovněž nezbytnoupodmínku pro dlouhodobě udržitelný rozvoj v oblasti vod.Ochrana vod jako složky životního prostředí je základním vodohospodářským opatřením.K významnému zlepšení jakosti povrchových vod došlo po masivní výstavbě čistírenodpadních vod v minulých cca 15 letech a příznivý trend dále pokračuje v souvislostis implementací směrnice Rady č. 91/271/EHS. Ze sedmi aglomerací nad 2000 EOs potřebou řešení kanalizace a čištění odpadních vod identifikovaných v rámci ÚAP MSK2009 zůstávají v současné době bez konkrétního řešení pouze Dětmarovice. Přes celkovýpozitivní trend přetrvávají v jakosti povrchových vod některé nepříznivé jevy jako bakteriálníznečištění na hlavních tocích (Odře, Olši, Opavě i Opavici), koncentrace kovů na Odře aeutrofizace vodních nádrží včetně vodárenských. Uvedený stav signalizuje jednu z dílčíchslabých stránek současného stavu vod. Potenciální hrozbou však zůstává případný odsunřešení této problematiky v aglomeracích s méně než 2000 EO.V dlouhodobém výhledu hospodaření s vodou v MSK je nutno vycházet z omezenétvorby zdrojů na území kraje a podle principu předběžné opatrnosti zvažovat i možnost nepříznivéhovývoje klimatických podmínek (pokles hladin podzemních vod, snížení průměrnýchprůtoků v tocích, nebo naopak povodňové situace v důsledku přívalových srážek). Silnoustránkou území MS kraje je z tohoto hlediska existence řady lokalit morfologicky,geologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV). Slabou stránkouje naopak pokračující urbanizace stanovených záplavových území, souvisejícís intenzivním stavebním rozvojem.Příležitostí pro řešení této problematiky jsou opatření v rámci vymezených vodních útvarůpovrchových i podzemních vod, specifikovaná v „Plánu oblasti povodí Odry“. Snížení po-6

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územívodňových průtoků a zmenšení následných škod je dosahováno kombinací maximálníhovyužití retenčních prostorů ve vodních nádržích a technických opatření na vodních tocích(suché nádrže – poldry, revitalizace vodních toků). Protipovodňová ochrana v povodí horníhotoku Opavy je řešena samostatným Usnesením vlády ČR č. 444 ze dne 21.04. 2008. Na totousnesení reagují platné ZÚR MSK vymezením plochy pro vodní nádrž Nové Heřminovyvčetně dalších ploch protipovodňových opatření v údolní nivě Opavy po Krnov. Příležitostípro účinnější zvládání povodňových stavů je finanční podpora realizace těchto opatřeníz fondů ES. Vodní nádrž Nové Heřminovy bude využitelná i pro vodohospodářské účely.Hrozbu rostoucího deficitu vodohospodářského potenciálu krajiny v důsledku klimatickýchzměn je možné omezit využitím vysokého potenciálu území MSK pro zvýšení akumulacevody a nalepšování průtoků v tocích. Platné ZÚR MSK posilují tuto silnou stránku vymezenímploch územních rezerv pro zajištění územní ochrany 5 LAPV:Spálov na Odře (s přesahem do Olomouckého kraje),Čeladná na Čeladénce,Horní Lomná na Lomné,Spálené na Spavici,Dlouhá Loučka na Oslavě (s přesahem do Olomouckého kraje).Všechny uvedené lokality leží v území vysokých přírodních hodnot (CHKO, ptačí oblasti,EVL, přírodní parky) a 2 z nich (Spálené a Hor. Lomná) v různé míře zasahují zastavěnáúzemí sídel. Před rozhodnutím o případné realizací vodní nádrže v každé z LAPV je nutnéjednoznačně prokázat, převažující veřejný zájem před ochranou ostatních hodnot a funkcídotčeného území (ochrana přírody a krajiny, osídlení).1.3. Hygiena životního prostředíSWOT ANALÝZASILNÉ STRÁNKY• Ochrana většiny zástavby v okolí hlavní železničnítratě Ostrava – Přerov proti nadlimitnímu hluku• Funkční systém nakládání s odpady• Možnost regenerace obyvatel aglomeracev přírodním prostředí Beskyd, Jeseníků a dalších nenarušenýchoblastíSLABÉ STRÁNKY• Koncentrace značného počtu zvláště velkých a velkýchzdrojů znečištění ovzduší (REZZO 1)• Rozsáhlé plochy brownfields především v centrálníčásti kraje• Plošné překračování imisního limitu pro 24hodinovékoncentrace PM10 v rozsáhlé oblasti ve střední a východníčásti kraje.• Souběžné překračování imisních limitů pro PM10 abenzo(a)pyren v hustě osídlené části kraje (okres Ostrava,sever a střed okresu Karviná, Frýdek-Místek aokolí, Třinec a města v okresu Bruntál), na územíměsta Ostrava jsou lokálně překročeny i limity probenzen a arsen.• Překračování limitů pro hluk s korekcí na starou zátěžz dopravy v okolí nejvýznamnějších komunikací,zejména ve střední části kraje (pásmo N. Jičín, Příbor,Frýdek-Mistek, Ostrava)7

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíSILNÉ STRÁNKYSLABÉ STRÁNKY• Překračování limitů pro hluk bez korekcí na starouzátěž z dopravy podél většiny průtahových komunikacíPŘÍLEŽITOSTI• Využití potenciálu snížení emisí ze zdrojů REZZO 1pomocí dostupných normativních nástrojů (např. integrovanépovolování, nové emisní limity dle směrnice2010/75/EU))• Postupné zlepšování imisní situace zejména u těžkýchkovů, benzenu, NO 2 a částečně i u PM 10• Zlepšení kvality ovzduší v obcích (PM 10, benzo(a)pyren)omezením spalování tuhých paliv v malýchzdrojích• Potenciál k dalšímu snížení emisí zejména TZL vsegmentu malých zdrojů (podíl cca 28 %), významnýpotenciál je předpokládán u těkavých organickýchlátek a amoniaku• Koordinace postupů ochrany ovzduší se sousednímikraji a státy• Opatření v dopravě (zejména přeložky a obchvaty)snižující v sídlech souběžně znečištění ovzduší i hlukovouzátěž pod úroveň limitů• Zkvalitnění systému nakládání s odpady realizacíKrajského integrovaného centra využívání komunálníchodpadů• Kvalitní revitalizace ploch devastovaných těžbou aúpravou černého uhlí• Revitalizace a polyfunkční využití brownfileds vevazbě na vlastnosti a požadavky okolního územíHROZBY• Zvyšování rizika ohrožení zdraví obyvatel nárůstemdopravy a zvyšováním emisí z dopravy• Zvyšování rizika ohrožení zdraví obyvatel překračovánímplatných limitů pro znečištění ovzduší• Zvyšování rizika ohrožení zdraví obyvatel překračovánímplatných limitů pro hlukovou zátěž vlivem nárůstuzátěže ze silniční a letecké dopravy• Zastavení trendu postupné revitalizace stávajícíchlokalit a vznik nových brownfileds v důsledku ekonomickékrizeKOMENTÁŘVzhledem k hospodářskému profilu MS kraje a dlouhodobě vysoké intenzitě využíváníúzemí je zřejmé, že v rámci SWOT analýzy HTO „hygiena prostředí“ převažují slabé stránky,tj. zjištěné problémy spojené především se znečištěním ovzduší a nadměrnou hlukovou zátěží.Jejich řešení má však jen z části „územní charakter“ a je proto uváděno v rámci „příležitostí“.Naopak hrozby upozorňují především na riziko přetrvávání, nebo zhoršování těchtoproblémů.Znečištění ovzdušíSlabé stránkyJedním ze základních problémů Moravskoslezského kraje je značný počet a vysokákoncentrace zvláště velkých a velkých zdrojů znečištění (REZZO 1). S tím souvisí i dlouhodobéa plošné překračování imisních limitů, které vyjadřují nejvýše přípustné hodnoty koncentracíznečišťujících látek z hlediska ochrany zdraví obyvatel. Pro vyhodnocení aktuálníhorozsahu problémů bylo použito vymezení oblastí s překračováním imisních limitů pro jednotlivéznečišťující látky (ČHMÚ):8

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územína více než polovině rozlohy kraje dochází k překračování imisního limitu pro maximální24-hodinové koncentrace PM 10 . Tento limit je překročován na území celého okresu Ostrava,Karviná, na téměř celém území okresu Nový Jičín, na větší části území okresůFrýdek-Místek a Opava a také v Krnově na severovýchodním okraji okresu Bruntál.v západní části Ostravy, v téměř celém okrese Karviná, dále v přilehlé části okresuOpava a na území obce Český Těšín v okresu Frýdek-Místek je překračován i imisní limitpro průměrné roční koncentrace částic PM 10 .na celém území okresu Ostrava, velké části území okresu Karviná, dále pak v několikaoblastech na severozápadě a severovýchodě Frýdeckomístecka, lokálně také v okresechNový Jičín, Opava a Bruntál je překračován i cílový imisní limit pro benzo(a)pyren.Překračování tohoto limitu zde zasahuje převážně okolí velkých měst (např. Krnov,Bruntál, Rýmařov) a značné množství menších sídel.v menší části území, zasahující zejména město Ostravu (východní část) a přilehlé obce,dochází k překračování dalších imisních limitů, a to pro:⇒⇒⇒benzenoxid dusičitýarsen (cílový limit)Příležitosti a hrozbyZa příležitost ke zlepšení situace je považováno využití potenciálu spočívajícím v omezovánía regulaci emisí ze zdrojů REZZO 1, které se zásadním způsobem podílejí na celkovýchemisích základních znečišťujících látek (TZL, SO 2 , NO x , CO), pomocí dostupných nástrojůna úrovni kraje (např. integrované povolení). Obdobný předpoklad lze vyslovit i vpřípadě benzo(a)pyrenu. Důvodem je skutečnost, že v souvislosti s technologickým vývojemlze očekávat spíše převažující snižování produkce emisí z této skupiny zdrojů, což by semělo projevit v celkovém zlepšování kvality ovzduší v nejvíce zatížených oblastech, kde jsoutyto zdroje soustředěny.Určitý potenciál lze nalézt také v segmentu malých zdrojů (lokální vytápění), kde lzeuplatnit nástroje zaměřené na přeměnu topných systémů v domácnostech. Příznivá je skutečnost,že tento potenciál se týká především tuhých emisí, které jsou zdrojem hlavníhoimisního problému kraje (překračování limitů částic PM 10 ).Závažnou hrozbu pak představuje možnost, že se buď nepodaří tento potenciál využít,nebo bude snižování emisí z vyjmenovaných skupin zdrojů natolik kompenzováno nárůstememisí z dopravy, že ve výsledku nedojde k dosažení cílového stavu, tj. k snížení imisní zátěžepod úroveň limitů. Zvyšování dopravní zátěže je patrné u příjezdových komunikací doOstravy z okrajových částí a okolních sídel vlivem rostoucí suburbanizace.9

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíHluková zátěž 2Slabé stránkyHlavním problémem z hlediska hlukové zátěže obyvatel kraje je hluk z automobilovédopravy. V zástavbě podél nejvíce dopravně zatížených silničních tahů dochází i k překračovánílimitů pro hluk s korekcí na starou zátěž. Jedná se zejména o střední část kraje, konkrétněo následující silnice:R48/I-48 Starý Jičín – Nový Jičín – Příbor – Frýdek-Místek – Český Těšín,I/11 Třinec – Jablunkov,R56/I-56 Ostrava - Frýdek-Místek,I/58 Ostrava – Příbor,množství silně zatížených komunikací v Ostravě, průtah Opavou, části úseků v Karviné,České Těšíně a Třinci.Podél nejvíce zatížených úseků těchto silnic dochází (dle orientačního výpočtu) k překračovánílimitu i po korekci na starou zátěž z automobilové dopravy. V rámci územně plánovacídokumentace je však nutno se zabývat veškerými komunikacemi, u nichž jsou překračoványsamotné limity pro hlavní komunikace, tj. bez této korekce, neboť není možnéuvažovat s korekcí na starou zátěž ve výhledovém horizontu. V tomto případě je nutno konstatovat,že limit je překročen podél naprosté většiny průtahových komunikací v celém územíkraje a v intravilánech velkých měst pak podél většího počtu úseků (nejen u průtahů).Silné stránkyJako silnou stránku lze označit poměrně příznivý výsledek hodnocení železničního hluku.V tomto případě byly k dispozici podklady pouze pro nejvíce zatíženou trať Ostrava –Přerov. Vyhodnocení ukázalo, že u většiny zástavby jsou splněny limity pro hluk z železničnídopravy.Příležitosti a hrozbyZákladní příležitostí v oblasti řešení hlukové zátěže je skutečnost, že překračování hlukovýchlimitů automobilové dopravy lze velmi účinně eliminovat pomocí technických opatření.Jedná se především o vybudování obchvatů dotčených sídel, které vedle omezení hlukovézátěže přinášejí i celou řadu dalších příznivých efektů (zlepšení kvality ovzduší, zvýšeníbezpečnosti, zvýšení plynulosti dopravy atd.). Tam, kde toto řešení není možné (např. u intravilánovýchkomunikací), nebo tam, kde lze očekávat výstavbu obchvatu až ve vzdálenémvýhledu, je nutno uplatňovat další opatření – protihlukové stěny a valy, výměna oken, omezeníautomobilové dopravy a současně zlepšení podmínek hromadné dopravy.Hlavním rizikem je možnost, že se nepodaří výše uvedená opatření realizovat nebo budourealizována až v příliš vzdáleném časovém horizontu a obyvatelé tedy budou vystaveninadlimitnímu hluku po mnoho dalších let. Významné riziko také představuje pokračující nárůstintenzit automobilové dopravy, který jednak povede k zhoršování stávající situace, jed-2 Tato problematika nebyla aktualizována, údaje ze sčítání dopravy 2010 nebyly v době zpracování ještě k dispozici.10

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územínak bude částečně kompenzovat provedená opatření (zejména u vnitroměstských komunikací,na nichž bude i po vybudování obchvatů realizována významná část dopravy).Pro obce v okolí veřejných i neveřejných letišť je zdrojem hlukové zátěže pravidelná anepravidelná letecká doprava i sportovně rekreační aktivity, které negativně ovlivňují životníprostředí především obytných částí území. Zvýšené riziko existuje zejména ve spojení s intenzifikacíprovozu letiště Leoše Janáčka (Ostrava-Mošnov), do jehož bezprostředního okolíje plánována lokalizace dalších výrobních a logistických aktivit.Odpadové hospodářstvíSilné stránkyNa území MS kraje existuje funkční systém nakládání s odpady založený na provozuznačného množství zařízení na odstraňování odpadů. Územně nejvýznamnější složka tohotosystému - skládky odpadů mají dostatečnou kapacitu nejen pro současnou produkci odpadův kraji, ale je také výhledově pro období do roku 2020, odkdy se předpokládá další významnýpokles skládkování. Toto platí pro všechny kategorie odpadu.PříležitostiPříležitostí pro další zkvalitnění systému nakládání s odpady je uvažovaná výstavbaKrajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů v souladu s Plánem odpadovéhohospodářství MS kraje.BrownfiledsSlabé stránkyV procesu transformace Moravskoslezského kraje došlo zejména v devadesátých létechminulého století k zásadním restrukturalizačním změnám, které zasáhly prakticky všechnysektory hospodářství. Nejvýraznější změny byly v hornictví, hutnictví, v chemickém průmyslu,v zemědělství a v řadě dalších. Uplynulé procesy odhalily řadu environmentálně poškozenýchúzemí zejména průmyslovou činností. Především ve východní části kraje vznikla celářada brownfields různého charakteru daného rozsahem poškození životního prostředí, velikostiúzemí, vlastnickými vztahy a řadou dalších parametrů.Příležitosti a hrozbyPříležitostí pro omezení negativního působení na území je sanace, revitalizace a polyfunkčnívyužití brownfileds ve vazbě na vlastnosti a požadavky okolního území. Souvisejícímpozitivním dopadem by mělo být snížení nároků na zábor nových dosud nedotčených plochpůdního fondu.Hrozbou pro budoucí období je zpomalení nebo zastavení tohoto trendu v důsledku vysokéfinanční náročnosti revitalizace těchto území, spojené především s odstraňováním ekologickýchškod.11

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje území1.4. Příroda a krajinaSWOT ANALÝZA – BIODIVERZITA A EKOSYSTÉMYSILNÉ STRÁNKY• Existence a rozsah zvláště chráněných území aúzemí začleněných do soustavy NATURA 2000• Vysoká pestrost přírodních biotopů ve značnémvertikálním gradientu (lužní – alpinské ekosystémy)• Pro celé území kraje jednotně zpracované a závaznévymezení regionální a nadregionální úrovně ÚSES vevydaných Zásadách územního rozvoje MoravskoslezskéhokrajeSLABÉ STRÁNKY• Nedostatečná prostupnost krajiny vlivem fragmentacekrajiny dopravními koridory a zástavbou pro migrujícíživočichy• Nedostatečná koordinace vymezení skladebnýchčástí ÚSES v ÚPD obcí• Vysoká míra urbanizace v některých částech kraje• Vysoká zátěž území těžbou a úpravou černého uhlí -důlní vlivy, odvaly, odkaliště (Karviná. Doubrava,Stonava, část. Orlová, Hor. Suchá, Havířov, Albrechtice)PŘÍLEŽITOSTI• Koordinace postupů ochrany přírody se sousednímikraji a státy• Důsledná ochrana nezastavěného území a volnékrajiny v územně plánovací dokumentaci• Využití řady dotačních programů k nápravě škod napřírodě a krajině (MŽP, MMR, MZe, Moravskoslezskýkraj aj.)HROZBY• Pokračující fragmentace území v souvislostis výstavbou dopravních koridorů, a průmyslových zón• Pokračující úbytek volné krajiny vlivem suburbanizace• Výstavba v přírodně cenných územích či v jejichtěsné blízkosti• Těžba nerostných surovin (uhlí a zemního plynu)v oblasti Frenštátska bez odpovídajícího vyřešenístřetů zájmů (CHKO Beskydy, NATURA 2000)• Ohrožení přírodních hodnot území otvírkou novýchložisek stavebních surovin• Vysoká rekreační zátěž a koncentrace objektů rodinnérekreace v přírodně hodnotných územích (CHKOBeskydy, některé obce RKC Malá Morávka-Karlov,RKC Vrbno p. Pradědem a RKC Vítkovsko)• Vysoká rekreační zátěž a koncentrace objektů rodinnérekreace v přírodně hodnotných územích• Likvidace přírodních hodnot v zátopovém územívodní nádrže Nové Heřminovy a v údolní nivě Opavypo Krnov• Případná realizace průplavního spojení Dunaj – Odra– Labe v jeho dílčí části týkající se Moravskoslezskéhokraje12

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíKOMENTÁŘSilné stránkyExistence zvláště chráněných území přírody a území začleněných do soustavy NATURA2000Vysoká pestrost společenstev rostlin a živočichů, založená na bohaté kombinaci různýchtypů přírodních stanovišť, abiotického prostředí, historického vývoje krajiny a zvýrazněnákontaktem Karpat a Českého masivu na území Moravskoslezského kraje jsou vstupnímivýchozími předpoklady pro existenci poměrně rozsáhlé sítě zvláště chráněných územís pestrým zastoupením předmětů ochrany. Na základě „evropských směrnic“ jsou některádalší území začleněna do vytvářené soustavy NATURA 2000 jako ptačí oblasti a evropskyvýznamné lokality.Vysoká pestrost přírodních biotopů ve značném vertikálním gradientuNa pestrý reliéf MS kraje je vázána řada významných přírodních biotopů, druhů rostlin,živočichů a jejich společenstev, jež reprezentují biotu v rozpětí 1. – 9. vegetačního stupně.Mezi nejvýznamnější patří nivní ekosystémy Poodří, horské a alpinské ekosystémy Jeseníkůči unikátní karpatské lesní porosty s výskytem velkých šelem v CHKO Beskydy.Neméně hodnotné jsou rovněž fenomény neživé přírody, jež jsou determinovány pestrýmgeologickým podložím různého stáří a periglaciální či glaciální aktivitou – nejvýznamnějšíz nich jsou pseudokrasové jeskyně v karpatském flyši, krasové jevy, sopečné a lávovéproudy, bludné balvany.Území MSK nabízí přírodní hodnoty, které jsou mnohdy jedinečné v rámci celé ČR(např. karpatské pralesovité porosty, alpinská tundra Jeseníků, hraniční meandry Odry, fenoményčtvrtohorního vulkanismu Nízkého Jeseníku).Pro celé území kraje jednotně zpracované a závazné vymezení regionální a nadregionálníúrovně ÚSES ve vydaných Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského krajeVydáním ZÚR MSK je vytvořen základní předpoklad pro sjednocení přístupu k řešeníproblematiky vymezení nadregionální, regionální a v návaznosti i lokální úrovně ÚSES naúzemí kraje.Slabé stránkyNedostatečná prostupnost krajiny vlivem fragmentace krajiny dopravními koridory a zástavboupro migrující živočichyVětšina významných liniových dopravních staveb a ploch sídelních aglomerací na územíkraje je překážkou prostupnosti pro migrující živočichy. Problematiku fragmentace krajinya migrační prostupnosti území je nutno řešit již v dokumentacích územně-plánovacího charakteru.13

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíNedostatečná koordinace vymezení skladebných částí ÚSES v ÚPD obcíV rámci územních plánů obcí není dosud dostatečná míra koordinace a provázání segmentůjednotlivých hierarchických úrovní ÚSES.Vysoká míra urbanizace v některých částech krajeVysoká míra urbanizace v některých částech MS kraje snižuje prostupnost krajinya míru zastoupení přírodních biotopů v krajině.Vysoká zátěž území těžbou a úpravou černého uhlíZ kartogramu č. 4 je patrné, že nejvyšší zátěž těžbou nerostných surovin je koncentrovánado území rámcově vymezeného polygonem Karviná – Orlová – Petřvald - Havířov –Albrechtice – Karviná. Oblast v podstatě představuje „jádrovou část“ specifické oblasti republikovéhovýznamu SOB4 Karvinsko ve vymezení platných ZÚR MSK. Určujícím znakem tohotoúzemí je vysoká zátěž území těžbou a úpravou uhlí (poklesové kotliny, odvaly, odkaliště),koncentrace zařízení a koridorů energetické infrastruktury a s tím související sníženákvalita složek životního prostředí, zejména přírodních hodnot.Karvinská část ostravsko-karvinského revíru zůstane ve známém výhledu nejvýznamnějšímzdrojem černého uhlí v rámci ČR, takže toto území bude i v budoucnu těmito aktivitamivýznamně ovlivněno.PříležitostiKoordinace postupů ochrany přírody se sousedními kraji a státyVýznamné přírodní celky na hranicích MS kraje jsou rozděleny administrativní hranicíkraje či státní hranicí se Slovenskem a Polskem, přičemž charakter krajiny a bioty jev sousedních lokalitách shodný či velmi obdobný a stejně tak i aktuální problémy ochranypřírody. Potřeba koordinovaného postupu v případě jevů s očekávaným přeshraničním dopadem(např. budování dopravních koridorů ve vztahu k jejich přeshraniční migrační prostupnosti,rozvoj cestovního ruchu v příhraničních oblastech), je příležitostí pro minimalizacinegativních dopadů těchto aktivit.Důsledná ochrana nezastavěného území a volné krajiny v územně plánovací dokumentaciV územně plánovací dokumentaci všech stupňů je nutné dbát na hospodárné využívánízastavěného území a vymezovat zastavitelné plochy s ohledem na potenciál jeho rozvoje amíru využití zastavěných ploch. Přesto, že tyto povinnosti ukládá stavební zákon, v praxi jsouvýše uvedené podmínky v územně plánovací dokumentaci zohledňovány nedostatečně.Využití řady dotačních programů k nápravě škod na přírodě a krajiněExistující dotační tituly (MŽP, MMR, MZe, Moravskoslezský kraj aj.) poskytují řadu možnostík nápravě škod na přírodě a krajině.14

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíHrozbyPokračující fragmentace území v souvislosti s výstavbou dopravních koridorů a průmyslovýchzónPotenciální hrozbou pro krajinu a biotu MS kraje může být nová výstavba výrobních neboskaldových areálů, případně areálů komerční občanské vybavenosti, a dále výstavbapáteřních dopravních koridorů. Z hlediska ochrany přírody a krajiny je žádoucí minimalizovatvymezování rozvojových ploch do volné krajiny bez návaznosti na zastavěné nebo zastavitelnéúzemí. Při rozšiřování dopravní sítě je nezbytné zohledňovat migrační funkce území aochranu bioty aplikací konkrétních technických opatření na budovaných tělesech komunikací.Výstavba v přírodně cenných územích či v jejich těsné blízkostiDynamický rozvoj hospodářství a životní úrovně obyvatel na území MSK je spojens rizikem umisťování urbanizačních aktivit v přírodně cenných územích nebo v jejich těsnéblízkosti. V rámci ÚPD je nezbytné umísťovat nové záměry na provedení změn v území mimoplochy se zvýšenou přírodní hodnotou, resp. s dostatečným odstupem, minimalizujícímpřípadné negativní dopady výstavby nebo provozu daného záměru.Těžba nerostných surovin v oblasti FrenštátskaTěžba zemního plynu a případné využití strategické surovinové rezervy černého uhlív prostoru Frenštátska jsou spojeny s rizikem negativního ovlivnění přírody a této části krajinyMoravskoslezských Beskyd. Veškeré záměry na využití nerostných surovin v daném prostoruje proto nezbytné hodnotit v konkrétním místním kontextu s důrazem na zachovánívysokých přírodních a krajinných hodnot dotčeného prostoru.Ohrožení přírodních hodnot území otvírkou nových ložisek stavebních surovinRostoucí závislost MSK na dovozu štěrkopísku z okolních regionů může iniciovat záměryna otvírku nových ložisek na území kraje v menší vzdálenosti od hlavních oblastí spotřeby.Riziko ohrožení přírodních hodnot těmito záměry se týká především území podél vodníchtoků Odry a Opavy, jejichž terasové uloženiny představují hlavní zdroj této suroviny.Likvidace přírodních hodnot v zátopovém území vodní nádrže Nové Heřminovy a v údolnínivě Opavy po Krnov.Realizace vodní nádrže Nové Heřminovy včetně soustavy protipovodňových opatřenív údolní nivě toku horní Opavy je spojena s rizikem ohrožení přírodních hodnot jak ve vlastnímzátopovém území nádrže, tak zejména v dosud relativně málo narušené údolní nivěOpavy s řadou segmentů ÚSES nadregionální a regionální úrovně.Vysoká rekreační zátěž a koncentrace objektů rodinné rekreace v přírodně hodnotných územíchSoučasná intenzita rekreačního využití dosahuje mezních hodnot zejména na severníchsvazích Moravskoslezských Beskyd (viz kap. 1.8.). Podobná situace z hlediska koncentraceobjektů pro rodinnou rekreaci je evidována v oblasti Jeseníků (RKC Malá-Morávka – KarlovRKC Vrbno p. Pradědem) a v RKC Vítkovsko. Tento stav sebou přináší rostoucí nároky na15

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územírozvoj rekreační ostatní veřejné infrastruktury a občanské vybavenosti včetně umísťovánítěchto zařízení do území nejvyšších přírodních hodnot nebo do jejich těsné blízkosti. Pokračovánítohoto trendu bez odpovídající regulace je spojeno s rizikem narušení přírodně cennýchekosystémů, snížení biodiverzity a krajinných hodnot.Případná realizace průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe v jeho dílčí části týkající seMoravskoslezského krajeVydané ZÚR MSK územní ochranou koridoru průplavního spojení D-O-L ve forměúzemní rezervy 3 posilují ochranný režim v území včetně ochrany přírody a krajiny. Případnárealizace tohoto záměru však představuje závažný negativní zásah do přírodních a krajinnýchhodnot zejména v nivě řeky Odry, neslučitelný s podmínkami ochrany tohoto území vesmyslu zák. č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Rozsah a mezinárodní významzáměru vyžadují jeho řešení na úrovni PÚR ČR.SWOT ANALÝZA – KRAJINA• Diverzita kulturní krajinySILNÉ STRÁNKY• Dochovanost přírodních a kulturně-historických znakůkrajiny (hranice plužin lesních lánových vsí, kulturnídominanty)SLABÉ STRÁNKY• Uniformita a ztráta identity kulturní krajinyv intenzivně využívaném území, ztráta historickýchhodnot• Vysoká zátěž území těžbou a úpravou černého uhlí -důlní vlivy, odvaly, odkaliště (Karviná. Doubrava,Stonava, část. Orlová, Hor. Suchá, Havířov, Albrechtice)• Industrializace a urbanizace volné krajiny v centrálníčásti MSK, rostoucí urbanizace Podbeskydí• Těšínské Beskydy bez vyhlášeného statutu ochranykrajinyPŘÍLEŽITOSTI• Rostoucí zájem obyvatelstva o ochranu hodnot krajiny• Důsledná ochrana nezastavěného území v územněplánovací dokumentaci,• Regulace rodinné (individuální) rekreace v územněplánovací dokumentaci• Koncepce ochrany a rozvoje krajiny jako součástúzemně plánovací dokumentace• Využití řady dotačních programů k nápravě škod napřírodě a krajině (MŽP, MMR, MZe, Moravskoslezskýkraj aj.)• Pozemkové úpravy s obnovou cest a krajinotvornýchprvkůHROZBY• Pokračující extenzivní rozvoj obytné zástavby vevolné krajině (suburbanizace)• Pokračující tlak na extenzivní rozvoj větrných a fotovoltaickýchelektráren v území zvýšených hodnot krajinnéhorázu (zejm. správní obvody ORP Bruntál, Krnov,Opava a Vítkov)• Pokračující zájem o výstavbu objektů rodinné (individuální)rekreace a zřizování zahrádkových osad,ohrožení charakteru a průchodnosti krajiny• Podpora zalesňování, ztráta charakteru zemědělskékrajiny• Těžba nerostných surovin v území se zvýšenouhodnotou krajinného rázu• Rozšiřování krajinných segmentů devastovanýchtěžbou a úpravou černého uhlí3 Územní rezerva pro zabezpečení zájmů státu, vyplývající z mezinárodních závazků16

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíKOMENTÁŘSilné stránkyDiverzita kulturní krajiny a zachovalost přírodních a kulturně-historických znakůRozmanitost a vysoká diverzita kulturní krajiny Moravskoslezského kraje je podmíněnarůznorodostí jejích přírodních podmínek a následně rozdílným způsobem vývoje jejího antropickéhoovlivnění. Území je kontaktní zónou hned tří biogeografických provincií: Polonika,Karpatika a Hercynika. Pro každé takové kontaktní území je charakteristická mimořádněvysoká druhová a ekosystémová různorodost a výskyt celé řady unikátních formací. Vysokoudiverzitu kulturní krajiny ovlivnily i doba a způsob jejího osidlování a využívání člověkem.Různorodost krajiny byla výrazně ovlivněná i různorodostí etnickou a sociální. Vzájemnýprůnik polského, německého, moravského a slovenského etnika ovlivnil výraznou různorodostznaků architektonických, urbanistických, religiózních i různých způsobů využití země(např. unikátní formy valašského a pasekářského využívání krajiny nebo výrazné a určujícívlivy těžby a zpracování nerostných surovin).Koncentrace přírodních hodnot území je nejvýraznější v oblasti Hrubého Jeseníku, MoravskoslezskýchBeskyd a Poodří. K nejcennějším územím z hlediska dochování cennýchkulturně – historických hodnot patří oblast podhůří Hrubého Jeseníku (velmi výrazně Bruntálsko,oblast Brantické vrchoviny, Hynčické hornatiny, Jindřichovské pahorkatiny, jižního Krnovska,Budišovska, jihovýchodního Opavska a celého podhůří Beskyd).Slabé stránkyUniformita a ztráta identity kulturní krajiny, v intenzivně využívaném území, ztráta historickýchhodnotUniformita krajiny je výsledkem snižování druhové, ekosystémové, kulturní nebo prostorově-tvarovédiverzity krajiny. Projevuje se zjednodušováním krajinné struktury, zánikemdrobných a postupným nárůstem velkoplošných krajinných struktur. K unifikaci a uniformitěv krajině docházelo v minulosti zejména v důsledku velkoplošných pozemkových úprava dochází k nim i v současnosti (rozšiřování a unifikace zástavby, likvidace prvků rozptýlenézeleně, zalesňování zemědělských pozemků). Zjednodušování krajinných struktur vede keztrátě kulturně-historických a nezřídka i přírodních hodnot krajiny. Současně vede ke sníženíatraktivity krajiny pro bydlení a rekreaci.Ztrátu identity kulturní krajiny lze definovat jako ztrátu jejích specifických a charakteristickýchznaků. Jedná se o většinou nevratné poškození hodnot krajinného rázu a sníženíatraktivity krajiny pro bydlení a rekreaci. Ke ztrátě identity kulturní krajiny dochází v MS krajizejména v intenzivně využívaném území okolí větších sídel a na Karvinsku též v důsledkudlouhodobé intenzivní těžby černého uhlí. Ke ztrátě historických industriálních znaků, kterélze dnes považovat za historickou hodnotu, dochází naopak útlumem průmyslové výroby anebo ukončením provozu těžby a úpravy uhlí, zejména v ostravské aglomeraci (např.v intravilánu Ostravy). Důsledky jsou patrné i v chráněných územích, např. v oblasti MoravskoslezskýchBeskyd (postupný zánik valašské a pasekářské kulturní krajiny) a v oblastiOderských vrchů.17

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíUvedeným trendem je nejvýrazněji zasažena oblast nížin (nárůst makrostruktur ornépůdy nebo zastavěných ploch), do určité míry se uplatňuje na celém území kraje, např.i v oblasti Beskyd a Jeseníků (zalesňování).Vysoká zátěž území těžbou a úpravou černého uhlíViz výše – oddíl „Biodiverzita a ekosystémy“.Industrializace a urbanizace volné krajiny v centrální části MSKNa území MSK, zejména v jeho centrální části, je evidován dynamický rozvoj průmyslovýchzón, logistických center, komerčních areálů občanské vybavenosti a s tím spojenýchdopravních sítí na úkor dosud typické zemědělské nebo zemědělsko-lesní krajiny. Intenzifikacedopravy a průmyslu vede ke změně krajinného rázu a je příčinou zhoršení podmínekpro plnění obytné a rekreační funkce krajiny.Stavební rozvoj ve formě rozšiřování zastavěného území směrem do volné krajiny vyvolávázásadní změnu architektonických a urbanistických znaků území. Riziko zásadního poškozováníhodnot krajinného rázu a nerespektováním ochrany významných architektonickýcha urbanistických znaků krajiny je největší v územích se zvýšenou hodnotou krajiny,která jsou zároveň vysoce atraktivní jako potenciální obytné lokality. Změna architektonickýcha urbanistických znaků je patrná na celém území MS kraje. Velmi negativně jsou tytozměny vnímané v rámci suburbií sídel (dochází ke změně vnějšího obrazu sídla),v pohledových konfrontacích s památkově chráněnými stavbami, v rekreačně využívanýchúzemích, na pohledových horizontech a v dalším pohledově exponovaném území.Nejčastěji a v největší míře dochází k nerespektování typických půdorysných znaků sídelpři rozšiřování výstavby (zejména případ satelitních městeček nebo větších sídlišť),k narušení charakteristického architektonického vzhledu staveb (změny se týkají tvaroslovívšech konstrukčních částí stavby a jejich barevnosti), k výstavbě konkurenčních dominanta snižování působení historických kulturních dominant.Vysoká koncentrace objektů rodinné rekreaceSoučasná intenzita rekreačního využití dosahuje zejména na severních svazích MoravskoslezskýchBeskyd mezních hodnot, kdy např. kapacita rekreačních lůžek přesahuje hodnoty1 lůžko na ha plochy (RKC Frenštát p. R. – město Frenštát p. R. – 2,27 lůžek/ha, RKCFrýdlantsko – zejména obec Kunčice p. O. – 2,55 lůžek/ha, Frýdlant n. O. – 2,20 lůžek/ha,Ostravice – 2,36 lůžek/ha). Podobná situace z hlediska koncentrace objektů pro rodinnourekreaci je evidována v oblasti Jeseníků (RKC Malá-Morávka – Karlov RKC Vrbno p. Pradědem)a v RKC Vítkovsko – okolí vodní nádrže Kružberk.Těšínské Beskydy bez vyhlášeného statutu ochranyTěšínské Beskydy jsou významným územím z hlediska dochovaných hodnot krajiny avysokého zastoupení přírodních biotopů. Jde o lokalitu, která byla jako jedna z prvních osídlenaValašskou kolonizací, jež území vtiskla jedinečný ráz. Pokračující urbanizace Jablunkovskébrázdy s možností nové výstavby v blízkosti tradičních vesnických sídel je spojenas rizikem negativního ovlivnění charakteristického krajinného rázu této oblasti.18

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíPříležitostiRostoucí zájem veřejnosti o ochranu hodnot krajinySe zlepšováním životní úrovně a růstem životních standardů se zvyšuje vnímavost obyvatelstvak přírodním a kulturně-historickým hodnotám krajiny. Podpora a rozvoj tohotozájmu je příležitostí pro posílení ochrany krajinných hodnot.Důsledná ochrana nezastavěného území v územně plánovací dokumentaciNezastavěné plochy obecně představují nejvýznamnější hodnotu a zároveň potenciálkaždého území. V územně plánovací dokumentaci všech stupňů je nutné dbát na hospodárnévyužívání zastavěného území a vymezovat zastavitelné plochy s ohledem na potenciáljeho rozvoje a míru využití zastavěných ploch. Přesto, že tyto povinnosti ukládá stavebnízákon, v praxi jsou výše uvedené podmínky v územně plánovací dokumentaci zohledňoványnedostatečně.Koncepce ochrany a rozvoje krajiny jako součást územně plánovací dokumentaceStavební zákon (§18, odst. 4) formuluje jako jeden z cílů územního plánování „….chránitkrajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel…“, a zároveň územnímu plánováníukládá stanovovat:„koncepci rozvoje území včetně urbanistické koncepce s ohledem na podmínky a hodnotyúzemí“,„…urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádáníúzemí…“.Z těchto a navazujících ustanovení příloh č. 4 a 6 vyhl. č. 500/2006 Sb. ve znění pozdějšíchpředpisů lze dovodit povinnost řešení koncepce ochrany a rozvoje krajiny jak naúrovni ZÚR tak na úrovni ÚP obcí. V případě území MSK to vyžaduje kromě ochrany hodnotnýchsegmentů krajiny formulovat v ÚPD koncepční zásady ochrany významných pohledověexponovaných (přírodních a kulturně historických) dominant krajiny včetně ochranypohledového obrazu významných krajinných horizontů.Pozemkové úpravy s obnovou cest a krajinotvorných prvků, koncepce rozvoje krajiny jakosoučást územně plánovací dokumentacePozitivní příklady realizovaných pozemkových úprav, které obnovují přirozené členěníkrajiny polními cestami, alejemi, remízky aj., ukazují, že i krajině poznamenané zemědělskouvelkovýrobou může být navrácen její původní charakter kulturní krajiny. Územní plány prozatímnedostatečně využívají příležitost plánovat nejen zastavitelné plochy, ale i území nezastavěnés důrazem na harmonizaci krajiny.Využití řady dotačních programů k nápravě škod na přírodě a krajiněExistující dotační tituly (MŽP, MMR, MZe, Moravskoslezský kraj aj.) poskytují řadu možnostík nápravě škod na přírodě a krajině.19

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíHrozbyPokračující extenzivní rozvoj obytné zástavby ve volné krajině (suburbanizace)Neregulovaný proces pokračujícího rozšiřování zástavby do volné krajiny (převážněmimo hlavní centra osídlení) představuje svými nároky na nové zastavitelné plochy pro bydlení,veřejnou infrastrukturu a nová zařízení občanské vybavenosti hrozbu další redukce asegmentace ploch volné krajiny.Tomuto riziku jsou je nejvíce vystaveno území ve východní části kraje, především obcepo obvodu velkých měst (Ostrava, Frýdek-Místek, Havířov, Třinec) a dále obce s atraktivnímpřírodním prostředím na úpatí Moravskoslezských i Těšínských Beskyd. V západní částikraje je tento trend patrný zejména v obcích v okolí Bruntálu a částečně Opavy.Pokračující extenzivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie v území zvýšených hodnot krajinnéhorázuVedle požadavků na vymezování nových ploch pro obytnou zástavbu a výrobní aktivityevidují aktualizované ÚAP MSK řadu záměrů na výstavbu větrných nebo fotovoltaickýchelektráren, zejména v oblastech se zvýšenou hodnotou krajinného rázu. Těmito aktivitamijsou v případě fotovoltaických elektráren ohroženy stávající krajinné struktury (rozsáhlé plochyzpravidla na zemědělské půdě). Umisťování větrných elektráren ohrožuje zejména krajinnédominanty a pohledové horizonty, přičemž tzv. silueta krajiny patří mezi základní určujícíznaky krajinného rázu. Současně se jedná o prostory, které jsou mimořádně pohledověcitlivé na jakoukoli změnu ve využití území. Umisťování nových záměrů v takto citlivém územíje spojeno s rizikem narušení pohledových horizontů a poškození krajinného rázu rozsáhléhoúzemí zejména v případě staveb, které svými plošnými nebo vertikálními parametryvytvářejí nové pohledové bariéry a dominanty v krajině.Podpora zalesňováníDotacemi masivně podporované zalesňování nevyužívaných zemědělských pozemkůmůže znamenat zánik cenné lokality ochrany přírody a poškození krajinného rázu.Těžba nerostných surovin v území se zvýšenou hodnotou krajinného rázuRozvoj těžebních aktivit a výstavba nových koridorů energetické infrastruktury může býtspojena s rizikem změny dosavadního rázu krajiny, zejména v územích nedotčených dosudtěmito aktivitami.Rozšiřování krajinných segmentů devastovaných těžbou a úpravou černého uhlíJak bylo již uvedeno v kap. 1.1. tohoto svazku, byly územní aspekty variant dalšího rozvojetěžby prověřovány v rámci „Územní studie specifické oblasti SOB4 Karvinsko“ 4 .S realizací variant II. (střední), resp. III. (maximální) je spojeno riziko rozšiřování segmentůvyžadujících úplnou rekonstrukci krajinné struktury v důsledku vlivů poddolování na povrch.4 Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. 12/201020

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje území1.5. Zemědělská půda a PUPFLSWOT ANALÝZA - ZPFSILNÉ STRÁNKY• Rozmanité přírodní podmínky - vhodné podmínky protradiční zemědělství zejména na území okresů Opavaa Nový Jičín (půdy s vysokou produktivností) iekologické zemědělství (horské a podhorské oblasti –zejména okresy Bruntál a Frýdek–Místek)• Výrazně nadprůměrně vysoký (v rámci ČR) podílekologického zemědělství, zaměřeného zejména nachov skotu bez tržní produkce mléka (zejména okresBruntál)• Nadprůměrně vysoké (v rámci ČR) zastoupení trvalýchtravních porostů (absolutně, relativně – ve vztahuk celkové výměře i výměře zemědělské půdy)• Tradice zemědělského obhospodařování půdy iv méně příznivých podmínkáchSLABÉ STRÁNKY• Mírně podprůměrný podíl zemědělské půdy na celkovévýměře, mírně podprůměrné zornění zemědělsképůdy; ve vztahu k počtu obyvatel jsou obě relativnícharakteristiky silně podprůměrné (v rámci ČR)• Vysoký podíl ZPF v tzv. méně příznivých oblastech(LFA)• Podprůměrné investice do půdy za účelem zlepšenípůdní úrodnosti, zejména závlahyPŘÍLEŽITOSTI• Podpora extenzivních forem zemědělského hospodařenív méně příznivých podmínkách z dotačních titulůEU• Realizace pozemkových úprav k uskutečňováníobnovy a tvorby krajiny, zvýšení její ekologické stabilitya retenční schopnostiHROZBY• Pokračování úbytku zemědělské půdy, zejménav důsledku výstavby a zalesňování• Pokračování úbytku obhospodařované zemědělsképůdy - nárůst ploch víceletých úhorů a postagrárníchlad• Absence údržby drenážních systémů (meliorace –odvodnění) s následkem trvalého zamokřování některýchzemědělských ploch• Zvýšený výskyt extrémních situací v důsledku globálníklimatické změny (záplavy, vodní eroze)• Pomalé tempo komplexních pozemkových úpravKOMENTÁŘSilné stránkyVhodné přírodní podmínky pro tradiční zemědělskou produkci i ekologické zemědělstvíPřírodní podmínky v Moravskoslezském kraji předurčují širokou škálu možností způsobůzemědělského hospodaření. V některých regionech – zejména se jedná o severní část okresuOpava (ORP Opava, Kravaře, Hlučín) a střední část okresu Nový Jičín (ORP Nový Jičín,Bílovec, Kopřivnice) kvalitní zemědělská půda a vhodné klimatické podmínky vyvolávají potřebumaximálního ekonomického zhodnocení, tedy intenzivního obhospodařování. Lokálněje intenzivní zemědělství zastoupeno i v jiných územích, např. v Osoblažském výběžku (ORPKrnov), kvalitní zemědělská půda je výrazně zastoupena též v územích využívaných předevšímk těžebním a průmyslovým činnostem, sídelním funkcím (většina území okresů Karviná,Ostrava – město).V horských a podhorských oblastech s méně kvalitními půdami (většina území okresůBruntál, Frýdek–Místek, jih okresu Opava – ORP Vítkov) se naopak rozvíjí extenzivní hospo-21

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územídaření, které je státem podporováno mj. i z důvodů krajinářských (CHKO Beskydy, Jeseníky).V těchto územích (zejména okres Bruntál) se v poslední době výrazně rozvíjí ekologickýzpůsob hospodaření a alternativní zemědělství.Vysoký podíl ekologického zemědělstvíEkologické zemědělství je doplňkovou alternativou pro intenzivní (konvenční) zemědělství.Důraz při hospodaření není kladen výlučně na funkci produkční, ale též na podporuostatních (mimoprodukčních) funkcí zemědělství v kulturní středoevropské krajině.Pro rozvoj ekologického zemědělství v Moravskoslezském kraji existuje vhodná strukturazemědělského půdního fondu (horské a podhorské oblasti s vysokým podílem TTP). Podílekologicky obhospodařované půdy v kraji činí 17,0 %, což je vysoce nadprůměrný podíl(v rámci ČR je podíl 9,4 %). Nejvýznamnější oblastí MSK je z tohoto hlediska okres Bruntál,kde představuje podíl ekologicky obhospodařované půdy 43,5 % z celkové rozlohy zemědělsképůdy (k 30.6. 2009). Ekologické farmy jsou převážně zaměřeny na chov skotu bez tržníprodukce mléka, většina z nich se nachází na území okresu Bruntál. Celkem je v MS krajievidováno 254 ekofarem (k 31.12. 2009).Vysoký podíl trvalých travních porostůKraj má velkou celkovou rozlohu trvalých travních porostů (TTP), která představuje 15,7% z celkové výměry. Procento zatravnění ZPF (30,9 %) je vzhledem k průměru za Česko(23,3 %) vysoké. Největší výměry TTP má okres Bruntál – 25,3 % výměry okresu, 55,1 %zatravnění ZPF mají zejména obce v Nízkém Jeseníku (ORP Rýmařov, jihozápad ORPBruntál), vysoké procento zatravnění mají i některá další území, v nichž je výměra zemědělsképůdy celkově nižší (z okresu Bruntál ještě západ ORP Krnov, z okresu Frýdek–MístekORP Jablunkov, jih ORP Frýdek–Místek, ORP Frýdlant n.O.).Tradice zemědělského obhospodařování půdy i v méně příznivých podmínkáchZemědělství má na území kraje, zejména v podhorských a vrchovinných poloháchHrubého a Nízkého Jeseníku (okresy Bruntál, Opava) a Moravskoslezských Beskyd (okresFrýdek-Místek), tradiční zastoupení. V souvislosti s dotační politikou státu (EU) i očekávanou,zčásti již probíhající klimatickou změnou (celkové zvýšení teploty, nárůst extremity srážek),při zaměření zejména na ekologicky příznivé formy, lze považovat udržení tradic zemědělstvív těchto oblastech za reálné.Slabé stránkyMírně podprůměrný podíl zemědělské půdy na celkové výměře, mírně podprůměrné zorněnízemědělské půdyZ celkové výměry MS kraje přísluší 50,7 % do zemědělské půdy. Jedná se o mírně podprůměrnýpodíl (v ČR 53,7 %), který řadí Moravskoslezský kraj na 8. místo mezi kraji v ČR.Hlavním důvodem jsou přírodní podmínky na území kraje – velké zastoupení podhorskýcha horských území s nepříznivým klimatem a méně úrodnými, k zemědělství špatně využitelnýmipůdami (hnědé půdy, podzoly), často ve svazích s vysokou sklonitostí. V určitém rozsahuse projevuje též nemožnost zemědělsky využívat půdy, které by k tomu byly z hlediska22

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územísvých vlastností velmi vhodné, z důvodů jiného funkčního využití předmětných ploch (okresyKarviná, Ostrava – město, částečně Frýdek–Místek). Rozložení zemědělské půdy v rámcikraje je celkově velmi nerovnoměrné. V okresním srovnání mají největší podíl zemědělsképůdy (ZPF) okresy Nový Jičín (64,5 %) a Opava (62,0 %), nejmenší Frýdek–Místek (37,6 %),Bruntál (45,9 %) a Ostrava – město (47,0 %).Procento zornění je oproti celostátnímu průměru rovněž nižší – 62,5 % (ČR 71,1 %),rovněž tato charakteristika je velmi územně diferencovaná. Vyšší než republikový průměrpředstavuje podíl orné půdy v okresech Opava a Nový Jičín (81,5 %, resp. 74,1 %), naopakvýrazně nižší je v okresech Bruntál a Frýdek–Místek (42,2 %, resp. 46,7 %).Vzhledem k vysokému počtu obyvatel je relativní ukazatel výměry zemědělské a ornépůdy připadající na 1 obyvatele silně podprůměrný. V případě zemědělské půdy se jednáo 0,22 ha, v případě orné půdy o 0,14 ha na 1 obyvatele. V tomto ukazateli je kraj meziostatními kraji na předposledním místě (poslední je Hlavní město Praha).Vysoký podíl ZPF v tzv. méně příznivých oblastech (LFA)Méně příznivé oblasti (Less Favourite Areas – LFA) zaujímají oblasti se značně omezenýmimožnostmi využití půdy a výrazným zvýšením nákladů na její obhospodařování. SeznamLFA (dle obcí a k.ú.) byl vydán v roce 2004 Nařízením vlády č. 241/2004 Sb., o podmínkáchprovádění pomoci méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními,s platností od 10.04.2007, aktualizované Nařízením vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkáchposkytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněnímia v oblastech NATURA 2000 na zemědělské půdě.Území LFA zasahovalo na území 159 obcí kraje (v rámci některých obcí pouze na některáz katastrálních území v obci). Z jednotlivých okresů byla největší výměra zemědělsképůdy do LFA zařazena v okr. Bruntál (81 %) a Frýdek–Místek (54 %), naopak na územíokresu Ostrava – město se LFA nevyskytovaly, na území okresu Karviná jen v minimálnímrozsahu (typ S).Data MZe k 31.12. 2008 uvádějí celkový rozsah LFA v Moravskoslezském kraji 118 037ha, tj. 42,8 % výměry zemědělské půdy.Podprůměrné investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti, zejména závlahyKvalita zemědělské půdy byla v minulosti značně ovlivňována a mnohdy zhodnocovánavýstavbou investičních vodohospodářských zařízení (odvodňovací a závlahové systémy).V Moravskoslezském kraji bylo provedeno odvodnění a následné rekultivace na 83,4 tis. ha,tj. na 29 % zemědělské půdy. Rozsah vybudovaných závlah činil pouze 680 ha, tj. 0,2 %zemědělské půdy.PříležitostiPodpora extenzivních forem zemědělského hospodaření v méně příznivých podmínkáchHospodaření v méně příznivých podmínkách je v ČR dlouhodobě podporováno diferencovanýmipříplatky, daňovými úlevami i jiným zvýhodněním. Existuje řada dotačních titulůa podpůrných programů, které orientují zemědělskou činnost v těchto územích k formám23

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíextenzivního hospodaření (podpora zatravňování – zvýšení retenční schopnosti krajiny, sníženíeroze půdy) a ekologického zemědělství.Realizace pozemkových úprav k uskutečňování obnovy a tvorby krajiny, zvýšení její ekologickéstability a retenční schopnostiPozemkové úpravy řeší komplexně celé území a ve veřejném zájmu se jimi prostorověa funkčně uspořádávají pozemky. Přitom se zabezpečuje také jejich přístupnost a formavyužití, vyrovnání hranic a vytvoření podmínek pro racionální hospodaření vlastníků půdy.V těchto souvislostech se uspořádávají vlastnická práva a související věcná břemena. Současněse zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdníhofondu, zvýšení ekologické stability krajiny, zlepšení vodního hospodářství. V souvislostis problematikou globální klimatické změny je jedním z nejvýznamnějších adaptačních opatření,stanovených „Národním programem na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice“(Usnesení vlády ČR č. 187/2004), zvýšení retenční schopnosti krajiny.HrozbyPokračování úbytku zemědělské půdy, zejména v důsledku výstavby a zalesňováníV Moravskoslezském kraji, obdobně jako na území celé ČR, v posledních 15 letech docházíke stálému poklesu rozlohy zemědělské půdy, zejména půdy orné. Hrozbu představujezejména další rozvoj zástavby „na zelené louce“ (greenfields) na plochách nejkvalitnější zemědělsképůdy (třída ochrany I, II).Do jisté míry hrozbou může být i pokračování trendu zalesňování zemědělské půdy, kteréje ze strany státu dotováno (Nařízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek proposkytování dotací na zalesňování zemědělské půdy). Nedochází sice k definitivní ztrátěpůdy, ovšem rezignace na zemědělské hospodaření v širším měřítku negativně ovlivňujekrajinu, její ráz i možnosti zaměstnání ve venkovských regionech.Pokračování úbytku obhospodařované zemědělské půdy - nárůst ploch víceletých úhorůa postagrárních ladV České republice se v poslední době stále výrazněji projevuje přebytek zemědělsképůdy, která není potřebná pro produkci potravin. Podle odhadů MZe se jedná o téměř0,5 mil. ha orné půdy a nejméně stejně velkou rozlohu luk a pastvin (TTP), celkem tedy cca1 mil. ha zemědělské půdy, tj. asi 28 % z celkové výměry. Obdobná situace je na území Moravskoslezskéhokraje.Absence údržby drenážních systémů s následkem trvalého zamokřování zemědělskýchplochOd roku 1990 byly všechny projekty a stavby investičních vodohospodářských zařízení(odvodňovací a závlahové systémy) zastaveny. Rozsah odvodnění a závlah zůstal na úrovniroku 1990, reálně však poklesl. Značná část odvodněných a rekultivovaných ploch se vlivemšpatné nebo žádné údržby drenážních systémů v současnosti pozvolna vrací ke svému původnímustavu. Ztracená investice je zčásti dána nevhodným výběrem území v období socialistickéhozemědělství (tzv. náhradní rekultivace), zčásti nekvalitním provedením odvodnění,24

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územízčásti nedostatkem finančních prostředků na straně vlastníků či nájemců pozemků. Hrozbouje úplná nefunkčnost systému i tam, kde má své opodstatnění.Zvýšený výskyt extrémních situací v důsledku globální klimatické změny (záplavy, vodníeroze)V důsledku globální klimatické změny je očekáván zejména nárůst extrémních projevůpočasí, znamenající mj. zvýšení variability rozložení srážek. V souvislosti s tím je očekávánozvýšení rizika povodní a záplav, zvýšení pravděpodobnosti vydatných dešťů (denní úhrnsrážek nad 10 mm), které jsou erozně nebezpečné, na druhé straně též období sucha. V„Národním programu na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice“, přijatém Usnesenímvlády ČR č. 187/2004, je předpokládán na území Česka nárůst výměry erozně ohroženýchpůd minimálně o 10 %. Dokument mj. stanovuje sektorová adaptační opatření, jejichžuskutečněním lze snížit hrozby, které jsou v souvislosti s globální klimatickou změnou očekávány.V souvislosti se zemědělskou půdou se jedná např. o zvýšení stability půdz hlediska jejich erozního ohrožení či používání nových agrotechnických postupů za účelemsnížení ztrát půdní vláhy.Zpomalení nebo zastavení realizace komplexních pozemkových úpravKomplexní pozemkové úpravy jsou významným nástrojem k dosažení trvale udržitelnéhoživota zejména ve venkovském prostoru. Nedostatek finančních prostředků na tuto rozsáhloua složitě projednávanou dokumentaci se projevuje v celé ČR. Situace na území Moravskoslezskéhokraje je z hlediska dokončenosti či rozpracovanosti komplexníchpozemkových úprav podprůměrná, a to i vzhledem k celkově nízkému průměru v ČR. Dokončenyjsou pro zanedbatelnou část území (nejvíce na okrese Bruntál), rovněž rozpracovanostdokumentace pro další území není vysoká.SWOT ANALÝZA - PUPFLSILNÉ STRÁNKY• Ekostabilizační funkce lesních porostů• Minimální rozšíření nepůvodních dřevin - exotů• Příznivé ovlivňování stability a procesů v krajině –funkce lesů v krajině• Pásma ohrožení imisemi - absence pásma A, relativněmalé zastoupení pásma BSLABÉ STRÁNKY• Aktuální struktura dřevinné skladby – dominancesmrku• Nevyrovnaná věková struktura• Nízká lesnatost území v některých oblastech(Osoblažsko)• Škody biotickými činiteli• Průměrný až nízký stupeň přirozenosti lesních porostůPŘÍLEŽITOSTI• Diverzifikace druhové skladby směrem k přirozenédřevinné skladbě• Zalesňování nelesních půd a rekultivaceHROZBY• Vliv předpokládaných změn klimatu na ohroženílesních porostů• Rozšiřování geograficky nepůvodních dřevin - exotů• Devastace mladších porostů přemnoženou lesnízvěří25

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíPŘÍLEŽITOSTIHROZBY• Dlouhodobá acidifikace lesních půdKOMENTÁŘSilné stránkyEkostabilizační funkce lesních porostůZastoupení lesních porostů s deklarovanými zájmy ochrany přírody je poměrně velké.Na území MS kraje převažují porosty s průměrným až vysokým ekostabilizačním potenciálem.Minimální rozšíření nepůvodních dřevin – exotůPodíl nepůvodních dřevin – exotů (např. trnovník akát, pajasan žláznatý, javor jasanolistý,dub červený, borovice vejmutovka) je v rámci PUPFL na celém území Moravskoslezskéhokraje velmi nízký. Navíc nedochází k jejich agresivnímu šíření ani k zásadnímu negativnímuvlivu na biodiverzitu ekosystémů.Příznivé ovlivňování stability a procesů v krajině – funkce lesů v krajiněLesní porosty jsou hlavním stabilizujícím krajinným činitelem. Zvyšují ekologickou stabilitukrajiny, optimalizují hydrologický cyklus a v jeho rámci přispívají mj. k vyrovnanosti odtokůa snižování povodňových škod, snižují erozní ohrožení půd, zvyšují sociálně-rekreačnía zdravotně-hygienicko hodnotu krajiny.Pásma ohrožení imisemi - absence pásma A, relativně malé zastoupení pásma BImisní ohrožení lesů na území MS kraje je vzhledem k průmyslovému charakteru severníčásti kraje relativně nízké. Pásmo A ohrožení imisemi (nejhorší) není vymezeno na územíkraje vůbec, pásmo B v rozsahu nepříliš významném. Je to dáno polohou hlavních zdrojůznečištění ovzduší na území MS kraje (i sousedního Polska) a převažujícího směru větrnéhoproudění od západu.Slabé stránkyAktuální struktura dřevinné skladby – dominance smrkuV aktuální dřevinné skladbě dominuje smrk na úkor dřevin přirozené druhové skladby,dřevinná skladba je výrazně zjednodušená. Tím je snížena stabilita lesních porostů a zvýšenahrozba kalamitních stavů. Zjednodušení dřevinné skladby má rovněž za následek ochuzenídiverzity biotopů a tím i ekologické stability celé krajiny.Nevyrovnaná věková strukturaVěková skladba (rozložení věkových stupňů) je značně nevyrovnaná. To je z dlouhodobéhohlediska způsobeno zejména nahodilými těžbami při kalamitních stavech, případněnízkými obnovnými těžbami. Negativní vliv spočívá zejména v nevyrovnanosti plánování26

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíobnovy a výchovných zásahů, ale i ve snížení stability lesních porostů i celkové stability krajiny.Nízká lesnatost územíV některých oblastech je velmi nízká lesnatost, což způsobuje negativní dopady na krajinu,její ekologickou stabilitu, a má za následek oslabení hydricko-vodohospodářské a zdravotně-hygienickéfunkce lesů v území.Škody biotickými činiteliZvýšené stavy spárkaté zvěře a škody zvěří jsou obecným jevem v lesích ČR.Z dlouhodobého hlediska jsou slabou stránkou lesních porostů na území MS kraje rovněžopakující se kalamitní stavy hmyzích škůdců, a to nejen lýkožrouta smrkového, ale i pilatky,které rozvoj kůrovcových kalamit urychlují. Vznikají pak škody nejen ekonomické, ale i věkovánevyrovnanost lesních porostů.Průměrný až nízký stupeň přirozenosti lesních porostůStupeň přirozenosti porostů vychází ze srovnání druhové skladby skutečné s druhovouskladbou na úrovni potenciální přírodní vegetace a vyjadřuje podíl zastoupení aktuálníhostavu dřevin k modelovému zastoupení přirozené druhové skladby.Převážná většina území MSK se vyznačuje průměrným nebo nízkým stupněm přirozenostilesních porostů (viz kartogram 24.2.). Katastry ve střední a jihozápadní část správníhoobvodu ORP Krnov a některé části správního ORP Vítkov vykazují velmi nízký stupeň přirozenosti.Jedinou souvislejší oblastí s nejvyšším stupněm přirozenosti lesních porostů jsouvýchodní svahy Moravskoslezských Beskyd (správní obvody ORP Třinec a ORP Jablunkov).PříležitostiDiverzifikace druhové skladby směrem k přirozené dřevinné skladběZvyšování dřevinné, věkové a prostorové diverzity lesních porostů je hlavní nástroj, kterývede ke zvýšení ekologické stability lesních porostů a jejich odolnosti vůči jakýmkolivškodlivým činitelům i působení globální klimatické změny. Tím přispívá k trvalé udržitelnostilesního hospodaření a optimalizaci plnění veškerých krajinných funkcí lesních porostů.Zalesňování nelesních půd a rekultivaceMoravskoslezský kraj má velký potenciál ve zvyšování lesnatosti zalesňováním nelesníchpůd, a to zejména v rámci rekultivací zdevastovaných území průmyslovou a těžebníčinností.HrozbyVliv předpokládaných změn klimatu na ohrožení lesních porostůDopad těchto změn lze zejména očekávat na úrovni častějšího výskytu extrémních klimatickýchjevů – teplotní výkyvy, bořivé a nárazové větry, přívalové srážky, na úrovni posunu27

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územívegetačních stupňů, na úrovni změněných produkčních podmínek biotopů a na úrovni zlepšenípodmínek pro gradační stavy biotických škůdců.Rozšiřování geograficky nepůvodních dřevin – exotůZáměrné rozšiřování geograficky nepůvodních dřevin (exotů) představuje riziko pro ekologickoustabilitu krajiny a zachování biodiverzity charakteristické pro dané území. Prosazováníexotických dřevin na úkor dřevin domácích (autochtonních) není žádoucí aniv některých extrémních případech, kdy z důvodu např. vyšší odolnosti vůči imisnímu znečištěníovzduší či vhodnosti k rekultivačním účelům byly exotické druhy v minulosti často využívány.Velkým rizikem a hrozbou je využívání těchto druhů pro plantáže rychle rostoucíchdřevin využívaných jednoúčelově k produkci biomasy (tzv. obnovitelné zdroje energie).Dlouhodobá acidifikace lesních půdDlouhodobě, s výrazným urychlením ve 2. polovině 20. století, probíhá na území ČRproces acidifikace půd – okyselování a modifikace obsahu živin v půdě v rámci půdotvornýchprocesů. I přes současný trend snižování imisního zatížení lesních porostů (zejména imisemiSO2) nebyl tento proces zastaven. Výrazná kyselost a celková změna chemismu půd můževést k predispozici lesních porostů k dalšímu poškození škodlivými činiteli a ke změně biodiverzityv lesních porostech.1.6. Sociodemografické podmínkySWOT ANALÝZA - OBYVATELSTVOSILNÉ STRÁNKY• Přírůstek obyvatelstva v dosud méně zalidněnýchoblastech kraje, zejména podhůří Beskyd(Frýdlantsko,Frenštátsko)• Relativně příznivá věková struktura obyvatelstva• Příznivý populační vývoj v Podbeskydí a v zázemíOpavy, Bruntálu a Krnova• Dokončené napojení kraje na dálniční síť – předpokladstabilizace obyvatelstva v kraji• Relativně dobrá dopravní dostupnost do zaměstnánív Ostravské aglomeraciSLABÉ STRÁNKY• Nerovnoměrný populační vývoj v rámci kraje∗ silné úbytky počtu obyvatel zejména velkýchměst (Ostrava, Opava, Karviná, Frýdek-Místek)a hospodářsky slabých oblastí (správní obvodyORP Krnov, ORP Bruntál – kromě centrálníčásti, ORP Rýmařov, ORP Vítkov a ORP Odry)∗ populační zisk obcí v zázemí větších měst• Nízká vzdělanost obyvatelstva (vysoký podíl obyvatel.se ZŠ a nízký podíl obyvatel s VŠ vzděláním)především na Bruntálsku,Krnovsku (Osoblažsko) aVítkovsku• Nízká sídelní stabilita obyvatelstva v západní částikraje• Nedostatek pracovních příležitostí v dosažitelnévzdálenosti (Bruntálsko, Osoblažsko, Vítkovsko)• Vysoká dlouhodobá nezaměstnanostPŘÍLEŽITOSTI• Migrační atraktivita obcí v zázemí Ostravy, Frýdku-Místku a Opavy a v podhůří Beskyd• Migrační potenciál ze Slovenska a Polska• Podpora rozvoje terciárních aktivit v cestovním ruchuHROZBY• Stárnutí populace a tím další úbytek obyvatelstvapřirozenou měnou• Další úbytek obyvatelstva migrací• Omezené možnosti rozvoje vzdělanosti v odlehlých28

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíPŘÍLEŽITOSTIa v lázeňství pro zastavení nežádoucího trendu poklesupočtu obyvatel v západní části kraje• Zlepšování prostředí měst, kvalitní nová obytná zástavba,veřejná prostranství jako místa každodennírekreaceHROZBYúzemích (Osoblažsko, Vítkovsko)• Vznik sociálně vyloučených lokalitKOMENTÁŘSilné stránkyPřírůstek obyvatelstva v méně zalidněných oblastech kraje, zejména v podhůří BeskydFrýdlantsko, Frenštátsko)Vzhledem k nepříznivému populačnímu vývoji kraje v posledních tří desetiletích je pozitivnímjevem růst počtu obyvatel v některých jeho částech a zejména v prostorech s lepšímstavem životního prostředí, ke kterým patří právě Frenštátsko a Frýdlantsko. Tento jev mávšak svoje limity dané územními možnostmi plošného rozvoje měst a obcí. Jeho příliš velkáintenzita v případě extenzivní suburbanizace by mohla ve svých důsledcích vést ažk degradaci obytných hodnot území.Relativně příznivá věková struktura obyvatelstvaMoravskoslezský kraj míval dříve velmi příznivou věkovou skladbu obyvatelstva. Bylo tozpůsobeno jednak poválečným příchodem mladšího obyvatelstva zejména na Bruntálsku aOpavsku a také tím, že sem mířily v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech silnémigrační proudy pracovních sil do těžebního a těžkého průmyslu. V důsledku toho se v krajiudržovala velmi dobrá věková skladba obyvatelstva. V posledních zhruba třiceti letech setyto migrační proudy podstatně oslabily a tím se postupně zhoršuje i věková skladba obyvatelstva.Tento proces zatím nemá výraznou dynamiku, výhledově by ale mohlo dojít ke zhoršenídosud příznivé situace.Příznivý populační vývoj v Podbeskydí, v zázemí Opavy, Bruntálu a KrnovaPopulační vývoj v celém kraji není příznivý, výjimkou jsou některé oblasti v širším zázemíOstravy a větších měst. V posledních letech v nich dochází k posilování funkce bydlení avýstavbě rodinných domů. Je to svým způsobem pokračování dřívějších vývojových tendencí,které byly v ostatních částech kraje oslabeny v důsledku restrukturalizace ekonomiky anepříznivých sociálních jevů, které ji doprovázely. Uváděné prostory postupně získávají rezidenčnícharakter a jeví se jako výhledově stabilizované z hlediska sociálního i ekonomickéhorozvoje.Relativně dobrá dopravní dostupnost do zaměstnání v Ostravské aglomeraciOstravská aglomerace byla vždy závislá jak na dojížďce zvenčí, tak na dojížďce uvnitřaglomerace. Tento pohyb za prací vyvolal organizaci nezbytné dopravní infrastruktury a návaznostželezniční a autobusové dopravy. Tyto sítě zůstaly v podstatě zachovány,v posledních dvaceti letech je pohyb za prací realizován i díky nárůstu individuální automobilovédopravy. Ta sice vyvolává řadu problémů na dopravní síti, na druhé straně ale umožňujepružnější řešení dojíždění za prací.29

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíDokončené napojení kraje na dálniční síťDostavba dálnice D47 byla jedním ze základních předpokladů budoucího rozvoje kraje. Důsledkyse projeví především ve vyšší dynamice vytváření nových pracovních míst a mobilitypracovních sil.Slabé stránkyNerovnoměrný populační vývoj v rámci krajeV Moravskoslezském kraji jsou oblasti, ve kterých je populační vývoj poměrně příznivý,ale i území s výraznými úbytky obyvatelstva. Je nezbytné, aby se tyto diference postupněomezovaly.Ostravská aglomerace byla územím, jehož populační vývoj byl vždy velmi příznivý a topo převážnou část dvacátého století. Souviselo to s enormním rozvojem odvětví těžby paliv,hutnictví a chemického průmyslu. Rozvojové tendence těchto odvětví se však v posledníchvíce než třiceti letech podstatně oslabovaly a po roce 1990 tato odvětví zaznamenávají útluma vystačí s mnohem menším počtem pracovníků. To se odrazilo na populačním vývoji celéhokraje a zejména pak na populačním vývoji Ostravské aglomerace. Tento vývoj v podstatěkopíruje vývoj ve vyspělých zemích západní Evropy, USA a Japonska ale s časovým zpožděnímzhruba třiceti let. Rozhodně nejde o nenormální jev, je ale nezbytné, aby tento procesbyl vyvážen postupným vznikem nových pracovních příležitostí v kvalifikovaných průmyslovýchodvětvích a zejména v odvětvích terciární sféry. Tento restrukturalizační proces je jedinoumožností jak zastavit nepříznivý populační vývoj v budoucích letech.Nepříznivý populační vývoj většiny ostatních velkých měst v MSK má také jako jednuz hlavních příčin útlum odvětví těžkého průmyslu (Frýdek-Místek, Karviná). Z dalších faktorůlze uvést stav životního prostředí v těchto městech, který stále významněji ovlivňuje jejichsídelní atraktivitu.Úbytek obyvatelstva v obcích především západní části MSK má řadu příčin. Vedle omezenénabídky pracovních míst v důsledku útlumu neefektivních hospodářských aktivit v rámciprocesu ekonomické transformace (lesnictví, zemědělství, těžba a úprava polymetalickýchrud, strojírenství) a zastavení státem dotované výstavy bytů je to zejména zhoršená dopravnídostupnost přirozených spádových center včetně krajského města.V období mezi r. 1950 a 1990 se koncentrovala bytová výstavba zejména do velkých sídelníchcenter, kde se po r. 1960 realizovala především výstavbou panelových domů sídlištníformou. Tento proces vyvolával protitlak spočívající v individuální výstavbě rodinných domůna venkově. Zázemí měst tak měla díky této bytové výstavbě rovněž příznivější věkovouskladbu obyvatelstva.V posledních dvaceti letech se při omezení bytové výstavby ve městech výrazněji uplatňujevýstavba rodinných domů na venkově, především v zázemí větších měst zejména vevazbě na poptávku po bydlení v přírodně atraktivním prostředí. Tímto způsobem je sice vyrovnávánnepoměr mezi vývojem městského a venkovského obyvatelstva v minulosti, předimenzováníbytové výstavby rodinných domků ve venkovském zázemí měst však vedek suburbanizaci se všemi negativnímu průvodními jevy. Tento jev ale není příznačný pouze30

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územípro Moravskoslezský kraj, ale uplatňuje se v zázemí velkých sídelních aglomerací i v jinýchkrajích.Nízká vzdělanostní úroveň obyvatelstva (vysoký podíl obyvatel se ZŠ a nízký podíl obyvatels VŠ vzděláním)Vzdělanostní skladba obyvatelstva kraje není příznivá a je svým způsobem odrazemskladby ekonomické základny s vysokým zastoupení odvětví těžby paliv a těžkého průmyslus nižšími nároky na úroveň vzdělání danou i vysokým podílem dělnických profesí, většinouvyučených bez maturity. Tato vzdělanostní skladba obyvatelstva je typická pro všechnyúzemí s dominujícím těžkým průmyslem.Na Bruntálsku a Krnovsku je tato situace zcela specifická. Prvotní příčinou této situacebylo poválečné dosídlování území, které sem přivedlo obyvatelstvo sice věkově mladší, ales nižší úrovní vzdělání a všeobecné s menší úrovní specializace pro práci v některých odvětvích.Svoji úlohu sehrálo i to, že se jednalo i o populaci s vyšším zastoupením jiné než českénárodnosti a z toho vyplývajícími jazykovými bariérami. V regionu je nižší podíl pracovníchmíst vyžadujících vyšší kvalifikaci a tak dochází k dlouhodobé konzervaci uvedeného nepříznivéhostavu. Celá západní část kraje je negativně ovlivněna i nižší hustotou zalidnění a tím iřidší sítí měst jako středisek vzdělanosti díky zastoupení středních a odborných škol a dalšíchvzdělávacích zařízení. Vysoký podíl mládeže musí za vzděláním dojíždět a bydlet přechodněv místech se zastoupením škol a nést z toho vyplývající finanční nároky. Je tov podstatě uzavřený kruh s trvalým negativním působením na vzdělanostní úroveň obyvatelstva.Lze předpokládat, že v posledních 10 letech se vzdělanostní úroveň obyvatelstva dálezlepšovala, což potvrdí až výsledky sčítání lidu 2011.Nízká sídelní stabilita obyvatelstva v západní části krajeNízká sídelní stabilita obyvatelstva v těchto územích má celou řadu příčin. Jednak to byloosídlování tohoto území po r. 1945, které ale nevrátilo počet obyvatel na původní výši a topředevším ve venkovských obcích a sídlech, kde některá sídla postupně zanikla, nebo majív současnosti již pouze rekreační funkci. Negativně se uplatňuje i skladba ekonomické základnya útlum některých, kdysi podporovaných průmyslových činností (těžba polymetalickýchrud a jejich zpracování). Současná ekonomická základna těchto obcí má vyšší podílpracovníků v primární sféře včetně lesnictví. Průmyslová výroba je zatím slaběji rozvinutáa málo zaměřena na zpracování místních surovin. Slabě je rozvinutá i terciární sféra. Charakteristickáje nízká podnikatelská aktivita obyvatelstva. Tyto okolnosti ovlivňují negativněatraktivitu území a jsou hlavní příčinou nízké sídelní stability.Vysoká dlouhodobá nezaměstnanost, nedostatek pracovních příležitostí v dosažitelné vzdálenosti(Bruntálsko, Osoblažsko, Vítkovsko)Nezaměstnanost je důsledkem restrukturalizace ekonomiky a zániku pracovních silv řadě podniků primární a sekundární sféry. Mezi roky 2000 a 2010 se sice nezaměstnanostv kraji jako celku snížila, její současný vývoj naznačuje následky jak pomalé tercializaceekonomiky, jako ostatně v celé ČR, tak probíhající období ekonomické recese. Oba faktory jemožno nástroji územního plánování ovlivnit jen obtížně a budoucí vývoj ukáže, zda se současnámíra nezaměstnanosti opět zvýší.31

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíVznik sociálně vyloučených lokalitNedostatek pracovních příležitostí, nepříznivé perspektivy pro mladou generaci, špatnádopravní dostupnost do center občanské vybavenosti atd. mohou vést k vylidňování některýchčástí území a jejich následnému dosídlení skupinami obyvatel závislých na dávkáchhmotné nouze.PříležitostiVyužití migrační atraktivity obcí v zázemí Ostravy, Frýdku-Místku a Opavy a v podhůří BeskydPříležitostí pro celkový sídelní rozvoj ostravské aglomerace je využití atraktivních prostorůpro výstavbu rodinných domků. Výstavba by měla být zaměřena především na většívenkovské sídelní útvary a především s využitím vnitřních územních rezerv sídel a dáleúzemí navazující na stávající zástavbu. Takový přístup by omezil stávající suburbanizaci naúnosnou míru. Vazbou výstavby na větší sídla a města by se zároveň zajistila dostupná občanskávybavenost.Potenciál pracovních sil ze Slovenska a PolskaVyužití atraktivity centrální a východní části kraje pro pracovní pohyb obyvatelstva zezahraničí.Rozvoj terciárních aktivit v cestovním ruchu a v lázeňstvíPro zvýšení stability osídlení a zastavení úbytku obyvatelstva v západní části kraje mázásadní význam vytváření pracovních míst s využitím místních zdrojů a atraktivit. Odvětvícestovního ruchu je v kraji zatím málo rozvinuto. V Jeseníkách a v Beskydech jsou jen menšírekreační střediska, rekreační potenciál části území Beskyd při hranici s Polskem je téměřrekreačně nevyužitý, což je v kontrastu se situací na polské straně území s velkými rekreačnímicentry.Zlepšování prostředí městPro stabilizaci obyvatel měst a zastavení nebo zpomalení suburbanizačních trendů jedůležité zlepšování podmínek života ve městech, jako je např. nabídka kvalitního bydlení,budování a údržba veřejných prostranství a příležitostí ke každodenní rekreaci, zvyšováníatraktivity městské hromadné dopravy.HrozbyStárnutí populace a tím i další úbytek obyvatelstva přirozenou měnou, další úbytek obyvatelstvamigracíVětšina území MSK měly zejména v poslední třetině 20. století velmi příznivou věkovouskladbu obyvatelstva a z toho pramenil také příznivý vývoj počtu obyvatel přirozenou měnou.Území mělo v rámci ČR nejrychlejší vývoj počtu obyvatel a tyto přírůstky bývaly i zdrojempracovních sil a to jak v rámci kraje, tak i v ostatních oblastech státu. Tento charakter sezačíná postupně měnit v důsledku stárnutí místního obyvatelstva a úbytku obyvatel migrací.32

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíPostupné stárnutí populace kraje i jeho regionů je jedním ze základních problémů sociálníhorozvoje. S negativní změnou věkové struktury obyvatelstva dochází ke snižování jehoreprodukčních charakteristik (vývoj obyvatelstva přirozenou měnou) s řadou navazujícíchrizik. Patří k nim úbytek obyvatelstva a z toho plynoucí problémy s využíváním řady zařízeníobčanské vybavenosti, nepříznivý poměr obyvatel v produktivním a postproduktivním věku azvyšující se nároky na sociální služby, neustále rostoucí podíl domácností osaměle žijícíchstarých osob atd.Omezené možnosti rozvoje vzdělanosti v odlehlých územích (Osoblažsko, Vítkovsko)Jedná se všeobecně o problematiku periferních území s negativními vlivy na kvalifikacipracovních sil. Odstranění tohoto problému je velmi náročné. Možnou cestou je postupnévytváření pracovních příležitostí náročných na kvalifikaci. Zřizování vzdělávacích zařízenív takto periferních a populačně slabých územích je mimořádně náročné z hlediska nároků naveřejné rozpočty. Klíčovým faktorem zůstane v tomto ohledu individuální snaha získat vyššívzdělání a tím i práci s vyššími nároky na kvalifikaci a lépe odměňovanou.SWOT ANALÝZA – OSÍDLENÍSILNÉ STRÁNKY• Silně urbanizované jádrové území kraje a jeho zázemíse silným zastoupením velkých obcí a s velkýmrůstovým potenciálemSLABÉ STRÁNKY• Extrémně malé obce v západní části kraje (zejménaobvody POÚ Město Albrechtice a POÚ Osoblaha)• Řídká síť sídel v horských oblastech a v západníčásti kraje• Vysoká dynamika procesu suburbanizacev posledním desetiletí• Zhoršená vzdálenostní nebo časová dostupnostspádových center (ORP) z obcí v okrajových částechsprávních obvodů (zejm. ORP Krnov, Bruntál, Opava)5 .• Nedostatečná zabezpečenost ochrany měst a obcípřed povodněmi (Krnov a další sídla na toku horníOpavy, Ostrava, Bohumín, Český Těšín).• Zhoršená dostupnost krajského města z obcív západní části kraje (správní obvody ORP Krnov,Bruntál, Rýmařov)PŘÍLEŽITOSTI• Vzájemná kooperace sídel v silně urbanizovanémjádrovém území kraje• Zkušenosti z nedávných extrémních povodní a navazujícíochranná opatření• Využití rozvoje rekreačního potenciálu sídelv Beskydech a Jeseníkách pro jejich ekonomickou asídelní stabilizaciHROZBY• Pokračující trend rostoucí koncentrace obyvatelstvav centrální části kraje• Dynamický rozvoj těžby černého uhlí bez koordinaces ochranou sídel (správní obvody ORP Karviná, Orlová,Havířov)• Zhoršená dopravní dostupnost spádových center5 Viz kapitola 1.9.33

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíPŘÍLEŽITOSTI• Zajištění protipovodňové ochrany v povodí Opavyvýstavbou vodní nádrže Nové Heřminovy a ostatníchsouvisejících protipovodňových opatření (správní obvodyORP Krnov, Bruntál, Kravaře a Opava)• Výstavba rychlostní komunikace Ostrava – Opavavčetně obchvatu Opavy zkracující časovou dostupnostOstravy ze západní části kraje a Jeseníků z centraaglomeraceHROZBY• Regresivní vývoj osídlení zejména v jz. a sz. částiMSK (ORP Rýmařov, ORP Krnov)• Opakované škody na majetku a ohrožení zdravíobyvatelstva z důvodu pokračující výstavby v záplavovýchúzemích• Nedořešená otázka územní ochrany průplavníhospojení D-O-LKOMENTÁŘSilné stránkySilně urbanizované jádrové území kraje a jeho zázemí se silným zastoupením velkých obcía s velkým růstovým potenciálemCentrum kraje, které tvoří jádrová část Ostravské aglomerace má velmi dobré růstovépředpoklady mimo jiné i díky vysoké hustotě osídlení a existenci dalších menších městs dostatečnou populační velikostí, vysokým standardem občanské vybavenosti a dobroudostupností krajského města. Území je velmi dobře vybaveno technickou i dopravní infrastrukturouvčetně dálnice D47. Nevýhodou je stále horší stav životního prostředí, zejménaovzduší.Slabé stránkyExtrémně malé obce v západní části kraje (zejména obvody POÚ Město Albrechtice a POÚOsoblaha)Albrechticko a Osoblažsko jsou jednou ze specifických oblastí kraje s velmi řídkým osídleníma malou populační velikostí většiny obcí. Území je dlouhodobě degradované, tato degradacepočala odsunem německého obyvatelstva, nedostatečným dosídlením a následnouorientací především na zemědělskou velkovýrobu. Možností je oživení cestovního ruchu, alev porovnání s jinými, zejména horskými částmi kraje, zde rozvoj rekreace bude probíhatmnohem pomaleji. Významným limitem dalšího rozvoje je špatná dostupnost jak nejbližšíchspádových center (Krnov), tak velkých měst v centrální části kraje (Opava, Ostrava).Řídká síť sídel v horských oblastech západní části krajeŘídká síť sídel a k tomu ještě sídel populačně malých nedává předpoklady výraznějšíhorozvoje. Lze uvažovat maximálně se stabilizací současného stavu a případně s rozvojemrekreace a cestovního ruchu. Určitou záchranou takového osídlení je individuální rekreacerealizovaná především v někdejších objektech trvalého bydlení (chalupy), která přispívá kzachování domovního fondu a částečně i k udržení občanské vybavenosti.34

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíVysoká dynamika procesu suburbanizace v posledním desetiletíProces suburbanizace má negativní důsledky zejména na volnou krajinu a ve svých nárocíchna nové komunikace, dopravní obslužnost a nová zařízení občanské vybavenosti, téžna ekonomiku veřejných rozpočtů.Z kartogramů č. 30.2., 35.1., 35.2. a 50.2. jsou patrné základní symptomy procesu suburbanizace– tj.:vysoký přírůstek počtu obyvatel stěhovánímdynamický rozvoj bytové výstavby, zejm. rodinných domůnárůst podílu zastavěných plochTyto symptomy se ve východní části kraje koncentrují především do obcí po obvoduvelkých měst (Ostrava, Frýdek-Místek, Havířov, Třinec) a dále do obcí s atraktivním přírodnímprostředím na úpatí Moravskoslezských i Těšínských Beskyd. V západní části kraje jetento trend patrný zejména v obcích v okolí Bruntálu a Opavy.Zhoršená vzdálenostní nebo časová dostupnost spádových center (ORP) z obcív okrajových částech správních obvodůTento problém je primárně ovlivněn nižší intenzitou zalidnění území a menší hustou silničnísítě některých oblastí MSK. V západní části kraje mají tento handicap zejména obce vesprávních obvodech ORP Krnov a ORP Bruntál (západní a severní část) a dále poměrněrozsáhlá oblast na styku správních obvodů ORP Rýmařov (jihovýchodní část), ORP Bruntál(jižní část), ORP Vítkov (severozápadní část) a ORP Opava (západní část). Ve zbývajícíčásti kraje lze tento problém identifikovat u obcí jihovýchodního kraje správního obvodu ORPOpava s částečným přesahem do správních obvodů ORP Bílovec a ORP Ostrava.Zhoršená dostupnost krajského města z obcí v západní části krajeGeografické vymezení MSK, reliéf, struktura osídlení, hustota a uspořádání silniční sítějsou hlavními příčinami zhoršující se dostupnosti krajského města ze západních oblastí kraje.Pro všechny obce správního obvodu ORP Rýmařov leží krajské město ve vzdálenosti nad 80km. Vzdálenost většiny obcí ve správních obvodech ORP Krnov a ORP Bruntál od Ostravy jevětší než 60 km (po silniční síti).Nedostatečná zabezpečenost ochrany měst a obcí před povodněmi (Krnov a další sídla natoku horní Opavy, Ostrava, Bohumín, Český Těšín).Neuváženou výstavbou v uplynulých desetiletích, ale i vlivem důsledků těžby, jsou rozsáhlézastavěné oblasti lokalizovány v záplavových územích a bezodtokových zónách. Protipovodňováopatření jsou postupně realizována, ale dosud existují urbanizované plochy bezodpovídající ochrany. Zároveň neustává tlak na vymezování nových zastavitelných plochv oblastech rozlivu.35

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíPříležitostiVzájemná kooperace sídel v silně urbanizovaném jádrovém území krajeProstor Ostravské aglomerace má řadu předností z hlediska umísťování výrobních i nevýrobníchaktivit a také pro rozvoj bydlení. Malá vzdálenost sídelních center spolu s hustoudopravní sítí vytváří předpoklady pro další rozvoj kooperačních vazeb ve sféře občanskévybavenosti a nabídky pracovních příležitostí.Využití rozvoje rekreačního potenciálu sídel v Beskydech a Jeseníkách pro jejich ekonomickoua sídelní stabilizaciSídla v Beskydech mají vedle lesního hospodářství jedinou možnost rozvoje danou využitímrekreačního potenciálu území. Je zde řada rekreačních středisek s možnostmi dalšíhorozvoje podmíněného i výstavbou zařízení pro zimní rekreaci (lanovky a vleky). Specificképostavení má dosud málo rozvinutá část Beskyd podél polské hranice, kde zatím není žádnévýznamnější středisko cestovního ruchu.Zajištění protipovodňové ochrany v povodí Opavy výstavbou vodní nádrže Nové Heřminovya ostatních souvisejících protipovodňových opatřeníOpatření protipovodňové ochrany vyplývající z Usnesení vlády ČR č. 444 ze dne 21.04.2008 (vodní nádrž Nové Heřminovy včetně dalších ploch protipovodňových opatření v údolnínivě Opavy po Krnov) jsou určena k zajištění ochrany sídel v povodí horního toku Opavy(Krnov). V širších souvislostech přispívají ke snížení povodňových rizik též pro sídla níže natoku a nepřímo tak vytváří podmínky pro rozvoj osídlení zejména ve správních obvodechORP Krnov, Bruntál, Kravaře a Opava.Uvolnění podmínek pro výstavbu v jádrové části Ostravské aglomeracePříležitostí pro rozvoj území v oblastech postupně uvolňovaných ukončenou těžbou černéhouhlí je změna „Podmínek ochrany ložisek černého uhlí v české části Hornoslezsképánve“ (03/2009) a navazující „generální souhlas“ Krajského úřadu MSK dle §19 odst. 1horního zákona s umisťováním staveb v území ploch „M“ a „N“ chráněného ložiskovéhoúzemí české části Hornoslezské pánve bez stanovení podmínek pro jejich provedení.Omezení administrativních a územně technických bariér může přispět k vyšší dynamicerozvoje obytné i průmyslové výstavby včetně souvisejících zařízení technické infrastruktury.Výstavba rychlostní komunikace Ostrava – Opava včetně obchvatu Opavy zkracující časovoudostupnost Ostravy ze západní části kraje a rekreační oblasti Jeseníků z centra aglomeracePřekážkou rozvoje západní části kraje je mj. časově náročná dostupnost krajského městaz Bruntálska, Krnovska i Vítkovska a naopak nižší atraktivita rekreačních oblastí na západěkraje pro obyvatelstvo centrální části důvodu obtížné dopravní dosažitelnosti.36

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíHrozbyPokračující trend rostoucí koncentrace obyvatelstva v centrální části krajeJádrová oblast Ostravské aglomerace představuje i po restrukturalizaci druhou největšíaglomeraci v ČR. Pokračující koncentrace obyvatelstva do tohoto území bude spojenas rostoucími nároky na nabídku pracovních příležitostí, veřejnou infrastrukturu a občanskouvybavenost, přičemž všechny tyto funkční systémy postupně naráží na územní limity rozvoje.Důsledkem tohoto trendu pak mohou být problémy zejména se zajištěním disponibilníchploch pro tyto aktivity. Ke zmírnění těchto rizik by měla přispět trvalá podpora revitalizacebrownfields v jádru aglomerace a jejich příprava k novému způsobu využití včetně obytnéfunkce. V rámci celého území kraje jsou nutná opatření na podporu větší vyváženosti sídelnístruktury.Zhoršená dopravní dostupnost spádových centerProces suburbanizace a s tím spojené plošné rozšiřování zástavby vykazuje zpravidlavyšší dynamiku než rozvoj související dopravní infrastruktury. Prolongace tohoto trendu jetak logicky spojena s rizikem zhoršení dopravní dostupnosti spádových center, na které jevázána nabídka pracovních příležitostí a vyšší občanská vybavenost.Regresivní vývoj osídlení zejména v jihozápadní a severozápadní části MSKPokračující nepříznivý populační vývoj je rizikem zejména pro malé obce v jihozápadní(ORP Rýmařov) a severozápadní (ORP Krnov) části kraje. Oslabení sídelní funkce pravděpodobněnebude v těchto sídlech (s výjimkou RKC v centrální části Hrubého Jeseníku) zmírněnoposílením funkce rekreační vzhledem k jejich zhoršené dopravní dostupnosti z velkýchměst v centrální části kraje, což může vést k postupné degradaci domovního a bytovéhofondu a dalšímu poklesu úrovně občanské vybavenosti.Dynamický rozvoj těžby černého uhlí bez koordinace s ochranou sídel (správní obvody ORPKarviná, Orlová, HavířovJak bylo již uvedeno v kap. 1.1. a 1.4. tohoto svazku, byly územní aspekty variant dalšíhorozvoje těžby prověřovány v rámci „Územní studie specifické oblasti SOB4 Karvinsko“ 6 .Studie konstatuje, že pouze varianta I (minimální) je akceptována platnou ÚPD dotčenýchměst a obcí. Varianty II. (střední) resp. III. (maximální) jsou kromě rozšiřováním území vyžadujícímúplnou rekonstrukci krajinné struktury spojeny také s progresivní tendencí vlivů poddolovánína zastavěná, resp. vymezená zastavitelná území. Pokud by další rozvoj těžbyčerného uhlí měl být realizován podle varianty II. nebo III., jak byl popsány v citované studii,bude nezbytné v rámci ÚPD podrobně prověřit jejich územní důsledky, definovat přípustnouúroveň ovlivnění povrchu a případně modifikovat koncepci územního rozvoje dotčenýchsídel včetně koncepce uspořádání krajiny.Opakované škody na majetku a ohrožení zdraví obyvatelstva z důvodu pokračující výstavbyv záplavových územích6 Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. 12/201037

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíPřes špatné zkušenosti s relativně častými záplavami v posledních letech nadále pokračujetlak na zastavování ploch v záplavových územích, a to jak výstavbou na nově zastavovanýchpozemcích, tak obnovou záplavami zničených staveb.Nedořešená otázka územní ochrany průplavního spojení D-O-LÚzemní ochrana průplavního spojení D-O-L je zpochybňována zejména s ohledem nazásadní střety zájmů s ochranou přírody a krajiny. Oddalování konečného řešení tohoto problémuvšak sebou přináší nejistotu pro územní rozvoj obcí, do jejichž územních obvodů koridorzasahuje.SWOT ANALÝZA – BYDLENÍ A BYTOVÝ FONDSILNÉ STRÁNKY• Relativně novější bytový fond• Dostatek bytů v nájemní formě bydlení• Bytová výstavba v některých regionech (Frýdlantsko,Frenštátsko, Jablunkovsko, Opavsko, Bruntálsko)SLABÉ STRÁNKY• Extrémně nízká intenzita bytové výstavbyv posledních deseti letech především ve velkých městech• Vysoký podíl bytů v panelových bytových domech(Ostrava, Orlová, Havířov. Karviná)• Vyšší podíl starších bytů na Krnovsku, Vítkovsku aOdersku• Nižší standard technického vybavení bytů (chybějícíkanalizace, voda, plyn)PŘÍLEŽITOSTI• Možnosti bydlení a výstavby bytů v kvalitním prostředív blízkosti velkých měst (Beskydy, Opavsko)• Záchrana původních objektů bydlení jejich využitímpro rekreační účely – „druhé bydlení“ (Rýmařovsko,Osoblažsko, Bruntálsko, Vítkovsko)• Kvalitní, bydlení ve městech jako alternativa k bydlenív suburbiíchHROZBY• Předpokládané stárnutí bytového fondu v dalšíchletech, zejména v ostravské aglomeraci a ostatníchvelkých městech• Dlouhodobé důsledky suburbanizace - vylidňováníměst a jejich rostoucí zátěž individuální automobilovoudopravou.KOMENTÁŘSilné stránkyRelativně novější bytový fondVyšší podíl novějších bytů je odrazem preferované panelové bytové výstavby od šedesátýchlet minulého století po léta devadesátá na území celého kraje. To se projevuje nejenve městech, kde vznikala panelová sídliště, ale i na venkově, kde byla podporována výstavbabytů touto technologií především pro pracovníky v zemědělství a lesnictví. Ve většíchsídlech vznikly často velké celky monotónní zástavby a na venkově výstavba, která byla promístní podmínky málo vhodná. Zkušenosti posledních let ale ukazují, že po rekonstrukcích amodernizacích může být tento bytový fond i nadále plnohodnotně využíván.38

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíBytová výstavba v některých regionech (Frýdlantsko, Frenštátsko, Bruntálsko, Jablunkovsko)Oživování výstavby bytů a zejména rodinných domků po útlumu bytové výstavby v prvnípolovině devadesátých let lze považovat za pozitivní jev. V reakci na poptávku po bydlenív atraktivních oblastech se zvýšenou úrovní přírodních hodnot se zatím realizuje předevšímv dobře dostupném zázemí velkých měst.Negativním aspektem tohoto procesu je výše popsaný proces suburbanizace, spočívajícív extenzivním plošném rozšiřování zastavěných ploch do volné krajiny, mimo hlavní centraosídlení a bez odpovídajícího rozvoje veřejné infrastruktury a občanské vybavenosti.Slabé stránkyExtrémně nízká intenzita bytové výstavby v posledních deseti letech především ve velkýchměstechPokles intenzity výstavby bytů je problémem celého období po r. 1990. Zpočátku ještědobíhala již zahájená výstavba, následně došlo k velkému propadu. Negativní důsledky takovéhovývoje jsou v případě Moravskoslezského kraje dosud zčásti saturovány intenzivníbytovou výstavbou v podstatné části druhé poloviny minulého století.Nižší rozsah bytové výstavby ve městech Ostravské aglomerace působí jednak nízkákupní síla obyvatelstva, stále zhoršená kvalita životního prostředí, zejména ovzduší, av neposlední řadě relativně nízká cena pozemků v některých lokalitách a mediální tlak působícína preference obyvatelstva směrem k individuálnímu bydlení.Tyto skutečnosti jsou současně příčinou podstatně vyšší intenzity výstavby bytův menších obcích, zejména v obcích s dobrou dopravní dostupností Ostravy a větších měst.Posílení výstavby bytů ve městech bude záležet jak na iniciativě jejich samospráv, tak nanabídce levnějších bytů od developerů.Vysoký podíl bytů v panelových bytových domech (Ostrava, Orlová, Havířov, Karviná)Po téměř čtyřicet let v období před r. 1990 byla prakticky jedinou formou bytové výstavbyve městech panelová sídliště, a to zejména pro pracovníky dolů a těžkého průmyslu. Výhledověbude problémem údržba tohoto bytového fondu, který není, zejména co do technickéhovybavení, kvalitní. Závažným problémem je také nedostatečné dimenzováníparkovacích míst.Vyšší podíl starších bytů na Krnovsku, Vítkovsku a OderskuUvedená území byla v bytové výstavbě méně preferována a proto je zde i vyšší podílstarších bytů než v jiných částech kraje. Tento charakter bytového fondu se při omezení bytovévýstavby bude měnit jen velmi pomalu.Nižší standard technického vybavení bytůRozvoj území a jeho technické vybavení bylo preferováno především ve větších městecha v Ostravské aglomeraci. Úroveň vybavení menších obcí a sídel touto technickou infrastrukturoubývalo nižší. V současném období jsou tyto problémy s chybějícími sítěmi (vodovodya kanalizace) řešeny i za pomoci evropských fondů, takže současný nevyhovující39

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územístav je průběžně zlepšován. Problémem je odkanalizování rozptýlené zástavby, které jev některých lokalitách ekonomicky neúnosné.Pro plynofikaci bytů je periferní poloha sídla vždy nevýhodná. Náklady na výstavbudlouhých distribučních středotlakých a nízkotlakých plynovodů v řídkém osídlení, tvořenémmalými sídly jsou značné a pokud zde nejsou i velkoodběratelé, bude plynofikace takovýchúzemí nereálná. Svoji roli zde sehrává i vývoj cen topných medií, který je obtížně prognózovatelný.PříležitostiMožnosti bydlení a výstavby bytů v kvalitním prostředí v blízkosti Ostravska (Beskydy, OpavskoTato možnost je využívána již dlouhodobě, problémem je regulace jejího rozsahu.Vzhledem k charakteru osídlení a i konfiguraci terénu zde má naprostá většina sídel, obcía měst dostatečné možnosti navrhování rozvojových ploch pro bydlení a výstavbu rodinnýchdomů. K tomu přistupuje i finanční dostupnost stavebních parcel.Regulace tohoto procesu, vedoucí k omezení nežádoucích vlivů suburbanizace musí býtzaměřena na využití územních rezerv v rámci zastavitelných území, případně na plochyv jejich bezprostředním zázemí s dostatečnou kapacitou existující veřejné infrastrukturya občanské vybavenosti.Záchrana původních objektů bydlení jejich využitím pro rekreační účely – „druhé bydlení“Na Vítkovsku, Bruntálsku, Rýmařovsku a Osoblažsku je vyšší podíl bytů, které nejsou trvaleobydleny a jsou využívány především rekreačně. Jedná se většinou o území s lepším stavempřírodního prostředí a tudíž vhodným pro rodinnou rekreaci na chalupách. Zásluhoutohoto „druhého bydlení“ byl uchován přebytečný bytový fond v malých obcích a sídlech,který by jinak zanikl. Rekreačně využívané byty jsou také určitou pojistkou pro řešení bytovésituace rodin s dětmi, kdy rodiče mohou mladé generaci uvolňovat městské byty av důchodovém věku využít rekreační domy k trvalému bydlení.Kvalitní bydlení ve městech jako alternativa k bydlení v suburbiíchVýstavbou kvalitních bytů ve městech v lokalitách s potřebným zázemím pro každodennírekreaci, renovací stávajícího bytového fondu a péčí o veřejná prostranství lze i ve městechzajistit atraktivní bydlení zejména pro ty skupiny obyvatel, které před každodenním dojížděnímdávají přednost blízkosti centra (kultura, vzdělávání, zaměstnání). Limitem tétopříležitosti zůstane i nadále vyšší cenová hladina tohoto druhu bydlení.HrozbyPředpokládané stárnutí bytového fondu v dalších letechJedním z problémů bytového fondu v každém území je jeho stárnutí a následky z tohovyplývající. V Moravskoslezském kraji s vysokou intenzitou bytové výstavby především panelových,ale i cihlových domů v padesátých až osmdesátých letech minulého století nastává40

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územípotřeba postupných rekonstrukcí a modernizací těchto bytů. Při nízké intenzitě výstavby novýchbytů se kvalita bytového fondu zlepšuje jen pomalu.Celkové stárnutí bytů v důsledku omezené údržby a rekonstrukce bytového fondu společněs nízkou dynamikou výstavby nových bytů by bylo dlouhodobě neudržitelné. Ze zkušenostídruhé poloviny minulého století se ukazuje, že velké výkyvy v důsledku omezení výstavbybytů jsou následně nahrazovány způsoby, které zpravidla neobstojí v dlouhodobémčasovém horizontu. Proto je nezbytné zejména v Ostravské aglomeraci a ostatních velkýchměstech vytvořit podmínky pro oživení výstavby mj. za účelem zastavení úbytku obyvatelstva.Dlouhodobé důsledky suburbanizaceTendence suburbanizace jsou zřetelné kolem většiny velkých měst v ČR.V Moravskoslezském kraji má suburbanizace své kořeny již v sedmdesátých a osmdesátýchletech, kdy obyvatelstvo odcházelo z měst se špatným životním prostředím do menších obcía zejména do obcí v Podbeskydí, kde realizovali výstavbu rodinných domků, často i svépomocí.V řadě obcí na Frýdlantsku a Frenštátsku vznikly rozsáhlé enklávy rodinných domůs nevyřešenou dopravní a další infrastrukturou, vzdálenou dojížďkou za prací a ztíženoudostupností zařízení občanské vybavenosti a zejména škol. V řadě obcí Podbeskydí probíhározvoj této zástavby ještě velmi dynamicky.Pokračování tohoto procesu přináší do sídelního systému stále nové problémy, zejménavznik monofunkčních enkláv bydlení, extrémní zátěž center měst a příjezdových komunikacíindividuální automobilovou dopravou, degradaci „vylidněných“ částí měst atd. Rychlý obrattohoto trendu, tzn. opětovné zvýšení poptávky po bydlení ve větších městech spojený s „návratemobyvatelstva“, je nepochybně žádoucí, avšak vyžaduje spolupráci při plánování namístní a regionální úrovni, pro kterou není dostatečný institucionální rámec.SWOT ANALÝZA – OBČANSKÁ VYBAVENOSTSILNÉ STRÁNKY• Dobrá vybavenost školami, zdravotnickými zařízeními,poštami a kulturními zařízeními ve většině obcíMSK• Snadná dopravní dostupnost k zařízením vyšší občanskévybavenosti zejména ve východní části krajeSLABÉ STRÁNKY• Nižší vybavenost školami a zdravotnickými zařízenímiv obcích správních obvodů ORP Bruntál, Krnov aVítkov.• Zhoršená vzdálenostní dostupnost lékařské službyprvní pomoci z většiny obcí spádových obvodů ORPVítkov a Odry a z okrajových částí spádových obvodůORP Krnov, Bruntál, Rýmařov, Kravaře)• Nedostatečná kapacita zařízení péče o starší obyvatelstvozejména v centrální části krajePŘÍLEŽITOSTI• Zlepšení dopravní dostupnosti základní vybavenosti(škola, zdravotnictví) z obcí bez těchto služeb,zejména veřejnou dopravouHROZBY• Rušení nebo omezování provozu zařízení základníobčanské vybavenosti (školy, zdravotnická zařízení,pošty) v důsledku klesajícího počtu populace předevšímv regionech se sníženou úrovní dopravní dostupnosti41

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíPŘÍLEŽITOSTI• Možné využití naddimenzovaných objektů pro jinéúčely, přeměna akutních lůžek v nemocnicích v zařízenísociálních služebHROZBY• Prohloubení nedostatku kapacit zařízení péče ostarší obyvatelstvoKOMENTÁŘSilné stránkyVelmi dobrá vybavenost školou, zdravotnickým zařízením, poštou a kulturním zařízenímObce MSK (zejména větší) jsou z hlediska občanské vybavenosti poměrně velmi dobřevybaveny. Z významných obcí, které jsou centry správních obvodů ORP má většina i středníškolu a kino. Problémem je dostupnost některých výrazně nadmístních zařízení občanskévybavenosti, jako jsou zejména vysoké a vyšší školy, divadla a specializovaná zdravotnickázařízení. Zde není překážkou ani tak rozmístění příslušných zařízení v kraji, ale dopravníobslužnost, zejména pokud je vázána na veřejnou dopravu.Snadná dopravní dostupnost k zařízením občanské vybavenosti ve východní části krajeVzhledem k husté síti obcí a to obcí populačně velkých je vybavenost dobře dostupná.Problém zejména periferních částí MSK je spíše úroveň dopravní obslužnosti souvisejícís omezováním spojů veřejné hromadné dopravy, zejména ve dnech pracovního volna a pracovníhoklidu.Slabé stránkyNižší vybavenost školami a zdravotnickými zařízeními v obcích správních obvodů ORP Bruntál,Krnov a Vítkov.Situace v uvedených oblastech je dána především malou populační velikostí obcía z toho vyplývající nízkou rentabilitou provozování zařízení občanské vybavenosti a služeb.Školská a zdravotnická zařízení patří z tohoto hlediska k nejcitlivějším.Východisko z tohoto problému není jednoduché a trvalé snižování počtu obyvatela zhoršující se věková skladba obyvatelstva a s ní spojený úbytek počtu dětí, jsou problémyjejichž řešení jde nad rámec územního plánování. Vzniká uzavřený kruh, kdy obyvatelstvomá nižší zájem o bydlení v malých, dopravně hůře dostupných obcích, kde tak v důsledkunízké sídelní atraktivity trvale ubývá počet obyvatel a ukončuje se provoz zařízení občanskévybavenosti.Zhoršená vzdálenostní dostupnost lékařské služby první pomociZhoršená vzdálenostní dostupnost je obecným problémem řídce zalidněných oblastí,v případě Moravskoslezského kraje se týká jednak horských oblastí Jeseníků a Beskyda jednak prostorově odlehlých periferních území MSK z většiny obcí správních obvodů ORPVítkov, Odry a Kravaře.Nedostatečná kapacita zařízení péče o starší obyvatelstvo42

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíJedním z aspektů populačního a hospodářského vývoje MSK zejména ve druhé poloviněminulého století je nevyvážená věková struktura obyvatelstva. V důsledku této skutečnostiexistuje zejména v ostravské aglomeraci nedostatek kapacit LDN, domovů důchodců, domovůs pečovatelskou službou apod.PříležitostiZlepšení dopravní dostupnosti základní vybavenosti (škola, zdravotnictví) z obcí bez těchtoslužeb, zejména dostupnosti hromadnou dopravouTím, že v MSK existují obce populačně větší a lépe vybavené, je příležitostí pro menšíobce zlepšení dopravní dostupnosti zkvalitněním dopravní infrastruktury, příp. vyšší četnostíspojů veřejné hromadné dopravy.Možné využití naddimenzovaných objektů pro jiné účelyŘada objektů občanské vybavenosti a služeb byla při svém vzniku koncipována a dimenzovánapodle dřívějších podmínek, zejména většího počtu obyvatel jak v obci samé, takve spádovém území. V současných podmínkách jsou tato zařízení využita jen zčásti, nebouž původnímu účelu přestala sloužit. Zhoršování jejich stavebně technického stavu je možnépředevším rekonstrukcí na využití pro jiné účely. Akutní lůžka zdravotnických zařízení, kteráse při změně systému zdravotní péče stávají nadbytečnými, mohou být přeměněnav chybějící zařízení sociálních služeb pro seniory..HrozbyRušení nebo omezování provozu zařízení základní občanské vybavenostiV důsledku klesajícího počtu populace především v regionech se sníženou úrovní dopravnídostupnosti ve spojení s omezenými kapacitami veřejných rozpočtů existuje hrozbadalšího omezování základní občanské vybavenosti.Základní škola byla vždy nejdůležitějším pilířem sídelní soustavy. Dojíždění, zejménanejmladších dětí ve věku do 10 let, je vždy problémem. Škola zpravidla neplní jen své vzdělávacífunkce, ale bývá i přirozeným centrem kulturního života a to především v menšíchobcích. Jejich rušení proto může znamenat výrazné zhoršení podmínek soudržnosti obyvatelv území.Zdravotní zařízení mimo ordinace soukromých lékařů jsou rovněž jedním z důležitýchzařízení občanské vybavenosti. V souvislosti s ubýváním počtu obyvatel se provoz některýchzařízení, zvláště veřejných, omezuje. V územích se zhoršenou dopravní obslužností to přinášívýznamné snížení standardu občanské vybavenosti v obci.Pošta je dalším ze zařízení, které vytváří základní vybavení středně velkých a velkýchobcí. Jejich postupné rušení je nahrazováno pojízdnými poštami a proto nepůsobí tak negativně,jako rušení základních škol.43

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíProhloubení nedostatku kapacit zařízení péče o starší obyvatelstvoPostupné stárnutí populace kraje i jeho regionů je identifikováno jako jedna ze základníchhrozeb v rámci sociálního pilíře udržitelného rozvoje. S negativní změnou věkové strukturyobyvatelstva souvisejí problémy s využíváním řady zařízení občanské vybavenostia především rostoucími nároky na zdravotnické a sociální služby.1.7. Hospodářské podmínkySWOT ANALÝZASILNÉ STRÁNKY• Potenciál a rezervy vyplývající z probíhající deindustrializacea terciarizace• Rozvoj hutnictví a zpracování kovů spojený s přílivemzahraničních investic a modernizací• Potenciál rekreačního rozvoje Beskyd a Jeseníků• Geografická poloha MSK na pomezí tří států, potenciálnízintenzivnění česko-polsko-slovenských vztahů(osa Nošovice-Žilina)• Územní stabilizace a pokročilá realizace významnýchrozvojových zón• Velmi dobré napojení jádrového území kraje na evropskyvýznamnou a dálkovou vnitrostátní silniční síť(VIb. transevropský multimodální koridor sítě TEN-Ta silnice I. třídy začleněné do mezinárodních tahů E)SLABÉ STRÁNKY• Periferní geografická poloha v rámci ČR s bariérouJeseníků, Beskyd a Vojenského prostoru Libavá (platípro západní část kraje).• Existence ekonomicky problémových oblastív přilehlém území Polska a nevyužitý či omezený potenciála zájem o přeshraniční spolupráci• Setrvačnost vytvořené struktury a rozmístění obyvatelstvaa osídlení (sídelní struktura), hospodářství,průmyslu a infrastruktury• Vysoká míra nezaměstnanosti (ve srovnání s ČR) –související s dalšími slabými stránkami (strukturálnídeformace, vzdělanostní struktura obyvatelstva, podíl„problémového“ obyvatelstva, nízká podnikatelskáaktivita)• Výrazné rozdíly v rámci MS kraje mezi jádrovou částí(Ostravsko, Opavsko, Novojičínsko, Beskydy) a okrajovouSZ částí (Bruntálsko, Osoblažsko),PŘÍLEŽITOSTI• Rostoucí zapojení do mezinárodní dělby práces prvořadou úlohou terciéru, perspektivních technologií,dopravní infrastruktury a cest. ruchu• Pokračující deindustrializace a terciarizace (restrukturalizace,modernizace – optimalizace primárního sektoru,modernizace sekundárního sektoru a rozvojsektoru služeb)• Posílení pozice MSK v energetické koncepci ČR• Hospodářský rozvoj podbeskydského pásu• Rozvoj veřejného logistického centra v návaznosti naprovoz letiště Ostrava-Mošnov• Rezervní plochy ve formě vysokého počtu nevyužívanýchareálů a služeb (brownfields)HROZBY• Dlouhodobá globální ekonomická krize• Odliv „mozků“ a kvalifikovaných pracovních sil ovlivněný„konkurencí“ jiných oblastí ČR a vyplývajícíz rozdílů a deformací proti jiným regionům ČR a zahraničí• Problém regionální diferenciace příjmů spojenýs hospodářskou strukturou (relativně nízká podnikatelskáaktivita, vysoká nezaměstnanost) a vývojemnákladů (cen)• Pokračující útlum již dnes okrajových, periferních,obtížně dostupných oblastí• Růst ceny el. energie z důvodu deformace tržníchpodmínek dotacemi do obnovitelných zdrojů a výkupuel. energie z těchto zdrojů44

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíKOMENTÁŘPro kraj je charakteristické nadprůměrně vysoká zaměstnanost v průmyslu, spíše průměrnýpodíl zaměstnaných ve službách a ostatních odvětvích, a rovněž velmi nízká zaměstnanostv zemědělství. Moravskoslezský kraj zaznamenal v období 1991 - 2001 největší poklesekonomicky aktivních obyvatel v průmyslu ze všech krajů ČR. Markantní poklesprůmyslové zaměstnanosti částečně zmírnil nárůst zaměstnanosti v terciárním sektoru.Potenciál MS kraje spočívá především v jeho poloze na pomezí tří států (ČR, Slovensko,Polsko) s velmi dobrou vazbou na evropsky významnou a dálkovou vnitrostátní silničnísíť. Pro ekonomický rozvoj je v současné době nosné hutnictví a zpracování kovů spojenés přílivem zahraničních investic a modernizací technologických provozů. Vysoký potenciálrozvoje má také oblast Podbeskydí s návazností na rekreačně atraktivní horský prostor Beskyd.Silnou stránkou kraje je též skutečnost, že nejvýznamnější průmyslové zóny jsou buďzprovozněny (Nošovice, Mošnov, Hrabová) nebo v pokročilém stádiu přípravy a nejvýznamnějšídosud nevyužité lokality jsou územně stabilizovány v rámci ÚPD.Mezi slabé stránky kraje patří geografická poloha v rámci ČR s bariérou Jeseníků, Beskyda vojenského prostoru Libavá a existence ekonomicky problémových oblastí v přilehlémúzemí Polska s omezeným potenciálem přeshraniční spolupráce. Tyto skutečnosti celkovězpůsobují absenci rozvojových impulsů přicházejících z okolních regionů. Dříve nosná odvětvítěžkého průmyslu (těžba uhlí, hutnictví, strojírenství, koksochemie) prohlubují tendencepokračujícího útlumu se sociálními dopady na jádrové území kraje (trojúhelník Bohumín-Ostrava -Třinec). Problémem je stále velký podíl nevyužívaných areálů zemědělské a průmyslovévýroby (brownfields), pro které není nalezeno vhodné nové využití.Mezi potenciální příležitosti rozvoje patří možné posílení pozice kraje v rámci státníenergetické a surovinové politiky v případě zvýšeného akcentu energetickou soběstačnostČR a další průmyslový rozvoj v souvislosti s výrobou automobilů v Nošovicích (Hyundai).Zejména v centrální části kraje je příležitostí ekonomického rozvoje zejména polohovýpotenciál již nevyužívaných průmyslových a těžebních areálů (brownfields). Pro horské oblastiBeskyd a především Jeseníků spočívá potenciál v rozvoji rekreace a cestovního ruchu.Hrozbou naopak zůstává riziko, že dopady útlumu a restrukturalizace velkého průmyslupřeváží efekt rozvoje high-tech odvětví z důvodů „bariér“ spočívajících v relativně nízkévzdělanosti, nízké podnikatelské aktivitě a výše zmíněné „prostorové“ izolovanosti.V hospodářském profilu MSK zůstane i přes pokračující restrukturalizaci významné zastoupeníenergeticky náročných průmyslových odvětví (hutnictví, chemický průmysl). Pokračujícírůst cen elektrické energie v důsledku neúměrné dotační podpory výroby elektrickéenergie z obnovitelných zdrojů může vést až k uzavření těchto provozů a jejich přesunu doregionů s nižšími náklady na „vstupech“ se všemi sociálními a ekonomickými dopady s tímspojenými.45

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje území1.8. Rekreace a cestovní ruchSWOT ANALÝZASILNÉ STRÁNKY• Beskydy a Jeseníky patří mezi nejvýznamnější rekreačníoblasti ČR, jsou zařazeny mezi 4 oblasti I. kategorie• Jedinečnost krajinářských a estetických hodnot svysoce kvalitními přírodními podmínkami a relativněmalými civilizačními zásahy• Poměrně rozsáhlá infrastruktura zařízení CR, zejménasíť středisek zimní rekreace (lyžařské areály)SLABÉ STRÁNKY• Neprovázanost a nespolupráce jednotlivých středisek,nedostatky v dopravní infrastruktuře – chybí kapacitníparkoviště, špatný příjezd k řadě středisek,chybějící provázaný systém hromadné dopravy, nedostatečnávybavenost službami a návaznou infrastrukturou(Ostravice, Čeladná, Třinecko)• Nadměrná zátěž individuální rekreací v některýchoblastech a obcích (Frenštátsko, Frýdlantsko, Rýmařovsko)• Nevyužitý rekreační potenciál oblasti Oderskýchvrchů, Vítkovska a Budišovska• Oblast Osoblažska zcela bez infrastruktury cestovníhoruchu a rekreace• Nedostatečný počet ubytovacích kapacit vyšší kategorie• Nedostatečná nabídka aktivit pro případ nepříznivéhopočasí• Nedostatečná nabídka zařízení pro kongresovouturistiku• Převážně sezónní využití většiny rekreačních oblastía RKC v ekonomicky slabší západní, části kraje)PŘÍLEŽITOSTI• Využití rekreačního potenciálu oblasti Oderskýchvrchů, Vítkovska, Budišovska a Osoblažska• Zlepšení infrastruktury rekreace a CR v Beskydách aJeseníkáchHROZBY• Nadměrný rozvoj rekreace může ohrozit přírodníhodnoty krajiny a může zpětně vést ke znehodnocenírekreačního potenciálu jednotlivých oblastí (platízejména pro Beskydy a Jeseníky)• Využití rekreačního potenciálu Slezské Harty• Ochrana krajinných hodnot jako rekreačního potenciálu,zejména hospodářsky slabých oblastí MSK (Beskydy,Jeseníky, Oderské vrchy)KOMENTÁŘZ hlediska rekreace a cestovního ruchu jsou nevýznamnějšími oblastmi na území Moravskoslezskéhokraje Beskydy a Jeseníky, které patří mezi čtyři oblasti cestovního ruchuI. kategorie v České republice a představují území s jedinečnou přírodní a rekreační hodnotou.Časové využití obou oblastí je celoroční, s významnou zimní sezónou.Charakter územních prvků, specifičnost přírodního prostředí a jejich vysoká krajinářskáhodnota v obou oblastech spolu se zvyšujícím se podílem rekreace ve volné přírodě nastrukturu volného času obyvatelstva vyvolávají vzrůstající tlak na rekreační využití území.S uvedeným trendem se střetávají zájmy ochrany přírody a zájmy vodohospodářské, orien-46

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územítované na ochranu přírodního prostředí obecně, a v územích se specifickým ochranným režimemzvlášť.K hlavním funkcím nejvýznamnějších, celoročně využívaných rekreačních oblastí MSK -Beskyd i Jeseníků - patří především turistika, a to jak letní – pěší turistika, cykloturistika, takzimní – pěší turistika, běžecké lyžování. Další významnou funkcí jsou zimní sporty, zejménasjezdové lyžování a snowboarding. Z letních sportů se rozvíjí golf a jízda na koni. Jednotlivárekreační střediska však nejsou vzájemně provázána, jsou zde nedostatky v dopravní infrastruktuře(kapacita parkovišť, příjezd), v technické infrastruktuře (některá střediska dosudnejsou vybavena umělým zasněžováním) a v doprovodných službách.Využití řady rekreačních oblastí zejména v západní části kraje je omezeno pouze na letnísezónu, což limituje jejich přínos pro hospodářský rozvoj těchto oblastí. Chybí ubytovánívyšší kategorie s komplexními službami (wellness, bazén).Současná intenzita rekreačního využití dosahuje zejména na severních svazích MoravskoslezskýchBeskyd mezních hodnot, kdy např. kapacita rekreačních lůžek rodinné rekreacepřesahuje hodnoty 1 lůžko na ha plochy (RKC Frenštát p. R. – město Frenštát p. R. –2,27 lůžek/ha, RKC Frýdlantsko – zejména obec Kunčice p. O. – 2,55 lůžek/ha, Frýdlant n.O. – 2,20 lůžek/ha, Ostravice – 2,36 lůžek/ha). Podobná situace z hlediska koncentrace objektůpro rodinnou rekreaci je evidována v oblasti Jeseníků (RKC Malá Morávka – KarlovRKC Vrbno p. Pradědem) a v RKC Vítkovsko (okolí přehrady Kružberk). Naopak oblast TěšínskýchBeskyd patří mezi méně navštěvované oblasti s předpoklady rozvoje rekreace icestovního ruchu. V Jeseníkách nedosahují kapacity rekreačních lůžek až na výše uvedenévýjimky mezních hodnot.Z hlediska vodních sportů nejsou na území Moravskoslezského kraje žádná významnějšístřediska; ke koupání se využívají vodní nádrže Těrlicko, Žermanice, Baška, Olešná, Hlučínskáa Antošovická štěrkoviště apod., mají však spíše lokální význam.Významným střediskem vodních sportů by se mohla stát Slezská Harta, zde však dosudnení rozvinuta v podstatě žádná infrastruktura; je to tedy oblast rozvojová.Ostatní oblasti Moravskoslezského kraje mají z hlediska rekreace a cestovního ruchulokální význam. Rozvojový potenciál má zejména oblast Oderských vrchů a Osoblažska.Pro rozvoj ekonomického sektoru založeného na cestovním ruchu a rekreaci je nutnénejenom zabezpečit nutnou vybavenost území, ale i chránit a obnovovat hlavní atraktivitycestovního ruchu, kterými jsou hodnoty území – přírodní, kulturně-historické a estetické(harmonická krajina drobného měřítka, výrazný projev siluety historických měst, specifičnostarchitektury vesnic nebo lázeňských měst).1.9. Veřejná dopravní infrastrukturaSWOT ANALÝZASILNÉ STRÁNKYSilniční dopravaSLABÉ STRÁNKY47

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíSILNÉ STRÁNKY• Velmi příznivá dostupnost do 10 km střední a východníčásti kraje z dálnice D1/D47 a rychlostníchsilnic R48 a R56 (viz kartogramy).• Takřka 50% obcí kraje o vzdálenostně dostupných do4 km z nadřazené silniční sítě, tj. dálnice rychlostnísilnice, silnice I. třídy• Převažující část kraje (cca 75 – 80%) je dostupná do8 km z dálniční, rychlostní a silniční sítě I. a II. třídy.• Přímá vazba jádrového území kraje na VIb. transevropskýmultimodální koridor sítě TEN-T• Relativně hustá síť silnic I. třídy, v hlavních přepravníchvztazích na Polsko, Slovensko a sousední Olomouckýkraj začleněné do evropské sítě E.• Územně stabilizovaný návrh přestavby rychlostníchsilnic a ostatních silnic I. třídy.• Dokončené napojení MSK na dálniční síť prostřednictvímdálnice D1/D47.• Příznivá dostupnost v pásmu 2 – 8 km jádrovéhoúzemí Ostravska od železničních stanic a zastávekcelostátních tratí (viz kartogramy).• Cca 90% území je v pásmu dostupnosti do 16 km odželezničních stanic a zastávek celostátních a regionálníchželezničních tratí (viz kartogram).• Přímá vazba jádrového území kraje na VI b. transevropskýmultimodální koridor sítě TEN-T a vnitrostátníkoridorové tratě, výhledově na vysokorychlostní trať.• Dokončená modernizace II. a III. tranzitního koridoru(koridorové tratě).• Dobré předpoklady pro vyšší využití železnice vpřepravě nákladu a ve funkci příměstské a regionálníobsluhy území – příznivé podmínky pro rozvoj vlakotramvají.Železniční dopravaLetecká dopravaSLABÉ STRÁNKY• Střední a západní část kraje (v plném rozsahu ORPKrnov, Bruntál a Rýmařov, částečně Vítkov a Opava)jsou v nepříznivé dostupnosti ze stávající dálniceD1/D47 a rychlostních silnic R48 a R56 (viz kartogramy).• Značná část obcí v ORP Krnov, Bruntál, Rýmařov,Vítkov, Odry, Frenštát p. Radhoštěm a Frýdlant nadOstravicí jsou v v méně příznivé dostupnosti 8 – 16km z nadřazené silniční sítě, tj. dálnice rychlostní silnice,silnice I. třídy (viz kartogramy).• Nepříznivá dostupnost nad 8 km z dálniční a silničnísítě I. a II. třídy okrajových území na rozhraní ORPFrenštát pod Radhoštěm a Frýdlant nad Ostravicí aokrajových území na rozhraní ORP Frýdlant nad Ostravicí,Frýdek-Místek, Třinec a Jablunkov.• Nedostatečné napojení západní části kraje na evropskyvýznamnou a dálkovou vnitrostátní silniční síť.• Malý rozsah již realizovaných záměrů navrhovanévýstavby a přestavby silniční sítě kraje.• Nevyhovující dopravní návaznost Osoblažskéhovýběžku na spádová sídelní centra a centrální částkraje s využitím území Polska.• Nepříznivá komunikační dostupnost rekreačníchprostorů východní části Jeseníků (SOB3 Jeseníky –Kralický Sněžník) z centrální části kraje.• Nepříznivá komunikační dostupnost a napojení Vítkovskana přilehlé páteřní dopravní tahy• Nedostatečná reflexe záměrů republikového a mezinárodníhovýznamu v PÚR ČR.• Nedostatečná kapacita komunikací v zahušťovanéslezské zástavbě.• Relativně řídká síť celostátních a regionálních tratípředevším ve střední a západní části kraje.• Zanedbaný technický stav nekoridorových, tj. ostatníchcelostátních a regionálních tratí včetně stanic azastávek – chybějící investiční prostředky do modernizacea optimalizace kompletní sítě.• Výrazný pokles přepravních výkonů v nákladní dopravěoproti předchozím rokům.• Nedostatečné využívání železnice v systému kombinovanéosobní a nákladní dopravy.• Nedostatečné propojení stávajících železničních tratína železnice polské strany.• Existence a příznivá poloha mezinárodního veřejnéholetiště Ostrava, Mošnov v jádrovém území kraje –součást VI b. transevropského multimodálního koridorusítě TEN-T.• Nedostatečné využití letiště Mošnov pro spojení sevropskými destinacemi, nedostatečná nabídka nízkonákladovéosobní přepravy48

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíSILNÉ STRÁNKY• Veřejná vnitrostátní letiště - potenciál pro rozvojnepravidelné letecké dopravy a sportovně leteckýchaktivit.Vodní dopravaSLABÉ STRÁNKY• Předpoklady pro posílení multimodálního koridoruvýhledově sledovaným průplavním spojením Dunaj –Odra - Labe (oderská větev) s návaznostmi na přístavyv Baltském a Severním moři, v opačném směruna Dunajskou vodní cestu – součást sítě TEN-T.• Příznivý předpoklad pro umístění multimodálníhocentra kombinované dopravy, tj. veřejného logistickéhocentra, do přilehlého prostoru mezinárodního letištěOstrava, Mošnov s využitím kontejnerizace a leteckéhocarga.• Přímé napojení kraje na dálkovou mezinárodní cyklistickoustezku jako součásti evropské cyklistické trasyč. 4 Eurovelo Roscoff-Kyjev.Logistika – kombinovaná dopravaCyklistická doprava• Vymezení koridoru územní rezervy průplavního spojeníDunaj - Odra nemá jednoznačnou oporu v PÚRČR.• Dosud nevyužívané doprovodné plochy letiště Ostrava,Mošnov a nedostatečně připravená potřebná infrastruktura,včetně dopravní.• Dosud nepřipravená dostatečná infrastruktura, většinaúseků cyklotras vedena společně s motorovoudopravou bez zásadnější vzájemné segregace• • Nedostatečné množství cyklostezek ve městech,nepropojené úseky, nepochopení cyklistické dopravyjako plnohodnotného způsobu dopravy v sídlech.PŘÍLEŽITOSTISilniční dopravaHROZBY• Napojení kraje na evropskou a vnitrostátní dálniční arychlostní síť – předpoklad pro nové kooperačnívztahy v rámci nově se formující střední a jihovýchodníEvropy.• Zlepšení komunikační dostupnosti především dopravněodlehlejších oblastí, zvýšení atraktivity pro jejichmožný ekonomický rozvoj a stabilitu.• Územně stabilizovaný návrh přestavby krajské sítěsilnic II. třídy v rozhodujícím rozsahu• Zvýšení bezpečnosti motorové i nemotorové dopravyvýstavbou obchvatů a oddělením nemotorové a motorovédopravy.• Převedení vyšších přepravních objemů ze silnice naželeznici a začlenění železnice do systému kombinovanédopravy. Zvýšení flexibility železniční dopravy.• Nabídka ekologicky šetrné formy přepravy osob inákladu – snížení ekologické zátěže území.• Vstup soukromých dopravců, privatizace některýchtratíŽelezniční dopravaLetecká doprava• Nedostatečná kapacita komunikací pro enormnínárůst intenzity silniční dopravy, zvláště pak dálkovétranzitní.• Nadměrná zátěž dálniční a silniční infrastruktury.• Časové posuny v realizaci navrhovaných staveb aopatření ke zkvalitňování silniční sítě – snížená bezpečnostprovozu, zhoršení situace v sídlech.• Zahlcení měst individuální automobilovou dopravoudíky zhoršující se situaci ve veřejné dopravě.• Nedostatečné využití převedení nákladu na železnici,kvůli omezené „pružnosti“ tohoto druhu dopravy• Snížení konkurenceschopnosti a nevyužití možnostivýraznějšího převedení přepravních výkonů na železnicikvůli nevyhovující technické úrovni infrastruktury,nedostatečné kvalitě služeb, nepříznivé cenovépolitice49

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíPŘÍLEŽITOSTI• Zvýšení využitelnosti mezinárodního letiště Ostrava,Mošnov pro osobní přepravu a jako součást veřejnéhologistického centra pro nákladní přepravus přeshraničním přesahem v rámci Schengenskéhoprostoru (Polsko, Slovensko).• Napojení kraje na evropské vodní cesty a námořnípřístavy v Baltském, Severním a Černém moři.Vodní dopravaLogistika – kombinovaná dopravaHROZBY• Ztráta významu letiště z důvodu blízkosti konkurenčníchletišť v Brně a Katovicích• Omezené předpoklady pro realizaci průplavníhopropojení vyloučením zásadních střetů koridoru D-O-L s ochranou přírody a krajiny .• Koncentrace zásobovací logistiky (city logistiky) proostravskou aglomeraci s předpokladem logistické obsluhyčásti jižního Polska a jihozápadní části Slovenska,částečná logistická obsluha navrhovaných výrobnícha skladovacích zón• Omezená funkčnost a využitelnost logistického centrakvůli jeho nedostatečné komplexnosti - nerealizacipotřebné infrastruktury a navazujících služeb a vybavenostiv plném rozsahu.Cyklistická doprava• Předpoklad pro vyšší využívání navazující sítě cyklistickýchtras a stezek s nabídkou atraktivních cílů aslužeb – podpora pro rozvoj šetrné formy každodennídopravy, rekreace a turistiky.• Podpora cyklistické dopravy ve městech.• Nízká atraktivita a omezené využívání cyklistickédopravy z důvodu nedostatečné segregace cyklistickédopravy – zvýšené riziko střetů a nedostatku souvisejícíchslužeb a vybavenosti.KOMENTÁŘSilné stránkySilniční dopravaZ výsledků vyhodnocení dostupnosti dálniční a silniční sítě vyplývá, že převažující částobcí na území MS kraje (75 – 80 % území) je přímo obsluhována dálnicemi, rychlostnímisilnicemi a silnicemi I. nebo II. třídy v dostupnosti do 8 km. V jádrovém území kraje částz nich v příznivé vzdálenosti od dálnice a rychlostních silnic (vzdálenostní dostupnostdo 10 km od MÚK). Přes současný, omezený rozsah realizovaných úseků rychlostních silnic,i přes nedostatečnou technickou a kapacitní úroveň silnic I. a II. třídy na území kraje, výsledkypotvrzují skutečnost relativně husté silniční sítě.Zásadní pro dopravní dostupnost a obsluhu území v rámci evropských vztahů je průchodVIb. větve transevropského multimodálního koridoru (dále TEMMK) sítě TEN-T, vedenéhov ose Katowice - Ostrava – Břeclav – Wien (silniční větev vedena přes Brno). Významnéje dokončení a zprovoznění dálnice D1/D47 na území MS kraje a dále začleněnívybraných tahů silnic I. třídy do sítě evropských tahů E:návaznost na Polsko:⇒E462; Brno – Olomouc – Hranice - Frýdek-Místek – Cieszyn,návaznost na Slovensko:⇒E 442; Karlovy Vary – Děčín – Hradec Králové – Svitavy – Olomouc – ValašskéMeziříčí – Žilina,50

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje území⇒E75; Český Těšín – Mosty u Jablunkova – Čadca – Žilina.Pozitivním pro rozvoj silniční sítě kraje je probíhající příprava a postupná realizace jednotlivýchsilničních staveb To dává předpoklady pro zásadnější zkvalitnění silniční sítě krajedo roku 2015 - 2020.Návrh silniční sítě je koncepčně podchycen v aktualizovaném dokumentu Dopravní koncepceMoravskoslezského kraje (UDIMO, s.r.o.,Ostrava).Železniční dopravaProcházející II. a III. tranzitní železniční koridor, jsou na území MS kraje v převažujícímrozsahu modernizované na rychlost do 160 km/hod. Koridorové tratě jsou součástí větve VIb.TEMMK sítě TEN-T, součástí evropské kolejové sítě E65 a E55, součástí evropské dohodyAGC (mezinárodní železniční magistrály) a dohody AGTC (nejdůležitější trasy mezinárodníkombinované dopravy) s návaznostmi na nadřazené sítě Polska, Slovenska, nepřímo Rakouska.Železniční síť kraje má předpoklady pro vyšší využívání jako ekologická forma dopravy vkombinované dopravě pro přepravu nákladu a ve funkci příměstské a regionální osobní dopravypro obsluhu jádrového území a dílčích oblastí (podmíněno modernizací a optimalizacísítě). Přínosné pro podporu veřejné kolejové dopravy pro každodenní příměstské vztahymůže být uplatnění tzv. vlakotramvají, koncepčně připravovaných v prostoru Orlové av prostoru Hlučín – Ludgeřovice.Letecká dopravaMezinárodní letiště Ostrava, Mošnov je jedno ze čtyř páteřních mezinárodních letišťs předpokladem přeshraničního dosahu ve směru na Polsko a Slovensko. Je součástí větveVIb. TEMMK a sítě TEN-T. Výstavbou a zkvalitněním navazující dopravní infrastruktury aslužeb má mezinárodní veřejné letiště předpoklady pro výraznější nárůst a využívání proosobní i nákladní přepravu.Rozvoj letectví v úrovni sportovně rekreační může podpořit síť vnitrostátních veřejnýchletišť, která je v souladu s Dopravní koncepcí Moravskoslezského kraje stabilizovaná.Vodní dopravaVýhledově sledovaný koridor průplavního spojení Dunaj – Odra - Labe (oderská větev)s návaznostmi na přístavy v Baltském a Severním moři, v opačném směru na Dunajskouvodní cestu je součástí Evropská dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodníhovýznamu AGN, ke které ČR přistoupila v roce 1999. Koridor je součástí větve VIb.TEMMK a sítě TEN-T. S ohledem na mezinárodní souvislosti je problematika podchycenav Usnesení vlády č. 959/2009 Sb., kde v článku IV.a bodě 4, kde je uloženo ministru dopravyve spolupráci s místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí prověřit na mezinárodníúrovni potřebnost průplavního spojení a zajistit projednání koridoru s představiteli dotčenýchstátů, EU a signatářů Evropské dohody AGN s cílem prověřit v úplných evropských souvislostechproblematiku možné realizace, přepravní účinnosti a investiční náročnosti jednotlivýchvětví.51

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíLogistika – kombinovaná dopravaŠirší prostor mezinárodního letiště Ostrava, Mošnov má příznivé předpoklady pro umístěnímultimodálního centra kombinované dopravy, tzv. veřejného logistického centra (dáleVLC), s využitím multimodální dopravy, leteckého carga a kontejnerizace.Umístění VLC je souladu s rezortním dokumentem Strategie podpory logistikyz veřejných zdrojů (MD ČR).Cyklistická dopravaDálková mezinárodní cyklistická stezka - Jantarová stezka je sledována v souladu s Dopravníkoncepcí Moravskoslezského kraje a schválenou Národní strategií rozvoje cyklistickédopravy ČR (UV ČR č. 678/2004) součástí evropské sítě hlavních cyklistických tras Eurovelo– trasa č. 4 Roscoff-Kyjev.Slabé stránkySilniční dopravaZ výsledků vyhodnocení dostupnosti dálniční a silniční sítě I. a II. třídy vyplývá problémomezené vzdálenostní dostupnosti některých obcí v západní části kraje, v prostoru Osoblažskéhovýběžku a východní části Jeseníků i ztížené vazby k jádrovému území kraje. Problémje patrný i v oblasti Vítkovska, kde jsou značně nepříznivé podmínky pro napojení oblasti napáteřní silniční tahy. To může vést v těchto oblastech k určité rozvojové stagnaci obcí a oblastíči k postupnému odlivu obyvatelstva. Těmto územím bude nezbytné věnovat zvýšenoupozornost a zajistit potřebné podmínky pro jejich kvalitní dostupnost a návaznost na nadřazenésítě.Výstavba a přestavba dálniční a silniční infrastruktury kraje probíhá pomalu a v provozuje pouze omezená část. To vede ke zhoršeným podmínkám bezpečnosti a plynulosti provozuna stávající silniční síti i ke zhoršování negativního zatížení území a sídel. Realizace páteřníhotahu rychlostní silnice R48 je komplikována nedostatečnou reflexí záměru v platné PÚRČR 2008.V rámci kap. 1.6. je identifikována jako jedna ze slabých stránek (v rámci SWOT analýzydílčího tématu „osídlení“) zhoršená vzdálenostní dostupnost spádových center (ORP)z některých obcí v okrajových částech jejich spádových obvodů. V případě ORP Bruntál jsouprostorové vazby obcí v severní části správního obvodu na vlastní ORP omezeny horskýmmasivem Hrubého Jeseníku, v jihovýchodní části pak vodní nádrží Slezská Harta. Problémobcí v okrajových částech správního obvodu ORP Opava je způsoben značným geografickýmrozsahem správního obvodu a hustotou silniční sítě v těchto periferních oblastech.Možným výhledovým řešením může být především realizace navrhovaných záměrů na silnicíchI/45, I/46 a I/11 i úpravami na silniční síti II. třídy. Obce v západní a severozápadní částispádového obvodu ORP Krnov vykazují periferní, prostorově odloučenou polohu vůči vnitrozemí.Zmírněním negativního dopadu této slabé stránky území může být posílení prostorovýchvazeb na nejbližší sídelní centra (Krnov, příp. Opava) přes území Polska.Dalším problémem řady obcí v západní části kraje je značná vzdálenost od krajskéhoměsta. Obce ve vzdálenostním pásmu 80 – 100 km tvoří celou západní část MS kraje, tj.52

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územípřevážná část obcí v ORP Krnov, Bruntál a všechny obce v ORP Rýmařov. Jejich vzdálenostnídostupnost se po postupné realizaci a především dokončení navrhovaných záměrů nasilniční síti mírně zlepší, avšak s ohledem na jejich polohu se pravděpodobně nedostane podhranici vzdálenostní dostupnosti 75 - 95 km.Železniční dopravaCelostátní a regionální tratě především ve střední a západní části kraje jsou charakteristickézanedbaným technickým stavem, nedostatečnými službami pro cestující i potenciálnípřepravce. To mimo jiné vede k poklesu přepravních výkonů na železnici a k nežádoucí většízávislosti na automobilové dopravě. Nízká využitelnost vybraných regionálních tratí můžezpůsobit i ekonomickou nerentabilnost provozu a úvahy o zastavení provozu či zrušení danétratě.Investice vkládané do modernizace železnice jsou ze strany SŽDC v současné dobězaměřeny především na modernizaci koridorových tratí ČR, ostatní celostátní a regionálnítratě zůstávají bez potřebných investičních prostředků na přestavbu či pouhou potřebnouúdržbu.Letecká dopravaVyužitelnost letiště Mošnov je daleko za jeho přepravními možnostmi. Problémem je mj.malý podíl nízkonákladových letů, které jsou směrovány zejména na letiště Katovice a Brno.Vodní dopravaKoridor oderské větve průplavního spojení D-O-L je v rámci platných ZÚR MSK av souladu s usnesením Vlády ČR č. 368 ze dne 24.08. 2010 chráněn formou územní rezervypro zabezpečení zájmů státu, vyplývajících z mezinárodních závazků (dohoda AGN). Zásadnístřety koridoru především s CHKO Poodří a soustavou NATURA 2000 mohou být jednímz rozhodujících kritérií při prověřování možnosti využití koridoru pro daný účel. Dlouhodobáúzemní ochrana koridoru může být dále problematizována absencí jeho průmětu v platnéPÚR ČR 2008.Logistika – kombinovaná dopravaPro uplatňování logistiky a systému kombinované dopravy v přepravních řetězcíchnejsou na území MS kraje dosud zajištěny potřebné podmínky. Širší prostor letiště Ostrava,Mošnov, který je vytipován pro umístění VLC, je bez potřebné infrastruktury a navazujícíchmultimodálních sítí.Cyklistická dopravaDosud nedostatečná infrastruktura pro možnou segregaci cyklistické dopravy zásadnímzpůsobem snižuje bezpečnost provozu a míru využitelnosti pro každodenní i rekreační dopravu.53

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíPŘÍLEŽITOSTI• Územní stabilizace ploch a koridorů pro umístěnírozvojových záměrů přenosové a distribuční soustavyv ÚPDHROZBYSWOT ANALÝZA - PLYNOENERGETIKASILNÉ STRÁNKY• Dostatečná hustota distribuční sítě VTLSLABÉ STRÁNKY• Chybějící provázanost systému VVTL a VTL na okolnístáty (havarijní propojení)• Vysoký stupeň plynofikace obcí• Existence regionálně významných kapacit podzemníchzásobníků plynu PZP Třanovice, PZP Štramberkpro vyrovnávání zimních odběrových špičekPŘÍLEŽITOSTI• Rozšíření těžby plynu sorbovaného na uhlí hydraulickýmštěpením a jeho využití v komunální a průmyslovésféře• Modernizace inženýrských sítí a zásobování energiemis důrazem na úspory a ochranu prostředí• Územní stabilizace koridorů pro realizaci mezistátníhopropojení přepravními systémů zemního plynu ČRa Polska v platných ZÚR MSKHROZBY• Téměř úplná závislost na dovozu plynu z politickyrizikové oblasti• V případě výrazného nárůstu ceny plynu,návrat kespalování tuhých paliv zejména u lokálních zdrojů,nezájem o plynofikaci nových sídelSWOT ANALÝZA - ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEMSILNÉ STRÁNKY• Vysoký podíl soustav CZT na dodávkách tepla• Snadná dostupnost paliva (ČU) z revíru OKRSLABÉ STRÁNKY• Vysoká ztrátovost systémů rozvodů tepla• Nízké využití biomasy v ve zdrojích 5 –25 MWPŘÍLEŽITOSTI• Orientace na využití energetického potenciálu biomasya sluneční energie pro otop a přípravu TUVv komunální sféře a domácnostech zejménav oblastech Bruntálska a Osoblažska s nepříznivýmipodmínkami pro plynofikaci• Snižování emisí spalovacích zdrojůHROZBY• Vysoká závislost zdrojů 5 – 25 MW na dodávce zemníhoplynu56

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíKOMENTÁŘSilné stránkyVýrobu el. energie na území kraje lze charakterizovat značným výkonem energetickýchzdrojů. Pohotový výkon těchto zdrojů pro dodávku do distribučních sítí nepokrývá plně potřebušpičkových odběrů, proto je možno považovat oblast Moravskoslezského kraje za výkonověmírně deficitní. Tato situace je dána vysokou energetickou náročností průmyslové výrobyv kraji. Vzhledem k tomu, že jako paliva se v těchto zdrojích využívá převážně černéuhlí z těžby v ostravsko – karvinského revíru, jsou tyto zdroje nezávislé na dovážených palivecha jejich cenové eskalaci.V případě výkonového deficitu a odstávky zdrojů je potřebný výkon zajištěn z nadřazenépřenosové soustavy - transformací 400/110 kV a 220/110 kV v uzlech Albrechtice, Nošovice,Horní Životice a Lískovec. Tato vazba na nadřazenou je velmi silná a bude dále posilovánazvyšováním přenosové kapacity rekonstrukcí některých stávajících, jednoduchých vedení400 kV a výstavbou nových vedení, jejichž trasy byly projednány v rámci územně plánovacídokumentace kraje.Distribuční soustavu 110 kV lze charakterizovat jako dostatečně rozvinutou a snadnodostupnou na celém území kraje. Přenosové kapacity této soustavy budou posilovány rekonstrukcístávajících vedení. Uvažovaná výstavba nových vedení, směrovaná do koridorůstávajících vedení VN,VVN je předpokladem dobré prostupnosti územím.Provozovaný systém tranzitních a distribučních VTL plynovodů zajišťuje relativně bezpečnoudodávku zemního plynu stávajícím odběratelům. Dodávka plynu z tranzitního plynovodukapacitně pokrývá potřeby kraje a spolu s dodávkou plynu z podzemních zásobníkůplynu pak vyrovnává špičkové odběry v zimních měsících. Uvažovaná výstavba nových plynovodůsouvisí především s posílením bezpečnosti dodávek plynu na systému VVTL i VTL.Rozvinutá síť distribučních VTL plynovodů zásobuje plynem 242 měst a obcí a řadí takMoravskoslezský kraj ke krajům s vysokým stupněm plynofikace. Obecně lze říci, že reálné,ekonomicky efektivní možnosti uplatnění plošné plynofikace území v Moravskoslezském krajijsou již téměř vyčerpány a lze očekávat problematickou efektivnost dalšího rozvoje plynofikacenových sídel, kde nejlepší předpoklady pro plynofikaci jsou u obcí Dvorce, Horní Město,Karlovice, Skřípov a městské části Frýdku-Místku, Skalice.Území Moravskoslezského kraje, zejména jeho východní části charakterizuje vysokýstupeň centralizace dodávek tepla. Podíl bytů v bytových domech (BD) zásobovaných teplemz teplárenských zdrojů soustav CZT Ostrava, Havířov – Karviná, Orlová, Frýdek–Místek,Kopřivnice a Krnov (182 750 bytů ) dosahuje cca 60 %. Převážným využitím černého uhlív teplárenských zdrojích, jsou tyto nezávislé na dovážených palivech a jejich cenové eskalaci.Uvažuje se s rozšířením dodávek tepla v horké vodě z Elektrárny Dětmarovice do Bohumína,kde nahradí provoz plynových kotelen, alternativně také do Karviné s napojením nasoustavu CZT Havířov – Karviná, s příp. odstavením Teplárny Čs. armády (TČA). Náhradouza provoz plynových kotelen v Českém Těšíně se uvažuje s rozšířením horkovodní soustavyCZT, napojené z teplárenského zdroje Energetiky Třinec a.s..57

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíSlabé stránkyV důsledku uvažované výstavby nových průmyslových zón, technologických parkůa rostoucího stupně elektrizace komunální sféry a domácností (klimatizace) se jako slabástránka jeví nedostatek příkonu v sítích VN - 22 kV v některých lokalitách. Tento deficit jsouČEZ Distribuce a.s. připraveny řešit výstavbou nových napájecích bodů 110/22 kVv lokalitách Ostrava - Hrabová, Rudná, Poruba, Krásné Pole (Plesná), Fifejdy, Karviná - Novépole, Karviná - Doly, Bohdanovice, Vendryně, Frýdek–Místek, Mošnov, Rýmařova Bruntál, výhledově pak Havířov Šumbark.Využití fosilních paliv ve velkých energetických zdrojích se promítá vysokým podílemtěchto spalovacích zdrojů na znečištění ovzduší plynnými a prachovými emisemi.Značné zahuštění sítí technické infrastruktury zejména v ostravsko - karvinském regionu(nadzemní vedení VN, VVN, plynovody, teplovody), svými ochrannými pásmy výrazně omezujevyužití území.V oblasti plynárenství lze jako slabou stránku hodnotit dosud chybějící provázanost sítíVVTL a VTL na okolní státy (Polsko, Slovensko).Nízké využití energetického potenciálu biomasy ve spalovacích zdrojích s výkonem5-25 MW s kombinovanou výrobou el. energie a tepla, spolu s využitím sluneční energiea tepelných čerpadel pro otop a přípravu TUV v komunální sféře a domácnostech je slaboustránkou v oblasti zásobování teplem. Problémem je značná ztrátovost rozvodů tepla (teplovodyjsou snadno identifikovatelné v zimním období podle roztátých pruhů ve sněhové pokrývce).PříležitostiZásadní příležitostí v oblasti energetiky jsou investice do energetických úspor a využíváníefektivnějších technologií s nižší energetickou náročností s důrazem na ochranu životníhoprostředí snižováním emisí spalovacích zdrojů, spolu s modernizací inženýrských sítí.K dalším příležitostem patří orientace na využití energetického potenciálu biomasy ve spalovacíchzdrojích s výkonem 5 – 25 MW s kombinovanou výrobou el. energie a tepla, spolus využitím sluneční energie a tepelných čerpadel pro otop a přípravu TUV v komunální sféřea domácnostech, zejména v oblastech Bruntálska a Osoblažska s nepříznivými podmínkamipro plynofikaci. Rovněž zvýšené využití koksárenského plynu jako doplňkového palivav energetických zdrojích a rozšíření těžby plynu sorbovaného na uhlí hydraulickým štěpenía jeho využitím v komunální a průmyslové sféře je příležitostí jak nahradit část dováženéhozemního plynu.Příležitostí pro eliminaci výše popsaných slabých stránek v oblasti elektroenergetiky odvozenéz nedostatku příkonu v sítích 22 kV jsou existující záměry na posílení přenosovéschopnosti distribuční soustavy 110 kV včetně výstavby nebo rozšíření elektrických stanicpro transformaci 110/22 kV. Základní podmínkou pro jejich realizaci je územní stabilizacenezbytných koridorů a ploch v aktualizovaných ZÚR MSK a v ÚP obcí.V oblasti plynoenergetiky jsou koridory pro realizaci mezistátních propojení přepravníchsystémů zemního plynu ČR a Polska již vymezeny v platných ZÚR MSK.58

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíHrozbyZásadní hrozba vyplývá především z neujasněnosti základních otázek Státní energetickékoncepce České republiky, zejména budoucí orientace palivové základny a časový horizontvýstavby nových zdrojů a z toho plynoucí ztráta soběstačnosti a závislost na dovozuelektrické energie. Hrozbou je rovněž téměř úplná závislost na dovozu zemního plynu, zvláštěz Ruska, a s tím spojená zahraničně politická rizika.Nepřehlédnutelnou hrozbou z celostátního hlediska je také cenový diktát monopolníchdodavatelů elektrické energie a plynu. V případě dalšího výrazného nárůstu ceny plynu hrozínávrat ke spalování tuhých paliv a veškerého spalitelného odpadu zejména u lokáních zdrojůa nezájem o plynofikaci nových sídel.Rizikem je rovněž vysoký podíl růstu obnovitelných zdrojů a s tím spojená snížená stabilitaelektrické sítě vyvolané dotační politikou a deformací tržních podmínek při výkupu elektrickéenergie. Nedořešenou otázkou zůstává též územní koordinace vyvedení výkonu,zejména u zařízení s výkonem menším než 100 MW, u nichž není platnou legislativou deklarován„veřejný zájem“.1.11. Veřejná vodohospodářská infrastrukturaSWOT ANALÝZASILNÉ STRÁNKY• Relativně vysoké procento obyvatel připojených navodovod• Vyhovující jakost pitné vody z vodovodu pro veřejnoupotřebu• Založení koncepčního plánování rozvoje oboru vodovodůa kanalizací• Volné kapacity ve zdrojích pitné vody, využívanék dodávkám vody do nedostatkových území mimoMSKSLABÉ STRÁNKY• Částečně nevyhovující jakost místních zdrojů pitnévody• Dlouhodobě vysoké ztráty vody z vodovodů proveřejnou potřebu• Nevyhovující kanalizační síť u 7 aglomerací a nutnostdoplnění čistíren u 5 aglomerací s počtem EO většímnež 10000• Nedostatečná úroveň odkanalizování a čištění odpadníchvod v obcích od 2.EO výše (42 aglomeracív MSK)• Absence odvádění a likvidace odpadních vodv obcích do 2 tis. obyvatelPŘÍLEŽITOSTI• Zavádění nejlepších dostupných technik, zejménav oblasti čištění odpadních vod• Používání výrobních technologií se zvýšeným podílemrecyklované vodyHROZBY• Zpomalení přísunu investic do výstavby a rekonstrukcekanalizací a čistíren odpadních vod• Pokračování znečišťování povrchových vod díkynízké efektivitě budování kanalizačních systémů uobcí s rozptýlenou zástavbou (Karvinsko)• Ohrožení vodárenských a kanalizačních systémů přikrizových situacích (povodně, období sucha)59

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíKOMENTÁŘV zásobování pitnou vodou je Moravskoslezský kraj na jednom z předních míst v rámciČR. Dlouhodobý pokles výroby pitné vody (téměř na polovinu oproti r. 1989) se v posledníchletech zastavil. Vzniklé volné kapacity v centrálních zdrojích – vodárenských nádržích jsouvyužívány k dodávkám vody mimo území kraje a tvoří tak jednu ze silných stránek hospodařenís vodou a záruku dlouhodobě udržitelného rozvoje oboru vodárenství.Další nárůst potřeb pitné vody se předpokládá jen velmi pozvolný. I při dalším rozšiřovánískupinových vodovodů a dotaci okolních území jsou v kraji nároky na pitnou vodu pokrytyaž do vzdáleného výhledu k období let 2030 až 2050.Intenzivně urbanizovaná centrální a východní část MSK je zásobována pitnou vodouv rámci Ostravského oblastního vodovodu, centrálními zdroji jsou čtyři vodárenské nádrže.Severozápadní část kraje je pokryta několika skupinovými vodovody (Bruntál, Krnov a další).Rozsah skupinových vodovodů bude dále rozšiřován a zásobování kvalitní pitnou vodoubude zpřístupněno dalším obcím.Nevyhovující technický stav vodovodních sítí v kraji dokládá dlouhodobě vysoká míraztrát vody. Skutečnost, že se jí už řadu let nedaří snižovat je jednou ze slabých stránek vodárenstvív kraji.V odvádění a čištění odpadních vod je situace v MSK nepříznivá – podíl obyvatel připojenýchna kanalizační síť je nižší než průměr ČR. Výrazné zaostávání za rozvojem vodárenstvípředstavuje zásadní slabou stránku technické infrastruktury a bude nutno je v nejbližšíchletech odstranit.Nevyhovující je rovněž účinnost a skladba provozovaných čistíren odpadních vod - 10 %z nich má pouze mechanický stupeň čištění a z mechanicko-biologických ČOV má pouzepolovina účinné technologie na odstraňování dusíku a fosforu.Ke zlepšení v oblasti kanalizací a ČOV postupně dochází plněním Směrnice Rady EHSo čištění městských odpadních vod. Vyšší požadavky jsou kladeny na čištění odpadních vodz aglomerací větších než 10000 EO, aglomerace větší než 2000 EO mají být vybaveny stokovousoustavou s mechanicko-biologickou ČOV a i menší sídla mají mít přiměřené čištění.U obcí s rozptýlenou slezskou zástavbou je budování kanalizačních sítí natolik finančněnáročné, že některé jejich části zůstávají nadále bez kanalizace a ani výhled do budoucnanení v tomto směru optimistický.60

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje území2. SWOT ANALÝZY PILÍŘŮ UR, SOUHRNNÁ SWOTANALÝZA2.1. SWOT analýzy pilířů udržitelného rozvojePro stanovení dílčích SWOT pro jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje, tj. pro oblast enviromentální,sociální a ekonomickou byly provedeny následující kroky:Shrnutí tématických SWOT analýz.Výběr nejvýznamnějších objektů / výroků (tedy jednotlivých S, W, O a T) z hlediska vazebna rozvoj území.Identifikace vazeb jednotlivých objektů k enviromentálnímu, ekonomickému či sociálnímupilíři⇒ 2 silná vazba,⇒ 1 slabá vazba,⇒ 0 bez vazby). Vygenerování dílčích SWOT (tj. s položkami s vazbou 2).Zjednodušení dílčích SWOT – agregace položek, zjednodušení výroků atd.ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍSILNÉ STRÁNKY• Existence rozsáhlých území s vysoce kvalitními přírodnímipodmínkami a realitně malými civilizačnímizásahy, s plně funkční krajinou (Hrubý a Nízký Jeseník,Moravskoslezské Beskydy, Těšínské Beskydy)• Vysoký vodohospodářský potenciál území (významnézdroje povrchových vod, CHOPAV a zásoby podzemníchvod).• Funkční systém nakládání s odpady• Vysoký podíl centralizovaných dodávek tepla a plynu• Dobrá dostupnost železniční sítě na území krajeSLABÉ STRÁNKY• Zhoršená kvalita ovzduší především v centrální avýchodní části kraje v důsledku koncentrace značnéhopočtu zvláště velkých a velkých zdrojů znečištěníovzduší (REZZO 1)• Vysoká zátěž sídel hlukem z dopravy (předevšímpodél páteřních přepravních tahů)• Poškozená krajina a režim podzemních vodv důsledku koncentrace aktivit těžebního a energetickéhoprůmyslu (Ostravsko, Karvinsko)• Snížená prostupnost krajiny v důsledku intenzivníurbanizace (Ostravsko, Karvinsko, Podbeskydí)• Koncentrace rekreačních aktivit v území nejvyššíchpřírodních hodnot (Beskydy, Jeseníky)• Zvýšená zátěž některých oblastí území individuální(rodinnou) rekreací (okolí VN Žermanice a Těrlicko,Beskydy, Jeseníky – Dolní Moravice a Malá Morávka,Karlova Studánka, Vítkov, Kružberk, Hradec n. Mor.)• Narušený vodní režim krajiny (snížená přirozenáretenční schopnost, vodní eroze)• Přetrvávající znečištění povrchových vod – částečněnevyhovující jakost místních zdrojů pitné vody• Nevyhovující stav odkanalizování a čištění odpadníchvod u menších obcí61

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíPŘÍLEŽITOSTI• Modernizace průmyslových provozů a technickéinfrastruktury s důrazem na úspory energie a ochranuprostředí (snížení emisní a imisní zátěže území)• Záměry na silniční síti - přeložky a obchvaty sídel(snížení dopravní zátěže v zastavěném území)• Podpora veřejné dopravy a rozvoje infrastrukturyenviromentálně šetrných forem přepravy osob i nákladu(železniční doprava, městská hromadná doprava,systémy cyklistických stezek a pěších tras)• Zlepšení kvality podzemních vod zvýšením podílusídel s nezávadným odkanalizováním a čištěním odpadníchvod (ve vazbě na implementaci legislativyEvropských společenství do legislativy ČR v oblastivod)• Kvalitní sanace a rekultivace území brownfileds aúzemí postižených těžbou, revitalizace a polyfunkčnívyužití ve vazbě na vlastnosti a požadavky okolníhoúzemí.• Zkvalitnění systému nakládání s odpady realizacíKrajského integrovaného centra využívání komunálníchodpadů• Ochrana přírodních hodnot území jako potenciálu proekonomický rozvoj (zejména cestovní ruch)• Preference využívání územních rezerv v rámci zastavěnýchúzemí sídel• Budování přírodě blízkých protipovodňových opatření• Revitalizace vodních tokůHROZBY• Zpomalení (zastavení) trendu modernizace průmyslovýchprovozů a technické infrastruktury v důsledkuekonomické krize• Snižování emisí ze zvláště velkých a velkých zdrojůbude kompenzováno emisemi z nárůstu dopravy• Zhoršení kvality ovzduší v případě výrazného nárůstuceny plynu – návrat ke spalování tuhých paliv zejménau lokálních zdrojů a nezájem o plynofikaci novýchsídel• Nárůst zátěže sídel emisemi a hlukem z dopravyv důsledku nerealizace záměrů na silniční síti (přeložkya obchvaty), nárůst zatížení měst dopravou jakodůsledek suburbanizace• Pokračující degradace krajiny (fragmentace krajiny,zábory půdy, zástavba přírodně cenných ploch)v důsledku extenzivní urbanizace území (bytová výstavba,rekreace, ekonomické aktivity, páteřní sítědopravní a technické infrastruktury)• Zastavení (zpomalení) trendu postupné revitalizacestávajících lokalit a vznik nových brownfiledsv důsledku ekonomické krize.• Další zhoršování kvality podzemních vod v důsledkunerealizace investic do kanalizací a ČOV dosud neřešenýchsídel.• Rostoucí deficit vodohospodářského potenciálu krajinyv důsledku klimatických změn• Vznik a rozšiřování krajinných segmentů devastovanýchtěžbou a úpravou černého uhlí s potřebou úplnérekonstrukce krajinné struktury• Pokračující extenzivní rozvoj zástavby a OZEv území zvýšených hodnot krajinného rázu (zejm.správní obvody ORP Bruntál, Krnov, Opava a Vítkov)EKONOMICKÝ PILÍŘSILNÉ STRÁNKY• Geografická poloha na pomezí tří států s vazbou narozvojové oblasti v přilehlých částech Polska a Slovenska(platí pro centrální a východní část MS kraje)• Koncentrace významných sídelních center v centrálnía východní části kraje s vysokým potenciálem kooperačníchvazeb• Dobré dopravní napojení na vnitrozemí ČR (dálniceD47/D1, rychlostní silnice R48, II. a III. TŽK) a dobrádopravní dostupnost a obslužnost území kraje (platípro centrální a východní část MS kraje)• Existence a technické parametry mezinárodníholetiště Leoše Janáčka Ostrava-MošnovSLABÉ STRÁNKY• Nevýhodná geografická poloha západní části kraje(prostorová sevřenost mezi masiv Hrubého Jeseníku,VÚ Libavá a hospodářsky slabé příhraniční územíPolska, značná vzdálenost do centrální části kraje)• Nízká hustota osídlení, převaha populačně a ekonomickyslabých sídelních center v západní části kraje• Nedostatečné napojení západní části kraje (v plnémrozsahu ORP Krnov, Bruntál a Rýmařov, částečněVítkov a Opava) na evropsky významnou a dálkovouvnitrostátní silniční síť (dálnice D47/D1, rychlostní silniceR48, II. a III. TŽK).• Výrazné rozdíly v hospodářských podmínkách mezijádrovou jihovýchodní část (Ostravsko, Opavsko,Beskydy) a okrajovou severozápadní část (Bruntálsko,Rýmařovsko, Osoblažsko)62

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíSILNÉ STRÁNKY• Existence významných zásob černého uhlí a zemníhoplynu vázaného na sloje černého uhlí a vybudovanékapacity na úpravu černého uhlí• Významné a územně stabilizované výrobní kapacityprůmyslu• Značný výkon energetických zdrojů v území a rozvinutýsystém přenosových a distribučních sítí• Územní stabilizace většiny významných a pokročilárealizace vybraných strategických rozvojových zón• Existence poměrně rozsáhlé infrastruktury zařízenícestovního ruchu v oblasti Beskyd a Jeseníků• Rozmanité přírodní podmínky vhodné pro tradičnízemědělskou produkci i ekologické zemědělstvíSLABÉ STRÁNKY• Konflikt zájmů ochrany přírody s možností využitírezerv zásob energetických (Beskydy)• Nepříznivá komunikační dostupnost rekreačníchprostorů Nízkého a Hrubého Jeseníku ve směru odjádrového území kraje a ztížená přístupnost rekreačněsportovních středisek Beskyd (zvláště v zimnímobdobí)• Dosud nerozvinutý systém veřejné regionální logistiky,který může mít pozitivní dopad na rozvoj regionůa pomůže řešit zásadní problémy v oblasti dopravy adělby přepravní práce včetně tzv. city logistiky• Lokální nedostatek elektrického příkonu pro výstavbuprůmyslových zón, technologických parků a zajištěnírozvoje elektrizace domácností• Nedostatečná ochrana měst a obcí před povodněmi• Nízká úroveň podnikatelské aktivity v západní aseverozápadní části kraje• Převážně sezónní využití většiny rekreačních oblastí• Nedostatečná reflexe rozvojových záměrů republikovéhoa mezinárodního významu v PÚR ČR.PŘÍLEŽITOSTI• Rozvoj kooperačních vazeb výroby a služeb na vnitrostátní,přeshraniční i evropské úrovni• Deindustrializace a terciarizace hospodářství (restrukturalizace,modernizace – optimalizace primárníhosektoru, modernizace sekundárního sektoru arozvoj sektoru služeb)• Rezervní plochy ve formě vysokého počtu nevyužívanýchareálů a služeb (brownfields)• Hospodářský rozvoj podbeskydského pásu• Napojení kraje na evropskou a vnitrostátní dálniční arychlostní síť• Zlepšení komunikační dostupnosti především dopravněodlehlejších oblastí, zvýšení atraktivity pro jejichmožný ekonomický rozvoj a stabilitu• Nárůst významu a využití mezinárodního letiště Ostrava-Mošnovjako součást veřejného logistickéhocentra kombinované dopravy v mezinárodních vazbách• Využití rekreačního potenciálu, zejména horskýchoblastí (Beskydy, Jeseníky) rozvojem a zkvalitňovánímslužeb• Rozvoj terciérních aktivit cestovního ruchu mimohlavní rekreační oblasti kraje (Osoblažsko, Vítkovsko,Těšínské Beskydy)• Modernizace inženýrských sítí a zásobování energiemis důrazem na úspory energií a ochranu prostředíHROZBY• Dlouhodobé pokračování a prohlubování globálníekonomické recese• Pomalá restrukturalizace ekonomiky, zejménav územích s převažujícím primérem• Nedostatek vhodných ploch pro umístění ekonomickýchaktivit v důsledku nadměrné regulace územníhorozvoje nebo snížení dynamiky postupné revitalizacestávajících lokalit brownfileds• Trvalé znemožnění využití surovinových rezervv důsledku nevyřešení střetů zájmů a zvýšení závislostina dovozu energetických surovin ze zahraničí• Extenzivní růst podílu obnovitelných zdrojů na celkovévýrobě energie na úkor primárních energetickýchzdrojů• Znehodnocení rekreačního potenciálu krajiny devastacípřírodních hodnot území• Umisťování rozvojových aktivit do záplavových území• Úbytek kvalifikovaných pracovních sil přesunem dohospodářsky stabilnějších regionů63

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíPŘÍLEŽITOSTI• Využití zásob dosud nevytěžených energetickýchsurovin• Zajištění protipovodňové ochrany v povodí Opavyvýstavbou vodní nádrže Nové Heřminovy a ostatníchsouvisejících protipovodňových opatření (správní obvodyORP Krnov, Bruntál, Kravaře a Opava)• Podpora podnikatelských aktivit v hospodářsky slabýchregionech (Osoblažsko, Vítkovsko, částečněBruntálsko a Rýmařovsko)HROZBYSOCIÁLNÍ PILÍŘSILNÉ STRÁNKY• Relativně příznivá věková struktura obyvatelstva• Koncentrace významných sídelních center v centrálnía východní části kraje s vysokým potenciálem kooperačníchvazeb• Vysoká sídelní stabilita obyvatel střední a východníčásti kraje• Dobrá občanská vybavenost většiny území kraje(školství, zdravotnictví a sociální péče, kulturní zařízení)• Dobrá úroveň napojení na technickou infrastrukturu(vysoký stupeň plynofikace obcí, vysoký podíl soustavCZT, vysoké procento obyvatel připojených navodovod)• Dobrá dopravní dostupnost a obslužnost sídel předevšímv centrální a východní části kraje• Atraktivní obytné prostředí v zázemí hlavních sídelSLABÉ STRÁNKY• Nerovnoměrná hustota osídlení v centrální a východní,resp. západní části kraje• Nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva (vysokýpodíl obyvatel. se ZŠ a nízký podíl obyvatels VŠ vzděláním)• Vysoká míra nezaměstnanosti• Úbytek obyvatel přirozenou měnou i migrací (velkáměsta + záp. část kraje)• Snížený standard bydlení a nízká kvalita obytnéhoprostředí, zejména v oblastech se zvýšenou koncentracítěžebních nebo průmyslových areálů• Nízká intenzita bytové výstavby ve městech• Nedostatečná ochrana sídel před povodněmi• • Nižší vybavenost školou a zdravotnickým zařízenímiobcích spádových obvodů ORP Bruntál, Krnov a Vítkov• Zhoršená vzdálenostní nebo časová dostupnostspádových center (ORP) z obcí v okrajových částechsprávních obvodů (zejm. ORP Krnov, Bruntál, Opava)7• Zhoršená dostupnost krajského města z obcív západní části kraje (správní obvody ORP Krnov,Bruntál, Rýmařov)PŘÍLEŽITOSTI• Zkvalitnění dopravního propojení a obsluhy území,s ohledem na zvýšení atraktivity pro jejich možnýekonomický rozvoj a stabilitu osídleníHROZBY• Zvyšování nezaměstnanosti v důsledku pokračovánía prohlubování globální ekonomické recese.7 Viz kapitola 1.9.64

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíPŘÍLEŽITOSTI• Podpora podnikatelských aktivit v hospodářsky slabýchregionech• Zkvalitnění a rozvoj dopravní a technické infrastruktury,občanského vybavení a podpora dalších opatřeník posílení stability osídlení, zejména ve spádovýchsídelních centrech• Zlepšování stavu obytného prostředí a revitalizacebytového fondu• Zajištění protipovodňové ochrany v povodí Opavyvýstavbou vodní nádrže Nové Heřminovy a ostatníchsouvisejících protipovodňových opatření (správní obvodyORP Krnov, Bruntál, Kravaře a Opava)HROZBY• Oslabení sídelních funkcí pod práh životaschopnostiobcí v některých oblastech (Osoblažsko, Budišovsko,Vítkovsko) v důsledku úbytku obyvatelstva a stárnutípopulace (odchod mladších lidí do oblastí s lepšímipracovními příležitostmi a vyšší úrovní občanské vybavenosti)• Stárnutí bytového fondu a pomalé změny v kvalitěbytového fondu v důsledku nízké intenzity bytové výstavby• Prostorová a sociální segregace lokalit s nízkýmstandardem bydlení a se zhoršenou kvalitou obytnéhoprostředí• Snižování standardu občanské vybavenosti (školství,zdravotnictví) v důsledku úbytku obyvatelstva a špatnédopravní obslužnosti území• Stárnutí obyvatelstva a nedostatečná kapacita akvalita sociálních služeb• Růst regionálních disparit v důsledku rozdílné dynamikyekonomického rozvoje v jednotlivých částechMS kraje• Dlouhodobé důsledky suburbanizace - vylidňováníměst a jejich rostoucí zátěž individuální automobilovoudopravou.• Umisťování staveb v plochách se sníženou únosnostízákladového prostředí (zejm. správní obvody ORPFrýdek-Místek, Frýdlant n. O., Frenštát p. R. Třinec aJablunkov) a v záplavových územích• Dynamický rozvoj těžby černého uhlí bez koordinaces ochranou sídel (správní obvody ORP Karviná, Orlová,Havířov) 8VAZBY MEZI JEDNOTLIVÝMI PILÍŘI UDRŽITELNÉHO ROZVOJENa základě analýzy jednotlivých SWOT byly identifikovány některé vazby mezi pilíři udržitelnéhorozvoje, které lze popsat následovně:Přírodní hodnoty (krajina, biodiverzita, povrchové a podzemní vody) představují jedenz nejvýznamnějších potenciálů území MS kraje. Tyto hodnoty na jedné straně představujívýznamnou příležitost pro rozvoj území především na bázi rekreace a cestovníhoruchu, na druhé straně mohou být i bariérou tohoto rozvoje (viz nevyhovující parametrypřístupových komunikací rekreačních středisek Beskyd). Hlavní rizika ohrožení těchtohodnot jsou spojena s extenzivním rozvojem bydlení a rekreace, těžby nerostných surovina v případě krajiny též rozvojem výroby energie z obnovitelných zdrojů (větrné a fotovoltaickéelektrárny).V hospodářsky nedostatečně rozvinutých oblastech (Vítkovsko, Budišovsko, Osoblažsko,Bruntálsko, Rýmařovsko) však může být nadměrný akcent ochrany těchto hodnotspojen s rizikem pokračující stagnace těchto oblastí s negativním průmětem do dalšího8 Viz kapitola 1.1.65

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíoslabování sociálního pilíře (úbytek obyvatel, zhoršování věkové a vzdělanostní struktury,snižování standardu občanské vybavenosti…).Pro výše uvedené regiony s oslabeným sociálním, resp. ekonomickým pilířem je významnoupříležitostí posílení funkčních (především dopravních) vazeb na oblasti s většídynamikou rozvoje (rozvojové oblasti, rozvojové osy). Tento aspekt je nezbytné zohlednitpři hodnocení enviromentálních důsledků a rizik v návrzích adekvátních kompenzačníchopatření.Velká část příležitostí z hlediska ekonomického (zlepšování dopravní dostupnosti, rozvojterciární ekonomiky, těžba energetických surovin) jsou také příležitostmi sociálními(zlepšování ekonomické výkonnosti regionu a tím i kvality života jeho obyvatel – zvýšenínabídky pracovních příležitostí, možné zkrácení dojížďkové vzdálenosti do zaměstnání,nárůst koupěschopné poptávky atd.).Ložiska energetických surovin jsou významnou součástí ekonomického potenciálu kraje.Na druhou stranu s exploatací ložisek jsou spojena významná rizika sociální (ohroženízdraví obyvatel) a enviromentální (degradace krajiny atd.). V dlouhodobém výhledu můžebýt využití těchto ložisek spojeno s otázkou energetické bezpečnosti státu.Enviromentální rizika plynoucí z některých ekonomických aktivit (těžba, průmyslovávýroba) jsou často také riziky sociálními – zhoršování kvality životního prostředí má negativnídopad na veřejné zdraví (zhoršená kvalita ovzduší v centrální části kraje), oblastise snížením standardem bytového fondu vyvolávají riziko postupné prostorové a sociálnísegregace. Zároveň působí v období globální ekonomické krize strach ze ztráty pracovníchmíst v případě odchodu významných zaměstnavatelů do zemí s mírnějšími restrikcemive vztahu k ochraně životního prostředí.Přírůstky obyvatelstva v méně zalidněných oblastech a postupné oživování bytové výstavbyv některých regionech (obce na severním úpatí Beskyd, Frenštátsko, Frýdlantsko,Jablunkovsko), jsou příležitostí pro rozvoj osídlení v těchto oblastech. Tento rozvojje však spojen a rizikem narušení přírodních hodnot území (suburbanizace) a nárůstemosobní automobilové dopravy.Kvalitní zajištění nezbytné energetické infrastruktury (zásobování teplem a elektřinou)a nakládání s odpady (komunálními, průmyslovými) a odpadními vodami je silnou stránkouekonomickou, sociální i enviromentální.Rizika sociální (odliv obyvatelstva) jsou i rizika ekonomická – odliv kvalifikované pracovnísíly.2.2. Souhrnná SWOT analýza udržitelného rozvoje územíPOPIS POSTUPUPro vytvoření souhrnné analýzy udržitelného územního rozvoje byla použita metoda„klastrové analýzy“, která je založena na vytváření a následném popisu shluků objektůo podobných charakteristikách. Shluky se vytvářejí na základě podobnosti mezi objekty(tj. jednotlivé S, W, O a T), které jsou popsány sílou vazby ke stanoveným tématům.66

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíS ohledem na koncept udržitelného rozvoje byly pro úvodní analýzu stanoveny celkem4 témata: lidé tj. zdraví, kvalita života, sociální soudržnost, zdroje tj. nakládání se zdroji surovin a energie, vodou, závislost kraje na vnějšíchzdrojích, ekonomika ekonomická prosperita kraje, technologické inovace, rozvoj výrobya služeb, biodiverzita tj. ochrana krajiny, ekosystémů a biodiverzity, s vazbou na lesya zemědělství, vodu v krajině.Úvodní analýza sloužila pro „roztřídění“ objektů a zjištění existujících podobností. Následněbylo možné rozčlenit jednotlivé objekty (tj. S, W, O, T) k pilířům udržitelného rozvoje,tak jak jsou stanoveny příslušnou legislativou (tj. vyhláškou 500/2006 Sb.).V následujícím textu jsou popsány položky jednotlivé části SWOT jako výsledná charakteristikajednotlivých shluků, identifikovaných klastrovou analýzou (viz výše). Text lze chápatjako souhrnnou SWOT udržitelného územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Názvy jednotlivýchpoložek vystihují celkovou charakteristiku shluku, v popisu jsou pak zohledněnyjednotlivé části shluku (tj. jednotlivé S, W. O či T popsané oborovými specialisty).SILNÉ STRÁNKYS1: Zajištěná občanská vybavenost a dopravní dostupnostKraj je napojen na transevropské multimodální koridory, převážná část území mádobrou dopravní dostupnost k občanské vybavenosti, v Ostravské aglomeraci je také dobrádopravní dostupnost do zaměstnání. V kraji je nízký podíl neobydlených bytů, v některýchčástech (Frýdlantsko, Bruntálsko, Jablunkovsko) dochází k postupnému oživování bytovévýstavby, v dříve méně zalidněných částech kraje (Beskydy) dochází k přírůstku obyvatelstva.S2: Strategická poloha krajeVýhodná geografická poloha na pomezí tří států, dobré dopravní spojení s okolními regionya státy (hlavní přepravní tahy na Polsko a Slovensko) i stabilní demografická situacespolu s vysokým stupněm industrializace a probíhající ekonomickou transformací a dematerializacíregionální ekonomiky činí kraj strategickým územím pro řadu investorů.S3: Silná energetika založená na vlastních palivových zdrojíchDíky těžbě uhlí (významné zásoby, vybudované zpracovatelské kapacity) a existujícímelektrárenským a teplárenským kapacitám je jádrová oblast kraje energeticky soběstačná.Kromě uhlí lze v budoucnosti využívat i jiné zdroje (průmyslové odpady, biomasu nebo důlnímetan). Dobrá je i rozvodná infrastruktura (soustava v kraji je dobře napojena na nadřazenousoustavu vysokého napětí, soustavy centrálního zásobování teplem mají vysoký podíl nadodávkách tepla).67

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíS4: Možnosti rekreace v přírodním prostředíDíky vysoké lesnatosti (Beskydy, Jeseníky), dobré stabilitě lesních porostů a horskémucharakteru v zalesněných oblastech kraj nabízí dobré možnosti rekreace včetně lyžovánía cyklistiky. Existence významných ZCHÚ a lokalit soustavy Natura 2000 může přispětk atraktivitě území. Zkušenosti se zemědělským hospodařením v horských oblastech i vysokýpodíl trvalých travních porostů vytváří dobré podmínky pro eko-agro turistiku.S5: Stabilní ekosystémySnižování emisí, šetrné způsoby zemědělství, zlepšující se kvalita povrchových voda zlepšující se odpadové hospodářství napomáhá stabilizaci území i ekosystémů nejenv okrajových oblastech kraje. V okrajových oblastech má kraj jedinečné přírodní a krajinnékvality, které nejen zvyšují atraktivitu života na území kraje, ale mohou přispět k rozvoji turistiky(terciární sféra ekonomiky).SLABÉ STRÁNKYW1: Znečištěné ovzduší a hluková zátěžSilný energetický sektor (velké a střední zdroje), ale i zpracování uhlí a metalurgie emitujízejména PAU a PM10. Dochází k plošnému překračování imisních limitů pro PM10a cílového limitu pro benzo(a)pyren – zejména ve východní části kraje (oblast přibližně vymezenáspojnicemi Opava – Nový Jičín a Nový Jičín – Třinec). V části území (Ostravsko –východní část, vymezená částí města Ostrava, obcemi Vratimov, Petřvald, Šenov, Václavovicea okrajovou částí Havířova a Řepiště) dochází k souběžnému překračování více imisníchlimitů pro zdraví lidí – PM10, benzo(a)apyren, benzen, arsen, lokálně oxid dusičitý. Jsoutaké překračovány hlukové limity – zejména podél většiny průtahových komunikací (s korekcína starou zátěž z dopravy jsou překračovány limity zejména ve střední části kraje – pásmoNový Jičín, Příbor, Frýdek–Místek, Ostrava).W2: Narušená krajinaTěžba uhlí, energetika, průmysl a doprava spolu s nevhodnými metodami intenzivníhozemědělství aplikovanými v méně příznivých oblastech (nízká bonita půdy, nevhodné klimaticképodmínky) narušily retenci vody v krajině, zdraví a stabilitu přirozených i produkčníchekosystémů. Negativně působí i fragmentace krajiny liniovými stavbami (doprava, distribučnísítě). Stále vznikají a jsou rozšiřovány krajinné segmenty devastované důlními vlivy. Důlníčinností došlo v některých oblastech (Ostravsko – Karvinsko) k výraznému narušení režimupodzemních vod (včetně zdrojů léčivých jodobromových vod v Karviné – Darkově).W3: Nevyužité lidské zdrojeNízká dopravní dostupnost okrajových částí kraje, nízká kvalifikace části lidských zdrojůi pokračující setrvačnost historické průmyslové a dopravní struktury brání efektivnímu využitílidských zdrojů a vede k problémům s nezaměstnaností zejména v periferních oblastechkraje, což umocňuje i blízkost podobně málo rozvinutých oblastí v přilehlém území Polska.Vysoká nezaměstnanost je zčásti strukturálního charakteru a není ovlivněna stále nízkýmpodílem sektoru služeb na celkovém ekonomickém výsledku. V rámci kraje lze identifikovat68

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územínerovnoměrný populační vývoj (značně nepříznivý populační vývoj po roce 1990 v Ostravskéaglomeraci) a výrazně nižší hustotu osídlení v západní části kraje. Dochází k úbytku obyvatelstvapřirozenou měnou i migrací.W4: Nevyvážený územní rozvojVysoká míra urbanizace a industrializace centrální části kraje je příčinou zhoršenéhostavu složek životního prostředí (ovzduší, voda, krajina). Naproti tomu slabá sídelní strukturaa zhoršená dopravní dostupnost je příčinou stagnace okrajových partií v jeho západnía severní části. Tyto regiony nemohou počítat s rozvojovými impulsy ze sousedních územíbuď z důvodů absence prostorových vazeb (horský masiv Jeseníků, existence VÚ Libavá)nebo z důvodu jejich slabé hospodářské základny (Polsko).PŘÍLEŽITOSTIO1: Posílení dopravního spojení krajeDobudováním nadregionálního dálničního, leteckého a železničního spojení (dobudovánínávezných úseků na dálnici D1/D47 na území Polska, vyšší využití mezinárodního letištěv Mošnově, tak v rámci kraje – zejména zlepšení komunikační dostupnosti dopravně odlehlejšíchoblastí) spolu s odstraněním environmentálních "hot spots" (zejména sanace a rekultivaceúzemí postižených těžbou) a snížením emisního zatížení vzroste atraktivita a významkraje (příchod pracovní síly z přilehlých regionů, atraktivita pro investory). V takovém případělze očekávat i příchod kvalifikovaných pracovní sil z Polska a Slovenska.O2: Nová ekonomikaOdklon od ekonomiky založené na "uhlí a oceli" k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou(hi-tech výroba, znalostní ekonomika), službám (rekreace a lázeňství) a zásobovací logisticeje pro kraj cesta k ekonomické diverzifikaci.O3: Efektivní využití přírodního bohatstvíLepší hospodaření v lesích, zkvalitnění vodního hospodářství i lepší hospodaření v krajině(včetně speciální územní ochrany biotopů, rekultivace, obnova polních cest a remízků,rrealizace ÚSES) může vést k efektivnímu hospodaření se zdroji. To je třeba kombinovat senergetickou a materiálovou efektivitou a využitím nových zdrojů energie (např. koksárenskýplyn, biomasa) a vyšším využitím lesního bohatství (včetně vodohospodářské funkce lesů).O4: Moderní energetika a průmyslPříležitostí je modernizace a zvýšení efektivity využití domácí energetické základny kraje,hledání co nejšetrnějších postupů při těžbě a využívání neobnovitelných zdrojů ale takézvýšení jejich diverzifikace (důlní a koksárenský plyn, vysoce výhřevné odpady průmyslové).69

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíHROZBYT1: Neúměrně rostoucí antropogenní zátěžNegativní environmentální dopady dynamického růstu ekonomiky (emise, zábory půdy)a dopravy (hluk, emise, fragmentace krajiny) spolu s riziky spojenými s globální změnou klimatu(extrémní sucha, záplavy, sněhové kalamity) mohou spolu s extenzivní těžbou uhlí véstke zhoršení zdravotního stavu obyvatel. Tlak na výstavbu v přírodě cenných oblastech čiv jejich těsné blízkosti může mít vliv na snížení biodiverzity a kvality životního prostředíobecně.T2: Energetická a dopravní krizeZdražování energie, útlum těžby uhlí z důvodu nadměrné orientace na využívání tzv.obnovitelných zdrojů v energetice nebo na dovoz surovin z politicky rizikových oblastí, úpadekkonkurence neschopné železniční dopravy a nadměrná zátěž silniční infrastruktury můžepodvázat ekonomický růst regionu.T3: Krize lidských zdrojůStagnace vzdělanosti, strukturální (dlouhodobá) nezaměstnanost v kombinaci s odlivemkvalifikované a mladší pracovní síly nespokojené s prohlubujícími se sociálními konflikty můževést k ekonomické regresi. Stárnutí obyvatelstva a vylidňování okrajových oblastí tytoproblémy jen zesílí.T4: Vyčerpání půdy a produkční kapacity lesaÚbytek zemědělské půdy (zejména v důsledku výstavby) a další rozšiřování území poškozenéhodůlní činností (včetně starých škod) v kombinaci s acidifikací může nastartovatnegativní trendy degradace půdy (včetně eroze), které mohou být dále prohloubeny intenzivnímpěstováním energetických plodin. Monokultury umožňující intenzivní produkci biomasyspolu s projevy klimatických změn budou mít negativní dopady na stabilitu zemědělské půdya lesních porostů. Projeví se i nevhodné formy masové turistiky nebo rostoucí znečištěníovzduší. Snížená retenční schopnost krajiny povede ke zvýšení povodňových rizik.70

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje území3. VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PROUDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍPro územní plánování a s ním související rozhodování v území je důležité znát nejen souhrnnévyhodnocení podmínek pro udržitelný rozvoj, ale zejména tendence a trendy v území,jeho slabé a silné stránky podle jednotlivých témat tak, jak jsou vyjádřena v kartogramechpřílohy rozboru udržitelného rozvoje. Pouze na základě konkrétních informací lze nástrojiúzemního plánování situaci v území řešit, pokusit se korigovat jeho deprivace.V kartogramech je vyhodnoceno 60 různých témat a další podtémata, z nichž lze zjistit,v čem konkrétně je území oslabeno, jaké jsou pozitivní a negativní tendence vývoje. Shrnutíhodnocení do tří pilířů udržitelného rozvoje nutně vede ke zkreslení a zjednodušenív závislosti na vybraných indikátorech a jejich vahách v celkovém hodnocení. Nejmenší vypovídajícíhodnotu má pak pro praktické využití závěrečný kartogram, tj. hodnocení územíz hlediska všech tří pilířů dohromady pouze ve škále od „velmi dobře“ po „velmi špatně“, anižby bylo vyjádřeno, v čem spočívá kvalita resp. nekvalita podmínek udržitelného rozvojev každé obci. V souladu s prováděcím předpisem bylo toto shrnující hodnocení provedeno, ato za použití metody multikriteriální analýzy.POPIS METODY HODNOCENÍVÝBĚR INDIKÁTORŮPrvním krokem hodnocení byl výběr indikátorů pro každý z pilířů udržitelného rozvoje.Snahou pořizovatele bylo vybrat indikátory reprezentativní a současně dostupné. Vybranéindikátory jsou kombinací ukazatelů relativně stabilních, vyjadřujících stav území, a indikátorůproměnlivých, vyjadřujících trendy v území.Za každý pilíř (životní prostředí, hospodářský rozvoj, soudržnost společenství obyvatel)byla nadefinovaná sada 8 indikátorů. Indikátory hodnotily obce buď logickou proměnnouano/ne (např. napojení obce na kanalizaci s ČOV, překročení imisních limitů), na speciálněvytvořené bodové škále (např. dostupnost obce s rozšířenou působností nebo krajskéhoměsta z dané obce), nebo na základě dat přepočtených relativně tak, aby nehrála roli rozlohaobce nebo počet obyvatel (např. počet ubytovacích zařízení hromadné rekreace na 1000obyvatel, průměrná cena pozemků nebo míra nezaměstnanosti).Všechny indikátory byly ohodnoceny na sedmibodové škále . Pro ohodnoceníindikátorů s logickou proměnnou (ano/ne) byly použity krajní body (-3 a +3), pro ohodnoceníindikátorů používajících zvláštní bodovou stupnici bylo použito expertního přístupu, kdy každémuohodnocení na speciální stupnici byla přiřazena hodnota na škále . Pro ohodnoceníposlední skupiny relativních dat vztažených k obcím bylo použito přepočtu na z-skóre, které má tu vlastnost, že převede data na normální rozdělení. Normální rozdělení máprůměr roven 0, směrodatnou odchylku 1 a drtivá většina hodnot (99,7 %) se nacházív rozmezí trojnásobku směrodatné odchylky na obě strany od nuly (tzv. pravidlo „tří sigma“).Tím rovněž došlo k ohodnocení dat na výše uvedené škále.71

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíVYVÁŽENÍ INDIKÁTORŮJe očividné, že každý z nadefinovaných indikátorů neovlivňuje územní podmínky sledovanéza daný pilíř stejnou váhou. Aby takto provedené vyhodnocení vyváženosti územníchpodmínek reflektovalo skutečnost, byla nadefinována pro každý indikátor váha, kterou dovyhodnocení ten který indikátor vstupoval. Vyhodnocení pouze na základě aritmetickéhoprůměru by nebylo adekvátní. První verze výstupů byly podrobeny expertnímu zhodnocení,na jehož základě byly váhy upraveny.Environmentální pilíř Hospodářský pilíř Sociální pilířNárůst zastavěnýchplochv letech 2003 -2011 (E1)0,7Postavení obcez hlediska vybaveníúřady vestruktuře osídlení(H1)0,6Postavení obce dle vybavenosti:(S1a-S1d)Překročeníimisního limitu (50µg/m3) pro 24 hprůměrné koncentracePM10 (2007 -2011) (E2)1,1Počet podnikatelskýchsubjektů/početobyvatelpodle ORP (H2)1,0Zdravotnictví(S1a)Sociální služby(S1b)0,20,2Kultura (S1c) 0,2Školství (S1d) 0,2Výskyt CHKO,NPR, PR, PP naúzemí obce - přírodnípotenciálúzemí (E3)0,7Podíl osobs VŠ vzděláním naobyvatelstvu obce(H3)1,0Dostupnostobce železničnídopravou – celostátnítratě (S2)0,4Napojení obcena kanalizacis ČOV (E4)0,4DostupnostORP (H4)0,6Podíl obyvatel65+ (S3)0,8Zátěž územídopravou (dle intenzitydopravy2010) (E5)1,1Vzdálenostobce od dálnice arychlostní komunikace(H5)1,0Změna počtubydlících v obci2011/2001 % (SL-DB) (S4)1,0Zátěž(E6)těžbou0,9Dostupnostkrajského města(H6)0,6Míra nezaměstnanosti(dosažitelní)(S5)1,3Podíl zastavěnýcha ostatníchploch z celkovévýměry obce (E7)0,5Počet ubytovacíchzařízeníhromadné rekreace/1000obyvatelobce (H7)0,6Průměrná cenapozemků (S6)0,8Lesnatost 0,7 Napojení ob- 0,6 Počet pracov- 1,072

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíEnvironmentální pilíř Hospodářský pilíř Sociální pilířúzemí (E8)ce na zásobováníníchmístplynem (H8)v přirozeném regionuna 1000 obyvatelpřirozenéhoregionu (S7)OHODNOCENÍ PILÍŘŮOhodnocení pilířů je provedeno jako vážený průměr ohodnocení jednotlivých indikátorů,kde součet ohodnocení indikátorů je podělen sumou vah všech indikátorů v daném pilíři. Zakaždý pilíř je následně sestrojen kartogram, ve kterém je znázorněno následujících sedmtříd:Územní podmínkyHodnotaVelmi dobré Méně než -1,0Dobré -1,0 až -0,6Zlepšené -0,6 až -0,2Průměrné -0,2 až +0,2Zhoršené +0,2 až +0,6Špatné +0,6 až +1,0Velmi špatné Více než +1,0Hodnotou je ohodnocený pilíř v dané obci (tedy vážený průměr).CELKOVÉ VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEKCelkové vyhodnocení územních podmínek je sestrojeno stejným způsobem jako ohodnocenípilířů, tedy jako vážený průměr. Jedná se o vážený průměr všech indikátorů nadefinovanýchv rámci všech pilířů. Je rovněž zabezpečeno to, aby územní podmínky vyhodnocenév rámci jednoho pilíře (např. jako velmi dobré, nebo naopak velmi špatné)neovlivňovaly nadměrně celkové vyhodnocení územních podmínek, a to tak, že suma vahv rámci pilířů je zhruba stejná (tedy je zachován vliv pilířů na celkové vyhodnocení zhrubav poměru 1:1:1).Také v případě celkového vyhodnocení územních podmínek je následně sestrojen kartogram,ve kterém je znázorněno sedm tříd:Územní podmínkyHodnotaVelmi dobré Méně než -0,7Dobré -0,7 až -0,4Zlepšené -0,4 až -0,1Průměrné -0,1 až +0,173

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíZhoršené +0,1 až +0,4Špatné +0,4 až +0,7Velmi špatné Více než +0,7Rozmezí hodnot, kterými se definují jednotlivé třídy znázorněné v kartogramu (obce súzemními podmínkami hodnocenými jako „velmi dobré“, „dobré“ atd.) je odlišné od rozmezíhodnot použitých pro definování tříd u kartogramů za jednotlivé pilíře. Důvodem je to, abycelkový kartogram lépe znázornil jednotlivé územní odlišnosti.Možnosti, jak vytvořit celkový kartogram byly dvě: vytvořit průměr z ohodnocených pilířůnebo vytvořit vážený průměr ze všech indikátorů. V prvním případě by šlo ovšem o průměr zvážených průměrů a konstrukce průměru z průměru není ideální, proto byl zvolen váženýprůměr ze všech indikátorů. Porovnáním obou metod se však ukázalo, že jejich výsledkyjsou velmi podobné. V kartogramu byl přesto použit vážený průměr všech nadefinovanýchindikátorů.Kartogramy jednotlivých pilířů i celkový kartogram byly podrobeny expertnímu posouzenía váhy indikátorů byly na jeho základě upravovány. Výsledné kartogramy odrážejí stavúzemí v souladu s předchozím kvalitativním hodnocením (SWOT analýzy).3.1. Vyhodnocení územních podmínek pro příznivé životníprostředíKategorizace obcí dle celkového počtu dosažených bodů je vyjádřena v kartogramu59.1. Zdrojová data obsahuje tabulka č. 1 přílohy.INDIKÁTORYPro hodnocení územních podmínek pro příznivé životní prostředí bylo vybráno celkem 8ukazatelů – „klíčových indikátorů“, vyjadřujících v generalizované podobě kvalitu prostředía zátěž jeho vybraných složek. Výběr ukazatelů a způsob jejich generalizace vyplynul zesnahy podchytit (alespoň nepřímo) všechny důležité složky životního prostředí a z potřebyvyjádření hodnot pro jednotlivé obce jako základní územní jednotky.Zátěž území těžbou nerostných surovin (kart. č. 4)Specifický ukazatel ukazující koncentraci těžebních aktivit a jejich důsledků (odvalů,odkališť a významných vlivů poddolování) na území obce formou podílu ploch těžbys diferenciací koeficientů pro jednotlivé způsoby těžby (povrchová / hlubinná / z vrtu) a plochaktivních odvalů a odkališť na území obce. Hodnota tohoto ukazatele v přímé závislosti indikujezátěž území, resp. nejvíce dotčených složek životního prostředí (krajina, půda, voda,ovzduší).Výsledné hodnoty potvrzují nejvyšší zátěž v oblastech probíhající těžby černého uhlí(Karviná, Doubrava, Horní Suchá, Orlová, Stonava, Petřvald). Proti r. 2009 je identifikovánodílčí snížení hodnot v případě Horní Suché, Orlové a Petřvaldu. Zvýšené hodnoty v územíjižně Ostravy (Paskov, Staříč, Sviadnov, Žabeň) jsou generovány územním překryvem těžby74

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíčerného uhlí a zemního plynu. Také v tomto prostoru je s výjimkou Staříče evidováno mírnésnížení zátěže, pravděpodobně ukončením těžby černého uhlí v DP Paskov. Ostravská částrevíru také vykazuje nižší hodnoty proti r. 2011 v souvislosti s postupným uvolňováním plochpo těžbě uhlí (probíhá již pouze těžba zemního plynu). V ostatním území MS kraje dosahujetento ukazatel výrazně nižších hodnot.Napojení obce na kanalizaci s ČOV (kart. č. 58)Ukazatel vyjadřuje zprostředkovaně zátěž území odpadními vodami. Více než polovinaobcí nemá oddílnou kanalizaci zakončenou v ČOV. V rozptýlené zástavbě (zejména východníčást kraje) je budování kanalizace ekonomicky natolik náročné, že se nevyplatí investiceani náklady na provoz a splaškové vody jsou vypouštěny do septiků a často netěsnýchžump. Problém se týká také malých obcí na celém území kraje a rekreační zástavby, zejménav okolí přehradních nádrží, kde dochází k výrazné eutrofizaci vody v nádrži.Zátěž území dopravou (kart. č. 8.5.)Použity byly hodnoty ze sčítání dopravy ŘSD 2010. Silniční doprava je významnýmzdrojem emisní a hlukové zátěže území. Z příslušného kartogramu je patrné, že nejvyššízátěží je exponováno území podél páteřních silničních tahů především v centrální a východníčásti kraje (R48, I/11, I/56, I/58, I/59). Dopravní intenzity na páteřních komunikacíchv západní části území (I/11, I/45, I/46, I/57) dosahují výrazně nižších hodnot.Překročení imisního limitu (50 µg/ m 2 )pro 24h průměrné koncentrace PM 10 v období2007 – 2011 (kart. č.9.5)Koncentrace značného počtu zdrojů významných a velmi významných stacionárníchzdrojů znečištění společně s emisemi z dopravy a lokálních zdrojů vytápění je příčinou setrvalenepříznivého stavu znečištění ovzduší. Největším problémem jsou vysoké koncentracepolétavého prachu PM 10 , který na sebe váže těžké kovy a další chemické látky, poškozujícízdraví.Z kartogramu je zřejmé, že souvislá oblast, kde dochází k překračování imisního limitupro ochranu zdraví je poměrně rozlehlá a zasahuje kromě širšího území ostravské aglomeracei část Beskyd a Osoblažsko (patrně vliv sousedního Polska).Přírodní potenciál území (kart. č. 14)Pro tento účel byl použit jako ukazatel podíl nejvýznamnějších ploch chráněných dlezák. č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů (CHKO, maloplošná ZCHÚ, přírodní parky,biocentra NR a R ÚSES, lokality Natura 2000) na rozloze obce. V porovnání s ÚPP MSK2009 nedošlo v rámci tohoto indikátoru k podstatným změnám. Větší odchylky u jednotlivýchobcí budou mít pravděpodobně příčinu v technických chybách zdrojových dat.Nejvyšší hodnoty v rámci kraje vykazují logicky horské masivy Hrubého Jeseníkua Beskyd a dále pak východní část Nízkého Jeseníku (přírodní park Moravice).75

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíLesnatost území (kart. č. 24.1)Ukazatel vyjadřující podíl lesních ploch (PUPFL) na rozloze obce. Hodnoty v podstatěpotvrzují dva předchozí indikátory v tom smyslu, že pro území s nejvyššími přírodními hodnotamimají lesní porosty zásadní význam.Míra přírůstku nebo úbytku lesních ploch v jednotlivých obcích nepřesáhla v převážnévětšině případů 2%. Diferenciace území MSK z hlediska lesnatosti zůstává proto stejná jakov ÚAP 2011.Podíl zastavěných a ostatních ploch na rozloze obce (kart. č. 17.1)Indikátor vyjadřuje stupeň urbanizace území. Diferenciace území MSK dle tohoto indikátorůzůstává proti r. 2011 bez velkých změn. Výrazné snížení podílu zastavěných ploch aostatních na území Karviné bude zřejmě pouze „technického rázu“ na úrovni zdrojových dat.Nejvyšších hodnot dosahuje v centrální části kraje vymezené linií Ostrava – Havířov –Český Těšín – Karviná – Bohumín – Ostrava s výběžkem k jihu do Podbeskydí (Frýdku-Místku a Frýdlantu n.O.), kde se v poslední době uplatňují významné urbanizační aktivity(průmyslová zóna Nošovice, bytová výstavba).Nárůst zastavěných ploch v letech 2003 – 2011 v procentech rozlohy obce (tab. 1)Indikátor vyjadřuje dynamiku urbanizace území. Změny využití území (Land Use and CoverageChanges) jsou jedním z nejvýznamnějších indikátorů OECD sledujících udržitelný růst.Zvyšování rozlohy zastavěných ploch na úkor ploch přírodních a orné půdy je v některýchčástech kraje velmi výrazné a svědčí o dosud malém využívání rezerv zastavěného územípro novou výstavbu a naopak expanzi zástavby do volné krajiny. Největší přírůstky zastavěnýchploch jsou v obcích, kam směřují suburbanizační tlaky (okolí měst, Podbeskydí), rekordnínárůst v Nošovicích a Nižních Lhotách je způsoben výstavbou výrobního areálu automobilkyHMC. Jako zdrojová data byla použita Databáze využití krajiny a ortofotomapa2012, Geodis Brno, spol. s r.o. (LandUse).KOMENTÁŘ K VYHODNOCENÍ PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍAktuální stav životního prostředí území MSK v r. 2013 nedoznal proti r. 2011 téměř žádnýchzměn. Rozdíly jsou způsobeny zejména výběrem odlišných indikátorů a jiné metodikyvyhodnocení.Ze souhrnného hodnocení je patrné, že nejvhodnější podmínky pro příznivé životní prostředívykazují horské masivy Hrubého Jeseníku, Moravskoslezských Beskyd, TěšínskýchBeskyd a dále dílčí části Nízkého Jeseníku a střední část Osoblažského výběžku. Všechnytyto oblasti se vyznačují vysokým podílem území se zvýšenou hodnotou krajiny a přírodněhodnotných ploch, chráněných dle zák. č. 114/1992 Sb. V porovnání s ostatními částmi krajemají tyto oblasti výrazně nižší míru urbanizace, dopravní zátěže a dobrou kvalitu ovzduší.Hlavním rizikem pro přírodní hodnoty zejména Moravskoslezských a Těšínských Beskyd,resp. jejich částí v dobré dopravní dostupnosti velkých měst zůstává nadále trend nekoordinovanésuburbanizace.76

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíNaopak nejméně příznivé hodnoty byly zjištěny v centrální části kraje (Ostravsko, Karvinsko),zatížené průmyslovou činností, těžbou černého uhlí, koncentrací velkých sídelníchcenter a hustou sítí dopravní a technické infrastruktury. Z hlediska stavu složek životníhoprostředí jsou pro tuto oblast charakteristické zvýšená úroveň znečištění ovzduší, narušenékrajinné prostředí se sníženým podílem přírodních nebo přírodě blízkých ploch.3.2. Vyhodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvojKategorizace obcí dle celkového počtu dosažených bodů je vyjádřena v kartogramu59.2. Zdrojová data obsahuje tabulka č. 2 přílohy.INDIKÁTORYHodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj území vychází z 8 klíčových indikátorů,které (přímo či nepřímo) ovlivňují hospodářský rozvoj území. Výběr indikátorů jeovlivněn jednak dostupností a aktuálností vhodných dat a především limitní podmínkou jejichsledování pro jednotlivé obce jako základní území jednotky. Proti indikátorům předchozí aktualizaceje větší důraz kladen na dopravní dostupnost obce ve vztahu k sídlu obces rozšířenou působností a kraje a k rychlostním komunikacím. Zároveň je nutné připomenout,že územní podmínky jsou pouze jednou ze složek, které v tržním globalizovanémprostředí v různé míře ovlivňují hospodářský rozvoj území, přičemž ostatní faktory (mj.fáze hospodářského cyklu, situace na finančních trzích, daňová zátěž, náklady na pracovnísílu, legislativní omezení) se do míry hospodářského růstu promítají podstatně výrazněji.Dostupnost rychlostních komunikací (kart. 53.1)Ukazatel je základní charakteristikou dopravní dostupnosti území. Ta je optimální u obcís dobrou dostupností rychlostních komunikací (dálnice, rychlostní silnice). Význam tétodostupnosti roste s integrací do ekonomiky EU a s globalizací. Ekonomické aktivity vyžadujícípřepravu zboží se logicky koncentrují do dobře dostupných území. V případě MS kraje sejedná o území jeho centrální a východní části.V periferních územích kraje, tedy zejména v jeho západní a jihozápadní části je dopravnídostupnost mnohem horší. Určitou šancí do budoucna je dokončení rychlostní komunikacemezi Ostravou a Opavou, která zkrátí dojížďku ze západní části území.Postavení obce z hlediska vybavení úřadyJde o jeden z ukazatelů hodnotících ekonomický a sociální potenciál. Současně je toukazatel velmi stabilní.Začlenění tohoto ukazatele mezi ukazatele hospodářské je dáno tím, že pro ekonomickoučinnost různého druhu má význam dostupnost příslušných úřadů – živnostenský úřad,stavební úřad, hygienická stanice, katastrální úřad, finanční úřad, správa sociálního zabezpečeníatd. Koncentrace úřadů je pro ekonomickou aktivitu nepochybně výhodná. Přitomneplatí, že všechna okresní města resp. obce s rozšířenou působností jsou úřady vybavenyshodně, v MSK má mezi okresními městy výsadní místo Opava, mezi obcemi s rozšířenoupůsobností, které nejsou okresními městy, Krnov a Třinec. Tato skutečnost podporuje správ-77

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územínost vymezení přirozených regionů, kde poslední dvě jmenovaná města mají roli přirozenýchcenter, na rozdíl od jiných měst – obcí s rozšířenou působností, která přirozenými centry vestruktuře osídlení nejsouPočet podnikatelských subjektů / počet obyvatel v rámci ORP (tab. č. 2)Vzhledem k tomu, že počet podnikatelských subjektů je dle dat ČSÚ údaj dostupný pouzesprávní území obcí s rozšířenou působností, je poměr počtu podnikatelských subjektů na1000 obyvatel vypočten za celé území ORP a přiřazen ke každé obci v tomto území jakoshodná hodnota. Tato generalizace má své opodstatnění ve skutečnosti, že spádové územíORP působí jako svého druhu ekonomický celek a nelze požadovat po každé obci, aby bylazdrojem hospodářských příležitostí, když některé obce mají vysoce převládající obytnoufunkci.Vzdálenostní dostupnost obce s rozšířenou působností (kart. č. 55.2)Ukazatel souvisí s předchozími dvěma indikátory. Obec s rozšířenou působností představujevětší koncentraci služeb, úřadů, odbytu výrobků atd. než ostatní obce v jejím správnímúzemí. Proto je její „blízkost“ z ekonomického hlediska významná. Vyhodnocení dostupnostije zpracováno podle vzdálenosti měřené po silničních komunikacích.Vzdálenostní dostupnost krajského města (kart. č. 55.4)Obdobně jako obec s rozšířenou působností představuje větší koncentraci služeb, úřadů,odbytu výrobků atd. než ostatní obce v jejím správním území, představuje krajské městonejvyšší koncentraci komerčních aktivit na území kraje. Vyhodnocení dostupnosti je zpracovánopodle vzdálenosti měřené po silničních komunikacích.Podíl obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním na počtu obyvatel obce (kart. č. 32.2)Ukazatel nepřímo signalizuje ekonomický potenciál území. Platí, že mezi vysokoškolskyvzdělaným obyvatelstvem je v porovnání s jinými vzdělanostními skupinami nejnižší podíldlouhodobě nezaměstnaných a současně relativně nejvyšší mzdy.Počet ubytovacích zařízení hromadné rekreace na 1000 obyvatel obce (kart. č. 52)Ukazatel vyjadřuje rekreační kapacity a rekreační potenciál území jako formu ekonomickéhopotenciálu. V kraji jsou tyto kapacity rozmístěny velmi nerovnoměrně s větší koncentracív oblasti Moravskoslezských Beskyd a Hrubého Jeseníku. Nejvyšších hodnot dosahujev obcích Malá Morávka, Bílá, Karlova Studánka, Horní Lomná atd. Ve více než polovině obcíse podle statistiky ubytovací zařízení hromadné rekreace nevyskytují.Napojení obce na zásobování plynem (kart. č. 56)Plynofikace obce souvisí s možnostmi jejího hospodářského rozvoje. Řada odvětví sebez zásobování plynem neobejde. Zásobování plynem je na velmi dobré úrovni na většiněúzemí kraje s výjimkou Bruntálska, Krnovska, Rýmařovska a Osoblažska, ale i zde nejsou78

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územízásobovány plynem jen menší obce, kde je zpravidla problém zajistit odběr v objemu ekonomickyodůvodnitelném náročností investice.KOMENTÁŘ K VYHODNOCENÍ PODMÍNEK PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ÚZEMÍPři hodnocení rozdílů územních podmínek pro hospodářský rozvoj je třeba zohlednitskutečnost, že ukazatele mají různou významnost, různou proměnlivost a různou spolehlivost.Mezi nejvýznamnější ukazatele patří dopravní dostupnost. Dostupnost rychlostních komunikacíse mění zejména v závislosti na dokončování nových úseků dálnic a rychlostníchsilnic. Ve sledovaném období nedošlo k podstatným změnám, v minulosti bylo zásadní změnoudobudování dálnice a rychlostní komunikace R48. V budoucnu by mělo dojít ke zlepšenítohoto ukazatele pro řadu obcí díky dobudování komunikace I/11 ve směru Ostrava – Opavaa úseku I/11 Třanovice – Bystřice. Obdobně by díky těmto investicím měly nastat změny iv ukazatelích dostupnosti ORP a krajského města.Indikátor vybavenosti úřady se v čase mění jen málo, bohužel nejčastěji negativně vesmyslu rušení pošt v malých obcích. Naproti tomu relativně dynamický je počet podnikatelskýchsubjektů ve vztahu k počtu obyvatel. Zde je třeba uvést, že optimální by bylo sledovánítohoto indikátoru s doplněním informace o počtu pracovních míst (zaměstnanců), protožejeden velký subjekt ovlivňuje ekonomiku území zpravidla více než množství malých. Naprotitomu diverzifikace podnikatelské základny přispívá k oslabení rizika ekonomické zranitelnostiúzemí (odchod velkého zaměstnavatele).Podíl osob s nejvyšším dosaženým vysokoškolským vzděláním je údaj, který lze získatpouze ze sčítání (SLDB 2011). V Moravskoslezském kraji je pod celostátním průměrem.Výrazně vyšší než průměr kraje je tento poměr u větších měst, nejvyšších hodnot dosahuje uobcí, kam směřuje suburbanizace.Údaj o napojení obcí na zásobování plynem se v posledních letech podstatně nemění,masivní plynofikace proběhla již v minulých desetiletích. Střední a východní část kraje jetéměř 100 % pokryta (s výjimkou několika malých obcí a dvou beskydských obcí s velkýmsprávním územím), naproti tomu v západní části kraje více než polovina obcí plynofikovánanení.Výskyt ubytovacích zařízení hromadné rekreace v zásadě kopíruje rozmístění středisekrekreace v kraji, s výjimkou několika málo obcí mimo tato území, kde hromadná ubytovacízařízení představují ubytovny sloužící jiným účelům než rekreaci.K sledovaným indikátorům je třeba poznamenat, že změny relativních ukazatelů (na1000 obyvatel) u obcí s malým počtem obyvatel mají malou vypovídací schopnost (velkázměna v relativním ukazateli může znamenat velmi malou změnu v absolutních hodnotách).K rozdílům v hodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj v letech 2010a 2012 dochází zejména v obcích s malým počtem obyvatel, který se promítá do relativníchukazatelů velkými změnami a s rozdíly dané výraznějším uplatněním proměnlivých hodnotněkterých ukazatelů – viz výše. V celkovém pohledu je však možné konstatovat, žez hlediska podmínek pro hospodářský rozvoj ve sledovaném období nedošlo v diferenciaci79

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíúzemí MSK k podstatnějším změnám. Z hlediska četnosti výskytu a prostorového uspořádáníjednotlivých kategorií lze území kraje generelně diferencovat na „západní“ a „východní“část, přičemž dělící linie probíhá zhruba v ose Opava – Odry. Tam, kde je síť měst a případnědalších významných výrobních center nižší, jsou obecně méně příznivé podmínky prohospodářský rozvoj území.Západní část krajeOblast lze rámcově vymezit správním obvodem ORP Rýmařov a západní, resp. severozápadníčástí obvodů ORP Bruntál a Krnov. Tato oblast je vnitřně silněji diferencována, protožeje zde vedle relativně ekonomicky rozvinutějších měst (Krnov, Rýmařov, Bruntál) řadamenších obcí ekonomicky zaostávajících, často ve výrazně periferní poloze, a to jakv Osoblažském výběžku, tak v jihozápadní části Rýmařovska a na Bruntálsku. Celé územítrpí navíc větší vzdáleností od rychlostních komunikací. Z hlediska „pracovní velikostí“ je zdemálo center vytvářejících nabídku pracovních příležitostí pro obce ve svém přirozeném spádovémúzemí. Špatná dopravní dostupnost hospodářských center a větší vzdálenosti danénižší hustotou osídlení vytvářejí méně příznivé podmínky pro územní dělbu práce. Výrazněslabší je podnikatelská aktivita, vyjádřená počtem podnikatelských subjektů. Dřívější ekonomickázákladna tvořená většinou zemědělstvím a lesnictvím se v procesu ekonomické transformacepodstatně oslabila. Výhledově má toto území rozvojové předpoklady ve využitímístních zdrojů a přírodního potenciálu rozvoje rekreace a služeb cestovního ruchu.Území mezi západní a centrální částí krajeTato oblast zahrnující obce na styku okrajových částí správních obvodů ORP Bruntál,Opava a Vítkov má velmi omezené předpoklady ekonomického rozvoje. Jedná se o poměrněšpatně dostupné území ve vztahu k nejbližším sídelním a hospodářským centrům (Opava,Bruntál) s prostorovou bariérou vůči území Olomouckého kraje v podobě VÚ Libavá. Až navýjimky (Vítkov) zde chybí větší města jako nositelé ekonomického rozvoje a míra podnikatelskýchaktivit je zde rovněž nízká. Přírodní hodnoty území a z nich vyplývající atraktivitycestovního ruchu jsou omezeny na údolí Moravice a přilehlé území.Centrální část krajeOblast rámcově vymezená územím okresů Ostrava, Karviná a přilehlými částmi okresůOpava, Nový Jičín a Frýdek-Místek. Specifické podmínky této oblasti jsou dány vysokoukoncentrací výrobních a nevýrobních aktivit a jejich restrukturalizací v posledních dvacetiletech. Vzhledem k výhodné poloze na páteřních dopravních tazích republikového a mezinárodníhovýznamu (D1, R48, III. TŽK), vysoké hustotě osídlení a dobré dostupnosti hlavníchsídelních center má území značný rozvojový potenciál spočívající především v terciární sféře.Vzdělanostní úroveň obyvatelstva je příznivým předpokladem pro vyrovnání negativníchdopadů souvisejících se změnami v hospodářském profilu tohoto území. Na druhé stranědíky celosvětové ekonomické recesi a poklesu cen černého uhlí i oceli je toto území díkysetrvávající orientaci na těžký průmysl a těžbu ohroženo více než ostatní regiony republiky.Restrukturalizace průmyslu a diverzifikace ekonomiky neprobíhá dostatečně rychle a efektivně.80

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíJižní a jihovýchodní část krajeOblast zahrnuje prostor Moravskoslezských Beskyd včetně jejich podhůří a územíJablunkovské brázdy, oddělující hraniční masiv Těšínských Beskyd.Velmi dobré podmínky pro rozvoj má podbeskydský pás osídlení s řadou významnýchsídelních center (Nový Jičín, Kopřivnice, Frýdek-Místek), přímou vazbou na rychlostní silniciR48 zajišťující vazby na Slovensko a významným impulsem v podobě průmyslové zóny HMCv Nošovicích. Z tohoto rozvoje mohou profitovat obce na severním úpatí Beskyd poskytujícíatraktivní prostředí pro bydlení v dobré dopravní dostupnosti, která však je částečně limitovánaparametry silniční sítě. Posilující prostorové vazby na Slovensko a přítomnost významnéhozaměstnavatele (Třinecké železárny) vytvářejí předpoklady pro hospodářský rozvojv hustě osídlených částech Jablunkovské brázdy. Rekreační potenciál území (přírodní hodnoty+ koncentrace ubytovacích a sportovně rekreačních zařízení) má vyšší předpokladyvyužití v dobře dopravně dostupných částech severního a východního okraje Beskyd.Zhoršené podmínky pro hospodářský rozvoj mají především obce v území sevřenémmezi horským masivem Beskyd a Štramberskou vrchovinou (Frenštátská brázda) a v jižníchpartiích Těšínských Beskyd. Společným znakem je ve většině případů špatná dopravní dostupnost,vzdálenost od průmyslových center, nízká podnikatelská aktivita.3.3. Vyhodnocení územních podmínek pro soudržnost obyvatelv územíKategorizace obcí dle celkového počtu dosažených bodů je vyjádřena v kartogramu59.3. Zdrojová data obsahuje tabulka č. 3 přílohy.Územní podmínky jsou pouze jednou ze složek, které v demokratických společnostecheuro-atlantického kulturního okruhu v různé míře ovlivňují soudržnost obyvatel daného území.Ostatní faktory (mj. rodinné, náboženské, kulturní, sociální, regionální, historické…) sedo této problematiky promítají podstatně výrazněji.INDIKÁTORYPro hodnocení podmínek soudržnosti obyvatel v území bylo použito celkem 7 indikátorů,z nichž jeden (občanská vybavenost) je složen z dílčích ukazatelů.Postavení obce dle vybavenosti (kart. č. 38.1 až 38.4)Jde o jeden ze základních ukazatelů hodnotících osídlení a také životní podmínkyz hlediska sociální soudržnosti. Ve větších městech a obcích je zpravidla větší škála občanskévybavenosti, kterou využívají i občané přilehlých obcí. Satelitní sídla, která podle metodikyhodnocení podmínek pro udržitelný rozvoj v dřívějších etapách dosahovala výrazně lepšíchvýsledků kvůli pozitivnímu migračnímu saldu, lepší úrovni vzdělanosti atd. než centrasídelní struktury, ve skutečnosti na těchto centrech parazitují a zatěžují je individuální automobilovoudopravou. Jejich rozvoj tedy není udržitelný bez vazby na města s občanskouvybaveností a pracovními příležitostmi.81

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíHodnoceny byly následující složky občanské vybavenosti: zdravotnictví, školství, kulturaa sociální služby. Především města a velké obce jsou zpravidla co do základní vybavenostidobře vybaveny. Kulturní zařízení jsou většinou soustředěna do okresních měst a některýchORP. Základní občanská vybavenost, tj. škola, zdravotnické zařízení a pošta je ve většiněobcí kolem Ostravy, poněkud nižší míra zastoupení této vybavenosti je v obcích západníčásti kraje, protože je zde vyšší zastoupení menších obcí. Velmi dobré je zastoupení zdravotnickýchzařízení které jsou ve většině obcí kraje. Ve střední a východní části kraje je největšíkoncentrace větších měst a nejvýznamnější města kraje z hlediska občanské vybavenosti.Dostupnost obce železniční dopravou (kart. č. 54.1)Přestože je automobilová doprava v současné době převažujícím způsobem osobní dopravy,železniční doprava resp. její dosažitelnost je důležitá pro ty skupiny obyvatel, kteréauto neřídí nebo nevlastní – pro mládež, občany v důchodovém věku a další. Obce napojenéna celostátní železniční trať jsou obvykle lépe dopravně obsluhované než obce odkázanépouze na autobusovou dopravu.Podíl obyvatel 65+ (kart. č. 31.2)Podíl obyvatel nad 65 let věku na celkovém počtu obyvatel vypovídá o věkové struktuřeobyvatel obce lépe než poměr počtu obyvatel nad 65 let k počtu obyvatel do 14 let, který jezvykem uvádět. Zejména malé obce (např. na Vítkovsku) vykazují díky přistěhování několikapočetných rodin s dětmi skokovou změnu tohoto poměru, aniž by příznivější číslo mělo pozitivnívliv na soudržnost společenství obyvatel. Vysoký poměr seniorů k ostatnímu obyvatelstvusignalizuje potřebu (současnou i budoucí) zajištění dostatečné kapacity zařízení sociálnípéče.Změna počtu obyvatel bydlících v obci v období 2001 – 2011 (tab. č. 3)Ukazatel je vzhledem k hodnocenému pilíři vhodnější než změna trvale bydlících obyvatel,vypovídá lépe o skutečném využití území. Ve většině obcí a měst kraje počet obyvatelubývá a rozsáhlejší nárůst počtu obyvatel je zejména v obcích v dobré dopravní dostupnostivelkých měst (Ostrava, Opava, Frýdek-Místek, Třinec, Bruntál). Vzhledem k tomu, že sejedná o relativní ukazatel, je výrazně závislý na počtu obyvatel, a to v případě přírůstků iúbytků, takže smysl má jmenovat pouze větší obce. Mezi přírůstkovými obcemi jsou to obceMalenovice, Kaňovice, Budišovice, Nová Pláň a Dlouhá stráň s více než 40 % přírůstkembydlících, více než 20% nárůst je zaznamenán v obcích Mezina, Staré Město u Bruntálu,Dolní Domaslavice, Sviadnov, Žermanice, Čeladná, Pstruží, Horní Bludovice, Závišice, Olbramice,Václavovice, Smilovice a Vělopolí. Jedná se tedy zejména o obce v širším suburbanizovanémzázemí Ostravy, ale také o obce v okolí Slezské Harty. Mezi úbytkovými obcemis více než 20 % poklesem bydlících jsou Doubrava, Janov a Křišťanovice, nad 10 %úbytku má mnoho obcí, z větších měst např. Orlová, Rýmařov, Nový Jičín, Karviná a Havířov.82

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíMíra nezaměstnanosti - dosažitelní (kart. č. 47)Jedná se o podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob (%).V obecné rovině jde o inverzní ukazatel ekonomické výkonnosti území a ukazatel míry přizpůsobivostiobyvatelstva novým sociálně ekonomickým podmínkám s těsným vztahemk úrovni vzdělanosti obyvatelstva. V tomto ukazateli se kromě toho kombinují dlouhodoběpůsobící faktory jakým je postavení obcí ve vztahu k centrům dojížďky s aktuální situací nabídkyna trhu pracovních míst v těchto centrech.Nejnižší nezaměstnanost je v severozápadní části prstence satelitních sídel kolem Ostravy,dále v okolí Opavy, Nového Jičína a Frýdku-Místku. Souvislejší oblast nízké nezaměstnanostije v ose OS13 od Třince a okolí přes Jablunkov až k Mostům u Jablunkova.Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazuje velká část obcí a měst západní a jihozápadníčásti kraje - Osoblažsko, Bruntálsko, jih Rýmařovska, Vítkovsko a přilehlé obce ORP Opava.V ostatních částech MSK vykazují nadprůměrné hodnoty např. Karviná, Petřvald, z menšíchsídel pak obce v severní části správního obvodu ORP Kravaře a beskydské obce Bílá a HorníLomná.Počet volných pracovních míst přirozeném regionu na 1000 obyvatel (tab. č. 3)Konstrukce ukazatele vychází z vymezení přirozených regionů, tj. přirozených spádovýchoblastí z hlediska dojížďky za prací a do škol a z hlediska vybavenosti (Lubor Hruška-Tvrdý a kol. - Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje, 2011). Volná pracovní místav obcích těchto přirozených regionů byla sečtena a podělena počtem obyvatel regionu krát1000. Tento způsob stanovení ukazatele byl zvolen z toho důvodu, že nemá smysl počítats pracovními místy pouze v konkrétní obci, ale s pracovními místy běžně dosažitelnými vespádovém území. Výsledkem je očekávané zjištění, že nejlepší poměr počtu volných pracovníchmíst a počtu obyvatel je na Ostravsku, následuje Opavsko, Frýdecko-Místecko, Novojičínskoa Třinecko (srovnatelné hodnoty). Nejhorší situace je na Krnovsku a druhá nejhoršína Bruntálsku.Průměrná cena pozemků (kart. č. 40.1)Ukazatel, který kromě ekonomické výkonnosti vypovídá o sídelní atraktivitě území a dynamicejeho změn. Společně s údaji o migraci obyvatelstva také představuje významný indikátorprocesu suburbanizace.Nejvyšší ceny pozemků jsou jednak v nejvýznamnějších centrech sídelní struktury –v Ostravě, Opavě a Frýdku-Místku, jednak v obcích, kam směřuje zájem o bydlení movitějšíchobyvatel, a to jak do obcí v bezprostředním okolí velkých měst, tak do podbeskydskýchobcí dobře dopravně dostupných.Nejnižší ceny pozemků jsou podle očekávání na Osoblažsku a jihu Bruntálska a Rýmařovska,kde klesají až pod hodnotu 100 Kč/m 2 . V okolí Ostravy jsou výrazně levnější pozemkyna východ od města než na jeho západním a jihozápadním okraji. Přes zhoršené životníprostředí v těchto lokalitách je zde zájem o výstavbu rodinných domů stále značný, což jepodpořeno vysokou cenou nájemného na Ostravsku (na úrovni ¾ nájemného v Praze) anízkou cenou hypoték. V kombinaci s nízkou cenou pozemků a přetrvávajícím ideálem bydleníve vlastním rodinném domku je řešení problému bydlení tímto způsobem logické.83

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíKOMENTÁŘ K VYHODNOCENÍ PODMÍNEK PRO SOUDRŽNOST OBYVATEL V ÚZEMÍSouhrnný ukazatel soudržnosti společenství obyvatel může být interpretován různýmizpůsoby. Může to být např. sounáležitost obyvatel s územím a jejich stabilita - vůle „nestěhovatse pryč“ nebo souhrn výhodných podmínek pro bydlení – prostředí, dosažitelnost infrastruktury,příznivá délka dojížďky za prací a škol atd. Podobným způsobem byl tento pilířhodnocen v minulých etapách ÚAP MSK. Pod vlivem odborného zhodnocení minulé aktualizaceÚAP vybranými experty v gesci ÚÚR i vlastních zkušeností pořizovatele se ukázalojako nezbytné zdůraznit v hodnocení pilíře více přítomnost veřejné infrastruktury v obci –zdravotnictví, sociálních služeb, školství a kultury. Hodnocení by mělo vyjadřovat určitý „sociálnístandard“ obcí. Jinak totiž vycházejí jako nejlépe hodnocené ty obce, kam směřujesuburbanizace, obce s největšími migračními přírůstky, které de facto „parazitují“ na centrechsídelní struktury s vyšší vybaveností a zatěžují je čím dál více automobilovou dopravou.Rozvoj takových obcí není možné považovat za dlouhodobě udržitelný.V sídelní struktuře platí, že bez center s vybaveností nemohou fungovat obce s převažujícírezidenční funkcí, proto z nového hodnocení vychází střediska aglomerace výrazně lépenež z předchozích dvou etap. Dobré podmínky vykazují i obce s vazbou na tato centra amigračně ziskové obce Frýdlantska. Na druhé straně spektra jsou obce nejvíce odlehlé odjádra aglomerace, prakticky celé Bruntálsko, Rýmařovsko, Krnovsko a Vítkovsko a také částbeskydských obcí a severní výběžek Hlučínska.3.4. Souhrnné vyhodnocení podmínek pro udržitelný rozvoj územíSouhrnné vyhodnocení podmínek při udržitelný rozvoj území je provedeno na základěpředchozího hodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj asoudržnost obyvatel v území. Výsledné hodnocení je obsaženo v kartogramu č. 60.Vzhledem k výše uvedené nové metodice hodnocení se výsledek liší od výstupu z předchozích2 etap ÚAP, přesto nelze hovořit o zásadních neshodách.OBCE S NEJPŘÍZNIVĚJŠÍMI PODMÍNKAMI UDRŽITELNÉHO ROZVOJENejlepší podmínky ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje byli identifikovány u obcípři západním okraji Ostravy (Klimkovice, Vřesina, Stará Ves nad Ondřejnicí) a v podbeskydskéobci Čeladná. Jedná se o území, které se v posledních letech stalo objektem zájmu předevšímmladších lidí s vyšším vzděláním, kteří zde hledají (často i druhé) bydlení v přírodněatraktivním území s dobrou dopravní dostupností Ostravy. Obec Čeladná vzhledem ke svépoloze přitahuje i zájemce o druhé bydlení, ať už rodinného nebo apartmánového typu.Celkově příznivé podmínky pro udržitelný rozvoj jsou identifikovány také na západ odOstravy, zejména v mezi Ostravou a Opavou a v prostoru rozvojových os OS10 a OS13.Dobré podmínky mají také rekreačně atraktivní části Jeseníků a Beskyd. Hlavním limitemrozvoje západní části kraje je špatná dopravní dostupnost velkých aglomerací jakv Moravskoslezském kraji, tak v sousedním kraji Olomouckém.Nejméně příznivé podmínky jsou podle očekávání v odlehlých částech kraje,v Osoblažském výběžku, dále na jihu Rýmařovska a Bruntálska, na Vítkovsku a v severním84

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územívýběžku Hlučínska. Celá západní třetina kraje má tedy trvale horší rozvojové předpoklady ahorší podmínky pro sociální soudržnost území. Zhoršené podmínky jsou také na Karvinsku av některých podbeskydských obcích.Především větší města a obce v jejich nejbližším okolí vykazují nejčastěji kombinaci příznivýchhospodářských a sociálních podmínek založenou na polohovém potenciálu územía dobré vzájemné dopravní dostupnosti a hustotě osídlení, umožňující vyšší pracovní mobilituobyvatelstva. Tyto mimořádné podmínky jsou základním předpokladem alokace ekonomickýchaktivit, které návazně utvářejí širší nabídku pracovních příležitostí. Populační velikostsídel zpravidla koresponduje s vyšším rozsahem a standardem občanské vybavenosti.Tuto charakteristiku naplňuje vedle Ostravy většina významných sídelních center v širšímvymezení Ostravské aglomerace (viz kartogram č. 39.2), která však zároveň dosahují nízkýchaž velmi nízkých hodnot z hlediska podmínek pro příznivé životní prostředí.85

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje území4. SOUHRN ZJIŠTĚNÝCH STŘETŮ A PROBLÉMŮK ŘEŠENÍ V ÚPDNíže uvedený přehled představuje závěrečnou část aktualizovaného rozboru udržitelnéhorozvoje území. Zahrnuje jak střety a problémy nadmístního významu určené k řešenív ÚPD kraje, tak významné střety a problémy určené k řešení na úrovni ÚPD obcí. Tyto střetya problémy byly zjištěny následujícími způsoby:nové informace od poskytovatelů údajů o území,vyhodnocení aktualizovaných ÚAP ORP MSK,aktualizované SWOT analýzy,podněty evidované pořizovatelem v rámci průběžné aktualizace ÚAP MSK a v průběhuprojednávání zprávy o uplatňování ZÚR MSK.V přehledu nejsou zahrnuty záměry na provedení změn v území, které nepředstavujíproblém - záměr je shodný se záměrem ZÚR MSK, nebyl zjištěn nový podnět k prověřenívymezeného koridoru nebo plochy, příp. k redefinici příslušného problému a nové záměry,které nejsou ve střetu s limity ani hodnotami využití území a s jinými záměry.Problémy a střety k řešení v ÚPD lze podle jejich charakteru rozdělit na:nové záměry na provedení změn v území (tzn. neobsažené v platných ZÚR MSK) kteréjsou ve střetu s hodnotami a limity využití území,podněty k prověření změny vymezení koridorů a ploch, vymezených v platných ZÚRMSK (od poskytovatelů údajů o území nebo z aktualizovaných ÚAP ORP),ostatní problémy k řešení v ÚPD.Střety a problémy, které je možné formou územního průmětu nebo schematicky prostorověidentifikovat, jsou zobrazeny v problémovém výkresu a v tabulkové příloze Problémovývýkres – problémy, střety a závady v území. Kódy zobrazených jevů ve výkresu a tabulcemají vazbu na níže uvedené textové pasáže. Záměry, které se nepodařilo územně identifikovat,resp. problémy k řešení bez územního průmětu nebo s územním průmětem na celéúzemí kraje (zpravidla identifikované v rámci SWOT analýz) jsou uvedeny na závěr kapitoly.Významné střety nových záměrů s limity využití území byly identifikovány metodou GISanalýzy. Pro identifikaci problémů v území byly využity i studie pořízené Krajským úřademMoravskoslezského kraje, zejména Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje aúzemní studie Cílové charakteristiky krajiny Moravskoslezského kraje.86

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje území4.1. Problémy k řešení zobrazené v problémovém výkresuPřehled všech problémů je součástí problémového výkresu a tabulkové přílohy Problémovývýkres – problémy, střety a závady v území.DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURASilniční síťJednou z významných slabých stránek některých oblastí ve střední a západní části krajeje jejich nevyhovující napojení na nadřazenou silniční síť a s tím spojená stížená vazbak jádrovému území kraje. Tato skutečnost zároveň představuje jednu z bariér jejich hospodářskéhorozvoje a příčinu nepříznivých charakteristik ve vývoji osídlení (úbytek obyvatelstvamigrací). Z tohoto důvodu vymezují ÚAP jako jeden z problémů k řešení v rámci ÚPD krajei ÚPD obcí požadavky na zkvalitnění dopravního propojení problémových regionů.Dopravní propojení SOB3 Jeseníky - Králický Sněžník na centrální části kraje (A1)Východní část Jeseníků a jejich podhůří je Politikou územního rozvoje ČR zahrnuta dorepublikové specifické oblasti SOB3 Jeseníky - Kralický Sněžník. Její moravskoslezská částje okrajovou, z centrální části kraje špatně dostupnou, oblastí se slabou hospodářskou základnou.Oblast se vyznačuje nízkou hustotou zalidnění, spádová centra osídlení jsou poměrněslabá a nevytváří podmínky pro vznik nových pracovních příležitostí ani pro využitívysokého rekreačního potenciálu a přírodních hodnot území.Nad rámec ZÚR MS kraje přinášejí ÚAP kraje náměty na vytvoření kvalitního dopravníhopropojení:střední, resp. severní části Jeseníků včetně Bruntálu a Krnova jako hlavních nástupníchcenter do těchto rekreačních prostorů (I/11, I/57),oblasti v okolí vodní nádrže Slezská Harta jako prostoru s vysokým rekreačním potenciálem(I/46),Zkvalitnění dopravní vazby lze dosáhnout homogenizací celého úseku uvedených páteřníchkomunikací v návaznosti na dokončované, resp. připravované kapacitní dopravní spojeníOstrava – Opava (I/11, I/56).Napojení Vítkovska na přilehlé páteřní dopravní tahy (A2)Převážná část území správního obvodu ORP Vítkov je součástí specifické oblasti nadmístníhovýznamu SOB-N2 Budišovsko-Vítkovsko, jejímž určujícím znakem je absence prostorovýchvazeb směrem na jih a jihozápad v důsledku existence VÚ Libavá. V podmínkáchMS kraje má tato specifická oblast charakter vnitřní periferie. Pokles významu oblasti, historickypodmíněný ukončením těžby nerostných surovin (rudy, pokrývačské břidlice) byl umocněnpo r. 1945 vznikem vojenského újezdu Libavá. Hlavní sídelní centra (Vítkov, Budišovn.B.) mají jen slabý rozvojový potenciál mj. z důvodu nedostatečného napojení na nadřazenousilniční síť. Celý region je dopravně obsluhován pouze sítí silnic II. třídy s velmi proměnlivouúrovní (nepříznivý technický stav, prostorové vedení řady silničních úseků, řada úrovňovýchkřížení s železnicí apod.).87

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíZ tohoto důvodu ÚAP kraje přebírají požadavek formulovaný návrhem ZÚR MS kraje nazkvalitnění a rozvoj dopravního propojení této oblasti se sousedními rozvojovými oblastmia osami Moravskoslezského a Olomouckého kraje:ve vztahu k centrální části MS kraje se nabízí posílení vazeb na⇒ dálnici D47 v ose Vítkov – Odry – MÚK Mankovice (silnice II/442),⇒ silnici I/57 v ose Vítkov – Větřkovice – Březová (silnice II/462), ve vztahu k Olomouckému kraji pak propojení v ose Vítkov – Budišov n. B. (II/442) -Moravský Beroun (silnice III. třídy) v návaznosti na páteřní tah silnice I/46, který v širšíchrelacích zajišťuje vazbu Opavska na krajské město (Opava - Šternberk – Olomouc –R35, R46).Silniční napojení Osoblažska na spádová sídelní centra s využitím území Polska (A3)Oblast Osoblažského výběžku (správní obvod POÚ Osoblaha) se dlouhodobě vyznačujeextrémně slabou ekonomickou základnou a s tím souvisejícími nepříznivými hodnotamivětšiny základních socioekonomických a sociodemografických charakteristik. Z výsledkůvyhodnocení dostupnosti dálniční a silniční sítě je patrné, že většina obcí v této oblasti vykazujenejen nedostačující dostupnost nadřazené silniční sítě, zajišťující vazbu k jádrovémuúzemí kraje, ale také velmi špatnou dostupnost nejbližších spádových center (Krnov, Opava).Z těchto skutečností se odvíjí námět na nové silniční propojení Osoblažska a Krnovapřes území Polska v ose Osoblaha – Bohušov – Krnov s možným využitím silnice I. třídyKrnov – Głubczyce v úseku Mokre (Polsko) - Pietrowice - Krnov. Pro posílení vazeb na centrálníčást MS kraje lze doporučit k prověření spojení v ose Osoblaha – Głubczyce – Włodzienin– Opava. Potenciál pro obnovení místních přeshraničních vazeb spočívá v rekonstrukcia v obnoveném propojení silniční a cestní sítě na obou stranách hranice (např. Osoblaha -Dytmarów - Prudnik, Slezské Rudoltice – Rusín – Glubczyce, Slezské Rudoltice – Równe,Osoblaha - Raclawice Šlaskie atp.). Prověření těchto námětů je podmíněno koordinací sezástupci polské strany. Silnou stránkou těchto námětů je poměrně hustá silniční a cestní síťna obou stranách státní hranice. Slabinou je velmi špatný technický stav většiny těchto komunikací.Chybějící dopravní propojení sídel (P-S1 až P-S4)V některých částech území zcela chybí vyhovující silniční spojení mezi sídly (mezi obcemii místními částmi obcí). Spojení sídel může být řešeno obnovou a úpravou někdejšíchcest.Jedná se o následující území:ORP Bílovec, ORP Ostrava a ORP Odry:Bílov - Bravinné (Fulnek) (P-S1)Bítov – Zbyslavice (P-S2)Lhotka (Bílovec) – Bravantice (P-S3)ORP Jablunkov:Hrčava – Bukovec (P-S4)88

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíOstatní problémy silniční sítě (P-D1 až P-D32)Problémem záměrů silniční sítě jsou především potenciální střety záměrů s limity a hodnotamiúzemí, zvláště zájmy ochrany přírody a krajiny a stávající zástavbou (P-D10, P-D11,P-D14, P-D16, P-D17, P-D26, P-D31 a P-D32).Do problémového výkresu byly dále zařazeny i některé nedořešené problémy, např. nedořešenývýběr variant komunikace v Opavě (P-D8), nenávaznost dopravních záměrů nahranicích ORP Ostrava a Frýdek-Místek (P-D28), nutnost koordinovat v dalších fázích přípravyzáměr se Zlínským krajem (P-D18), návrh dopravního řešení v Nových Heřminovechv souvislosti se záměrem vodní nádrže a doprovodných opatření (P-D24).Většina zobrazených problémů silniční sítě se týká rozdílů vymezení záměrů v datechposkytovatelů a v ZÚR MSK (P-D1 až P-D6, P-D9, P-D19 až P-D23, P-D25, P-D29). Prověřenítěchto odchylek bude součástí aktualizace ZÚR.Železniční dopravaPropojení železniční sítě s Polskem (B1, B2, B3)V rámci železniční sítě vymezují ÚAP námět k prověření možností přeshraničního propojeníOpavy s přilehlými obcemi v Polsku a navázáním na tamější železniční trať (B1) aobdobně Chuchelné (B2). Nejvíce připraveným záměrem je prodloužení koncové úzkorozchodnétrati Třemešná – Osoblaha ve spojení Osoblaha – Raclawice Šlaskie, variantněOsoblaha – Scyborzice Male (B3).Námět navazuje na již realizované a připravované aktivity na koncové „osoblažské“ úzkorozchodnétrati č. 298 Třemešná ve Slezsku – Osoblaha, jejímž provozovatelem jsouSlezské zemské dráhy. Známé záměry jsou orientovány na rozšíření provozu a navýšeníkapacity tratě především pro rekreační využití jako součást aktivit, jejichž cílem je ekonomickéoživení Osoblažska rozvojem cestovního ruchu, založeným na zpřístupnění a využívánípřírodních a kulturně historických atraktivit tohoto prostoru.K záměru se zpracovává projektová dokumentace a připravuje se jeho realizace. Zahlavní možné přínosy případné realizace tohoto námětu lze považovat:vytvoření podmínek a předpokladů pro posílení atraktivity a vyšší využitelnosti úzkorozchodnétrati s přesahem na polské území,provázání kolejového systému na česko-polské hranici jako podpora pro rozvoj každodenníi rekreační dopravy v okrajové, hospodářsky oslabené oblasti Osoblažska a přilehléčásti Polska.Vlakotramvaj (P-Vt1 a P-Vt2)Dalším námětem k řešení je přetrvávající zájem obcí Orlové (P-Vt1) a Hlučína (P-Vt2) ospojení s Ostravou pomocí vlakotramvaje. Obě obce tyto záměry evidují ve svých ÚAP, naúzemí Ostravy však navazující trasy vlakotramvaje nejsou dořešeny.89

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíVysokorychlostní trať (P-D30)Záměr republikového významu – rezerva pro vysokorychlostní trať byl proti platnýmZÚR MSK zčásti nově vymezen. Problémem k řešení je průchod trasy územím Natura 2000a zastavěným územím.Letecká doprava (P-D34)Rozvoj letecké dopravy je v rámci hodnocení podmínek pro udržitelný rozvoj pozitivněhodnocen měřítkem kraje, ale obce v sousedství letiště jej vnímají jinak. Problémem je střetzáměrů na rozšíření letiště se zájmy obce Petřvald na rozvoji obytné zástavby v jeho okolí.Vodní doprava (P-D33)Záměr kanálu D-O-L (územní rezerva) nebyl dosud ministerstvem dopravy a státemv rámci mezinárodní smlouvy opuštěn. Jeho potenciální výstavba by však podstatným způsobemovlivnila vodní režim v území a mohla způsobit podstatnou redukci či dokonce zánikCHKO Poodří a ohrozit s ním spojené území EVL a ptačí oblasti Natura.VODOHOSPODÁŘSKÁ INFRASTRUKTURALAPV (P-V1 až P-V4)ZÚR MSK vymezují plochy územních rezerv celkem v lokalitách geologicky, hydrologickya morfologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod (dále jen „LAPV“). Tyto lokalityjsou navrženy k územní ochraně zejména jednak z důvodu možné budoucí potřeby zajištěnízáložních zdrojů pitné a užitkové vody v důsledku deficitu vodohospodářského potenciálukrajiny způsobeného klimatickou změnou, jednak z důvodu zajištění protipovodňové ochranyúzemí níže na toku. Lokality jsou hájeny jako územní rezerva, v případě převedení do kategorie„návrh“ by bylo nutno řešit významné střety těchto záměrů s ochranou přírody a krajiny.Svým charakterem představují LAPV záměry republikového významu, měly by být tedy hájenyna úrovni PÚR ČR.ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURAObnovitelné zdroje energie (P-E1 až P-E16)Přehled záměrů na provedení změn v území eviduje značné množství záměrů na výstavbuvětrných elektráren (VTE). Z výkresu záměrů je patrné, že převážná většina záměrůna umístění větrných elektráren je situována do hornatého reliéfu Nízkého Jeseníku a Oderskýchvrchů. Dotčená území zároveň představují přírodně a krajinářsky nejhodnotnější oblastiMSK. Extenzivní a nekoordinovaný rozvoj výstavby by byl nepochybně spojen s rizikemzásadního narušení těchto hodnot. Tento předpoklad potvrdila i územní studie Vyhodnoceníposouzení záměrů velkých výškových, plošných a prostorových rozměrů v krajině Moravskoslezskéhokraje. Byl identifikován nejen významný negativní vliv jednotlivých VTE, alezejména jejich synergický efekt (P-E1 až P-E16). Současně byl identifikován střet záměrů tří90

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územívětrných parků s dlouhodobě sledovaným záměrem republikového významu - vedení VVN400 kV Krasíkov – Horní Životice (P-E10, PE-11, PE-12).Pro naplnění ust. § 18 odst. 4 stavebního zákona je proto nezbytné v ÚPD na úrovnikraje i jednotlivých obcí formulovat opatření pro regulaci těchto záměrů s cílem zajištěníochrany krajiny těchto oblastí.Plocha rezervy pro energetický zdroj (P-E22)Potenciální problém představuje v případě reálné přípravy záměr energetického zdrojev Blahutovicích (P-E22), prozatím hájený jako územní rezerva. Kromě toho, že se jedná ostavbu velkých rozměrů, hrozí v případě realizace doprovodné vodní nádrže změna vodníhorežimu CHKO Poodří a další vlivy na přírodu a krajinu.Zásobování elektrickou energií (P-E17 až PE-23)Problémem k řešení jsou možné střety trasy vedení VN a VVN se zájmy ochrany přírodya krajiny, zejména územím Natura - vyvedení výkonu z elektrárny Dětmarovice na hraniciPolska ( P-E23). Ostatní vyznačené problémy se týkají potřeby prověření trasy koridoru ZÚRna podkladu nových dat o záměrech vedení vysokého a velmi vysokého napětí (P-E17 až P-E21).Zásobování plynem (P-E24)Plynovod Libhošť – Třanovice křižuje nivu řeky Morávky, kde je vyhlášeno území národnípřírodní památky a území EVL Natura.Produktovod (P-E25)Údaje k záměru produktovodu Loukov – Sedlnice od poskytovatele údajů se liší od vymezenéhokoridoru ZÚR MSK.AKTUALIZACE NADREGIONÁLNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉSTABILITY (P-U1 až P-U10)Ze zkušeností z aplikace ZÚR MSK vyplývá, že je třeba rozšířit pás území, v němž jemožno v územních plánech vymezit nadregionální a regionální ÚSES (zvětšit „manévrovacíprostor“ pro upřesnění biokoridorů).Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability (ÚSES) byl na území Moravskoslezskéhokraje vymezen nově ZÚR MSK. Vymezení ÚSES vychází ze schválenýchúzemních plánů velkých územních celků a aktualizace provedené na podkladu Generelunadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje (Ageris, s.r.o.,2007), Návrhu změn a dopřesnění nadregionálního a regionálního ÚSES v oblasti Jablunkovskébrázdy (Ageris, s.r.o., 2007) a Studie ÚSES města Ostravy (G-Consult, s.r.o., 2007).Vymezení nadregionálního ÚSES bylo s MŽP projednáno a následně schváleno dopisem zedne 4. 9. 2008 (č.j. 4345/610/08-57432/ENV/08).V červnu 2013 byla krajskému úřadu doručena v rámci datové sady AOPK ČR z pověřeníMŽP „koncepční data pro účely vymezení aktualizace nadregionálních biocenter91

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územív územně plánovacích dokumentacích“. Přesto, že aktualizace biocenter byla ve fázi zpracovánís MŽP konzultována a ze strany KÚ MSK připomínkována, vymezení v zaslaném podkladuje odlišné od vymezení v ZÚR MSK a připomínky úřadu nejsou zohledněny. Téma byloproto zařazeno do problémů k řešení.Ze zkušeností z aplikace ZÚR MSK vyplývá, že je třeba rozšířit pás území, v němž jemožno v územních plánech vymezit nadregionální a regionální ÚSES (zvětšit „manévrovacíprostor“ pro upřesnění biokoridorů).OSTATNÍ MOŽNÉ STŘETY A PROBLÉMY K ŘEŠENÍKrajské integrované centrum - KIC (P-O1)Záměr vybudování Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů vMoravskoslezském kraji vznikl na základě snahy o splnění cílů stanovených v Plánu odpadovéhohospodářství České republiky. Tento záměr byl zakomponován v Plánu odpadovéhohospodářství Moravskoslezského kraje, schváleného v roce 2004 jako součást krajskéhosystému nakládání s komunálními odpady, jehož nedílnou součástí dále tvoří systémy nakládánís odpady v jednotlivých obcích (intenzifikace sběru tříděného odpadu). Ze závěrůstudie proveditelnosti vzešlo jako doporučená varianta zařízení pro energetické využíváníodpadů s technologií roštového spalování, bez kombinace se zařízením na mechanicko biologickouúpravu odpadů, s celoroční dodávkou energií do odběratelských sítí, s umístěnímzařízení v lokalitě Karviná-Barbora. Realizace projektu by zásadně pomohla v kraji snížitskládkování odpadů, nahradit cenné neobnovitelné suroviny a přitom vytvořit dostatečnýprostor pro další rozvoj separace a materiálové využívání odpadů. Příprava projektu bylapozastavena žalobou neziskové organizace, která se obává, že by unáhlenou výstavboumohlo dojít k poškození biotopu vzácného hmyzu – vážky plavé. Soud vydal předběžnéopatření s odkladným účinkem, ovšem dodnes nerozhodl. Záměr byl proto zařazen do problémůk řešeníPlocha pro lehký průmysl a skladování v blízkosti CHKO Poodří (P-O2)Záměr vybudování plochy pro lehký průmysl a skladování v těsné blízkosti území CHKOPoodří představuje střet se zájmy ochrany přírody a krajiny. Výstavba rozsáhlé zpevněnéplochy může ovlivnit vodní režim v území, který je pro nivní oblast Poodří zásadní. V blízkostise navíc nachází území EVL a ptačí oblasti Natura.Plocha pro integrované centrum nakládání s odpady (P-O3)Záměr integrovaného centra pro nakládání s odpady je umístěn v území, které je migračněvýznamné (Fulnek, místní část Děrné) a představuje tedy možný střet se zájmyochrany přírody. Plocha je navíc obtížně dopravně dostupná, záměr by vyžadoval dobudovánídopravní infrastruktury spolu s budoucí zátěží území dopravou.Území ovlivněné důlní činností – Karvinsko (P-O6)Území představuje „jádrovou část“ specifické oblasti republikového významu SOB4 Karvinskove vymezení platných ZÚR MSK. Určujícím znakem tohoto území je vysoká zátěžúzemí těžbou a úpravou uhlí (poklesové kotliny, odvaly, odkaliště), koncentrace zařízení a92

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíkoridorů energetické infrastruktury a s tím související snížená kvalita životního prostředí(ovzduší, krajina).Karvinská část ostravsko-karvinského revíru zůstane ve známém výhledu nejvýznamnějšímzdrojem černého uhlí v rámci ČR, takže toto území bude i v budoucnu těmito aktivitamivýznamně ovlivněno. Území nejvíce dotčené těžbou černého uhlí je v rámci platnýchZÚR MSK vymezeno prostorem Karviná (v celém rozsahu nebo větší část k.ú. Louky nadOlší, Darkov, Karviná-Doly, Staré Město u Karviné a částečně k.ú. Karviná-město a Ráj) –Doubrava (k.ú. Doubrava u Orlové, v celém rozsahu) - Dětmarovice (částečně k.ú. Dětmarovicea Koukolná) – Orlová (v celém rozsahu nebo větší část k.ú. Lazy u Orlové a Orlová,částečně k.ú. Horní Lutyně a Poruba u Orlové) – Petřvald (částečně k.ú. Petřvald u Karviné)– Havířov (částečně k.ú. Dolní Suchá a Prostřední Suchá) – Horní Suchá (částečně k.ú.Horní Suchá) – Stonava (k.ú. Stonava, v celém rozsahu) - Albrechtice (částečně k.ú. Albrechticeu Českého Těšína).Územní aspekty variant dalšího rozvoje těžby byly prověřovány v rámci „Územní studiespecifické oblasti SOB4 Karvinsko“ 9 . Studie konstatuje, že pouze varianta I (minimální) jeakceptována platnou ÚPD dotčených měst a obcí. Varianty II. (střední) resp. III. (maximální)jsou spojeny jednak s dalším rozšířením vlivů poddolování na zastavěná, resp. vymezenázastavitelná území a jednak s rozšířením území vyžadujícím úplnou rekonstrukci krajinnéstruktury. Pokud by další rozvoj těžby černého uhlí měl být realizován podle varianty II. neboIII., jak byl popsány v citované studii, bude nezbytné v rámci ÚPD podrobně prověřit jejichúzemní důsledky, definovat přípustnou úroveň ovlivnění povrchu a případně modifikovatkoncepci územního rozvoje dotčených sídel. Pro stabilizaci, ochranu a rozvoj ostatních funkcív tomto území je nezbytná trvalá koordinace těžebních aktivit s ostatními zájmy na využitíúzemí v rámci ÚP dotčených obcí, přičemž dlouhodobým cílem, odvislým od postupnéhodotěžování využitelných zásob a od celkové pozice černého uhlí v rámci palivoenergetickézákladny ČR je komplexní revitalizace území založené na polyfunkčním využití rekultivovanýcha revitalizovaných ploch ve vazbě na vlastnosti a požadavky okolního území a začleněníhodnotných přírodními prvků vzniklými přirozenou sukcesí do systému veřejné zeleně.Potenciální záměr těžby na Frenštátsku (P-O7)Významné zásoby černého uhlí na Frenštátsku jsou příčinou konfliktu zájmů v území.Na jedné straně stojí snaha o využití tohoto nerostného bohatství, na druhé straně ohroženíživotního prostředí obyvatel obcí v území dotčeném těžbou a závažné vlivy na CHKO Beskydyvčetně území EVL a ptačí oblasti Natura. Přestože vlastní těžba zatím není aktuální,obce v území usilují o realizaci opatření, které by budoucí těžbě zabránily.Záměry vyhlášení krajinných památkových zón (P-O4 a P-O5)Na území kraje uplatnilo Ministerstvo kultury dva záměry na vyhlášení krajinných památkovýchzón – Hradec nad Moravicí (P-O4) a Štramberk (P-O5). Vyhlášky, kterými by bylyobě zóny stabilizovány, však dle údajů ministerstva zatím nejsou ani v plánu přípravy, jesnaha přenést hájení tohoto území na nástroje územního plánování.9 Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. 12/201093

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje území4.2. Obecné problémy k řešeníExtenzivní rozvoj sídel (suburbanizace)Aktualizace ÚAP MSK 2013 potvrdila pokračují trend tzv. „suburbanizace“ - tzn. stěhováníměstského obyvatelstva a dalších aktivit z jader větších měst do obcí tvořících jejichzázemí včetně vzniku nových obytných zón nebo areálů komerční občanské vybavenostičasto bez vazby na stávající sídelní strukturu a s novými nároky na realizaci dopravnía technické infrastruktury. Z kartogramů č. 30.2., 35.1., 35.2. a 50.2. jsou patrné, že základnísymptomy tohoto trendu, tzn.:vysoký přírůstek počtu obyvatel stěhováním,dynamický rozvoj bytové výstavby, zejm. rodinných domů,nárůst podílu zastavěných ploch,se vyskytují ve východní části kraje a koncentrují se především do obcí po obvodu velkýchměst (Ostrava, Frýdek-Místek, Havířov Třinec) a dále do obcí s atraktivním přírodním prostředímna úpatí Moravskoslezských i Těšínských Beskyd. V západní části kraje je tentotrend patrný zejména v obcích v okolí Bruntálu a částečně Opavy.Kromě již zmíněných nároků na dodatečný rozvoj dopravní a technické infrastruktury jenegativním důsledkem tohoto trendu extenzivní rozrůstání sídel do volné krajiny. V případěvýchodní části MSK se zvýšeným výskytem svahových deformací k tomu dále přistupujeriziko vymezování nových zastavitelných území na plochách se sníženou únosností základovéhoprostředí.Z výše uvedených důvodů byla regulace extenzivního rozvoje sídel formulována jakopriorita územního plánování kraje v rámci platných ZÚR MSK. Pro aplikaci této priority přivymezování nových zastavitelných ploch v ÚPD obcí lze doporučit postup dle následujícíchzásad:pro zástavbu využívat především plochy navazující na centrální části obcí a na jádraoddělených sídel, kde je předpoklad efektivního využití vynaložených investic do dopravnía technické infrastruktury,nové rozvojové plochy pro bydlení a podnikání navrhovat citlivě s ohledem na ochranunezastavěného území (pohledový obraz, zachování krajinných struktur), dostupnost dopravnía technické infrastruktury a s ohledem na celkovou urbanistickou koncepcí sídla,dbát na přiměřené využití a urbanistické zefektivnění stávající rozptýlené zástavby,vycházet z reálného vývoje počtu obyvatel; velikost návrhových ploch by měla reflektovatočekávanou poptávku po bydlení, ve které by měla být zohledněna přiměřená rezerva,nevymezovat zastavitelné plochy v záplavových územíchnevymezovat zastavitelné plochy v území bez odpovídající dopravní a technické infrastrukturyv oblastech se zvýšeným výskytem svahových deformací zahrnout do podmínek využitíploch s rozdílným způsobem využití průkaz nenarušení stability horninového prostředí.94

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíLokalizace problému:Řešení v ÚPD:celé území kraje, zejména okolí přirozených sídelních center aatraktivní obce s dobrou dopravní dostupností (Podbeskydí)ÚP, ZÚRKanalizace a ČOVJiž ÚAP MSK 2009 konstatovaly jako jeden z významných problémů nevyhovující úroveňodvádění a likvidování odpadních vod, kdy podíl připojených obyvatel na kanalizaciz celkového počtu obyvatel kraje byl nižší než průměr ČR. Jako problém s možnou potřebouřešení v rámci ÚPD obcí byly identifikovány „aglomerace“ s více jak 2 000 obyvatel: Orlová,Vítkov, Dolní Lutyně, Hať, Raškovice, Dětmarovice a Trojanovice. Implementací směrniceRady ES č. 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod došlo k výraznému urychlenípřípravy záměrů v jednotlivých lokalitách. Z tohoto hlediska aktualizované ÚAP evidují jakoproblémovou pouze „aglomeraci“ Dětmarovice. To ovšem neznamená, že situace na úsekučištění odpadních vod je uspokojivá. Menší obce zpravidla oddílnou kanalizaci s čističkounemají.Problémem obcí s rozptýlenou slezskou zástavbou je vysoká ekonomická náročnostbudování kanalizace (dlouhé kanalizační řady v území s nedostatečnou hustotou).Lokalizace problému:Řešení v ÚPD:celé území kraje, zejména obce do 2000 obyvatel s rozptýlenouzástavbouÚPKoordinace protipovodňových opatřeníVýznam MSK z hlediska vzniku povodňových situací je umocněn skutečností, žez hydrologického hlediska celé náleží k horním částem povodí významných vodních toků(zejm. Odra a Morava). V důsledku extrémních povodňových situací v druhé polovině devadesátýchlet došlo k vypracování strategických dokumentů řešících problematiku protipovodňovéochrany na celostátní a následně i regionální úrovni v rámci tzv. Plánů oblasti povodí.V případě poldrů územní rozsah těchto retenčních prostorů určených k rozlivům povodnězpravidla nepřesahuje správní obvod jedné obce. Podobně jako v případě vodních nádržívšak jejich využití zásadním způsobem ovlivňuje rozsáhlá území níže na povodí danéhotoku, čímž tato opatření beze zbytku naplňují charakter ploch nadmístního významu vesmyslu § 2 odst. 1 písm h) stavebního zákona. Z tohoto důvodu je nutné další upřesňovánívymezení ploch pro umístění vodních nádrží jakož i další opatření protipovodňové ochranykoordinovat v rámci ÚPD obcí, jejichž správní obvod zasahuje do části povodí ovlivněnékonkrétním záměrem.Lokalizace problému:Řešení v ÚPD:celé území krajeÚP95

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje území4.3. Problémy zjištěné z ÚAP ORP a činnosti pořizovatelů ÚPProblémy popsané v této kapitole vychází jednak z problémů k řešení popsanýchv rozborech udržitelného rozvoje 2. úplné aktualizace ÚAP ORP, jednak z praxe pořizováníúzemních plánů a činnosti nadřízeného orgánu. V popisu jejich lokalizace je zohledněno takéúzemí, ve kterém v rámci konkrétních ÚAP problém přímo popsán nebyl, ale kde se problémvyskytuje (na základě znalosti území). Některé problémy nejsou přímo řešitelné nástrojiúzemního plánování, ale územní plánování je může nepřímo ovlivnit.DOPRAVAPrůchod frekventované komunikace (silnice I. a II. třídy) zastavěným územím obcePrůchod frekventované komunikace znamená nejen ohrožení zdraví obyvatelstva imisemia hlukem z dopravy a zvýšené riziko dopravních nehod, ale také nemožnost využitínáměstí/návsi jako veřejného prostranství nebo nemožnost „humanizace“ komunikace -šířkové omezení nedovoluje vybudování chodníků, cyklostezek a zelených pásů. Protoje třeba podporovat budování obchvatů obcí, případně opatření ke zpomalování dopravyv sídlech.Lokalizace problému:Řešení v ÚPD:celé území krajeZÚR, ÚP, RPNevyhovující šířka místních komunikací obsluhujících obytnou zástavbuZvláště na území rozptýlené slezské zástavby vzniká jejím postupným nekoncepčnímzahušťováním problém s kapacitou obslužných komunikací, které jako bývalé polní cestynevyhovují šířkou zvýšené frekvenci dopravy.Lokalizace problému:zejména ORP Ostrava, Bohumín, Orlová, Havířov, Karviná,Český Těšín, Třinec, Jablunkov, Frýdlant nad Ostravicí, Frenštátpod RadhoštěmŘešení v ÚPD:ÚP, RP Střet záměrů dopravní a technické infrastruktury s územím soustavy Natura 2000Zejména v severovýchodní části kraje, v územích zasažených těžbou a následně rekultivovanýchnebo ponechaných přirozené sukcesi, byla vymezena četná území soustavyNatura 2000, která jsou nyní v kolizi s dlouhodobě hájenými záměry dopravní a technickéinfrastruktury (VRT, silnice I/68, průplav D-O-L, Krajské integrované centrum). Problémse týká i přírodní nivy řeky Odry.Lokalizace problému:Řešení v ÚPD:celé území kraje, zejména ORP Bohumín, Orlová, Karviná, Třineca celé území CHKO PoodříZÚR, ÚP, RPOmezení nebo rušení provozu na regionálních železničních tratích, nevyhovujícíumístění zastávekProvoz na regionálních železničních tratích je ohrožen z důvodu údajné ekonomické náročnostia odlivu cestujících. Omezení spojů vede ale k dalšímu úbytku cestujících a96

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územísnížení rentability provozu. Příklady z jiných krajů však ukazují, že privatizace trati můžeproblém vyřešit. Zachování železniční dopravy je významné z hlediska dopravní dostupnostiobcí a podpory sociálního a ekonomického pilíře udržitelného rozvoje. Na některýchúsecích je žádoucí doplnění, případně přesun železničních zastávek do vhodnějšíchpoloh bez dalších nároků na infrastrukturu.Lokalizace problému:všechny ORP s výjimkou Ostravy, Orlové, Karviné, Havířova aJablunkovaŘešení v ÚPD:Nedostatečná síť bezpečných cyklostezekúkol je pouze částečně řešitelný nástroji územního plánováníNedostatečná síť vzájemně propojených cyklostezek oddělených od motorové dopravyje problémem nejen pro rozvoj rekreace a cestovní ruchu, ale zejména pro udržitelnoudopravu ve městech a obcích (cesty do škol a do zaměstnání).Lokalizace problému:celé území krajeŘešení v ÚPD:ÚP, RP, částečně ZÚRChybějící dopravní propojení sídel (vozidlová doprava)V některých částech území zcela chybí vyhovující silniční spojení mezi sídly (mezi obcemii místními částmi obcí). Spojení sídel může být řešeno obnovou a úpravou někdejšíchcest.Lokalizace problému:Řešení v ÚPD:ORP Bílovec (Bítov-Zbyslavice, Lhotka-Bravantice, Bílov-Bravinné), ORP Jablunkov (Hrčava-Bukovec)ÚP, RP, částečně ZÚRNedostatečná kapacita parkovišť v sídlech i v centrech rekreace a cestovníhoruchuDeficit parkovacích stání je výrazný zejména v panelových sídlištích (dimenzovaných na1 stání pro 4 byty) a hlavních centrech rekreace.Lokalizace problému:všechna města kraje nad 3000 obyvatelrekreační střediska na území Hrubého Jeseníku a BeskydŘešení v ÚPD:ÚP, RPDořešení problematiky vlakotramvají jako druhu příměstské dopravyNa správním území některých ORP je navržena vlakotramvaj pro dopravní spojení s Ostravou.Záměry nemají návaznost v ÚAP ORP Ostrava, případně jsou formulovány pouzev textu bez územního vymezení (Havířov).Lokalizace problému:Řešení v ÚPD:ORP Orlová, Karviná, Havířov, Hlučín, OstravaZÚR, ÚP, RPTECHNICKÁ INFRASTRUKTURANedostatečné odkanalizování obcí97

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíVíce než polovina obcí nemá oddílnou kanalizaci zakončenou v ČOV. V rozptýlené zástavbě(zejména východní část kraje) je budování kanalizace ekonomicky natolik náročné,že velká část území obcí zůstává bez kanalizace, s vypouštěním splaškových voddo septiků a často netěsných žump. Problém se týká i rekreační zástavby, zejménav okolí vodních nádrží (znečištění povrchových vod).Lokalizace problému:Řešení v ÚPD:celé území krajeZÚR, ÚP, RPOBYVATELSTVO A BYDLENÍZastavěné území a vymezené zastavitelné plochy v záplavovém územíVětšina obcí ležících v údolních nivách má část zastavěného území a zastavitelné plochyv územním plánu v záplavovém území. Zastavěné území je nutno chránit protipovodňovýmiopatřeními, ale tak, aby se problém nepřenášel na sídla níže po toku. Zastavitelnéplochy, vymezené mnohdy v dávné minulosti, je třeba pokud možno změnit nanezastavěné území. Nové plochy v záplavovém území zásadně nevymezovat.Lokalizace problému:celé území krajeŘešení v ÚPD:ÚPZastavitelné plochy v území nevhodném pro vsakování a v bezodtokových zónáchZastavitelné plochy v územních plánech se díky specifickým geologickým podmínkám(poklesy vlivem těžby) nacházejí v území nevhodném pro vsakování a v bezodtokovýchzónách. Technická opatření k vyřešení tohoto problému jsou neúměrně ekonomicky náročná,plochy je třeba pokud možno změnit na nezastavěné území. Nové plochy na tomtoúzemí zásadně nevymezovat.Lokalizace problému:ORP Karviná, Orlová, BohumínŘešení v ÚPD:ÚPZastavěné území a vymezené zastavitelné plochy v geologicky nestabilním území(sesuvy, poddolované území)Zastavěné území a zastavitelné plochy v územních plánech se nacházejí geologickynestabilním území, a to jak v místech potenciálních sesuvů půdy (Beskydy), takv poddolovaném území (Ostravsko-Karvinská pánev). Technická opatření k vyřešení tohotoproblému jsou neúměrně ekonomicky náročná, plochy je třeba pokud možno změnitna nezastavěné území. Nové plochy na tomto území zásadně nevymezovat.Lokalizace problému:ORP Frýdek-Místek, Jablunkov, Ostrava, Karviná, Orlová, BohumínŘešení v ÚPD:ÚPVymezení ploch bydlení jako náhrada za zástavbu likvidovanou kvůli těžběDůsledkem potenciálního rozšíření těžby v SOB Karvinsko bude likvidace části obytnézástavby, za kterou by v územních plánech obcí měly být vymezeny plochy odpovídají-98

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územícího rozsahu ve stabilním území, které není ohroženo záplavami, poklesy ani budoucítěžbou.Lokalizace problému:ORP Karviná, OrlováŘešení v ÚPD:ÚPNekoncepční vymezování zastavitelných ploch obecněZastavitelné plochy jsou zvláště změnami územních plánů vymezovány nekoncepčně,podle požadavků jednotlivých vlastníků. Jsou to plochy, pro které není opodstatněníz hlediska urbanistického (směry a póly rozvoje obce), ani z hlediska ekonomie zástavby(vysoké náklady na provoz a údržbu dopravní a technické infrastruktury). Vymezenízastavitelných ploch by mělo předcházet hodnocení zátěže území novou zástavbou aposouzení přiměřenosti nabídky volných ploch.Lokalizace problému:Řešení v ÚPD:celé území krajeÚPZastavitelné plochy vymezené v lokalitách s vysokými nároky na vybudování aúdržbu veřejné dopravní a technické infrastrukturyZastavitelné plochy v územních plánech jsou vymezeny ve vzájemně odlehlých lokalitáchv řídce zastavěném území (zvláště slezská zástavba). Vybudování a údržba veřejnédopravní a technické infrastruktury jsou neúměrně ekonomicky náročné, plochy jetřeba pokud možno změnit na nezastavěné území. Nové plochy s nízkou ekonomií zástavbynevymezovat.Lokalizace problému:celé území kraje, zejména slezská zástavbaŘešení v ÚPD:ÚPPřiměřené využití a urbanistické zefektivnění rozptýlené slezské zástavbyRozptýlená zástavba je ze typů zástavby nejnáročnější na dopravní a technickou infrastrukturu(viz výše). Z toho důvodu je třeba zamezit živelnému zastavování celéhosprávního území obcí, vymezovat zastavitelné plochy a podporovat výstavbuv koncepčně vybraných rozvojových plochách s důrazem na ekonomii zástavby.Nadměrné zastavitelné plochy vymezené v sídlech s dlouhodobým poklesemobyvatelstvaMnohé obce vykazují trvalý pokles počtu obyvatel, ale v územních plánech je vymezenotomuto trendu neodpovídající množství zastavitelných ploch pro bydlení a další plochypřibývají v rámci změn. Novým územním plánům a změnám by mělo vždy předcházetposouzení přiměřenosti nabídky volných ploch.Lokalizace problému:Řešení v ÚPD:zejména ORP Vítkov, Bruntál, Rýmařov, KrnovÚPPodpora atraktivity bydlení ve městechPro zpomalení suburbanizačních trendů je potřebné zlepšit prostředí měst jako místk životu. K tomu je potřeba mj. revitalizovat prostředí sídlišť i městských center (nejenjednotlivé domy), budovat a udržovat veřejná prostranství, nabídnout obyvatelům99

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územídobrou udržitelnou dopravu (kvalitní hromadnou dopravu, bezpečné cyklostezky procestu do práce a do školy, atraktivní pěší trasy), snižovat zátěž hlukem a imisemi (obchvaty,úprava hlavních tahů motorové dopravy, zelené pásy) a zlepšit dostupnost krátkodobérekreace (propojení zastavěného území s rekreačním zázemím města). Potenciálpříměstské rekreace je stále nedostatečně využitý.Lokalizace problému:Řešení v ÚPD:celé území kraječástečně ÚP, RP, jiné nástroje než ÚPDNedostatečná infrastruktura služeb pro senioryVzhledem ke stárnutí obyvatelstva kraje již nyní kapacita služeb pro seniory včetně ubytovacíchzařízení nestačí. Problém se bude v budoucnu dále prohlubovat. Ze zkušenostívyplývá, že umisťování ubytovacích zařízení pro seniory v odlehlých lokalitách bez dobrédopravní dostupnosti je nevhodné.Lokalizace problému:celé území krajeŘešení v ÚPD:částečně ÚP, RP, jiné nástroje než ÚPDHOSPODÁŘSKÝ ROZVOJProblémy hospodářského rozvoje kraje nejsou primárně řešitelné nástroji územního plánování,mají vazbu na ekonomické problémy celého státu, Evropy a globální ekonomickou krizi.Jejich projevem jsou v rámci kraje níže popsané jevy, které spolu úzce souvisejí a jsou protopopsány společně v jednom bodu.Nedostatek pracovních příležitostí, vysoká míra nezaměstnanosti, nízká mírapodnikatelské aktivityNedostatek pracovních příležitostí a vysoká míra nezaměstnanosti se týká téměř celéhoúzemí kraje. V některých oblastech je kromě nedostatku pracovních příležitostí v místěproblém s časovou dostupností středisek osídlení (za prací se nevyplatí dojíždět); zde jevysoká i míra nezaměstnanosti dlouhodobé. S nezaměstnaností a s ní spojenou nízkoukupní silou obyvatelstva souvisí i nízká míra podnikatelské aktivity („není odbyt“ služeb azboží). Závažným problémem je, že příslušníci některých skupin obyvatelstva nepracujíjiž po generace, mladá generace nemá vhodný vzor v rodině.Lokalizace problému:Řešení v ÚPD:celé území kraje, zejména Osoblažsko, Bruntálsko, Vítkovsko,Karvinskoproblém je pouze částečně řešitelný nástroji územního plánování(vymezování ploch pro podnikatelské aktivity, zlepšení dopravníinfrastruktury)ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PŘÍRODA, KRAJINA, ZEMĚDĚLSKÝ A LESNÍ PŮDNÍ FONDFragmentace krajiny dopravní infrastrukturou, propojováním sídel, rozptýlenouzástavbou, specifickými formami rekreace100

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíFrekventované silniční komunikace jsou nejvýraznější formou fragmentace území. Obdobněpůsobí srůstání obcí, ke kterému dochází zvláště v území dobré dostupnosti docenter osídlení zejména v okolí měst Ostravské aglomerace (Ostrava, Opava, Havířov,Frýdek-Místek, Nový Jičín, Třinec, Jablunkov) a v pásu Podbeskydí. Trend je nejsilnějšíu obcí s rozptýlenou zástavbou, která pokrývá prakticky celé správní území a postupněse zahušťuje, čímž vzniká tzv. „sídelní kaše“. Neprůchodnost krajiny působí také některéformy rekreace, jako jsou zahrádkové osady tvořící prstenec kolem města (Kopřivnice),chatové osady a oplocené areály rekreačních zařízení.Lokalizace problému:Řešení v ÚPD:celé širší území Ostravské aglomerace, území zvýšených suburbanizačníchtlaků, rekreační oblasti krajeZÚR, ÚP, RPTlak na výstavbu v přírodně a krajinářsky cenných územíchRezidenční suburbanizace se v Moravskoslezském kraji týká především okolí měst, alesměřuje také do atraktivních lokalit v podhůří Beskyd a Jeseníků a způsobuje mimo jinépokračující úbytek volné krajiny jako základní hodnoty území. V rozvojové ose OS10 jetlak na výstavbu průmyslových ploch v dosahu dálnice v blízkosti CHKO Poodří.Lokalizace problému:území rezidenční suburbanizace v ORP Bruntál, Rýmařov, Krnov,Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí, Frýdek-Místek, Jablunkov, Třinecrozvojová osa OS10 – ORP Ostrava, Bílovec, Kopřivnice, NovýJičínŘešení v ÚPD:ZÚR, ÚP, RPNedostatečná regulace výstavby v urbanisticky cenném územíV urbanisticky cenném území, které však není objektem zákonné ochrany (památkovépéče) dochází k degradaci jeho hodnot nevhodnou výstavbou (výrobní areály konkurujícíhodnotným dominantám, nevhodné využití proluk v kompaktní zástavbě) z důvoduslabé regulace charakteru zástavby v plochách s rozdílným způsobem využití. Jednouz příčin je nedostatečné zmapování hodnot území v ÚAP, které vyžaduje kromě znalostiúzemí i odbornou erudici (není poskytovatel údaje).Lokalizace problému:Řešení v ÚPD:celé území krajeÚP, RPVytváření podmínek pro záchranu kulturních památek v obcíchStav kulturních hodnot území – kulturních památek v obcích je namnoze tristní díky zanedbanézákladní údržbě. Územní plánování má jen málo možností k ovlivnění tohotostavu, ale vhodným využitím ploch v jejich bezprostřední blízkosti lze vytvořit podmínkypro jejich budoucí zhodnocení.Lokalizace problému:celé území krajeŘešení v ÚPD:ÚP, RP101

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíPokračující znečišťování povrchových vod splašky, zátěž obcí v poloze níže natokuPřestože se v oblasti odkanalizování obcí v posledních letech mnohé zlepšilo, stále vícenež polovina obcí v kraji nemá oddílnou kanalizaci zakončenou v ČOV (viz výše). Díkyvypouštění splašků do terénu nebo vodoteče je většina povrchových vod v kategoriiohrožených. Ekologická zátěž se týká nejen samotných obcí bez oddílné kanalizace, aletaké všech obcí níže na toku.Lokalizace problému:Řešení v ÚPD:celé území krajeZÚR, ÚP, RPZhoršená kvalita ovzdušíŠpatný stav ovzduší, překračování maximálních hodnot zatížení imisemi oxidu siřičitého(SO 2 ), oxidu dusičitého (NO 2 ), suspendovaných částic (PM 10 ), oxidu uhelnatého (CO) av letním období přízemního ozonu (O 3 ) má prokazatelný vliv na zdravotní stav obyvatelstva.Problém je nejvýraznější v zimním období v době inverzí a týká ze zejména širšíhoúzemí Ostravské aglomerace. Za nepříznivých klimatických podmínek může být zasaženoi území Beskyd a Jeseníků. Kromě velkých zdrojů znečištění jsou na vině i lokálnítopeniště, doprava a imise ze sousedního Polska.Lokalizace problému:Řešení v ÚPD:Nakládání s odpadyzejména ORP Ostrava, Bohumín, Karviná, Orlová, Třinec, Havířov,Český Těšín, Frýdek-Místek, Hlučín, Bílovec, Opavaproblém není řešitelný nástroji územního plánováníZpůsob zpracování odpadu skládkováním je dlouhodobě neudržitelný. Důkladným tříděnímse sice zmenší množství odpadu pro ukládání na skládkách, ale jeho objem vzhledemk počtu obyvatel bude stále neúnosně velký. Řešením je ekologické spalování nejlépev centrálním zařízení disponujícím vyspělými technologiemi a energetické využitívzniklého tepla.Lokalizace problému:celé území krajeŘešení v ÚPD:ZÚR, ÚP, RPBrownfields, staré zátěže, kontaminované plochyNa území celého kraje je množství chátrajících nevyužitých areálů převážně průmyslovéa zemědělské výroby. Doprovodným jevem jsou kontaminované plochy, jejichž sanacevyžaduje značné finanční prostředky. To je důvodem malé intenzity opětovného využitítěchto ploch. Jedná se často o areály v centrálních částech sídel s dopravním napojenímnevyhovujícím současným potřebám průmyslové výroby a skladování.Lokalizace problému:celé území krajeŘešení v ÚPD:částečně ZÚR, ÚP, RPZáměry na nejkvalitnějších orných půdáchNedocenění významu orné půdy pro udržitelný rozvoj a nízké výnosy vlastníků z jejíhopronájmu vedou k jejímu pokračujícímu záboru ZPF pro záměry nejrůznějšího druhu102

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje území(bydlení, průmysl, skladování, golfová hřiště, fotovoltaické elektrárny atd.). Tento trendse nástroji veřejné správy nedaří zastavit.Lokalizace problému:Řešení v ÚPD:celé území kraje, zejména nivy řekčástečně ZÚR, ÚP, RP4.4. Problémy k řešení v PÚR ČRPlatné ZÚR MSK vymezují některé plochy a koridory pro záměry republikového a mezinárodníhovýznamu, které nejsou ve schválené PÚR ČR 2008 dostatečně reflektovány, přičemžtato skutečnost může do budoucna komplikovat jejich realizaci, příp. pokračující územníochranu.RYCHLOSTNÍ SILNICE R48Silnice je součástí dlouhodobé koncepce a postupně realizované sítě dálnic a rychlostníchsilnic ČR s návaznostmi na nadřazenou silniční síť Polska. Je součástí mezinárodníhotahu E462 Brno – Bělotín – Frýdek-Místek – Krakow. V republikových relacích, v návaznostina dálnici D47-D1 tvoří páteřní osu silně urbanizované jihovýchodní části MS kraje s vazbouna jádrové území Olomouckého kraje, s přesahem do východní části Zlínského kraje (I/56,výhledově R35). V mezinárodních souvislostech pak zajišťuje spojení Olomouckého a jižníčásti Moravskoslezského kraje do Polska (Bielsko Biała) a na Slovensko ve směru na Žilinu(silnice I/11).Platné Zásady územního rozvoje obou krajů vymezují koridor pro přestavbu stávajícíčtyřpruhové silnice I/48 v normových parametrech čtyřpruhové směrově dělené rychlostnísilnice v úseku Bělotín – Frýdek-Místek – Dobrá. Úsek Dobrá – Český Těšín / Cieszyn je jižv kategorii čtyřpruhové směrově rozdělené rychlostní silnice realizován.Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že rychlostní silnice R48 ovlivňuje rozvoj významnéčásti území ČR, svým významem i územním rozsahem přesahuje území jednohokraje a umožňuje propojení základní sítě dopravních cest na území ČR. Z tohoto důvodu jenezbytné zajistit ochranu ploch pro přestavbu ve výše uvedených normových parametrechvymezením koridoru v aktualizované Politice územního rozvoje ČR.PRŮPLAVNÍ SPOJENÍ D-O-LÚzemní ochrana koridoru tohoto průplavního spojení byla kodifikována usnesením vládyze dne 20. července 2009 č. 929 o Politice územního rozvoje 2008, bod. IV/4 a návazněusnesením vlády ČR č. 368 ze dne 24.05. 2010 k návrhu způsobu další územní ochranykoridoru průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe.ZÚR MSK naplňují zmíněná usnesení vymezením koridoru „územní rezervy pro zabezpečenízájmů, vyplývajících z mezinárodních závazků“, přičemž zmíněné závazky vyplývajíz Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu(Dohoda AGN). Projekt průplavního spojení D–O–L je tedy svým rozsahem, charakterem ipotřebami zajištění projektem nadnárodního, evropského významu, jehož územní ochrana jev kompetenci PÚR ČR ve smyslu ust. bodu 2 článku 1.1. a bodu 76 článku 5.1.103

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíVODNÍ NÁDRŽ NOVÉ HEŘMINOVY A OPATŘENÍ NA TOKU OPAVY(Plocha pro opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavyprostřednictvím vodní nádrže Nové Heřminovy, včetně ploch a koridorů doprovodných technickýchopatření v povodí horního toku řeky Opavy)Povodí horní Opavy patří k oblastem s nejvýraznějším povodňovým nebezpečím. Částje součástí Hrubého Jeseníku, území s velmi vysokými srážkami a výškovými rozdíly, zrychlujícímipovodňový odtok. Od katastrofální povodně v r. 1997 je proto hledáno řešení, kterésídla v povodí (především Krnov a Opavu) ochrání snížením kulminačního průtoku povodně.Bylo prokázáno, že zvýšení ochrany před povodněmi v tomto území nelze realizovat bezzásadních zásahů do vlastnických práv k nemovitostem a bez významného ovlivnění životníhoprostředí.Usnesením vlády ČR č. 444 ze dne 21.04. 2008 ke konečné variantě opatření na sníženípovodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy s využitím přírodě blízkých povodňovýchopatření byla schválena varianta tzv. menší nádrže Nové Heřminovy v kombinacis dalšími opatřeními. Na základě výsledku projednání dle § 37 stavebního zákona a na základěakceptace citovaného usnesení vlády bylo Zastupitelstvem Moravskoslezského krajerozhodnuto usnesením č. 5/337 ze dne 17. 06. 2009 zapracovat do ZÚR MSK variantu menšínádrže včetně doprovodných technických opatření v povodí horního toku řeky Opavy.Platné ZÚR MSK proto vymezují plochu pro menší nádrž Nové Heřminovy včetně navazujícísoustavy protipovodňových a revitalizačních opatření v korytě a v údolní nivě řekyOpavy v délce 24 km na území obcí Zátor, Čaková, Brantice a města Krnov a lokálních opatření(ohrázování) níže po toku až po město Opavu a na území Polska.Realizace záměru zásadním způsobem ovlivní další rozvoj této dosud méně rozvinutéčásti ČR (specifická oblast SOB3 Jeseníky – Králický Sněžník) a není možné ji zajistit pouzena úrovni kraje. Mezi Krnovem a Vávrovicemi řeka Opava v řadě úseku utváří státní hranicis Polskem nebo protéká v její těsné blízkosti. Z této skutečnosti tedy vyplývá nutnost zajištěníprotipovodňové ochrany sídel na polském území, což dává záměru přeshraniční rozměrvyžadující projednání na mezistátní úrovni.LAPV DLOUHÁ LOUČKA, SPÁLOV A HORNÍ LOMNÁZÚR MSK vymezují plochy územních rezerv celkem v 5ti v lokalitách geologicky, hydrologickya morfologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod (dále jen „LAPV“). Tytolokality jsou navrženy k územní ochraně zejména jednak z důvodu možné budoucí potřebyzajištění záložních zdrojů pitné a užitkové vody v důsledku deficitu vodohospodářského potenciálukrajiny způsobeného klimatickou změnou a jednak z důvodu zajištění protipovodňovéochrany území níže na toku.LAPV Dlouhá Loučka na Oslavě a Spálov na Odře svým vymezením přesahují do územíOlomouckého kraje, v jehož platných ZÚR jsou také chráněny v kategorii územních rezerv.LAPV Horní Lomná na Lomné je součástí povodí Olše, která ve významné části svého tokuutváří státní hranici s Polskem a může tedy významným způsobem ovlivnit řešení povodňovýchsituací v přilehlém příhraničním území. Všechny uvedené lokality tedy svým rozsahem,příp. významem přesahují území jednoho kraje a jejich územní ochranu je proto nutné řešitna úrovni PÚR ČR.104

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíVĚTRNÉ ELEKTRÁRNYStavby větrných elektráren (větrných parků) jako stavby velkých rozměrů (výška osy rotoru– statické části elektrárny - přesahuje 100 m) ovlivňují v dosahu zřetelné viditelnosti, tj.do 10 km, širší území, které překračuje hranice krajů a států. Jejich vliv na krajinu je nesporný,zvláště jejich vliv synergický, způsobený kumulací záměrů do větrných parků ve vzájemnédohledové vzdálenosti.Jako jeden z nejméně stabilních zdrojů elektrické energie způsobuje výkon větrnýchelektráren fluktuaci ve výrobě elektrické energie a zátěž pro přenosovou soustavu celéhostátu. Instalovaný výkon větrné elektrárny vyvolává nutnost zálohy elektrické energie a potřebumít v přenosové soustavě v pohotovostním režimu elektrárnu klasického typu (jadernou,uhelnou, plynovou, případně kombinovaného typu). Zároveň instalace výkonu větrnýchelektráren vyvolává nároky na posílení přenosové soustavy, tzn. výstavbu dalších elektrickýchvedení a zařízení kompenzujících zmíněné výkyvy výkonu včetně akumulace elektrickéenergie (např. přečerpávacích elektráren). Větrné elektrárny tak vyvolávají tlak na změnyv území a úbytek volné krajiny.Realizací větrných elektráren na hranicích krajů a států dochází k ovlivnění sousedníchúzemních jednotek a proto by měla být jejich problematika řešena v rámci PÚR ČR.105

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíSEZNAM ZKRATEKAOPK Agentura ochrany přírody a krajinyAsArsenBaP Benzo(a)pyrenBRKO Biologicky rozložitelné komunální odpadBZN BenzenCBM metan vázaný na uhelnou sloj, slojový metan (coal – bads – metan)CD Cenzová domácnostČD České dráhyCZT Centrální zásobování teplemČGS Česká geologická službaČHMÚ Český hydrometeorologický úřadČOV Čistička odpadních vodČSÚ Český statistický úřadČZÚK Český úřad zeměměřičský a katastrálníD-O-L Dunaj – Odra - Labe (průplavní spojení)DPDobývací prostorDTDílčí témaEAO Ekonomicky aktivní obyvatelstvoEDĚ Elektrárna DětmaroviceEO Ekvivalentní obyvatelEVL Evropsky významná lokalita (Natura 2000)ETB Elektrárna TřeboviceFSC Forest Stewardship CouncilHTO Hlavní tematická oblastCHKO Chráněná krajinná oblastCHLÚ Chráněné ložiskové územíCHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vodICZ Identifikační číslo zdrojeISOH Informační systém odpadového hospodářstvík.ú. katastrální územíKES Koeficient ekologické stabilityKO Komunální odpadKPZ Krajinná památková zónakVKilovoltkW KilowatkWh KilowathodinaLAPV Lokality vhodné pro akumulaci povrchových vodLDN Léčebna dlouhodobě nemocnýchLHO Lesní hospodářské osnovyLHP Lesní hospodářský plán106

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíLVS Lesní vegetační stupeňMPR Městská památková rezervaceMPZ Městská památková zónaMSK Moravskoslezský krajMW MegawattMWh MegawatthodinaMZCHÚ Maloplošné zvláště chráněné území přírodyMŽP Ministerstvo životního prostředíNO X Oxidy dusíkuNPP Národní přírodní památka (MZCHÚ)NPR Národní přírodní rezervace (MZCHÚ)NRBc Nadregionální biocentrum (ÚSES)NRBk Nadregionální biokoridor (ÚSES)OBÚ Obvodní báňský úřadOKD Ostravsko karvinské dolyOP Ochranné pásmoOOV Ostravská oblastní vodovodOPRL Oblastní plán rozvoje lesůOZE Obnovitelné zdrojeOŽPZe Odbor životního prostředí a zemědělstvíPEFC Program for the Endorsement of Forest Certification SchemesPLO Přírodní lesní oblastPLZ Přírodní léčivý zdrojPM 10POHPPPRPRVKUKPUPFLPÚRPZPRBcRBkRKCRURPoletavý prachPlán odpadového hospodářstvíPřírodní památka (MZCHÚ)Přírodní rezervace (MZCHÚ)Plán rozvoje vodovodů a kanalizacíPozemky určené k plnění funkcí lesaPolitika územního rozvojePodzemní zásobník plynuRegionální biocentrum (ÚSES)Regionální biokoridor (ÚSES)Rekreační krajinný celekRozbor udržitelného rozvojeRZM 50 Rastrová základní mapa v měřítku 1:50 000ŘSD Ředitelství silnic a dálnicSO 2 Oxid siřičitýSVSkupinový vodovodSZStavební zákon – zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řáduSŽDC Správa železniční dopravní cestyTČA Teplárna Československé armády107

ÚAP MS kraje – aktualizace 2013 - Rozbor udržitelného rozvoje územíTTPTZLTŽKÚAPÚHÚLÚP / ÚP OÚPDÚPN VÚCURÚSESÚTOK LDFMZLUVEVPDVPRVPZVTLVÚVVNVVTLZÚRžst.žzst.Trvalé travní porostyTuhé znečišťující látkyTranzitní železniční koridorÚzemně analytické podkladyÚstav pro hospodářskou úpravu lesůÚzemní plán obceÚzemně plánovací dokumentaceÚzemní plán velkého územního celkuUdržitelný rozvojÚzemní systém ekologické stabilityÚstav tvorby a ochrany krajiny Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnickéuniversity v BrněVětrná elektrárnaVzletová a přistávací dráhaVesnická památková rezervaceVesnická památková zónaVysokotlaký (plynovod)Vojenský újezdVelmi vysoké napětiVelmi vysokotlaký (plynovod)Zásady územního rozvojeŽelezniční staniceŽelezniční zastávka108